MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2013
ANNA FIALOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Současná situace výrobců biopotravin v ČR Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Libor Sládek, Ph.D
Vypracovala: Anna Fialová
Brno 2013
Mendelova univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat
Agronomická fakulta 2012/2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:
Anna Fialová Zemědělské inženýrství Agrobyznys
Současná situace výrobců biopotravin v ČR
Rozsah práce:
30-40 stran
Zásady pro vypracování: 1. Studentka vypracuje analýzu současné situace výrobců biopotravin v ČR. 2. V úvodu se studentka zaměří na charakteristiku a vývoj ekologického zemědělství v ČR. 3. V bakalářské práci bude popsána výroba biopotravin a vývoj trhu s biopotravinami v ČR a Evropě. Dále se studentka zaměří na marketing biopotravin. 4. Studentka ve své práci uvede a zhodnotí farmy zabývající se výrobou biopotravin. Seznam odborné literatury: ŠARAPATKA, B. -- URBAN, J. a kol. Ekologické zemědělství : učebnice pro školy i praxi.. [Normy 1. Evropské unie, chovy a welfare hospodářských zvířat, ekonomika, marketing, konverze a příklady z praxe] . II. díl. 1. vyd. Šumperk,: PRO-BIO, 2005. 334 s. ISBN 80-903583-0-6. ŠARAPATKA, B. -- URBAN, J. a kol. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk: PRO-BIO, 2006. 2. 502 s. ISBN 80-87080-00-9. URBAN, J. -- ŠARAPATKA, B. a kol. Ekologické zemědělství: základy ekologického zemědělství, 3. agroenvironmentální aspekty a pěstování rostlin. 1. vyd. Praha: MŽP, 2003. 280 s. ISBN 80-7212274-6. STŘÍBRNÁ, M. -- MIKULA, P. Agroturistika a biopotraviny: základ prosperity firmy: právní, 4. finanční a informační podnikatelské minimum. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2003. 51 s. Potravinářské informace. ISBN 80-7271-137-7. ČERVENKA, J. -- KOVÁŘOVÁ, K. Biopotraviny. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, 5. Provozně ekonomická fakulta, 2005. 111 s. ISBN 80-213-1404-4.
Datum zadání bakalářské práce:
říjen 2011
Termín odevzdání bakalářské práce:
duben 2013
Anna Fialová Autorka práce
Ing. Libor Sládek, Ph.D. Vedoucí práce
prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Současná situace výrobců biopotravin v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne............................................................. podpis studenta.........................................
PODĚKOVÁNÍ
V první řadě děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Liboru Sládkovi, Ph.D. za ochotnou spolupráci a přívětivé jednání při zpracování této bakalářské práce. Zvláště pak děkuji paní Ing. Andree Hrabalové z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, panu Mgr. Janu Valeškovi z Infocentra PRO-BIO LIGY a panu Josefu Sklenářovi, majiteli biofarmy Sasov za ochotu a poskytnutí informací pro tuto práci.
ABSTRAKT Tato práce s názvem Současná situace výrobců biopotravin v ČR seznamuje s historií ekologického zemědělství a dopady konvenčního zemědělství, které mají vliv na jeho vznik. V úvodu se zaměříme na legislativu a podporu rozvoje ekologického zemědělství. Práce objasňuje výrobu biopotravin, nároky na kvalitu a zásady při výrobě těchto potravin. Problematika výroby biopotravin zahrnuje i otázky kontroly a certifikace. Zabývá se trhem s touto komoditou na českém i evropském trhu zejména za rok 2010. Pojednává o hlavních faktorech ovlivňující domácí trh s biopotravinami a otázky v oblasti distribuce a propagace. V závěru bakalářské práce je uveden konkrétní příklad vybrané biofarmy na Vysočině s údaji týkající se rostlinné a živočišné produkce, nabídky výrobků v bio kvalitě, služeb a dále perspektivy této farmy do budoucna. Klíčová slova: ekologické zemědělství, biopotraviny, právní úprava, trh, výroba, faktory, zásady, propagace
ABSTRACT This work called as The current situation of organic food producers in the Czech Republic introduces the history of organic farming and repercussions of conventional agriculture affecting its existence. First, the current legislation and support of the development of organic farming is described. Then, the food production, as well as quality requirements and principles in food production is explained. This matter involves the questions of inspection and certification. The market with organic food in the Czech Republic with selected European countries in 2010 is presented. Next, it includes the main factors influencing domestic sales with organic food and the promotion and distribution will be discussed too. Final part of this bachelor thesis shows concrete example farm from Vysočina that demonstrates the data relating to the crop and livestock production, offer products from organic farming, services and perspective of the farm in the future. Keywords: organic farming, organic food, legislation, market, production, factors, principles, promotion
OBSAH 1 ÚVOD ................................................................................................................... 10 2 CÍL ........................................................................................................................ 11 3 CHARAKTERISTIKA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ............................ 12 3.1 Historie a vývoj ekologického zemědělství .................................................... 12 3.1.1 Česká republika ........................................................................................ 12 3.1.2 Evropa ...................................................................................................... 15 3.2 Vytvoření alternativy zvané ekologické zemědělství ..................................... 16 3.3 Základní statistické údaje EZ v ČR k 31. 12. 2012 ........................................ 17 4 PRÁVNÍ ÚPRAVA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ................................. 18 5 AKČNÍ PLÁN ....................................................................................................... 19 6 BIOPOTRAVINY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ .................................. 20 6.1 Zásady pěstování bioprodukce ....................................................................... 20 6.1.1 Zásady pěstování rostlinné produkce ....................................................... 20 6.2 Zásady chovu hospodářských zvířat ............................................................... 21 7 OSVĚDČENÍ PŮVODU A OZNAČOVÁNÍ ....................................................... 22 7.1 Osvědčení původy .......................................................................................... 22 7.2 Označování bioproduktů ................................................................................ 22 7.3 Označování biopotravin.................................................................................. 22 7.3.1 Loga pro ekologické zemědělství ............................................................ 23 8 SYSTÉM KONTROLY A CERTIFIKACE ......................................................... 24 8.1 Jednotlivé kontrolní organizace ...................................................................... 25 8.2 Registrované subjekty v ekologickém zemědělství ........................................ 27 9 VÝROBA BIOPOTRAVIN .................................................................................. 27 9.1 Zásady při výrobě biopotravin ........................................................................ 29 9.2 Zpracování biopotravin .................................................................................. 29 9.2.1 Zpracovatelské postupy ........................................................................... 29 9.2.2 Zakázané operace při výrobě biopotravin ................................................ 30 9.3 Ekologická integrita produktů ........................................................................ 30 9.4 Kontrolní systém bioproduktů ........................................................................ 30 10 KVALITA BIOPOTRAVIN ............................................................................... 31 11 ČESKÝ TRH S BIOPOTRAVINAMI ................................................................ 32 11.1 Trh s biopotravinami v ČR v základních ukazatelích za rok 2010 ............... 32 11.2 Výrobci biopotravin ...................................................................................... 35 11.3 Distribuce biopotravin na trhu ...................................................................... 35 11.3.1 Odbytová místa a formy prodeje............................................................ 36 11.4 Faktory ovlivňující trh s biopotravinami v ČR............................................. 37
11.4.1 Poptávka po biopotravinách ................................................................... 37 11.4.2 Příjmy..................................................................................................... 37 11.4.3 Ceny biopotravin .................................................................................... 38 11.4.4 Povědomí a informovanost spotřebitelů ................................................ 38 11.4.5 Nabídka biopotravin .............................................................................. 39 12 EVROPSKÝ TRH S BIOPOTRAVINAMI........................................................ 39 13 PROPAGACE BIOPOTRAVIN ......................................................................... 41 13.1 Veletrhy ........................................................................................................ 42 13.2 Měsíc biopotravin ......................................................................................... 43 13.3 Bartákův hrnec .............................................................................................. 43 13.4 Biopotravina roku ......................................................................................... 43 13.5 Biojarmarky, biodožínky .............................................................................. 44 14 UKÁZKA KONKRÉTNÍ BIOFARMY - BIOFARMA SASOV ....................... 44 14.1 Poloha, přírodní podmínky lokality .............................................................. 44 14.2 Založení ........................................................................................................ 45 14.3 Zaměření farmy ............................................................................................ 45 14.3.1 Rostlinná výroba .................................................................................... 46 14.3.2 Živočišná výroba .................................................................................... 46 14.4 Nabídka výrobků a služeb ............................................................................ 48 14.4.1 Biovýrobky ............................................................................................ 49 14.4.2 Služby .................................................................................................... 50 14.5 Perspektiva pro rok 2013 .............................................................................. 51 14.6 Fotografie ..................................................................................................... 52 15 ZÁVĚR................................................................................................................ 53 16 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................. 55 Knižní zdroje ........................................................................................................ 55 Internetové zdroje ................................................................................................. 57 17 SEZNAM ............................................................................................................ 60 Obrázky ................................................................................................................ 60 Grafy ..................................................................................................................... 60 Tabulky ................................................................................................................. 61 Použité zkratky ..................................................................................................... 62
1 ÚVOD Ekologické zemědělství je druhem hospodaření na půdě, jehož primárním cílem je produkovat kvalitní biopotraviny s přímou vazbou na ochranu životního prostředí, přírody a vytvářet tak harmonickou a ničím nerušenou krajinu. Toto zemědělství má také působit jako vyvážený agrosystém, který zbytečně neplýtvá neobnovitelnými zdroji, nýbrž si zakládá na využívání lokálních a obnovitelných zdrojů. Podmínkou je vyloučení užívání chemických přípravků, například hormonů či pesticidů, které brání chodu přirozených procesů v přírodě. Záměrem je také udržet toto zemědělství jako tradiční a prvotní obor lidské činnosti. Biopotraviny jako výsledky samotného ekologického hospodaření nemají bezprostřední vliv na tom, aby se člověk stal zdravější, ale jsou zejména důležitou složkou udržitelného a zdravého stravování, nehledě na skutečnost, že jejich produkce je šetrná k přírodě. Prioritou každé části výroby a zpracování je snaha o eliminaci případných nežádoucích vlivů. Snaha každého prodejce by se měla zaměřovat vždy na potřeby zákazníků. Důležitým faktorem pro prodej i samotný nákup by měla být kvalita, nikoli kvantita. Proto je v současné době důležitou součástí trhu marketing. Biopotraviny se dnes dostávají rychle do popředí trhu a je tudíž nutné přikládat jejich propagaci nutnou dávku pozornosti. Lidé často ani netuší, jaký je rozdíl mezi produktem z tradičního a ekologického zemědělství do té doby, než si o něm nepřečtou potřebné informace. Proto je nezbytné, aby tato stránka při prodeji nebyla opomenuta. Jen tak si zákazník může vybrat produkt, který splňuje jeho nároky na požadovanou kvalitu. Vzhledem k náročnosti pěstování bioprodukce vznikl mýtus, že jsou následně vyrobené biopotraviny cenově nedostupné běžným zákazníkům. Toto tvrzení ovšem není zdaleka tak pravdivé. Prostřednictvím privátních značek řetězců, které dodávají produkty na trh, jsou ceny některých produktů ve srovnatelné cenové hladině jako běžně dostupný sortiment. Biopotraviny budou neustále diskutovanou součástí ekologického zemědělství. Jsou zásluhou šetrného způsobu hospodaření. S jejich neustále kladnými ohlasy ze strany veřejnosti i odborníků můžeme v budoucnu čekat nárůst a rozšíření nabízeného množství produktů.
10
2 CÍL Cílem této bakalářské práce bude přiblížení charakteristik ekologického zemědělství, jeho vývoj a důvody vzniku v ČR i v Evropě. Hlavní téma práce představují biopotraviny a bioprodukce na našem území. Uvedeme si hlavní zásady a operace při výrobě biopotravin. Obsahem bude také trh s těmito produkty především za rok 2010 na našem území, ale také si uvedeme základní údaje týkající se trhu v Evropě. Dále se soustředíme na distribuci biopotravin a jejich propagaci. Na závěr si uvedeme farmu v ČR, zabývající se právě činností související s bioprodukcí.
11
3 CHARAKTERISTIKA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Ekologické zemědělství patří k uznávané metodě v ČR i v Evropě, která je přesně vymezena v zákoně. Jen prostřednictvím této metody je dovoleno ekologickým zemědělcům označovat své produkty jako BIO či EKO. Podstata ekologického zemědělství spočívá na principu souladu s přírodou, při němž má docházet k co možná nejmenší závislosti na vnějších vstupech. V tomto směru je za nejlepší variantu považován smíšený systémově uzavřený ekologický podnik s vazbou na rostlinnou a živočišnou výrobu, který obhospodařuje ornou půdu i s trvalými travními porosty, případně s pícninami na orné půdě. (URBAN & ŠARAPATKA, 2003) Ekologické zemědělství pozitivně ovlivňuje půdu, vodu, ovzduší, ekosystémy, a tím také kladně působí na zvířata a rostliny. Významně se omezuje využití syntetických látek, především hnojiv, chemických ochranných prostředků či léčiv veterinárního původu. (JÁNSKÝ & ŽIVĚLOVÁ, 2002) Tak umožňuje produkovat vysoce kvalitní a výživově hodnotné potraviny. Prvky charakterizující ekologické zemědělství jsou především založeny na trvalém úsilí o obnovu a udržení setrvalých biologických cyklů a vztahů v kulturní zemědělské krajině, péči o půdu, vyrovnaný osevní postup, správné využívání odpadů
z hospodářství
a
využívání
obnovitelných
zdrojů.
(ČERVENKA
& KOVÁŘOVÁ, 2005) Obecně je ekologické zemědělství produktivní a ve svém konečném důsledku efektivní způsob hospodaření, s nižšími vstupy, ale relativně vysokými výstupy v podobě kvalitních produktů. (ŠARAPATKA, NIGGLI et. al., 2012) Již několik desetiletí se rozvíjí a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky EU. (VACKOVÁ, 2009)
3.1 Historie a vývoj ekologického zemědělství 3.1.1 Česká republika První počátek ekologického zemědělství v ČR lze datovat do 2. poloviny 80. let. Vlivem státní podpory bylo ekologické zemědělství rozvíjeno začátkem 90. let. (MOUDRÝ & PRUGAR, 2001) Samotný počátek ekologického zemědělství byl ovlivněn negativním působením dřívějšího zprůmyslněného zemědělství, které poškozovalo nejen přírodu, ale mělo nežádoucí vliv na chovaná zvířata, snižovalo kvalitu potravin a nevhodně působilo na zdraví obyvatelstva. Konvenční zemědělství se začalo měnit počátkem 20. století, 12
kdy nové možnosti ve vědě a technice měly vliv i na pokroky v samotném zemědělství. Nejen na našem území, ale i v Evropě došlo od poloviny 19. století a na přelomu 20. století ke značné industrializaci a urbanizaci, což vedlo ke změnám životních podmínek obyvatelstva. Tak vznikla potřeba obyvatelstva po přírodně blízkém životním stylu. (URBAN & ŠARAPATKA, 2003) V ČR se samotný vznik ekologického zemědělství datuje od roku 1990, kdy byly společnou činností Ministerstva zemědělství ČR, Sdružení Libera a Svazu PRO-BIO položeny základy celého systému. Rok 1990 byl významný zejména z důvodu uvolnění prvních finančních prostředků na podporu vzniku ekologicky hospodařících podniků. (http://www.eagri.cz) Hlavním důvodem pro vznik a přeměnu tradičního zemědělství na ekologické byl především negativní dopad na celkovou krajinu a kvalitu potravin. Tento záporný vliv se začal projevovat v zemědělství již kolem roku 1920, kdy používáním těžkých strojů a
aplikací
minerálních
hnojiv
docházelo
ke
snižování
kvality
půdy.
(KOLÁŘOVÁ & HRADIL, 2003) Ekologické zemědělství bylo navrženo jako efektivní řešení tohoto zásadního problému. (FRANCIS, 2009) Významným datem pro ekologické zemědělství byl rok 1972, kdy vznikla celosvětově zastřešující organizace pro ekologické hnutí, IFOAM. Zakládajících členských organizací bylo pět. Prostřednictvím programů IFOAM, konferencí a akcí se položily základy pro další rozvoj ekologického zemědělství a jeho trhy na celém světě. Tato organizace v současné době sdružuje více než 750 členských organizací (KOLÁŘOVÁ & HRADIL, 2003) ve 116 zemích celého světa. (http://www.ifoam.org) Organizace IFOAM je strategicky zaměřena na otázky související s celou rozmanitostí odvětví ekologického zemědělství, včetně ekologického obchodu, bezpečnosti potravin, rozvoje venkova, marketingu ekologických a regionálních produktů aj. (WILLER, H., YUSSEFI-MENZLER, M. & SORENSEN, N., 2008) Její zásluhou je zejména vliv na oficiální uznání ekologického zemědělství v Evropě, kde bylo v roce 1991 přijato nařízení Rady EHS č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a označování zemědělských produktů a potravin. (URBAN & ŠARAPATKA, 2003) V letech 1988 až 1989 hospodařily již tři podniky ekologicky. Skutečný rozvoj byl však možný až po politických změnách na přelomu let 1989 a 1990. Významným datem je rok 1992, kdy byla založena obchodní společnost ekologických zemědělců PRO-BIO. První dva roky po průniku ekologického zemědělství nastává útlum, neboť vláda přestala podporovat zemědělce. V roce 1998 se situace výrazně změnila a opět dochází 13
k prudkému nárůstu počtu podniků a ploch, které jsou ekologicky obhospodařované. (HRADIL, 2001) V roce 1994 se začala pro označování českých biopotravin používat ochranná, státem garantovaná známka, tzv. zelená zebra. Nedostatek byl ovšem v neexistenci zákona, který by zaručil, že se nesmí napodobovat. Ve stejném roce začala ČR exportovat biopotraviny do zahraničí. O rok později se poprvé zúčastnili mezinárodní výstavy biopotravin Biofach v Německu. Kontrola ekologického zemědělství (KEZ), nevládní nezisková organizace, byla již v roce 1990 pověřena jako nezbytná nezávislá kontrolní instituce pro české ekologické zemědělství. Cílem této organizace je zaručit spotřebitelům zodpovědnou a kvalitní kontrolní a certifikační činnost označených potravin. (KOLÁŘOVÁ & HRADIL, 2003) K 7. dubnu 2013 byly zaznamenány počty ekologických subjektů v počtu 4 423, z toho 3 931 ekologických zemědělců. (http://www.eagri.cz) V porovnání s minulými lety jde rozhodně o značný nárůst. (ČERVENKA & KOVÁŘOVÁ, 2005) Například v roce 2005 bylo k 1. lednu do systému zařazeno 829 subjektů. Graf 1 uvádí výměru půdy ekologicky hospodařících zemědělců v jednotlivých krajích ČR. K 31. prosinci 2011 se řadil Jihočeský kraj s počtem 526 ekofarem na první místo z hlediska výměry plochy a počtu ekofarem. (http://www.eagri.cz)
Graf 1 Výměra půdy ekologicky hospodařících zemědělců v krajích ČR v roce 2011 (%) (Zdroj: http://www.eagri.cz)
14
3.1.2 Evropa Počátky ekologického zemědělství ve střední a západní Evropě se datují v období po první světové válce. (URBAN & ŠARAPATKA, 2003) V roce 1924, Dr. Rudolf Steiner poprvé na tzv. Zemědělském kurzu přednesl zásady organického zemědělství. Výraz „organické“ se používal v anglické jazykové oblasti. Na území německé jazykové oblasti se později uplatnil název „biologické“ zemědělství. Na našem území se používá uzákoněný název „ekologické“ zemědělství. (KOLÁŘOVÁ & HRADIL, 2003) Od poloviny 19. a na přelomu 20. století probíhala industrializace a urbanizace. Tato událost měla za následek potřebu nových východisek obyvatel, kteří je hledali v přírodě a obraceli se k přírodnímu životnímu stylu. Hospodářská krize způsobila snížení kupní síly obyvatelstva a omezila i poptávku po produktech zemědělství. Nízká cenová hladina zemědělských výrobků nepokrývala vysoké ceny strojů, průmyslových hnojiv a dalších vstupů. Mění se také kulturní život, omezují se určité krajové tradice a zintenzivňuje se zapojení zemědělství do industriálního světa. (URBAN & ŠARAPATKA, 2003) Červen roku 1991 hrál důležitou roli pro rozvoj ekologického zemědělství a jeho prohloubení do povědomí veřejnosti. Rada Evropské unie schválila nařízení č. 2092/91 o ekologickém zemědělství. Značný význam sehrála reforma evropské Společné zemědělské politiky, která se od konce 80. let nezaměřovala už jen na zvyšování produktivity zemědělství a vysokou potravinovou soběstačnost, avšak také na lepší kvalitu a zejména ochranu životního prostředí. Po roce 1992 začaly evropské státy podporovat v rámci dotací ekozemědělce. Na tuto formu zemědělství přešlo více než tisíc hospodářství a vzrůstal zájem spotřebitelů i obchodu o ekologické potraviny. Důvodem, proč lidé začali více kupovat biopotraviny, byly skandály s nemocí šílených krav, slintavkou a kulhavkou. V tomto roce byla v Británii zaznamenaná doslova nákupní horečka biopotravin na trhu. Na základě průzkumu trhu až 80 % domácností koupilo od října 2001 alespoň jednou biopotravinu. Na počátku 20. století začaly být dokumentovány první údaje o poškození půdní úrodnosti a změnách v agroekosystémech. Toto období bylo startem pro znovuobjevení některých starých metod, mezi které patřily metody kompostování, neobracení půdy při jejím zpracování a jiné. Byl zaznamenán také zvýšený výskyt chorob, škůdců 15
a snížení kvality u potravin. Následkem zprůmyslnění při zpracování docházelo ke změnám jako konzervování potravin nebo přidávání umělých aditiv, což vedlo ke změně výživových zvyklostí. (KOLÁŘOVÁ & HRADIL, 2003) Plochy ekologického zemědělství v Evropě vzrostly přibližně o 40 % a to v rozmezí let 2000 až 2008. Z celkové plochy 7,6 mil. ha byla převážná polovina luk a pastvin. (http://www.uzei.cz)
3.2 Vytvoření alternativy zvané ekologické zemědělství Vznik ekologického zemědělství je spojen s reakcí na problémy, způsobené zejména industriálním zemědělstvím. (DLOUHÝ & URBAN, 2011) Tento
způsob
zemědělství
představuje
vhodnou
alternativu
k tradičnímu
zemědělství, které využívá tradičních technických a technologický postupů. (ŽIVĚLOVÁ & JÁNSKÝ, 2005) Za primární důvod, který motivoval k vytvoření ekologického, popřípadě organického
zemědělství
lze
považovat
používání
agrochemikálií,
které
se v konvenčním zemědělství používaly. Ty měly za následek zejména tvorbu odolnosti škůdců, chorob i plevelů, měly negativní vliv na vitalitu a zdravotní stav živočichů, závislost zemědělců na chemických výrobcích. Druhý významný problém konvenčního zemědělství je spojen s chovem hospodářských zvířat, především používání průmyslových krmných směsí, stimulátorů a dalších látek.
Produkty z tradičního
zemědělství jsou příliš technologicky upravovány, to má za důsledek málo čerstvých potravin pro spotřebitele. Zemědělci jsou závislí na dodavatelských vstupech, to znamená, že podniky přestávají být soběstačné. Konvenční zemědělství hnojí minerálními hnojivy, čímž se zhoršuje struktura půdy. Všechny tyto faktory a další měly za následek zhoršení kvality potravin, poškození krajiny a životního prostředí. (URBAN & ŠARAPATKA, 2003) Jednou z nejvýznamnějších priorit pro rozvoj ekologického zemědělství bylo zejména vybudování trhu. Podmínkou bylo odlišit biopotraviny od produktů konvenčního zemědělství a informovat spotřebitele o jejich vlastnostech a přednostech. (KOLÁŘOVÁ & HRADIL, 2003) V rámci biologické rozmanitosti má ekologické zemědělství rovněž pozitivní vliv. Způsob udržitelného využívání je podmínkou pro zachování biodiverzity zemědělských ekosystémů. (VÁCLAVÍK, 2006) 16
3.3 Základní statistické údaje EZ v ČR k 31. 12. 2012 Tab. 1 Výměra zemědělské půdy v EZ v období 2003-2012
Rok
Počet podniků celkem
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
810 836 829 963 1 318 1 946 2 689 3 517 3 920 3 934
Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) 254 995 263 299 254 982 281 535 312 890 341 632 398 407 448 202 482 927 488 658
Podíl ze zemědělského půdního fondu (%) 5,97 6,16 5,98 6,61 7,35 8,04 9,38 10,55 11,40 11,46
Tab. 2 Podíl jednotlivých kultur na celkové výměře ekologického hospodářství v % Plochy Orná půda Trvalé travní porosty Trvalé kultury Ostatní plochy Celkem
2003 2004 2005 2006 7,70 7,50 8,10 8,34 90,86 89,40 82,40 82,50 0,36 0,40 0,30 0,42 1,08 2,70 9,20 8,74 100 100 100 100
Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 9,43 10,30 11,38 12,27 12,29 11,76 82,42 82,42 82,63 82,38 82,42 83,13 0,60 0,91 1,08 1,33 1,54 1,57 7,55 6,37 4,91 4,02 3,75 3,54 100 100 100 100 100 100
Tab. 3 Srovnání základních statistických ukazatelů ekologického zemědělství (Zdroj: http://www.eagri.cz) Období Ukazatel Počet ekofarem Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha) Podíl ekologického hospodaření na celkové výměře zemědělské půdy (%) Výměra orné půdy (ha) Výměra trvalých travních porostů Počet výrobců biopotravin
Meziroční nárůst za rok 2012
k 31. 12. 2011
k 31. 12. 2012
3 920
3 934
14
482 927
488 658
5 731
11,40
11,46
0,06
59 281
58 489
-792
398 060
407 219
9 159
646
454
-192
17
4 PRÁVNÍ ÚPRAVA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ Otázky ekologického zemědělství jsou v ČR upraveny zejména předpisy. Česká republika, od 1. května 2004, jako člen Evropské unie musí respektovat všechny zásady a principy, které jsou v Evropské unii platné. V současné době se řídí ekologické zemědělství
českou
legislativou
a
legislativou
Evropské
unie.
(http://www.phytosanitary.org) Vlastní pravidla hospodaření plynoucí pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin jsou upravena v evropské legislativě, v národním zákoně se tudíž nevyskytují. (http://www.agronavigator.cz) Pro ČR je jedním z primárních Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Dnem 1. ledna 2012 nabyla účinnosti novela Zákona č. 344/2011, kterým se
mění
dosavadní
Zákon
č.
242/2000
Sb.,
o
ekologickém
zemědělství.
(http://www.eagri.cz) Smyslem novely bylo zejména zjednodušit administrativní stránku kolem registrace nových osob podnikajících v ekologickém zemědělství, včetně výrobců biopotravin a obchodníků s biopotravinami. Správní poplatek ve výši 1000 Kč za podání žádosti o registraci se již nebude platit. Zákon také stanoví administrativní postup při vydávání výjimek z pravidel ekologického zemědělství. Výjimky už nebudou vydávat kontrolní organizace, ale od roku 2010 je vydává Ministerstvo zemědělství ČR a některé žádosti o vydání výjimky jsou nově zpoplatněny částkou 1000 Kč. Prováděcí nařízení komise (EU) č. 505/2012 ze dne 14. června 2012, kterým se opravuje a mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, v případě že jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu. Prováděcí nařízení komise (EU) č. 125/2013 ze dne 12. února 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí. (http://www.kez.cz) Vyhláškou č. 16/2006 Sb. se prováděla některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Tento předpis byl novelizován vyhláškou č. 80/2012 Sb., která nabyla účinnosti 1. dubna 2012. Vyhláška obsahuje zejména výčet hospodářských zvířat, která je možné chovat v ekologickém zemědělství, podobu národního loga, prostřednictvím kterého se označují biopotraviny a několik formálních ustanovení. (http://www.eagri.cz)
18
Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) umožňuje České republice od roku 2007 čerpat finanční prostředky na podporu rozvoje venkova z tohoto fondu. (http://www.cenia.cz) Kontrolu nad dodržováním zákona vykonává podle zákon č. 2/1969 Sb. Ministerstvo zemědělství, které tak plní roli Kontrolního úřadu. Certifikací bioproduktů a inspekční činností se zabývá KEZ, o. p. s. (http://www.phytosanitary.cz) Tato společnost je první českou akreditovanou kontrolní a certifikační organizací, která zajišťuje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. (http://www.kez.cz) Na základě rozhodnutí Certifikačního výboru IOAS z 8. ledna 2003, je KEZ o. p. s. akreditována i podle Akreditačního programu IFOAM. Podpora ekologického zemědělství je v ČR zajištěna dle Nařízení vlády č.505/2000 Sb. (SCHULZOVÁ & HUBERT, 2004)
5 AKČNÍ PLÁN Evropská komise přijala v roce 2004 v rámci podpory rozvoje ekologického zemědělství Evropský akční plán pro biopotraviny a ekologické zemědělství. Cílem tohoto plánu bylo mimo jiné zlepšit povědomí o ekologickém zemědělství, zlepšit normy produkce a posílit výzkum v této oblasti. (http://www.cenia.cz) ,,Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství na období 2011-2015“ byl přijat dne 14. prosince 2010. Tento plán navazuje na první ,,Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010“. Akční plán do roku 2010 zahrnoval 6 prioritních oblastí pro rozvoj EZ a jeho cílem bylo dosažení 10 % podílu ekologicky obhospodařovaných ploch na zemědělské půdě právě do roku 2010, kterého bylo dosaženo. (http://www.eagri.cz) Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství podporuje v letech 2011 až 2015 především takové oblasti ekologického zemědělství, které nejsou dostatečně rozvinuty, například výzkum a vzdělávání zemědělců. Prioritou akčního plánu je v roce 2015 dosáhnout 15 % podílu ekologického zemědělství z celkové plochy zemědělské půdy v ČR a nejméně 20 % podílu orné půdy z celkové výměry půdy v ekologickém zemědělství. (http://www.cenia.cz)
19
6 BIOPOTRAVINY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Bioproduktem se rozumí surovina rostlinného nebo živočišného původu, která je získána v ekologickém zemědělství a určena na základě osvědčení k výrobě biopotravin.
(MOUDRÝ
&
PRUGAR,
2001)
Biopotravinou
jsou
produkty
kontrolovaného ekologického zemědělství, neboli potravinářský výrobek, který je zhotovený z bioproduktů a jiných povolených surovin, přídatných a pomocných látek. Vedle
původu
hraje
významnou
roli
také
samotná
výroba
biopotraviny.
(HRADIL, 2001)
6.1 Zásady pěstování bioprodukce Se zákonem o ekologickém zemědělství souvisí i dodržování zásad rostlinné a živočišné výroby. 6.1.1 Zásady pěstování rostlinné produkce Hlavním cílem u rostlinné produkce je dosažení přirozené půdní úrodnosti. Zásady:
vhodná struktura plodin, která musí umožnit střídání plodin s drobným kořenovým systémem s plodinami naopak mohutně kořenícími, plodiny mělce kořenící je nutno střídat s hlubokokořenícími;
pěstování meziplodin;
dlouhé vegetační období;
správný osevní postup zabraňující erozi půdy, důležité je zařadit plodiny z čeledi vikvovitých, dále jeteloviny, luskoviny, okopaniny
pravidelně využívat přísevů a podsevů;
plevele musí být regulovány na základě agrotechnických principů, neboť postřiky proti plevelům nejsou povoleny;
hnojení a výživa rostlin jsou založeny primárně na střídání plodin a na používání organických hnojiv, neboť syntetická průmyslová hnojiva jsou zakázána; (ŠÁNOVÁ, 2006)
přihlížet při výběru odrůd k půdnímu druhu a vlhkostním podmínkám stanoviště;
20
podpora mikrobiální aktivity půdy prostřednictvím pravidelného dodávání organické hmoty,
orbu nahradit kypřením.
6.2 Zásady chovu hospodářských zvířat Legislativní omezení chovu určuje zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství (ČERVENKA & KOVÁŘOVÁ, 2005) ve znění pozdějších předpisů a také evropské Nařízení Rady (ES) 834/2007 Sb. a Nařízení Komise (ES) 889/2008 Sb. V ekologickém zemědělství je možné chovat ty druhy hospodářských zvířat, které jsou uvedeny v Nařízení Komise (ES) č. 889/2008. (http://www.eagri.cz) Zásady:
soulad s Welfare, ustájení musí být odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám zvířat (dostatek pohybu, čerstvého vzduchu, ochrana proti slunci a extrémnímu počasí, dostatek prostoru a podestýlky, průmyslové chovy s řízenými režimy jsou zakázány);
chov zvířat nesmí být v rozporu s požadavky na udržení dobrého zdraví a dlouhověkosti;
označování, odrohování, kastrace další tělesné poškozování nebo mrzačení je zakázáno, povoleny jsou pouze u některých druhů a kategorií zvířat, a to v přesně vymezených případech;
zákaz používání syntetických léčiv, stimulátorů a hormonálních látek, zchutňovače krmiv a stimulátory růstu nejsou také povoleny;
omezeny jsou také velikosti stád, přidávání minerálů, vitamin i nekrmových přísad do krmiva jako prenvence; (ČERVENKA & KOLÁŘOVÁ, 2005)
převažující část sušiny krmné dávky musí pocházet z krmiv ekologického zemědělství (URBAN & ŠARAPATKA, 2003)
21
7 OSVĚDČENÍ PŮVODU A OZNAČOVÁNÍ 7.1 Osvědčení původy Jakýkoli bioprodukt či biopotravina uváděná do oběhu má povinnost mít vystaveno osvědčení o původu. Osvědčení o původu bioproduktu určené ekologickému podnikateli a o původu potraviny výrobci potravin vydává kontrolní orgán. Kontrolní orgán vydá osvědčení na základě žádosti v případě, že podnikatel splnil požadavky stanovené zákonem o ekologickém zemědělství a jeho prováděcích předpisů. Oba typy osvědčení vydá kontrolní orgán do 30 dnů od provedené kontroly, u rostlinných produktů je to nejpozději do termínu sklizně dané plodiny, a to na 1 kalendářní rok. Podnikatel je povinen uchovávat tato osvědčení po dobu 5 let. Kopii osvědčení o původu bioproduktu a osvědčení o biopotravině je podnikatel podnikající ekologicky nebo výrobce biopotravin povinen předat při uvedení produktu do oběhu spolu s bioproduktem či biopotravinou osobě, která tyto produkty do oběhu uvádí. (ČERVENKA & KOVÁŘOVÁ, 2005)
7.2 Označování bioproduktů Bioprodukt, který je určen jako surovina k výrobě biopotravin, se označí jako ekologický tak, že se k jeho názvu uvede slovo ,,bio“ a identifikační kód kontrolního orgánu (CZ-KEZ). Nevylučuje-li to povaha bioproduktu, připojí se i grafický znak. Tímto způsobem je možné označit jen rostlinný nebo živočišný produkt, na který vydal kontrolní orgán osvědčení o původu bioproduktu. (ŠÁNOVÁ, 2006) V přechodném období, v případě, že byla dodržena délka přechodného období 12 měsíců před sklizní, se rostlinný produkt označí také slovy ,,produkt z přechodného období na ekologické zemědělství”. Produkty živočišného původu mohou být označovány teprve po uplynutí nejkratší doby chovu pro hospodářské zvíře, odkud pocházejí.
7.3 Označování biopotravin Biopotravina, při jejíž výrobě bylo použito více než 95 % hmotnosti nebo objemu bioproduktů, přídatných látek a pomocných látek a na kterou kontrolní orgán vydal osvědčení o biopotravině, se označí také grafickým znakem a identifikačním kódem kontrolního orgánu, případně, nevylučuje-li to název biopotraviny i slovem ,,bio”. 22
Pokud by při výrobě bylo použito méně než 95 %, avšak alespoň 70 % hmotnosti nebo objemu bioproduktů, přídatných látek a látek pomocných, označí se biopotravina také údaji o procentním podílu složek zemědělského původu pocházejících z ekologických zemědělství, popřípadě z přechodného období. (ČERVENKA & KOVÁŘOVÁ, 2005) 7.3.1 Loga pro ekologické zemědělství Logo zebry znamená, že biopotraviny byly kontrolovány v České republice, nemusí se ovšem jednat nezbytně a výhradně o české biopotraviny. Jedná se o státní ekoznačku, která zaručuje, že produkt splňuje požadavky zákonů o ekologickém zemědělství. Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZ-BIO-001, CZ-BIO-002 nebo CZ-BIO-003, se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. K jejímu udílení jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolní organizace KEZ o.p.s., ABCERT AG, organizační složka a Biokont CZ, s.r.o. Logo je možné použít jen v případě souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 16/2006 Sb., ze dne 6. ledna 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. (http://www.eagri.cz)
Obr. 1 Národní logo, tzv. zebra
Od 1. července 2012 platí nová pravidla na základě prováděcího Nařízení Komise 505/2012/EU, pro označování biopotravin. Tímto nařízením končí přechodné dvouleté období dle Nařízení 834/2007 a 889/2008 o označování biopotravin. Etikety v rámci biopotravin ze zemí EU mají povinnost být označeny jednotným unijním logem v podobě lístku složených z 12 unijních hvězdiček. Využití tohoto loga bylo do 1. července 2012 dobrovolné. (Viz obr. 2)
23
Obr. 2 Unijní logo
(Zdroj: http://www.bio-info.cz) S tímto logem musí být uveden kód země, kde biopotravina prošla závěrečnou kontrolou, v případě České republiky je to kód CZ. Za kódem státu je zkratka BIO nebo EKO, případně ORG či ÖKO, kterými se rozumí určitý ekologický způsob produkce dle zažité praxe v různých zemích. Poslední součástí kódu je třímístné číslo kontrolní organizace pověřené v daném státě dozorem nad bioprodukcí. (http://www.bio-info.cz)
8 SYSTÉM KONTROLY A CERTIFIKACE Kontrola a certifikace podnikatelů, jejich produktů a výrobků (osvědčování) je prováděna na základě pověření MZe podle § 29 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v rozsahu tohoto zákona a Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Výrobky, které jsou předmětem kontroly dle tohoto pověření, nesou kódové označení: CZ - BIO - 001. Certifikace výrobků je prováděna dle ČSN EN 45011 prostředkem poskytujícím ubezpečení, že produkt vyhovuje specifikovaným normám a jiným normativním dokumentům. Potvrzení shody s příslušnými normami má podobu certifikátu. (http://www.kez.cz) Dozor nad dodržováním zákona o ekologickém zemědělství vykonává Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo v rámci výběrového řízení uzavírá smlouvu s vybranou právnickou osobou (pověřená osoba), na základě které je pověřená osoba (kontrolní orgán) oprávněna vydávat osvědčení o původu bioproduktu, osvědčení o biopotravině a provádět kontroly a další odborné úkony. V případě, že by při kontrole podniku nebyly shledány žádné závady, inspektor nezávislé kontrolní organizace předá kontrolní zápis certifikačnímu výboru. Certifikační výbor, který je složený ze zástupců státních kontrolních orgánů, spotřebitelů, 24
zpracovatelů, obchodníků s bioprodukty a nezávislých odborníků vydá podniku certifikát podniku. Na základě tohoto certifikátu je podnik uznán a označen za ekologický. (MOUDRÝ, 2002)
8.1 Jednotlivé kontrolní organizace Kontrola je zajišťována soukromými kontrolními subjekty a nově také státními kontrolními orgány. Soukromé kontrolní subjekty představují kontrolní činnosti spojené s vydáním osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního produktu. (http://www.eagri.cz) V České republice nejdéle v tomto oboru působí KEZ o. p. s. (logo viz obr. 3), označení pro Kontrolu ekologického zemědělství. (ŠARAPATKA & URBAN, 2006) Společnost je první česká akreditovaná kontrolní a certifikační organizace, která zajišťuje odbornou, současně nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství. Byla založena v roce 1999 Svazem producentů a zpracovatelů biopotravin PRO-BIO, Nadačním fondem pro ekologické zemědělství FOA a Spolkem poradců ekologického zemědělství EPOS. Od 11. října. 2001 je akreditována u Českého institutu pro akreditaci (ČIA), o.p.s. (http://www.kez.cz) Pro všechny zemědělce a zpracovatele v ekologickém zemědělství v ČR vytvořila kontrolní organizace KEZ směrnice ,,Standardy KEZ”, které vycházejí z mezinárodních pravidel IFOAM. Standardy KEZ jsou certifikačním programem, který je uznán akreditačním orgánem IFOAM a KEZ může podnikatelům, splňujících tyto směrnice, udělit právo užívání a označování svého zboží logem IFOAM. Přihlášení k těmto Standardům také umožňuje vývoz výrobků do zemí mimo EU bez komplikací a dalších inspekčních a certifikačních opatření. (ŠARAPATKA & URBAN, 2005)
Obr. 3 Logo organizace KEZ o. p. s.
(Zdroj: http://www.kez.cz) Další organizací na kontrolu ekologického hospodaření a bioprodukce je ABCERT AG, organizační složka. Od roku 2006 má německá organizace svoji pobočku v ČR 25
se sídlem v Brně. (Obr. 4) S pověřením MZe ČR vykonává kontrolní činnost. Je akreditována podle normy EN 45011. V současné době spoléhá na certifikaci ekologického zemědělství udělovanou společností ABCERT nejvíce zákazníků v Německu, kde zaručuje vysoký stupeň neutrality a objektivity při výkonu kontroly.
Obr. 4 Logo společnosti ABCERT, AG organizační složka
(Zdroj: http://www.abcert.cz) Společnost Biokont CZ, s. r. o. byla založena v roce 2005, je pověřená MZe ČR a ÚKSÚP Bratislava, kontrolní a certifikační činností v ekologickém zemědělství v České a Slovenské republice, registrovaná v Official Journal of the European Union v Bruselu. Má přístup do centrálních evidencí. Mezinárodní kód Biokontu pro ČR je CZ-BIO-003. (http://www.biokont.cz)
Biokont CZ, s.r.o. Obr. 5 Logo společnosti Biokont CZ, s. r. o.
Ochrannou známku Biokont (obr. 6) lze používat po uzavření Smlouvy o inspekci a certifikace a Licenční Smlouvy o poskytnutí práva nevýlučného užívání. Výrobky s tímto označením lze používat v ekologickém zemědělství v souladu s NR (ES) 834/2007, NK (ES) 889/2008 a Z 242/2000 Sb.
Obr. 6 Ochranná známka Biokont
(Zdroj: http://www.biokont.cz) Státní kontrolní orgán zajišťuje úřední kontrolu v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 Sb. V případě této problematiky je Ministerstvem zemědělství ČR pověřen ÚKZUS, respektive Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. 26
S těmito organizacemi musí každý, kdo chce produkovat nebo vyrábět biopotraviny podepsat smlouvu a dodržovat jejich pravidla, nařízení a podléhat pravidelným i nepravidelným kontrolám. Farmáři a výrobci, kteří splní všechny požadavky, dostanou od těchto organizací certifikát, který je opravňuje užívat u svých produktů označení BIO. Certifikát je udělován na jeden rok, přičemž může být při porušení pravidel kdykoliv odebrán. (http://www.ekoporadna.cz)
8.2 Registrované subjekty v ekologickém zemědělství Podle zákona o ekologickém zemědělství má povinnost každý zájemce, který hodlá podnikat v ekologickém zemědělství, podat žádost o registraci na MZe ČR. Jsou rozlišovány následující kategorie subjektů:
ekologický podnikatel (zemědělec),
výrobce biopotravin (zpracovatel bioproduktů),
osoba, která uvádí biopotraviny nebo bioprodukty do oběhu (tzn. obchodník, dovozce, vývozce),
výrobce nebo dodavatel ekologických krmiv,
výrobce nebo dodavatel ekologického rozmnožovacího materiálu nebo osiv,
ekologický chovatel včel, (MOUDRÝ et. al., 2007)
jiná povaha činnosti, například ekologický chovatel ryb, ekologický pěstitel hub nebo ekologický sběrač volně rostoucích rostlin. (http://www.eagri.cz)
9 VÝROBA BIOPOTRAVIN Výroba biopotravin musí směřovat k zachování biologické a nutriční hodnoty, musí být průkazně doložitelný původ zemědělských surovin, pocházejících výhradně z ekologického zemědělství. (ČERVENKA & KOVÁŘOVÁ, 2005) Výrobcem biopotravin se rozumí každá osoba, která tyto biopotraviny vyrábí za účelem jejich uvádění do oběhu. Samotná výroba představuje čištění, třídění, upravování nebo zpracování bioproduktů, případně přidávání dalších látek, které jsou povoleny zákonem a prováděcí vyhláškou. Další činnost představuje balení a další úpravy biopotravin za účelem uvádění do oběhu. (ŠÁNOVÁ, 2006)
27
Největší pozornost je biopotravinám věnována ze strany podniků a družstev, které spolupracují
s ekologickými
farmami
v celé
České
republice.
(STŘÍBRNÁ & MIKULA, 2003) Celkový počet ekologických subjektů s aktivní registrací k 8. dubnu 2013 činí 4 423, z toho počet výrobců biopotravin 454. V tab. 4 je uvedený seznam největších společností zabývajících se výrobou biopotravin v ČR, které jsou seřazeny dle velikosti obratu realizovaného jen na trhu ČR. Seznam se oproti minulým letům rozrostl o dvě nové společnosti POLABSKÉ MLÉKÁRSNY a. s. a MEDIATE s. r. o. U dvou prvních subjektů, fungujících jako velkoobchod, byl zahrnut při srovnání všechen jejich obrat z důvodu nemožnosti odlišit obrat za vlastní výrobu a za distribuci hotových produktů. Tab. 4 Výrobci biopotravin podle obratu na českém trhu za rok 2010 (Zdroj: http://www.uzei.cz) Pořadí
Společnost
1.
PRO-BIO, obchodní společnost s. r. o.
2. 3. 4.
Country Life, a. s. OLMA, a. s. Biopark, s. r. o.
5.
bio nebio, s. r. o.
6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Ing. Jan Štěrba ČEROZFRUCHT s. r. o. LACRUM Velké Mezičíčí, s. r. o. Mlékárna Valašské Meziříčí, spol. s r. o. POLABSKÉ MLÉKÁRNY a. s. Sonnentor s. r. o. Jan Zeman - Biopekárna Zemanka MEDIATE s. r. o. TopBio mlýn s. r. o. Maštalíř Jan - St. Pierre
28
Zaměření výroby Obilniny, těstoviny, polotovary, mlýnské výrobky Obilniny, těstoviny, pečivo Mléko a mléčné výrobky Hovězí maso, kuřecí maso Trvanlivé pečivo, cereální směsi, polotovary aj. Ovoce a zelenina Ovoce a zelenina Mléko a mléčné výrobky Mléko a mléčné výrobky Mléko a mléčné výrobky Čaje, koření Trvanlivé pečivo Bylinné čaje Obilniny, těstoviny Výrobky z kozího mléka
9.1 Zásady při výrobě biopotravin
energetická úspornost;
neplýtvat neobnovitelnými zdroji, omezit produkci odpadů na minimum;
neznečišťovat životní prostředí;
neužívat chemické přísady a jiné syntetické látky;
eliminace jakýchkoli nežádoucích zbytků (reziduí) v biopotravinách;
využívání
vyzkoušeného
technického
zařízení
a
metod.
(MOUDRÝ & PRUGAR, 2002)
9.2 Zpracování biopotravin Při zpracování surovin (bioproduktů) na biopotraviny je nutné používat pouze šetrné postupy, které způsobují minimální fyzikální, chemické a biologické změny. (ČERVENKA & KOLÁŘOVÁ, 2005) 9.2.1 Zpracovatelské postupy Následující
postupy
jsou
vyjmenovány
prováděcí
vyhláškou
k zákonu
o ekologickém zemědělství. Postupy:
mletí, drcení, stloukání;
tepelné opracování (odpařování, sušení, pečení, pasterizace, sterilizace);
uzení bez přídavku chemikálií;
lisování;
filtrace a čiření;
chlazení a mrazení
homogenizace;
extruze;
fermentace;
síření;
emulgace;
extrakce parou, alkoholem;
destilace. (ČERVENKA & KOLÁŘOVÁ, 2005)
29
9.2.2 Zakázané operace při výrobě biopotravin Zakázané operace:
bělení;
nakládání s použitím chemikálií;
hydrogenace;
uzení s užitím nepovolených chemikálií;
ozařování a mikrovlnný ohřev;
přidávat syntetické konzervační látky, barviva, ochucovadlo, umělá sladila, oxid siřičitý (výjimka u zpracování vína), emulgátory a jiné syntetické přídavky (ŠANOVÁ, 2006)
výměna kationtů a aniontů;
působení hormonů; (ČERVENKA & KOLÁŘOVÁ, 2005)
9.3 Ekologická integrita produktů Výrobci biopotravin mohou zpracovávat bioprodukty pouze s použitím takových principů, které nesmí narušit ekologickou integritu produktů. To znamená:
zpracování produktů se musí vykonávat v provozech zcela a jasně prostorově nebo časově oddělených od provozů, ve kterých se zpracovávají suroviny vyrobené tradičními (konvenčními) postupy,
v průběhu dopravy biosurovin od producenta ke zpracovateli nesmí docházet k jejich kontaminaci a musí být odděleny od surovin vyráběných konvenčními postupy, (ŠANOVÁ, 2006)
během skladování a dopravy bioproduktů zabránit kontaminaci a oddělit je od surovin vyráběných konvenčním způsobem.
9.4 Kontrolní systém bioproduktů Výrobní postup musí být vždy zajištěn účinným a dokumentovaným kontrolním systémem z důvodu, aby mohl příslušný kontrolní orgán ekologického zemědělství pozorovat:
původ, vlastnosti a množství produktů, surovin, aditivních látek a pomocných látek, které byly dodány do výrobní jednotky,
příslušné vlastnosti a množství bioproduktů, které opustily výrobní jednotku,
30
ostatní informace, které by mohly být důležité v rámci prováděné kontroly výrobních operací, například údaje o původu, vlastnostech a množství přísad a
přídatných
látek,
případně
o
složení
výrobku.
(ČERVENKA & KOLÁŘOVÁ, 2005)
10 KVALITA BIOPOTRAVIN Pojem kvalita biopotravin není z hlediska legislativního nikde přesně definován. Biopotraviny musí vždy splňovat požadavky a limity jakostních a hygienických norem pro podobné konvenční výrobky a navíc musí být vyrobeny a kontrolovány dle zvláštních směrnic, které ve svém důsledku chrání životní prostředí. (MOUDRÝ, 2002) Mnoho vědeckých pokusů, které srovnávaly konvenční a ekologické plodiny, došlo k závěru, že ekologické rostliny mají skutečně vyšší obsah nutričních látek než rostliny pěstované běžným konvenčním způsobem. V rámci ČR nebylo provedeno dostatečné množství komplexních studií, které by potvrdily či vyvrátily tvrzení, zda jsou biopotraviny skutečně zdravější. Existuje ovšem mnoho studií, které dokazují pozitivní dopad biopotravin na lidské zdraví. (HAJŠLOVÁ & SCHULZOVÁ, 2006) Ovoce a zelenina vypěstovaná konvenčním způsobem častěji přesahuje hygienické normy obsahu škodlivých látek. Výzkumy ovoce a zeleniny dokládají, že biopotraviny bývají chutnější v důsledku nižšího obsahu vody, které způsobuje, že složky - včetně složek ovlivňujících chuť - se v rostlině vyskytují ve vyšších koncentracích. S kvalitou souvisejí také zpracovatelské postupy. Během zpracování surovin je nutné používat nejšetrnější možné technické postupy. Vysoká nutriční kvalita je jedním z charakteristik kvality biopotravin. Představuje vyšší hladinu sekundárních rostlinných složek a vitaminů C. Mléko a maso má z nutričního pohledu lepší složení mastných kyselin. Žádný rozdíl ve srovnání s konvenčními produkty nebyl zaznamenán u sacharidů a minerálů. Dalším bodem kvality biopotraviny je vyšší požitek, neboť biozelenina a ovoce mívají vyšší senzorickou kvalitu. Biopotraviny také vykazují lepší vlastnosti při skladování, ovšem u některých komodit je nutno vyřešit některé problémy, jako například biopšenice s nižším obsahem bílkovin, u které je nutné přizpůsobit výrobu chleba. Šetrnější zpracování je rovněž základem kvality. Je přirozené a zachovává původní kvalitu. Zpracování je založeno na zvláštní péči, které jsou vymezeny předpisy. Ekologické 31
zemědělství je prospěšnější i z hlediska environmentálního. Týká se zejména biologické rozmanitosti a rozmanitosti krajiny, půdy, vody, klima a ovzduší a rovněž pro spotřebu energie. (VALEŠKA, 2008)
11 ČESKÝ TRH S BIOPOTRAVINAMI Po značném nárůstu trhu biopotravin v letech 2005 až 2008 došlo v posledních letech k zastavení vývoje maloobchodního obratu. Primární problém spočíval v roce 2010 především ve snižování cen biopotravin. Snížení způsobily nižší ceny surovin na světových trzích, dále snižování maloobchodních cen zejména v maloobchodních řetězcích, a to převážně z důvodu menší poptávky ze strany zákazníků. Ti se v důsledku ekonomické krize vrátili k nákupu běžných konvenčních potravin. Pro rok 2011 a 2012 je očekáván pouze mírný nárůst spotřeby. (VALEŠKA, 2012)
11.1 Trh s biopotravinami v ČR v základních ukazatelích za rok 2010 Ze statistického šetření ekologického zemědělství s údaji za rok 2010 vyplývá, že:
Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu dosáhl v roce 2010 cca 2,1 mld. Kč,
z toho obrat v maloobchodě 1,5 mld. Kč, veřejné stravování přes 11 mil. Kč a 60 mil. Kč dosáhl obrat u přímého prodeje,
celkem tedy prodej biopotravin v ČR za zhruba 1,6 mld. Kč,
vývoz biopotravin se zvýšil na přibližně 505 mil. Kč, největší exportéři - firmy RACIO, s. r. o., Sonnentor, s. r. o., Frujo, a. s., PRO-BIO, obchodní společnost s r. o.,
podíl biopotravin z dovozu nelze z důvodu nedostupnosti dat stanovit celkový domácí maloobchodní obrat,
množství dovozu finálních biopotravin je odhadován ve výši 46 % maloobchodního obratu v ČR,
hlavními dovozci v roce 2010 byly firmy Hipp Czech, s. r. o., Fair Trade Centrum, s. r. o., Excellent Plzeň, s. r. o. a SUNFOOD VM, s. r. o. Významně se na objemu dovozu podílejí také přímo maloobchodní řetězce, především dm drogerie markt, s. r. o. 32
průměrná spotřeba biopotravin v ČR pod hranicí 200 Kč/osoba/rok,
podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů jen 0,7 %,
realizace nákupu se uskutečňuje nejvíce v maloobchodních řetězcích (přibližně 67,2 %, za 1,1 mld. Kč), dále prodejny zdravé výživy a biopotravin (19,4%), lékárny (4%), drogerie (3,2 %), přímý prodej (4 %), nezávislé drobné prodejny potravin (1,2 %), veřejné stravování (0,8 %),
V tab. 5 je uveden vývoj trhu s biopotravinami v jeho základních ukazatelích. Tab. 5 Vývoj trhu biopotravin v ČR v letech 2008-2010 (Zdroj: http://www.uzei.cz) Ukazatel Celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývoru (mld. Kč)
2008
2009
2010
1,95
1,98
2,10
Vývoz (mld. Kč)
0,15
0,37
0,51
Spotřeba biopotravin v ČR (mld. Kč)
1,80
1,61
1,59
Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%)
0,75
0,65
0,63
Spotřeba na obyvatele za rok (Kč)
176
154
151
Podíl dovozu na obratu biopotravin (%)
57
46
46
Podíl řetězců na obratu biopotravin (%)
74
68
67
Struktura hlavních kategorií biopotravin je trvale stabilní. Z hlediska kategorií biopotravin podílející se nejvíce na maloobchodním obratu mají největší zastoupení: 1. ,,Ostatní zpracované potraviny“ (tvoří 33 %, přičemž polovinu podílu tvoří dětská výživa). 2. ,,Mléko a mléčné výrobky“ (tvoří 25 %). 3. ,,Ovoce a zelenina“ (představuje 11 %, zahrnují ovocné a zeleninové šťávy). V rámci vývoje došlo k největšímu růstu u kategorie ,,Mlýnské a škrobárenské výrobky.“ (http://www.uzei.cz)
33
Údaje o biopotravinách dostupné pro rok 2010 Mezi nejčastěji zpracovávané bioprodukty českých výrobců patří podle převažující činnosti zpracování masa a výroba masných výrobků. Od roku 2010 se do popředí dostává zpracování mléka a mléčných výrobků a zpracování ovoce a zeleniny. U těchto dvou kategorií dochází neustále k nárůstu registrovaných výrobců. Velmi významný je také počet registrovaných výrobců vína (77 výrobců). Z hlediska obratu dosáhla v roce 2010 největší objem výroby znovu kategorie „Ostatní zpracované potraviny“ (30 %; zejména podkategorie „Káva a čaj“), následovaná kategoriemi „Mléko a mléčné výrobky“ (18,6 %) a „Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky“ (15,7 %). Ze získaných údajů
ÚZEI však vyplývá, že téměř třetina z celkového počtu
404 výrobců biopotravin svou činnost v roce 2010 skutečně vůbec neprovozovala z důvodu běžícího přechodného období či ukončení činnosti z důvodů nedostatku zakázek. Celkový obrat výroby biopotravin dosáhl v roce 2010 ve velkoobchodních cenách 1,2 mld. Kč (obdobně jako v roce 2009), přičemž čeští výrobci exportovali biopotraviny za přibližně 407 mil. Kč (35 % celkového obratu výroby; v roce 2009 to bylo 352 mil. Kč, tedy 30 %). Nejvíce biopotravin mířilo do Rakouska (téměř 40 %). Na českém trhu využívali výrobci k prodeji biopotravin nejčastěji maloobchodní řetězce (49 %), prodejny zdravé výživy a biopotravin (27 %) a velkoobchody (12 %). Výrobu biopotravin zahajují postupně nejen tzv. bio specialisté, ale také střední a velké potravinářské firmy. Z průzkumu ÚZEI mezi jednotlivými výrobci vyplývá, že u více než poloviny (51 %) aktivních výrobců se biopotraviny podílí na jejich celkovém obratu méně než 5 %. Naopak 21 % výrobců mělo vyšší než 90 % podíl, avšak tito výrobci
tvořili
až
43
%
celkového
obratu
výrobců
biopotravin
v ČR.
(http://www.uzei.cz) Z hlediska velikosti obratu za biopotraviny zhruba polovina výrobců (47,6 %) uvedla, že za rok 2010 utržili za biopotraviny méně než 2 mil. Kč, jejich podíl na celkovém obratu činil pouhé 2,4 %. Naopak 12 firem dominujících největším obratem utržilo za biopotraviny nad 20 mil. Kč a realizují téměř ¾ celkové výroby biopotravin v ČR. (http://www.eagri.cz)
34
11.2 Výrobci biopotravin Dle aktualizovaných údajů Ministerstva zemědělství bylo na konci roku 2011 registrováno 422 výrobců biopotravin, respektive 646 výrobních provozoven, z toho až 197 provozoven tvořily řetězce BILLA, spol. s r. o. (VALEŠKA, 2012) V roce 2012 došlo k úbytku počtu výrobců z důvodu omezení činnosti společnosti Billa, spol. s r. o., která ukončila během tohoto roku dopékání biopečiva ze zmražených polotovarů ve svých provozovnách. (Viz tab. 6) V průběhu roku 2011 ukončilo svoji činnosti 55 subjektů, nejčastěji se jednalo o faremní zpracování. Tab. 6 Počet výrobců biopotravin v letech 2001 až 2012 (Zdroj: http://www.eagri.cz) Rok Počet výrobců biopotravin
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 96 116 125 152 253 422 497 626 646 454
11.3 Distribuce biopotravin na trhu Významně dominují také maloobchodní řetězce v distribuci. Počet registrovaných distributorů vzrostl ke konci roku 2011 na 226 provozoven, respektive 201 subjektů. K 31. prosinci 2010 bylo registrovaných 186 provozoven, v roce 2011 tedy došlo k nárůstu o 21,5 %. Důležitá skutečnost ovšem je, že v obchodu s biopotravinami působí velký počet subjektů realizujících maloobchodní prodej, tyto se však dle zákona o ekologickém zemědělství nemusí registrovat od roku 2006. Celkový obrat registrovaných distributorů činil v roce 2010 ve velkoobchodních cenách 375 mil. Kč, což je srovnatelné s rokem 2009. Mezi hlavní kategorie distribuovaných biopotravin patří trvale: 1. Ostatní zpracované potraviny (50 % podíl, ¾ tvoří prodej dětských výživ, dominantní postavení společnost Hipp Czech, s. r. o.) 2. Ovoce a zelenina (27 %). Z šetření ÚZEI ČR vyplývá, že v roce 2010 došlo k výraznému vzrůstu podílu exportu (na 26 % proti 4 % v roce 2009). Celkem na trhu ČR skončilo 74 % objemu distribuovaných biopotravin v celkovém množství 277 mil. Kč. K prodeji distributoři nejvíce využívají maloobchodní řetězce (48 %), lékárny (17 %), drogistické řetězce 35
(13 %) a prodejny zdravé výživy a biopotravin (6 %). Distributoři dále v tomto roce dovezli biopotraviny za zhruba 294 mil. Kč. Z tohoto objemu byly ¾ uplatněny na českém trhu. Zboží za zbývajících 81 mil. Kč bylo dále reexportováno. Největšími dovozci hotových výrobků do ČR jsou Německo a Rakousko, nově pak Ukrajina. Dovoz biopotravin je realizován i maloobchodními řetězci, dovoz vzrostl o 20 % na přibližně 400 mil. Kč. 11.3.1 Odbytová místa a formy prodeje Největší množství biopotravin nakoupí čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích. Dnes jsou biopotraviny nabízeny již všemi nadnárodními maloobchodními řetězci kromě prodejen Lidl (cca 1 100 prodejen), některými družstevními prodejnami COOP (300), nezávislými prodejními sítěmi (Brněnka, Hruška), prodejnami zdravé výživy a biopotravin (300) a drogeriemi (dm, Rossmann), lékárny a jiné. (http://www.uzei.cz) Tab. 7 Hlavní odbytová místa v ČR v letech 2008-2010 (Zdroj: http://www.greenmarketing.cz a http://www.uzei.cz)
2008 2009 2010 podíl odbytového místa (%) 74,0 65,7 67,2 x 3,5 3,2 18,0 17,7 19,4 2,0 2,4 1,2 1,4 3,9 3,5 4,0 6,0 4,7 0,6 0,8 0,8 100,0 100,0 100,0
Odbytové místo Supermarkety/hypermarkety 1)
Drogerie Prodejny zdravé výživy a biopotravin Nezávislé prodejny potravin Farmy a ostatní přímý prodej Lékárny Gastronomie Celkem 1)
Drogistické řetězce (drogerie) Supermarkety/hypermarkety.
jsou
do
roku
2008
součástí
2010 (mil. Kč) 1070 51 310 19 55 75 12 1592 kategorie
Prodej lze rozdělit na dvě základní formy, jedná o přímý a zprostředkovaný prodej. V ČR převažuje jednoznačně zprostředkovaný prodej. Více než 60 % všech biopotravin se v našich podmínkách prodává prostřednictvím řetězců super a hypermarketů. (MOUDRÝ et. al., 2007)
36
Nárůst nových distribučních kanálů přímého prodeje zaznamenal v roce 2011 prodej prostřednictvím farmářských trhů, kde nacházeli odbyt i ekologičtí zemědělci, avšak v nabídce trhů biopotraviny představovaly jen nepatrnou část sortimentu. Význam měl také prodej prostřednictvím bedýnek, nejmenší rozvoj ovšem zaznamenal odbyt do hromadného stravování. (http://www.eagri.cz)
11.4 Faktory ovlivňující trh s biopotravinami v ČR 11.4.1 Poptávka po biopotravinách Poptávka po bioproduktech v ČR neustále roste, nabídka je ovšem nedostatečná. Některé produkty na trhu zcela chybí. (ŽIVĚLOVÁ & JÁNSKÝ, 2007) Odbyt v ČR je závislý na sezónnosti některých druhů biopotravin. Biozrniny, biomouky, biovločky a jiné jsou v kurzu převážně v zimě, biozelenina a bioovoce zase v létě. (ŠÁNOVÁ, 2006) Poptávka po biopotravinách má svá specifika. Největší vliv na poptávku má zaručená pravost ekologického produktu, kvalita výrobku, kontrola produkčního procesu a spolehlivost výrobců a dodavatelů. Nejméně je potom poptávka ovlivněna známostí značky, balením a servisem od dodatele. Vzrůstající poptávka spotřebitelů souvisí se stále rostoucím zdravým životním stylem. Snaha zákazníků spočívá zejména v získání co nejchutnější potraviny, až po podíl na ochraně životního prostředí a krajiny. Mezi
nejčastější
problém,
se
kterým
se
setkáváme
v našich
podmínkách,
je nespokojenost koncových spotřebitelů, týkající se obtížnější dostupnosti kvalitních domácích biopotravin. 11.4.2 Příjmy Kupní síla peněz a velikost příjmů rozhoduje o objemu výdajů za potraviny. Tato informace má velký vliv na to, zda si spotřebitelé mohou dovolit dražší potraviny nebo nakupují jen levné, základní a nezbytné výrobky. V ČR je podíl rodinných výdajů na potravinářské produkty poměrně velký. To je způsobeno zejména nízkými cenami potravin, což má za následek skutečnost, že spotřebitelé nakupují levnější výrobky a tím mají nižší zájem o bioprodukty. (MOUDRÝ et. al., 2007) V současné době kupují biopotraviny převážně lidé, kteří se vědomě snaží pečovat o své zdraví nebo ti, kteří mají nějaké zdravotní potíže. Rozsáhlou skupinu
37
mezi
konzumenty
biopotravin
tvoří
zejména
maminky
s dětmi.
(VESELÁ & VÁCLAVÍK, 2008) 11.4.3 Ceny biopotravin Největší překážkou, která je vnímána v souvislosti s biopotravinami, je jistě jejich vysoká cena. Proto je cena biopotravin považována výrobci a obchodníky za nejvýznamnější marketingový nástroj. (http://www.bio-info.cz) Výrobky jako měkké sýry ovčí, kozí, kozí mléko, ryby nebo vejce představují dobrý odbyt a zajímavé ceny. Velká odchylnost cen bioproduktů ovlivňuje forma odbytu, stupeň zušlechtění a poptávka. (MOUDRÝ et al., 2007) 11.4.4 Povědomí a informovanost spotřebitelů V zemích západní Evropy je úroveň ekologického povědomí výrazně vyšší než v ČR. Stejné je to pak s informovaností spotřebitelů o biopotravinách. Na trhu biopotravin je možné se setkat s tzv. pseudobioprodukty, tj. produkty, které neprošly systémem kontroly a certifikace, nebyly vyrobeny v rámci zákona o ekologickém zemědělství, i přesto ale používají různé symboly nebo odvozeniny ,,bio“, ,,eko“ aj. Tento stav pouze zhoršuje zájem spotřebitelů a snižuje i jejich informovanost. Vzhledem k tomu, že se specializované obchody nemohou zaměřit z důvodu malého sortimentu pravých biopotravin přímo na ně, berou ho jen jako doplněk rozsáhlého sortimentu dalších konvenčních výrobků. (MOUDRÝ et. al., 2007) Poptávku
po
biopotravinách
velice
ovlivňuje
informovanost
spotřebitelů.
Mezi nejvýznamnější zdroje převládá informace získaná přímo ve specializovaných prodejnách s biopotravinami a informace získané od známých. (ŽIVĚLOVÁ, JÁNSKÝ & KOUDELKOVÁ, 2004) Na základě průzkumu MZe ČR byly zpracovány údaje o povědomí biopotravin. Cílem průzkumu Ministerstva zemědělství ČR za měsíc říjen 2010 bylo zjistit povědomí české veřejnosti o ekologickém zemědělství, biopotravinách a značkách biopotravin včetně údajů, zda došlo ke změně nákupního chování a zvýšení spotřeby biopotravin. Z výsledků plyne, že 96 % dotázaných ví o prodeji biopotravin v ČR. Dále 2/5 respondentů (z celkových 513 dotázaných ve středních a větších městech nad 50 tis. obyvatel) tyto produkty kupují, přičemž třetina pravidelně. Biopotraviny nejčastěji nakupují ženy a respondenti s vyšší životní úrovní domácnosti. Přibližně 24 %
38
nákupu tvoří mléčné výrobky, dále zelenina a ovoce, biomaso, pečivo, nápoje a pochutiny. Nejčastěji nakupují biopotraviny v supermarketech. Z hlediska postoje k biopotravinám si na základě tohoto průzkumu ¾ dotázaných myslí, že při pěstování biopotravin jsou používané, i když v minimálním množství chemikálie. S podporou ekologického zemědělství státem souhlasí zejména ženy a respondenti s maturitním vzděláním. Negativní postoj ovšem zaujímají muži a dotázaní s nižším stupněm vzdělání. Mezi největší bariéru při spotřebě potravin je jejich cena. Patří mezi hlavní faktor, který spotřebitele nejvíce odrazuje. Další překážkou je určitá nedůvěra, že biopotraviny mají lepší kvalitu a jsou zdravější než běžné potraviny. K posledním faktorům patří malý sortiment a poněkud obtížná dostupnost. Respondenti nakupují v nejvíce v supermarketech, i přesto, že považují za nejkvalitnější zdroje biopotravin biofarmy nebo specializované obchody. (http://www.eagri.cz) 11.4.5 Nabídka biopotravin Ve srovnání s vyspělými zeměmi je sortiment ČR poměrně malý. Příčinou je zejména chybějící tradice malokapacitních výrob, vysoká cena technologií a jejich nedostatek, malé množství informací o nich, obtížné získávání úvěrů na pořízení malokapacitních technologií a nemalý podíl také tvoří současná situace zemědělských podniků. (MOUDRÝ et. al., 2007) Z průzkumu ekologického zemědělství za rok 2011 vyplývá, že téměř všechny nabízené biopotraviny ze zkoumaného košíku pocházely ze zahraničí. Jak v obchodních řetězcích, tak ve specializovaných prodejnách biopotravin tvořil podíl zahraničních biopotravin na zkoumaném košíku přibližně 56 %. (http://www.eagri.cz)
12 EVROPSKÝ TRH S BIOPOTRAVINAMI Evropa je kontinent s největším a nejvíce rozvinutým trhem s biopotravinami. Prodej biopotravin se soustřeďuje spíše v západní Evropě, konkrétně Německo, Francie, Itálie a Velká Británie. Tyto země tvoří přes 75 % celkového obratu. Ovšem další země, jako Dánsko, Švédsko a Holandsko zaznamenávají v posledních letech značný nárůst obratu.
39
Střední a východní Evropa tvoří přibližně 2 % celkového evropského obratu. Země jako Rumunsko nebo Ukrajina patří mezi důležité zdroje bioobilovin. Zpracování biopotravin v těchto zemích je ale nedostatečné, proto dochází k tomu, že je stále více hotových
výrobků
dováženo
právě
ze
zemí
Západní
Evropy.
(http://www.greenmarketing.cz) V roce 2009 patřilo mezi nejrozšířenější trhy s biopotravinami Německo s obratem přibližně 6,02 milionů eur, následovanou Francií se 3,385 miliony eur a Velká Británie s 2,0 miliony eur. Evropský trh s biopotravinami dosáhl celkově za rok 2009 18,4 milionů eur. V roce 2010 představoval evropský trh s biopotravinami 19,6 miliard eur, v porovnání s rokem 2009 se zvýšil zhruba o 8 %. (http://www.ifoam.org) Německo Vývoj trhu je v Německu do značné míry ovlivněn situací a zapojením konvenčních maloobchodních řetězců. Mnozí tradiční dodavatelé biopotravin upouštějí z prodejů pro specializované biomaloobchody a svoje výrobky nabízí vybraným konvenčním maloobchodníkům. (http://www.greenmarketing.cz) Postavení německých ekologických zemědělců je v dnešní době takové, že nedokáží domácí trh nasytit. Obrat s bioprodukty stoupá, avšak produkce Německa zůstává pozadu. Z toho důvodu musí být část poptávky uspokojována dovozem. (HVÍZDALOVÁ, 2012) Velká Británie Většina biopotravin je zde nakupována v supermarketech. Britský trh je 3. největší na světě. V září roku 2010 vzrostly prodeje biopotravin v měsíčním srovnání o 15 %. Tento údaj zahrnuje pouze prodeje v maloobchodních řetězcích. Prodeje v září dosáhly až 82 milionů liber, což je o 15,5 % více než v předchozím měsíci, tedy srpnu. V roce 2010 se tedy můžeme domnívat, že se do Velké Británie vrátila spotřebitelská důvěra. V předešlých dvou letech byly Britské ostrovy nejvíce zasaženy ekonomickou a finanční krizí. V roce
2007
vstoupil
Whole
Foods
Market,
vedoucí
maloobchodník
s biopotravinami v USA, na evropský trh. Nově otevřený obchodní dům v Londýně představuje přibližně jednu třetinu sortimentu potravin ekologického původu. (VÁCLAVÍK, Green marketing et. al., 2008)
40
Fair trade, v překladu spravedlivý obchod, dává příležitost pěstitelům, řemeslníkům a zaměstnancům v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky k uživení vlastní prací za přívětivých podmínek. (http://www.fairtrade.cz) I přes útlum britské ekonomiky a maloobchodního trhu se podařilo sektoru fair trade výrobků dosáhnout v roce 2010 obratu 1,32 miliardy liber. Tento trh oproti trhu s biopotravinami neustále roste. (http://www.bio-info.cz) Graf 2 představuje evropský obchod s biopotravinami a bionápoji s největšími odbyty. Zcela určitě dominují zmíněné státy a to Německo, Francie, Velká Británie a Itálie.
Graf 2 Evropský obchod s biopotravinami a bionápoji dle odbytů za rok 2010 (Zdroj: http://www.ifoam.org)
13 PROPAGACE BIOPOTRAVIN Biopotraviny patří mezi informačně náročnou skupinu produktů. Základem je správné porozumění rozdílu biovýrobek versus běžný konvenční výrobek. V případě, že zákazník neporozumí rozdílu, biopotravinu nebude ochoten koupit. Vzdělávacích nástrojů je široká škála, nejlepší je však doporučení od důvěryhodné osoby, tzv. word of mouth. V rámci způsobu podpory prodeje představuje největší účinek ochutnávka kombinovaná s cenovým zvýhodněním. Na podpoře se značně podílejí sami zaměstnanci, u kterých je žádoucí neustále zvyšovat jejich schopnosti pravidelným školením a vzděláváním. (VÁCLAVÍK, & URBAN, 2008) Všeobecně patří mezi podpůrná opatření propagační akce, reklama a veřejné informace. Tradicí se staly každoroční veletrhy, biojarmarky, ekotrhy nebo biodožínky, na kterých se nejlepšímu 41
biozemědělci uděluje putovní cena Bartákův hrnec. Takové akce pak představují prodejní charakter s cílem uvést veřejnosti informace o bioprodukci. Důležité je nejen zvýšit účast obchodníků a prvovýrobců zejména na regionálních akcích, ale také více rozvíjet sortiment nabízených bioproduktů. Zavedením takových akcí i do dalších míst a jejich rozšíření na měsíční nebo týdenní trhy bude mít značný podíl na zvýšení odbytu i propagace biopotravin. (MOUDRÝ & PRUGAR, 2002) Biprodejny a biorestaurace představují na rozdíl od jednorázových biojarmarků a ostatních akcí pořádaných během roku každodenní jistotu pro zájemce o bioprodukty. Předponu bio by si ovšem zasloužily pouze takové podniky, kde toto označení nese více než polovina nabízených položek. Mezi jedny z nejmladších patří bioprodejna společnosti Country Life a restaurace Naturalcentra v Jihlavě, které se těší velké pozornosti svých návštěvníků. (HOBSTOVÁ, 2007)
13.1 Veletrhy Veletrh BioFach patří mezi největší světový veletrh biopotravin, doplňků a stravy, který se pravidelně koná během února v německém Norimberku. Odborná veřejnost se zde může seznámit s nabídkou biopotravin a bionápojů až po přírodní zboží, jako například hračky, dárky nebo doplňky do domácnosti. Pro rok 2013 se veletrh konal ve dnech 13. až 16. února. BioFach 2013 se zaměřil na bioodvětví jako na mezinárodní celek. Zabývá se otázkou, co je předpokladem pro trvale udržitelné hospodaření. Tímto navazuje i na minulý ročník BioFach a Vivaness 2012. (http://bio-info.cz) SALIMA je mezinárodní potravinářský veletrh, který každoročně probíhá na brněnském výstavišti. V roce 2008 se v Brně konala největší přehlídka potravinářství a přidružených oborů. Primárním tématem ročníku 2008 bylo právě ekologické zemědělství a biopotraviny. Veletrh byl zaměřen zejména na biovýrobky české kvality, které byly zviditelněny pomocí expozice s názvem „biopotraviny“. Byl zde také vyhlášen již 6. ročník soutěže „Česká biopotravina roku“, jejímž partnerem se spolu s Potravinářskou komorou ČR stala poprvé také společnost Veletrhy Brno. (http://www.eagri.cz) Veletrh BIOSTYL je tradiční veletrh konaný na výstavišti v pražských Holešovicích zaměřený na zdravou výživu a životní styl. Součástí tohoto veletrhu zpravidla bývají i Farmářské tržiště, kde se návštěvníci mohou kvalitní potraviny nejen nakoupit, ale i ochutnat. BIOSTYL zastřešuje sekci celého veletrhu. V roce 2013
42
připadal 8. mezinárodní veletrh zdravého životního stylu na dny 19. až 21. dubna. (http://www.bio-info.cz)
13.2 Měsíc biopotravin Pod záštitou Ministerstva zemědělství mají zastánci ekologického zemědělství a biopotravin možnost se aktivně zapojit do akce Měsíc biopotravin. Princip spočívá ve stanovení jednoho měsíce v roce, kdy by spotřebitelé měli více kupovat bio, zajímat se více o ekologii, zdraví a zaměřit se na vše, co je s ekologií spojené. Mottem ročníku 2012 bylo ,,Držte se biokvality“. Náplní měsíce, pravidelně se jedná o měsíc září, jsou akce výrobců, zemědělců, obchodníků i neziskových organizací a zapojit se mohou také jednotlivci. (http://www.eagri.cz) V roce 2012 se v měsíci září konalo velké množství biojarmarků, hodů a dnů otevřených dveří. Jednou z pořádaných akcí byl také Jihlavský biojarmark, který se neobešel bez pestré nabídky biozeleniny, bioovoce od farmářů Vysočiny, ale také další produkty v kvalitě bio, jako kosmetika, drogerie, oblečení a jiné. Den otevřených dveří se konal v biopekárně Zemanka. Tento den je pro zájemce velkou událostí, neboť dostat se do přísně hygienicky střeženého prostředí, tím se rozumí výrobna pečiva a laskomin, není tak snadné. (http://bio-info.cz)
13.3 Bartákův hrnec Bartákův hrnec představuje cenu pro nejlepší ekozemědělce, který vytvořili představitelé Nadace rytíře Františka Horského v čele s Ing Richardem Bartákem. V současné době ji uděluje Nadační fond Bartákův hrnec, který ovšem navázal na shodnou činnost Nadace rytíře Františka Horského. (HUSÁKOVÁ, 2006) Tato cena je putovním pohárem, který je plný zlaťáků v podobě desetikorun čerstvé ražby. (HOBSTOVÁ, 2007)
13.4 Biopotravina roku Soutěž Česká biopotravina roku má v ČR dlouholetou tradici. Každoročně se o titul uchází mnoho výrobků a potravin, které jsou vyprodukovány tuzemskými ekologickými zemědělci. Tato soutěž má pro uchazeče značný význam zejména ve zviditelnění svých výrobků. Soutěž je pořádána pod záštitou ministra zemědělství, Ing. Petra Bendla. Účast v soutěži s sebou přináší významnou marketingovou 43
příležitost, neboť nominované biopotraviny budou prezentovány v médiích. Celkovým vítězem i vítězem kategorie Mléko a mléčné výrobky se stalo kozí biomáslo vyráběné Blankou a Ivanem Hrbkovými z ekofarmy ve Hvozdu. (KALODOVÁ, 2012)
13.5 Biojarmarky, biodožínky Biojarmarky a biodožínky patří mezi nejatraktivnější formy prodeje. Své výhody to má zejména v kontaktu zákazníků s farmáři či zpracovateli „z očí do očí“. U spotřebitelů také stoupá zájem a obliba o srovnávací testy potravin, kterých je na trhu více druhů od různých dodavatelů, jako je víno, mošty, čokoláda a jiné produkty. (HOBSTOVÁ, 2007) Mezi významné patří hlavně staroměstské Bioslavnosti a náměšťský jarmark, k vrcholům pak patří biojarmark v Praze na Toulcově dvoře nebo biojarmark brněnský. Biojarmarky vedou spotřebitele k domácím bioproduktům, které mají dlouholetou tradici a jsou specialitami českého národa. Zde je právě místo pro realizaci produkce z ekofarem. (VOHRALÍKOVÁ, 2007)
14 UKÁZKA KONKRÉTNÍ BIOFARMY - BIOFARMA SASOV 14.1 Poloha, přírodní podmínky lokality Ekologické hospodářství, Biofarma Sasov, se nachází v okrajové části Jihlavy. Jedná se o příměstskou část krajského města Jihlava, metropole Českomoravské vysočiny, přibližně hodinu od města Brna. Biofarma leží v bramborářské méně příznivé oblasti. Nadmořská výška je zde 500 až 550 m nad mořem. Průměrné srážky za rok 700 až 800 mm, průměrná teplota za rok 6 až 7 ° C. V rámci půdních podmínek se jedná o půdu hnědou středně kyselou, s půdním druhem písčito hlinitá mírně skeletovitá, hloubka ornice mělká až střední. (http://www.biofarma.cz) I přes podmínky Českomoravské vrchoviny hospodaří s uzavřenou vazbou rostlinné a živočišné produkce s využitím orné půdy o rozloze 500 ha. Dokáží si vypěstovat kvalitní krmiva a výpěstky určené na prodej, jako jsou obiloviny, řepka, brambory i zelenina. To vše bez použití chemie. (http://www.eagri.cz)
44
14.2 Založení Farma byla založena 29. července 1991 v areálu Školního statku Střední odborné školy v Jihlavě. Školní statek byl převzat se starými technologiemi bez zaměstnanců, kteří odešli za prací do města v době, kdy zemědělství prožívalo hospodářský pokles. Hospodářství se začalo zaměřovat nejdříve na chov koní, později i na chov prasat, skotu, ovcí a koz. Postupně si začali do nájmu nebo do vlastnictví získávat většinu nemovitostí, které se v areálu a pozemků kolem něj nacházely. Majitelem biofarmy je Josef Sklenář, který v současné době zaměstnává 13 osob. Od roku 1999 vlastní farma certifikát jako Uznaný podnik ekologického zemědělství.
14.3 Zaměření farmy Farma Sasov jako prvoproducent s vypracovanou odbytovou strategií má vlastní zpracování a distribuci. Svoji produkci distribuuje již i do maloobchodních řetězců bez prostředníka, což se dosud žádnému hospodáři nepodařilo. Navíc má vypracovaný systém uzavřených cyklů využití energie na farmě a také program vzdělávání na statku a prodeje přímo ze dvora. Všechny pozemky a zvířata v něm spadají do režimu ekologického zemědělství. Své produkty vyrábí i bez použití povolených syntetických látek. Snahou farmy je zejména co nejlepší soulad s přírodou. Na farmě se dne 17. listopadu 2011 otevřela první bioplynová stanice v ekologickém hospodářství. Sasovská stanice je oproti ostatním unikátní velice pokročilou technologií, namísto obvyklé kukuřice totiž využívá zejména statkový hnůj, trávy a senáže. Doplňkově se používají siláže obilovin, močůvka, silážní šťávy či nevyužitelná krmiva. Josef Sklenář do vybudování bioplynové stanice investoval 42 milionů korun, Evropská unie přislíbila 15 milionovou dotaci. Dalším významným dnem byl 25. únor 2010, kdy byly na farmě otevřeny bio jatka. V jejich prostorách budou porážena pouze zvířata pocházející z ekologického chovu. Na jatkách se budou zpracovávat zejména prasata z této farmy. Cílem ovšem není naplnit maximální kapacitu jatek. Josef Sklenář chce tímto způsobem při porážce odstranit stres z dopravy, který by vedl ke zvýšení pohody zvířat, čímž i ke zkvalitnění jejich masa. Do vybudování bio jatek bylo investováno 20 milionů korun, Evropská unie přislíbila 7 milionů korun.
45
14.3.1 Rostlinná výroba Obhospodařovaná půda má výměru 500 ha, z toho 250 ha tvoří orná půda, 250 ha louky a pastviny. Na orné půdě střídá na 20 plodin: luskoviny, obilné směsky (ječmen, pšenice + hrách a peluška, vikev), pohanka, brambory, cibule, sója, lupina, energetické plodiny a olejniny (technické konopí, světlice barvířská, lnička setá a řepka). Veškeré pěstování je prováděno bez použití herbicidů, pesticidů a umělých hnojiv. 14.3.2 Živočišná výroba Pohoda zvířat v rámci Welfare je pro biofarmu nejvyšší prioritou. V roce 2010 byla proto v areálu otevřena vlastní bio jatka, pro zachování co nejnižších stresů zvířat. Chov skotu V rámci živočišné produkce je zde realizován chov skotu bez tržní produkce mléka. Základní stádo činí přibližně 100 krav, které tvoří zejména masné plemeno Charollais. Počet narozených telat za rok je přibližně 140 kusů. Na farmě převažuje pastevní chov zvířat s přirozenou plemenitbou. Skot je zde vykrmován a prostřednictvím biojatek je zde také produkce hovězího masa. Telata jsou prodávána na zástav. Náklady na produkci 1 kg hovězího masa jsou oproti nákladům na vepřové podstatně nižší, respektive menší než poloviční, maximálně 30 Kč. Výživa skotu je založená na krmení pící a slámou, a v této záležitosti je farma zcela soběstačná. (http://www.biofarma.cz) Chov prasat Unikátní je na farmě chov prasat. Ten je geneticky velmi pestrý, neboť je zde několik plemen a kříženců. Do chovu patří České bílé ušlechtilé, Česká i Německá Landrase, Pietrain, rezavě hnědý Americký Durok, až po původní české plemeno, které je dnes spíše raritou, a to Přeštické prase s černými skvrnami. Zahrnuje rodinný chov s přirozenou plemenitbou, kde je matka ustájena se selaty až do jejich věku 90 dnů. Takový způsob má velmi pozitivní vliv na zdraví, vitalitu a pohodu ustájených zvířat. V kombinaci s kvalitním ekologickým krmením a pohodou zvířat
ve
výkrmu
to
přispívá
k vynikající
kvalitě
biovepřového
masa.
(http://www.eagri.cz) Základní stádo má přibližně 100 prasnic. Počet narozených selat za rok je přibližně 1 050 kusů, počet odchovaných kusů je o určité procento úhynu nižší. Prodávají se zde jatečná prasata s produkcí vepřového masa. Pouze omezeně 46
se zde realizuje prodej selat na zástav. Farma má také vlastní míchárnu krmných směsí. Všechny krmiva musí být ekologického původu, bez jakýchkoli extrahovaných šrotů, masokostní moučky, stimulátorů růstu či hormonálních a jiných látek. Náklady na produkci 1 kg vepřového masa představují 45-50 Kč, až 80 % nákladů je tvořených krmivy, zbylých 20 % jsou režie. V porovnání s konvencí jsou náklady na 1 kg podstatně vyšší, neboť v tradičním zemědělství se náklady pohybují kolem 33 Kč na 1 kg. Farma si krmné obilí nakupuje od zemědělců hospodařících v ekologickém režimu. Proto náklady kolísají vzhledem k ceně krmného obilí. Počet odchovaných selat se pohybuje okolo 18 ks za rok ve dvou vrzích. Spolu s matkami jsou selata ustájena v hlídaném stájovém prostředí na vyhřívaných podlážkách. Následně jsou selata ve věku 35 dní přemístěna spolu s matkou do rodinné stáje. V takové stáji jsou přibližně 5 až 7 prasnic se selaty a neustále 1 kanec. Ten kojící prasnice zapouští, přičemž dochází ke dvojímu efektu, kdy prasnice stále kojí selata a při tom v ní rostou již další plody. Ve stáji mají zvířata k dispozici stelivovou slámu, přístup do výběhu na čerstvý vzduch a slunce. Zvířata jsou otužilá a odolná vůči chorobám bez zbytečného použití očkování, léků a antibiotik. K odstavu dochází po 3 měsících, tedy o 2 měsíce déle než je tomu v klasických chovech. Selata mají s matkou vybudovaný lepší sociální kontakt a jsou chována beze stresu. Po odstavu zůstávají ve stejné stáji, ovšem prasnice je převedena do březárny, kde čeká na další porod. Ve věku 7 měsíců jsou selata vykrmena a jdou na porážku, která se uskutečňuje prostřednictvím vlastních jatek. Výkrm prasat závisí dle poptávky, která je pro farmu rozhodující. V případě velké poptávky se poráží při nižší hmotnosti, v případě nedostatečné poptávky se prasata nechávají vykrmit i do váhy nad 110 kg. Běžná váha kanců je v průměru 90 kg, kanečci se na farmě nekastrují. Optimální váha prasnic je 110 kg. Chov ostatních zvířat Další druhem zvířat chovaných na farmě jsou ovce, kozy a koně. Je zde 30 bahnic Charollais a Suffolk s mláďaty. Počet chovaných koz na farmě skýtá pouze 2 kusy a proto i produkce kůzlat je jen v omezené míře. Naopak chov koní představuje až 30 kusů celkem. Část z nich je ve vlastnictví majitelů, ovšem někteří jsou na farmě pouze ustájení. Mezi nejzastoupenější plemeno patří český teplokrevník. Farma se prostřednictvím chovu zabývá také hipoterapií.
47
14.4 Nabídka výrobků a služeb Biofarma Sasov se do povědomí spotřebitelů dostala zejména díky svým výrobkům, které si vysloužily i řadu ocenění. Českou biopotravinou roku 2010 se stal Kančí biolovečák. Českou biopotravinou roku 2008 se stal například Bio bramborový knedlík. Zákazníci si mohou nakoupit produkty (obr. 7) přímo ve faremním obchůdku. Volně dostupný sortiment ovšem nebývá kompletní, zejména maso je nutné objednat přibližně týden dopředu. K dispozici je také faremní eshop, ze kterého si zájemci mohou objednat přímo z pohodlí domova. Biofarma také pravidelně zaváží produkty z Jihlavy směrem na České Budějovice, Tábor, Písek, Prahu, Plzeň či Brno a popřípadě jiná místa. Cena za dopravu je přibližně 5 Kč/kg. Pro soukromé osoby mají také svá svozná místa.
Obr. 7 Nabídka bio výrobků
48
14.4.1 Biovýrobky Biofarma Sasov má prostřednictvím internetových stránek k dispozici eshop, kde si zájemci mohou vždy objednat produkty, o které mají zájem. Nabídka zahrnuje širokou škálu výrobků, zahrnující vepřové, hovězí maso, masné výrobky, vína, zeleninu, ovoce a kategorii s názvem doplňky, které představují čaje různého druhu, bylinkové soli či dárkové poukazy. (Viz tab. 8 a 9) Tab. 8 Výběr produktů z bio masa a masných výrobků dostupných na eshopu v Kč Produkt
Cena Kč/ks Kč/kg
Bio vepřové Bio vepřová kolekce 1610 Bio vepřová pečeně s kostí Bio vepřové koleno s kostí Bio vepřové koleno bez kosti Bio vepřové nožičky Bio vepřové sádlo syrové s kůží Bio vepřová kýta Bio vepřový bok s kostí Bio vepřový bok bez kosti Bio vepřová játra Bio vyzrálé hovězí Bio hovězí kližka Bio hovězí kostky na guláš Bio hovězí plec Bio hovězí žebra Bio hovězí váleček (z kýty) Bio hovězí přední - krk Bio hovězí zadní Bio hovězí játra Masné výrobky Sasovská biovysočina 143 Sasovská klobása -
289 89 99 32 95 325 89 99 96 214 229 245 95 399 209 297 75 195
49
Tab. 9 Výběr ostatních nabízených bioproduktů dostupných na eshopu v Kč/ks
Cena Kč/ks
Produkt Doplňky, víno Dárkové poukazy Biofarmy Sasov Taška z bio bavlny s malým logem biofarmy Papírová taška s originálním obrázkem Bio víno - Pálava Bio víno - Ryzlink rýnský Bio víno - Muškát Moravský Bio víno - Cabernet Moravia Bio víno - André Konopný čas - výběr z palic Konopný čaj pro klid a dobré trávení Konopný čaj pro ženskou pohodu
1000, 2000, 5000 100 15 135 135 135 110 110 149 129 129
14.4.2 Služby Biofarma kromě nabízených bio potravin nabízí i služby. Je zde možnost ustájení koní pro veřejnost. Koně tráví většinu času na pastvinách v létě i v zimě. Po domluvě s majiteli je možno zajistit i hipoterapii. Každoročně farma pořádá bio zemědělský den a jezdecké závody s pestrým doprovodným programem, kde se i malé děti mohou povozit na koni. V areálu je ustájeno přibližně 30 koní. Cena za 1 den ustájení v novější konírně je 140 Kč/den, cena ve starší konírně 130 Kč/den. Pro farmu ovšem tato služba představuje pouze vedlejší příjem. Další možností, kterou biofarma nabízí, jsou případné exkurze. Po dohodě je možno pro skupiny uspořádat prohlídku biofarmy s výkladem. Exkurze probíhají pouze v pracovních dnech, součástí je i malá ochutnávka produktů a pro návštěvníky i možnost nákupu ve faremním obchůdku mimo otevírací dobu. Ceny exkurzí jsou rozděleny dle kategorií návštěvníků pro mateřské školy, základní školy či zahraniční skupiny a jiné (viz tab. 10). Každým rokem je na podzim pořádán „Den otevřených vrat“, kde je možné si prohlédnout farmu i s výkladem zdarma.
50
Tab. 10 Ceny exkurzí vč. DPH (Zdroj: http://www.biofarma.cz)
1 osoba Mateřské školy Základní školy Zahraniční skupiny
Cena (Kč) 75 100 35 50 100
Délka exkurze (hod) 1,5 2 1 1,5 2
Minimální kapacita 1500 Kč/exkurze 2000 Kč/exkurze 700 Kč/exkurze 1000 Kč/exkurze 2000 Kč/exkurze
14.5 Perspektiva pro rok 2013 Z důvodu několika skutečností, které nastaly v roce 2013 a předešlých pár let, musela Biofarma Sasov upravit několik parametrů týkající se zejména prodeje produktů. Jedná se o vyšší DPH o 1 %, respektive zvýšení DPH u převážné části potravin o 7%. Další skutečností, která je v současné době aktuální, je nedostatek vepřového masa v ČR a růst jeho ceny. Tento důvod vedl také ke zvýšení cen bio vepřového na farmě. Modernizace a rekonstrukce stájí v roce 2011 a 2012 bude další položkou, která se promítne do cen místní produkce. Biofarma utrpěla další ztrátu v podobě ukončování smluv se zpracovateli bio masných výrobků. Společnosti jako Kostelecké uzeniny, a. s., či LE & CO - Ing. Jiří Lenc, s. r. o. (výrobce bio šunky) a KMS, spol. s r. o. (paštiky, sádlo, uzené atd.), tímto způsobem dávají podle biofarmy najevo, že výroba bio kvalitních masných produktů pouze zdržuje jejich cestu velkovýrobců. Přestože vstup do roku 2013 pro tuto biofarmu nebyl zrovna pozitivní, tak i přes ukončení výroby některých masných produktů farma našla nového zpracovatele a sortiment se rozšířil o několik nových položek. Firma Carnex, současný zpracovatel, se kterou farma spolupracuje má podíl na výrobě nové Sasovské biovysočiny či Bio vepřového masa a pečeni ve vlastní šťávě, které lze objednat ve formě konzerv. Za pomoci podpory stálých návštěvníků a zákazníků, kteří se vyjádřili k tomu, že v nabídce sortimentu již není k prodeji tradiční bio uherák, rozhodla se biofarma o postavení vlastní masné bio výrobny, kde by mimo jiné měly být v prodeji i čerstvé jitrnice a jelítka. Investice do této stavby by měla být ve výši 2,3 mil Kč. Jelikož se jedná o nemalou investici, rozhodla se farma přijít se společným projektem, ve kterém oslovuje širokou veřejnost. Vložená částka od dárců bude evidována jako záloha na pozdější odběr zboží, které bude aktuálně k dispozici na eshopu farmy. (http://www.biofarma.cz) 51
14.6 Fotografie
Obr. 8 Bioplynová stanice
Obr. 9 Bio jatka
Obr. 10 Bio zemědělský den 2012
Obr. 11 Kančí biouherák
Obr. 12 Josef Sklenář u nových venkovních
Obr. 13 Nahánění přeštických prasat
stanů pro prasata
(Zdroj: http://www.biofarma.cz) 52
15 ZÁVĚR Produkty ekologického zemědělství, respektive biopotraviny, jsou určitě kategorie, která se bude neustále rozvíjet. Příčinu rozvoje představuje trvale nenasycený trh s biopotravinami, jak v České republice, tak i v některých státech Evropy. Vliv, který hraje zásadní roli a má podíl na zájmu o tyto produkty je stále nedostatečná propagace, v tomto důsledku nemají spotřebitelé přesné a potřebné informace, které by je přesvědčili o koupi těchto výrobků. Na trhu existují i výrobky, které mají nálepku BIO, ty však se skutečnými výrobky v kvalitě BIO v mnoha případech nemají nic společného. To zákazníka zpravidla odradí a jeho zájem klesne na takovou úroveň, že už nemá důvěru v takové výrobky a nejeví o ně pozornost. Na druhou stranu jsou však pryč doby, kdy se biovýrobky daly sehnat pouze ve specializovaných prodejnách a jejich cena byla mnohem vyšší než u běžných potravin. Lidé si prostřednictvím supermarketů a hypermarketů v pohodlí nakoupí potřebné produkty, přičemž rostoucí zájem a zvědavost je přijme zabývat se také zdravějším způsobem a rozhodnou se o koupi některého z biovýrobku. Fenoménem mezi biopotravinami jsou čím dál více se objevující způsoby propagace, zpravidla faremních zpracovatelů, ve formě biojarmarků a biodožínek. Výsledkem těchto akcí jsou pak návštěvníci, kteří se mohou prostřednictvím ochutnávek sami přesvědčit, že výrobek bio může být chuťově stejně dobrý jako běžný, ba naopak lepší a pro tělo prospěšnější. Moderní doba umožňuje také nákup prostřednictvím elektronických BIO e-shopů, kde si člověk může přímo z domova vybrat jemu blízké potraviny. S jistotou se dá říci, že jedním ze současných trendů zdravého životního stylu jsou právě bioprodukty. Rostoucí zájem o tyto potraviny posiluje jejich nabídku, cena biopotravin klesá, což se v posledních letech projevilo i na úrovni kupní síly. Nabídka biopotravin tvoří v současné době mnohem širší sortiment než před několika lety. Rozdíl cen mezi bio a konvenčním výrobkem ovšem způsobuje hlavní důvod, proč se lidé rozhodnou nakoupit výrobek pocházejícího z konvenčního způsobu hospodaření. Dnešní doba, vyznačující se uspěchaností a hektickým životním stylem nutí občany k tomu, aby své nákupy realizovali ve velkých prodejnách potravin, ať už jsou to právě zmiňované hyper nebo supermarkety a nedostatek času či nevůle jim neumožňuje navštívit lokality s biopotravinami. Proto je žádoucí, aby se tento druh potravin objevoval spíše v prodejnách, které jsou běžným spotřebitelům bližší a to zejména
53
z hlediska místa jejich bydliště. Tak si zákazník najde více času a bude ochotný si biopotravinu koupit, než aby zvláště jezdil do specializované prodejny pro tyto výrobky. Není nikde psáno, že biovýrobky jsou mnohem zdravější než běžné. Ovšem jejich účinky z hlediska odolnosti proti nemocem a podpoře zdravého tělesného růstu a vývoje jsou prokázané a ověřené. V jejich důsledku může běžný občan ušetřit i na drahých lécích. Je otázkou času, zda občané České republiky budou výrobky v bio kvalitě nakupovat více a či se jejich zájem o tyto potraviny zvýší. Se stále rostoucí škálou výrobků a neustále se vyvíjející propagací je možné, že poptávka po možná “zdravější či vhodnější” variantě bude neustále stoupat a stane se součástí jejich životního stylu.
54
16 POUŽITÁ LITERATURA Knižní zdroje 1. ČERVENKA, Jaroslav a Kateřina KOVÁŘOVÁ. Biopotraviny. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2005, 111 s. ISBN 80-213-1404-4. 2. FRANCIS, Charles A. Organic farming: Madison: American Society of Agronomy: Crop Science Society of America, 2009, 353 s. ISBN 978-0-89118-173-6. 3. HOBSTOVÁ, Pavla. Kam pro produkty ekologického zemědělství: ekofarmy, prodejny, markety, eshopy. Praha: Agentura BioCIT, LEA, 2007, 43 s. ISBN (Brož.) 4. JÁNSKÝ, Jaroslav a Iva ŽIVĚLOVÁ. Vybrané poznatky o ekologickém zemědělství v ČR i v zahraničí: sborník publikací. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002, 53 s. ISBN 80-715-7630-1. 5. Kvalita a bezpečnost biopotravin: srovnání způsobů produkce potravin. Vyd. 1. Překlad Jan Valeška. Olomouc: Bioinstitut ve spolupráci s PRO-BIO Ligou a PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců, 2008, 24 s. Agronomy, no. 54. ISBN 978-80-904174-3-4. 6. MOUDRÝ, Jan a Jaroslav PRUGAR Biopotraviny: hodnocení kvality, zpracování a marketing. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2002, 34 s. ISBN 80-7271-111-3. 7. MOUDRÝ, Jan a Jaroslav PRUGAR. Kvalita, zpracování a odbyt bioproduktů: srovnání způsobů produkce potravin. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2001, 148 s. ISBN 80-7040-526-0. 8. MOUDRÝ, Jan a kol. Konverze na ekologické hospodaření a projektování ekologických farem: odborná monografie. Vyd. 1. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2007, 55 s. ISBN 978-80-7394-045-4. 9. MOUDRÝ, Jan a kol. Marketing bioprodukce: odborná monografie. Vyd. 1. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, 2007, 39 s. ISBN 978-80-7394-034-8. 10. Průvodce BIO v Čechách a na Moravě. Šumperk: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, 2010, 194 s. ISBN 978-80-87080-21-4. (Brož.) 55
11. STŘÍBRNÁ, Marie a Pavel MIKULA. Agroturistika a biopotraviny: základ prosperity farmy: právní, finanční a informační podnikatelské minimum. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2003, 51 s. ISBN 80-7271-137-7. 12. ŠÁNOVÁ, Petra. Cvičení z biopotravin: učebnice pro školy i praxi. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2006, 95 s., [13] s. obr. příl. Potravinářské informace. ISBN 80-213-1460-5. 13. ŠARAPATKA, Bořivoj a Jiří URBAN. Ekologické zemědělství v praxi: učebnice pro školy i praxi. Vyd. 1. Šumperk: PRO-BIO, 2006, 502 s. Potravinářská informace. ISBN 80-87080-00-9. 14. ŠARAPATKA, Bořivoj a Jiří URBAN. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi. II. díl, Normy Evropské unie, chovy a Welfare hospodářských zvířat, ekonomika, marketing, konverze a příklady z praxe. Vyd. 1. Šumperk: PRO-BIO, 2005, 334 s. Potravinářská informace. ISBN 80-903583-0-6. 15. ŠARAPATKA, Bořivoj a Urs NIGGLI et al. Agriculture and landscape: the way to mutual harmony. 1st English ed. Olomouc: Palacký University, 2012, 267 s. ISBN 978-80-244-2824-6. 16. URBAN, Jiří a Bořivoj ŠARAPATKA. Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi. I. díl. Základy ekologického zemědělství, agroenvironmentální aspekty a pěstování rostlin Vyd. 1. Praha: MŽP, 2003, 280 s. ISBN 80-7212-274-6. 17. VÁCLAVÍK, Tomáš. Ekologické zemědělství a biodiverzita: učebnice pro školy i praxi. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2006, 16 s. Potravinářská informace. ISBN 80-7084-485-x. 18. WILLER, Helga, YUESSEFI-MENZLER, Minou a Neil SORENSEN (Eds.) The world of organic agriculture: statistics and emerging trends 2008, IFOAM, 2008. 276 s. ISBN 978-1-84407-592-8. 19. ŽIVĚLOVÁ, Iva a Jaroslav JÁNSKÝ. Metologické přístupy k analýze vztahu cen a nákladů na ekologické a konvenční produkty. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 82 s. ISBN 80-7157-910-6. 20. ŽIVĚLOVÁ, Iva a Jaroslav JÁNSKÝ. Objektivizace vývoje nabídky a poptávky po biopotravinách: (informační studie) Vyd. 1. Brno: MSD, 2007, 138 s. ISBN 978-80-86633-68-8.
56
Internetové zdroje 1. AGRA FACTS, Ekologické zemědělství [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.bioinstitut.cz, http://www.ukzus.cz 2. CENIA, Zpráva o životním prostředí České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.mzp.cz, http://www.cenia.cz 3. České BIO se bude opět prezentovat na veletrhu BioFach 2013 [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.bio-info.cz 4. DLOUHÝ, Josef a Jiří URBAN. Ekologické zemědělství bez mýtů, [online]. s. 2-3, Olomouc 2011 [cit. 2013-01-04]. Dostupné na: http://www.bioinstitut.cz, http://www.ctpez.cz 5. Fairtrade Foundation, Velká Británie: spotřeba fair trade vloni rostla o 12 procent [online]. 2012 [cit. 2013-01-10]. Dostupné na: http://www.bio-info.cz 6. FiBL and IFOAM, The world of organic agriculture, Statistics & emerging trends
2011
[online].
2011
[cit.
2013-01-05].
Dostupné
na:
http://www.ifoam.org 7. FiBL, Organic agriculture in the regions 2010 [online]. 2012 [2012-12-01]. Dostupné na: http://www.organic-world.net 8. HAJŠLOVÁ, Jana a Věra SCHULZOVÁ. Porovnání produktů ekologického a konvenčního zemědělství [online]. Praha 2006 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.bezpecnostpotravin.cz 9. HRADIL, Radomil. Manuál pro prodejce biopotravin. Šumperk: Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO, c2001, 40 s. 10. HUSÁKOVÁ, Martina. Bartákův hrnec putoval na Jižní Moravu, [online]. 2006 [cit. 2013-01-20]. Dostupné na: http://www.zahradaweb.cz 11. HVÍZDALOVÁ, Iva. Problémy se zásobováním německého trhu biopotravinami [online]. 2012 [cit. 2012-01-15]. Dostupné na: http://www.agronavitor.cz 12. KEZ,
o.
p.
s.,
Kontrola
a
certifikace
podnikatelů
[online].
2012
[cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.kez.cz 13. KEZ, o. p. s., Nabídka služeb [online] 2009 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.kez.cz 14. KEZ, o. p. s., Podmínky programu „KEZ doporučuje pro použití v EZ“ [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.kez.cz
57
15. KOLÁŘOVÁ, Hana a Radomil HRADIL. Co jsou a kde se vzali biopotraviny, 2003. [online] Bedrník: časopis pro ekogramotnost. Horní Maršov: SEVER. [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.pavucina-sev.cz 16. MZe ČR, Akční plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015, [online]. 2011 [cit. 2013-01-10]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 17. MZe ČR, Co jsou biopotraviny a ekologické zemědělství [online]. 2012 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 18. MZe ČR, Loga pro ekologické zemědělství [online]. 2009-2011 [cit. 2012-1201]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 19. MZe ČR, Měsíc biopotravin [online]. 2012 [cit. 2013-01-10]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 20. MZe ČR, Ochrana zvířat [online]. 2009 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.lozcr.cz 21. MZe ČR, Ročenka 2008 - Ekologické zemědělství v České republice, [online]. 2009 [cit. 2013-01-05]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 22. Mze ČR, Ročenka 2009 - Ekologické zemědělství v České republice, [online]. 2010 [cit. 2013-01-05]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 23. MZe ČR, Ročenka 2010 - Ekologické zemědělství v České republice, [online]. 2011 [cit. 2013-01-05]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 24. MZe ČR, Ročenka 2011 - Ekologické zemědělství v České rebulice, [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 25. MZe ČR, Úplná znění vybraných předpisů ČR [online]. 2009-2011 [cit. 201212-01]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 26. MZe ČR, Úplné znění zákona č. 242/2000 Sb., Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a Úplné znění Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 [online]. 2009 [cit. 2012-1201]. Dostupné na: http://www.biokont.cz 27. MZe ČR, Vývoj ekologického zemědělství v ČR od roku 1990 [online]. 2002 [cit. 2013-01-28]. Dostupné na: http://www.enviweb.cz 28. Mze ČR, Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31. 12. 2012 [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 29. MŽP ČR, Výrobky v bio kvalitě [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.ekoporadna.cz
58
30. SCHULZOVÁ, V., HUBERT, J., Kvalita produktů organického zemědělství ve vazbě na stav agrárního ekosystému ve skladech a na polích [online]. 2004 [cit. 2012-12-08]. Dostupné na: http://www.phytosanitary.org 31. ÚZEI, Britský trh s biopotravinami [online]. [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.fitlife.cz 32. ÚZEI,
Nová
pravidla
pro
označovaní
biopotravin
[online].
2012
[cit. 2012-11-27]. Dostupné na: http://www.viscojis.cz 33. ÚZEI. Český trh s biopotravinami v roce 2010, [online]. 2011 [cit. 2013-01-09]. Dostupné na: http://www.uzei.cz 34. ÚZEI. Statistická šetření ekologického zemědělství provedená v roce 2011 - Zpráva o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2010, Výstup č. 2, [online]. Brno 2012, 54 s. [cit. 2012-01-10]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 35. ÚZEI.
Statistická
šetření
ekologického
zemědělství
provedená
v roce
2011- Zpráva o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2010, Výstup č. 1, [online]. Praha 2012, 31 s. [cit. 2012-01-10]. Dostupné na: http://www.eagri.cz 36. VACKOVÁ, Silvie. Ekoporadna: Ekologické zemědělství [online]. 2009 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.ekologickavychova.cz 37. VÁCLAVÍK, Tomáš a Iva VESELÁ. 3. díl - Ptáte se na biopotraviny [online]. 2008 [cit. 2012-12-01]. Dostupné na: http://www.food-life.cz 38. VÁCLAVÍK, Tomáš, GREEN MARKETING a český kol., Český trh s biopotravinami 2008, [online]. 2008. [cit. 2013-01-06]. Dostupné na: http://www.bioinfo.cz 39. VÁCLAVÍK, Tomáš. Marketing potravin je novou příležitostí [online]. 2008 [cit. 2013-01-11]. Dostupné na: http://www.strategie.e15.cz 40. Velká
Británie:
rekordní
prodeje
biopotravin
v září
[online].
2010
[cit. 2012-01-20]. Dostupné na: http://www.bio-info.cz 41. VOHRALÍKOVÁ, Miroslava. Biojarmarky zůstávají někdy jedinou příležitostí pro spotřebitele biopotravin, [online]. 2007 [cit. 2013-01-10]. Dostupné na: http://www.vhpress.cz 42. ZUCHNICKÁ, Hana. Otázky a odpovědi z Ekologické poradny [online]. 2008 [cit. 2012-11-27]. Dostupné na: http://www.veronica.cz 43. ŽIVĚLOVÁ, Iva a Josef JÁNSKÝ. Faktory ovlivňující zájem spotřebitelů o biopotraviny, s. 6-7, Ekologické zemědělství 2007, sborník. [online]. [cit. 2013-01-11]. Dostupné na: http://www.fem.uniag.sk 59
17 SEZNAM Obrázky Obr. 1 Národní logo, tzv. zebra ...................................................................................... 23 Obr. 2 Unijní logo ........................................................................................................... 24 Obr. 3 Logo organizace KEZ o. p. s. .............................................................................. 25 Obr. 4 Logo společnosti ABCERT, AG organizační složka...........................................26 Obr. 5 Logo společnosti Biokont CZ, s. r. o. .................................................................. 26 Obr. 6 Ochranná známka Biokont .................................................................................. 26 Obr. 7 Nabídka bio výrobků ........................................................................................... 48 Obr. 8 Bioplynová stanice .............................................................................................. 52 Obr. 9 Bio jatka ............................................................................................................... 52 Obr. 10 Kančí biouherák ................................................................................................. 52 Obr. 11 Bio zemědělský den 2012 .................................................................................. 52 Obr. 12 Josef Sklenář u nových venkovních stanů pro prasata ...................................... 52 Obr. 13 Nahánění přeštických prasat .............................................................................. 52
Grafy Graf 1 Výměra půdy ekol. hospodařících zemědělců v krajích ČR v roce 2011 (%) .... 14 Graf 2 Evropský obchod s biopotravinami a bionápoji dle odbytů za rok 2010 ............ 41
60
Tabulky Tab. 1 Výměra zemědělské půdy v EZ v období 2003-2012 ......................................... 17 Tab. 2 Podíl jednotlivých kultur na celkové výměře ekologického hospodářství v % ... 17 Tab. 3 Srovnání základních statistických ukazatelů ekologického zemědělství ............ 17 Tab. 4 Výrobci biopotravin podle obratu na českém trhu za rok 2010 .......................... 28 Tab. 5 Vývoj trhu biopotravin v ČR v letech 2008-2010 ............................................... 33 Tab. 6 Počet výrobců biopotravin v letech 2001 až 2012 ............................................... 35 Tab. 7 Hlavní odbytová místa v ČR v letech 2008-2010................................................ 36 Tab. 8 Výběr produktů z bio masa a masných výrobků dostupných na eshopu v Kč ... 49 Tab. 9 Výběr ostatních nabízených bioproduktů dostupných na eshopu v Kč/ks .......... 50 Tab. 10 Ceny exkurzí vč. DPH ....................................................................................... 51
61
Použité zkratky a. s.
Akciová společnost
AMI
American Megatrends Inc.
ČR
Česká republika
ČSN
Československá státní norma
EHS
Evropské hospodářské společenství
EU
Evropská unie
EZ
Ekologické zemědělství
EZFRV
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
FiBL
Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství (Forschungsinstitut für biologischen Landbau)
IFOAM
Mezinárodní federace hnutí ekologických zemědělců (International Federation of Organic Agriculture Movements)
IOAS
International Organic Accreditation Service
KEZ
Kontrola ekologického zemědělství
LPIS
Veřejný registr půdy
MZe
Ministerstvo zemědělství
o. p. s.
Obecně prospěšná společnost
s. r. o.
Společnost s ručením omezeným
ÚKSÚP
Ústředný kontrolný a skúšobný ústav pol’nohospodársky
USA
Spojené státy americké (The United States of America)
ÚZEI
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
62
