MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2010
ELIŠKA NOVÁKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Intenzifikace čistírny odpadních vod v Hrotovicích Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D
Vypracovala: Eliška Nováková
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Intenzifikace čistírny odpadních vod v Hrotovicích“ vypracovala samostatně a v práci pouţívám pouze pramenŧ, které cituji nebo uvádím v přiloţeném seznamu pouţité literatury. Souhlasím s tím, aby tato práce byla uloţena do knihovny Mendelovy univerzity v Brně a slouţila tak ke studijním potřebám. V Hrotovicích, dne .................................. Podpis .....................................................
PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce, kterým je pan Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D., za odborné vedení a umoţňování konzultací. Dále bych chtěla poděkovat MěÚ v Hrotovicích a VAS a.s., divize Třebíč, za poskytnutí potřebných údajŧ k vypracování této práce.
ABSTRACT This bachelor work deals with the questions of an intensification of sewage works, where the current works is already in a bad technical state and does not match the requirements of the legislation of the Czech Republic and European Union. Further, there are solved the questions of the unit sewer network. Within the „Project of the water conservation in the basin of the river Dyje II“ there will be the separated sewerage for a sewage and rainwater constructed. Within this work there is mentioned a history of sewage purification, general ways of the purification and legislation that refers to this questions. In the second part there the particular sewage works in Hrotovice is described. This works does not match the requirements of EU and its intensification, that is also described here, is necessary till the end of 2010. The whole reconstruction is proceeded within the regional project and its part will be settled from the State Environmental Fund. Keywords: sewage, sewage works, sewer network, Hrotovice.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá problematikou intenzifikace čistírny odpadních vod, kdy stávající čistírna je jiţ ve špatném technickém stavu a nesplňuje poţadavky legislativy ČR a EU. Dále je zde řešena problematika jednotné stokové sítě. V rámci „Projektu ochrany vod v povodí řeky Dyje II“ bude vybudována oddělená kanalizace pro odpadní vodu a vodu dešťovou. V této práci je zmíněna historie čistění odpadních vod, obecné zpŧsoby čistění a legislativa, která se k této problematice vztahuje. V druhé části je popsána konkrétní čistírna odpadních vod v Hrotovicích. Tato čistírna nesplňuje poţadavky EU a do konce roku 2010 je nutná její intenzifikace, která je zde rovněţ popsána. Celá tato rekonstrukce probíhá v rámci regionálního projektu a část z ní bude hrazena ze Státního fondu ţivotního prostředí. Klíčová slova: odpadní voda, čistírna odpadních vod, stoková síť, Hrotovice.
OBSAH 1 ÚVOD ........................................................................................................................... 8 2 CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 9 3 HISTORIE .................................................................................................................. 10 3.1 HISTORIE ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD A VÝVOJ STOKOVÉ A KANALIZAČNÍ SÍTĚ ....... 10 4 LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY .................................................................... 13 5 ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD OBECNĚ.................................................................. 14 5.1 ODPADNÍ VODY...................................................................................................... 14 5.1.1 Městské (splaškové) odpadní vody .................................................................. 14 5.1.2 Průmyslové odpadní vody ............................................................................... 14 5.2 ČISTĚNÍ ODPADNÍCH VOD V ZAŘÍZENÍCH K TOMU URČENÝCH............................... 15 5.2.1 Mechanické čistění ......................................................................................... 15 5.2.2 Biologické čištění ........................................................................................... 20 5.2.3 Chemické čištění ............................................................................................ 21 5.2.3.1 Chlorování odpadních vod ..................................................................... 22 6 INTENZIFIKACE ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD ................................................ 23 7 ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD V HROTOVICÍCH .............................................. 26 7.1 STÁVAJÍCÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD V HROTOVICÍCH........................................ 26 7.1.1 Mechanická část čistírny odpadních vod ........................................................ 27 7.1.2 Biologická část čistírny odpadních vod .......................................................... 28 7.1.3 Kalové a odpadové hospodářství ..................................................................... 28 7.2 STÁVAJÍCÍ STOKOVÁ A KANALIZAČNÍ SÍŤ .............................................................. 29 8 POROVNÁNÍ VÝSTUPNÍCH PARAMETRŦ S PLATNOU LEGISLATIVOU ... 31 9 POPIS PLÁNOVANÉ INTENZIFIKACE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD A REKONSTRUKCE STOKOVÉ SÍTĚ ......................................................................... 33 9.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE ......................................................................................... 34 9.2 POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .............................. 34 9.2.1 Kanalizace ...................................................................................................... 35 9.2.2 Čistírna odpadních vod .................................................................................. 38
9.3 FINANCOVÁNÍ REKONSTRUKCE ............................................................................. 40 10 DOPADY REKONSTRUKCE KANALIZACE A INTENZIFIKACE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................... 41 11 ZÁVĚR ..................................................................................................................... 43 12 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY...................................................................... 45 13 PŘÍLOHA ................................................................................................................. 47
1 ÚVOD Voda patří k jedné z nejdŧleţitějších látek na Zemi. Její ochrana je naprosto nezbytná pro existenci nejen člověka, ale i všeho ţivého. 97,5% vody na Zemi je slané. Sladké vody je jen 2,5% a z ní je asi 0,34% dostupných pro člověka. Od 70. let minulého století probíhá odsolování vody. Dŧvod tohoto procesu souvisí s rostoucí populací, rozšiřujícím se prŧmyslem a zemědělstvím. Sladká voda je stále častěji vzácnější a je rychle znečišťována. S rostoucím prŧmyslem, počtem obyvatel a zástavbou krajiny domy,stoupá mnoţství pouţité vody, tzv. vody odpadní. Proto se v dnešní době klade velký dŧraz na kvalitu vyčištěné vody v zařízeních pro to určených, jako jsou čistírny odpadních vod. Vyčištěné odpadní vody musí splňovat takové normy, aby nedocházelo k znečišťování tekoucích vod, do kterých jsou vypouštěny. Vypouštěním odpadní vody dochází k narušení rovnováhy v povrchových vodách, ke změně jak estetické, tak hlavně mikrobiální (tzn. mikrobiální patogenní látky a rŧzné toxiny). Vzhledem k tomu, ţe je neustále kladen vyšší dŧraz na kvalitu vody, dochází v posledních letech ke snaze sniţovat odpadní vody nebo „alespoň“ zvyšovat kvalitu jejich čištění. Protoţe by právě v dŧsledku špatně vyčištěné odpadní vody mohlo docházet k narušování ekosystému, dochází v řadě měst k intenzifikaci čistíren odpadních vod, a to mj. z dŧvodu zvyšujících se poţadavkŧ na kvalitu vyčištěné vody. Intenzifikace se zaměřuje na zamezení ztrát odpadních vod, které jsou přiváděny do čistíren a následně na co nejekologičtější a nejekonomičtější jejich čištění. Čistírny odpadních vod jsou tedy velmi dŧleţitá zdravotní i technická zařízení, které mohou zneškodnit znečištěné vody jak z domácností, tak prŧmyslových odvětví. Kvalita vody hraje roli nejen v povrchových vodách, ale ovlivňuje i ostatní články ţivotního prostředí, které mohou mít vliv jak na existenci člověka, jeho zdraví, tak všeho ţivého kolem nás. Jelikoţ sladká voda tvoří jen malé procento z celkové vody na Zemi, dostává se stále do popředí otázka hospodaření s vodou a její následné čištění.
8
2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce na téma Intenzifikace čistírny odpadních vod v Hrotovicích je představit čistírnu odpadních vod navrţenou pro připojení méně jak 2000 ekvivalentních obyvatel. Za více neţ 30 let, po kterých je tato čistírna odpadních vod
provozována, došlo k rozrŧstání města, pro které je určena. Vzhledem
k přepokládanému dalšímu zvětšování města by docházelo k zatěţování čistírny a zhoršení kvality vody vypouštěné do recipientu. V rámci regionálního projektu „ Projekt na ochranu povodí řeky
Dyje II.“ dochází k rekonstrukci a intenzifikaci
současné čistírny.
9
3 HISTORIE 3.1 Historie čištění odpadních vod a vývoj stokové a kanalizační sítě K hlavním ukazatelŧm vyspělosti civilizace patří bezesporu dovednost nakládat s odpady, které vznikají její činností. První zmínky o čištění odpadní vody a kanalizační síti máme z dob Mezopotámie a sumerských měst, kdy archeologické výzkumy ukazují, ţe zde byly propracované splachovací záchody a kanalizace. Kolem roku 2510 př.n. l. budovali v mezopotamských a protoindických městech kanalizační systémy na odvádění odpadních vod. V Mezopotámii začali pouţívat splachovací záchody, v nichţ se fekálie splachovaly bezprostředně do kanalizace. V sumerských městech obyvatelé budovali rozvětvenou kanalizační síť. Přípojky, vedoucí pod domy, sbíraly odpadní vody. Rovněţ i v dobách antiky byly starověká města Řecko a Řím vybaveny stokovou sítí, která sváděla odpadní vodu do blízkého toku. Byly zde i pokusy čistit odpadní vodu „přirozenou cestou“ a byli budováni první předchŧdci dnešních kořenových čistíren. Ve srovnání s Evropou byla tato města v otázce čištění a odtoku odpadních vod zcela vyspělá. Středověká Evropa byla špinavá a hygiena zde nehrála velkou roli. Místo kanalizací byly vybudovány příkopy, do kterých se vylévalo vše tekuté. Odpadky a výkaly lákaly hlodavce, kteří šířili nemoci, jako byla cholera, tyfus i mor. Vše bylo splachováno dešťovou vodou a prŧsaky této vody vedly k zamoření pitné vody nákazou. Lepší situace v Evropě nastala v 18. a začátkem 19. století. V Anglii byla v roce 1865 zaloţena organizace Royal Commission on River Pollution, která měla za úkol vydání zákona na ochranu řek před znečištěním. Avšak tento samotný zákon neměl účinnost. Za zlom je aţ povaţována Royal Commission on Sewage Disposal, zaloţená v roce 1898. Cílem této komise bylo poznání faktorŧ ovlivňujících kvalitu vody v recipientech1 organickým znečištěním a stanovení faktoru BSK5 2 . Anglie dospěla v čištění vod k vynálezu aktivačního procesu. Zásluhou inţenýrŧ, jako byl Adern, Lockett a Fowler, dokázali funkcí suspenze vznikající při aeraci městských splaškŧ zvýšit intenzifikaci čistícího procesu. V českých zemích dochází ke zlepšení situace aţ v 80. letech 18. století, kdy v Praze byly zřízeny podzemní stoky. Náklady byly hrazeny z obecních financí a další od majitelŧ domŧ. Zlepšování situace kanalizací a stok je u nás spojeno s osobou prof. Antonína Hergetha, který navrhl plán pro vybudování první soustavné kanalizace. 1 2
vodní útvar, do něhoţ vyúsťují povrchové nebo znečištěné odpadní vody biochemická spotřeba kyslíku
10
Jednalo se o 20km stok odvádějících splašky do řeky a stavba začala v roce 1791. Další vlna budování začala v letech 1818 a1820 na popud nejvyššího purkrabí Království Českého, hraběte Rudolfa Chotka. Vypracovalo se celkem 44 km stok s 35 výpustmi do Vltavy. Od roku 1872 začíná v Praze pŧsobit Komitét pro řešení kanalizačních otázek. V roce 1884 městská rada vyhlásila výběrové řízení na vybudování kanalizace. Podmínkou bylo, aby stoky existovaly pouze v podzemí a vypouštění vody do Vltavy se dělo mimo obvod města Prahy. Ţádný předloţený projekt nesplňoval stanovené podmínky a o dva roky později tento neúspěch zapříčinil sestavení nového Programu na vypracování detailního projektu na čištění a odvodňování města Prahy. Proti novému projektu byl předloţen i oponentní návrh řešitele Ing. Václavka. Aby byly oba návrhy spravedlivě posouzeny, přizval se nezávislý odborník, kterým byl stavební rada města Frankfurtu nad Mohanem Sir William H. Lindley. Lindley se po seznámení s praţským terénem rozhodl, ţe nedoporučí ani jeden z nich a nabídl se, ţe vypracuje vlastní. Město ho schválilo a v lednu 1895 bylo uděleno povolení ke stavbě. Lindleyuv projekt odváděl všechny odpadní vody co nejrychleji a nejbezpečněji ven z obvodu města, kde se měly čistit před vypouštěním do Vltavy. Pro plánovanou čistící stanici byl vybrán pozemek v Bubenči. Stavba byla zahájena dne 9. září 1901 stavitelem Quidem Bělským a zkušební provoz začal 27.6.1906. Po ročním zkušebním provozu bez problémŧ proběhla městská kolaudace. Výdaje na celou stavbu, a to čistící stanici a kanalizaci, byly vyčísleny na 15 mil. korun. Čistírna v Bubenči fungovala do roku 1967, kdy byla zprovozněna nová modernější mechanicko biologická čistírna odpadních vod na nedalekém Císařském ostrově. Kvŧli častým potíţím však byla čistírna v Bubenči nechávána jako záloţní zdroj pro Prahu. Dne 26.4.1991 byl areál prohlášen za kulturní památku a je zde zřízeno ekotechnické museum. Inţenýr Lindley se zaslouţil i o řadu dalších pokrokŧ. V rámci Rakouska – Uherska je v roce 1910 uveden do provozu první zkrápěný biofiltr, který zpracovává odpadní vody v lázních Jáchymov a o málo později je realizován zemní filtr v Mariánských Lázních. V roce 1929 je v Praze zaloţena první laboratoř pro chemii a mikrobiologii ve střední Evropě. [Srov. Ekotechnické muzem, online zdroj; Vítěz 2008: 6-9; Klicpera et al. 2002: 7-11]
11
Obr. 1 Podíl obyvatel napojených na kanalizaci v letech 1950-2000 Podíl obyvatel napojených na kanalizaci v letech 1950-2000 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0
75 60
31,2
1950
1975 rok
2000
Zdroj dat- Broncová, D. Historie kanalizací. 2002 Obr. 2 Počet čistíren odpadních vod v letech 1955-2000 Počet čistíren odpadních vod v letech 1955-2000 1200 1055
1000
počet
800
777
600 400 234
200 0
378
303
Zdroj dat-
78 1955
1965
1970
1975 rok
1990
2000
Broncová, D. Historie
kanalizací. 2002
12
4 LEGISLATIVA ČESKÉ REPUBLIKY Mezi základní právní nástroje Evropské unie, která řeší problematiku čištění odpadních vod, je směrnice 91/271/EEC o čištění městských odpadních vod. Základním cílem směrnice je ochrana ţivotního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění městských odpadních vod a odpadních vod z určitých prŧmyslových odvětví (převáţně zpracovatelský a potravinářský prŧmysl). [ Mareček,J. Legislativa odpadového hospodářství] Čištění vod v ČOV podléhá zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonŧ (vodní zákon); zákonu č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonŧ (zákon o vodovodech a kanalizacích); vyhlášce č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonŧ (zákon o vodovodech a kanalizacích). Dále se uplatňuje nařízení vlády ČR č. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náleţitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Pro provoz kanalizace a stokové sítě jsou předepsané české státní normy vytvořené s převzetím evropských norem. Patří jsem ČSN EN 752-7 ( třídící znak 75 6110) Venkovní systémy stokových sítí a kanalizačních přípojek, část Provoz a údrţba. Dále technické normy TNV 75 6925 Obsluha a údrţba stokových sítí a TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace. Povinnosti při nakládání s čistírenskými kaly jsou předepsány v zákonu č.185/2001 Sb., zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonŧ. [ Mareček,J. Legislativa odpadového hospodářství]
13
5 ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD OBECNĚ 5.1 Odpadní vody Odpadní vody jsou takové vody, u kterých byla zhoršena jejich kvalita lidskou činností. Odpadní voda má změněné fyzikální, chemické a estetické vlastnosti. Odpadní vody lze rozdělit do dvou skupin: Městské (splaškové) Prŧmyslové Podle zákona 254/2001 Sb. §38 odst.1 se na odpadní vody nahlíţí jako na vody pouţité v obytných, prŧmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po pouţití změněnou jakost (sloţení nebo teplotu), jakoţ i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemích vod. Odpadní vody jsou i prŧsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně vyuţívány pro vlastní potřebu organizace. Dále jsou odpadními vodami nazývány vody prŧsakové ze skládek odpadŧ. 5.1.1 Městské (splaškové) odpadní vody Vznikají převáţně v domácnostech znečištěním vody z vodovodŧ a studní, odpadky při vaření, splašky z prádelen, koupelen, fekáliemi ze záchodŧ apod. Mŧţeme zde zařadit i vody ze škol, jídelen, hotelŧ, restaurací a kulturních zařízení. Sloţení těchto vod je stejnorodé. Jsou převáţně znečištěny organickými látkami (fekálie, zbytky potravin, zeleniny, masa, tukŧ), jejichţ význačná vlastnost je hnití, a minerálními látkami ( písek, hlína, popel, uhlí...). Dále obsahují městské odpadní vody řadu ţivých organismŧ, bakterií a prvokŧ. Mnoţství znečištění přiváděného na městskou čistírnu odpadních vod se vyjadřuje jako mnoţství ekvivalentních obyvatel3. 5.1.2 Prŧmyslové odpadní vody Vznikají v prŧmyslových odvětvích a to ve všech sloţkách hospodářství. Tyto odpadní vody jsou nejrozmanitější a jejich sloţení závisí na zpŧsobu a typu výroby. Znečištění prŧmyslových vod je mnohokrát větší neţ je znečištění vod splaškových. Bývá zde nadměrné mnoţství jedovatých látek, koncentrovaných barviv, kyselin, tukŧ 3
EO- měrné číslo pro stupeň znečištění odpadních vod z ţivností případně prŧmyslu s převáţně organickými látkami. Jako základ slouţí znečištěná voda, kterou zpŧsobí jeden obyvatel v prŧměru za den
14
apod. Tyto vody musí být před vypuštěním do veřejné kanalizace upraveny tak, aby vyhovovaly provoznímu řádu kanalizace a aby technologie čištění komunální čistírny odpadních vod stačila tyto vody dle daných parametrŧ zpracovat. Dříve se prŧmyslové vody dostávaly do kanalizací bez ohledu na moţnosti koncové čistírny. 5.2 Čistění odpadních vod v zařízeních k tomu určených Zařízení určená k čištění odpadních vod se nazývají čistírny odpadních vod. Mohou být mnoha typŧ. Nejčastěji se dělí podle velikosti a typu čistírenského procesu. Podle čistírenského procesu jsou časté biologické neboli ,,přírodní,, (kořenové) čistírny. Nejčastějším typem pouţívaným v České republice je mechanicko biologická čistírna. V blízkosti čistírny odpadních vod mohou být zřizovány objekty na zpracování vzniklých kalŧ a plynŧ. Rozeznáváme tyto hlavní části čištění: mechanické biologické chemické 5.2.1 Mechanické čistění Tímto zpŧsobem čištění lze odstranit z odpadní vody rozptýlené minerální a organické látky, které se dají rozdělit na látky těţké (pohybují se nejvíce u dna a usazují se poměrně velmi snadno), látky vodou unášené a v ní rozptýlené a látky plovoucí na vodě (látky s menší specifickou váhou neţ je specifická váha vody, tzn. tuky, olej, benzin, nafta apod.). Pro kaţdou skupinu látek se pouţívají jiná čistící zařízení, která se seskupují v celky, ve kterých se pak odpadní vody zbaví téměř všech nečistot.
15
Obr.3. Obvyklá skladba strojŧ pro mechanické čištění česle
lapač písku
usazovací nádrţ
větve
písek
olej
kusy papíru
škvára
benzin
štěrk ›2mm
uhlí
tuky
umělá hmota
štěrk ‹ 2mm
dosazovací nádrţ
kal
Česle – (obr. 4) tato zařízení zachycují těţké plovoucí i po dně posunované hmoty. Hlavním cílem je cezení odpadní vody a odstranění nečistot, které by mohly poškodit čerpadla a zanášet usazovací nádrţ. Česle se staví obyčejně kolmo na směr proudu vody. Rozdělení česlí: -
podle šířky prŧlin hrubé - › 60mm jemné- ‹ 40mm
-
podle rychlosti vody mezi česlicemi 0,6 – 1 m.s-1 ; max. 1,4 m.s-1
-
podle produkce shrabkŧ 4 4 – 8 kg/ 1 EO . rok
-
podle zpŧsobu obsluhy ruční sbírání strojové sbírání
4
Nečistoty zachycené na česlích (hadry, plasty, větve, kuchyňsky odpad, fekálie). Jsou hygienicky závadné a obsahují velké mnoţství patogenŧ. Spalují se, sládkují a ve zvláštních případech i kompostují.
16
Obr.4 Česle – 1-podélný řez ; 2 - pŧdorys
Zdroj – Jirsák, Z. Čištění odpadních vod o
Lapáky písku – pomocí těchto zařízení se odstraňují z odpadních vod těţší minerální
látky (písek, škvára, uhlí, skořápky, úlomky kostí apod.). Tyto látky se odstraňují z dŧvodŧ, ţe svojí přítomností brzdí vyhnívací procesy v zařízeních pro zpracování kalu a zároveň poškozují kovové části čistících zařízení. Lapáky písku bývají navrţeny tak, aby zachytily částice do velikosti zrn 0,2 – 0,25 mm o hustotě asi 1400 kg.m-3. Typy lapákŧ písku: -
Horizontální lapáky písku - (obr. 5) řadí se sem komorové a štěrbinové lapáky písku. Horizontální lapáky písku mají nevýhodu v jejich velké délce a hloubce. Jejich obsluha je obtíţná z dŧvodŧ automatizace vyklízení.
Obr. 5. Horizontální lapák písku
Zdroj – Jirsák, Z. Čištění odpadních vod
17
-
Vertikální lapáky písku – (obr.6) řadí se sem vírové a provzdušňované lapáky písku. Vertikální typy lapáku se pouţívají u čistíren odpadních vod do přibliţně 20 000 EO. 1
Vírový lapák písku – funguje na základě odstředivé síly, pomocí níţ je schopen od sebe oddělit látky s rŧznou hustotou. Pouţívá se u čistíren o velikosti 10 000 aţ 100 000 EO.
2
Provzdušňovaný lapák písku – umoţňuje vyflotování plovoucích látek na hladinu vody odkud mohou být odstraněny. Tento typ lapáku je velmi účinný, ale k jeho nevýhodě patří to, ţe při aeraci lapáku dochází k biochemickým procesŧm a rozkladu org. materiálu. Pouţívání tohoto typu lapáku se doporučuje u čistíren odpadních vod větších jak 5000 EO.
Obr. 6 Vertikální lapák písku- 1 usazovací prostor, 2 norná stěna
Zdroj – Jirsák, Z. Čištění odpadních vod o Usazovací nádrţ – (obr.7) zde se provádí očišťování odpadních vod od jemně rozptýlených organických nečistot usazováním v usazovací nádrţi. Nečistoty klesají ke dnu ve formě řídkého, vodnatého kalu. Dociluje se toho tím, ţe se očišťovaná voda 18
dokonale uklidní v usazovací nádrţi, ve které voda buď nehybně stojí ( přerušovaný provoz) nebo protéká velmi malou rychlostí (usazování v nepřetrţitých provozech). Usazování rozptýlených nečistot je závislé na velikosti plochy usazovací nádrţe, nikoliv na hloubce. Při vhodně a správně navrţené usazovací nádrţi dojde k sedimentaci aţ 70%. Produkt sedimentace se nazývá primární kal a lze ho pouţívat dále na produkci bioplynu. Obr. 7 Svislá usazovací nádrţ - 1 svislý uklidňovací válec, 2 odrazová deska, 3 usazovací prostor
Zdroj – Jirsák, Z. Čištění odpadních vod o Dosazovací nádrţ – (obr.8) slouţí k separaci aktivovaného (sekundárního) kalu za biologickou linkou čistírny odpadních vod, nebo k zachycování biologického kalu z filtrŧ. Nevhodně navrţená dosazovací nádrţ mŧţe znehodnotit celé čištění v čistírně. Dosazovací nádrţ musí zabezpečit odseparování sekundárního kalu od vyčištěné odpadní vody s minimální zbytkovou koncentrací nerozpuštěných látek a zahuštění odsazeného kalu na poţadovanou koncentraci.
19
Obr.8 Dosazovací nádrţ- 1 uklidňovací válec, 2 kalové potrubí pro odtok přebytečných kalŧ
Zdroj – Jirsák, Z. Čištění odpadních vod 5.2.2 Biologické čištění „Tímto zpŧsobem čistění, nazývaným téţ dočišťováním odpadních vod, které následuje většinou po čištění mechanickém (přečistění), lze odstranit z odpadních vod ty nejjemnější, polorozpuštěné i rozpuštěné organické a jiné látky. Podstatou tohoto zpŧsobu čištění jsou biologické a chemické rozkladné pochody, vyvolané ţivotní činností mikroorganismŧ, které zpŧsobují hnití a mineralisaci nečistot v odpadní vodě.“ [Jirsák, Z. Čištění odpadních vod, 1957] Proces biologického čištění odpadních vod je zaloţen na principu oxidačně – redukčních biochemických reakcích. Tyto reakce je moţno rozdělit na oblast aerobní a anaerobní. Čistící metody, které odstraňují organické látky, ale i dusík a fosfor, se dělí na: -
Oxická – je zde přítomen rozpuštěný kyslík. V této fázi dochází i oxidaci organických látek a k nitrifikaci.
-
Anoxická – není zde přítomen rozpuštěný kyslík. Místo něho jsou zde přítomny dusíkaté sloučeniny – dusičnany a dusitany. V této fázi dochází k denitrifikaci.
-
Anaerobní – není zde přítomen ani kyslík, jako u oxické fáze, ani dusitany z anoxické.
Probíhá
zde
anaerobní 20
acidogeneze,
acetogeneze
a
metanogeneze, ale také procesy na odstranění síry – desulfutace a na odstranění polyfosfátŧ – depolymerace. Podle biochemické rozloţitelnosti mŧţeme dělit organické látky na 3 skupiny: -
Snadno rozloţitelné organické látky – jsou to převáţně nízkomolekulární organické látky (cukry, kyseliny alkoholu). Obsah těchto látek v odpadních vodách je asi 20%.
-
Pomalu rozloţitelné organické látky – jsou to vysokomolekulární organické látky, rozpustné, koloidní i nerozpustné (peptidy, bílkoviny, sloţitější cukry, tuky): Obsah ve splaškových odpadních vodách je přibliţně 55%.
-
Nerozloţitelné organické látky – v odpadní vodách se vyskytují ve formě rozpuštěné a to 10% a ve formě nerozpuštěné 15%. Tyto nerozloţitelné organické látky zŧstávají v odpadních vodách jako zbytkové znečištění.
Při biologickém čištění odpadních vod část organických látek odstraněných zoxiduje na oxid uhličitý a vodu a část se spotřebuje na syntézu zásobních látek (polysacharidy a lipidy) a nových buněk (rŧst mikroorganismŧ). 5.2.3 Chemické čištění Tato fáze čištění následuje po mechanickém a biologickém stupni čištění. Provádí se, aby se odstranily zbytky nutrietŧ, které ve vyčištěné vodě ještě zbyly a mohly by zatíţit recipient. Po mechanickém a biologickém čištění obsahuje vyčištěná voda převáţně dusík (amoniak, dusičnan) a fosfor (ortofosfáty) a dŧvodŧ moţné eutrofizace 5 jsou tyto sloučeniny ve vodě neţádoucí. „Dusík (anorganický) lze eliminovat procesem denitrifikace6 a převést ho na molekulární dusík unikající do atmosféry. Fosfor se odstraňuje aplikací solí, např. chloridu ţelezitého, síranu ţelezitého, síranu hlinitého či hydroxidu vápenatého s účinností 90 % navázání ortofosfátu. Jednoduché odbourání ţivin je zaloţeno na aplikaci porostŧ vyšší makrovegetace, např. mokřadní rostliny skřípinec Schoenoplectus lacustris či splývavého druhu tokozelky Eichhornia. Vhodným zpŧsobem je vyuţití kultury zelených řas rodŧ Chlorella, Scenedesmus.“ [Říhová Ambroţová,Jana – Encyklopedie hydrobiologie; Je proces obohacování vody o ţiviny. Převáţně o fosfor a dusík. Dochází k přemnoţení planktonu, k nedostatku kyslíku ve vodě, úhynu ryb a organismŧ v ní ţijící. Rozlišuje se na přirozenou a nepřirozenou (zpŧsobenou lidskou činností). 6 Je proces koloběhu dusíku. Mění se dusičnany na elementární dusík. N03→NO2→NO→N2O→N2 5
21
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-006/ebook.html?p=C003] Obecně pouţívaný zpŧsob desinfekce odpadních vod je chlorování. Dalším zpŧsobem je UV zářením. Tento zpŧsob je ovšem vyuţívaný méně. 5.2.3.1 Chlorování odpadních vod Jak je uvedeno v knize Čištění odpadních vod od Ing. Zdeňka Jirsáka, účelem chlorování odpadních vod není ji zbavit od běţných nečistot, ale především bezpečně usmrtit všechny choroboplodné zárodky, sníţit mnoţství bakterií a zvýšit odolnost vody proti zahnívání. Chlór musí být dostatečně dlouho ve styku s vyčištěnou vodou. Jak se uvádí ve výše uvedené knize, pokud se po 15min objeví přebytek chlóru (0,2-1 mg na 1 litr), je voda dostatečně desinfikována. Obecně se udává čas chlorování 20-30min. Mnoţství dávkovaného chlóru se určuje podle stupně přečištění odpadní vody a pouţívá se většinou tekutý chlór. Chlorování se provádí ve speciálně nádrţích k tomu určených a nebo v usazovacích nádrţích, které musí mít dostatečně dlouhou dobu prŧtoku. Měření obsahu chlóru v nádrţi se provádí chlorkolorimetrem. Obr. 9 – 1 dřevěné přepáţky v nádrţi
Zdroj – Jirsák, Z. Čištění odpadních vod [Srov. Jirsák,Z. Čištění odpadních vod, 1957;Vítěz,T. & Groda,B. Čištění a čistírny odpadních vod.2008
22
6 INTENZIFIKACE ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD „V současné době je celá řada ČOV hydraulicky i látkově přetíţena. Dŧvodŧ je několik. První příčinou je rŧst stávající oblasti obsluhované čistírnou odpadních vod. Druhou příčinou je připojení dalších oblastí na stávající čistírny odpadních vod. Třetím dŧvodem jsou kritéria na odtoku z ČOV, zejména v ukazatelích dusíku a fosforu. Čistírny odpadních vod byly navrhovány na odbourání uhlíkatého znečištění. Odbourání sloučenin dusíku a fosforu vyţaduje výrazně větší objemy čistících jednotek, ale ve svém dŧsledku sniţuje na odtoku z ČOV i hodnoty v ukazatelích BSK a NL. Poslední ale neméně dŧleţitou příčinou je zastaralé vybavení a nefunkční technologie, nebo potřeba instalovat progresivnější a ekonomičtější technologii. V tomto případě mŧţe být dŧvodem pro intenzifikaci zvýšení spolehlivosti ČOV a sníţení provozních nákladŧ. Moţná je i kombinace uvedených dŧvodŧ.“ [Hlavínek, P.: Metodika návrhu intenzifikací čistíren odpadních vod, habilitační práce, leden 1996] Na mnoha čistírnách došlo v rámci moţností k intenzifikaci, ale přesto jsou čistírny, které dosud tuto problematiku nevyřešily. Po vstupu do EU se nároky na kvalitu vypouštěné vody do recipientu ještě více zvýšily, proto i malé čistírny, které jsou dnes ještě zastaralé a mnohdy ve špatném technickém stavu prochází rekonstrukcí. Sankce za nedodrţení předepsaných parametrŧ jsou příliš vysoké a čerpání finančních zdrojŧ z fondŧ EU přispívá k radě regionálních projektŧ, kterou vedou k zlepšení tohoto problému. „Dŧvodem k intenzifikaci ČOV mŧţe být i celá řada dalších opatření jako je např. sníţení mnoţství toxických látek nebo řízení přepadajícího mnoţství vody přes odlehčovací komory na jednotné síti, které vede k nutnosti zvýšit kapacitu ČOV s ohledem na dešťové vody. Dŧvodem mohou být také změny předpisŧ o ukládání kalŧ, které vedou k nutnosti intenzifikovat kalové hospodářství ČOV.“ [Hlavínek,P. – Novotný, D. Intenzifikace čistíren odpadních vod. NOEL 2000 s.r.o. ISBN 80–86020– 01-0]
23
Tabulka č.1 Faktory vyúsťující v intenzifikace ČOV Faktor
Zpŧsob
Zvýšení mnoţství nebo znečištění
Zvýšení kapacity ČOV
v stávající oblasti Rozšíření oblasti obsluhované ČOV
Zvýšení kapacity ČOV
Přísnější kritéria
Zvýšení schopnosti k odstranění specifických znečišťovatelŧ nebo odstranění dalších znečišťovatelŧ
Zastaralé zařízení nebo technologie
Zvýšení spolehlivosti ČOV a/nebo sníţení provozních nákladŧ
Zdroj- [Hlavínek,P. – Novotný, D. Intenzifikace čistíren odpadních vod. 2000] Mezi poţadavky na intenzifikace ČOV patří zejména: sníţení hodnot základních posuzovaných ukazatelŧ účinnosti čištění, tj. sníţení obsahu BSK5 resp. CHSK, obsahu dusíku především v amoniakální a nitrátové formě, obsahu fosforu a NL zvýšení objemové kapacity čistírenských zařízení stabilita čistícího účinku při proměnném mnoţství a látkovém zatíţení sníţení produkce kalu, zlepšení jeho zpracovatelnosti a vyuţitelnosti sníţení nárokŧ na energii a sníţení pracnosti obsluhy K dosaţení poţadavkŧ jsou preferovány následující postupy: modifikace aktivačního procesu, potlačující vláknité bytnění aktivovaného kalu procesy, umoţňující nitrifikaci s následnou denitrifikací procesy, umoţňující biologické odstraňování fosforu zvýšení provozní koncentrace biomasy kombinací vynášené a přisedlé a polokultury kombinace dvoustupňového čištění v biologické části čistírny sériovým zapojením vysoko a nízkozatěţovaného stupně s případným vynecháváním primární sedimentace kombinace anaerobního a následného aerobního stupně, zvláště u koncentrovaných prŧmyslových odpadních vod 24
zvyšování prŧměrné doby zdrţení biomasy v aktivačním systému pouţívání provzdušňovacích zařízení s vyšším vyuţitím kyslíku enzymatické preparáty ( Lapol, AN, ANR) [Tempus konference – Čištění odpadních vod – sborník přednášek, KZI FS ČVUT, IHE Delft, Praha, 7.-11.9.1992]
25
7 ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD V HROTOVICÍCH Město Hrotovice leţí 20 km jihovýchodně od města Třebíč na jiţním okraji Českomoravské vrchoviny. První písemná zmínka pochází z roku 1228. Katastrální území má výměru 2 123,08 ha , v obci ţije 1 792 obyvatel a hustota zalidnění je cca 84,59 obyv./km2. Hrotovice leţí v nadmořské výšce 417 m.n.m. Základním geologickým podloţím jsou metamorfované vyvřelé horniny – ortonily. Jsou zde časté ostrŧvky krystalických vápencŧ nebo serpetinitŧ. Katastrální území Hrotovic leţí v oblasti Českého masívu, v území krystalinika. Co se týče pŧdy jsou zde vyvinuty hnědozemě s příměsí spraší. Území přísluší do povodí řeky Jihlavy a je odvodňováno potokem Mocelem (Rouchovankou). Podle klimatické rajonizace se nachází oblast Hrotovic v MT 11 (oblasti mírně teplé s dlouhým suchým a teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem; viz příloha č.2). Hrotovicemi vede silnice II.třídy č.152, která spojuje města Moravské Budějovice – Hrotovice – Ivančice – Brno. Dominantou města Hrotovice je zámek, kde stávala starověká tvrz. Nejstarší dochovanou památkou je kostel sv. Vavřince. Asi 3,5 km směrem na jih od zastavěného území obce leţí archeologická lokalita Mstěnice, která je známa nalezištěm českých granátŧ. Jedná se o zapsanou nemovitou kulturní památku. Ve městě je široká občanská vybavenost – dva hotelové komplexy, základní, mateřská a umělecká škola, síť obchodŧ a sluţeb, výroba krmných směsí, zemědělské druţstvo, stavební firmy, kovodělná firma. V obci je provozována zemědělská výroba rostlinného a ţivočišného charakteru a menší prŧmyslová výroba. 7.1 Stávající čistírna odpadních vod v Hrotovicích Čistírna odpadních vod v Hrotovicích byla vybudována v roce 1971 firmou DRUPOS Brno a investorem bylo město Hrotovice. V součastné době je provozovatelem čistírny odpadních vod Hrotovice VAS,a.s. Brno, div. Třebíč (spolumajitelem zŧstává město Hrotovice). Čistírna je postavena asi 1,5 km od zástavby domŧ, je umístěna jiţně pod městem a nachází se tedy mimo sídelně vyuţitého území. Výstavba čistírny odpadních vod se započala v roce 1971 a v roce 1973 začal zkušební provoz, kde byly doladěny nedostatky, které by bránily stálému provozu. Trvalý provoz na čistírně odpadních vod v Hrotovicích se koná od roku 1975.
26
Stávající čistírna odpadních vod je projektována na 1800 ekvivalentních obyvatel. Typem čistírny odpadních vod, která je vybudována v Hrotovicích, je mechanicko – biologická čistírna. Jedná se o typový oxidační příkop s předřazeným mechanickým přečištěním v podobě ručně stíraných česlí a ručně vyklízeného horizontálního lapáku písku. Technologickým čištěním je velmi nízko zatěţovaná aktivace s prodlouţenou aerací kalu. Přebytečný kal je čerpán na kalové pole, kde dochází k jeho přirozenému vysušení. Recipientem čistírny odpadních vod je potok Milačka. V areálu se nachází také provozní místnost, ve které je hygienické zařízení, místnost obsluhy a elektrický rozvaděč. Provozní místnost je spojená s objektem kalové čerpací stanice. Dále je v areálu studna o prŧměru 1m a hloubce 8 m a kabelová přípojka elektrické energie. Na čistírně odpadních vod provádí obsluha denně (3 hodiny) záznamy o počasí, poruchách provozu, dovozu aktivovaného kalu, odvozu kalu k likvidaci, odvozu shrabkŧ k likvidaci a případných zvláštních změnách v provozu. Současná čistírna odpadních vod není schopna zabezpečit poţadovanou účinnost čistění při napojení 2200 EO. Účinnost čištění je asi 90%. Celá stavba je také ve velmi špatném technickém stavu a její ţivotnost je omezena na několik let. 7.1.1 Mechanická část čistírny odpadních vod Mechanicko – biologická čistírna odpadních vod se skládá z : Ručně sbíraných česlí Horizontálního lapače písku Betonového ţlabu 350/200mm spádu 10 ‰ s Thompsonovým přepadem Rozdělovací šachty Oxidačních příkopŧ Dosazovací nádrţe Kalové jímky Kalové čistící stanice Výtlaku vratného kalu Sedmi kalových polí Česle – ručně shrabované česle z pásové oceli 8/30 s prŧlinami 23 mm o rozměrech 535 x 380 mm. Nahoře jsou opatřené ţlábkem na shrabky, do kterého se shrabují hráběmi na shrabky. Ze ţlábku se dávají do kbelíku na shrabky a 27
ponechávají se na nepropustném betonovém podkladě, odkud se později odváţejí spolu s pískem z lapáku písku na skládku Petrŧvky. Lapák písku – je dvoukomorový, kde uzavření jednotlivých komor je umoţněno stavítky. Je proveden z ţelezobetonu v jednom bloku s česlemi. Z lapače písku se písek vybírá ručně lopatou na zpevněnou plochu vedle lapače. Thompsonŧv měrný přepad – umístěn na konci otevřeného ţlabu od lapače písku, před rozdělovací komorou. Jeho rozměry jsou 350 x 175 mm. Rozdělovací šachta – betonový objekt umoţňující přivádění odpadní vody do oxidačních příkopŧ tak, ţe je moţné uzavření přítoku kaţdého příkopu ručními stavítky. Do tohoto objektu je zaústěn výtlak vratného kalu. 7.1.2 Biologická část čistírny odpadních vod Oxidační příkopy – čistírna se skládá ze dvou oxidačních příkopŧ lichoběţníkového tvaru o rozměrech 60,2 m x 12,2 m a o hloubce 1,4 m. Aerační systém – aerátory na nosném mostu nad oběma oxidačními příkopy jsou zhotoveny z válce s lopatkami. Poháněny jsou elektromotory s převodovou skříní. Dosazovací nádrţ – o objemu 37,48m3 (typ DN 420). Čerpání vratného kalu – z kalové jímky se vratný kal čerpá jedním čerpadlem do potrubí s moţností přepojení na výtlak do rozdělovací šachty – vratný kal, nebo na kalová pole – přebytečný kal. Druhé čerpadlo je zde záloţní. Obsluha stanice musí denně zkontrolovat stejnoměrný nátok na oba oxidační příkopy, popř. nastavit aerátory do vodorovné polohy s ponořením lopatek min. 30mm a max. 50mm. Dbát na to, aby na hladině nebyly pevné předměty, které by mohly poškodit lopatky. U dosazovací nádrţe je nutno zkontrolovat nátok a odtok vyčištěné vody do recipientu. Čerpání vratného kalu je stanoveno technologem a je nutné dohlíţet na ucpávky čerpadel. V zimním provozu musí byt aerátory zakryté a při zamrznutí nerozbíjet led, ale nechat ho rozpustit provozem. 7.1.3 Kalové a odpadové hospodářství Čerpání přebytečného kalu je pomocí čerpadla na kalová pole ( 7 polí o rozměrech 5 x 3 m), kde dochází k jeho odvodňování. Kalová pole jsou opatřena drenáţí, zaústěnou 28
do oxidačního příkopu. Nad drenáţí je vrstva štěrkopísku o tloušťce 15 cm a písku 10 cm. Na jednotlivá pole je kal napouštěn šoupáky. Prŧměrné mnoţství kalu produkovaného na čistírně odpadních vod v Hrotovicích je 42t/rok. Vyhnilý stabilizovaný kal je na základě smlouvy pouţíván Zemědělských druţstvem
Hrotovice na zemědělské vyuţití spolu s chlévskou mrvou. Dle plánu
rozvozu chlévské mrvy ZD Hrotovice přijímá pouze kaly odpovídající kvalitě ČSN – Prŧmyslové komposty. Tabulka č.2 Z hlediska zákona č.185/2001 Sb. vznikají při provozu tyto odpady: Katalogové číslo
Název
Likvidace
Zajišťuje firma
19 08 05
Stabilizovaný kal
Zemědělství
ZD Hrotovice
19 08 01
Shrabky z česlí
Odvoz na skládku
ESKO – T s.r.o.
Petrŧvky
Třebíč
Odpad z lapáku
Odvoz na skládku
ESKO – T s.r.o.
písku
Petrŧvky
Třebíč
19 08 02
Zdroj dat- Provozní řád ČOV Hrotovice 7.2 Stávající stoková a kanalizační síť Město Hrotovice je odkanalizováno převáţně jednotnou stokovou sítí, pouze v lokalitách nové výstavby byla vybudována oddílná kanalizace. Celková délka stokové sítě je 14302,60 m. Materiál trub je převáţně betonový, ale technický stav odpovídá stáří kanalizace a v některých místech dochází dle kamerového prŧzkumu k úniku odpadních vod do podzemních vod a naopak. Kapacita kanalizace je v některých místech vlivem rozvoje města nedostatečná. Na kanalizační síti se nachází celkem 5 odlehčovacích komor. Odpadní vody jsou odváděny na čistírnu odpadních vod (1800 EO), která nesplňuje poţadavky NV č. 61/2003 Sb. a legislativu EU – Směrnice č. 91/271/EHS. Je tedy nutná její intenzifikace. [Srov. Provozní řád čistírny odpadních vod v Hrotovicích; Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení]
29
Tabulka č.3 Přehled o připojení obyvatel v současnosti: Trvale ţijící obyvatelé
Obyvatelé připojení na
Podíl připojených obyvatel
kanalizaci 1792
1639
91,5%
Zdroj dat- Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení
30
8 POROVNÁNÍ VÝSTUPNÍCH PARAMETRŦ S PLATNOU LEGISLATIVOU Tabulka č.4 Směrnice EU 91/271 EHS Zdroj znečištění
BSK5
CHSKcr
NLmatter
Ncelk.
Pcelk.
EO
[mg.l-1]
[mg.l-1]
[mg.l-1]
[mg.l-1]
[mg.l-1]
2000 – 10 000
25
125
60
-
-
10 001 – 100 000
25
125
35
15
2
nad 100 000
25
125
35
10
1
Zdroj- Jančí, S. Čištění odpadních véd v obci do 10 tis. EO. Diplomová práce, Brno. 2008 Tabulka č.5 Ukazatelé znečištění (bilanční) Denní mnoţství Specifická
150 l/os/den
Roční mnoţství 3
36,00 m /den
Koncentrace
13 140 m3/rok
spotřeba vody NL
55 g/os/den
BSK5
60 g/os/den
CHSKcr
120 g/os/den
Pcelkem
2 g/os/den
N-NH4
10 g/os/den
Ncelkem
10 g/os/den
13,20 kg/den
4,82 t/rok
367 mg/l
14,40 kg/den
5,26 t/rok
400 mg/l
28,80 kg/den
10,51 t/rok
800 mg/l
0,48 kg/den
0,18 t/rok
13 mg/l
2,40 kg/den
0,88 t/rok
67 mg/l
2,40 kg/den
0,88 t/rok
67 mg/l
Zdroj dat- V.A.S a.s.,. divize Třebíč – měřené hodnoty 2007-2009 NL- nerozpuštěné látky BSK5 – biochemická spotřeba kyslíku pětidenní s potlačením nitrifikace CHSKcr – stanovení chemické spotřeby kyslíku. Podle ČSN ISO 15705 se stanovuje chemická spotřeba kyslíku dichromanem ve zkumavkách. Určení této veličiny patří mezi významná analytická stanovení ve vodohospodářské praxi. Pcelkem – celkový fosfor N-NH4 – amoniakální dusík Ncelkem – celkový anorganický dusík
31
Tabulka č.6 Emisní limity rekonstruované čistírny Poloţka
Jednotka
Hodnota „p“
Hodnota „m“
BSK5
mg/l
20
40
CHSKCr
mg/l
90
130
NL
mg/l
25
50
N-NH4
mg/l
15
30
Pc
mg/l
2
6
Zdroj dat- Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení „p“ – koncentrace, které mohou být překročeny v přiměřené míře podle NV 61 „m“ – maximální koncentrace, které nelze překročit
32
9 POPIS PLÁNOVANÉ INTENZIFIKACE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD A REKONSTRUKCE STOKOVÉ SÍTĚ V rámci skupinového projektu „ Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II“, který by měl řešit odkanalizování a čištění odpadních vod, je vybráno 9 územních celkŧ – aglomerací – v povodí řeky Dyje. Tento skupinový projekt by měl vést ke zlepšení kvality vod v místních vodotečích povodí řeky Dyje a řeky Dyje samotné v pŧsobnosti kraje Vysočina, kraje Jihomoravského a kraje Jihočeského. Investorem plánované akce je společnost Svaz vodovodŧ a kanalizací měst a obcí s.r.o. Cílem výše uvedeného projektu jsou rekonstrukce a doplnění kanalizace a to – ČOV a kanalizace v lokalitě Hrádkov, Vratíkov, Benešov, Okrouhlá, Valchov a Velenov, ČOV a kanalizace ve Vladislavi, II.etapa kanalizace v Třebíči, ČOV a kanalizace v Hrotovicích, ČOV a kanalizace v Moravském Krumlově, kanalizace v Novém Městě na Moravě, ČOV a kanalizace Velkém Meziříčí, ČOV a kanalizace ve Slavonicích a kanalizace v Dačicích. Tento skupinový projekt se uchází o přidělení dotace z Fondu soudrţnosti Evropské unie a po skončení by měl navázat na úspěšný projekt ,, Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje I“ z roku 2002, na který byla schválena dotace z Fondu soudrţnosti v Bruselu roku 2002. V současné době není ve městě Hrotovice vybudován kvalitní stokový systém ani soustavná kanalizace, která by odváděla odpadní vody na čistírnu, kde by byly vyčištěny v souladu s legislativou EU a legislativou ČR. Podle Plánu rozvoje vod a kanalizace kraje Vysočina jsou Hrotovice zařazeny do aglomerace s 2200 EO. Vzhledem ke špatnému stavu kanalizace jsou Hrotovice navrţeny na zařazení do seznamu aglomerací ČR do 2000 EO, u kterých není vyřešeno odkanalizování a čištění odpadních vod v souladu se Směrnicí č. 91/271 EHS a mělo by být tak učiněné do 31.12.2010. Cílem dílčího projektu je tedy vytvoření jednotné i oddělené kanalizace a to v místech souvislé zástavby. Po skončení této rekonstrukce bude ve městě napojeno na kanalizaci a následně na ČOV 96% obyvatel města. Podle § 1 zák. č. 100/2001 SB., o posuzování vlivu na ţivotní prostředí, v platném znění, je navrhovaný záměr zařazen do kategorie II. – čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel a kanalizace od 5000 do 50 000 napojených obyvatel nebo prŧmyslové kanalizace o prŧměru větším neţ 500 mm.
33
9.1 Základní informace Předpokládaný termín zahájení stavebních prací : září 2008 Předpokládaný termín ukončení stavby: září 2010 Zkušební provoz a kolaudace: do prosince 2011 Výčet dotčených územně samosprávních celkŧ: kraj Vysočina, město Hrotovice, k.ú. Hrotovice Investor a provozovatel zdroje: Svaz vodovodŧ a kanalizací měst a obcí s.r.o. ; Soběšická 156, 638 00 Brno Organizace zodpovědná za přípravu skupinového projektu: AQUA PROCON s.r.o.; Palackého tř.12, 612 00 Brno 9.2 Popis technického a technologického řešení záměru Konkrétní cíle projektu : Výstavba nové oddílné a jednotné kanalizace včetně objektŧ na stokové síti Rekonstrukce stávající jednotné kanalizace včetně objektŧ na stokové síti Rekonstrukce stávající ČOV V nově napojovaných lokalitách budou odváděné odpadní vody čistě splaškové, protoţe se zde nenachází ţádná prŧmyslová výroba a v případě rekonstrukce a výstavby jednotné kanalizace budou zaústěny do stok svody dešťové vody a svody ze zpevněných ploch. Tabulka č.7 Dle zpracované projektové dokumentace bude výrobní kapacita: Stávající počet napojených
Nově připojených obyvatel
Celkové připojení obyvatel po realizaci záměru
obyvatel 91,5%
4,5%
96%
1639
80
1719
Zdroj – Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení
34
9.2.1 Kanalizace Záměr projektu přestavuje novou splaškovou kanalizaci o délce 872 m, novou jednotnou kanalizaci v délce 183 m a rekonstrukci jednotné kanalizace v délce 1920m. V rámci Projektu na ochranu povodí Dyje II dojde ke zbudování nové dešťové kanalizace o délce 765m. „Celkový počet odboček pro domovní přípojky napojených do nové nebo rekonstruované kanalizace v rámci tohoto projektu je 129 ks, počet odboček pro připojení vpustí bude 47 ks.“ [Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení] Propojení ulic: Zahradní – Na Výsluní – Podloučky (stoky AA, AA 4, A – část 2) Stoka AA je vedena z ulice Podloučky ze šachty, do které je napojena i stoka A část 2. Její trasa je vedena nejprve zahradami, kde bude rekonstrukce provedena vtaţením inverzního bezešvého rukávce, který se napustí polyesterovou pryskyřicí. Budou vybudovány nové revizní šachty a to na křiţovatce ulice Letné a Na Výsluní. Odsud stoka pokračuje v místní komunikaci, přechází překopem přes krajskou komunikaci II/152, dále přes zahrady a pod rodinným domem, kde bude vyvloţkována. Rekonstrukce stoky AA je ukončena v ulici Zahradní. Jedná se o rekonstrukci stávající jednotné kanalizace v její pŧvodní trase z dŧvodu špatného technického stavu. Křiţovatka ulic Podloučky – 1.Máje (stoky: B, BA, OS 1-B, odlehčovací komora OK 1-B) Stávající stoka B jednotné kanalizace je vedena ulicí 1. Máje, přes potok Milačka a je zaústěna do sběrače A v křiţovatce ulic 1.Máje a Podloučky. Před přechodem přes potok je osazena revizní šachta, která slouţí k nouzovému odlehčení vod do potoka při dešti. Potrubí stoky B je při přechodu potoka umístěno v betonové chráničce a zasahuje do prŧtočného profilu koryta potoka. Rekonstruována bude část stoky B od napojení do stoky A, přechod přes potok, bude osazena nová odlehčovací komora a rekonstruována část stoky před komorou. Rekonstrukce vyvolá změnu v trase na stoce BA a výstavbu nové odlehčovací stoky. V rámci výstavby kanalizačních stoky B bude kříţen potok Milačka, který je ve správě ZVHS, pracoviště Třebíč. V jeho ochranném pásmu bude provedena rekonstrukce stoky B, rekonstrukce odlehčovací komory a odlehčovací stoky OS 1-B. Potrubí rekonstruované stoky B bude v místě přechodu potoka uloţeno do betonového 35
stupně, který bude vybudován v rámci úpravy koryta potoka. Projekt na úpravu celého koryta zpracovala firma VH ateliér s.r.o. pro ZVHS Třebíč. Jeho součástí je i projekt vyústěného objektu na odlehčovací stoce OS 1-B. Propojení ulic Dolní – U Obory (stoky BB) Stávající stoka kanalizace BB je vedena z ulice U Obory přes zahrady rodinných domŧ a částečně i pod nimi do ulice Dolní. Šachty v této trase budou zrekonstruovány vyloţením stoky inverzním bezešvým rukávcem, který bude napuštěn polyesterovou pryskyřicí. Část stok bude rekonstruována v otevřeném výkopu. Dŧvodem rekonstrukce je nevyhovující technický stav potrubí a revizních šachet. Lokalita Hladov (stoka AG 3) Stoka AG3, která je stoka jednotné kanalizace, je napojena z betonových trub do stávající kanalizace v ulici Hladov. Dále bude pokračovat zrekonstruovaná stoka po spádu aţ do revizní šachty (Š 83), která se nachází ve sběrném dvoře města Hrotovice. Rekonstrukcí v této lokalitě projde krátký úsek, který zŧstane ve své pŧvodní trase. Dŧvodem je opět špatný technický stav. Odlehčovací komora OK 47 (ulice Podloučky) V této rekonstrukci proběhne nahrazení současné komory s oboustranným přelivem z dřevených fošen komorou s bočním přelivem. Celá rekonstrukce proběhne ve stávajícím místě. Lokalita Šajby (stoky C, C1, C2, CD, CD1) Tato část rekonstrukce je poměrně jedna z nejrozsáhlejších. V lokalitě Šajby není vybudován systém odvádění splaškové vody. Tato voda je vypouštěna do otevřeného silničního příkopu. Dŧvod tohoto vypouštění spočívá ve spádových poměrech. V rámci rekonstrukce proběhne vybudování nové stoky C, která se v ulici Brněnská napojí na stoku AA. Současně budou vybudovány dvě boční stoky C1 a C2, které budou odvádět splaškovou vodu z přilehlých ulic. Druhou částí této rozsáhlé rekonstrukce je vybudování stoky CD, která bude slouţit pro odvádění dešťové vody, avšak bude situována v opačném spádu neţ stoka C. Zakončení stoky CD vede do silničního příkopu, kde jsou přiváděny dešťové vody
36
z komunikací, rodinných domŧ a zpevněných ploch. Na stoku CD navazuje boční stoka CD1. Vybudování této dešťové kanalizace v nové zástavbě je nezbytné pro odlehčení splaškové vody v Podloučkách. Ulice Třebíčská, Bratří Lohniských, Krátká, Mírová (stoky AE, AE 1, AE 1-3) Stoka kanalizace AE je ve špatném technickém stavu. Dalším problémem je zpŧsob napojení do hlavního sběrače A, kde je napojení většího profilu do menšího a v ulici Třebíčská jsou vedeny dvě stoky souběţně. V rámci rekonstrukce se provede úprava trasy, aby potrubí vedlo v rovině jízdního pruhu krajské komunikace III. třídy. U stok AE 1 a AE 1-3 proběhne zlepšení technického stavu a úpravy jejich trasy. Ulice F.B. Zvěřiny (stoky A část 3, AH, AG, AZ) Hlavní dŧvod této rekonstrukce je špatný technický stav sběrače A na ulici F.B. Zvěřiny. Po rekonstrukci sběrače dojde k zlepšení stavu části stoky AH na ulici Sokolská a navýšení kapacity stoky AG. Ukončení rekonstrukce sběrače A je neprojektováno na náměstí 8. května, kde je nutnost pouţití atypické revizní šachty v obdélníkovém profilu ze ţelezobetonu. Stoka AZ v místě autobusového nádraţí bude poupravena z dŧvodu špatného úhlu napojení do stoky A. Rekonstrukce části sběrače (stoka A část 1) „Část sběrače vedená mezi ČOV a chatovou osadou je situována v lese. Potrubí je zde vedeno místy ve strmém, těţko přístupném terénu. Vlivem eroze pŧdy je potrubí sběrače místy obnaţeno a jeho technický stav je nevyhovující. Při rekonstrukci zŧstane trasa zachována, nad potrubím bude proveden v terénu manipulační pruh, který bude v prŧběhu výstavby slouţit k pojíţdění vozidly stavby, po ukončení stavby bude zatravněn a ponechán jako přístup pro pracovníky provozovatele při údrţbě potrubí a objektŧ.“ [Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení] Propojení ulic Draţka – Panská (stoky D, D 1, DD, DD 1) Touto rekonstrukcí se docílí k propojení dvou oddílných kanalizací. V ulici Draţka je sice vybudována nová oddílná kanalizace, avšak její uvedení do provozu je závislé na
37
propojení do kanalizace v ulici Panská. Splaškové vody z těchto oddílných kanalizací jsou vedeny aţ do ulice 1.Máje, kde oddílná kanalizace končí. Sběrač A odvádí splaškové vody na čistírnu a voda dešťová je vypouštěna do nedalekého Dolního rybníka. [Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení] 9.2.2 Čistírna odpadních vod Současná čistírna bude zásadně zmodernizována, dojde k vybudování moderní mechanicko biologické čistírny odpadních vod s kompletní kalovou koncovkou. Technologická linka se bude skládat z : Čerpací stanice Mechanického předčištění ( ručně sbírané česle budou nahrazeny strojně sbíranými česlemi; lapák písku) Dešťové nádrţe Směšovací aktivační linky Chemického sráţení fosforu Čtvercových vertikálně protékaných dosazovacích nádrţí Aerobní stabilizace kalu Odvodnění kalu Provozního objektu Tabulka č.8 Přehled návrhové kapacity ČOV I HYDRAULICKÉ ZATÍŢENÍ Prŧměrný denní přítok
označení
hodnota
jednotka
hodnota
jednotka
hodnota
Q24,m
330,00
m3/d
3,82
l/s
120450 m3/r
Q24
363,00
m3/d
4,20
l/s
132495 m3/r
Qd
495,00
m3/d
5,73
l/s
180675 m3/r
Qh
41,80
m3/d
11,61
l/s
366168 m3/r
Qhmin
8,25
m3/d
2,29
l/s
72270
m3/r
Qdešť
50,16
m3/d
13,93
l/s
1204
m3/r
jednotka
odpadních vod Prŧměrný bezdeštný denní přítok Maximální bezdeštný denní přítok Maximální bezdeštný hodinový přítok Minimální bezdeštný hodinový přítok Maximální přítok odpadní vody za deště
38
[Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení] Tabulka č.9 Přehled návrhové kapacity ČOV II NÁVRHOVÉ ZATÍŢENÍ ČOV označení
hodnota
jednotka
hodnota
jednotka
hodnota
jednotka
Biochemická spotřeba kyslíku (5denní)
BSK5
132
kg/d
363,64
mg/l
48,18
t/r
Chemická spotřeba kyslíku (K2Cr2O7)
CHSKCr 264
kg/d
727,27
mg/l
96,36
t/r
Nerozpuštěné látky
NL
121
kg/d
333,33
mg/l
44,17
t/r
Celkový dusík (N-NH4+NNO2+NNO
Nc
24,2
kg/d
66,67
mg/l
8,83
t/r
Celkový fosfor
Pc
5,5
kg/d
15,15
mg/l
2,01
t/r
[Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení] Hygienizace kalu bude zabezpečena aerobní stabilizací, která bude řízená s dobou zdrţení minimálně 40 dnŧ. Recipientem čistírny odpadních vod zŧstává potok Milačka (tabulka ). Tabulka č.10 Recipient – pro čištěné odpadní vody i odlehčované přívaly: Tok:
Milačka
Hydrologické číslo povodí:
4 -16 – 03 – 036
Profil:
Pod obcí Hrotovice, cca 50m nad přítokem zprava
Plocha povodí:
3,61km2
Prŧměrná dlouhodobá roční výška sráţek:
548 mm
Prŧměrný dlouhodobý roční prŧtok:
7 l.s -1
Třída:
III. [Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení]
39
9.3 Financování rekonstrukce 25.2.2010 došlo k předání staveniště k dodavateli stavby. Tato rekonstrukce patří ve svém rozsahu k jedné z největších za poslední desítky let, která se odehrává ve městě Hrotovice. O financování této velmi rozsáhlé akce se jednalo na zastupitelstvu města dne 15.10.2008. V rámci tohoto jednání se rozhodlo o realizaci intenzifikaci a rekonstrukci čistírny odpadních vod a kanalizaci. Tabulka č.11 Financování rekonstrukce ČOV Celkový rozpočet rekonstrukce
cca v70 mil. Kč bez DPH
Nevratná dotace od SPŢP (Státní fond
53 512 183 Kč
ţivotního prostředí) Finanční podíl města Hrotovice
cca 10,7 mil. Kč
Poskytnutá pŧjčka z Operačního programu
5 946 000 Kč
SFŢP Zdroj dat- Zpravodaj města Hrotovice 1/2010; Antonín Mlynář, starosta města
40
10 DOPADY REKONSTRUKCE KANALIZACE A INTENZIFIKACE ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Rekonstrukcí, výstavbou nové kanalizace a intenzifikací čistírny odpadních vod nebude docházet k narušení funkcí přírody, nedojde ke zničení přírodních zdrojŧ a nebude ovlivněná celková kvalita ţivotního prostředí. Přírodní zdroje budou narušeny pouze výkopem, kdy zemina bude po rekonstrukci a poloţení nového potrubí vrácena zpět. Intenzifikace čistírny odpadních vod bude probíhat v současném areálu. V rámci rekonstrukce kanalizace nedojde k ţádné ekologické újmě, naopak dle zpracovaného projektu se přispěje k bezpečnému odvodu splaškových vod z území a jejich svedením na nově vybudovanou moderní ČOV se zajistí ekologické čištění odpadních vod v území. Během rekonstrukce se musí počítat se zvýšeným hlukem (v době od 6-22h) a se zvýšením škodlivin v podobě prachu ze stavebních prací a spalin z výfukových plynŧ od těţké techniky. Čistírna odpadních vod však stojí mimo zastavěné území, 1,5 km od zástavby, nepředpokládá se tedy přímý vliv na zdraví člověka. Co se týče povrchových a podzemních vod, v rámci rekonstrukce a intenzifikace dojde k jejich zlepšení. Nová kanalizace bude bezpečně odvádět odpadní i dešťovou vodu na nově zrekonstruovanou čistírnu, kde bude voda čištěna dle poţadavkŧ legislativy ČR i EU (viz kapitola 4 Legislativa České republiky). Během rekonstrukce se musí dbát na prevenci, aby nedošlo k moţnému poškození ţivotního prostředí: Z hlediska ochrany ovzduší – ochrana dopravní obsluţnosti; při suchém počasí kropit deponovanou zeminu; zajišťovat čistotu komunikací; minimalizovat stání strojŧ se spuštěným motorem Z hlediska ochrany povrchových a podzemních vod – nebezpečné látky se musí skladovat v předepsaných obalech; je nutnost mít u sebe prostředky pro případnou sanaci znečištění Z hlediska zneškodňování odpadkŧ – odpady odváţet pravidelně a vţdy předávat jen pověřené osobě Z hlediska hluku – stavební práce provádět pouze v době k tomu určené; minimalizovat stání strojŧ se spuštěným motorem Z hlediska ochrany přírody – šetrné provádění stavebních prací; šetrná úprava zeleně a případně nové vysazení
41
[Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení] Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II je posouzen dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivŧ na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonŧ (zákon o posuzování vlivŧ na ţivotní prostředí). V tomto zákoně je popsán proces hodnocení vlivŧ na ţivotní prostředí neboli EIA7. Zjišťovací řízení je zpracováno dle přílohy č. 3 k zákonu 100/2001 Sb. Zpracovaný návrh na intenzifikaci ČOV má osvědčení o odborné zpŧsobilosti k poskytování odborných vyjádření dle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci (IPPC).
Environmental Impact Assessment- nalezení nejpřijatelnější varianty záměru, kterým se předchází moţným pozdějším problémŧm a nehodám. Spojení ekologické, ekonomické a sociální varianty. 7
42
11 ZÁVĚR Nejčastějším typem čistíren odpadních vod jsou čistírny mechanicko biologické, jejichţ čištění se skládá z fáze mechanické, biologické a chemické. V části mechanické dochází k odstranění minerálních a organických látek ve vodě rozptýlených, plovoucích na vodě nebo látek posunujících se po dně. Podle převaţujícího druhu a velikosti látek v odpadní vodě se sestavují rŧzné celky, které zbaví odpadní vodu nečistot. Druhou částí čištění odpadních vod je fáze biologická. Biologickou fází se odstraňují ze znečištěné vody nejjemnější látky, látky polorozpuštěné nebo rozpuštěné organické. Dochází zde k řadě rozkladným a hnilobným procesŧm, které jsou vyvolané mikroorganismy. Tento proces je zaloţen na oxidačně – redukčních biologických reakcích. Oxidačně – redukční reakce lze rozdělit na aerobní a anaerobní, tedy podle přístupu kyslíku. U vyčištěné odpadní vody se sleduje faktor BSK5, NL (nerozpuštěných látek) a obsah dusíku a fosforu. Jejich nadměrné mnoţství ve vyčištěné vodě zatěţuje recipient a zpŧsobuje proces eutrofizace vod. Všechny vyčištěné odpadní vody musí splňovat poţadavky legislativy ČR a EU. V poslední fázi, tedy ve fázi chemické, nedochází ke čištění zbylých nečistot, ale ke zničení choroboplodných zárodkŧ. Nejčastějším zpŧsobem je chlorování. Právě sníţení hodnot posuzovaných ukazatelŧ jako je BSK5, NL, obsah dusíku a fosforu vede k intenzifikacím čistíren odpadních vod. Mezi další dŧvody patří zvýšení objemové kapacity a schopnosti vyčištění odpadní vody vzhledem k rozrŧstající se bytové zástavbě. V řadě obcí dochází k budování prŧmyslových zón a mění se sloţení odpadní vody, které zpŧsobuje změnu látkového sloţení vod, přiváděných na čistírnu. V neposlední řadě sem mŧţeme zařadit i sníţení nárokŧ na energii, které jsou upraveny v zákoně 406/2000 Sb. o hospodaření energií. K intenzifikacím čistíren odpadních vod dochází zjednodušeně proto, ţe je třeba zvýšit kapacitu nebo účinnost ČOV, zvýšit spolehlivost případně sníţit náklady na provoz. Po roce 2010 musí splňovat čistírny odpadních vod přísnější parametry a jejich nedodrţení bude podléhat finančním postihŧm. Čistírna odpadních vod v Hrotovicích, která je dimenzovaná pro 2200 EO tento poţadavek nesplňuje a je tedy nutná její intenzifikace. Potřebu intenzifikace ČOV v Hrotovicích potvrdila vláda v seznamu aglomerací ČOV v České republice. Celá rekonstrukce bude probíhat pod regionálním projektem ,,Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II“, který navazuje na jiţ úspěšný projekt I. Současná čistírna, která byla vybudována v roce 1971, je ve velmi špatném technickém stavu. Po vstupu do EU platí i přísnější limity a zákony. S rozrŧstajícím se 43
počtem obyvatel by stará čistírna nesplňovala patřičné kvality. Rovněţ je potřeba zrekonstruovat stokovou síť, která má velmi špatný technický stav, vybudovat oddělenou stokovou sít. V mnoha místech, hlavně staré zástavby, není rozlišena kanalizace zvlášť pro dešťovou a pro splaškovou vodu. Hlavní problém nastával v lokalitě Šajby, kdy při přívalových deštích docházelo k záplavám. V regionálním projektu dojde k rekonstrukcím odlehčovacích šachet, které vyřeší současné problémy s přetěţováním hlavně v deštivých obdobích. Celkový rozpočet rekonstrukce je vyčíslen na 70 mil. Kč. Na financování se podílí SFŢP, který umoţní nevratnou pŧjčku ve výši cca 54 mil. Kč. Na dalším financování se podílí i město Hrotovice, které je spolumajitelem ČOV Hrotovice. Městu byla umoţněna pŧjčka z Operačního programu SFŢP. Ve městě Hrotovice není rozšířená prŧmyslová výroba, která by mohl zatěţovat čistírnu odpadních vod, její rekonstrukce je tedy z dŧvodu špatného zdravotního stavu a moţného rozšiřování města. Všechny stavební práce probíhají za běţného provozu čistírny a jejich činností není ovlivňováno ţivotního prostředí. Samotná čistírna odpadních vod stojí asi 1,5 km za zástavbou domŧ. Její provoz neovlivňuje ţivot obyvatel ve městě. Po rekonstrukci bude ČOV splňovat všechny předepsané limity a opravou stokových sítí dojde k vyřešení problému záplav při prudkých přívalových deštích. Návrhová kapacita ČOV bude umoţňovat městu bezproblémové rozvíjení.
44
12 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY BRONCOVÁ, D. (eds.): Historie kanalizací. Dějiny odvádění a čištění odpadních vod v Českých zemích. 1.vyd. Praha 2002. 259 s. ISBN 8086098-257 ČÍŢEK, P. – HEREL, F. Stokování a čištění odpadních vod. HLAVÍNEK, P. – NOVOTNÝ, D. Intenzifikace čistíren odpadních vod. NOEL 2000 s.r.o. ISBN 80–86020–01-0. Hospodářská skupina vodáren a kanalizací. Instrukce pro obsluhu a udrţování čistíren odpadních vod. Vědecko.technické nakladatelství, 1950. 36 s. JANČÍ, S. Čištění odpadních vod v obci do 10 tis. EO. Diplomová práce. Brno: MZLU Brno, 2008. 63S. JIRSÁK, Z. Čištění odpadních vod. 1.vyd. Dopravní nakladatelství,1957. 126 s. MACHALA, M. – GRODA, B. Komplexní analýza čištění odpadních vod v sídlech do 20 000 ekvivalentních obyvatel. Disertační práce. 2006. 182 s. MAREČEK, J. Legislativa odpadového hospodářství. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 135s. ISBN 80- 7157 – 656 -5. Provozní řád čistírny odpadních vod Hrotovice – V.A.S. s.r.o. divize Třebíč Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení Publikace National Geographic- duben 2010 VÍTĚZ, T. - GRODA, B. Čištění a čistírny odpadních vod. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 126 s. ISBN 978-807375-180-7. Internetové zdroje Ekotechnické museum. Historie (cit 2009-11-25) http://www.ekotechnickemuseum.cz/index.php/cs/historie Ministerstvo ţivotního prostředí ČR. 2008. Odpadové hospodářství (cit 201003-12) http://www.mzp.cz/cz/odpadove_hospodarstvi Portál veřejné správy České republiky. 2003-2010. www.portal.gov.cz Pro-aqua cz. s.r.o. 2010. Intenzifikace ČOV (cit. 2010-04-22). http://www.proaqua.cz/cisteni.php
45
SEZNAM OBRÁZKŦ A TABULEK OBR. 1 PODÍL OBYVATEL NAPOJENÝCH NA KANALIZACI V LETECH 1950-2000 ........................ 12 OBR. 2 POČET ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD V LETECH 1955-2000................................................... 12 OBR.3. OBVYKLÁ SKLADBA STROJŦ PRO MECHANICKÉ ČIŠTĚNÍ ............................................... 16 OBR.4 ČESLE ........................................................................................................................................... 17 OBR. 5. HORIZONTÁLNÍ LAPÁK PÍSKU............................................................................................... 17 OBR. 6 VERTIKÁLNÍ LAPÁK PÍSKU ..................................................................................................... 18 OBR. 7 SVISLÁ USAZOVACÍ NÁDRŢ ................................................................................................... 19 TABULKA Č.1 FAKTORY VYÚSŤUJÍCÍ V INTENZIFIKACE ČOV...................................................... 24 7 ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD V HROTOVICÍCH .............................................................................. 26 TABULKA Č.2 ODPADY Z PROVOZU................................................................................................... 29 TABULKA Č.3 PŘEHLED PŘIPOJENÝCH OBYVATEL V SOUČASNOSTI ......................................... 30 TABULKA Č.4 SMĚRNICE EU 91/271 EHS ............................................................................................ 31 TABULKA Č.5 UKAZATELÉ ZNEČIŠTĚNÍ (BILANČNÍ)...................................................................... 31 TABULKA Č.6 EMISNÍ LIMITY REKONSTRUOVANÉ ČISTÍRNY ...................................................... 32 TABULKA Č.7 VÝROBNÍ KAPACITA ČOV .......................................................................................... 34 TABULKA Č.8 PŘEHLED NÁVRHOVÉ KAPACITY ČOV I .................................................................. 38 TABULKA Č.9 PŘEHLED NÁVRHOVÉ KAPACITY ČOV II ................................................................. 39 TABULKA Č.10 RECIPIENT – PRO ČIŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY I ODLEHČOVANÉ PŘÍVALY: ...... 39 TABULKA Č.11 FINANCOVÁNÍ REKONSTRUKCE ČOV .................................................................... 40
46
13 PŘÍLOHA PŘÍLOHA Č.1 ÚDAJE O RECIPIENTU ....................................................................... 49 PŘÍLOHA Č.2 KLIMATICKÁ RAJONIZACE MT 11 ................................................... 49 PŘÍLOHA Č. 3 PODÉLNÝ PROFIL STÁVAJÍCÍ ČOV ................................................. 50 PŘÍLOHA Č.4 SOUČASNÁ ČOV HROTOVICE – SITUACE....................................... 51 PŘÍLOHA Č.5 ROZSAH NÁVRHOVÉ KANALIZACE ............................................... 52 FOTO Č. 1 INFORMAČNÍ CEDULE V CENTRU HROTOVIC ................................... 53 FOTO Č.2 REKONSTRUOVANÁ KANALIZACE ULICE F.B. ZVĚŘINY HROTOVICE ................................................................................................................. 54 FOTO Č.3 STÁVAJÍCÍ ČOV V HROTOVICÍCH I. ....................................................... 55 FOTO Č.4 STÁVAJÍCÍ ČOV V HROTOVICÍCH II. ...................................................... 56 FOTO Č.5 STÁVAJÍCÍ ČOV V HROTOVICÍCH III. ..................................................... 57 FOTO Č. 6 REKONSTRUOVANÁ ČOV V HROTOVICÍCH ........................................ 58
47
PŘÍLOHY
48
Příloha č.1 Údaje o recipientu Q30d 17 ( l.s-1 ) Q90d 8 Q180d 4 Q270d 2 Q330d 1 Q355d 0,5 Q364d 0,1 Zdroj dat- Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení
Příloha č.2 Klimatická rajonizace MT 11 Počet letních dnŧ 40 aţ 50 Počet dnŧ s prŧm. teplotou 10 °C a více 140 aţ 160 Počet mrazových dnŧ 110 aţ 130 Počet ledových dnŧ 30 aţ 40 Prŧm. teplota ledna °C -2 aţ -3 Prŧm. teplota července °C 17 aţ 18 Prŧm. teplota v říjnu °C 7 aţ 8 Prŧm. teplota v dubnu °C 7 aţ 8 Prŧm. počet dnŧ se sráţkami 1 mm a více 90 aţ 100 Sráţkový úhrn za vegetační období 350 aţ 400 Sráţkový úhrn v zimním období 200 aţ 250 Počet dnŧ se sněhovou přikrývkou 50 aţ 60 Počet dnŧ jasných 40 aţ 50 Zdroj dat- Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení
49
Příloha č. 3 Podélný profil stávající ČOV
Zdroj- Provozní řád ČOV 50
Příloha č.4 Současná ČOV Hrotovice – situace
Zdroj- provozní řád ČOV 51
Příloha č.5 Rozsah návrhové kanalizace Jednotky Hodnota Druh kanalizace 872,0 Splašková kanalizace - nová m m 183,0 Jednotná kanalizace - nová m 765,0 Dešťová kanalizace - nová m 1 920,0 Jednotná kanalizace rekonstrukce ks 129 Odbočky pro domovní přípojky m 221,0 Odbočky pro domovní přípojky 47 Odbočky pro připojení vpustí ks m 88,0 Odbočky pro připojení vpustí Projekt ochrany vod v povodí řeky Dyje II; oznámení ke zjišťovacímu řízení
52
Foto č. 1 Informační cedule v centru Hrotovic
©Eliška Nováková
53
Foto č.2 Rekonstruovaná kanalizace ulice F.B. Zvěřiny Hrotovice
©Eliška Nováková
54
Foto č.3 Stávající ČOV v Hrotovicích I.
©Eliška Nováková
55
Foto č.4 Stávající ČOV v Hrotovicích II.
©Eliška Nováková
56
Foto č.5 Stávající ČOV v Hrotovicích III.
©Eliška Nováková
57
Foto č. 6 Rekonstruovaná ČOV v Hrotovicích
©Eliška Nováková
58
