MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2013
KINCLOVÁ VENDULA
Mendelova univerzita v Brně Agronomický fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Zhodnocení venkovského cestovního ruchu v Mikroregionu Pernštejn Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Libor Sládek, Ph.D.
Vendula Kinclová Brno 2013
PROHLAŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zhodnocení venkovského cestovního ruchu v Mikroregionu Pernštejn“ vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MENDELU v Brně.
dne…………………………. podpis………………………
PODĚKOVÁNÍ Na prvním místě bych chtěla poděkovat Ing. Liboru Sládkovi, Ph.D. za odborné rady a čas, který mi věnovat při vypracovávání této bakalářské práce. Děkuji také paní Christine Sagstetter za odborné rady z oblasti chovu lam.
Abstrakt Tématem této práce je Zhodnocení venkovského cestovního ruchu v Mikroregionu Pernštejn. Práce je v první části zaměřená na charakteristiku šetrných forem cestovního ruchu, zvláště pak na vymezení pojmů týkajících se forem venkovského cestovního ruchu. V druhé části práce se zabývám charakteristikou Mikroregionu Pernštejn a hodnotím služby venkovského cestovního ruchu, které jsou v tomto mikroregionu poskytovány. Součástí práce je vypracována SWOT analýza. Poslední část této práce představují návrhy, kterými lze přispět k rozšíření služeb venkovského cestovního ruchu v tomto mikroregionu. Klíčová slova: venkovská turistika, agroturistika, ubytování na farmě, Swot analýza
Abstract The aim of the bachelor thesis is an evaluation of rural tourism in region Pernštejn. The theses is divided in two parts. In the first part of the thesis deals with the definition „Green tourism“ especially different types of rural tourist. In the second part I characterised region Pernštejn and I rate the current status of the services in rural tourism in region Pernštejn. The bachelor thesis consist Swot analysis and proposals which can expanding the services. Key words: rural tourism, agrotourism, accommodation on the farm, Swot analysis
OBSAH 1 ÚVOD .......................................................................................................................8 2 CÍL ............................................................................................................................9 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ....................................................................................... 10 3.1 Šetrné formy cestovního ruchu ........................................................................... 10 3.2 Specializace farem na cílové skupiny návštěvníků.............................................. 14 3.3 Služby poskytované v rámci venkovské turistiky................................................ 15 3.4 Produkty v rámci venkovské turistiky ................................................................ 17 3.5 Orgány a organizace........................................................................................... 19 4 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ OBLASTI .................................................... 21 4.1 Charakteristika mikroregionu ............................................................................. 21 4.2 Charakteristika Mikroregionu Pernštejn ............................................................. 21 4.3 Území ................................................................................................................ 21 4.4 Obyvatelstvo ...................................................................................................... 22 4.5 Zemědělství a lesnictví ....................................................................................... 23 4.6 Příroda ............................................................................................................... 24 4.7 Kulturní památky v Mikroregionu Pernštejn ....................................................... 28 4.8 Charakteristika obcí v Mikroregionu Pernštejn ................................................... 29 5 HODNOCENÍ SLUŽEB MIKROREGIONU PERNŠTEJN ................................ 32 5.1 Ubytování .......................................................................................................... 32 5.2 Stravování .......................................................................................................... 33 5.3 Nákup potravin ze dvora .................................................................................... 34 5.4 Doprava ............................................................................................................. 34 6 DOPROVODNÉ PROGRAMY ............................................................................. 35 6.1 Pěší turistika ...................................................................................................... 35 6.2 Naučné stezky .................................................................................................... 36
6.3 Geocaching ........................................................................................................ 36 6.4 Cykloturistika .................................................................................................... 36 6.5 Rybolov ............................................................................................................. 37 6.6 Zimní sporty ...................................................................................................... 37 6.7 Hiporehabilitace ................................................................................................. 38 6.8 Společenské akce ............................................................................................... 38 6.9 Informační centrum ............................................................................................ 39 7 NÁVRHY NA MOŽNÉ ROZŠÍŘENÍ SLUŽEB ................................................... 40 7.1 Provozování lamatrekkingu ................................................................................ 40 7.2 Vybudování lanového centra .............................................................................. 46 7.3 Rodinná farma zabývající se agroturistikou ........................................................ 46 8 SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 48 9 ZÁVĚR ................................................................................................................... 50 10 SEZNAM LITERÁRNÍCH ZDROJŮ ................................................................. 51 11 SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 55 12 PŘÍLOHY ............................................................................................................. 56
1 ÚVOD Cestovní ruch představuje významné odvětví celosvětové ekonomiky a přináší řadu pracovních příležitostí. V současné době už není v tomto odvětví kladen důraz pouze na uspokojování
potřeb
zákazníků
a
dosahování
maximálního
zisku
pro poskytovatele. Dnešním trendem je provozovat cestovní ruch takovou formou, aby nedocházelo k degradaci krajiny a příroda tak byla zachována pro budoucí generace. Venkovská krajina je k rekreačním účelům využívána již od 17. století. Tehdy byly rekreační aktivity na venkově provozovány jen nejbohatšími vrstvami. Dnes je však pobyt na venkově označován za ideální rodinnou dovolenou, během které se účastníci mohou aktivně zapojit do zemědělských prací nebo pouze relaxovat ve zdravotně příznivém prostředí. Jelikož se předpokládá nárůst významu cestovního ruchu, rozhodla jsem se ve své bakalářské práci provést
hodnocení venkovského cestovního ruchu
v Mikroregionu Pernštejn. Mikroregion Pernštejn je součástí Českomoravské vysočiny a nachází se na hranici dvou krajů. Pro mnohé návštěvníky je atraktivní zejména svou přírodou, kulturními památkami a mnohými sporty, které zde lze provozovat v zimních a letních měsících. V rámci své bakalářské práce uvádím návrhy, jimiž lze zvýšit atraktivitu tohoto mikroregionu.
8
2 CÍL Cílem mé práce je provést analýzu současné úrovně venkovského cestovního ruchu v Mikroregionu Pernštejn a navrhnout možnosti, kterými lze rozšířit služby venkovské turistiky v dané oblasti. Ve své práci se zaměřím zejména na:
vymezení pojmů venkovského cestovního ruchu,
charakteristiku vybrané oblasti,
zhodnocení služeb venkovského v Mikroregionu Pernštejn,
zpracování SWOT analýzy dané oblasti,
navrhnutí možností přispívajících rozvoji venkovského cestovního ruchu v Mikroregionu Pernštejn.
9
cestovního
ruchu
poskytovaných
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Šetrné formy cestovního ruchu Cestovní ruch je obecně definován jako krátkodobé přemístění lidí do míst, jež nejsou místa jejich obvyklého pobytu. Řada lidí nepokládá cestovní ruch za samostatné odvětví, ale považuje jej za činnost, jež je výsledkem ubytovacích, stravovacích a dopravních služeb (HORNER, 2003). Z ekonomického hlediska dochází v současné době k nárůstu významu cestovního ruchu, což lze využít i k ekonomickému oživení českého venkova, u kterého se nyní vyskytují hospodářské a sociální problémy (STŘÍBRNÁ, 2005). Zároveň se prosazuje řada nových forem cestovního ruchu, které jsou šetrné vůči přírodě, životnímu prostředí, kulturnímu a historickému bohatství a v neposlední řadě je zde také ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. Základní formu zeleného cestovního ruchu představuje ekoturistika a venkovský cestovní ruch (POUROVÁ, 2002).
3.1.1 Ekoturistika Pod pojmem ekoturistika je označováno putování přírodou a její pozorování. K jejímu rozvoji dochází v krajinářsky a přírodně hodnotných oblastech, kde jsou trasy pro jedno či vícedenní pochody (RYGLOVÁ, 2009). V ekoturistice je obsažena aktivní propagace ochrany životního prostředí (POUROVÁ, 2010). Světová organizace World Trade Organization rozděluje ekoturistiku na dvě kategorie: turistika založená na přírodě, ekoturistika. Turistika založená na přírodě je forma turistiky, kde je hlavní motivací turistů pozorování a obdivování přírody. Za ekoturistiku je pokládána turistika, která má na předním místě přírodu a zároveň obsahuje vzdělávací a interpretační prvky (RYGLOVÁ, 2009).
10
3.1.2 Venkovský cestovní ruch Venkovský cestovní ruch, neboli rural tourist, někdy také uváděn pod názvem venkovská
turistika,
představuje
souhrn
činností,
které
jsou
uskutečňovány
ve venkovském prostředí. Specifickým znakem venkovského cestovního ruchu je tedy spjatost s prostředím venkova, nelze jej rozvíjet v rekreačních či turistických centrech a v oblastech městského osídlení (POUROVÁ, 2010). V rámci Evropy představuje venkovské prostředí 60 - 70 % (JANOTKA, 1999). Tento druh cestovního ruchu zahrnuje krátkodobý či dlouhodobý pobyt na venkově, spojený se zemědělskou výrobou a řadou činností, jež lze uskutečňovat v prostředí venkova (JANATKA, 1999, POUROVÁ, 2010). K rozvoji venkovského cestovního ruchu v České republice přispěly zejména výrazné změny venkova po roce 1989. Po roce 1989 v České republice nastaly změny v zemědělské výrobě, jež zapříčinily omezení zemědělské prvovýroby (POUROVÁ, 2010). Změny vyvolané restrukturalizací zemědělské výroby měly za následek snížení počtu pracovních míst v odvětví zemědělství (NĚMČANSKÝ, 1996). Z důvodu snahy o zachování prosperity zemědělství a udržení vesnického osídlení bylo nutné nalézt řešení v mimoprodukčních formách zemědělství (POUROVÁ, 2010). Venkovská turistika představuje zejména příležitost pro uplatnění žen. Statistika udává, že v cestovním ruchu pracují zejména ženy, a to v průměru 60 %. Tato pracovní příležitost umožňuje ženám pracovat doma a nemusejí dojíždět za prací (SOUČEK, 2006). Dalším důvodem rozvoje venkovského cestovního ruchu je nynější celosvětový trend návratu k přírodě a harmonickému soužití člověka s ní (POUROVÁ, 2010). Návrat k přírodě je častým tématem spisovatelů i malířů již několik století (JANATKA, 1999). Základní odlišnost této formy cestovního ruchu spočívá v decentralizaci ubytovacích zařízení. Na základě toho je četnost turistů rozmělněna a lze tak dosáhnout snížení negativních dopadů, ke kterým dochází u tzv. masové turistiky, jež má za následek především devastaci krajiny (RYGLOVÁ, 2009).
11
Jedná se o aktivní formu cestovního ruchu s ohledem na životní prostředí mající řadu podob, z nichž nejtypičtější je vesnická turistika, agroturistika, chataření a chalupaření (POUROVÁ, 2010).
3.1.2.1Vesnická turistika Pro vesnickou turistiku je charakteristická bezprostřední spjatost cestovního ruchu s přírodou, krajinou venkova a vesnickým prostředím. Tato forma venkovské turistiky spočívá v individuálních rekreačních aktivitách, při kterých je využíváno atraktivit daného venkovského prostředí. Většinou se jedná o louky, lesy, rybníky, místní řemesla nebo také folklór (POUROVÁ, 2010). Provozovateli vesnické turistiky jsou podnikatelé provozující ubytovací služby nebo hostinskou činnost a podnikatelé, jenž zajišťují doprovodný program (NĚMČANSKÝ, 1996). Ubytování je poskytováno zpravidla v rekreačních objektech, rodinných domech, ale také v hotelích, penzionech a v historických objektech. Dále je zde také možnost ubytování v chatové osadě a kempu. Jsou-li hosté ubytováni ve veřejných ubytovacích zařízeních, je nutné, aby byla zajištěna celodenní strava popřípadě alespoň snídaně (POUROVÁ, 2010). Pro zvýšení atraktivity je vesnická turistika obohacena o doprovodné programy, mezi které patří například sport, návštěva místních pamětihodností a muzeí, ukázka tradičních řemesel, zájezdní hostince, školy v přírodě a mnoho dalších aktivit (POUROVÁ, 2010).
3.1.2.2 Agroturistika Agroturistika je forma rurální turistiky, která je ideální pro rodinné dovolené. Jedná se o cestovní ruch uskutečňovaný zejména na zemědělských farmách (POUROVÁ, 2010). Hlavním úkolem agroturistiky je přispívat ke stabilizaci venkovského obyvatelstva, částečně řešit nezaměstnanost a napomáhat snižování závislosti na městech. Díky
12
pozitivním vlivům tak může dále napomáhat k udržitelnému rozvoji venkova (ROSA, 2002). Tato forma turistiky je provozována farmáři, jimž poskytuje vedlejší zdroj financí sloužící k udržení a rozšíření jeho činnosti (ROSA, 2002). Ubytování je v agroturistice poskytováno přímo na rodinných farmách nebo v rekreačních objektech; jako jsou chaty, sruby, chalupy a rekreační domky (NĚMČANSKÝ, 1996). Stravování na farmách nebývá zpravidla poskytováno provozovateli. Hosté se mohou stravovat v místních restauracích nebo si vařit sami, přičemž mohou využít nákupu surovin jako je například maso, mléko, brambory, ovoce nebo zelenina přímo od farmáře, čímž pomáhají farmáři zvýšit odbyt jeho produkce (PARMOVÁ, 2007).
3.1.2.3 Ekoagroturistika Ekoagroturistika
představuje
pobyt
na
ekologicky
hospodařících
farmách.
Charakteristickým znakem ekoturistiky je spjatost s farmářskou rodinou, účast na zemědělských pracích a konzumace produktů z ekologického zemědělství. Ekologicky hospodařící farmy jsou umístěny ve zdravotně příznivém životním prostředí (POUROVÁ, 2010). Podstatou ekologické farmy je absence syntetických chemikálií, hnojiv, hormonálních přípravků, umělých barviv nebo konzervačních přípravků při rostlinné a živočišné výrobě. Produkty ekologického zemědělství musí vyhovovat národním a mezinárodním standardům a jsou označovány ochrannou známkou BIO (HESKOVÁ, 2006). V roce 1994 byla založena nevládní nadace ECEAT – Evropské centrum pro ekoagroturistiku, jenž má za cíl podporovat ekologické zemědělství a oživit venkov pomocí šetrné turistiky (POUROVÁ, 2010).
13
3.1.2.4 Chataření a chalupaření Chataření a chalupaření tvoří důležitou součást domácího cestovního ruchu někdy také označováného jako cestovní ruch mimo veřejné formy. Je to z důvodu využívání soukromých
rekreačních
zařízení
(POUROVÁ,
2010).
Tento
pobyt
na venkově byl významným prvkem předválečné doby a k jeho výraznému rozvoji došlo v období totalitního režimu (ZELENKA, 2012). Faktory, jež měly vliv na rozvoj chataření a chalupaření, byly následující: omezení cestování do zahraničí, nedostatečné uspokojení podnikovou rekreací, stěhování obyvatel venkova do měst, což znamenalo mnoho volných chalup, výstavba chat v chatových koloniích, na které byla vyčleněna půda, nízká cena chalup a půdy, která byla určena na výstavbu chat, vlastnictví chaty se stalo známkou prestiže (POUROVÁ, 2010). Tato forma cestovního ruchu se uskutečňuje zejména v chatových osadách, což jsou lokalizované prostory mimo vesnická osídlení. Lze je také realizovat na samotách či v kempech, které jsou umístěny ve volné přírodě (POUROVÁ, 2010). Chalupaření má značný vliv na oživení venkova a zachování objektů, čímž přispívá estetickému výrazu venkovských obcí a jejich identitě. V porovnání s chatařením má chalupaření nižší dopad na přírodní prostředí. Je to dáno lepším umístěním chalup ve vztahu ke krajině a lidským sídlům. Oblíbenými destinacemi pro chalupaření jsou horské oblasti (ZELENKA, 2012). Chataření představuje pobyt v objektech individuální rekreace, které byly hojně stavěny v ČSSR, a uskutečňuje se v okolí velkých měst (ZELENKA, 2012).
3.2 Specializace farem na cílové skupiny návštěvníků Převážná část lidí nemá během roku dostatek času na své záliby a snaží se je realizovat až o své dovolené. Z tohoto důvodu se řada farem snaží zaměřit svoji specializaci tak, 14
aby vyhovovala zejména rodinám s dětmi, hostům preferujícím zdravý životní styl, lidem, jejichž koníčkem je příroda nebo jezdectví, rybaření, cyklistika, folklór či lidová architektura. Venkov však není vyhledáván pouze mladými lidmi, důležitou skupinu návštěvníků zde v posledních letech tvoří také senioři. Přesto, že tato skupina lidí vyžaduje vyšší kvalitu ubytovacích služeb a větší pozornost, navštěvují farmu i mimo hlavní turistickou sezónu (ROSA, 2002). Každý podnikatel se snaží přilákat co nejvíce hostů a mít svojí turistickou sezónu co nejdelší. Možnosti, jak toho dosáhnout, jsou různé. Někdo pořádá vánoční a silvestrovské pobyty, podzimní pobyty pro houbaře nebo, dovolují-li to klimatické podmínky, zimní pobyty pro milovníky sportu. Další způsob, jak lze docílit prodloužení sezóny, je nabízení pobytů za ceny nižší než v letní sezóně (ROSA, 2002).
3.3 Služby poskytované v rámci venkovské turistiky 3.3.1 Ubytování Poskytování ubytování je základem pro rozvoj cestovního ruchu. Ve venkovské turistice má ubytování dvě základní formy – ubytování v soukromí či ubytování v hromadném ubytovacím zařízení. Ubytování v soukromí je charakteristické především pro agroturistiku. Hromadná ubytovací zařízení jsou ve venkovské turistice malé hotely a penziony (MORAVEC, 2006). Od roku 1999 platí doporučené standardy ubytovacích služeb, které pro poskytovatele ubytování nejsou závazné, ale je v jejich zájmu, je dodržovat. Na základě doporučených standardů jsou udělovány certifikace, poskytující klientům přehled o úrovni a ceně služeb. Oprávnění k provádění certifikace ve venkovské turistice a agroturistice mají profesní zájmová sdružení, která ručí za kvalitu nabízených služeb a jsou také povinni provádět kontroly, zda je dodržována kvalita poskytovaných služeb. Certifikační orgány provádějící certifikaci a kontrolu: svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice, Kempy a chatové osady ČR – živnostenské společenstvo, Klub českých turistů. 15
Doporučené standardy ubytování pro venkovskou turistiku a agroturistiku doporučené Ministerstvem pro místní rozvoj se týkají ubytování: ve stavbách jako je bytový dům, rodinný dům či stavba pro individuální rekreaci, které neodpovídají svým vymezením kategoriím ubytovacích zařízení podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, v kempech a chatových osadách, v turistických ubytovnách. Platné standardy rozlišují 4 kvalitativní třídy, do kterých jsou ubytovací zařízení řazeny na základě provedené kontroly (ROSA, 2002).
3.3.2 Doprovodné programy Pro obohacení pobytu na venkově jsou některé z forem venkovského cestovního ruchu doprovázeny doprovodnými programy, které mají za cíl vytvářet komplexní nabídku a ucelený program pobytu (NĚMČANSKÝ, 1996) Všichni hostitelé by měli mít přehled o zajímavých místech, jenž lze v okolí navštívit a hosty o nich informovat, popřípadě domluvit exkurzi. Vhodné je také vypracování programu využitelného hosty pro trávení svého volného času na venkově (STŘÍBRNÁ, 2005). Mezi doprovodné programy se řadí stravování a dále činnosti sloužící hostům k zhodnocení času trávenému na venkově. Do skupiny doprovodných programů jsou nejčastěji řazeny tyto činnosti:
aktivní zapojení hostů do činnosti na farmě,
návštěva místních řemeslníků,
pěší turistika,
cyklistika,
pozorování ptáků či zvěře v doprovodu zkušeného průvodce,
sport,
výlety za památkami,
jízda na koni (BURIAN, 1999). 16
3.3.3 Stravování Jak již jsem uváděla v předchozích kapitolách, stravování nebývá zpravidla farmáři poskytováno, ale je zde možnost využít nabízených služeb restaurací, hotelů nebo si stravu připravit sám. Pro přípravu pokrmů mohou návštěvníci venkova použít suroviny, které prodávají farmáři tzv. ze dvora. Označení „prodej ze dvora“ znamená prodej malého množství produktů z prvovýroby, jež prodává chovatel ve svém hospodářství přímo spotřebiteli. Mezi hlavní produkty z prvovýroby patří: živá drůbež a živí králíci, čerstvé drůbeží maso a čerstvé králičí maso, nebalená čerstvá vejce, med a včelí produkty, mléko a syrová smetana, živé ryby a jiní živočichové pocházející z akvakultury. Prodej ze dvora v ČR musí splňovat nařízení EP a R (ES) č.852/2004 a nařízení EP a R (ES) č. 178/2002, dále Veterinární zákon č. 166/1999 Sb., v platném znění a Vyhlášku č. 289/2007 Sb., v platném znění (DROBNÍČEK et al., 2011).
3.4 Produkty v rámci venkovské turistiky
3.4.1 Prázdniny na venkově Prázdniny na venkově jsou oficiálním turistickým produktem České republiky, který je podporován agenturou Czech Tourism. Projekt vznikl za účelem podpoření vzniku a využívání venkovských ubytovacích zařízení.
V rámci tohoto produktu jsou
podporováni začínající i stávající podnikatelé. Začínajícím podnikatelům tento projekt poskytuje know-how, pomáhá vytvářet pracovní místa a podporuje ekonomický rozvoj obcí, a to bez nároků na vysoké investice. Stávajícím podnikatelům nabízí propagaci prováděnou prostřednictvím internetových stránek a v malém množství také tištěnou formou. Propagace se zaměřuje na jednotlivé oblasti. „Prázdniny na venkově“ jsou
17
společným programem ECEAT.cz a Svazu venkovské turistiky. Program podporuje ubytovací zařízení v těchto skupinách: malé kempy, chalupy a lesní byty s vlastním vařením, penziony se snídaní, případně dalším stravováním s kapacitou do 20 lůžek, hotely, speciální nabídky např. ubytovny a chaty (KOLEKTIV AUTORŮ VŠE PRAHA, 2007).
3.4.2 Zelené prázdniny Jedná se o produkt cestovního ruchu s garancí „eko“ kvality. Program „Zelené prázdniny“ poskytuje poradenství, servis, informace, služby pro hosty i podnikatele a je zaměřený na propagaci podnikatelů, a zároveň také jednotlivých destinací (KOLEKTIV AUTORŮ VŠE PRAHA, 2007).
3.4.3 Stezky dědictví – aktivní a poznávací programy V roce 1994 vznikl další oficiální produkt s názvem „Stezky dědictví“, jež je mezinárodně ověřený marketingový nástroj určený na propagaci a rozvoj cestovního ruchu mikroregionů a krajů. „Stezky“ jsou charakterizovány jako dobře propojené fungující sítě vybraných lokalit s přírodním, kulturním a technickým bohatstvím, folklórem, službami a také turistickým zařízením v určité oblasti. Hosté cestují dle speciálních map „Stezek dědictví“ anebo si svojí dovolenou zakoupí ve formě balíčků, které nabízí cestovní kanceláře. Provozování „Stezek“ musí podporovat udržitelný rozvoj a příjmy plynoucí z tohoto produktu jsou určeny především pro místní komunity, z čehož je patrné, že ubytovací služby by měly poskytovat tuzemské společnosti se sídlem v daném regionu (KOLEKTIV AUTORŮ VŠE PRAHA, 2007).
18
3.4.4 Zelené stezky Asistenční a grantový program Nadace partnerství, prostřednictvím kterého je poskytována podpora organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů. Záměry programu „Zelené stezky“ jsou následující: docílit většího bezpečí cyklistů a chodců, chránit přírodní a kulturní dědictví, rozvíjet šetrný cestovní ruch, dostupná rekreace, životní zdravotní styl (KOLEKTIV AUTORŮ VŠE PRAHA, 2007).
3.5 Orgány a organizace
3.5.1 ECEAT CZ Tato česká nezávislá nezisková organizace ECEAT CZ – Evropské centrum pro eko – agroturistiku, jež je členem ECEAT International, byla založena roku 1994 za účelem podpory ekologického zemědělství a napomáhání oživení venkova prostřednictvím šetrné turistiky (KOLEKTIV AUTORŮ VŠE PRAHA, 2007).
3.5.2 Svaz venkovské turistiky Svaz venkovské turistiky je charakterizován jako dobrovolné, nepolitické, profesní sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu a dalších příznivců. Svaz byl založen v roce 1997 a v současné době je složkou Hospodářské komory ČR a členem mezinárodní organizace svazů venkovské turistiky EUROGITES. Posláním tohoto svazu je přispět k ekonomickému, kulturnímu a společenského oživení venkova. Dále je jeho snahou pomoci k obnově tradic venkova, údržbě krajiny a stabilizaci osídlení (KOLEKTIV AUTORŮ VŠE PRAHA, 2007).
19
3.5.3 Czech Tourism V roce 1993 byla zřízena Česká centrála cestovního ruchu Czech Tourism. Jedná se o státní příspěvkovou organizaci Ministerstva pro místní rozvoj. Cílem organizace je propagovat a podporovat příjezdový a domácí cestovní ruch. Propagace je zaměřena na konkrétní oblasti cestovního ruchu, mezi které patří: lázeňství, česká gastronomie, kongresová turistika, golfová turistika, aktivní dovolená a další (KOLEKTIV AUTORŮ VŠE PRAHA, 2007).
3.5.4 Další konzultační a poradenské organizace
Národní informační středisko ČR,
Asociace turistických informačních středisek A. T. I. S,
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců ČR,
LEA – Liga Ekologických Alternativ,
Ministerstvo zemědělství ČR,
Ministerstvo pro místní rozvoj,
Ministerstvo životního prostředí ČR,
Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství – podporování rozvoje venkova,
Asociace vzdělávacích zařízení pro rozvoj venkovského prostoru,
Klub českých turistů,
Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu,
Sdružení podnikatelů v agroturistice v České republice.
20
4 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ OBLASTI 4.1 Charakteristika mikroregionu Mikroregion je sdružení obcí malého geografického měřítka (ZELENKA, 2012). Na základě vzniku mikroregionu venkovské obce prosazují společně své zájmy a usilují o dosažení žádoucích změn ve všech členských obcích. Vznik mikroregionů napomáhá obcím nabýt finanční prostředky z různých fondů, které lze získat vytvářením mikroregionálních programů, projektů nebo aktivit
(ÚÚR, 2012). Vytváření
mikroregionů má příznivý vliv na cestovní ruch, a to z důvodu efektivnější koordinace rozvoje infrastruktury, návštěvního managementu a marketingu cestovního ruchu (VYSTOUPIL et al., 2006).
4.2 Charakteristika Mikroregionu Pernštejn Mikroregion Pernštejn je svazkem devíti obcí, jenž vznikl dohodou 30. 11. 2007. Do Mikroregionu Pernštejn patří tyto obce: Nedvědice, Černvír, Doubravník, Drahonín, Olší, Sejřek, Skorotice, Ujčov a Býšovec, který se připojil dodatečně. V průběhu roku 2013 by se měl tento mikroregion rozšířit o obec Pernštejnské Jestřabí. Jedná se převážně o obce, které se skládají z několika částí: například obec Olší je tvořena částí Olší, Litava, Klokočí a Rakové. Snahou Mikroregionu Pernštejn je rozšířit služby cestovního ruchu. Za dobu existence zde byl vytvořen projekt „Vyšlápněte si k nám“, který má sloužit k informování návštěvníků o území mikroregionu, seznámit je se zajímavými místy, které lze v mikroregionu navštívit. Pracovníci v Mikroregionu Pernštejn si uvědomují, že návštěvníci jsou různých věkových kategorií, a proto se v projektu specializují na různé věkové skupiny.
4.3 Území Mikroregion Pernštejn se skládá z devíti obcí, z čehož 4 obce jsou součástí kraje Vysočina a zbylých 5 obcí se nachází v západní části Jihomoravského kraje. V kraji Vysočina je obec Býšovec, Ujčov, Sejřek a Skorotice a jsou umístěny v jeho východní části. Kraj Vysočina je charakteristický svou rozmanitou krajinou. Velký význam na utváření dnešní podoby krajiny měla mořská záplava, která sem zasáhla v období 21
mladších třetihor. Hladina moře sahala od Brna přes Tišnov, Borač, Doubravník k Nedvědici a dále přes Kasany, ke Štěpánovu a Švařci, kde se předpokládá, že byl mořský břeh, a to z důvodu nálezu nejsevernější stopy činnosti vod tortonského moře (POLÁK, 1960).
4.4 Obyvatelstvo Podle dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem byl v roce 2012 celkový počet obyvatel mikroregionu 3689. Z toho 962 obyvatel žije v okresu Žďár nad Sázavou a 2727 obyvatel v okrese Brno-venkov. Nejvyšší počet obyvatel má městys Nedvědice a naopak nejnižší počet obyvatel je v obci Drahonín. V mikroregionu žije celkem 1832 mužů a 1857 žen. V procentuálním vyjádření představuje podíl mužů 49,7 % a podíl žen 50,3%. Průměrný věk mužů je zde 40,66 let a 42,87 let u žen. V obci Býšovec dosahuje průměrný věk žen 48,6 let a průměrný věk mužů 44 let. Obec Býšovec je tak obcí s nejvyššími hodnotami průměrného věku obyvatel. Nejnižší průměrný věk obyvatel je v obci Drahonín, průměrný věk obyvatel je zde 38,2 let. Statistický úřad dělí obyvatele do tří věkových skupin. Nejmladší skupinu tvoří děti ve věku 0-14 let. V tomto mikroregionu sem patří 543 obyvatel. Další skupinu tvoří lidé středního věku 15 – 64 let, kam spadá 2 476 obyvatel. Do nejstarší skupiny ve věku 65 a více let patří 670 obyvatel tohoto mikroregionu (ČSÚ, 2012).
Název obce
Počet obyvatel
Počet mužů
Počet žen
osob
Osob
osob
%
3689
Celkem Černvír
168
100 1832 4,17
100
%
1857
100
82
4,48
72
3,88
90
4,91
78
4,20
819 22,2 417 22,76 Doubravník 119 3,23 56 3,06 Drahonín 1325 35,92 648 35,37 Nedvědice 296 8,02 157 8,57 Olší 166 4,5 78 4,26 Sejřek 148 4,01 70 3,82 Skorotice 494 13,4 234 12,77 Ujčov Tab. č. 1 Počet obyvatel v Mikroregionu Pernštejn k 1. 1. 2012
402 63 677 139 88 78 260
21,64 3,39 36,46 7,49 4,74 4,20 14
4,55
V tom
Býšovec
154
%
22
4.5 Zemědělství a lesnictví Mikroregion Pernštejn zaujímá celkovou plochu 6 718 ha. Největší katastrální výměru má obec Ujčov a nejmenší obec Černvír. Z této celkové výměry tvoří zemědělská půda 2 924 ha a půda lesní 2 970 ha. V procentuálním vyjádření je v tomto mikroregionu 43,52 % zemědělské půdy a 44,21 % lesní půdy. Lesní půdy má nejvíce městys Doubravník a zemědělské půdy je nejvíce v obci Olší. Z hlediska procent zaujímá 55,1 % obce Skorotice lesní půda, což je v tomto mikroregionu v procentuálním vyjádření nejvyšší hodnota. V obci Olší dosahuje podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy obce 58,4 %, což je nejvyšší podíl v celém mikroregionu (ČSÚ, 2012).
Katastrální výměra ha %
Lesní půda Ha
%
ha
%
CELKEM
6718
2970
100
2924
100
V tom
Obec
100
Zemědělská půda
Býšovec
581
8,65 187
6,30 329
11,25
Černvír
136
2,02 66
2,22 54
1,85
Doubravník
1147
17,07 598
20,13 371
12,69
Drahonín
669
9,96 247
8,32 347
11,86
Nedvědice
654
9,74 349
11,75 173
5,92
Olší
872
12,98 297
10 509
17,41
Sejřek
751
11,18 294
9,90 411
14,05
Skorotice
709
10,55 391
13,16 235
8,04
Ujčov
1199
17,85 541
18,22 495
16,93
Tab. č. 2 Výměra lesní a zemědělské půdy v Mikroregionu Pernštejn k 1. 1. 2012
Počet podnikatelských subjektů v zemědělství, lesnictví a rybářství je v tomto území celkem 83. Nejvíce podnikatelů v tomto odvětví je z obce Sejřek, Černvír a Olší (ČSÚ, 2012).
23
Počet podnikatelských Počet zemědělských subjektů v zemědělství, podnikatelů lesnictví a rybářství
Obec
V tom
CELKEM
osob
%
osob
%
83
100
42
100
Býšovec
3
3,61 1
2,38
Černvír
15
18,07 10
23,81
Doubravník
9
10,85 1
2,38
Drahonín
7
8,43 3
7,14
Nedvědice
4
4,82 0
0
Olší
15
18,07 11
26,19
Sejřek
15
18,07 9
21,44
Skorotice
4
4,82 2
4,76
Ujčov
11
13,26 5
11,9
Tab. č. 3 Přehled podnikatelských subjektů v zemědělství,lesnictví, rybářství k 1. 1. 2012
4.6 Příroda 4.6.1 Vodstvo Nejdůležitějším vodním tokem celého mikroregionu je řeka Svratka. Svratka pramení ve Žďárských vrších a ústí zleva do Dyje. Délka celého toku je 174 km a průměrný průtok 27,2m3/s. Ne řece jsou vybudovány tři přehrady: vodní nádrž Vír I, vodní nádrž Vír II a Brno. V mikroregionu tato řeka protéká obcemi Ujčov, Dolní Čepí, Nedvědice, Černvír, Doubravník a v Nedvědici do ní ústí zprava potok Nedvědička. Řeka je vodácky využitelná, a to v rámci mikroregionu na úseku mezi vodní nádrží II a Doubravníkem. Splavný úsek je dlouhý 21 km a jeho obtížnost je WW II (AXAMITOVÁ et al., 2011). Na území mikroregionu je několik potoků, jejichž název je odvozený od názvů místních obcí. Jedná se například o potok Kovářský, Skorotický, Drahonínský, Chlébský, Lískovecký, Žlebský a dále je zde potok Nedvědička, Hodůvka, Rakovec a Čepenka.
24
4.6.2 Přírodní rezervace 4.6.2.1 Údolí Chlébského potoka Údolí Chlébského potoka se stalo předmětem ochrany z důvodu růstu početné populace bledule jarní v údolí meandrujícího Chlébského potoka a dále pro lesní a luční společenstva s výskytem chráněných, příp. ohrožených druhů rostlin a živočichů na rozloze 4,2851 ha. Nejvýznamnější rostliny v rezervaci:
bledule jarní (Leucojum vernum),
prvosenka vyšší (Primula elatior),
lýkovec jedovatý (Daphne mezereum),
jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis),
plicník tmavý (Pulmonaria obscura),
pcháč potoční (Cirsium rivulare).
Nejvýznamnější živočichové v rezervaci: pstruh obecný potoční (Salmo trutta m. fario) (dedictvivysočiny.cz, 2011). 4.6.2.2 Ochoza V roce 1996 byla vyhlášena přírodní rezervace Ochoza o rozloze 4,66 ha v obci Ujčov. Jejím posláním je chránit úzký skalnatý hřeben se zbytkem smíšeného listnatého lesního porostu s bohatou květenou. Nejvýznamnější rostliny v rezervaci: česnáček lékařský (Alliaria petiolata), kopytník evropský (Asarum europaeum), ostřice prstnatá (Carex digitata), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), osladič obecný (Polypodium vulgare) (dedictvivysočiny.cz, 2011).
25
4.6.2.3 Nad Horou Přírodní rezervace Nad Horou o rozloze 43,33 ha chrání zachovalý komplex přírodě blízkých až přirozených smíšených a listnatých lesních porostů, jež se vyskytují na příkrých skeletnatých až skalnatých svazích s typickým bylinným podrostem (drusop.nature.cz, 2011). 4.6.2.4 Sokolí skála Tato přírodní rezervace nedaleko Doubravníku byla vyhlášena na ochranu příkré rulové skály se smíšeným lesem. V minulosti bylo toto místo hnízdištěm sokolů (drusop.nature.cz, 2011).
4.6.3 Přírodní památky 4.6.3.1 Svratka Na rozloze 0,415 ha asi 700 metrů od středu obce Dolní Čepí se nachází břehový porost řeky Svratky, který se stal chráněný pro bohatý výskyt zvláště chráněného pérovníku pštrosího latinsky Matteuccia struthiopteris (www.dedictvivysociny.cz, 2011) 4.6.3.2 Křižník Malá loučka známá pod názvem Křižník se nachází nad obcemi Ujčov a Dolní Čepí. Chráněná je pro zachovalá travinobylinná společenstva s xerotermní vegetací a dále pro výskyt tří druhů zvláště chráněných vstavačovitých: vstavač obecný, vstavač vojenský a okrotice bílá (dedictvivysociny.cz, 2011). 4.6.3.3 Trenckova rokle Přírodní památka Trenckova rokle je charakterizována jako geomorfologický útvar a významný krajinný fenomén s výjimečným ekotypem, který reprezentuje štěrbinová vegetace silikátových skal, drolin a pohyblivých sutí. Další příčinou ochrany je růst řady vzácných a ohrožených druhů rostlin, zejména významný je mechorost šikoušek zelený a jeho biotop (drusop.nature.cz, 2011).
26
4.6.4 Chráněná území Natura 2000 Do této soustavy chráněných území bylo zařazeno několik oblastí, jež se nachází v Mikroregionu Pernštejn. Jedná se o: Čepičkův vrch a údolí Hodonínky - komplex suťových lesů, květnatých bučin a přípotočních olšin, jádrové území přírodního parku i nadregionálního biocentra ÚSES, Údolí Chlébského potoka -výskyt suťových lesů, květnatých bučin, s výskytem řady ohrožených a vzácných druhů rostlin, Doubravník – kostel – lokalita netopýra velkého, Prudká – lokalita netopýra brvitého a vrápence malého, Sokolí skála - celek květnatých bučin, hercynských dubohabřin, suťových lesů, štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin a další přírodě blízké lesní i nelesní vegetace s výskytem řady ohrožených druhů organismů, Trenckova rokle – lokalita šikoušku zeleného (drusop.nature.cz, 2011).
4.6.5 Památné stromy V Mikroregionu Pernštejn se nachází řada památných stromů. Mezi nejznámější patří tyto stromy: Tis červený - tento strom se nachází v lesoparku hradu Pernštejn pod pěší cestou z Nedvědice k hradnímu nádvoří. Stáří tohoto stromu je přibližně 1 000 let, Lípa Svobody - Lípa Svobody byla vysazena v Nedvědici u autobusové zastávky v roce 1918 ke vzniku ČSR, Lípa velkolistá – v Nedvědici před kostelem, Skupina dvou líp - v obci Olší, Buk u Býšovce, Humpolíčkova lípa – v obci Kovářová, Lípa srdčitá – v obci Lískovec se nachází skupina dvou stromů, jedna lípa byla zasazena roku 1918 a druhá 1938 (drusop.nature.cz, 2011).
27
4.7 Kulturní památky v Mikroregionu Pernštejn V Mikroregionu Pernštejn je poměrně značné množství památek zařazeno do seznamu kulturních památek Národního památkového ústavu, jejichž přehled uvádím v tabulce. Název památky
Umístění
Datum zápisu do NPÚ
Kostel sv. Kunhuty
Nedvědice
03. 05. 1958
Lávka přes Nedvědičku
Nedvědice
03. 05. 1958
Venkovský dům č. p. 35
Nedvědice
17. 06. 2010
Kostel nanebevzetí Panny Marie
Černvír
03. 05. 1958
Dřevěný most přes Svratku
Černvír
03. 05. 1958
Venkovská usedlost č. p. 2
Černvír
12. 08. 1997
Kostel Povýšení sv. Kříže
Doubravník
03. 05. 1958
Kaple na Bozince
Doubravník
03. 05. 1958
Kaplička sv. Anny
Doubravník
03. 05. 1958
Socha sv. Jana Nepomuka
Doubravník
03. 05. 1958
Socha sv. Šebestiána
Doubravník
03. 05. 1958
Silniční mostek
Doubravník
06. 12. 1994
Venkovská usedlost č. p. 21
Doubravník
11. 10. 2006
Měšťanský dům č. p. 24
Doubravník
30. 04. 2004
Stará škola
Doubravník
03. 05. 1958
Proboštství
Doubravník
03. 05. 1958
Vodní mlýn
Doubravník
03. 05. 1958
Pošta – bývalá
Doubravník
18. 04. 2001
Měšťanský dům č. p. 78
Doubravník
19. 10. 1999
Venkovská usedlost č. p. 87
Doubravník
03. 05. 1958
Hrad Košíkov, zřícenina
Drahonín
03. 05. 1958
Kostel sv. Václava
Dolní Čepí
03. 05. 1958
Pomník II. světové války
Horní Čepí
03. 05. 1958
Venkovská usedlost č. p. 2
Chlébské
03. 05. 1958
Kaplička sv. Jana Nepomuckého
Skorotice
03. 05. 1958
Kostel sv. Jiří
Olší
03. 05. 1958
Hospoda č. p. 26
Litava
03. 05. 1958
Tab. č. 4 Kulturní památky v Mikroregionu Pernštejn
28
Důležitou součástí mikroregionu je hrad Pernštejn, který je zapsán na seznamu Národní kulturní památky (NPÚ, 2012).
4.8 Charakteristika obcí v Mikroregionu Pernštejn Nedvědice Nedvědice leží v údolí na pravém břehu řeky Svratky v nadmořské výšce 325 metrů. Pravděpodobně vznikla jako pernštejnské podhradí a její existenci lze předpokládat už v roce 1285, kdy je hrad poprvé uváděn v písemných pramenech. První písemná zmínka o Nedvědici pochází však až z roku 1350. Ve středověku byla sídlem horníků, kteří v okolí těžili stříbrnou rudu. Nedvědici však daleko více proslavila těžba a zpracování mramoru. Mramor zde založil slávu řemesla kamenického a kamenosochařského zásluhou zručných kameníků povolaných do této obce v polovině 17. století z Itálie. Pro Nedvědici byl významný také textilní průmysl, který se zde rozvíjel v 19. století. Uprostřed Nedvědice se nachází kostel sv. Kunhuty postavený roku 1727 na místě, kde stával starý kostelík z roku 1520 (PODHORSKÝ, 2003). Součástí Nedvědice je obec Pernštejn. Doubravník Historie městyse Doubravník je spojená s historií kláštera augustiniánek, hradem Pernštejnem a jeho majiteli. V roce 1535 byla zahájena stavba kostela sv. Kříže, ve kterém se nachází hrobka hrabat Mitrovských. Náměstí Doubravníku, místo památkově chráněné, zdobí sochy ze 17. století a kašna z roku 1970. Ta nahradila cihlovou kašnu z roku 1879. Na náměstí je dále zrekonstruovaná škola z roku 1782, radnice a chráněné domy. Mezi další významné stavby patří kaplička z roku 1696, o níž není známo, kdo ji nechal postavit a kaple sv. Máří Magdaleny na vrchu Bozinky (MAZÁČ et al., 1972). Pod městys Doubravník náleží osada Prudká a Křižovice. Drahonín První písemná zmínka o obci Drahonín pochází z roku 1208. K vyhledávaným místům turistů patří Trenckova rokle a nedaleký Šafránkův mlýn (JURMAN, 2000). 29
Sejřek Podhorácká zemědělská obec Sejřek se rozkládá na okraji přírodního parku Svratecká hornatina v nadmořské výšce 520 metrů (MINAŘÍKOVÁ, 2010). Od roku 1999 je zde v provozu
terapeutická
farma
pro
léčbu
drogově
závislých.
Tak
jako
ve většině obcí i v Sejřku najdeme kapličku, která je zasvěcena sv. Anně a pod kapličkou hasičskou zbrojnici. Součástí obce Sejřek je obec Bor (JURMAN, 2000). Býšovec Obec Býšovec, ke které patří osada Smrček, leží 6 km jihovýchodně od města Bystřice nad Pernštejnem. Turisticky zajímavým místem je zde střelnice Smrček, která je vybavena čtyřmi brokovými střelišti a je schválena pro střelbu z krátkých palných zbraní a malorážek. Součástí střelnice je lovecká chata a návštěvníci mohou využít střelby se školeným instruktorem (bysovec.cz, 2013). Pod obcí Smrček je vybudována vyhlídka Maria Laube, z které je výhled na hrad Pernštejn. Olší Tato obec ležící 537 m n. m. byla takto pojmenována dle původního porostu olší, který zde rostl ve 12. století, kdy vesnice vznikla. V 15. století zde byl postaven kostel sv. Jiří a turisté ho zde mohou navštívit i dnes. Součástí obce Olší je obec Litava, Klokočí a Rakové. Tyto obce mají společný znak, jenž je rozdělen do čtyř polí (JURMAN, 2000). Skorotice V této malé obci je pro turisty nejatraktivnější kaplička Panny Marie. Kaplička pochází ze 14. století a je kryta šindelem. Ve Skoroticích je stará škola z roku 1895, která dnes slouží pouze jako obecní úřad, pod obec spadá obec Chlébské, nejvyšší návštěvnost má tato obec v jarních měsících, kdy v místní přírodní rezervaci vykvetou bledule jarní (JURMAN, 2000). Černvír Obci Černvír dominují dvě historické památky – kostel Nanebevzetí Panny Marie a dřevěný most přes řeku Svratku. Kostel byl postaven kolem roku 1228 a nachází se v něm vzácné řezbářské práce, gotické nástěnné malby, mramorový portál a vzácné 30
fresky, které byly objeveny až v roce 1969. V roce 1718 byl v obci Černvír postaven přes řeku Svratku 35 m dlouhý a 2,6 m široký dřevěný krytý most. Tento most je ukázkou lidové architektury a nyní je nejstarším mostem na Moravě (cernvir.cz, 2013). Ujčov Součástí Obecního úřadu Ujčov je obec Horní a Dolní Čepí, Lískovec a Kovářová. V obci lze navštívit kapli sv. Františka nebo Pstruhařství Ujčov, kde je možnost zakoupit čerstvé pstruhy. Dále je zde rybník Kasány, lihovar a cihelna (JURMAN, 2000).
31
5 HODNOCENÍ SLUŽEB MIKROREGIONU PERNŠTEJN 5.1 Ubytování Návštěvníci mikroregionu mají možnost využít ubytovací zařízení v obci Drahonín, Pernštejn, Ujčov, Lískovec, Chlébské, Kovářová, Sejřek a dále v Nedvědici a Doubravníku. Nejvyšší počet ubytovacích zařízení se nachází v Nedvědici, kde jsou k dispozici ubytovací zařízení kategorie hotel, penzion a ubytování v soukromí. Z hlediska ubytovací kapacity má nejvyšší počet poskytovaných lůžek v mikroregionu rekreační středisko Prudká, kde je ubytování poskytováno v pokojích ubytovací budovy, v rekreačních domcích a chatkách. Celková kapacita tohoto ubytovacího zařízení je 163 lůžek. Přehled ubytovacích zařízení v mikroregionu: Ubytovací zařízení
Obec
Počet lůžek
Hotel Myslivna
Nedvědice
115
Hotel U Sokolovny
Nedvědice
22
Penzion Hanáček
Nedvědice
12
Penzion Barborka
Nedvědice
18
Ubytování Pod Hradem
Nedvědice
6
Penzion Pod Hradem
Pernštejn
17
Rekreační středisko Prudká Doubravník
163
Penzion Zubr
Ujčov
18
Ubytování u Lukášků
Lískovec
10
Privát Panorama
Kovářová
6
Ubytování v soukromí
Sejřek
10
Hotel Bednář
Chlébské
58
Turistická ubytovna
Chlébské
23
Šafránkův mlýn
Drahonín
40
Myslivecká chata
Drahonín
15
Myslivna
Drahonín
10
Chalupa U Dědečka
Olší
5
Tab. č. 5 Ubytovací zařízení v Mikroregionu Pernštejn 32
5.2 Stravování V mikroregionu se nachází řada provozoven poskytujících stravování. Jedná se zpravidla o restaurace provozované celoročně, najdou se však i zařízení, které mají otevřené pouze sezónně nebo poskytují pouze nápoje a drobné občerstvení. Nejvíce restaurací je v Nedvědici, kde značnou část tvoří hosté, kteří jedou na hrad Pernštejn. V zimním období se zde stravují lyžaři. Dále jsou v mikroregionu dvě cukrárny, a to v Nedvědici a v Doubravníku. Mezi oblíbenější patří cukrárna Milena v Nedvědici, kde mezi nejoblíbenější produkty patří domácí jablečný závin.
Stravovací zařízení
Adresa
Restaurace Pod Pernštejnem
Nedvědice 76, 59262 Nedvědice
Restaurace Na Náměstí
Nedvědice 30, 59262 Nedvědice
Restaurace a penzion Barborka
Nedvědice 61, 59262 Nedvědice
Restaurace a penzion Hanáček
Nedvědice 24, 59262 Nedvědice
Hotel U Sokolovny
Nedvědice 111, 59262 Nedvědice
Bistro U Ježků
Nedvědice – nádraží, 59262 Nedvědice
Bufet U Čápa
Nedvědice – nádraží, 59262 Nedvědice
Hradní restaurant starého pána Viléma
nádvoří hradu Pernštejn, 59262 Nedvědice
Penzion Zubr
Ujčov 46, 59262 Nedvědice
Pohostinství Břetislava Sedláčka
Doubravník 75, 59261 Doubravník
Hospůdka Pod Jiřím
Olší 47, 59261 Doubravník
Šafránkův mlýn
Drahonín, 59261 Doubravník
Tab. č. 6 Přehled stravovacích zařízení v Mikroregionu Pernštejn
33
5.3 Nákup potravin ze dvora Návštěvníci mají možnost nakoupit produkty od místních zemědělců a včelařů tzv. ze dvora. V tabulce uvádím seznam produktů, které lze od místních podnikatelů získat. Místo prodeje
Nabízený produkt Brambory Jablka
Nedvědice
Med Jablečný mošt Syrové kravské mléko
Černvír
Nebalená čerstvá vejce Brambory Syrové kravské mléko
Sejřek
Med Kmín Jablečný mošt
Ujčov
Pstruh duhový Domácí cukroví
Litava
Jahody Med
Bor
Český česnek
Tab. č. 7 Seznam produktů prodávaných v jednotlivých obcích
5.4 Doprava Veřejná doprava je zde provozována autobusy a vlaky. Obce, které patří do
Jihomoravského
kraje,
jsou
součástí
integrovaného
dopravního
systému
Jihomoravského kraje se zkratkou IDS JMK a spadají do zóny 350. Železniční stanice je v Nedvědici, v Doubravníku a v Prudké. V obci Prudká vlak zastavuje pouze na znamení. Vlaky zde jezdí na trati číslo 251 Tišnov – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou a naopak. Dle jízdního řádu vlaky na této trati jezdí zpravidla v hodinovém intervalu od 5 do 22 hodin. Do ostatních obcí je veřejná doprava zajišťována pouze autobusy. 34
6 DOPROVODNÉ PROGRAMY 6.1 Pěší turistika 6.1.1 Projekt Vyšlápněte si k nám – výlety pro pěší Za finanční podpory Evropské unie vypracoval Mikroregion Pernštejn síť turistických tras s názvem „Vyšlápněte si k nám“. Cílem tohoto projektu je poskytnout návštěvníkům informace o území mikroregionu, seznámit je s jeho zajímavostmi a významnými prvky, a to se zaměřením na všechny skupiny návštěvníků. V rámci tohoto projektu je vypracováno třináct turistických tras, které jsou rozděleny do tří skupin: turistické trasy pro rodiny s dětmi, turistické trasy pro seniory, turistické trasy pro ostatní. Trasy určené pro rodiny s dětmi jsou dlouhé 3 - 10 km. Senioři mají na výběr z pěti tras o délce 5,5 – 11,5 km a kategorie tras určená pro ostatní návštěvníky nabízí trasy nejdelší (pernstejnsko.cz, 2012).
6.1.2 Činnost odborů Klubu českých turistů Odbor Klubu českých turistů Nedvědice Odbor Klubu českých turistů Nedvědice má na svých internetových stránkách podrobně zpracované turistické trasy. Šest tras je označeno názvem „Vycházkové trasy kolem Nedvědice“ a šest tras je popsáno jako „Trasy, které vás nezklamou“. V rámci své činnosti pořádá od roku 1974 odbor KČT Nedvědice v měsíci dubnu pochod „Za krásami okolí Nedvědice“. V roce 2012 byly turistům nabídnuty 4 trasy pěší a jedna cyklotrasa. Rekord v účasti byl zaznamenán v roce 2010, kdy se pochodu zúčastnilo 848 turistů (VEJROSTA, 2012). Odbor Klubu českých turistů Doubravník Tento odbor Klubu českých turistů, ve spolupráci se zastupitelstvem městyse Doubravník, uspořádal v roce 2012 pátý ročník dálkového pochodu a cyklojízdy 35
s názvem „Kolem Doubravníku pěšky i s kolem“. Účastníci pochodu měli na výběr z pěti pěších tras o délce 10 – 50 km a dvou cyklotras o délce 40 a 60 km (PUNČOCHÁŘ, 2012)
6.2 Naučné stezky Po naučných stezkách na hrad Pernštejn V mikroregionu jsou nově vybudovány naučné stezky, které vedou na hrad Pernštejn. Na mapě naučných stezek jsou vyznačeny dva okruhy: malý a velký a dále lesopark. Na stezkách je umístěno 19 informačních tabulí, které byly vypracovány v letech 2010 – 2012.
6.3 Geocaching Geocaching je hra na rozmezí sportu a turistiky. Podstatou je hledání skrytého objektu tzv. cache, o kterém jsou známy pouze jeho souřadnice. Na území mikroregionu je jich skryto cca 20, a to zejména u turisticky hojně navštěvovaných míst. Cache lze nalézt např. v Nedvědici, Sejřku, Doubravníku nebo u dřevěných mostů, Pernštejnského tisu, studánky Slovanky a jedna je také ukrytá v Údolí Chlébského potoka.
6.4 Cykloturistika Projekt Vyšlápněte si k nám – cyklo výlety V rámci projektu bylo vypracováno šest tras o délce 7 až 21 km, z nichž pět končí na hradě Pernštejn. Cyklisté si mohou vybrat z těchto cyklotras:
trasa č. 1: Nedvědice – Kovářová – Lískovec – Ujčov – D. Čepí – Bořinov – Nedvědice – hrad Pernštejn (13 km),
trasa č. 2: Nedvědice – Černvír – Skorotice – Chlébské – H. Čepí – D. Čepí – Bořinov – Nedvědice – hrad Pernštejn (14 km), 36
trasa č. 3: Prudká – Doubravník – Černvír – Nedvědice – hrad Pernštejn (7 km),
trasa č. 4: Nedvědice – Černvír – Doubravník – Rakové – Sejřek - Nedvědice – hrad Pernštejn (15 km),
trasa č. 5: Doubravník – Klokočí – Olší – Drahonín - hrad Pernštejn (21 km),
trasa č. 6: Nedvědice – Mansberk – Sejřek – hájenka – Drahonín – Šafránkův mlýn (14 km).
6.5 Rybolov Do území mikroregionu zasahují dva pstruhové revíry, kde je povolen lov. Tyto revíry mají označení:
Svratka 9 – 10,
Svratka 7 – 8. Nachází se zde i mimopstruhový revír Nedvědička 1M, který je tvořen třemi
nádržemi. V mikroregionu je pouze nádrž Kasany o rozloze 0,3 ha v obci Ujčov. Rybařit lze i na rybníku v Nedvědici a v Sejřku.
6.6 Zimní sporty 6.6.1 Zimní stadion V Nedvědici byl roku 1974 zahájen provoz nekrytého kluziště s umělou ledovou plochou. Areál zimního stadionu je v provozu dodnes, ale potřeboval by nutně rekonstrukci. Během zimních a jarních měsíců zde probíhá zpravidla třikrát týdně veřejné bruslení. Stadion je také využíván k hraní ledního hokeje (PAVLATA, 2003).
37
6.6.2 Lyžařské vleky Klub lyžařů Nedvědice založený v roce 1928 provozuje v okolí Nedvědice tři lyžařské sjezdovky: sjezdovku Kovářová, sjezdovku Nutrie a sjezdovku Býšovec (Šmíd, 2000). Název sjezdovky
Délka sjezdovky (m)
Převýšení (m)
Typ vleku
Kovářová
420
100
poma
Nutrie
380
94
poma
Býšovec
250
60
háček
Tab. č. 7 Přehled lyžařských vleků provozovaných Klubem lyžařů Nedvědice
6.7 Hiporehabilitace Touto činností se zabývají majitelé rodinné farmy Mansberk. Tato farma je od roku 1991 rodinnou farmou a nachází se v obci Sejřek. Pro veřejnost nabízí majitel farmy René Prokeš následující služby:
vodění a vyjížďky na koních dětí i dospělých,
jednodenní či vícedenní putování na koních,
projížďky v bryčce.
Součástí farmy je jezdecká stáj a chovatelská stanice koní (PROKEŠ, 2009).
6.8 Společenské akce Slavnosti Pernštejnského panství Nejvýznamnější
společenskou
akcí
v Mikroregionu
Pernštejn
jsou
Slavnosti
Pernštejnského panství, které se v roce 2012 konali již po dvanácté. Tyto slavnosti jsou pořádány každoročně na začátku července a pro návštěvníky je připraven kulturní program v areálu u nedvědického rybníka, na hradě Pernštejn a v dalších okolních 38
obcích. Slavnosti jsou doplněny řadou výstav, prohlídkami a sportovními akcemi. Po dobu konání je na železniční trati zavedena doprava parním vlakem. Hody Hody patří ke křesťanským svátkům a pro vesnici představují den hojnosti, veselí a blahobytu. Termín pořádání hodů nemá jednotné datum, nejčastěji však připadá na svátek patrona, kterému je zasvěcen kostel v obci. Mezi nejznámější patří hody Kateřinské, Václavské, Martinské nebo Císařské (jiznimorava.cz, 2010). Také v Mikroregionu Pernštejn jsou každoročně pořádány hody v obci Ujčov, Doubravník, Olší, Černvír a Čepí, kde nechybějí stárci a stárky. Sportovní akce Oblíbenou sportovní akcí v Mikroregionu Pernštejn je Zubr cup, který je pořádaný v obci Ujčov. Jedná se o sportovní akci, jež je součástí Czech Outdoor Tour, což je seriál veřejných outdoorových aktivit pro týmy i jednotlivce. Tento projekt vznikl za účelem přivést rodiny s dětmi zpět k pohybu v přírodě. Mezi hlavní disciplíny patří běh, in line brusle, kajak a cyklistika (KNITL, 2013). Další společenské akce Vánoční jarmark v Nedvědici, Podzim na Pernštejně, Lampiónový průvod v Sejřku.
6.9 Informační centrum V Miroregionu Pernštejn je pouze jedno turistické informační centrum, které se nachází v Nedvědici v budově Úřadu městyse Nedvědice na náměstí pod kostelem. Toto informační centrum Mikroregionu Pernštejn je v provozu od roku 2008 a jeho provozní doba se během roku liší. V období od listopadu do března je turistické centrum otevřené od pondělí do pátku, kdežto v období duben až říjen mohou turisté navštívit toto 39
informační centrum od úterý do neděle. Kromě informací o Mikroregionu Pernštejn, pořádaných akcích a službách, které jsou v Mikroregionu k dispozici, je zde možnost zakoupit suvenýry, zájezdy či mapy, knihy a pohlednice.
7 NÁVRHY NA MOŽNÉ ROZŠÍŘENÍ SLUŽEB 7.1 Provozování lamatrekkingu V posledních letech se i v České republice stává oblíbenou aktivitou lamatrekking – putování, vycházky s lamou. Pro tento návrh mě inspirovala farma LamaDorádo, ležící v obci Bernartice, jejíž majitelé jsou manželé Christine a Sepp Sagstetter. Na této farmě jsem absolvovala kurz chovu lam a na základě získaných informací uvádím návrh vlastního chovu.
7.1.1 Návrh vlastní farmy v Mikroregionu Pernštejn Farma zabývající se chovem lamy krotké a lamatrekkingem by byla umístěna v obci Bor, jež je součástí obce Sejřek. Tato obec je obklopena lesy a loukami, což je ideální prostředí pro provozování lamatrekkingu. Chov lam na farmě Lama krotká patří do čeledi velbloudovití, byla vyšlechtěna z lamy guanako, která pochází z Jižní Ameriky. V Jižní Americe představují tyto zvířata především zdroj obživy, lze ji však využít i pro jiné účely (WEAVER, 2009). Lamy jsou plachá stádová zvířata, a proto je nelze chovat samostatně a ani není vhodné chovat pouze jeden pár. Březí samice zpravidla odmítají přítomnost samce ve stáji a chovat odděleně pouze jednu lamu je nevhodné. Při budování této farmy navrhuji nákup tří samic, jednoho samce a tří valachů, které budeme zapojovat do lamatrekkingu. Na procházky s lamou nikdy nemůžeme vzít březí samice, nebo samice mající malé mládě. Nemůžeme ani počítat s tím, že bychom na procházky vyráželi s chovným samcem. Ten většinou procházky odmítá, má pocit, že musí hlídat své teritorium a výběh nechce opustit. Proto se doporučuje mít na lamatrekking vyčleněné lamy např. staré lamy nebo valachy. 40
Ustájení Dle Řádu ochrany lam při chovu, který byl sepsán v souladu s ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, jsou minimální plochy na ustájení a výběh následující:
přístřeší, stáj: pro jednu lamu krotkou minimálně 2m2 o výšce 2 m,
krmelec: 50 cm na kus,
výběh, pastvina: 150m2 pro 3 zvířata a 30m2 pro každé další zvíře. Na farmě bude nutné vybudovat tři oddělené výběhy s ustájením. Jeden výběh
bude určený pro samice s mláďaty, druhý pro samce, který bude převážnou část roku ustájen samostatně, a třetí výběh pro valachy využívané pro lamatrekking. Před každým ustájením bude vybudován oddělený prostor o rozměrech 4 x 4 metry, jež bude sloužit pro účely výcviku. Ustájení pro lamy s mláďaty Prostory určené k ustájení lam jsou navržené podle doporučených norem chovatelů lam. Celková plocha pastviny pro lamy je zde stanovena na 4 000m2. Samotné ustájení bude mít rozměry 5 x 8 x 3 metry. Celková plocha krmelce 4,2 m2 a plocha stáje určená pro ustájení lam 24 m2. Součástí ustájení je prostor pro zásobu sena a sklad na chovatelské potřeby. Ustájení je navrženo větší, jelikož se předpokládá rozšíření chovu. Ustájení pro valachy Ustájení pro valachy je stejné jako pro lamy s mláďaty nebo chovného samce, rozdíly jsou pouze v rozměrech. Plocha pastvy je 1 200 m2. Ustájení bude zbudováno o rozměrech 5 x 6 x 3 metrů. Krmelec bude o výměře 2,8 m2. Prostor stáje sloužící k ustájení valachů bude 18 m2. Prostory na zásobu sena 5,2m2 a sklad 2 x 2 m. Sklad slouží k uschování ohlávky, vodítek a dalších chovatelských potřeb. Ustájení pro samce Při budování stáje pro samce musíme brát v úvahu možnost, že zde můžou být dočasně ustájeny i některé jalové samice. Proto je navržen výběh o vyšších rozměrech, než je potřeba pro jednoho samce. Celková výměra pastvy tvoří 1 000m2, ustájení je 41
o rozměrech 5 x 5 x 3 metry, plocha krmelce 2,1 m2. Prostor pro ustájení samce je 15 m2, plocha pro zásobu sena zabírá 3,9 m2 a opět se zde počítá s prostorem určeným k úschově chovatelských potřeb. Krmení Základ krmné dávky lam tvoří celoročně seno, v létě doplněno zeleným krmivem. Dále krmnou dávku tvoří jadrná krmiva, která jsou důležitou složkou krmné dávky zejména březích a kojících.
K dispozici musí mít neustále vodu a minerální liz. V zimě
obohacujeme stravu lam o větve z ovocných stromů. Výchova a výcvik lam Po narození budou mláďata ustájena společně s lamami a bude zde zamezeno těsnému kontaktu mláďat s lidmi, aby nedošlo k vyvinutí tzv. berserk male syndromu. V takovém případě by hrozilo, že se zvíře po dosažení pohlavní dospělosti stane pro člověka nebezpečné. Mláďata budeme cvičit od osmého měsíce stáří. Mezi základní dovednosti patří zvedání nohou, nošení ohlávky, chození na vodítku a nošení nosiče. Péče o lamy Lamy trpí řadou vnitřních i zevních parazitů. Proti parazitům je nutné provádět dvakrát ročně odčervení – na jaře a na podzim. Jednou ročně se provádí také vyšetření trusu. Lamy očkujeme proti tetanu a dále látkou Covexin proti Clostridiu. Péče o srst spočívá ve stříhání. Lama krotká se stříhá jednou za dva až tři roky a to v jarním období. Dále je důležitá péče o paznehty a u samců se provádí zkracování bojových zubů. Lamatrekking na farmě Před zahájením provozování lamatrekkingu bude nutné navrženou trasu s valachy několikrát projít, aby si zvykli na prostředí. Poté co si zvyknou na prostředí, je vhodné vyrazit na procházku s lidmi, kteří jsou pro lamy cizí. Základem přípravy lamy na lamatrekking je seznámit lamy se vším, co by pro ně mohlo být během procházky nové. V Boru by převážná část procházky vedla po lesních cestách.
42
7.1.2 Předpokládané náklady na vybudování farmy Nákup lam Cena lam je zpravidla závislá na původu a stupni výcviku lam. V současné době se cena lam pohybuje od 8 000 do 20 000 Kč. Prodejní cena samců bývá zpravidla nižší, a to 8 000 – 15 000 Kč. Samice můžeme pořídit od 15 000 Kč. Na farmu bude pořízeno celkem sedm kusů lam. Nákup lam bude zprostředkován přes chovatelku Christine Sagstetter, předpokládané náklady činí 15 000 Kč za jednu lamu krotkou. Celkové náklady na pořízení zvířat činí teda 105 000 Kč. Výstroj pro lamy Pro účely lamatrekkingu bude využíváno třech valachů. Každé zvíře musí mít vlastní ohlávku a vodítko. Cena jedné ohlávky činí 310 Kč a vodítko je prodáváno za 250 Kč. Náklady na pořízení výstroje pro tři lamy činí 1680 Kč. Ustájení Před zahájením chovu lam je nutné vybudovat tři lehké stavby, které budou sloužit k ustájení samic, valachů a samce. Z následující tabulky vyplývá, že celková cena tří staveb činí 125 528 Kč. Předpokládané náklady na materiál:
Materiál
Předpokládaná cena Kč
Dřevo
95 288
Krytina
30 240
Tab. č . 8 Náklady na vybudování tří lehkých staveb
43
Potřeba dřeva Na vybudování ustájení bude jako hlavní materiál použito smrkové dřevo. Potřeba dřeva na vybudování tří staveb je rozepsaná v následující tabulce. Účel použití
Druh materiálu
Potřebné množství Rozměry (ks) (m)
Základy
Trámy
22
5x 0,2 x 0,2
Kostra staveb
Trámy
22
7 x 0,08 x 0,1
Trámy
30
4 x 0,12 x 0,12
Podlaha
Desky
64
5 x 0,3 x 0,035
Desky na obvod
Desky
400
3 x 0,2 x 0,015
Tab. č. 9 Detailní přehled potřeby dřeva na vybudování ustájení - tří staveb
Střešní krytina -
Vlnité desky 115 m2 – materiál plast, cena za 1 m2 je 263 Kč
Oplocení
Materiál
Potřebné množství
Cena (Kč)
Uzlíkové pletivo
700 m
16 296
Sloupek (zinek + plast)
220 ks
39 160
Vzpěrné sloupky
25 ks
5 425
Brána dvoukřídlá
4 ks
30 664
Brána malá
3 ks
11 658
Celkem
-
103 203
Tab. č. 10 Náklady na vybudování oplocení výběhů
44
Celkové náklady na vybudování farmy Náklad
Cena (Kč)
Pořízení lam
105 000
Výbava
1680
Ustájení
125 528
Oplocení
103 203
Celkem
335 411
Tab. č. 11 Celkové náklady na vybudování farmy
Náklady na krmení Základní krmnou dávku pro lamy krotké tvoří kvalitní seno, jádro, sláma a minerální liz. Největší položku v nákladech představuje seno. Potřeba sena pro jednu lamu na rok činí 642,5 kg. Celkové náklady na krmnou dávku jedné lamy jsou 2511 Kč. Předpokládáme-li, že na farmě bude chováno 10 lam – tři lamy s mláďaty, tři samci na lamatrekking a jeden chovný samec, celkové roční náklady na krmení tohoto stáda budou 25 110 Kč. Cena (Kč/q) Seno
Jádro
Sláma
Minerální liz
240
600
130
4000
Krmné dny
Spotřeba Celková (kg/ks/den) spotřeba (kg)
Cena (Kč)
Celkem
L: 180
1
642,5
1542
2511
Z: 185
2,5
L: 180
0,150
82,5
495
Z: 185
0,3
L: 180
0,5
275
357,5
Z: 185
1
365
0,008
2,92
116,8
Tab. č. 12 Spotřeba krmiv + náklady na krmení na jeden kus za rok 45
7.1.3 Předpokládané příjmy Hlavní příjmy, které plynou z chovu lam, jsou následující: -
provozování lamatrekkingu 350 Kč/ hod,
-
prodej vlny – stříž vlny se provádí jedenkrát za dva roky, množství surové vlny z jedné lamy je 2 – 3 kg, cena za 50 g zpracované vlny byla v roce 2012 přibližně 150 Kč,
-
prodej vycvičených lam cena cca 10 000 – 20 000 Kč.
7.2 Vybudování lanového centra V mikroregionu
není
mnoho
sportovních
atrakcí.
Jednou
z
možností
na rozšíření služeb je vybudování lesního lanového centra, jehož předlohou může být například Jungle Park v Brně. Nejbližší lanové centrum se nachází v Bystřici nad Pernštejnem. Toto lanové centrum je vybudováno přímo mezi domy ve městě a přesto, že se nejedná o atraktivní prostředí, má toto středisko dobrou návštěvnost. Lokalita, kde by mělo být lanové centrum umístěno, by mělo být nedaleko Nedvědice tak, aby ji mohli navštívit i návštěvníci hradu Pernštejn, kteří cestují na hrad vlakem.
7.3 Rodinná farma zabývající se agroturistikou V Mikroregionu Pernštejn se nachází řada rodinných farem, přesto se ani na jedné neposkytují služby v rámci venkovského cestovního ruchu. Možnost jak docílit rozšíření služeb poskytovaných ve venkovském cestovním ruchu je provozování agroturistiky na některé z rodinných farem. V obci Sejřek je vybudována rodinná farma, která patří rodině Tálských. Tato farma je v provozu již řadu let. Od roku 1995 se začali věnovat zemědělské činnosti na plný úvazek. Jejich hlavní zdroj financí představuje pěstování maku a chov prasat. Na otázku, zda uvažují o provozování agroturistiky, odpověděli takto: „ O této možnosti podnikání jsme v minulosti již slyšeli, ale ihned jsme ji zavrhli. Hlavním překážkou, pro provozování této činnosti jsou pro nás vysoké náklady, které by bylo zapotřebí vynaložit na vybudování zázemí pro hosty.“ S touto překážkou se setkává zřejmě 46
většina zemědělců v Mikroregionu Pernštejn a bez peněžní podpory zde zřejmě žádná farma provozující agroturistiku nevznikne, ale zemědělci alespoň uvítají, když u nich návštěvníci mikroregionu zakoupí jejich produkty. Na farmě rodiny Tálských je možnost zakoupit vepřové maso, kmín, mák a svazenku. Potencionální farmy, které by se mohly zabývat venkovskými formami cestovního ruchu, jsou následující: Obec
Majitel
Adresa
Černvír
Sedlák Petr
Černvír 18, 592 62 Nedvědice
Prokopovi
Černvír 5, 592 62 Nedvědice
Tálský Miloslav
Sejřek 1, 592 62 Nedvědice
Soukup Petr
Sejřek 7, 592 62 Nedvědice
Prokeš René
Sejřek 29, 592 62 Nedvědice
Bor
Šilhán Jan
Bor 7, 592 62 Nedvědice
Ujčov
Burešovi
Ujčov 4, 592 62 Nedvědice
Drahonín
Marvan Zdeněk
Drahonín 36, 592 62 Doubravník
Sejřek
Tab. č. 13 Potencionální farmy
47
8 SWOT ANALÝZA Silné stránky:
široké zastoupení turisticky atraktivních míst,
historické a kulturní památky,
podrobné zpracování turistických tras,
naučná stezka na hrad Pernštejn,
informační centrum v Nedvědici,
pořádání společenských akcí, vánočních a velikonočních jarmarků,
dodržování tradic – hody,
dobré podmínky pro houbaření,
prodej surovin ze dvora,
dobrý stav životního prostředí.
Slabé stránky:
špatná dopravní dostupnost do obcí bez železniční stanice,
absence možnosti veřejného koupání,
nedostatek zemědělců podnikajících v agroturistice, ekoagroturistice,
chátrající zimní stadion,
nízká propagace některých obcí, absence řemeslníků, nedostatek veřejných WC, zastarání ubytovacího zařízení, žádný ze zemědělců nehospodaří v eko režimu.
Příležitosti: modernizace ubytovacího zařízení, dostatečný počet zemědělců v Mikroregionu, 48
vybudování koupaliště, rekonstrukce zimního stadionu, čerpání financí z Evropské unie.
Hrozby:
odliv mladých obyvatel z vesnic do měst,
uzavření Galerie Z ruky,
kácení lesů,
zvýšený výskyt zvěře na silnicích,
vysoký počet divokých prasat – devastace krajiny,
konkurence - široká nabídka služeb okolními regiony.
49
9 ZÁVĚR Venkovský cestovní ruch není na území naší republiky příliš rozvinutý, přesto se jedná o formu cestovního ruchu, kterou lze v podmínkách České republiky úspěšně realizovat tak, jak je tomu dnes v sousedních státech. Poptávka po tomto druhu cestovního ruchu je zde poměrně nízká, to by se však do budoucna mohlo změnit a zemědělci by tak mohli využít příležitosti, díky které by docílili zvýšení svých příjmů, i když jak uvádí většina z nich, začít s tímto předmětem podnikání přináší značnou finanční náročnost. Nedostatek finančních prostředků je hlavní překážkou, která jim tak brání v provozování venkovského cestovního ruchu. Mikroregion Pernštejn nabízí širokou škálu aktivit, které lze využít jako doprovodný program venkovské turistiky a to jak během hlavní sezóny tak i mimo ní. Slabou stránku Mikroregionu Pernštejn představují ubytovací služby. Značná část ubytovacích zařízení poskytuje dostatečnou ubytovací kapacitu, avšak jejich úroveň neodpovídá požadavkům dnešních návštěvníků. Kvalita ubytovacích služeb je důležitým kritériem při rozhodování, kolik času návštěvník v dané lokalitě stráví či zda zde vůbec přenocuje a využije tak i služeb dalších místních podnikatelů. Proto by bylo vhodné tento současný stav změnit. Mezi moderní a oblíbené dnes patří tzv. relaxační pobyty spojené s masáží celého těla. Tyto pobyty by bylo možné zrealizovat v místním rehabilitačním středisku, které se nachází na klidném místě uprostřed lesů, ale i zde by byla opět nutná rekonstrukce objektu. Tyto služby jsou vyhledávány zejména seniory a mladými páry. Rodiny s dětmi uvítají spíše aktivnější dovolenou a možnost kontaktu se zvířaty. Tyto možnosti jsou v Mikroregionu Pernštejn dosti omezené, je zde tedy vhodné zaměřit se na rozšíření služeb, které by umožnili zejména dětem být v kontaktu se zvířaty. Venkovský cestovní ruch představuje na jedné straně formu odpočinku a na druhé zdroj financí, který může částečně vyřešit nepříznivý stav českého venkova. V Mikroregionu Pernštejn a nejen v něm, je nedostatek pracovních míst, což se projevuje stěhováním obyvatel do měst a na vesnicích tak zůstává řada neobydlených chátrajících budov. Příležitostí k realizaci některé formy venkovského turismu je zde řada, odstraněním nedostatků v poskytování služeb by se mohl tento mikroregion stát vyhledávaným místem českých i zahraničních turistů. 50
10 SEZNAM LITERÁRNÍCH ZDROJŮ AXAMITOVÁ, J., KOCOUREK, J. Cesty za krásou a poznáním turistický lexikon ČR. Praha: Olympia, 2011. 1007s. BURIAN, M. První průvodce venkovskou turistikou aneb jedou k nám hosté. 1. vyd. Brno: ECEAT CZ, 1999. 52 s. DROBNÍČEK, L. Jak na faremní prodej ze dvora. Klatovy: Úhlava, 2011. 102 s. EKOLOGICKÁ PORADNA ROSA, Agroturistika praktický rádce. České Budějovice: Rosa, 2002. 20s. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, 2003. 486 s. JANOTKA, K. Venkovská turistika a agroturistika. Pardubice: SOŠ cestovního ruchu, 1999. 108 s. JURMAN, H. Bystřicko: turisticko vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. Tišnov: Sursum, 2000. 318 s. KOLEKTIV AUTORŮ KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU VŠE, Venkovský cestovní ruch – jeho specifika a podmínky pro rozvoj. Praha: Oeconomica, 2007 123 s. MAZÁČ L, BUKAL, B. Doubravník. Doubravník: Místní národní výbor, 1972. 131 s. MINAŘÍKOVÁ, M. Historie obce Sejřek. Sejřek: Obecní úřad Sejřek, 2010. 168 s. MORAVEC, J. Venkovská turistika teoretická východiska a možnosti. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2006. 92 s. NĚMČANSKÝ, M. Agroturistika. Karviná: Slezská univerzita, 1996. 158 s. PODHORSKÝ, M. Kraj Vysočina. Praha: Freytag & Bernát, 2003. 152 s. 51
POLÁK, A. Nerostné bohatství Bystřicka. Brno 1960 32s. POUROVÁ, M. Marketing a management venkovského cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola cestovního ruchu a teritoriálních studií, 2010. 92 s. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. SOUČEK, M. Akcelerační a iniciační scénáře venkovských mikroregionů sborník výstupů grantového projektu IG. Jindřichův Hradec: Oeconomica, 2006. 117s. STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profi press, 2005. 65s. ŠKODOVÁ – PARMOVÁ, D. Agroturistika. České Budějovice: Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita. 2007. 92 s. VYSTOUPIL, J. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. WEAVER,S. Llamas and Alpacas. California: Hobby Farm Press 2009. 160 s. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Linde Praha, 2012 786 s.
INTERNETOVÉ ZDROJE AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR, Ústřední seznam ochrany přírody [online]. c2006 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: www.drusop.nature.cz
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Databáze demografických údajů za obce ČR [online]. c2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: www.czso.cz
JIŽNÍ MORAVA, Hody [online]. c2010 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: www.jiznimorava.cz
52
KNITL, P. Czech outdoor tour [online]. c2012 [cit. 2013-01-11]. Dostupné z: www.czechoutdoortour.cz
KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA, Kulturní a přírodní dědictví [online]. c2011 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: www.dedictvivysociny.cz
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV, Národní kulturní památky [online]. c2012 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: www.npu.cz
OBEC BÝŠOVEC, Býšovec [online]. c2011 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: www.bysovec.cz
OBEC ČERNVÍR, Současnost obce [online]. c2010 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: www.cernvir.cz
PAVLATA, T. Zimní stadiony [online]. c2003 [cit. 2012-10-09]. Dostupné z: www.zimnistadiony.cz
PERNŠTEJNSKO, Mikroregion Pernštejn [online]. c2012 [cit. 2012-09-28]. Dostupné z: www.pernstejnsko.cz
PROKEŠ, R. Farma Mansberk [online]. c2009 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: www.mansberk.com
PUNČOCHÁŘ, P. KČT Doubravník [online]. c2012 [cit. 2012-09-13]. Dostupné z: www.kctdoubravnik.cz
ŠMÍD, J. Klub lyžařů Nedvědice [online]. c2000 [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: www.nedvedice.cz 53
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE, Monitoring mikroregionů a jejich rozvojových dokumentů [online]. c2012 [cit. 2012-08-28]. Dostupné z: www.uur.cz
VEJROSTA, P. Klub českých turistů Nedvědice [online]. c2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: www.nedvedice.cz
54
11 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Počet obyvatel v Mikroregionu Pernštejn k 1. 1. 2012 Tabulka č. 2 Výměra lesní a zemědělské půdy v Mikroregionu Pernštejn k 1. 1. 2012 Tabulka č. 3 Přehled podnikatelských subjektů v zemědělství,lesnictví, rybářství Tabulka č. 4 Kulturní památky v Mikroregionu Pernštejn Tabulka č. 5 Ubytovací zařízení v Mikroregionu Pernštejn Tabulka č. 6 Přehled stravovacích zařízení v Mikroregionu Pernštejn Tabulka č. 7 Seznam produktů prodávaných v jednotlivých obcích Tabulka č. 8 Náklady na vybudování tří lehkých staveb Tabulka č. 9 Detailní přehled potřeby dřeva na vybudování ustájení - tří staveb Tabulka č. 10 Náklady na vybudování oplocení výběhů Tabulka č. 11 Celkové náklady na vybudování farmy Tabulka č. 12 Spotřeba krmiv + náklady na krmení na jeden kus za rok Tabulka č. 13 Potencionální farmy
55
12 PŘÍLOHY Obr. 1 Logo Mikroregionu Pernštejn Obr. 2 Hrad Pernštejn Obr. 3 Výstava podzim na Pernštejně Obr. 4 Kostel v Doubravníku Obr. 5 Most přes řeku Svratku v Černvíře Obr. 6 Hody v Doubravníku Obr. 7 Údolí Chlébského potoka Obr. 8 Naučná stezka na hrad Pernštejn Obr. 9 Lamatrekking Obr. 10 Potvrzení o absolvování základního kurzu chovu lam a alpak
56
Obr. 1 Logo Mikroregionu Pernštejn
Obr. 2 Hrad Pernštejn (foto: Vendula Kinclová)
Obr. 3 Výstava podzim na Pernštejně (foto: Vendula Kinclová) 57
Obr. 4 Kostel v Doubravníku (foto: Vendula Kinclová)
Obr. 5 Most přes řeku Svratku v Černvíře (foto: Vendula Kinclová)
58
Obr. 6 Hody v Doubravníku (foto: Vendula Kinclová)
Obr. 7 Údolí Chlébského potoka (foto: Vendula Kinclová)
59
Obr. 8 Naučná stezka na hrad Pernštejn (foto: Vendula Kinclová)
Obr. 9 Lamatrekking (foto: lamadorado.com)
60
Obr. 10 Potvrzení o absolvování základního kurzu chovu lam a alpak
61
