MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2010
Pavel Laštovička
Mendlova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
VYHODNOCENÍ REKONSTRUKCE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D.
Pavel Laštovička
Brno 2010
Prohlášení
PROHLAŠUJI, ŽE JSEM BAKALÁŘSKOU PRÁCI NA TÉMA Vyhodnocení rekonstrukce Čistírny odpadních vod Nové Město na Moravě vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
Brno,dne…………………………… Podpis studenta…………………………..
Poděkování:
Velice děkuji Ing. Tomáši Vítězovi, Ph.D. za metodické a odborné vedení této bakalářské práce, za jeho komentáře a čas, který mi při jejím psaní věnoval. Panu řediteli Ing. Karlu Fuchsovi, panu technologovi odpadních vod Ing. Tomáši Mahlovi, paní vedoucí vodohospodářské laboratoře Ing. Nadi Jánoškové, panu Josefovi Filovi a kolektivu pracovníků čistírny odpadních vod Nové Město na Moravě z Vodárenské akciové společnosti Žďár nad Sázavou za spolupráci a za poskytnutí cenných rad a informací. Poděkovat chci také všem ostatním, hlavně mojí rodině, která mi byla oporou během mého studia. Paní Mgr. Bohumíře Marecové za jazykové úpravy.
ABSTRAKT: Cílem mé bakalářské práce bylo popsat technologii čištění odpadních vod na čistírně odpadních vod Nové Město na Moravě před rekonstrukcí a po její rekonstrukci a posoudit účinnost čištění odpadních vod. V úvodu práce byl popsán současný stav řešené problematiky. Dále byla stručně popsána kanalizace v Novém Městě na Moravě a zajištění provozu čistírny odpadních vod. V další části byly popsány jednotlivé technologické celky procesu čištění odpadní vody před rekonstrukcí a po rekonstrukci čistírny odpadních vod. V závěrečné části bylo provedeno posouzení účinnosti čistícího procesu u sledovaných parametrů vyčištěné odpadní vody (biologická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku, amoniakální dusík, nerozpuštěné látky, fosfor celkový a dusík celkový).
KLÍČOVÁ SLOVA: Čistírna odpadních vod Nové Město na Moravě, odpadní voda, čistící proces, mikroorganismy, organické látky
ABSTRACT The aim of my bachelor thesis was to describe the technology of sewage disposal at the sewage works in Nové Město na Moravě before its reconstruction and after it and to evaluate the efficiency of sewage disposal. In the introduction there were described the present conditions of solving theme. Then, there was shortly described the sewer system in Nové Město na Moravě and how the sewage disposal plant operates. Other parts of thesis deal with particular technological entities of the sewage disposal process before and after the reconstruction. The final part of thesis presents the assessment of efficiency of sewage disposal process at following parametres of pure sewage water (biological consumption of oxygen, chemical consumption of oxygen, ammonia nitrogen, suspended solids, total phosphorus, total nitrogen).
KEY WORDS Sewage disposal plant (sewage works) in Nové Město na Moravě, sewage water, sewage disposal process, micro-organisms, organic compounds.
OBSAH: 1 ÚVOD............................................................................................................................ 9 1.1 KANALIZACE ............................................................................................................ 9 1.2 PROVOZ ČOV .......................................................................................................... 9 1.2.1 Projektované parametry ................................................................................ 10 2 CÍL PRÁCE................................................................................................................ 11 3 POPIS TECHNOLOGIE NA ČOV PŘED REKONSTRUKCÍ............................ 12 3.1 CHARAKTERISTIKA ČOV ....................................................................................... 12 3.1.1 Projektované parametry ................................................................................ 12 3.2 POPIS STAVEBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ ............................... 12 3.2.1 Vypínací komora ............................................................................................ 12 3.2.2 Dešťová zdrž ................................................................................................. 13 3.2.3 Česle............................................................................................................... 13 3.2.4 Lapáky písku .................................................................................................. 14 3.2.5 Aktivační nádrž .............................................................................................. 14 3.2.6 Dosazovací nádrž........................................................................................... 15 3.2.7 Čerpací stanice vratného a přebytečného kalu.............................................. 15 3.2.8 Uskladňovací nádrže...................................................................................... 16 3.2.9 Odvodnění kalu .............................................................................................. 16 4 POPIS TECHNOLOGIE NA ČOV PO REKONSTRUKCI ................................. 19 4.1 CHARAKTERISTIKA ČOV ...................................................................................... 19 4.1.1 Projektované parametry ................................................................................ 19 4.2 POPIS STAVEBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ – MECHANICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 20 4.2.1 Lapák štěrku................................................................................................... 20 4.2.2 Vypínací komora ............................................................................................ 20 4.2.3 Dešťová zdrž ................................................................................................. 20 4.2.4 Stanice pro příjem fekálních vod ................................................................... 21 4.2.5 Jemné česle .................................................................................................... 21 4.2.6 Lapáky písku .................................................................................................. 23 4.3 POPIS STAVEBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ – BIOLOGICKÁ ČÁST23
4.3.1 Rozdělovací objekt před AN........................................................................... 23 4.3.2 Aktivační nádrže AN1, AN2 ........................................................................... 24 4.3.3 Aerační systém, dmychárna ........................................................................... 28 4.3.4 Rozdělovací objekt před DN .......................................................................... 29 4.3.5 Dosazovací nádrže DN1 a DN2..................................................................... 29 4.3.6 Čerpací stanice kalu ...................................................................................... 31 4.3.7 Měrný objekt na odtoku, AT stanice, rozvod užitkové vody........................... 32 4.4 POPIS STAVEBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ – KALOVÁ KONCOVKA .................................................................................................................................... 33 4.4.1 Uskladňovací nádrže, gravitační zahušťování kalu...................................... 33 4.4.2 Strojní zahušťování kalu ................................................................................ 33 4.4.3 Stabilizace kalu, homogenizační nádrže........................................................ 34 4.4.4 Odvodňování kalu .......................................................................................... 35 5 VYHODNOCENÍ ÚČINNOSTI ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD PO REKONSTRUKCI ČOV.............................................................................................. 38 5.1 POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ ROZBORŮ ODPADNÍCH VOD ............................................... 38 5.1.1 Látkové zatížení BSK5 .................................................................................... 38 5.1.2 Plnění odtokových limitů ............................................................................... 39 5.1.3 Hydraulické zatížení ...................................................................................... 43 5.2 PŘIPOMÍNKY K PROVOZU DALŠÍCH FUNKČNÍCH CELKŮ .......................................... 43 6 DISKUZE ................................................................................................................... 46 7 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 48 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...................................................................... 49 9 SEZNAM TABULEK................................................................................................ 50
1 ÚVOD Čistírna odpadních vod (ČOV) Nové Město na Moravě byla po započaté rekonstrukci v lednu 2005 uvedena do předčasného užívání 26. 7. 2006. V lednu 2007 byla předána stavba do zkušebního provozu a 21. 9. 2007 uvedena do trvalého provozu. Původní ČOV byla vyprojektována a postavena počátkem 90. let 20. století. Byla projektovaná na kapacitu 13 772 ekvivalentních obyvatel (EO), jako mechanicko – biologická čistírna odpadních vod s možností nitrifikace a denitrifikace, se strojním odvodněním kalu na sítopásovém lisu. Čištění odpadních vod probíhalo bez chemického srážení fosforu, které bylo provizorně doinstalováno až v r. 2005. 11. 11. 1994 byla ČOV uvedena do trvalého provozu. Z nedostatečných finančních prostředků ale byla zrealizována pouze 1 linka, na které se od počátku projevovala nedostatečná kapacita aeračního systému a kalové koncovky. V letech 2002 – 2003 byla vyprojektována rekonstrukce ČOV, která byla realizována v letech 2005 – 2006. Rekonstrukce ČOV proběhla v rámci projektu ochrany vod povodí řeky Dyje akce č. 7: Nové Město na Moravě – ČOV a kanalizace. Jejím účelem bylo zvýšení hydraulické kapacity biologické části ČOV a splnění limitů dle vládního nařízení 61/2003 Sb., zejména parametrů dusík celkový (Ncelk.) a fosfor celkový (Pcelk.). Investorem stavby byl Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko.
1.1 Kanalizace Na ČOV jsou v současnosti (2010) přiváděny odpadní vody kanalizační sítí o délce 38 917 m. Je provedena jako jednotná, mimo kanalizace v části sídliště Holubka, Brožkův kopec a sídliště U zastávky, kde je kanalizace oddílná. Na síti je 12 odlehčovacích komor (včetně vypínací komory před ČOV), 1126 kanalizačních přípojek. Odlehčovací komory na síti jsou navrženy na odlehčovací poměr min. 1:9. Průtok je gravitační a na stokové síti nejsou v současné době žádné čerpací stanice. Je odkanalizováno celé město a část místní části Maršovice. Město Nové Město na Moravě bez místních částí má 8 264 obyvatel.
1.2 Provoz ČOV ČOV Nové Město na Moravě je mechanicko-biologická ČOV s aerobní stabilizací kalu a strojním odvodňováním kalu a jeho následnou hygienizací vápnem. 9
Obsluha ČOV je zajišťována v jedné směně 7 dní v týdnu a provádí ji 5 pracovníků VAS, a.s. divize Žďár nad Sázavou. V sobotu a neděli je zajištěna pouze jedním pracovníkem. ČOV je sledována a technologicky řízena technologem vodárenské akciové společnosti (VAS), a.s. divize Žďár nad Sázavou. Veličiny důležité pro chod ČOV jsou přenášeny na dispečink VAS, kde je nepřetržitý provoz. Poruchy vyžadující neodkladný zásah, mimo pracovní dobu, řeší pohotovostní služba. 1.2.1 Projektované parametry Tabulka I - Hydraulické zatížení ČOV Nové Město na Moravě ukazatel
hodnota
jednotka
79,3
m3
22
l/s
3 265,4
m3
Průměrný hodinový průtok
136,4
m3
Průměrný průtok
37,9
l/s
4 077,4
m3
Maximální hodinový průtok
169,9
m3
Maximální průtok
47,2
l/s
Maximální hodinový průtok - bezdeštný
83,4
l/s
300,4
m3
160
l/s
Minimální hodinový průtok Minimální průtok Průměrný denní průtok
Maximální denní průtok
Maximální průtok přes biologickou ČOV
Tabulka II –Denní látkové zatížení ČOV Nové Město na Moravě ukazatel
hodnota
jednotka
948
kg
Chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr)
1 896
kg
Nerozpuštěné látky (NL)
812,5
kg
Dusík celkový (Ncelk)
173,8
kg
Fosfor celkový (Pcelk)
39,5
kg
Biologická spotřeba kyslíku (BSK5)
Počet ekvivalentních obyvatel (EO)
18 700
10
2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je popsat současný stav provozu čistírny odpadních vod v Novém Městě na Moravě. Popsat její technologii čištění odpadních vod před její rekonstrukcí a po její rekonstrukci. Dále ze zjištěných skutečností vyhodnotit účinnost čistícího procesu před a po rekonstrukci čistírny odpadních vod a z výsledků práce vyvodit zobecnitelné závěry.
11
3 POPIS TECHNOLOGIE NA ČOV PŘED REKONSTRUKCÍ 3.1 Charakteristika ČOV ČOV byla mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s aerobní stabilizací kalu a strojním odvodňováním kalu. Mechanickou část tvořil objekt jemných česlí a lapáků písku. Biologický stupeň byl tvořen jednou aktivační a jednou dosazovací nádrží. Kalovou koncovku tvořily uskladňovací nádrže a zařízení na odvodnění kalů. Byla navržena na 13 772 EO. 3.1.1 Projektované parametry Tabulka III - Hydraulické zatížení ČOV Nové Město na Moravě před rekonstrukcí Ukazatel
Hodnota
Jednotka
2145,0
m3
Průměrný hodinový průtok
89,4
m3
Průměrný průtok
24,8
l/s
Maximální průtok přes biologickou ČOV –Qdešť max
100,0
l/s
Průměrný denní průtok
Tabulka IV – Denní látkové zatížení ČOV Nové Město na Moravě před rekonstrukcí Ukazatel
Hodnota
Jednotka
826,3
kg
1 500,0
kg
Nerozpuštěné látky (NL)
757,5
kg
Počet ekvivalentních obyvatel (EO)
13 772
Biologická spotřeba kyslíku (BSK5) Chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr)
3.2 Popis stavebních objektů a technologických zařízení 3.2.1 Vypínací komora Objekt byl instalován na vtoku do ČOV, kam přitékala odpadní voda gravitačně kanalizačním přivaděčem z města. V komoře byla přepadová hrana pro oddělení dešťových vod. Její délka byla 3 m. Množství vody na mechanické předčištění
…………….
100 l/s
………………………
781 l/s
………………………………...
881 l/s
Množství vody do dešťové zdrže Množství vody za deště
12
Pro možnost odstavení ČOV z provozu zde bylo instalováno kanálové šoupátko. Voda za deště přepadala do potrubí obtoku, následně do dešťové zdrže nebo za velkých dešťových přívalů přes dešťovou zdrž a přepadovou hranu do recipientu. 3.2.2 Dešťová zdrž Odpadní voda přiváděná za deště přepadávala ve vypínací komoře do dešťové zdrže, před kterou byly osazeny hrubé, ručně stírané česle s mezerami mezi česlicemi 100 mm. Z dešťové zdrže byla odpadní voda čerpána kalovým čerpadlem Sigma 100GFHU-SJ do kanálu před strojní česle hrubého předčištění. V automatickém provozu bylo čerpadlo ovládáno hladinovými spínači v dešťové zdrži a hladinovými spínači před česlemi a za lapáky písku. Tyto spínače spouštěly automatický provoz čerpání dešťové zdrže, chránily chod čerpadla proti chodu na sucho a zabraňovaly také většímu nátoku odpadní vody do ČOV. Automatický provoz byl však spouštěn pouze v přítomnosti obsluhy. Důvodem byla chybějící ochrana čerpadla v případě jeho ucpání plovoucími nečistotami. Čištění usazených sedimentů ve zdrži bylo prováděno ručně pomocí tlakové vody z hydrantu rozvodu pitné vody. Na odtoku ze zdrže byla instalována norná stěna a měrný žlab Pars. 3.2.3 Česle Odpadní voda odtékala z vypínací komory do objektu česlí. Zde bylo v hlavním přítokovém žlabu instalováno rotační síto Huber RO 9 s kompletním ovládáním a elektrorozvaděčem. Průměr otvorů v sítě koše byl 6mm a průměr koše byl 500 mm. Automatický provoz byl řízen jednak v závislosti na výšce hladiny v nátokovém žlabu před česlemi, ale i časovým spínáním česlí. Shrabky padaly do kolečka, odkud byly odváženy a shromažďovány v kontejneru. Po jeho naplnění prováděla likvidaci odpadu Shrabky z česlí (katalogové číslo 190 801) oprávněná firma na řízené skládce odpadů. Proti zanášení česlí pískem a štěrkem byly česle chráněny 300 mm vysokou přepážkou a proti vniknutí velkého tělesa do česlí byl kanál osazen ručně stíranými česlemi s mezerami mezi česlicemi 75 mm. Pro případ poruchy nebo velké dešťové události byl vybudován obtok strojních česlí, který byl osazen stavítky, ovládané plovákovými spínači v přítokovém žlabu. Tato stavítka byla v normálním stavu uzavřena. Obtokový kanál byl osazen ručně stíranými česlemi s mezerami mezi česlicemi 15 mm.
13
3.2.4 Lapáky písku Pro zachycení písku přiváděného na ČOV byl osazen vírový lapák písku LPV 360. Do lapáků byla přivedena svislá potrubí přívodu tlakového vzduchu pro rozvíření usazeného písku a organického materiálu a potrubí odvodu čerpané směsi vody s pískem. Ve dně nádrže bylo umístěno mamutové čerpadlo. Výtlačné potrubí od čerpadla sloužilo k načerpání směsi vody s pískem z lapáku do nízkoplošného návěsu NSK-10-2B, upraveného na zadním čele otvory pro odtok odsazené vody z vytěžené směsi. Pro přívod tlakového vzduchu bylo instalováno potrubí (do mamutky a provzdušnění). Zdrojem a zásobou vzduchu byla plně automatická stabilní kompresorová stanice SKS 70. Sestávala se ze dvou kompresorů JSK 75-2 a tlakové nádoby 0,5 m3. Lapáky písku byly těženy v ručním provozu v pravidelných intervalech, minimálně jedenkrát denně. Po naplnění návěsu pískem byl písek odvážen a shromažďován v kontejneru. Po jeho naplnění prováděla likvidaci odpadu Písek z lapáků (katalogové číslo 190 802) oprávněná firma na řízené skládce odpadů. 3.2.5 Aktivační nádrž Z objektu lapáků písku přitékala odpadní voda přes odlehčovací komoru do aktivační nádrže. Nádrž měla objem 3 700 m3 s hloubkou vody 3,5 m. Objekt aktivační nádrže byl realizován jako podzemní otevřená železobetonová nádrž karuselovitého typu. Vnitřní dělící stěny byly ukončeny rozšířeným náběhem pro zlepšení hydrauliky proudění vody. Jako aeračního zařízení bylo použito čtyř provzdušňovačů s čerpadly typu CS3170.180LT, opatřené ejektorovým zařízením typu Floget 417-150. Udržení kalu ve vznosu a proudění kalu v aktivační nádrži zajišťovala dvě vrtulová míchadla Flygt 4430.010. Ke vnější stěně nádrže přiléhala odtoková jímka. Odtok z aktivace byl přes pilovitou přepadovou hranu délky 4 m, jíž byla předřazena norná stěna.. Měření koncentrace rozpuštěného kyslíku v nádrži zajišťovala kyslíková sonda Zullig S 12 a též byla měřena teplota hydrosměsi průmyslovým teploměrem. Aktivace byla technologicky dimenzována jako dlouhodobá s aerobní stabilizací kalu. Podmínky chodu provzdušňovacích zařízení byly dány dodavatelem zařízení. Během zkušebním provozem bylo zjištěno, že chod aerace (střídání režimů nitrifikace a denitrifikace) nelze řídit na základě měření koncentrace rozpuštěného kyslíku v nádrži. Proto byl dodavatelem navržen režim provzdušňování v závislosti na přitékajícím znečištění (Tabulka V). Při tomto režimu provozování aktivační nádrže bylo zjištěno, že takto navržený chod provzdušňovacího zařízení je zcela nevyhovující. Terénní měření 14
koncentrace kyslíku (mg/l) vykazovaly na různých místech nádrže nulové hodnoty a to i v případech nejmenšího zatížení aktivačních nádrží. Z tohoto důvodu bylo nutné se vrátit k režimu provozování aktivace řízeného kyslíkovou sondou, která byla osazena v místě odtoku. Při tomto provozování docházelo často k celodennímu chodu všech provzdušňovacích zařízení. V aktivační nádrži pak docházelo k neřízené nitrifikaci a denitrifikaci, která způsobovala provozní potíže na objektu dosazovací nádrže. Tabulka V - Navržený chod aerátorů M110-M113 a míchadel M114-M115 (časové spínání) v aktivační nádrži dodavatelem Hodina
6.00
7.00-16.00
17.00-18.00
19.00-24.00
1.00-5.00
M 110
-
x
-
-
-
M 111
x
x
x
-
-
M 112
x
x
x
x
-
M 113
x
x
x
x
x
M 114
x
x
x
x
x
M 115
-
-
-
-
-
Pohon
Legenda :
x ….. zapnuto
- ….. vypnuto
3.2.6 Dosazovací nádrž Objekty byl realizován jako podzemní otevřená železobetonová nádrž kruhového tvaru s vnitřním průměrem 21 m. Objem nádrže byl 991,1 m3 s hloubkou vody 3,05 m. Byla konstrukčně řešena bez stírání hladiny s jednou pilovitou přepadovou hranou pro odvod vyčištěné vody. Nosná konstrukce stěrače dna pojížděla po ozubené pojezdové dráze. Na odtoku z dosazovací nádrže byl osazen odtokový kanál měrným venturiho žlabem MVŽ 20 vybavený měřícím zařízením pro měření průtoku. Na dně nádrže byl kal shrabován do jejího středu do prostoru kuželové jímky, která byla propojena s čerpací stanicí kalu. Během provozu se ukázalo, že na hladině dosazovací nádrže se často hromadily plovoucí nečistoty. Tento fakt byl způsobován vysokou sušinou v aktivační nádrži, jehož příčinou byla nedostatečná kapacita uskladňovacích nádrží, malá recilkulace kalu a nepřesná funkčnost aeračního zařízení. 3.2.7 Čerpací stanice vratného a přebytečného kalu Objekt se sestával z mokré a suché jímky. Do suché jímky byly vyvedeny uzavírací armatury, kterými byly nastavovány průtoky vratného a přebytečného kalu. 15
Stanice byla osazena dvěma čerpadly 80 GFHU-SZ pro čerpání přebytečného kalu do objektu uskladňovacích nádrží a dvěma čerpadly 100 GFHU-SZ pro čerpání vratného kalu zpět do aktivační nádrže. Množství a průtok vraceného kalu byl měřen indukčními průtokoměry. 3.2.7.1 Vratný kal Automatický provoz čerpání vratného kalu byl proveden časovým spínáním čerpadel. Doba chodu a doba klidu byla nastavována podle denního průtoku odpadní vody čistírnou vypočteným při zápisu denního hlášení (m3) a podle potřeby množství vraceného kalu. 3.2.7.2 Přebytečný kal Automatický provoz čerpání přebytečného kalu byl poloautomatický. Podle výkonu čerpadla a dle množství potřebného k odčerpání do uskladňovacích nádrží se stanovila doba chodu čerpadla. Obsluha tento proces spustila a po nastavené době čerpadlo automaticky vypnulo. 3.2.8 Uskladňovací nádrže Jako uskladňovací nádrže přebytečného kalu sloužily dvě uskladňovací nádrže (2 x 73 m3). Průměr nádrží byl 6 m, výška hladiny pak 2,4 m. Nádrže měly možnost odpouštět kalovou vodu ze dvou různých úrovní. Tato varianta nebyla využívána. Odtah odsazené vody byl prováděn postupným plněním nádrží přebytečným kalem a odsazená voda odtékala přes přepad. Doba plnění byla zvolena dle zkušeností získaných provozem ČOV tak, aby z uskladňovacích nádrží odtékala pouze čirá odsazená voda. Tato kalová voda odtékala zpět gravitačně do čistícího procesu, do aktivačních nádrží. Výška hladiny v uskladňovacích nádržích byla měřena pomocí snímání hydrostatického tlaku čidly Unipres 82. Funkcí uskladňovacích nádrží bylo zahuštění a uskladnění přebytečného kalu pro jeho následné odvodnění. 3.2.9 Odvodnění kalu Budova odvodnění kalu sloužila k odvodňování kalů. Linka odvodnění se sestávala z rotačního zahušťovače ROZA 9 (6-14 m3/hod, sušina 6-15 %), pásového lisu PL 801 (6-10 m3/hod), chemického hospodářství, zásobní nádrže kalu a vynášecího dopravníku k dopravě vylisovaného kalu na vlečku. 16
Strojní část odvodňování se sestávala z pěti funkčních celků: -
Homogenizace kalu
-
Příprava a dávkování roztoků flokulantu
-
Předzahuštění kalu
-
Odvodňování kalu
-
Manipulace s odvodněným kalem
3.2.9.1 Homogenizace kalu Kal byl z uskladňovacích nádrží čerpán do homogenizační nádrže (13,7 m3), instalované v budově odvodnění kalu kalovým čerpadlem EPR 100. K blokaci čerpadla bylo použito hladinových spínačů Ela. Jelikož docházelo k odsazování vody již v uskladňovacích nádržích, sloužila tato nádrž pouze jako zásobní nádrž kalu připraveného k jeho odvodnění na lisovací lince. Obsluha kontrolovala pouze kvalitu načerpávaného kalu (především jeho hustotu). 3.2.9.2 Příprava a dávkování roztoků flokulantu Chemické hospodářství pro odvodňování kalů se sestávalo z přípravy a dávkování flokulantu. Práškový flokulant byl dávkován šnekovým dávkovačem Kaplan do proudu vody plnění rozmíchávací nádrže. Po dokonalém rozpuštění a rozmíchání byl takto připravený flokulant přepuštěn do zásobní nádrže (3,2 m3). Odtud byl flokulant dávkován čerpadlem 5/4“ EPR do přívodního potrubí kalu k rotačnímu zahušťovači. Proces přípravy probíhal pouze za přítomnosti obsluhy. 3.2.9.3 Předzahuštění kalu Rotační zahušťovač ROZA sloužil ke kontinuálnímu zahušťování kalů před vlastním odvodněním kalu na sítopásovém lisu PL 800. Po vyvločkování dispergovaných částic následovalo oddělování kapalného podílu cezením kalu v horizontálním, pomalu se otáčejícím bubnu. Konstrukce zařízení zajišťovala dostatečnou dobu zdržení vyflotovaného kalu v cedící části tak, aby odtekla rozhodující část volné kalové vody. Vysokou separační účinnost zajišťoval kontinuální ostřik používaného síta. 3.2.9.4 Odvodňování kalu Funkční celek odvodnění kalu se sestával z vlastního pásového lisu PL 800, plnícího kalového čerpadla EPR 80 a pístového kompresoru 2 JVK 50 s tlakovou 17
nádobou o objemu 100 l. Kal z rotačního zahušťovače byl rovnoměrně dávkován na síto pásového lisu. Mezi dvěma (nekonečnými) síty pásového lisu procházel kal soustavou válců o nestejných průměrech. Pod těmito síty byly sběrné vany pro zachycení odseparované vody. Rychlost síta se nastavovala pomocí variátoru na pohonné jednotce pásového lisu. Lisovací tlak mezi pásy byl vyvozován přes dva napínací válce pomocí napínacího mechanismu s pneumatickými pružinami. Sbírání kalového koláče zabezpečovaly dvě stěrky, upevněné na horní a spodní části rámu na výstupu z lisu. Čištění síta bylo provázeno pomocí ostřiku síta tlakovou vodou. 3.2.9.5 Manipulace s odvodněným kalem Tato část strojního odvodnění kalu představovala dopravu odvodněného kalu pomocí vynášecího dopravníku na traktorovou vlečku.
18
4 POPIS TECHNOLOGIE NA ČOV PO REKONSTRUKCI 4.1 Charakteristika ČOV Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod. Mechanický stupeň se sestává z lapáku štěrku, jemných strojních česlích a lapáků písku. Biologický stupeň je tvořen dvojicí oběhových nízkozatížených aktivačních nádrží a dvojicí kruhových dosazovacích nádrží. Proces nitrifikace - denitrifikace je řízen periodickým střídáním oxických a anoxických podmínek v aktivačních nádržích. Snížení odtokových koncentrací fosforu je umožněno jeho chemickým srážením. Kalové hospodářství je tvořeno sestavou uskladňovacích a homogenizačních nádrží s aerobní stabilizací kalu a jeho následným strojním odvodněním a hygienizací vápnem. 4.1.1 Projektované parametry Tabulka VI – Charakteristické denní hydraulické zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu Ukazatel
Hodnota
Počet obyvatel města
Jednotka
10 481
Specifická produkce odpadních vod
0,16
Vody balastní
510,4
Průměrný denní průtok
3 265,4
Maximální denní průtok
4 077,4
Maximální hodinový průtok – bezdeštný
300,4
Maximální hodinový průtok
79,3
Maximální průtok přes biologickou ČOV
m3
13 824,0
Tabulka VII – Charakteristické denní látkové zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu Ukazatel
Hodnota
Jednotka
Biologická spotřeba kyslíku (BSK5)
1 122
kg
Chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr) Nerozpuštěné látky (NL) Celkový dusík (Ncelk.) Fosfor celkem (P)
2 244
kg
1 029
kg
205,7
kg
46,7
kg
19
Parametry vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV se řídí platným rozhodnutím. Krajského úřadu kraje Vysočina. Povoleno je nakládání s vodami tj. vypouštění městských odpadních vod z ČOV do vod povrchových - do vodního toku Bobrůvka.
4.2 Popis stavebních objektů a technologických zařízení – mechanická část 4.2.1 Lapák štěrku Lapák štěrku je provozní objekt na přítoku do ČOV. Provoz lapáku štěrku je nepřetržitý, těžení zachyceného materiálu, kameny, cihly, hrubý písek apod., se provádí kontinuálně pomocí rotačních česlí. Odpadní voda přitéká na ČOV nátokovým žlabem, ve kterém je osazeno rotační síto RO1 (Qmax = 881 l/s, průměr koše 2 000 mm, mezera mezi česlicemi 10 mm). Vytěžený štěrk je shromažďován přes skluzný plech v připraveném kontejneru. Pro proplach rotačního síta je k zařízení přivedeno potrubí užitkové vody G 6/4“. Řízení lapáku štěrku je zajištěno vlastní automatikou. Spouští se v časovém cyklu a v případě stoupnutí hladiny před lapákem spustí lapák elektroda v přítokovém kanálu. V případě opravy strojního zařízení, popř. zavalení česlí štěrkem a pískem, je lapák písku obtokován paralelním žlabem. 4.2.2 Vypínací komora Tento objekt neprošel žádnou rekonstrukcí. Za kapacitním potrubím byl pouze do nátokového kanálu napojen bezpečnostní přepad dovážených fekálií z objektu Automatické stanice pro příjem dovážených odpadních vod. 4.2.3 Dešťová zdrž Nátok odpadní vody přiváděné za deště se rekonstrukcí nezměnil. Úpravy proběhly až na samém objektu dešťové zdrže změnou technologie a způsobem jejího provozování. Dešťové přítoky přicházející na ČOV jsou akumulovány v dešťové zdrži o objemu 427 m3. Obsah dešťové zdrže je pak v době snížených přítoků na čistírnu odčerpáván čerpadlem Sigma 80 GFHU potrubím DN 100 před objekt hrubého předčištění. Čištění usazených sedimentů ve zdrži je prováděno pomocí vyplachovací klapky (průměr 600 mm, délka 6 m, objem 2,1 m 3, doba plnění 5,83 l/s). Pro její plnění je použita užitková voda, na potrubí užitkové vody G 6/4“ je osazen solenoidový ventil. 20
Na odtoku ze zdrže je instalována norná stěna a měrný žlab Pars P7 (rozsah měření 4,4 – 890 l/s). Čerpadlo děšťové zdrže vyčerpává zachycenou odpadní vodu. Je spínáno podle hladiny v dešťové zdrži a blokováno plováky před objektem jemných česlí a za objektem lapáků písku. Při stoupnutí nad jednu z hladin v nátokovém žlabu se čerpadlo zablokuje. Poklesem hladiny se čerpadlo odblokuje. Proti chodu na sucho je čerpadlo chráněno plovákovým spínačem v dešťové zdrži. Napouštění vyplachovací klapky spouští automaticky nastavená hladina v dešťové zdrži a ventil napouštění vyplachovací klapky je otevřen po dobu, než proběhne nastavený počet vypláchnutí, který je počítán snímačem GAC 106. Otočně uložená vyplachovací vana se po naplnění vodou, vlivem změny těžiště, překlopí a dojde k vyprázdnění obsahu vany proti zadní stěně zdrže. 4.2.4 Stanice pro příjem fekálních vod Dovážené fekálie jsou napouštěny do akumulační jímky přes stanici pro příjem dovážených vod Schulz SPOV 4 s registrační jednotkou. Stanice je umístněna v budově nad akumulační jímkou a je vybavena vlastním řízením. Má registraci množství dovážených vod, hodnot pH a elektrické vodivosti s možností uzavření nátoku při překročení mezních hodnot. Součástí stanice je zařízení Huber RO 3.1. Po průchodu registrační jednotkou jsou odpadní vody mechanicky předčištěny na těchto jemných česlích s integrovaným propíráním shrabků a lisem na shrabky. Shrabky se shromažďují v připravené popelnici Meva. Pro proplach zařízení je do budovy přivedeno potrubí užitkové vody. Na potrubí je osazen solenoidový ventil. Takto předčištěné vody jsou pak akumulovány v podzemní jímce. Obsah akumulační jímky je možné homogenizovat ponorným vrtulovým míchadlem MEZ BT MIX 5 a je čerpán ponorným kalovým čerpadlem Sigma 50 GFRU potrubím DN 80 do rozdělovacího objektu před aktivačními nádržemi, nebo do žlabu mezi česlovnou a budovou lapáků písku. Automatická přejímka je umožněna pouze po aktivaci identifikační kartou. Při přejímce je měřeno množství a kvalita odpadní vody vypouštěné přes stanici. Celý proces měření a vypouštění je řízen průmyslovým počítačem, umístěným ve stanici, ve kterém jsou všechna data ukládána. 4.2.5 Jemné česle Odpadní voda odtéká z lapáku štěrku přes vypínací komoru žlabem do budovy česlovny. Podlaha v objektu je vyspádovaná 1,5 % sklonem k podlahové vpusti.
21
V česlovně jsou instalována dvě rotační síta Huber RO 9. Shrabky jsou dopravovány šnekovým dopravníkem shrabků Fontána do lisu na shrabky od stejného výrobce. Slisované shrabky jsou shromažďovány v připravené popelnici Meva. Obsluha denně hygienizuje shrabky v popelnici chlorovým vápnem. Shrabky jsou shromažďovány v kontejneru a po jeho naplnění jsou z ČOV odváženy oprávněnou firmou na řízenou skládku odpadů jako odpad Shrabky z česlí (katalogové číslo 190 801). Odvodnění shrabků v nově instalovaném lisu na shrabky : Předpokládané snížení hmotnosti zachycených shrabků do 50 % původní hmotnosti. Předpokládané zmenšení objemu zachycených shrabků 50 - 60 % původního objemu. Pro proplach lisu a rotačních sít je do budovy přivedeno potrubí užitkové vody. Na potrubí je osazen solenoidový ventil. Návrhové parametry: Tabulka VIII – Průtok odpadní vody česlemi na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci Ukazatel
Průměrný denní průtok Maximální denní průtok Maximální hodinový průtok – bezdeštný Minimální hodinový průtok Maximální průtok přes biologickou ČOV za deště
Hodnota
Jednotka
37,9 47,2 83,4 22,0 160,0
l/s l/s l/s l/s l/s
Řízení je zajištěno vlastní automatikou v rozvaděči česlovny. Česle se spouští v časovém cyklu, nebo v případě stoupnutí hladiny před česlemi spustí česle elektroda, instalovaná v přítokovém kanálu. V případě zvýšení hladiny před česlemi, na úroveň sepnutí spínače, jsou česle uvedeny do chodu. Chod česlí v tomto režimu trvá po dobu, než dojde k poklesu hladiny. Stavítka před a za česlemi obtoku jsou v normálním stavu uzavřena. Otevírají se automaticky při potřebě spuštění druhých česlí. Jsou ovládány automaticky při stoupnutí hladiny v přítokovém kanále před česlemi. Povel je odvozen od plovákového spínače. K uzavření stavítek dojde opět po poklesu hladiny před česlemi, při čemž nejprve zavírá stavítko na nátoku, stavítko na odtoku je zpožděno. Mezi objekty česlovny a lapáku písku je umístěna čerpací stanice pro přečerpání podlahových vod z těchto objektů. Jedná se o typovou čerpací stanici. Ovládání čerpadla je plovákovým spínačem. Výtlačná potrubní trasa DN 40 vede do budovy česlí, kde je zaústěna do žlabu. 22
4.2.6 Lapáky písku Z objektu jemných česlí odpadní voda odtéká žlabem do budovy lapáků písku. Jedná se o zdvojený vírový lapák písku LPO 3,6 sestávající z přítokového potrubí, vertikální části a odtokového potrubí. Každý lapák lze odstavit stavítky instalovanými v přítokovém i odtokovém žlabu. Lapák písku slouží k zachycení frakcí písku od velikosti 0,2-0,25 mm a to při všech průtokových režimech. Měrné Venturiho žlaby MVŽ, situované na odtoku z lapáků písku, slouží jednak k zajištění hydraulických poměrů v lapáku písku, ale také k vyhodnocování aktuálního nátoku odpadní vody pro řízení automatického režimu čerpání hydrosměsy. Vlastní separátor má svůj automatický režim, který byl upravován během zkušebního provozu tak, aby splňoval uváděné parametry, tj. především množství organického podílu. Intervaly těžení hydrosměsy jsou pak odvozeny od tří nastavitelných průtoků. K vytěžení písku jsou v lapácích instalovány mamutová
čerpadla. Zdrojem
vzduchu pro oba lapáky písku je stávající stabilní kompresorová stanice SKS 70. Sestává ze dvou kompresorů JSK 75-2, tlakové nádoby 0,5 m3, propojovacího potrubí a armatur. Sediment z lapáku písku je čerpán do separátoru písku s integrovaným praním Fontana, kde se těžká fáze, především písek, usazuje na dně sběrné nádrže. Po proprání je písek dopravován šnekovým dopravníkem do kontejneru. Voda je vracena zpět do čistírenského procesu. Písek je pak shromažďován na skládce písku, odkud je odvážen a likvidován oprávněnou firmou na řízené skládce odpadů jako Odpad z lapáků písku (katalogové číslo 190 805). Pro proplach separátoru písku je do budovy lapáků písku přivedeno potrubí užitkové vody, na němž je umístěn solenoidový ventil.
4.3 Popis stavebních objektů a technologických zařízení – biologická část 4.3.1 Rozdělovací objekt před AN Objekt
je
realizován
jako
podzemní
otevřená
železobetonová
jímka
obdélníkového tvaru, která je vnitřními stěnami rozdělena na užší vtokovou část a poté na dvojici vlastních rozdělovacích jímek, ve kterých dochází k rovnoměrnému rozdělení přítoků odpadní vody a vraceného kalu na obě aktivace (AN1 a AN2) pomocí kruhových kašnových přelivů.
23
4.3.2 Aktivační nádrže AN1, AN2 Z rozdělovacího objektu natékají odpadní vody do aktivačních nádrží AN1, AN2. Obě nádrže mají shodný objem 3 700 m3 a shodné vnitřní rozměry. Objekt aktivačních nádrží je rozdělen v podélném směru na tři dilatační celky. Vnitřní dělící stěny jsou ukončeny rozšířeným náběhem pro zlepšení hydrauliky proudění vody. Výška vody v nádržích je 3,6 m. Odtok aktivované směsy do odtokové jímky je přes přelivnou hranu. Aktivační nádrže jsou vybaveny shodným strojním zařízením pro provzdušňování jemnobublinnými
aeračními
elementy fortex
a pro míchání
pomaluběžnými míchadly Mez Nedvědice. V aktivačních nádržích probíhá nitrifikační a denitrifikační proces. Chod aerace (nitrifikace) a samotný chod míchadel (denitrifikace) probíhá na základě měření koncentrace rozpuštěného kyslíku v nádrži. Do aktivačních nádrží je přiveden tlakový vzduch z dmychárny. 4.3.2.1 Technologický režim a princip aktivace Hlavní biologické procesy na ČOV probíhají v aktivační a dosazovací nádrži. V aktivačních nádržích dochází k odstraňování různých forem znečištění. Proces biologického čištění odpadních vod je založen na principu oxidačně-redukčních biochemických reakcích. Tyto reakce podle konečného akceptoru elektronů, a tím i oxidačně-redukčního potenciálu, je možno rozdělit na oblast aerobní a anaerobní (Vítěz, Groda, 2008). Tyto procesy probíhají ve dvou oblastech hodnot redox potenciálu - oxické a anoxické. Oxická oblast je charakterizována hodnotou redox potenciálu + 50 mV a výše. Oblast anoxická pak –50 / +50 mV. V těchto oblastech dochází k odstraňování organického znečištění a nadbytku nutrientů. Systémy biologického odstraňování nutrientů jsou charakterizovány systematickým střídáním oxických a anoxických podmínek. Oxické procesy jsou charakteristické tím, že znečištění (substrát) je z odpadní vody odstraňován mikroorganismy aktivovaného kalu za přítomnosti rozpuštěného kyslíku. Rozpuštěný kyslík je zde konečným akceptorem elektronů. V oxickém prostředí probíhá organotrofní asimilace, nitrifikace, oxidace redukovaných forem síry, akumulace polyfosfátů. 4.3.2.2 Odstraňování organického, uhlíkatého znečištění Rozpuštěné organické látky, tvořící znečištění odpadní vody, rozštěpené na nízkomolekulární látky, jsou částečně biochemicky oxidovány, částečně převedeny na 24
specifické sloučeniny nutné pro syntézu zásobních látek a specifické bílkoviny. Jemně suspendované a koloidní látky jsou odstraňovány fyzikálními a fyzikálně-chemickými pochody. Jde v podstatě o koagulaci a sorpci těchto látek na shlucích mikroorganismů tvořících aktivovaný kal. Takto zachycené látky jsou buď dále enzymaticky štěpeny, nebo jsou-li inertní, tvoří součást vloček. Obsah organických látek obsažených v odpadní vodě se určuje skupinovými stanoveními jako suma všech organických látek pomocí kyslíku spotřebovaného na jejich oxidaci. Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) – je metoda založená na chemické oxidaci přítomných organických látek (oxidace organických látek dichromanem draselným v prostředí kyseliny sírové) Biologická spotřeba kyslíku (BSK5) – je metoda založená na biochemické oxidaci (množství kyslíku spotřebovaného mikroorganismy k biochemické oxidaci organické látky za přesně specifikovaných podmínek) Stanovení ztráty žíháním - stanovení obsahu organických látek v pevném podílu (ztráta žíháním zahrnuje složky sušiny, které za podmínek žíhání ze sušiny vytěkaly) 4.3.2.3 Odstraňování dusíku a jeho forem Redukované formy dusíku běžně se vyskytující ve splaškových vodách jsou organický dusík (N–org) a amoniakální dusík (N-NH4). Oxidované formy jsou dusitanový dusík (N-NO2) a dusičnanový dusík (N-NO3). Princip biologického odstraňování dusíku je proces biochemické oxidace amoniakálního dusíku na dusitany a dusičnany ( nitrifikace) a jejich následná redukce na plynný dusík (denitrifikace). Nitrifikace Nitrifikace probíhá ve dvou stupních. V prvním stupni se amoniakální dusík oxiduje na dusitany pomocí bakterií rodu Nitrosomonas, Nitrosococcus, Nitrospira aj. Ve druhém stupni jsou vzniklé dusitany oxidovány na dusičnany mikroorganismy rodu Nitrobacter, Nitrocistis aj. Obě skupiny mikroorganismů jsou litotrofní a jako zdroj uhlíku potřebují oxid uhličitý. Nitrifikace probíhá podle rovnic (Vítěz, Groda, 2008). 2 NH3 + 3 O2 ------------- 2 NO2- + 2 H+ + 2 H2O 2 NO2- + O2 ------------- 2 NO3Důležitými faktory ovlivňujícími rychlost nitrifikace jsou:
25
-koncentrace rozpuštěného kyslíku -teplota odpadní vody -složení odpadní vody -stáří a zatížení kalu Koncentraci rozpuštěného kyslíku je třeba v nitrifikační
části udržovat na
hodnotě 2,5 mg/l ± 0,5 mg/l. Nízké koncentrace kyslíku mají za následek hromadění dusitanů. Optimální rozmezí pH pro první stupeň nitrifikace (Nitrosomonas) je 7,9 – 8,2. Pro druhý stupeň (Nitrobacter) je pak 7,2 – 7,6. Z toho opět vyplývá, že při vyšších hodnotách pH hrozí hromadění dusitanů (Vítěz, Groda, 2008). Nitrifikační bakterie jsou citlivější na teplotu než heterotrofy. Optimální teplota pro čisté kultury je kolem 30 °C (28 – 32). V aktivačních procesech probíhá nitrifikace v rozpětí teplot 5 – 30 °C. S poklesem teploty však dochází ke snižování reakční rychlosti a systém je potřeba provozovat při vyšším stáří. Nižší teploty mohou mít za následek hromadění dusitanů (Vítěz, Groda, 2008). Stáří kalu a jeho zatížení v každém aktivačním systému
spolu souvisí. U
městských odpadních vod je minimální stáří cca 5 dnů. Se zvyšujícím se kolísáním vstupního znečištění – menší čistírny je tato hranice posunuta na 7 respektive až 9 dnů. Je nutno si uvědomit, že pokud je stáří kalu nižší než generační doba nitrifikantů, dojde k jejich vyplavení ze systému. Zatížení kalu má souvislost se stářím kalu. Hraniční zatížení u velkých čistíren je cca 0,3 kg/kg a den, u malých cca 0,15 kg/kg a den (Vítěz, Groda, 2008). Denitrifikace Denitrifikace je opačným procesem k nitrifikaci. Jedná se o odbourání organické hmoty za současné redukce dusičnanů a dusitanů na oxid dusný nebo plynný dusík. Oxidované formy dusíku jsou organotrofy využívány asimilačně i disimilačně. Proces nitrátové asimilace je redukce na amoniak za účelem syntézy hmoty. Podstatou procesu nitrátové disimilace (respirace) je využití dusičnanového dusíku jako konečného akceptoru elektronů místo kyslíku. V procesu denitrifikace se uvolňují ionty OH-, což může vést až k rychlému růstu pH a inhibici procesu (Vítěz, Groda, 2008).
26
4.3.2.4 Aktivovaný kal a jeho vlastnosti Hlavním faktorem čištění je aktivovaný kal. Jeho správné množství v systému a dobrá zdravotní kondice a složení jsou základem funkce biologického stupně. Jedním ze základních provozních ukazatelů charakterizujícím jakost kalu je tzv. kalový index. Kalový index charakterizuje schopnost kalu sedimentovat a zahušťovat se. To je ovlivněno podílem vločkotvorných a vláknitých mikroorganismů. Obsahuje-li aktivovaný kal určitý malý podíl vláknitých mikroorganismů, nemusí být jejich přítomnost na závadu, naopak vláknité mikroorganismy působí jako síť na jemně suspendované částice, čímž dojde ke zlepšení kvality finálního odtoku. Dojde-li však z jakýchkoli důvodů k přemnožení vláknitých mikroorganismů, separační vlastnosti kalu se výrazně zhorší. Tento jev, kdy kal má špatné sedimentační vlastnosti charakterizované
malou
sedimentační
rychlostí,
se
nazývá
vláknité
bytnění
aktivovaného kalu. Zvyšující se kalový index indikuje horší vlastnosti kalu. Z popsaného principu vyplývá, že při horší sedimentovatelnosti a zahustitelnosti kalu je pro udržení požadované koncentrace kalu v aktivaci nutno recirkulovat větší objem kalu. Kalový index je nutno pravidelně vyhodnocovat, neboť je jeden z důležitých ukazatelů pro nastavení programově řízených funkcí biologického stupně. Samotný údaj o objemu kalu po 30 minutách sedimentace má velmi malou vypovídací schopnost. Je třeba jej doplňovat o údaj koncentrace kalu. Biologická aktivita kalu roste s teplotou
odpadní vody. Účinnost čištění je
snížena teprve při teplotách pod 10 0C. Rozpuštěný kyslík se dostává do vločky aktivovaného kalu difůzí. Vzhledem k tomu, že kyslík musí překonat difůzní odpor, dostane se do vločky tím hlouběji, čím je vyšší koncentrace rozpuštěného kyslíku v okolní kapalině. Jako spolehlivá projektová i provozní koncentrace, při níž nejsou omezeny rychlosti spotřeby kyslíku litotrofními a organotrofními organismy, byla stanovena koncentrace kolem 2,5 mg/l. Má-li však v jedné nádrži probíhat současně nitrifikace a denitrifikace, je třeba provozní koncentraci kyslíku při denitrifikaci udržovat na 0,5 mg/l. Při této koncentraci je část vločky v anoxických podmínkách. Dusičnany se dostávají difůzí do vnitra vločky, kde dochází v nepřítomnosti kyslíku k jejich redukci. Optimální pH pro většinu bakterií leží v rozmezí od 6,0 do 7,5. Aktivovaný kal lze adaptovat v rozmezí pH od 6,0 do 9,0.
27
Základním technologickým parametrem biologického stupně je zatížení kalu), které charakterizuje kolik látkového zatížení je přiváděno za 1 den na 1 kg přítomného aktivovaného kalu v aktivační nádrži. Vzhledem k tomu, že čištění odpadních vod je biologický proces prováděný přítomnými mikroorganismy, je logické, že tyto organismy mají hranice své výkonnosti dané minimální potřebou přísunu substrátu pro podporu nezbytných životních reprodukčních procesů na jedné straně a maximální výkonností při odbourávání znečištění na straně druhé. Pro danou technologii čištění je nutno udržovat látkové zatížení kalu na hodnotě v rozmezí 0,03 až 0,06 kg BSK5 na kg a den. Vzhledem k tomu, že přiváděné látkové zatížení není po dobu provozu ČOV konstantní, je nutné reagovat hodnotou koncentrace aktivovaného kalu v aktivačních nádržích. Pro menší látkové zatížení postačí menší množství kalu v systému. Provozní hodnoty koncentrace sušiny aktivovaného kalu se mohou
teoreticky pohybovat v
intervalu 2 až 5 kg/m3. Druhým základním technologickým parametrem biologického stupně je
stáří
kalu. Pro danou technologii čištění je hodnota stáří kalu udržována na hodnotě 23 dnů. Stáří kalu závisí na množství kalu v systému a hodnotě odebíraného přebytečného kalu ze systému. Oxygenační kapacita je množství kyslíku,které je dané aerační zařízení schopno dodat za jednotku času do jednotkového objemu nádrže při jeho nulové koncentraci v nádrži. Podmínkou bezporuchového provozu provzdušňovacího systému je, aby vzduch dodávaný do systému neobsahoval olej a mechanické nečistoty a membrány elementů nebyly mechanicky nebo jiným vnějším způsobem poškozovány. 4.3.3 Aerační systém, dmychárna Dmychárna je realizována jako samostatný zděný objekt umístěný mezi aktivačními nádržemi. Zdrojem tlakového vzduchu pro aktivace jsou 3 rotační objemová dmychadla Lutos DT 100/552. Jsou instalována v budově dmychárny, 2 jsou provozní, 1 je záložní. Pro automatický záskok je výtlačné potrubí do AN vybaveno uzavíracími klapkami s elektrickým pohonem. Na sání vzduchu do dmychárny je umístěn buňkový tlumič hluku Tepro, na výtlaku vzduchu je buňkový tlumič hluku Tepro s ventilátorem. Míchání a dodávka kyslíku ve fázi nitrifikace jsou v aktivační nádrži zabezpečovány distribucí tlakového vzduchu osazenými
aeračními elementy AME - D. Dodávka
kyslíku do aktivace ve fázi nitrifikace je řízena na základě měření koncentrace 28
rozpuštěného kyslíku a probíhá v časovém intervalu. Pro měření koncentrace kyslíku je v každé aktivační nádrži osazeno jedno kyslíkové čidlo Insa. Dmychadla aktivace jsou provozována v režimu nitrifikace-denitrifikace. Po dobu nitrifikace je výkon řízen regulací otáček pomocí frekvenčního měniče na nastavenou žádanou hodnotu kyslíku v aktivaci. Pokud dojde k překročení maximálního množství kyslíku, dmychadlo se vypne a znovu se spustí po poklesu pod nastavenou hodnotu kyslíku. Doba nitrifikace se počítá od dosažení nastavené hodnoty kyslíku. Pak následuje doba míchání, která končí poklesem hodnoty rozpuštěného kyslíku na nastavenou hodnotu mg/l nebo uplynutím maximálního času. Další fází je časově limitovaná fáze denitrifikace. Po dobu míchání a denitrifikace jsou dmychadla vypnuta. Jedno dmychadlo provzdušňuje AN1, druhé provzdušňuje AN2. Třetí dmychadlo je automatický záskok v případě poruchy jednoho z dmychadel. Tabulka IX - Základní parametry aeračního systému na ČOV Nové Město na Moravě Parametr
Oběhová aktivace
Oběhová aktivace max
Jednotka
20,4
19,5
%
5570,0
8670,0
m3
10,8
m3/ks
Využití kyslíku ze vzduchu Potřebné množství vzduchu za hodinu Typ aeračních elementů Hodinové zatížení elementů
AME - D 7,0
Množství elementů
800
ks
Plošná hustota
1,42
ks/m2
4.3.4 Rozdělovací objekt před DN Objekt je realizován jako podzemní otevřená železobetonová jímka čtvercového tvaru, ve kterém dochází k rovnoměrnému rozdělení přítoku na obě dosazovací nádrže pomocí kruhového kašnového přelivu. 4.3.5 Dosazovací nádrže DN1 a DN2 Objekty jsou realizovány jako podzemní otevřené železobetonové nádrže kruhového tvaru s vnitřním průměrem 21,35 m. Výška vody v nádrži je 3,1 m pod její korunou. Dno objektu je vybudováno se spádem směrem do středu nádrže, kde je prohloubeno do kuželové kalové jímky hloubky 1 m. Aktivační směs natéká gravitačně do dosazovacích nádrží DN1, DN2. Pro možnost odstavení dosazovacích nádrží je v rozdělovacím objektu osazen ruční stavidlový uzávěr. 29
Dosazovací nádrž slouží k zachycení a separaci biologického kalu. Aktivační směs je napouštěna do dosazovací nádrže zespodu přes středový nosný sloup. Odtud vytéká přibližně v úrovní hladiny radiálně přes nátokový kužel do prostoru flokulačního válce a dále je pak vedena přes deflektor ke dnu nádrže. Oddělený kal se stírá při pojezdu mostu shrabovákem dna ke středu dosazovací nádrže, kde je plynule spodním odtokem odčerpáván. Biologicky vyčištěná voda odtéká z dosazovací nádrže sběrným děrovaným odtokovým trubkovým žlabem přes měrný Parshallův žlab do spojné komory. V Parshallově žlabu je instalována ultrazvuková sonda měřící množství vyčištěné vody. Ze spojné komory vyčištěná voda odtéká do recipientu. Vyčištěná voda natéká z odtokového žlabu do jímky užitkové vody. Ke vnější stěně nádrže směrem k aktivační nádrži přiléhá jímka plovoucích nečistot. Dno je společné se dnem dosazovací nádrže. Přítok do odtokové jímky je technologickým potrubím přes společnou stěnu. Obdobná jímka, přilehlá ke stěně objektu, slouží jako odtoková. Plovoucí kal je z hladiny dosazovacích nádrží stírán a odpouštěn do jímky plovoucího kalu, kde jsou osazena čerpadla 50 GFHU a
je
přečerpáván do směsné nádrže sekce čerpací stanice kalu pro DN1. Chod čerpadel je automatický od nastavitelné, od maximální a minimální hladiny měřených v jímce plovoucího kalu ultrazvukovými čidly. Strojní část dosazovací nádrže obsahuje mechanismy pro plynulé přesouvání sedimentovaných kalů do kalové jímky. Nátok aktivační směsi do nádrže je veden potrubím, tvořícím zároveň nosný sloup strojního zařízení dosazovací nádrže. Nosný sloup slouží k přívodu aktivační směsi do dosazovací nádrže. Aktivační směs proudí pod dosazovací nádrží do trubky nosného sloupu a vytéká obdélníkovými otvory v horní části sloupu přes nátokový kužel do flokulačního válce a přes deflektor dále do nádrže. Flokulační válec slouží k usměrnění a uklidnění proudu aktivační směsi při vstupu do nádrže tak, aby v nádrži vznikly optimální rychlostní poměry k procesu sedimentace. Most s pojezdem je hlavní nosnou částí pro strojní zařízení dosazovací nádrže. Most je ve středu nádrže připevněn k bloku uložení středu, takže se může otáčet okolo osy dosazovací nádrže. Most je zároveň nosnou částí pro mechanismus shrabováku dna a bloku stírání hladiny. Shrabovák dna při otáčivém pohybu ramene dopravuje kal, usazený ve spodních vrstvách dosazovací nádrže, do kalové jímky ve středu nádrže. Z kalové jímky je kal
30
odčerpáván potrubím pod dosazovací nádrží. Stírací lišty dna jsou zakončeny lištou z polyetylenu a jsou stavitelně přichyceny ke konstrukci shrabováku. Odtokový trubkový žlab je posazen do prostoru nádrže. K dopravě plovoucích nečistot do betonové jímky, umístěné vně dosazovací nádrže, slouží odtah plovoucích nečistot. Proplach potrubí plovoucích nečistot je zajištěn proplachovací klapkou, která je otevírána lištou stírání hladiny. Odsazená voda odtéká z trubkového žlabu přes přelivnou stěnu, která určuje výšku hladiny v dosazovací nádrži do recipientu. Na odtokové části trubkového žlabu je umístěn vypouštěcí otvor. Stírání hladiny slouží k odstranění plovoucích nečistot z hladiny dosazovací nádrže. Lišta stírání hladiny stírá při pohybu mostu plovoucí nečistoty k vnějšímu okraji dosazovací nádrže, kde jsou stahovány kyvným stěračem do odtahu plovoucích nečistot a dále do příslušného potrubí dosazovací nádrže. 4.3.6 Čerpací stanice kalu 4.3.6.1 Čerpací stanice kalu pro DN1 Objekt je realizován jako otevřená železobetonová jímka s nádrží obdélníkového tvaru. Objekt je rozdělen na dvě sekce. V mokré jímce jsou osazena čerpadla vratného kalu 150 GFHU a přebytečného kalu 100 GFHU. Kal je do jímky vytlačován na principu rozdílných hladin v nádržích. Jedno čerpadlo vratného kalu přečerpává ½ vypočítaného denního objemu vraceného kalu, druhé čerpadlo vratného kalu je rezerva. Čerpadla lze po nastaveném čase střídat. Výkon čerpadel je regulován frekvenčními měniči. Režim provozu lze nastavit jako kontinuální, případně lze čerpadla přepnout do režimu časového spínání. Standardní provoz je kontinuální s regulací měničem, pouze při požadavku na nízké hodnoty recirkulace se využívá provoz v režimu časového spínání. Ve standardním režimu je požadovaný průtok odvozen od zadaného vypočteného průměrného hodinového průtoku na ČOV a koeficientu recirkulace. Čerpané množství je měřeno indukčním průtokoměrem a vratný kal je dopravován do směsné kalové nádrže, která je druhou součástí tohoto objektu. Do této nádrže jsou přivedena další potrubí z objektů čerpání plovoucích nečistot, čerpání fugátu, čerpání podlahových vod z objektu skládky písku a kalu, potrubí odsazené kalové vody a potrubí vratného kalu s čerpací stanice DN2. Z této nádrže natéká vzniklá směs do rozdělovacího objektu před aktivační nádrže, odkud je kašnovými přelivy rovnoměrně kal rozdělován do obuch aktivačních nádrží. 31
Čerpadlo přebytečného kalu přečerpává ve standardním provozu ½ zadaného denního objemu přebytečného kalu. Kal se odčerpává v zadaném množství a v zadaném počtu cyklů během dne. Objem přečerpaného kalu se měří průtokoměrem Krohne optiflux a čerpá se do předvolené uskladňovací nádrže umístěné v objektu kalového hospodářství. 4.3.6.2 Čerpací stanice kalu pro DN2 Tento objekt je stávající. Režim a provoz čerpadel vratného kalu 100 GFHU je shodný jako u čerpadel v čerpací stanici pro DN1. Tato čerpací stanice je propojena s dosazovací nádrží potrubím u jejího dna. Čerpané množství je měřeno indukčním průtokoměrem Krohne optiflux a vratný kal je dopravován do objektu čerpací stanice DN1 do směsné kalové nádrže. Čerpadla přebytečného kalu 80 GFHU přečerpávají ve standardním provozu ½ zadaného denního objemu přebytečného kalu, druhé čerpadlo přebytečného kalu slouží jako rezerva. Čerpadla lze po nastaveném čase střídat. Kal se odčerpává v zadaném množství a v zadaném počtu cyklů během dne. Objem přečerpaného kalu se měří průtokoměrem a čerpá se do předvolené uskladňovací nádrže umístěné v objektu kalového hospodářství. 4.3.7 Měrný objekt na odtoku, AT stanice, rozvod užitkové vody Biologicky vyčištěná voda odtéká z dosazovacích nádrží sběrným děrovaným odtokovým potrubím přes měrný Parshallův žlab do spojné komory. V Parshallově žlabu je instalována ultrazvuková sonda měřící množství vyčištěné vody. Ze spojné komory voda odtéká do recipientu. Užitková voda (vyčištěná voda) je jímána a odebírána z jímky užitkové vody. V jímce je instalováno čerpadlo automatické tlakové stanice Lowara, které čerpá užitkovou vodu potrubím DN 100 do tlakové nádoby (0,5 m3), odkud je distribuována po ČOV. Čerpadlo je ovládáno tlakovým spínačem a proti chodu nasucho blokováno spínačem LC. Nádrž a tlakový spínač jsou umístěny v budově kalového hospodářství.
32
4.4 Popis stavebních objektů a technologických zařízení – kalová koncovka 4.4.1 Uskladňovací nádrže, gravitační zahušťování kalu Objekt uskladňovacích nádrží je stávající. Na objektu byly provedeny drobné úpravy technologie provozu. Z ČS vratného a přebytečného kalu DN1 a DN2 je přebytečný kal čerpán potrubím DN 125 do uskladňovacích nádrží kalu. Jedná se o dvě ocelové nádrže o užitném objemu 73 m3. Průměr nádrže je 6 m, výška hladiny 2,4 m. Kalová voda je odpouštěna ze dvou
úrovní a přes bezpečnostní přepad. Množství načerpávaného
přebytečného kalu je měřeno indukčním průtokoměrem Krohne optiflux. V uskladňovacích nádrží dochází k částečnému gravitačnímu zahuštění. Snahou je, aby načerpaný přebytečný kal měl v uskladňovacích nádržích co nejkratší dobu zdržení. Takto usazený kal je dále čerpán do
zahušťovací jednotky a dopravován do
homogenizačních nádrží, které slouží k aerobní stabilizaci kalu. Potrubní propojení v místnosti pod uskladňovacími nádržemi umožňuje příjem i odběr kalu z jednotlivých nádrží fekálním vozem. 4.4.2 Strojní zahušťování kalu Zahušťovací zařízení RoS2S sloužící ke kontinuálnímu mechanickému zahuštění kalu. Uskladněný kal je dopravován k lince zahuštění vřetenovým čerpadlem Roliol MR45I5. Otáčky tohoto vřetenového čerpadla jsou řízeny frekvenčním měničem a proti chodu na sucho je chráněno od nastavitelné minimální hladiny v nádržích UN1 a UN2. Zařízení pracuje na principu kombinace statické a mechanické filtrace. Stroj má šikmou pomalu rotující konstrukci s filtračním kotoučem. Filtrační jednotka je kulaté mikrosíto s konstantní velikostí pórů 0,35 až 0,40 mm. Filtrační plocha má k dispozici 2,1 m2. Vyvločkovaný kal proudí z reakční nádrže na povrch filtračního kotouče. Na sítu se usazuje vyvločkovaný kal a vodní filtrát se hromadí ve filtrační části a z nádrže odtéká výtokovým otvorem. Vysrážené zbytky vločkovadla jsou rotačním pohybem kotouče přenášeny do odváděcího otvoru. Rychlost otáčení a úhel naklopení kotoučového filtru jsou nastavitelné. Na povrchu kotouče je přídavné stírací zařízení, které zlepšuje odvádění usazeného kalu. Stírací zařízení zajišťuje plynulé čištění dna filtru od pevných látek. Šikmé umístění celého systému umožňuje odvádění pouze vysoce zhuštěných pevných látek kalu. 33
Čištění filtračního kotouče se provádí pomocí lišty s ostřikovacími tryskami. Snímač plnění v zahušťovači vypne při maximálním stavu čerpadlo uskladněného kalu a čerpadlo dávkování flokulantu. Po vypnutí řízení počká na pokles hladiny a s dalším zpožděním čerpadla znovu zapne. Odvod zahuštěného kalu se provádí vřetenovým čerpadlem zahuštěného kalu Roliol MR30I4. Toto čerpadlo se spustí, jakmile zásobník zahuštěného kalu je naplněn po maximální nastavitelnou hladinu měřenou ultrazvukovou sondou. Pokud stav naplnění poklesne po nastavitelnou minimální hladinu, čerpadlo se vypne. 4.4.2.1 Dávkování flokulantu V přívodním vedení uskladněného kalu k vločkovacímu reaktoru je možno ve dvou různých místech provádět dávkování roztoku flokulantu. 4.4.2.2 Vločkovací reaktor Při srážení kalu s nízkou počáteční koncentrací je účinný vločkovací reaktor. Důležitými parametry pro proces vločkování kalu jsou vzdálenost dávkovacího zařízení od vločkovacího reaktoru, provedení míchacích ramen, rychlost míchání, objem nádrže a doba srážení kalu. Pomalá rychlost míchání podporuje srážení kalu a zaručuje, že se z vločkovacího reaktoru do kruhového zahušťovače dostane pouze kompletně vyvločkovaný kal po dostatečně dlouhé době vločkování. 4.4.3 Stabilizace kalu, homogenizační nádrže Homogenizační nádrže kalu jsou umístěny na ploše za budovou odvodnění kalu. Jedná se o otevřené železobetonové nádrže o objemu 2 x 367 m3. Nádrže jsou shodně vybavené středobublinnými aeračními elementy Fortex. Dodávku vzduchu do elementů zajišťují rotační objemová dmychadla Lutos DT 30/42. Na vzduchovém potrubí jsou osazeny uzavírací klapky
s elektrickým pohonem pro
možnost záskoku dmychadel do druhé nádrže. V normálním provozním stavu jsou otevřeny klapky pro provzdušňování homogenizační nádrže1 jedním dmychadlem a homogenizační nádrže2 dmychadlem druhým. Klapka spojující obě provzdušňovací potrubí je zavřena. Homogenizační nádrže jsou pak provozovány v nastavitelném časovém cyklu na rychlé nebo pomalé otáčky podle výšky hladiny kalu v homogenizačních nádržích. Dmychadla jsou blokována nastavitelnou minimální hladinou v odpovídající homogenizační nádrži. V případě poruchy jednoho dmychadla se otevírá klapka spojující provzdušňovací potrubí a druhé dmychadlo střídavě 34
provzdušňuje obě nádrže. Provzdušňování nádrží se střídá po uplynutí nastavené doby chodu. V budově kalového hospodářství je osazeno kalové čerpadlo Sigma 80 GFHU SJ, které slouží k promíchávání kalu a k přečerpávání kalu z jedné homogenizační nádrže do druhé. Na sacím a výtlačném potrubí čerpadla jsou osazena nožová šoupátka s elektrickým pohonem. 4.4.4 Odvodňování kalu Odvodňovací linka je normálně provozována poloautomaticky. Linka se spustí tlačítkem „start“ na operačním panelu skříně řízení. Jsou-li splněny podmínky provozu, odvodňovací linky odblokuje řídící systém linku. 4.4.4.1 Macerátor Macerátor (rozmělňovač) Seepex je používán pro drcení možných pevných částic, které pronikly přes mechanické předčištění do aktivace jako jsou dřevo, textilie, umělé hmoty, papír, kosti, kůže, sklo atd. Po průchodu macerátorem mají pevné částice velikost cca 3,5 mm a tkaniny 1,5 cm2, tudíž jsou uvedeny do čerpatelného stavu. 4.4.4.2 Podávací vřetenové čerpadlo Zahuštěný kal je z navolené nádrže čerpán na dekantační odstředivku vřetenovým čerpadlem Roliol MR20I4. Na výtlaku čerpadla je instalován indukční průtokoměr Krohne optiflux. Regulace čerpaného kalu zajišťuje frekvenční měnič. 4.4.4.3 Dekantační odstředivka Odstředivka Aldec slouží ke kontinuální separaci pevné a kapalné fáze ze suspenzí.
Na
odstředivku
je
čerpán
zahuštěný
aerobně
stabilizovaný
kal
z homogenizačních nádrží. 4.4.4.4 Čerpadlo odvodněného kalu Roliol MR25GVA24 Odčerpává odvodněný kal na mezideponii. Ovládání čerpadla je řešeno v samostatném řídicím systému. Po rozběhu odstředivky výstup řídicího systému ČOV aktivuje provoz čerpadla odvodněného kalu. Čerpadlo se pak zapíná na otáčky odpovídající hladině kalu v násypce, který je snímán ultrazvukovým hladinoměrem LC 508. Proti přetlaku na výtlaku je čerpadlo chráněno snímačem PCA 507.
35
4.4.4.5 Lubrikační čerpadlo Roliol MV6I20 Slouží pro přimazávání výtlačného potrubí odvodněného kalu. Čerpadlo se zapíná tlakovým spínačem při stoupnutí tlaku ve výtlaku na 0,6 MPa, vypíná při poklesu na 0,4 MPa. Tlaky jsou nastaveny na tlakovém spínači. 4.4.4.6 Odklenbování Slouží pro rozrušování vrstvy kalu v násypce čerpadla. Je v provozu po celou dobu provozu odstředivky. 4.4.4.7 Vibrátor sila na práškové vápno Po dobu provozu dopravníku dávkování vápna se v nastaveném časovém cyklu spouští vibrátor. 4.4.4.8 Kalová voda z odvodňování kalu - fugát Kvalita odstředěné kalové vody je významným měřítkem účinnosti separace tuhé kalové fáze. Při odstřeďování
se pravidelně
vizuálně kontroluje
kvalitu fugátu.
V případě , že fugát je tmavý, černý, obsahuje velký podíl nerozpuštěných látek, je třeba upravit parametry dávkování kalu do odstředivky, popřípadě dávku flokulantu, jeho koncentraci nebo typ flokulantu. Odčerpávání kalové vody z kalové jímky je zajištěno kalovým čerpadlem Sigma 50 GFHU. Odčerpávání kalové vody je v automatickém režimu a je odvislé od nastavitelných hladin v jímce kalové vody. Výška hladiny kalové vody je měřena ultrazvukovým čidlem. Kalová voda je čerpána do směsné nádrže kalu v čerpací stanici kalu DN1. 4.4.4.9 Příprava a dávkování flokulantů Zařízení se skládá z rozpouštěcí nádrže (0,7 m3), dávkovače polyelektrolytu, míchadla, dávkovacího čerpadla a potrubních rozvodů. Navážené množství práškového PE je vyhrnováno šnekem a splachováno do nádrže. Za intenzivního míchání se PE rozpouští. Doba rozpouštění a míchání je určena výrobcem daného typu PE. V rozpouštěcí nádrži o objemu 0,7 m3 se flokulant promíchává s vodou na homogenní roztok o koncentraci 0,1-0,2 %. K promíchání slouží míchadlo a doba promíchávání je podle druhu použitého flokulantu, ale nejméně 60 minut.
36
Vřetenovým čerpadlem
MV 1200 F4 se dopravuje roztok flokulantu z
rozpouštěcí nádrže do kalového potrubí před
odstředivku. Dávkované množství je
závislé na výkonu odstředivky, vstupní sušině kalu, množství flokulantu na kilogram sušiny a koncentraci roztoku v rozpouštěcí nádrži.
37
5 VYHODNOCENÍ ÚČINNOSTI ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD PO REKONSTRUKCI ČOV Všechny rozbory odpadních vod a kalů z ČOV do roku 2006 byly prováděny laboratoří Vodárenské akciové společnosti divize Žďár nad Sázavou a od téhož roku stejnou, ale již akreditovanou laboratoří Vodárenské akciové společnosti divize Žďár nad Sázavou (zkušební laboratoř č. 1249.3 Vodárenská akciová společnost, a.s., divize Žďár nad Sázavou, Vodohospodářská laboratoř, akreditovaná Českým institutem pro akreditaci pod číslem 413/2006). Důležité provozní údaje a hodnoty generuje řídícím systémem do reportu, který je přílohou provozního deníku. Řídící systém tyto provozní údaje o ČOV zaznamenává a ukládá vždy v 00.00 hodin následujícího dne. Obsluha ČOV při zápisu denního hlášení ve 14.00 hodin některé tyto hodnoty zaznamenává písemně do formulářů, které jsou též přílohou provozního deníku a jsou obsluhou archivovány. Řídícím systémem jsou denně generovány údaje o denním průtoku přes ČOV, o teplotě aktivovaného kalu v aktivačních nádržích, o průtoku přes dešťovou zdrž, o denním množství vratného kalu, o denním množství přebytečného kalu, o denním množství kalu odebraného z uskladňovacích nádrží na linku zahuštění, o denním množství kalu dopraveného z linky zahuštění
do
homogenizačních
nádrží
a o
denním
množství
kalu
z homogenizačních nádrží dopraveným na linku odvodnění.
5.1 Porovnání výsledků rozborů odpadních vod 5.1.1 Látkové zatížení BSK5 ČOV je po provedené rekonstrukci možno zatížit 18 700 EO. Původní ČOV byla vybudována na zatížení 13 772 EO. Rozdíl 4 928 EO tak předpokládá, že lze přivádět do objektu o 295,7 kg (BSK5) látkového zatížení denně. Z přehledu ročních zatížení v kg BSK5 (tabulka X) je zřejmé, že od spuštění ČOV do trvalého provozu v roce 1994 byla tímto parametrem trvale přetěžována. Razantní pokles v letech 2000 a 2001 byl způsoben především zrušením závodu na zpracování mléka, který byl důležitým znečišťovatelem odpadních vod přiváděných na ČOV. Další znečišťovatelé začali s úpravami kvality odpadních vod před jejich vypouštěním a také především produkce odpadních vod těchto producentů měla klesající tendenci. Provedenou rekonstrukcí bylo zatížení ČOV sníženo na hodnoty pohybující se kolem 50 %. 38
Tabulka X – Přehled ročních zatížení ČOV Nové Město na Moravě Rok
BSK5 [kg]
Skutečné zatížení [EO]
Projektované zatížení [EO]
1995
275 400
12 575
91,3
1996
310 700
14 187
103,0
1997
427 500
19 520
141,7
1998
412,900
18 854
136,9
1999
440 100
20 096
145,9
2000
484 400
22 119
2001
224 100
10 233
74,3
2002
178 300
8 142
59,1
2003
185 100
8 452
61,4
2004
170 000
7 763
56,4
2005
191 300
8 735
63,4
2006
247 200
11 288
82,0
2007
238 700
10 900
58,1
2008
205 500
9 383
2009
203 800
9 304
13 772
18 700
Zatížení [%]
160,6
50,2 49,8
5.1.2 Plnění odtokových limitů ČOV po uvedení do provozu pracuje s vysokou účinností. Po provedených úpravách na technologii je ČOV schopna v trvalém provozu plnit limity pro vypouštění (tabulka XI ). V tabulce XI jsou uvedeny průměrné roční hodnoty a maximální hodnoty parametrů vyčištěné odpadní vody (průtok biologií a parametry BSK5, CHSKCr, NL, N – NH4 a Pcelk.) na odtoku z ČOV s jejich limity vypouštění do toku. 5.1.2.1 Odstraňování organického znečištění Při stanovení chemické spotřeby kyslíku (CHSK) se na celkovou koncentraci organických látek ve vodě usuzuje podle množství oxidačního činidla, které se za určitých podmínek spotřebuje na jejich oxidaci.. Výsledky se přepočítávají na kyslíkové ekvivalenty a udávají se v mg/l. Jako oxidačního činidla se v současné době používá zásadně dichroman draselný a jen vyjímečně manganistan draselný (Pytl aj., 2004). Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) je definována jako hmotnostní koncentrace rozpuštěného kyslíku, spotřebovaného za stanovených podmínek v oxickém prostředí biochemickou oxidací organických látek ve vodě. Průběh BSK závisí na čase (době 39
inkubace). Úplná biochemická oxidace organických látek, obsažených ve splaškových vodách, trvá při standardní metodě asi 20 dní. Tato doba je však pro praktickou upotřebitelnost výsledků příliš dlouhá. Proto byla zvolena jednotná inkubační doba 5 dní BSK5 (Pytl aj., 2004). V
současnosti
probíhá
odstraňování
organického
znečištění
vyjádřené
skupinovými stanoveními BSK5 a CHSKCr bez problémů. Odtokové parametry uvedených stanovení se pohybovaly před rekonstrukcí provozu ČOV pod stanovenými limity. Po provedené rekonstrukci se průměrné i maximální hodnoty těchto stanovení ještě podstatně zlepšily (tabulka XI). V období po rekonstrukci ČOV (2007–2009) byla zjištěna maximální hodnota CHSKCr na odtoku 45 mg/l. U parametru BSK5 byla maximální hodnota na odtoku 8,7 mg/l. K překročení povolené hodnoty u obou stanovení tedy nedošlo a hodnoty se pohybovaly výrazně pod stanovenými limity. Průměrná hodnota v letech 2007 - 2009 byla na odtoku u BSK5 = 3, 4 mg/l a u CHSKcr = 23, 0 mg/l. 5.1.2.2 Odstraňování dusíku Celkový dusík (Ncelk.) je součtem dusíku anorganicky a organicky vázaného. Mezi hlavní formy dusíku anorganicky vázaného patří dusík amoniakální (N-NH4+), dusík dusitanový (N-NO2-) a dusík dusičnanový (N-NO3-). Při vyjadřování koncentrací jednotlivých forem dusíku se zásadně doporučuje vyjadřovat v hmotnostních koncentracích jako dusík, nikoli v iontové či neiontové formě. Je to výhodné při různých bilancích (Pytl aj., 2004). Amoniakální dusík je přítomen ve dvou formách. Jednak jako kation amonný +
NH4 a jednak jako nedisociovaná molekula amoniaku NH3. Chemicky analytickými metodami se stanovuje vždy suma obou forem, celkový amoniakální dusík. (NH4+ = NH3 + H+). Z rovnice vyplývá, že při hodnotě pH asi 9,25 je ve vodě poměrné zastoupení obou forem přibližně 1:1 (Pytl aj., 2004). Po dopracování řídícího systému a po odstranění problému s kyslíkovými sondami na obou aktivačních nádržích byl proces nitrifikace-denitrifikace řízen spolehlivě a s požadovanou účinností. Průměrná hodnota na odtoku parametru N-NH4 byla v letech 2007 - 2009 3,0 mg/l a u Ncelk. to bylo 8,6 mg/l. Obě tyto naměřené hodnoty jsou výrazně nižší než stanovené limity pro vypouštění do toku (limit pro průměrné množství Ncelk. je 15 mg/l). Také maximálních hodnot parametrů N-NH4 a Ncelk. nebylo 40
CHSK [mg/l]
NL [mg/l]
N – NH4 ; Ncelk. [mg/l]
Fosfor [mg/l]
průtok
Průměr
Maximum
Průměr
Maximum
Průměr
Maximum
Průměr
Maximum
Průměr
Maximum
[m3] Odtok
Limit
Odtok
Limit
Odtok
Limit
Odtok
Limit
Odtok
Limit
Odtok
Limit
Odtok
Limit
Odtok
Limit
Odtok
Limit
Odtok
1995
1 419 500
8,0
16,0
51,0
76,0
10,0
29,0
1,6
9,9
3,1
5,0
1996
1 350 800
8,7
33,0
62,0
114,0
10,0
26,0
7,0
13,0
4,0
8,0
1997
1 374 500
5,2
9,0
53,0
118,0
8,0
23,0
3,7
14,7
1,9
5,0
1,4
5,0 5,1
35,0 1998
1 166 200
6,0
18,0
30,0
120,0
48,0
15,0
8,0
109,0
85,0
13,0
5,6
22,0
14,5 8,0
15,0
19,0
53,0
90,0
11,0
23,0
4,5
17,0
3,4
2000
1 202 000
6,0
16,0
59,0
107,0
6,0
24,0
2,7
14,7
3,9
2001
1 077 600
5,0
10,0
47,0
84,0
5,0
16,0
0,9
5,7
3,5
3,1
2,7
5,6
3,2
4,9
3,0
6,0
1,5
2,0
1,4
4,4
1,3
3,3
25,0
100,0
6,0
10,0
44,0
103,0
7,0
24,0
0,8
2003
1 034 200
4,0
7,0
40,0
87,0
5,0
11,0
2,7
2004
1 140 800
5,0
15,0 25,0
39,0 50,0
86,0 100,0
7,0
16,0 25,0
150,0
2,4 50,0
4,0
15,0
38,0
64,0
9,0
23,0
3,5
2006
1 236 200
3,9
11,0
40,4
64,0
10,9
24,0
5,5
2007
1 393 700
3,0
5,8
20,4
45,0
5,5
28,0
6,7
2008
1 210 800
2,7
2009
1 368 900
3,2
20,0
8,7 5,0
40,0
18,3 17,2
90,0
31,0 26,0
130,0
5,0 2,8
20,0
14,0 10,0
40,0
4,1 3,6
11,0 22,0 27,5 20,1 12,4 12,1
Ncelk. 20,0
1 138 400
Ncelk. 15,0
2005
9,2
Do roku 2007 N-NH4 30,0
1 340 600
Do roku 2007 N-NH4 30,0
2002
1,2 1,5
2,0
10,2 5,8
3,3 5,0
Nebyl stanoven
8,0
Nebyl stanoven
1 246 900
41
1999
25,0
Limit
5,0
Tabulka XI – Laboratorní výsledky vybraných ukazatelů na odtoku z ČOV Nové
Rok
Město na Moravě
BSK 5 [mg/l] Skutečný
v období roku 2007 - 2009 dosaženo. Pouze v lednu 2007 byla naměřena hodnota Ncelk. 20,1 mg/l, což bylo o 0,1 mg/l více než je maximální povolený limit. Tento stav byl způsoben zprovozňováním aktivačních nádrží a špatnou funkcí kyslíkových sond ve sledovaném období. V období po rekonstrukci se tato hodnota pohybuje v rozmezí 1,8 – 13,3 mg/l a splňuje tak limit pro vypouštění do toku (20 mg/l). 5.1.2.3 Odstraňování fosforu Sloučeniny fosforu patří mezi nejdůležitější nutrienty ovlivňující eutrofizaci vod. Proto se jejich koncentrace v odpadních a povrchových vodách průběžně sleduje a legislativně omezuje. Celkový fosfor (Pcelk.) je součtem rozpuštěného a nerozpuštěného fosforu. Rozpuštěný a nerozpuštěný fosfor se dále dělí na anorganicky a organicky vázaný. Fosfor má klíčový význam při eutrofizaci vod. Proto se na čistírnách odpadních vod chemicky nebo biologicky odstraňují (Pytl aj., 2004). Do roku 2004 ČOV odstraňovala fosfor s odpadní vody pouze biologickou cestou, založenou na schopnosti některých mikroorganismů aktivovaného kalu akumulovat fosfor ve formě polyfosfátů (Vítěz, Groda, 2008). V roce 2005 bylo vybudováno na odtoku aktivovaného kalu z aktivační nádrže provizorní zařízení na dávkování síranu železitého. Jednalo se o způsob takzvaného simultánní srážení, kdy je činidlo dávkováno do směsi aktivovaného kalu a sraženiny se odsedimentují v dosazovací nádrži (Vítěz, Groda, 2008). Dávka činidla (síran železitý) byla nastavena dle provozních zkušeností z jiných čistíren odpadních vod a byla postupně upravována na současné hodnoty (tabulka XII). Nastavené množství činidla odstraňuje v dostatečném množství fosfor s odpadní vody. V období po rekonstrukci je průměrná hodnota ukazatele Pcelk. na odtoku 0,9 mg/l. Také maximálních hodnot tohoto parametru ve sledovaném období roků 2007 – 2009 nebylo na odtoku odpadní vody z ČOV dosaženo (tabulka XI). Tabulka XII – Dávkování síranu železitého na ČOV Nové Město na Moravě Rok
Průměrná dávka Fe2 (SO4)3 [kg] za hodinu
2005
4,37
2006
3,53
2007
1,55
2008
1,99
2009
1,60
42
5.1.2.4 Nerozpuštěné látky Nerozpuštěné látky (suspendované látky) jsou významným ukazatelem jakosti vyčištěných odpadních vod. Nerozpuštěné látky jsou širším pojmem, protože zahrnují i látky koloidně dispergované. Stanovují se filtrací vody přes filtry z borosilikátových skelných vláken předepsané jakosti. Filtr se vysuší při 105 °C a hmotnost látek zadržených na filtru se stanoví vážením (Pytl aj., 2004). V průběhu provozu před rekonstrukcí a i po rekonstrukci ČOV nečinila separace nerozpuštěných látek, přiváděných odpadní vodou, technologické problémy. Přestože biologická pěna ovlivňovala hladinu v dosazovacích nádržích, k úniku nerozpuštěných látek nedošlo. Nerozpuštěné látky na odtoku z ČOV, tvořené zejména aktivovaným kalem, byly v kontrolních vzorcích výrazně pod stanovenou hodnotou. Průměrná hodnota parametru nerozpuštěné látky (NL) na odtoku z ČOV je v období po rekonstrukci 6,5 mg/l. 5.1.3 Hydraulické zatížení Tabulka XIII – Přehled hydraulického zatížení ČOV Nové Město na Moravě 1996
Rok
1997
1998
Maximální denní průtok - projekt [m3] Průměrný denní průtok [m3]
skutečnost
1999
2000
2001
2002
2145,0 3701
3766
3195
3416
3293
2952
3673
Hydraulické zatížení [%]
173
176
149
159
154
138
171
Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Maximální denní průtok - projekt [m3] Průměrný denní průtok [m3] Hydraulické zatížení [%]
skutečnost
2145,0
4077,4
2834
3126
3119
3387
3818
3317
3750
132
146
145
158
94
81
92
Hydraulicky byla ČOV od spuštění do provozu 11. 11. 1993 trvale přetěžována (tabulka XIII). Provedenou rekonstrukcí je ČOV schopna čistit větší množství odpadních vod než před rekonstrukcí. Průměrné roční množství vyčištěné odpadní vody před rekonstrukcí bylo 1 227 000 m3. Po provedené rekonstrukci je tato hodnota 1 325 000 m3, což je o 98 000 m3 více, aniž by tento parametr byl překročen.
5.2 Připomínky k provozu dalších funkčních celků Zkušební provoz rekonstruované ČOV byl zahájen na konci prosince 2006. V první polovině trvání zkušebního provozu zhotovitel postupně dodělával řídící 43
systém, což se projevovalo ve funkci většiny objektů ČOV. ČOV byla automatizována postupně, řídící systém vykazoval do provedení komplexního testu mnoho dílčích nedostatků. Největším problémem bylo uvádění kalové koncovky do jejího provozu. Plynulé odvodňování kalu se podařilo zprovoznit až v červenci 2007. Do té doby systém kalového hospodářství neplnil svoji funkci. V průběhu zprovozňování kalové koncovky nebylo dosaženo požadované sušiny na výstupu z odstředivky (23 - 25% sušiny), ale ani výkon odstředivky v garantovaném množství 6,5 m3 za hodinu se nedařilo splňovat. Proto bylo nutné provést technologické úpravy na lince odvodnění a dopravě kalu na mezideponii. Čerpadlo na odvodněný kal na mezideponii bylo dovybaveno o zařízení odklembování, snímání výšky, množství kalu v násypce, řízení otáček čerpadla frekvenčním měničem a lubrikačním čerpadlem, zajišťující přimazávání dopravovaného kalu roztokem flokulantu. Provedené změny umožnily vyřešit problémy kalové koncovky na ČOV. Náklady na odvodnění kalů jsou po rekonstrukci podstatně vyšší, což se projevuje především ve spotřebě flokulantu (Tabulka XIV), ale také ve spotřebě energie (předzahuštění, homogenizace). K umožnění dopravy kalu potrubím na skládku kalu je nutné do odstředěného kalu dávkovat roztok flokulantu. Kal na skládce je pastovitý (lepivý) a způsobuje problémy při následném odvozu. Poměrně velkou úpravou prošly jednotlivé části objektu hrubého předčištění. Především zastřešení česlovny a lapačů písku vyřešilo problémy s jejich provozem v zimních měsících. Nově zbudovaný objekt lapače štěrku zůstal otevřený, což způsobuje problémy především v mrazivém počasí. Stavební provedení a technologická výbava způsobuje hromadění štěrku a větších frakcí v přivaděči. Strojně stírané česle, kterými je lapač štěrku vybaven, fungují jako česle odstraňující z přiváděné odpadní vody plovoucí shrabky. Ty jsou po proprání a vylisování dopravovány skluzným plechem do nezastřešeného kontejneru.
44
Tabulka XIV – Přehled roční spotřeby flokulantu na ČOV Nové Město na Moravě Průměrná sušina Průměrná sušina kalu před strojním strojně odvodněného odvodněním [%] kalu [%]
Rok
Průměrná spotřeba flokulantu [kg/m3]
1996
0,12
1997
0,09
1998
0,12
1999
0,16
2000
0,25
2001
0,19
2002
0,13
2003
0,16
2004
0,17
2005
0,14
2,5
20,7
2006
0,22
2,8
23,0
2007
0,57
3,2
24,2
2008
0,22
2,4
22,1
2009
0,38
2,7
19,4
45
6 DISKUZE Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových i podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. (8) Mezi základní povinnosti vyplývající z tohoto zákona patří: -
dbát o ochranu povrchových a podzemních vod a zabezpečovat jejich hospodárné
využití podle podmínek zákona (8) a také -
každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním
účelům, je povinen provádět ve výrobě účinné opatření vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů se zohledněním nejlepších dostupných technik (8) Protože nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami je vlastně jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost, stala se problematika čištění odpadních vod velmi důležitou součástí ochrany životního prostředí a zdraví člověka. Přestože se ČOV potýkala před její rekonstrukcí s výše uvedenými problémy, pracovala s poměrně velikou účinností čistícího procesu s pozitivním dopadem na ochranu vodního toku říčky Bobrůvky, patřící do povodí řeky Moravy. Musíme si ale uvědomit, že ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. V tomto povolení stanoví vodoprávní orgán povinnosti a podmínky, za nichž je nakládání s vodami povoleno. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní orgán nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Přitom je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, které jsou uvedeny v Nařízení vlády ČR 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Je důležité vědět, a tedy nutné upozornit na tento důležitý fakt. Vody vyčištěné na
46
čistírně odpadních vod jsou stále vodami odpadními a platí pro ně veškeré předpisy pro odpadní vody (Vítěz, Groda, 2008). Kvalita vyčištěných odpadních vod je zvlášť důležitá při jejich vypouštění v citlivých oblastech, u nichž je z hlediska zájmů chráněných Zákonem o vodách nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Citlivé oblasti vymezuje vláda ČR nařízením, které podléhá přezkoumání v pravidelných čtyřletých intervalech (Vítěz, Groda, 2008). V citlivých oblastech jsou požadovány přísnější požadavky na čištění odpadních vod, respektive na jakost vypouštěných odpadních vod z aglomerací nad 10 000 EO a to v ukazatelích celkový dusík a celkový fosfor. V současné době (2010) je většina povrchu České republiky vyhlášena jako citlivá oblast (Vítěz, Groda, 2008). Tyto skutečnosti nutily vlastníka a provozovatele uvažovat o rekonstrukci ČOV tak, aby byli schopni splnit požadavky vyplývající ze směrnice rady 91/271/EEC. Zde podle podmínek přechodného období bylo nutné zajistit do roku 2006 čištění odpadních vod u aglomerací nad 10 000 EO a do roku 2010 u aglomerací nad 2 000 EO. Podobně u všech aglomerací s více než 10 000 EO není dosud zajištěno čištění odpadních vod s odstraňováním nutrientů (Ncelk. , Pcelk. ). ČOV patřila tedy mezi aglomeraci nad 10 000 EO a provedenou rekonstrukcí byly splněny všechny požadavky na vypouštění odpadních vod do vod povrchových, vyplývající ze směrnice 91/271/EEC.
47
7 ZÁVĚR Čištění odpadních vod je dnes velmi aktuálním a vážným tématem, které se týká bezprostředně každého z nás. Představuje velmi významnou oblast nakládání s odpady, která se může nepříznivě odrazit na stavu životního prostředí. Je proto důležité, aby byla důsledně plněna všechna legislativní opatření, která jsou s touto problematikou spojena. Každá výstavba nebo rekonstrukce takovéto čistírny odpadních vod je provázena mnoha problémy. Velký důraz je třeba dbát především při přípravě takovýchto projektů. Nejen řešení stavebních objektů, ale především pak vybavení čistíren spolehlivou a osvědčenou technologií. V průběhu výstavby je nutné důsledně dohlížet na provádění stavebních prací a montáž technologie. Při zprovozňování a uvádění nevhodně navržených zařízení dochází k mnoha konfliktním situacím a nepříjemným jednáním. Je třeba, aby řešitelé těchto staveb vyhledávali odborníky pracující v čistírenství a aby nedocházelo k opakování chyb dříve řešených projektů rekonstrukcí či výstaveb nových čistíren odpadních vod. Při výběru zařízení je třeba dbát na jeho kvalitu, ale také je třeba mít na zřeteli jeho hospodárný provoz. Pouze splnění všech zmíněných faktorů pak umožní hospodárné provozování moderní čistírny odpadních vod, která splňuje všechny podmínky pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových a obsluha technologie nevyžaduje zvýšená pracovní úsilí způsobená nevhodnými návrhy.
48
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY (1) Dohányos M., Koller J., Strnadová N., Čištění odpadních vod, VŠCHT Praha, 1998 (2) Hlavínek P., Novotný D., Intenzifikace čistíren odpadních vod, Noel 2000 s.r.o., Brno 1996. (3) Hlavínek P., Čištění odpadních vod, Noel 2000 s.r.o., 1996. (4) Chudoba J., Odpadní vody a jejich čištění, Praha: b. n., 1991. 121 s. ISBN 8085122-09-X. (5) Malý J., Hlavínek P., Čištění průmyslových odpadních vod, Noel 2000 s.r.o., Brno 1996 (6) Pytl V. a kolektiv,é Příručka provozovatele čistírny odpadních vod, vydavatel Medim, spol. s. r. o. pro SOVAK ČR, vydání 1., 2004 (7) Vítěz T., Groda B., Čištění a čistírny odpadních vod, 1. vydání Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 126 s. ISBN 978-80-7375-180-7. (8) 254/2001Sb. ZÁKON ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) http://www.spvez.cz/pages/predpisy_oze_003.htm (9) Implementační plán směrnice Rady 91/271/EEC ze dne 25. září 2000 o čištění městských odpadních vod http://www.mzp.cz/www/zamest.nsf/defc72941c223d62c12564b30064fdcc/0b9a8b deec6df1efc125696500453359?OpenDocument (10)
Novela nařízení vlády 229/2007 Sb. ze dne 18. července 2007, kterým se mění
nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/
49
9 SEZNAM TABULEK Zdroje všech informací v tabulkách poskytla Vodárenská akciová společnost Žďár nad Sázavou Tabulka 1
Hydraulické zatížení ČOV Nové Město na Moravě, strana 11
Tabulka 2
Denní látkové zatížení ČOV Nové Město na Moravě, strana 11
Tabulka 3
Hydraulické zatížení ČOV Nové Město na Moravě před rekonstrukcí, strana 13
Tabulka 4
Denní látkové zatížení ČOV Nové Město na Moravě před rekonstrukcí, strana 13
Tabulka 5
Navržený chod aerátorů M110-M113 a míchadel M114-M115 (časové spínání) v aktivační nádrži dodavatelem, strana16
Tabulka 6
Charakteristické denní hydraulické zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu, strana 20
Tabulka 7
Charakteristické denní látkové zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu, strana 20
Tabulka 8
Průtok odpadní vody česlemi na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci, strana 23
Tabulka 9
Základní parametry aeračního systému na ČOV Nové Město na Moravě, strana 30
Tabulka 10
Přehled ročních zatížení ČOV Nové Město na Moravě, strana 40
Tabulka 11
Laboratorní výsledky vybraných ukazatelů na odtoku z ČOV Nové Město na Moravě, strana 42
Tabulka 12
Dávkování síranu železitého na ČOV Nové Město na Moravě, strana 43
Tabulka 13
Přehled hydraulického zatížení ČOV Nové Město na Moravě, strana 44
Tabulka 14
Přehled roční spotřeby flokulantu na ČOV Nové Město na Moravě, strana 46
50
