MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2014

JAN MAYER

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Produkce jatečného skotu v systému chovu krav bez tržní produkce mléka Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. Ing. Radek Filipčík, Ph.D.

Brno 2014

Jan Mayer

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem práci: Produkce jatečného skotu v systému chovu krav bez tržní produkce mléka vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne:………………………

…………………………………………………….. podpis

PODĚKOVÁNÍ Tímto děkuji panu doc. Ing. Radku Filipčíkovi, Ph.D. za pomoc při zadávání bakalářské práce, za odborné vedení, cenné rady a trpělivost při jejím zpracování. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za podporu při celém studiu.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá produkcí jatečného skotu v systému chovu krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). Cílem práce je popsat souhrnnou literární informací systém tohoto chovu, který zahrnuje technologii, techniku a organizaci chovu KBTPM. Je zde věnována pozornost také reprodukci zvířat. V práci je dále rozdělení a charakteristika plemen určených pro tento chov, která se chovají v České republice. Další část práce se zaměřuje na faktory, které ovlivňují masnou užitkovost skotu. Jsou zde výsledky růstové schopnosti čistokrevných zvířat masných plemen z kontroly užitkovosti masného skotu, výsledky z pokusů na výkrmnost, jatečnou hodnotu skotu a vliv dvojitého osvalení. V závěru práce se věnuji nástinu diplomové práce, kde bych se chtěl zabývat vlivem plemenné příslušnosti na masnou užitkovost vykrmovaných býků v konkretizovaných podmínkách.

Klíčová slova: chov krav bez tržní produkce mléka, masný skot, reprodukce, masná užitkovost

Abstract This bachelors project is focused on slaghter beef production within the system of cattle farming without market production of milk. Goal of this project work is to describe overall information about this farming system, which includes technology, equipment and organization of cattle farming CFWMMP. In this part we pay attention on breeding and reproduction as well. Text also includes information about breed characteristics farmed in Czech republic and their classification. Another part of the project work focuses on factors, which affect meat yield of cattle. Includes results of growth ability of purebred meat cattle taken over from Inspection of yield of meat cattle. Includes results of experiments focused on fattening, slaughter value of the cattle and impact of doubled muscling. At the conclusion of the project work I sketch topic of the master’s project – Breed classes and meat yield of fatten bulls in specified conditions.

Key words: cattle farming without market production of milk, suckler cow, meat cattle, breeding and reproduction, meat yield

OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 9 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 11 3.1 Technologie chovu ................................................................................................ 11 3.1.1 Ustájení ........................................................................................................... 12 3.1.2 Výběhy ........................................................................................................... 13 3.1.3 Krmiště ........................................................................................................... 13 3.1.4 Napájecí systémy ............................................................................................ 14 3.1.5 Oplocení zimoviště ......................................................................................... 15 3.2 Technika a organizace chovu ................................................................................ 15 3.2.1 Zapouštění plemenic ....................................................................................... 16 3.2.2 Období telení krav .......................................................................................... 17 3.2.3 Odstav telat ..................................................................................................... 19 3.2.4 Obrat základního stáda krav ........................................................................... 20 3.3 Reprodukce masného skotu................................................................................... 21 3.3.1 Plodnost .......................................................................................................... 21 3.3.2 Zařazení plemenic do reprodukce .................................................................. 21 3.3.2.1 Pohlavní dospělost .................................................................................. 21 3.3.2.2 Chovatelská dospělost............................................................................. 22 3.3.2.3 Tělesná dospělost .................................................................................... 22 3.3.3 Způsoby plemenitby ....................................................................................... 22 3.3.3.1 Přirozená plemenitba .............................................................................. 23 3.3.3.2 Umělá inseminace ................................................................................... 23 3.4 Masná plemena skotu ............................................................................................ 24 3.4.1 Americko - Anglická plemena středního rámce ............................................. 25 2.4.1.1 Aberdeen angus....................................................................................... 25

2.4.1.2 Hereford .................................................................................................. 26 3.4.2 Evropská plemena středního rámce ................................................................ 27 3.4.2.1 Belgické bílo-modré (Blanc blue belge) ................................................. 27 3.4.2.2. Limousin ................................................................................................ 27 3.4.2.3 Masný simentál ....................................................................................... 28 3.4.2.4 Piemontese .............................................................................................. 29 3.4.3 Francouzská plemena velkého rámce ............................................................. 29 3.4.3.1 Blonde d'Aquitaine (plavý akvitánský skot) ........................................... 29 3.4.3.2 Charolais ................................................................................................. 30 3.4.4 Francouzská rustikální plemena ..................................................................... 31 3.4.4.1 Gasconne ................................................................................................. 31 3.4.4.2 Salers ....................................................................................................... 32 3.4.5 Hobby plemena ............................................................................................... 32 3.4.5.1 Galloway ................................................................................................. 32 3.4.5.2 Highland (skotský náhorní skot) ............................................................. 33 3.4.6 Další masná plemena chovaná v ČR .............................................................. 34 3.4.6.1 Aubrac ..................................................................................................... 34 3.4.6.2 Parthenaise .............................................................................................. 35 3.4.6.3 Shorthorn ................................................................................................ 35 3.4.6.4 Texas longhorn ....................................................................................... 36 3.4.6.5 Bazadaise ................................................................................................ 36 3.4.6.6 Wagyu ..................................................................................................... 36 3.4.6.7 Vosgienne ............................................................................................... 37 3.4.6.8 Rouge des Prés ........................................................................................ 37 3.4.6.9 Andorrské hnědé ..................................................................................... 37 3.4.6.10 Dexter.................................................................................................... 38 3.5 Mateřská užitkovost .............................................................................................. 38

3.5.1 Samčí plodnost ............................................................................................... 40 3.6 Masná užitkovost .................................................................................................. 40 3.6.1 Výkrmnost ...................................................................................................... 41 3.6.2 Jatečná hodnota .............................................................................................. 41 3.6.3 Netto přírůstek ................................................................................................ 42 3.7 Faktory působící na masnou užitkovost skotu ...................................................... 44 3.7.1 Plemenná příslušnost ...................................................................................... 44 3.7.1.1 Dvojité osvalení – svalová hypertrofie ................................................... 45 3.7.2 Pohlaví a kastrace ........................................................................................... 47 3.7.3 Výživa............................................................................................................. 47 3.7.4 Další faktory ................................................................................................... 48 4 NÁSTIN POKUSU V NAVAZUJÍCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCI .................................... 49 5 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 49 6 SEZNAM LITERATURY ........................................................................................... 50

1 ÚVOD Chov skotu je jedním z nejvýznamnějších odvětví živočišné výroby v ČR. Skot chovaný bez tržní produkce mléka (BTPM) představuje v současné době téměř 30 % všech chovaných krav v ČR. Za významný přínos chovu krav BTPM lze kromě produkce vysoce kvalitního hovězího masa považovat i funkce související s údržbou krajiny především v horských a podhorských oblastech, neboť systém chovu je založen na maximální míře využívání trvalých travních porostů. Dále příznivě působí na úrodnost půdy a na vytváření a udržení pracovních míst nejen v resortu zemědělství (Kvapilík a kol., 2009). Krávy chované v systému bez tržní produkce mléka reprezentují masná plemena s vlastním šlechtitelským programem. Kromě toho do uvedené kategorie spadají kříženci mezi masnými a dojenými plemeny, případně kříženci mezi masnými plemeny navzájem (Bureš a Bartoň, 2010). Skot BTPM se chová konvečním způsobem a také stále více ekologicky (Toušová a kol., 2008). K 1. dubnu roku 2013 se v České republice stavy krav bez tržní produkce mléka, oproti dojeným kravám, jako i v předchozích čtyřech letech, zvýšily na 184 597 kusů (Roubalová a Vodička, 2013). V současné době je produkce hovězího masa v chovech krav bez tržní produkce mléka mírně zisková vlivem poskytovaných dotací. Většina chovatelů masných plemen realizuje však prodej zástavového skotu mimo ČR z důvodu výhodnějších nákupních cen (Německo, Itálie, Řecko, Chorvatsko). Podle Zjaliće a kol. (2006) přibližně dvě třetiny produkce hovězího masa jsou v Evropské unii přímo nebo nepřímo „hrazeny“ chovem krav BTPM. Nicméně v České republice je největší podíl produkce hovězího masa zajištěna z chovu mléčných a kombinovaných plemen skotu (Filipčík a kol., 2008). Jednou z rozhodujících podmínek úspěšnosti výkrmu je dosáhnout minimální přírůstek živé hmotnosti 1 kg na kus a den. Toho lze dosáhnout při dobré organizaci výkrmu, zvyšování produkčního efektu objemných krmiv a ekonomického vynakládání jadrných krmiv. Důležité je také výkrm provádět do optimálních porážkových hmotností podle plemenné příslušnosti plemenných zvířat a tak dosáhnout dobrého zatřídění dle stupnice SEUROP (Langr, 2009).

9

2 CÍL PRÁCE Bakalářská práce zpracovává literární přehled o chovu skotu v systému bez tržní produkce mléka. Cílem práce bylo uvést systém chovu krav BTPM, charakterizovat masná plemena určená pro tento typ chovu, popsat faktory ovlivňující masnou užitkovost a uvést výsledky masné užitkovosti.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Technologie chovu Technologie, která se uplatňuje v systému chovu krav bez tržní produkce mléka, vyplývá ze skutečnosti, že vlastní chov se realizuje polovinu roku na pastvinách a druhou polovinu roku ve vybudovaných stabilních zařízeních - zimovištích. Celý tento areál zahrnuje zařízení pro ustájení matek s telaty, zpevněné a měkké výběhy, krmiště, systém napájení, zařízení pro manipulaci se zvířaty a oplocení celého areálu, případně sociální zařízení. Důležitou podmínkou v celém areálu je dostatek prostoru pro zvířata. Plemenice přicházejí do zimoviště ve vysokém stupni březosti z pastvin, kde měly neomezený prostor. Při omezeném prostoru v zimovišti, především kolem žlabu, napajedla, při nedostatečném počtu krmných míst, úzkém vchodu do lehárny a podobně může následně docházet k mačkání krav a tím k nepříznivým účinkům na plod a tak dochází ke zmetání a výskytu mrtvě narozených telat, což má negativní dopad na ekonomiku chovu (Teslík a Bureš, 2000).

Obrázek 1: Skot BTPM tráví polovinu roku na pastvinách (Foto: Jan Mayer)

11

3.1.1 Ustájení Skot bez tržní produkce mléka se vyznačuje nenáročností na ustájení a ošetřování. Dobrých výsledků v užitkovosti se však dosáhne vytvořením úměrných podmínek. V zimním období se musí především zajistit ochrana před větrem, mokrým sněhem a deštěm, a to zejména matkám v období telení. Pro ustájení, které je v podstatě prostorem (lehárna) pro odpočinek zvířat a ochranou před nepříznivými vlivy počasí, je možné upravit a využít již amortizované stavby nebo vybudovat lehké nezateplené přístřešky, které mohou mít jižní stranu z části, případně celou otevřenou (Teslík, 1995). Účelem není udržení určitého teplotního režimu, jelikož skot má velmi dobrou tepelnou regulaci, ale především ochrana před průvanem a vlhkem. Vlhký vzduch totiž velmi dobře vede teplo, takže dochází k nadměrnému odvodu tepla z povrchu těla zvířete. Zvláště pak u telat dochází k podchlazení s negativními důsledky, jako např. zápal plic a artritida, které v lepším případě snižují užitkovost, v horším pak zapříčiňují úhyn. S ohledem na pracnost i pohodu zvířat je nejvhodnější v lehárnách volné ustájení na hluboké podestýlce. Golda a kol. (1995) uvádí: Volné ustájení je jediným vhodným způsobem pro chov krav bez tržní produkce mléka, kdy na jednu krávu je třeba 6-8 30

prostoru a cca 1,5

stájové plochy,

plochy na 1 tele v oddělení pro telata - „školce“.

Důležité je zajistit velké plochy a to nejen v prostoru lehárny, ale v celém areálu. Prostor lehárny, ale i výběhu a krmiště je vhodné rozdělit, zejména u větších stád, na dvě oddělení. Umožňuje to roztřídit plemenice podle stupně březosti, březí jalovice či matky s horší kondicí. Vzniká tak možnost odlišného krmení jednotlivých skupin a především pak věnování větší pozornosti jalovicím v období telení. V každém oddělení je třeba instalovat kotce o ploše 10-12

pro telení krav, kdy se počítá na jeden kotec 5

až 10 plemenic. Mohou také posloužit jako izolační prostor při onemocnění matky nebo telete. V každém oddělení je nutné vymezit prostor (školku) k odpočinku a přikrmování telat. Tento prostor se snáze udrží čistý a suchý a je tak zajištěno optimální prostředí ke zdravému vývinu telat (Teslík, 2000). Hluboká podestýlka v prostoru lehárny se zakládá zpravidla při sklizni slámy, případně před naskladněním zvířat. Základní vrstva slámy se zakládá ve výšce cca 50 cm, aby měla dostatečnou nasávací schopnost. V průběhu chovu v zimovišti se podle potřeby nastýlá zpravidla jednou za týden až 14 dní. Podestýlku je nutné udržovat v dobrém stavu. Spotřeba stelivové slámy závisí jednak na klimatických podmínkách, ploše lehárny na 1 krávu, velikosti zpevněného výběhu a také na druhu a množství zkrmovaných konzervovaných krmiv. V průměru se spotřeba 12

slámy pohybuje v rozsahu 6-10 kg na matku a den (Teslík, 1995). Správně udržovaná hluboká podestýlka produkuje teplo a tak zvířata mají možnost uléhat na teplé lože. Proto je vhodné podestýlku vyvážet až po vyhnání zvířat na pastvu (Teslík, 2000).

Obrázek 2: Zimoviště (Foto: Hubert Herrmann)

3.1.2 Výběhy V návaznosti na stáj - lehárnu se buduje zpevněný výběh s rovným povrchem, který umožňuje mechanické shrnování výkalů, podestýlky a zbytků krmiva. Zpevnění výběhu je nutné, aby nedocházelo před vstupem do stáje k rozbahnění, které by se rozšiřovalo až do lehárny a zvyšovaly by se nároky na množství steliva. Zpevnění se řeší pomocí panelů, vybetonováním, dlážděním nebo položením živičného povrchu. Do výběhu se umísťují zařízení pro napájení zvířat, krmiště a zařízení pro manipulaci se zvířaty. Výběh je také nutné vyspádovat směrem od stavby, ale i krmiště a napajedla. Plocha výběhu by v závislosti na chovaném plemeni a velikosti plochy lehárny měla činit alespoň 10-12

na kus. Do tohoto výběhu se může, zvláště za suchého počasí,

nastýlat, čímž se snižuje únava prostředí vstupu do výběhu pastevního. Pastevní výběh má význam pro plynulejší přechod ze zimní krmné dávky na zelené krmení a tím předcházení výskytu zažívacích potíží. Dále si zvířata také navykají na orientaci ve větším prostoru i na elektrický ohradník. Pro zajištění plynulého přechodu ze zimního krmení na pastevní porost se počítá s plochou 1,5 ha a větší podle velikosti stáda (Teslík, 2009). 3.1.3 Krmiště Stabilní zařízení sloužící k předkládání krmiva zvířatům se nazývá krmiště. Je řešeno klasickým krmným stolem, prostorným žlabem se žlabovou zábranou nebo se využívá samokrmení ze silážních žlabů, případně skladů objemné píce. Délka krmného stolu závisí na krmné technice a také na tom, zdali jsou zvířata rohatá či bezrohá. Při 13

adlibitním krmení se počítá s jedním krmným místem na 4 krávy, to znamená délku stolu 25 cm na kus. Při dávkovaném krmení je však nutné počítat s poměrem krmných míst k počtu chovaných zvířat 1:1. Seno a krmnou slámu lze zakládat do pevných či přemístitelných jeslí. Výška dna jeslí by neměla být vyšší než 60 cm. Další alternativou krmení suchých objemných krmiv může být upravený vůz, jehož stěny tvoří krmné zábrany. Při příjmu krmiva zvířata vyloučí až 60 % denního množství výkalů, proto je vhodné situovat krmiště do zpevněného výběhu a tím předcházet únavě prostředí v krytých prostorách, kde zvířata ulehají (Teslík, 2000). 3.1.4 Napájecí systémy Nezbytnou součástí pastevního areálu jsou napajedla, která zajišťují dostatečné množství vody vyhovující jakosti. S napájením zvířat přímo z vodních toků nelze počítat z hygienických důvodů. Zvířata by z místa pastvy k napajedlu neměla překonávat větší vzdálenost než 1500 m. Podle konstrukce se napajedla dělí na žlabová, míčová, napáječkové baterie a mechanické membránové napáječky. Vhodné je zpevnit prostor kolem napajedel a tím zabránit nadměrnému rozbahnění (Žežulka a Herrmann, 2000).

Obrázek 3: Míčová napáječka (Foto: Jan Mayer)

14

3.1.5 Oplocení zimoviště Celý areál je třeba zabezpečit pevným ohrazením. Nejvhodnější z hlediska trvanlivosti a pevnosti je oplocení železnou konstrukcí, nicméně je to poněkud nákladnější. Hrazení je tvořeno svislými sloupky vzdálenými od sebe 4-5 m a vodorovnými příčkami ve výšce od země 30, 55, 85 a 120 cm. Hustší hrazení je potřebné, aby nedocházelo k únikům telat ze zimoviště. Vhodným materiálem je také dřevo, které se může pro delší životnost impregnovat. Součástí hrazení jsou vstupní vrata, která musí být dostatečně široká, aby byl umožněn snadný vjezd mechanizačních prostředků. Vjezd může být řešen i tzv. texaskou branou (Teslík, 2009).

3.2 Technika a organizace chovu Chov skotu bez tržní produkce mléka se v porovnání s dojnými plemeny vyznačuje určitými odlišnostmi. Poskytovaná produkce od základního stáda představuje pouze počet zdravě odchovaných telat s dosaženou hmotností. Odpadá tedy tržní produkce mléka, neboť mléko, které matky vyprodukují, je využito k výživě telat sáním (Teslík, 2001). Chov je také v porovnání s dojenými stády všeobecně méně náročný na vstupní investice, ustájení zvířat, krmiva, pracovní síly apod., přesto k dosažení rentability chovu je nutné respektovat určitá pravidla. Hlavním cílem chovu je od každé krávy každoročně zdravě odchované tele. Předpokladem je určení směru, kterým se bude chov ubírat, tzn. produkce čistokrevných zvířat nebo zástavového skotu či vlastní výkrm odstavených telat a produkce kvalitního hovězího masa. Dále musí být zajištěna volba vhodného plemene, dobré podmínky pro zimní ustájení zvířat a telení plemenic, dostatek zimního krmení, vhodný velikostně dostačující pastevní areál, dobrý management celého chovu společně se zainteresovanými pracovníky (Zahrádková, 2009). U krav bez tržní produkce mléka se uplatňuje stádový způsob chovu, kde jsou matky chovány společně s telaty až do jejich odstavu v přibližném věku 7 - 8 měsíců. Základní stádo je nutné pást od časného jara do pozdního podzimu, což snižuje náklady na chov v zimovišti a nižší spotřebu konzervovaných krmiv. Ve většině stád je uplatňováno sezonní zapouštění a telení plemenic. To umožňuje zvolit podle místních podmínek nejvhodnější roční období pro telení a při prakticky stejném věku telat lze 15

zavést jednodušší techniku chovu. Správná volba období telení je velmi důležitá, neboť má vliv na mortalitu telat z důvodu meteorologických faktorů, zejména chladného vlhkého a větrného počasí. Ve stádech se uplatňuje přirozená plemenitba ve stanoveném období nebo se využívá inseminace (Teslík, 2001). Z hlediska průběhu kalendářního roku je tedy možné chov krav bez tržní produkce mléka rozdělit na určité hlavní úseky: období telení, zapouštění plemenic a odstav telat (Golda a kol., 1995). Tyto úseky jsou náročné především na potřebu pracovní síly a organizaci práce (Zahrádková, 2009). 3.2.1 Zapouštění plemenic Přirozená plemenitba je organizačně nejméně náročná a při optimálním počtu plemenic na jednoho plemeníka se dosahuje vysokého procenta zabřezávání. Golda a kol. (1995) publikoval, že pro dosažení dobrých výsledků plodnosti se počítá na dvouletého býka nejvýše 20 krav a na dospělého plemeníka nejvýše 35 krav na jedno připouštěcí období. Z hlediska požadavku na rychlejší zlepšení genetiky stáda je velmi dobré uplatnění inseminace, která umožňuje využití kladně prověřených býků. V kombinaci s přirozenou plemenitbou pro dokrytí plemenic, které nezabřezly po inseminaci, se pak dosahuje také vysokého procenta zabřezávání se současným zlepšením genetické hodnoty stáda. Inseminace, jako jediná metoda plemenitby, se často využívá hlavně v malých stádech. Bureš a Zahrádková (2009) uváděli: chovatelé, kteří produkují plemenná zvířata a aktivně se zabývají šlechtitelskou prací, se bez inseminace neobejdou. Naproti tomu chovatelé, kteří využívají v chovech užitkové křížení za účelem produkce zástavového či jatečného skotu, uplatňují ve větším rozsahu přirozenou plemenitbu. Jalovice při prvním zapouštění mají dosahovat 60 – 65 % hmotnosti dospělých krav, což u většiny masných plemen představuje hmotnost 380 – 420 kg. Věk jalovic při zapouštění závisí na intenzitě jejich odchovu a je podřízen požadavku sezonnosti telení krav. Bureš a Zahrádková (2009) publikovali: „U masných plemen skotu je první zařazení plemenic do reprodukce ovlivněno jejich raností. Šlechtitelské programy jednotlivých masných plemen chovaných u nás uvádějí požadovaný věk plemenic při prvním otelení. U plemen aberdeen angus, hereford, masný simentál a piemontese jsou jalovice zapouštěny přibližně v 15 až 19 měsících věku, přičemž zhruba do dvou let 16

věku je u těchto plemen dokončen růst a vývin organismu. Ostatní masná plemena, zejména pak charolais, limousine a blonde d‘ aquitaine, která jsou rámcovější, vyžadují k ukončení svého růstu a vývinu i přes výbornou růstovou schopnost zvířat delší dobu. Obecně jsou jalovice těchto plemen zapouštěny ve věku cca 24 měsíců i vyšším“. Zabřezávání plemenic závisí ve značné míře na jejich výživném stavu. U vyhublých krav je stupeň zabřezávání výrazně horší, proto v zimním období telení se doporučuje krátce před zahájením a během zapouštěcího období zlepšit zásobování krav energií přidáváním jadrných krmiv – cca 1 kg na krávu a den. V dobře vedených chovech je možné od 100 zapuštěných plemenic očekávat 95 otelení a 90 odchovaných telat. Zásadně mají být do nového produkčního roku převáděny jen březí plemenice (Golda a kol., 1995). Nejvhodnějším termínem pro zapouštění plemenic z hlediska sezonnosti je období od poloviny dubna do 20. června v délce 65 dní. Za toto období mohou u krav proběhnout tři říjové cykly, což postačuje k vysoké březosti ve stádě (Teslík, 2000). 3.2.2 Období telení krav Ve stádě má být období telení krav co nejkratší a nemělo by trvat více jak 10 týdnů. Plemenice, které se otelí více jak o 2 měsíce později, než je hlavní období telení, je zapotřebí ze stáda vyřadit. Delší období telení může mít za následek menší pohodu ve stádě. Nejmladší telata zaostávají v růstu z důvodu vytlačování staršími telaty což má za následek nevyrovnanost hmotností telat při jejich odstavu (Golda a kol., 1995). Zapouštění plemenic v termínu od poloviny dubna do 20. června umožňuje rané sezonní telení v časovém rozpětí od konce ledna do konce března. V tomto období se mohou uskutečnit všechna zootechnická opatření ve stádě včetně dozoru při porodech v zimním období. Zvířata jsou v zimovišti, což umožňuje lepší přehled ve stádě. Plemenice jsou krmeny ze zásob konzervovaných krmiv, čímž může chovatel ovlivnit intenzitu krmné dávky, vytvořit předpoklad pro snadný průběh porodů a zajistit potřebnou produkci mléka matek. V počátku vegetačního období, kdy jsou plemenice s telaty vyháněny na pastvu, reagují plemenice zvýšenou produkcí mléka. Telata, která jsou již ve věku cca 60 dnů a hmotnosti 100 kg, jsou schopna zvýšenou produkci mléka využít. V tomto věku jsou telata schopna také využívat pastevní porost, čímž dosahují maximální přírůstek. V grafu 1 je frekvence telení v průběhu kalendářního roku 2005. V grafu 2 je frekvence telení v průběhu kalendářního roku 2012. Z grafů je patrné, že se telení 17

orientuje čím dál více na období prosinec až březen, nicméně telení v dubnu a květnu je stále poměrně časté.

Graf 1

Frekvence telení (%) v průběhu kontrolního roku 2005 50.0% 42.9%

45.0% 40.0% 35.0%

29.0%

30.0% 25.0% 20.0% 13.8%

15.0%

8.6%

10.0% 5.0%

2.9%

2.7%

0.0% říjen, listopad

prosinec, leden

únor, březen duben, květen

červen, červenec

srpen, září

Pramen: Uzávěrky kontroly užitkovosti 2005 (ČSCHMS 2006) Graf 2

Frekvence telení (%) v průběhu kontrolního roku 2012 50.0%

44.8%

45.0% 40.0% 35.0% 30.0% 22.6%

25.0%

21.0%

20.0% 15.0% 10.0% 5.0%

5.2%

4.3%

2.0%

0.0% říjen, listopad prosinec, leden únor, březen duben, květen

Pramen: Uzávěrky kontroly užitkovosti 2012 (ČSCHMS 2013) 18

červen, červenec

srpen, září

Úspěšnost uplatnění techniky a organizace chovu současně s vytvářením vhodných podmínek je závislá na kvalitě ošetřovatelské péče a odbornosti zootechnického dozoru. Na bezproblémovém průběhu období telení, které je rozhodující pro výsledek chovu krav bez tržní produkce mléka, se lidský faktor a jeho odbornost podílí významnou měrou. Nároky na kvalifikaci, svědomitost a odpovědnost pracovníků narůstají se zvyšujícím se počtem chovaných krav v zimovišti a tím i větší četností očekávaných porodů. Za předpokladu, že telení se uskutečňuje sezonně a je ukončeno přibližně v období dvou měsíců, je nutné zajistit nepřetržitý dozor v denních i nočních hodinách. Ošetřovatelé musí mít operativní spojení se zootechnickou a veterinární službou, aby v případě potřeby mohli přivolat pomoc (Teslík, 1995). 3.2.3 Odstav telat Odstav telat je stresující záležitostí jak pro telata, tak pro krávy, i když u matek ne tak intenzivní. Odstav býčků a jaloviček by měl proběhnout najednou, nejen z organizačního hlediska a nároků na pracovní síly, ale také z důvodu přetrvávajícího neklidu při odděleném odstavu telat. Veškerá manipulace s telaty, veterinární a další zásahy jako vakcinace, zdravotní zkoušky, kastrování, odrohování, navěšování kroužků býčkům aj. by měly být realizovány ještě v době, kdy jsou telata společně s matkami. Hlasové projevy matek po odstavu telat jsou cca 3 dny velmi intenzivní a hlasité, proto je vhodná prostorová izolace matek a telat a zajistit dobré oplocení (Zahrádková, 2009). Nejvhodnější termín odstavu je třeba volit vzhledem ke stavu pastevních porostů a klimatických podmínek. Většinou jde o období v závěru měsíce září a počátku října. V tomto období se již vlivem zhoršení pastevních podmínek a snižování produkce mléka matek až jejich zaprahávání, snižuje podstatně průměrný denní přírůstek telat. Zatímco od počátku pastevního období do počátku měsíce září se přírůstek pohybuje přes 1000 g, v závěru měsíce a později se přírůstky snižují pouze na úroveň 350 – 400 g. Pozdější odstav je možný pouze za předpokladu možnosti přikrmování telat, nicméně odstav býčků se musí provést nejpozději do 8 měsíců věku. V tomto období dochází k pohlavnímu dospívání a hrozilo by nebezpečí zapuštění nejstarších jaloviček (Teslík, 2000). Při odstavu by měla být telata zvážena, jelikož jde o důležitý údaj pro posouzení a hodnocení užitkovosti krávy, růstové schopnosti telete a také hospodárnosti chovu. Pro vlastní doplňování stáda mají být vybírány především jalovičky s dobrou hmotností při odstavu (Golda a kol., 1995). 19

3.2.4 Obrat základního stáda krav Principem obratu základního stáda je každoroční obnova - doplnění stáda vysokobřezími jalovicemi, které nahrazují vyřazené krávy. Obrat stáda musí zabezpečit potřebný počet jalovic, ale i potřebný počet býčků pro produkci jatečného skotu. Předpokladem je zajistit dobrou reprodukci stáda a tím dostatečný počet narozených telat, respektive odchovaných telat. Doplňujeme-li základní stádo jalovicemi z vlastního chovu, jde o uzavřený obrat stáda. Jeho výhoda je v zabránění případnému přenosu infekčních onemocnění zvenku. Druhou variantou je otevřený obrat stáda, který znamená nákup některých kategorií skotu (jalovice nebo telata), které jsou odchovávány v jiném podniku. Tento systém umožňuje specializaci a vyšší počet zvířat ve stejném věku. Chov masného skotu je prováděn obvykle na bázi uzavřeného obratu stáda. Golda a kol. (1995) publikoval: krávy bez tržní produkce mléka se obvykle vyznačují delší dlouhověkostí a menší obměnou stáda než chov dojeného skotu. Produkční doba se počítá v průměru 5 – 6 roků. Roční obměna stáda činí 18 – 20 % ze stavu plemenic. Pro doplňování stáda se používá cca 40 % odstavených jaloviček příslušného ročníku. K chovu se přednostně vybírají jalovičky s bezproblémovým průběhem porodu, s nadprůměrnou hmotností při odstavu (přepočet na jednotný věk 210 dnů), s klidným temperamentem a od matek s dobrými mateřskými vlastnostmi. Chovatel tak musí vytvořit podmínky ustájení a krmení nejen pro základní stádo, ale i pro ostatní kategorie skotu. Jde zejména o zajištění odchovu odstavených jalovic během zimního období, včetně zabezpečení optimální krmné dávky. Otázka výživy u odstavených jalovic je velmi důležitá, neboť zanedbání tohoto faktoru znamená propad v přírůstcích hmotnosti, jehož důsledky mohou být nenapravitelné. Stejně tak i v případě výkrmu odstavených býčků je důležité mít k dispozici oddělenou stáj se všemi náležitostmi pro úspěšný výkrm. Dále je třeba zajistit ustájení pro plemenného býka (býky), který musí mít mimo připouštěcí období k dispozici prostorné, suché a přistýlané lože s krmištěm, napáječkou a přístupem do venkovního výběhu. Pokud chovatel na své farmě bude praktikovat otevřený obrat stáda, musí zvážit investici na nákup jalovic k doplnění základního stáda krav (Zahrádková, 2009).

20

3.3 Reprodukce masného skotu 3.3.1 Plodnost Plodnost je základní biologickou vlastností živých organismů, ale i vlastností užitkovou. Jedná se o schopnost produkovat životaschopné potomstvo. U skotu ovlivňuje jak mléčnou, tak i masnou užitkovost, proto významně rozhoduje o ekonomických výsledcích chovu. Dědivost ukazatelů plodnosti je velmi nízká, proto o plodnosti ve stádě rozhoduje především chovatel a podmínky chovatelského prostředí. Management reprodukce se zaměřuje na výběr krav a býků z hlediska obtížnosti telení, hmotnosti narozených telat, úhynů telat, růstové schopnosti telat a mateřských vlastností krav (Bureš a Zahrádková, 2009). K hlavním ukazatelům plodnosti patří natalita, která je vyjádřena počtem narozených telat na 100 krav za rok. Také délka mezidobí, která by měla u masného stáda být 365 dní. Tedy kráva by měla porodit každý rok pravidelně tele (Louda a kol., 2007). Za dobrou plodnost se považuje odchov 90 a více telat na 100 krav (Teslík, 1995). V roce 2011 byl počet živě narozených telat krav masných plemen zařazených do kontroly užitkovosti v ČR 78,3 na 100 krav průměrného stavu (Kvapilík a kol., 2013). 3.3.2 Zařazení plemenic do reprodukce 3.3.2.1 Pohlavní dospělost Pohlavní dospělost je období, kdy u jedinců obou pohlaví začínají být v závislosti na sekreci reprodukčních hormonů a endokrinologických změnách v organismu produkovány samčí (spermie) nebo samičí (vajíčka) pohlavní buňky. Louda (2008) publikoval: „Tento proces je pozvolný, trvá určité časové období, je mimo jiné doprovázen řadou změn v chování a utváření zevnějšku, nazývá se pubertou“. U skotu začíná pohlavní dospělost v 7 až 12 měsících věku, přičemž nástup ovlivňuje plemenná příslušnost zvířat, úroveň výživy, klimatické podmínky apod. Frelich a Dufka (2000) publikovali, že nástup pohlavní dospělosti úzce koleruje se stupněm tělesného vývoje, tj. asi při dosažení 45% hmotnosti dospělé krávy. Z chovného hlediska je nutné včasné rozdělení telat podle pohlaví, aby nedocházelo k předčasnému zabřeznutí jalovic.

21

3.3.2.2 Chovná dospělost Chovná dospělost je období, kdy je možné poprvé býky a jalovice využít v reprodukci, aniž by byl narušen jejich růst a vývin. Jalovice se zařazují do reprodukce v odpovídající hmotnosti a věku, přičemž důležitější je hmotnost zvířat. Hmotnost jalovic při prvním zapouštění by měla být 65 až 75 % živé hmotnosti v dospělosti, kdy se vychází z plemenného standardu krav masných plemen. Zařazení plemenic do reprodukce u masných plemen skotu je ovlivněno jejich raností. Šlechtitelské programy jednotlivých masných plemen uvádějí požadovaný věk při prvním otelení. U raných plemen jako aberdeen angus, hereford, masný siementál a piemontese jsou jalovice zapouštěny v 15 až 19 měsících věku, kdy zhruba do dvou let věku je u těchto plemen dokončen růst a vývin organismu. Ostatní „pozdní“ masná plemena, zejména charolais, limousine a blonde d‘ aquitaine, která mají velký tělesný rámec, potřebují k ukončení svého růstu a vývinu i přes výbornou růstovou schopnost delší dobu. Proto jsou jalovice těchto plemen zapouštěny ve věku cca 24 měsíců i vyšším (Bureš a Zahrádková, 2009). 3.3.2.3 Tělesná dospělost Tělesná dospělost je charakterizována dokončením tělesného růstu a vývoje všech orgánů zvířete. Tělesné rozměry se již nezvětšují, mění se jen v závislosti na výživném stavu. Tělesný růst je ukončen, když se nemění rozměry kostry a dalším ukazatelem je ukončení výměny mléčného chrupu za trvalý. Tělesnou dospělost ovlivňuje plemenná příslušnost, šlechtění, ale i výživa, která příznivě ovlivňuje dosažení chovatelské i tělesné dospělosti. Tělesné dospělosti skot dosahuje ve 4 – 6 let věku (Louda, 2008). 3.3.3 Způsoby plemenitby V chovu krav bez tržní produkce mléka je možné k zapouštění plemenic využívat jak metodu umělé inseminace, která do stáda přináší určitou genetickou hodnotu, tak býka (býky) působícího v přirozené plemenitbě a zajišťujícího březost ve stádě (Bureš a Zahrádková, 2009). Oba způsoby se nevylučují, naopak se při vhodném použití vzájemně doplňují. Při kvalifikovaném vyhledávání říje plemenic může mít inseminace stejné výsledky zabřezávání jako při přirozené plemenitbě. Při rozhodování o způsobu plemenitby musí chovatel brát ohled na velikost stáda, produkční zaměření, možnosti ustájení, zajištění krmiv, apod. (Frelich a Dufka, 2000).

22

3.3.3.1 Přirozená plemenitba „Pro krytí stád v přirozené plemenitbě je vysoká potřeba plemenných býků“. Býky působící v přirozené plemenitbě odchovávají a připravují odchovny pověřené svazem chovatelů (OPB), popřípadě je jejich odchov realizován u chovatele. Býci mohou být použiti k plemenitbě až po uznání výběrovou komisí při základních výběrech. „Pro býka je vydáno osvědčení k plemenitbě s určením pro přirozenou plemenitbu nebo inseminaci“ (Frelich a Dufka, 2000). Býk, který je při základním výběru vybrán do plemenitby, může být teoreticky již zhruba ve věku 14 měsíců do plemenitby zařazen. Měl by mu být ponechán však minimální čas na navyknutí si na nové prostředí a poté mu přiřadit 15, maximálně 20 plemenic. Býky francouzských plemen je lépe zařadit do reprodukce po dosažení věku dvou let, aby dokončili svůj růst a vývoj. Dospělý býk v dobrém zdravotním stavu a tělesné kondici zapustí za sezonu 30 až 35 plemenic (Bureš a Zahrádková, 2009). Následkem přetížení býka velkým počtem plemenic dochází ke sníženému zabřezávání plemenic. V polovině připouštěcího období se doporučuje plemenné býky mezi stády téhož chovatele vyměnit pro dosažení lepších výsledků zabřeznutí. Mimo období připouštění jsou plemenní býci ustájeni odděleně. Po dvou letech působení je nutné plemenného býka ve stádě vyměnit, aby nedocházelo k příbuzenské plemenitbě. V případě, že jsou jalovice zapouštěny inseminačně, respektive jiným býkem, je možné vyměnit býka až po třech letech působení (Golda a kol., 1995). 3.3.3.2 Umělá inseminace Umělá inseminace je metoda, kterou může chovatel zlepšit produkční vlastnosti chovaných zvířat. „Pomocí inseminačních dávek nejlepších býků lze dosáhnout požadovaných ukazatelů ve stádě“. Inseminace umožňuje přenos genetického zisku nejen z domácích, ale i zahraničních populací masných plemen. Dále metoda dovoluje sestavit individuální připařovací plán za použití většího počtu plemeníků, kteří jsou prověřeni kontrolou dědičnosti na bezproblémové porody a užitkové vlastnosti potomstva (Bureš a Zahrádková, 2009). Inseminace se nejvíce používá v plemenných chovech a také v menších stádech (do 15 kusů krav základního stáda), kde plemeník není v přirozené plemenitbě plně využit a jeho celoroční chov se stává ekonomicky náročným. Řízení reprodukce je při inseminaci organizačně náročnější než u přirozené plemenitby. Jde zejména o 23

vyhledávání říjících se krav, jejich fixaci při inseminaci a zjišťování gravidity (Frelich a Dufka, 2000). Vlivem menší potřeby lidské práce při ošetřování krav bez tržní produkce mléka je sledování říje poněkud obtížnější než ve stádech dojených krav a snadno se přehlédne. Třetí měsíc po inseminaci má být plemenice vyšetřena na březost (Golda a kol., 1995).

3.4 Masná plemena skotu Pro chov skotu bez tržní produkce mléka se využívají masná plemena skotu, která můžeme dělit dle několika hledisek: podle původu, podle velikosti tělesného rámce nebo podle intenzity chovu (Zahrádková, 2009). Ve světě je chováno několik desítek masných plemen skotu. V České republice dochází k rozvoji chovu masných plemen od roku 1991 (Zahrádková, 2000). Masný užitkový typ skotu oproti kombinovanému a mléčnému typu představuje nejvýznamnější zdroj masa vzhledem k dobré konverzi živin, vysoké intenzitě růstu, jatečné výtěžnosti a kvalitě masa. Steinhauser a kol. (2000) publikovali, že nejvyšší stavy masných plemen skotu v Evropě jsou ve Francii (asi 4 100 000 zvířat), Velké Británii (asi 1 760 000), Španělsku (cca 1 340 000), Irsku (cca 980 000) a Itálii (cca 726 000). Ve Francii, Velké Británii a v Itálii mnohá dnes chovaná masná plemena vznikla. Základy chovu masných plemen skotu byly položeny v Anglii, odkud se plemena rozšířila do celého světa. Britská plemena jsou menšího až středního tělesného rámce, dále jsou typické svojí raností, z pohledu masné užitkovosti se vyznačují dřívějším ukládáním tuku oproti plemenům velkého tělesného rámce. Skot bez tržní produkce mléka je v současné době v ČR zastoupen 22 masnými plemeny. V tabulce 1 jsou uvedeny počty chovů a krav v kontrole užitkovosti masných plemen chovaných v ČR.

24

Tabulka 1: Stavy krav s podílem 50 – 100 % masného plemene v kontrole užitkovosti k 30. 9. 2012 Plemeno AA BA BB BM DD GA GS HE HI CH LI MM MS PI PP SA SS UU VV WA

Počet chovů 111 41 1 10 1 24 16 37 35 158 80 1 104 33 2 13 2 1 1 1

Počet krav (ks) 3646 820 5 25 5 379 530 903 431 5842 1591 4 3408 595 16 90 12 33 6 2

Plemena jsou označena zkratkou plemene: AA - aberdeen angus BA - blonde d' aquitaine BB - bazadaise BM - belgické modrobílé DD - andorrské hnědé GA - galoway GS - gasconne HE - hereford HI - highland CH - charolais LI - limousine MM - rouge des prés MS - masný simentál PI - piemontese PP - parthenaise SA – salers SS - shorthorn VV - vosgienne UU - aubrac WA - wagyu

Pramen: Uzávěrky kontroly užitkovosti za rok 2012

3.4.1 Americko - Anglická plemena středního rámce 2.4.1.1 Aberdeen angus Toto plemeno patří k nejrozšířenějším masným plemenům na světě. Původem je ze severovýchodního Skotska, kde počátkem 18. století v krajích Aberdeenshire a Forfarshire bylo vyšlechtěno z místního skotu. První plemenná kniha byla založena okolo roku 1842 v Anglii (Pozdíšek a kol., 2004). První importy tohoto masného skotu proběhly již roku 1860 do Kanady a posléze do USA (Zahrádková, 2009). Dnes Kanada a USA patří mezi země, které ovlivňují šlechtění a vývoj ve světě. Oproti evropskému rázu se liší především větším tělesným rámcem a sníženou produkcí loje, která umožňuje výkrm býků do vyšší porážkové hmotnosti (Pozdíšek a kol., 2004).

25

Charakteristickými rysy tohoto plemene je genetická bezrohost a plášťově černé (dominantní) nebo plášťově červené (red) zbarvení. Řadí se k plemenům menšího až středního tělesného rámce (Zahrádková, 2009). Hlavní předností plemene je snadný průběh porodů díky nízkým hmotnostem telat při narození (v průměru 36 kg), která jsou velmi životaschopná. Dalšími přednostmi jsou výborné mateřské vlastnosti krav, dobrá plodnost matek, dlouhověkost, pastevní schopnost a snášenlivost k nepříznivým klimatickým podmínkám. Další výhodou plemene je jeho ranost, kdy se jalovice poprvé telí ve 23 až 24 měsících věku. Vzhledem k ranosti plemene je vhodné provádět intenzivní výkrm mladých zvířat, která ve věku 14 – 15 měsíců díky vysokým přírůstkům dosahují porážkové hmotnosti při vysoké jatečné výtěžnosti (61 %) a mají nízký podíl kostí v jatečně upraveném těle (14 – 16 %). Maso se vyznačuje vysokým mramorováním, křehkostí, šťavnatostí a specifickou chutí (ČSCHMS, 2013). Dnes je aberdeen angus druhým nejrozšířenějším masným plemenem chovaným v České republice (Zahrádková, 2009). Do Čech bylo importováno v roce 1991 převážně z Kanady (Pozdíšek a kol., 2004). 2.4.1.2 Hereford Herefordský skot patří mezi nejstarší a nejrozšířenější masná plemena na světě. Bylo vyšlechtěno v Anglii v hrabství Herefordsire. Plemenná kniha byla založena v roce 1864. V polovině 19. století byl importován do USA. Vyskytuje se v rohaté a bezrohé formě, kde bezrohá forma převládá. Existují dva typy plemene, které se liší velikostí těla – s malým až středním tělesným rámcem a velkým tělesným rámcem typickým hlavně v Severní Americe. Velikost tělesného rámce rozhoduje o míře ukládání tuku. Zabarvení je tmavě červené, kromě hlavy, spodní části krku, hrudi, břicha a ocasu, které jsou bílé (Zahrádková, 2009). Je to plemeno rané, kdy se plemenice poprvé telí ve věku 24 až 28 měsíců. Přednostmi plemene jsou jeho nenáročnost, klidná povaha, dobrá plodnost, mateřské vlastnosti, snadný průběh porodů a dobrá životaschopnost telat. Vzhledem k produkci masa je příznivým aspektem jemnější kostra s poměrně vysokým stupněm osvalení, kdy jatečná výtěžnost přesahuje 60 % při optimálním množství tuku. Maso je jemně mramorované, šťavnaté a chutné. První import byl do České republiky uskutečněn v roce 1974 (Zahrádková, 2000). 26

3.4.2 Evropská plemena středního rámce 3.4.2.1 Belgické bílo-modré (Blanc blue belge) Plemeno bylo vyšlechtěno v Belgii, kdy první zmínky o modře zbarveném skotu sahají do 19. století do oblasti řek Meuse a Escaut. Plemeno vznikalo především za pomoci tehdy populárního plemene shorthorn, později se také křížilo s plemenem charolais. S první šlechtitelskou prací se začínalo okolo roku 1880. Zpočátku bylo šlechtění podle oficiálně schváleného chovného cíle zaměřeno na kombinovanou užitkovost. Obrat ve šlechtění nastal v letech 1950-1960. Na základě ekonomické situace a požadavků trhu se tehdy začalo selektovat dle osvalení. V období let 19601970 se šlechtění plnou měrou soustředilo na výraznou masnou užitkovost. Výsledkem šlechtitelské práce je tak 80 - 85 % zastoupení zvířat s tzv. dvojitou zmasilostí (double muscling) bederního a hýžďového svalstva (ČSCHMS, 2013). Belgické modro-bíle se řadí mezi plemena extenzivní středního tělesného rámce. Zbarvení může být bílé, černostrakaté nebo modro-strakaté s různými odstíny barev. Je to plemeno s nejvyšším stupněm osvalení, poměrně ranější, s efektivním využíváním krmiv. Přednostmi plemene je vysoká jatečná výtěžnost (67 až 75 %) a podíl masa první jakosti, velmi nízký podíl tuku a kostí v jatečném těle. Dále dobré mateřské vlastnosti a velmi dobrá ovladatelnost. K nevýhodám patří, zejména z důvodu nadprůměrného ovalení, vysoký počet obtížných porodů. V čistokrevných chovech, které se uplatňují zejména v zemi původu, se běžně porody realizují císařským řezem. Plemeno nabývá stále většího světového významu především v oblasti užitkového křížení s mléčnými plemeny, kdy nebyl zjištěn zvýšený výskyt obtížných porodů. V České republice je čistokrevný chov zaměřen především na produkci plemenných býků pro domácí trh, kteří se následně využívají v užitkovém křížení (Zahrádková, 2009). 3.4.2.2. Limousin Plemeno pochází z limousinské oblasti v jihozápadní Francii. Tato oblast je klimaticky poměrně drsná, kde nadmořská výška dosahuje až 1000 m. Do první poloviny 20. stolení byla zvířata využívána k tahu (Pozdíšek a kol., 2004). Byl vybírán skot velkého tělesného rámce, s velmi dobře vyvinutou svalovinou a pevným postojem, která byla schopna velké zátěže i přes poměrně jemnou kostru (Zahrádková, 2000). Touto selekcí vzniklo masné plemeno s velkým podílem svaloviny a nízkým podílem tuku, které je dnes druhým nejpočetněji chovaným masným plemenem ve Francii. 27

Zbarvení srsti zvířat je červenožluté se světlejšími plochami v oblasti očí, mulce a na vnitřních stranách končetin (Golda a kol., 1995). Limousine se vyznačuje dobrou chodivostí a dobrými pastevními vlastnostmi při vysoké konverzi objemných krmiv. Krávy mají dobré mateřské vlastnosti a jsou dostatečně mléčné. Mezi přednosti patří také dobrá plodnost s příznivým mezidobím, dlouhověkost a především snadnost telení. Pro tyto vlastnosti je hojně uplatňováno i v užitkovém křížení (Pozdíšek a kol., 2004)). Jatečná zvířata vykazují výbornou zmasilost, vysokou jatečnou výtěžnost (63%) s vysokým podílem cenných zadních partií masa. Maso se vyznačuje jemností, šťavnatostí, křehkostí, ale s nižším mramorováním. První chovy na území ČR byly založeny v roce 1990 na základě importů z Maďarska, další nákupy zvířat pak pocházely z Francie. Inseminací prověřenými býky z Francie se podařilo zvýšit růstovou schopnost telat, která společně s výbornou masnou užitkovostí vzbudila zájem chovatelů o toto plemeno (Zahrádková, 2009). 3.4.2.3 Masný simentál Dnešní simentálský skot pochází z původního rašelinného skotu ve Švýcarsku. Některé literární prameny však uvádí původ ve Skandinávii. Již roku 1759 mluví různá úřední hlášení o „kvetoucím“ chovu skotu v Simmentalu, Saanen a Emmentalu, odkud se prodával skot za vysoké ceny do zahraničí (Pozdíšek a kol., 2004). Šlechtitelská práce byla od počátku zaměřena na kombinovanou produkci, kdy plemenný standard v roce 1950 stanovil 40 – 50 % na produkci mléka, 35 – 45 % na produkci masa a 5 – 25 % na pracovní schopnosti. S rozvojem ostatních masných plemen se díky svému velkému tělesnému rámci a výborné masné užitkovosti začal prosazovat jako plemeno masného užitkového typu. Dnes se chová jak v Severní a Jižní Americe, tak i v Africe, Austrálii, na Novém Zélandu a v Evropě (Zahrádková, 2009). Mezi přednosti plemene patří jeho nenáročnost a dobré mateřské vlastnosti. Velmi dobrá mléčnost matek se příznivě odráží ve vysokých přírůstcích telat s velmi dobrým osvalením. Telata při odstavu dosahují srovnatelné hmotnosti se zvířaty plemene charolais a blonde d‘ aquitaine. Býci ve výkrmu jsou schopni dosahovat 1500 g denního přírůstku a výkrm lze provádět do vyšších porážkových hmotností. Příznivě je hodnocena i jatečná výtěžnost (kolem 60 %), podíl masa z jatečného trupu a také podíl tuku je přiměřený (Zahrádková, 2000). Masný simentál se řadí k raným plemenům a podle úrovně odchovu se věk při prvním otelení pohybuje od 23 do 29 měsíců (Zahrádková, 2009). 28

Způsob výživy březích krav uplatňovaný ve stádech masného skotu nepotvrdil počáteční obavy z výskytu těžších porodů u tohoto plemene. Zanedbatelná ani není geneticky podmíněná bezrohost plemene, která přispívá k většímu klidu ve stádě i lepšímu využití krmných míst (Zahrádková, 2000). První jalovice byly do České republiky dovezeny z Kanady v roce 1993. Ve stejném roce byly importovány jalovice z Dánska, následovaly importy z Německa a Rakouska. Současně s těmito importy byly do chovu zařazovány plemenice s různým podílem krve českého strakatého plemene z rušených dojených stád, které byly inseminovány býky plemene masný simentál. V posledních letech patří toto plemeno k nejrozšířenějším masným plemenům chovaných v ČR (ČSCHMS, 2013). 3.4.2.4 Piemontese Toto plemeno má svůj původ v severozápadní části Itálie v podhůří Savojských Alp. Původně bylo chováno v trojstranné užitkovosti, poté od 20. let 20. století začínala probíhat selekce a šlechtění na masnou užitkovost (ČSCHMS, 2013). Piemontský skot je středního tělesného rámce s hmotností krav cca 600 kg a býků 900 kg. Požadována je jemná kostra a kůže v kombinaci s výrazným osvalením. V populaci se vyskytují také často jedinci s dvojitým osvalením. Dospělá zvířata mají bílé až světle plavé zbarvení, telata se rodí sytě plavá až nahnědlá. Ranost plemene umožňuje první otelení plemenic ve věku 25 až 30 měsíců. Piemontese je nenáročný z hlediska výživy a chovatelských podmínek, přizpůsobivá na různá prostředí, má velmi dobrou pastevní schopnost a konverzi objemných krmiv. Z hlediska masné užitkovosti se cení vysoká jatečná výtěžnost, nízký podíl tuku a kostí v jatečně upraveném těle a nadprůměrné osvalení, především kýty. V ČR byl chov plemene založen v roce 1993. Importy byly realizovány převážně z Itálie, částečně z Holandska, Německa a Dánska. Z počátku byl v chovech pro rozšíření početního stavu uplatňován také embryotransfer (Zahrádková, 2009).

3.4.3 Francouzská plemena velkého rámce 3.4.3.1 Blonde d'Aquitaine (plavý akvitánský skot) Toto poměrně mladé plemeno pochází z jihozápadní Francie. Jeho organizovaný chov lze datovat do padesátých let minulého století. Na jeho vzniku se podílela tři místní krajová plemena (guercy, garonnaise a blonde des Pyrénées), která byla 29

využívána kromě produkce masa také k tahu. Šlechtěním těchto plemen vzniklo plemeno velkého tělesného rámce o výjimečné délce těla s pevnou, ale jemnější kostrou, s mimořádně vyvinutým osvalením, s dobrým postojem a utvářením končetin. Dnes je toto plemeno zaměřeno pouze na produkci kvalitního masa a ve Francii je třetím nejpočetnějším masným plemenem (ČSCHMS, 2013). Zbarvení zvířat je plášťové, světle žluté až načervenalé (barvy pšenice). Vzhledem k velikosti těla se řadí mezi plemena s velkým tělesným rámcem. Krávy se vyznačují dlouhověkostí a velmi dobrou plodností, dále také dobrými mateřskými vlastnostmi a mléčností, která umožňuje rychlý růst telat. I přes vyšší porodní hmotnost telat je malý výskyt obtížných porodů, díky tvaru pánve krav a především tělesnou stavbou telat při narození. Podíl komplikovaných porodů se pohybuje na úrovni 7 až 9 %. Jedná se o poněkud pozdnější plemeno, kdy první telení probíhá ve věku 32 měsíců a později (Zahrádková, 2009). Výkrm je možný do vyšších porážkových hmotností (750-800 kg) při malém ukládání tuku a příznivé jatečné výtěžnosti na úrovni 62 až 66 %. V jatečně upraveném těle je vysoký podíl masitých částí, zejména cenných partií a maso je velmi dobré kvality. V České republice byl chov tohoto plemene zahájen v roce 1991 na základě importů z Francie. Dnes se uplatňuje u českých chovatelů především v užitkovém křížení (Zahrádková, 2000). 3.4.3.2 Charolais Toto plemeno vzniklo na přelomu 18. a 19. století z původního francouzského žlutého skotu ve střední Francii. První zmínky o tomto plemeni pochází z roku 1773. Plemenná kniha byla založena v roce 1864. Některé literární prameny mluví o příbuznosti se simentálem. Patří k celosvětově nejrozšířenějším masným plemenům s nejvyšší masnou užitkovostí. V Evropě je to nejpočetněji zastoupené masné plemeno (ČSCHMS, 2013). Jde o plemeno velkého tělesného rámce s mohutnou a silnou kostrou a výrazným osvalením. Charakteristická je krémová až bílá plášťová barva. Charolais je poněkud pozdnější plemeno. První telení krav je převážně směrováno na věk 36 měsíců. V posledních letech se šlechtění zaměřuje na geneticky bezrohá zvířata. V Severní Americe byl založen chov charolais jiného typu než ve Francii. Zvýšila se ranost, kdy se

30

krávy poprvé telí ve věku 24 měsíců, a zavedla se bezrohost. Oproti původnímu francouzskému typu vykazuje horší osvalení při jemnější kostře. Plemeno má výbornou růstovou schopnost a nízké ukládání tuku, což umožňuje intenzivní výkrm do vyšších porážkových hmotností (700 kg). Jatečná výtěžnost pak dosahuje 63 až 65 % (Zahrádková, 2009). Charakteristická je pastevní schopnost s příznivou spotřebou objemných krmiv. Významným faktorem je mléčnost krav, která má za následek vysoké přírůstky telat zejména do 120 dnů věku. Matky se také vyznačují plodností, dlouhověkostí a dobrým zdravím. Hlavním problémem u tohoto jinak vynikajícího plemene je vysoké procento obtížných porodů z důvodu vysoké intenzity růstu telat již v prenatálním období. Rovněž ztráty telat do 30 dnů jsou poměrně vyšší (Golda a kol., 1995). Telata se mohou rodit o hmotnosti až 60 kg. Selekční program je proto zaměřen na snížení obtížnosti porodů, který již přináší pozitivní výsledky. Dnes je plemeno charolais nejchovanějším masným plemen v ČR. První importy do České republiky proběhly v roce 1990 z Maďarska. V dalších letech se importovalo především ze země původu - Francie (Pozdíšek a kol., 2004).

3.4.4 Francouzská rustikální plemena 3.4.4.1 Gasconne Původ tohoto rustikálního plemene se nachází v Gaskoňsku, krajině jižní Francie rozprostírající se od Středních Pyrenejí do Garonské pánve. Původně se využíval jako skot s trojstrannou užitkovostí, především k tahu v lesním hospodářství. Plemenná kniha byla založena v r. 1894. V posledních 30 letech byl šlechtitelský program zaměřen na jednostrannou masnou užitkovost v nepříznivých podmínkách prostředí při zachování vrozené tvrdosti a odolnosti, s velmi dobře utvářenými končetinami a tvrdými paznehty, výbornou konverzí živin z objemných krmiv a snadnou ovladatelností. Zbarvení zvířat je plášťově světle šedé až stříbrné s krátkou srstí. Telata se rodí světle hnědá a během prvního půl roku přebarvují. Skot má černé sliznice, které poskytují toleranci k slunečnímu záření. Plemeno je středního tělesného rámce a vlastnostmi se řadí k rustikálním plemenům. Předností plemene je také snadné telení, dobrá plodnost, dlouhověkost, mateřské vlastnosti, mléčnost matek a vitalita telat.

31

Krávy mají hmotnost 650 kg při kohoutkové výšce 135 cm. Hmotnost býků je 1000 kg při výšce 145 cm. Telata mají příznivou růstovou schopnost a v horských podmínkách dosahují ve věku 210 dnů jalovičky hmotnosti 225 kg, býčci 245 kg. V příznivějších podmínkách chovu jsou výsledky o 10-15 % vyšší (Zahrádková, 2000). Býci se mohou vykrmovat do hmotnosti okolo 600 kg bez nebezpečí většího ukládání tuku. Kvalita masa je velmi dobrá s nízkým obsahem cholesterolu. Ve Francii je přidělena i ochranná obchodní známka „label rouge“. Česká republika byla první zemí, do které bylo z Francie plemeno exportováno a to v roce 1994. Následovaly exporty do Španělska, Holandska a Velké Británie (Pozdíšek a kol. 2004). 3.4.4.2 Salers Jeho domovem je kopcovitý terén v jihozápadní Francii v nadmořské výšce 600 – 1300 m se srážkami 1300 – 2000 mm. Barva je celo-plášťově mahagonová, rohy lyrovitě tvarované. Plemeno se vyznačuje současně vlastnostmi intenzivních i extenzivních masných plemen (Golda a kol., 1995). Jedná se o plemeno velkého tělesného rámce. Plemenice vykazují velmi dobrou plodnost a snadné porody. Předností je také velmi dobrá mléčnost krav, pro kterou je v zemi původu část krav chována pro produkci mléka, ze kterého jsou vyráběny speciální sýry. Mléčnost se příznivě projevuje v růstové schopnosti telat. Plemeno se rozšiřuje do dalších chovatelských oblastí zejména pro svoji skromnost (Zahrádková, 2000).

3.4.5 Hobby plemena 3.4.5.1 Galloway Patří mezi extenzivní masná plemena. Je to staré původní plemeno, jehož domovina je v jihozápadním Skotsku. První plemenná kniha byla založena roku 1881 na území Velké Británie a od té doby se plemeno začalo rozšiřovat téměř po celém světě. Vyznačuje se malým rámcem, dobrým osvalením, jednobarevností s určitými variantami (nejčastěji černá nebo žlutohnědá), dlouhou srstí s hustou podsadou, bezrohostí.

Předností

tohoto

plemene

jsou

bezproblémové

porody,

značná

přizpůsobivost k drsným klimatickým podmínkám, výborná stádová soudržnost a vynikající mateřské vlastnosti. Nenáročnost plemene umožňuje celoroční pobyt zvířat 32

ve venkovním prostředí a hodí se k extenzivnímu chovu spojenému s údržbou krajiny zejména ve vyšších nadmořských výškách. Jalovice se doporučují zapouštět po dosažení 20 měsíců věku při minimální hmotnosti 360 kg. Při plném využití dobrých reprodukčních schopností plemenic a nízkých ustájovacích nákladech, je toto plemeno konkurence schopné s ostatními masnými plemeny. Pro zpeněžování jatečných zvířat je však třeba hledat jiné, v naší republice ještě netradiční způsoby. Proto v ČR dnes z hlediska produkce je toto plemeno ne příliš zajímavé, i když v kvalitě masa těžko hledá konkurenci (ČSCHMS, 2013). Galloway totiž pomalu roste a pozdě dospívá (Hermann, 2010). Maso je velmi jemné, šťavnaté se specifickou chutí. Do České republiky bylo toto plemeno poprvé importováno dovozy z Německa a Rakouska (Zahrádková, 2009). 3.4.5.2 Highland (skotský náhorní skot) Původ plemene se lokalizuje na severozápadní část Skotska. Je extenzivní plemeno s malým tělesným rámcem, u kterého nedošlo k významnějšímu šlechtění a proto jeho vzhled je v podstatě shodný jako před sto lety. Plemenná kniha byla založena v roce 1884. Po roce 1950 dochází k jeho velkému rozšíření do zahraničí. Charakteristickým znakem je dlouhá zvlněná srst s převládajícím hnědým zbarvením, vyskytují se však i další barevné rázy – šedobéžový, černý, plavý, žíhaný a stříbrný. Dále jsou typické dlouhé zahnuté rohy. Patří k pozdním plemenům, kdy se plemenice poprvé otelí ve věku 28 až 36 měsíců (Zahrádková, 2000). Předností tohoto plemene je zejména jeho odolnost a otužilost, což umožňuje celoroční chov v přírodě i drsných klimatických podmínkách. Dalšími pozitivními vlastnostmi jsou snadné telení, dlouhověkost, velmi dobrá pastevní schopnost i na extenzivních porostech, mateřské vlastnosti a klidná povaha. Růstová schopnost telat je nízká, závisí především na kvalitě pastevních porostů a tím i na mléčnosti matek. Plemeno se vyznačuje pozdní jatečnou zralostí, maso má však vynikající chuťové vlastnosti se znaky zvěřiny, je ale nutné zajistit specifický proces zrání masa (Pozdíšek a kol., 2004). Do České republiky proběhly první dovozy po roce 1991 ze země původu. Toto plemeno má uplatnění v extenzivních horských podmínkách s ekologickou údržbou krajiny. U nás se chová především v lokalitách Šumavy a Jeseníků (Zahrádková, 2009).

33

Tabulka 2: Základní charakteristika masných plemen skotu (Steinhauser a kol., 2000)

Plemeno 4 CH BA MS BM LI PI SA HE AA GA HI /1 Býci VK (cm)² 150 152 148 148 142 142 150 140 138 128 126 ŽH (kg)³ 1300 1200 1200 1200 1150 850 1100 900 900 700 650 /1 Krávy VK (cm)² 138 142 142 135 137 132 140 130 128 120 117 ŽH (kg)³ 800 850 750 750 750 600 750 600 550 470 430 Znaky a vlastnosti plemen ++ ++ ++ 0 ++ ++ 0 0 ++ ++ Temperament a charakter ++ 0 + + + + 0 0 + ++ Ranost 0 ++ ++ + ++ + ++ ++ + ++ ++ Dlouhověkost + + + + ++ + ++ ++ + ++ ++ Plodnost 0 0 ++ 0 ++ ++ ++ ++ ++ Průběh porodu + + + + ++ + ++ ++ ++ ++ ++ Vitalita telat + 0 ++ 0 0 0 ++ 0 0 Mléčná produkce + ++ + ++ ++ ++ + 0 + Osvalení ++ + ++ ++ ++ 0 + ++ Jemnost kostry a kůže ++ ++ + ++ ++ ++ + 0 + Jatečná výtěžnost 1 2 3 4 / Dospělá zvířata, / VK = výška v kohoutku, / ŽH = živá hmotnost, / Zkratky plemen: CH - Charolais, BA - Blonde d´ Aquitaine, MS - Masný simentál, BM - Belgické modré, LI Limousine, PI - Piemontese, SA - Salers, HE - Hereford, AA - Aberdeen Angus, GA Galloway, HI - Highland Vyjádření vlastností a znaků: ++ / velmi dobrý, + / nadprůměrný - dobrý, 0 / průměrný, - / méně uspokojivý. Ukazatel

3.4.6 Další masná plemena chovaná v ČR V posledních letech se do České republiky rozšířil chov nových, v našich končinách dosud nechovaných plemen. K dvanácti masným plemenům tak přibylo dalších deset masných plemen, pro která byla v České republice zavedena plemenná kniha. 3.4.6.1 Aubrac Aubrac je masné plemeno skotu s více než 100 let trvající historií čistokrevného chovu. Pochází z Benediktýnského opatství v oblasti Aubrac na jihu Francie. Tato oblast leží v nadmořské výšce asi 1200 m. Dříve se skot využíval k produkci mléka, z kterého se vyráběl kvalitní sýr, masa a také k tahu. Plemenná kniha byla založena roku 1893. Tenkrát čítala jeho populace více než 300 000 kusů. V období hospodářské krize se Aubrac nevyrovnal jak mléčné tak masné užitkovosti specializovaných plemen skotu, proto početní stavy výrazně poklesly (ČSCHMS, 2013). 34

Plemeno má jednobarevné pšeničné zbarvení, nevykastrovaní býci jsou šedí. Kopyta, mulec a uši mají černé. „Brýle“ okolo očí jsou bílé. Hmotnost dospělých krav se pohybuje okolo 580 kg. Býci váží 900 až 1300 kg (Velechovská, 2011). Dnes jsou krávy díky svým mateřským vlastnostem vhodné pro křížení s těžkými masnými plemeny, což je hlavním důvodem, proč se stavy opět postupně navyšují. Do České republiky byl první import zvířat plemene aubrac uskutečněn na konci roku 2009 (ČSCHMS 2013). 3.4.6.2 Parthenaise Původ plemene parthenaise se nachází ve středozápadní Francii a největšího rozvoje se plemeni dostává na severozápadě Francie. V roce 1892 bylo toto plemeno třetím nejpočetnějším ve Francii a v roce 1893 byla založena plemenná kniha. Jednalo se o plemeno s tzv. trojstrannou užitkovostí: mléko - maso - tah. V současnosti je toto plemeno chováno výhradně pro produkci kvalitního hovězího masa. V kontrole užitkovosti je ve Francii zapojeno 22 000 krav v 800 stádech a v přirozené plemenitbě působí asi 500 býků. Selekční základnu tvoří asi 9 500 plemenných krav ve 210 stádech. Do České republiky byl první import zvířat plemene parthenaise uskutečněn na konci roku 2009 (ČSCHMS, 2013). 3.4.6.3 Shorthorn Původně kombinované plemeno bylo vyšlechtěno před více než 200 lety v severovýchodní Anglii z původního Teeswatera, později nazývaného Durham. V minulosti byla významnou vlastností shorthornů také vysoká produkce loje, které se hojně využívalo při výrobě svíček a mýdla. Plemenná kniha, vydaná roku 1822, byla první plemennou knihou skotu na světě (ČSCHMS, 2013). Plemeno je středního rámce, obdélníkového tvaru těla a velmi dobrým osvalením. Má velmi dobré mateřské vlastnosti, klidný temperament a dobrou adaptabilitu k podnebí. Plemenice jsou velmi plodné, mléčné, snadno se telí a mají silný mateřský instinkt. V současnosti je plemeno oblíbené zejména díky nadprůměrným jatečným vlastnostem a mramorování masa. Hmotnost krav se pohybuje od 630 kg do 730 kg a býků od 1000 kg do 1100 kg (Herrmann, 2010). Do České republiky byl první import zvířat plemene uskutečněn v březnu 2010 (ČSCHMS, 2013).

35

3.4.6.4 Texas longhorn Původem americké plemeno Divokého západu je charakteristické svými nápadně dlouhými rohy, podle kterých dostalo svůj název. Toto plemeno vytvořilo vůbec první populaci skotu v Severní Americe. Populace vznikla z jedinců dovezených do nově objevené Ameriky evropskými mořeplavci. Nejdůležitějšími vlastnostmi plemene je vysoká plodnost, ranost a dlouhověkost. Neméně důležitá je nenáročnost na kvalitu krmení (Herrmann, 2010). Plemeno texas longhorn se vyznačuje tak vysokou variabilitou genů, že je nazýváno genetickým zlatým dolem. Plemeno je nejrozšířenější v Severní Americe. Do České republiky byl první import plemene texaský longhorn formou nákupu embryí uskutečněn v roce 2009 (ČSCHMS, 2013). 3.4.6.5 Bazadaise Plemeno bazadaise je jedno z původních francouzských plemen skotu, která byla v minulosti využívána i k tahu. V současnosti je toto plemeno využíváno pouze k produkci kvalitního hovězího masa (www.bmprofit.cz). Plemeno se vyznačuje velmi dobrou odolností, otužilostí a získalo přirozenou rezistenci vůči klíšťatům a bodavému hmyzu. Ve světě získalo oblibu díky schopnosti využít maximum živin z pastvy (dobrá konverze krmiva), výborné chodivosti, bezproblémovému telení a rozvinutému osvalení. Krávy jsou klidné povahy, mají výborné mateřské vlastnosti, mezi které patří také interval mezi oteleními kratší než 380 dní u 70 % krav (52 % pod 384 dní). Telata se rodí poměrně malá, porodní hmotnost se pohybuje v rozmezí 35 – 42 kg (ČSCHMS, 2013). V říjnu 2009 bylo 5 jalovic tohoto plemene vyvezeno z Francie i do České republiky (www.bmprofit.cz). 3.4.6.6 Wagyu Japonský výraz „wagyu“ znamená „japonský skot“. Populace skotu se v Japonsku vyvíjela izolovaně a zvířata se využívala především jako tažná síla v zemědělství. Až na přelomu 19. a 20. století došlo ke křížení s kontinentálními plemeny a poté docházelo k selekci na specifické vlastnosti masa (www.wagyu.net). Plemeno skotu se řadí do kategorie rustikálních plemen a vyznačuje se vynikající odolností a reprodukční zdatností. Skot je středního rámce a ne příliš výrazné zmasilosti. Zvířata jsou rohatá, černé barvy (existuje i červená forma) s výbornou 36

kvalitou paznehtů. Nízká porodní hmotnost telat (30 – 35 kg) zajišťuje naprosto bezproblémové porody. Mají velmi klidný temperament (ČSCHMS, 2013). 3.4.6.7 Vosgienne Plemeno pochází z pohoří Vosges z Alsaska ve Francii. Vosgienne je plemeno skotu výjimečně zdravé, plodné a dlouhověké. Zbarvení je černobílé plemeno, hlava je obvykle bílá, strakatá nebo popelavá, uši jsou vždy černé, kolem očí a mulce jsou tmavé kruhy. Vosgienne je poměrně odolné horské plemeno, robustní, nenáročné s kombinovanou užitkovostí. Dobře se adaptuje na drsné podmínky a změny teplot. Zvířata jsou chodivá, schopná za krmivem – pastvou ujít dlouhé vzdálenosti i v těžkém terénu. Plemeno je známé kvalitou mléka, ze kterého se vyrábí sýry. Zvířata jsou středního tělesného rámce, hmotnost krav je okolo 600 kg, hmotnost býka asi 800 kg. Důležitou vlastností plemen jsou snadné porody (www.naschov.cz). 3.4.6.8 Rouge des Prés Masné plemeno rouge des prés, dříve známé pod názvem maine-anjou je dalším francouzským plemenem. Tělesným rámcem patří k největším plemenům skotu. Dospělý býci váží až 1500 kg, krávy až 1000 kg. Hmotnost býků v 210 dnech věku dosahuje 300 až 360 kg. Jatečná výtěžnost přesahuje 60 %. Základní zbarvení zvířat je červené včetně hlavy a na těle se mohou vyskytovat bílé skvrny nebo laty (Ingr, 2011). Plemeno je spíše rustikální a dobře se přizpůsobuje různým podmínkám v mírném podnebí. Je oblíbené díky své klidné, tiché a učenlivé povaze, která je příznivou vlastností pro výstavní zvířata a pro chovatele vůbec. Nejžádanější vlastnosti jsou výborná masná užitkovost, dobrá konverze krmiva, dobré mateřské vlastnosti a mléčnost. Na světě je chováno cca 70 000 jedinců tohoto plemene. V současné době je ve Francii do kontroly užitkovosti zapojeno cca 19 500 krav z celkového počtu 46 000 krav (ČSCHMS, 2013). 3.4.6.9 Andorrské hnědé Na území andorrského knížectví vzniklo, a je také téměř výhradně chováno, plemeno Bruna d'Andorra, které v České republice oficiálně nazýváme andorský hnědý skot. Jedná se o výrazně zmasilá zvířata, která jsou velmi vhodná do extenzivních podmínek.

37

Pro andorrský hnědý skot je charakteristický střední (velký) tělesný rámec s kohoutkovou výškou kolem 135 cm. Hmotnost krav se pohybuje v rozsahu 650 – 750 kg, u býků 1000 – 1100 kg. Zvířata jsou údajně díky způsobu chovu velmi mazlivá a přítulná (ČSCHMS, 2013). 3.4.6.10 Dexter Jedná se o jedno z nejstarších a nejmenších evropských plemen. Pochází z jižního a jihozápadního Irska, kde se rozšířil mezi malými hospodářstvími v horských oblastech. Nejstarší dochované oficiální záznamy o tomto skotu jsou z roku 1879. Dexter je původně kombinovaným plemenem, ale většina chovatelů se zaměřuje na jednostrannou užitkovost. Populace plemene v ČR je zaměřena výhradně na masnou užitkovost. Chová se ve dvou typech: dlouhonohá a krátkonohá varianta. Krávy mají v dospělosti hmotnost 270 - 350 kg (výjimečně až 450 kg), býci váží v dospělosti do 500 kg. Výška v kříži je u krav v rozmezí 91 až 112 cm. Býci mají v dospělosti kohoutkovou výšku 96 až 121 cm. Zbarvení je obvykle celoplášťově černé, přípustné jsou i barevné varianty RED (červená) a DUN (šedá). Plemeno dexter se vyznačuje klidným temperamentem, nenáročností, přizpůsobivostí a dobrou konverzí živin. Krávy mají vynikající mateřské vlastnosti a jsou dlouhověké. Do České republiky byl první import uskutečněn v první polovině roku 2012 z Dánska (ČSCHMS, 2013).

3.5 Mateřská užitkovost Při selekci skotu na masnou užitkovost se jednotlivé užitkové vlastnosti zahrnují do komplexu mateřské užitkovosti a užitkovosti masné (Říha a Jakubec, 2002). Pod mateřskou užitkovostí se rozumí zcela obecně kapacitu krávy produkovat odstavené tele a zahrnuje určité skupiny vlastností (Jakubec, 2005). Jsou zde zahrnuty vlastnosti spojené s reprodukcí, vývinem telete během embryonálního života, stavem telete při narození a s odchovem telete až do odstavu. Klíčovou vlastnost v době odchovu telete představuje produkce mléka krávy. Pozornost je třeba věnovat i dalším vlastnostem jako jsou životaschopnost, růst a tělesná stavba telete. Zcela obecně je mateřská užitkovost určena dvěma faktory, a to reprodukcí a mateřskými vlastnostmi.

38

Dobrá úroveň reprodukce tvoří základ pro efektivní produkci hovězího masa. Žádný z dalších faktorů není tak významný. Tento faktor zahrnuje počet narozených a odchovaných telat na krávu a rok. Závisí na věku krávy při prvním otelení, dlouhověkosti krávy, tedy věku při vyřazení a na reprodukční kapacitě během života, jako je oplozovací schopnost a embryonální přežití jedinců. Z dalších ukazatelů reprodukce jsou mezidobí krávy a životaschopnost telete. V rámci reprodukce věnujeme zvláštní pozornost fázi odchovu telete, kdy máme co činit s mateřskými vlastnostmi. V podstatě jde o vztah mezi matkou a potomkem po narození, péči o narozeného potomka a o kojení telete od narození do odstavu. Prioritním cílem je schopnost krav odchovat životaschopné tele, což zahrnuje vlastnosti krav jako snadnost telení, životaschopnost telat, chování krav a produkci mléka. Důležitým faktorem pro zefektivnění produkce masa je hmotnost telete při odstavu, což představuje důležité selekční kriterium. Růst v období od narození do odstavu má mezi plemeny značnou variabilitu, která je způsobena jak přímými genetickými efekty (růstová kapacita vlastního telete) tak maternálními genetickými efekty, které představují zejména produkci mléka matek (Říha a Jakubec, 2002). Produkce mléka musí být synchronizována se zdroji krmiv za účelem maximalizace efektivnosti produkce masa. Přesto, že zvýšená produkce mléka krávy zvyšuje hmotnost telete při odstavu, je na druhé straně spojená s delším obdobím laktace a tím se prodlužuje mezidobí, čímž se snižuje plodnost, proto může být méně výhodná. Nízká produkce mléka může naopak snížit u telete životaschopnost, odolnost vůči nemocem a parazitům. Proto je nutné zajistit optimální produkci mléka, která se řídí podle růstové kapacity telat a kvality krmiva. Optimum se jeví v rozmezí 2000 až 3000 kg mléka. Hmotnost telat při odstavu je tedy zhruba z poloviny způsobena mateřskými schopnostmi krav a polovina samotným genetickým schopnostem růstu telete. Rozdíly v mateřských schopnostech mohou být proto přesně odhadovány ve věku 210 dnů telat. Nutná je však korekce s ohledem na rozdíly ve stáří matek, pohlaví a věku telat. Vhodnějším selekčním kritériem než hmotnost telat při odstavu je nicméně celkový přírůstek nebo průměrný denní přírůstek od narození do odstavu (Říha a Jakubec, 2002).

39

3.5.1 Samčí plodnost V souvislosti s plodností matek a mateřskými vlastnostmi je nutné se také zmínit o významu vlastností, které jsou součástí samčí plodnosti. Od plemenného býka se požaduje optimální plodnost. Podstatou je schopnost zapustit a oplodnit velký počet samic. Samčí plodnost představuje oplozovací schopnost samce a část životaschopnosti embrya. Důležitost se klade také na ranou pohlavní dospělost, která zaručuje krátký generační interval, který je jedním z důležitých faktorů selekčního pokroku (Jakubec, 2005). Oplozovací schopnost plemeníka je jedna z důležitých komponent, která se dědí (Říha a Jakubec, 2002).

3.6 Masná užitkovost Masná užitkovost je pojem, který je souhrnem ukazatelů výkrmnosti a souhrnem ukazatelů jatečné hodnoty (Louda a kol., 2000). Masná užitkovost je také odrazem růstové schopnosti zvířat. Růstem se rozumí dynamický proces, který probíhá během celého života jedince. Jde o biologický proces, který můžeme sledovat jak u jedince, tak i celých populací. Nicméně definice růstu je velice obtížná. Především se jedná o vlastnost, která je spojena s životními projevy živých organizmů. Jedná se o komplexní proces, jehož komponenty nabývají při studiu tohoto fenoménu rozdílný význam. V živočišné produkci rozumíme růstem v nejjednodušším případě denní přírůstky mladých zvířat, které jsou v úzkém vztahu k tvorbě masa. Nejčastěji je měřena růstová schopnost za jednotku času do 120, 210, 365 dnů. Hmotnosti a přírůstky od narození do porážky jsou výrazem jak mateřských schopností, tak také růstových schopností telete (Vostrý, 2009). Růst a vývoj tělních tkání probíhá chronologicky ve specifických „růstových vlnách“. Nejdříve růst začíná u nervové tkáně a pokračuje u kostí, svaloviny a končí u tukové tkáně. V rámci jednotlivých tkání je vývoj raný nebo pozdní v závislosti na jejich umístění v těle. Periferní kosti ukončují svůj růst dříve než osové části skeletu, svalová tkáň dříve na periferní kostře než na osové kostře. Ukládaný tuk se tvoří dříve v tělních dutinách než tuk podkožní, mezisvalový a vnitro-svalový (Bartoň a Bureš, 2000).

40

Při výkrmu skotu je požadován pokud možno co největší stupeň osvalení, který může být kvantitativně podchycen poměrem masa a tuku. Jatečná zralost závisí především na stupni ztučnění zvířat. Intenzivním krmením či dobou výkrmu se může jatečná zralost regulovat. Jatečná výtěžnost je v podstatě závislá na osvalení a jatečné zralosti zvířat, proto je velmi důležitý poměr mezi svalovinou a tukem. Za proměnlivost této vlastnosti jsou odpovědné genetické zdroje, nicméně je zřejmé, že podmínky prostředí mají značný vliv na tyto vlastnosti (Říha a kol., 2002). Pro posouzení masné užitkovosti využíváme ukazatelů výkrmnosti a jatečné hodnoty zvířete. 3.6.1 Výkrmnost Výkrmnost představuje obecně schopnost zvířete přeměňovat živiny krmiva na tělní tkáně, z nichž ekonomicky nejdůležitější je svalovina s přiměřeným obsahem tuku a vaziva (Bureš a Bartoň, 2000). Ukazateli výkrmnosti jsou průměrný denní přírůstek během výkrmu a spotřeba živin na 1 kg přírůstku (Mikšík a Žižlavský, 2005). 3.6.2 Jatečná hodnota Je komplexní vlastnost charakterizující kvantitativní a kvalitativní ukazatele složení jatečně upraveného těla (JUT) a kvalitu masa. Jatečná hodnota zahrnuje jatečnou výtěžnost, která vyjadřuje procentuální podíl hmotnosti jatečně upraveného těla z porážkové hmotnosti živého zvířete. Její hodnota je kromě hmotnosti orgánů dutiny hrudní a břišní, hmotnosti hlavy, kůže, končetin a množství vnitřních lojů ovlivněna i stupněm vylačnění zvířat (Bureš a Bartoň, 2000). U jatečně upraveného těla se dále určuje zmasilost, která je hodnocena systémem klasifikace SEUROP. Dále se sleduje protučnělost, která zahrnuje pět tříd od velmi slabé protučnělosti 1 až po velmi silné protučnění 5 (Pulkrábek a Bartoň, 2001). Jatečná hodnota a kvalita masa se stávají v současné době zásadními vlastnostmi, protože rozhodují ve značné míře o ceně produktu a konzumaci. Důležité je znát jednotlivé faktory, které přispívají k jatečné hodnotě a kvalitě masa. V podstatě jde o produkci libového masa, které má optimální poměr k tuku a kostem (Říha a kol., 2002). Kvalita masa je určována souborem fyzikálních (pH, barva, samovolná ztráta masové šťávy, vaznost aj.) a chemických (obsah sušiny, bílkovin, tuku, vazivové tkáně, cholesterolu aj.) hodnot, které lze doplnit senzorickým hodnocením - vůně, chuť, šťavnatost, textura (Bureš a Bartoň, 2000).

41

3.6.3 Netto přírůstek Je ukazatel jak výkrmnosti tak z části i jatečné hodnoty, jelikož vychází z hmotnosti masa na kosti. Vyjadřuje podíl jatečně upraveného těla k věku (počtu krmných dnů). V kontrole dědičnosti slouží jako ukazatel masné užitkovosti (Louda a kol., 2000).

Výsledky experimentu, ve kterém byla porovnávána masná užitkovost vybraných evropských plemen a býků holštýnského skotu, jsou uvedeny v tabulce 3. Data dokladují, že jednotlivá plemena mají rozdílné předpoklady pro různé parametry masné užitkovosti. Odlišnosti jsou zejména ve výši denního přírůstku, jatečné výtěžnosti nebo zařazení do tříd zmasilosti a protučnělosti. Žádné z plemen však nevyniká ve všech hodnocených ukazatelích najednou (Bureš a Bartoň, 2009).

Tabulka 3 - Ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty býků vybraných plemen skotu (Albertí et al., 2007) aberden masný charolais highland holštýn limousine piemontese angus simentál Věk při porážce (dny) 428.6 Porážková hmotnost (kg) 597.7 Průměrný denní přírustek* (kg/den) 1.97 Hmotnost JUT (kg) 335.7 Jateční výtěžnost (%) 56.2 Zmasilost JUT** 9.8 Protučněnost JUT*** 11 * od věku 7 měsíců do ukončení výkrmu ** (klasifikační stupnice 1-18, S+ = 18, P- = 1) *** (klasifikační stupnice 1-15, 5+ = 15, 1- = 1)

460.6 634 1.53 386.6 61 9.9 8.9

42

510.6 443.5 1.01 245.1 55.2 8.2 6.8

458 596.3 1.18 320 55.7 4.6 8.2

428 565.4 1.46 360 63.7 10.2 8.4

461 527.3 1.22 335.9 63.7 14.6 3.6

455.9 621.8 1.49 344.4 55.5 8.4 7.2

V tabulce 4 jsou podle plemen odhady plemenných hodnot pro hmotnost JUT (phJUT), zmasilost (phZmas) a protučnění (phTuk). Plemenné hodnoty uvedené v tabulce jsou počítány jedním výpočtem pro všechna plemena. Poskytují tak zároveň i možnost srovnání mezi plemeny. Nejvyšší plemennou hodnotu pro JUT vykazuje plemeno CH a BA. Potom následují plemena LI, BM a MS. V hodnocení zmasilosti (zatřídění dle SEUROP) má nejlepší hodnotu plemeno BM, které následují plemena BA, CH, LI a PI. Plemenné hodnoty pro protučnění je třeba posuzovat tak, že do mínusu jdou zvířata s nižší hodnotou protučnění a do plusu naopak s vyšším protučněním. Podle tohoto hodnocení má nejlepší hodnoty PI, BM, BA a LI (Zpravodaj ČSCHMS, 1/2014).

Tabulka 4: Plemenné hodnoty podle plemen Plemeno phJUT phZmas phTuk Belgické modrobílé 13.59 0.545 -0.105 Highland -19.92 -0.020 -0.040 Aberdeen Argus 7.41 0.114 0.099 Gasconne 9.68 0.288 -0.043 Piemontese 7.72 0.331 -0.145 Blonde d' Aquitaine 17.90 0.370 -0.057 Masný simentál 13.11 0.244 0.002 Charolais 18.5 0.364 -0.026 Hereford -0.85 0.069 0.081 Galloway -11.29 0.066 -0.044 Limousine 14.91 0.356 -0.042 Salers 3.30 0.196 -0.063 Pramen: Zpravodaj ČSCHMS, 1/2014

43

3.7 Faktory působící na masnou užitkovost skotu 3.7.1 Plemenná příslušnost Při šlechtění masných plemen se veškerá pozornost zaměřuje na vysokou úroveň výkrmnosti, intenzitu růstu, osvalení a kvalitu masa. Nezbytná je i dobrá úroveň reprodukce, zatímco mléčná produkce se vyžaduje jen v takovém množství, aby zajistila dostatečný růst telat (Bureš a Bartoň, 2009). Plemenná příslušnost nebo stupeň křížení (heteroze) jsou limitujícím faktorem tělesné stavby a intenzity růstu v různých vývojových fázích zvířete (Stádník a kol., 2009). Mezi jednotlivými plemeny a kříženci existují značné odlišnosti ve velikosti tělesného rámce, ranosti a růstové schopnosti. Na těchto vlastnostech závisí způsob výkrmu a stanovení kritéria ukončení výkrmu - nejčastěji porážková hmotnost, věk anebo dosažení určitého stupně protučnění. Plemena později dospívající většího tělesného rámce vyšlechtěná v kontinentální Evropě, především ve Francii (charolais, limousin, blonde d‘ aquitaine), Itálii (piemontese) nebo Belgii (belgické modrobílé) i jejich užitkové křížence lze vykrmovat intenzivním způsobem do vyšších porážkových hmotností. Jatečná těla se vyznačují nízkým podílem tuku, vysokým podílem masa z nejhodnotnějších partií a vysokou jatečnou výtěžností. U některých plemen (belgické modrobílé, piemontese, ale i dalších) se vlivem šlechtění na extrémní zmasilost vyskytla spontánní genová mutace způsobující svalovou hypertrofii, která má za následek velmi vyklenuté profily kýty, plece a hřbetu. Naproti tomu u raných plemen menšího tělesného rámce, které mají svůj původ na britských ostrovech (hereford, aberdeen angus) se doporučuje ukončit výkrm dříve z důvodu dřívějšího ukládání tuku. Tato skutečnost se projevuje také ve vyšším množství vnitro-svalového tuku, který dodává ceněnému masu specifickou chuť a šťavnatost (Bureš a Bartoň, 2000). V tabulce 5 jsou hmotnosti býků a jalovic vybraných masných plemen v 120, 210 a 365 dnech věku v kontrole užitkovosti. Z tabulky je patrné, že nejvyšší růstovou intenzitu vykazuje plemeno masný simentál, což je také způsobeno raností a větším tělesným rámcem. Vysokých hmotností dosahují také ostatní raná plemena jako aberdeen angus a hereford. Z pozdních plemen vykazuje nejvyšší hmotnosti plemeno charolais. 44

Tabulka 5 - Hmotnosti čistokrevných býků a jalovic v kontrole užitkovosti v ČR v roce 2012 při narození ve 120 dnech ve 210 dnech v 365 dnech Plemeno býci Jalovice býci jalovice býci jalovice býci Jalovice Aberdeen Angus AA 36,9 34,4 186,0 173,6 291,3 268,9 526,9 373,5 Blonde d´aquitaine BA 42,7 39,2 183,6 166,3 289,0 260,0 474,9 367,6 Belgické modrobílé BM 43,4 39,9 168,7 159,2 264,3 247,2 435,9 360,3 Galloway GA 33,3 31,9 147,5 138,0 233,4 220,2 338,5 277,4 Gasconne GS 36,7 34,5 171,9 157,5 257,0 228,9 461,5 352,8 Highland HI 30,0 27,5 116,8 117,6 199,9 181,8 288,5 254,2 Hereford HE 38,2 35,8 168,9 158,8 263,8 244,3 526,3 364,3 Charolais CH 43,6 40,5 184,7 172,9 296,3 271,6 542,7 386,9 Limousin LI 41,4 39,0 188,9 175,6 295,4 268,8 518,6 397,7 Masný ementál MS 41,7 38,7 193,0 183,0 312,5 284,3 576,7 424,4 Piemontese PI 40,3 36,1 174,0 161,1 255,9 241,1 476,3 327,4 Salers SA 36,1 35,0 188,2 170,7 301,2 269,0 493,4 379,3 Pramen: Uzávěrky kontroly užitkovosti za rok 2012(ČSCHMS 2013)

3.7.1.1 Dvojité osvalení – svalová hypertrofie U masného skotu existují plemena, u kterých se s poměrně vysokou frekvencí vyskytují jedinci vyznačující se tzv. dvojitým osvalením (nebo též svalovou hypertrofií - anglicky double muscling nebo muscular hypertrophy - mh). Tato vlastnost, která je způsobená mutací genu myostatinu má za následek poměrně výrazné změny v intenzitě růstu svalové tkáně a složení jatečného těla. Jedinci s výskytem genové mutace (homozygoti s oběma alelami mh/mh) se vyznačují oproti zvířatům bez této dispozice nižší hmotností trávicího traktu, nižším podílem kostí a především značně vyšším podílem svaloviny v JUT (Stehlík a Kaplanová, 2009). Znak dvojitého osvalení u skotu je charakterizovaný nárůstem svalové hmoty o přibližně 20 % (Kišacová a Kúbek, 2008). Svaly obsahují méně vnitrosvalového tuku a naopak více vody. Maso je velmi křehké díky nižšímu obsahu kolagenu (Ngapo a kol., 2002) a svou světle růžovou barvou se podobá masu telecímu. Také u heterozygotů (tedy zvířat s pouze jednou alelou mh – genotypem mh/+) jsou pozorovány příznivější parametry masné užitkovosti než u jedinců stejného plemene, který je v tomto znaku homozygotní (+/+) (Aldai et al., 2006). Tuto skutečnost je možné výhodně využívat při křížení skotu pro produkci masa. U většiny masných plemen byla genová mutace pro dvojité osvalení zaznamenána, ovšem existují značné 45

rozdíly ve frekvenci jejího výskytu. U některých plemen (především rustikálních) není tato vlastnost, především v souvislosti s negativním vlivem na průběh porodů, v populaci žádaná. Naopak u některých je cíleně vyhledávána. Mezi nejextrémněji osvalená plemena s nejvyšším podílem homozygotů s hypertrofií svalstva lze považovat belgické modrobílé (obrázek 4) a piemontese. Existují také některé speciální linie mh homozygotních býků u dalších plemen (charolais) určené především pro terminální křížení. Na obrázku 5 lze pozorovat rozdíly u plochy roštěnce, jeho mramorování i vrstvě podkožního tuku v závislosti na genotypu u zvířat plemene piemontese (Bureš a Bartoň, 2010).

Obrázek 4: Řez roštěncem býka plemene belgické modrobílé

Obrázek 5: Plemeno piemontese, řez roštěncem v závislosti na genotypu jedince Pramen: Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu (Bureš a Bartoň – 2010)

46

3.7.2 Pohlaví a kastrace Pohlaví a kastrace mají na výkrmové schopnosti, složení jatečného těla a kvalitu masa u většiny ukazatelů dokonce významnější vliv než plemenná příslušnost (Bartoň a Bureš, 2000). Jalovice oproti býkům dosahují ve výkrmu nižší intenzity růstu přibližně o 10 – 30 %. Může za to jednak jejich nižší tělesná hmotnost v dospělosti a také méně ekonomické využití živin krmiva. Intenzivně vedený výkrm s vysokým obsahem jadrných krmiv je proto nutné ukončit v nižší porážkové hmotnosti než u býků. U jalovic dochází k ranějšímu a intenzivnějšímu ukládání tuku, což nicméně může být příčinou vynikajících chuťových vlastností masa. Toto maso jalovic případně volů je velmi oblíbené zejména v některých zahraničních zemích, kde jsou ceněny o 10 – 20 % více než u mladých býků ve shodné třídě jakosti (Bureš a Bartoň, 2009). Výkrm jalovic v ČR se uplatňuje především při užitkovém křížení, kdy jsou veškerá telata určena k jatečným účelům. Výkrm samčích kastrátů u nás nezískal zatím větší zájem než je tomu v zahraničí. Kopecký (1981) uvádí: Zvláště časná kastrace ve značné míře zpomaluje růstovou intenzitu a vývin organismu, což nepříznivě ovlivňuje jak průměrné denní přírůstky, tak i spotřebu živin. Alternativou může být pastevní extenzivní způsob výkrmu s využíváním trvalých travních porostů, kdy se výkrm sice prodlouží, ale sníží se riziko nadměrného protučnění a může se i příznivě projevit v ekonomice chovu. Takto vedený způsob výkrmu jalovic a volků je vhodné před porážkou zakončit kratším intenzivním dokrmem (40 - 90 dní), kdy jsou zlepšeny ukazatele zmasilosti a kvality masa (Teslík, 1995). 3.7.3 Výživa Je jedním z nejvýznamnějších faktorů, které rozhodují nejen o výši masné produkce, ale i o kvalitě masa a dalších jatečně využitelných orgánů. Výživa musí zajistit zdravý vývoj organismu, vysokou masnou produkci, vysokou jatečnou hodnotu a vysokou biologickou hodnotu masa. Z dietetického hlediska musí krmná dávka odpovídat energetickým a živinovým potřebám, musí být chutná a nesmí poškozovat zdraví zvířat. Optimální je adlibitní přístup ke krmivu (Steinhauser a kol., 2000). Krmnou dávku by měla tvořit z 60 – 75 % jejich výživné hodnoty objemová krmiva a měla by mít 18-20% hrubé vlákniny (Stádník a kol., 2009). Náklady na krmiva představují více než 50 % celkových nákladů na vykrmená zvířata. Nutná je koordinace živin v krmné dávce vzhledem k nestejnému stupni vývoje 47

a růstu jednotlivých tkání organismu. Důležitost ve výkrmu skotu připadá také na využití potenciálních růstových schopností a tak docílit vyšší jatečné výtěžnosti, výrazného osvalení a zmasilosti. Nejpříznivěji se jeví intenzivní výkrm do takové porážkové hmotnosti a věku, kdy začne být podstatná část energie krmné dávky přeměňována na tuk. V našich podmínkách je výkrm praktikován nejčastěji stájovým způsobem na základě zkrmování konzervovaných krmiv s přídavkem jadrné směsi. Z některých studií vyplývá, že rentability výkrmu býků dosáhneme tehdy, kdy průměrné denní přírůstky jsou vyšší než 1 kg/den (Bureš a Bartoň, 2009). 3.7.4 Další faktory Pro zvýšení přírůstků vykrmovaných zvířat lze použít hormonálních přípravků, které působí na bázi růstového hormonu BST (bovinní somatotropin). Používají se hojně v Severní Americe, u nás i ostatních zemích EU je jejich aplikace zakázána. K tvorbě vyšších přírůstků se mohou použít ionofory, což jsou látky, které upravují činnost bachorové mikroflory (Bartoň a Bureš, 2000). Temperament je také významným faktorem pro produkci vysoce kvalitního hovězího masa, protože je v silné genetické korelaci s nejvýznamnějším znakem kvality masa - křehkostí. Je to vysoce dědičná vlastnost, která mimo kvality masa ovlivňuje i hmotnost zvířat (Herrmann, ČSCHMS). Dále má vliv způsob ustájení, který se volí především s ohledem na jednoduchost pracovních operací jako krmení, odkliz hnoje, manipulace se zvířaty aj. a tím dosáhnout minimálních nákladů na ustájení. Při volném skupinovém ustájení, které je nejčastěji používané, má vliv zejména poměr zvířat k počtu krmných míst, kdy závisí také na technice krmení. Dále je to počet zvířat na jednotku ustájovací plochy, hmotnostní a věková stejnorodost skupiny či sociální vyrovnanost. Stájové mikroklima, délka světelného dne a zdravotní stav zvířat jsou další faktory, které mají také na výkrmnost určitý vliv (Bureš a Bartoň, 2009).

48

4 NÁSTIN POKUSU V NAVAZUJÍCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCI Plemenná příslušnost nebo hybridní kombinace mají zásadní vliv na intenzitu růstu, úroveň využití předkládaného krmiva nebo na zařazení jatečných těl zvířat do třídy jakosti SEUROP. Mezi masnými plemeny existují poměrně výrazné rozdíly v jejich výkrmnosti a jatečné hodnotě (Bureš a Bartoň, 2010). V navazující diplomové práci bych se chtěl zabývat vlivem plemenné příslušnosti

na

masnou

užitkovost

vykrmovaných

býků

v konkretizovaných

podmínkách. Analýza by byla prováděna u vybraných masných plemen, kříženců masných plemen či kříženců masných plemen s kombinovaným plemenem české strakaté. Hodnocení by bylo zaměřeno zejména na ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty. Zaměřil bych se zejména na průměrný denní přírůstek v průběhu výkrmu, věk a živou hmotnost při porážce. Jatečná hodnota by byla hodnocena jatečnou výtěžností, zatříděním jatečně upraveného těla do třídy zmasilosti dle SEUROP a dále také zatřídění do třídy protučnělosti.

5 ZÁVĚR V bakalářské práci jsem popsal způsob chovu krav bez tržní produkce mléka a charakterizoval masná plemena určená pro tento chov. Dále jsem se věnoval faktorům působící na masnou užitkovost skotu. Z výsledků na masnou užitkovost skotu, které v této práci uvádím, vyplývá: mezi plemeny jsou poměrně výrazné rozdíly v jejich výkrmnosti a jatečné hodnotě. Žádné masné plemeno není ve všech ukazatelích ideální a zároveň žádné není ve všech znacích zcela nejhorší. Z hlediska ekonomiky produkce jatečného skotu a trendu dnešního spotřebitele na dietní hovězí maso je vhodné orientovat se na plemena, která lze vykrmovat do vyšších porážkových hmotností bez výrazného ukládání tuku. Vhodné pro tento účel jsou zejména francouzská plemena velkého tělesného rámce jako plemeno blonde d' aquitaine a charolais, z dalších evropských plemen především plemeno belgické modrobílé, limousine, masný simentál a piemontese.

49

6 SEZNAM LITERATURY BUREŠ D. & BARTOŇ L., 2000: Masná užitkovost, s. 173-176. In: TESLÍK V. (ed.), Masný skot. Praha: Agrospoj, 197 s. BUREŠ D. & ZAHRÁDKOVÁ R., 2009: Reprodukce ve stádě masného skotu, s. 97–121. In: ZAHRÁDKOVÁ R. (ed.), Masný skot: od A do Z. 1. vyd. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 397 s. ISBN 978-80-254-4229-6. BUREŠ D. & BARTOŇ L., 2009: Masná užitkovost, s. 231–246. In: ZAHRÁDKOVÁ R., Masný skot: od A do Z. 1. vyd. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 397 s. ISBN 97880-254-4229-6. BUREŠ D. & BARTOŇ L., 2010: Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu (certifikovaná metodika). Praha: Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. ISBN 978-80-7403-070-3. ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ MASNÉHO SKOTU, 2013: Charakteristika plemen. Databáze online [cit. 2013-13-11]. Dostupné na: http://www.cschms.cz/ European Wagyu Association, 2013. Databáze online [cit. 2014-13-1]. Dostupné na: http://www.wagyu.net/ Excellence Bazadaise France, 2013. Databáze online [cit. 2014-15-1]. Dostupné na: http://www.bazadaise.fr/z/index.php FILIPČÍK R., ŠUBRT J., BJELKA M., HOMOLA M. & NOVÁKOVÁ K., 2008: Využití hybridizace skotu k produkci hovězího masa, s. 104-110. In: KRÁL V. & FILIPČÍK R., Šlechtění na masnou užitkovost a aktuální otázky produkce jatečných zvířat (Sborník příspěvků). Brno, 198 s. ISBN 978-80-903143-8-2. FRELICH J. & DUFKA J., 2000: Zásady řízení reprodukce stáda krav bez tržní produkce mléka, s. 128-141. In: TESLÍK V. (ed.), Masný skot. Praha: Agrospoj, 197 s. GOLDA J., SUCHÁNEK B. & KVAPILÍK J., 1995: Chov krav bez tržní produkce mléka (metodika). Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 40 s. GOLDA J., 1997: Chov krav bez tržní produkce mléka. Rapotín, 117 s. HERRMANN H., 2010: Chov masného skotu pro odborníky jiných profesí aneb i pasení krav má své zákonitosti. Těšnov: Český svaz chovatelů masného skotu, 34 s.

50

INGR I., 2011: Produkce a zpracování masa. Mendelova univerzita v Brně, 202 s. ISBN 97880-7375-510-2. JAKUBEC V. (ed.), 2005: Využití genetických metod ve šlechtění skotu na masnou užitkovost a její ovlivnění faktory prostředí. Rapotín: Asociace chovatelů masných plemen, 91 s. ISBN 80903143-7-6. JEŽKOVÁ A., 2010:

Budou mít úspěch i v našich chovech, Náš chov. Databáze online [cit.

2014-11-2]. Dostupné na: http://naschov.cz/budou-mit-uspech-i-v-nasich-chovech/ KIŠACOVÁ J. & KÚBEK A., 2008: Variabilita v génoch MyoD family a myostatínu u mäsových plemien HD chovaných na Slovensku, s. 19-25. In: KRÁL V. & FILIPČÍK R., Šlechtění na masnou užitkovost a aktuální otázky produkce jatečných zvířat (Sborník příspěvků). Brno, 198 s. ISBN 978-80-903143-8-2. KOPECKÝ J., 2006: Výsledky kontroly užitkovosti masného skotu za rok 2005. Český svaz chovatelů masného skotu, Českomoravská společnost chovatelů a.s., 74 s. KOPECKÝ J., 2013: Výsledky kontroly užitkovosti masného skotu za rok 2012. Český svaz chovatelů masného skotu, Českomoravská společnost chovatelů a.s., 120 s. KVAPILÍK J., 2008: Ekonomická a produkční hlediska šlechtění skotu na masnou užitkovost, s. 9-18. In: KRÁL V. & FILIPČÍK R., Šlechtění na masnou užitkovost a aktuální otázky produkce jatečných zvířat (Sborník příspěvků). Brno, 198 s. ISBN 978-80-903143-8-2. KVAPILÍK J., RŮŽIČKA Z. & BUCEK P., 2009: Ročenka - Chov skotu v České republice, Hlavní výsledky a ukazatele za rok 2008, Praha: Českomoravská společnost chovatelů, Výzkumný ústav živočišné výroby, Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, Český svaz chovatelů masného skotu, 95 s. ISBN 978-80-904131-2-2. KVAPILÍK J., RŮŽIČKA Z. & BUCEK P., 2013: Ročenka - Chov skotu v České republice, Hlavní výsledky a ukazatele za rok 2012. Praha: Českomoravská společnost chovatelů, Výzkumný ústav živočišné výroby, Svaz chovatelů českého strakatého skotu, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, Český svaz chovatelů masného skotu, 105 s. ISBN 978-80-87633-045. LANGR J., 2009 : Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu, s. 4-7. In: Zootechnické aspekty masného skotu (Vzdělávací seminář). Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., 39 s. LOUDA F., 2000: Chov skotu: (přednášky). ČZU A ISV Praha, 186 s. ISBN 80-2130542-8.

51

LOUDA F., 2007: Zásady využívání plemenných býků v podmínkách přirozené plemenitby (metodika). Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, 43 s. ISBN 978-80-87144-01-5. LOUDA F., 2008: Uplatnění biologických zásad při řízení reprodukce plemenic (metodika). Rapotín: Výzkumný ústav pro chov skotu, 55 s. ISBN 978-80-87144-05-3. MARCINKOVÁ A., 2009: Putování po Francii aneb cesta na Sommet de l´Elevage - díl 2. Databáze online [cit. 2013-13-11]. Dostupné na: http://www.bmprofit.cz/francie2.php MIKŠÍK J. & ŽIŽLAVSKÝ J., 2005: Chov skotu: (přednášky). 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 149 s. ISBN 80-7157-883-5. POZDÍŠEK J., 2004: Využití trvalých travních porostů chovem skotu bez tržní produkce mléka. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 103 s. ISBN 80-7271-153-9. PULKRÁBEK J. & BARTOŇ L., 2001: Klasifikace jatečně upravených těl skotu podle SEUROP – systému, Náš chov. Databáze online [cit. 2013-11-12]. Dostupné na: http://naschov.cz/klasifikace-jatecne-upravenych-tel-skotu-podle-seurop-systemu/ ROUBALOVÁ M. & VODIČKA J., 2013: Situační a výhledová zpráva skot – hovězí maso. Těšnov: Ministerstvo zemědělství, 48 s. ISBN 978-80-7434-124-3. ŘÍHA J., JAKUBEC V., POLÁCH P., BARTOŇ L., ŠUBRT J. & BJELKA M., 2002: Využití diferencí mezi masnými plemeny k efektivní produkci. Rapotín: Asociace chovatelů masných plemen, 144 s. ISBN 80-903143-0-9. STÁDNÍK L., LOUDA F., JEŽKOVÁ A. & DVOŘÁKOVÁ J., 2009: Závislosti mezi hodnocením osvalení skotu v průběhu odchovu masných plemen a hodnocením jatečně upraveného trupu (metodika). Česká zemědělská univerzita v Praze, 52 s. ISBN 978-80-2131994-3. STEHLÍK L. & KAPLANOVÁ K., 2009: Dvojité osvalení u masných plemen skotu, s. 247257. In: ZAHRÁDKOVÁ R. (ed.), Masný skot: od A do Z. 1. vyd. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 397 s. ISBN 978-80-254-4229-6. STEINHAUSER L., 2000: Produkce masa. Tišnov: Last, 464 s. ISBN 80-900260-7-9. ŠEBA K., 2014: Plemenné hodnoty pro hodnocení jatečných zvířat dle systému SEUROP v České republice, Zpravodaj ČSCHMS, XXI., 2014/1, s. 35-36 TESLÍK V., 1995: Chov masných plemen skotu. Praha: Apros, 241 s. ISBN 80-901100-5-3.

52

TESLÍK V., 2000: Organizace chovu základního stáda, s. 36-40. In: TESLÍK V. (ed.), Masný skot. Praha: Agrospoj, 197 s. TESLÍK V. & BUREŠ D., 2000: Technologie ve stádě masného skotu, s. 40-59. In: TESLÍK V. (ed.), Masný skot. Praha: Agrospoj, 197 s. TESLÍK V., 2001: Management stáda masného skotu. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 56 s. TESLÍK V., 2009: Technologie ustájení v zimovišti, s. 55–60. In: ZAHRÁDKOVÁ R. (ed.), Masný skot: od A do Z. 1. vyd. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 397 s. ISBN 97880-254-4229-6. TOUŠOVÁ R., STÁDNÍK L. & SOVOVÁ P., 2008: Zhodnocení užitkových vlastností a ekonomických ukazatelů plemene Aberdeen angus na vybrané biofarmě, s. 80-82. In: KRÁL V. & FILIPČÍK R., Šlechtění na masnou užitkovost a aktuální otázky produkce jatečných zvířat (Sborník příspěvků). Brno, 198 s. ISBN 978-80-903143-8-2. VELECHOVSKÁ J., 2011: Nová plemena masného skotu. Farmář 2011/3, s. 42-43 VOSTRÝ L., 2009: Šlechtění masných plemen skotu, s. 155-173. In: ZAHRÁDKOVÁ R. (ed.), Masný skot: od A do Z. 1. vyd. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 397 s. ISBN 97880-254-4229-6. ZAHRÁDKOVÁ R., 2000: Stručná charakteristika masných plemen chovaných v ČR, s. 16-24. In: TESLÍK V. (ed.), Masný skot. Praha: Agrospoj, 197 s. ZAHRÁDKOVÁ R., 2009: Organizace chovu základního stáda, s. 45–54. In: ZAHRÁDKOVÁ R. (ed.), Masný skot: od A do Z. 1. vyd. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 397 s. ISBN 978-80-254-4229-6. ZAHRÁDKOVÁ R., 2009: Masná plemena skotu, s. 31–43. In: ZAHRÁDKOVÁ R. (ed.), Masný skot: od A do Z. 1. vyd. Praha: Český svaz chovatelů masného skotu, 397 s. ISBN 97880-254-4229-6. ZJALIĆ M., DIMITRIADOU A. & ROSATI A., 2006: Beef production in the EU and the CAP In: KRÁL V. & FILIPČÍK R., Šlechtění na masnou užitkovost a aktuální otázky produkce jatečných zvířat (Sborník příspěvků). Brno, 198 s. ISBN 978-80-903143-8-2. ŽEŽULKA J. & HERRMANN H., 2000: Další technologická vybavení, s. 59-74. In: TESLÍK V. (ed.), Masný skot. Praha: Agrospoj, 197 s.

53