MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2014
PETRA DOLEŽELOVÁ 1
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Vybrané vlivy působící na tržní produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
prof. Ing. Gustav Chládek, CSc.
Petra Doleželová
Brno 2014 2
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem práci: Vybrané vlivy působící na tržní produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu vypracovala samostatně, veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.
Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne: 24. dubna 2014
…………………………………………………….. podpis 3
PODĚKOVÁNÍ
Nejprve bych chtěla poděkovat panu prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc. za trpělivost, ochotu a především cenné rady, které mi pomohly při tvorbě této bakalářské práce. Dále bych touto cestou poděkovala za spolupráci a za poskytnutí potřebných materiálů zaměstnancům podniku AGRIS Jedovnice s.r.o. 4
ABSTRAKT Vybrané vlivy působící na tržní produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu V bakalářské práci jsem sledovala, jak působí jednotlivé vybrané vlivy na tržní produkci mléka. Vybranými vlivy byly: krmná dávka, způsob ustájení, mezidobí, roční období, pořadí a stádium laktace. Pozorování proběhlo v podniku AGRIS Jedovnice s.r.o., kde je chov dojnic českého strakatého plemene skotu. Podle mého sledování má nejmarkantnější vliv na tržní produkci mléka dojnicemi krmná dávka, která se v dnešní době vypočítává na základě individuálních potřeb dojnice. S tímto vlivem úzce souvisí i způsob ustájení. Změna vazného ustájení na volné přinesla významné zvýšení produkce mléka a tím i tržeb za něj. Dalším důležitým vlivem ovlivňujícím tržby za mléko je pořadí a fáze laktace. Zde jsem sledovala rozdíly mezi první až pátou laktací. Mohu konstatovat, že nejvyšší rozdíl v tržbách je mezi první a zbývajícími (druhou až pátou) laktacemi. V práci je vyhodnocen i vliv mezidobí, který působí na tržní produkci mléka z menší části. Nejméně ovlivňuje tržby za mléko vliv ročního období. V tomto případě jsem zaznamenala spíše vliv na složky mléka, které pak mírně ovlivňují jeho cenu. Zajímavé bylo srovnání cen za mléko v období patnácti let. Je neuvěřitelné, že v roce 1998 byla průměrná nákupní cena za mléko ve sledovaném podniku vyšší, než v roce 2013. Klíčová slova: český strakatý skot, mléko, krmná dávka, ustájení, pořadí a fáze laktace, mezidobí, roční období
5
ABSTRACT The representative impacts affecting the market production of milk from milk cows from the Czech Pied cattle. In my bachelor work I was observing how do the particular representative impacts affect the market production of milk. The representative impacts were: feeding dose, the way of stabling, interlude, the season of the year, the order and the stage of lactation. The observation kept place in the company AGRIS Jedovnice s.r.o., where there is the breed of milk cows of Czech Pied cattle. According to my observation the most noticeable impact on the market production of milk from milk cows has got the feeding dose which is quantified on the basis of individual needs of each milk cow. Together with this impact the way of stabling is closely connected.. The change of binded way of stabling brought important increase of production of milk and together with it the increase of takings for it. Another important impact affecting the takings for milk is the order and the phase of lactation. At this point I was observing the changes between the first and the fifth phase of lactation. I can state, that the highest difference in the takings is between the first and the rest (the second up to the fifth) lactation. In my work the impact of interlude is evaluated, which affects the market production of milk from the insignificant part. At minimum the takings for milk are affected by the season of the year. In this case I have monitored the impact on the parts of milk which affect its price. The comparison of the prices within fifteen years was also interesting. It is unbelievable that in 1998 in this observed company the average buying price for milk was higher than in 2013.
The key words: Czech Pied cattle, milk, feeding dose, stabling, the order and the phase of lactation, interlude, the season of the year
6
OBSAH 1
ÚVOD ....................................................................................................................... 9
2
CÍL PRÁCE ........................................................................................................... 10
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................................... 11 3.1
Plemena skotu .................................................................................................. 11
3.1.1
Mléčná plemena ........................................................................................ 11
3.1.2
Kombinovaná plemena ............................................................................. 12
3.1.3
Masná plemena ......................................................................................... 15
3.2
Mléko ............................................................................................................... 16
3.2.1
Složení mléka............................................................................................ 16
3.2.2
Vliv kvality mléka na jeho zpeněžení ....................................................... 18
3.2.3
Postavení mléka v lidské výživě ............................................................... 20
3.3
Vybrané vlivy působící na produkci mléka ..................................................... 21
3.3.1
Vliv výživy (krmné dávky) ....................................................................... 22
3.3.2
Vliv pořadí a stádia laktace ....................................................................... 33
3.3.3
Vliv mezidobí ........................................................................................... 35
3.3.4
Vliv ročního období .................................................................................. 36
3.3.5
Vliv způsobu ustájení................................................................................ 36
3.4
Ekonomické ukazatele výroby mléka .............................................................. 39
3.4.1
Tržby z prodeje mléka .............................................................................. 39
3.4.1.1 Množství produkovaného mléka ........................................................... 40 3.4.1.2 Vliv složek mléka na jeho cenu ............................................................ 40 3.4.2 4
5
Náklady na výrobu mléka ......................................................................... 41
METODIKA .......................................................................................................... 42 4.1
Popis podniku ................................................................................................... 42
4.2
Popis chovu ...................................................................................................... 42
4.3
Vlastní metodika .............................................................................................. 43
4.4
Sledované vlivy ................................................................................................ 43
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE ..................................................................... 44 5.1
Vliv pořadí laktace na tržní produkci mléka .................................................... 44
5.2
Vliv fáze laktace na tržní produkci mléka........................................................ 46
5.3
Vliv mezidobí na tržní produkci mléka ............................................................ 47 7
5.4
Vliv ročního období na tržní produkci mléka .................................................. 49
5.5
Vliv způsobu ustájení na tržní produkci mléka ................................................ 52
5.6
Vliv krmné dávky na tržní produkci mléka...................................................... 53
6
ZÁVĚR ................................................................................................................... 55
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................. 57
8
SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 60
9
SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................... 61
8
1
ÚVOD Skot je pro lidstvo od nepaměti velmi důležitý. Nejen kvůli produkci potravin,
ale také pro využití při dalším zpracování. Z pohledu nutričního je mléko vzácným zdrojem mléčné bílkoviny a vápníku. Také telecí a hovězí maso má významnou nutriční hodnotu pro lidský organismus. Dalším z neopomenutelných významů chovu skotu souvisí s koloběhem organické hmoty v přírodě, zejména pak s udržováním půdní úrodnosti a udržováním krajinotvorby. Od roku 1989 se v zemědělství událo mnoho změn. Klesl početní stav skotu o více jak 50 % a klesl počet zaměstnanců o 60 %. Velkým problémem, které sužovalo české zemědělství v roce 1989, byla nadprodukce potravin živočišného původu. Tato nadprodukce vedla ke stlačení cen za mléko a jatečný skot pod hranici rentability těchto produktů, přičemž zásadní změna se udála při zdražování nafty, pesticidů a strojů aj. (Mikšík, Žižlavský 2006). Mléko, jakožto jeden z přírodních produktů slouží k potravě člověka již od útlého věku. Mléko se řadí mezi základní potraviny a má na naše zdraví mimořádný vliv díky zdroji minerálních látek, bílkovin a vitamínů. Tato surovina se používá k dalšímu zpracování. V bakalářské práci se zabývám vybranými vlivy působícími na tržní produkci mléka u českého strakatého plemene. Toto plemeno má sice nižší mléčnou užitkovost, ale jeho předností je vyšší masná užitkovost oproti specializovanému plemenu na mléko. Nezanedbatelnou předností je i lepší zdravotní stav a dlouhověkost tohoto plemene, což přináší další profit pro chovatele. Přitom naši chovatelé zaujímají v užitkovosti dojnic přední místa v Evropě.
9
2
CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo provedení sledování vybraných vlivů působící na tržní
produkci mléka dojnicemi českého strakatého plemene skotu. Nejdříve jsem se zabývala vlivem pořadí laktace na tržní produkci mléka. Poté na vliv fáze laktace a délku mezidobí. Nakonec jsem se zaměřila, jak ovlivňují tržby roční období, způsob ustájení a vliv krmné dávky. Všechny vlivy jsem srovnala s výsledky v podniku AGRIS Jedovnice s.r.o.
10
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED
3.1 Plemena skotu Populace hovězího dobytka má vlastní charakteristické vlastnosti a znaky. V současné době existuje přibližně 450 jednotlivých plemen na celé zeměkouli, které se zařazují do plemenných skupin a liší se užitkovým zaměřením. Početní stavy krav u nás dlouhodobě klesají (tabulka č. 1). Hlavní užitkovost plemen spočívá v produkci mléka, masa a práce. Podle užitkovosti dělíme plemena s jednostranným, dvoustranným či třístranným užitkovým zaměřením. Skot s jednostrannou užitkovostí má jednu užitkovou vlastnost výraznější než užitkovost jinou. Nejpočetnější skupinou je populace plemen
s
dvoustrannou
užitkovostí,
jak mléčnou, tak masnou.
kde
je
kladen
důraz
na
užitkovost
U nás převažuje skot dojený a to především plemeno
holštýnské a české strakaté. Dalším početným plemenem je pak masný skot bez tržní produkce mléka. Z masných plemen jsou na našem území nejpočetnější plemena charolais, limousin a aberdeen angus (Sambraus 2006).
Tab. č. 1: Vývoj stavů krav v ČESKÉ REPUBLICE (v tis. ks)
Krávy celkem
1989
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2012
2013
1 248
611
590
574
565
560
552
551
552
82
124
141
154
160
374
373
367
529
466
433
410
400
178
178
185
KBTPM Dojné krávy
1 248
Zdroj: Zemědělský svaz České republiky 3.1.1
Mléčná plemena U těchto plemen je kladen důraz na dojivost, což v praxi znamená vysokou
produkci mléka. Vysoká produkce mléka má ovšem i negativní stránky a to zejména nižší obsah mléčných složek, jako jsou např. tuky, bílkoviny a cukry. U tohoto skotu se masná užitkovost nesleduje, neboť není prioritní. Základní charakteristikou tohoto typu je velké vemeno, které je silně žilnaté, dále pak mají lichoběžníkový tvar těla s patrnými kyčelními hrboly, končetiny nejsou tolik zmasilé, spíše suché a pevné. Dojnice těchto plemen zužitkují nejen velké množství objemných krmiv, ale i krmiv jadrných, jsou náročnější na celkovou výživu a ošetřovatelskou péči. Při nekvalitní výživě plemene dojného typu produkují dojnice mléko využíváním živin vlastního těla 11
a může dojít až ke kachexii (patologickému zhubnutí a silné celkové fyzické sešlosti), neboť jsou geneticky nastaveny na vysokou produkci (Frelich 2001). Nejznámější a zároveň nejrozšířenějším plemenem ve světě je skot černostrakatý, kterého můžeme znát i pod názvy holštýnský či holštýnsko-fríský skot (Bouška 2006). Holštýnská populace skotu je charakteristická černo-bílým zbarvením přibližně z 95 %, zbytek populace je červeného zbarvení.
Jsou označováni jako
červený strakatý skot popř. RED. Toto plemeno je chováno téměř ve všech evropských zemích a hojně ho chovají i v Severní Americe (Sambraus 2006). Plemeno má původ v Německu, odkud bylo importováno do celého světa (Mikšík, Žižlavský 2006). V roce 2012 bylo v České republice 157 533 ukončených laktací tohoto plemene. Mezi nejdůležitější ukazatele patří dojivost v normované laktaci, která je 9 055 kg. Hmotnost dospělé krávy dosahuje v průměru 700 kg a délka mezidobí je 416 dní. V roce 2013 podle nejnovějších výsledků kontroly užitkovosti byla dosažena dojivost 9 246 kg mléka na laktaci při tučnosti 3,76 % a bílkovině 3,32 %. Mezidobí bylo sníženo na 413 dní (www.cestr.cz). Do mléčných plemen se zařazuje také jerseyský skot (106 laktací) a ayrshirský skot (67 laktací) vše dle ročenky 2012 (Bucek 2013). 3.1.2
Kombinovaná plemena Významným kombinovaným plemenem na území České republiky je český
strakatý skot, který je původním plemenem skotu. Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu, rozšířené pro svoje vynikající vlastnosti a široké využití na všech kontinentech. Na celkových stavech skotu v České republice se podílí v současné době přibližně jednou polovinou. Toto plemeno vzniklo ve 30. letech 20. století na území České republiky. Původní název tohoto skotu je červenostrakaté plemeno. Na vzniku a unifikaci se podíleli býci plemen simenskočeského, bernsko-hanáckého, bernsko-českého, kravařského, hřbíneckého, chebských a českých červinek. Za vznikem a unifikací tohoto plemene stál prof. Taufer. Po 2. světové válce se plemeno přestalo používat k trojstranné užitkovosti mléko – maso – tah. A začalo se šlechtit na dvoustrannou užitkovost (mléko a maso) (Mikšík, Žižlavský 2006). Další zušlechťovací křížení bylo prováděno v 60. letech. V této době bylo využíváno hlavně plemeno ayrshirské s cílem zvýšit mléčnou užitkovost, zlepšit 12
tvarohové a funkční vlastnosti vemene, utváření končetin a pastevní schopnosti. Při tomto křížení došlo také k negativnímu ovlivnění masné užitkovosti a zmenšení tělesného rámce. Díky těmto faktorům bylo křížení zastaveno. Po roce 1971 bylo v České republice plemeno zušlechťováno červenou holštýnskou populací. Toto křížení vedlo ke zvýšení mléčné užitkovosti, zvětšení tělesného rámce a zlepšení utváření vemen. Jako nedostatek se u kříženců s červenou holštýnkou projevilo zhoršením zmasilosti a funkčnosti končetin (Mikšík, Žižlavský 2006). Charakteristickými rysy tohoto plemene je středně velký rámec s dobrým osvalením a silnou kostrou. Typické je strakaté zbarvení s případnými barevnými mapami. U toho plemene je dominantní bílá hlava a většinou i bílé končetiny. Zvířata jsou rohatá, až na linii v Německu, která je bezrohá (Sambraus 2006). Chovný cíl plemene je zaměřen na vysokou a hospodárnou produkci kvalitního mléka a masa. V dlouhodobější perspektivě charakterizuje mléčnou užitkovost cílový požadavek přes 7 500 kg mléka s obsahem bílkovin nad 3,5 %. Masnou užitkovost pak průměrný denní přírůstek nad 1 300 g v intenzivním výkrmu býků a jatečná výtěžnost nad 58 %. Řada předních chovů dosahuje těchto parametrů již v současné době. Požadován je skot kombinovaného produkčního zaměření se zvýrazněnými znaky mléčnosti, středního až většího tělesného rámce, dobrého osvalení a harmonického zevnějšku. Hospodárnost chovu strakatého skotu je dána ukazateli chovné užitkovosti, především dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv (www.cestr.cz). Chovným cílem českého strakatého plemene je neustálé šlechtění, které je vede k užitkovosti v poměru mléko : maso = 60 : 40 procentům (Bouška 2006). Podle Mikšíka a Žižlavského (2006) je tento podíl 66-60 : 34-40 %.
Základní parametry chovného cíle dle šlechtitelského programu českého strakatého skotu: Mléčná užitkovost •
prvotelky 5 600 – 6 200 kg
•
dospělé krávy 6 000 – 7 500 kg
•
obsah bílkovin v mléce nejméně 3,5 %
•
obsah tuku v mléce 4,0 – 4,1 % 13
•
délka produkčního využití dojnic 4 – 5 laktací
•
poměr obsahu bílkovin a tuku v mléce 1 : 1,15 – 1,20
Masná užitkovost •
denní přírůstek ve výkrmu býků 1 300 g a vyšší
•
jatečná výtěžnost žírných býků 57 – 59 %
•
třída klasifikace zmasilosti nejhůře R, optimálně U
Ranost •
věk při 1. zapuštění 16 – 18 měsíců
•
věk při 1. otelení 26 – 28 měsíců
Plodnost •
servis perioda do 100 dní
•
inseminační index do 1,8
•
březost po I. inseminaci – jalovice 60 – 70 % krávy 50 – 60 %
•
mezidobí 380 – 390 dní
Standard plemene •
hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců 340 – 360 kg
•
hmotnost býků ve věku 12 měsíců 500 – 530 kg
•
hmotnost jalovic při 1. zapuštění 420 – 450 kg
•
hmotnost v dospělosti – krav 650 – 750 kg býků 1 200 – 1 300 kg
•
výška v kříži dospělých – krav 140 – 144 cm býků 152 – 160 cm
(www.cestr.cz) V roce 2012 bylo v České republice 110 303 ukončených laktací tohoto plemene. Mezi nejdůležitější ukazatele patří dojivost v normované laktaci, která byla 6 764 kg. Hmotnost dospělé krávy dosahuje v průměru 700 kg a délka mezidobí je 396 dní. V roce 2013 podle nejnovějších výsledků kontroly užitkovosti byla dosažena dojivost 6 966 kg mléka na laktaci o tučnosti 3,97 % a bílkovině 3,5 %, při zachování mezidobí na 396 dnech (www.cestr.cz).
14
Dalším kombinovaným plemenem chovaným na našem území je Montebeliarde (plemeno pocházející z Francie). Hmotnost krav je cca 750 kg, na našem území bylo v roce 2013 v kontrole užitkovosti 1 000 krav s užitkovostí 8 293 kg mléka za laktaci o tučnosti 3,83 % a obsahu bílkovin na úrovni 3,47 %. Mezidobí bylo na úrovni 391 dní (Bucek 2013). 3.1.3
Masná plemena Nadprodukce mléka vedla ke snížení stavů dojnic ve většině evropských států
a vedla k rozšíření stád mastných plemen (Frelich 2001). Masná plemena jsou chována pro
vysokou
produkci
masa
v té
nejlepší
kvalitě
určené
k lidské
výživě.
U těchto plemen je nejdůležitější růst, který je sledován již od vzniku zygoty při oplození až do dosažení tělesné dospělosti (Mikšík, Žižlavský 2006). Po dosažení dospělosti obsah vody ve svalech klesá, ale navyšuje se podíl tuku, který se nejdřív tvoří okolo vnitřností, pak pod kůží a na závěr se dostává tuk do svalstva - mramorování masa. Pro posouzení sledujeme ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty. Hodnocení jatečného skotu se provádí subjektivně podle systému SEUROP, který hodnotí osvalení. Dále se u skotu hodnotí ztučnění, které je rozděleno do 5 tříd (Teslík 2000). Základní charakteristikou masného typu je obdélníkový tvar těla, výrazné osvalení beder, plece a
kýty,
široký
hřbet,
silnější
končetiny
a
malá
vemena,
která
slouží
jen k nakrmení telete (Sambraus 2006). Nejvýraznějším masným plemenem je belgické modrobílé plemeno, které je výjimečné pro vysokou jatečnou výtěžnost a dvojitou zmasilost v oblasti beder a hýždí (Mikšík, Žižlavský 2006). Výtěžnost tohoto plemene dosahuje přibližně 60 - 72 % (Frelich 2001). Tato dvojitá zmasilost má negativní dopad hlavně u porodů, které musí být ve většině případů řešeny císařským řezem. Belgické modrobílé plemeno pochází z Belgie. Nejlepší krávy dosahují hmotnosti až 800 kg a průměrná hmotnost dospělých býků je okolo 1 200 kg, přičemž jejich průměrná porážková hmotnost je do 750 kg. Při prvním otelení dosahují věku 32 měsíců. Zbarvení je strakaté s šedomodrými skvrnami různých odstínů (Mikšík, Žižlavský 2006). Maso tohoto plemene je velmi jemné, křehké a málo tučné (Frelich 2001). Dalšími
plemeny
tohoto
typu
Blonde d´ Aquitaine aj. (Teslík 2000).
15
jsou
např.
Charolais,
Limousine,
3.2 Mléko Dle Klíčníka a Gajdůška (1988) je za „mléko“ označováno pouze mléko kravské. Mléko ostatních zvířat musí být zvláště označováno např. jako mléko ovčí, kozí aj. Pojem mléko je definováno v zákoně vyhláškou 336/2013 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje (Česká republika 2013). Mléko je produktem mléčné žlázy savců, které se utváří ve vemeni krávy těsně před porodem nebo krátce po něm. Prvním výměškem žlázy je mlezivo neboli kolostrum, které je produkováno přibližně 3 až 5 dní po porodu. Mlezivo se od zralého mléka liší složkami, které jsou vhodné pro vytvoření imunity mláďat. Největší rozdíl je ve složení proteinů (imunoglobulinů), které jsou na rozdíl od zralého mléka 5 krát vyšší (Bouška 2006). Zralé mléko je tedy produkováno mléčnou žlázou od 5. dne od otelení do zaprahnutí. Mléko je bílá či slabě nažloutlá, neprůhledná tekutina s typickou vůní a jemně nasládlou, typickou mléčnou chutí. Barva je ovlivněna především obsahem tuku v mléce (Klíčník, Gajdůšek 1988). 3.2.1
Složení mléka Mléko je složeno z 87,5 % z vody a sušiny 12,5 %. Toto složení závisí hlavně
na plemenné příslušnosti, individualitě krávy, pořadí a stádiu laktace a také výživě, kterou ovlivňuje sám chovatel (Mikšík, Žižlavský 2006). Sušinu tvoří převážně cukr - laktóza, mléčný tuk, mléčná bílkovina, minerální látky, vitamíny, dále pak hormony a enzymy, plyny, somatické buňky aj. (Hrouz, Šubrt 2007). Laktóza je disacharid, složený z glukózy a galaktózy. Glukóza je do mléčné žlázy syntetizována z krve, popř. z glycerolu nebo kyseliny mléčné (Bouška 2006). Glukóza se v malé míře vstřebává z krmiva, většina ovšem vzniká glukogenezí v játrech (Mikšík, Žižlavský 2006). Mléčný cukr je nejstabilnější složkou sušiny s hodnotami pohybujícími se od 4,6 do 4,9 % (Pavelka 1996). Jak uvádí Doležal (2000), laktóza kolísá kvůli zdravotnímu stavu vemene, dojivosti a také záleží na stádiu a pořadí laktace. Podle něj může mít laktóza rozpětí přibližně 4,55-5,30 % (g/100g), přičemž nižší hodnotu jak 4,55 % často ovlivňuje mastitidní onemocnění. Obsah laktózy je v mléce méně ovlivňován výživou a klesá až při silné restriktivní energetické výživě krav, kdy současně klesá i dojivost. 16
Mléčný tuk se v mléce nachází ve formě tukových kapiček, velkých přibližně 0,5 až 10 mikrometrů. Tento tuk je převážně syntetizován z vyšších mastných kyselin, volných mastných kyselin, sterolů a fosfolipidů, uhlovodíků a vitamínů ve vodě rozpustných (Doležal 2000). Těkavé mastné kyseliny vznikají v bachoru při kvašení (Bouška 2006). Obsah tuku závisí na plemeni krávy, krmení, stádium laktace a ročním období. Při nízkém obsahu vlákniny nebo nedostatečné struktuře v krmné dávce klesá i tučnost mléka, což vede k projevům acidóz. Mléčný tuk také klesá při vyšší dojivosti a v první půli laktace, vzrůstá ke konci laktace (Doležal 2000). Tato složka sušiny podléhá změnám největším, jeho rozmezí se pohybuje od 3,0 až 4,6 % (Pavelka 1996). Kravské mléko řadíme mezi mléka kaseinová a to právě díky vysokému obsahu mléčné bílkoviny kaseinu, který tvoří přes 75 % jeho bílkovin (Doležal 2000). Ostatní bílkoviny jsou tzv. bílkoviny syrovátkové, do kterých patří globuliny a albuminy. Proteiny jsou syntetizovány v mléčné žláze z aminokyselin obsažených v krvi (Mikšík, Žižlavský 2006). Obsah bílkovin je ovlivňován hlavně výživou, dojivostí, dále pak plemenem, stádiem, pořadím laktace a sezónou. S vysokou dojivostí je spojen nejnižší obsah proteinů v mléce, jako je to např. u plemene Holštýn (3,1 %), naopak s nižší dojivostí, kterou má Jersey je spojený vyšší obsah mléčných bílkovin (3,7 %). Dalším faktorem je stádium a pořadí laktace, kde se můžeme setkat s nejnižším obsahem ve vrcholu laktační křivky, což je 2. až 3. měsíc a naopak se obsah zvyšuje ke konci laktace. Významným faktorem je také výživa, která je spojená s obdobím. Nedostatky dusíkatých látek a energie v krmivu jsou taktéž spojeny s nižším obsahem bílkovin (Doležal 2000). Doležal (2000) uvádí: „Obvykle je nižší obsah bílkovin během léta, sezónní rozdíly se však snižují s všeobecným přechodem na celoroční krmení objemnými konzervovanými krmivy“. Podle Pavelky (1996) patří mléčná bílkovina mezi stálejší složky sušiny a pohybuje se mezi 3,1 a 3,4 %. Mezi další složky patří minerální látky, které se objevují v mléce v podobě popelovin. Ty jsou v sušině zastoupeny v rozmezí od 0,65 do 0,78 % (Mikšík, Žižlavský 2006). Obsah těchto látek se mění pouze u mléka získaného od dojnic, majících mastitidu (Pavelka 1996). Zastoupení minerálních složek v mléce popisuje Ingr (1997), který konstatuje, že největší zastoupení má vápník, který je velmi důležitý pro lidskou výživu. Dále autor tvrdí, že mléko obsahuje draslík, sodík, hořčík fosfor, chlór a síru. Tato koncentrace minerálních látek je málo ovlivnitelná výživou,
17
významně se však mění zastoupení a celková koncentrace prvků v mléce od dojnic před zaprahnutím, prvků v mlezivu a mastitidním mléce. Vitamíny jsou závislé od jejich množství příjmu v krmivu. Rozdělujeme je na vitamíny rozpustné v tucích, což jsou vitamíny A, D, E a K, dále pak vitamíny rozpustné ve vodě, kam můžeme zařadit vitamíny skupiny B a C (Mikšík, Žižlavský 2006). V mléce můžeme nalézt všechny vitamíny, avšak koncentrace některých vitamínů je minimální. Zejména v létě mléko obsahuje větší množství vitamínu A, D a E (Ingr 1997). 3.2.2
Vliv kvality mléka na jeho zpeněžení Kvalita mléka je brána jako souhrn nejdůležitějších, měřitelných vlastností, které
nás informují nejen o vhodnosti pro zpracování, ale také informují o nezávadnosti pro zdraví.
Vliv počtu somatických buněk (PSB) Velmi důležitou roli pro hodnocení kvality a zpeněžování mléka je PSB, který je nejen hygienickým, ale také zdravotním a technologickým ukazatelem. Ze zdravotního hlediska je důležité, aby bylo vemeno zdravé, tedy aby kráva netrpěla mastitidou neboli zánětem mléčné žlázy. Kromě mastitid ovlivňuje variabilitu PSB také faktory, jako jsou plemeno, pořadí a stádium laktace, sezóna, výživa aj. Zvýšené PSB ve stádě rovněž zhoršují technologické vlastnosti mléka (jako je kysací schopnost mléka, výtěžnost sýrařských technologíí aj.) (Doležal 2000). Hodnota maximálního počtu somatických buněk je podle Směrnice EEC 92/46 a ČSN 57 0529 stanovena na 400 tis./ml a podle různých hodnot PSB je stanovována cena za mléko. Pokud chovatelé tento limit nedodrží, odběratel mléko nechce. Po konzultaci s chovateli jsem zjistila, že v současnosti se dobrým podnikům daří držet limit okolo 200 tis./ml.
Vliv celkového počtu mikroorganismů (CPM) CPM je dalším z důležitých faktorů ovlivňující tržní ohodnocení mléka. Hodnota celkového počtu mikroorganismů charakterizuje celkovou hygienu a sanitační úroveň podniku. Hlavním zdrojem CPM v mléce je infekce mléčné žlázy. Mezi další zdroje
18
pak patří špatně očištěné povrchy, které přijdou do styku nejen při dojení, ale i skladování mléka (Doležal 2000). Pro
dodavatele
je
velmi
důležité
dodržet
limit,
který je
stanoven
do 100 tis. CPM/ml. Při špatném zacházení s mlékem dochází totiž k množení bakterií a potažmo i zvýšení CPM a to vede k znehodnocení mléka. Zapříčiňuje to hlavně nedodržení teploty zchlazení, která má být do dvou hodin po nadojení na 4-8 °C (při denním svozu) a na 4-6 °C (u obdenního svozu mléka), dále také špatná hygiena a infekce ve vemeni krávy (Doležal 2000). Pokud chovatelé tento limit nedodrží, odběratel mléko vyloučí ze zpracování. Vlastním šetřením jsme zjistila, že se
v dnešních
dobrých
chovech
celkový
počet
mikroorganismů
pohybuje
do 50 CPM/ml.
Vliv bodu mrznutí (BMM) Minimální hodnotou pro bod mrznutí je -0,520 °C. Patří mezi významné fyzikální parametry, a proto je také zahrnut ve vzorci pro zpeněžování mléka jako kvalitativní ukazatel. Z hlediska kvality, mléko nemá až takový vliv na kvalitu suroviny vyjma u technologické výtěžnosti. Při horším BMM lze mléko stále běžně zpracovat na mléčné výrobky. Finanční penalizace dodavatele je i v nesplnění této hodnoty obvyklá (Fuka 2003).
Vliv reziduí inhibičních látek (IL) Tyto látky by se v mléce neměly objevovat vůbec, jelikož jsou nežádoucí. Tudíž i tento vliv ovlivňuje tržní produkci. Inhibiční látky se v mléce detekují při podávání antibiotik, jiných léčiv, desinfekčních sanitačních prostředků, ostatních chemikálií, těžkých kovů atd. Tyto látky totiž neovlivňují jen technologii, ale také mohou negativně ovlivnit zdraví osob, kterým by se toto mléko podávalo. Proto se odebírají denně vzorky syrového mléka a jednoduchými, rychlými, barevně reagujícími testy se stanovují rezidua inhibičních látek (Doležal 2000). Při pozitivním nálezu inhibičních látek dochází k finanční penalizaci dodavatelů a k úplnému zastavení odběru dodávek mléka do zjednání nápravy (Doležal 2000). Navíc musí dodavatel s nálezem inhibičních látek zaplatit za likvidaci nejen tohoto, ale v případě svozu z více farem i ostatního, jím znehodnoceného mléka. Samozřejmě pak hradí i cenu jím znehodnoceného mléka dodavatelům z ostatních farem. 19
Nejčastějšími nálezy IL v mléce jsou antibiotika, která se dojnicím podávají na zánět vemene nebo přeléčení v období stání na sucho. Je prokázáno, že jediná kráva ošetřovaná antibiotiky (podojená) znehodnotila celý nádoj až 100 ks krav. Také pokud personál před dojením dobře nepropláchne (dojící) trubky od desinfekčních prostředků, mléko je kontaminováno a tím pádem nenávratně zničeno. Prevence záchytu IL proto spočívá hlavně v pečlivé evidenci ošetřených dojnic antibiotiky a vyřazování jejich mléka z celkového nádoje. Dále je také nutná dostatečná ochranná lhůta při podávání léčiv a také eventuelní kontrola na negativní IL před zařazením mléka dojnic zpět do dodávky (Doležal 2000). 3.2.3
Postavení mléka v lidské výživě Potraviny živočišného původu, jako je např. mléko, vece, maso a tuky zaujímají
v potravě člověka specifickou úlohu. Mléko je jeden z mála zemědělských výrobků, které se hodí k přímé konzumaci bez dalšího zpracování. Mléko je bráno za plnohodnotnou potravinu, hlavně pro děti, dospívající mládež a starší jedince (Doležal 2000). Jako kterákoliv jiná potravina také dodává do organizmu současně bílkoviny, vitamíny a minerální látky a vzhledem k obsahu lehce stravitelného tuku a mléčného sacharidu je důležitým nositelem energie (Vacová 1986). V dnešní době má spotřebitel vysoké požadavky na mléko a mléčné výrobky. Mléko má být čerstvé, chutné, přírodní, hygienicky nezávadné a trvanlivé (Doležal 2000). Od roku 1990 se u nás začaly šířit mylné informace a to vedlo k pochybnosti o významu mléka ve výživě lidí. Přibližně před deseti lety i tím došlo k výraznému poklesu spotřeby mléka (Doležal 2000), na kterou poukazuje tabulka č. 2.
Tab. č. 2: Spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele (kg/ rok) Ukazatel
1990
2000
2010
Kravské mléko konzumní
94,2
59,5
57,6
Máslo
8,7
4,1
4,9
Sýry
7,7
10,5
13,2
Tvaroh
4,6
3,4
3,4
256,0
214,0
243,9
Mléko celkem Zdroj: Český statistický úřad
20
V mnoho publikacích je napsáno, že mléko patří ke sporným potravinám, je to hlavně kvůli nejednotnosti odborníků. Na jedné straně píší, jak je mléko zdraví prospěšné a na straně druhé pravý opak. Na základě studií odborníci prokazují, že pravidelná konzumace mléka a mléčných produktů (především tučných) zvyšuje riziko oběhových onemocnění a infarktu stejně jako rakovinu vaječníků. Těmto studiím ale oponují jiné, které tvrdí, že mléko je základem zdraví. Příkladem by mohla být studie provedená třemi britskými univerzitami, která se zabývá oborovou zájmovou skupinou „Evropský mléčný průmysl“. Tato studie poukazuje na pravidelnou konzumaci mléka (200 ml/den) a její pozitivní účinky, jako je snižování krevního tlaku, snižuje riziko zubního kazu, je významným zdrojem vápníku aj. (Fořt 2007). Mléčné bílkoviny jsou vysoce biologicky hodnotné a blíží se bílkovinám lidským. Z proteinů je pro výživu nejlepší kasein, který má ochrannou funkci pro jaterní buňky, ovlivňuje růstovou aktivitu a kladně působí na imunitu organismu (Turek 2000). Pro většinu populace jsou mléko a mléčné výrobky dobře stravitelné, avšak přibližně 20 % obyvatel v ČR trpí intolerancí laktózy, které se projevují bolestmi žaludku a střev po požití mléka či sýru. Mléčný cukr napomáhá vstřebávání vápníku, draslíku a fosforu. Nesnášenlivost mléčného cukru je způsobena nedostatkem enzymu laktázy, který laktózu štěpí. Tato nesnášenlivost je ve velmi málo případech vrozená, nejčastěji se projevuje zhruba ve dvou letech dítěte. Dalším problémem vyvolaným z mléka a mléčných výrobků je alergie na mléčnou bílkovinu, což vyvolá kožní obtíže neboli ekzémy nebo značné zažívací problémy. Tato alergie se projevuje již po prvním podání kravského mléka dítěti nebo u dospělých osob se potravinová alergie projeví prakticky kdykoliv v souvislosti se střevním onemocněním (Mausová, Lanzenbergerová 2005).
3.3 Vybrané vlivy působící na produkci mléka Vlivy ovlivňující produkci a složení mléka lze rozdělit na vnější a vnitřní. Z vnějších faktorů je to především výživa a ošetřování, systém ustájení, technika dojení, mikroklima atd. Z vnitřních činitelů je to zejména genotyp zvířete, fyziologie vemene, zažívací soustava, krevní oběh, stádium mezidobí, věk zvířete, živá hmotnost a zdravotní stav.
21
3.3.1
Vliv výživy (krmné dávky) Tento faktor je nejvýznamnějším činitelem vnějšího prostředí dojnic.
Přes značné pokroky v rozvoji krmivářského průmyslu se stále setkáváme s řadou nedostatků ve výživě a krmení dojnic, což negativně působí na produkci, reprodukci, zdravotní stav zvířete a způsobují tak velké ekonomické ztráty nutnými porážkami, úhynem zvířat či předčasným vyřazováním krav z chovů. Podle Štolce (1999) ovlivňuje výživa užitkovost dojnice ze 70 - 80 %. Vlastní příjem krmiva je u skotu prováděn pomocí drsného jazyka, pysky ve většině případů nepoužívají (Jelínek 2003). Hrouz (2012) ve své publikaci naráží na chuť krmiva. Skot nejdříve okusí krmivo a po důkladném zkoumání svými jemnými receptory se rozhodne, co bude žrát. Bylo prokázáno, že skot rozeznává chuť sladkou, slanou, kyselou a hořkou chuť. Dává přednost sladké chuti a nejvýrazněji odmítá chuť hořkou. Cílem krmení je nejen dodání odpovídajícího množství potřebných živin, ale také zabezpečení pocitu sytosti, který je podmíněn kapacitou bachoru. Mezi příjmem krmiva a výdejem energie musí být rovnovážný stav (Jelínek 2003). Příjem potravy mohou ovlivnit psychické stavy zvířete, dále je rychlost příjmu krmiva závislý především na chutnosti a kvalitě krmiva, pocitu sytosti a krmné technice (Suchý 2011). Skot dává přednost spíše rozprostřenému krmivu, a pokud se tak nestane, rozhrabuje ji pomocí své hlavy. Zvířata nejdříve potravu přijímají, až poté ji rozmělní přežvykováním, které trvá i několik hodin (Hrouz 2012). Délka žraní není v přímé souvislosti s množstvím přijatých krmiv, dojnice dělají při žraní přestávky, případně se v krmivu jen tak prohrabují a přijmou i relativně málo potravy. Proto krmivo ležící celý den ve žlabu není nejlepším řešením, jelikož se jeho hodnota znehodnocuje a výrazně klesá jeho spotřeba (Hrouz 2012). Nejen při studiu odborných článků, ale i vlastním šetřením jsem zjistila, že teplota ovlivňuje příjem krmiva a to negativně v teplejším období a při extrémně nízkých teplotách. Ideálem je chladné období okolo 5 °C. Bezprostředně po příjmu krmiva nastává tzv. období klidu (20 – 70 min.). Po tomto období se potrava vrací z předžaludku zpět do dutiny ústní k důkladnému přežvýkání. Po dokonalém přežvýkaní, zvíře sousto opět polkne a je přimíseno k obsahu bachoru a čepce (Jelínek 2003).
22
Krmná dávka (KD) Krmná dávka je celkové množství krmiv, které zvířeti denně podáváme k úhradě záchovné a produkční potřeby živin a k nasycení. Pro dojnice je obsah živin a energie uváděn ve 100% sušiny, resp. v 1000 g sušiny (Zeman 2006). V dřívějších dobách nebo v malochovech byla KD rozdělena na letní a zimní. V letním období byla zkrmována zelená píce (30 až 70 kg denně), což trvalo 150 – 160 dnů. V zimním období byla KD postavena zejména na konzervovaných objemných krmivech (15 až 30 kg denně) a trvala 210 dnů (Suchý a kol. 2011). Pokud chovatelé mění KD v průběhu roku, je nutné navykat krávy 7 – 10 dnů, kvůli přizpůsobení mikroflóry v bachoru. Plná adaptace mikroflóry bachoru při radikální změně v krmení trvá i více jak měsíc. Z tohoto důvodu se nyní v chovech pokud možno změnám dávek vyhýbáme. Ideálně by měly být dojnice v průběhu celého stadia laktace i v období stání na sucho krmeny stejnými komponenty, avšak v různých koncentracích. Základem krmné dávky jsou objemná krmiva a o jejich produkční účinnosti rozhoduje jejich nutriční a dietetická hodnota. Objemná krmiva by měla tvořit 45 – 70 % sušiny krmné dávky. Kvalita a obsah těchto krmiv (objemných) podstatně ovlivňuje i ekonomiku výroby mléka (Hrouz 2012). Do základní KD patří nejen objemná krmiva, ale také vyrovnávací krmné směsi (VKS), která slouží k doplnění živin chybějící v objemných krmivech. Zeman (2006) v publikaci uvádí důležitost vyvážené krmné dávky. V KD pro dojnice jsou limitujícími například obsahy škrobů a cukrů (max. 300 g/kg sušiny), dusíkatých látek (max. 190 g/kg sušiny), tuků (max. 50g/kg sušiny) a obsah vlákniny (min. 160 g/kg sušiny).
Sestavování krmné dávky Při sestavování krmných dávek se v dnešní době používají různé počítačové programy, které se liší mimo jiné i používanými databázemi potřeby živin pro jednotlivé kategorie skotu a hodnotami obsahů živin v krmivech. Rozdíly jsou především mezi u nás nejčastěji používanou weendenskou analýzou a americkým systémem hodnocení krmiv metodou Van Soesta. Při programování dávek je nutné se rozhodnout pro jeden ze systémů a ten potom používat v celém komplexu (Bouška 2006).
23
Většinou se dnes krmné dávky sestavují podle skutečného obsahu živin na základě laboratorních rozborů. Přičemž zemědělec si použitá objemná krmiva může vyrábět sám a tak ovlivňovat složení krmné dávky. Druh použitého objemného krmiv a záleží na pěstební oblasti (Zeman 2006).
Krmiva Dle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, se krmivem rozumí produkt rostlinného nebo živočišného původu, čerstvý nebo konzervovaný, a produkt jeho průmyslového zpracování, organická a anorganická látka, s přidáním nebo bez přidání doplňkové látky, které jsou určeny ke krmení zvířat, samostatně nebo
ve směsích
(Česká republika 1996).
Objemná krmiva (statková krmiva) Objemná krmiva jsou krmiva s malou koncentrací živin. Do KD volíme nejméně dva až tři druhy objemných (statkových) krmiv a to krmivo bílkovinné nebo
polobílkovinné
povahy
a
druhé
krmivo
je
sacharidového
charakteru
(Suchý a kol. 2011). Dnes se sestavují krmné dávky téměř výhradně z konzervovaných krmiv. V kukuřičných a řepařských oblastech jsou krmivovou základnou kukuřice na siláž, senáže vojtěšky a cukrovarské řízky. V oblasti bramborářské, podhorské a horské tuto základnu tvoří hlavně senáže jetele lučního, jetelotravní nebo travní, někdy i vojtěška, silážovaná kukuřice a silážované obilní drtě. Kukuřice a obilní drtě jsou silážovány a doplňují bílkovinné pícniny a působí jako stabilizátor KD. Významným dietetickým krmivem jsou cukrovarské řízky. Tyto řízky je možné zkrmovat jak silážované, tak čerstvé (Zeman 2006). V případě zkrmování zelených objemných krmiv, které se dnes zkrmují hlavně z důvodů dietetických a kvůli vyšší dotaci vitamínů, je zkrmujeme vždy čerstvá. Pokud je nelze hned zkrmit, je třeba je rozložit do tenké vrstvy a zkrmit co nejdříve. Siláže je rovněž třeba odebírat ze silážních žlabů až před krmením, vlivem provzdušnění v nich totiž dochází k rychlé druhotné fermentaci, tím ztrátě živin, ale i chutnosti (Suchý 2011).
Jadrná krmiva Jadrná krmiva jsou krmiva s vyšší koncentrací živin (Suchý 2011). Slouží k doplnění živinového obsahu v objemných krmivech na normu potřeby živin. 24
Tyto krmiva spolu s minerálními a vitamínovými doplňky tvoří směs krmiv. Podle účelu použití jsou tyto směsi rozděleny na směs produkční, vyrovnávací nebo doplňková. Produkční směsi se vyrábějí z obilovin, luskovin, extrahovaných šrotů, mlýnských
zbytků,
sladového
květu,
minerálních
a
vitaminových
doplňků.
Vysokoprodukčním dojnicím zvyšujeme energetickou hodnotu a chutnost produkční směsi přídavkem tuku (nejlépe obdukovaného) a melasy. Na 1 kg mléka je potom potřeba
určité
přesně
vypočítané
množství
produkční
směsi.
Pro
výrobu
vyrovnávajících směsí používáme obvykle jen statková jadrná krmiva (Zeman 2006). Před porodem (2 – 3 týdny) chovatelé zařazují menší množství jadrného krmiva do KD, kvůli navykání bachorové mikroflóry na zvýšený přísun jádra po porodu (Suchý 2011).
U dojnice se v průběhu laktace nároky na výživu mění. Optimální krmení dojnic je řízeno právě podle laktační křivky. Nedostatky ve výživě a managementu mají za důsledek snížení vrcholu laktace, a tím pádem i užitkovost za celou laktaci. Zdravotní problémy zvířat navíc vedou ke zvyšování nákladů a případně až k předčasnému vyřazení zvířat (Lopatář 2013). Proto lze mezidobí rozdělit na dvě období, z čehož první období ještě rozdělujeme na další tři fáze a můžeme uplatňovat tzv. „fázovou výživu dojnic“. Tyto jednotlivé fáze se liší množstvím produkovaného mléka a s tím souvisí i nároky dojnice na potřebu jednotlivých živin. Jednotlivá období jsou: 1.
Období laktace
a)
První fáze začíná otelením a končí dosažením vrcholu, což je v některých chovech mezi 40. a 100. dny.
b) Druhá fáze začíná dosažením laktačního vrcholu (100. dnem) a končí 200. dnem. V tomto období by měla být mléčná užitkovost na přibližně stejné úrovni, případně jen mírně klesat. c)
Třetí fáze začíná výraznějším poklesem mléčné užitkovosti, což je přibližně 200. den a trvá do konce laktace
2.
Období stání na sucho
d) Během této fáze již mléko není produkováno a začíná tedy zaprahnutím dojnice a končí dalším otelením. V tomto období jde velké množství živin na vývin a růst plodu (Suchý 2011).
25
Charakteristika jednotlivých fází: Fáze 1. Jelikož se jedná o nejnáročnější období pro organismus dojnice je jim nutné věnovat maximální pozornost, aby nedocházelo k významnému úbytku hmotnosti. V době, kdy stoupá produkce mléka, se rychle zvyšují požadavky na příjem živin, přičemž příjem sušiny stoupá pomaleji a kulminuje za 70 – 100 dní. V této době dochází k nevyrovnané energetické bilanci a energie a je hrazena mobilizací tukové tkáně (Bouška 2006). Toto období je zvláště náročné pro jaterní parenchym dojnice, která mají s vysokým množstvím mobilizované tukové tkáně, jež může obsahovat i poměrně vysoké množství usazených škodlivých metabolitů látkové výměny, problém. Deficit energie je u dojnic patrný úbytkem hmotnosti. Za optimální úbytek hmotnosti lze považovat přibližně 8 % (denně 0,5 – 1,0 kg) (Suchý 2011). Tyto dojnice musíme zásobovat nejkvalitnějšími objemnými krmivy s vysokou stravitelností, chutností, koncentrací živin a dle dosahované užitkovosti i s vysokými dávkami jadrných krmiv. Koncentrace energie krmné dávky by podle užitkovosti měla být optimálně 7,0 až 7,4 MJ NEL/kg sušiny. Přežvýkavec energii získá hlavně ze sacharidů obsažených v krmivu, a to zejména z polysacharidů, jak strukturálních (vláknina), tak nestrukturálních (škroby), lipidů a proteinů. Je nutné sledovat i podíl hrubé vlákniny v KD.
Jadrná krmiva je vhodné navyšovat postupně. Je vhodný
individuální přístup k dojnici, zaměřený na kontrolu zdravotního stavu, zejména ve vztahu k příjmu krmiv a metabolickým poruchám (Bouška 2006). Podle Suchého (2011) existují tři možnosti, jak zvýšit příjem energie: a) zvýšit příjem sušiny (celkové), b) navýšit objem jadrných krmiv v KD, c) navýšit obsah energie v jadrných směsích nebo v celkové KD.
Fáze 2. Tato fáze je navazující na fázi první a začíná přibližně od 70. dne laktace a trvá do 140. – 200. dne po otelení. Charakteristikou tohoto období je maximální příjem krmiva a nemělo by docházet k poklesu hmotnosti dojnice. V této době si dojnice již může nepatrně doplňovat rezervy, které vydala při vzestupu laktační křivky. Krmná dávka (KD) se řídí skutečnou mléčnou produkcí a základem této KD jsou objemná krmiva s vysokou nutriční hodnotou, která by měla zaujímat 55 – 60 % 26
ze sušiny KD. Z hlediska dietetického by se obsah NDF měl pohybovat od 30 až 36 % v sušině KD (Suchý 2011).
Fáze 3. Třetí fáze začíná 140. – 200. dnem laktace a končí zaprahnutím dojnice. V této době by měla být dojnice opět v březí a kvůli vývoji a růstu plodu potřebuje dostatek živin a energie v krmivu. Tato potřeba představuje přídavek živin a energie rovnající se 20 % nad záchovnou potřebu, u tříletých a starších dojnic asi o 10 %. V případě používání vysoce kvalitních objemných krmiv postačí na zkrmování pouze ty, pokud jsou tyto krmiva méně kvalitní, je nutné přidávat dávky jadrných krmiv (Suchý 2011). Cílem této fáze je udržet zvířata v odpovídající tělesné kondici, což je zejména nelehký úkol u červenostrakatého plemene. Častou chybou ve výživě v této fázi je omezení jadrného krmiva pod potřebu dojnice vzhledem k její užitkovosti, důsledkem je pád užitkovosti. Dojnice, která v tomto období však ztloustne díky překrmování nad její potřebu, již v nastávajícím období stání na sucho nezhubne a začne hubnout až po otelení se všemi negativními vlivy (Klusoň 2014). Dva až tři týdny před ukončením laktace by bylo ideální podávat krmnou dávku výrazně sníženou o krmiva šťavnatá, jadrná a laktogenní, naopak s vyšším zastoupením kvalitního sena v krmné dávce. V praxi se tak však z provozních důvodů neděje. Před porodem (2 týdny) je vhodné snížit příjem draslíku a sodíku jako prevenci otoku vemene. Před porodem je také důležitý poměr Ca : P = 1 : 1. Poslední týden před zaprahnutím jsou dojnice při tradičním způsobu zaprahování dojeny pouze 1 krát denně. Pokud klesne denní výdojek na 3 kg mléka, dojení se ukončí. Těsně po ukončení laktace (3 – 5 dnů) by chovatelé měli kontrolovat mléčné žlázy (Suchý 2011). Dnes je však u vysokoužitkových dojnic velmi obtížné ukončení laktace pouze pomocí restrikcí krmiv a postupným odstavováním. Proto chovatelé, dle mého šetření, používají jednorázově intramamální, dlouhodobě působící antibiotika, která zabrání rozvoji nežádoucích mikroorganismů v mléčné žláze po zaprahnutí a preventivně působí proti možnému zánětu vemene v následné laktaci.
27
Fáze 4. Poslední fáze je období stání na sucho, kdy krávy čekají na další otelení. Zkrácení tohoto období ovlivňuje následnou užitkovost a to 10 – 20 % (Suchý 2011). V průběhu této fáze je důležité poskytnutí odpočinku a času na regeneraci tkáně vemene. Cílem je neprohloubit problém BSC dojnice protože další ztučnění nebo hladovka s cílem výrazně snížit BSC zvířeti nepomůže (Klusoň 2014). I v této fázi chovatelé nesmí snížit kvalitu krmiv. V období stání na sucho se krávám podávají kvalitní objemná krmiva s vyšší sušinou a je vhodné od 8. měsíce březosti snížit podíl konzervovaných objemných krmiv o 15 – 20% a nahradit je senem (jetelotravním, lučním nebo vojtěškovým) v dávce 5 – 6 kg z krmiv statkových jetelotravní a kukuřičné siláže (10 – 15 kg). Oproti tomu autor Lopatář (2013) udává, že pokud se kravám podává klasická krmná dávka pro suchostojné krávy na bázi senáže, siláže, sena a malého množství koncentrátů, jsou tyto krávy schopny přijímat až o 80 % energie více, než je potřeba. Studie Nikkaha (2009) se zabývala tímto problémem a z výsledků vyplývá, že u těchto dojnic
s vyšším
příjmem
energie
dochází
k hromadění
vnitřního
tuku,
aniž by to chovatelé pozorovali. Po zařazení vysokého podílu slámy do KD, byly zjištěny ve firmě Keenan (vyrábí krmné vozy) vynikající výsledky. Novou krmnou dávku zařadili farmy v Anglii, Irsku, Francii a Švédsku (277 farem s počtem 27 000 ks krav) a došlo k redukci asistovaných porodů o 53 %, poporodních paréz o 76 %, zadržených lůžek o 57 %, dislokací slezů o 85 % a ketóz o 75 %. Další pozornost by měla být věnována příjmu koncentrovaných jadrných krmiv, která by neměla přesáhnout 1 % hmotnosti zvířete. Výjimkou jsou vysokoužitkové jalovice, kde je nutný přídavek do 2 kg jádra (kvůli růstu) a dojnice ve slabé kondici, kterým je vhodné podat denně 0,5 – 1 kg jádra. V tomto období je také kladen důraz na příjem energie. Vysoký příjem vede nejen k plýtvání krmiva, ale i k porodu těžkých telat a k již zmiňovanému ztučnění krav (Suchý 2011). Po porodu toto nadměrné ztučnění zatěžuje játra, snižuje buněčnou imunitu a zvyšuje výskyt metabolických onemocnění (Lopatář 2013). Naopak při nízkém příjmu energie mají telata nízkou porodní hmotnost. V krmené dávce by měl být obsah sušiny 2 % hmotnosti krav a obsah energie 6 – 6,5 MJ/kg sušiny. Obsah dusíkatých látek má být 120 g NL/kg sušiny KD. Také obsah minerálních látek je důležitý, kdy se navyšuje opět množství Ca v KD (Suchý 2011). 28
Příjem sušiny Optimální příjem sušiny 30 dní po porodu by měl být přibližně 3 % (což na 600 kg dojnici, připadá 18 kg sušiny) a na vrcholu laktace až 4 % (24 kg sušiny) z živé hmotnosti dojnice. U starších dojnic se postupně příjem sušiny navyšuje o 0,8 – 1,2 kg na 100 živé hmotnosti ve srovnání s prvotelkami. U vysokoprodukčních dojnic je příjem sušiny dán hlavně kapacitou trávicího traktu a může dosáhnout až 26 kg sušiny. Jak uvádí Suchý (2011): „ V praxi velmi často příjem sušiny nesplňuje uvedenou potřebu. Bylo prokázáno, že největším příjmem sušiny dojnice dosahuje při obsahu 19 – 20 % NL s sušině KD, při jejich 70 % stravitelnosti“. Dále také tento autor uvádí, že nízká kvalita objemných krmiv vede ke snaze zvýšit obsah energie v KD pomocí jadrných krmiv. Přitom nižší příjem sušiny vede ke zhoršení kondice krav, reprodukčním problémům, dislokaci slezu, predispozici bachorových indigescí, zhoršení perzistence laktační křivky a hlavně ke snížení mléčné užitkovosti, také podotýká, že nadměrné dávky koncentrovaných krmiv vedou k bachorovým acidózám.
Potřeba sacharidů Sacharidy představují jeden z nejvýznamnějších zdrojů energie pro přežvýkavce. V KD jsou sacharidy zastoupeny převážně jako polysacharidy strukturální (vlákninový komplex) a polysacharidy nestrukturální (škroby). Pro správnou fermentaci musí být oba typy polysacharidů v optimálním zastoupení (Bouška 2006).
Vláknina Obsah vlákniny kolísá podle vegetační fáze pícnin v době sklizně. Obsah hrubé vlákniny v KD ovlivňuje příjem sušiny, činnost předžaludku, ale také podporuje její stravitelnost a tučnost mléka. Velké množství v KD má ale vliv na špatnou stravitelnost ostatních živin. Za optimální obsah hrubé vlákniny v 1. fázi laktace u vysokoužitkových dojnic je považováno 15 – 17 % ze sušiny KD (Suchý 2011). U nás a
v USA
se
nepočítá
s hrubou
vlákninou,
ale
s obsahem
vlákniny
NDF
(neurálně detergentní vláknina) a ADF (acidodetergentní vláknina). Z hlediska výživy přežvýkavců má velký význam NDF - dá se podle jeho obsahu odhadovat příjem krmiva. Stravitelnost NDF podněcuje také příjem krmiva, tudíž čím vyšší je stravitelnost, tím vyšší je příjem sušiny a následně roste i mléčná užitkovost.
29
Obecně se považuje příjem minimálně 2 kg strukturované vlákniny za prospěšnou kvůli činnosti bachoru (Bouška 2006).
Dusíkaté látky (NL) V dnešní době je již překonaný názor, že potřeba energie a dusíkatých látek, potřebných na produkci 1 kg mléka, je konstantní, tudíž na 1 kg mléka je potřeba 85 g NL a 3,17 MJ NEL. Dnes se již tato potřeba vztahuje na tučnost 4 %, obsah bílkovin 3,4 % u denní dojivosti 20 – 25 l mléka. Bylo prokázáno, že se zvyšující se dojivostí nad dojivost 20 – 25 l, se mění potřeba energie i NL, a to na každý další litr nadojeného mléka stoupá potřeba o 0,017 MJ NEL a 1 g NL. Důležitý je obsah nejen dusíkatých látek, ale i bílkovin, které stimulují příjem krmiva. Z hlediska NL je nutné v KD znát obsah celkových NL (CP), ale i zajistit optimální poměr degradovatelných (ty jsou fermentovány bachorovými organismy) a nedegradovatelných NL (RUP). V KD je možné část NL doplnit i močovinou, kdy připadá na jednu dojnici na den maximálně 0,1 kg (Suchý 2011). U nás je v současné době, kromě řady jiných, doporučován způsob hodnocení NL systémem, který je převzat z francouzského systému PDI, což je protein stravitelný v tenkém střevě (Bouška 2006). Tento způsob posuzuje požadavky zvířat na zásobení proteinem podle jeho množství procházejícího do střeva. Systém PDI doporučuje, aby ze stravitelného proteinu v tenkém střevě byl stravitelný lyzin 6,8 – 7,3 % a stravitelný metionin 2,2 – 2,5 z PDI. Optimalizací aminokyselin se zlepšuje využitelnost NL, a tím i vylučování do prostředí (Suchý 2011). Podle Boušky (2006) se v praxi osvědčila kombinace krmiv mezi sebou (například řepkový extrahovaný šrot, sója, mláto a další) a to z důvodu plynulého odbourávání NL v bachoru. Podle nových poznatků způsobují KD, obsahující více než 0,2 kg NL na 1 kg sušiny KD snížení plodnosti.
Tuky Autoři Bouška (2006) a Suchý (2011) se shodují na množství tuků, který by v KD neměl přesáhnout 4 – 5 % (denně 0,8 – 1,4 kg). Jejich předávkováním dochází ke zhoršení trávení vlákniny v bachoru, z čehož plyne nižší přeměna mléčné bílkoviny i mléčného tuku. Dalším negativem předávkování je snížení využití bílkovin. Optimální složení energie v doplňkových směsích by mělo být rozděleno na třetiny. První třetina 30
by měly být obiloviny, druhá třetina olejnatá krmiva (bavlníkové semeno, celé sójové boby a směs rostlinných produktů) a posledním by měla sestávat z vedlejších produktů (např vápenaté soli mastných kyselin Megalac® a další podobné chráněné tuky). Jako vhodný tukový doplněk je často doporučováno zejména tepelně upravené bavlníkové semeno. Maximální obsah bavlníkového semena je 150 g na 1 kg KD.
Minerální látky a vitamíny Stejně jako organické živiny nelze ve výživě opomíjet ani minerální látky a vitamíny. Dnes se v KD doplňujeme makroprvky (Ca, Mg, Na, P, S, K, a Cl), mikroprvky (Fe, Cu, Zn, Co, Se, I, Mn) a vitamíny (A, B, E, B1, niacin) (Urban 1997). U minerálních látek je velmi důležitý požadovaný poměr Ca : P a Na : K. Vitamíny rozpustné v tucích musí být dodávány v KD a obsah by měl být 4 000 m. j. vitamínu A, 1 000 m. j. vitamínu D a 15 m. j. vitamínu E. Někteří chovatelé podávají krávám stojícím na sucho i 1 000 m. j. vitamínu E (optimálně se selenem), po dobu 3 – 4 týdnů před porodem, z důvodu napomáhání snižování výskytu zadržených lůžek a snížení výskytu nových infekcí mastitid a narození zdravých a vitálních telat se silným sacím reflexem v tomto období (Bouška 2006).
Technika krmení Technika krmení souvisí se způsobem ustájení. Dojnice by měli být krmeny 2 krát denně (při užitkovosti 5 000 kg za laktaci), přičemž mezi jednotlivými KD by měla být přestávka minimálně 11 hodin. Krmivo ranní a večerní se nemá lišit a je nutné před dalším krmením provádět odstranění zbytků. V období otelení a rozdojování by mělo být krmení zajištěno individuálně. Individuálně je to také řešeno při vazném ustájení, kde je KD s přídavkem produkční směsi podle skutečné dojivosti. U těchto dojnic jsou nejdříve podávána objemná krmiva a buď současně s nimi nebo po 1 hodině vyrovnávací KS.
U volného ustájení
(velkochovy) jsou dojnice krmeny skupinově a jsou rozděleny podle dojivosti a reprodukčního cyklu. Tyto dojnice mají stejnou základní krmnou dávku s přídavkem na výši produkce a stanov se individuálně pro každou skupinu podle průměrné dojivosti. PS může být podávána dojnicím v dojírnách nebo přímo ve stáji, kdy je součástí KD a jedná se o tzv. směsnou krmnou dávku (TMR). Tato směsná krmná dávka je připravená pomocí krmného míchacího vozíku a je zde zajištěno kompaktní promíchání 31
surovin (objemné krmivo, koncentrovaná krmiva, doplňková krmiva).
Výhodou je
řízení dávkování počítačem. Optimální sušina je 50 – 60 %. Při vyšší i nižší sušině dochází opět k omezování příjmu krmiva (Suchý 2011). V současné době je jedním z nejmodernějších a
individuální
způsobů dávkování
krmení
TMR
na
směsi
doplňkové
určitou pro
dojivost
ve
skupině
vysokoprodukční
dojnice,
přesně podle jejich nádoje. Tato směs může být individuálně dávkována pomocí automatických krmných boxů nebo v nejmodernějších stájích pomocí dojících robotů (Suchý 2011).
Potřeba vody Voda by měla splňovat parametry pitné vody. Napájení dojnic je velmi důležité a je převážně zajištěno automatickými napáječkami. Spotřeba na 1 kg sušiny KD je přibližně 5 l vody, také na produkci 1 l mléka potřebuje dojnice 5 l vody. Přičemž vysokoužitkvá dojnice je schopna vypít až 180 l vody denně (Suchý 2011).
Technika krmení v období vysokobřezích dojnic a v období stání na sucho Z hlediska výživy je nutné diferencovat mezi tzv. raným stáním na sucho a obdobím vchodným, kterým je posledních 21 dnů před otelením. Během 21 dnů je nutné bachorové mikroorganismy a organismus dojnice připravit na skladbu krmné dávky po otelení. Z hlediska výživy by se měl zvýšit obsah NL, zejména nedegradovaných, měl by mírně poklesnout obsah vlákniny a zároveň se zvýšit koncentrace energie (Bouška 2006). Před porodem se krávám v některých chovech podávají tepelně upravená lněná semena pro usnadnění porodu. Semínka lnu pozitivně působí na trávení, jsou protizánětlivé a pozitivně působí na aktivitu žláz s vnitřní sekrecí, což se projevuje na kvalitě mléka a výše produkce. Krmná dávka se skládá z objemných šťavnatých krmiv 15 - 25 kg na kus a dne a seno 4 – 6 kg na dojnici a den. Dávkování jádra se postupně zvyšuje z 0,5 až na 3 kg v období těsně před porodem. Pokud se chovatelé v letním období rozhodnou pro krmení zelená píce, lze doporučit na hrubo řezanou vojtěšku či jetel, do 25 kg s přídavkem 1 – 2 kg lučního sena. Z jadrných krmiv je nejvhodnější ovesný a ječný šrot, pšeničné otruby, lněné semeno, lněný extrahovaný šrot (Suchý 2011). Ještě lepší alternativou k obilnému šrotu je forma mačkaného zrna.
32
3.3.2
Vliv pořadí a stádia laktace Laktace je velmi významná fyziologická funkce, skládající se z tvorby a sekrece
mléka (Doležal 2000). Laktace je období trvající od porodu až do zaprahnutí, tedy do doby, kdy ustane sekrece mléka v důsledku blížícího se dalšího porodu (Jelínek 2003). Období stání na sucho je různě dlouhé, mělo by trvat alespoň 8 týdnů, a
protože
dochází
k zabřeznutí
dojnic
v různých
intervalech
po
porodu,
není délka laktace vždy stejně dlouhá. Normovaná laktace trvá 305 dní a je-li laktace kratší než těchto 305 dní, ale zároveň delší než 240 dní, považuje se za normovanou laktaci skutečná délka laktace. V případě laktace, která je kratší než 240 dnů, jde o laktaci nenormovanou. Z ekonomického hlediska, zdravotního stavu krav a hlediska provozního je nevhodnější laktační křivka s mírným vrcholem a velmi dobrou perzistencí v sestupné fázi, nejlépe přes 90 %. Tedy poměrně vyrovnaná dojivost po celou dobu laktace. Předností takového průběhu znamená menší zátěž pro dojnici po otelení, dále lepší zabřeznutí, větší vhodnost krav pro dvojí denní dojení a menší spotřebu živin potřebnou na produkci 1 kg mléka (Mikšík, Žižlavský 2006). Pořadí laktace bývá spojeno s věkem dojnice. S postupujícím věkem dojnice dospívá, vyvíjí se vemeno a na první a druhé laktaci by měl být i dokončován růst těla. V důsledku dospívání se s pořadím laktace zvyšuje množství nadojeného mléka za laktaci a po dosažení dospělosti se s vyšším pořadím laktace dojivost opět snižuje. V době dospívání je nejdůležitější výživa a krmení, jelikož jde o velký nápor na organismus dojnice. Krávy reagují na nedostatečnou výživu sníženou produkcí mléka, snižováním hmotnosti, zhoršením zdravotního stavu, ale také zhoršením (ukazatelů) plodnosti (Mikšík, Žižlavský 2006). V ekonomicky náročných chovech je výhodnější docílit maxima v prvních třech až pěti laktacích, protože se vyššího věku dožívá poměrně malý počet zvířat (Frelich 2001). Bouška (2006) ve své knize píše o kontrole užitkovost, která se provádí u 95 % krav na území ČR. Zde se zmiňuje o zvýšení užitkovosti na první a druhé laktaci, na třetí laktaci užitkovost stagnuje a klesá na čtvrté a dalších laktací. Podle Hrouze a Šubrta (2007) dosahují krávy nejvyšší dojivosti na 5. - 6. laktaci. Složení a produkci mléka ovlivňuje také stádium laktace. Laktace je rozdělena do několika fází. Mezi nejnáročnější období patří první třetina laktace, kdy je nejvíce ovlivněn průběh laktační křivky a dojnice za tuto dobu (cca 100 dní) vyprodukuje téměř 33
polovinu mléka z celého množství za laktaci. V této době dochází nejen k velké fyziologické zátěži, ale také je rozhodující pro funkce spojené s projevy říje a dalšího zabřezávání. Zde je pravidlem, že čím vyšší je produkce mléka, tím spíše mohou nastat poruchy v plodnosti (Frelich 2001). Na začátku laktační křivky (viz. obrázek č. 1) je výrazný nárůst mléčné produkce, který trvá 50 – 60 dní do maximálního průměrného denního nádoje (vrchol laktace) po otelení. Poté můžeme pozorovat na laktační křivce sestupnou fázi, kdy začíná mléčná produkce postupně klesat. S pokračující laktací a snížení produkce mléka, má obsah mléčného tuku, bílkovin a laktózy tendenci mírně vzrůstat. Pokračující březost také ovlivňuje mléčnou produkci krav a to negativním způsobem, kdy produkce postupně klesá až na 20 % vrcholu laktace (Doležal 2000).
Obr. č. 1: Laktační křivka, (zdroj: vlastní)
Dojení dvakrát denně ve srovnání s dojením jedenkrát za den zvyšuje denní nádoj minimálně o 40 %. Dojení třikrát denně zvyšuje nádoj pak o 5 – 20 % oproti dojení dvakrát za den a v případě, kdy se dojí čtyřikrát denně, vzrůstá mléčná užitkovost o dalších 5 – 10% (Doležal 2000).
Jako průměr některých studií lze
při změně frekvence dojení z dvakrát na třikrát denně očekávat zvýšení užitkovosti o 15 % (Doležal, Gregoriadesová, Abramson 1994). Toto zvýšení je však provázeno snížením obsahu mléčného tuku, bílkovin a většími problémy v reprodukci. Dojení třikrát denně praktikují chovy s vysokoužitkovými dojnicemi mléčných plemen. V poslední době s rozšiřováním dojících robotů však stoupá počet chovů s vícečetným dojením i u chovatelů kombinovaných plemen. 34
3.3.3
Vliv mezidobí Mezidobí je časový úsek mezi porody jednoho zvířete a je stanováno pro zvířata,
která se telila alespoň dvakrát. Je žádoucí, aby se otelilo nejméně 75 % všech inseminovaných krav. Vzhledem k poměrně stabilní délce březosti se tento faktor chová podobně jako servis perioda. Za dobrou délku mezidobí se považuje 400 dní (Bouška 2006). Dnes se u červenostrakatého plemene požadujeme v dobrých chovech mezidobí pod 390 dnů. Mléčnou
užitkovost
pozitivně
ovlivňuje
vhodná
délka
mezidobí
(Hrouz, Šubrt 2007). Mezidobí se rozděluje na několik dílčích fází. Jednou z fází je období stání na sucho. Je to období po zaprahnutí krávy a trvá do doby otelení. Patří mezi důležité fáze, neboť dojnice odpočívají, zotavují se a připravují se na porod a další laktaci. Krávy stojící na sucho nejsou náročné na technologii chovu mimo nároků na výživu a krmení. Výživa musí zajistit požadovaný růst plodu, připravit krávu na zvýšený příjem jadrných krmiv a živin po otelení a zároveň nesmí dojít ke ztučnění krav. V tomto období je také vhodné přeléčit krávy na záněty vemene, případně pro medikamentní zdravotní ochranu telat po narození. Ke konci období stání na sucho (přibližně 10 – 14 dní před otelením) jsou krávy přesunuty do porodny. Pro nepřirozenější průběh porodu je nejvhodnější příprava krav ve volných porodnách (Mikšík, Žižlavský 2006). Další fází mezidobí je období telení. Sám porod by měl být v hygienickém prostředí a samovolně, popř. s pomocí člověka. Za nejvhodnější projevy v průběhu telení lze označit chuť krávy k žrádlu, dobrý stav vemene, dobrý zdravotní stav a přirozený odchod lůžka po otelení (Mikšík, Žižlavský 2006). Minimální doba stání na sucho je 40 dní, nejoptimálnější je 60 dní, protože při kratší době stání na sucho se snižuje produkce mléka v další laktaci. Delší doba než 60 dní bývá většinou nežádoucím jevem pozdějšího zabřeznutí krav nebo kratších laktací a s tím spojeného výrazného snížení produkce mléka. Dojnice tedy delší dobu neprodukují mléko, což je ekonomicky nevýhodné. Kratší než optimálně požadovaná doba této fáze může být zapříčiněna i chybným managementem laktace, spojeným se zaprahnutím zejména vysokoužitkových krav.
35
3.3.4
Vliv ročního období Roční období porodu také působí na průběh a kvalitu laktace. Kráva,
která porodí v zimních měsících, produkuje za laktaci více mléka než zvíře, u něhož se porod uskutečnil na jaře nebo v létě. Hrouz, Šubrt (2007): „Podstata spočívá v prodloužení období kulminace produkce, které se může u přežvýkavců oddálit zeleným krmením nebo pastvou. Současně spolupůsobí i další faktory, jako je pohyb a světlo.“ V současné době, kdy je ve většině chovů zkrmována konzervovaná píce, se vliv ročního období na množství nadojeného mléka snižuje. Vliv ročního období souvisí nejen s krmivem, ale také s teplotami. Ve studii Gajdůška (2003) bylo vypozorováno nejvyšší procento bílkovin v chladném období (prosinec, leden, únor). Větší vliv než roční období má v současných chovech spíše vliv počtu otelených krav v jednotlivých měsících. I když nedochází k sezónnímu telení, mezi obdobími mohou být tyto počty i významněji odlišné. 3.3.5
Vliv způsobu ustájení Způsob ustájení je dalším vlivem ovlivňujícím mléčnou užitkovost. Je důležitý
pro tzv. pohodu zvířat. Podle způsobu fixace a uplatnění podestýlky jsou v našich podmínkách používány různé systémy ustájení, jako jsou: •
Vazné
•
Volné
Tyto ustájení se ještě dále dělí na stelivové či bezstelivové systémy (Frelich 2001). Dříve byly volné systémy v zahraničí, zde prováděli výzkumné práce, ve kterých se zabývali způsobem ustájení, jež je pro zvířata pohodlnější a přirozenější (Bábor, Kratochvíl).
Při rozhodování o systému ustájení je důležité přihlížet k těmto požadavkům: a)
V chovech, kde se nachází plemena mléčná a kombinovaná se kravín běžně člení na produkční stáj či produkční oddělení a reprodukční stáj pro krávy v období porodu a krávy stojící na sucho.
b) Produkční oddělení (stáje) slouží k ustájení dojnic těsně (5-10 dní) po porodu do zasušení.
36
c)
V reprodukčních stájích kravína se zřizuje ustájení volné boxové nebo kotcové s porodními stáními. A jak už sám název napovídá, slouží pro ustájení krav od doby 2 měsíců před porodem do doby 5-10 dní po porodu. Porodní kotce jsou pro menší skupiny 10 krav, z nichž každá musí mít prostor o 9 m2 nebo individuální kotec (Bouška 2006).
d) Při stelivovém vazném ustájení jsou dojnice uvázány u krmného žlabu na stlaném stání. e)
Při volném stelivovém ustájení jsou dojnice ve skupinkách v produkčních stájích. Produkční stáje jsou: - se stlanými kombinovanými boxy a sníženou pohybovou chodbou - se stlanými boxy a sníženým krmištěm - s kotci s podlahou o sklonu do 7,5 % a vysokou podestýlkou a sníženým krmištěm - s kotci s lehárnou a hlubokou podestýlkou se zvýšeným krmištěm a plochými kotci se stlanou lehárnou a sníženým krmištěm (Urban 1997).
Vazné ustájení krav patří k našemu nejstaršímu systému. V dnešní době se od tohoto ustájení upouští hlavně kvůli velké pracovní náročnosti při ošetřování a pohodě zvířat (zvířata se nemohou přirozeně projevovat) (Žižlavský 2006). Další nevýhodou je vyšší pracnost u dojení, nižší čistota vemene i zvířete a také zhoršení zdravotního stavu zvířat, zvláště končetin a ne nepodstatné jsou i horší výsledky reprodukce (Urban 1997). Předností je možnost individuální péče o krávy. Stání krav s délkou 2,20 – 2,35 m a šířkou 1,10 – 1,15 m neumožňují krávám veliký prostor k pohybu. Při stelivovém systému, dochází ke znečištění zadní části těla zvířat, a proto je prováděno čištění krav každý den (Žižlavský 2006). V roce 1996 bylo tímto způsobem ustájeno 60 % krav v současné době je tímto způsobem ustájeno do 10 % krav. Volné systémy ustájení jsou rozděleny na krmiště (příp. hnojné chodby) a lehárnu s lehacími boxy. U stelivových provozů má krmiště hladký povrch a u bezstelivových je povrch buď také hladký nebo zaroštovaný. U bezstelivových provozů se uplatňují nepodestýlané boxy s povrchem pryžových matrací nebo jiných izolovaných materiálů (Žižlavský 2006). Mikšík a Žižlavský (2006) popisují jednotlivé kotcové ustájení. Krmiště by mělo mít tolik krmných míst, kolik je krav, to stejné platí 37
i pro lehací boxy. Boxy mají různé rozměry podle hmotnosti a tělesného rámce a slouží k nerušenému odpočinku krav. Systém volného ustájení s využitím lehacích boxů patří k těm nejlepším volbám pro chov, jelikož udržuje krávy v čistotě a je výhodný při ošetřování. V současné době je chovateli nejvíce využíván. Trendem v ustájení jsou lehací boxy stlané separátem a zaroštované krmné chodby. Dalším způsobem ustájení je volné s uplatněním plochého nebo spádového lože. V tomto ustájení jsou krávy v kotcích, které jsou rozděleny na krmiště a lože. Plocha na jednu krávu je 3 m2 lože a 1,8 m2 krmiště. Používá se hlavě u chovu jalovic (Mikšík, Žižlavský 2006). Třetím volným ustájením jsou kombinované boxy, kde je rozdíl ten, že před lehacím boxem je umístěn krmný žlab, takže slouží zároveň ke krmení krav. U kombiboxů se doporučují tyto rozměry: délka 1,7 – 2,0 m a šířka 1,1 – 1,2 m. Oproti vaznému systému je tento způsob ustájení podstatně čistší, avšak horší oproti ostatním způsobům volného ustájení (Frelich 2001). Jak sám Urban (1997) uvádí: „Jednoduše řečeno je to vazné ustájení bez vázání“. Dále tento autor ve své knize zmiňuje, že je toto ustájení ideální v případě nedostatku investičních prostředků a lze takto snadno a rychle modernizovat stáje vazné. Dnes od tohoto způsobu ustájení chovatelé ustupují a jsou tyto stáje rekonstruovány. Posledním ustájením je volné s uplatněním hluboké podestýlky, kde je kotec rozdělen na lehárnu a krmiště. Z krmiště jsou výkaly shrnovány denně a přistýlání lože se provádí 2 – 3 krát týdně v množství 6 – 8 kg na krávu a den. Tento způsob se nejvíce hodí pro krávy stojící na sucho. Nevýhodou je velká spotřeba steliva a náročnost na údržbu (Mikšík, Žižlavský 2006). U volných ustájení s odpovídající péčí o dojnice můžeme sledovat vyšší užitkovost. Je to způsobeno nejen lepší pohodou zvířat (welfare), ale např. i menšími problémy při telení a následně menšími zdravotními komplikacemi dojnic.
38
3.4 Ekonomické ukazatele výroby mléka Výroba mléka je velmi náročným odvětvím živočišné výroby, ať už z hlediska organizačního,
ekonomického,
materiálového
a
pracovního.
Hlavním
cílem
a předpokladem každého úspěšného podnikání je dosahování zisku. Jeho výše je tvořena rozdílem mezi příjmy (tržby za mléko, telata, jalovice a krávy v chovu, jatečný a zástavový skot, přímé a nepřímé prémie a dotace aj.) a náklady na výrobu tržních produktů (Bouška 2006). Vytvoření zisku nebo ztráty z chovu dojených krav je dáno rozdílem mezi sumou za tržní produkty a celkovými náklady spotřebovanými na jejich chov (Mikšík, Žižlavský 2006).
Tab. č. 3: Ukazatele výroby mléka, (zdroj: Bucek 2013) Ukazatel
jednotky
r. 2007
r. 2010
r. 2012
dojnice (Ø stav)
tis.
410
378
369
Ø denní dojivost
l/krávu
17,94
18,91
20,31
Ø roční dojivost
l/krávu
6 548
6 904
7 433
produkce mléka
mil. L
2 684
2 613
2 741
tržní produkce mléka
mil. L
2 619
2 508
2 629
tržnost
%
97,6
96,0
95,9
tučnost mléka
%
3,88
3,86
3,85
Kč/l
8,37
7,42
7,67
nákupní cena mléka
3.4.1
Tržby z prodeje mléka Za významný intenzifikační faktor lze považovat tržnost mléka, která se udává
v procentech (vyrobené mléko : mléku vykoupeného z chovu či farmy). Tato tržnost je ovlivňována vnitropodnikovou spotřebou pro výživu telat a zdravotním stavem zvířat. Nedílnou součástí, která nejvíce ovlivňuje tržby za mléko je jeho cena. Cena mléka podléhá vlivům trhu, poptávce a nabídce a kolísá v průběhu roku i díky kolísání složek v mléce. Stanovení ceny za mléko je výsledkem smluvního vztahu dvou stran (Žižlavský 2006).
39
Tab. č. 4: Skutečné zjištěné ceny mléka v letech 1998 až 2013, (zdroj: vlastní šetření) Rok
1998
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Cena/l
8,53
8,68
7,44
7,93
8,31
7,72
8,32
Pokud se podíváme na předchozí tabulku s cenami, je možné vidět, že v roce 2008 konkrétní zemědělci dostávali za mléko o 0,36 Kč více, než tomu bylo v roce 2013. V roce 2009 byl zaznamenán propad tržní ceny na 7,44 Kč, což je o neuvěřitelnou 1,24 Kč. Po tomto roku se cena opět začala zvyšovat až do roku 2012, kdy byl zaznamenán opět propad z 8,31 Kč na 7,72 Kč (o 0,59 Kč). Pro zajímavost byla uvedena i cena za mléko v roce 1998 (tabulka č. 4). 3.4.1.1 Množství produkovaného mléka Pro ekonomiku výroby mléka a její rentabilitu je také velmi důležitá užitkovost, jelikož se zvyšující se užitkovostí na 1 l mléka klesají náklady a zvyšuje se tedy i zisk. Dle výsledků se v roce 2006, kdy byla publikace vydána, se náklady na 1 l mléka pohybovaly v rozmezí 6,22 až 10,23 Kč (Žižlavský 2006). Při zvyšování produkce, však dochází i ke zvyšování nákladů v důsledku potřeby dojnice pokrýt zvýšenou produkci mléka. Je třeba najít vyvážený stav, aby zvýšení produkce bylo rentabilní a nedoprovázelo ji nadměrné množství zdravotních problémů spojených s touto zvýšenou produkcí. 3.4.1.2 Vliv složek mléka na jeho cenu V naprosté většině případů je cena za 1 l mléka složena z pevné sazby s definovaným obsahem tuku a bílkovin. Za každé procento bílkovin či tuku zpravidla náleží producentovi příplatek, popř. po nedodržení obsahu tuk a bílkovin je chovatel penalizován srážkou ze základní ceny. Výše srážek a příplatků je také součástí smlouvy dvou stran. Dále je u podniků s vyšším počtem dojnic možný příplatek za množství dodávaného mléka z jednoho místa do mlékárny (Žižlavský 2006). Průměrná cena mléka v I. třídě jakosti se v roce 2012 meziročně snížila 8,29 Kč na 7,70 za litr, tj. o 0,59 Kč (Bucek 2013).
40
3.4.2
Náklady na výrobu mléka Výši nákladů ovlivňující výrobu mléka určují z velké míry náklady na krmiva,
které jsou přibližně ze 40 %, dále to jsou pracovní náklady, náklady spojené s obměnou stáda a režijní náklady (Žižlavský 2006). U nákladů na krmivo záleží na podílu vlastních a nakupovaných krmiv, kdy se chovatelé samozřejmě snaží používat z 65 % krmiva vlastní a nakupovaná v 35 %. Vysokou kvalitou statkových krmiv, nízkými náklady na jejich výrobu, nízkými skladovacími ztrátami a správnou technikou krmení lze dosáhnout významných úspor a zlepšení ekonomických výsledků výroby mléka. Druhou nejvyšší položkou podílející se na celkových nákladech ze 14 – 15 % jsou pracovní náklady (20 Kč/1 krmný den). Výše pracovních nákladů závisí na výši mezd a odvodů z těchto mezd, technickém řešení stájí, především dojení a krmení, a na organizaci a řízení práce. Další položkami jsou odpisy dojnic (10 %), náklady na spotřebu energie, opravy a údržby (6,8 %), plemenářské a veterinární výkony (5,4 %), odpisy hmotného a investičního majetku (3,6 %) a ostatní položky (5,9 %). Režijní náklady je možné odhadnout na 15,4 %. Po sečtení všech dílčích složek nákladů nám vyjdou celkové náklady pohybující se okolo 95 % na 1 kg mléka (Bouška 2006). Budoucnost producentů mléka je závislá na jejich produktivitě práce a schopnosti realizovat v praxi moderní poznatky vědy. Z celé řady analýz vyplývá, že v kategorii dojnic je nutné dosahovat takové produktivity práce, aby jeden pracovník ročně vyrobil 500 – 700 tisíc kg mléka (Žižlavský 2006). V roce 2012 dosahoval součet těchto nákladových položek 187 Kč na den a dojnici, 9,14 Kč na litr prodaného mléka a 69 tis. Kč na krávu a rok. Po odečtení „vedlejších“ výrobků (telata a statková hnojiva) odpovídají ceny 180,66 Kč za den, 8,73 Kč na litr dodaného mléka. I po odečtení (značná variabilita vykazovaná podniky) je dosaženo ztrát. Ovšem díky dotacím 1 300 Kč na krávu a rok, 3,54 Kč na krmný den a 0,18 Kč na lir mléka sníží ztrátu na přibližně 5 430 Kč na krávu a rok, 14,85 Kč na den a 0,79 Kč na litr mléka (Bucek 2013).
41
4
METODIKA
4.1 Popis podniku Podnik, ve kterém bylo prováděno pozorování a výzkum se jmenuje AGRIS Jedovnice s.r.o. a vznikl v roce 1994.
V současné době podnik hospodaří
na 1350 ha zemědělské půdy, z čehož je naprostá většina půda orná. Tento podnik má také další dceřinou společnost a to AGRO Lipovec s.r.o., jež obhospodařuje cca 350 ha zemědělské půdy. Kromě chovu skotu se AGRIS Jedovnice s.r.o. zaměřuje na zámečnickou výrobu (mj. vyrábí i konstrukce a vybavení stájí, aj.), opravu zemědělských strojů, dále pak na zabezpečovací, kamerové a docházkové systémy.
4.2 Popis chovu Živočišná výroba je zaměřena na chov českého strakatého skotu (celkový počet dojnic je 170 – 180 ks s průměrnou užitkovostí cca 7 500 l mléka), produkci mléka (mléčná kvóta je 1 143 198 kg mléka), produkci plemenných býčků, plemenných jalovic a zástavového skotu (býčků). Dodávky mléka jsou realizovány přes sdružení producentů mléka NIVA Odbyt, družstvo do mlékárny MOT Mlékárna Otinoves s.r.o. V této mlékárně má firma AGRIS Jedovnice s.r.o. spoluvlastnický podíl. Ustájení dojnic je volné stelivové s lehacími boxy. Telata jsou do cca 6 týdnů odchovávána v individuálních venkovních boudách, které jsou pod přístřeškem, poté přechází do stlaných kotců, z nichž se mladý skot přemisťuje do kotců s hlubokou podestýlkou. Říje je u krav zjišťována sledováním jejich aktivity přes aktivitometry a doplněna sledováním projevů říje i personálem. Říjící krávy jsou fixovány pro inseminaci, kterou provádí soukromý inseminační technik. Dávky nakupuje přímo chovatel a inseminační technik je odměňován dle počtu zabřezlých plemenic. Průměrné zapouštění za rok 2012/2013 do první inseminace je v 60. dnech a úspěšnost zabřeznutí po první inseminaci je 53 %. Věk poprvé zapouštěných jalovic je v současné době průměrně 17. měsíců a servis perioda je u dojnic 93 dní. Dojnice jsou rozděleny podle užitkovosti na tři skupiny, z nichž první a druhá jsou rovnocenné v dojivosti, která v současné době dosahuje cca 29 - 30 l na dojnici. V poslední skupině jsou krávy s nižší užitkovostí cca 18 l. V roce 2012/2013
42
se průměrně dojilo 153 krav denně, při čemž 35 ks krav bylo v 1. laktaci a 118 ks krav mělo 2. a další laktaci. Dojnice jsou krmeny 2 krát za den. První a druhá skupina má svoji krmnou dávku nastavenou na produkci 26 litrů, třetí má sestavenou krmnou dávku na 18 l/den. Tato krmná dávka je podávána jako TMR vertikálním míchacím krmným vozem se dvěma šneky. Mimo to mají dojnice v první a druhé skupině k dispozici automatické krmné boxy, ve kterých dostávají doplňkovou směs dle své dojivosti. To se děje podle předem daného harmonogramu, který umožňuje stanovení maximálního množství krmné směsi na jeden vstup a minimálního časového odstupu mezi dvěma vstupy do automatického krmného boxu. Ve fázi rozdojování dochází během cca 10 dní po otelení k postupnému navyšování dávky směsi.
4.3 Vlastní metodika V podniku AGRIS Jedovnice s.r.o. mi byly poskytnuty materiály, které jsem zpracovala v jednodušší tabulky. Z kontrolních listů byly použity tyto údaje: pořadí laktace, laktační dny, věk mezidobí, mléko (kg), tuk (%) a bílkoviny (%). Hlavním kritériem výběru dojnic bylo ukončení minimálně 4. laktace. K hodnocení bylo použito selektivního výběru 20 dojnic, které splňovaly kritéria. Výsledky byly zpracovány v programu MS Excel, ve kterém byl použit aritmetický průměr na každé z laktací.
4.4 Sledované vlivy Ve výzkumu jsem se zaměřila na vybrané vlivy, které ovlivňují tržní produkci mléka, ať už významně nebo zanedbatelně. Nejdříve jsem se věnovala vlivu pořadí laktace na tržní produkci mléka, dále pak vlivu fáze laktace, mezidobí, ročního období, způsobu ustájení a krmné dávky na tržní produkci mléka.
43
5
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE
5.1 Vliv pořadí laktace na tržní produkci mléka Data jsou brána z kontrolních listů krav a na každé z laktací byla skupina o 153 ks dojnic českého strakatého skotu. Průměrná produkce mléka je různá podle pořadí laktace (tabulka č. 5).
Tab. č. 5: Vliv pořadí laktace na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření) Pořadí laktace
Průměrná Průměrný
Mléko
Tuk
Bílkovina
Průměrná
(kg)
(%)
(%)
tržba/ks
délka
věk
laktace
mezidobí
1. laktace
295
30/14
7 460
3,95
3,49
62 067
2. laktace
299
385,1
8 764
3,73
3,46
73 916
3. laktace
298
405,4
8 843
3,77
3,44
73 574
4. laktace
302
392,5
8 994
3,70
3,42
74 830
5. laktace
297
401,4
8 617
3,77
3,44
71 693
Z této tabulky je patrný průměrný nádoj 7 460 kg mléka za 1. laktaci (při nejnižší délce laktace 295 dní). Taktéž je zde zprůměrován obsah tuku, který činí 3,95 % a 3,49 % obsahu bílkovin. Průměrný věk krav při prvním otelení, je 30 měsíců a 14 dnů. Je to vyšší, než dnes doporučovaný věk při prvním otelení. Na 2. laktaci se délka laktace nepatrně prodlužuje a to na 299 dní. Délka mezidobí je na toto množství krav 385 dní a celkový nádoj za laktaci činí 8 764 kg mléka. Průměrná tučnost mléka a obsah bílkovin je menší, než jak tomu bylo v laktaci první o 0,22 % u obsahu tuku a o 0,03 % bílkovin. U 3. laktace si můžeme všimnout pozvolného udržení délky laktace (298 dní), přičemž nám množství mléka stále narůstá a to na 8 843 kg. Délka mezidobí se přitom začíná prodlužovat (u některých jedinců horši zabřeznutí) na 405,4 dní, což je oproti laktaci 2. nárůst o 20 dnů. U této laktace se obsah tuků (oproti 2. laktaci) zvýšil a to na 3,77 % (zvýšení o 0,04 %) a bílkoviny opět nepatrně klesly na 3,44 %. Na 4. laktaci se délka laktace prodlužuje na 302 dní a délka mezidobí se snižuje na 392,5 dní. Čeho si můžeme všimnout u této laktace, je stálý nárůst užitkovosti krav
44
(8 994 kg mléka). Průměrný obsah tuku a bílkovin se oproti 3. laktaci lehce snižuje a to na 3,70 % tuku a 3,42 % bílkovin. Pro zajímavost byla vyhodnocena u dojnic ještě 5. laktace. Na poslední sledované laktaci užitkovost krav výrazněji klesá na 8 617 kg mléka, což je oproti 4. laktaci pokles o 377 kg mléka a zároveň je tato produkce i nižší než na 2. laktaci (o 147 kg mléka). Také délka laktace je kratší (297 dní). Délka mezidobí je stále dobrých 401,4 dní. Obsah tuku a bílkovin se oproti 4. laktaci navýšil a dokonce se procenta obou složek mléka shodují s obsahy ve 3. laktacích. Po porovnání této tabulky můžeme dojít k závěru, že čím se dojnice dožívá vyšší laktace, je pro chovatele rentabilnější. Užitkovost nám však po 4. laktaci začne klesat.
10000
80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
8000 kg
6000 4000 2000 0 1. laktace
2. laktace
3. laktace
mléko (kg)
4. laktace
Kč
Vidíme, že pokud nadojíme méně mléka, zvyšuje se nám obsah tuku a bílkovin.
5. laktace
Tržba
Obr.: č. 2: Užitkovost dojnic a tržba za mléko, (zdroj: vlastní šetření)
Pro větší přehlednost byl sestaven graf, kde je patrný rozdíl v užitkovosti v jednotlivých laktacích. Rozdíl mezi 1. a 2. laktací je nárůst o 1 304 kg mléka a rozdíl mezi 2. a 3. laktací je rozdíl už méně patrný, ale nárůst je stále o 79 kg mléka. U čtvrté laktace byl vysledován stálý nárůst užitkovosti a to o 151 kg mléka (rozdíl mezi 3. a 4. laktací). Na poslední laktaci je podle grafu vidět významnější pokles užitkovosti, který je očekávaný. Pro výši tržeb je hlavní množství nadojeného mléka (kg) a v menší míře ovlivňuje tržby procenta tuků a bílkovin v mléce. Krávy v tomto podniku na 1. laktaci nadojily průměrně 7 460 kg, tzn. při průměrné ceně za mléko ve výši 8,32 Kč/l to činí průměrnou tržbu na první laktaci 62 067 Kč/dojnici. Na druhé laktaci, kdy dojnice průměrně nadojily 8 764 kg/laktaci při stejné ceně získáme průměrnou tržbu 72 916 Kč
45
na dojnici, zde je patrný nárůst užitkovosti a tudíž i tržby o 10 849 Kč. Na třetí laktaci s rostoucí produkcí roste i tržba na 73 574 Kč, za čtvrtou laktaci byla průměrná tržba 74 830 Kč a za poslední sledovanou laktaci podnik průměrně obdržel 71 693Kč (pokles tržby o 3 127 Kč, oproti 4 laktaci). Z výsledků tedy vyplývá, že s vyšší laktací je vyšší tržba, což u sledovaného podniku platilo do čtvrté laktace, protože v páté laktaci pak došlo ke snížení množství nadojeného mléka. Chládek spolu s Kučerou (1999) uvádí, že je obecně známé, že množství nadojeného mléka je v silném vztahu k pořadí laktace. Věk prvotelky a její hmotnost při otelení úzce souvisí s výší mléčné užitkovosti na první laktaci (Mikšík, Žižlavský 2006). Vzhledem k vyššímu věku při prvním otelení ve sledovaném chovu by Chládek (2013) doporučoval snížení věku na doporučovaný, aby došlo k úspoře nákladů při
odchovu
jalovic a to
bez
negativního
vlivu
na mléčnou
užitkovost.
K této problematice konstatují autoři Hrouz a Šubrt (2007), že při brzkém zabřeznutí, kdy jalovice není řádně vyvinutá, hrozí narušení jejího vývinu a při pozdním zabřeznutí hrozí trvalé opoždění vývinu mléčné žlázy. Ve studii Chládka a Kučery (2003), autoři uvádí, že pokud dojnice měla na první laktaci vysoký nádoj, musíme předpokládat, že její ostatní laktace budou s nižšími nárůsty užitkovosti. Naopak u dojnic, jejichž užitkovost na první laktaci je nižší, lze předpokládat vyšší nárůsty užitkovosti na ostatních laktacích. Na tuto studii navazují autoři Chládek a Pyrochta (2004), kteří uvádí, že první laktace má nižší užitkovost než laktace ostatní. Podobný názor má i Žižlavský (2006), který tvrdí, že na první laktaci je užitkovost vždy nejnižší. Dále tito autoři uvádí, že užitkovost stoupá až do třetí nebo čtvrté laktace, kdy dojnice tělesně dospívá. Tuto tezi podporuje i konstatování Hrouze a Šubrta (2007), kteří uvádí, že se zvyšujícím se věkem dojnic se postupně zvyšuje i produkce mléka za laktaci. Je prokázáno, že zhoršení plodnosti vede k prodlužování délky laktace a tedy i ke snižování produkce mléka v přepočtu na jeden den (Mikšík, Žižlavský 2006).
5.2 Vliv fáze laktace na tržní produkci mléka Údaje ke zpracování poskytl podnik AGRIS Jedovnice s.r.o. a bylo čerpáno z měsíčních výkazů KU. Pro získání tržeb jsou litry mléka vynásobeny průměrnou cenou dosaženou v tomto podniku v roce 2013, která činila 8,32 Kč.
46
Tab. č. 6: Vliv fáze laktace na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření) Průměrný nádoj
Tržba (Kč)
(l)/ks 1. fáze laktace (100 dní)
3 182
26 475
2. fáze laktace (200 dní)
2 708
22 530
3. fáze laktace (305 dní)
2 295
19 095
Z tabulky č. 6 vyplývá, že průměrná užitkovost v prvních 100. dnech laktace činí 3 182 l (31,82 l/den) a tržba je tedy nejvyšší (26 475 Kč). V druhé fáze laktace je užitkovost snížena na 2 708 l (27,08 l/den), což je pokles oproti první fázi o 474 l/100 dní a dochází k poklesu tržeb na 22 530 Kč, mezi 1. a 2. fází laktace vzniká rozdíl 3 945 Kč. V poslední sledované fázi dochází opět k očekávanému poklesu na 2 295 l (22,95 l/den). Pokles mezi 2. a 3. fází je 413 l a rozdíl tržeb činí 3 435 Kč. Po porodu se produkce mléka postupně zvyšuje (Mikšík, Žižlavský 2006). Jak autoři dále konstatují, zvyšování trvá až do dosažení laktačního vrcholu. Poté produkce začíná pozvolna klesat (Doležal 2000). Autoři Hrouz a Šubrt (2007) se shodují, že vyrovnaná laktační křivka je více ceněna. Dále tito dva autoři ve své publikaci píší, že z hlediska dosažení ekonomicky efektivní výroby mléka má velký význam taková dojnice, která se vyznačuje dlouhodobou vysokou produkcí.
5.3 Vliv mezidobí na tržní produkci mléka Jak je tento vliv závislý na tržní produkci mléka ukazují následující tabulky č. 7a, 7b a 7c. U každé z vybraných (žijících) krav je v příkladech reálná: průměrná užitkovost krav za skutečné průměrné mezidobí, období, po kterou dobu kráva dojila (od 1. otelení do posledního dne její poslední laktace). Byl zjištěn z kontrolního listu krávy skutečný počet laktací. Abychom dokázali vliv mezidobí na tržní produkci mléka, tak jsme ve druhém a třetím řádku místo jejich skutečného mezidobí dosadili vždy 380 a 420 dnů mezidobí a vypočítali, kolik by nám kráva za stejnou dobu dala mléka (při stejném průměrném nádoji za laktaci), jak se jí změnil počet laktací (se zvyšujícím se mezidobím se snižuje počet laktací) a následně vypočítali, jaká je tržba za mléko (při 8,32 Kč/l).
47
Dojnice č. 3 Dojila 4,5 roku (1 644 dní), skutečné mezidobí je 340 a za tuto dobu stihla mít 5 laktací s průměrnou užitkovostí 7 689 l. Tab. č. 7a: Vliv mezidobí na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření) Mezidobí Počet laktací
Nadojené l/4,5 roku
Tržba (Kč)/4,5 roku
340
5
38 445
313 862
380
4,3
33 062
275 776
420
3,9
29 987
249 492
Dojnice č. 5 Dojila 4,5 roku (1 642,5 dní), skutečné mezidobí je 340 a za tuto dobu stihla mít 5 laktací s průměrnou užitkovostí 8 693 l. Tab. č. 7b: Vliv mezidobí na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření) Mezidobí Počet laktací
Nadojené l/4,5 roku
Tržba (Kč)/4,5 roku
340
5
43 465
361 629
380
4,32
37 553
312 441
420
3,9
33 902
282 065
Dojnice č. 14 Dojila 6,5 roku (2 373 dní), skutečné mezidobí je 340 a za tuto dobu stihla mít 7 laktací s průměrnou užitkovostí 7 707 l. Tab. č. 7c: Vliv mezidobí na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření) Mezidobí Počet laktací
Nadojené l/6,5 roku
Tržba (Kč)/6,5 roku
340
7
53 950
448 864
380
6,2
47 783
397 555
420
5,6
43 160
359 091
Pro popis použiji pouze tabulku č. 7a (všechny ostatní jsou na stejném principu). Při navýšení mezidobí o 40 dní, nám klesá počet laktací, klesají nadojené litry mléka a potažmo i tržba. Pokud prodloužíme délku mezidobí o 40 dní (z 340 na 380 dní), klesne počet laktací, tedy i nadojené litry mléka klesnou o 5 383 l a tržba o 38 086 Kč. To stejné provedeme i u navýšení mezidobí o dalších 40 dní (z 380 na 420 dní), i v tomto případě nám klesá počet laktací, nadojené litry o 3 075 l a tržba o dalších 48
26 284 Kč (oproti délce mezidobí 380). Ve všech případech se nám potvrdilo, že pokud kráva dobře zabřezává (má krátké mezidobí), má tím pádem vyšší produkci mléka a potažmo tedy i tržbu za mléko. Při vysokém mezidobí dojnice stihne za stejné období nižší počet laktací, což vede k nižší celkové produkci a nižším tržbám. Podle Mikšíka a Žižlavského (2006) délka období suchostojných krav ovlivňuje jejich dojivost v následné laktaci. Jak autoři konstatují je prokázáno, že prodlužování délky mezidobí zvyšuje produkci mléka za laktaci, současně ovšem klesá ve stáji počet otelení
5.4 Vliv ročního období na tržní produkci mléka Tržby za mléko Výkupní cena mléka v průběhu roku 2013 v tomto podniku vzrůstala a to ze 7,835 Kč (leden) na 9,19 Kč (prosinec) na litr prodaného mléka, což je rozdíl 1,355 Kč/l. Cena se také pohybovala podle obsahu bílkoviny. Tuk, CPM, PSB a bod mrznutí (uvedena také jako kriteria ceny ve smlouvě) neměl na cenu žádný vliv, neboť tyto ukazatelé byly po celý rok v normě, kterou vyžaduje smlouva. Průměrný obsah bílkovin za rok 2013 byl 3,43 % a obsah tuku 4,02 %.
49
Tab. č. 8: Dodávka mléka do mlékárny v roce 2013, (zdroj: vlastní šetření) Měsíc
Dodáv.
Tuk
Bílk.
(%)
(%)
BM
PSB
CPM
Reálná
Tržba
cena
Kč
I.
100 374
4,13
3,49
0,530
130
29
7,835
786 430
II.
97 944
4,20
3,49
0,532
123
27
7,835
767 391
III
108 418
4,45
3,45
0,533
119
22
7,975
864 633
IV.
98 994
3,90
3,46
0,528
103
23
8,14
805 811
V.
95 069
3,92
3,35
0,526
94
23
8,125
772 435
VI.
94 474
3,79
3,34
0,527
93
20
8,16
770 907
VII.
109 575
3,92
3,34
0,539
121
19
8,036
880 561
VIII
111 128
3,80
3,32
0,530
132
19
8,33
925 696
IX.
101 819
3,94
3,43
0,529
144
13
8,545
870 043
X.
97 576
4,00
3,46
0,526
119
11
8,79
857 693
XI.
94 313
4,16
3,52
0,544
121
17
8,98
846 930
XII.
104 419
4,08
3,50
0,530
125
23
9,19
959 610
Průměr
101 375
4,02
3,43
0,531
118,7
20,5
8,32
842 345
Podle předchozí tabulky z podniku AGRIS Jedovnice s.r.o. můžeme vidět, že dodávka mléka do mlékárny byla 1 112 975 l, za což získali tržbu v hodnotě 10 108 144 Kč. Průměrný bod mrznutí byl 0,531 °C, Počet somatických buněk nepřekročil ani v jednom případě stanovený limit (400 tis.), ba naopak počet somatických buněk byl velmi nízký, z čehož můžeme usuzovat na výborný zdravotní stav mléčných žláz. Také celkový počet organismů v mléce nepřekročil stanovený limit (100 tis.) ani v jednom měsíci, podle těchto výsledků lze usuzovat na velmi dobrou hygienu prováděnou pracovníky, zvláště na řádné očištění struků dojnic před dojením a kvalitně prováděné dezinfekce. Průměrná cena prodaného mléka činila v roce 2013 tedy 8,32 Kč a výrobní náklady na 1 l mléka byly 7,46 Kč. Po rozdílu těchto částek se tedy dostáváme na zisk z mléka, který činil v uplynulém roce 0,86 Kč/l, což je 1 044 129 Kč. Pokud si rozdělíme předchozí tabulku (č. 8) podle ročního období, je patrný rozdíl v procentech tuku a bílkovin, který nám ovlivňuje cenu za 1 l mléka. V zimním období je vidět vyšší procento tuku (4,1 %) a bílkovin v mléce (3,5 %), což se dalo předpokládat, vzhledem k ideálnějším teplotám pro dojnice. V prosinci nám s druhou 50
nejvyšší dodávkou mléka do mlékárny (104 419 litrů), s velmi dobrými procenty tuku (4,08 %) a bílkovin (3,5 %) a nejvyšší základní ceně za litr mléka, vychází maximální tržba za rok 2013, která činila 959 610 Kč. V únoru ale došlo k nejnižší tržbě (767 391 Kč) za rok 2013, je to zapříčiněno nejnižší dodávkou (krátký měsíc) a nízkou základní cenou. V jarním období pozvolně klesá jak obsah bílkovin (3,4 %) tak i tuku (3,9 %) a v letním období dochází k dalšímu klesání tuku (3,8 %)a bílkovin (3,3 %), což se negativně projevuje i na ceně, přičemž vyšší nádoj v těchto měsících (ovlivněných vyšším telením), eliminuje očekávaný propad tržby za tuto komoditu. Viditelně vzrůstá tržba díky vyšší základní ceně za mléko z důvodu nedostatku této komodity na trhu. Na přelomu srpna a září, se snižujícími se teplotami opět dochází k nárůstu těchto složek mléka a tedy i ke zvyšování cen za mléko. Celkový vliv ročního období na tržní produkci mléka je v dnešní době, kdy se krmí celoročně TMR z konzervovaných krmiv zanedbatelný. Tab. č. 9: Produkce mléka, počet krmných dnů a denní průměr na dojnici v roce 2013, (zdroj: vlastní šetření) Produkce
Počet
Průměr na
mléka (l)
krmných dnů
dojnici (l)
I.
103 974
5 456
19,06
II.
101 345
4 906
20,66
III
109 818
5 228
21,01
IV.
100 394
5 040
19,92
V.
98 469
5 096
19,32
VI.
98 674
4 951
19,93
VII.
112 775
5 137
21,95
VIII
114 128
5 271
21,65
IX.
104 219
5 082
20,51
X.
100 376
5 349
18,77
XI.
98 513
5 172
19,05
XII.
108 819
5 400
20,15
1 251 504
62 088
20,16
Součet
Jelikož jsme chtěli zjistit, kolik litrů mléka krávy nadojí průměrně, je nutné součet 1 251 504 podělit součtem KD (62 088). Výsledkem tedy je, že na 1 dojnici připadá 51
průměrně 20,1 l vyprodukovaného mléka na den. Pokud bychom chtěli zjistit tržní produkci mléka na dojnici, musíme od celkové produkce odečíst mléko zkrmené telatům. V roce 2013 se v podniku narodilo 187 telat, a pokud počítáme se spotřebou 200 l mléka na tele (určeno v normách v tomto podniku), musíme od produkce odečíst 37 400 l mléka. Pak nám vyjde na jednu dojnici průměrně 19,55 l tržního mléka. Pokud si tabulku č. 9 rozdělíme podle ročního období, tak vidíme rozdílné nádoje mléka mezi měsíci říjen, kdy je minimální produkce mléka na dojnici (18,77 l) a červencem, kdy je průměrný nádoj naopak maximální (21,95 l). V letním měsíci je vidět nejvyšší nádoj a to z důvodu zmiňovaného telení a také jedním z faktorů je i délka světelného dne. Pokud bychom produkci mléka chtěli vyčíslit na tržby, tak měl podnik v tomto měsíci tržbu za mléko 925 696 Kč. V říjnu bylo méně telení a také zkracování dne, což je příčinou nižšího nádoje. Tržba za tento měsíc činila 846 930 Kč. Vhodné klimatické podmínky a pohyb působí na srdce a plíce pozitivně, čímž působí příznivě na látkovou přeměnu v těle dojnic (Hrouz, Šubrt 2007). Doležal (2000) tuto problematiku odůvodňuje, že v chladném období se navyšují obsahy tuku a bílkovin a v letním jsou tyto obsahy nejnižší z celého roku. Tepelný a chladový stres snižuje příjem potravy (klesá příjem živin a vzrůstají požadavky na záchovu) a je prokázán rychlejší pokles mléčné užitkovosti.
5.5 Vliv způsobu ustájení na tržní produkci mléka V podniku AGRIS Jedovnice s.r.o. došlo v roce 2005 k rekonstrukci stáje z vazného na volný systém ustájení. Proto je v tabulce č. 10 uveden rok 2004 a 2005 před rekonstrukcí, poté rok 2006, kdy se krávy adaptovaly na novou stáj a posléze rok 2007, abychom měli srovnání, když byly dojnice zcela adaptované.
Tab. č. 10: Vliv způsobu ustájení na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření) Dodávka
Cena za l
Tržba
Průměrný nádoj
(l)
(Kč)
(Kč)
l/den/ks
Vazné
2004
650 766
8,599
5 595 642
17,19
ustájení
2005
550 938
9,005
4 961 090
17,79
Volné
2006
578 483
8,347
4 828 317
18,52
ustájení
2007
893 377
8,751
7 817 792
20,36
52
Po zavedení volného ustájení si můžeme ihned ve sloupci průměrného nádoje všimnout navýšení (mezi roky 2004 a 2007) užitkovosti o 3,17 l (průměrný nádoj l/den/ks je uveden z důvodu navýšení kapacity stáje a tedy i navýšení dojnic). Také dodávka mléka do mlékárny na jednu dojnici se zvýšila a to o 18,4 % mezi roky 2004 a 2007. Pohoda zvířat při ustájení je jednou z podmínek vysoké produkce mléka (Mikšík, Žižlavský 2006).
5.6 Vliv krmné dávky na tržní produkci mléka Krmné dávky pro dojnice KD dojnic jsou sestavované na různou užitkovost (26 a 18 l), ale vždy na tučnost mléka 4 % a na mléčnou bílkovinu 3,4 %. Tabulka č. 11 popisuje KD ve sledovaném chovu.
Tab. č. 11: Krmné dávky, (zdroj: vlastní šetření) 26 l Surovina
18 l
Kč/t
(kg)
Cena
(kg)
Cena
Kukuřičná siláž
650
18,0
11,7
12,0
7,8
Senáž vojtěšková
800
9,0
7,2
0
0
Senáž travní
600
4,0
2,4
17,0
10,2
Luční seno
2000
2,0
4
2,5
5
Produkční směs
6220
3,0
18,66
1,0
6,22
Pivovarské mláto
1200
4,5
5,4
3,5
14,7
Kukuřičné mláto
5460
9,0
49,14
4,0
21,84
-
49,5
98,5
40,000
65,76
Suma
Množství kukuřičné siláže v KD je omezeno na výše uvedené množství v tabulce z důvodu nízkého výnosu kukuřice na siláž (nepříznivý průběh počasí v roce 2013). Tržní produkce za 26 l mléka je 216,32 Kč, přičemž náklad na krmiva činí 98,5 Kč, což je 45,5 % z tržeb. Tržní produkce za 18 l mléka je 149,76 Kč, přičemž náklad na krmiva činí 65,76 Kč, což je 43,9 % z tržeb. Při zvýšení dávky produkční směsi dojde ke zvýšení produkce mléka, avšak za zvýšených nákladů. Je třeba vybalancovat cenu KD na optimální úroveň pro dosažení maximálního zisku.
53
Tab. č. 12: Produkční směs (PS) pro dojnice, (zdroj: vlastní šetření) PS do TMR
PS do AKB
Surovina
(%)
(%)
Pšenice ozimá
29,0
37,0
Ječmen krmný
24,5
21,8
Kukuřice
17,0
27,0
Sojový ex. šrot
5,0
10,0
Vápenec krmný
2,5
1,7
Unicum
5,0
DDGS
17,0
Profisan Suma
2,5 100
100
Za hlavní faktor ovlivňujícím produkci a potažmo tržbu se dá považovat právě výživa a krmení dojnic (Vaněk, Štolc 2002). Jak tito autoři dále uvádí, optimem je směsná krmná dávka (dávaná podle jednotlivých fází laktace a reprodukčního cyklu), která
zajišťuje
plnohodnotnou
výživu
plemenic.
Tato
optimální
KD
je
pak předpokladem k dosažení vysoké produkce s optimálním složením jednotlivých složek mléka. Dle Mikšíka a Žižlavského (2006) je nutné dodržovat kvalitní výživu hlavně na první a druhé laktaci, z důvodu dokončení vývinu dojnic. Doležal (2000) jsou přesvědčeni, že nedostatek energie v KD na počátku laktace snižuje mléčnou užitkovost v daleko větším rozsahu než nedostatek v pozdějších částech laktace.
54
6
ZÁVĚR V bakalářské práci byly vyhodnoceny vlivy působící na tržní produkci mléka
dojnicemi českého strakatého plemene skotu. Z práce vyplývá, že všechny vlivy, které jsem sledovala, ovlivňují tržní produkci mléka, některé zanedbatelně, jiné více a některé ve vysoké míře. Při podrobném zkoumání jsem zjistila, že nejvíce ovlivňuje tržní produkci mléka správná krmná dávka, s níž souvisí způsob ustájení, dále pak pořadí a fáze laktace, ve které se dojnice nachází.
Menší vliv se projevil u mezidobí
a nejmenší vliv na tržby má roční období. Pořadí laktace. Zjistila jsem výrazný vliv pořadí laktace na tržní produkci mléka. Z vyhodnocení 1. až 5. laktace vyplývá, že na 1. laktaci je nejnižší užitkovost a tedy i tržba. S vyšším pořadím laktace dojnice zvyšují svoji užitkovost. Rozhodující je rozdíl mezi 1 a 2. laktací, kde byl zjištěn nárůst tržeb o 10 849 Kč (z 62 067 Kč na 73 916 Kč) a při přepočtu na procenta je tento nárůst o 19 %. Užitkovost na dalších laktacích se stále, i když podstatně méně zvyšuje. Zlom nastal až mezi 4. a 5. laktací, kdy došlo k poklesu tržeb o 3 127 Kč. Fáze laktace. Dalším bodem v této práci, kterým jsem se zabývala, byl vliv fáze laktace. Zde mohu konstatovat, že nejvyšší produkce je v prvních sto dnech, kdy byla tržba 26 475 Kč. V dalších fázích laktace dochází k postupnému snižování tržeb o 3 945 Kč (ve 2. fázi) a pak o 3 435 Kč (ve 3. fázi). Ustájení. Velké navýšení užitkovosti a tedy i vliv na tržní produkci jsem pozorovala po rekonstrukci stáje z vazného na volné ustájení. Protože nepochybně došlo k větší pohodě zvířat a byla změněna krmná dávka podle užitkovosti jednotlivých dojnic, byla navýšena produkce mléka o 3,17 l/den/dojnici po úplném adaptování dojnic. Dojnice zvýšily průměrnou užitkovost z 6 274 l (v roce 2004) na 7 431 l (v roce 2007), což z pohledu tržeb za mléko činilo navíc 10 133 Kč na dojnici v cenách mléka roku 2007. Krmná dávka. Vůbec největší vliv na užitkovost měla však krmná dávka. V dnešní době je tato krmná dávka vypočítávaná na základě individuálních potřeb dojnice, kdy je stádo rozděleno do skupin podle produkce a navíc je u dojnic s vyšší užitkovostí individuálně navýšena krmná dávka o přesně specifikované množství doplňkové směsi pro vysokoprodukční dojnice. Krmná dávka složená pro podnik AGRIS Jedovnice s.r.o. vychází na 1 litr nadojeného mléka na 3,8 Kč pro dojnice s užitkovostí 26 l/den mléka a 3,65 Kč/l pro dojnice s užitkovostí 18 l mléka. 55
Mezidobí. I vliv mezidobí je průkazný na tržní produkci mléka. Z uvedených příkladů vyplývá, že s prodlužováním mezidobí se snižuje tržba za určité období. Dobrým příkladem může být první z uvedených příkladů, kdy za dojnici s délkou mezidobí 340 dní byla tržba 313 862 Kč a po prodloužení mezidobí o 80 dní (420 dní), nám klesla tržba (z prodeje mléka) o 64 370 Kč za toto období. Proto je nutné zkracovat mezidobí, aby v chovech nedocházelo ke zbytečnému snižování tržeb. Roční období. Nejméně výrazným vlivem na tržní produkci mléka byl v mém sledování vliv ročního období. Zde jsem zjistila pouze určitý vliv na složky mléka, ale pokud se zaměříme na množství nadojeného mléka, je to faktor zanedbatelný. Pokud spočítáme zvýšení tržeb v závislosti na složkách mléka, můžeme sledovat zvýšení složek bílkovin, za které je konkrétní podnik placen o maximálně 0,2 %. Při platbě 0,15 Kč za 0,1 % bílkoviny to činí 0,3 Kč/l.
56
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
•
BÁBOR, Václav a František KRATOCHVÍL. Volné ustájení skotu. ----.
•
BOUŠKA, Josef (ed.). Chov dojeného skotu. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 186 s., ISBN 80-86726-16-9
•
BUCEK, Pavel. Ročenka chovu skotu v ČR za rok 2012. [online]. 2013 [cit. 2014-01-07]. Dostupné na:
•
CESTR. Výsledky kontrolního roku 2012/2013. [online]. 2013 [cit. 2014-01-14]. Dostupné
na:
20122013.html> •
ČESKÁ REPUBLIKA. Sbírka zákonů: Zákon o krmivech. In: č. 91/1996 Sb. 1996. Dostupné na:
•
ČESKÁ REPUBLIKA. Sbírka zákonů: Vyhláška o mléku a mléčných výrobcích. In: č. 336/2013 Sb. 2013. Dostupné na:
•
DOLEŽAL, Oldřich (ed.). Mléko, dojení, dojírny. Praha: Agrospoj, 2000, 241 s.
•
DOLEŽAL, Oldřich, GREGORIADESOVÁ, Jitka a Samuel M. ABRAMSON. Vliv četnosti dojení na zdravotní stav, užitkovost a ekonomiku výroby mléka. Praha: Ústav zemědělských
a potravinářských
informací, 1994,
50 s.,
ISBN 80-7271-036-2 •
FOŘT, Petr. Tak co mám jíst? 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 424 s., ISBN 978-80-247-1459-2
•
FRELICH, Jan (ed.). Chov skotu. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2001, 211 s., ISBN 80-7040-512-0
•
GAJDŮŠEK, Stanislav. Laktologie. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003, 78 s., ISBN 80-7157-657-3
•
HROUZ, Jiří. Etologie hospodářských zvířat. 2. nez. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012, 185 s., ISBN 978-80-7157-463-7
57
•
CHLÁDEK, Gustav. Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. [online]. 2013 [cit. 2014-3-05]. Dostupné na:
•
CHLÁDEK, Gustav a Josef KUČERA. Relationships between milk yields in the first three lactations of Czech Pied cows, Czech Journal Anim. Sci., 2002, č. 47, s. 445-450
•
CHLÁDEK, Gustav a Josef KUČERA. Přepočtové koeficienty mezi laktacemi u českého strakatého plemene. Náš chov, 2003, č. 2, s. 24-25
•
INGR, Ivo. Zpracování zemědělských produktů. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 1997, 249 s., ISBN 80-7157-058-3
•
JELÍNEK, Pavel (ed.). Fyziologie hospodářských zvířat. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003, 414 s., ISBN 80-7157-644-1
•
KLÍČNÍK, Vladimír a Stanislav GAJDŮŠEK. Mlékařství: (návody do cvičení). Brno: Vysoká škola zemědělská, 1988 dotisk 1991, 95 s.
•
KLUSOŇ, Aleš. Péče o krávy v tranzitním období a časté chyby. Chov skotu, 2014, č. 2, s. 29
•
LOPATÁŘ, Antonín. Nové směry ve výživě dojnic v tranzitním období. Náš chov, 2013, č. 11, s. 55 – 58
•
MAUSOVÁ,
Simone
a
Britta-Marei
LANZENBERGEROVÁ.
Vaříme
bez mléka. Praha: Jan Vašut s.r.o., 2005, 128 s., ISBN 80-7236-408-1 •
MIKŠÍK, Jaroslav a Jiří ŽIŽLAVSKÝ. Chov skotu. 2. nez. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 162 s., ISBN 80-7157-883-5
•
PAVELKA, Antonín. Mléčné výrobky pro vaše zdraví. 1. vyd. Brno: Littera, 1996, 105s., ISBN 80-85763-09-5
•
PYROCHTA, Václav a Gustav CHLÁDEK. Vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost dojnic. [online]. 2004 [cit. 2013-11-20]. Dostupné na:
•
SAMBRAUS, Hans Hinrich. Atlas plemen hospodářských zvířat: skot, ovce, kozy, koně, osli, prasata: 250 plemen. 1. vyd. v češtině. Praha: Brázda, 2006, 295 s., ISBN 80-209-0344-5
58
•
SUCHÝ, Pavel, STRAKOVÁ, Eva, HERZIG, Ivan, SKŘIVANOVÁ, Eva a David ZAPLETAL. Výživa a dietetika II. díl. Brno: Ústav výživy, zootechniky a zoohygieny, 2011, 127 s., ISBN 978-80-7305-599-8
•
ŠTOLC, Ladislav (ed.). Chov hospodářských zvířat. 2. přeprac. vyd. Praha: ČZU, 1999, 151 s., ISBN 80-213-0478-2
•
ŠUBRT, Jan a Jiří HROUZ. Obecná zootechnika. 2. nezm. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2007, 207 s., ISBN 978-80-7375-115-9
•
TESLÍK, Václav (ed.). Masný skot. Praha: Agrospoj, 2000, 197 s.
•
TUREK, Bohumil. Mléko ve výživě člověka. [online]. 2000 [cit. 2013-12-20]. Dostupné na:
•
URBAN, František. Chov dojeného skotu. Praha: Apros, 1997, 289 s., ISBN 80-901100-7-X
•
VACOVÁ, Terézia. Mlieko a mliečne prípravky vo výžive. 1. vyd. Bratislava: Alfa, 1986, 216 s.
•
VANĚK, Dušan a Ladislav ŠTOLC. Chov skotu a ovcí. 1. vyd. Praha: ČZU, 2002, 199 s., ISBN 80-86642-11-9
•
ZEMAN, Ladislav (ed.). Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 360 s., ISBN 80-86726-17-7
•
ŽIŽLAVSKÝ, Jiří (ed.). Chov hospodářských zvířat. 1.vyd. dotisk Brno: Mendelova
zemědělská
a
lesnická
ISBN 80-7157-615-8
59
univerzita
v
Brně,
2006,
208
s.,
8
SEZNAM TABULEK
•
Tab.: 1: Zemědělský svaz České republiky, Vývoj stavu krav v ČR [Online]. 2010 [cit. 2014-01-15]. Dostupné na:
•
Tab. č. 2: Český statistický úřad, Spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele [Online]. 2013 [cit. 2014-01-07]. Dostupné na: <
http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/5400335970/$File/3004r_01.pdf>
a •
Tab. č. 3: Bucek, Pavel. Ročenka chovu skotu v ČR za rok 2012, Spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele [Online]. 2013 [cit. 2014-01-11]. Dostupné na: < http://www.cmsch.cz/rocenka-chovu-skotu-v-cr-za-rok-2012/>
•
Tab. č. 4: Skutečné zjištěné ceny mléka v letech 1998 až 2013, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 5: Vliv pořadí laktace na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 6: Vliv fáze laktace na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 7a: Vliv mezidobí na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 7b: Vliv mezidobí na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 7c: Vliv mezidobí na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 8: Dodávka mléka do mlékárny v roce 2013, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 9: Produkce mléka, počet krmných dnů a denní průměr na dojnici v roce 2013, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 10: Vliv způsobu ustájení na tržní produkci mléka, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 11: Krmné dávky, (zdroj: vlastní šetření)
•
Tab. č. 12: Produkční směs (PS) pro dojnice, (zdroj: vlastní šetření)
60
9
SEZNAM OBRÁZKŮ
•
Obr. č. 1: Laktační křivka, (zdroj: vlastní)
•
Obr.: č. 2: Užitkovost dojnic a tržba za mléko, (zdroj: vlastní šetření)
61
