MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2014
MARKÉTA STODOLOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Vyuţití zemědělské půdy k nezemědělským účelům Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Hana Středová, Ph.D.
Vypracovala: Markéta Stodolová
Brno 2014
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci „Využití zemědělské půdy k nezemědělským účelům“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne: .................................
.............................................................. podpis
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu své bakalářské práce paní Ing. Haně Středové, Ph.D., za možnost pravidelných a přínosných konzultací a za ochotný přístup a rady. Dále děkuji paní Ing. Martě Vaníčkové za čas, který mi věnovala, za trpělivé vysvětlování a ochotu při návštěvě jejího pracoviště a seznamování se s náplní její prací.
ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je vypracovat komplexní studii, která detailně popisuje problematiku využívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům. Pro vypracování takovéto studie bylo nejdříve zapotřebí nastudovat značné množství odborných materiálů a publikací, které pak byly zpracovány dle patřičné metodiky. Výsledkem je pak studie detailně popisující půdu, její funkce a nástroje pro její ochranu. Práce pro bližší představu o dané problematice uvádí i konkrétní příklad z praxe, který popisuje využití zemědělské půdy k nezemědělským účelům na konkrétním realizovaném podnikatelském projektu. Klíčová slova: Půda, funkce půdy, zemědělský půdní fond, nástroje ochrany půdy, rekultivace.
ABSTRACT The aim of this bachelor thesis is to introduce a complex study dealing with the
problematic
of
the
usage
of
agricultural
land
for
non-agricultural
purposes. In order to be able to introduce such a study one first needs to study a large quantity of the specialized works and publications which were consequently dealt
with according to the specific methodology. The result
is
a detailed study of the description of the soil. Its function and the way of protecting it. To illustrate
the
problematic
the
thesis
includes
a
practical
example,
one
that
describes realized through a specific entrepreneur project. Key words: Soil, function of soil , agricultural land resource, instruments for soil protection, restoration.
Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................7 1
Půda ...............................................................................................................................8
2
Funkce půdy ...................................................................................................................9
3
4
5
2.1
Produkční funkce půdy .............................................................................................9
2.2
Mimoprodukční funkce půdy .................................................................................. 10
2.2.1
Retenční a akumulační schopnost půdy ........................................................... 10
2.2.2
Filtrační schopnost půdy .................................................................................. 10
2.2.3
Pufrační schopnost půdy .................................................................................. 10
2.2.4
Transportní funkce půdy .................................................................................. 11
2.2.5
Asanační funkce půdy ..................................................................................... 11
2.2.6
Transformační funkce půdy ............................................................................. 11
Nástroje ochrany půdy v mezinárodním kontextu .......................................................... 12 3.1
Úmluva OSN o boji proti desertifikaci .................................................................... 12
3.2
Úmluvu o biologické rozmanitosti ..........................................................................12
3.3
Světová charta o půdě............................................................................................. 13
nástroje ochrany půdy v evropském kontextu ................................................................ 13 4.1
Evropská charta o půdě........................................................................................... 13
4.2
Tematická strategie EU pro ochranu půdy .............................................................. 13
Regulační nástroje ochrany půdy používané v České republice ..................................... 14 5.1
Normativní regulační nástroje ochrany půdy ........................................................... 14
5.2
Ekonomické nástroje ochrany půdy ........................................................................ 15
5.2.1
Standardy GAEC ............................................................................................. 16
5.2.2
Povinné požadavky na hospodaření ................................................................. 19
5.2.3
Agro-environmentální opatření ........................................................................ 21
5.3
Dobrovolné nástroje ochrany půdy ......................................................................... 22
5.4
Informační nástroje ochrany půdy...........................................................................22
5.5
Organizační a institucionální nástroje ochrany půdy ............................................... 23
6
Zemědělský půdní fond ................................................................................................. 23
7
Odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu........................................................... 24 7.1
Dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ............................................ 25
7.2
Trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ............................................... 26
7.3
Konkrétní příklad vynětí půdy ze ZPF a jeho zhodnocení ....................................... 27
7.3.1
Zdůvodnění potřeby, funkce a významu stavby ............................................... 29
7.3.2 Údaje o tom, zda navrhované řešení vychází ze schválené územně plánovací dokumentace ................................................................................................................. 30 7.3.3
Celkové zhodnocení důsledků zamýšlené stavby na ZPF ................................. 31
7.3.4
Výměry pozemků nebo jejich částí .................................................................. 32
7.3.5
Údaje o zařazení pozemků do BPEJ ................................................................ 32
7.3.6 Údaje o tom, zda na dotčených pozemcích zemědělské půdy jsou vybudovány investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorace apod.) ....................... 33
8
7.3.7
Odvody za odnětí půdy .................................................................................... 33
7.3.8
Plán rekultivace ............................................................................................... 33
ZÁVĚR ........................................................................................................................ 35
ZDROJE: ............................................................................................................................. 36
ÚVOD Jak již bylo zmíněno v abstraktu této práce, jejím záměrem je vypracování komplexní studie, rozebírající a detailně popisující problematiku využívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům. Pro vypracování této práce byly vytyčeny cíle: zpracovat literární rešerši na téma produkční a mimoprodukční funkce půdy, definovat nástroje ochrany půdy v mezinárodním a evropském kontextu, zpracovat přehled regulačních nástrojů ochrany půdy používaných v ČR, definovat rozdíl mezi trvalým a dočasným vynětím půdy ze ZPF a uvést konkrétní příklady a na konkrétním případě zhodnotit postup a účelnost vynětí půdy ze ZPF. Aby bylo možné takovouto studii vypracovat, bylo zapotřebí nejdříve shromáždit a prostudovat značné množství relevantních odborných zdrojů (zákonů, odborných publikací, mezinárodních úmluv, metodik pro realizaci politiky týkající se ochrany půd v ČR apod.) Na základě jejich studia pak bylo možné se postupně seznámit s problematikou půdy a jejích funkcí a promítnout do řádků této práce důležitost a aktuálnost problematiky využívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům. V první kapitole tak tato práce definuje pojem půda a uvádí několik možností, jak tento pojem definovat a úhly pohledu, podle kterých je možné půdu vymezit. V druhé kapitole pak tato práce rozebírá jednotlivé konkrétní funkce půdy, a to jak produkční, tak mimoprodukční, vysvětluje důležitost těchto funkcí a vysvětluje je prostřednictvím jejich členění a detailního popisu. Třetí kapitola následně rozebírá nástroje ochrany půdy z pohledu mezinárodního práva a tyto jednotlivé dokumenty popisuje. Ve čtvrté kapitole jsou pak rozebírány nástroje ochrany půdy v rámci EU. V páté kapitole se práce zabývá problematikou regulačních ochranných nástrojů půdy přímo v ČR. V předposlední šesté kapitole je popisována problematika odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu (ať už dočasné či trvalé), a je zde zároveň uveden a detailně popsán příklad z praxe, který využití zemědělské půdy k nezemědělským účelům popisuje na konkrétním podnikatelském projektu, a to od jeho počátku, až po proces rekultivace. V závěru této práce jsou pak shrnuty dosažené cíle práce a její přínosy. 7
1
PŮDA
Půdu je možno definovat jako samostatný přírodní útvar, který vznikl z organických zbytků a povrchových zvětralin zemské kůry. Zájem lidí o půdu sahá na samý počátek lidské společnosti. Půda nepřímo plní funkci výživy lidstva. V historii se vyvíjela dvě základní pojetí půdy. Existovalo statické a dynamické pojetí půdy. Statické pojetí půdy pokládalo půdu za neživou směs zvětralých hornin a odumřelých organických zbytků v různém stupni rozkladu. Zde je možno uvést Rammanovu definici půdy, pojatou staticky: „Půda je povrchová, zvětrávající vrstva pevné zemské kúry, která se skládá z rozdrobených, chemicky pozměněných hornin a zbytků rostlin i zvířat, žijících na půdě i v půdě. Statické pojetí nebere ohled na vývoj půdy a jeho vztah k přírodnímu prostředí. Dynamické pojetí půdy má oproti tomu základy v pracích ruského pedologa Dokučajeva, který na půdu pohlížel jako na povrchové vrstvy jakýchkoli hornin, které jsou přeměněné současným působením vody, vzduchu a rozličných organismů. V Dokučajově pojetí je půda samostatný přírodně-historický útvar, který vzniká a vyvíjí se působením půdotvorných činitelů. Další definici v dynamickém pojetí půdy definoval v roce 1930 pedolog Stebutt “ Půda je funkcí geologického substrátu a vnějších energií“. V Československu byl nejvýznamnějším zastáncem dynamického pojetí půdy Václav Novák, který pokládal půdu za “přírodní útvar, který se vyvinul z povrchových zvětralin zemské kúry a z organických zbytků; jeho stavba a složení jsou výsledkem působení klimatu a živých organismů žijících v půdě i na půdě“. Dynamické definice pojení půdy zohledňují vztah mezi půdou a prostředím, ale také vyžadují zmínění další charakteristické půdní vlastnosti, kterou je úrodnost. Úrodnost je právě tou vlastností, kterou se půda odlišuje od horniny či zvětraliny. Úrodnost je schopnost vytvářet podmínky pro růst rostlin. Z výše uvedených odstavců je patrné, že půdu chápeme jako samostatný přírodně-historický útvar, který vznikl v důsledku komplexního působení vnějších činitelů (klima, biologický faktor, podzemní voda) na mateční horninu v určitém čase. Tím vznikne úplně nová substance, která se částečně podobá živé hmotě tím, že má látkovou výměnu s prostředím, ale zároveň se podobá živé hmotě tím, že se nerozmnožuje. K vnějším činitelům je také nutno přiřadit kulminační činnost lidí, která se stále intenzivněji v procesu vývoje půdy uplatňuje. 8
Z ekonomického hlediska je půda chápána jako základní výrobní prostředek v zemědělské výrobě, který se v procesu výroby neopotřebovává, ale většinou zlepšuje. Faktem, že se půda opotřebovává a nezlepšuje se její kvalita, se budu zabývat níže v této práci.
2
FUNKCE PŮDY
2.1 Produkční funkce půdy Půda je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví, slouží jako stanoviště pro pěstované plodiny. Půda se mimo jiné využívá i pro lidské aktivity, které se zemědělstvím nemají příliš společného. Slouží jako prostor pro ukládání odpadů, výstavbu budov, infrastruktury a jiných lidských děl. Z pohledu ekonomicky smýšlejícího člověka bude pravděpodobně nejdůležitější funkcí půdy její vlastnictví, což je často chápáno jako důležitý společenský atribut. Cílem vlastníka půdy často bývá zvyšování produkční schopnosti půdy, protože zvýšení produkční schopnosti půdy zpravidla znamená i vyšší výnosy. Vyšších výnosů se dosahuje aplikací pesticidů, což jsou přípravky určené k hubení rostlinných a živočišných škůdců, ochraně rostlin, skladových zásob a technických produktů. K vyšším výnosům přispívají také meliorace a chemická hnojiva. Avšak pokud těchto výše uvedených přípravků a opatření používáme často a ve velkém množství, začíná docházet k degradačním procesům. Tyto procesy mají za následek náchylnost půdy k větrné a vodní erozi, utužování půd, acidifikaci, ztrátu biologické diverzity půdy, zmenšování obsahu organické hmoty v půdě a mnoha dalším problémům. Půda podléhá neustálému působení antropogenických vlivů. Z hlediska posouzení změn v produkční funkci půdy je důležitá délka působení a intenzita výše uvedených prostředků či zásahů. Nyní prožíváme období, kdy člověk značně podceňuje význam půdy. Půda však zůstává nenahraditelným a vyčerpatelným přírodním zdrojem. Z pohledu historického vývoje je intenzita antropogenního vlivu na půdu v posledních desetiletích tak silná, že podcenění sledování půdy by bylo velmi nebezpečné. Pro hodnocení celkového rozsahu zúrodňovacích a melioračních zásahů v půdách při procesu změn jejich produkčních a ochranných funkcí je možné vycházet z oficiálních statistických údajů za uplynulá desetiletí. Několik desetiletí po druhé světové válce probíhaly časté meliorační a zúrodňovací zásahy do půdního fondu. Pro hodnocení změn kvality půdního fondu lze použít komplexního průzkumu zemědělských půd ČSSR. V současné době je zřejmé, že nadprodukce potravin (nadprodukce potravin je možná hlavně díky moderní 9
mechanizaci, používání chemických postřiků apod.) vede ke snižování úrodnosti půdy, k její kontaminaci jak rizikovými prvky, tak perzistentními xenobiotickými látkami. Takto kontaminované půdy pak ohrožují čistotu podzemních vod [1].
2.2 Mimoprodukční funkce půdy Mimoprodukčními funkcemi půdy se rozumí filtrační funkce půdy, retenční a akumulační schopnost půdy, pufrační schopnost půdy, transportní funkce půdy, asanační funkce půdy, transformační funkce půdy. 2.2.1 Retenční a akumulační schopnost půdy Retenční a akumulační schopnost půdy chápeme jako schopnost půdy zadržovat vodu v půdě. Kromě vody dochází i k zadržování celé řady jiných látek jako například rostlinných živin (dusíku, fosforu, draslíku a hořčíku) v organické hmotě a v minerálním sorpčním komplexu. Kromě prospěšných živin jsou v půdě často vázány nejrůznější znečišťující látky. Retenční schopnost půdy je značná: jeden hektar kvalitní černozemě může akumulovat až 3 500 m3 vody a trvale zadržovat 1 700 m3 vody. Retenční schopnost našich půd mnohonásobně převyšuje objem vody, který zadržují všechny naše vodní nádrže a toky [2]. 2.2.2 Filtrační schopnost půdy Filtrační funkce půdy je schopnost půdy umožňující vstup vody do půdního prostředí a propustnost vody při průchodu tímto prostředím. Při průchodu se voda obohacuje o různé látky, které jsou v půdě obsažené. Půda je schopna svou pufrační schopností neutralizovat kyselé srážky. Tato funkce tak zásadním způsobem ovlivňuje dotaci, složení a kvalitu podzemních vod. [2]. 2.2.3 Pufrační schopnost půdy Pufrační schopnost půdy je schopnost tlumit změny v půdních reakcích (například acidifikace půdy) a tlumení rychlých teplotních změn. Zranitelnost acidifikací je u různých půd různá a je důležité si uvědomit, že při velkém a rychlém poklesu půdní reakce vyvolané zvenčí, půda svou pufrační schopnost ztrácí a změny jsou nevratné. Při velkém poklesu půdní reakce dochází k rozpadu půdní struktury a poruchám sorpční schopnosti všemi doprovodnými jevy jako je utužení půdy, tvorba škraloupů, rozbřídavost a jiné [2].
10
2.2.4 Transportní funkce půdy Transportní funkce půdy zprostředkovává migraci látek v půdním prostředí a v krajině. Ke vzájemnému posunu a transportu látek dochází zejména mezi pedosférou, hydrosférou a atmosférou. Pohyb látek neprobíhá pouze vertikálně, ale i paralelně s povrchem půdy a to jak smyvem po povrchu, tak i vnitropůdními toky v závislosti na klimatu a reliéfu. Transportním médiem je nejčastěji voda, ale i látky v pevném skupenství mohou migrovat v půdě, a to prostřednictvím půdních organismů a pedogenetických pochodů - jíl při illimerizaci [2]. Měď je důležitým těžkým kovem, který musíme brát v úvahu, když přemýšlíme o kontaminaci půdy, protože vysoká koncentrace mědi v půdě má toxické účinky a měď se také může hromadit v rostlinných pletivech. V Austrálii na farmě ve Werribee, ve státě Victoria zavlažují splaškovou vodou a na této půdě se nachází větší množství mědi. Avšak obsah mědi v nadzemních pletivech rostlin je v normě a od roku 1979 má tendenci spíše klesat. Studie sorpční kapacity a sekvenční extrakce mědi v půdě na farmě ve Werribee je velice důležitá pro lepší pochopení mechanismů transportu půdních částic, chemických procesů a spotřebu mědi rostlinami. Byla použita metoda kombinování sorpční izotermy a sekvenčního postupu. Výsledky ukázaly, že půda na farmě ve Werribee má vysokou sorpční kapacitu mědi. Sekvenční extrakční frakce naznačují, že uhličitanové frakce jsou velmi nízké a obsahují asi 3,49-5,49 % celkové mědi [3]. 2.2.5 Asanační funkce půdy Je někdy spojována s funkcí transformační, které je někdy součástí. Asanační funkce půdy zahrnuje procesy rozkladu a mineralizace živočišných (a i lidských) organismů a těl. Na asanační funkci půdy a na půdy, které tuto funkci dobře plní, jsou kladeny požadavky (zejména v minulosti, ale i v současnosti) při výběru míst pro hřbitovy [2]. 2.2.6 Transformační funkce půdy Umožňuje procesy rozkladu, mineralizace a syntézy látek nových. Porušení této funkce může způsobit znečištění půdy, problémy ve výživě rostlin a podmínkách lidské hygieny (znečišťování vody) [2]. S produkčními a mimoprodukčními funkcemi půdy nutně souvisí i degradace půdy. Degradace půdy se zdá být stále palčivějším problémem. Pokud konstatujeme, že se půda nachází v procesu degradace, tak to znamená, že jakákoli z výše uvedených funkcí byla narušena. Faktory, které ovlivňují degradaci půdy, jsou větrná a vodní eroze, ztráta organické 11
hmoty, kontaminace, acidifikace, zakrytí půdy, utužení půdy, ztráta biodiverzity, zasolení, záplavy a sesuvy půdy. Ke ztrátě zemědělské půdy dochází také kvůli záborům půdy, které jsou důsledkem stavby budov, stavby komunikací a těžby.
3
NÁSTROJE OCHRANY PŮDY V MEZINÁRODNÍM KONTEXTU
Tato část práce se snaží podat výčet nástrojů, které jsou k dispozici na mezinárodní úrovni. Zahrnuje úmluvy, které se nějakým způsobem dotýkají problematiky ochrany půdy a obsahuje i zmínku o světové chartě o půdě.
3.1 Úmluva OSN o boji proti desertifikaci Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe (United Nations Convention to Combat Desertification in those Countries Experiencing Serious Drought and/or Desertification, particularly in Africa). Česká Republika přistoupila k Úmluvě o boji proti desertifikaci dne 24. dubna 2000 a aktivně se podílí na plnění této Úmluvy. Česká republika si je vědoma toho, že nepatří k zemím postiženým desertifikací ve smyslu Úmluvy, ale řadí se k nastupujícím dárcovským zemím, tzn., že poskytuje pomoc zemím postižených desertifikací formou projektů zaměřených na oblast degradace půd, lesnictví, hydrologii a jiné [4].
3.2 Úmluvu o biologické rozmanitosti Jako nástroj ochrany půdy v mezinárodním kontextu je nutno uvést také Úmluvu o biologické rozmanitosti ( Convention on Biological Diversity), protože půda je součástí terestrických ekosystémů. Tato úmluva byla dne 5. června 1992 přijata v brazilském Rio de Janeiro. Česká republika Úmluvu podepsala v New Yorku dne 4. června 1993. Pro Českou republiku vstoupila Úmluva v platnost dne 3. března 1994 [5]. Cílem Úmluvy je ochrana rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů, ochrana jejich genetického základu a různorodosti ekosystémů. Jednotlivé státy mají právo využívat své vlastní zdroje v souladu se svou ekologickou politikou, ale zároveň jsou zodpovědné za zajištění toho, aby svými aktivitami nezpůsobovali škodu ŽP jiných států nebo území za hranicemi národní působnosti. Cíle Úmluvy o biologické rozmanitosti by měli být sledovány v souladu s jejími ustanoveními. Mezi tyto ustanovení se řadí ochrana biodiverzity a trvale 12
udržitelný způsob využívání jejích složek a spravedlivé rozdělení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů [6].
3.3 Světová charta o půdě Na 21. konferenci FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) byla v roce 1981 vydána Světová charta o půdě. Tato Charta je souborem principů, pravidel a směrnic o hospodaření na půdě a její ochraně [7].
4
NÁSTROJE OCHRANY PŮDY V EVROPSKÉM KONTEXTU
4.1 Evropská charta o půdě Evropská charta o půdě, ve které se uvádí zásady a doporučení správného zacházení s půdou byla vyhlášena evropskou radou v roce 1972. Je zde definován význam půdy jako biofyzikální složky ŽP. Charta uvádí, že půda je jedním z nejdrahocennějších bohatství umožňující život na zemském povrchu člověku, živočichům i rostlinám, ale zároveň je to snadno zničitelný a omezený přírodní zdroj. Společnost užívá půdu nejen pro zemědělství, ale i pro průmysl aj. Dále charta uvádí, že politika regionálního plánování by měla být v souladu se současnými i budoucími potřebami společnosti a s vlastnostmi půdy. Půda by měla být chráněna proti všem druhům eroze a proti znečištění. Urbanizace by měla být plánována takovým způsobem, aby co nejméně škodila sousedním oblastem. V případě zpracovávání inženýrských projektů by měly být zhodnoceny vlivy na půdu takovým způsobem, aby do ceny těchto zásahů byla zahrnuta i ochranná opatření. V další části je uvedeno, že výchova k ochraně půdy by měla být realizována na všech úrovních a veřejnost by měla být průběžně informována [8].
4.2 Tematická strategie EU pro ochranu půdy Tematická strategie EU pro ochranu půdy je dokumentem, který byl předložen Evropskou komisí 22. 9. 2006. Půdu tento dokument popisuje, jako složitou a proměnlivou složku životního prostředí, která je neustále ohrožována jak degradačními procesy, tak i dalšími škodlivými vlivy. Mezi tyto vlivy pak dokument řadí erozi, kontaminaci, úbytek organické hmoty, zhutňování, ztrátu biodiverzity, zastavění, sesuvy, záplavy atd. Tato navrhovaná strategie je tvořena celkem čtyřmi základními pilíři: a) rámcové právní předpisy, jejichž úkolem je ochrana a udržitelné využívání půd, b) integrace ochrany půdy do politik jednotlivých států a Společenství, 13
c) zaplnění mezery ve znalostech v určitých oblastech ochrany půdy prostřednictvím výzkumu podporovaného výzkumnými programy Společenství a členských států d) zvyšování povědomí veřejnosti o nutnosti chránit půdu. Dne 22. září 2006 Komise rovněž předložila návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro ochranu půdy a o změně směrnice 2004/35/ES [9].
5
REGULAČNÍ NÁSTROJE V ČESKÉ REPUBLICE
OCHRANY
PŮDY
POUŢÍVANÉ
Regulační nástroje ochrany půdy, které se používají v České Republice lze rozdělit na normativní, ekonomické, dobrovolné, informační, organizační a institucionální.
5.1 Normativní regulační nástroje ochrany půdy Ochrana půdy je zakotvena v ústavě České republiky, ústavní zákon č. 1/1993 Sb., se již v preambuli zmiňuje o péči o zděděné bohatství naší země a v článku sedm říká, že stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. Listina základních práv a svobod, která byla přijata ústavním zákonem č. 2/1993 Sb. v článku 35 uvádí, že každý má právo na příznivé životní prostředí, na informace o ŽP a při výkonu svých práv nesmí nikdo ohrožovat a poškozovat ŽP. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí stanovuje zásady ochrany ŽP a povinnosti právnických a fyzických osob. V druhém paragrafu mezi složky ŽP zařazuje rovněž půdu. V zásadách ochrany ŽP v paragrafu 11 je uvedeno, že území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení. V zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, je hlava VIII věnována trestním činům proti životnímu prostředí. Je zde uvedeno, že kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti [10]. Dále je nutno zmínit zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Právní odpovědnost je zde rozšířena i na právnické osoby. V zákoně č. 334/1992 Sb. České národní rady ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu 14
v části III, paragrafu 4 je uvedeno, že pro nezemědělské účely je nutné používat především nezemědělskou půdu, především pak nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků, dále staveb mimo toto území a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Pokud však v nezbytných případech musí dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, je zvláště nutné narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací co nejméně. Další zásadou je odnímání pouze nejnutnější plochy zemědělského půdního fondu a při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu. Po ukončení povolení nezemědělské činnosti je nutné neodkladně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace [11]. Půda je důležitou složkou životního prostředí a součástí ekosystémů. Představuje substrát, na kterém se odehrává život, poskytuje živiny rostlinám a plní mnoho dalších funkcí. Ochrana půdního prostředí před znečištěním brání jak vstupu škodlivých látek do potravních řetězců, tak do vodního prostředí, především do zdrojů pitné vody. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě je důležitým zákonem upravujícím problematiku ekologické újmy. Aktuální znění můžeme nalézt v zákoně č. 85/2012 Sb.; je to zákon upravující práva a povinnosti osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě a výkon státní správy v této oblasti [12]. Na evropské úrovni ochrana půdy není zatím předmětem závazného předpisu EU, je upravena pouze v Tematické strategii o ochraně půdy z roku 2006 26. Dokument Státní politika životního prostředí České republiky 2012 - 2020 zahrnuje i mezinárodní závazky v oblasti životního prostředí, Česká republika se tak bude podílet na řešení otázky eroze půd a hornin taktéž v celosvětovém měřítku v rámci plnění relevantních ustanovení Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem a/nebo desertifikací, zejména v Africe (UNCCD) [13].
5.2 Ekonomické nástroje ochrany půdy Jedním z hlavních témat současné zemědělské politiky je řešení negativních dopadů zemědělství na krajinu a životní prostředí. Systém kontroly podmíněnosti byl iniciován v roce 15
2003 reformou Společné zemědělské politiky a stal se nejdůležitějším prvkem k vyjednávání o zachování evropských podpor do zemědělství. Díky zavedení tohoto systému je v České republice vyplácení přímých plateb a dalších evropských podpor podmíněno plněním podmínek udržování půdy v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavků v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Pokud žadatel o podpory nedodrží tyto podmínky, může mu být snížena nebo neposkytnuta výplata vybraných podpor. Jak bylo naznačeno výše, kontrola podmíněnosti má tedy dvě části. První částí je GAEC – standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu. Druhou částí jsou povinné požadavky na hospodaření (SMR), v jejichž rámci jsou také vyhodnocovány Minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v rámci Agroenvironmentálních opatření [14]. Níže jsou uvedeny a popsány standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), povinné požadavky na hospodaření (SMR) a Agroenvironmentální opatření. 5.2.1 Standardy GAEC „Standart GAEC I se týká ochrany půdy před erozí, zvýšení vsaku vody do půdy a omezení povrchového odtoku vody. GAEC 1 uvádí, že žadatel na půdním bloku nebo jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny nebo strniště sklizené plodiny ponechá na půdním bloku, případně jeho díl, minimálně do 30. listopadu nebo půdu ponechá zoranou, popřípadě podmítnutou za účelem zasakování vody minimálně do 30. listopadu. „Standart GAEC 2 uvádí, že žadatel na ploše půdního bloku, popřípadě jeho dílu, označené v evidenci půdy od 1. 7. příslušného kalendářního roku, do 30. 6. následujícího kalendářního roku jako půda: a) silně erozně ohrožená, zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok. Porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin nebo jetelotravních směsí b) mírně erozně ohrožená, zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií. 16
Tyto podmínky nemusí být dodrženy na souvislé ploše s výměrou nižší než 0,4 ha zemědělské půdy, jejíž delší strana je orientována ve směru vrstevnic s maximální odchylkou od vrstevnice do 30° a pod níž se nachází pás zemědělské půdy o minimální šíři 24 metrů, jež přerušuje odtokové linie procházející plochou širokořádkové plodiny, a na kterém je žadatelem pěstován travní porost, víceletá pícnina nebo jiná než širokořádková plodina s tím, že žadatel může tento postup uplatnit pouze na jedné takto vymezené ploše nebo součet takových ploch nepřesáhne výměru 0,4 ha zemědělské půdy.“ „Standart GAEC 3 uvádí, že žadatel na minimálně 20% jím využívané výměry půdních bloků, popřípadě jejích dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně: a) aplikování tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv v minimální dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 tuny na hektar. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin (např. slámy) podle jiného právního předpisu není stanovena minimální dávka nebo b) zajistí každoročně pokrytí tohoto procenta výměry, popřípadě jeho odpovídající části, v termínu minimálně od 31. května do 31. července příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50%. Důvodem tohoto opatření je, že organické složky půdy zlepšují strukturu půdy, zvyšují využitelnost průmyslových hnojiv a v neposlední řadě příznivě ovlivňují vodní režim půdy. Cílem zavedení toho standartu je zvýšit používání hnojiv s vyšším obsahem organických složek, které zlepšují strukturu půdy a v dlouhodobém horizontu zvyšují její úrodnost. Na předepsané výměře lze kombinovat plnění požadavku jak množstvími uvedenými v odstavci a), tak v odstavci b). Lze tedy např. na 5% rozlohy zaorat slámu, na 5% využít kompost, na 5% aplikovat hnůj a na 5% vyjmenované zlepšující plodiny.“
17
„Standart GAEC 4 uvádí, že žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu pálit bylinné zbytky. Důvodem je ochrana živočichů a půdních organismů a využití biomasy jiným způsobem než neproduktivním spálením. Vypalování porostů je také přímo zakázáno zákonem o požární ochraně, zákonem o odpadech a zákonem o ovzduší.“ „Standart GAEC 5 uvádí, že žadatel nebude na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu provádět agrotechnické zásahy, pokud je půda zaplavena nebo přesycena vodou, s výjimkou vlastní sklizně plodiny.“ [15, str. 20] „Standart GAEC 6 uvádí, že žadatel nezruší, případně nepoškodí krajinné prvky a druh zemědělské kultury rybník. Za rušení, popřípadě poškození krajinného prvku se nepovažuje, dojde-li k zásahu vůči němu se souhlasem příslušného orgánu.“ [15, str. 21]. „Standart GAEC 7 uvádí, že žadatel zajistí na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu regulaci rostlin netýkavky žláznaté tak, aby se na něm v průběhu příslušného kalendářního roku nevyskytovali kvetoucí nebo odkvetlé rostliny tohoto druhu. Zároveň zajistí regulaci rostlin bolševníku velkolepého tak, aby výška těchto rostlin nepřesáhla 70 cm v průběhu příslušného kalendářního roku. Důvodem je zabránění šíření nežádoucích invazivních rostlin na zemědělskou půdu a snížení zásoby jejích semen v půdním fondu.“ [15, str. 23]. „Standart GAEC 8 uvádí, že žadatel nezmění na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu druh zemědělské kultury travní porost na druh zemědělské kultury orná půda. Důvodem je ochrana travních porostů, která mimo jiné vychází z článku 6 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 v souvislosti se zachováním poměru stálých pastvin vůči zemědělské půdě ve srovnání s referenčním rokem stanoveným tímto předpisem.“ [15, str. 25].
„Standart GAEC 9 uvádí, že žadatel zajistí, aby se po 31. říjnu kalendářního roku na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s kulturou travní porost nenacházel porost vyšší než 30cm, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Důvodem je zajištění minimální úrovně péče o travní porosty.“ [15, str. 26].
18
„Standart GAEC 10 uvádí, že žadatel, který využívá zavlažování a je zároveň vlastníkem nebo provozovatelem zavlažovací soustavy, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami v souladu s jiným právním předpisem. Důvodem je ochrana vody a hospodaření s ní v souladu s platným právním předpisem (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, v platném změní).“ [15, str. 27].
„Standart GAEC 11 uvádí, že žadatel na jím užívaném půdním bloku, popřípadě jeho dílu sousedícím s útvarem povrchových vod zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 metry od břehové čáry, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. Důvodem je ochrana vody před znečištěním pocházejícím ze zemědělské činnosti (zejména omezení průsaku a povrchového smyvu látek z použitých hnojiv) a předcházení možného vzniku takového znečištění.“ [15, str. 27]. 5.2.2 Povinné poţadavky na hospodaření
„Povinné požadavky na hospodaření (SMR) jsou požadavky uvedené ve vybraných článcích osmnácti aktů (nařízení a směrnic Evropské unie) z oblasti Životního prostředí, Veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a Dobrých životních podmínek zvířat. Z nich platilo v roce 2013 osmnáct nařízení a směrnic. Jejich dodržování je ověřováno 102 kontrolovanými požadavky.“ [15, str. 5]. Výčet povinných požadavků na hospodaření SMR: Ochrana volně žijících ptáků (SMR I) – hlavním cílem je ochrana populací vybraných druhů ptáků, které jsou ohroženy vyhubením, nebo poškozením jejich stanovišť, jsou vzácné a vyžadují zvláštní pozornost. Pro ochranu těchto ptačích druhů jsou vymezeny na území ČR nejvhodnější lokality, jako tzv. ptačí oblasti. Na celém území ČR platí zákaz úmyslného zabíjení, odchytu, zraňování a rušení volně žijících ptáků, úmyslného poškozování, ničení nebo odstraňování jejich hnízd a vajec a dalších činností přímo poškozujících ptačí jedince nebo jejich stanoviště. Pro zajištění ochrany ptáků a v návaznosti i dalších živočichů je nutno udržovat dobrý stav jejich stanoviště, zejména zachovat vhodné podmínky pro rozmnožování, hnízdění, odpočinek a obstarávání potravy.
19
Ochrana podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami (SMR II) – cílem je zabránit znečišťování podzemních vod nebezpečnými látkami a omezovat nebo odstraňovat důsledky znečištění, ke kterému již došlo. Závadné látky jsou obecně všechny látky, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost povrchových nebo podzemních vod. Používání upravených kalů na zemědělské půdě (SMR III – cílem je, aby různé typy kalů (z čistíren odpadních vod, septiků apod.) mohly být bezpečně využity na zemědělské půdě, a tak přispívat k udržování úrodnosti půdy, při současném zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (SMR IV) – na základě požadavků evropské nitrátové směrnice jsou vymezeny zranitelné oblasti, kde znečištění podzemních a povrchových vod dusičnany již přesáhlo, nebo by mohlo přesáhnout stanovenou mez 50mg/l. Pro zemědělce ve zranitelných oblastech je stanoven povinný akční program, který má vést ke snížení obsahu dusičnanů ve vodách. Akční program obsahuje požadavky uvedené v obecných zásadách správné zemědělské praxe a další požadavky, výslovně stanovené nitrátovou směrnicí. Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (SMR V) – evropské směrnice a zákon o ochraně přírody a krajiny definují, pro které druhy rostlin, živočichů a typy přírodních stanovišť mají být vymezeny lokality soustavy Natura 2000. Podle směrnice o stanovištích jsou to evropsky významné lokality. Často se jedná o území, kde se díky tradičnímu a citlivému hospodaření dochovala cenná stanoviště, nebo vzácný rostlinný či živočišný druh. Označování hospodářských zvířat – prasata, skot, ovce a kozy (SMR VI, VII a VIII) – cílem povinných požadavků je zajistit přesnou evidenci o hospodářství a zvířatech. Při zjištění nákazy umožní správně a úplně vedená evidence zvířat vysledovat původce nákazy až na konkrétní hospodářství a na situaci optimálně reagovat. Uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (SMR IX) – hlavní cíl požadavkl souvisejících s používáním přípravků na ochranu rostlin je snížení rizika ohrožení zdraví lidí, zvířat a rostlin, nejen při aplikaci přípravků na ochranu rostli, ale také po sklizni ošetřené plodiny, u nichž se při nesprávném použití přípravku na ochranu rostlin zvyšuje pravděpodobnost
20
nadlimitního výskytu reziduí v konečném produktu určeného k potravinářským účelům nebo jako krmivo pro hospodářská zvířata. zákaz používání některých látek s hormonálním a tyreostatickým účinkem (SMR X) – záměrem vybraných požadavků je kontrola nad používáním zakázaných látek nebo nad jejich používáním nepovoleným způsobem v chovech zvířat, a tím omezení bezprostřednícho ohrožení bezpečnosti potravin. Zásady a požadavky potravinového práva (SMR XI) – dosažení vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví je jedním ze základních cílů potravinového práva. Cílem zavedení těchto požadavků je zajištění bezpečnosti potravin a krmiv dle zásad potravinového práva, např. zamezit uvádění na trh potravin, které nejsou bezpečné pro lidské zdraví, při uvádění krmiva na trh zajistit jeho bezpečnost pro produkci potravin a ke krmení zvířat nebo dodržování pravidel pro používání doplňkových látek, léčivých přípravků u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí. Pravidla pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (SMR XII) – jako přenosné spongiformní encefalopatie jsou označovány choroby, které vyvolávají neurodegenerativní onemocněním lidí i zvířat, způsobené nahromaděním patologicky změněného, odolného proteinu, tzv. prionu, v mozkové tkáni. oznamování nákaz (SMR XIII, XIV a XV) – hlášení nebezpečných nákaz je jednou z hlavních povinností chovatele. Chovatel má povinnost ohlásit jakékoli podezření na nákazu, kterou pozoruje na svém hospodářství. Hlášení podezření z nákazy je možné provést i prostřednictvím soukromého veterinárního lékaře, který na hospodářství provádí léčbu, a který pak posléze ohlásí podezření krajské veterinární správě. [14]. 5.2.3 Agro-environmentální opatření
Agro-environmentální opatření jsou zemědělské činnosti, které směřují k ochraně, udržení a zvyšování kvality zemědělské půdy. Pod tím si lze představit například údržbu travních porostů, podporu ekologického zemědělství atd. [14].
21
5.3 Dobrovolné nástroje ochrany půdy Za dobrovolné nástroje ochrany půdy lze považovat takové aktivity podnikatelských a jiných subjektů, které směřují ke snižování negativních dopadů jejich činnosti na půdu a životní prostředí vůbec, přičemž jsou těmito subjekty zaváděny a realizovány na základě jejich dobrovolného rozhodnutí a zároveň jsou nad rámec požadavků platných legislativních norem. Základními principy dobrovolných nástrojů jsou dobrovolnost, prevence a systematický přístup. Využívání dobrovolných nástrojů ochrany na podnikové úrovni má velký význam jak pro podnik samotný, tak pro společnost jako celek. Na úrovni podniku se pak projevují i další přínosy, např. zvyšování konkurenceschopnosti, budování lepší image či úspory provozních nákladů [16].
5.4 Informační nástroje ochrany půdy Cílem tohoto nástroje je informovat širokou veřejnost o stavu této složky životního prostředí a zároveň nabízí široké veřejnosti možnost aktivního zapojení do ochrany životního prostředí vůbec a zabránění zhoršování jeho stavu. Informace o stavu životního prostředí poskytuje Ministerstvo životního prostředí a jiná ministerstva a státní orgány, jako například Česká inspekce životního prostředí, Hlavní hygienik ČR, výzkumné ústavy, jako například Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, který má odpovědnost za rozvoj poznání a předávání poznatků vědních oborů komplexních meliorací, pedologie, tvorby a využití krajiny a informatiky, které se vztahují k těmto oborům [17]. Ze zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí vyplývá, že každý člověk má právo být informován o stavu životního prostředí. Informace musí být včasné a úplné. Česká informační agentura životního prostředí je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí, jejímž posláním je shromažďování, hodnocení a předávání informací o životním prostředí. Je to jeden z nejvýznamnějších nástrojů ochrany. Dalším významným informačním nástrojem ochrany půdy je LPIS, což je geografický informační systém, který je primárně tvořen evidencí využití zemědělské půdy. Dále zákon číslo 17/1992 Sb., o životním prostředí stanovuje zásady ochrany ŽP a povinnosti právnických a fyzických osob.
22
5.5 Organizační a institucionální nástroje ochrany půdy Do této skupiny nástrojů ochrany půdy patří především nevládní organizace, státní instituce, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a jiné. Důležitou složkou jsou státní instituce, které realizují a kontrolují stanovené cíle v dané oblasti životního prostředí. Zde je vhodné uvést Ministerstvo životního prostředí, obecní úřady, katastrální úřady, správy Národních parků, Českou inspekci životního prostředí, Státní fond životního prostředí a Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky. Dále je nutné zmínit environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu, což je oblast výchovy, která usiluje o formování správného vztahu k přírodě, životnímu prostředí a všem jeho složkám. Tuto osvětu poskytují mnohé vládní i nevládní organizace.
6
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
Zemědělský půdní fond je právní pojem, který byl vytvořen zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země a je to nenahraditelný výrobní prostředek umožňující zemědělskou výrobu. Zemědělský půdní fond je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí. Zemědělský půdní fond je tvořen pozemky zemědělsky obhospodařovanými. Mezi tyto pozemky patří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není. Dále do zemědělského půdního fondu patří rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, tj. polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze, které slouží k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi atd. [18]. Pokud se vyskytnou pochybnosti o tom, zda je nějaký pozemek součástí zemědělského půdního fondu (dále jen ZPF) či nikoli, pak o této věci rozhodují orgány ochrany ZPF. Ačkoli se stává, že ZPF je považován za to stejné co zemědělská půda, není tomu tak a je nutné tyto dva pojmy odlišovat. Zemědělská půda je označení pro pozemky, které jsou určené k zemědělskému obhospodařování, jsou jasně ohraničeny od jiných částí půdního fondu nebo jiných zemědělských pozemků, jsou součástí ZPF a jsou vedeny pod konkrétním parcelním 23
číslem. ZPF zahrnuje zemědělskou půdu, která je tvořena ornou půdou, chmelnicemi, vinicemi, zahradami, ovocnými sady, loukami a pastvinami, a také zahrnuje půdu dočasně neobdělávanou, rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a půdu nezemědělskou, potřebnou k zajišťování zemědělské výroby. Výměra půdního fondu České republiky činí 7 886 tisíc ha. ZPF tvoří 54% celkové rozlohy České republiky. Na jednoho obyvatele České republiky připadá 0,42 ha zemědělské půdy a z toho je 0,30 ha půda orná, což je víceméně evropský průměr. Polovina zemědělského půdního fondu se nachází v oblastech méně příznivých pro hospodaření (tzv. LFA oblasti - Less Favoured Areas = méně příznivé oblasti). Velikostní struktura českých zemědělských podniků se velmi liší od struktury podniků v ostatních státech Evropské unie. Podniky s více než 50 ha zemědělské půdy zaujímají 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy [19].
7
ODNÍMÁNÍ PŮDY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je potřeba získat souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu (orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, správy národních parků a Ministerstvo životního prostředí. Funkci orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vykonávají ve vojenských újezdech zvláštní orgány federálního ministerstva obrany), který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, s výjimkou případů uvedených níže. Souhlas orgánu zemědělského půdního fondu nepotřebujeme v případě, kdy má být ze zemědělského půdního fondu odňata půda, která se nachází na pozemcích, které jsou nezastavěnou plochou zastavěných stavebních pozemků, které se nacházejí na pozemcích zahrádkových osad zájmových organizací, případně jiných právnických osob, dále na pozemcích, které jsou účelovými plochami u objektů a zařízení občanské vybavenosti nebo u objektů a zařízení zdravotnických, kulturních, osvětových a církevních. Souhlas orgánu zemědělského půdního fondu nepotřebujeme také na pozemcích, které jsou v zastavěném území, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž odnětí se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu zahrádkářské chaty, rekreační chaty, garáže, drobné stavby, stavby pro drobné pěstitelství nebo chovatelství a stavby vinného sklepa. Souhlas orgánu ZPF nepotřebujeme také na pozemcích, které jsou určeny pro stavby pro bydlení v zastavěném území. 24
Souhlasu dále není třeba tam, kde má být ze zemědělského půdního fondu odňata půda pro umístění stabilizačních kamenů, umístění signálů a jiných značek pro geodetické účely, stožárů nadzemních vedení, vstupních šachet podzemního vedení,
pokud v jednotlivých
případech nejde o plochu větší než 30 m2. Dále není souhlas potřeba pro umístění přečerpávacích stanic, studní a vrtů, stanic nadzemního nebo podzemního vedení, pokud se ovšem v jednotlivých případech nejedná o plochu větší než 55 m2. Souhlas nepotřebujeme ani k odnětí půdy k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení půdy do původního stavu [20]. Ze ZPF lze půdu odejmout buď trvale, nebo dočasně.
7.1 Dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Dočasné odnětí půdy ze ZPF znamená, že po ukončení účelu jejího odnětí bude daná plocha rekultivována tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu [21]. Podle zákona musí žádost o odnětí půdy ze ZPF podat zájemce u obce s rozšířenou působností. Pokud obec zjistí, že je plocha, která má být odejmuta větší než 1ha a zároveň ne větší než 10ha, tak žádost postoupí krajskému úřadu. U dočasného odnětí musí jako podklad pro závazné stanovisko k odnětí být vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na ZPF, která je zpracovaná podle zákona o ochraně ZPF a vyhlášky k tomuto zákonu č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a přílohy číslo 5 k vyhlášce číslo 13. K tomuto vyhodnocení musí být doložen také plán rekultivace pozemku, který se musí zvlášť schválit (obsah a způsob zpracování plánu rekultivace půdy, je zpracován v příloze 7 vyhlášky 13/1994 Sb., kde se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. U fotovoltaických elektráren se musí dát největší pozor na plán rekultivace a rozpis odstranění stavby. Za dočasné odnětí půdy ze ZPF se také stanovuje odvod, ale stanovuje se jako stý díl skutečné výše odvodů a platí se každoročně až do konce každého kalendářního roku. Po ukončení činnosti proběhne rekultivace. Ukončení činnosti se musí nahlásit orgánu ochrany ZPF. Modelový postup dočasného vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu – nepodnikatelský záměr Člověk se rozhodne, že si postaví rodinný dům. Najde si lokalitu, kde je podle schváleného návrhu územně plánovací dokumentace obce možné stavět. Tento pozemek koupí a zjistí, že je veden v katastru nemovitostí jako zemědělský pozemek. V zákoně o ochraně zemědělského 25
půdního fondu je stanoveno, co přesně zemědělský půdní fond tvoří. Aby se mohl na daném pozemku postavit dům, tak se musí půda nejprve vyjmout ze zemědělského půdního fondu. Referend na stavebním úřadu pošle stavebníka za orgánem ZPF, aby tu zastavěnou plochu vyjmul ze ZPF. Žadatelé přijdou na úřad a požádají o vyjmutí půdy ze ZPF. Žadatel dostane žádost, a tu vyplní. Orgán ochrany ZPF zkontroluje žádost, je-li úplná a přípustná podle zákona a vydá závazné stanovisko a souhlas k trvalému vynětí půdy ze ZPF pro požadovaný účel.
7.2 Trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu Trvalé odnětí půdy ze ZPF znamená, že bude provedena nevratná změna, která znemožní další zemědělské využití zemědělského půdního fondu. Tím je míněno, že se na daný pozemek umístí stavby pevně spojené s tímto pozemkem, stavby důlního či těžebního díla (lomu, dolu, otvírky pro těžbu štěrkopísku apod.) nebo se provedou terénní úpravy, u kterých je zapotřebí provést skrývku půdy [22]. Modelový postup trvalého vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu - podnikatelský záměr Podnikatelský subjekt si najde lokalitu, kde je podle schváleného návrhu územně plánovací dokumentace obce možné stavět. Tento pozemek koupí a zjistí, že je veden v katastru nemovitostí jako zemědělský pozemek. Najme si zmocněnce, který vyřídí všechny náležitosti. Mezi tyto náležitosti patří vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění staveb na ZPF, která je zpracovaná podle zákona o ochraně ZPF a vyhlášky k tomuto zákonu č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a přílohy číslo 5 k vyhlášce číslo 13, tam je napsáno co vše má vyhodnocení obsahovat. Na základě vyhodnocení orgán ochrany ZPF vydá závazné stanovisko souhlasu k odnětí půdy. Poté orgán ochrany ZPF počká na pravomocné rozhodnutí o povolení stavby (stavební úřad). Na základě toho oznámí investorovi řízení o předepsání odvodu za odnětí půdy ze ZPF. Dále orgán ochrany ZPF vydá rozhodnutí o odvodu půdy ze ZPF. V tomto rozhodnutí o odvodu investora poučí komu se má odvod za odnětí půdy ze ZPF zaplatit, sdělí mu, že je daná částka splatná jednorázově, a že ji musí do 30 dnů po nabití právní moci zaplatit. Dále napíše údaje, komu se platí (platí se celnímu úřadu pro jihomoravský kraj). Z dané částky je 75% odvodu příjmem státního 26
rozpočtu ČR, 15% náleží Státnímu fondu ŽP, a 10% náleží rozpočtu obce, ve které se stavba provádí.
7.3 Konkrétní příklad vynětí půdy ze ZPF a jeho zhodnocení Záměr: Fotovoltaická elektrárna Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí (dále jen krajský úřad) jako věcně a místně příslušný úřad podle ustanovení § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením paragrafu 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) a podle ustanovení § 17 a písmene e) zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) uděluje v souladu s ustanovením § 9 odstavce 6 zákona souhlas s dočasným odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu na pozemcích p.č. PK 1130 a PK 1133 v k.ú. Zbraslav na Moravě o celkové odnímané výměře 1,1231 ha pro stavbu „Fotovoltaická elektrárna o výkonu 0,2 MW“ ve prospěch investora společnosti SP SOLAR, s.r.o., Za Habrem 447, 664 84 Zbraslav, IČ: 29204283. Doba odnětí se stanovuje na 25 let ode dne nabití právní moci stavebního povolení včetně následné rekultivace zpět do zemědělského půdního fondu. Pozemky jsou zařazeny do BPEJ 5.32.04 – IV.tř. ochrany (5 431m2) a 5.32.14 – V tř. ochrany ( 5 800 m2 ). A)
V souladu s ustanovením § 9 odstavce 6 písmeno c) zákona krajský úřad schvaluje
předložený plán rekultivace „Objektů fotovoltaické elektrárny“ zpět do zemědělského půdního fondu. B)
Za odnětí zemědělské půdy budou v souladu s ustanovením § 11 odstavce 1 zákona
předepsány odvody podle návrhu výpočtu odvodů doloženého jako příloha žádosti o odnětí. Základní hodnotový ukazatel u pozemků s BPEJ 5.32.04 a 5.32.14 činí 49.000,- Kč/ha. Při výpočtu odvodů nebyl použit žádný snižující koeficient. Odvody za dočasné odnětí se stanoví za každý kalendářní rok jako stý díl částky skutečné výše odvodů za odnětí půdy ze ZPF na dotčeném pozemku. Odvody budou předepsány po nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštních předpisů. Výše odvodů činí orientačně 550,-Kč za rok. C)
Souhlas k dočasnému odnětí zemědělské půdy se uděluje za těchto podmínek:
1)
Vzhledem ke způsobu upevnění fotovoltaických panelů se tímto uděluje výjimka z
povinnosti skrývky ornice v souladu s ustanovením § 8 odstavce 1 písmene a) zákona o ZPF. 27
2)
Celá plocha pod konstrukcí bude zatravněna a pravidelně ošetřována po dobu provozu
fotovoltaické elektrárny, tj. po dobu 25 let. 3)
Po ukončení provozu fotovoltaické elektrárny a jejím odstranění bude v rámci
technické rekultivace provedena hluboká orba, kterou se pozemek připraví pro zahájení biologické rekultivace. V rámci biologické rekultivace, prováděné odbornou zemědělskou organizací, bude proveden dvouletý osevní postup k zajištění obnovy produkčních schopností pozemků. 4)
Po celou dobu provádění rekultivace bude veden protokol (provozní deník), v němž
bude zaznamenáno, jak rekultivační práce probíhají, jaké postupy při tom byli použity a další podrobnosti rozhodné pro posouzení jakosti, rozsahu a úplnosti prováděné rekultivace. 5)
Po ukončení poslední etapy biologické rekultivace bude oznámeno orgánu ochrany
ZPF, který vydal rozhodnutí o odvodech za odnětí půdy ze ZPF, že rekultivace byla ukončena a bude předložen protokol o provedené rekultivaci, aby mohla být ukončena povinnost platit odvody. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí obdržel dne 18.3.2010 žádost společnosti SP SOLAR, s.r.o., Za Habrem 447, 664 84 Zbraslav, IČ: 29204283 o dočasné odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu Fotovoltaické elektrárny o výkonu 0,2 MW v k.ú. Zbraslav na Moravě. Žádost byla postoupena krajskému úřadu odborem životního prostředí Městského úřadu Rosice, který žádost posoudil a opatřil ji svým doporučujícím stanoviskem. Předmětem žádosti je dočasné odnětí půdy ze ZPF v k.ú. Zbraslav na Moravě pro stavbu fotovoltaické elektrárny na pozemcích p.č. PK 1130 a PK 1133 v k.ú. Zbraslav na Moravě. Záměr stavby je v souladu s platným územním plánem obce. Předmětné pozemky patří do návrhových ploch – smíšená výrobní zóna. Pozemky jsou ve vlastnictví fyzických osob, jejichž souhlas byl doložen (nájemní smlouvy, které jsou součástí spisu). Žádost o udělení souhlasu k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu „Fotovoltaická elektrárna o výkonu 0,2 MW“ v k.ú. Zbraslav na Moravě byla shledána důvodnou a oprávněnou ve smyslu zákona. Žádost byla opatřena všemi potřebnými doklady a náležitostmi. Předložené doklady: Žádost+ postoupení žádosti 28
Vyhodnocení důsledků stavby včetně: -
Výpis z KN, LV č. 453 – k.ú. Zbraslav na Moravě
-
Kopie katastrální mapy
-
Výpočet odvodů za vynětí půdy ze ZPF
-
Plán technické a biologické rekultivace
-
Nájemní smlouvy.
Tento souhlas vydaný podle ustanovení § 9 zákona je závaznou částí rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů. Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v něm určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s platností tohoto rozhodnutí. Udělený souhlas se netýká majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům. Proti tomuto závaznému stanovisku se nelze samostatně odvolat. Opravné prostředky lze proti němu uplatnit pouze v režimu ustanovení § 149 odstavců 4,5 a 6 správního řádu. 7.3.1 Zdůvodnění potřeby, funkce a významu stavby Získávání elektrické energie ze slunečního záření je z hlediska životního prostředí nejčistší a nejšetrnější způsob její výroby. Účinnost přeměny slunečního záření na elektřinu umožnuje získat se současnými solárními systémy z jednoho metru aktivní plochy až 110 kWh elektrické energie za rok. Nejenom vyspělé země světa více či méně podporují nejen rozvoj fotovoltaiky, ale i ostatních obnovitelných zdrojů energie jako strategického prostředku pro zajištění kontinuity energetických zdrojů. Fotovoltaika nabízí časově neomezenou možnost výroby elektrické energie. Fotovoltaika by se měla stát významným prvkem trvale udržitelného energetického systému s minimálním dopadem na životní prostředí. Záměr umístění fotovoltaické elektrárny v k.ú. Zbraslav na Moravě je situován podle zákona v zastavitelném území dle schváleného návrhu územního plánu obce. O nájmu těchto nemovitostí byli uzavřeny nájemní smlouvy s jejich vlastníky. Investorem záměru je SP Solar, Za Habrem 447, 664 84 Zbraslav Předmětem projektu je technologická část výstavby a vyvedení výkonu novostavby fotovoltaické elektrárny, která je umístěna u obce Zbraslav u Brna. FVE bude s instalovaným výkonem 200kW na pozemcích o ploše až 1ha. Z hlediska katastrálního se jedná o pozemek 29
p.č. 1130 a 1133, oba v k.ú. Zbraslav na Moravě. Na pozemcích bude instalován FV generátor v podobě příslušného množství FV panelů a střídačů. Celkový nainstalovaný výkon je 200kW. Daný výkon bude vyveden do nově zrekonstruované sloupové trafostanice ZD Zbraslav. Z transformační stanice je výkon vyveden na stávající vedení č.110. Součástí stavby je i oplocení. Dle výpočtu je navrženo 22 ks fotovoltaických křemíkových panelů o celkovém výkonu cca 200kW. Bude se jednat o polohovací solární panely montované na nosiče na základových železobetonových monolitických patkách. Vyvedení výkonu FVE – 200kW bude provedeno kabely AYKY 3x240x120 uloženými v zemi. Kabelové vedení začíná na přechodovém NN rozvaděči RH2 FVE, kde jsou připojeny jednotlivé kabely z daných inventorů. Kabelové vedení dále pokračuje do elektroměrného rozvaděče a končí na připojovacím bodě NN rozvaděče RH1 umístěného na sloupové trafostanici. Kabel bude uložen v zemi ve výkopu hloubky min 0,7 metru v pískovém loži s vrstvou písku o tloušťce 10cm pod i nad kabelem. Oplocení se bude skládat z ocelových poplastovaných sloupků šíře 60mm s nástavbou ostnatého čtyřhrotového drátu. Jako základní pletivo bude využito plně provařené celoplastové pletivo tloušťky 3,5 mm. Sloupky jsou zabetonovány v betonových patkách, na nich jsou osazena žárově zinkovaná ocelová pouzdra, ve kterých jsou zasunuty betonové podhradbové desky. Pletivo bude výšky 2 000 mm a nad touto výškou bude nástavba z ostnatého drátu. Celkový prostor pod stavbou bude ohumusován a oset travní směsí. Pozemek bude minimálně dvakrát ročně posečen a to vždy před vysemeněním trav. 7.3.2 Údaje o tom, zda navrhované řešení vychází ze schválené územně plánovací dokumentace K posouzení souladu záměru s platným návrhem územního plánu, byl použit platný územní plán obce Zbraslav, s nímž je záměr v souladu – předmětný pozemek patří do návrhové plochy VB – smíšená výrobní zona. Je určen pro umístění nezatěžující výroby, sklady, administrativu, s možností bydlení v integrovaném objektu. Z rozboru územních podkladů a souvisejících územních vztahů vyplývá, že daný investiční záměr vychází z navrhovaných směrů rozvoje obce Zbraslav v souladu se schváleným 30
návrhem územního plánu a zároveň jsou dodrženy všechny ostatní podmínky, které negativně neovlivní zemědělský půdní fond. Z výše uvedeného vyplývá, že uskutečnění záměru nebrání žádné okolnosti. 7.3.3 Celkové zhodnocení důsledků zamýšlené stavby na ZPF
Zabírané pozemky pro umístění fotovoltaické elektrárny ve Zbraslavi se nachází mimo současně zastavěné území obce, v zastavitelné ploše určené jako návrhová plocha pro smíšenou výrobní zónu dle schváleného plánu obce. V současné době jsou dotčené pozemky vedeny v KN jako orná půda. Pozemky jsou zemědělsky využívány. Zábor zemědělské půdy bude dočasný. Ornice a podorničí se nebudou skrývat. Žádost o vydání souhlasu s dočasným odnětím zemědělské půdy bude podána příslušnému orgánu ochrany ZPF před vydáním územního rozhodnutí. Investor bere na vědomí, že souhlas s odnětím se stává závaznou součástí rozhodnutí dle zvláštních předpisů (územní rozhodnutí, stavební povolení). Zájmové území náleží do mírně teplé oblasti, okrsku mírně vlhkého s převážně mírnou zimou. Symbol regionu: MT 2 Nadmořská výška území je průměrně 480 m.n.m. Roční úhrn srážek činí cca 600 mm. Roční průměr teplot činí 7,5°C. Území je mírně kopcovitého reliéfu. Hydrologicky spadá zájmové území do hlavního povodí řeky Moravy a dílčího povodí Svratky. Místní hospodářská síť je tvořena toky Bílé vody a Bobravy. Dané území se vyznačuje půdami na vrstvách kyselých hornin, žuly, ruly atp.. Jedná se o půdy většinou hnědozemí až hnědé, slabě štěrkovité s obsahem hrubších písků, místy kamenité s proměnlivým vodním režimem v závislosti na srážkách. Ornice je středně hluboká, místy mělká, převážně neutrální až kyselé reakce pH 6,8 s menším obsahem humusu a kolísající zásobou pohotových živin. V profilu je ornice prokořeněná a biologicky oživená, směrem do hloubky rychle klesající. Nejedná se o zvláště chráněné půdy, na které by se vztahovaly podmínky zvláštní ochrany. V záměru jsou respektovány obecné podmínky ZPF dle zákona. Odnětím pro uvedený záměr nevznikají z hlediska zemědělského obdělávání okolních pozemků nepřístupná místa, ani není 31
stavbou narušen systém organizace ZPF, odtokové poměry v oblasti a sít zemědělských komunikací. Z výše uvedeného vyplývá, že dočasné odnětí půdy pro výstavbu fotovoltaické elektrárny ve Zbraslavi lze vyhodnotit jako proveditelné z hlediska ochrany ZPF. Nejsou známi podmínky, které by bránily uskutečnění záměru. 7.3.4 Výměry pozemků nebo jejich částí
Výměra p.č. PK 1130: 0,5431 ha Výměra p.č. PK 1133: 0,5800 ha Celková plocha pro dočasný zábor: 1, 1231 ha 7.3.5 Údaje o zařazení pozemků do BPEJ
Zájmové území patří do BPEJ: 5.32.04 a 5.32.14 Bonitovaná půdně ekologická jednotka je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku [23]. BPEJ byly převzaty z katastrálních map se zákresem BPEJ v území (dle mapy BPEJ). 5.32.04 Podle metodického pokynu MŽP přísluší půdě IV. třída ochrany zemědělské půdy. Do IV. ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s převážně podprůměrnou produkční schopností s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5.32.14 Podle metodického pokynu MŽP přísluší půdě V třída ochrany zemědělské půdy. Do V. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech, zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely 32
postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochran, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. 7.3.6 Údaje o tom, zda na dotčených pozemcích zemědělské půdy jsou vybudovány investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorace apod.) Dle zjištění z dostupných zdrojů se na dotčených parcelách nenachází investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti. Národní přírodní rezervace, památky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace a památky, ochranná pásma národních parků, chráněné oblasti léčivých zdrojů a minerálních vod se v této lokalitě nevyskytují. Rovněž se tato lokalita nenachází v chráněném ložiskovém území. 7.3.7 Odvody za odnětí půdy
Předmětný pozemek, který je navržen k dočasnému odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se nachází dle současně platného územního plánu obce Zbraslav v návrhové ploše pro smíšenou výrobní zónu Vb. V souladu s ustanovením § 9 a 11 zákona, bude předepsán odvod za dočasné odnětí půdy. 7.3.8 Plán rekultivace
Zpracování plánu rekultivace řeší uvedení dočasně odňatých ploch do původního produkčního stavu tak, aby mohla být zemědělská půda využívána dle zásad ochrany zemědělského půdního fondu, v souladu se zákonem č. 334/92 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a vyhlášky MŽP č. 13/94 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a příslušných metodických pokynů. Dotčené pozemky p.č. PK 1130 a 1133 budou na dobu 25 let dočasně odňaty ze ZPF pro umístění výrobního zařízení fotovoltaické elektrárny. Lhůta pro ukončení provozu FVE se předpokládá v roce 2032. Po ukončení důvodu dočasného odnětí bude následovat technická rekultivace, tj. odstranění staveb, provedení zaorání starého drnového fondu, a po ní bude provedena biologická rekultivace. Lhůta pro zpětné protokolární předání dotčených pozemků pro plnění funkcí v krajině se předpokládá v roce 2035. 33
Technická část rekultivace Na dotčeném pozemku budou odstraněny všechny dočasné stavby, zařízení a jiné hmotné zbytky po ukončení nezemědělské činnosti, které by bránily provedení rekultivace. Kalkulace na odstranění stavby viz příloha č. 3. Biologická část rekultivace Nutnost biologicky rekultivovat skrývanou ornici je dána objektivními fyziologickými vlastnostmi funkce ornice. Přestože ornice zůstává na pozemku, dojde během jejího zatížení umístěním výrobního zařízení k její částečné degradaci. Bude třeba provést několik zásahů a opatření k navrácení původních vlastností půdy. Po zaorání starého drnu bude půda řádně vyhnojena organickými hnojivy. Jako statková a organická hnojiva bude použito chlévské mrvy, kejdy, kompostu atd. Je třeba dbát na jejich řádné promísení s ornicí a jejich důkladné zapravení do půdy. Průmyslová hnojiva lze použít síran amonný (250kg/ha), superfosfát (400kg/ha), draselná sůl (250kg/ha), ledek amonný (230kg/ha), atd. Sled prací biologické rekultivace: V prvním roce: Provedení hluboké orby, diskování, smykování, vláčení, rozmetání organických hnojiv se zapravením do půdy (chlévská mrva), střední orba, výsev směsi na zelené hnojení (hořčice 15kg/ha), zaorání zelené hmoty. Ve druhém roce: Smykování, rozmetání průmyslových hnojiv (množství upřesněno po provedení analýzy zásob živin v půdě v době rekultivace), vláčení, výsev zúrodňujících plodin (řepka jarní 12kg/ha), zaorání do půdy- mělká orba, setí ozimé směsky žita ozimého a vikve (ž.o. – 150 kg/ha, v . – 100 kg/ha) Ve třetím roce: posečení ozimého zeleného hnojení s rozdrcením, zaorání zeleného hnojení a příprava pod první hospodářskou plodinu, rozmetání průmyslových hnojiv. Na dotčené lokalitě nebyly z důvodů finanční náročnosti prováděny rozbory obsahu živin v půdě. Potřeba živin byla a následně dávky statkových hnojiv byly stanoveny empiricky, v souladu s půdním typem, výrobní oblastí, bonitou ornice a předpokládanou zásobou živin. V případě potřeby mohou být po ukončení předmětu odnětí provedeny rozbory půdy se stanovením obsahu jednotlivých živin v půdě a následně upravit dávky hnojiv. 34
Po celou dobu provádění rekultivace bude veden protokol (provozní deník, v němž bude zaznamenáno, jak rekultivační práce probíhají, jaké postupy byly přitom použity, jak jsou dodržovány termíny stanovené v plánu rekultivace a další podrobnosti rozhodné pro posouzení jakosti, rozsahu a úplnosti prováděné rekultivace. Po ukončení poslední etapy biologické rekultivace oznámí investor orgánu ochrany ZPF, který vydal rozhodnutí o odvodech za odnětí půdy ze ZPF, že rekultivace byla ukončena a bude předložen protokol o provedené rekultivaci, aby mohla být ukončena povinnost platit odvody.
8
ZÁVĚR
V této poslední a závěrečné kapitole práce budou shrnuty její výstupy a zhodnoceny její přínosy. Po stručném úvodu do problematiky využívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům práce definuje pojem půda a uvádí pohledy, ze kterých lze tento pojem hodnotit. Následně se pak práce zaměřuje na produkční a mimoprodukční funkce půdy, uvádí jejich dělení a vysvětluje důležitost těchto funkcí, a nutnost jejich zachování a trvalého udržení. Dále pak práce popisuje a třídí nástroje ochrany půdy a jejich členění, a to z pohledu celosvětového, evropského i českého. V neposlední řadě se tato bakalářská práce zaměřuje na zemědělský půdní fond, a problematiku vyjímaní půdy z tohoto fondu, a to jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska. Praktickým výstupem práce je pak konkrétní příklad realizovaného podnikatelského záměru, na kterém je možno poukázat, jak probíhá projekt zahrnující ke své realizaci vyjmutí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, a to postupně krok po kroku. 35
Postupně jsou zde tak popsány fáze projektu od popisu konkrétního projektu, zdůvodnění jeho přínosů a potřebnosti, uvedení projektu v soulad s platnou a schválenou územně plánovací dokumentací, zhodnocení celkových důsledků realizace projektu na zemědělský půdní fond, výměry pozemků (případně jejich částí), kterých se bude realizovaný projekt týkat, údajů o zařazení pozemků do BPEJ, údajů, zda na pozemku kde má být projekt realizován bylo investováno do prostředků zvyšujících úrodnost zemědělské půdy, vymezení odvodů za vynětí půdy ze ZPF až po konečný plán rekultivace. Konečným výstupem práce je tak studie poskytující detailní zmapování problematiky využívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům, a to od teoretické stránky, až po konkrétní uvedení do praxe. Vzhledem k zadání práce tak lze vyhodnotit, že její cíle a účel byly splněny.
ZDROJE: [1] PRAX, Alois. Půdní systémy a antropická činnost sborník abstraktů: ZÚRODŇOVACÍ A MELIORAČNÍ ZÁSAHY V PROCESU ZMĚN PRODUKČNÍCH A OCHRANNÝCH FUNKCÍ PŮD. Milovy - Devět Skal: Česká pedologická společnost, 1997. ISBN 8071572756. [2] MACKOVČIN, Peter. Pedogeografie. 2011. Dostupné http://geography.upol.cz/soubory/lide/mackovcin/ZF2/ZF2_Pedogeografie.pdf
z:
[3] Li, P. J., Stagnitti, F. Allinson, G. Turoczy, N. Xiong, X. Peterson, J. Sorption and Fractionation of Copper in soil at a sewage irrigation farm in Australia. Communications in soil science and plant analysis, 37, 7-8, 2006, pp.,1031-1042. [4] ZÁKON č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. In: 281/2009 Sb., 402/2010 Sb. 1992. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/B9E698 5E9AA11F98C12564EA003D3E04/$file/334-92.pdf [5]
Www.sagit.cz. Sbírka zákonů [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z:
http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb99134&cd=76&typ=r [6]
Ochranaprirody.cz
[online].
2014
[cit.
2014-03-30].
http://www.ochranaprirody.cz/mezinarodni-spoluprace/umluvy-a-strategickedokumenty/umluva-o-biologicke-rozmanitosti/
36
Dostupné
z:
[7]
Uake.cz
[online].
2010
[cit.
2014-03-30].
Dostupné
z:
http://www.uake.cz/OZP/content/section45.html [8]
HYLMAROVÁ,
Jana.
OCHRANA
PŮDY
PŘED
NEGATIVNÍMI
VLIVY
ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita. [9] Politika životního prostředí EU: sedm tematických strategií. Praha, 2006. Dostupné z:http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/BFEED7D49272A923C125712500403293/$file/planeta10 _3kor.pdf [10] ČR. Zákon č. 40: §293. In: 2009. 2009. [11]
ÚMLUVA OSN O BOJI PROTI DESERTIFIKACI [online]. 2006 [cit. 2014-03-30].
Dostupné z: http://www.biblioteka.cz/pdf/neperiodika/MZP/MSUNCCD.pdf [12]
Uplnezneni.cz. Právní předpisy v úplném a platném znění [online]. 2014 [cit. 2014-03-
30]. Dostupné z: http://www.uplnezneni.cz/zakon/167-2008-sb-o-predchazeni-ekologickeujme-a-o-jeji-naprave-a-o-zmene-nekterych-zakonu/ [13] Státní politika životního prostředí České republiky 2012 - 2020. Státní politika životního prostředí České republiky 2012 - 2020 [online]. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_130108_Statni_politika_zivotniho_prostre di/$FILE/SP%25c5%25bdP_2012-20.pdf[3]. [14] Kontrola podmíněnosti. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011. ISBN 978-80-7084-9620. [15] Kontrola podmíněnosti. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2013. ISBN 9788074341083. [16] Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/dobrovolne_nastroje [17]
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy [online]. 2011 [cit. 2014-04-12]. Dostupné
z: http://www.vumop.cz/index.php?p=index&site=default [18]
Zemědělský půdní fond. Katedra urbanismu a územního plánování [online]. 2011 [cit.
2014-03-29]. Dostupné z: http://www.uzemi.eu/pojmy/zemedelsky-pudni-fond. [19] VOJKŮVKOVÁ, Barbora. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND vybrané otázky. Brno, 2008. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Masarykova univerzita.
37
[20]
Zákony pro lidi.cz. Předpis č. 334/1992 Sb. Zákon České národní rady o ochraně
zemědělského
půdního
fondu
[online].
2014
[cit.
2014-03-29].
Dostupné
z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-334 [21]
Business.center.cz. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu [online]. 2014 [cit.
2014-03-29]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ozpf/cast6.aspx [22]
Business.center.cz. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu [online]. 2014 [cit.
2014-03-29]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/ozpf/cast6.aspx [23] vyhláška č. 327/1998 Sb.
38
