MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2015
LENKA PETRŽELOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství
Vývoj pěstování máku setého (Papaver somniferum L.) na území České republiky Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Helena Pluháčková, Ph.D.
Lenka Petrželová Brno 2015
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: „Vývoj pěstování máku setého (Papaver somniferum L.) na území České republiky“ vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:
…………………………………………………….. podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petře Štěpánkové, Ph.D., jež stála u zrodu myšlenky a tématu této práce a byla mou první odbornou konzultantkou. Děkuji také Ing. Heleně Pluháčkové, Ph.D., která laskavě převzala vedení této práce, byla mi nápomocna v odborných otázkách, poskytla mi odbornou literaturu, pomohla s překonáním administrativních záležitostí a v neposlední řadě se mnou měla trpělivost po celou dobu zpracování této bakalářské práce. Děkuji také za podporu rodině a přátelům, kteří mi byli podporou po celou dobu vzniku práce.
Abstrakt Předmětem bakalářská práce bylo shrnutí dosavadních znalostí týkajících se pěstování máku setého v České republice. V práci je popsána biologická charakteristika a technologie pěstování máku setého. První kapitola je věnována původu a biologické charakteristice máku setého. V druhé kapitole je již pojednáno o pěstebních plochách a agrotechnice pěstování. Další kapitoly zahrnují legislativní a ekonomickou stránku. Hlavní choroby a škůdci máku jsou uvedeni v závěru práce. V průběhu celé práce je poukazováno na problémy současného pěstování máku v České republice. Klíčová slova: mák, pěstování máků, semeno Abstract: The objective of this thesis was to summarize present knowledge of opium poppy cultivation in the Czech Republic. There are described the biological characteristics and poppy growing technologies. The first chapter is devoted to the origin and biological characterization of opium poppy. The growing areas and poppy agro techniques cultivators are discussed in the second charter. Other chapters are dedicated to legislative and economic sides of the problem. The main diseases and poppy pests are mentioned in final chapters of this thesis. Current problems of poppy cultivation in the Czech Republic are pointed out in the whole thesis. Keywords: Opium Poppy, poppy growing, seed
OBSAH OBSAH ÚVOD CÍL PRÁCE 1 BIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA 1.1 Členění máku
2
3
6 7 8 9 9
1.2 Původ máku setého
10
1.3 Morfologie
11
TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ - AGROTECHNIKA 2.1 Požadavky máku setého na prostředí
16 16
2.2 Předplodiny
16
2.3 Příprava půdy a zakládání porostů
17
2.4 Bezorební technologie
17
2.5 Orební technologie
18
2.6 Setí
18
2.7 Secí stroje
19
2.8 Sklizeň
19
2.9 Výnos semene
19
2.10 Posklizňové ošetření makoviny a máku
19
2.11 Výživa a hnojení
20
EKONOMIKA MÁKU A VÝVOJ CEN V ČR 3.1 Ceny makového semene
21 23
3.2 Zahraniční obchod České republiky s makovým semenem
24
4 LEGISLATIVA 4.1 Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů 4.2 Sdružení Český mák
26
5 6
30 34 34
ODRŮDY MÁKU SETÉHO CHOROBY A ŠKŮDCI MÁKU SETÉHO, 6.1 Choroby máku setého
26 29
6.1.1 Fyziologická spála máku ................................................................................ 34 6.1.2 Srdéčková hniloba .......................................................................................... 34
6.1.3 Helminthosporióza máku................................................................................ 34 6.1.4 Plíseň máku .................................................................................................... 35 6.2 Škůdci máku
35
6.2.1 Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) ............................................... 35 6.2.2 Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) ................................... 36 6.2.3 Mšice maková (Aphis fabae Scopoli) ............................................................. 36 6.2.4 Bejlomorka maková (Dasineura papaveris) .................................................. 37 6.2.5 Žlabatka stonková (Timaspis papaveris) ........................................................ 37 7 8 9 10
ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ
38 39 44 44
ÚVOD Mák setý je jeden z nejznámějších druhů z rodu mák. Je velmi starou kulturní plodinou, výhradně pěstovanou, pouze občas zplaňuje. Byl pěstován v oblasti Středozemního moře již v 6. tisíciletí př. n. l. Staří Egypťané používali mák jako léčivo. Šťáva z máku byla pro své opiové účinky hojně užívána k přivození dobré nálady nebo k tlumení bolestivých zranění čí jiných onemocnění. Na území Evropy se mák pěstuje již od neolitu jako kulturní plodina. Z Evropy se pak mák šířil dále na východ přes Asii až do východní Číny. V současnosti se s výjimkou nejchladnějších oblastí pěstuje celosvětově. Mezi nejvýznamnější pěstitele se řadí Turecko, Indie, Pákistán a Makedonie (Baranyk a kol., 2010). Mák setý je významnou prastarou českou plodinou. Ve velkém se mák jako olejnina začal pěstovat počátkem 19. stol. Je to všestranně využitelná plodina poskytující olejnatá semena, která se využívají v potravinářství a k lisování makového oleje s velmi dobrými dietetickými vlastnostmi. V olejářském průmyslu se nyní zpracovává jen malá část produkce, velká část se zpracovává v domácnostech a v cukrářské výrobě a většina se exportuje. V roce 2014 se mák v ČR pěstoval na ploše 27 020 ha. Celková produkce semene máku se předběžně v roce 2014 odhaduje na 23,2 tis. t (SVZ 2014). S rozvojem farmaceutického průmyslu se využívá i makovina k získání cenných alkaloidů. Původní česká a slovanská kuchyně se bez lahodných, modrých, olejnatých semen neobejde. Česká republika je jeden z největších potravinářských producentů máku na světě (Vašák a kol., 2010). Proto se i šlechtitelé snaží šlechtit nové odrůdy tak, aby uspokojili poptávku jak po semenech máku tak po makovině.
7
CÍL PRÁCE Cílem práce je prostudovat odbornou literaturu a vypracovat literární rešerši na téma pěstování máku setého na území České republiky. Cílem dále je shrnutí požadavků na pěstování máku, biologickou charakteristiku máku, ekonomiku a legislativu máku a ochranu máku proti chorobám a škůdcům.
8
1 BIOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA Mák setý (Papaver somniferum L.) z čeledi mákovitých (Papaveraceae) patří do rodu mák (Papaver), do kterého se v současné době řadí přibližně 120 druhů. Ty jsou dále rozděleny do odlišných sekcí, jejichž počet není ustálen, nejčastěji se hovoří o devíti až jedenácti sekcích (Bechyně, 1993). V České republice se kromě máku setého můžeme setkat s výskytem dalších druhů maku. Jedná se například o mák vlčí (Papaver rhoeas), mák pochybný (Papaver dubium), mák Lecoqův (Papaver lecoqui), mák časný (Papaver confine), mák bělokvětý (Papaver maculosum), mák polní (Papaverargemone) a vzácně mák zvrhlý (Papaver hybridum). Významným pleveleným druhem je pak mák vlčí, ostatní mají pouze okrajový význam. Několik dalších druhů sem bylo importováno a to nejčastěji pro dekorativní vlastnosti (P. pseudoorientale, P. bracteatum, P. croceum) (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001).
1.1 Členění máku Latinský binomický název máku setého Papaver somniferum L. zavedl Carle Linné roku 1753 a popsal diakritické znaky, které jej odlišují od ostatních druhů máku (Tétényi, 1997). Zemědělsky nejvýznamnější je členění máku setého na mák opiový a mák semenný neboli olejný (Vašák a kol., 2010). Mák opiový je využíván pro produkci alkaloidů. Zahrnuje sedm poddruhů, ty mají velmi dobře vyvinutý systém cévních svazků. Lýko je bohatě vytvořené, dobře vodivé, měkké a nachází se zde velké mléčnice s vysokým obsahem alkaloidů. Tobolky jsou hladké a v době opiové zralosti po naříznutí intenzivně mléčí. Pěstování opiového máku je nelegální a je zneužíváno k produkci opia, ze kterého se získává morfin a heroin. Mák opiový je teplomilnější a pěstuje se převážně v oblastech se subtropickým klimatem v Asii (Vašák a kol. 2010, Bechyně a kol. 2001). Mák olejný zahrnuje pouze jeden poddruh. Rostliny mají hrbolaté makovice a méně vyvinuté tvrdé lýko s malými mléčnicemi. Po naříznutí téměř nemléčí a obsahuje tudíž pouze malé množství alkaloidů, pro produkci opia se tedy nehodí. Na rozdíl od máku opiového však poskytuje vyšší výnos kvalitních semen. Tento typ se pěstuje v mírném pásu a patří sem v současnosti všechny máky pěstované ve střední Evropě. V rámci máku olejného můžeme vyčlenit ještě dvě menší podskupiny, jedná se o mák potravinářský a mák technický (Cincibuchová V., 2013). 9
Semena potravinářského máku mohou mít bílou, žlutou, okrovou, růžovou, červenou, hnědou, šedostříbrnou, šedomodrou a nejčastěji modrou barvu, právě ta nejvíce garantuje „makovou chuť a vůni“. Obsah morfinu v suché makovině se pohybuje od nuly do 1%. Máky průmyslové, které jsou převážně šedo-černo a modro-semenné, obsahují více než 1% morfinu v suché makovině, některé dosahují 1,5-2,5%, u některých odrůd je to i více (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). S ohledem na genetický základ ozimosti se dají máky členit na jarní, které zaujímají ročně 90-100% výměry máku a máky ozimé, ty mají podíl na výměře 0-10%. Mák ozimý se v průběhu evoluce kulturních rostlin morfologicky přizpůsobil natolik, že je zimovzdorný. Lze tedy doporučit v oblastech, kde jsou problémy s jarním založením porostů. Při jarním výsevu však dávají pouze čtvrtinové výnosy (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Podle otevírání makovic se dále mák člení na „hleďák“, který vytváří pod korunkou otvory, z nichž vypadávají semena (např. mák vlčí). Pro velkovýrobní pěstování se však nehodí. Jeho pěstovním opakem je mák „slepák“ (slepý mák) bez otvorů pod korunkou. (Vašák a kol., 2010).
1.2 Původ máku setého Mák setý je velmi stará kulturní rostlina, která se ve volné přírodě nevyskytuje jako planě rostoucí, jeho původ ještě není dostatečně objasněn. Pravděpodobné však je, že jeho kulturní forma vznikla z planého druhu Papaver Setigerum DC, který se vyskytuje ve středozemí (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Nejstarší zbytky tobolek a semen, které byly nalezeny ve Švýcarsku a jižní Francii, pocházejí z období neolitu. Starověké civilizace v okolí Středozemního moře, mezi něž patří Sumerové, Egypťané, Řekové, Římané, znali tišící účinky opia a latexu z máku a využívali je především jako léčivo. Dále se toto použití máku rozšířilo na východ do Indie a Číny. V Evropě opium dlouho nebylo známo, mák se zde pěstoval zejména na produkci semen a jako zahradní rostlina. Jako lék opium začal používat v 16. století švýcarský alchymista, astrolog a lékař Paracelsus. V 19. století byla opiová tinktura zvaná laudanum považována za univerzální lék. V Číně bylo zneužívání opia v 19. století velmi rozšířené, odhaduje se, že v té době opium užívala přibližně čtvrtina populace. Následně byl dovoz opia do země čínskou vládou zakázán. Tato situace však roz-
10
poutala mnohé tzv. opiové války s Anglií, které Čína prohrála a poté musela dovoz opia znovu povolit mimo jiné i kvůli placení válečných reparací (Baranyk a kol., 2010). Problém zneužívání opia se začal řešit až na začátku 20. století. V roce 1909 byla stanovena mezinárodní komise pro opium a v roce 1914 se 34 států domluvilo, že učiní veškeré potřebné kroky, aby se výroba a dovoz této drogy zastavil. Hlavní problém však dále představovali chudí farmáři v Indii, Pákistánu, Afghánistánu, na území Barmy, Thajska a Laosu, kterým se produkce opia vyplácela více než pěstování jiných tamějších plodin. Přes veškerou snahu se tedy produkci opia nepodařilo potlačit a problémy s nezákonnou distribucí nejen opia, ale i opiových derivátů, kam patří mimo jiné heroin, přetrvávají dodnes (Baranyk a kol., 2010).
1.3 Morfologie Růst a vývoj Mák jarní má vegetační dobu 120 – 135 dnů. Růst lze rozdělit do tří hlavních období – období pozvolného růstu, období největší asimilace a období odumírání a zrání rostliny (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Semena Semena máku mají ledvinovitý tvar o délce 1 - 1,5 mm. Jak již bylo zmíněno nejčastější barva semen je modrá nebo bílá, mohou se ale vyskytovat v nejrůznějších barevných odstínech, přes světle žlutou, okrovou, hnědou, červenou, fialovou, šedou až černou. Osemení je tenké s výrazně vystupující síťovitou skulpturou lišt. Z toho důvodu při moření semen mořidlo lépe ulpívá na povrchu. Průměrná hmotnost tisíce semen se pohybuje kolem 0,55 g. Pětivrstevné osemení je velmi tenké, snadno propouští vodu a lehce se poškodí. Semena jsou velmi měkká a tudíž velmi náchylná k mechanickému poškození, zejména při sklizni a následném skladování. Při narušení snadno na povrch semene pronikají nepatrné kapičky oleje, ten rychle oxiduje („žlukne“) a poškozená semena hořknou. Zralé semeno může obsahovat 42 – 55% oleje linolového typu, který obsahuje asi 70% kyseliny linolové, 10% kyseliny palmitové a 15% kyseliny olejové. Vyšší obsah oleje mají bělosemenné typy máku. (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol. 2001, Baranyk a kol. 2010). Semeno neobsahuje alkaloidy, jsou však přítomny v částečkách tobolek nebo suchých rostlin tvořící příměsi. 11
Asi za 2 – 3 týdny po výsevu klíčící rostlina proráží povrch půdy ohnutým hypokotylem, ten se narovnává a úzké na vrcholu zašpičatělé děložní lístky se vidlicovitě rozevírají. Hypokotyl je načervenalý, děložní lístky jsou po rozvinutí šedofialové a barevně silně splývají s povrchem půdy. Klíční rostliny jsou v tomto stadiu velmi drobné a snadno zranitelné. Jsou náchylné zejména na půdní škraloup, sucho, choroby a škůdce. Proto se osivo musí mořit insekticidem a fungicidem (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Kořenová soustava Kořenová soustava máku je tvořena dužnatým hlavním kořenem, který se větví do několika vedlejších kořenů s velkým počtem vlásčitých postranních kořínků, které se tvoří mělce pod povrchem půdy. Hloubka kořenové je jen 50 až 70 cm, takže se rostlina snadno v namoklé půdě vyvrátí (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Listy Listy máku dělíme na spodní, střední, v jejichž úžlabí vyrůstají větve, a horní, které jsou na větvích. První listy v listové růžici jsou podlouhle vejčité, řapíkaté, na lodyze jsou listy vejčité až srdčité, přisedlé až poloobjímavé (Baranyk a kol., 2010). Když se mák dobře ošetřuje, jsou čepele listu tmavě zelené, pokryté šedozeleným nebo modrozeleným povlakem, ten je tvořený slabou voskovou vrstvičkou, která ovlivňuje citlivost rostlin vůči herbicidům (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Lodyha Lodyha máku je na průřezu dutá, dutina je vyplněna houbovitou dření. Výška lodyhy se nejčastěji pohybuje v rozpětí 80-150 cm. Výška a rozvětvení je odrůdovou vlastností (genotypový znak), je však silně ovlivněna také konkrétními podmínkami prostředí a agrotechnickými zásahy. Především jde o dobu setí, hustotu porostu, zaplevelení, výživu apod. (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Květy Květy máku jsou oboupohlavní pravidelné. Poupata kryjí dva volné, rychle opadavé kališní lístky, které nesou zelené až fialové zbarvení. Nejprve se objeví poupě na hlavním stonku, poupata na bočních větvích se vytváří později. Poupě roste nejprve vzpřímeně a následně se háčkovitě ohýbá, narovná se těsně až před odkvětem. Korunní lístky jsou čtyři, bývají většinou celokrajné nebo mírně zvlněné. Barva květů je bílá, růžová, 12
červená nebo fialová. Jsou však známy i odrůdy s bílými korunními lístky a růžovým okrajem, ten může být různě zoubkovaný nebo i třepenitý. Korunní plátky mají obvykle bazální skvrnou (nehet), která je tmavší nebo světlejší než základní barva květu, většinou červená nebo fialová. U bílých květů bazální skvrna chybí. Tyčinky, kterých bývá v květu od 100 do 250, mají žluté, namodralé nebo nafialovělé prašníky. Z nich se asi 12 hodin před rozkvětem uvolňují pylová zrna. Semeník je tvořen 5 -24 plodolisty, každý z nich vytváří jeden bliznový paprsek. Vše dohromady tvoří bliznu, jejíž konečný tvar je vytvořen až při dozrávání tobolky. Pyl dozrává před rozkvětem, proto k opylení dochází už v poupěti. Mák je považován za samosprašnou rostlinu, za nepříznivých podmínek však může dojít až k 30% cizosprašení, především větrem nebo hmyzem (Baranyk a kol., 2010). Tobolka Tobolka zvaná makovice je kolénkem připojena ke stonku. U různých odrůd se liší tvarem a velikostí. Velikost tobolek a částečně i tvar však mohou být podstatně ovlivněny podmínkami prostředí a agrotechnikou. Tobolka je lysá, povrch může být hladký nebo žebrovaný, barva bývá zelená nebo zbarvená antokyanem do hnědofialové. Podle velikosti otvůrků, které najdeme pod paprsky blizny, rozeznáváme tzv. slepáky, jejichž tobolky jsou téměř uzavřené a hleďáky, u nichž můžeme pozorovat větší otvory a může tak z tobolky vypadnout semeno. (Baranyk a kol., 2010). Uvnitř tobolky je nejčastěji 9-15 neúplných přehrádek (plodolistů), jejichž počet je shodný s počtem paprsků blizny. Na jejich plochém povrchu se vytváří semeno. Po dozrání se semena uvolňují a na místech, kde přisedala k blizně, zůstávají tmavohnědé skvrnky. Tvar bliznového terče je významný pro vsakování vody do makovic při dozrávání a následném napadení houbovými chorobami. Nejvhodnější jsou tedy střechovité terče, po nichž voda stéká, naopak nejméně vhodné jsou hluboce miskovité tvary, které naopak vodu zadržují. (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001) Celá rostlina je v lýtkové části prostoupena dlouhými trubicovitými mléčnicemi, ty vznikly postupným rozpuštěním buněčných přehrádek a následným splynutím buněk. Uvnitř se nachází viskózní koloidní suspenze mléčné barvy, zvaná latex. Nejvíce mléčnic můžeme nalézt v tobolce, v dalších částech rostlin je jich podstatně menší množství. V latexu jsou obsaženy alkaloidy, jejichž obsah je v jednotlivých částech rostliny zcela závislý na přítomnosti mléčnic. V semenech se mléčnice nenacházejí, proto zde 13
alkaloidy nenajdeme. Při analýze semen se však může stopové množství alkaloidů objevit, pochází však pouze z příměsí a prachu z rozdrcených tobolek, který mohl ulpět na svraštělém povrchu semene v průběhu mlácení a čištění. (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Opium (Latex papaveris, Opium crudum) Opium se získává nařezáváním makovic a následným sběrem zaschlého mléka (latexu). Poté se za teploty okolo 60°C dosušuje. Opium obsahuje asi ze 75% látky typické pro mléčné šťávy, tj. např. sliz, kaučuk, vosk, pryskyřice, bílkoviny nebo enzymy. Ve zbývajících 25 % jsou obsaženy alkaloidy, organické kyseliny (např. kyselina mléčná, mekonová, opionová) a lakton Mekong (Herbář Wendys, 2008). Surové opium vzniká ztuhnutím a usušením latexu. Obsahuje zhruba 25 % alkaloidů. Z přibližně 150 identifikovaných izochinolinových alkaloidů v čeledi Papaveraceae je jenom několik významných, jedná se o některé alkaloidy morfinového typu (morfin, kodein, tebain), dále narkotin, papaverin a některé alkaloidy skupiny protoberberinové ověřované v očním lékařství (Baranyk a kol., 2010). Všechny části rostliny protkané mléčnicemi jsou prudce jedovaté. Jedná se o stonek, listy a nezralé makovice. Z jedné makovice lze získat asi 0,2 g opia. Nezralá makovice bez semen obsahuje asi 0,3% alkaloidů, tento údaj však není konstantní, mění se jednak během dne, tak i v průběhu vegetace (Matyášové E., 2010). Maková semena obsahují 40-60% oleje, zejména glycerid kyseliny linolové, kyselina linolová, stearová, palmitová a další. Jsou také přítomny bílkoviny a stopové prvky (vápník, hořčík, fosfor, draslík a sodík) (Herbář Wendys, 2008). Morfin je považován za nejdominantnější alkaloid máku setého (Herbář Wendys, 2008). Silně snižuje vnímání bolesti, a proto je v lékařství často užíván zejména k potlačení pooperačních bolestí nebo bolestí spojených s nádorovým onemocněním. Vedle toho tlumí dráždění ke kašli a snižuje aktivitu hladkého svalstva (takže způsobuje např. zácpu, zadržování moče, u žen může způsobit sterilitu). Při déletrvajícím užívání morfia (cca 3 týdny až 3 měsíce v terapeutických dávkách) vzniká závislost, tzv. morfinismus. U závislých osob již morfin nepůsobí sedativně, ale naopak stimulačně a vyvolává příjemné pocity. S postupujícím časem se však narkoman stává ke droze tolerantní, takže je nucen dávky zvyšovat a to až do té míry, že jej bere v množství pro jiného člověka smrtelném. Zároveň s tím dochází i k tělesnému a duševnímu úpadku (vyhublost, 14
nepřekonatelná únava, deprese, nadměrná dráždivost atd.). Při vynechání dávky však přichází v podobě abstinenčních příznaků stavy ještě nepříjemnější (neklid, zvracení, třes, bolesti svalů a kloubů, průjem, křeče, pocení, zimnice a někdy i celkový kolaps končící smrtí), pro které je léčba morfinisty nanejvýše obtížná, byť tyto stavy netrvají obvykle déle než 4 dny a během asi 2 týdnů odezní zcela. Účinky surového opia jsou srovnatelné s účinky morfinu. Smrtelná dávka opia činí 2 až 4 g, smrtelná dávka morfinu 0,25 až 0,5 g, přičemž v obou případech nastává smrt zástavou dechu (anonym, 2015). Derivátem morfinu je heroin, dříve se používal zejména proti kašli a jeho návykovost byla zjištěna až mnohem později. Díky své chemické struktuře snadněji proniká z krevního oběhu do prostoru mozku, takže jeho účinek je velice prudký a k dosažení uspokojivého stavu postačuje narkomanovi 5x až 10x menší dávka oproti morfinu. Heroin se vyrábí z morfinu nebo přímo z opia (Podané ruce, 2009). Kodein účinkuje podobně jako morfin, ale slaběji. V lékařství se užívá zejména jako antitusikum (látka tlumící kašel) (anonym, 2015). Papaverin tlumí aktivitu hladkého svalstva a v lékařství se jej používá jako spasmolytika (lék uvolňující křeče) při průjmech, žlučových či ledvinových kolikách, erektivní impotenci apod. (anonym, 2015). Získávání opia klasickým způsobem, tedy nařezáváním nezralých makovic za účelem získání suroviny pro průmyslovou výrobu morfinu a dalších alkaloidů, zkoumal ve 30. letech 20. století vědec Kuhn. Zjistil, že tento způsob je velice náročný a výtěžnost je v našich podmínkách velice nízká. Kuhn konstatoval proto už tehdy, kdy byla pracovní síla podstatně levnější než dnes, že tato výroba byla naprosto nerentabilní. Je tedy zřejmé, že vzhledem k růstu ceny pracovní síly by tento způsob získávání opia byl v současnosti naprosto neperspektivní. Zneužití máku jako drogy v současné době sice existuje, ale nelze této skutečnosti přikládat velkou důležitost. Reálný obsah morfinu je totiž v makovině u máků pěstovaných v naší oblasti pro tyto účely nízký. Na většině pěstitelských ploch se vysévají odrůdy semenného typu s obsahem morfinu v sušině makoviny 0,4 – 0,6 %. Obsah morfinu v opiovém máku je přibližně pětinásobný, tento typ máku je ale teplomilnější a pro naše podmínky tedy není z pěstitelského hlediska vhodný. Baranyk a kol., (2010), anonym, (2015).
15
2 TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ - AGROTECHNIKA Mák je plodina rostoucí téměř po celém světě. Mezi nejvýznamnější pěstitele kulturní varianty se řadí Česká republika, Turecko, Indie, Pákistán, Makedonie a Austrálie. Je mnoho světových organizací, které se zabývají problematikou zemědělských plodin, mezi nejdůležitější patří FAOSTAT, jenž je statistickou divizí komodit. Najdeme zde mimo jiné přehled o plochách a produkci máku v jednotlivých zemích světa. Méně důležitá je pak Food and Agriculture Organization of the United Nations (FAO), jedná se o zemědělskopotravinářskou organizaci spojených národů, která řeší problematiku hladu a žízně v rozvojových zemích. Většina údajů, týkající se informací o rizikových zemích, ve kterých by mohlo být pěstování máku setého zneužito k nesprávným účelům, je důvěrná. K veřejnému využití je uvolňuje pouze International Narcotics Control Board United Nations. INCB je mezinárodní výbor pro kontrolu omamných látek a sídlí ve Vídni (Sdružení český mák, 2008).
2.1 Požadavky máku setého na prostředí Mák je plodina bez vyhraněných nároků na přírodní podmínky (Bechyně a kol., 2010). V ČR se dá pěstovat v polohách s nadmořskou výškou 300 – 600 m (do 700 m. n. m.), v řepařsko–ječném až bramborářsko–pšeničném a ječném výrobním typu. Dle Vrbenského (1960) jsou nejlepší podmínky v mírně kopcovitých až rovinatých polohách (Vašák a kol., 2010). Jeho vegetační doba je asi 125-140 dní. Podle Maximova (1964) řadíme mák do skupiny plodin nejodolnějších proti mrazíkům (Voškeruša a kol., 1964). To umožňuje jeho pěstování ve vyšších polohách (Fábry a kol., 1992). Pro pěstování jsou vhodné nezamokřené, hlinité, hlinitopísčité, vápnité až jílovité půdy (Kubát, 1988) dobře zásobené živinami (Kutina, 1992). Půdy se sklonem k tvoření škraloupu vadí máku nejvíce. Stanoviště by mělo být teplé, slunné a chráněné proti větrům, aby se rostliny nevyvracely. Nedostatek světla se na máku projeví oslabením rostliny, snížením výnosu semen a nižším obsahem alkaloidů v tobolkách (Vašák a kol.,2010).
2.2 Předplodiny Zcela nevhodné předplodiny jsou považovány jinak barevné odrůdy máku, řepka olejka a také na podzim vyseté vymrzající předplodiny. V osevním postupu by se měl po sobě 16
zařazovat nejdříve po čtyřech až pěti letech. Vhodnými předplodinami jsou např. košťáloviny, rané brambory či luštěniny, které se hnojí chlévským hnojem (Herbář Wendys, 2008). Nejčastější předplodinou pro mák jsou u nás obilniny. Při sklizni předplodiny je důležité její správné promíchání, rozdrcení a pravidelné rozmístění po pozemku. V předplodinách bychom měli zlikvidovat obtížné plevele, jako jsou pcháč, pýr, šťovíky, svízel a podobné. Následnou plodinou máku jsou ozimé obilniny, v nichž se uplatní fytosanitární a zúrodňující vlivy máku. Baranyk a kol.,(2010), Vašák a kol., (2010).
2.3 Příprava půdy a zakládání porostů Mák klade velké nároky na výběr stanoviště a předseťovou přípravu půdy. Je důležité, aby půda dokázala udržet vodu a vytvořila dobré seťové lůžko pro vzcházení semene rostliny. Druh půdy a obsah vláhy v ní je důležitý v agrotechnice pěstování máku. Klasickou technologii s orbou používáme v podmínkách intenzivního zemědělství v humidním klimatu, bezorební postupy spíše tam, kde je klima aridní. Přípravu půdy u všech technologií zahajujeme mělkou podmítkou do hloubky 8 až 10 cm. Po plošném vzejití plevelů a výdrolu následuje hluboké kypření (20 cm) či orba. (25cm) (Vašák a kol., 2010).
2.4 Bezorební technologie Při používání minimalizační technologie se po předchozí podmítce provede hlubší kypření ornice.(15-20) Dochází tak k zapravení rostlinného materiálu Používají se kombinované kypřiče se šípovými radlicemi, disky a prutovými válci. Půda je zároveň utužena opěrným válcem, který rozdrtí hroudy. Mělčí kypření může vést k omezení dlouživého růstu kořene, rostliny jsou náchylné k poléhání a ztrácí schopnost čerpat živiny z hlubších vrstev (Sdružení český mák, 2008). Jarní předseťová příprava půdy se provádí vláčením lehkými branami. Povrch pozemku musí být oschlý a půda se nesmí lepit. Půdu připravujeme jen v horní vrstvě ornice do hloubky maximálně 5 cm. Pokud nejsou půdy těžké se sklonem ke tvorbě škraloupu, je vhodné ještě zaválet pozemek cambridgeskými válci (Vašák a kol., 2010). Nejlepším způsobem je setí přímo secí kombinací, ta nevysušuje půdu předseťovými operacemi a minimalizuje přejezdy po pozemku. (Vašák a kol., 2010).
17
2.5 Orební technologie Po podmítce následuje podzimní orba. Je vhodné použít pluhy s hrudořezy. Ty mohou být diskové nebo hřebové Na jaře se provádí dvojí vláčení branami. Používají se klasické hřebenové brány. Příprava má být mělká na hloubku 4 – 5 cm. Pro setí se při orební technologii stále více používají univerzální diskové secí stroje vhodné i pro bezorebnou technologii. K výhodám patří dobrý odplevelovací účinek, možnost pěstovat strniskové meziplodiny a dobré zapravení posklizňových zbytků do půdy (Vašák a kol., 2010).
2.6 Setí Příliš brzké setí máku může mít za následek zamazání osiva a jeho nevzejití. Výsev máku začíná velmi brzy na jaře. Po provzdušnění půdy a mělké přípravě půdy vyséváme do hloubky maximálně 2 cm., Půda musí být vlahá, tmavá, kapilárně aktivní. Semena totiž při klíčení přijímají asi 90 % vody z vlastní hmotnosti. Výsevek činí 1-2kg.ha-1 (1,5 až 1,75 kg osiva.ha-1). Vysévat můžeme všemi dostupnými secími stroji, které zabezpečí tento výsevek (Vašák a kol., 2010). Vyséváme tedy asi 250 – 300 klíčivých semen/m2. Pro dobrý porost požadujeme asi 50-80 rostlin s 70-100 makovicemi na 1m2 (1-2 makovice na rostlině). Někteří pěstitelé vysévají až 3 kg osiva.ha-1. Provádí se také setí do seťové rýhy. Semena jsou uložena na dně asi 4 cm hluboké rýhy a zahrnuta asi 2 cm půdy, která nesamovolně sesune ze stran rýhy. Seťové rýhy dosáhneme rychlejší jízdou secí soupravy do rychlosti asi 8 km.h-1. Pří setí na kraji pozemku založíme asi na 1 m2 signální body, kde výsevek máku zvýšíme. Místo si pak označíme značkou. Signální bod slouží ke stanovení vzejití a k signalizaci náletu krytonosce kořenového do porostu (Vašák a kol., 2010). Pěstuje se v úzkých řádcích (10-15 cm), přičemž meziřádková vzdálenost by neměla být přesáhnout 25 cm. Termín setí je většinou od začátku března do konce dubna. Semeno klíčí již při teplotě 3 – 4 ºC. Při klíčení snáší nízké teploty až do – 4 ºC, později se mrazuvzdornost snižuje na – 3 ºC (Kutina, 1992). Mák dle počasí vzchází za 2-3 týdny. V dalších fázích růstu a vývoje je již mák velmi náročný na vyšší teploty (Cihlář, 2006). Pozdě i včas setý mák vykvétá přibližně stejně, kolem 10. až 20. 6. a také se shodně sklízí od počátku do konce srpna (Vašák a kol., 2010). 18
2.7 Secí stroje Používá se velká škála secích strojů s mechanickým i pneumatickým výsevním ústrojím. Rozdíl mezi nimi je v provedení výsevního ústrojí i ve tvaru zásobníku osiv. Pro setí se dnes používají diskové výsevní botky s pneumatickým výsevním ústrojím. Nejnovější konstrukce dvoudiskových výsevních jednotek s opěrným kolem pracují klidně a udržují hloubku setí i na nerovném povrchu (Vašák a kol., 2010).
2.8 Sklizeň Sklizeň máku se provádí od poloviny července do začátku září, až jsou tobolky suché, semena dostatečně vyzrálá a tím odolná proti poškození. Rostliny máku dozrávají nerovnoměrně, proto je u nevyrovnaných a zaplevelených porostů důležitá regulace dozrávání. Omezíme tím ztráty na výnose. Semena se sklízí zásadně s makovinou, která se separuje až před prodejem a přináší dodatečný finanční přínos. V ČR zhruba 70 % pěstitelů využívá této komplexní sklizně. Sklizeň bez makoviny zvyšuje sklizňové ztráty (Vašák a kol., 2010). Mák sklízíme žacími mlátičkami. Snažíme se snížit ztráty seřízením žacího válu. K úbytku však dochází i špatným stavem sklízeného porostu (řídký porost).
2.9 Výnos semene Výnos semene máku setého, je vždy závislý na odrůdě, klimatických a půdních podmínkách a agrotechnice. V každé makovici je kolem 4–6 tisíc semen, celkem 2–3 g semen v jedné makovici. Průměrný výnos z 1ha je od 0,4t do 1t. Hmotnost tisíce semen (HTS) je u máku 0,40 do 0,60g (Fábry a kol. 1992, Vašák a kol. 2010).
2.10 Posklizňové ošetření makoviny a máku Kvalitní separací a čištěním můžeme výrazně zvýšit u makoviny obsah morfinu a u semen ho naopak snížit na minimum. Bezpečnou hranicí pro obsah morfinu, který ulpívá na semeni, je 20 mg.kg-1 semene. Směs makoviny a máku se dosouší v halách s aktivním větráním. Vlhkost máku se sníží pod 10% a makoviny pod 17%. Suchou směs můžeme skladovat až do příští sklizně. Produkce makového semene je v dlouhodobém průměru z 87,4 % exportována (MZe, 2009). Ve farmaceutickém průmyslu se mnohdy se nepodaří zobchodovat ani velmi kvalitní makovinu. Mnozí pěstitelé jsou nuceni likvidovat makovinu jiným bezpečným způso19
bem pod dohledem Celní správy ČR. Jedná se o zaorávku, případně pálení v kotlích. Zužitkuje se i briketování makoviny, která je velmi výhřevná (Vašák a kol., 2010).
2.11 Výživa a hnojení U máku hrozí nebezpečí zaplevelení pozdním plevelem, jako je laskavec a merlík. Ochrana by měla začít již u předplodiny. Semena máku se konzumují bezprostředně po sklizni, často bez zvláštní úpravy a proto jsou rezidua herbicidů velmi nežádoucí (Kolektiv autorů ČSVTS 1987). Preemergentní herbicidy se aplikují po uválení, před naklíčením máku, nejlépe do tří dnů po setí. Za vlhka mohou mít vyšší dávky např. u hrubě mletých přípravků negativní účinky nebo rostlinky úplně zahubit. Naopak za sucha nemusí být účinnost přípravků dobrá. Během vegetace je nutné mák okopávat a odplevelovat. (Vašák a kol., 2010). Mák patří díky slabě vyvinutému kořenovému systému k plodinám náročným na výživu. Dusík podporuje rozvětvování rostlin a tím i větší počet makovic na rostlině. Nedostatek se projevuje světle zelenou barvou rostlin. Kuhn (1938) cit. podle Voškeruša a kol. (1965) varuje před jednostrannou výživou dusíkem a doporučuje vyrovnané hnojení NPK. V praxi se běžně používá etapovité hnojení dusíkem. Vydatné hnojení zvyšuje obsah semene, přičemž obsah oleje klesá. (Voškeruša a kol., 1965). Dusíkaté hnojení má také vliv na obsah morfinu. Na dobře zásobených půdách většinou postačuje 60-70 kg.ha-1 dusíku. Na kyselých půdách na podzim po sklizni předplodiny vápníme (70-80 kg.ha-1). Draslík a fosfor podporují odolnost rostlin proti poléhání Výživu P, K, ale i Mg je dobré dát k předplodině. DávkaP2O5 se pohybuje kolem 70 – 90 kg.ha-1 a K2O 80-120 kg.ha-1. Dále 15 kg.ha-1 hořčíku (25 kg MgO). Mák má specifickou náročnost na aplikace bóru (0,11kg.ha-1) a zinku (0,2 kg.ha-1). Bór se aplikuje ve stadiu pátého až sedmého listu. Pro dodání těchto prvků jsou nejvhodnější listová hnojiva v 1% koncentraci, lze je aplikovat spolu s herbicidy, nebo insekticidy (Hosnedl a kol.). Dále mangan 0,34kg.ha-1 a dle Richtera a Lošáka (2004) cit. podle Vašák a kol. (2010) se odčerpá také 18kg.ha-1 síry (Vašák a kol., 2010).
20
3 EKONOMIKA MÁKU A VÝVOJ CEN V ČR Na území České republiky má mák dlouhodobou pěstitelskou a spotřebitelskou tradici. Ve velkém se jako olejnina začal pěstovat začátkem 19. století a to především v teplejších oblastech. V roce 1896 se nejvíce pěstoval ve středních Čechách okolo Prahy a v okolí Tábora a Čáslavi, celkově na ploše 1772 ha, s průměrným výnosem 0,71 t.ha-1. V roce 1946 vzrostla pěstební plocha na 31 000 ha, postupně však začala klesat a v roce 1989 dosáhla hodnoty pouze 8000 ha. V roce 1994 přišel opět strmý vzrůst (30 000 ha) a to především v souvislosti se strukturálními změnami v zemědělství (Mze, 2009). Po roce 1989 totiž došlo k poklesu rozsahu živočišné výroby a snížení produkce objemných krmiv, také klesla produkce cukrovky. Z tohoto důvodu se začaly více pěstovat olejniny, převážně řepka a mák, jednak byly dobře prodejné, navíc byla jejich produkce rentabilní. V roce 2007 bylo mákem poseto téměř 60 000 ha (0,58 t.ha-1). V posledních letech patří Česká republika společně s Tureckem k největším producentům máku v Evropě. Na velmi nízké úrovni však zůstává hektarový výnos makového semene, je však stabilní, od třiadvacetiletého průměru 0,68 kg.ha-1se podle údajů ČSU příliš neliší. Celková produkce makového semene vzhledem k růstu sklizňových ploch vzrostla od roku 1990/1991 z 10,2 tis. t na 49,4 tis.t. v roce 2008/2009. V následujících letech byl však zaznamenán pokles a to až na pouhých 12 800 ha a je postupně nahrazován plodinami regulovanými Evropskou unií, ke kterým patří například cukrovka (Mze, 2009). Čeští pěstitelé a obchodní organizace považují mák za velmi ziskovou komoditu a to zejména z toho důvodu, že je v dlouhodobém průměru 87,4 % produkce makového semene exportována. Značné ekonomické zhodnocení přináší mimo tržby za semeno i makovina, která se používá k výrobě morfinu. Z naší makoviny jsou však vyrobeny pouze 3 – 4 % této významné farmaceutické látky a to i přes to, že se ČR v produkci máku pohybuje na předních příčkách ve světě. Díky růstu cen máku na zahraničních trzích došlo ke zvýšení rentability jeho pěstování a ostatním evropským a světovým pěstitelům tak byl umožněn návrat jejich produkce na zahraniční trhy. Se zvýšenou nabídkou však cena makového semene začala prudce klesat. (Mze, 2009). V roce 2008/2009 bylo z ČR rekordně vyvezeno 31,4 tis. t makového semene, avšak deklarovaná vývozní hodnota meziročně klesla z 67 291 Kč.t-1 na 37 252 Kč.t-1. 21
Poté byli pěstitelé z důvodu nepříznivé ceny a snížení poptávky nuceni plochy máku zredukovat. V roce 2012/2013 se v České republice sklidilo 12,8 tis. t máku, tedy nejméně od roku 1997/1998. Kromě osiva bylo dovezeno 5,3 tis. t a vyvezeno 19,9 tis t semene máku. Deklarovaná hodnota na průměrných 40,2 Kč.kg -1, znamená to tedy meziroční nárůst o 13,3 Kč.kg -1. V roce 2013 pěstební plochy máku začaly mírně stoupat a bylo oseto 20 300 ha. Na této ploše bylo následně vyprodukováno 13,9 tis. t. V marketingovém roce 2014/2015 bylo v ČR oseto mákem 27 000 ha, tedy o 33% více než v minulém roce. Celková produkce máku se předběžně odhaduje na 23,3 tis t (Agrární komora ČR, 2014). Tabulka 1: Sklizeň makového semene v průběhu let (ČSÚ, září 2014)
Marketingový rok
Osevní Sklizňová plocha ha plocha ha
Výnos t.ha-1
Produkce celkem t
1990/91 1991/92 1992/93 1993/94 1994/95 1995/96 1996/97 1997/98 1998/99 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 2004/05 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13 2013/14 2014/15
9 261 9 491 12 421 9 915 29 266 35 253 14 677 17 865 28 513 46 018 31 473 34 478 29 638 38 148 27 611 44 615 57 786 56 915 69 793 53 623 51 103 31 495 18 363 20 250 27 020
1,13 0,87 0,67 0,78 0,57 0,73 0,68 0,57 0,74 0,63 0,46 0,64 0,57 0,51 0,9 0,82 0,55 0,58 0,71 0,61 0,46 0,85 0,7 0,69 0,86
10 164 8 054 7 878 6 890 16 471 25 053 9 654 9 515 20 524 28 509 13 607 21 294 16 918 19 544 24 821 36 418 31 591 33 101 49 428 32 692 23 690 26 918 12 814 13 911 23 227
9 029 9 263 11 794 8 814 28 726 34 308 14 271 16 641 27 881 45 462 29 871 33 235 29 637 38 147 27 611 44 613 57 785 56 914 69 793 53 623 51 103 31 495 18 363 20 250 27 020
22
3.1 Ceny makového semene Hlavním tvůrcem ceny makového semene je jeho poptávka, jelikož přibližně 90 % objemu sklizeného máku je z ČR vyváženo. V několika posledních letech produkce máku v ČR klesá a roste tedy dovoz, a to z důvodu uspokojení poptávky na zahraničních trzích, jedná se o tzv. reexport. Cena zemědělských výrobců se pak odvíjí od poptávky na zahraničních trzích a na stejném principu se vyvíjí i vývozní hodnota. Stoupající cena, která byla v roce 2012/13 dvakrát vyšší než v roce 2011/2012 výrazně ovlivnila zájem zemědělských výrobců o pěstování máku a osevní plocha se mírně zvýšila. Podobně se CZV meziročně zvýšila i v marketingovém roce 2013/14, a to o 36 % na 61 809 Kč.t-1, což přineslo zvýšení osevních ploch v roce následujícím. Tabulka 2: Ceny makového semene (ČSÚ, průměrná CZV od ledna do listopadu)
Kalendářní 2006 rok
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Kč.t-1
50 294 67 031
31 146
21 699
24 725
27 640
31 709
51 962
60 186
Graf 1: Ceny makového semene za 1t v jednotlivých letech
23
3.2 Zahraniční obchod České republiky s makovým semenem Mezi nejvýznamnější země českého zahraničního obchodu při dovozu makového semene jsou v posledních letech Austrálie, Slovensko, Maďarsko a Španělsko. Nejvýznamnějšími odběrateli při vývozu jsou pak Rusko, Ukrajina, Rakousko a Nizozemsko. Tabulka 3: Dovoz makového semene do ČR (Statistika zahraničního obchodu ČSÚ)
Kalendářní 2007 rok Množství v t 1 676
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2 191
1 657
4 090
4 345
5 792
5 336
5 290
54,68
68,77
26,64
27,85
22,19
23,48
42,53
54,59
2013
2014
Hodnota v Kč.kg-1
Tabulka 4: Vývoz makového semene z ČR (Statistika zahraničního obchodu ČSÚ)
Kalendářní 2007 2008 rok Množství v t 28 041 26 027 Hodnota 55,9 59,53 v Kč.kg-1
2009
2010
2011
2012
28 056 25,09
27 525 25 199 26 645 20 431 21 211 25,85 29,27 31,08 49,85 57,08
V roce 2007/2008 vzrostla vývozní hodnota makového semene oproti předchozímu roku až o 28 445 Kč.t-1, to znamená nárůst o 73,2 %. Největší plochy s mákem zaznamenal rok 2008, kdy se Česká republika stala největším (legálním) producentem máku na světě. Mák byl po řepce olejné nejpěstovanější olejnina v České republice (Matyášová, 2010). V předchozích letech, tedy mezi roky 2006/2007 a 2007/2008 dosahoval nárůst celkem 55 %. Dříve byla produkce máku v některých zemích značné omezena vysokou nabídkou a nízkými cenami semene máku z české produkce, zmiňované zvýšení cen v zahraničním obchodě jim však umožnilo opětovné pěstování máku a návrat na trh s touto olejninou. Mezi státy, které rozšířily pěstební plochy a zvýšily svoji nabídku makového semene, patřilo Turecko, Tasmánie, Nizozemsko a další. V té době nastala pro ČR v zahraničním obchodě velice složitá situace, i přes to bylo v marketingovém roce 2008/2009 z ČR vyvezeno 31,4 tis. t v deklarované vývozní hodnotě 37,25 Kč.kg-1. V následujícím roce se však vysoká nabídka makového semene z ostatních pěstitelských zemí začala značně projevovat. Na skladech začínají vznikat přebytky a dochází ke snížení pěstitelské plochy českých zemědělců. Příčinou snižující se poptávky po českém máku je také zhruba v posledních třech letech jeho snižující se kvalita. Český mák byl 24
dříve vyhlášen svou kvalitou a vynikajícími senzorickými vlastnostmi, problém však nyní představuje dovoz technického makového semene, které je v mnoha případech kontaminováno vyšším obsahem morfinu a jeho derivátů a chuťově se nevyrovná potravinářskému máku (Vašák, Mikšík, Černý, Hájek, 2009). Jelikož se technické máky vyznačují extrémně nízkou cenou, jsou dováženy některými obchodníky do České republiky a zde jsou míchány s potravinářskými máky z domácí produkce. Následně jsou jako zboží „české výroby“ s vysokým ziskem exportovány na tradiční vývozní trhy a to i přes to, že jejich pořizovací hodnota je minimální. Jen za leden a únor 2012 bylo do ČR dovezeno 1400 t technických máků z Maďarska, za deklarovanou cenu 17 Kč.kg-1, z Austrálie za 12,88 Kč.kg-1 a to včetně nákladů na dopravu a ze Slovenska za 3,60 Kč.kg-1 . V roce 2010/2011 se nabídka s poptávkou vyrovnala, do ČR bylo dovezeno 4,3 tis.t v deklarované hodnotě 27 Kč.kg-1 a vyvezeno 22,8 tis.t v deklarované hodnotě 31,1 Kč/kg. V dalším roce cena stoupla až na 52,2 Kč.kg-1. V současné době množství vyvezeného mák zůstává na úrovni 19,9 tis.t, avšak cena, za kterou se toto množství vyváží, meziročně stoupá. V roce 2013/14 dosáhla deklarovaná vývozní hodnota 60,74 Kč.kg-1. Český mák tak postupně ztrácí prestiž na zahraničních trzích a čeští producenti nejsou schopni konkurovat cenám, které jsou pod úrovní nákladů na pěstování potravinářských odrůd v ČR. (Agrární komora ČR, 2014).
25
4 LEGISLATIVA 4.1 Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů upravuje zacházení s návykovými látkami jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, dále také zacházení s přípravky obsahujícími návykovou látku. Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. Července 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. Podle § 24 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění je zakázáno pěstovat odrůdy máku setého (Papaver somniferum L.), které mohou v sušině z tobolek obsahovat více než 0,8 % morfinu. Tento zákaz se však nevztahuje na pěstování odrůd máku setého pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro zachování genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti. Ministerstvo zemědělství stanovuje k provedení § 24 vyhláškou seznam odrůd máku setého, které splňují podmínku maximálního obsahu 0,8 % morfinu v sušině z tobolek a také způsob zneškodňování makoviny. K vývozu nebo dovozu makoviny se podle § 25 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách vyžaduje speciální povolení, žádost se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. Ministerstvo je oprávněno taktéž vydané povolení odejmout, pokud je důvodné podezření, že došlo k porušení povinnosti ze zákona vyplývajících či z rozhodnutí vydaného na jeho základě, nebo že se jedná o nedovolený obchod podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Osoba, která pěstuje mák setý nebo zpracovává a skladuje makovinu, je dále povinna neprodleně oznámit místně příslušnému oddělení Policie České republiky veškeré podezřelé okolnosti, zejména vstup cizích osob do porostu, nařezání makovic, odcizení makovic nebo neobvyklé objednávky, jež naznačují, že makovina může být zneužita k nelegální výrobě návykových látek. Makovina, která byla vyprodukovaná na území České republiky, musí být vyvezena nebo zneškodněna anebo zpracována tak, aby obsažené návykové látky nebylo možné použít nebo získat jakýmikoliv technologickými prostředky.
26
V § 24 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách se v oblasti pěstování máku setého stanovuje určité přechodné období ve vztahu k zákazu pěstování některých odrůd. Jedná se o přechodné ustanovení, ve kterém je uvedeno, že posledním kalendářním rokem, ve kterém lze pěstovat a sklízet odrůdy máku setého, které mohou v sušině z tobolek obsahovat více než 0,8 % morfinu, je kalendářní rok následující po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, s výjimkou pěstování a sklizně odrůd máku setého pro významné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro zachování genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti. (Sdružení český mák, 2014). § 29 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění se zabývá ohlašovací povinnosti pěstování máku setého a vývozu a dovozu makoviny. Osoby, které pěstují mák setý na celkové ploše větší, než 100 m2 jsou povinni předat hlášení místně příslušnému celnímu orgánu podle místa pěstování. Musí tak učinit písemně nebo v elektronické podobě, která musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu. Dále je povinnost nahlásit do konce května příslušného kalendářního roku výměru pozemků, které byly v příslušném kalendářním roce oseté mákem setým, včetně názvu použité registrované odrůdy, čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území. Také je potřeba uvést odhad výměry pozemků, na nichž bude mák setý pěstován. V průběhu vegetace a sklizně má pěstitel ohlašovací povinnost sdělit údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění máku setého a makoviny, včetně názvu použité registrované odrůdy, čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, a to nejpozději do 5 dnů před provedením jejich zneškodnění. Další ohlašovací povinnost se týká nahlášení výměry pozemků, které byly oseté mákem setým nebo konopím, výměry pozemků, ze kterých byl mák sklizen, opět včetně názvu použité registrované odrůdy, čísla parcely, názvu a čísla katastrálního území, a to do konce příslušného kalendářního roku. Potřeba je také uvést množství semene máku setého, množství a hmotnost sklizené makoviny, sklizňový rok a identifikační údaje nového nabyvatele. Porušení těchto zákazů a nesplnění daných povinností je kvalifikováno jako správní delikt dle ust. § 36 se stanovenými sankcemi dle ust. § 37 zákona o návykových látkách. Za správní delikt podle § 36 uloží pokuta až do výše 500 000 Kč, jestliže například právnická nebo podnikající fyzická osoba poruší zákaz pěstovat odrůdy máku setého, 27
které mohou v sušině z tobolek obsahovat víc než 0,8 % morfinu nebo jako osoba pěstující mák setý nebo osoba zpracovávající nebo skladující makovinu neoznámí neprodleně Policii České republiky okolnosti podle § 24 odst. 2. Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na jeho základě vykonávají příslušníci celní správy České republiky a to ve věcech týkajících se pěstování máku setého a ve věcech dodržování povinností plynoucích z § 11. Inspektoři jsou oprávněni provádět i předem neohlášené kontroly, kdy se musí prokázat průkazem. Má právo vstupovat na pozemky, do objektů a do místností a vyžadovat vysvětlení zjištěných skutečností a předložení listin a dokumentů. V rozsahu nezbytně nutném je oprávněn odebírat vzorky. Pro účely kontroly pěstování máku setého katastrální úřady poskytují bezplatně celním úřadům údaje z katastru nemovitostí. Za správní delikt podle § 36 uloží pokuta až do výše 500 000 Kč, jestliže právnická nebo podnikající fyzická osoba poruší zákaz pěstovat odrůdy máku setého, které mohou v sušině z tobolek obsahovat víc než 0,8 % morfinu nebo jako osoba pěstující mák setý nebo osoba zpracovávající nebo skladující makovinu neoznámí neprodleně Policii České republiky okolnosti podle § 24 odst. 2. Obrázek 1: Hlášení osoby pěstující mák sety (www.eagri.cz)
28
4.2 Sdružení Český mák V rámci České republiky vzniklo v roce 2001 národní zájmové sdružení, které spojuje právnické a fyzické osoby, které pěstují, zpracovávají a obchodují s mákem, stalo se tak nástupcem sdružení, které slučovalo výhradně právnické osoby. Spolupracuje s vědeckými a odbornými pracovišti a společně tak poskytují významnou poradenskou službu pěstitelům v oblastech pěstování, sklizně a posklizňové úpravy máku a makoviny. Je to sdružení, kterému jde zejména o dobrou pověst českého máku doma i ve světě a prosazuje hospodářské, obchodní, právní a odborné zájmy svých členů. Ve své činnosti klade velký důraz na striktní dodržování zákonů a nařízení souvisejících s podmínkami pro legální pěstování máku a nakládání s jejich následnými produkty (Sdružení český mák, 2015). Hlavní cíle SČM jsou zejména zlepšování ekonomiky pěstování českého máku setého, jeho konkurenceschopnost, uplatnění na trhu a v neposlední řadě udržení kvality produkovaného máku. Sdružení se také soustředí na kvalitu a inovaci sortimentu schválených osiv, jejich předseťovou úpravu, ochranu rostlin před škůdci, agrotechniku a sklizňové a posklizňové technologie. Jeho snahou je výrazně zvýšit ekonomicky efektivní výnos semene, jeho kvalitu a také kvalitu sklizené makoviny. Ve spolupráci se specializovanými privátními i státními vědeckými i výzkumnými pracovišti v ČR a v zahraničí tak získává nové poznatky, které následně uplatňuje v pěstitelské praxi svých členů. Několikrát ročně se tak konají mnohé semináře nebo polní dny plné praktických ukázek a vzniklo taktéž velké množství publikací, mezi které patří Občasník Český mák (Sdružení český mák, 2015).
29
5 ODRŮDY MÁKU SETÉHO Vznik moderních odrůd máku setého můžeme na území České republiky datovat do třicátých let dvacátého století. V té době bylo použito mnoho cílevědomých šlechtitelských metod. Výchozím materiálem pro byly četné krajové odrůdy modrosemenné, stříbrošedé a bílé. Pěstitelé si žádali šlechtěné odrůdy zejména pro vysoký výnos semene, stabilitu barvy a omezení výskytu nežádoucího otevírání tobolek. Za druhé světové války byla vysoká poptávka především po materiálech s vyšším podílem morfinu a to pro využití ve farmaceutickém průmyslu. Vyšší obsah morfinu měly v té době převážně importované odrůdy z Maďarska, Rumunska, později z Polska a Bulharska. (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Nároky na stabilitu výnosů byly proměnlivé, a to hlavně v šedesátých letech, kdy se zaváděla velkovýroba pěstování máku. Začal se klást důraz na vlastnosti, které nebyly dříve vyžadovány, jako např. setí, kultivace, výživa, ošetření herbicidy a insekticidy a také zvýšení množství morfinu. Vlivem drogového zneužívání máku, byly především v zahraničí vyšlechtěny odrůdy s nízkým obsahem morfinu. Jedná se o odrůdu Soma ze Švédska a Parmo z Dánska. (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol., 2001). Aktuálně registrované odrůdy máku jsou poměrně mladé a v porovnání s maďarskými, rumunskými a švédskými odrůdami představují pěstitelskou špičku. V České republice se pěstují odrůdy, které jsou registrované v ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) – Gerlach, Lazur, Opal, Orbis, Orel, Racek, Sokol, Redy a Zeno Plus, tyto odrůdy se pěstují cca na čtvrtině výměry máku setého. V souvislosti s tradicí šlechtění máku v Malém Šariši (okres Prešov) je však v současné době většina polí oseta převážně odrůdami ze Slovenska, vyznačují se převážně tím, že jsou více odolné vůči herbicidům a chorobám máku. Cincibuchová V., (2013), ÚKZÚZ (2015). Registrované odrůdy máku setého v ČR členíme podle barvy semene a obsahu morfinu na: a) Modrosemenné se středním obsahem morfinu v makovině – semeno je určeno pro potravinářské využití. b) Modrosemenné s vysokým obsahem morfinu v makovině - určeno pro průmyslové využití, semeno se využívá pro potravinářské účely. 30
c) Bělosemenné se středním obsahem morfinu v makovině – semeno slouží pro speciální cukrářské a pekařské využití (Bechyně, Kadlec, Vašák a kol.,2001). Gerlach Gerlach je modrosemenná rostlina, vyšlechtěná ve Výzkumno-šlechtitelské stanici Malý Šariš a registrovaná v roce 1990. Je určená zejména k produkci semen pro potravinářství a makoviny pro farmaceutický průmysl. Obsah morfinu v sušině tobolek je nižší než průměr kontrolních odrůd (0,38%). Jedná se o středně ranou odrůdu se středně vysokými rostlinami. Je odolná vůči poléhání. Odrůda je odolná proti napadení listů a tobolek helmintosporiózou. Je přizpůsobivá půdním a klimatickým podmínkám a dosahuje vysoké a vyrovnané úrody v oblasti řepařské a bramborářské. ÚKZÚZ (2015), anonym (2015). Opal Jedná se o modrosemennou rostlinu, která byla v ČR registrována v roce 1995. Odrůda je zaměřena k produkci semene k potravinářským účelům a makoviny pro farmaceutický průmysl. Výnosy semen jsou vysoké a ročníkově pravidelné. Obsah morfinu v semeni je nízký až střední 0,56%, olejnatost je dobrá. Má středně vysoké rostliny odolné vůči poléhání. Je odolná proti napadení listů a tobolek hemintosporiózou a středně odolná proti plísni makové. ÚKZÚZ (2015), anonym (2015). Lazur Lazur je modrosemenná rostlina, která byla vyšlechtěná v Polsku. Registrovaná v ČR je od roku 2000. Využívá se podobně jako Gerlach ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Výnos semene je nižší než odrůd Gerlach a Opál. Obsah morfinu v makovině je vysoký 0,91%, olejnatou je na úrovni ostatních modrotemenných odrůd.(ÚKZÚZ (2015), anonym (2015). Orbis Orbis je po odrůdě Orfeus druhou uznanou modrosemennou odrůdou, která vznikla z opavského šlechtění. Byla registrovaná v roce 2009 na Slovensku. Jedná se o středně ranou odrůdu určenou k produkci semene pro potravinářské účely a makoviny pro farmaceutický průmysl. Má nízké rostliny s velmi dobrou odolností k poléhání a vyvrácení 31
před sklizní. Barva květu je bílá. Výskyt hleďáků je nízký. Obsah morfinu v makovině je vyšší (0,75%). ÚKZÚZ (2015), anonym (2015). Orel Orel je bělosemenná odrůda, která je určena převážně pro produkci semene k potravinářským účelům. Byla registrována v roce 2008. Jedná se o středně ranou rostlinu s nízkým až středním obsahem morfinu, obsah oleje v semeni je středně vysoký až vysoký. Rostliny jsou středně vysoké až vysoké. Odrůda je středně odolná vůči poléhání. Výskyt hleďáků je nízký. Odolnost proti helmintosporioze a plísni makové je střední. Baranyk a kol., (2010), ÚKZÚZ (2015). Racek Jedná se o bělosemennou odrůdu s nízkým až středním obsahem morfinu, která byla v ČR registrována v roce 2008. Je převážně určena k produkci semen a potravinářském průmyslu. Je to středně raná odrůda se středně vysokými až vysokými rostlinami a je středně odolná proti poléhání. Proti napadení helmintosporiózou a plísní makovou je středně odolná. Výskyt ceďáků je nízký až středně vysoký. Baranyk a kol., (2010), ÚKZÚZ (2015). Redy Je to okrovosemenná odrůda s nízkým až středním obsahem morfinu, která je určená pro potravinářské využití. V ČR byla registrovaná společně s odrůdou Racek v roce 2008Semena mají výraznou oříškovou příchuť. Jedná se o ranou odrůdu s nízkými až středně vysokými rostlinami, které jsou středně odolné vůči poléhání. Je méně odolná proti napadení listů a středně odolná proti napadení tobolek helmintosporiózou a středně odolná proti plísni makové. Výskyt hleďáků je nízký. Baranyk a kol., (2010), ÚKZÚZ (2015). Sokol Odrůda Sokol byla registrovaná v roce 2004, jejím udržovatelem je Oseva PRO s.r.o. Jedná se o odrůdu s nízkým až středním obsahem morfinu, obsah oleje v semeni je vysoký. Je určená zejména k produkci semen pro potravinářské účely. Jde o středně ranou odrůdu se středně vysokými až vysokými rostlinami. Je středně odolná proti poléhání a výskyt hleďáků je u ní nízký. Je méně odolná proti napadení helmintosporiózou 32
na listech a tobolkách a středně odolná vůči plísni makové. Baranyk a kol., (2010), ÚKZÚZ (2015). Zeno Plus Zeno Plus je středně raná modrosemenná odrůda máku setého určená pro produkci semene pro potravinářské účely. Rostliny jsou středně vysoké, méně odolné vůči poléhání před sklizní a celkově je odrůda méně odolná proti vyzimování. Vyznačuje se také vysokou odolností proti napadení helmintosporiózou v tobolkách a je méně až středně odolná proti napadení plísní makovou. Výskyt hleďáků je nízký až středně vysoký. Výnos semene je středně vysoký až vysoký. Obsah oleje v semeni je vysoký a obsah morfinu v makovině je nízký. Dále se v ČR pěstují odrůdy máku setého, které sice nejsou v ČR registrovány, ale je možné je pěstovat na základě registrace ve Společném katalogu EU (Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin) – odrůdy Bergam, Buddha, Maraton, Malsar, Major, Orfeus, Zeno 2002 (ÚKZÚZ, 2010).
33
6 CHOROBY A ŠKŮDCI MÁKU SETÉHO, Rostliny máku představují zdroj živin pro patogeny. V případě častého pěstování na stejném pozemku dochází k nadměrnému růstu těchto populací. Aplikace fungicidů se v posledních letech při zpracování půdy staly standardní součástí agrotechniky (Kulhánek, 2011). Bez použití herbicidů v současných podmínkách pěstovat mák ve velkém prakticky nelze (Havel a kol., 2012). Nejzávažnější choroby máku jsou helmintosporióza, srdéčková hniloba, plíseň maková a spála máku.
6.1 Choroby máku setého 6.1.1 Fyziologická spála máku Objevuje se v raných vývojových fázích. Můžeme se s ní setkat na slévavých půdách. Choroba je způsobená nedostatkem vzduchu a vytvořením půdního škraloupu. Rostliny jsou pak napadeny houbami rodu Pythium a Rhizoctonia. Dochází k zaškrcení kořenového krčku. Vzcházející rostliny jsou antokyanově zbarvené a postupně hynou. Za deštivého počasí je doprovázena infekcí způsobenou patogenními mikroorganismy. (Baranyk a kol., 2010). 6.1.2 Srdéčková hniloba Příčinou poškození rostlin je nedostatek bóru v půdě. Projevuje se zpomalením růstu rostliny a později dochází k nekrózám a poškození vzrostného vrcholu. Poupata hnědnou a následně odumírají. U vzešlých rostlin je možný výskyt krčkových hnilob, vyvolávaných houbami rodů Dendryphion, Rhizoctonia a Fusarium. Poruchu podporuje vysoký obsah vápníku, dusíku, fosforu. Prevence spočívá ve vyrovnané výživě a zvýšení hnojiv s obsahem přístupného bóru (Baranyk a kol., 2010). 6.1.3 Helminthosporióza máku Způsobuje ji houba Dendryphion penicillatum a Pleospora papaveracea. Helmintosporióza máku setého, je nejzhoubnější choroba máku. Přenáší se osivem. Při silném napadení mycelium prorůstá do tobolky a omotává semena. Vstupní branou pro napadení je poškození makovic způsobené krytonoscem. V makovici se vytvářejí shluky nedozrálých semen a tím se znehodnocuje osivo.(ÚKZÚZ SDO, 2012). Výnos semen se tak může snížit až o 80%.
34
Spóry napadají další rostliny a onemocnění se šíří v porostu. Šíří se i posklizňovými zbytky, na jejichž povrchu se zachytí kolonie. Napadení se projevuje hnědnoucími skvrnami a podélnými modročernými proužky na květech, listech a stoncích. Makovice jsou velmi malé s šedozelenými plstnatými povlaky a napadené rostliny zasychají. Baranyk a kol., (2010) Voškeruša a kol., (1964). 6.1.4 Plíseň máku Objevuje se hlavně v deštivém a studeném létě (Berk) de Bary cit podle Voškeruša a kol. (1965). Původce onemocnění je Peronospora arborescens způsobuje zpomalení růstu, Stonek černá a je pokroucený, zakrnění rostlin, svinování listů a pozdější úhyn celé rostliny. Na rostlinách se objevují žlutohnědé skvrn, které se mění v šedý povlak tvořený nafialovělým houbovým myceliem a sporangiofory patogena. Onemocnění se rychle šíří a napadené rostliny zasychají. Zásadou při ochraně máku proti chorobám je kvalitní předseťová příprava půdy. Mák by se neměl v osevním postupu po sobě zařazovat dříve než po 4-5letech. Důležité je vysévat zdravé osivo. Doporučeno je moření osiv. Vliv má i genetické dispozice odrůdy. Nevysévat osivo na nevhodných kyselých, slévavých půdách s nedostatečným prouděním vzduchu a snažit se o vyrovnanou výživu porostu. (Baranyk a kol., 2010).
6.2 Škůdci máku Rostliny máku jsou velmi citlivé i na malé poškození způsobené škůdci. Během vegetace může celá řada živočišných škůdců vážně poškozovat rostlinu a tím zapříčinit i značné ztráty na výnosech. Cílené šlechtěné rostlin na odolnost vůči škůdcům a patogenům je veliký problém a jen málo šlechtitelů se vydává tímto směrem. V porostech máku se setkáváme s těmito škůdci: 6.2.1 Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) Krytonosec kořenový je nosatcovitý brouk, který poškozuje zejména vzcházející rostliny máku. Larvy tohoto brouka žijí v půdě a ničí žírem kořeny a tím oslabují rostlinu. Kuklí se a po 14 dnech dochází k líhnutí brouků. Dospělci jsou 3 – 3,5 mm velcí. Jejich zbarvení je šedočerné až černé s hedvábným leskem. Dospělec přezimuje v půdě a na jaře škodí žírem na vzcházejících rostlinách. Na spodní stranu listů, jsou kladeny
35
samičkou vajíčka. Do týdne se líhnou larvy, které zakončují cyklus na kořenech máku. Krytonosec kořenový má jednu generaci do roka. Rostliny žloutnou, zakrňují, špatně kvetou a podehnívají. Celá rostlina postupně vadne. U jedné rostliny může být i 10 a více larev. Poškození napadených rostlin může být od 30 do 100 %. Výskyt může být buď ohniskový, nebo celoplošný. Vašák a kol., (2010), Voškeruša a kol. (1964). 6.2.2 Krytonosec makovicový (Neoglocianus maculaalba) Dospělec způsobuje úživný žír na stoncích a listech. Larvy v makovicích ničí plodonoš a vyvíjející se semena. (Kudelka, Kocourek, Bárnet a kol. 2012, ÚKZÚZ SDO, 2012) Larvy prokoušou otvor v tobolce a opouští ji. Otvory bývají následně vstupní bránou pro infekci houbovými patogeny nebo pro kladení vajíček bejlomorky makové. Monitoring krytonosce kořenového v porostu je v ochraně máku velmi důležitý. Zejména v období vzcházení až do fáze 4. až 5. Listu, kdy jsou rostliny na žír brouků citlivé. Za kritický se považuje počet 3 až 4 brouků na metr řádku. Je doporučovaný insekticidní zásah a to ve dvou aplikacích s rozestupem 7-10 dní. Postřik nebo aplikace granulovaných insekticidů. Rovněž je povoleno setí mořeného osiva. Pokud jsou larvami napadeny kořeny, chemická ochrana již není příliš účinná. Röslerová L.,(2013), anonym, (2015). 6.2.3 Mšice maková (Aphis fabae Scopoli) Dospělci jsou 2,2 – 2,6 mm velké. Zbarvení je černozelené nebo hnědočerné. Na listech, lodyhách a při silném napadení zejména v teplém a mírně vlhkém počasí i na makovicích vytváří početné kolonie. Samice kladou k pupenům asi 4 – 7 leskle černých vajíček, která pak přezimují. Během roku má mšice v závislosti na počasí kolem 10 generací. Sáním poškozené rostliny se deformují, listy žlutnou a svinují se, vegetační vrcholy zasychají. Tobolky jsou malé, zdeformované a semena se v nich nedokonale vyvíjejí. Monitoring provádíme vizuálním hodnocením. Ošetří se porosty, kde je mšicí napadeno 5 a více procent rostlin. Ošetření je někdy nutné opakovat. (Baranyk a kol., 2010).
36
6.2.4 Bejlomorka maková (Dasineura papaveris) Vypadá jako drobný komárek o velikosti 2 mm. Samičky kladou vajíčka přímo do makovice. Uvnitř makovic vystýlají pletiva vyvíjející se oranžovo-žluté až oranžovočervené larvy. Larvy škodí na makovicích saním a ty jsou pak zakrnělé a dávají méně hodnotná semena. Ochrana před bejlomorkou se provádí před květem současně s ošetřením před krytonoscem makovicovým. (Baranyk a kol., 2010). 6.2.5 Žlabatka stonková (Timaspis papaveris) Žlabatka stonková je blanokřídlý hmyz o velikosti asi 1,5- 3 mm. Její larvy vyžírají ve dřeni stonků chodbičky. To způsobuje poškození cévního svazku a přerušení přívodu vody a živin. Larvy se ve stonku se kuklí a přezimují. Napadení se projevuje žloutnutím rostlin a předčasným dozráváním makovic. Při silnějším napadení makovice zasychají a rostliny vadnou. (Rotrekl, 2012). Ošetření by se mělo provádět v době prodlužovacího růstu máku před vykladením vajíček. Škůdci jsou významným faktorem, který ovlivňuje kvalitu a výnos máku. Potřebné insekticidy k ošetření napadených plodin však nejsou zcela tak účinné a neodpovídají moderním pěstebním technologiím po stránce ekonomické i ekologické. Výskyt škůdců podporuje hlavně mělké zpracování půdy a posklizňové zbytky nezapravené do půdy. Voškeruša a kol., (1964), anonym, (2015).
37
7 ZÁVĚR V práci byla podrobně popsána technologie pěstování máku a vyjmenováni nejvážnější choroby a škůdci. Dále byl popsán vývoj cen a legislativa máku. V posledních dvou letech 2013 a 2014 se pěstitelská plocha máku zvýšila na 27 000 ha a celková produkce semene činila 23 000 t. V roce 2015 lze očekávat, že nárůst ploch bude pokračovat. Jedno z hlavních agrotechnických opatření pro pěstování
máku je střídání plodin
v osevním postupu po 5 letech. V osevním postupu se mák nejlépe zařazuje po předplodinách hnojených chlévským hnojem, okopaninách, luskovinách a velmi vhodné je zařazení po cukrovce.. Nejčastěji se však mák v našich podmínkách zařazuje v osevních postupech jako přerušovač obilných sledů.. Jelikož je poměrně náročný na dusíkaté hnojení, je třeba tuto výživu zabezpečit i s ostatními živinami, abychom neomezili růst a vývin rostlin. Správným zařazením do osevního postupu potlačíme plevele a snížíme nebezpečí poškození máku rezidui herbicidů a zároveň zvýšíme půdní úrodnost. Pokud je osevní postup správně sestaven můžeme očekávat stabilní výnosy makového semene. Za nejvážnější chorobu, která napadá rostliny, můžeme považovat plíseň máku. Tato choroba se v porostu velmi rychle šíří a rostliny odumírají. Mezi závažné škůdce, patřící do čeledi nosatcovitých brouků, způsobující žír po celé rostlině je považován krytonosec makovicový. Z odrůdové skladby je v ČR nejpěstovanější odrůdou Opal, jenž poskytuje vysoké a stabilní výnosy semene pro potravinářství s dobrou olejnatostí a rostliny jsou odolné vůči poléhání. V budoucnu lze také očekávat šlechtění nových odrůd máku, které budou na trhu žádané a plně uspokojí požadavky konečného odběratele.
38
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ • Baranyk, P. a kol. 2010. Olejniny. Profi Press. Praha. 202 s. ISBN: 978-80-8672638-0. • Bechyně, M.: Základy pěstování máku. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 1993. 36s • Bechyně, M., Kadlec, T., Vašák, J. a kol. 2001: Mák. Praha. 127 s • Bechyně M., Novák J., Vašák J., Zukalová H., 2010: Biologie máku, požadavky na prostředí, ideotyp, alkaloidy In: Vašák J. a kol., Mák. Powerprint, Praha, 336 s. • Cihlář P. 2010: Výživa a hnojení máku. s.129-158. In: Vašák J a kol.,Mák, Powerprint, Praha, 352 s. • Cihlář, P., Vašák, J., Vlažný, P.: Vybrané výsledky z pokusů s mákem v Červeném Újezdě v roce 201. In: Sdružení Český mák informuje 11. makový občasník. Praha, 2012, s. 79-83 • Fábry, A a kol.: Jarní olejniny, Mze ČR, České Budějovice, 1990, s.78 • Fábry, A. a kol.: Olejniny, Mze ČR, Praha, 1992 s. 267 • Havelka, B.: Výživa a hnojení rostlin. MZLU Brno, 1984 • Jarní plodiny v ČR a SR prof. Ing. Vašák Jan, CSc.; Ing. Mikšík Vlastimil, Ph.D.; Ing. Černý Ladislav, Ph.D.; Ing. Hájek Martin, 2009 • Kubát K., 1988: Papaveraceae JUSS - mákovité, s. 482-494. In: Hejný,S., Slavík, B. (ed.) 1988: Květena České republiky 1., Academia, Praha, 928 s. • Kutina J., 1992: Požadavky máku setého na ekologické podmínky, In Fábry a kol., 1992: Olejniny, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, s. 278-281. • Kutina J., Novák, J. 1992: Morfologie a anatomie máku setého a růst a vývoj rostliny, In Fábry a kol., 1992: Olejniny, Ministerstvo zemědělství ČR, Praha, s. 269-282. • Kubát K., 1988: Papaveraceae JUSS - mákovité, s. 482-494. In: Hejný, S., Slavík, B. (ed.) 1988: Květena České republiky 1., Academia, Praha, 928 s. • Tétényi P., 1997: Opium Poppy (Papaver somniferum L): Botany and Horticulture. Horticultural Reviews, Budapest, 19, s. 373-407. • Pěstitelské technologie pro jarní ječmen, mák Ing. Černý Ladislav, Ph.D.; Ing. Cihlář Pavel, Ph.D.; Ing. Hájek Martin; Ing. Štranc Přemysl, Ph.D., 2008 39
• Ministerstvo zemědělství, Situační a výhledová zpráva Olejniny, Praha, 2014, ISBN 978-80-7434-189-2, s.36-42 • Mottl, V.: Mák – pěstování a ekonomika. In: Sdružení Český mák informuje 11. makový občasník. Praha, 2012, s. 11-15 • Pěstitelské technologie pro jarní ječmen, mák Ing. Černý Ladislav, Ph.D.; Ing. Cihlář Pavel, Ph.D.; Ing. Hájek Martin; Ing. Štranc Přemysl, Ph.D., 2008 • Richter, R., Škarpa, P., Roubal, T., Lošák, T., Hřivna, L., Cihlář, P.: Výživa a hnojení máku In: Vašák a kol. Mák, Powerprint Praha, 2010, s. 129-158 • Sdružení český mák: Sborník odborných seminářů 2007. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 2007. • Sdružení český mák: Sborník odborných seminářů 2008. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 2008. • Sdružení český mák: Sborník odborných seminářů 2009. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 2009. • Sdružení český mák: Sborník odborných seminářů 2010. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 2010. • Kulhánek I., Sdružení český mák: Sborník odborných seminářů 2011. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 2011. • Vašák, J. a kol. 2010. Mák. Praha. 352 s. ISBN: 978-80-904011-8-1 •
Vašák, J., Bechyně, M., Zukalová, H., Novák, J.: Biologie máku, požadavky na prostředí, neotyp, alkaloidy. In: Vašák a kol. Mák, Powerprint Praha, 2010, s. 33-64
• Vlk, R., Cihlář, P., Michalíček, J.: Zakládání porostu máku. In: Vašák a kol. Mák, Powerprint Praha, 2010, s. 117-124, • Vlk, R.: Sklizeň máku a omezení sklizňových ztrát. In: Vašák a kol. Mák, Powerprint Praha, 2010, s. 233-240 • Voškeruša, J.a kol. 1964. Pěstování olejnin v ČSSR. Praha. 327 s. ISBN: 07013650439
40
INTERNETOVÉ ZDROJE:
• Menupodlegenu. [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z: http://www.menupodlegenu.cz/soubory/dokumenty/pr-mak-a-jeho-zpracovani2011.pdf • Zf.jcu.cz. Zf.jcu. [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/databaze/Mak.htm • Uroda.cz. Uroda [online]. [cit. 2014-12-18]. Dostupné z: http://uroda.cz/chorobya skudci-maku/ • Cincibuchová V.,Vliv agrotechnik a biologické ochrany rostlin na produkci sekundárních metabolitů Papaver somniferum II. Hradec Králové, 2013. Dostupné /is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/115600/?lang=cs. Diplomová práce. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové • Röslerová L., Vliv agrotechniky a biologické ochrany rostlin na produkci sekundárních metabolitů Papaver somniferum I. Hradec Králové, 2013. Dostupné z: is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/115599/. Diplomová práce. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. • Agromanual. Agromanual [online]. 2003 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.agromanual.cz/cz/clanky/ochrana-rostlin-apestovani/skudci/ochrana-vzchazejicich-porostu-maku-pred-hmyzimi-skudci.html • Labris. Labris [online]. 2015 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.labris.cz/index.php/skudci-maku • Doc. Ing. Rotrekl, Csc., Výzkumný ustav pícninářství spol. s.r.o. Troubsko,Škůdci máku a jeho narůstající plochy v posledních letech. Vupt [online]. [cit. 2015-0313]. Dostupné z: http://www.vupt.cz/content/files/pub_07/rot_07_10.pdf • Doc. Ing. Rotrekl, Csc., Výzkumný ustav pícninářství spol. s.r.o. Troubsko,Hmyzí škůdci na máku a ochranné opatření proti nim. Vupt [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.vupt.cz/content/files/pub_06/rot_06_05.pdf • Matyášová E., Variabilita genových zdrojů máku. Praha, 2010. Dostupné z:http://www.agrobiologie.cz/pds/dp/matyasova.pdf. Disertační práce. Česká zemědělská univerzita v Praze • Herbář Wendys: Mák setý,Papaver somniferum [online]. 2008 [cit. 2015-02-26].
41
• Podané ruce. Podané ruce [online]. 2009 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.extc.cz/ • Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin 2014. Agrární komora české republiky [online]. 2014, [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.apicak.cz/definitivni-udaje-o-sklizni-zemedelskych-plodin-2014.php • Český statistický úřad: Statistika zahraničního obchodu ČSÚ [online]. 2014 [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: www.czso.cz • Co je to český modrý mák. Agrární komora české republiky [online]. 2014, [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.apic-ak.cz/definitivni-udaje-o-skliznizemedelskych-plodin-2014.php • Sdružení český mák. Sdružení český mák [online]. 2014 [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:http://sdruzeni.ceskymak.cz/informace-pro-pestitele-maku-2014 • Zákon č. 167/1998 Sb. In: o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů. 1998. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/ostatni/Legislativa-ostatni_uplnazneni_zakon-1998-167-rostlinnekomodity.html • Seznam odrůd. Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ke dni 15. června 2013 [online]. 2013 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/252584/S2013.pdf • Osivo máku. Osivo máku [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://www.agro2000.cz/mak-sety.html • ÚKZÚZ. 978-80-7401-103-0. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský [online]. 2015 [cit. 2015-02-12]. Dostupné z:http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal • ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební úřad zemědělský), Národní odrůdový úřad, Brno, Databáze odrůd – dostupné z: http://nou.ukzuz.cz/ido/, [cit. 2013-03-30]. • ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební úřad zemědělský), Národní odrůdový úřad, Brno, Olejniny, dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/395071/Olejniny_2015.pdf, s. 91-105 • FAOSTAT, 2015: Databáze online [cit. 2013-04-10]. Dostupné na: http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor
42
• Makovepole.cz: Labris - Váš dodavatel kvalitních osiv. Labris [online]. 2015 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z:http://www.labris.cz/index.php/odrudy-maku-seteho • Makovepole.cz: Labris - Váš dodavatel kvalitních osiv. Labris [online]. 2015 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.labris.cz/index.php/skudci-maku • Agro 2000: Osivo MÁKU. Osivo Máku [online]. 2015 [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.agro2000.cz/mak-sety.html • Morseva, spol. s.r.o. Olomouc: Mák setý. Mák setý [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z:http://www.morseva.cz/index.php/olejniny/maksety • EAGRI: Mák. EAGRI [online]. 2015 [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ • Papaverine. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation, 2003. • Stránka naposledy edit. 15. 04. 2015 v 22:21. [vid. 2011-04-16]. Anglická verze. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Papaverine • Kodeine. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation, 2003. • Stránka naposledy edit. 05. 01. 2015 v 19:54. [vid. 2015-03-03]. Česká verze. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kodein • Drop In: Nikdy není pozdě. Morfin [online]. 2015 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://www.dropin.cz/index.php/o-drogach/30-morfin • Opium. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation, 2003. • Stránka naposledy edit. 24. 11. 2014 v 20:32. [vid. 2015-03-03]. Česká verze. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Opium • Mák setý In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. Wikimedia Foundation, 2003. • Stránka naposledy edit. 18. 02. 2015 v 21:44. [vid. 2015-03-03]. Česká verze. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1k_set%C3%BD
43
9 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Sklizeň makového semene v průběhu let (ČSÚ, září 2014)
22
Tabulka 2: Ceny makového semene (ČSÚ, průměrná CZV od ledna do listopadu)
23
Tabulka 3: Dovoz makového semene do ČR (Statistika zahraničního obchodu ČSÚ) 24 Tabulka 4: Vývoz makového semene z ČR (Statistika zahraničního obchodu ČSÚ)
24
10 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obrázek 1: Hlášení osoby pěstující mák sety (www.eagri.cz)
28
Graf 1: Ceny makového semene za 1t v jednotlivých letech Chyba! Záložka není definována.
44
