MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2015

KRISTÍNA TVRZNÍKOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Slovácká podoblast, její vinařská historie, produkce vín a jejich kvalita Bakalářská práce

Vedoucí práce: prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc.

Vypracovala: Kristína Tvrzníková

Brno 2015

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci:………………………………………………………………….……………………………… ……………………………………………………………...vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:………………………..

…………………………………………………….. podpis

Poděkování Své poděkování v předložené práci chci věnovat vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc., za vstřícnou spolupráci a odbornou pomoc.

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na Slováckou vinařskou podoblast. Cílem bylo bodové hodnocení jednotlivých odrůd vina v rámci ročníků v podoblasti Kyjovska. Podkladem pro zpracování byly použity ročníkové katalogy výstavy vín v Miloticích. Pro tabulkové a grafické zpracování bylo použito bodové hodnocení.

V kategorii bílých vín byly nejlépe

hodnoceny ročníky 2008 a 2012, u červených vín 2011. Nejlépe hodnocenou odrůdou bylo Rulandské šedé 2012, z červených vín André 2008. Obecně je možné konstatovat, že kvalita vín má kvalitativně rostoucí tendenci, která je odrazem vysoké odborné, technické a technologické úrovně od polních prací až do výsledné lahve.

Klíčová slova: Slovácká vinařská podoblast, historie, produkce a kvalita vín

ABSTRACT This bachelor thesis is focused on Slovakian wine region. The goal of this work was to score the different varieties of wine according to harvest years of Kyjov region. As the basis for the processing, the annual wine exhibition catalogs from Milotice were used. For tabular and graphical processing a point score was used. In the category of white wines the best evaluated years were 2008 and 2012, for red wines, 2011. Top Rated variety was Pinot Gris 2012, from red wines André, 2008. Generally speaking, the quality of the wines has qualitatively increasing trend, which reflects highly professional, technical and technological standards from field work until the final bottle.

Key words: Slovakian wine region, history, production and quality of wine

OBSAH 1.

Úvod ................................................................................................................................................ 1

2.

Cíl práce ......................................................................................................................................... 2

3.

Historie vinařství ........................................................................................................................... 3 3.3.Historie v České republice ............................................................................................................ 3 3. 3. 1 Historie pěstování vína na Moravě ....................................................................................... 3 3.4. Historie Slovácké podoblasti ........................................................................................................ 5

4. Legislativa – Vinařský zákon ........................................................................................................... 7 4.1. Vinařské oblasti v České republice .............................................................................................. 8 5. Systém pěstování révy vinné ........................................................................................................... 12 5.1. Konvenční systém ...................................................................................................................... 12 5.2.Integrovaná produkce .................................................................................................................. 12 5.3. Ekologické vinohradnictví ......................................................................................................... 13 6. Hodnocení vina ................................................................................................................................ 13 6.1.Hodnotící systém Buxbaumův .................................................................................................... 13 6.2.Hodnotící systém 100 bodový ..................................................................................................... 14 6.3. Vína originální certifikace - VOC .............................................................................................. 15 7. Vady a nemoci vína ......................................................................................................................... 15 8. Experimentální část......................................................................................................................... 16 8.1. Charakteristika Slovácké podoblasti .......................................................................................... 16 8.2. Půdní a klimatické podmínky ..................................................................................................... 17 8.3. Zastoupení odrůd Slovácké podoblasti....................................................................................... 19 9. Dosažené výsledky ........................................................................................................................... 28 9.1. Vybrané kapitoly při pořádání výstavy vín ................................................................................ 28 9.2. Úspěchy moravských a českých vín celosvětovém měřítku ..................................................... 32 9.3.Shrnutí stavu Slovácké podoblasti .............................................................................................. 35 9.3.1 Kvalita ročníků ...................................................................................................................... 35 10. Závěr ............................................................................................................................................... 41 11. Seznam použité literatury ............................................................................................................. 43 12. Internetové zdroje ......................................................................................................................... 44 13. Seznam obrázků, tabulek a grafů ................................................................................................ 45

1. Úvod Víno, je alkoholický nápoj vzniklý fermentací hroznů révy vinné, působením kvasinek, které rozkládají cukr na alkohol a další významné složky. Tento nápoj byl spíš náhodným objevem, než cílenou výrobou člověka. Vznik vinné révy je datován do druhohor. Od té doby však prošlo pěstování vinné révy a samotná výroba vína, jako nápoje značnými změnami v celosvětovém měřítku. Naše Česká republika, díky příhodným klimatickým nebyla pozadu a kvalita našich českých vín se může srovnávat s kvalitou nejlepších světových vín. Za tradici na našem území nejspíše vděčíme římským legiím, jejich předsunutá hlídka pod pálavskými vrchy zasadila první sazenice révy vinné. O přesném postupu révy vinné do naší země, se již asi nedozvíme, avšak dle historických zmínek předpokládáme, že právě Morava byla počátkem vinohradnictví u nás. A právě na Moravu se má práce bude zaměřovat, především na oblast blízkou centru Moravy a to Slovácké podoblasti, kde i přes nepřízně osudu, se vinice dochovávají ve velkých rozlohách, vyznačujících se víny vysokých kvalit, nejen díky příznivým klimatickým podmínkám, ale také letitými zkušenostmi vinařů, jejichž práce je nezaměnitelnou za moderní technické způsoby. Je zde mnoho malo vinařů, kteří neupouštějí od tradic svých dávných předků a neustále vkládají do vína kus sebe místo moderních technik velkopodniků. Nevznikají zde vína tuctová, nýbrž vína natolik charakteristická, že si zde každý konzument najde to své včetně možnosti turistiky a cykloturistiky malebnou krajinou. Ve své práci se budu věnovat především Slovácké podoblasti, která je mi nejbližší a ve které trávím část svého volného času s rodinou. Díky vinohradům svého otce se účastním zdejšího dění především v obci Svatobořice-Mistřín. Celý tento kraj je pro mne symbolem dobrého vína, národních kulturních zvyků a především srdečnosti zdejších lidí. Tato oblast je svou polohou a množstvím kulturně sportovního vyžití pravidelně navštěvována milovníky burčáků a vína. Pravidelné velké množství výstav vín „koštů“ dělá tuto oblast vinařsky atraktivní, stejně tak jako celá jižní Morava. Víno je zde symbolem a dobré, kvalitní víno je radostí zdejších velko i malkovinařů. Svou bakalářskou prací bych alespoň zlomkem chtěla představit tuto nádhernou vinařskou podoblast a dokladovat tak rostoucí kvalitu vín a zájem především malovinařů posouvat tuto ušlechtilou práci, aby víno zůstalo vždy jen tím neušlechtilejším nápojem.

1

2. Cíl práce Cílem práce je charakteristika Slovácké podoblasti, její historie a současný stav pěstování révy vinné. Zhodnocena bude odrůdová skladba, způsob vedení, agrotechnika a výsledky kvalitativních hodnot. Dále charakteristika klimatických a půdních podmínek, výsledky výnosových údajů se zaměřením na odrůdovou skladbu. Zaměření bude také na vinařské obce, jejich katastry a viniční tratě společně s výsledky sklizňových hodnot.

2

3. Historie vinařství 3.3.Historie v České republice

V České republice nastal značný zvrat ve vinařství v devadesátých letech 20. století. Naši vinaři zvýšili kvalitu svých vín zejména díky snížení objemu sklizní a začali uplatňovat při výrobě nejmodernější technologické postupy. Aby bylo dosaženo vyšší kvality, snažili se vyrábět vína s doloženým původem a jedinečným charakterem s nezaměnitelným výrazem terroiru výběrových viničních tratí. Právě díky spojení nových technologických poznatků a dlouhodobých zkušeností vinaře, lze vyrobit vysoce kvalitní vína se zajímavou strukturou. Dlouhá historická tradice spolu s příznivými klimatickými a geologickými podmínkami vytváří velmi dobré předpoklady pro to, aby u nás mohla být produkována vysoce kvalitní, svěží vína s typickým charakterem. Rozmanitý výběr je předurčen i škálou pěstovaných odrůd, jsou zde zastoupeny některé odrůdy ze světového sortimentu, od typické pro severní oblasti i odrůdy vyšlechtěné a pěstované pouze u nás. Produkce vína nepokrývá domácí spotřebu, přestože nepatříme ve srovnání s jižními státy mezi jeho největší konzumenty (STEVENSON, 1999). 3. 3. 1 Historie pěstování vína na Moravě

Počátky vinařství na jižní Moravě se tradují do období 2. století ve spojitosti s velkým rozmachem pěstování vinné révy v Pannonii za císaře Proba, který hranice římské říše posunula až k Pavlovským vrchům. Vojáci tehdy zaháněli žízeň vodou, kterou z hygienických důvodů míchali s vínem. Postupem času dodávky vína z říše ubývaly, a proto se dospělo k rozhodnutí založit na jihozápadních svazích Pálavských kopců první vinice. Takto byly pravděpodobně položeny základy moravského vinařství, i když přímé důkazy o výsadbě vinic v dané oblasti pocházejí až z přelomu 8. a 9.století. Z období Velkomoravské říše, kdy došlo k velkému rozšíření vinohradnictví, což dokazují archeologické nálezy i slova kronikáře Václava Hájka z Libočan. Kníže Svatopluk začal ve zdejším kraji zakládat vinice ze sazenic dovezených z Uher a Rakouska (STEVENSON, 1999). Na hbitém rozvoji vinic v první polovině 13. století měly velký vliv kláštery a nová právní opatření společně s rozvíjejícími se městy. Byly vysazovány trvalé celky vinic, na nichž se 3

pěstovaly odrůdy dovezené z Francie a Německa. Vznikaly sdružení vinařů, která se starala o bezpečnost vinic a o řádné provádění viničních prací. Vinice se obvykle sázely na svažitých, neobdělaných pozemcích. V roce 1355 vydal moravský markrabě Jan Jindřich vzorový viniční řád pro Moravu, který obsahoval i regulaci dovozu vína na Moravu. Zároveň vydal městské radě v Brně nařízení o povinném zápisu vinic měšťanů, aby se snáze vybíraly městské dávky (STEVENSON, 1999). Moravští vinaři byli podporování i za vlády Karla IV., který byl velkým příznivcem vína. Ten jejich vinice na dvanáct let osvobodil od daní a teprve z třináctého vinohradu odváděli „horníci“, což bylo staročeské označení vinařů odvozené od viničních hor, jak se tenkrát vinice nazývaly, desátek nájemci a 30 litrů králi. Již tehdy byl ale prodej vína značně omezený a podléhal přísné kontrole (COMENIUS, 2015). Po období středověku přišel, za renesance v 16. století, zlatý věk moravského vinařství a vrcholil kolem roku 1820, kdy bylo na Moravě 29 801 hektarů vinic. Moravská vína se stala známými nejen doma, ale i v zahraničí. Spotřeba vína byla vysoká ve městech i na venkově, odhaduje se více než 56 litrů za osobu na rok. V této době se začal vyskytovat problém s konkurencí, který postihl i největší vinařské město Hustopeče, jež se bránilo konkurenci tím, že roku 1603 vydalo zákaz dovozu vína a ve městě se smělo prodávat jen víno hustopečské (COMENIUS, 2015). Období válek a vpádů cizích vojsk v následujícím století znamenal pro kraj vylidnění osad, zpustnutí vinic a celkový úpadek kraje. Teprve koncem 17. století začíná obnova venkovských vinic, na kterém se podílelo především venkovské obyvatelstvo a důležitým hospodářským, sociálním i architektonickým prvkem moravské vesnice se staly sklepy, které hrají tolik důležitou roli v cestovním ruchu dnešní doby (COMENIUS, 2015). Moravské vinařství si ještě muselo projít několika vinařskými pohromami. Krutá zima roku 1866 způsobila úbytek vinic na polovinu a také se začínají objevovat první zabijáci vinné révy - mšička révokaz, která postupně zničila všechny evropské vinice, plíseň révová a padlí révové, všechny původem z Ameriky. Vinaři se postupně naučili čelit mšičce roubováním domácích odrůd na odolné americké podnože a také byla nalezena obrana proti houbovým chorobám, trvalo to však celá desetiletí. Pěstování a ošetřování vinic se stále prodražuje a proto vinice dále mizejí. Ve 30. letech minulého století zůstalo na Moravě jen kolem 3800 hektarů vinic. Za dalších třicet let se ale jejich plocha rozšířila na 7 000 hektarů. 4

Vinice si také prošly svou rekonstrukcí, přizpůsobovaly se zemědělské velkovýrobě a používání strojů (COMENIUS, 2015). 3.4. Historie Slovácké podoblasti Dle archeologických nálezů lze usoudit, že se réva vinná pěstovala na území Slovácka již v dobách Římanů, avšak významnější rozšíření vinohradnictví a vinařství začalo až s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o moravských vinicích se datuje z roku 1101 a pochází z benediktinského opatství v Třebíči. V roce 1201 pak přišli na území dnešního Slovácka cisterciáci, kdy na Velehradě založili klášter a začali vysazovat vinice. Vznikaly viniční řády a horenská práva, které určovala povinné vinné desátky a řešila vztahy mezi církví, šlechtou, měšťany, vinaři a viničními dělníky- vincůry. Nejstarší dochovaný text viničního řádu a horenského práva pro církevní majetky v okolí Kroměříže je z roku 1281(BAKER, 2008). Od 13. století se ve vinařství na Moravě kromě církve také angažovala i šlechta a bohatí měšťané. Největší rozmach zažilo vinařství Slovácka na přelomu 16. a 17. století, kdy rozloha vinic kulminovala. V období třicetileté války však došlo k úpadku, během něhož zanikla až polovina vinic. Po roce 1748 začíná obnova válkami zničených a zpustlých vinohradů a jejich plocha znovu narůstala, avšak již nedosáhla původní velikosti. Na přelomu 19. a 20. století dorazil na Moravu révokaz Phylloxera vastatrix, který převážnou část vinic zdecimoval. Jelikož jedinou ochranou proti révokazu bylo štěpování na odolné americké podnože, začaly se zakládat révové školky a šlechtitelské stanice. Na moravském Slovácku jedna taková stanice vznikla v Polešovicích (BAKER, 2008). Ve městě Bzenec s dlouho vinařskou historií vzniklo kdysi jedno z prvních vinařských družstev. Do obecného povědomí vešlo hlavně známkovým vínem z Ryzlinku rýnského nazvaným Bzenecká lipka, které údajně vonělo jako květy tisícileté lípy v zámeckém parku. Starobylé vinné sklepy jsou k vidění například ve sklepní uličce v Barákách nebo pod návrším zvaným Starý hrad, naopak areál vinných sklepů Na Těmické vznikl až na sklonku 20. století (KRAJEM VINA, 2009). Kyjov, území kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, enolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské. Roku 1126 daroval Kyjov olomoucký kníže Václav klášteru Hradisko u Olomouce a splnil tak přání mnichů získat lokalitu, kde by se dala pěstovat vinná réva a produkce hroznů by pokryla 5

vlastní spotřebu ušlechtilého moku. Víno se totiž používalo nejen k liturgickým účelům, ale bylo běžným nápojem a užívalo se také jako lék. V roce 1539 klášter město prodal a moravský zemský hejman Jan Kuna u Kunštátu zahájil budování renesančního města, ve kterém pokračoval Václav starší Bzenecký. Za jeho působení se stal Kyjov městem královksým. Rozvoj vinařství ve městě nepřerušila ani třicetiletá válka, která na rozdíl od ostatního území Moravy poškodila vinice na Kyjovsku jen nepatrně. Pro šenkování vína, které bylo v 17. století významným privilegiem měšťanů, byly zařízeny domy na náměstí a přilehlých ulicích. O postupné profesionalizaci vinařství svědčí zpráva, že 22. října 1686 stanovila městská rada mzdu lížníkům, kteří se zabývali spouštěním vinných sudů do sklepů a jejich vytahováním. V roce 1899 byl v Kyjově vysazen vzorový vinohrad na americké podnoži (GROMBÍŘ, 2007). Vinohradnictví Dubňan, bylo nedílnou součástí zemědělství v obci již v dávné minulosti, historie výsadby a šlechtění vinohradů spadá do období před Bílou horou. V tehdejší době bylo v Dubňanech asi 150 měřic (30 hektarů) na 80 chalup. Naopak Čejč začínala svou historii právem vařit a prodávat pivo, avšak utrpěla velké škody v době husitských válek a v polovině 15. století zpustla. Při zakládání nových obcí v 18. století bylo území osady znovu osídleno. Pohnutý osud osady nebyl příznivý pro rozvoj vinařství, vinohrady v Čejči jsou v historických listinách často zmiňovány jako pusté. V 19. století se objevilo prvních 24 vinařských búd. Tyto nevelké vinice byly ještě téhož století devastovány révokazem. Postupnou regeneraci čejčského vinařství zabezpečilo až vytyčení nové trati. Současná výměra vinic v Čejči je největší v celé jeho historii (GROMBÍŘ, 2007). Mutěnice, největší raritou vinařské obce slovácké podoblasti jsou Búdy, areál téměř 500 vinných sklepů pod Zárybnickými vinohrady. Sklepy stojí v několika řadách a jejich průčelí často zdobí pestré slovácké ornamenty (KRAJEM VINA, 2009). Dalšími a z minulosti dochovanými památnostmi jsou: staré habánské sklepy ve Vracově, "Dubňanská hora" v Mutěnicích, "Nechory" v Prušánkách, Hradíštěk v Týnci, soubor vinných sklepů "Plže" v Petrově, vinařské stavby ve strážnickém skanzenu, rezervace vinohradnických staveb ve Vlčnově, chráněný soubor historických vinařských "búd" ve Veletinách, raritou jsou také měšťanské vinné sklepy v Uherském Hradišti - Mařaticích (SLOVACKO, 2015)

6

4. Legislativa – Vinařský zákon

Vinařský zákon je zkrácený název zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), který je základním předpisem regulujícím vinohradnictví a vinařství. Cílem zákona je sladit zákon s předpisy EU a zároveň v rámci místních podmínek postihnout současné právní trendy v této oblasti, zde se velmi zpřísnilo například to, za jakých podmínek mohou být na etiketě vyznačena ocenění. Je to snaha o lepší komunikaci se spotřebitelem. Za největší problém bývá označováno problematické dodržování kvót rozsahů vinic a byrokratické překážky ohledně nové výsadby. Evropský trend však sleduje spíše opačný cíl, tj. snižování stavu vinic. K zákonu je v příloze určena Tabulka přepočtu stupňů normalizovaného moštoměru na přirozený obsah alkoholu (v % objemových) (MZE, 2015). Hlavními prioritami vinařského zákona je vymezit území vinařských oblastí a způsoby geografického označení vín vyprodukovaných v Česku. Zákon rozděluje Česko na dvě vinařské oblasti: •

Vinařská oblast Morava

•

Vinařská oblast Čechy.

Tyto oblasti jsou dále děleny na podoblasti, vinařské obce a viniční tratě, přičemž konkrétní rozdělení specifikuje prováděcí vyhláška č. 254/2010 Sb. (dříve 324/2004 Sb.). Zákon zároveň povoluje pouze pěstování odrůd révy vinné, které jsou schváleny pro danou vinařskou oblast. Tyto odrůdy jsou specifikovány prováděcí vyhláškou č. 323/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 437/2005 Sb (MZE, 2015). V souladu s evropským právem byl tímto zákonem nově zaveden zákaz označovat vína jako určená k náboženskému účelu (např. mešní víno) bez souhlasu příslušné církve či náboženského společenství. Dále zákon stanovuje maximální hektarový výnos vinic a enologické postupy, stejně tak jako způsob ošetřování vína při jeho výrobě. Tento zákon výrazně zasahuje do způsobu zatřiďování vína a podmínek pro jeho distribuci v České republice, zde odjímá pravomoc hodnotit a zatřiďovat víno ministerstvu zemědělství a uděluje ji Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Ta stejně jako podle předchozí právní úpravy zajišťuje odběr vzorků, nyní však i rozhoduje o jejich zatřídění a o případném povolení uvést víno do distribuce. Zároveň je v této oblasti sama sobě kontrolním orgánem (MZE, 2015). 7

Zabývá se i další administrací, kde především stanovuje formu a obsah registru vinic, zde je hlavní motivací nepřekročit limity stanovené Evropskou unii na územní týkajícího se rozsahu vinic. S tím také souvisí právo opětovné a nové výsadby, kde ukládá vinařům řadu administrativních povinností a překážek. Důležitým krokem je zřízení Vinařského fondu se sídlem v Brně a stanovení jeho pravidel. Vinařský fond byl určen jako právnická osoba, která musí splňovat řadu náležitostí vyplývající právě z tohoto zákona. Dalším významným prvkem je stanovení státního dozoru a sankcí za nedodržení předpisů Evropských společenství nebo tohoto zákona. Výrobce nese plnou zodpovědnost i za neúmyslnou škodu (MZE, 2015). Ve světě existují prakticky jenom dva systémy vinařských zákonů. V severních vinařských

státech

včetně

ČR

je

zaveden

systém

„germánský“,

založený

na

měření cukernatosti hroznů při sběru (viz. jakostní třídy). V ostatních státech je zaveden tzv. „románský“ systém vinařského zákona neboli apelační, který je založený na kontrole původu hroznů a kontrole regulace úrody. V posledních několika letech dochází k tzv. průniku románského typu zákona do germánského a to vytvářením systému uvádění vína na trh jinak, než pomocí kontrolního státního systému. Jedná se o certifikační apelační systém v České republice VOC nebo např. v Rakousku VAC. V působnosti „germánského“ zákona je historicky zvykem vyrábět odrůdová vína. Směsná vína je zvykem vyrábět v působnosti „románského“ zákona, označují se jako vína z oblasti (např. Bordeaux, Cava atd.) V ČR se směsná vína označují většinou termínem „cuvée„ (MZE, 2015). 4.1. Vinařské oblasti v České republice

Podle zákona o vinohradnictví a vinařství, jsou regiony dva, český a moravský. Větší region Moravský má 10 vinařských oblastí a menší region český má 6 vinařských oblastí. Celkem je v České republice 394 vinařských obcí (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997).

Obr 1. Vinařské oblasti České republiky (ANONYM, 2015) 8

Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy v porovnání s teplejšími a slunnějšími krajinami jižněji, působí jako ne zrovna ideálním územím pro pěstování vinné révy. Přesto zde najdeme mnoho míst, převážně ve střední a severní části, kde se réva pěstuje. V těchto částech Čech dosahuje průměrná teplota 8,7 °C a ve vegetačním období okolo 15 °C. Vinice se nacházejí kolem řek Labe, Vltavy, a Berounky na jižních chráněných svazích. Vinná réva zde dává celkem dobré výnosy a jakost vín kolísá. Přesto v dobrých ročnících zde objevíme mnoho vynikajících vín, která získávají na své kvalitě ležením v historicky zajímavých a pro stárnutí vín dokonalých sklepech (NASESKLEPY, 2015). Největších viničních ploch bylo v Čechách dosaženo v roce 1756, kdy rozloha dosahovala přes 3 000 ha. Pro snadnější představu tato plocha v roce 1995 činila pouhých 392 ha a dnes cca 550 ha. Podle vinařského zákona č. 321/2004 dělíme vinařskou oblast Čechy na dvě podoblasti: mělnickou a litoměřickou. Dříve se Čechy dělily do šesti oblastí: pražská, mělnická, čáslavská, mostecká, žernosecká a roudnická (NASESKLEPY, 2015). Vinařská oblast Morava Tato oblast vznikla v květnu 2004 v souvislosti s novým uspořádáním vinařských oblastí, které přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 324/2004 Sb. Oblast tvoří 4 podoblasti a to: Slovácká, Velkopavlovická, Znojemská a Mikulovská (NASESKLEPY, 2015). Vinařská oblast Morava je předurčená díky svým předpokladům k výrobě kvalitních bílých vín. S této oblasti jsou vyráběna kvalitní vína se zajímavým spektrem vůní a chutí. Vlastnosti moravských vín povzbuzují k dalšímu doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská oblast je také vhodnou pro pěstování červených vín. Typická chuť moravského vína v sobě kloubí zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocného charakteru. Vlivem nástupu nových technologií výroby vín, se vlastnosti moravských červených vín mění, tyto technologie jim dodávají především jemnost (NASESKLEPY, 2015). Vinařská oblast Morava ležící mezi 48°40´severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49°20´ v okolí Brna a zahrnuje 95% ploch registrovaných vinic v České republice. Vinařská oblast Morava se rozléhá na cca 17 550 ha. Rozkládá se v Jihomoravském kraji a nepatrně zasahuje do kraje Zlínského. Roční průměrná teplota je 9,4 °C, průměr ročních srážek 508 9

mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin. Klima oblasti je většinou vnitrozemské s občasným vlivem atlantického vlhkého vzduchu. Moravská oblast je předurčena pro pěstování bílých odrůd, které se vyznačují svěží kyselinou a charakteristikou jednotlivých podoblastí. Modrým odrůdám pro výrobu červených vín se v naší zeměpisné šířce moc nedaří, ale v posledních letech se vlivem teplejšího počasí a kvalitnější zpracovatelské technologie jejich kvalita zvyšuje. Půdní

faktory jsou

velice

pestré

a

různorodé. Převážně převládají půdy kamenité, štěrkovité, písečné, ale i jílovité. Tato různorodost půd a klimatické podmínky vtiskávají moravským vínům nesmazatelný charakter, který se vyznačuje jemnými aromatickými látkami a příjemnou pitelností (NASESKLEPY, 2015). Vinařské podoblasti Moravy

Obr 2. Moravské podoblasti (ANONYM, 2015) Znojemská vinařská podoblast, leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary. Na jejich výběžcích zejména v severní části podoblasti vznikly kamenité půdy, na nichž se skvěle daří 'Ryzlinku rýnskému', 'Veltlínskému zelenému'. Pro

10

okolí Dolních Kounic je pak typické pěstování modrých odrůd, hlavně 'Frankovky' (NASESKLEPY, 2015). Je vinařským střediskem s věhlasnou tradicí, je spletí mohutných vinných sklepů poddolované město Znojmo. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory směrem na Hnánice (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín. Jejich aromatické látky se na keřích révy příznivě vytvářejí v poněkud vyšší nadmořské viničních tratí, které jsou na jižních svazích vystaveny intenzivnímu slunečnímu záření, ale občas omývány vpády studeného vzduchcu z Českomoravské vrchoviny, takže tu hrozny zrají pomaleji, ale zato do vysoké jakosti a aromatičnosti (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). Velkopavlovická vinařská podoblast, jsou významnými centry zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče nebo Kobylí s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovaným už v roce 1232 templáři. V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Doma jsou tu zejména modré odrůdy, vysazovány jsou především na půdách s vysokým obsahem hořčíku. V severní části podoblasti v okolí Hrušovan a Žabčic, kde se pěstuje réva na písčitých půdách, se kromě 'Veltlínského zeleného' dobře daří 'Rulandskému šedému' a hlavně aromatickým odrůdám Tramínu červenému, Pálavě, Muškátu moravskému nebo odrůdě Müller Thurgau (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). Mikulovská vinařská podoblast je vápencový masiv Pavlovských vrchů. Na jeho úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává 'Ryzlink vlašský' s nezaměnitelným charakterem osobité minerálností. Výbornou kvalitu mají i zdejší 'Rulandské bílé' a 'Chardonnay'. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů vzniká vynikající 'Veltlínské zelené'. V Mikulovské vinařské podoblasti se daří i dalším odrůdám: objevíte zde skvělý Müller Thurgau, zejména na Valticku 'Neuburské' a 'Sylvánské zelené'. Severně od Pálavy v okolí obcí Strachotín, Pouzdřany a Popice se daří 'Ryzlinku rýnskému', 'Tramínu' a 'Pálavě', která je tu doma do slova a do písmene, neboť podobně jako odrůda Aurelius vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné (NASESKLEPY, 2015). Slovácká vinařská podoblast, má velmi různorodé přírodní podmínky. Na jihu Slovácka se rozkládá krajina Podluží. Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy 11

vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot (NASESKLEPY, 2015).

5. Systém pěstování révy vinné

Moderní pěstování révy vinné směřuje stále častěji k ekologickým systémům hospodaření. Má za cíl respektovat vinici jako celek i vzájemné vztahy v rámci tohoto ekosystému (KRAUS, FOFFOVÁ, VURM, 2008). 5.1. Konvenční systém Tento způsob pěstování se využíval ve vinicích téměř po celé 20. století. Potlačuje vliv přírody a přirozených procesů, které v přírodě probíjí, a hlavním cílem je maximalizace výnosu při maximálních chemických vstupech, bez ohledu na ochranu životního prostředí. Důsledkem bylo zhoršení kvality půdy a minimální zastoupení rostlin a živočichů v ekosystému vinic, tedy snížení biodiverzity. Mechanické a chemické udržování černého úhoru ve vinicích negativně působilo na vlastnosti a kvalitu půdy. Nekontrolované využívání hnojiv a pesticidů vedlo k ukládání reziduí do půdy a spodních vod, ale i do hroznů vína. Tento systém nepracoval s metodami prognózy a signalizace chorob a škůdců, ochrana byla často prováděna automaticky v pravidelných intervalech na základě fenofází, bez ohledu na výskyt a infekční tlak patogenů, přičemž nebyly respektovány ani ekonomické pohledy na produkci hroznů. V boji proti chorobám a škůdcům se využívaly syntetické pesticidy. Jejich používání dosáhlo vrcholu v 60. letech 20. století, kdy se většina vinic ošetřovala konvenčně. Tento systém prostupně z vinic ČR vymizel, využívá se už jen na malých plochách. Téměř všichni pěstitelé přešli do systému integrované produkce (PAVLOUŠEK, 2011). 5.2.Integrovaná produkce Od 80. let 20. století začalo ošetřování vinic přecházet k významné ekologizaci, čímž byl položen základ systému ekologického hospodaření. Integrovaná produkce je nejrozšířenějším směrem ekologické produkce ve vinohradnictví. Základy ekologického pěstování révy vinné lze najít především ve Švýcarsku. A právě podle švýcarských zkušenostní byl sestaven i integrovaný systém pěstování v ČR. Integrovaná produkce (IP) představuje způsob zemědělského hospodaření, jehož základním cílem je zajištění trvale udržitelného rozvoje. Jde tedy o hospodaření postupem, který současným i budoucím 12

generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, přitom nesníží rozmanitost přírody a uchová přirozené funkce agro ekosystému a ostatních, které jsou zemědělskou produkcí přímo či nepřímo ovlivňovány. Dalším základním požadavkem je důsledný systémový přístup k celé technologii pěstování a zpracování révy vinné při optimalizaci ekonomických a ekologických aspektů produkce. Při ochraně životního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a společenské požadavky se vyžaduje smysluplný soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními. Zásady integrované produkce ve vinohradnictví lze specifikovat ve třech bodech: 1. výživa a hnojení révy vinné, 2. ochrana před chorobami a škůdci, 3. péče o půdu ve vinici (PAVLOUŠEK, 2011). 5.3. Ekologické vinohradnictví Ekologické vinohradnictví je definováno jako vinohradnictví, v němž jsou používány postupy ekologického zemědělství s cílem dosáhnout produkce hroznů a vín maximální možné kvality. Je zaměřeno na používání přirozených procesů a recyklace jak v oblasti produkce potravin, tak v oblasti kontroly chorob, škůdců a plevelů. Na ekologickou vinici je pohlíženo jako na integrovaný systém konverze sluneční energie, půdních živin a vody do hroznů s tím, že konečný produkt odráží lokální podmínky – terroire: podmínky prostředí, jako hydrologické poměry, půdu, mikroklima i tradiční vinohradnické postupy. Všechny prvky ekologického vinohradnictví, jako je péče o rostliny, půdu, ochrana před škůdci a chorobami jsou prováděny s cílem maximalizace kvality a zdravotního stavu ekologicky vyprodukovaných hroznů. Ty jsou pak základním vstupem při výrobě biovína. (EKOVIN, 2015).

6. Hodnocení vina 6.1.Hodnotící systém Buxbaumův 20-bodový hodnotící Buxbaumův mezinárodní systém, je jedním ze čtyřech nejpoužívanějších hodnotících systémů na světě. Od konce 90 let minulého století se v ČR od tohoto systému hodnocení vín na soutěžích začalo upouštět a začalo se přecházet na 100 bodový systém (SEDLÁČEK, 2015).

13

6.2.Hodnotící systém 100 bodový

100 bodový systém je v současné době nejvíce používaným systémem při amatérských i profesionálních soutěžích vín. Od svého vzniku doznal systém mnoha modifikací a změn, v ČR je nejpoužívanější 100 bodová modifikovaná tabulka doc. Ing. Josefem Balíkem Ph.D. a Ing. Jaroslavem Veverkou ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Tabulka hodnocení vína Pro naše hodnotitele vína. Vychází ze systému, kdy je vínu přiděleno maximálně sto bodů. Název vlastnosti vína vynikající velmi dobré dobré uspokojivé neuspokojivé Čirost

5

4

3

2

1

Barva

10

8

6

4

2

Intenzita vůně

8

7

6

4

2

Čistota vůně

6

5

4

3

2

Harmonie vůně

16

14

12

10

8

Intenzita chuti

8

7

6

4

2

Čistota chuti

6

5

4

3

2

Harmonie chuti

22

19

16

13

10

Perzistence chuti

8

7

6

5

4

Celkový dojem

11

10

9

8

7

Tabulka č. 1 Hodnocení vína (SEDLÁČEK, 2015). 90 - 100 b. velká zlatá medaile - víno mimořádných kvalit 85 - 89 b. zlatá medaile - opravdu vynikající víno 80 - 84 b. stříbrná medaile - velmi kvalitní víno 75 - 79 b. bronzová medaile - dobré víno 70 - 74 b. diplom - průměrné víno 62 - 69 b. podprůměrné víno měně než 61 b. špatné víno (SEDLÁČEK, 2015).

14

6.3. Vína originální certifikace - VOC

Vinaři ze sdružení VOC Znojmo připravili v České republice ojedinělý systém označování kvality vín. Apelační program ve Znojemské vinařské oblasti začalo připravovat 32 vinařů (v současné době je členem sdružení 15 vinařů). V přípravné fázi, která trvala pět let, postupně vykrystalizovaly podmínky pro získání označení VOC. Oproti stávající klasifikaci vín stavějící na cukernatosti vypěstovaných hroznů, je kladen důraz na geografický původ a specifičnost vína, označené jako terroir (SEDLÁČEK, 2015). Právě z důvodu zachování terroir typického pro znojemská vína byl omezen výčet odrůd, které mohou označení VOC získat. Byly vybrány odrůdy, kterým se na Znojemsku velmi dobře daří a jsou pro ně charakteristická: Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené (SEDLÁČEK, 2015). Možné udělení medailí dle získaných bodů: 100 – 95 bodů – VELKÁ ZLATÁ 95 – 85 bodů – ZLATÁ 85 – 80 bodů – STŘÍBRNÁ 80 – 75 bodů – BRONZOVÁ 75 – 0 bodů – BEZ MEDAILE, DISKVALIFIKOVÁNO (SEDLÁČEK, 2015). 7. Vady a nemoci vína Již v dřívějších dobách naši panovníci dbali, aby se lidu dostávalo vín nefalšovaných a zdravých. Svědčí o tom například královské nařízení Vladislava II. Jagellonského vydané 21.července roku 1497, které jako vůbec první toho druhu v Evropě hovoří o kontrole jakosti a zdravotní nezávadnosti vín (VEBR, 2015). Nedostatky vín, stejně jako vady či nemoci, se projevují odlišnými znaky od běžné jakosti vín. Původ nedostatků začíná již ve vinici. Zbývající část všech vad pak může vznikat při vlastním zpracování nebo při výrobě vín a skladování, v neposlední řadě i při neadekvátním podávaní. Vady vína se pak násobí při zpracování méně kvalitních, nezralých hroznů, nebo i jako důsledek nevhodného postupu při výrobě vína. Bývá to příliš vysoký obsah kyselin podmíněný ročníkem, nižší obsah extraktivních látek a v důsledku nedostatečná plnost vína. V ročnících s malým množstvím slunečního svitu a s deštivým závěrem vegetace jako zářný případ uvádím rok 2014, se ve víně mohou objevit travnaté tóny či hrubé třísloviny, nízká intenzita barvy a u červených vín nepříjemná svíravost. Na druhé straně 15

nedostatkem příliš nízký obsah kyselin, vyšší obsah alkoholu či nedostatečná odrůdová svěžest v ročnících s horkým létem a rychlým zráním hroznů. Právě v posledních letech se setkáváme i s přílišnou redukcí počtu hroznů na keřích révy vinné, což může způsobit nižší obsah kyselin a někdy až příliš vysoký obsah cukru vedoucí k vyššímu obsahu alkoholu a potlačení odrůdového charakteru. Během výrobních procesů již nelze takové nedostatky z vína odstranit, pouze je částečně zmírnit vhodně volenou optimální léčbou (VEBR, 2015). Vlivem nesprávného zacházení v průběhu vinifikace, ale také nevhodným skladováním může víno získat mnoho různých vad. Většinou se jedná o reakce vína na styk s nějakou cizí chemickou látkou. Mezi vady vín se řadí zákaly způsobené fyzikálněchemickými pochody při vyšším obsahu bílkovinných látek nebo těžkých kovů. Není možné podcenit ani vady vzniklé na základě mikrobiálního původu, a pak se jedná o nemoci vín způsobené bakteriemi, kvasinkami či jinými mikroorganismy, které se nejvíce rozšiřují v nedostatečně udržovaném a nečistém prostřední. Víno takto nemocné, při včasnosti odhalení příčiny je možné v současné době díky mnoha přípravkům úspěšně léčit (VEBR, 2015). 8. Experimentální část Daná část práce, bude zaměřena na celkovou charakteristiku Slovácké podoblasti, která je velice příhodným stanovištěm pro pěstování vína, díky přírodním podmínkám se tu nachází vína s typickým odrůdovým charakterem, na což mají vliv příznivé klimatické podmínky i terénní reliéf. Bude zda rozebrána typická odrůdová skladba pro danou podoblast, společně s vinaři, kteří jsou zde špičkou ve svém oboru. 8.1. Charakteristika Slovácké podoblasti Slovácká vinařská podoblast je jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti MORAVA. Rozléhá se na jihovýchodě Moravy s velmi různorodými přírodními podmínkami. Na jihu Slovácka se rozkládá krajina Podluží. Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy proudí ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot. V důsledku toho zde vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu zejména odrůdám: Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě Cabernet Moravia (VINARSKY FOND, NVC, 2015).

16

Svébytný charakter severovýchodní části podoblasti ovlivňují Bílé Karpaty, díky nimž zde panují výrazně odlišné půdní a mikroklimatické podmínky, než běžně najdeme na jižní Moravě. Nejvíce slováckých vinic je soustředěno v okolí obcí Mutěnice a Dubňany. Jižní část podoblasti patří mezi historicky nejzajímavější. Zde byly nalezeny nejstarší stopy křesťanství na Moravě, spojené s Velkomoravskou říší. Neodmyslitelnou součástí náboženských obřadů bylo právě víno. Není proto divu, že církev ovlivnila rozvoj místního vinohradnictví a vinařství. Na území Slovácké podoblasti najdeme vedle vyhlášených vinařských měst jako Hodonín, Kyjov, Strážnice a Uherské Hradiště, která jsou dokladem vinařství měšťanského, také bezpočet vinařských dědin a sklepních uliček. Nejznámější a naší vůbec první vesnickou památkovou rezervací je sklepní areál Plže u Petrova. V nedaleké Strážnici a ve Vlčnově, proslulém svou Jízdou králů, najdeme skanzeny vinařských staveb. Na Slovácku můžeme obdivovat další sklepní uličky, ať už to jsou památkově chráněné búdy v Blatnici pod Svatým Antonínkem, Šidleny, Žlébky či búdy Pod Dubňanskú horú, nebo dokonce celá sklepní vesnička Nechory nedaleko Prušánek (KRAUS, FOFFOVÁ, VURM, 2008).

Obr 3. Vinařská Strážnická stezka (KERPT, 2015)

8.2. Půdní a klimatické podmínky

Geologické podmínky Moravské vinařské oblasti leží na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat. Západní část mezi Znojmem a Brnem leží na okraji Českého masivu a skalní podklad je tvořen zejména granitoidy brněnského plutonu a v menší míře krystalickými břidlicemi jeho 17

pláště. Horniny tu jsou většinou hluboce zvětralé a kaolinizované. Pro toto území jsou současně typické i mohutné spraše. Centrální část na jih od Brna ke státní hranici je tvořena terciérními mořskými sedimenty (převážně písčitými) karpatské předhlubně a vídeňské pánve. Mezi oběma terciérními pánvemi se vyskytují zvrásněné jurské a paleogenní, často vápenité a slinité sedimenty ždánického příkrovu, který patří k flyšovému pásmu vnějších Karpat. Z pokryvných útvarů mají značný význam spraše a štěrkopískové terasy Dyje, Svratky, Jevišovky a Moravy (VINARSKY FOND, NVC, 2015).

Klimatické podmínky - Vinařská oblast Morava I když není průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce dostatečně spolehlivým ukazatelem očekávané kvality vína, může dát určitý náhled na vývoj letního počasí v jednotlivých ročnících. Za 78 let (1926–2003) byl ve Velkých Pavlovicích ve Šlechtitelské stanici vinařské naměřen jako nejteplejší měsíc 48krát červenec a 30 krát byl nejteplejším měsícem srpen. Při nižších dešťových srážkách v srpnu a září postupuje zrání hroznů intenzivněji. Do 110 mm srážek spadlo v těchto dvou měsících v 69 % pozorovaných ročníků a nad 110 mm srážek za srpen a září mělo 31 % ročníků (VINAŘSKÝ FOND, NVC, 2015). Průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce se pohybovala v následujících rozmezích:

Obr 4. Průměrné měsíční teploty Moravy (VINAŘSKÝ FOND, NVC, 2015). Kvalita vína bude na Moravě v 79,5 % ročníků dobrá, velmi dobrá, výborná a vynikající. Riziko horší kvality vína je na jižní Moravě asi ve 20,5 % ročníků (VINAŘSKÝ FOND, NVC, 2015). Klimatické podmínky 2008 Srážky v mm 662 Průměrná teplota °C 9

2009 753

2010 955

2011 621

2012 683

2013 716

8,4

7,3

8,4

8,4

8,1

Tabulka 2. Klimatické podmínky Slovácké podoblasti (WINEOFCZECHREPUBLIC, 2015)

18

10 9 8 7 6 5 oC

Průměrna teplota

4 3 2 1 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf 1. Průměrná teplota

1200 1000 800

mm

Sražky v mm

600 400 200 0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf č. 2 Srážky v mm Z tabulky je patrné, že ve sledovaných obdobích, jsou teploty v průměrných hodnotách, až na rok 2010, kdy průměrná teplota dosáhla minima a naopak v úhrnu srážek, jich za toto období bylo nejvíce, až 955mm. Ostatní roky jsou v průměrných srážkách velice obdobné. 8.3. Zastoupení odrůd Slovácké podoblasti

Oproti Mikulovské a Velkopavlovické podoblasti se Slovácká podoblast vyznačuje velmi různorodými přírodními podmínkami. Hlavně se tu daří odrůdám: Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému a pro červená vína Frankovce, Zweigeltrebe a v 19

obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové modré odrůdě Cabernet Moravia. V nejjižnější části na Podluží, se daří červeným vínům, např. odrůdám Frankovce, Zweigeltrebe a odrůdě Cabernet Moravia. V okolí Mutěnic a Čejkovic prospívájí odrůdy Tramín červený, Muškát moravský a Ryzlink rýnský. Dvě posledně jmenované odrůdy spolu s odrůdami MüllerThurgau a Rulandské šedé tvoří základ pověsti vín z oblasti Kyjova. Bzenec a okolí proslavil hlavně 'Ryzlink rýnský', ze kterého se vyrábí oblíbená Bzenecká lipka. Vedle Bzence jsou důležitým vinařským střediskem Polešovice. Hlavní pěstovanou odrůdou okolí Uherského Hradiště je Müller-Thurgau. Ve slovácké podoblasti se nachází výrazné vinařské centrum – Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský a několik stolních odrůd (NASESKLEPY, 2015). 'Müller-Thurgau' Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 prof. H. Müllerem, pro výrobu bílých vín. Müller pocházel ze Švýcarského kantonu Thurgau a šlechtění prováděl v Geisenheimu. Uvádí se, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, jak vystihuje i její synonymum, ale poslední poznatky (genová analýza provedená Dr. Ferdinandem Regnerem) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Madlenkou královskou. Před více než šedesáti lety se u nás začínala pokusně pěstovat na několika místech a dnes je u nás druhou nejrozšířenější odrůdou. Pěstuje se na 13,9 % plochy vinic ČR, přičemž trend směřuje ke značné redukci (VINUMMORAVICUM, 2015). Je nejrozšířenější odrůdou jak v Čechách, tak i na Moravě. Raší středně a má v mládí bujný růst. Listy jsou velké, petilaločné, hluboce dělené. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý. Bobule mají mírně oválné, žlutozelené, s lehkým muškátovým aromatem. Zrání hroznů je rané až středně rané, cukernatost střední. Odolnost proti houbovým chorobám je nízká a stejně tak proti zimním mrazům. Víno je středně plné, harmonické, pitelné, s jemnou muškátovou vůní. Víno se rychle vyvíjí a dá se brzy lahvovat. Při školení je nutno věnovat pozornost dostatečnému obsahu kyselin, které se snadno odbourávají a víno pak rychle stárne a rozšiřuje se jeho chuť do nepříjemných tónů (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997).

20

'Veltlínské zelené ' Je tradiční odrůda určená pro výrobu bílých vín. Do Státní odrůdové knihy byla zapsaná v r. 1941. V ČR je nejrozšířenější pěstovanou odrůdou na výměře 1 662 ha, což představuje 9,7 % z celkové výměry vinic. Na Moravě byly v minulosti pro odrůdu používané názvy Bělošpičák a Muškatel. Její původ sahá pravděpodobně až do starověku a odrůda vznikla buď na území Itálie, nebo Rakouska, kde je v dnešní době pěstovaná na největší výměře ve světě (cca 24 tis. ha) (SEDLÁČEK, 2015). Raší poměrně brzy, má středně bujný růst a hrozny vyzrávají pozdě. List je středně dlouhý, petilaločný, se středně hlubokými zářezy, vrcholky letorostů jsou bílé plstnaté. Hrozny jsou velké, křídlaté, se středně velkými bobulemi, zelené nebo zeleno-žluté barvy, v závislosti na prošlechtění jsou husté nebo řídké či sprchlé. Zimnímy mrazy trpí středně, jarními více. Je osvěžující s příjemnými kyselinami, pobízivé chuti a dosahuje výborné jakosti jen s velmi dobře vyzrálých hroznů, které zrají pomalu vhledem k své velikosti (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). 'Ryzlink rýnský' Původ této bílé odrůdy, je pravděpodobně z Německa, kde se jeho název objevuje v zápisech již v roce 1435. Vznikl přírodním křížením z odrůdy Heunisch, Vitis sylvestris a Tramín červený. V českých zemích se prokazatelně pěstuje od 17. století., v současné době na cca 7% ploch. Do Státní odrůdové knihy ČR byla odrůda zapsaná v roce 1941. Celková světová výměra odrůdy Ryzlinku rýnského je cca 60 tis. ha, z toho v ČR cca 1300 ha (SEDLÁČEK, 2015). Raší pozdě, takže někdy unikne jarním mrazíkům, roste bujně, ve stáří středně, hrozny vyzrávají velmi pozdě, ale jejich jakost se dá vystupňovat pozdními sběry, které patří ke zvláštnostem vín vyráběných z této odrůdy. Je poměrně vzdorný proti houbovým chorobám, jen plíseň šedá napadá snadno třapinu, a to již před kvetením. Trpí také fyziologickým vadnutím třapiny, hlavně při jednostranném přehnojení dusíkem a draslíkem, kdy se objeví bujný růst a zhoršený příjem vápníku a hořčíku. Ryzlink rýnský se řadí mezi světově uznávané nejlepší odrůdy pro výrobu jakostních vín. Víno je extraktivní, vysoce kvalitní s 21

vyšší kyselinou. Charakterem ve vůni jsou medové, lipové tóny, v chuti zralé meruňky a medové tóny (SEDLÁČEK, 2015). 'Rulandské bílé' Bílá odrůda, která vznikla jako pupenová mutace 'Rulandského šedého' a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. Paradoxní je český název "Rulandské", který vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o jeho rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Špýru. Ale žádná souvislost neexistuje k označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název "Rulandské" pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize bylo zapsáno pod názvem Burgundské bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem 'Rulandské bílé'. Na území dnešní České republiky zaujímá 5,1 % s tendencí udržování si tohoto podílu i při vysoké konkurenci odrůdy Chardonnay. Je středního růstu, raší brzy, list středně velký, málo dělený, olistění husté. Hrozen je malý a střední, hustý, s malými bobulkami, které mají tenkou slupku. Zraje středně pozdě a dosahuje vysoké cukernatosti. Je to odrůda vhodná pro výrobu vín s přívlastkem - tedy necukřených, a proto by se její hrozny neměly sklízet dříve, dokud nedosáhnou alespoň kabinetní jakosti. Vína jsou plná, s pikantní kyselinou a výrazným odrůdovým charakterem, vhodná pro zrání na láhvi. Správně vyzrálé víno má chlebnatou příchuť. Hlavní předností je dobrá zimovzdornost a velmi jakostní víno (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). 'Chardonnay' Je původní francouzská bílá moštová odrůda z Burgundska, vzniklá pravděpodobně náhodným křížením ze starobylé odrůdy Heunisch (přivezenou do Evropy Huny) a Pinot Noir (Rulandské modré). V současné době je 'Chardonnay' internacionální odrůda pěstovaná v celém světě (vinařském). Do Státní odrůdové knihy ČR byla zapsaná v r. 1987. Odrůda je příbuzná burgundským odrůdám Pinot Blanc, Auxerrois, Pinot Gris, Pinot Noir. Hrozen je středně velký, středně hustý s krátkou stopkou, bobule jsou malé žlutozelené. Víno je plné, mladé s výraznými kyselinami. Vůni i chuť silně ovlivňuje terroir (SEDLÁČEK, 2015).

22

'Rulandské šedé' Je starobylá francouzská bílá moštová odrůda původem z Burgundska,

vznikla

pravděpodobně

pupencovou

mutací

z

Rulandského modrého . Do Státní odrůdové knihy ČR byla odrůda zapsaná v r. 1941 jako 'Burgundské šedé', v r. 1993 došlo ke změně názvu ve Státní odrůdové knize na 'Rulandské šedé'. Slovo „Rulandské“ bylo zapůjčeno z německé oblasti, jmenoval se tak J. S. Ruland, který se zasloužil o rozšíření odrůdy Pinot Gris v okolí německého Špýru. Hrozen je středně malý, kuželový, tvaru šišky, uzavřený, hustý. Bobule malá, kulatá, šedá až šedočervená, slupka středně pevná, dužnina řídká. Zrání pozdní, plné zralosti odrůda dosahuje až v říjnu. Víno je plné, extraktivní s příjemnými kyselinami, velmi vhodné k archivaci. Ve vůni jemné květinové vůně, medové a celá řada níže uvedených ovocných i jiných tónů. Chuť plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní. Ve vůni i chuti můžeme hledat: hrušky (i sušené), fíky, broskev, kandované ovoce, pomeranč, med, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku (SEDLÁČEK, 2015). 'Muškát moravský' Je bílá moštová odrůda révy vinné, vznikl křížením odrůd Muškát Ottonel x Prachttraube. Do Státní odrůdové knihy ČR byl zapsán v r. 1987 nejdříve jako "MOPR", v r. 1991 jako 'Moravský muškát' a v r. 1993 jako Muškát moravský. Odrůdu vyšlechtil v Polešovicích ing. Václav Křivánek. 'Muškát moravský' je velmi plodná odrůda, výnos na 1 hektar dosahuje lehce 10 – 15 tun. Raší středně, roste bujně a zraje středně raně. List je velký až střední, petilaločný, mírně hluboko vykrojovaný. Hrozen je středně velký až velký, volný i mírně hustý, válcovitý, s mírně vyznačenými křídly. Bobule je středně velká, kulatá, žlutá. Dužninu má polomasitou, šťavnatou a s výrazně muškátovou chutí. Réva vyzrává brzy a dobře, odolnost proti zimním mrazům je dobrá a proti houbovým chorobám je na střední úrovni (SEDLÁČEK, 2015). Vína dává středně plná, harmonická, s nižším obsahem kyselin a s výraznými, muškátovými tóny. Jsou vhodná do směsí pro výrobu známkových vín. Při školení je třeba dbát na udržení dostatečného množství kyselin, jinak ztrácí víno svůj půvab (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997).

23

'Ryzlink vlašský' Je starobylá bílá odrůda. Její původ je pravděpodobně v Itálii nebo ve Francii. Ať tak, nebo tak, v dnešní době je nejvíce rozšířený v zemích bývalé Rakousko – Uherské monarchie. Největší výměra v České republice byla před rokem 1990, kdy podíl na celkové výměře dosahoval 14%. V dnešní době pouze 7% a očekává se další úbytek. Do Státní odrůdové knihy ČR byl 'Ryzlink vlašský' zapsaný v r. 1941. Viz též odrůdová skladba ČR. Hrozen je středně velký, válcový, hustý, má delší stopku, mívá často křidélko. Bobule malá – středně velká, kulatá, zelenožlutá. Víno bývá robustní, extraktivní, květinové tóny ve vůni, v chuti až oříškové. V horších letech má vysoký podíl kyselin. Vhodné pro výrobu sektů (SEDLÁČEK, 2015).

'Frankovka' Je starobylá modrá moštová odrůda. Do Státní odrůdové knihy byla zapsaná v r. 1941. O původu odrůdy se vedou spory, podle slovního základu „frank“, v mnoha místních názvech, lze usuzovat na původ z centrálních oblastí francké říše. Raší brzy, roste bujně a její hrozny zrají pozdě. Při správném hnojení, úměrném zatěžování keřů sklizní a v dobré poloze je odolnost proti zimním mrazům dobrá. Odolnost proti houbovým chorobám i proti plísni šedé je zvýšená. Někdy se vyskytuje vadnutí třapiny. Listy jsou velké, téměř nedělené. Hrozny jsou velké, rozvětvené, kónické, středně husté. Bobule jsou kulaté, středně velké a mají pevnou slupku. Červená vína jsou tmavá při úměrně vysoké sklizni. Mají po vyzrání jemně zdůrazněné kyseliny i třísloviny. V mládí bývají řízná, zrají pomalu, ale po delší době zrání na sudech i v lahvích dosahují vysoké jakosti a jsou plná (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). 'Cabernet Moravia' Je

modrá

moštová

odrůda

vzniklá křížením Cabernet

Franc

x Zweigeltrebe. V r. 2001 byla zapsána do Státní odrůdové knihy ČR. Vyšlechtěna v Moravské Nové Vsi L. Glosem. Hrozen je středně

velký,

středně

24

hustý, bobule středně

velké,

kulaté

modročerné. Sklizňové zralosti se dosahuje ve druhé polovině října. Kvalita vína bývá dosti rozdílná podle hektarových výnosů, doby sklizně, polohy, kde byly hrozny vypěstovány a technologie zpracování. Z počátku zrání hroznů je aroma trávovité, často připomínající zelené makovice, pak přecházejí přes vůni paprik k vůni, připomínající borůvky a černý rybíz. Víno vyrobené z dobře vyzrálých hroznů bývá velmi barevné, má nižší kyseliny a jemné třísloviny. U konzumentů nachází stále větší oblibu (SEDLÁČEK, 2015). 'Rulandské modré' Je starobylá francouzská modrá moštová odrůda původem z Burgundska, vznikla pravděpodobně křížením odrůd Tramín červený a Mlynářka. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána roku 1941 jako 'Burgundské modré', v r. 1993 došlo ke změně názvu na 'Rulandské modré'. Víno je hebké a ležením získává na kvalitě, barva je od světle granátové až po cihlové tóny, vždy slabšího odstínu. V chuti i ve vůni lze vysledovat zahradní jahodu, která je neklamným znakem odrůdy, ležením v láhvi se můžou vyskytnout tóny sušené švestky. 'Rulandské modré' je v dnešní době legendární a internacionální odrůdou pěstovanou na celém světě (SEDLÁČEK, 2015). 'André' Je modrá moštová odrůda vzniklá křížením odrůd Frankovky x Svatovavřinického. V r. 1980 byla zapsaná do Státní odrůdové knihy ČR. Odrůda byla vyšlechtěna ve šlechtitelské stanici V. Pavlovice v roku 1961. Název odrůdě byl dán podle Ch. C. Andrého (zakladatele spolku na podporu šlechtění ovoce v Brně). Hrozen je středně velký, hustý na krátké stopce, bobule střední, pevná slupka s vysokým obsahem barviva. Víno je při redukované úrodě hroznů plné, harmonické. U zralých vín aromatické tóny borůvek, ostružin a povidel (SEDLÁČEK, 2015). 'Svatovavřinecké' Je starobylá modrá odrůda, která byla do Státní odrůdové knihy ČR zapsaná v roce 1941. Povolené synonymum v ČR je 'Saint Laurent'. Odrůda Svatovavřinecké se ve světě pěstuje na cca 3 tis. ha, v ČR celkem na 8% ploch, což představuje 1335 ha a je u nás nejvíce pěstovanou modrou odrůdou. ČR je rovněž největším pěstitelem 25

odrůdy Svatovavřinecké na světě. Její původ není úplně jasný, pravděpodobně pochází z okolí města Saint Laurent ve Francii nebo z Alsaska. Hrozen je středně velký, kuželový, zahuštěný. Bobule je středně velká, kulatá až mírně oválná, modročerné barvy. Dužnina je řídká. Víno bývá harmonické, rubínové až tmavě rubínové barvy s vyšším obsahem kyselin a třísel. Charakterem odrůdy jsou švestky, při dobře vyzrálých hroznech se ve víně objevují povidlové tóny ve vůni i chuti. Ze škály ovoce lze ve víně ještě vysledovat černorybízové tóny (SEDLÁČEK, 2015). 8. 4. Nejvýznamnější vinařství Slovácké podoblasti Vinařství Krist Vinařství založil Tomáš Krist v roce 1996, kdy navázal na mnohaleté rodinné zkušenosti s výrobou vína. Sám jej dnes hodnotí jako mladou a dynamicky se rozvíjející firmu. Vinařství se nachází v Milovicích u Kyjova, kde také hospodaří na 10 ha vinic. Vína jsou zpracována nejmodernějšími technologiemi, mezi kterými najdeme řízené kvašení, odbourávání kyselin i školení v sudech barrigue. Vinařství se snaží produkovat výhradně jakostní a přívlastková vína té nejvyšší kvality, o čemž svědčí i řada ocenění (VINECKONABORISLAVCE, 2015).

Bisenc, s. r. o. Vinařství Bisenc, vzniklo původně v roce 1998 jako rodinná firma rodiny Kuncovy, zaměřená na výrobu lahvově zralých přívlastkových vín z bzenecké oblasti. Nynější název firmy vychází z historického názvu města Bzenec. Petr Kunc navazuje na letité zkušenosti svého otce. Hospodařit začal na vinicích o rozloze 1 ha. Dnes k nim přibylo dalších 15 ha nových výsadeb (VINECKONABORISLAVCE, 2015).

Livi, spol. s r. o. Společnost byla založena v roce 1990 Miroslavem Chytilem, který tak navázal na dlouholetou tradici pěstování vinné révy a výroby vína na moravském Slovácku. Vinice, celkem přes 80 ha obhospodařuje dle pravidel integrované produkce, se nacházejí v katastrech přilehlých obcí – Mutěnic, Milovic a Ratíškovic. Skvělým zážitkem je návštěva firemního sklepa Pod Šidlenami v Milovicích, kde je soustředěna experimentální supermoderní mikrovýroba (VINECKONABORISLAVCE, 2015).

26

Vinařství Spielberg Společnost se zaměřuje na výrobu vysoce kvalitních přívlastkových vín a snaží se dostát staré vinařské pravdě, že technologie je sice důležitá, ale víno se dělá již na vinici. Důležité je co nejšetrnější zpracování hroznů a produkce vína s typickým odrůdovým zabarvením, do kterého se promítají charakteristické vlivy půdy a podnebí. Vinařství obhospodařuje 65 ha vinic (VINECKONABORISLAVCE, 2015).

Vinařství Štěpán Maňák Jedná se o firmu rodinného typu, založenou v roce 1992. Sídlo se nachází asi 6 km od Kyjova. Tato oblast je od severních větrů chráněna pohořím Chřiby. Právě na těchto jižních svazích,

které

dávají

této

krajině

malebný

ráz

jsou

nejlepší

vinice

(VINECKONABORISLAVCE, 2015).

Arcibiskupské sklepy Kroměříž Historie Arcibiskupských zámeckých vín je spojena s historií města Kroměříže. Základním mezníkem v dějinách byl rok 1110, kdy koupil tehdy trhovou obec Kroměříž od markraběte moravského Oty, olomoucký biskup Jan II. Od té doby nastal rozvoj obce pod přímým vlivem olomouckých biskupů. Obec dovedl k velikosti olomoucký biskup Bruno ze Schaumburka (1241 - 1281). Povýšil Kroměříž na město a na místě dnešního Arcibiskupského zámku vybudoval ranně gotický hrad. Město obehnal hradbami a založil chrám svatého Mořice. V roce 1266 také založil vinné sklepy, které byly později, v době českého krále a římského císaře Karla IV., rozšířeny. V roce 1345 král Karel IV. udělil sklepům výsadu vyrábět mešní víno. Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, umístěné v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m2 a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a na prahu třetího tisíciletí již trvá 735 let. Ve sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Největší sud pojme 19 100 litrů a nejstarší sud je z roku 1805 (VINECKONABORISLAVCE, 2015).

Vinařství Na Soutoku Vinařství Na Soutoku leží na okraji města Břeclav na soutoku Moravy a Dyje, v srdci moravské vinařské oblasti, dala včetně názvu také do vínku i jednotlivé vinařské oblasti, 27

Mikulovskou, Slováckou a Velkopavlovickou. Když se roku 2011 rozhodl Karel Průša starší společně se svými syny založit malé rodinné vinařství, ambicí nebylo nic menšího, než patřit mezi absolutní špičku moravských vinařů. Každý rok vybírají nejlepší hrozny z celé Moravy a vždy pouze z těch nejlepších poloh pro danou odrůdu. Jediným kritériem pro výrobu vína je prvotřídní kvalita hroznů. Proto také nikdy dopředu nevědí, kolik lahví dané odrůdy v daném ročníku budou schopni vyrobit. Produkce vína je pouze v limitovaných edicích 1 až 3 tisíce lahví od odrůdy (VINECKONABORISLAVCE, 2015).

Vinařství Kosík Vinařství začal budovat současný majitel MUDr. Pavel Kosík jako své hobby v r.2003 a postupně vzniklo vinařství, které v nových prostorách včetně penzionu produkuje kvalitní víno oceněná množstvím medialí z domácí i mezinárodní scény, včetně vín zařazených do Salonu vín ČR (VINECKONABORISLAVCE, 2015).

Vinařství Dufek Datem založení firmy je rok 2003, avšak v rodině je vinařství tradicí již více než 100 let. Filozofií rodinného vinařství je motto: „Všechno se podřizuje kvalitě.“ Od jarních prací na vinici počínaje. Vlastní výroba hroznů se provádí v rámci integrované produkce s maximální šetrností k přírodě. Vlastní výroba vín pak probíhá za využití nejmodernějších technologií, jakými jsou pneumatické lisování, řízené kvašení, používání vinifikátorů, jablečno mléčné fermentace, případně doškolování některých vín v dubových sudech. Po dosažení potřebné zralosti jsou vína nalahvována na moderní plnící lince pod ochrannou atmosférou dusíku a uložena ke zrání na láhvi. Vína jsou určena do vinoték, speciálních prodejen, gastronomie a soukromých archívů. Všechna tato vína můžete ochutnat v příjemné atmosféře klenutého sklepa přímo mezi sudy, v sortimentu 30-ti odrůd. Produkce pochází převážně z hroznů z vlastních nových vinic (VINECKONABORISLAVCE, 2015).

9. Dosažené výsledky 9.1. Vybrané kapitoly při pořádání výstavy vín Místní výstavy vín jsou vyvrcholením činnosti drobných pěstitelů vinné révy sdružených v ČZS a jeho vinařských spolcích. Mají informovat veřejnost o činnosti vinařů, jejich odborném růstu, získávat další zájemce o pěstování révy vinné a výrobu místních kvalitních vín. Vystavovaná vína nejsou určena pro prodej na výstavě, výsledky jejich 28

hodnocení nelze použít pro údaje na etiketách pro pozdější jejich prodej. Přehlídky vín, pořádané organizačními složkami ČZS nebo jinými organizacemi, jsou na rozdíl od místních výstav jen prezentací vín bez hodnocení. Na přehlídky vín se tyto metodické pokyny nevztahují. Je možno požádat o spoluúčast podniky, zabývajícími se pěstováním révy vinné a zpracováním hroznů, aby bylo umožněno srovnání vín ostatních výrobců v místě. Vystavována musí být jen zdravá, kvalitní vína, vyrobená dle zákona č. 321/2004 Sb. a vyhlášky č. 323/2004 Sb. dalších navazujících předpisů Evropských společenství a příp. dalších novelizací těchto zákonů (ČZS, 2015). Vína, která nejsou vhodná pro výstavy, musí být vyřazena při hodnocení vín. Případné vyřazení vína musí být vystavovateli oznámeno výstavní komisí nejpozději do konání výstavy. Pořadatelská organizace oznámí datum pořádání výstavy nejpozději do 31. prosince roku předcházející výstavě, jako nutný předpoklad pro organizační zabezpečení výstav (ČZS, 2015). Výstavní komise Všechny práce spojené s výstavou provádí výstavní komise, jmenovaná výborem pořádající organizace. Výstavní komise je povinna zajistit celou výstavu po stránce odborné, administrativní, účetní a materiální. Skládá se z předsedy, tajemníka, pokladníka a dalších členů dle potřeby. Výstavní komise je pomocným orgánem výboru pořádající organizace a nemá vlastní právní subjektivitu. S výborem pořádající organizace úzce spolupracuje a předkládá mu zásadní věci k rozhodnutí nebo schválení. Předseda výstavní komise a pokladník zajišťují, aby všechny podklady a doklady finančního rázu byly včas předloženy pokladníkovi pořádající organizace, aby mohly být včas a řádně zaúčtovány a proplaceny. Výstavní komisi může být v odůvodněných případech poskytnuta přiměřená záloha. Kompenzace příjmů a vydání není přípustná. Předseda výstavní komise ve spolupráci s pokladníkem jsou povinni do dvou měsíců po ukončení výstavy předat vyúčtování a ekonomické zhodnocení celé akce výboru ZO (ČZS, 2015). Hodnocení vín Hodnocení předchází místní výstavě zpravidla o jeden až dva týdny. Z hlediska zachování kvality vín je lepší kratší doba, ale vše je podmíněno kvalitnímu zpracování výsledků formou katalogu. Hodnocení probíhá v komisích. Práci komise řídí předseda a má 29

zpravidla 3–5 členů. Každý člen komise hodnotí samostatně a konečnou známkou je průměr všech hodnocení po vzájemné konzultaci, kterou řídí předseda komise. Degustátory na hodnocení zve vinařská komise a jsou jimi odborníci z řad vinařů. Přednost mají hodnotitelé, kteří mají degustátorské zkoušky. Celou degustaci vede zkušený vinař nebo tzv. subkomise složená s více odborníků, kteří musí mít degustátorskou zkoušku. Jejich úkolem je řešit případné spory při hodnocení vína, ale zejména dodržování statutu výstavy. Sledují a upozorňují na rozdílnou výši hodnocení v jednotlivých komisích, dbají na dodržování anonymity vín (ČZS, 2015). Podmínky pro hodnocení vín: •

Místnost světlá, dobře větratelná o teplotě 18–22 °C, zajištěná proti vedlejším vlivům.

•

Nalévání a podávání vína musí probíhat tak, aby byla zajištěna anonymita vína.

•

Degustátor má k dispozici seznam předkládaných vzorků s uvedením evidenčního čísla vzorku, ročníku a odrůdy nebo kategorie. Organizátor zajistí znemožnění identifikace vzorků v případě známkových vín, cuvée, atd..

•

Degustační sklenice odpovídají typu podle pravidel O.I.V. nebo podobné nebroušené a nepotištěné degustační sklenice na stopce o objemu minimálně 20 cl.

•

Komise pracují v době od 10.00 až 16.30 hodin, přestávky mezi hodnocením určují vedoucí komisí.

•

Pořadí vzorků musí odpovídat pravidlům hodnocení – vína jsou seřazena podle kategorie, odrůdy, dále podle ročníku (sestupně) a podle obsahu zbytkového cukru (pokud je znám a to vzestupně).

•

Vína se podávají v teplotách: bílé a růžové víno 10–12 °C, červené víno 14–16 °C, šumivé víno 6–8 °C.

•

Degustátor má k dispozici vodu na vypláchnutí skleničky případně na neutralizaci chuti, k tomuto účelu je také vhodné bílé pečivo. Nedoporučuje se podávání sýru. Obsahuje tuk, který ucpává chuťové pohárky.

•

Hodnotící lístky se archivují po dobu nejméně 3 let a je zaručena absolutní objektivita a nestrannost při zpracování výsledků. V případě sporů nebo protestů je potřeba hodnocení dohledat a objektivitu prokázat (ČZS, 2015). Členové hodnotících komisí musí být v dobré zdravotní kondici, odpočatí, před

hodnocením nemají používat žádné voňavky, parfemovaná mýdla nebo krémy. Nemají též konzumovat výrazná jídla a nápoje, které otupují chuťové vjemy (cibule, česnek, ostrá 30

paprika, pepř, kořeněná jídla, silně kyselá nebo sladká jídla, atd.). V jednom dnu je vhodné hodnotit maximálně 50 vzorků. Po ohodnocení 15-20 vzorků se doporučuje udělat přestávku s vycházkou na čerstvý vzduch a místnost řádně vyvětrat (ČZS, 2015). Nejprve se hodnotí vína suchá, pak s vyšším obsahem cukru. Je-li předloženo více odrůd, postupuje se od vín jemných k vínům buketním, červená se hodnotí po bílých. Jsou-li vína různého stáří, postupuje se od nejmladších po nejstarší. Je vhodné hodnotit soubor vzorků téže odrůdy jednou komisí. Při zahájení vedoucí hodnocení společně se všemi degustátory ohodnotí nultý vzorek. Ten je vodítkem pro srovnání s ostatními podávanými víny a každý se jim musí řídit. Bodová stupnice hodnocení vzorků je vzestupná od nejhorších k nejlepším, tj. horší vína dostanou méně bodů, lepší více. Na výstavách se zpravidla používají systémy hodnocení, které jsou v dané době nejrozšířenější v souladu s okolními státy s rozvinutým vinařstvím. Tyto systémy musí být zveřejněny před podáním přihlášky do soutěže. V současné době je za nejvhodnější považován 100 bodový systém (ČZS, 2015). Přejímání vzorků Místnost pro uskladnění vzorků musí být zabezpečena tak, aby znemožnila jakoukoliv manipulaci s uloženými vzorky mezi hodnocením a výstavou. Při přijímání vzorků je vhodné ihned vzorky třídit podle odrůd a pěstitelů, případně obcí. Ke třídění je vhodné využití PC. Usnadní to evidenci vín podle odrůd, rozdělení vín k jednotlivým komisím, sestavení katalogu, atd. (ČZS, 2015). Hodnocení vystavovaných vín Vzorky vín jsou hodnoceny v 100 bodovém nebo jiném hodnotícím systému. Rozhodnutí o tom, který systém bude při místní výstavě použit, je záležitostí vystavovatele. Každý systém je dobrý, pokud je správně používán. S hodnotícím systémem musí být obeznámeni degustátoři, při případném přechodu na jiný bodovací systém, je nutné degustátory proškolit. Vzhledem k tomu, že často používaný 20 bodový systém nebyl využíván v plném rozsahu a hodnocení vín bylo v rozsahu 2 bodů, doporučujeme přechod na systém 100 bodový (ČZS, 2015). Nejlépe ohodnocená vína se zpravidla odměňují diplomem, medailí, nebo jiným předmětem trvalé hodnoty. Nejvýše hodnocená vína mohou být také odměněna věcnými cenami, předávanými při slavnostním zahájení výstavy nebo v jejím průběhu. 31

Žádné z

udělených hodnocení nelze uvést na etiketě na výstavě ani pro pozdější prodej, pokud soutěž není uznána MZe (ČZS, 2015).

9.2. Úspěchy moravských a českých vín celosvětovém měřítku Rekordní počet ocenění z Londýna pro červená vína z Moravy. Na prestižní mezinárodní soutěži vín Decanter World Wine Awards, pořádané v Londýně, se prosadil rekordní počet červených vín z České republiky. Hned 12 vzorků z celkového počtu 18 přihlášených červených vín z Moravy získalo některé z ocenění. Svědčí to o rostoucí kvalitě našich červených vín, které si postupně začínají všímat i komisaři na největších mezinárodních soutěžích. Neztratila se však ani naše bílá a růžová vína. Celkem se soutěže Decanter účastnilo 118 vzorků od 27 vinařských firem z České republiky, z nichž plných 26 získalo některé ocenění. Celkem naše vína získala 10 stříbrných medailí, 33 bronzových a 40 diplomů, tedy uspěly více než dvě třetiny přihlášených vzorků. Bílá vína získala celkem 68 ocenění, rosé 3 a červená vína 12, z toho 2 stříbrné, 6 bronzových a 4 diplomy (Commended wine). „Je to poprvé, co tolik moravských červených vín uspělo na tak významné zahraniční soutěži, což jasně ukazuje, že i na Moravě dokážeme vyprodukovat špičková červená vína, která mohou směle konkurovat vínům z tradičních vinařských velmocí,“ komentoval úspěch moravských červených vína ing. Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra, které se na účasti našich vín v soutěži organizačně podílelo. Finančně naši účast podpořil Vinařský fond. Nejúspěšnější z našich vinařů byl Tomáš Krist s deseti oceněními (7 bronzových a 3 diplomy) a Zámecké vinařství Bzenec s devíti cenami (1 stříbrnou, 4 bronzové a 4 diplomy). Celkem se mezinárodní soutěže vín Decanter 2011 zúčastnilo 12 252 vín (padl loňský rekord 10 983) ze 44 zemí celého světa. Vína hodnotilo 211 prvotřídních degustátorů, z nichž 58 degustátorů má titul MW (Master of Wine). Úspěch našich vinařů na této soutěži je důležitý zejména z hlediska jejich postavení na britském trhu. Je to také signál pro další naše výrobce červených vín, aby se jimi více prezentovali na mezinárodních soutěžích. Jedině ve vysoce konkurenčním mezinárodním srovnání mohou nejlépe dokázat, že patříme k evropské špičce ve všech druzích vína (LIDOVKY, 2015).

32

Úspěch moravských vinařů Vinaři z Moravy vezou z jedné z největších světových soutěží vín Concours Mondial de Bruxelles 17 medailí, z toho pět zlatých. Uvádí se to na webu soutěže. K nejúspěšnějším patřilo vinařství Vinné sklepy Lechovice se ziskem dvou zlatých medailí za Cabernet Sauvignon, ledové víno 2012 a Frankovku, ledové víno 2007. Jednu zlatou veze Zámecké vinařství Bzenec za Chardonnay, výběr z hroznů 2012, Josef Dufek za Tramín červený a Vinofol za stejnou odrůdu (LIDOVKY, 2015). Soutěž se poprvé uskutečnila v roce 1994 v Bruggách. V následujících letech se hodnocení konalo v Bruselu a dalších evropských městech, letos opět v Bruselu. Podle ředitele Zámeckého vinařství Bzenec Bořka Svobody asi nebude mít ocenění ze zahraničí na prodeje vína této firmy vliv. „Je to pro nás ale důležité v tom, že jsme se při výrobě vína dali správnou cestou,“ řekl Svoboda. Společnosti podle něj ocenění pomůže i v budování dobrého jména. Concours Mondial de Bruxelles patří mezi náročné světové soutěže vín. Vzorky hodnotí odborná porota mimořádně přísně a zároveň se zde vína utkávají s nejlepší světovou produkcí a vinařskými styly. „Aby jakékoli víno uspělo mezi více než 8000 konkurenty z 58 vinařských zemí, musí mít parametry opravdové světové extratřídy,“ uvedl Pavel Krška z Národního vinařského centra. Letos se moravským vinařů v zahraničí daří. Nedávno přivezli z mezinárodní soutěže Le Mondial du Rosé ve Francii čtyři zlaté a 11 stříbrných medailí. Josef Valihrach z Krumvíře na Břeclavsku vyhrál prestižní přehlídku světových výrobců odrůdy Chardonnay a Zámecké vinařství Bzenec vyhrálo se svým 'Rulandským bílým' 2011 pozdní sběr soutěž této odrůdy rovněž ve Francii (LIDOVKY, 2015).

Obr 5. Víno (SHUTTERSTOCK, 2015) 33

Moravští vinaři přivezli z mezinárodní soutěže Le Mondial du Rosé, která se konala koncem dubna ve Francii, čtyři zlaté a 11 stříbrných medailí. Uspěl Jan Osička a jeho 'Frankovka', také Bronislav Vajbar za 'Zweigeltrebe' 2013 a Vinné sklepy Lechovice za 'Cabernet Sauvignon' 2012. V soutěži bylo téměř 1000 vín z celého světa. Zlatou medaili získal Zbyněk Osička a jeho 'Frankovka' 2013 pozdní sběr polosladké, Bronislav Vajbar za 'Zweigeltrebe' 2013 kabinet, Vinné sklepy Lechovice za 'Cabernet Sauvignon' 2012 ledové víno a stejná firma za Frankovku 2007 ledové víno (LIDOVKY, 2015). Historický úspěch moravských vín v USA

Moravští a čeští vinaři se letos již potřetí zúčastnili mezinárodní soutěže San Francisco International Wine Competition. Její již 34. ročník vynesl našim vinařům historicky největší úspěchy na náročném americkém kontinentě. Celkem si přivezli 92 medailí, z toho neuvěřitelných 10 velkých zlatých medailí, 7 zlatých, 36 stříbrných a 39 bronzových. Účast našich vín proběhla za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra (VINARSKY, 2015).

Obr 6. Hodnocení vín (VINARSKY, 2015)

34

9.3. Shrnutí stavu Slovácké podoblasti 9.3.1 Kvalita ročníků Vína v dané oblasti jsou závislá na mnoho faktorech. Důležité jsou především dešťové srážky ve vhodnou dobu a dostatek slunečního svitu. Dostatečné dešťové srážky v průběhu vegetace révy vinné a teplý suchý podzim jsou zárukou kvality hroznů a následné výroby špičkového vína. Vliv na množství úrody mají zimní mrazy, kdy třeba v ročníku 1985 nebyly sklizeny na Moravě téměř žádné hrozny a extrémně nízké teploty v lednu zapříčinily vyklučení mnoha vinic. Předpokladem posouzení kvality vína je především v jejich rozdělení, které je základním předpokladem správného ohodnocení (SEDLAČEK, 2015). Kvalita vína v Moravské oblasti ročník

kvalita ročníku

1958

1931

slabá ♥

1959

1932

velmi dobrá ♥♥♥♥

1960

1933

průměrná ♥♥

1961

1934

slabá ♥

1962

1935

vynikající ♥♥♥♥ ♥

průměrná ♥♥


průměrná ♥♥


průměrná ♥♥

vynikající ♥♥♥♥

1963

♥

♥


1986


1987

průměrná ♥♥

1988

vynikající ♥♥♥ ♥♥

1989

průměrná ♥♥

1990


1991


1992


1936

průměrná ♥♥

1964

1937

slabá ♥

1965

slabá ♥

1993


1938

slabá ♥

1966

průměrná ♥♥

1994

průměrná ♥♥

1939

průměrná ♥♥

1967


1995

průměrná ♥♥

1940

slabá ♥

1968

slabá ♥

1996

slabá ♥

1941


1969


35

1997



1942

♥

1970

1943


1971

průměrná ♥♥

1944


průměrná ♥♥


slabá ♥

1972


1998

dobrá ♥♥♥

1999


2000


2001

průměrná ♥♥

1945

♥

1973

1946


1974

průměrná ♥♥

2002


1947

♥

1975

průměrná ♥♥

2003


1948


1976

slabá ♥

2004


1949


1977

slabá ♥

2005


průměrná ♥♥

2006


2007



♥

1950

průměrná ♥♥

1978

1951

průměrná ♥♥

1979

1952

slabá ♥

1980

slabá ♥

2008

dobrá ♥♥♥

1981

průměrná ♥♥

2009


průměrná ♥♥

2010

dobrá ♥♥♥

2011


1953



1954

slabá ♥

1982

1955

slabá ♥

1983

1956

průměrná ♥♥

1984

slabá ♥

2012


1957

slabá ♥

1985

průměrná ♥♥

2013



Tabulka 3. Kvalita vína v jednotlivých ročnících (SEDLÁČEK, 2015) 36

V tabulce pozorujeme kvalitu vín od roku 1931 až do roku 2013, kde může sledovat kvalitativní změny v jednotlivých letech. Z tabulky je patrný nárůst kvality vín postupem let. V minulosti byla vína spíše průměrná, vynikající kvality bylo vlivem příznivých klimatických podmínek dosaženo v letech: 1990, 1991, 1992, 1993. Následující roky se kvalita střídala spíše v rozmezí slabé kvality, průměru a velmi dobré kvality, bylo zde pár vynikajících ročníků. Po roku 1999, začínají být ročníky velice kvalitní, opět se tu setkáváme s opakujícími se kvalitními ročníky, které začínají rokem 2003 do roku 2007, kde každý rok byla produkce vín hodnocena jako vynikající. Poslední dostupný statistický údaj, je z roku 2013, kde jsou vína velmi dobrá. Tuto zásluhu má jistě nejen vliv klimatu ale také velké zkušenosti vinařů. Ve svém sledování jsem uskutečnila analýzu bodového hodnocení kvality vín v Kyjovské podoblasti na jedné z největších výstav vín, které se tu konají a to v Miloticích. Jako podklad pro zpracování jsem použila uveřejněné výstavní katalogy od roku 2008 do roku 2013. Uvedené ročníky byly použity z důvodů 100 bodového hodnocení které, jak uvádím v předešlých kapitolách je po všech stránkách objektivnější, přesněji odráží výslednou kvalitu vína. Pro zpracování byly využity nejvíce zastoupené odrůdy s nejvyšší četností vzorků minimálně pak 20 vzorků. Z jednoduchého vyjádření klimatických podmínek a k tomu uvedených bodových hodnot kvality jednotlivých vín nelze bez statistického zpracování, většího počtu vzorků jednoznačně hodnotit a usuzovat na trendy v kvalitě vína (SEDLÁČEK, 2015). Průměrná bodová charakteristika bílých vín 2008 2009 2010 Chardonnay 79,79 77,62 78,4

2011 75,4

2012 77

2013 77,91

Muškát 76,68 75,83 72,7 78,5 78 77,3 moravský Muller 78,89 73,14 74,2 76,2 77 77,49 Thurgau Rulandské 75,69 77,59 77,3 75,4 78 77,23 bílé Tabulka 4. Průměrné bodové hodnocení bílých vína (ZAHRADKARI-MILOTICE, 2015)

37

82 80 78 Chardonnay

76

Muškát moravský 74

MüllerThurgau

72

Rulandské bíle

70 68 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf 3. Průměrné bodové hodnocení bílých vína

Z tabulky výsledků hodnocení bílých vín: 'Chardonnay', 'Muškát moravský', 'Muller Thurgau' a 'Rulandské bílé' vyplývá, že v rámci uvedených ročníků byl nejlepší ročník 2008 se 78 body,

naopak ročník 2010 byl v této kategorii vín nejhorším 76 bodů.

Nejlépe

bodovaným vínem za rok 2008, bylo 'Chardonnay' se 79,79 body. Teplota koresponduje s bodovým výsledkem, její nejvyšší hodnota byla v roce 2008. 'Muškát moravský', dosáhl nejvyššího hodnocení roku 2012, kdy dosáhl 78 bodů. 'Muller Thurgau', byl nejlépe hodnocen také v roce 2008 se 78,89 body. 'Rulandské bílé', stejně jako 'Muškát moravský', měl nejvyšší počet bodů v roce 2012, a to 78 bodů. Průměrná bodová charakteristika bílých vín 2008 2009 2010

2011

2012

2013

Ryzlink 78,11 78,42 78,3 77,1 77 77,95 rýnský Ryzlink 77,39 73,83 76,1 76,8 78 78,29 vlašský Veltlínské 78 75,2 73,5 78,4 77 78,34 zelené Rulandské šedé 74,4 74,1 76 79,2 81 75,2 Tabulka č. 5 Průměrné bodové hodnocení bílých vína (ZAHRADKARI-MILOTICE, 2015)

38

82 80 78 Ryzlink rýnský

76

Ryzlink vlašský 74

Veltlínské zelené

72

Rulandské šedé

70 68 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf č. 4 Průměrné bodové hodnocení bílých vína

Jak vidíme v tabulce hodnocení bílých vín 'Ryzlink rýnský', 'Ryzlink vlašský', 'Veltlínské zelené' a 'Rulandské šedé', je zřejmé, že v rámci uvedených ročníků byl nejlepší ročník 2012 s průměrnou bodovou hodnotou 78 bodů. Ročník 2009 byl pak v této kategorii vín nejhorším pouze 75 bodů. Nejvíce bodovaným vínem bylo 'Rulandské šedé' ročník 2012, 81 bodů.

Průměrná bodová charakteristika červených vín 2008 2009 2010 80,25 76,14 77,5 André Frankovka 75,64 73,96 77,3 Rulandské modré 73,75 78,8 76,2 Svatovavřinecké 73,02 74,34 77,7

2011 78,1 80,3

2012 76 75

2013 77,54 76,65

78,2 79,6

79 77

76,64 78,59

Tabulka č. 6 Průměrné bodové hodnocení červených vín (ZAHRADKARI-MILOTICE, 2015)

39

82 80 78 André

76

Frankovka 74

Rulandské modré

72

Svatovavřinecké

70 68 2008

2009

2010

2011

2012

2013

Graf č. 5 Průměrné bodové hodnocení červených vín

Při hodnocení vybraných červených vín, jejichž výsledky vidíme v tabulce, byl nejlepším ročníkem rok 2011. Naopak nejhorším byl rok 2008. Nejvíce bodovaným vínem bylo v průměru 'André' v roce 2008, v průměru nejhůře hodnoceným vínem byla odrůda Svatovavřinecké v roce 2008.

40

10. Závěr Práce byla zaměřena na Slováckou podoblast, ve které byla hodnocena kvalita vína dle odrůd a v jednotlivých ročnících. V předložené bakalářské práci byly shrnuty výsledky jedné z největších výstav vín na Kyjovsku. Podkladem pro zpracování se staly katalogy výstav vín v Miloticích.

Odrůdy vín byly vybrány s ohledem na tuto oblast. Při hodnocení bylo

přihlédnuto k četnosti, resp. k množství vzorků v jednotlivých ročnících. Četnost jednotlivých odrůd, resp. vzorků se pohybovala od 20 do 50. Pro doplnění předložené práce bylo zpracováno množství srážek a průměrná teplota v jednotlivých ročnících. Výsledky jsou prezentovány jak formou tabulek, tak i grafů se stručným komentářem. Mé závěry z daného sledování je možné shrnout do následujících bodů: Je nezbytné se zabývat detailněji klimatickými a půdními podmínkami, dobou sklizně, vlivem délky slunečního svitu, polohou vinice, atd. 1. Dalším významným faktorem pro mé hodnocení je také účast profesionálních vinařství v porovnání s malovinaři a jejich poměrném zastoupení vzorků vina. 2. V poslední době také zaznamenávám fenomém vztah množství vystavovatelů a počtu vzorků ke kvalitě a bodovému hodnocení vín. Ve špatných ročnících klesá počet vystavovaných vzorků, vinaři opravdu vybírají jen to nejlepší, nebo vzorky vůbec nezasílají. Příkladem tatáž výstava vín Milotice rok 2014 888 vzorků, rok 2013 vzorků 1067, rok 2012 vzorků 1051. 3. Obecně však je možné konstatovat, že kvalita vín nejen u velkovinařství tak i u malovinařů má kvalitativně rostoucí úroveň, je to dáno prestiží jednotlivých vystavovatelů,

také

jejích

technologickým

zázemím

a

možnostmi.

V neposlední řadě také znalostí jednotlivých vad a nemocí vína a jejich včasnou léčbou, je kvalitativně posouvat. 4. Také zaznamenávám, že mezi šampióny výstav se v jednotlivých odrůdách stále častěji objevují i malovinaři, což svědčí nejen o jejich úspěšné práci, ale odráží tak i kvalitativní růst našeho malovinařského sektoru, který musí čelit mnoha problémům. 5. Podle mého názoru, znalci a lidé kteří se trošku zamyslí, hledají kvalitu a ta by měla byt garantována značkovými vinařstvími s prověřenou kvalitou, u dobrých malovinařů je pak stála klientela, která si vzájemně s malovinařem garantuje jistotu prověřené kvality a naopak stálého odběru.

41

Obecně je možné konstatovat, že kvalita vín má kvalitativně rostoucí tendenci, která je odrazem nejen vysoké odborné, technické a technologické úrovně od polních prací až do výsledné lahve. Celé odvětví pak musí čelit velice silnému dovoznímu tlaku a nutí tak nejen producenty, ale i konzumenty ještě více přemýšlet na tím, jakou lahev odkud a od koho si koupí. I přes tyto objektivní překážky pevně věřím v kvalitu moravských vín a jejich uplatnění se nejen na domácích, ale i zahraničních trzích.

42

11. Seznam použité literatury

BAKER. Slovácká vinařská podoblast: průvodce. Vyd. 1. Praha: Radix, 2008, 193 s. ISBN 978-80-86031-78-1. GROMBÍŘ. Průvodce sklepními uličkami jižní Moravy: za tajemstvím vinných sklepů po Moravských vinařských stezkách. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerství, [2007], 252 s. ISBN 9788023994223. KRAUS, FOFFOVÁ a WURM. Nová encyklopedie českého a moravského vína 2. díl. Praha: Praga Mystica, 2008, 311s, ISBN 978-8086767-09-3 KRAUS, HUBÁČEK a ACKERMANN. Encyklopedie českého a moravského vína: moderní vinohradnictví. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1997, 224 s. Průvodce (Radix). ISBN 80-702-32501. PAVLOUŠEK, Pavel. Pěstování révy vinné: moderní vinohradnictví. Praha: Grada, c2011, 333 s. ISBN 978-80-247-3314-2. STEVENSON, Tom. Světová encyklopedie vín: unikátní průvodce víny celého světa. Vyd. 2. V Praze: Balios, 1999, 502 s. ISBN 80-242-0222-0. Časopis: KRAJEMVINA,2009 To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě: krajem vína. Znojmo: Pro Národní vinařské centrum Valtice vyrobila Agentura Bravissimo, [2009]

43

12. Internetové zdroje

COMENIUS,2015, [online].[cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://COMENIUS01.WEBNODE.CZ/PRODUKTY/HISTORIE-PESTOVANI-REVYVINNE-INFORMACE-Z-REGIONU-PARTNERSKYCH-SKOL/. ČZS, 2015[online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.ZAHRADKARI.CZ/. EKOVIN, 2015, [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.EKOVIN.CZ/. LIDOVKY,2015 [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://BYZNYS.LIDOVKY.CZ/MORAVSTI-VINARI-PRIVEZLI-Z-CANNES-CTYRIZLATE-MEDAILE-PP6-/FIRMY-TRHY.ASPX?C=A140505_152740_FIRMY-TRHY_JZL. MZE,2015 [online].[cit. 2015-04-24]. HTTP://EAGRI.CZ/PUBLIC/WEB/MZE/. NASESKLEPY,2015 [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.NASESKLEPY.CZ SEDLÁČEK,2015 [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.ZNALECVIN.CZ. SLOVAKCO,2015 [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.SLOVACKO.CZ/LOKALITA/6484/CMS/12582/. VEBR,2015 [online].[cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://VEBR.WEBNODE.CZ/OVINE/NEMOCI-A-VADY-VINA/. VINARSKY, 2015[online].[cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://VINARSKY.CZ/. VINARSKY FOND, NVC,2015 [online].[cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.WINEOFCZECHREPUBLIC. VINECKONABORISLAVCE,2015 [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.VINECKONABORISLAVCE.CZ/NASE-NABIDKA/LAHVOVAVINA/TUZEMSKA-VINARSKA-PODOBLAST-SLOVACKA-/. VINUMMORAVICUM,2015 [online].[cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.VINUMMORAVICUM.CZ/.

44

13. Seznam obrázků, tabulek a grafů

Obr 1. Vinařské oblasti České republiky (ANONYM, 2015) [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: HTTP://WWW.STLOUKAL.NET/OVINE/OVINE.HTM. Obr 2. Moravské podoblasti (ANONYM, 2015) [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: HTTP://WWW.STLOUKAL.NET/OVINE/OVINE.HTM. Obr 3. Vinařská Strážnická stezka (KERPT, 2015), [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: HTTP://WWW.CYKLO-JIZNI-MORAVA.CZ/VINARSKA-STEZKA STRAZNICKA--TRASA-STRAZNICE---ROHATEC. Obr 4. Průměrné měsíční teploty Moravy (VINAŘSKÝ FOND, NVC, 2015). [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: HTTP://WWW.WINEOFCZECHREPUBLIC.CZ Obr 5. Víno (SHUTTERSTOCK, 2015) [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://BYZNYS.LIDOVKY.CZ/MORAVSTI-VINARI-PRIVEZLI-Z-CANNES-CTYRIZLATE-MEDAILE-PP6-/FIRMY-TRHY.ASPX?C=A140505_152740_FIRMY-TRHY_JZL. Obr 6. Hodnocení vín (VINARSKY, 2015) [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://VINARSKY.CZ/PRIPOMENTE-SI-NEJVETSI-LONSKE-USPECHY-NASICHVINARU-V-ZAHRANICI/. Tabulka č. 1 Hodnocení vína (SEDLÁČEK, 2015). [online]. [cit. 2015-04-24]. Dostupné z: HTTP://WWW.ZNALECVIN.CZ Tabulka č. 2 Klimatické podmínky Slovácké podoblasti (WINEOFCZECHREPUBLIC, 2015) [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: HTTP://WWW.WINEOFCZECHREPUBLIC.CZ/. Tabulka č. 3 Kvalita vína v jednotlivých ročnících (SEDLÁČEK, 2015). [online]. [cit. 2015-0424]. Dostupné z: HTTP://WWW.ZNALECVIN.CZ Tabulka č. 4 Průměrné bodové hodnocení bílých vína (ZAHRADKARI-MILOTICE, 2015) [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: HTTP://WWW.ZAHRADKARI-MILOTICE.CZ/. Tabulka č. 5 Průměrné bodové hodnocení bílých vína (ZAHRADKARI-MILOTICE, 2015) [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: HTTP://WWW.ZAHRADKARI-MILOTICE.CZ/.

Tabulka č. 6 Průměrné bodové hodnocení červených vín (ZAHRADKARI-MILOTICE, 2015).[online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: HTTP://WWW.ZAHRADKARIMILOTICE.CZ/.

Graf č. 1 Průměrná teplota Graf č. 2 Srážky v mm 45

Graf č. 3 Průměrné bodové hodnocení bílých vína Graf č. 4 Průměrné bodové hodnocení bílých vína Graf č. 5 Průměrné bodové hodnocení červených vín

46

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Recommend Documents