MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2011

JAROMÍR ŠAUER

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Organizace svozu komunálního odpadu v mikroregionu Hustopečsko Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Bc. Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.

Jaromír Šauer

Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Organizace svozu komunálního odpadu v mikroregionu Hustopečsko vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ….……………………………………. Podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské

práce panu

Bc. Ing. Zdeňku Konrádovi, Ph.D., za odborné rady a pomoc s vypracováním mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat panu Petru Kalužíkovi ze společnosti HANTÁLY, a.s. za poskytnutí informací. Chtěl bych také poděkovat mé přítelkyni, mým rodičům, kamarádům a všem, kteří mě podporovali po celou dobu studia a byli mi oporou při psaní této práce.

ABSTRAKT Bakalářská

práce

„Organizace

svozu

komunálního

odpadu

v mikroregionu

Hustopečsko“ je zaměřena na organizaci svozu a způsoby nakládání s odpady v této oblasti. V úvodní části jsou vymezeny základní pojmy v oblasti odpadového hospodářství. Je zde rozepsána legislativa, možnosti svozu, způsoby nakládání a odstranění odpadu. V další části je popsán stav organizace svozu komunálního odpadu v mikroregionu Hustopečsko se zaměřením na využití technických prostředků svozu komunálního odpadu. V závěru je vyhodnocení systém svozu, trendy a doporučení pro vývoj problematiky spojené s nakládáním s odpady.

Klíčová slova: svoz odpadu, nakládání s odpady, komunální odpad, mikroregion Hustopečsko

ABSTRACT Thesis "Organization of the collection of municipal waste in the microregion Hustopečsko" is focused on the organization of collection and waste management in this area. In the introductory part are defined the basic terms in waste management. There is broken down legislation, collection options, ways of dealing and waste disposal. The next section describes the state of the organization of municipal waste collection in the microregion Hustopečsko focusing on the use of technical means of collection of municipal waste. In conclusion is the evaluation system of collection, trends and recommendations for the development of problems associated with waste management.

Keywords: waste disposal, waste management, municipal waste, microregion Hustopečsko

OBSAH 1 Úvod............................................................................................................................... 7 2 Cíl práce ......................................................................................................................... 8 3 Literární přehled ............................................................................................................ 9 3.1 Zákony..................................................................................................................... 9 3.2 Vyhlášky ................................................................................................................. 9 3.3 Nařízení vlády ....................................................................................................... 10 3.4 Základní pojmy ..................................................................................................... 10 4 Nakládání s komunálním odpadem.............................................................................. 15 4.1 Shromažďování odpadu, sběr a výkup .................................................................. 15 4.1.1 Shromažďování a sběr podle technické vybavenosti ..................................... 16 4.1.1.1 Nádobový systém ..................................................................................... 16 4.1.1.2 Pytlový systém ......................................................................................... 17 4.1.1.3 Beznádobový systém ............................................................................... 18 4.1.2 Shromažďování a sběr podle dostupnosti sběrného místa: ............................ 18 4.1.2.1 Donáškový systém ................................................................................... 18 4.1.2.2 Odvozový systém ..................................................................................... 19 4.1.3 Shromažďování a sběr podle organizace sběru .............................................. 20 4.1.3.1 Stacionární systém ................................................................................... 20 4.1.3.2 Mobilní systém ........................................................................................ 20 4.1.4 Separovaný sběr.............................................................................................. 21 4.1.5 Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu ........................................... 22 4.2 Přeprava a doprava ................................................................................................ 23 4.2.1 Přeprava komunálního odpadu ....................................................................... 23 4.2.2 Dopravní prostředky ....................................................................................... 24 4.2.2.1 Nákladní automobil se speciální nástavbou ............................................. 25 4.2.2.2 Nosiče přepravníků .................................................................................. 27 4.2.2.3 Speciální přepravní automobily ............................................................... 27 4.3 Třídění komunálního odpadu ................................................................................ 28 4.4 Recyklace odpadu ................................................................................................. 28 4.5 Odstranění odpadu ................................................................................................ 29 5 Odpady v mikroregionu Hustopečsko ......................................................................... 30 5.1 Oblast Hustopečsko ............................................................................................... 30 5.2 Van Gansewinkel Groep ....................................................................................... 31 5.2.1 Van Gansewinkel v ČR .................................................................................. 31

5.2.1.1 Strategie, ambice a poslání ...................................................................... 32 5.2.2 Činnost společnosti van Gansewinkel ............................................................ 32 5.2.2.1 Odvoz odpadu a jeho odstranění .............................................................. 33 5.2.2.2 Technické služby ..................................................................................... 35 5.2.2.3 Recyklace ................................................................................................. 36 5.2.3 Technologie a zařízení .................................................................................... 37 5.3 Hantály a.s. ............................................................................................................ 39 5.3.1 Historie společnosti ........................................................................................ 40 5.3.2 Činnost firmy Hantály a.s. .............................................................................. 41 5.3.2.1 Svoz odpadů ............................................................................................. 41 5.3.2.2 Skládkování odpadů ................................................................................. 43 5.3.2.3 Separace odpadů ...................................................................................... 44 5.3.2.4 Drcení suti ................................................................................................ 44 5.3.2.5 Zametání .................................................................................................. 46 5.3.2.6 Sběrný dvůr .............................................................................................. 47 5.3.4 Cíle společnosti .............................................................................................. 48 6 Diskuze ........................................................................................................................ 49 7 Závěr ............................................................................................................................ 52 8 Použitá literatura .......................................................................................................... 54 9. Seznam Obrázků ......................................................................................................... 58 9 Přílohy.......................................................................................................................... 59

1 ÚVOD Nakládání s odpady je odvětví, které má budoucnost, protože odpady byly, jsou a budou. Země je velmi sofistikovaný systém, kde nesprávné chování může vést k nenávratným procesům a jejich napravení může trvat celé století. Příkladem může být situace

v oblasti

Velkých

jezer

v

Severní

Americe,

kde

nastal

problém

s polychlorovanými bifenyly, jež se běžně používaly v 30. letech 20. století, a jejich koncentrace znemožňuje lov a vůbec konzumaci ryb z těchto vod. I tento příklad nám má být varováním a mělo by nás to vést k lepšímu chování k naší přírodě. Z pohledu co na naší planetě zanecháváme je v této době již samozřejmostí se starat o tyto nepotřebné věci, které jsou obecně pojmenovány jako odpady. Odpady vznikají všude, ať je to ve výrobě, při přepravě nebo při obyčejném denním pochodu věcí. Jednou takovou skupinou jsou právě komunální odpady, které vznikají v domácnostech, a je potřeba s nimi správně zacházet. Je jednoduché říci, že nejlepší možný způsob jak zacházet s věcmi a jak věci vyrábět je takový kdy nám odpady vůbec nevznikají. Jenomže taková situace nám ve většině případů vůbec nenastane a tak přichází na řadu nejlepší dostupné technologie a taky další políčko v hierarchii nakládání s odpady a to minimalizovat množství vznikajícího odpadu. Toto je již naplnitelné při rozumném návrhu výrobního procesu a taky návrhu systému nakládání s odpady. V oblasti Hustopečsko je situace s nakládáním odpadů na dobré cestě. Může za to i fakt, že rivalita u firem, které nakládají s odpady je vysoká a každá chce nabídnout ty nejlepší možné technologie, vybavenost a přístup ke klientům. V našem případě je klientem hlavně obec, ale v komplexnosti a efektivnosti svozů v daných oblastech se firmy snaží zahrnout do své klientely i průmyslové firmy.

7

2 CÍL PRÁCE Cílem

bakalářské

práce

na

téma

„Organizace

svozu

komunálního

odpadu

v mikroregionu Hustopečsko“ je vymezit základní pojmy v oblasti odpadového hospodářství ve vztahu k platným právním předpisům. Poté analyzovat stav organizace svozu komunálního odpadu v mikroregionu Hustopečsko se zaměřením na využití technických prostředků svozu komunálního odpadu a na základě analýzy vyhodnotit systém svozu a uvést trendy a praktická doporučení pro vývoj této problematiky.

8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Otázka komunálního odpadu a nakládání s odpady je v české republice podřízeno zákonům a dalším nařízením, které upravují systém řízení nakládání s odpady.

3.1 Zákony Zákon 185/2001 Sb. ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.[43] Zákon 477/2001 Sb. ze dne 4. prosince 2001 o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) ve znění pozdějších předpisů chrání životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství. Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob a působnost správních úřadů při nakládání s obaly a uvádění obalů a balených výrobků na trh nebo do oběhu, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů a stanoví poplatky a ochranná opatření, opatření k nápravě a pokuty.[47]

3.2 Vyhlášky Vyhláška 381/2001 Sb. ze dne 17. října 2001 Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění pozdějších předpisů.[39] Vyhláška 383/2001 Sb. ze dne 17. října 2001 Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů.[40] Vyhláška 341/2008 Sb. ze dne 26. srpna 2008 o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky

9

č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). [38] Vyhláška 294/2005 Sb. ze dne 11. července 2005 Ministerstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů.[37]

3.3 Nařízení vlády Nařízení vlády 197/2003 Sb. ze dne 4. června 2003 o Plánu odpadového hospodářství České republiky ve znění pozdějších předpisů. Vyhlašuje se v souladu s právem Evropských společenství Plán odpadového hospodářství České republiky, uvedený v příloze k tomuto nařízení; jeho platnost se stanoví na dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.[20]

3.4 Základní pojmy Odpad Podle zákona 185/2001 Sb. je odpadem každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 této práce.[43] Komunální odpad Podle zákona 185/2001 Sb. je komunálním odpadem veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.[43] Komunální odpady můžeme rozdělit do následujících hlavních skupin: 

tuhé odpady z domácností,



uliční odpady a smetky, odpad z parků a zahrad,



odpady ze služeb, malých výroben (tzv. malých průmyslový odpad),



odpady ze škol, úřadů, obchodů a institucí,



kaly z čistíren odpadních vod.[3]

10

Skutečnost možných zdrojů odpadů poukazují na značnou různorodost těchto materiálů, pokud se ale budeme tento odpad hledat v katalogu odpadů tak ho vždycky najdeme pod skupinou 20, a to v podskupině 20 01 odpad získaný odděleným sběrem včetně nebezpečného, 20 02 odpad z údržby veřejné zeleně včetně hřbitovů, zahrad a parků, 20 03 ostatní komunální odpad.[2] Nebezpečný odpad Podle zákona 185/2001 Sb. je nebezpečným odpadem takový odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 této práce.[43] Odpad podobný komunálnímu odpadu Podle zákona 185/2001 Sb. je odpad podobný komunálnímu odpadu veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů.[43] Odpadové hospodářství Základním úkolem odpadového hospodářství je předcházet a omezovat vznik odpadů, zejména nebezpečných, a pokud již odpady vzniknou, tak je především využívat, a teprve potom řešit jejich odstraňování.[1]

Obr. 1 Odpadové hospodářství[1]

11

Moderní odpadové hospodářství je v ČR vedeno těmito zásadami: 1. Neohrožovat lidské zdraví a životní prostředí. 2. Předcházet vzniku havárií a omezovat jejich důsledky. 3. Plánovat a řídit odpadové hospodářství. 4. Uplatňovat specifické národní podmínky. 5. Preferovat předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci a zpracování. 6. Uplatňovat zpětný odběr výrobků a obalů. 7. Uplatňovat cíle zhodnocování a recyklace obalů a obalových odpadů. 8. Uplatňovat zákazy uvádění na trh baterií, akumulátorů, obalů z PVC. 9. Uplatňovat nejlepší dostupné techniku (BAT). 10. Uplatňovat ekonomické nástroje. 11. Dodržovat stanovené limity pro provoz zařízení. 12. Komunikovat s veřejností. [1]

Vznik odpadů Odpady nám vznikají ve všech oblastech lidské činnosti. Můžeme je dělit na hlavní části: 

odpady z těžby (vznikají při těžbě surovin),



odpady z výroby (vznikající při zpracování surovin na výrobky),



odpady vznikající při zpracování odpadů (jako příklad takového zpracování je využití, odstranění – popílek a škvára ze spalování odpadů, neutralizační kaly či filtrační koláče z fyzikálně chemické úpravy nebezpečných odpadů),



spotřební odpady (při spotřebě či ukončení životnosti výrobku vznikají spotřební odpady – odpady komunální, zdravotnické, odpady z dopravy apod.).[ 4]

Původce odpadu Původcem odpadu je podle zákona 185/2001 Sb. právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo

12

fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. Původci mají tyto základní povinnosti: 

zařazovat odpady podle druhů (kód odpadu) a kategorií stanovených v Katalogu odpadů a takto utříděné je shromažďovat,



přednostně využívat produkované odpady, nelze-li to, nabídnout je k využívání oprávněné osobě a pak teprve odpad odstraňovat, neboť až do využití či odstranění odpadů je za ně původce odpovědný,



ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a podle toho s nimi nakládat,



zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí,



nakládat s nebezpečným odpadem lze jen se souhlasem orgánů státní správy,



vést evidenci odpadů a umožnit kontrolním orgánům do objektu včetně předložení dokumentace a poskytnutí úplných informací.[1]

Evidence a ohlašování odpadů Podle zákona 185/2001 Sb. jsou původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení evidence pro jednotlivé druhy odpadů stanoví prováděcí právní předpis. Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny.[43]

13

Nakládání s odpady Pod tímto pojmem je obsaženo shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Sběrný dvůr Je přesně vymezený zabezpečený prostor, ve kterém jsou umístěny různé speciální nádoby umožňující organizovaný příjem určených druhů odpadů včetně tzv. problémových látek. Pokud se kromě sběru odpad i dále zpracovává či i prodávají využitelné složky odpadu, pak jde o recyklační dvůr. Součástí provozu dvorů bývá i odvoz objemného odpadu na vyžádání.[2] Čistší produkce Je dobrovolným nástrojem ochrany životního prostředí. Jedná se o preventivní strategii podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů. Hlavní význam této strategie spočívá v tom, že se jedná o ekonomicky výhodný způsob snižování negativních dopadů výroby či poskytování služeb na životní prostředí.[22] Katalog odpadu Podle zákona 185/2001 Sb. původce odpadů a oprávněná osoba odpady zařazují pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž prvé dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu; při tomto zařazování postupují následujícím způsobem: Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu. V dané podskupině se vyhledá název druhu odpadu s příslušným katalogovým číslem. Uvnitř podskupiny je nutné volit určitější označení odpadu před obecným.[43] Katalog odpadů je uveden v příloze č. 1 vyhlášky 381/2001 Sb. Nebezpečný odpad je označen symbolem „*“ a je uveden v příloze č. 2 vyhlášky 381/2001 Sb.

14

4 NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM Podle zákona 185/2001 Sb. v rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku odpadů, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace odpadů, d) jiné využití odpadů, například energetické využití, odstranění odpadů.[43] Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit, pokud se na základě posuzování životního cyklu celkových dopadů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním prokáže, že je to vhodné. Pro snadnější orientaci v otázce nakládání s odpadem si toho odvětví rozdělíme do následujících skupin: 

shromažďování odpadu, sběr, výkup



přeprava a doprava odpadu



skladování odpadu (dočasné)



třídění, úprava odpadu



recyklace odpadu



odstranění odpadu

4.1 Shromažďování odpadu, sběr a výkup Základním předpokladem pro vytvoření účinného systému shromažďování, sběru a svozu komunálního odpadu v obci je znalost metod po technické stránce a jejich uplatnění pro konkrétní složky odpadu a v konkrétních obytných souborech.[6] Metody shromažďování a sběru komunálního odpadu lze rozdělit podle technického vybavení (typu nádob), dostupnosti sběrného místa pro občany a podle organizace sběru.

15

4.1.1 Shromažďování a sběr podle technické vybavenosti 4.1.1.1 Nádobový systém Základem je vícenásobné použití sběrných nádob. Přitom se může jednat o nádobový sběr s vyprazdňováním nádob (v ČR je to nejrozšířenější způsob), nebo nádobový sběr s výměnou nádob. Obvykle se sběrné nádoby dělí podle velikosti na malé, střední a velké, kdy volba typu záleží na poměrech ve sběrné oblasti a způsobech shromažďování a sběru. Nádobový sběr s vyprazdňováním nádob se používají barevně rozlišené nádoby a je tak možno snadno třídit odpad. Obvyklé barevné členění je: modrá – papír a lepenka, bílá – čiré sklo, zelená – barevné sklo, žlutá – plasty, hnědá – bioodpad, oranžová – nápojové kartóny, černý nebo šedý – směsný komunální odpad.[6] Dělení podle velikosti: 

malé (objem 70, 110, 120, 240, 360 litrů)



střední (objem 1100 až 1500 litrů)



velké (objem 1, 5 až 5 m3)

Obr. 2 Příklad nádob a kontejnerů[1]

Výhody: občany akceptovaný způsob, možnost volby velikosti nádob pro různé typy zástaveb. Nevýhody: vysoké investiční náklady, nezbytnost pečlivě volit stanoviště nádob.

16

Nádobový sběr s výměnou nádob se užívají kontejnery o objemu 5-11 m3 vnitřně dělené pro jednotlivé složky komunálního odpadu a zvnějšku barevně odlišené. Nejčastěji se používají pro sběr papíru, čirého a barevného skla.[6] Dělení podle velikosti: 

malé (objem do 1,1 m3)



střední (objem 1,1 až 5 m3)



velké (objem 5 až 20 m3)

Obr. 3 Vanový kontejner[36] Výhody: operativnost nasazení Nevýhody: možnost znečištění okolí při nárazovém plnění kontejneru. 4.1.1.2 Pytlový systém Pytle, nejčastěji plastové, nahrazují nádoby a mají objem 40 – 120 litrů. Ukládají se do nich hlavně starý papír a plasty, ale i další tříděné komodity, a to podle označení. Častěji se využívají v zástavbě rodinných domů.[2] Občané takto tříděný odpad odnášejí v den svozu buď na určené místo v obci, nebo před svůj dům. Výhody: nižší investiční náklady, operativnost nasazení.

17

Nevýhody: obtížné umisťování pytlů v domácnostech, možnost znečistění komunikací, obtížné použití pro vícepodlažní zástavbu. 4.1.1.3 Beznádobový systém Jednotlivé složky jsou shromažďovány v domácnostech (většinou je to z praxe sběrový papír) a v předem známý termín jsou ponechány na určeném místě nebo před domem. Ve stejný den jsou takto shromážděné složky komunálního odpadu odvezeny k dalšímu zpracování. Někdy tento systém sběru můžeme nazývat jako „termínovaný“ sběr nebo sběr „dům od domu“. Výhody: nízké investiční náklady, výtěžnost je srovnatelná s nádobovým sběrem. Nevýhody: nezbytná trvalá informovanost obyvatelstva, možnost znečišťování okolí. 4.1.2 Shromažďování a sběr podle dostupnosti sběrného místa: Používají dva postupy odlišující se především tzv. donáškovou vzdáleností do sběrného místa, tj. vzdáleností mezi stanovištěm nádob na tříděný sběr a místa bydliště občana. Jsou to systémy donáškové a odvozové a odlišují se i počtem nádob pro jednotlivé sbírané složky. 4.1.2.1 Donáškový systém Je charakterizován sběrným místem (tzv. hnízdem) vybaveným více nádobami pro tříděný odpad a donáškovou vzdáleností 100 až 150 m. Sběrná místa se zřizují na veřejném prostranství, v ulicích, v blízkosti obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy, škol, zdravotních středisek apod. Jejich umístění se situuje tak aby bylo snadno přístupné občanům i dostupné mobilnímu odvozu, a aby při vyprazdňování nádob nebyly okolní domácnosti nadměrně rušeny hlukem.[2] Dosavadní praxe v ČR prokazuje, že donáškovým sběrem je možné získat v sídlištní zástavě 30 – 50 % celkového výskytu dané složky v komunálním odpadu a ve vesnické zástavbě 10 – 25 %. Donáškovým sběrem je i pytlový sběr, kdy občan odnese pytle na určené sběrové místo.[6]

18

Obr. 4 Donáškový sběr[1] Výhody: nižší investiční náklady v porovnání s odvozovým způsobem, pro občany již známý způsob, u obalů jednoduchost pro občany a nízké náklady na koupi kontejnerů. Nevýhody: horší dostupnost pro občany v porovnání s odvozovým, nižší výtěžnost složek komunálního odpadu. 4.1.2.2 Odvozový systém Odvozový sběr je charakteristický krátkou vzdáleností barevně odlišených sběrných nádob (40 až 1100 l) od místa bydliště občanů, která by neměla přesahovat 50m. Odvozový způsob sběru se v ČR používá pro směsný komunální odpad. Umístění nádob je před vchodem do bytového domu, majitelé rodinných domů mají pro každý dům svoji nádobu umístěnou většinou za plotem a v den odvozu ji postaví na veřejnou komunikaci. Specifickou formou odvozového sběru používanou převážně pro získávání papíru a lepenky je i sběr separovaných složek komunálního odpadu. Občané odkládají svázaný či zabalený sběrový papír v den na určeném místě v domě, před domy či před byty. Jedná se o již dříve uvedený beznádobový systém.[6]

19

Obr. 5 Odvozový sběr[1] Výhody: preference obyvatelstvem, vyšší výtěžnost složek komunálního odpadu v porovnání s donáškovým sběrem. Nevýhody: vyšší pořizovací náklady na zavedení celého systému, vyšší frekvence svozu 4.1.3 Shromažďování a sběr podle organizace sběru Z hlediska organizace separovaného sběru se rozlišují stacionární a mobilní systém. 4.1.3.1 Stacionární systém Takto jsou označovány všechny způsoby separovaného sběru, při kterých se stálé místo určené pro odložení separovaných složek komunálního odpadu, ať již vybavené nádobami či kontejnery, musí občan dojít, Za stacionární sběr lze označit výše uvedené jak donáškové, tak odvozové sběry (s výjimkou pytlového sběru a sběru „dům od domu“). Formou stacionárního sběru je také například sběr léků v lékárnách, nebo sběr baterií v prodejnách s elektronikou.[6] 4.1.3.2 Mobilní systém Mobilním sběrem rozumíme přistavění dopravního prostředku určeného ke sběru a svozu separovaných složek komunálního odpadu do bezprostřední blízkosti občanů. Patří sem tedy pytlový sběr z blízkosti domů, sběr „dům od domu“ a každý odvoz na vyžádání. Mobilní sběr je také nejčastější forma shromažďování nebezpečných složek komunálního odpadu do speciálně upravených svozových prostředků v předem vyhlášených termínech. Vhodný je zejména pro vesnickou zástavbu.[6]

20

4.1.4 Separovaný sběr Samozřejmou součástí jakéhokoliv systému nakládání s komunálním odpadem v obci bude realizace některého ze způsobů separovaného sběru. Obecně platným cílem jakéhokoliv způsobu separovaného sběru, je získání co největšího množství jednotlivých komodit komunálního odpadu, v co nejlepší kvalitě za ekologicky přijatelných podmínek. Předpokladem k tomu je účinná spolupráce většiny občanů. Systém separovaného sběru v ČR je zajišťován autorizovanou obalovou společností EKO-KOM, a.s., která zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů, které vyplývají ze zákona č. 477/2001 Sb., o obalech ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů mají podle zákona osoby, které uvádějí obaly nebo balené výrobky na trh nebo do oběhu, tzn., dovážejí, přepravují přes hranice z EU, plní nebo prodávají. Systém EKO-KOM zajišťuje sdružené plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem. Společnost EKO-KOM, a.s., se tedy podílí na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a využitím obalového odpadu, fyzicky s obalovým odpadem nenakládá.[6]

21

Obr. 6 Systém EKO-KOM[24]

4.1.5 Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu V komunálním odpadu se objevuje též malé množství nebezpečného odpadu a pro nebezpečné odpady platí zákonná povinnost je odděleně shromažďovat, třídit a předávat na místa určená obecní vyhláškou. Není je dovoleno ředit nebo mísit s ostatními odpady. Obec jako původce odpadu musí určit místa na jejich ukládání, ta zabezpečit, a nejméně dvakrát ročně odvážet osobou oprávněnou nakládat s nebezpečným odpadem.[2]

22

Praktikují se dva základní postupy sběru nebezpečných složek: 

Sběr ve stálých sběrnách, které jsou většinou součástí sběrných (recyklačních) dvorů a ty jsou vybaveny speciálními uzamykatelnými kontejnery.



Mobilní sběr zajišťován opakovaným (3 až 4x ročně) přistavením speciálního svozového automobilu na vhodné místo, kde vyškolená obsluha provádí v bezpečné třídění a uložení nebezpečného odpadu.[6]

4.2 Přeprava a doprava Dopravou se rozumí úmyslný pohyb (jízda, plavba, let) dopravních prostředků v systémech dopravních cest a jejich infrastruktury. Dopravu realizuje dopravce, který se tak stává provozovatelem dopravy pro cizí popř. vlastní potřebu. Výsledkem (produktem) dopravy je přeprava zásilky (manipulační jednotky, logistického objektu). Přeprava je tedy proces, kterým se přemístí zásilka mezi dopravci.[6] Elementárními prvky dopravy jsou: 

manipulační jednotka nebo logistický objekt (tvoří přepravované zásilky tj. kontejnery, palety, přepravky nebo jiné pomocné sekundární logistické prostředky a v nich přepravované zboží)



dopravní prostředek (jsou jimi kolejová vozidla, silniční, terénní a speciální vozidla, plavidla, letouny a vrtulníky popřípadě speciální dopravní prostředky jako například potrubní kontejnerová doprava v Petrohradě)



proces přepravy (je zajišťován účelnou organizací, účinným řízením a moderními komunikačními prostředky.[6]

4.2.1 Přeprava komunálního odpadu Přeprava komunálního odpadu zahrnuje jednak dopravu z místa jeho vzniku na místo soustřeďování a jednak přepravu odpadu z místa soustřeďování na místo odstraňování. Přepravu můžeme dělit podle několik hledisek, ale nejběžnější je dělení podle: 1. přepravní vzdálenosti Tímto způsobem můžeme dopravu dále rozdělit podle fází na jednofázovou, dvoufázovou a vícefázovou. V České republice je zavedena pouze jednofázová doprava

23

a to zejména pro směsný komunální odpad, kdy se odpad odváží rovnou na místo odstranění. Postupně, ale nachází uplatnění také doprava dvou či vícefázová. Jedná se v podstatě o odvoz vytříděných komodit v systému separovaného sběru. Jednotlivé látkové složky jsou odváženy na dotřiďovací linky, kde je odpad dále tříděn, popřípadě upravován a poté odvážen na další zpracování. Ve druhé fázi dvoufázové přepravy se často používají velkoobjemové návěsy, které odpad z překládací stanice dopravují dále ke zpracování, případně odstranění.[6] 2. podle použitého dopravního prostředku. Pokud budeme hodnotit způsoby přepravy podle dopravních prostředků tak jako nejběžnější způsob pro přepravu komunálního odpadu jsou používány automobily. Další možnou dopravou je doprava lodní a železniční, která se využívá jako součást vícefázové

přepravy.

Odpady

jsou

tak

přepravovány

v přepravnících

nebo

ve slisovaných balících. Pro kratší vzdálenosti se používají vzduchové nebo vodní potrubní systémy. Oproti jiným způsobům přepravy se snižují nároky na pracovní sílu v etapě sběru odpadů a zvyšuje se v této fázi i hygieničnost sběru, ale zároveň vzrůstají investiční náklady na vybudování potrubního systému a zejména dnes i na energii a vodu.[1] 4.2.2 Dopravní prostředky Pro komunální odpad u nás je nejpoužívanějším dopravním prostředkem automobil a ten si dále můžeme rozdělit podle následujících kritérií: a) nákladní

automobily

se

speciální

nástavbou

(svozové

automobily

na komunální odpad, nákladní automobily s hydraulickým zařízením, svozové automobily s kontejnery na překládku, nákladní automobily pro přepravu kapalných a pastových odpadů a stavebního a odpadu či zemin) b) nosiče přepravníků c) speciální přepravní automobily[1]

24

4.2.2.1 Nákladní automobil se speciální nástavbou Svozový odpadkový automobil - určený na svoz komunálního odpadu je upravený podvozek nákladního automobilu s nástavbou, kterou tvoří: 

nádrž na odpadky



stlačovací zařízení (hutní odpadky nádrži, takže se plně využívá nosnost automobilu)



vyklápěč (je přizpůsoben používaným normalizovaným odpadovým nádobám)

Velikost nádrže předurčuje místo sběru a přepravní vzdálenost. Používá se rotační nebo lineární stlačování. V poslední době je převaha lineárního stlačování, protože je účinnější.

Rotační stlačování – spočívá v tom, že válcová nádrž na odpadky se otáčí kolem své osy a lopatkami umístěnými v zadní části nádrže nabírá a zatlačuje odpad dovnitř nádoby, kde je dále posouvá nízkou dvouchodou šroubovicí. Na zadní část nádrže navazuje víko s vyklápěcím zařízením. Stlačování je v poměru 2 – 2,5:1. Vysypání odpadu se provádí obráceným chodem otáčení nádrže a doba pro vysypání je až 10 minut.

Obr. 7 Rotační stlačování[5]

25

Lineární stlačování – mají obdélníkové nádrže. Přední stěnu tvoří posuvná deska a v zadní části je uzavíratelné víko s vyklápěcím a stlačovacím zařízením, které jednak nabírá odpad z násypné vany a poté podává a zatlačuje do nádrže proti tlaku přední stěny. Stlačování je v poměru 5:1 a doba pro vysypání odpadu z vozidla se pohybuje do 2 minut.[6]

Obr. 8 Lineární stlačování[5]

U nebezpečného odpadu jsou nádoby dvouplášťové, mají zařízení indikující únik kapalin a ještě záchytnou nádrž pro případ jejich úniku. Přeprava nebezpečných odpadů je podřízena nejen dopravním předpisům, ale též bezpečnostním. Nákladní automobil s hydraulickým zařízením – se používá pro výměnné nádoby (kontejnery) a donáškový sběrný systém. Jeho výhoda je obsluha jen jedním pracovníkem.

Obr. 9 Vozidlo s hydraulickou rukou[5]

26

Nákladní automobil se sklápěcí korbou – pro odvoz stavebních odpadů a zemin a ve speciální úpravě i pro odvoz tekutých a polotekutých odpadů a kalů. 4.2.2.2 Nosiče přepravníků Slouží k nakládání, přepravě a vyklápění různých typů kontejnerů nebo i nástaveb. Podle způsobu manipulace s korbou přepravníku se rozlišují odstavovací, navalovací nebo nákluzné sklápěče, podle způsobu zavěšení přepravníku při nakládání na lanový systém, hákový systém a ramenný systém.

Obr. 10 Systémy nakládání[1]

Lanový a hákový systém - se používá natahovacích kontejnerů, tzv. abrolů, které se vyrábějí v různých provedeních a velikostech od 4 do 38 m3. Ramenný systém využívá vanových kontejnerů, které jsou určeny pro sběr a svoz komunálního, průmyslového apod. odpadu o objemech 7 a 10 m3. 4.2.2.3 Speciální přepravní automobily Jsou to většinou soupravy tahače s návěsem nebo přívěsem s celkovou hmotností do 38 tun. Tahač může být vybaven i jako navalovací sklápěč, kdy je možno bez dalšího zařízení kontejnery přímo nakládat, skládat, přesouvat na přívěs a vyklápět. Využívají se pro dálkovou přepravu odpadů v mezinárodně standardizovaných kontejnerech.

27

Předností tohoto způsobu dopravy je použitelnost pro nejrůznější druhy odpadů, výrazně se snižuje fyzická namáhavost práce při zlepšení hygieny pracovního prostředí a výrazně se zvyšuje produktivita práce i využití vozidel.[1]

4.3 Třídění komunálního odpadu Třídění je s ohledem na životní prostředí dnes u nás i v zemích EU již povinné, neboť se tak získávají druhotné suroviny, snižuje se množství odpadu, který je nutno odstranit, a tím i provozní kapacity zařízení na odstraňování odpadů, a tak se i setří energie. Efektivnost třídění také závisí na environmentálním povědomí občanů, které je nutné pěstovat cílenou informovaností s využitím všech komunikačních forem na úrovni celonárodní, regionální i lokální a využitím vzdělávacích programů pro děti.[2] Ústřední třídírna – je zařízení s nejnovějšími technologickými postupy, dochází v něm k rozmělňování a roztříďování směsného odpadu až na jednotlivé látkové složky použitelné jako druhotné suroviny. Třídění v místě vzniku – třídění se děje již v domácnostech tím, že se jednotlivé složky domovního odpadu ukládají do příslušných nádob. Tříděný odpad pak odváží jednotlivé svozové vozy. Jestli je kvalita vytřídění vysoká tak se snižují náklady na dotřídění.

4.4 Recyklace odpadu Recyklací se rozumí opětovné využití výrobních zpracovatelských a spotřebních odpadů, látek a energií jako zdrojů druhotných surovin v původní nebo pozměněné formě, a to bez ohledu na místo nebo čas vzniku odpadu a jeho použití. Pojem druhotná surovina se chápe jako surovina získaná zpracováním odpadu, která je způsobilá k dalšímu hospodářskému či jinému využití. Recyklace odpadů je jednou z cest vedoucích k řešení surovinového problému, k úspoře materiálů a energií a zároveň k ochraně životního prostředí. Odpady, které můžeme recyklovat: 

Papír a lepenka (kartón),



plasty (zvlášť PET a ostatní plast),



kombinované obaly (nápojové kartony),

28



kovy,



sklo,



textil.[18]

4.5 Odstranění odpadu Podle zákona 185/2001 Sb. je odstranění odpadu činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie.[43] V příloze č. 4 této práce je uveden výčet způsobů odstranění odpadů.

29

5 ODPADY V MIKROREGIONU HUSTOPEČSKO 5.1 Oblast Hustopečsko Geograficky se jedná o území Dyjskosvrateckého úvalu v oblasti Novomlýnských nádrží a jižního okraje Ždánického lesa. Krajina se vyznačuje různorodou členitostí využívané z 78% zemědělsky, 7% tvoří lesní plochy, 4% vodní plochy a 11% zástavba a ostatní plochy. Rovinný charakter v jižní části s nm. v. 170 - 200 m zahrnuje cca 1/3 území s deseti obcemi. Zde převažují zemědělské a vodní plochy. V severní části je území charakteristické výraznou členitostí od 206 m nm. obce Bořetice po nejvyšší vrchol „Přední kout“ v nm. v. 410 m převažují svažité zemědělské plochy a lesní plochy zastoupené listnatými a částečně smíšenými dřevinami. Výrazná členitost je rovněž v poloze obcí: Strachotín v nm. v. 171 m rozkládající se v rovině, přes v údolí schované Němčičky s nm. v. 272 m až po nejvýše položenou obec Vrbice situovanou na kopci s nm. v. 288 m.[27]

Obr. 11 Mikroregion Hustopečsko[17]

30

5.2 Van Gansewinkel Groep Van Gansewinkel, jako zpracovatel odpadů a dodavatel surovin a energie, má své pevné kořeny v zemích Beneluxu. Aktivní je však i v dalších evropských zemích jako České republice, Polsku, Francii, Portugalsku a Maďarsku. S více než 5800 zaměstnanci dosáhli obratu ve výši 1,1 miliardy eur. Každoročně zpracovává téměř 12 miliónů tun odpadů. Veškeré jejich aktivity směřují k ideálnímu cíli, kdy používají slogan: „ Odpad už neexistuje“.[23]

Obr. 12 Logo společnosti van Gansewinkel[19] 5.2.1 Van Gansewinkel v ČR Sídlo pro Českou republiku bylo vybudováno v roce 1995 na strategickém přepravním uzlu v Modřicích u Brna. V současné době provozuje 3 pobočky – v Brně, Ostravě a Olomouci. Následně, z důvodu lepší logistiky, vznikla detašovaná pracoviště ve městech Opava, Hranice na Moravě a Kopřivnice. Mezi dceřiné společnosti patří: 

Van Gansewinkel HBSS s.r.o. - skládka v Horním Benešově.



Van Gansewinkel Services s.r.o. - zařízení pro skartaci dokumentů v Ostravě



PETKA CZ, a.s. - zařízení pro zpracování PET lahví v Modřicích u Brna



TEMPOS Břeclav, a.s. - svoz a odstranění odpadu města Břeclav i jeho okolí, úklid komunikací včetně zimní údržby, provozovatel moderní dotřiďovací linky komunálního odpadu.

Udržitelnost je ve skupině Van Gansewinkel formulována pěti zásadami: 

Bezpečnost pro všechny,



spolupráce se zaměřením na zákazníka,

31



inovační vývoj,



bezúhonnost a zodpovědnost,



řemeslná dovednost a zaujetí pro práci.

Tyto zásady chrání hodnoty a etický přístup. Zajišťují transparentnost způsobu práce pro zaměstnance, zákazníky, dodavatele.[23] Přidanou hodnotou je nepřetržité převádění odpadu na energii a nové suroviny. V posledních letech se transformovali z tradičního odvozce odpadů na dodavatele udržitelného zdroje energie a surovin.[21] 5.2.1.1 Strategie, ambice a poslání Skupina Van Gansewinkel se zaměřuje na obnovitelné zdroje v nejširším slova smyslu. Na obnovitelné zdroje v oblasti surovin a energie a na nich je založena strategie růstu. Chtějí

nacházet

co

nejlepší

řešení

pro

zákazníky

z

pohledu

zaměření

na co nejudržitelnější řešení odpadních toků. Skupina Van Gansewinkel pracuje neustále na vývoji nových lepších metod a technik převádění odpadu na užitečné suroviny, stavební materiály a paliva. Jejich cílem je další růst sběrných a logistických činností a upevňování pozice na trhu. Příležitost dalšího růstu ve střednědobém horizontu vidí především v recyklaci, která nejlépe zapadá do jejich filozofie. V zemích jako Česká republika již nasbírali mnohaleté zkušenosti. Zákazníky považuje za partnery a nabízí jim všechny znalosti a zdroje, které má k dispozici, zaměření na zákazníka a vhodná inovační a udržitelná řešení specifických problémů odpadů, surovin a energie.[33] 5.2.2 Činnost společnosti van Gansewinkel Hlavní činností pro společnost Van Gansewinkel bylo vždy nakládání s odpady. Současná poptávka nutí se přizpůsobovat a tak rozšiřovat spektrum nabízených služeb. Nabízí následující služby: 

Odvoz odpadu a odstranění,



technické služby,



recyklace – nabídka surovin.

32

5.2.2.1 Odvoz odpadu a jeho odstranění Odpad může být cenný materiál. Tříděním se prodlužuje jeho životní cyklus, což prospívá životnímu prostředí, ale zároveň lze ušetřit i náklady na jeho odstranění.[8] Komplexní nabídka služeb firmy van Gansewinkel zahrnuje: Logistiku sběru odpadu Malým firmám na základě jejich skladby odpadu se doporučí možnosti třídění odpadu a vhodné nádoby. Středním a velkým firmám se navíc zpracuje systém vnitřní logistiky sběru, včetně dosazení proškoleného personálu. Jehož úkolem je následná manipulace s odpadem přímo v areálu zákazníka, s cílem třídění odpadu a optimalizace transportních dávek. Svoz odpadu Svoz odpadu malých nádob (120 litrů až 5000 litrů) v pravidelných opakujících se intervalech komunálními vozidly s lisovací nástavbou (tzv. KUKA vůz). Jedná se automobily DAF CF dvou a tří nápravové s lisovací nástavbou Geesink GMP III.

Obr. 13 Svozový automobil DAF CF s nástavbou Geesink[12] Svoz kontejnerů probíhá na tzv. výzvu (tj. zákazník objedná svoz odpadu telefonicky) Používají kontejnery typu Abroll, Mulden, Avia, dále lisovacími jednotkami či paketovacími lisy.

33

Obr. 14 Kontejner Abroll

Ekologické poradenství Specialisté jsou připraveni nabídnout pomoc v oblastech práva a povinností v odpadovém hospodářství vyplývající z platné legislativy, ale i práva a povinností v ostatních oblastech životního prostředí, do kterého spadá zákon o obalech, vodách a ochraně ovzduší. Nabízejí pomoc s vypracováním plánu odpadového hospodářství a žádosti, pro udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady, ve smyslu zákona o odpadech. Odstranění odpadu Odstranění odpadu probíhá na základě dodržování následující hierarchie: 

příprava k opětovnému použití – třídění odpadu



recyklace odpadů



jiné využití odpadů, například energetické využití (spalovny, bioplynové stanice apod.), nebo materiálové (kompostárny, zařízení na úpravu odpadu apod.)



uložení odpadů na skládku.[25]

34

5.2.2.2 Technické služby Údržba a oprava komunikací Za účelem zajištění sjízdnosti a schůdnosti komunikací provádí: 

letní čištění komunikací,



zimní úklid sněhu chodníků a vozovek,



opravy výtluků novou technologií – SILKOT,



montáž a opravy všech druhů dopravního značení,



zajištění oprav chodníků, stavbu a rekonstrukci betonových obrub,



stavby, popř. opravy dešťových vpustí a kanalizace.

Oprava a údržba veřejného osvětlení Za účelem provozuschopnosti veřejného osvětlení zajišťuje tyto služby a úkony: 

výměnu světelných zdrojů, výměnu stožárových výzbrojí i samotných stožárů,



výkopové práce, uložení nové kabeláže, popř. opravu svorkováním,



údržbu uličních hodin.

Údržba zeleně Mezi hlavní činnosti této služby patří: 

údržba travnatých ploch - sekání trávy, provzdušňování, pískování, chemické odplevelení a hnojení,



kácení a údržba keřů a stromů,



odstranění náletových a plevelných dřevin,



ekologickou likvidaci bioodpadu,



doplňování mulčovací kůry apod.

35

Vodní hospodářství Služba zahrnuje komplexní a spolehlivý chod všech činností spojených s čištěním a úpravou odpadních vod dle požadavků platné legislativy, včetně kvalifikované personální obsluhy a to: 

zajišťuje obsluhu a provozování mechanicko-chemických a biologických čistíren odpadních vod,



provádí přípravu průmyslové užitkové vody z povrchových zdrojů,



čistí průmyslové odpadní vody a odpady stejného charakteru,



zjišťuje kvalitu vypouštěných vod provozní laboratoří.

Další technické služby Za účelem zajištění uvedených služeb provádí další doprovodné služby: 

pronájem vysokozdvižných plošin a dopravu nákladními vozidly,



výkopové práce, vrtací práce a zemní práce,



údržbu a opravu dětských hřišť,



kompletní údržbu a obnovu městského mobiliáře.[35]

5.2.2.3 Recyklace Recyklace je začátkem nového cyklu výrobku. Papír, plast, sklo, dřevo, železné kovy, to vše se již dá opakovaně využít, ale je zde ještě spousta odpadů, které nelze mezi druhotné suroviny řadit.

Nabídka surovin vhodných k recyklaci Tříděním odpadu může firma van Gansewinkel zpracovatelům nabídnout následující sortiment druhotných surovin: 

papír,



plasty – PET-drť z PET lahve, tvrdý plast apod.,



železný šrot,



barevné kovy,

36



sklo,



dřevo,



oleje.[29]

5.2.3 Technologie a zařízení 

Technologie pro recyklaci PET lahví,



technologie na úpravu odpadů,



skládka odpadu – Van Gansewinkel HBSS,



zařízení pro třídění odpadu - třídící linky,



Zařízení pro skartaci důvěrných dokumentů - van Gansewinkel Services.[8]

Skládka odpadu – Van Gansewinkel HBSS Skládka nebezpečných odpadů S-NO se sektorem S-OO3 pro ukládání komunálního odpadu leží v Horním Benešově. V roce 2009 byla rozšířena o IV. těleso skládky, které svou rozlohou 2,1 ha navyšuje kapacitu o dalších 15 let.

Obr. 15 Skládka Benešov[14]

37

Bezpečnost Společnost Van Gansewinkel dbá na bezpečnost. Právě proto se kladl při výstavbě IV. tělesa důraz na bezpečnostní prvky, jakými jsou např. izolační fólie s vyšší odolností oproti legislativním požadavkům, monitoring případného poškození fólie a kamerový systém monitorující celou plochu skládky napojený na pult ostrahy. Dalšími zařízeními a technologiemi v areálu skládky jsou: 

Linka na úpravu odpadů

Jde o technologické zařízení, na kterém se provede u vybraných druhů odpadů úprava, před jeho uložením do skládky, příp. se využije pro sanačně rekultivační hmoty. Způsob a postup úpravy vybraných druhů odpadů před jejich uložením do skládky je v souladu s přílohou č. 6, vyhlášky č. 383/2001 Sb. Úprava odpadů na lince spočívá ve fyzikální úpravě před uložením do skládky, fyzikálně-chemické úpravě – stabilizaci, odstraňování nebezpečných vlastností odpadů a výrobě rekultivačně sanačních hmot. 

zabezpečená biodegradační plocha



sklad nebezpečných odpadů pro sběr a výkup



sklad druhotných surovin.

Zařízení pro skartaci důvěrných dokumentů Společnosti a veřejné instituce disponují citlivými daty zaměstnanců, zákazníků a interními informacemi, které musí být, po zákonné lhůtě jejich úschovy či po jejich využití bezpečně skartovány. Bezpečnou skartaci zajišťujeme na velkokapacitním skartovacím stroji Intimus VZ 17.00, který je certifikován Národním bezpečnostním úřadem na stupeň utajení 2 důvěrné. Skartace probíhá v objektu monitorovaném kamerami a bezpečnostními čidly. Za dodržování všech platných právních předpisů o ochraně dat a utajovaných skutečností, ze strany van Gansewinkel, zodpovídá bezpečnostní ředitel.[41]

38

Obr. 16 Skartovací stroj Intimus VZ 17.00[26]

5.3 Hantály a.s. HANTÁLY a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 27. 6. 1991 na základě ustavující valné hromady. Záměrem společnosti, jejímiž vlastníky jsou ve 100% obce a města Břeclavska je poskytovat trvale komplexní služby v oblasti nakládání s odpady, obaly, včetně jejich všestranného využití pro obce, města a podnikatelský sektor.[32]

Obr. 17 Logo Hantály a.s.[16]

Předmětem podnikání společnosti je: 

Výstavba a provozování skládky tuhého komunálního odpadu,



podnikání v oblasti nakládání s odpady a druhotnými surovinami,

39



výstavba a provozování skládky odpadů,



podnikání v oblasti nakládání s odpady a nebezpečnými odpady,



silniční motorová doprava nákladní,



koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej,



poskytování technických služeb,



přípravné práce pro stavby.

5.3.1 Historie společnosti Prvním a rozhodujícím faktorem pro vznik společnosti byla snaha obcí a měst řešit neuspokojivý a v mnoha případech až nebezpečný stav všech skládek komunálního odpadu, které byly rozesety po celém okrese, jednak pod patronací obcí, ale také naprosto divoce vznikajících. V této době nově schválená legislativní opatření již nepočítala s dalším provozem těchto skládek; naopak stanovila striktně jejich uzavření a rekultivaci. Vzhledem k tomu, že naprostá většina obcí a měst neměla dostatek finančních prostředků a zejména lokalitu, kde by mohla být dle nové legislativy postavena skládka odpadů, jediným řešením bylo spojit síly a řešit problém společně. Provoz skládky byl zahájen 1. 1. 1994. Dalším úkolem v komplexnosti zajištění služeb se stala přeprava odpadů od producentů na skládku, případně k materiálovému zhodnocení. V roce 1995 bylo proto nově vybudováno středisko svozu, zpočátku vybavené starší svozovou technikou typu BOBR - ROTT odkoupenou od TS města Hustopeče. Vzhledem k technickému stavu a stáří vozidel i nástaveb bylo nutno provést u všech vozů generální opravy a vybavit je novými nástavbami již s lineárním stlačováním. Takto rekonstruovaná technika již byla schopna plnit úkoly svozu. Třetí oblastí, kde byla souběžně zahájena činnost, se stala separace odpadů. Již v roce 1995 HANTÁLY a.s. započaly se separovaným sběrem papíru a plastů. Tento trend se v dalších letech postupně rozšiřoval o další komodity a současně rostlo vyseparované množství odpadů předávaných k dalšímu zpracování. Rozhodujícím faktorem v průběhu doby se pro HANTÁLY a.s. stalo zvýšení a zefektivněné zhodnocení využitelných částí odpadů. Bylo proto nutno nalézt prostory vyhovující nejen po stránce velikosti, ale i lokalizace v rámci okresu. Dalším neméně

40

důležitým faktorem byl vliv staveb a technologií na životní prostředí. Všestranně vhodné řešení bylo nalezeno zakoupením části bývalého výrobního areálu Drůbežářských závodů ve Velkých Pavlovicích. Na ploše cca 35 000 m² se nacházely stavby vhodné pro další využití společností HANTÁLY. V první fázi byly rekonstruovány garáže, sociální a provozní části rozestavěného objektu garáží. Po dokončení stavby v roce 2003 jsou zde umístěny garáže, dílny a sociální zázemí střediska svozu, separace a v části také sídlo firmy.[32] 5.3.2 Činnost firmy Hantály a.s. Společnost HANTÁLY a.s. Velké Pavlovice se již 20 let zabývá následujícími činnostmi: 

Svoz odpadů,



skládkování odpadů,



separace odpadů,



drcení suti,



zametání,



sběrný dvůr.[16]

5.3.2.1 Svoz odpadů Středisko svozu odpadu TESO (technický svoz odpadů) zajišťuje svoz komunálních odpadů v regionu Břeclav pro 36 obcí a měst, což představuje asi 60 tisíc obyvatel. Služby se provádí moderní svozovou technikou s lineárním stlačováním a univerzálním vyklápěčem nádob na podvozcích IVECO s užitným objemem 22 m3 HALLER.

41

Obr. 18 Svozový automobil Iveco Stralis s nástavbou Haller x2[15]

Pro obce a města nabízíme následující služby: 

Svoz komunálního odpadu z popelových nádob a kontejnerů,



svoz odpadu velkoobjemovými kontejnery 3 m3 - 10 m3 vozidly IVECO, LIAZ, AVIA,



pronájem kontejnerů o obsahu 3 m3 - 10 m3,



ukládání odpadů na skládku typu: inertní, komunální (ostatní), nebezpečný,



prodej všech druhů nádob a kontejnerů na odpad, tříděný odpad, nádob, kontejnerů na nebezpečný odpad a PE pytlů podle požadavků občanů, měst a obcí,



dodání svozových kalendářů na příslušný rok,



dodání evidenčních známek na popelové nádoby pro jednotlivé obce a města,



poradenství v oblasti odpadového a obalového hospodářství.[34]

42

5.3.2.2 Skládkování odpadů Na skládce odpadů je možné uložit většinu komunálních odpadů, tak i průmyslových odpadů typu O – ostatní a N – nebezpečné. Ekologická skládka odpadů - ESO byla vybudována za účelem ekologického zneškodnění odpadu. Je určena k ukládání převážně komunálních odpadů, průmyslových odpadů kategorie O - ostatní a kategorie N - nebezpečné, v rozsahu seznamu přijímaných odpadů. Výčet přijímaných odpadů nalezneme na stánkách http://www.hantaly.cz/seznam-prijimanych-odpadu.

Obr. 19 Areál ESO[13] Při předložení Základního popisu odpadu (ZPO) a v souladu s podmínkami ukládání odpadů mají možnost uložit odpady na skládce všichni původci a dodavatelé odpadů, ať již se jedná o podnikatelské subjekty, města a obce nebo nepodnikající fyzické osoby. Areál ESO se nachází v trojúhelníku mezi obcemi Velké Pavlovice, Velké Bílovice a Vrbice v k. ú. Velkých Pavlovic. Lokalita je přístupná z osady Trkmanice ze státní silnice Velké Pavlovice - Velké Bílovice, po asfaltové účelové komunikaci v délce 3,8 km. Provozní doba skládky: pondělí - pátek 7.00 - 14.00 hod.[31]

43

5.3.2.3 Separace odpadů Ve svozové oblasti je zavedený systém svozu separovaných odpadů - plasty, papír a nápojové kartony do barevných pytlů. Sklo se třídí do barevných kontejnerů. Dále jsou v některých obcích a městech otevřené sběrné dvory, kde se můžou bezplatně odevzdávat další typy odpadů. Především se jedná o nebezpečné odpady, objemné a stavební odpady, elektroodpady (TV, monitory a počítače, ledničky atd.) zářivky a výbojky, baterie a akumulátory, oleje, pneumatiky, které do popelnice nepatří. Přehled separace vybraných komodit je uveden v příloze č. 4. Nabízené služby pro obce a města: 

Svoz separovaného a nebezpečného odpadu



Svoz separovaného odpadu velkoobjemovými kontejnery vozidly IVECO, AVIA



Ukládání na skládku odpadů typu: inertní, ostatní (komunální), nebezpečný



Prodej kontejnerů na tříděný odpad /plast, papír 1100 cm3/, kontejnery na nebezpečný odpad a PE pytle



Pronájem velkoobjemových kontejnerů - AVIE 9,3 m3



Poradenství v oblasti odpadového a obalového hospodářství



Sledování, zpracování a vedení dokumentace pro města a obce na základě uzavřených smluv s firmou EKO-KOM, a.s. Praha, včetně finančního ohodnocení



Sledování, zpracování a vedení dokumentace pro města a obce na základě uzavřených smluv na elektro (zpětný odběr) s firmami ASEKOL a.s., ELEKTROWIN a.s. a EKOLAMP a.s.[30]

5.3.2.4 Drcení suti Recyklační linka zpracovává asfalt, beton, přírodní kámen a různý stavební odpad. Výstupem je konečný produkt, který je dále možné využít. Drcení

suti

a

dalších

odpadů je prováděno

za pomoci

recyklační

linky

RUBBLE MASTER RM 60.

44

Obr. 20 Recyklační linka RUBBLE MASTER[10] Skládá se z následujících částí: 

RM - 60 Rubble Master drtička



CS - 2500 Třídička



VS - 60 Předtřídění

Kompletní sestava RUBBLE MASTER je kompaktní recyklační zařízení, které zpracovává asfalt, beton, přírodní kámen a různý stavební odpad do 80 tun za hodinu. Ze vstupního materiálu do velikosti 500 mm vznikne cenný konečný produkt z kubického zrna 0 - 30 mm do 0 - 70 mm, který lze vždy výhodně využít. Moderní dieselelektrický pohon umožňuje ekologický provoz recyklační linky Rubble Master i s přídavnými zařízeními. Podávací pás plní odrazový drtič automaticky podle drtícího zatížení. Směr dopravy pásu je vratný - k odstranění blokací v průběhu drcení. Hydraulický systém uvolnění odrazového ramene zaručuje vysokou výkonnostní kontinuitu. Speciální extra silný pásový dopravník dopravuje vydrcený materiál do násypky VS - 60 (třídička), kde se recyklát roztřídí na tři výsledné frakce.[11]

45

5.3.2.5 Zametání Zametání (strojní čištění komunikací) je prováděno pro obce, města a podnikatelské subjekty samosběrným vozidlem IVECO EUROCARGO s nástavbou SCARAB. Speciální zametací stroj SCARAB MAGNUM 7000 je osazený na podvozku IVECO EUROCARGO ML 160E21 o rozvoru cca 3100 mm, celkové hmotnosti max. 16 tun s užitečným zatížením 6,7 – 8,7 tuny, délkou 5800 mm, výškou 3000 mm a šířkou 2300 mm s pojezdem za pomoci 9-ti stupňové převodovky podvozku s minimální pojezdovou rychlostí – rychlost metení 3 km/hod.

Obr. 21 Zametací stroj SCARAB MAGNUM[10] Nástavba SCARAB MAGNUM 

zásobník odpadu o objemu 7 m³ vyroben kompletně z nerezové oceli včetně zadních vrat a 2 bočních dvířek pro vhoz kusového odpadu



laminátová vodní nádrž o obsahu 1800 litrů s hydrantovou přípojkou je napojena na čerpadlo kropení (36 l/min) a dále na systém kropících trysek kartáčů a sací šachty



vývěva s oběžným kolem o průměru 900 mm a při pracovních otáčkách 2000 ot./min vytváří sání 10200 m³/hod. vzduchu s možností dočasného zvýšení o 30%

46



sací šachta s šířkou 740 mm je uložena vlečně, vyrobena z otěruvzdorné oceli s pojezdovými koly. Je vybavena 4 kropícími tryskami, zvlhčovacími tryskami uvnitř a klapkou pro sběr rozměrnějšího odpadu



ocelový boční kartáč s průměrem 650 mm se systémem ochrany proti poškození se třemi rychlostmi 100, 125 a 150 ot./min s regulovatelným přítlakem



válcový příčný kartáč polypropylenový o průměru 400 mm s vlečným plovoucím uložením a třemi rychlostmi 100, 125 a 150 ot./min s regulovatelným přítlakem



zametací záběr činí při použití pravého přídavného kartáče 2600 mm



ruční sací hadice s délkou 4 m k vysávání nečistot v nedostupných koutech a kanálových vpustech



plynulá regulace skrápěcí vody z kabiny



automatické kopírování nerovností vozovky sací hubicí, talířovým i válcovým kartáčem



vysokotlaké vodní čerpadlo (100 ATM, 30 l/min) s mycí pistolí a 13 m hadicí s navijákem + vysokotlaká přední mycí lišta



funkce zametání a vysokotlakého mytí mycí lištou současně



max. hlučnost 110 dB



kamerový systém pro snímání činnosti za vozidlem



výška výsypné hrany 1000 mm



užitná hmotnost cca 9 t[42]

5.3.2.6 Sběrný dvůr Na základě požadavků klientů firma Hantály a.s. rozšířila služby o odběr separovaných odpadů kategorie ostatní a nebezpečné. V příloze č. 5. nalezneme tabulku Nakládání s odpady kategorie nebezpečný ve skladu nebezpečných odpadů a jeho cenu pro rok 2012 a v příloze č. 6 Nakládání s odpady kategorie nebezpečný na volné ploše a jeho cena pro rok 2012. Zpětný odběr elektrozařízení EZZ (ELEKTROSPOTŘEBIČE) je cena 20,- Kč/ks.[7]

47

Obr. 22 Část areálu sběrného dvora[10] 5.3.4 Cíle společnosti V návaznosti na vyhlášenou politiku společnosti vedení stanovuje následující programové cíle: 1) Udržování a zlepšování zavedeného systému řízení jakosti QMS a environmentu EMS dle příslušných norem ČSN EN ISO 9001 a 14001. 2) V maximální míře předcházet možným ekologickým haváriím a havarijním situacím při provozu středisek ESO, TESO. 3) Aktivní odborná spolupráce vedení firmy s DSO Čistý jihovýchod při realizaci projektu „Kompostárna Velké Pavlovice“ a „Zavedení separace biologických odpadů“ ve svozové oblasti HANTÁLY a.s. 4) Udržení stávajících a získání nových zákazníků v regionu - poskytování služeb svozu, separace a odstranění odpadu. 5) Příprava výstavby IV. sekce II. etapy skládky – stavební povolení[9]

48

6 DISKUZE Organizace odpadu je v dané oblasti mikroregionu Hustopečsko pod záštitou firem van Gansewinkel a Hantály a.s. Hustopečsko není moc rozsáhlá oblast, ale i 29 obcí může být ve výsledku prosperity firmy velmi znát. Hantály a.s. v konečném výčtu sváží odpad z 36 obcí a z toho je v našem mikroregionu 18 obcí. Jmenovitě to jsou Bořetice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kobylí, Kurdějov, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovičky, Starovice, Strachotín, Šakvice, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice a Zaječí. Všechny tyto obce kromě Zaječí patří správně pod obec s rozšířenou působností Hustopeče. Druhou část mikroregionu Hustopečsko, 10 obcí, sváží firma van Gansewinkel, a to obce Boleradice, Borkovany, Brumovice, Kašnice, Klobouky u Brna, Krumvíř, Morkůvky, Šitbořice, Uherčice a Velké Hostěrádky. Tyto obce patří pod obec s pověřeným obecním úřadem Klobouky u Brna. Výjimkou, která se nebrala z hlediska jedinečnosti v potaz při sběru informací, se stala obec Křepice, kde funkci nakládání s komunálním odpadem plní firma MEGAWASTE, spol. s r.o. působící převážně na Hodonínsku. V této práci nám jde o porovnání přístupu a technického zázemí velké, v našem případě nadnárodní společnosti van Gansewinkel, a malé společnosti jako jsou Hantály a.s. působící výhradně na Břeclavsku. Ze správního hlediska se nám nabízí rozdělení organizace svozu komunálního odpadu v mikroregionu Hustopečsko na dvě pásma a to pásmo, obsahující obce spadající správně pod obec s rozšířenou působností Hustopeče, kde funguje výhradně firma Hantály a.s., a pásmo, kde obce spadají správně pod obec s pověřeným obecním úřadem Klobouky u Brna, kde sváží odpad firma van Gansewinkel. Další důležité hledisko organizace svozu je v logistickém rozpoložení obcí, kdy obce spadající pod van Gansewinkel patří do oblasti kolem silnice číslo 380, která je spojnicí mezi Brnem a Hodonínem. Zatím co Hantály působí kolem skládky ležící skoro ve středu okresu Břeclav mezi obcí Bořetice a městem Velké Pavlovice a tím si vytváří dobrou svozovou dostupnost pro obce a města v okrese Břeclav. Firma van Gansewinkel je nadnárodní společností působící v sedmi státech, těmito státy jsou Portugalsko, Maďarsko, Česká republika, Polsko, Francie, Belgie a Nizozemí. V první řadě se musím pozastavit nad nepříjemnou zkušeností, která se mi udála při získávání informací k organizaci svozu komunálního odpadu v této firmě. Pokud se podíváme na internetové stránky společnosti, jsme v okamžiku přesvědčeni

49

o profesionální úrovni při zaobírání se otázkou nakládání a odstranění odpadů touto firmou. Dozvídáme se, a to přímo v superlativech, že se van Gansewinkel zabývá nakládání s odpady již dlouhou dobu a je odborníkem na získávání využitelných složek separovatelných z komunálního odpadu. Je samozřejmě pochopitelné, že každá společnost se snaží o udržení know-how, ale o to víc je nepochopitelné co know-how pro tuto firmou je. Obecně se mi tento přístup velice rychle znelíbil a negativní odpovědi osoby pověřené, od které jsem čekal profesionalitu a vstřícnost, byly až zarážející. Je otázkou, jestli tento přístup dávat za vinu přímo osobě neochotné uvést jakékoli údaje nebo jestli je toto chování obecnou vnitřní směrnicí společnosti. Pro mě osobně je to selhání celé firmy a na zaměstnanecké pozice, které mají mít v popisu práce kontakt s veřejností, by měli být vybírány osoby, které budou takovou velkou společnost důstojně reprezentovat a možnost rozšířit vědomí o takové společnosti i do řad studentů na vysoké škole budou brát jako příležitost ukázat přednosti této firmy a zajistit si tak do budoucna možnost přednostního výběru zaměstnanců ze současných nejlepších studentů, kteří pak budou mít již od prvního setkání zájem o práci v takové společnosti jako je van Gansewinkel. Firma Hantály a.s., pokud se na působnost firmy podíváme podrobněji tak zjistíme, že všechny

svážené

obce

jsou

v okrese

Břeclav.

Jedná

se

v porovnání

s van Gansewinkelem o malou společnost v krajské působnosti. Všechen svážený komunální odpad stále ukládá skládku, a to i přes legislativní omezení ukládání biologicky rozložitelného odpadu na skládkách, kdy jí to umožňuje výjimka. Do budoucna se ale počítá s realizací projektu kompostárny ve Velkých Pavlovicích a zavedení separace biologických odpadů. Pokud budeme porovnávat svozovou techniku u obou firem, je ve výsledku celkem jedno k jaké nástavbě se daná firma rozhodne, protože v současnosti jsou všemi výrobci konstruovány nástavby s lineárním stlačováním a je taktéž zajištěna možnost svozu odpadu jak z malých tak i rozměrnějších sběrných nádob na komunální odpad. Firma van Gansewinkel používá pro svoz komunálního odpadu vozy DAF CF s nástavbami Geesink GPM III, které se připravují u firmy Profi Truck EU. Zatím co Hantály, a.s., spoléhají na vozy Iveco Stralis s nástavbami Haller, které jsou dodávány firmou A-TEC servis s.r.o. Tato firma obstarává pro Hantály, a.s., i zametací vozy SCARAB. Krok společnosti Hantály, a.s., vidím jako logický z hlediska možnosti servisu vozů

50

v nedalekých Hustopečích, kde má sídlo firma AGROTEC, která zajišťuje servis vozů Iveco. Možná zlepšení v nakládání s odpady v mikroregionu Hustopečsko vidím v modernizaci vozového parku u společnosti Hantály, a.s. Pokud se podíváme na zaběhlou značku v této společností, kterou je Iveco, a možnosti modelové nabídky vozů přímo se nám nabízí náhrada modelové řady Stralis, používané pro svoz, řadou ECOSTRALIS, která se má vyznačovat nízkou spotřebou a nízkými emisemi. Podobné řešení DAF v modelové řadě CF nenabízí. Dále by se mělo řešit ukládání komunálního odpadu na skládce. V této době je to již nevyhovující a možnost energetického využití je přijatelnější. Považuji to za nejlepší současný způsob využívaní komunálního odpadu, kdy se při spalování využívá teplo na vytápění domácností, ohřev vody a výrobu elektrické energie. Máme tak možnost v krátké chvíli přeměnit velké množství odpadu na energii, přitom zmenšit jeho hmotnost a objem, a maximálně ji využít v porovnání se skládkou, kdy se musí hlídat a zachytávat vznik skládkového plynu a starat se o uzavřenou skládku ještě dalších třicet let. Jediný problém, který může bránit v energetickém využívání spalováním, je fakt, že spalovna komunálního odpadu se nachází v Brně a z hlediska svozu nemusí už vyhovovat svozová vzdálenost a v důsledku by tento způsob byl ekonomicky nepřípustný.

51

7 ZÁVĚR V bakalářské práci jsem popisoval situaci s nakládáním s odpady v oblasti Hustopečsko, kde se touto problematikou a systémem nakládání zabývají společnosti Hantály, a.s., a van Gansewinkel. Problematika organizace svozu již dlouho nezahrnuje jen jednoduché svážení odpadu, ale zahrnuje komplexní služby řešení problematiky ochrany životního prostředí a tudíž i to jakým způsobem bude odpad odstraněn. Musíme si uvědomit, že ukládání odpadu na skládku je posledním řešením. Bohužel je zrovna tento způsob v mikroregionu Hustopečsko značně používán díky společnosti Hantály a.s., která provozuje vlastní skládku. Technické organizační možnosti a jsou v této době kvalitní úrovni a jako jeden z obyvatelů této oblasti můžu objektivně vypozorovat zlepšení jak na straně svozových firem, tak na straně obyvatel. Všeobecné povědomí o třídění složek z komunálního odpadu, jakou je papír, plasty, kovy, sklo a další pomáhá v následném nakládání s odpady po jejich svozu. Stále se objeví osoby, které se k třídění a pohledu na věc třídění odpadu straní, ale vytrvalou osvětou v oblasti nakládání s odpady zlepšujeme tento stav. Nesmíme také zapomenout na sběrné dvory, které nám usnadňují možnost třídění a odstranění odpadu když zrovna potřebujeme a jsou nedílnou součástí organizace svozu odpadu především na vesnicích. Jejich výstavbou a ve výsledku přehledným označením kontejnerů nás vlastně učí, na které složky se dá odpad rozdělit. Toto učení lze pozorovat v tom, že se občané již daleko častěji odváží biologicky rozložitelný odpad na tyto sběrné dvory místo toho aby je pálili doma na dvorku. V budoucnu se počítá s kompostárnou ve Velkých Pavlovicích, která rozšíří možnosti nakládání s odpady v této oblasti. Svozové firmy jsou vybaveny v současnosti kvalitní technikou a do budoucna se dá počítat s modernizací. Hantály, a.s., jako hlavní společnost působící v tomto mikroregionu do budoucna plánuje rozšíření svozu na další obce v okolí. Má k tomu dobré zázemí a předpoklady, pokud ovšem najdou vhodný způsob jak snížit množství ukládaného biologicky rozložitelného odpadu na skládky.

52

Za úvahu stojí zvážit smysluplnost neustálého skládkování odpadu v tomto regionu, pokud se podíváme na logistickou situaci firmy Hantály, a.s., a velmi příznivou dostupnost a vzdálenost do spalovny SAKO Brno, a.s., kdy je ekonomicky výhodné dovážet odpad do spalovny ze vzdálenosti až 50km a to zahrnuje téměř celou oblast působnosti firmy Hantály, a.s. Při tomto řešení zlepšujeme i situaci a plnění plánu odpadového hospodářství ČR, kdy má být v roce 2013 podíl ukládaného biologicky rozložitelného odpadu na skládky maximálně 50% hmotnostních. Skládkování by mělo být už výhradně způsob pro odstranění odpadu, s kterým si neumíme nijak poradit a možnost energetického využití komunálního odpadu začít využívat naplno, kdy si můžeme vzít vzor ve Švýcarsku, které je špičkou v energetickém využívání odpadů a zároveň se zamyslet kam se můžeme s třemi komunálními spalovnami zařadit, jestli v Evropě je v současnosti na 400 komunálních spaloven.

53

8 POUŽITÁ LITERATURA [1] FILIP, Jiří. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno: MZLU, 2002, 116 s. ISBN 80715-7608-5 [2] FILIP, Jiří, Jana KOTOVICOVÁ a František BOŽEK. Komunální odpad a skládkování. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 121 s. ISBN 80-7157-712-X.] [3] FILIP, Jiří a Jaroslav ORAL. Odpadové hospodářství. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2002-2003, 2 s. ISBN 80-7157-682-4 (SV. 2 : BROž.).] [4] KURAŠ, Mečislav. Odpadové hospodářství. Vyd. 1. Chrudim: Ekomonitor, 2008, 143 s. ISBN 978-80-86832-34-0 (BROž.) [5] STEJSKAL, Prezentace: Komunální odpady a skládkování, 4 přednáška - Mobilní prostředky a systémy přepravy KO, systémy nakládání s KO [6] VOŠTOVÁ, Věra. Logistika odpadového hospodářství. Vyd. 1. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2009, 349 s. ISBN 978-80-01-04426-1 (BROž.).]

Internetové zdroje [7] Ceník za odběr odpadů. Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/cenik-za-odber-odpadu [8] Co děláme?. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.vangansewinkel.cz/co-delame [9] Cíle ekologické politiky společnosti. Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/cile-ekologicke-politiky-spolecnosti [10] Den otevřených dveří ve firmě Hantály a.s. Velké Pavlovice [online]. 2011 [cit. 2012-04-13].

Dostupné

z:

http://www.velke-

pavlovice.cz/Photogalery.asp?nPhotoGaleryID=1193&nDepartmentID=304&nLanguag eID=1

54

[11] Drcení suti. Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/drceni-suti] [12] File:Daf 75.250 CF van Gansewinkel.jpg. Wikimedia commons [online]. 2010 [cit. Dostupné

2012-04-13].

z:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Daf_75.250_CF_van_Gansewinkel.jpg [13] Firma Hantály koupila nejmodernější kompaktor. Velké Pavlovice [online]. 2009 [cit.

2012-04-13].

Dostupné

z:

http://www.velke-

pavlovice.cz/article.asp?nArticleID=1910&nLanguageID=1 [14] Galerie: Skládka v Horním Benešově. Denik.cz [online]. 2009 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://bruntalsky.denik.cz/galerie/skladka_20091001.html [15] Haller. A-TEC [online]. 2006 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.atec.cz/index2.php?sekce=haller [16] Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/ [17] Interaktivní mapa mikroregionu Hustopečsko. Hustopečsko [online]. 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.hustopecsko.net/maps.htm [18] Jak v Hustopečích odpady třídíme. Město Hustopeče [online]. 2011 [cit. 2012-0413].

Dostupné

z:

http://www.hustopece-city.cz/zivotni-prostredi/odpady/jak-v-

hustopecich-odpady-tridime/jak-v-hustopecich-odpady-tridime.html [19] Ke stažení. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.vangansewinkel.cz/ke-stazeni [20] Nařízení 197/2003 Sb. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/narizeni-197-2003-sb [21] Naše přidaná hodnota. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.vangansewinkel.cz/nase-pridana-hodnota [22] O čistší produkci. Cenia [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGSFHM6

55

[23] O nás. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.vangansewinkel.cz/o-nas [24] O společnosti a systému EKO-KOM. Eko-kom [online]. 2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/system-eko-kom/o-systemu [25] Odvoz odpadu a jeho likvidace. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.vangansewinkel.cz/odvoz-a-likvidace-odpadu [26] Průmyslový skartovač INTIMUS VZ řady 17 a 18. Xertec [online]. 2011 [cit. 2012-04-13].

Dostupné

z:

http://www.xertec.cz/produkty/prumyslova-

skartace/produkty/detail/prumyslovy-skartovac-intimus-vz-rady-17-18/ [27]

Představení. Hustopečsko [online].

2012

[cit.

2012-04-13].

Dostupné

z:

http://www.hustopecsko.net/cze/svazek_obci/ [28] Přehled vyseparovaných odpadů. Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/prehled-vyseparovanych-odpadu [29] Recyklace. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.vangansewinkel.cz/recyklace [30] Separace odpadů. Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/separace-odpadu [31] Skládkování odpadů. Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/skladkovani-odpadu [32]

Společnost.

Hantaly

[online].

2011

[cit.

2012-04-07].

Dostupné

z:

http://www.hantaly.cz/spolecnost [33] Strategie, ambice a poslání. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.vangansewinkel.cz/strategie-ambice-a-poslani [34] Svoz odpadů. Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/svoz-odpadu [35] Technické služby. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.vangansewinkel.cz/technicke-sluzby

56

[36] Vanové kontejnery. Kontejnerová technika [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://kontejnerovatechnika.cz/kontejnery/vanove-kontejnery [37] Vyhláška 294/2005 Sb. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/vyhlaska-294-2005-sb [38] Vyhláška 341/2008 Sb. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/vyhlaska-341-2008-sb [39] Vyhláška 381/2001 Sb. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/vyhlaska-381-2001-sb [40] Vyhláška 383/2001 Sb. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/vyhlaska-383-2001-sb [41] Zařízení pro skartaci důvěrných dokumentů. Van Gansewinkel [online]. 2010 [cit. 2012-04-13].

Dostupné

z:

http://www.vangansewinkel.cz/zarizeni-pro-skartaci-

duvernych-dokumentu [42] Zametání. Hantály a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.hantaly.cz/zametani [43] Zákon 185/2001 Sb. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001-sb [44] Zákon 185/2001 Sb. - Příloha 1. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001-p1 [45] Zákon 185/2001 Sb. - Příloha 2. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001-p2 [46] Zákon 185/2001 Sb. - Příloha 4. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001-p4 [47] Zákon 477/2001 Sb. Inisoft [online]. 2011 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-477-2001-sb

57

9. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Odpadové hospodářství[1]

11

Obr. 2 Příklad nádob a kontejnerů[1]

16

Obr. 3 Vanový kontejner[36]

17

Obr. 4 Donáškový sběr[1]

19

Obr. 5 Odvozový sběr[1]

20

Obr. 6 Systém EKO-KOM[24]

22

Obr. 7 Rotační stlačování[5]

25

Obr. 8 Lineární stlačování[5]

26

Obr. 9 Vozidlo s hydraulickou rukou[5]

26

Obr. 10 Systémy nakládání[1]

27

Obr. 11 Mikroregion Hustopečsko[17]

30

Obr. 12 Logo společnosti van Gansewinkel[19]

31

Obr. 13 Svozový automobil DAF CF s nástavbou Geesink[12]

33

Obr. 14 Kontejner Abroll

34

Obr. 15 Skládka Benešov[14]

37

Obr. 16 Skartovací stroj Intimus VZ 17.00[26]

39

Obr. 17 Logo Hantály a.s.[16]

39

Obr. 18 Svozový automobil Iveco Stralis s nástavbou Haller x2[15]

42

Obr. 19 Areál ESO[13]

43

Obr. 20 Recyklační linka RUBBLE MASTER[10]

45

Obr. 21 Zametací stroj SCARAB MAGNUM[10]

46

Obr. 22 Část areálu sběrného dvora[10]

48

58

9 PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Skupiny odpadů[44]

Kód

Skupina odpadů

Q1

Zůstatky z výrob a spotřeby dále jinak nespecifikované

Q2

Výrobky, které neodpovídají požadované jakosti

Q3

Výrobky s prošlou lhůtou spotřeby

Q4

Použité, ztracené nebo jinou náhodnou událostí znehodnocené výrobky včetně všech materiálů, součástek zařízení apod., které byly v důsledku nehody kontaminovány

Q5

Materiály kontaminované nebo znečištěné běžnou činností (např. zůstatky z čištění, obalové materiály, nádoby atd.)

Q6

Nepoužitelné součásti (např. použité baterie, katalyzátory apod.)

Q7

Látky, které ztratily požadované vlastnosti (např. znečištěné kyseliny, rozpouštědla, kalicí soli apod.)

Q8

Zůstatky z průmyslových procesů (např. strusky, destilační zbytky apod.)

Q9

Zůstatky z procesů snižujících znečištění (např. kaly z praček plynů, prach z filtrů, vyřazené filtry apod.)

Q10

Zůstatky ze strojního obrábění a povrchové úpravy materiálu (např. třísky z obrábění a frézování, okuje apod.)

Q11

Odpad z těžby a zpracování nerostných surovin (například odpad z důlní těžby, kaly z těžby ropy)

Q12

Znečištěné materiály (např. oleje znečištěné PCB apod.)

Q13

Jakékoliv materiály, látky či výrobky, jejichž užívání bylo zakázáno zákonem

Q14

Výrobky, které vlastník nepoužívá nebo nebude více používat (např. v zemědělství, v domácnosti, úřadech, prodejnách, dílnách apod.)

Q15

Znečištěné materiály, látky nebo výrobky, které vznikly při sanaci půdy

Q16

Jiné materiály, látky nebo výrobky, které nepatří do výše uvedených skupin

59

Příloha č. 2: Seznam nebezpečných vlastností odpadu[45]

Kód

Nebezpečná vlastnost odpadu

H1

Výbušnost

H2

Oxidační schopnost

H3-A

Vysoká hořlavost

H3-B

Hořlavost

H4

Dráždivost

H5

Škodlivost zdraví

H6

Toxicita

H7

Karcinogenita

H8

Žíravost

H9

Infekčnost

H10

Teratogenita

H11

Mutagenita

H12

Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami

H13

Senzibilita*

H14

Ekotoxicita

H15

Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování

60

Příloha č. 3: Způsoby odstranění odpadů[46]

Kód Způsob odstraňování odpadů D1

Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.)

D2

Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.)

D3

Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu apod.)

D4

Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.)

D5

Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.)

D6

Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánů

D7

Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno

D8

Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12

D9

Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace)

D10 Spalování na pevnině D11 Spalování na moři D12 Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů)

D13

Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12

D14

Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13

Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod D15 označením D1 až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromážděním potřebného množství)

61

Příloha č. 4: Přehled vybraných separovaných komodit v roce 2005 - 2010[28]

rok

televize (ks)

ledničky (ks)

plast (t)

papír baterie nápojové barvy, (t) (t) kartony laky (t) (t)

2005

1740

903

249,00

224,00

7,00

0,00

7,30

2006

2200

1620

252,00

228,40

5,90

0,00

7,54

2007

2178

1223

272,00

271,30

1,90

11,20

0,52

2008

2600

1565

287,00

338,90

0,00

22,40

6,29

2009

2970

1761

308,00

344,50

0,00

19,40

8,20

2010

3063

1675

284,00

281,00

0,00

20,60

10,10

Příloha č. 5: Nakládání s odpady kategorie nebezpečný ve skladu nebezpečných odpadů a jeho cena pro rok 2012 [7]

Kat. číslo odpadu

Název druhu odpadu

Shromažďova cí prostředek

Cena Kč/kg

15 10*

01

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

KS 800

15,- / kg

15 11*

01

Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob

KS 800

15,- / kg

15 02*

02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

KS 800

20,- / kg

62

16 03*

06

Baterie obsahující rtuť

MEVA 0061

5,- / kg

17 04*

02

Sklo, plasty, dřevo s obsahem nebezpečných látek nebo nebezpečnými látkami znečištěné

MEVA 6063

20,- / kg

18 09*

01

Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 01 08

MEVA 6063

20 13*

01

Rozpouštědla

M 1000

20,- / kg

20 17*

01

Fotochemikálie

M 1000

20,- / kg

20 21*

01

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

MEVA 0061

20 23*

01

Vyřazená zařízení chlorfluorouhlovodíky

Paleta

20,- / kg

20 26*

01

Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25

Barel 200 l

5,- / kg

20 27*

01

Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky

Barel 200 l

15,- / kg

20 32*

01

Jiná nepoužitá léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31

MEVA 6063

15,- / kg

20 35*

01

Vyřazené elektrická a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 (seznam dle příl. 1 vyhl. 352/2005 Sb. přílohou)

Paleta

obsahující

(plastový box) 15,- / kg

(plastový box)

(plast. box) 20,- / kg

63

Příloha č. 6: Nakládání s odpady kategorie nebezpečný na volné ploše a jeho cena pro rok 2012 [7]

Název druhu odpadu

Shromažďovací prostředek

Cena

16 07 08*

Odpady obsahující ropné látky

kontejner MEVA 5602

10,- / kg

17 01 06*

Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky

kontejner MEVA 5602

10,- / kg

17 05 03*

Zemina a kamení s obsahující nebezpečné látky

kontejner MEVA 5602

10,- / kg

20 01 37*

Dřevo obsahující nebezpečné látky

kontejner MEVA 5602

10,- / kg

Kat. odpadu

číslo

Kč/kg, ks

64