MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2011

LUCIE ONDRÁČKOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Podnikatelské možnosti v provozování venkovské turistiky na Žďársku Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.

Lucie Ondráčková

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podnikatelské možnosti v provozování venkovské turistiky na Žďársku vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne…………………………

podpis……………………...

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Vladimíru Mikulemu Ph.D. za odborné vedení a cenné rady, díky nímž jsem bakalářskou práci zdárně dokončila.

ABSTRAKT

Tématem této bakalářské práce jsou Podnikatelské možnosti v provozování venkovské turistiky na Žďársku. Práce se zabývá charakteristikou regionu Žďárska, popisem měst, obcí a vesnic v regionu. Bakalářská práce je zaměřena na omezující faktory, které vyplývají z chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Součástí je i seznam maloplošných zvláště chráněných území a jejich stručná charakteristika. Dále obsahuje obecné informace o venkovské turistice, hlavní hodnoty a optimální aktivity pro cestovní ruch. Práce se zaměřuje na současný stav venkovské turistiky v regionu. V poslední části je využito nástrojů marketingu, tzn. zpracování SWOT analýzy, následné zhodnocením a nastínění budoucího rozvoje v regionu Žďársko.

Klíčová slova: region Žďársko, CHKO, venkovská turistika, SWOT analýza

RESUME

The theme of this work are business opportunities in running of rural tourism in Zdarsko. The work deals with the characteristics of the region Zdar, description of cities, towns and villages in the region. The thesis is focused on limiting factors which results from the protected area Zdarske vrchy. It also includes a list of small-scale specially protected areas and their brief characteristics. It also contains general information on rural tourism, the main values and optimum activities for tourism. The work focuses on the current state of rural tourism in the region. In the last part are used marketing tools like SWOT analysis, then follow assessment and to outline future development in the region Zdarsko.

Key words: region Zdarsko, protected area, rural tourism, SWOT analysis

OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................... 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................... 9 3. 1 Region Žďársko ..................................................................................................... 9 3. 1. 1 Obecné údaje.................................................................................................. 9 3. 1. 2 Naučné stezky .............................................................................................. 11 3. 1. 2. 1 Tisůvka – Žákova hora ........................................................................ 11 3. 1. 2. 2 Babín .................................................................................................... 11 3. 1. 2. 3 Velké Dářko ......................................................................................... 11 3. 1. 2. 4 Stezka krajem Chrudimky ................................................................... 12 3. 1. 2. 5 Kolem Zelené hory .............................................................................. 12 3. 1. 3 Města, obce a vesnice v regionu .................................................................. 13 3. 1. 3. 1 Žďár nad Sázavou ................................................................................ 13 3. 1. 3. 2 Bystřice nad Pernštejnem..................................................................... 13 3. 1. 3. 3 Nové město na Moravě ........................................................................ 14 3. 1. 3. 4 Hamry na Sázavou ............................................................................... 14 3. 1. 3. 5 Tři studně ............................................................................................. 14 3. 1. 3. 6 Svratka ................................................................................................. 15 3. 1. 3. 7 Herálec ................................................................................................. 15 3. 1. 4 CHKO Žďárské vrchy.................................................................................. 16 3. 1. 4. 1 Národní přírodní rezervace .................................................................. 17 3. 1. 4. 2 Přírodní rezervace ................................................................................ 19 3. 1. 4. 3 Přírodní památky...................................................................................... 20 3. 1. 5 Pravidla a omezující faktory v chráněných oblastech ................................. 22 3. 1. 5. 1 Omezující faktory v CHKO................................................................. 22 3. 1. 5. 2 Omezující faktory v národních přírodních rezervací ........................... 23 3. 1. 5. 3 Omezující faktory v přírodních rezervacích ........................................ 25 3. 1. 6 Postihy a sankce........................................................................................... 26 3. 1. 7 Úpravy režimu hospodaření v CHKO a NP................................................. 27 3. 2 Venkovská turistika ............................................................................................. 28 3. 2. 1 Obecné informace ........................................................................................ 28 3. 2. 2 Co zahrnuje venkovská turistika.................................................................. 30 3. 2. 3 Hlavní hodnoty a optimální aktivity pro CR ............................................... 30 3. 2. 4 Současný stav venkovské turistiky na Žďársku........................................... 31 3. 2. 3. 1 Venkovská turistika v regionu ............................................................. 31 3. 2. 5 Podnikání ve venkovské turistice ................................................................ 37 4 SWOT ANALÝZA...................................................................................................... 39 4. 1 Obecné informace ................................................................................................ 39 4. 2 SWOT analýza regionu Žďársko ......................................................................... 41 5 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 44 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 45

1 ÚVOD

Cestovní ruch se v devadesátých letech začal rozvíjet a čeští turisté dávali přednost spíše zahraniční dovolené. Ovšem v poslední době vlivem rozšiřující se nabídky a finančně přijatelnějších podmínek vzrůstá počet turistů, kteří tráví svoji dovolenou v tuzemsku.

Trendem, v současné době plné shonu a stresu je, že lidé vyhledávají klidnou dovolenou na venkově, kde se dostává do popředí příroda, krajina a s tím související životní prostředí. Venkovská turistika je charakterizována snahou o udržitelnost, která se projevuje využíváním technologií přátelských k životnímu prostředí, snahou o posilování sociálního kapitálu a vazeb v rámci místní komunity. Venkovská turistika je ideální formou cestovního ruchu, která nabízí velké možnosti v rozvoji daného regionu.

Region Žďársko je díky své přírodě a velkému potenciálu velice atraktivní destinací. Oblast je vhodná pro podnikání ve venkovské turistice díky své rozmanitosti. Nachází se zde mnoho malých obcí, kde není příliš mnoho obyvatel a nabízí podmínky šité na míru venkovské turistice.

-7-

2 CÍL PRÁCE

Zpracování studie podnikatelských možností provozování venkovské turistiky na Žďársku. Hlavním cílem je analýza současného rozvoje podnikání ve venkovské turistice v regionu s přihlédnutím k limitujícím podmínkám podnikání na území se zvýšenou ochranou a následné zhodnocení současného stavu. Součástí bakalářské práce je zpracování SWOT analýzy oblasti a podnikatelských možností.

-8-

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

3. 1 Region Žďársko Rozkládá se v severovýchodní části Českomoravské vysočiny. Centrem oblasti je moderní okresní město Žďár nad Sázavou, které poskytuje zájemcům všechny potřebné služby od ubytování a stravování až po možnost sportovního i kulturního využití.

3. 1. 1 Obecné údaje

Horstvo Žďársko leží podle geomorfologického členění převážně v Bítešské vrchovině, která je částí Křižanovské vrchoviny, dále ve Žďárských vrších, které jsou podcelkem Hornosvratecké vrchoviny a nepatrný cíp oblasti už zasahuje do Havlíčkobrodské pahorkatiny, jež je součástí Hornosázavské pahorkatiny. Nejvyšší vrcholy Žďárských vrchů: Devět skal (836 m), Křovina (830 m), Křivý javor (824 m), Malínská skála (811 m) a Žákova hora (810 m).

Vodstvo Žďárské vrchy jsou významnou pramennou oblastí a vede jimi rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Pramení zde pět větších řek, z nichž do Černého moře dorazí vody Svratky a Oslavy, do Severního moře pak tok řek Sázavy, Doubravky a Chrudimky. Svratka měří 173,9 km, plocha povodí činí 7 118,7 km2. Svůj tok končí ve střední nádrži Nové Mlýny, kde se pojí s Dyjí. Sázava je dlouhá 224,6 km a splavná až 208 km,tj. od Žďáru nad Sázavou po soutok s Vltavou u Davle, plocha povodí činí 4 350 km2. Doubrava pramení v rašeliništích u Malého Dářka, nad rybníkem Doubravníkem a nejdelší pramen teče od Kamenného vrchu. U zdejších pramenů dochází k bifurkaci, takže jejich voda směřuje do Doubravy i do Sázavy. Chrudimka pramení na úbočí kopce U Oběšeného ( mezi Filipovým, Chlumětínem a Svratouchem), hlavní pramen tu vytéká ze studánky. Postupně plní hráze vodních nádrží Hamry, Seč a Křižanovice

-9-

a u Pardubic se vlévá do Labe. Z rybníků jsou nejvyhledávanějšími Velké Dářko, Sykovec, Medlov, Milovy a Pilská nádrž. Přitažlivá je i soustava novoveselskýh rybníků: Babín, Matějovský a Veselský. V těsné blízkosti Žďáru byly vybudovány dva rezervoáry pitné vody: přehrada Staviště a Stržská nádrž.

Podnebí Průměrná roční teplota na Žďársku se pohybuje kolem +7°C, ve vrcholové části Žďárských vrchů bývá asi +6°C. Nejteplejším měsícem bývá červenec s průměrnou teplotou +17,3°C. Panuje zde poměrně tuhá zima od 3 do 5 měsíců. Sníh zde leží 60120 dnů v roce. Počet letních dnů bývá kolem 20, počet mrazových dnů 130 – 160 dnů. Žďársko patří mezi vlhčí místa v naší republice. Ve vyšších polohách zde padá v létě v ročním průměru až 1100 mm. V celé oblasti se však pohybují průměrné roční srážky kolem 750 mm. Půda zde není příliš úrodná, bývá převážně hlinitopísčitá a obsahuje málo humusu i minerálních látek. S úspěchem se zde pěstují především brambory, dále též obiloviny a pícniny.

Lesy V oblasti Žďárský vrchů se dodnes zachovaly hluboké lesy. O jejich mohutnosti napovídá i příběh z roku 1792, kdy zabloudila při sběru hub Anna Jelínková, dcera hajného z Fryšavy. Tři dny marně bloudila v lesích a nakonec slabostí zemřela. Ještě dnes pokrývají lesy asi 50% rozlohy oblasti Žďárských vrchů, jde převážně o porosty jehličnaté. Zdejší smrk bývá velice kvalitní. Stromy ve vyšších oblastech dosahují stáří až 140 let. V lesích dříve žili zubři, losi, medvědi, rysi a vlci. Dnes je králem zdejších lesů jelen západoevropský, rozšířena je zde černá zvěř, srnec a liška. (Jurman, 1998)

- 10 -

Jednou z možností turistiky je navštívit naučné stezky v přírodě Žďárských vrchů. Naučná stezka po březích Babínského a Matějovského rybníka, Velké Dářko, naučnovlastivědná stezska Krajem Chrudimky a nově zbudovaná naučná stezka kolem Zelené hory, která byla slavnostně otevřena 1. dubna 2011.

3. 1. 2 Naučné stezky 3. 1. 2. 1 Tisůvka – Žákova hora Naučná stezka provede přírodou a historií severní části Českomoravské vrchoviny. Výchozím bodem naučné stezky je vesnice Cikháj, odkud dále pokračuje na skalnatý vrchol Tisůvka kolem pramene Svratky na Žákovu horu a přes Fryšavský kopec k evropské rozvodnici mezi úmořími Severního a Černého moře. Pod Žákovou horou probíhá hlavní evropské rozvodí. Nedaleko od sebe jsou prameniště Sázavy a Svratky. Dokonce je zde uměle vykopaná strouha, která obě řeky spojuje. Nejen kolem trasy naučné stezky, ale všude v širším okolí jsou pomníčky připomínající partyzánský odboj za druhé světové války.

3. 1. 2. 2 Babín Naučná stezka vedoucí po břehu Babínského a Matějovského rybníka, poblíž obcí Budeč, Nové Veselí a Matějov, je dlouhá 5,5 km. Obsahuje 11 zastávek s informacemi na panelech. Nechybí zde ani ornitologická pozorovatelna, pozornost se věnuje chovu ryb, pobytu ondater, těžbě rašelina a následné změně vegetace, rašelinným loukám. (Jurman, 1998)

3. 1. 2. 3 Velké Dářko Východiskem stezky je brána bývalé obory Kinských v Karlově osazená vstupním informačním panelem a na její okružní trase v délce 9 km je k bližšímu poznání území zřízeno 16 informačních zastávek. Napojení na trasu stezky je dále možné v rekreačním

- 11 -

areálu Velké Dářko a v obci Radostín, jimiž stezka prochází, ze Škrdlovic, příp. delšími přístupy po turistických značených trasách z obcí Polnička a Račín. K lepší průchodnosti jsou na stezce zřízeny haťové přechody a lávky, přesto mohou být některé úseky při vyšší hladině vody zamokřené. Stezka je určena především pěším turistům, není však vhodná pro cykloturisty. Proto je zde zakázáno nevstupovat na místa mimo trasu naučné stezky ochrany přírody.

3. 1. 2. 4 Stezka krajem Chrudimky Vlastivědná stezka má délku 82 km a překonává výškový rozdíl 390 metrů. Podél stezky je instalováno 37 informačních tabulí v nejzajímavějších místech, kterými vede. V CHKO Žďárské vrchy má 14 zastávek a měří 15 km. Začíná u pramene Chrudimky u obce Svratouch, vede do města Hlinsko, kolem přehrady Seč a končí v Chrudimi. Stezka kopíruje řeku Chrudimku, opouští CHKO Žďárské vrchy v Trhové Kamenici a dále pokračuje v CHKO Železné hory. Seznamuje návštěvníky s historií kraje a přírodními zajímavostmi v okolí řeky. (web 3)

3. 1. 2. 5 Kolem Zelené hory Naučná stezka kolem Zelené hory se nachází ve městě Žďár nad Sázavou a měří 4,3 km. Nabídne 9 informačních tabulí, seznámí turisty s historií, přírodou a známými osobnostmi. Stezka vede z Nepomuku kolem zámku na Zelené hoře, přes obec Klášter a zpět do města.

- 12 -

3. 1. 3 Města, obce a vesnice v regionu Seznam obcí, měst a vesnic, které jsou zahrnuty do oblasti Žďárska jsou v řadě zdrojů odlišné. Pro tuto bakalářskou práci byl použit internetový web trasovnik.cz, turistický průvodce po České republice. V této bakalářské práci není prioritou vymezení oblasti regionu Žďársko, ale vytyčení míst, které jsou vhodnými turistickými cíly.

3. 1. 3. 1 Žďár nad Sázavou Město Žďár nad Sázavou je okresní město, ležící na pomezí Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny uprostřed chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Město má okolo 25 000 obyvatel. Historie je úzce spjata s rozvojem žďárského cisterciánského kláštera a sahá až do poloviny 13. století. Obec Žďár byla na město povýšena roku 1607, kardinálem Františkem z Ditrichštejna. Významnou památkou je zde poutní kostel sv. J. Nepomuckého na Zelené hoře od Jana Blažeje Santiniho Aichela, která byla v prosinci 1994 zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO. (web 14) V současné době zde působí malíř a sochař Michal Olšiak, který pracuje na plastikách z betonu či písku. Tyto plastiky jsou zakomponovány do přírody. Za zmínku stojí například plastika lva a orlice, kteří jsou jakýmsi hraničním kamenem mezi Čechami a Moravou.

3. 1. 3. 2 Bystřice nad Pernštejnem Město má zhruba 9 tisíc obyvatel. Nachází se v Jihomoravském kraji v okrese Brno – venkov. Velmi významnou památkou je hrad Pernštejn, který je jedním z nejnavštěvovanějších moravských hradů a láká návštěvníky svojí nedobytností a polohou kde se nachází, na skále nad městysem Nedvědice. Okolí Bystřice má nový propagační spot, který natočila Evropská unie jako odměnu za výhru v soutěži EDEN – Vyhlášený turistický region 2010. (EDEN - European Destinations of Excellence) Zařadili se oficiálně mezi dalších 25 projektů, které pojí jedinečnost a ojedinělá atraktivita, přičemž splňují podmínky šetrné turistiky. Používají strategii, která je šetrná

- 13 -

k životnímu prostředí, respektuje přírodu a slouží k uchování ekosystémů pro budoucí generace.

Shlédnout

jej

můžete

na

internetové

adrese:

http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/eden-videos/index_en.htm . (web 9)

3. 1. 3. 3 Nové město na Moravě Nové město na Moravě je vyhlášeným střediskem zimních sportů. Nachází se zde areál Ski snowpark na Harusově kopci. Půjčují se zde sjezdové i běžecké lyže. Skiareál je znám především díky pořádání lyžařských závodů ZLATÁ LYŽE a závodů světových pohárů. Nachází se zde několik běžeckých závodních tratí v délce od 3 km do 25 km, které jsou mimo jiné otevřeny pro veřejnost. Nové Město na Moravě je také zajímavé i svými historickými a kulturními památkami. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. V minulosti se na Vysočině v malých řemeslných dílnách začaly vyrábět lyže. To dalo základ pro historii lyží Sporten. Dnes je Sporten uznávanou českou firmou s širokým sortimentem. (web 10)

3. 1. 3. 4 Hamry na Sázavou Počet obyvatel obce Hamry nad Sázavou činí 1330. Obec se rozprostírá v údolí řeky Sázavy a vznikla spojením čtyř dříve samostatných částí. Nejstarší část Najdek vznikla ve 14.století. Obec Hamry nad Sázavou se otevírá turistickému ruchu , nabízí pěkný 15 km dlouhý „Hamerský vycházkový okruh“, který návštěvníky provede po pamětihodnostech i přírodních koutech v okolí obce. Kromě pěší turistiky lze celou trasu projet jak na kole tak i v zimních měsících na běžkách. (web 11)

3. 1. 3. 5 Tři studně Obec Tři studně má přibližně 100 obyvatel. Nachází se v nadmořské výšce 723 m, takže návštěvníci pokud chtějí prozkoumat tuto malebnou krajinu musí překonat větší převýšení. Tato nadmořská výška určuje drsnější ráz okolní krajiny a řadí tuto vesnici mezi vesnice horské.

- 14 -

3. 1. 3. 6 Svratka Město Svratka leží v kraji Vysočina. V roce 2000 byl Svratce opětovně přiznán status města, o který přišla komunistickým zákonem počátkem 50. let. Nachází se zde sjezdovka ve Skiareálu Svratka, která uspokojí jak děti a začátečníky, tak i náročnější sjezdaře. Hotel Mánes může nabídnout nejen ubytování, ale i gastronomii a hotelové služby, jako například kongresovou turistiku, společenské akce a wellnes. Problémem ve městě je však klesající počet obyvatel a jejich migrace do okolních měst.

3. 1. 3. 7 Herálec Obec Herálec leží v severovýchodní části kraje Vysočina na úpatí nejvyšších vrcholů chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. V pralesní rezervaci na Žákově hoře ještě před nedávnem rostly mohutné jedle dosahující třicetimetrové výše. Nejstarší stromy pralesa mají přes 200 let. Charakter Herálce utvářelo především dřevo ve všech výrobních podobách. Ne nadarmo se říkalo, že "V Herálci je kamenné živobytí a dřevěný chléb". Každá rodina zde byla spjata s dřevem doslova od kolébky až po to poslední – rakev. Tradici dřevařské výroby dále rozvíjejí soukromí podnikatelé a firma Domestav, která je výrobcem nábytku ze smrkového a bukového masivu. V katastru obce jsou dva rybníky, Haťský a Kuchyňka, sloužící k lovu ryb a rekreačnímu koupání. Po značených turistických stezkách se z Herálce pohodlně dostanete na Devět skal, kde není pouze uvedených devět skal, ale skály utvářejí jakési skalní městečko táhnoucí se východně až ke Křižánkám. Na dosah je Žákova hora a od ní je to kousek k Tisůvce s Čertovým kamenem. Z těchto a dalších míst můžete po turistických značkách navštívit zajímavá přírodní a historická místa v této chráněné krajinné oblasti. (web 15)

- 15 -

3. 1. 4 CHKO Žďárské vrchy Činnost a náplň práce Správy CHKO Žďárské vrchy, vychází z velkého množství zákonů, vyhlášek, směrnic a nařízení. Jako instituce působící v oblasti ochrany přírody se opírá především o zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. (web 4)

Charakteristika CHKO Žďárské vrchy

Členitá krajina Žďárských vrchů je charakteristická pestrým střídáním luk, pastvin, polí, lesů a rybníků. Dodnes si zachovala charakter vyvážené a zachovalé kulturní krajiny. Klimaticky patří mezi chladnější, vlhčí a větrnější oblasti. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek (Sázava, Svratka, Chrudimka, Doubrava, Oslava) a jako oblast s četnými rybničními soustavami bylo území CHKO vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Lesem je dnes území pokryto asi z jedné poloviny. Přirozený jedlobukový les je většinou nahrazen smrkovými monokulturami. Zvláště cenná jsou společenstva rašelinišť a vlhkých rašelinných luk s významným výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. (web 5)

Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 4 národní přírodní rezervace - 9 přírodních rezervací - 37 přírodních památek

Významným fenoménem chráněného území je voda. Žďárské vrchy jsou pramennou oblastí na hlavní evropské rozvodnici mezi Severním a Černým mořem. Na zdejší husté síti drobných vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava. K nejcennějším segmentům náleží zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rovněž rulové skalní útvary vytvořené na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů. (web 6)

- 16 -

3. 1. 4. 1 Národní přírodní rezervace

Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou

stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či

mezinárodním měřítku. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. (web 20)

Dářko Najdou se zde rašeliniště porostlá nejrůznější vegetací a porostem, v němž jsou hnízdiště vodního ptactva. Roste zde i chráněná masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá. Od roku 1961 je Dářko Národní přírodní rezervací jako význačné rašeliniště s vrchovištními společenstvy borovice blatky a s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. (Jurman, 1998) Velké Dářko Největší rybník Vysočiny byl založen kolem roku 1480, aby poháněl hamry. V roce 1631 došlo k protržení hráze a voda odnesla papírnu i domy v jejím dosahu.

Radostínské rašeliniště Národní přírodní rezervace má rozlohu 30,5 ha a je chráněna od roku 1987. Na Radostínském rašeliništi byla až do konce první světové války těžena rašelina tzv. borkováním a vytěžené plochy tu dnes přirozenou cestou znovu zarůstají rašelinnými porosty. V současnosti dochází k porušování ochranných podmínek území nepovoleným vstupem a sběrem brusnic a vyskytlo se i drobné vyrýpání rašeliny a ukládání odpadků při silničce přetínající spodní část území. Mokřady s porosty vysokých ostřic v pobřežní zóně rybníka Malé Dářko jsou ponechávány bez zásahu a v ochranném pásmu je možné extenzivní hospodaření bez narušení vodního režimu a bez aplikace chemických přípravků a hnojiv. Rašeliniště je významným objektem vědeckého výzkumu a je zde

- 17 -

založena síť testovacích ploch biomonitoringu chráněných území. Je součástí unikátního biocentra nadregionálního významu územního systému ekologické stability.

Ransko Rozsáhlý lesní komplex rozmanitých ekosystémů ranských masivů, který se rozprostírá na ploše 695,4 ha v nadmořské výšce 540 – 673 m asi 1 km jižně od města Žďírec nad Doubravou. Leží v katastrálních územích Havlíčkova Borová a Staré Ransko. Chráněné území zde bylo vyhlášeno poměrně nedávno, v roce 1997. Území bylo v minulosti ovlivněno těžbou dřeva pro Ranské železárny a následným zaváděním a používáním

smrkového těžké

hospodářství,

odvodňováním

mechanizace

podmáčených

a velkovýrobních

stanovišť

technologií.

V území byly prováděny průzkumné vrty. Důlní těžba byla prováděna mimo rezervaci a v roce 1990 byla ukončena. Nyní jsou zde těžba nerostů, změny vodního režimu, aplikace chemických prostředků a používání intenzivních technologií narušujících přírodní prostředí zakázány. Bližšími ochrannými podmínkami je upraven provoz lesního hospodářství, výkon práva myslivosti a dalších činností dotýkajících se území. (web 19)

Žákova hora Hoře se lidově říká Žákovice, je vysoká 810 m. Přírodní rezervace zde byla od roku 1933 a v roce 1990 byla Žákova hora přehlášena jako Národní přírodní rezervace. Důvodem ochrany je zachování významného segmentu přirozených

lesních

geobiocenóz pralesního rázu. Zdejší geodetický bod č. 431 řadí Žákovu horu mezi 145 nejvýznamnějších vrchů v České republice. Bod slouží k průzkumům pohybů zemské kůry a ke stanovení přesného tvaru Země. (Jurman, 1998)

- 18 -

3. 1. 4. 2 Přírodní rezervace Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti zákona číslo 114/1992 Sb. ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. (web 20)

Branty Vyhlášena v roce 1984. Jde o prameništní vlhkou až rašelinnou louku s mnoha chráněnými a ohroženými druhy rostlin.

Čtyři palice Přírodní rezervaci Čtyři palice tvoří rulový skalní útvar připomínající čtyři palice. Rezervace vznikla v roce 1990. Z vrcholové skály se můžeme podívat do údolí řeky Svratky. Zdejší skály jsou horolezci využívány jako cvičné stěny.

Olšina Sklené Vyhlášena v roce 1985. Jedná se o významný biotop mokřadů lesního typu a přilehlých rašelinných luk.

Pod Kamenným vrchem Vyhlášena v roce 1985. Jedná se o podmáčenou louku s výskytem chráněných druhů rostlin.

- 19 -

Štíří důl

Vyhlášena v roce 1988. Důvodem ochrany je v opukách zaříznuté údolí Štířího potoka s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Lokalita mloka skvrnitého, podle něhož byl důl nazván ,, štířím ”. (Jurman, 1998)

Mezi další patří Volákův kopec, Ranská jezírka, Řeka a Damašek.

3. 1. 4. 3 Přírodní památky

Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který bedle přírody formoval svou činností člověk. Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány. Nezastavěné pozemky na území přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti zákona číslo 114/1992 Sb. ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Tím nejsou dotřena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci. (web 20)

Seznam přírodních památek v CHKO Žďárské vrchy:

Babín Bahna Bílá skála Brožova skála Černá skála Devět skal Díly u Lhotky Drátenická skála Dráteníčky Les na dolíku

- 20 -

Lisovská skála Louky u Černého lesa Louky v Jeníkově Malinská skála Milovské perníčky Mlýnský potok a Uhlířky Mlýnský rybník a rybník Rohlík Mrázkova louka Na skále Návesník Pasecká skála Peperek Pernovka Prosička Ratajské rybníky Razsůveň Rozštípená skála Rybenské Perničky Sklenské louky Suché kopce Světnovské údolí Štarkov Tisůvka U Bezděkova U Tučkovy hájenky Utopenec Vlčí kámen

- 21 -

3. 1. 5 Pravidla a omezující faktory v chráněných oblastech

Co není zakázáno, je povoleno. Ve vyspělé společnosti by měly platit morální pravidla, která zákon sice nenařizuje, ale tyto pravidla prostě platí. Většinou každý slušně vychovaný člověk se snaží zjistit, co je možné a hlavně, co je limitující pro jeho určité chování nebo činnost. Posoudíme – li objektivně možnosti rozvoje aktivit cestovního ruchu, tedy i venkovské turistiky v NP a CHKO, musíme vzít především na vědomí to, co se na území těchto chráněných oblastí nesmí.

V NP parcích panuje přísný ochranný režim. Na druhou stranu v CHKO je režim poněkud méně přísnější, který potřeby ochrany přírody a krajiny dělí do 4 zón, jimiž se určují limity hospodaření a jiného využívání přírodního potenciálu. Ekologická hlediska tak často zabraňují využívání přírodního či historického a kulturního potenciálu pro ekonomické potřeby tamního obyvatelstva. Proto se tato a k nim přilehlá území často dostává do kategorie strukturálně postižených regionů, hospodářsky slabých regionů anebo vesnických regionů s nízkou hustotou zalidnění a poklesem počtu obyvatel. (Stříbrná, 2008)

3. 1. 5. 1 Omezující faktory v CHKO Na celém území chráněné krajinné oblasti je zakázáno:


zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem organu ochrany přírody




tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody




vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu a vozidel vodohospodářských organizací




pořádat automobilové a motocyklové soutěže




používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti

- 22 -




povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů




stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály




provádět chemický postřik cest




těžit nerosty a humolity




měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO




umisťovat a povolovat nové stavby




na území 1. zóny CHKO je dále zakázáno: •

povolovat a měnit využití území

•

měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o CHKO

•


hnojit pozemky, používat kejdu, silážní jámu a ostatní tekuté odpady

na území 1. a 2. zóny CHKO je rovněž zakázáno: •

hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškodit půdní povrh, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu

•

zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice

•

pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody (web 20)

3. 1. 5. 2 Omezující faktory v národních přírodních rezervací Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno:


hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy - 23 -




povolovat a umisťovat stavby




těžit nerosty a humolity




vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti




povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů




provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody




zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti




vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu




sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o výkon rybářského a mysliveckého práva v národních přírodních rezervacích. Ten je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody




tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody




měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace

Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti zákona číslo 114/1992 Sb. ve státním vlastnictví, nelze zcizit. (web 20)

- 24 -

3. 1. 5. 3 Omezující faktory v přírodních rezervacích Na celém území přírodních rezervací je zakázáno:




hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému a nebo nevratně poškozovat půdní povrch




používat biocidy




povolovat a umisťovat nové stavby




povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů




sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů




měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace

Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace. (web 20)

Soupis zákazů je rozsáhlý, ale v mnoha případech, prosazuje něco, co by mělo být mottem pro všechny slušné lidi. Ochrana přírody a krajiny zcela nesvazuje a dává určitý prostor pro aktivity cestovního ruchu, které jsou v současné době velmi moderní. Navíc pojem udržitelný cestovní ruch se stává stále více měřítkem kvality nabízených služeb a produktů cestovního ruchu obecně.

- 25 -

3. 1. 6 Postihy a sankce V pravomoci správ NP a CHKO je také rozhodování o odstraňování neoprávněných zásahů do přírody a krajiny na svěřeném území. Každý kdo poškodí, zničí nebo nedovoleně změní části přírody a krajiny je povinen navrátit ji do původního stavu, pokud je to možné a účelné. Pokud to není možné a účelné může správa NP nebo CHKO uložit viníkovi přiměřená náhradní opatření, které mohou kompenzovat následky nedovoleného jednání. V každém případě však musí viník počítat s postihem za přestupek nebo protiprávní jednání či trestní čin. (Stříbrná, 2008)

Fyzické osobě může být uložena pokuta až do výše 10 tis. Kč, dopustí-li se přestupku tím, že například:




nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území




nedovoleně zasahuje do přirozeného vývoje zvláště chráněných rostlin




zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje




vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody

Další přestupky fyzických osob, které mohou být sankcionovány pokutou do výše 20 tis. Kč se týkají například:




zničení součásti přírody ve zvláště chráněném území nebo zničení zařízeních určených k ochraně označení a vybavení zvláště chráněném území




zničení zvláště chráněných rostlin




ohrožování nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti




škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům, a při hygienických opatřeních




chytání zvláště chráněných živočichů




poškozování nebo bez povolení pokácení dřevin rostoucích mimo les




porušování ustanovení návštěvního řádu NP

- 26 -

Pokutu do výše 100 tis. Kč může fyzická osoba očekávat dopustí-li se přestupku například tím, že:




usmrtí zvláště chráněného živočicha




zničí zvláště chráněnou rostlinu




pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích mimi les




nedovoleně sbírá nebo poškozuje zvláště chráněné nerosty




závažně poškodí nebo zničí významný krajinný prvek

Pokuty se také dotýkají právnických osob při výkonu jejich podnikatelské činnosti. Sankce může dosáhnout 1 mil. až 2 mil. Kč. Prohřešky více méně kopírují nedovolené chování fyzických osob. (Stříbrná, 2008)

3. 1. 7 Úpravy režimu hospodaření v CHKO a NP

Úpravy se podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny mohou týkat omezení vlastnických práv a povinností investorů, kteří hodlají podnikat na území NP a CHKO. Především jde o:




předkupní právo státu na výkup nezastavěných pozemků ležících mimo sídelní útvary na území zvláště chráněných oblastí, pokud je jejich vlastníci zamýšlejí prodat




výměnu soukromých pozemků za jiné ve vlastnictví státu v případě, že tvorba systému ekologické stability vyžaduje změnu v užívání pozemku a jeho vlastník s ní nesouhlasí




povinnost investora, který zamýšlí stavět či jinak podnikat na území NP a CHKO, ten je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy

- 27 -

3. 2 Venkovská turistika

3. 2. 1 Obecné informace Venkovská turistika je turistika na venkově, mimo rekreační a turistická centra. Můžeme ji charakterizovat jako soubor rekreačních aktivit nebo aktivit volného času, které se váží na prostředí venkovského osídlení a jsou odlišné od civilizačních rekreačních aktivit. Forma realizace aktivit venkovské turistiky znamená určitým způsobem návrat k přírodě, k tradicím a k činnosti, kterými se bezprostředně obstarávají základní potřeby na živobytí. (Otepka, Habán, 2007)

Venkovská turistika je cestovní ruch, který se odehrává na venkově. Zamyslíme-li se však nad tím hlouběji, jednoduchá definice zřejmě nevystihuje podstatu produktu. Jde totiž o celý komplex faktorů, vazeb a vývojových tendencí, jež ve svých důsledcích ovlivňují výslednou podobu produktu:




cestovní ruch, který směřuje do měst nebo rekreačních středisek, se neomezuje jen na městské oblasti, ale rozlévá se i do venkovských oblastí




není snadné definovat, co to vlastně venkovské oblasti jsou a kritéria, která jednotlivé státy používají, se velmi liší




ne všechna turistika, která se odehrává ve venkovských oblastech, je vyloženě




,, venkovskou ”, může být i městskou, pouze je do venkovské oblasti umístěna




cestovní ruch je historicky městský pojem, většina turistů pochází z městských aglomerací, cestovní ruch může po urbanistické stránce ovlivnit venkovské oblasti, neboť podporuje kulturní a ekonomické změny a novou výstavbu




v různých oblastech se vyvinuly různé formy venkovské turistiky, na rakouském a německém venkově hraje významnou roli dovolená na farmě, která je vzácnější na americkém a kanadském venkově,




samotné venkovské oblasti procházejí komplexními změnami, situace na světových trzích, rozvoj komunikací a telekomunikací změnily tržní podmínky a orientaci na tradiční produkty, rostoucí vliv ochránců životního prostředí vede ke kontrole v oblasti využívání půdy a přírodních zdrojů, některé oblasti se stále vyklidňují, zatímco druhé zaznamenávají příliv obyvatel, kteří sem přicházejí - 28 -

trávit čas v důchodu nebo rozvíjet nové, netradiční formy podnikání, kdysi jasný rozdíl mezi městem a vesnicí se smazává budováním předměstských oblastí, meziměstským dojížděním na dlouhé vzdálenosti a budováním druhých domovů


venkovská turistika má mnoho podob a nejedná se pouze o agroturistiku, zahrnuje dovolenou s ubytováním na farmách, obsahuje i dovolenou v přírodě, ekoturistiku, dovolenou s pěší turistikou, horolezectví, jezdectví na koni, dobrodružství, sportovní a zdravotní turistiku, myslivost, rybaření, cesty za poznáním, turistiku za uměním a dědictvím minulosti a v některých oblastech i etnickou turistiku (Moravec a kol., 2006)

Venkovská turistika souvisí především s nízkou hustotou obyvatelstva a otevřeným prostorem a s malými sídly obvykle s méně než deseti tisíci obyvateli. Využívání půdy souvisí především se zemědělstvím, lesnictvím a ochranou přírodních lokalit. Společnost má sklon k tradicionalismu (vliv tradičních zvyklostí je často velmi silný).

Venkovská turistika se svými specifikami by tedy měla být:


umístěna do venkovských oblastí




funkčně venkovská, budovaná na zvláštních rysech venkovského světa (malovýroba, otevřený prostor, kontakt s přírodou, dědictvím minulosti, tradiční zvyky a způsoby)




venkovská ve svém měřítku, tj. malé budovy, malá sídla




tradiční ve svém charakteru, což znamená, že poroste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami. Často bude řízena na místní úrovni a rozvíjena s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj dané oblasti




trvale udržitelná, tzn. že její rozvoj by měl pomáhat udržovat zvláštní venkovský charakter dané oblasti a neměl by likvidovat místní zdroje. Na venkovskou turistiku by se mělo hledět jako na potenciální nástroj ochrany přírody a krajiny a trvale udržitelného rozvoje spíše než jako na urbanizační a rozvojový nástroj




složena z mnoha druhů, které umožní komplexní obraz venkovského prostředí, ekonomiky a historie (Stříbrná, 2005)

- 29 -

3. 2. 2 Co zahrnuje venkovská turistika Do venkovské turistiky počítáme především tyto turistické aktivity:




vesnická turistika tradiční – pobyt v letním bytě či domku, na chatě, chalupě, prázdninové pobyty dětí a dospělých Aktivitami a činnostmi s těmito pobyty spojené jsou sporty, turistika, zemědělské práce, chov zvířat, individuální zájmové činnosti.




Agroturistika – pobyty a turistické aktivity v zemědělských usedlostech a na farmách, ubytování na farmách, propojení turistů se zemědělstvím, přírodním prostředím a životním cyklem na venkově




Dovolená v přírodě – formou stanování, kempování, soustředění dětí na táborech, život v osadách, kempech, zájmová a profesní soustředění, zdravotní turistika, sportovní turistika, rybaření a myslivost




Ubytování a pobyty v malokapacitních hotelech, které jsou většinou do 50 lůžek, ubytovací a stravovací zařízení – ubytovací hostince, hotýlky a penziony, agropenziony a agrohotely, ekopenziony a ekohotely (Janotka, 1999)

3. 2. 3 Hlavní hodnoty a optimální aktivity pro CR

Podle Stříbrné jsou hlavními hodnotami pro cestovní ruch:

• Svobodné Hamry a Veselý Kopec (součásti skanzenu lidových staveb Vysočina) • Hlinsko (historické jádro) • Krouna a Borová (lidové roubenice) • Krátká, České Křižánky a Moravské Křižánky (venkovské památkové rezervace) • Jimramov (karafiátové reminiscence) • Nové město na Moravě (městská památková rezervace), ale také závody Zlatá lyže • Zelená Hora (hřbitovní kostel – památka UNESCO) • Havlíčkova Borová (havlíčkovské reminiscence) • lyžařské vleky a sjezdovky, běžkařské stopy

- 30 -

Optimální aktivity:

• kulturně poznávací CR • zimní sporty • lyžářská turistika (běžky) • hipoturistika • pěší turistika • poznávání přírody • cykloturistika • lovecká turistika • vodní turistika • venkovská turistika (Stříbrná, 2008)

3. 2. 4 Současný stav venkovské turistiky na Žďársku

3. 2. 3. 1 Venkovská turistika v regionu

Provozy poskytující ubytovací služby Hotel GRUNT Hotel se nachází na okraji města Žďáru nad Sázavou, mimo ruch města a proto je ideálním místem pro venkovskou turistiku. Hotel Grunt poskytuje ubytování, stravování v restauraci a výuku jízdy na koni. Ubytování je provozováno v jedno, dvou, třílůžkových a čtyřlůžkových pokojích. Ubytovací kapacita hotelu Grunt je 35 míst. Všechny pokoje jsou vybaveny WC a sprchovým koutem nebo vanou. Restaurace s kapacitou 40 míst. Návštěvníci restaurace mohou využít i posezení u baru. Při pořádání velké akce se může restaurace zavřít pro veřejnost. Hotel má k dispozici stylový salonek pro 35 osob. Lze jej využít pro soukromé akce (svatby, hostiny, oslavy promoce, výročí) i pro podnikové oslavy, jednání, prezentační akce a školení. V letním období je pro návštěvníky k dispozici přilehlá terasa, která má kapacitu 50 míst. Pro

- 31 -

hromadné akce je zde nabídnuto venkovní grilování. Úschovna jízdních kol a lyží pro ubytované zdarma. Nedílnou součástí hotelu je stáj s koňmi. Část koní má parkurový výcvik, jezdí na závody krajského a oblastního významu. Nabídka možnosti samostatných vyjížděk, pro začínající jezdce vyjížďky s vedením, výuka jízdy na koni, malé děti se mohou povozit na hřbetě poníka. Jsou zde i chladnokrevní koně, kteří jsou přímo ideální pro zapřažení do kočáru. (web 7) Pension JONÁŠ Pension Jonáš je roubené stavení, které bylo postaveno za účelem pohostinství a vždy sloužilo jako hospoda. Pension byl restaurován a vybudována funkční pec s kuchyní, kde každý týden pečou čerstvý hamerský chléb. Interiér hospody a ubytování je laděn do stejného dobového stylu. Hamerská krčma pořádá různé akce, které přilákají více zájemců, kteří se chtějí aspoň na chvíli vrátit zpět. Penzion KUKLA v Kuklíku Penzion je pro návštěvníky otevřen celoročně a nachází se v krásné krajině uprostřed lesů Žďárských vrchů. Kapacita penzionu je 45 lůžek a nabízejí zde bohaté sportovní a zábavné vyžití. Právě díky své poloze poskytuje pro zájemce skvělou odpočinkovou dovolenou. Dalšími aktivitami jsou procházky po okolí, cyklistika, pěší turistika a běžecké lyžování. Součástí penzionu je restaurace s barem a letní zahrádkou.

Penzion Křižánky Nabízí rekreaci pro rodiny s dětmi a skupiny nadšených sportovců. Penzion stojí na okraji obce Křižánky. Krajem prochází cyklostezky a celé okolí je spojeno velkým množstvím turistických tras - vhodných pro letní i zimní turistiku. Devět skal, Tisůvka, Malinské skály. V zimě poskytuje ideální podmínky pro běžkaře, ale také sjezdové lyžování v 3 km vzdálené Svratce. Ubytovací kapacita penzionu je 20 hostů. Každý pokoj má kuchyňku s mikrovlnou troubou, lednicí a základním vybavením, samostatnou koupelnu se sprchovým koutem a WC. TV na každém pokoji. Společenská místnost má kapacitu 35 míst a její dominantou jsou stylová kachlová kamna. Z místnosti je přístup na otevřenou terasu s možností dalších míst k občerstvení a posezení. Ve společenské

- 32 -

místnosti lze pořádat menší rodinné oslavy a školení. K dispozici je vysokofrekvenční připojení na internet. V rámci stravování je možnost objednání polopenze a dokoupení veškerého občerstvení.

Sportovní aktivity Letní aktivity - cykloturistika - turistické trasy - výstup na Devět skal - koupání - Milovský rybník, Kyšperský rybník Zimní aktivity - upravené běžkařské trasy - sjezdové lyžování Možnost výletů: Velké Dářko, zámek Nové Město na Moravě, Westernové městečko – Šiklův mlýn, státní hrad Pernštejn. (web 13)

Služby spojené s výukou jízdy na koni Jezdecký klub Na Ranči a restaurace JK Na Ranči se nachází v obci Hamry nad Sázavou, 2 km od okresního města Žďár nad Sázavou. Areál se nedá přehlédnout, jelikož na svou existenci upozorní sochou koně s vozem. Součástí jezdeckého areálu jsou stáje, písková jízdárna, travnaté kolbiště a výběhy. JK také každoročně pořádá Hubertovu jízdu. Dále pak oficiální i neoficiální skokové závody pro veřejnost. Na Ranči se také nachází restaurace.

Jezdecký klub Svobodné Hamry Jezdecký klub se nachází 8 km od Hlinska směrem na Chrudim v malé vesnici Svobodné Hamry. JK nabízí vyjížďky do přírody jak pro začátečníky tak i pro pokročilé. Dále nabízí jezdecký výcvik pod vedením cvičitele, jednorázový výcvikový kurz (15 hodin) a vození dětí. V obci se nachází pension Jonáš. Spolu s Veselým kopcem jsou Svobodné Hamry součástí skanzenu lidových staveb Vysočiny.

- 33 -

Ekologická farma Ekofarma BAUCIS Je ekologická farma zaměřená na pěstování bio zeleniny. Nachází se mezi obcemi Bystřice nad Pernštejnem a Štěpánovem nad Svratkou. Výměra farmy je 38 ha, z toho je 22 ha orné půdy. Na orné půdě rostou obiloviny, luskoviny, brambory a zelenina. Farma pěstuje kolem 35 druhů zeleniny. Farma nabízí pobyty v kempu pro 2-3 stany a ubytování až pro 7 osob v chaloupce u farmy. Ubytováni jsou ti, kteří se podílejí na pěstování zeleniny (ubytování a vegetariánská strava za 6 hodin práce). Farma je přihlášená do programu WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms – cílem je spojit dobrovolníky s farmáři a více jim pomáhat v této oblasti, aby se vzdělávali), schází se zde domácí i zahraniční nadšenci, kteří se chtějí něco naučit o ekologickém zemědělství a při tom pomoci. Většina prací na farmě je jednoduchá práce kolem zeleniny, kterou zvládají i děti, těhotné ženy a občané nemocní a vyššího věku. Aleš Horák poskytne informace o léčení tzv. nevyléčitelných nemocí, jako např. rakovina, roztroušená skleróza, artróza, alergie, cukrovka, přirozenou stravou. Ve vážných případech lze využít zkušeností lidí, kteří se už vyléčili a jsou k dispozici kontaktní adresy. (web 8)

Historické zajímavosti Zelená Hora – kostel sv. Jana Nepomuckého Ve slohu barokní gotiky byl v 1719 až 1722 vystavěn kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou. Poutní kostel na Zelené Hoře je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobě v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý zázračně neporušený jazyk. Stavba byla zahájena v roce 1719 rozhodnutím opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a vysvěcena pouhé dva roky poté.

- 34 -

Legenda a pravda Jan Nepomucký, původně Jan z Pomuku, žil v době českého a římského krále Václava IV., syna Karla IV. Díky svému vzdělání a píli to dotáhl až na generálního vikáře. Vleklé spory mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna krutě zasáhly do Janova osudu. Když Jenštejn překazil Václavovy plány na vytvoření nového biskupství v západních Čechách, král se rozhodl neposlušné provinilce krutě ztrestat. Arcibiskup před královým hněvem uprchl, Jan z Pomuku a někteří další skončili na mučidlech. Jan mučení nepřežil – když jej katovi pomocníci svrhli z Karlova mostu do Vltavy, byl již mrtvý. Odkud se tedy vzala legenda o mučedníku Janovi? Rok po Janově smrti nastalo mimořádné sucho, což lidé považovali za boží trest. Navíc některé církevní kruhy ve snaze krále ještě více očernit začaly šířit zvěsti o Janově statečnosti. Prý jako zpovědník královny nevyzradil její zpovědní tajemství, a proto musel zemřít. Víra v nadpřirozené Janovy schopnosti byla dovršena nálezem domnělého světcova jazyka při otevření jeho hrobu po třech staletích, když z lebky vypadl kus načervenalé tkáně. Záhadu rozřešili vědci v roce 1973. Dokázali, že načervenalá tkáň není jazyk, nýbrž část mozku se sraženou krví.

Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého byl pro svou jedinečnost zařazen roku 1994 mezi památky zapsané do prestižního Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (web 17)

Karafiátové reminiscence – Jimramov V Jimramově je k vidění dům č. p. 10, ozdobený bronzovou pamětní deskou na fasádě, který upozorňuje, že se v tomto domě na náměstí narodil autor knížky o broučcích Jan Karafiát. Jan Karafiát (1846 – 1929) nejznámější rodák Jimramova, evangelický kněz a publicista, jenž napsal kromě církevních spisů především slavné Broučky, které dokončil ve svém rodišti.

- 35 -

Havlíčkova Borová Název získala v roce 1949 podle svého rodáka Karla Havlíčka Borovského. Severovýchodně od obce se nalézají rozsáhlé lesy Ranského masivu, spadajícího do CHKO Žďárské vrchy, národní přírodní rezervace Ransko a přírodní lokalita Borovská jezírka, která vznikla v místech bývalé těžby železné rudy.V rámci propagace obec vydala 14 druhů pohlednic a informační leták o obci a osadách Peršíkově a Železných Horkách. V roce 2001 vydala Havlíčkova Borová knihu s názvem Karel Havlíček Borovský a jeho rodiště. Publikace vyšla při příležitosti 180. výročí Havlíčkova narození a obsahuje Havlíčkovy básně. Publikace je doplněna starými pohlednicemi, historickými fotografiemi a obrázky ze současnosti. Knihu je možno s ostatními materiály zakoupit přímo v rodném domku Karla Havlíčka Borovského, který je od roku 1998 ve vlastnictví obce Havlíčkovy Borové. (web 18)

Stavby lidové architektury Skanzen Veselý kopec Skanzen se nachází na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů. Místní kraj poskytl ideální místo pro výstavbu skanzenu. Odpovídala jejich představám o životě na venkově. Z původních domků stojících na Veselém Kopci se dochovala chaloupka bezzemka příbytek nejchudší vrstvy. Ostatní stavby byly převezeny z okolních vesnic. V současné době tvoří skanzen téměř třicet objektů. Dnes zde můžeme poznat život a práci drobných rolníků 19. a 20. stol. Do souboru lidových staveb Vysočina patří nejen objekty na Veselém Kopci. Ochraňuje pod svými křídly také památky lidového stavitelství ve Svobodných Hamrech a enklávu domků hlineckých řemeslníků, nazývanou „Betlém“. (web 12) Betlém – historické jádro města Hlinska Betlém je unikátní zástavba ve středu města Hlinska. Z části zděná roubená stavení dokládají způsob života v 18. a 19. století v této oblasti. Expozice nabízí nahlédnutí do obydlí drobných řemeslníků, jako byli dráteníci, hrnčíři, tkalci nebo ševci. Interiéry jsou zařízené dobovým vybavením včetně černé kuchyně. V průběhu roku jsou expozice

- 36 -

„oživovány“ tématickými výstavami, které se věnují vánočním a velikonočním svátkům, lidovým obyčejům, lidovému oděvu, výrobě šperků, historickým fotografiím a dalším oblastem lidového života. (web 16)

3. 2. 5 Podnikání ve venkovské turistice Podnikání je soustavná činnost prováděna samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Subjektem podnikání je podnikatel, který vyvíjí svou činnost svým jménem a na svůj účet. Podnikatel je buď fyzická či právnická osoba.

Podstata podnikání je v tom, že jde o samostatné rozhodování v oblastech: •

o oboru podnikání (co vyrábět nebo jaké služby poskytovat)

•

o právní formě podnikání ( fyzická nebo právnická osoba)

•

o umístění podniku (zajištění odbytu, zájem o službu)

•

o jeho organizaci (malý nebo velký podnik, společníci či zaměstnanci)

•

o míře použití cizího kapitálu (úvěr)

•

o rozdělení hospodářského výsledku (investice, rozšíření podniku apod.)

Dříve než začneme pracovat na sestavení svého podnikatelského plánu, je nutné si položit dvě základní otázky. Co je skutečným cílem našeho podnikání a která vlastnost výrobku nebo služeb nám získá rozhodující výhodu nad konkurencí? Pro zahájení podnikání nestačí pouze chuť. Záměr, který chceme uskutečni musíme mít důkladně promyšlený.

Hlavní zásadou je být jiný než ostatní. Pro založení podniku je důležitý nápad, jelikož se musíme odlišovat od konkurence na trhu. Měli bychom zhodnotit situaci na trhu, protože je rozhodující pro podnikatelskou činnost. Tzn. velikost trhu (pro koho vyrábět, poskytovat služby a jaké potřeby zákazníka mohu svými službami nebo výrobky uspokojit), dynamika trhu (mění se potřeby trhu i zákazníka, důležité je si zákazníka udržet), kvalita trhu (kvalitní výrobky a služby), obsazení trhu (trh je nasycen, odlišení)

- 37 -

a dále vlivy působící na trh (politika, legislativa, technika, ekonomická situace, sociální a společenské prostředí).

Důležitým krokem, který musíme udělat, když se chystáme podnikat je sestavení podnikatelského projektu. Ten obsahuje obchodní a finanční plán. Obchodní plán obsahuje předmět podnikání, firmu, podnikatelský cíl, personální zajištění, údaje o farmě, provozovně, informace o trhu, službách, časovém rozvržení jednotlivých aktivit atd. Finanční plán shrnuje finanční požadavky projektu. Při sestavování podnikatelského projektu se používá celá řada ekonomických ukazatelů, které sloučí k podrobnějšímu popisu uváděné podnikatelské aktivity.

Pro venkovský cestovní ruch v současné době neexistují speciální právní normy. Lze jej rozvíjet zejména v rámci ustanovení platného Obchodního a Občanského zákoníku, Živnostenského zákona, případně dalších právních předpisů jimiž jsou například Zákon o dani z příjmů, Zákon o dani z přidané hodnoty, Zákon o dani silniční, Zákon o dani z nemovitostí, Zákon o místních poplatcích, Zákon o pojistném, Zákon o pojištění a Zákoník práce.

Podnikání ve venkovské turistice žádá změnu názorů obyvatel venkova, doplnění znalostí o tuto oblast. Důležitým faktorem jsou znalosti marketingu. Marketingové přístupy vycházejí z potřeb zákazníků a směřují k jejich uspokojování vhodným výrobkem nebo službou. (Pourová, 2002)

- 38 -

4 SWOT ANALÝZA

4. 1 Obecné informace Je situační analýza, určitá technika strategické analýzy, založená na zvažování vnitřních faktorů společnosti (silné a slabé stránky) a faktorů prostředí (příležitosti a hrozby).

SWOT analýzu zvolíme pro účely diagnostiky vnějšího i vnitřního prostředí a pro vytipování důležitých aspektů budoucího plánování marketingového procesu. Hodnotí se silné a slabé stránky ( S – strengths, W – weaknesses) zejména se zaměřením na interní prostředí firmy a příležitosti a ohrožení (O – opportunities, T – threats) zejména se zaměřením na externí prostředí firmy. V běžné marketingové praxi se SWOT analýza tvoří ze souboru potřebných vnějších i vnitřních rozborů a informací firmy.

SWOT analýza by měla být zahrnuta do plánu práce s veřejností za účelem vyjasnění specifických charakteristik venkovské turistiky. Náměty k SWOT analýze tvoří rozsáhlý soubor cenných informací. Je lepší, pokud jsou parametry a vlastnosti seřazeny sestupně dle významnosti.

,, Silné stránky ” se musí kultivovat, ošetřovat a chránit. Maximalizovat a rozšiřovat. Tvoří totiž ono ,, jádro ”, díky kterému podnikatel funguje.

Rovněž se podnikatel musí soustředit na eliminaci svých ,, Slabých stránek ”. Nedopustit, aby se přeměnily v ,, Ohrožení ” a začaly tak poškozovat doslova základy domu. Naopak důsledným řešením identifikovaných ,, Slabých stránek ” je možné získat výhody a přeměnit je ve své ,, Silné stránky ”.

Je třeba brát velmi vážně identifikovaná ,, Ohrožení ” a snažit se o jejich analýzu, identifikaci skutečných možných dopadů a jejich eliminaci. Dlouhodobě přehlížet nebo podceňovat a neřešit tato ohrožení je totéž, jako být v nečinnosti při poškozování základů domů vlivem nežádoucích, ale ovlivnitelných vlivů. Když se základy poškodí, dům se může zřítit.

- 39 -

Vyloučí-li se ,, Ohrožení ”, řeší-li se koncepčně ,, Slabé stránky ” a kultivují-li se ,, Silné stránky ”, potom je možné efektivně realizovat ,, Příležitosti ”, které podnikatel identifikuje. Jakýkoliv opačný postup je riskantní a nebezpečný. Je velkou chybou snažit se o realizaci identifikovaných ,, Příležitostí ” bez eliminace ,, Ohrožení ” a ,, Slabých stránek ”. (Moravec a kol., 2006)

- 40 -

4. 2 SWOT analýza regionu Žďársko Tato část bakalářské práce je zaměřena na určení pozitivních a negativních stránek regionu Žďárska pomocí SWOT analýzy. Prostřednictvím analýzy dostaneme odpovědi na otázky co je lákavého či riskantního v oblasti regionu Žďársko.

Silné stránky


geografická poloha – Českomoravská vrchovina




přístupnost do větších měst přes silniční a železniční napojení




kvalitní životní prostředí




členitá a pestrá krajina s řadou výjimečných přírodních útvarů




existence řady chráněných území - region je součástí CHKO Žďárské vrchy




památka UNESCO – Kostel svatého Jana Nepomůckého na Zelené hoře




zbudované přírodovědné naučné stezky:




•

Tisůvka – Žákova hora

•

Babín

•

Velké Dářko

•

Krajem Chrudimky

cyklotrasy – Po stopách Santiniho, Posázavská cyklotrasa, regionální cyklotrasa Moravy a Slezka




památky architektonicky historického charakteru – lidové roubenice, venkovské památkové rezervace




skanzen lidových staveb Vysočina – Svobodné Hamry, Veselý kopec




městské památkové rezervace




závody zlatá lyže




množství kulturních a historických památek




terén pro běžkařské tratě




sjezdovky pro sjezdové lyžování – Harusův kopec, Svratka




Slavnosti jeřabin




skokanský můstek v Novém Městě na Moravě




Horácký džbánek – festival folkových písní




značené turistické trasy

- 41 -




ME Masters v silniční cyklistice




možnost rybolovu a lovu zvěře




partnerská města Žďáru nad Sázavou – Flobecq (Belgie), Cairanne (Francie), Schmölln (Německo)




turistický průvodce Vysočinou – propagace a informace o celé Českomoravské vrchovině




prezentace Vysočiny na Regiontour

Slabé stránky


kvalita silničních komunikací




region se nachází spíše v drsnější a chladnější oblasti – v letních měsících může nepříznivě ovlivnit rekreační přitažlivost




špatná kvalita a kapacita ubytovacích a stravovacích služeb




nízká úroveň nabídky finančních služeb – směnárny, bankomaty




malá síť informačních center




nízká hladina řek, která brání využitelnosti pro vodní turistiku




špatné silniční značení




málo typických regionálních jídel




nedostatečný kapitál k rozvoji podnikáni




úroveň vzdělanosti, s tímto je spojena i slabá jazyková vybavenost obyvatel




nekvalitní voda v přírodních koupalištích a rybnících




nedostatek veřejných WC v turisticky významných lokalitách

Příležitosti


rostoucí poptávka po sjezdovém lyžování, cykloturistice, horské turistice, agroturistice – tzn. budování cyklostezek, cyklotras, naučných stezek, lyžařských a běžkařských tratí




zájem o tuzemskou dovolenou či turistiku




využitelnost regionu pro celoroční formy CR

- 42 -




zlepšení kvality ubytovacích a stravovacích služeb




vytvoření nových pracovních míst v oblasti CR – snižování nezaměstnanosti




nabídnout více doplňkových služeb




udržení tradic, folklóru




trendy ve zdravém životním stylu, zdravá výživa, sportování




zlepšit technické vybavení obcí




kvalifikace pracovníků




informovanost obyvatel




čerpání dotací z fondů EU




zvyšující se poptávka po malých hostincích a tematicky zaměřených restaurací a penzionů




rozšíření spolupráce mezi obcemi




zkvalitnění dopravní infrastruktury




rozvoj nabídky pro kongresovou turistiku

Hrozby


konkurence ostatních regionů




ekonomická situace v České republice




zhoršení stavu historických památek




necitlivé zásahy do krajiny a nebezpečí poškození přírody




možný nesouhlas občanů s přílivem nových turistů




změna klimatu – v zimních obdobích jdou zde nejisté podmínky pro zimní sporty




omezení toku finančních prostředků na opravy památek




přemrštěné aktivity ze strany ochránců přírody




rozpor při užívání stezek s pěšími turisty, cykloturisty a jezdci na koních

- 43 -

5 ZÁVĚR

Venkovská turistika je forma cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou bezprostředně spjaty s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Vyjadřuje zájem městských obyvatel o volnou, zachovalou přírodu. Pobyt je spojený se snahou po tvůrčí činnosti. Žďárský region má velmi strategickou polohu, blízkost dálnice D1, což umožňuje přístupnost více městských turistů, kteří si chtějí odpočinout a načerpat nové síly.

Venkovské turistika v České republice není na takové úrovni jako v jiných státech Evropské unie, kde tyto státy dokáží využít kapacitu krajiny spolu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Region Žďársko patří k těm regionům, které disponují velkým potenciálem pro rozvoj venkovské turistiky, avšak se domnívám, že nedostatečně využívají svých výhod, které jim plynou z takto rozmanité krajiny. Venkovská turistika může oživit ekonomickou oblast regionu a přináší zdroje příjmů pro mnohé podnikatelské subjekty. Pomáhá ve venkovských oblastech tím, že vytváří nové pracovní příležitosti a tím snižuje nezaměstnanost v regionu. Také by měla respektovat mezinárodní zákony na ochranu životního prostředí.

Venkovská turistika by měla být rozvíjena ve vzájemné spolupráci s obyvateli dotčených míst v rámci cestovního ruchu. To vše v poznání místní kultury, tradic, zvyklostí a zájmů místního obyvatelstva.

Na využití turistického potenciálu regionu a zvyšování ekonomického přínosu cestovního ruchu, tedy i venkovské turistiky, je zaměřena řada aktivit kraje. Realizovány jsou konkrétní projekty a napomáhá mu grantová politika kraje směřovaná do soukromého i veřejného sektoru.

Možnost rozvoje venkovské turistiky je jedna z forem řešení podnikatelských možností v této oblasti.

- 44 -

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní zdroje:

JANOTKA, Karel., Venkovská turistika a agroturistika. Pardubice: SOŠ cestovního ruchu, s.r.o., 1999. 108 s.

JURMAN, Hynek. Žďársko: turisticko-vlastivědný průvodce obcemi a jejich okolím. 1. vyd. Brno: SURSUM, 1998. 207 s. ISBN 80-85799-33-2.

MORAVEC, I., NOVOTNÝ, R., FOLBERGEROVÁ, R., STŘÍBRNÁ, M., Venkovská turistika: Teoretická východiska a možnosti. 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus – TISKÁRNA, 2006. 92 s. ISBN 80-86902-31-5

OTEPKA, P., HABÁN, M., Vidiecky turizmus a agroturizmus. Nitra: Ústav vedeckotechnických informácií pre podohospodárstvo v Nitre. 2007. 120 s. ISBN 978-8089088-52-2

POUROVÁ, M., Agroturistika. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství CREDIT Praha, 2002. 124 s. ISBN 80-213-0965-2

STŘÍBRNÁ, M., Venkovská turistika a agroturistika. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2 STŘÍBRNÁ, M., Podmínky rozvoje cestovního ruchu v chráněných krajinných oblastech a národních parcích. Praha: Euroconsultants, s.r.o., 2008. 78 s.

- 45 -

Internetové zdroje:

(web 1) Naučné stezky. ochranaprirody.cz [on-line] [cit. 01.02.2011] dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=902&path_id=8 8

(web 2) Naučné stezky. ochranaprirody.cz [on-line] [cit. 01.02.2011] dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=902&path_id=8 6 (web 3) Naučné stezky. ochranaprirody.cz [on-line] [cit. 01.02.2011] dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-spravechko/

(web 4) Charakteristika CHKO Žďárské vrchy. ochranaprirody.cz [on-line] [cit.19.2.2011] dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=870

(web 5) Charakteristika CHKO Žďárské vrchy. ochranaprirody.cz [on-line] [cit.17.2.2011] dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/

(web 6) Charakteristika CHKO Žďárské vrchy. ochranaprirody.cz [on-line] [cit.17.2.2011] dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=869

(web 7) Hotel Grunt. hotelgrunt.cz [on-line] [cit.28.2.2011] dostupné z: http://www.hotelgrunt.cz

(web 8) Ekofarma Baucis. ekofarma.baucis.sweb.cz [on-line] [cit.1.3.2011] dostupné z : http://ekofarma.baucis.sweb.cz/

- 46 -

(web 9) Oficiální stránky města Bystřice nad Pernštejnem: EDEN [online] [cit. 201103-05]. Dostupný z WWW: http://www.bystricenp.cz/bystricko-excelentni-evropskadestinace/

(web 10) Oficiální stránky města Nové město na Moravě: Sporten – výrobce lyží [online] [cit. 2011-03-12]. Dostupný z WWW: http://www.nmnm.cz

(web 11) Oficiální stránky města Hamry nad Sázavou: hamrynadsazavou.cz [online] [cit.2011-03-12]. Dostupný z WWW: http://www.hamrynadsazavou.cz/view.php?cisloclanku=2006050005

(web 12) Veselý kopec. vesely-kopec.cz [on-line] [cit. 18.3.2011] dostupné z: http://www.vesely-kopec.cz/

(web 13) Penzion Na Křižánkách. penzionnakrizankach.cz [on-line] [cit. 18.3.2011] dostupné z: http://www.penzionnakrizankach.cz/

(web 14) Oficiální stránky města Žďár nad Sázavou: zdarns.cz [online]. 2009 [cit. 22.3.2011] dostupné z: http://www.zdarns.cz/o-meste/

(web 15) Oficiální stránky města Herálec: obecheralec.cz [online] [cit. 22.3.2011] dostupné z: http://www.obecheralec.cz/o-obci/

(web 16) Oficiální stránky města Hlinska: hlinsko.cz [online] [cit. 22.3.2011] dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/turisticka-oblastchrudimsko-hlinecko/8

(web 17) Oficiální stránky města Žďár nad Sázavou: zdarns.cz [online]. 2009 [cit. 22.3.2011] dostupné z: http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp

(web 18) Oficiální stránky obce Havlíčkova Borová: havlickovaborova.cz [online]. 2009 [cit. 10.4.2011] dostupné z: http://www.havlickovaborova.cz/o-obci

- 47 -

(web 19) Národní přírodní rezervace Ransko: zdarskevrchy.ochranaprirody.cz [online]. 2009 [cit. 18.3.2011] dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/zdarske-vrchy/o-sprave-chko/

(web 20) Zákon číslo 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: webportal.nature.cz [online]. [cit. 18.3.2011] dostupné z: http://webportal.nature.cz/wps/wcm/connect/9e0bee8045e15929afe1efe58220db05/1141992+Sb.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=9e0bee8045e15929afe1efe58220db05

- 48 -