MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2014
BARBORA TVRDOŇOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Možnosti alternativního využití chmele na základě obsahu antioxidantů Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Helena Pluháčková, Ph.D.
Vypracovala: Barbora Tvrdoňová
Brno 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Možnosti alternativního využití chmele na základě obsahu antioxidantů vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: 30. Dubna 2014
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Heleně Pluháčkové, Ph.D., za odborné vedení, trpělivost a cenné rady, které mi ochotně poskytly při zpracování této bakalářské práce.
Abstrakt Cílem bakalářské práce bylo stanovení aktivity vitaminu E a jejich izomerů a dále průzkum trhu doplňků stravy s obsahem vitaminu E a chmele. Vzorky pro stanovení vitaminu E byly odebrány v roce sklizně 2013 ze dvou chmelnic různých odrůd (Premiant a Sládek). Z jednotlivých chmelnic bylo odebráno 8 vzorků. Z výsledků stanovení vyplývá, že odrůda Premiant měla v průměru vyšší aktivitu vitaminu E od 119,3 do 135,6 mg.kg-1, oproti odrůdě Sládek, kde bylo stanoveno nezanedbatelné množství jednotlivých izomerů a tím pádem také vysoká aktivita vitaminu E, která však byla nižší než u odrůdy Premiant a pohybovala se v rozmezí od 86,0 do 92,9 mg.kg-1. Toto množství by se dalo alternativně využít mimo pivovarské účely, což bylo jedním z vytyčených cílů. Z průzkumu trhu vyplývá široká nabídka chmelových produktů, určených zejména pro pivovary k výrobě piva. Dále vysoká variabilita cen, ale také různorodost produktů od farmaceutických výrobků až po kosmetiku. Práce obsahuje přehled produktů s chmelem a doplňků stravy s obsahem vitaminu E. Klíčová slova: chmel, vitamin E, tokoferol Abstract The aim of this thesis was to determine the activity of vitamin E and their isomers. The other aim was market research on food supplement containing vitamin E and hops. Samples of vitamin E were collected in harvest of 2013 from two hop-gardens These samples have used varieties of Premiant and Sládek. Each of these contained 8 samples. The Results determinated that variety of Premiant had the higher activity of vitamin E from 119,3 to 135,6 mg.kg-1 than variety of Sládek. The activity of isomer by variety of Sládek is lower than the variety of Premiant. This activity of isomer fluctuated between 86,0 and 92,9 mg.kg-1. This quantity was used in expection to beer brewing. Concluding the main aim of this thesis. From market research implies the wide supply products of hops. These products are intended mainly for brewery to beer brewing, the higher variability of prices and the variety of pharmaceuticals and cosmetics. Thesis contains lists of products with hops and food supplement with vitamin E. Keywords: hops, vitamin E, tocoferol
OBSAH 1
ÚVOD .............................................................................................................. 8
2
CÍL PRÁCE ..................................................................................................... 9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................... 10 3.1
Historie chmelařství ......................................................................................... 10
3.2
Mezníky českého chmelařství .......................................................................... 11
3.3
Vývoj ploch a produkce chmele v České republice ......................................... 12
3.4
Chmelařské oblasti v České republice ............................................................. 14
3.4.1
Žatecká chmelařská oblast .................................................................................. 14
3.4.2
Úštěcká chmelařská oblast .................................................................................. 15
3.4.3
Tršická chmelařská oblast ................................................................................... 15
3.5
Vývoj ploch a produkce chmele ve světě ......................................................... 16
3.6
Botanická a biologická charakteristika chmele ................................................ 17 Morfologie chmele .............................................................................................. 18
3.6.1
3.7
Složení chmelových šištic ................................................................................ 19
3.8
Pěstitelské požadavky chmele .......................................................................... 20
3.9
Odrůdy chmele ................................................................................................. 21
3.10
Požadavky na kvalitu ....................................................................................... 21
3.11
Chmel jako léčivý prostředek........................................................................... 22
3.12
Antioxidanty..................................................................................................... 24
3.12.1
Obecné informace ............................................................................................... 24
3.12.2
Volné radikály ..................................................................................................... 24
3.12.3
Oxidační stres ...................................................................................................... 25
3.12.4
Význam antioxidantů .......................................................................................... 25
3.12.5
Druhy antioxidantů.............................................................................................. 25
3.12.6
Správné dávkování .............................................................................................. 26
3.12.7
Účinky antioxidantů ............................................................................................ 26
3.13
Vitamin E ......................................................................................................... 26
3.13.1
Historie ................................................................................................................ 26
3.13.2
Antioxidační složky stravy .................................................................................. 27
3.13.3
Obecné informace ............................................................................................... 27
4
3.13.4
Přírodní Vitamin E .............................................................................................. 27
3.13.5
Syntetický Vitamin E .......................................................................................... 27
3.13.6
Využitelnost Vitaminu E ..................................................................................... 27
3.13.7
Účinky Vitaminu E ............................................................................................. 28
3.13.8
Doporučená denní dávka ..................................................................................... 28
MATERIÁL A METODIKA ......................................................................... 29 4.1
Vitamin E ......................................................................................................... 29
Zmýdelnění ................................................................................................................. 29 Extrakce....................................................................................................................... 29 Analytika ..................................................................................................................... 29 4.2 5
Průzkum trhu .................................................................................................... 30
VÝSLEDKY A DISKUSE .............................................................................. 31 5.1
Výsledky stanovení aktivity vitaminem E a jeho izomerů............................... 31
5.2
Výsledky průzkumu trhu s chmelem................................................................ 36
6
ZÁVĚR .......................................................................................................... 40
7
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY .......................................................... 41
8
SEZNAM OBRÁZKŮ.................................................................................... 44
9
SEZNAM TABULEK .................................................................................... 44
1
ÚVOD
Chmel otáčivý je rostlina, která se pěstovala ve střední Evropě již v době příchodu prvních Slovanů. Naši předkové ji využívali jako léčivou rostlinu, ale také jako zeleninu (CHLÁDEK, 2007). První písemné zmínky o této rostlině na našem území sahají až do 8. století našeho letopočtu (KOVAŘÍK, 2013). České chmelařství neodmyslitelně patří k českému zemědělství již několik staletí. Pěstování chmele, jako součást agropodnikání musí tvořit soulad mezi životním prostředím a potřebami společnosti. Důležitá je efektivnost výroby, jak po stránce kvalitativní, tak po stránce kvantitativní. Chmel se pěstuje jako kulturní plodina. Je velmi důležitou technickou plodinou pěstovanou především pro produkci přeměněných květenství, chmelových šištic. Sušené chmelové šištice jsou nenahraditelnou surovinou pro vaření piva. Hlavní význam chmele je dán především jeho obsahovými látkami, které jsou obsaženy v chmelových šišticích, mají velký vliv na lidský organismus. Chmel ovlivňuje nezapomenutelnou chuť pivu. V chmelových šišticích jsou, ale obsaženy také velmi cenné antioxidanty – to jsou látky, které zabraňují oxidaci. Antioxidanty zajišťují, aby si potraviny zachovaly chuť a barvu po celou dobu používání. Mezi významné antioxidanty patří vitamin E, který je obsažen také v chmelových šišticích (PLUHÁČKOVÁ, 2013). Česká republika patří mezi největší pěstitele chmele na světě, zaujímá 3. až 4. místo za USA a Německem. Každý rok je vyváženo přes 80% české produkce chmele do více než 78 zemí světa (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013).
8
2
CÍL PRÁCE
Prvním cílem bakalářské práce bylo stanovení izomerů vitaminu E a jeho aktivity v chmelových šišticích. Druhým cílem bylo provést průzkum trhu. Jednalo se zejména o nabízené produkty obsahující chmelové šištice a také výrobky obsahující vitamin E. Záměr průzkumu trhu bylo zjištění využití chmele na jiné účely než pro výrobu piva. Cílem práce bylo zjištění nabídky chmelových produktů, chmelových doplňků a farmaceutických léčiv s obsahem vitaminu E. Účelem bylo provést srovnání malospotřebitelských cen výrobků a produktů na českém trhu dle balení.
9
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Historie chmelařství Chmel je známý již od středověku, jak vyplývá z archeologických výzkumů. (TEMPÍR, 2012). Kdy a kde se poprvé objevil kulturní chmel, není zatím přesně známo. Pravlastí chmele jsou zřejmě úrodné nížiny a podhůří Kavkazu a oblasti kolem Černého moře, odkud se chmel rozšířil do Evropy. Podobně jako u jiných kulturních rostlin se i u chmele přešlo od sběru šištic planého chmele postupně až k jeho účelovému pěstování. Doba, kdy se tak stalo, ovšem není známa (VENT, 1963). Chmel se stal postupem času jednou z hlavních a také nepostradatelných surovin v pivovarnictví. Spojujeme proto historii pěstování této kulturní rostliny s dějinami přípravy chmelových nápojů. Podle historických dokladů je známo, že první ze všech národů počali chmelit nápoje Slované, a to v oblasti dnešní Ukrajiny. Poté se chmelení rozšiřovalo do ostatních částí Evropy. Úplně první písemná zmínka o pěstování chmele v českých zemích je z roku 859. V 10. a 11. století, zpráv o pěstování chmele podstatně přibývá. Chmel byl pěstován v 11. a 12. století v jižních Čechách, na Plzeňsku, Boleslavsku, Přeloučsku, a také v Praze. Doba Karla IV. přinesla velký rozvoj pěstování chmele. Za jeho panování se pěstování chmele podstatně rozšířilo nejen do českých zemí ale také do zemí, kde Karel IV. vládl (VENT, 1963). První zmínka o pěstování chmele na Moravě je z roku 1263. V 16. století v r. 1563 byla založena "velká chmelnice panská" u Vlasatic na Břeclavsku, chmelnice byly také u Mikulova, v r. 1580 v Osové u Telče, v r. 1590 u Bouzova, Vizovic a Dobroměřic. Ke konci 16. století, v r. 1598 pak u Hodonína a v Otaslavicích na Prostějovsku, roku 1629 pak u Prusinovic na Kroměřížsku. V r. 1716 u Čech poblíž Prostějova, dále u Koryčan na Kroměřížsku a v r. 1750 v Těšeticích na Olomoucku v témže roce také ve Skrbeni a na "Novém světě" u Olomouce. Na Přerovsku to bylo v Říkovicích a Radslavicích. V první polovině 18. století byly zakládány také chmelnice na jižní Moravě v kraji jihlavském, u Znojma a také na západní Moravě. Na začátku 19. století pak v kraji znojemském a na Vyškovsku (KRETEK, 2010). Teprve v 16. století se pěstování chmele centralizovalo a chmelnice se zakládaly na místech s optimálním složením půdy a klimatem (CHLÁDEK, 2007).
10
3.2 Mezníky českého chmelařství V publikaci Český chmel 2013, (KOVAŘÍK, 2013) jsou uvedeny klíčová období, která měla vliv na pěstování a zpracování chmele v České republice.
Tab. 1: Mezníky českého chmelařství Období
Stav chmelařství v České republice
1918
Po 1. Světové válce české chmelařství v zuboženém stavu
1922 – 1930
Největší rozmach ploch na našem území.
1931 – 1940
Světové ekonomické a chmelařské krize.
1945 – 1950
Prudký pokles plochy chmele.
1951 – 1989
Technologický rozmach bez výraznějšího poklesu ploch do roku 1989.
1992 – 2000
České chmelařství prožívá krizi a špatnou ekonomickou situaci.
2006
Nedostatek chmele z důvodu světově nízké sklizni a následný hojný výsaz a přesazování hořkých odrůd v USA a Německu.
2007
Žatecký chmel získal chráněné označení původu pro chmel jako první v Evropské Unii.
2008 – 2009
Nadprůměrné výnosy ve světě.
2010 – 2011
Rekordní výnosy českého chmele.
2012
Změna situace z přebytku do nedostatku českého chmele, velice nízké ceny, značná plocha postižena holomrazy.
2013
Rok ve znamení prosperity, výsadba chmele a poptávky po českém jemně aromatickém chmele, část plochy postižena povodněmi
(KOVAŘÍK, 2013)
11
Z tabulky je vidět, že v produkci chmele ovlivňuje kromě průběhu počasí v historii pěstování chmele také jeho postavení při využívání a ekonomičnosti zpracování. Z tabulky také vyplývá, že důležitým momentem v pěstování chmele v České republice je plošné zastoupení odrůdy Žatecký poloraný červeňák, která je považována za odrůdu, která poskytuje velmi jemný aromatický chmel. Odrůda má jedinečné vlastnosti, které jsou ceněny na celém světě.
3.3 Vývoj ploch a produkce chmele v České republice V tabulce č. 2 jsou uvedeny plochy chmele v České republice. Dále je uveden podíl pěstování odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Tab. 2: Vývoj ploch na našem území v letech 2003 - 2012
Rok
Výměna
Výměra Žateckého poloraného červeňáku
Výměra Žateckého poloraného červeňáku
Výměna ostatních odrůdy
Výměra ostatních odrůd
(ha)
(%)
(ha)
(%)
1970 - 1982
(ha) 9424
1983 - 1992
10185
1993 - 2002
7739
2003
5942
5574
93,8
368
6,2
2004
5838
5404
92,6
434
7,4
2005
5672
5231
92,2
441
7,8
2006
5414
4926
91
488
9
2007
5389
4840
89,9
549
10,2
2008
5335
4738
87,9
597
12,1
2009
5307
4624
87,1
683
12
2010
5210
4557
87,5
653
12,5
2011
4632
4039
87,2
593
12,8
2012
4366
3806
87,2
560
12,8
12
(SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013; ANONYM 2, 2014)
Jak z tabulky vyplývá zatím nejvyšší výměna chmele byla na území České republiky zaznamenána v letech 1983 – 1992 a to v průměru 10 185 ha. Největší plochy chmele v Českých zemí byly v roce 1980 – 1996. Po roce 1996 dochází k snížení ploch. Důvodem snižování ploch chmele na našem území je zejména nedostatečná podpora českých pěstitelů a také levné dovozy chmele. Největší plocha pěstitelů chmele byla v roce 1993 a to 10 547 ha. Z tabulky je zřejmé, že jediný nárůst, který nastal, je v procentuálním zastoupení ostatních odrůd chmele v České republice, kdy došlo za posledních 10 let k zdvojnásobení zastoupení procentuálního podílu ostatních odrůd chmele (SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013; ANYNYM 2).
Tab. 3: Produkce chmele a průměrné ceny za desetileté období
Rok
Produkce
Výnos
Cena chmele
(t)
(t/ha-1)
(Kč/t-1)
2003
5527
0,93
118 100
2004
6311
1,08
130 708
2005
7831
1,38
120 347
2006
5453
1,01
129 579
2007
5631
1,04
149 524
2008
6753
1,26
200 521
2009
6616
1,25
170 042
2010
7772
1,49
124 623
2011
6088
1,31
129 568
13
2012
4451
1
2013
5330
1,23
137 811 -
(SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013; ANYNYM 1, 2014). V tabulce č. 3 jsou uvedeny průměrné ceny chmele za posledních 10 let. Nejvyšší cena byla v posledních deseti letech za tunu chmele 200 521 Kč a to v roce 2008. Nejnižší cena byla zaznamenána v roce 2003, kdy za tunu chmele bylo 118 100 Kč. Na cenovém hodnocení produkce chmele se kromě jiného podílí klimatické podmínky, výsadba nových odrůd, šlechtění, ale také přírodní katastrofy.
Graf.č.1: Vývoj výnosu chmele v České republice v letech 2003-2012 V grafu číslo 1 jsou uvedeny výnosy chmele v posledním desetiletí v chmelařských oblastech.
3.4 Chmelařské oblasti v České republice Pěstování chmele je v České republice soustředěno do tři chmelařských oblastí:
3.4.1
Žatecká chmelařská oblast
Žatecko je největší a také nejčlenitější chmelařskou oblastí v Česku (HRDINKOVÁ, 2014). Oblast tvoří okresy Louny, Rakovník, Kladno, Rokycany a Chomutov. Poskytuje chmel výborné kvality. V rámci této oblasti jsou vymezeny dvě chmelařské lokality: Údolí Zlatého potoka a Podlesí. (ZIMOLKA, 2008). V lehce zvlněné krajině téměř bez 14
lesů v okolí Žatce a Loun se chmel pěstuje na hlinitých až jílovitých půdách v dešťovém stínu Krušných hor, na jih směrem k Rakovníku je krajina členitější. Pro chmelnice je v této oblasti typická půda takzvaná červenka, půda je zbarvená velkým podílem železa. Žatecko je zároveň nejznámější chmelařskou oblastí u nás – právě odtud pochází nejslavnější česká odrůda chmele, Žatecký poloraný červeňák (HRDINKOVÁ, 2014).
3.4.2
Úštěcká chmelařská oblast
Oblast tvoří okresy Litoměřice, Mělník, Česká Lípa a část okresu Kladno. Výnosy v této oblasti jsou vyšší (více srážek, vyšší průměrná teplota ve vegetaci, nižší nadmořská výška. Patří sem lokalita Polabská Blata (ZIMOLKA, 2008). Tato oblast se vyznačuje příznivými vláhovými poměry. Převládají zde hnědozemě a černozemě (ŠTRANC, 2008).
3.4.3
Tršická chmelařská oblast
Jedná se o moravskou oblast. Převládají zde hnědozemě a také se zde objevují mírně podzolové půdy. Převážnou většinu tvoří hluboké hlinité půdy a také půdy těžší jílovitohlinité. Tršice jsou centrem chmelařské oblasti (ŠTRANC, 2008). Chmel se zde pěstuje na plochých terénních vlnách, v půdě dobře zadržující vodu a v klimatu s dostatkem slunce (HRDINKOVÁ, 2014). Oblast tvoří okresy Přerov, Olomouc, Prostějov (ZIMOLKA, 2008).
Obr. č. 2 Chmelařské oblasti v České republice (HRDINKOVÁ, 2014). 15
Tab. 4: Produkce chmele podle oblastí k 31.12.2012
Odrůda
Žatecká
Úštěcká
chmelařská oblast
chmelařská oblast
(t)
(t)
Tršická chmelařská oblast (t)
2742,4
413,9
337,3
Sládek
259,9
23,3
118,9
Premiant
192,6
69,4
82,8
Agnus
53,6
9,8
Ostatní
31,5
0
2,8
Celkem
3280,0
516,3
541,8
Žatecký
poloraný
červeňák
-
(KOVAŘÍK, 2013)
3.5 Vývoj ploch a produkce chmele ve světě V tabulce č. 5 jsou uvedeny celkové plochy chmele ve světě, vývoj vývozu a dovozu chmele z Evropské unie. Tab. 5: Chmel v rámci světa Rok
Výměra
Výměra
Produkce
Vývoz do EU
Dovoz z EU
(ha)
(%)
(t)
(t)
(t)
2003
53 459
11,1
85 520
4397,3
1106,1
2004
51 103
11,1
91 132
5158,5
1142,8
2005
50 429
11,3
93 449
4887,7
1181,3
2006
49 675
10,9
85 266
4070,7
741,2
2007
52 550
10,3
88 858
3428,1
1004,3
2008
58 469
9,1
111 125
4282,8
646,1
2009
58 192
9,1
111 386
4244,5
423,0
2010
50 798
10,3
96 680
4438,2
282,2
2011
48 226
9,6
97 376
4150,1
207,9
2012
46 649
9,4
87 503
4324,9
299,5
2013
46 282
9,4
-
16
-
-
(SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK; 2003-2013) PETERKOVÁ, 2010 uvádí, že chmel se vyváží především z Německa, USA a České republiky, Dováží se do Japonska, Belgie, Ruska a dalších zemí, Česká republika je třetím největším producentem chmele na světě především je největším
producentem
jemného
aromatického
chmele
s nižším
výnosovým
potenciálem, ale specifickými aromatickými vlastnostmi a také zároveň zemí s největší plochou jedné odrůdy na světě. České republice se podařilo zaregistrovat zeměpisnou ochrannou známku Evropské unie – chráněné označení původu Žatecký chmel (EAGRI, 2014).
3.6 Botanická a biologická charakteristika chmele Chmel otáčivý je podle taxonomického členění zpracované Rybáčkem zařazen do čeleďi: Konopovité – Canabinaceae, druh: Chmel otáčivý – Humulus lupulus L., poddruh: evropský – Humulus lupulus L. ssp. europeus Ryb., varieta: kulturní – Humulus lupulus L., ssp. europeus Ryb., var. culta Ryb (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Každý rostlinný druh vyžaduje pro své pěstování určité půdní a klimatické podmínky. V takových podmínkách může nejlépe uplatnit svůj genetický potenciál a kvalitu produkce. Tohoto nejlépe využívá v České republice právě chmel. Chmel má v České republice dlouholetou tradici a díky ní se vytvořily lokality, ve kterých se produkuje světoznámý, nejkvalitnější aromatický chmel, v jiných pěstitelských podmínkách nenapodobitelný (PETERKOVÁ, 2010). Chmel je stará kulturní rostlina. Používá se v pivovarnictví a také ve farmaceutickém, potravinářském a voňavkářském průmyslu (KOCIÁN, 2012). Je důležitou technickou plodinou, pěstovanou pro sklizeň hlávek, které jsou nepostradatelnou surovinou pro výrobu piva. Šištice dávají pivu charakteristickou nahořklou chuť a působí také konzervačně. Chmel v České republice je zaměřen výhradně na pěstování jemných aromatických odrůd (ZIMOLKA a kol., 2008). Chmel otáčivý je vytrvalá rostlina. Na jednom pozemku se může pěstovat 20, 30 i více let. Přibližně od 15. roku stáří se však výnosy snižují (ŠNOBL, 2007).
17
3.6.1
Morfologie chmele
Chmel se rozmnožuje vegetativně. Pro rostlinu je typický révovitý tvar s pazochovými listy. Chmel je rostlina dvoudomá, dvouděložná (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Podzemní část chmelové rostliny se skládají z babky a kořenového systému. Víceletý základ chmelové rostliny tvoří babka. Základem babky je zdřevnatělá část. Tato část se každoročně rozrůstá o jeden letokruh. V horní části babky jsou na čtyři nejmladších letokruzích založena očka (pupeny), jejichž životnost je maximálně pět let. Z oček vyrůstají výhody tvořící budoucí nadzemní lodyhy. Z bočních oček vyrůstají podzemní oddenky(ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Kořenový systém je u chmele mohutný. Z babky vyrůstají kůlové kořeny, silně se větvící a zasahující do spodních vrstev půdy. Představují základní kořenový systém této rostliny, který umožňuje proudění rostlinných šťáv a také ukládání zásobních látek. Z bočních částí babky vyrůstají postranní kořeny. Výrazně se podílí na zásobování rostliny minerálními živinami. Z podzemní části lodyhy vyrůstají krátké kořeny umožňující zejména příjem vody z nejvrchnějších vrstev půdy (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Nadzemní část zahrnuje révu, révové listy, pazochy, květenství a šištice (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Réva tvoří základ nadzemní části rostliny. Z révy vyrůstají příchytné háčky zvané trichomy, umožňující zachycení révy na chmelovodech. Tvar révových listů se mění v průběhu růstu. Mladé listy jsou srdčité, starší trojlaločné. Pazochy jsou postranní větévky révy vyrůstající párovitě z nodu (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). Květenství samičích rostlin tvoří lata. Na krátkých stopkách jsou jednotlivé kvítky. Květenství samičí rostliny obsahuje pět korunních plátků, pět tyčinek a prašníky, ve kterých se vytváří jemný žlutý pyl. Na korunních plátcích se vytvářejí také lupulinové žlázky. Samičí květenství tvoří paličky zakryté v šupinkách listů. Jedná se o šišticové květenství. Z tohoto květenství se postupně vytváří chmelová šištice – hlávka. Tvar chmelových šištic je různorodý. Může být vejčitého, kulatého, kuželovitého, válcovitého nebo jiného tvaru. Barva chmelové šištice je obvykle zelená. Základní osu chmelové hlávky tvoří článkované vřeténko. Vřeténko bývá slabě ochmýřené. Je velmi důležitých jakostním ukazatelem. Vedle pravidelnosti jeho stavby, úhlu zalomení článků, je velký důraz kladen na jemnost jeho stavby (ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014). 18
3.7 Složení chmelových šištic Chemické látky z chmele mají značný význam nejenom v pivovarnictví, ale také jako zdroj biologicky aktivních látek. Chmelové polyfenoly mají velký potenciál pro budoucí nové antioxidanty pro různé potraviny a farmaceutické přípravky. Množství látek z rostlin a jejich aktivity se mohou lišit v závislosti na zpracování po sklizni a také způsobu úpravy. (KOWALCZYK, 2013). V chmelové šištici se nachází tyto skupiny látek: -
Voda – obsah 78 - 82%, v suchých šišticích pak 10,5 – 12%.
-
Chmelové pryskyřice neboli hořké látky – jsou nejvýznamnější složkou u chmele, obsah 3 - 12%.
(ŠNOBL, 2007). Jsou to především– humulony a lupulony neboli alfa a beta kyseliny, které mají terapeutické účinky. Časem se rozkládají a jejich objem kolísá dle druhu. Jsou odbourávány při výrobě chmelových extraktů (SCHRAMM, 2011). -
Chmelové třísloviny – příznivě působí na stabilitu hořkosti a charakteristickou chuť piva, 4 – 4,5%.
(ŠNOBL, 2007). Je známo, že podporují účinky éterických olejů. Jsou účinné při zanícení a působí také jako lehce dezinfekční prostředky. Některé z tříslovin umožňují chmele působit na rozšíření cév (SCHRAMM, 2011). -
Chmelové silice – chmelovým šišticím dávají typickou vůni. Obsah u českých chmelů činí 0,2 – 0,8%
(ŠNOBL, 2007). Vytváří charakteristickou vůni rostliny. Jde o směs organických sloučenin. Jsou citlivé na světlo a vzduch. Dají se rozpouštět jen v alkoholu a rozpouštědlech jako glycerin, benzin a éter. Při zahřátí se ve vzduchu rozpouštějí. Chmelové silice je v chmelových šišticích obsažen v malém procentuálním množství (SCHRAMM, 2011). -
Polyfenolické látky (2-6%)
-
Vosky a lipidy (1-3%)
-
Dusíkaté látky (12-15%)
-
Sacharidické látky - celulózy (40-50%)
19
-
Minerální látky (6-8%)
(ČEPIČKA, 2000). Flavonoidy Jde o rostlinná barviva (žlutá, červená až modrá), z nichž některá se nacházejí ve všech rostlinách. Jméno je odvozeno z latinského flavus= žlutá. Rostlina je přijme spolu se živinami a ony v ní působí jako ochranné látky. Přisuzuje se jim také vliv na játra a srdce a oceňuje se jejich vliv na uvolňování křečí a inhibici zánětů. Vedle těchto látek obsahuje chmel i další látky, jejichž vliv ještě nebyl více vnímán a užíván jako léčivý prostředek (SCHRAMM, 2011). Chmelové pryskyřice, třísloviny a silice tvoří nejdůležitější složky chmele. Chmelové pryskyřice se dělí je na měkké a tvrdé pryskyřice. Měkké pryskyřice obsahují: -
alfa hořké kyseliny (humulony)
-
beta hořké kyseliny (lupulony)
-
nespecifické měkké pryskyřice (resupony).
Hlavní složkou alfa hořkých kyselin je humulon, kohumulon a adhumulon. Poměr těchto složek je dán geneticky. Pro český chmel je obvyklý poměr 80:10:10. U beta hořkých kyselin je hlavní složkou lupulon, kolupulon a adlupulon. Jejich poměr je 60:20:20 (ZIMOLKA a kol., 2008). Kvalita chmelových šištic závisí na odrůdě, ročníku a také způsobu posklizňové úpravy (ČEPIČKA, 2000).
3.8 Pěstitelské požadavky chmele Základním klimatickým faktorem pro pěstování chmele je dostatek světla, srážek, ideální půda a poloha chmelnic. Požadavkům chmele nejlépe vyhovují pozemky rovinné, mírně jižní, jihovýchodní a jihozápadní sklony (VENT, 1968). Chmel je jednou z nejnáročnějších plodin co se týče požadavku na živiny (ZIMOLKA, 2008). Kromě všech makroelementů vyžaduje chmel i některé mikroelementy, především železo, hořčík, draslík, mangan, měď, zinek, molybden a bór. Nedostatečný nebo i nadměrný příjem těchto mikroelementů působí nepříznivě na růst rostliny (ŠPALDON, 1968).
20
3.9 Odrůdy chmele Odrůdy chmele se rozdělují do čtyř skupin na základě obsahu alfa kyselin: -
jemný aromatický chmel, jejichž obsah alfa hořký kyselin se pohybuje v rozmezí 2,5 – 4,5%, hlavní zástupce je Žatecký poloraný červeňák
-
aromatický chmel, jejichž obsah alfa hořký kyselin se pohybuje do 7,5%, hlavní zástupce je Sládek
-
hořký chmel, jejichž obsah alfa hořký kyselin se pohybuje do 10%, hlavními zástupci jsou Bor a Premiant
-
vysokoobsažný chmel, jejichž obsah alfa hořký kyselin se pohybuje nad 10%, hlavní zástupce je Agnus (PETERKOVÁ, 2010).
Mezi naše odrůdy, které kdysi bývaly světovou špičkou patří Blato, Blšanka, Lučan, Osvaldův klon 31, 72, 114; Podlešák, Siřen, Zlatan. Dosahovaly však poměrně nízkého výnosy a také měly nízký obsah alfa hořkých kyselin. Z tohoto důvody byly zahájeny šlechtitelské práce metodou hybridizace (ZIMOLKA, 2008).
3.10 Požadavky na kvalitu Požadavky na kvalitu chmelových šištic se řídí platnými ISO normami (KROFTA, 2008). Pro uvádění chmelových šištic na trh platí tyto požadavky: a) vlhkost – obsah vody do 12% b)listy a stopky – části listů z úponků, stopky listů nebo šišitc; za stopky se považují stopky šišitc dlouhé nejméně 2,5 cm, do 6% c)chmelový odpad – malé částečky tmavě zelené až černé barvy vzniklé při strojové sklizni, které obvykle nepocházejí z šištice; částečky jiných odrůd chmele než jsou odrůd, pro které se vydají ověřovací listiny původu, mohou představovat až 2 % hmotnosti, maximálně však 3% d) obsah pecek – zralé plody šištic, do 2% Z každé jednotlivé dodávky chmele je u pěstitele odebrán průměrný vzorek. Jeho kvalita se posuzuje mechanickým a chemickým rozborem a také subjektivním hodnocením. Základní parametry chmele určuje ke zpracování a prodeji Tržní řád chmele. Tržní řád chmele je smlouva mezi Svazem pěstitelů chmel v České republice
21
a Unií obchodníků a zpracovatelů chmele, kterou se řídí veškerý nákup chmele v České republice (KROFTA, 2008).
Tab. 6: Kvalitativní parametry chmele stanovené Tržním řádem chmele v České republice z roku 2002 Jakostní znak Konduktometrická hodnota
Standartní jakost 2,6 % a více – Žatecký raný červeňák 4,0 % a více – Sládek 6,5 % a více – Bor 7,0 % a více – Premiant
Rozplevení
do 30 %
Otluky
do 15 %
Poškození škůdci a chorobami
do 15 % (nepřipouští se zbytky mšice)
Barva šištic
zlato až žlutozelená
Barva lupulinu
světle žlutá až žlutá, lesklá
Biologický vzrůst šištic
Šištice dobře vzrostlé, vyrovnané, vyzrálé
Vlhkost
do 12 %
Chmelové příměsi
do 3 %
Cizí příměsi
bez cizích příměsí
(KROFTA, 2008)
3.11 Chmel jako léčivý prostředek Chmelové hlávky jsou jako oficinální léčivá droga uvedeny v Evropském a Českém lékopisu. Využívají s chmelové šištice, které jsou popsány v lékopisech jako suché plodenství samičích rostlin s lupulinem. Chmelové šištice se využívají jako léčený prostředek zejména při poruchách duševních stavů jako neklid, pocit úzkosti a poruchy spánku. Doporučené dávkování je 0,5 g drogy (chmelových hlávek) ve formě nálevu či odvaru. SCHRAMM, 2011 uvádí, že chmel dosud obsahuje řadu látek, které nebyly identifikovány a na jejich použití bylo provedeno jen málo klinických studií. V publikaci Léčení chmelem SCHRAMM, 2011 se uvádí, že chmel se dá použít pro přípravu čaje.
22
Chmelový čaj se využívá při nevolnostech, žaludečních a střevních potížích, při problémech s nervy a stavy neklidu. Abychom dosáhli tíženého výsledku, je třeba si dát pozor na několik věcí. Měli bychom se řídit podle uvedeného dávkování. Důležitá je spíše pravidelnost užívání. Čaj se pije většinou třikrát denně. U dětí se množství bylin snižuje dle věku. Užívání čaje má zároveň tu výhodu, že stále přijímáme množství tekutiny. Zbylou denní doporučenou dávku tekutin pak můžeme doplnit minerálními vodami. Je však potřeba vyhnout se pití kávy, černému čaji, alkoholu, sladkým limonádám a džusům. U čaje z chmele je však důležité, nechat ho louhovat v zakryté nádobě, aby se účinné látky nevypařily předčasně. Čaj se nejprve musí spařit horkou vodou. Nedoporučují se žádné kovové nádoby a síta. U většiny čajů jde o kombinaci bylin. Například kozlík, který zesiluje účinky chmele. Dá se ale také koupit jedno druhový čaj z chmelových šištic. Bylinné čaje neuklidňují hned. Musí se proto užívat určitou dobu. Nepsaným pravidlem je užívání čaje do té doby, než zmizí vzniklé potíže, a pak ještě jednou tak dlouho. Léčivé byliny můžeme koupit v lékárnách, drogeriích a bio obchodech. Můžete je však i sami sbírat nebo koupit od bylináře. Chmel je vhodný především při potížích s poruchami spánku. Je třeba si uvědomit, že chmel není žádný uspávací prostředek. Jedná se o velmi jemné sedativum. Používání chmelových extraktů urychluje léčbu, při které se můžeme spolehnout, že nám ve dne umožní být výkonnými lidmi. Chmel nepůsobí jen na náš noční klid, ale působí i přes den jako lehké sedativum při stavech nervozity. Pokud každou noc nemůžete usnout nebo se během noci neustále budíte, potom je důležité zkusit najít příčinu. Nejprve nejlépe bez léků. K tomu je často zapotřebí změnit životní styl. Například změnit spánkový režim a režim volného času. Až poté přichází na řadu užívání léků. První zkuste léčivé byliny, které neovlivňují spánek a nevedou k závislosti na návyku (SCHRAMM, 2011). Chmel se využívá také v aromaterapii, jde o lidové využití, kdy se polštář naplní chmelem pro lepší usínání a navození spánku. Dnes jsou chmelové polštářky k dostání v lékárnách, bio obchodech. Jedná se o tzv. „ Hallertaurský polštářek“, které je patentován. Obsah polštářku tvoří pěstitelky kontrolovaný chmel s certifikátem, analýzou a dokumentací (SCHRAMM, 2011). SCHRAMM, 2011 mimo jiné doporučuje také chmelovou kúru. Jejíž součástí je peeling pomocí směsí, jejíž součástí je mláto, mořská sůl a chmelová silice.
23
SCHRAMM, 2011 dále mimo jiné uvádí, že chmel je použitelný také jako homeopatikum ve formě kapek, kuliček nebo vpichů. Dávkování a způsob použití se řídí podle toho, jak nemoc probíhá.
3.12 Antioxidanty 3.12.1 Obecné informace Kyslík, prvek, na kterém závisí náš život. Kulaté částečky v buněčné cytoplazmě zvané mitochondrie, využívají kyslík k tvorbě energie. Kyslík má tak silnou reakci, že může porušit fungování buněk a poškodit mechanismy. Radikály kyslíku nesou vinu na těchto škodlivých vlivech (ORTEMBERGOVÁ, 2002).
3.12.2 Volné radikály Volné radikály poškozují rozmnožování buněk a oslabují imunitní systém. Vznikají zejména při maximálních tělesných zátěžích. Existují však faktory, které svým toxickým působením působí i na tvorbu volných radikálů. Jsou to například stresové situace, pylové nebo toxické znečištění vzduchu, kouření, alkohol, uzené maso (MINDELL, 2004). Volné radikály jsou zlomky molekul, kterým chybí jeden elektron. Proto potřebují nalézt jiný elektron. Jednoduše si násilně připojí jeden elektron z nejbližšího možného zdroje. Tento zdroj poté poškodí. V organismu se nacházejí běžně. Mohou se vytvořit samostatně. Příčinou jejich vzniku může být znečištění vzduch, jako je ozon, oxid dusnatý nebo sluneční záření. Při útocích volných radikálů na buňky se vytvářejí chemické sloučeniny, peroxidy, které zapříčiňují vzniku různých závažných onemocnění. Jedná se o aterosklerózu, oční zákal, Alzheimerovy chorobu, rakovinu, Parkinsonovu nemoci. Vedou také k předčasnému stárnutí organismu. Je třeba zdůraznit, že volné radikály nemají vždy pouze záporné účinky. Náš organismus si je denně vytváří. Jde o jakousi bariéru, při boji proti chemických reakcím v chodu metabolismu nebo při využití kyslíku k tvorbě energie. Právě tímto plní důležitou úlohu při správném fungování našeho organismu. Problém nastává, pokud se jich v těle vytvoří nadbytek. Za příčinou jejich vzniku se považuje zamoření ovzduší, toxické chemické sloučeniny, závislost na lécích, fyzický a psychický stres, tabák, vystavování organismu různým druhům záření, nevhodná skladba stravy, přílišné vystavování slunečním paprskům (ORTEMBERGOVÁ, 2002). Pokud se v těle nahromadí více volných radikálů, než antioxidantům nastává oxidační stres (KUČERA, 2009). Existují 24
pomocníci, kteří proti volným radikálům bojují. Jde o enzymatické látky, které volné radikály oslabují, neutralizují nebo detoxikují. Nazýváme je antioxidanty. Antioxidant je schopen poskytnout volnému radikálu elektron, aniž by se sám poškodil. Potíže nastávají v případě, kdy nemá organismus dostatečné množství antioxidantů. Je-li hladina antioxidantů v organismu příliš nízká, náš obranný systém je oslabený. Proto je nutné enzymům pomoci, a to tím, že organismu dodáme antioxidanty ve formě potravin nebo potravinových doplňků (ORTEMBERGOVÁ, 2002). Jedná se o skupinu látek mezi
než
patří
enzymy,
aminokyseliny,
vitamíny a
minerály
(MINDELL,
2004).V současné době existuje více než 6000 antioxidantů (BULKOVÁ, 2011).
3.12.3 Oxidační stres Oxidační stres jedná se o zvýšení hladiny volných radikálů v buňkách. Již zmíněný oxidační stres poškozuje mitochondrie, buněčné membrány, DNA, bílkoviny, tuky. Toto buněčné poškození může vyvolat buněčnou smrt (KUČERA, 2009).
3.12.4 Význam antioxidantů Antioxidanty zpomalují stárnutí, snižují hladinu cholesterolu, snižují riziko vzniku nádorů, potlačují růst zhoubných nádorů, pomáhají při detoxikaci protirakovinnými léky, chrání zrak před degenerativními pochody, tlumí následky kouření, chrání před plicními chorobami, pomáhají při znečištění vzduchu prachem, kouřem a pylem (MINDELL, 2004). Antioxidační ochrana organismu je úzce spjatá s tvorbou volných radikálů. Představuje složitý komplex mechanismů, které fungují ve vzájemné souhře, a navzájem se doplňují. Mezi volnými radikály a antioxidanty musí být tedy rovnováha, protože i přebytek antioxidantů má negativní účinky na organismus a vede také k celkové únavě a zejména ke svalové slabosti (HABÁNOVÁ, 2011).
3.12.5 Druhy antioxidantů K nejvýznamnějším přírodním antioxidantům patří kataláza, koenzym Q10, glutation, melatonin, vitamin A, alfa a beta karoten, vitamin C, vitamin E, kyselina lipoová, selen a zinek. Čím je věk vyšší, tím méně antioxidantů se v těle nachází. Proto je třeba konzumovat potraviny bohaté na antioxidanty. Mezi ně patří například výtažek z jinanu dvojlaločného (ginkgo biloba) a z jader z hroznů, zelený čaj, isoflavony, lutein, lykopen (MINDELL, 2004). 25
3.12.6 Správné dávkování Pokud přijímáme antioxidanty v potravě, často tato dávka není dostačují pro lidský organismus. Obzvláště při zvýšené únavě, vyčerpání a v průběhu různých onemocnění. Například kuřáci potřebují třikrát vyšší dávky antioxidantů. Zvýšit svou dávku antioxidantů by měli zejména lidé, kteří často konzumují vysoce zmrazenou potravu, maso zpracované delším uzením, kteří se extenzivně opalují a nebo byli vystaveni rentgenovým paprsků. Proto je třeba zvýšit příjem potravin bohatých na antioxidanty. Není důležité o jaký druh potravin se jedná, ale spíše o způsob přípravy. Například vařená mrkev poskytuje více beta karotenu než syrová (MINDELL, 2004.) 3.12.7 Účinky antioxidantů Antioxidanty zpomalují stárnutí, snižují hladinu cholesterolu, snižují riziko vzniku nádorů, potlačují růst zhoubných nádorů, pomáhají při detoxikaci protirakovinnými léky, chrání zrak před degenerativními pochody, tlumí následky kouření, chrání před plicními chorobami, pomáhají při znečištění vzduchu prachem, kouřem a pylem (MINDELL, 2004).
3.13 Vitamin E 3.13.1 Historie Vitamín E, který byl objeven lékařem specializující se na embryologii Herbert McLeanEvans a svou asistentkou Katherine ScottBishop v roce 1922 na Kalifornské univerzitě v Berkeley při pokusech na krysách. Krysy byly krmeny speciální dietou a tím pádem nedokázaly donosit plod. Po mnoha výzkumech Evans přišel na to, že krysám něco v potravě chybí. Přidat jim proto do potravy salát a naklíčená semena. Pak se samičkám narodila zdravá mláďata. Neznámou látkou obsaženou v této potravě nazvali „faktor X“. Byl obsažen v naklíčeném semínku (PAPAS, 1999). Faktor X byl později přejmenován na vitamín E, protože objev vitaminu E těsně následoval po objevu vitamínu D (PAPAS, 2001). Sterilitu u krys sledovat také doktor BennettSure na Univerzitě v Arkansasu, který navrhl pojmenování vitamínu o rok dříve. Poprvé byl vitamín E získán z oleje pšeničných klíčů. Získal ho právě Evans a Emerson.V roce 1938 Fernholt, který s Evansem spolupracoval stanovil kompletní chemickou strukturu vitamínu E (PAPAS, 1999).
26
3.13.2 Antioxidační složky stravy Antioxidační složky stravy, které byly uvedeny do popředí lékařských a nutričních věd, protože významně dopomohli při pochopení oxidačního stresu a také díky kontrole mnoha chronických chorob. Ze všech antioxidantů je vitaminu E přisuzován největší zájem z důvodu jeho dostupnosti, silného marketingového potenciálu, vlivu na zdraví, a hraje také ústřední úlohu při prevenci oxidace na buněčné úrovni (EITENMILLER, 2004).
3.13.3 Obecné informace Vitamin E patří mezi skupinu osmi izomerů, z nichž biologicky nejúčinnější je alfa – tokoferol. Je antioxidační látkou membrán (ŠTÍPEK a kol., 2000). Skupina osmi izomerů, které se označují řeckou abecedou. Vitamin E rozpustný v tucích. V těle je uložen v játrech, ve svalech, varlatech, děloze, krvi a nadledvinkách. Podporuje činnost vitaminu A. (MINDELL, 2004).
3.13.4 Přírodní Vitamin E Přírodní zdroj vitaminu E jsou obilné klíčky, sójové boby, rostlinné oleje, ořechy, růžičková kapusta, listová zelenina, špenát, obilniny, luštěniny a vejce (MINDELL, 2004).
3.13.5 Syntetický Vitamin E Vitamin E je k dostání ve formě tobolek naplněné nebo tablety v suché formě. Přírodní vitamin E je dvakrát silnější než synteticky vyrobený. Velmi vhodné pro osoby staří 40 let. S počtem let se doporučená denní dávka zvyšuje (MINDELL, 2004). 3.13.6 Využitelnost Vitaminu E Výběr správné formy vitaminu E je velmi důležitý. Při konzumaci a vstřebávání je důležitá síla a využitelnost pro náš organismus. Skupinu vitaminu E tvoří osm různých sloučenin. Čtyři tokoferoly a čtyři tokotrienoly. Všechny formu můžete najít v potravinách. U vitaminových doplňků je to však jiné. V prodejnách zdravé výživy, lékárnách nebo supermarketech můžete najít doplňky obsahující pouze alfa – tokoferol. Tím pádem přicházíte o výhody, které poskytují ostatní feroly (PAPAS, 2001).
27
3.13.7 Účinky Vitaminu E Usnadňuje užití kyslíku k podávání většího tělesného výkonu, chrání plíce spolu s vitaminem A před vzduchem znečištěným exhaláty, působí preventivně proti rakovině, snižuje riziko vzniku šedého zákalu, snižuje srážlivost a rozpouští krevní sraženiny, odstraňuje únavu, brání vzniku velkých jizev, urychluje hojení spálenin, snižuje krevní tlak, brání vzniku svalových křečí, snižuje riziko vzniku infarktu myokardu a náhlých mozkových příhod, působí preventivně proti Alzheimerově nemoci (MINDELL, 2004). Vitamin E pomáhá obnovovat poškozené membrány, snižuje opotřebování nervových tkání a zabraňuje většímu hromadění krevních destiček, tvoření krevních sraženin. Pomáhá rozšiřovat cévy. Slouží také jako prevence proti oslabování imunitního systému (ORTEMBERGOVÁ, 2002).
3.13.8 Doporučená denní dávka Potřebná denní dávka je 8-10mg. Bohužel se v těle udrží jen krátkou dobu. Asi 60-70% přijatého vitaminu se však vyloučí stolicí. Doporučuje se zvýšit denní dávku vitaminu E, pokud pijete chlorovanou vodu, pokud jste těhotná žena, kojící matka, pokud užíváte antikoncepční tablety, také v menopauze (MINDELL, 2004).
28
4
MATERIÁL A METODIKA
Práce byla rozdělena na dvě části, V první části se stanovoval obsah vitaminu E v chmelových šišticích. V druhé části byl plněn cíl práce, kde se prováděl průzkum trhu z hlediska přípravků, které obsahují chmelové šištice a jsou doporučeny k užívání jako potravní doplňky. Dalším cílem bylo provést průzkum trhu z hlediska přípravků a potravních doplňků, které obsahují vitamin E.
4.1 Vitamin E Zmýdelnění Vzorek chmelových hlávek byl namlet na laboratorním mlýnku. Byly odváženy 2 g vzorku, ke kterému se přidalo 100 mg kyseliny askorbové a 50 ml ethanolu. Poté se vzorek třepal 1 minutu na třepačce a po 10 minutách stání ve tmě bylo přidáno 10ml 50 % hydroxidu draselného. Takto připravený vzorek se nechal stát přes noc v temnu v dusíkové atmosféře při laboratorní teplotě, aby došlo ke zmýdelnění. Extrakce Zmýdelněný vzorek byl přelit do dělící nálevky, baňka byla vypláchnuta 100 ml vody. Extrakce byla provedena 3 x 50 ml diethyletheru. Spojené etherové fáze byly promyty vodou do neutrální reakce tak, že etherové fáze byla přidávána voda (3 x 100 ml) a opatrně protřepána, aby se nevytvořila emulze. Promytá etherová fáze byla vysušena bezbodovým síranem sodným. Rozpouštědlo bylo odpařeno do sucha na vakuové odparce a odparek byl okamžitě převeden 4 ml metanolu do vialky. Analytika Chromatografické analýzy byly provedeny na HPLC Ultimate 3000 (Dionex, USA). Systém je vybaven kvartérním gradientovým čerpadlem s integrovaným vakuovým degasserem, autosamplerem s nástřikovým blokem Rheodyne, programovatelným termostatem kolon a dvěma programovatelnými detektory, diode-array detektorem a za ním on-line připojeným čtyřkanálovým fluorescenčním detektorem. Ke sběru a vyhodnocení dat byl použit software Chromeleon. Analýzy byly provedeny na koloně Ascentis® Express RP-Amide o rozměrech 150 x 3 mm s velikostí částic 2,7 µm, mobilní fází byl 100 % acetonitril při průtoku 0,750 ml/min. Teplota kolony byla 30 °C, objem nástřiku 1 µl a detekce pro tokoferoly a tokotrienoly fluorescenční s λex 290 a λem330 nm.
29
Pro hodnocení výsledků byl využit statistický program StatSoft, Inc. (2011). STATISTICA (data analysis software system), version 10. www.statsoft.com. Výsledky byly vyhodnoceny vícefaktorovou analýzou variace s následným testováním rozdílů průměrným hodnot LSD testem.
4.2 Průzkum trhu Průzkum trhu byl proveden: 1. V lékárnách a na základě jejich nabídky na webových stránkách byl sestaven přehled o přípravcích, které obsahují chmel a jsou různým způsobem doporučovány k užití člověkem. Postupně byl zjišťován způsob balení a doporučená cena pro uplatnění na trhu. •
Lékárna u Viktorie
•
Lékárna Lloyds
•
Dr. MAX lékárna
•
Lékárna u Rubínu
•
Lékárna Hradební
•
Lékárna u Lucie
•
Stanclova lékárna
2. Na webových stránkách byla zjišťována nabídka přípravků s vitaminem E, a chmele u kterých byl postupně zjišťován způsob balení a doporučená cena pro uplatnění na trhu. •
www.arixhop.cz
•
www.lekarna.cz
•
www.lekarna-doma.cz
•
www.gigalekarna.cz
•
www.pilulka.cz
•
www.aaaleky.cz
Výsledky byly zpracovány do tabulek, vyhodnoceny pomocí statistického programu Statistica.
30
5
VÝSLEDKY A DISKUSE
5.1 Výsledky stanovení aktivity vitaminem E a jeho izomerů Tab 7: Analýzy variance pro obsah izomerů tokoferolů a aktivity vitaminu E ze vzorků odrůd Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Zdroj proměnlivosti
n- Alfa 1 tokoferol
Odrůda
1
Delta tokoferol
Beta tokoferol
Gama tokoferol
Aktivita Vit. E
celkové tokoly
9246,5** * 72,4** 19,7 14,3
19810,2* ** 297,7*** 135,8* 41,8
PČ 8196,6*** 10,5***
Vzorek 7 62,7** Odrůda*Vzorek 7 27,9 Chyba 16 14,0
0,3* 0,5** 0,1
8,9***
1934,8***
0,1 0,3** 0,1
138,5*** 180,3*** 20,7
Pozn.: * - p ≤ 0,05; ** - p ≤ 0,01; *** - p ≤ 0,001; PČ = průměrný čtverec, T-tokoferol; aktivita vitaminu E, obsah tokolů a jednotlivýh izomerů v mg.kg-1
Z tabulky analýzy variance pro obsah izomerů tokoferolů a aktivity vitaminu E pro sledované odrůdy Premiant a Sládek vyplývá, že odrůda měla statisticky velmi vysoce průkazný vliv na tyto izomery. Mezi jednotlivými vzorky byl u alfa tokoferolu zjištěn vysoce průkazný vliv. Na izomer delta tokoferol měly vzorky statisticky průkazný vliv. Gama tokoferol byl oproti ostatním velmi vysoce statisticky ovlivňován podobně jako celkový obsah tokolů. Rozdíly mezi jednotlivými vzorky měly vysoce průkazný vliv na celkovou aktivitu vitaminu E. Interakce výše uvedených faktorů velmi vysoce průkazně ovlivňovala obsah gama tokoferolů. Vysoce průkazně ovlivňovala delta a beta tokoferoly a průkazný vliv byl zjištěn na celkových obsah tokolů.
Tab 8: Průměrné hodnoty obsahu jednotlivých izomerů tokoferolů a aktivity vitaminu E v chmelových šišticích ze vzorků odrůd Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Odrůda
Premiant
Sládek
Vzorek 1 2 3 4 5 6 7 8 1
Alfa tokoferol 113,3 b 116,3 bc 117,7 bc 113,3 b 129,7 d 124,0 cd 114,2 b 113,9 b 87,1 a
Delta tokoferol 2,9 cd 3,4 de 2,3 abc 3,9 e 3,8 e 3,3 de 2,9 bcd 3,3 de 1,9 a
Beta tokoferol 3,0 cde 3,3 ef 2,6 bc 3,5 ef 3,7 f 3,2 de 3,2 de 3,2 de 1,8 a 31
Gama tokoferol 39,5 cde 43,9 de 29,7 b 44,6 de 43,5 de 46,9 e 35,1 bcd 41,2 cde 14,6 a
Vitamin E celkové (mg.kg-) tokoly 118,4 b 158,7 cd 122,0 bc 166,9 de 121,7 b 152,3 c 119,3 b 165,4 cde 135,6 d 180,7 f 129,9 cd 177,3 ef 119,0 b 155,3 cd 119,4 b 161,6 cd 89,3 a 105,4 a
2 3 4 5 6 7 8
87,1 81,1 86,2 88,7 88,7 86,2 81,1
a a a a a a a
1,9 2,6 1,7 2,2 2,2 1,7 2,6
a bc a ab ab a bc
1,8 2,7 2,1 2,1 2,1 2,1 2,7
a cd a ab ab a cd
14,6 38,2 14,6 32,5 32,5 14,6 38,2
a bcde a bc bc a bcde
89,3 86,0 88,5 92,9 92,9 88,5 86,0
a a a a a a a
105,4 124,5 104,6 125,6 125,6 104,6 124,5
a b a b b a b
Pozn.: Průměrné hodnoty označené odlišnými písmeny ve sloupcích se od sebe statisticky významně liší při P=0,05
Z tabulky následného testování bylo zjištěno, že obsah alfa tokoferolů byl statisticky průkazně vyšší ve vzorcích odrůdy Premiant oproti vzorkům odrůdy Sládek. Nejvyšší obsah alfa tokoferolů byl zjištěn ve vzorku číslo 5 odrůdy Premiant (129,7 mg.kg-1). Tento vzorek se však statisticky významně nelišil od vzorku číslo 6 stejné odrůdy (124,0 mg.kg-1). Obsah alfa tokoferolů u odrůdy Sládek mezi jednotlivými vzorky nevykazoval statisticky významné rozdíly (81,1 – 88,7 mg.kg-1). Obsah delta tokoferolů byl zjištěn nejvyšší ve vzorcích odrůdy Premiant. Nejvyšší obsah delta tokoferolů měl vzorek číslo 4 (3,9 mg.kg-1) a vzorek číslo 5 odrůdy Premiant (3,8 mg.kg-1). Mezi těmito vzorky nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, avšak významně se nelišily ani od vzorků číslo 2 (3,4 mg.kg-1), vzorku číslo 6 a 8 (3,3 mg.kg-1). Ve vzorcích odrůdy Sládek byl zjištěn nejvyšší obsah delta tokoferolů u vzorku číslo 3 a 8 (2,6 mg.kg-1). Nejnižší obsah delta tokoferolů byl zjištěn u vzorků 4 a 7 (1,7 mg.kg-1), které se však statisticky významně nelišily od vzorků číslo 1 a 2 (1,9 mg.kg-1). Obsah beta tokoferolů byl stejně tak jako u předchozích izomerů zjištěn statisticky významně vyšší ve vzorcích odrůdy Premiant oproti odrůdě Sládek. Nejvyšší obsah beta tokoferolů u odrůdy Premiant byl zjištěn ve vzorcích číslo 5 (3,7 mg.kg-1), tyto vzorky se však statisticky významně nelišily od vzorků číslo 2 a 4 (3,3 a 3,5 mg.kg-1). Ve vzorcích odrůdy Sládek byl zjištěn nejvyšší obsah beta tokoferolů ve vzorcích číslo 3 a 8 (2,7 mg.kg-1), oproti tomu nejnižší obsah beta tokoferolů byl zjištěn ve vzorcích číslo 1a 2 (1,8 mg.kg-1). Druhým nejvýznamnějším izomerem podle zjištěných výsledků byl gama tokoferol, jehož obsah byl nejvyšší ve vzorcích číslo 5 odrůdy Premiant (46,9 mg.kg-1), tyto se však statisticky významně nelišily od vzorků číslo 2, 4 a 5 (43,9, 44,6 a 43,5 mg.kg-1). Tyto vzorky se však statisticky významně nelišily ani od vzorků odrůdy Premiant číslo 1 a 8 (39,5 a 41,2 mg.kg-1), ale také od vzorků odrůdy Sládek číslo 3 a 8 (38,2 mg.kg-1).
32
Z výše uvedených výsledků vyplývá, že nejvyšší aktivita vitaminu E a obsah celkových tokolů byl zjištěn u odrůdy Premiant ve vzorcích číslo 5 (180,7 mg.kg-1), které se statisticky významně nelišily od odrůdy Premiant číslo 6 (177,3 mg.kg-1). 150 140
α-tokoferol
130 120 110 100 90 80 70 Odrůda Premiant Odrůda Sládek
60 1
2
3
4
5
6
7
8
Vzorek
Graf č.3: Průměrné hodnoty obsahu α-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf číslo 3 znázorňuje odrůdové rozdíly v obsahu alfa tokoferolů z chmelových šištic, z čehož vyplývá, že odrůda Premiant měla významně vyšší obsah tohoto izomeru u všech sledovaných vzorků. 4,5 4,0
β-tokoferol
3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 1
2
3
4
5
Vzorek
6
7
8
Odrůda Premiant Odrůda Sládek
Graf č.4: Průměrné hodnoty obsahu β-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 33
Obsah beta tokoferolů znázorňuje graf číslo 4, z kterého vyplývá, že s výjimkou vzorku číslo 3, kde měla vyšší obsah tohoto izomeru odrůda Sládek, odrůda Premiant
γ-tokoferol
významně převyšovala. 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1
2
3
4
5
6
7
8
Vzorek
Odrůda Premiant Odrůda Sládek
Graf č. 5: Průměrné hodnoty obsahu γ-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf číslo 5 znázorňuje průměrné hodnoty obsahu gama tokoferolu, kde podobně jako u obsahu beta tokoferolu vzorek číslo 3 jako jediný měl vyšší obsah tohoto izomeru u odrůdy Sládek oproti odrůdě Premiant. 5,0 4,5
δ-tokoferol
4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 1
2
3
4
5
Vzorek
6
7
8
Odrůda Premiant Odrůda Sládek
Graf č. 6: Průměrné hodnoty obsahu δ-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 34
Stejně tak jako u výše sledovaných izomerů v grafu číslo 6 je vidět, že vzorek číslo 3 měl vyšší obsah delta tokoferolů u odrůdy Sládek oproti odrůdě Premiant. Tento graf také znázorňuje, že vzorek číslo 4 odrůdy Sládek měl nejnižší obsah delta tokoferolů, oproti tomu vzorek číslo 4 odrůdy Premiant měl nejvyšší obsah tohoto izomeru.
150
Aktivita vitaminu E
140 130 120 110 100 90 80 70 1
2
3
4
5
Vzorek
6
7
8
Odrůda Premiant Odrůda Sládek
Graf č.7: Průměrné hodnoty aktivity vitaminu E v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf číslo 7 znázorňuje významně vyšší aktivitu vitaminu E u odrůdy Premiant, avšak aktivita vitaminu E u odrůdy Sládek nevykazovala významné rozdíly mezi jednotlivými vzorky.
35
Celkový obsah tokolů
200 190 180 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 1
2
3
4
5
6
7
Odrůda Premiant Odrůda Sládek
8
Vzorek
Graf č.8: Průměrné hodnoty celkového obsahu tokolů v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf číslo 8 celkový obsah tokolů byl stejně tak jako u sledovaných izomerů nejvyšší ve vzorcích odrůdy Premiant a to konkrétně u vzorku číslo 5 a 6.
5.2 Výsledky průzkumu trhu s chmelem Tab. 9: Výrobky z chmele na českém trhu zejména pro pivovarský průmysl Název produktu Výrobce Balení Obsah chmele 60 – 150kg 5, 10, 40, 480 kg 250 – 1 500g 1, 5, 20l 20l
-
Cena (Kč) -
-
-
-
-
-
-
-
-
Brelex Arix Arix
3kg
-
1kg
-
Arix
1kg
-
575
Arix
1kg
-
575
1 Lisovaný chmel
Brelex
2 Chmelové granule typ 90
Brelex
3 Chmelový extrakt CO2
Brelex
4 Chmelový extrakt Tetra – Iso 10% 5 Chmelový extrakt Tetra- Iso 30% 6 Extrakt chmelových silic 7 Lisovaný chmel hlávkový 8 Chmelové granule typ 90 – Žatecký poloraný červeňák 9 Chmelové granule typ 90 – Sládek 10 Chmelové granule typ 90 – Premiant
Brelex Brelex
36
374
11 Chmelové granule typ 90 – Agnus 12 Chmelové granule typ 95 13 Etanolový extrakt Agnus 14 Lisovaný chmel 15 Chmelové granule typ 90 16 Chmelové granule typ 95
Arix
1kg
-
615
Arix Arix
1ks
-
500
-
-
Bohemia Hop Bohemia Hop Bohemia Hop
-
Z tabulky 7 je zřejmé, že chmelové produkty jsou v ČR k dispozici jednak pro velkoodběratele, kde je cena závislá na řadě podmínek a souvisí do značné míry i s průběhem počasí ve sklizňovém roce, ale také s cenami na světovém trhu. Proto u produktů, které jsou označeny číslem 1. až 7. neuvádíme cenu. Vzhledem k tomu, že v posledních letech vzrostl zájem o chmelové produkty v domácích a malých pivovarech uvedl výrobce na trh chmelové šištice v různém způsobu zpracování také v malém balení, které je určeno pro malospotřebitele. Z tabulky je vidět, že jsou rozdíly v cenách malospotřebitelských balení podle odrůd.
Tab. 10: Výrobky z chmele na českém trhu - farmacie Euniké – Magenta
Eunike Partner
90 tobolek
Euniké – Scarlet
Eunike Partner
90 tobolek
MedPharma
67 tobolek
GS
40 tobolek
Natrir Diet Bust
Gernétic
30 tobolek
Barney´sHypnox Forte
Barney´s
20 tobolek
Dr. Popov MsK
30g 50g
Dědek kořenář Salus
200ml 250 ml
Meduňka + chmel +kozlík GS Dormian Rapid
Chmel šištice Bylinný čaj na odkyselení a dobrý spánek Chmelová směs Vodní extrakt z chmele + Alpenkraftsirup
100 mg v jedné tabletě 20 mg v jedné tabletě 50 mg v jedné tabletě Standartizovaný extrakt z šištic, hořčinné látky 5%, 25 mg Prášek z chmelové šištice 20 mg Standatizovaný extrakt 120 mg Chmel šištice
580
-
590
580 98 138
750
126 30 56
239
37
Na trhu se nachází celá řada potravinových produktů, kde jsou obsaženy chmelové šištice případně extrakty z nich. Tyto produkty jsou s návodem uváděny na trh v prodejnách zdravé výživy případně v lékárnách. Jedná se zejména o farmaceutické produkty, které se liší nejenom balením, chemickým složením ale také obsahem chmele. Průměrná cena jedné tobolky je 8,50 Kč. Cena za 100ml chmelového extraktu se na českém trhu pohybuje okolo 200Kč. Tyhle potravinové doplňky pomáhají lidem při potížích s usínáním, při stavech podrážděnosti, při nervových obtížích, při pocitech napětí, stresu, úzkosti; při problémech s koncentrací a také pozitivně pomáhají ovlivňovat psychiku člověka.
Tab.11: Výrobky s Vitaminem E na českém trhu Název produktu Přírodní vitamin E Aneurox Sublingual Q10 Vitamin E 100 Vitamin E Vitamin E 400 Vitamin E, selen, zinek Vitamin E 200 Vitamin E 200 Vitamin E Veinprotex Vitamin E 200 Coenzym Q10+vitamin E 60mg Lutein plus 12mg Lutein plus 12mg Resveratrol plus Xantho plus Smokerade Super CO Q10 plus Vitamin E 400 Vitamin E
Výrobce
Balení
Cena (Kč)
FAVEA PHARMASUISSE CALIVITA INTERNATIONAL ZENTIVA SOLGAR CARNE LABS GS
30 tobolek 30 tobolek 30 tobolek
70 248 582
30 tobolek 50 tobolek 60 tobolek 60 tobolek
55 543 220 104
GENERICA NOVENTIS VITAHARMONY CALIVITA INTERNATIONAL SVUS PHARMA GENERICA
60 tobolek 60 tobolek 60 tobolek 60 tobolek
48 83 62 849
60 tobolek 60 tobolek
72 249
AVILUT BLOOM CALIVITA INTERNATIONAL CALIVITA INTERNATIONAL CALIVITA INTERNATIONAL CALIVITA INTERNATIONAL BIOTECH USA NATURE´S
60 tobolek 60 tobolek 60 tobolek
249 274 806
90 tobolek
749
90 tobolek
718
90 tobolek
1199
100 tobolek 100 tobolek
255 190
38
Vitamin E Vitamin E Vitamin E Vitamin E Tekutý vitamin E Vitamin E Curarina krém
BOUNTY SCITEC MEDPHARMA NUTRISTAR DR. MÜLLER MARNYS ATOK HARAS PHARMA CURARINA
100 tobolek 107 tobolek 500 tobolek 30 ml 30 ml 50 ml 50ml
273 117 532 66 265 372 85
Průměrná cena výrobků obsahující vitamin E je 510Kč za 100ml. Výrobky se liší dle obsahu vitaminu E a také společností, která je vyrábí. V českých lékárnách můžeme najít více produktů obsahující vitamin E ve formě tobolek. Průměrná cena jedné tobolky se pohybuje okolo 5 Kč. Specifické množství obsahu vitaminu E uvádějí jen některé společnosti na obalu krabičky, případně v příbalovém letáku. Všechny tyhle produkty jsou běžně k sehnání buď v lékárnách, nebo na internetových portálech.
39
6
ZÁVĚR
V bakalářské práci jsou zpracované výsledky obsahující chemické analýzy vzorků chmelových šištic na vitamin E a dále také průzkum trhu doplňků stravy, výrobků a produktů obsahující vitamin E a chmel. Z dosažených výsledků vyplývá, že při stanovení vitaminu E nebyl zjištěn v detekovatelném množství obsah tokotrienolů, bylo možné stanovit pouze obsah tokoferolů. Nejvyšší aktivita vitaminu E a obsah celkových tokolů byl zjištěn u odrůdy Premiant a to až 180,7 mg.kg-1. Ve vzorcích odrůdy Sládek byly hodnoty nižší oproti vzorkům odrůdy Premiant, avšak aktivita vitaminu E se pohybovala v rozmezí od 86,0 do 92,9 mg.kg-1. Z výsledků by se dalo konstatovat, že odrůda Premiant je na obsahu vitaminu E významnější oproti odrůdě Sládek, avšak ani u odrůdy Sládek není těchto izomerů zanedbatelné množství. Toto množství by se dalo alternativně využít mimo pivovarské účely, což bylo jedním z vytyčených cílů. Na českém trhu se nachází velmi široká nabídka chmelových produktů, určených zejména pro pivovary k výrobě piva. Cena chmelových doplňků se liší dle odrůd a způsobu balení. Největší podíl na ceně má řada podmínek, související do značné míry i s průběhem počasí ve sklizňovém roce, ale také s cenami na světovém trhu. Chmelové produkty obsahující chmelové šištice nebo extrakty z nich mají zastoupení v českých lékárnách. Jedná se zejména o farmaceutické produkty. Tyto produkty pomáhají lidem překonat zdravotní problémy. Pokud se jedná o výrobky obsahující vitamin E, cena se zde se liší zejména v obsahu vitaminu E v tobolkách, krémech nebo roztocích.
40
7
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY
Knihy a časopisy: 1) BULKOVÁ, V., 2011, Rostlinné potraviny, vydání 1., Národní centrum ošetřovatelství
a
nelékařských
zdravotních
oborů,
Brno,
str.22,
ISBN 978-80-7013-532-7. 2) ČEPIČKA, J.; KUBÍČEK. J.; 2000, Chmel a chmelové výrobky, s.127-133. (In): 3) KOSAŘ, K. Technologie výroby sladu a piva, vyd. 1. Praha, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, str. 398. ISBN 80-902-6586-3. 4) EITENMILLER, R.; LEE, J. 2004, Vitamin E, Food chemistry, composition, and analysis, Marcel Dekker, New York, str. 38, ISBN 0-8247-0688-9. 5) SUHAJ, M., 2000, Vol´né radikály, antioxidanty a potraviny. (In): HABÁNOVÁ, M., HABÁN, M., 2011, Antioxidanty v rastrilnnýchmateriáloch z prírodných a agroekologických podmienok, vydání 1.,
Nitra, Slovenská pol´nohospodářská
univerzita, str. 18, ISBN 978-80-552-0544-1. 6) CHLÁDEK, L., 2007, Pivovarnictví, 1.vyd., Grada,
Praha, str. 207,
ISBN 978-802-4716-169 7) KOVAŘÍK, M., 2013, Vývoj a zásadní období českého chmelařství, Český chmel 2013, str. 4, ISBN 978-80-7434-051-2. 8) KOWALCZYK, D., SWEICA, M., CICHOCKA, J., GAWLIK-DZIKI, U., 2013, Thephenoliccontent
and
antioxidant
aktivity
oftheaqueous
and
hydroalcoholicextractsofhops and theirpellets, Obsah fenologických látek a antioxidační aktivita vodních a hydroalkoholických extraktů chmele a jejich pelet, J. inst. Brew, 119(3). Str. 103-110 (In): Kvasný průmysl 2013, ročník 59, číslo 12, str. 378, ISSN 0023-5830. 9) KROFTA, K., 2008, Hodnocení kvality chmele, Chmelařský institut s. r.o., Žatec, str. 8, ISBN 978-80-86836-84-3. 10) KUČERA, J.; JIRÁSEK, T.; HUML, O,; MUŽÍK, P., 2009, České vydání VeterinaryclinicsofNorth America, vydání 2., Pierot, Praha, překlad agentura AEDIT, str. 5, ISBN 978-80-7353-135-5. 11) MINDELL, E.; MUNDISOVÁ, H.; 2004, New vitamin bible, Nová vitamínová bible, vydání 3., překlad MÁČEK, M., WarnerBooks, New York, str. 42-248, ISBN 978-80-249-1419-0. 41
12) ORTEMBERGOVÁ, A., 2002,
Antioxidantes para rejuvenecer, Mládneme
s antioxidanty, vydání 1., překlad MIKULÁŠKOVÁ, J., Nakladatelství Ivo Železný, Praha, str.11-46, ISBN 80-237-3742-2. 13) PAPAS, A., 1999, The Vitamin E Factor, HarperCollins Publisher, New York, str. 416, ISBN 13:978-0060984434. 14) PAPAS, A., The vitamin E, 2001, přeložila BURIÁNOVÁ, D., Pragma, Praha, str. 21-23,ISBN 80-7205-773-1. 15) PETEROVÁ, J., 2010, Ekonomika výroby a zpracování zemědělských produktů, vydání 4., Česká zemědělská univerzita, Praha, str. 60-67, ISBN 978-80-213-5053-6. 16) PLUHÁČKOVÁ, 2013; Disertační práce, Obsah a složení silic a vybraných antioxidantů v chmelových šišticích, Brno. 17) SCHRAMM, M., 2011, Léčení chmelem, vydání 1., Nakladatelství Plot, Praha, překlad FASCHINGBAUEROVÁ, J., str. 69-85, ISBN 978-80-7428-080-1. 18) ŠPALDON, E. A KOLEKTIV, 1986, Rostlinná výroba, vydání 1., Státní zemědělské nakladatelství, Praha, str. 592-597, ISBN 07-124-86-04/11. 19) ŠTRANC., A KOLEKTIV, 2008, Zpracování půdy ve chmelnicích, ČZU Praha, str. 6. 20) ŠNOBL, J.; PULKRÁBEK, J. a kolektiv, 2007, Základy rostlinné produkce, vydání 2., Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU, Praha, str. 131-136, ISBN 978-80-213-1340-8. 21) ŠTÍPEK, S. A Kolektiv, 2000, Antioxidanty a volné radikály ve zdraví a nemoci, , vydání 1., GradaPublishing, Praha, str. 58-59, ISBN 80-7169-704-4. 22) TEMPÍR, Z., Chmelařské muzeum Žatec, (In) KOVAŘÍK, M., 2012, Český chmel je inspirací výtvarníků již od středověku, Český chmel 2012, str. 30-32, ISBN 978-80-7434-072-2. 23) VENT, L. A KOLEKTIV, 1963, Chmelařství, vydání 1., Státní zemědělské nakladatelství, Praha, str. 11-15, ISBN 07-103-63-04/37. 24) ZIMOLKA, J. a kol., 2008, Speciální produkce rostlinná - rostlinná výroba, vydání 2., Mendelova univerzita, Brno, str. 148-154, ISBN 978-80-7375-230-9.
42
Internetové zdroje : 25) ANONYM 1, 2014 : České noviny[online]. [cit. 2014-02-28]. Dostupné z:www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/cesti-pestitele-v-roce-2013-sklizili-5330-tunchmele/1027782&id_seznam=1074 26)
ANONYM
2,
2014:
Chmelař[online].
[cit.
2014-03-09].
Dostupné
z:http://chmelar.hajsl.cz/71_2000.php 27) SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA; BRANŽOVSKÝ, ANTALOVÁ, SLONEK;
2003-2013),
[online].
[cit.
2014-01-13].
Dostupné
z:http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinne-komodity/chmel/situacni-avyhledove-zpravy/ 28) KOCIÁN, P.; 2012: Chmel otáčivý[online]. [cit. 2014-01-13]. Dostupné z: http://kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=184. 29)
EAGRI,
2014:
[online].
[cit.
2014-02-28].
Dostupné
z:http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinne-komodity/chmel/ 30) HRDINKOVÁ, R., 2012: Podívejte se kde se v česku chmel pěstuje.[online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z:http://life.ihned.cz/c1-55849200-podivejte-se-kde-se-v-ceskupestuje-chmel-muzete-ho-poznavat-a-ochutnavat 31) ŠNOBL, J. a kolektiv, CZU, 2014: Pěstování chmele. [online]. [cit. 2014-0309]Dostupné z: http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=17&idkapitola=1
43
8
SEZNAM OBRÁZKŮ
Graf č. 1: Vývoj výnosu chmele v České republice v letech 2003-2012 Obrázek. č.2: Chmelařské oblasti v České republice Graf č.3:
Průměrné hodnoty obsahu α-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy
Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf č.4: Průměrné hodnoty obsahu β-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf č. 5: Průměrné hodnoty obsahu γ-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf č. 6: Průměrné hodnoty obsahu δ-tokoferolu v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf č.7: Průměrné hodnoty aktivity vitaminu E v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Graf č.8: Průměrné hodnoty celkového obsahu tokolů v chmelových šišticích odrůdy Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013
9
SEZNAM TABULEK
Tab. 1: Mezníky českého chmelařství Tab. 2: Vývoj ploch na našem území v letech 2003 - 2013 Tab. 3: Produkce chmele a průměrné ceny za desetileté období Tab. 4: Produkce chmele v jednotlivých chmelařských oblastí k 31.12.2012 Tab. 5: Chmel v rámci světa Tab. 6: Kvalitativní parametry chmele stanovené Tržním řádem Tab 7: Analýzy variance pro obsah izomerů tokoferolů a aktivity vitaminu E ze vzorků odrůd Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Tab 8: Průměrné hodnoty obsahu jednotlivých izomerů tokoferolů a aktivity vitaminu E v chmelových šišticích ze vzorků odrůd Premiant a Sládek ve sklizňovém roce 2013 Tab. 9: Výrobky s Vitaminem E na českém trhu Tab. 10: Výrobky z chmele na českém trhu zejména pro pivovarský průmysl Tab. 11: Výrobky z chmele na českém trhu - farmacie
44
