MEMORANDUM K BUDOVÁNÍ PLNĚ PROFESIONÁLNÍCH OZBROJENÝCH SIL. Petr NEČAS

MEMORANDUM K BUDOVÁNÍ PLNĚ PROFESIONÁLNÍCH OZBROJENÝCH SIL Petr NEČAS

Obsah: Úvod Strategické prostředí a vojenské trendy Systém výcviku, profesionální přípravy a vzdělávání Systém aktivních záloh Struktura resortu MO a AČR Lidské zdroje Finanční a materiální zdroje Etapy profesionalizace ozbrojených sil Závěr

Praha, červenec 2001

1

Úvod Toto memorandum si nečiní nároky být vyčerpávajícím popisem struktury a cesty k profesionální armádě. Je však logickým výsledkem mnohaletého uvažování a analyzování armádní problematiky na půdě ODS. Přesvědčení o nutnosti armádu výrazně zmenšit a plně profesionalizovat vyústilo v první analytický materiál ODS zdůvodňující cestu k plně profesionální armádě z února 1998. Od té doby byla zpracována celá řada textů na toto téma prezentovaných na ideových konferencích ODS v letech 1999 - 2001 i na půdě různých nestranických konferencí či seminářů a také v podobě mediálních výstupů. Cesta k plně profesionální armádě nebude jednoduchá a ani levná. Ekonomické a sociální dopady na život řady obcí, měst, rodin i jednotlivců budou nezanedbatelné. Proto vyžaduje rozsáhlou politickou a veřejnou podporu. Memorandum chce přispět k veřejné a politické diskusi na toto téma, protože jen prostřednictvím debaty lze vytvořit veřejnou a politickou podporu této náročné cestě. Memorandum nechce suplovat práci stovek úředníků a důstojníků ministerstva obrany a generálního štábu. Chce však nezištně nabídnout některé názory, pohledy, analýzy, ale i nápady. Nikdo nejsme neomylní a bezchybní a není takovým ani autor tohoto memoranda. Proto přivítám jakýkoliv námět, komentář či připomínku na toto téma i na adresu memoranda samotného. Jen tak se rozproudí tolik potřebná veřejná diskuse. V tomto memorandu bylo použito množství dokumentů a údajů z ministerstva obrany, odborné literatury, stranických odborných materiálů ODS, zahraničních studií, apod., které byly syntetizovány do podoby tohoto dokumentu. Proto si autor nečiní nárok na to, aby každá zde prezentovaná myšlenka byla považována za jeho původní nápad.

2

Strategické prostředí a vojenské trendy Česká republika čelí novým výzvám a novým rizikům. Při jejich řešení a eliminaci bude dávat přednost politickým prostředkům a mírovému řešení. Zahraničně-bezpečnostní politika a obranná politika musí být založena na aktivitě, angažovanosti a plnění spojeneckých závazků. Zásadou obranné politiky je princip přiměřenosti, věrohodného odstrašení a akceptace přijatelných rizik. Žádná země, a tedy ani Česká republika, nemá dost obranných zdrojů, aby dokázala eliminovat všechny potencionální hrozby. Hrozby jsou charakterizovány jejich pravděpodobností, předpokládaným časem výstrahy a závažností dopadů na životní zájmy České republiky. Hrozby musí být pečlivě analyzovány a klasifikovány. Část hrozeb může být za použití dostupných zdrojů eliminována, ale vždy budou existovat hrozby , na jejichž eliminaci nebude, při dodržení zásady přiměřenosti, dostatek zdrojů. Pak je třeba zodpovědně a vědomě přijmout odpovědnost za přijatelné riziko. Část těchto hrozeb bude eliminována i za pomoci spojeneckých závazků. Současné strategické prostředí je charakterizováno velmi nízkou pravděpodobností vzniku globálního konfliktu. Nízká je i pravděpodobnost rozsáhlého regionálního konfliktu či menšího regionálního konfliktu na teritoriu Aliance, který by vyžadoval operaci českých ozbrojených sil v souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy. Pravděpodobnost regionálního či lokálního konfliktu v okolí Aliance, či v její zájmové sféře je střední. Mezi vojenské hrozby je třeba zařadit i proliferaci zbraní hromadného ničení a raketových technologií. Hrozí, že se nějaký diktátorský či autoritativní režim dostane k vhodným technologiím pro výrobu zbraní hromadného ničení a balistických raket. Pod nálepkou „zbraně hromadného ničení“ si nesmíme představovat pouze mediálně zajímavé nukleární zbraně, ale také zbraně chemické či biologické. Tedy zbraně poměrně snadno vyrobitelné v řadě např. chemických provozů pro výrobu farmaceutik, pesticidů či jiných látek. Jsou to technologie poměrně snadno dostupné a využitelné. A není bez zajímavosti, že řada zemí nepodepsala Konvenci o chemických zbraních, která omezuje jejich vývoj, výrobu, skladování a použití. Velmi zneklidňující je, že se jedná o státy jako Irák, Libye, Severní Korea či Sýrie. Tedy země často spojované s podporou mezinárodního terorismu. Stejné státy Irák, Libye, Severní Korea a Sýrie spolu s Čínou a Iránem najdeme na seznamu zemí, které se neúčastní Mezinárodního kontrolního režimu raketových 3

technologií. Otázkou je také export raketových technologií z Ruska, Číny či Severní Korey do zemí jako je Irán či Libye. Kombinace diktátorského režimu, tedy toho, čemu říkáme „nezdárný“ či „gangsterský“ stát, a biologické, chemické či nukleární zbraně s balistickou raketou je smrtelně nebezpečná směs. Vůči ní nesmíme zůstat lhostejní a především bezbranní. Proto je nezbytné podpořit budování alianční protiraketové obrany a aktivně se tohoto projektu zúčastnit. Mezi nevojenské hrozby pro bezpečnost státu patří například nekontrolovaná migrace, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus, náboženský, etnický či politický extremismus. Patří sem i přírodní a ekologické katastrofy. Druh hrozby Pravděpodobnost Doba výstrahy globální konflikt velmi nízká velmi vysoká rozsáhlý regionální konflikt nízká vysoká menší regionální konflikt nízká vysoká rozsáhlý/menší regionální konflikt + střední nízká lokální konflikt (mimo čl.5 Washingtonské smlouvy) proliferace ZHN vysoká střední přírodní/ekologické katastrofy nepředvídatelná mizivá ostatní nevojenské hrozby vysoká velmi nízká Zdrojem vojenských i nevojenských hrozeb bude především oblast bývalého SSSR, Balkánu, Blízký a Střední Východ, a také oblast severní a střední Afriky. Proliferační hrozbu představuje především Rusko, Čína, Severní Korea, Irán, Irák, Sýrie a Libye. 1. 2. 3. 4. 5.

Posláním ozbrojených sil je: Zajistit věrohodné odstrašení potencionálního protivníka. V případě selhání odstrašení bránit životní zájmy České republiky, tedy její existenci, suverenitu územní celistvost, principy demokracie, základní funkce státu a zajištění základních podmínek pro život občanů. Věrohodně plnit spojenecké svazky v rámci NATO, především kolektivní obranu aliančního teritoria. V souladu s českými národními zájmy a mezinárodními závazky se účastnit mezinárodních mírových, humanitárních a záchranných operací. Poskytnout podporu orgánům veřejné správy, případně mezinárodním institucím při řešení dalších nevojenských hrozeb či krizovém managementu.

4

Pro zabezpečení svého poslání musí být Armáda České republiky schopna plnit následující úkoly: 1. Udržovat síly vysoké pohotovosti ve složení popsaném v dalším textu v části týkající se struktury AČR. Tyto síly musí být udržovány ve vysokém stupni připravenosti, schopné plného nasazení, interoperabilní, rozmístitelné a udržitelné, připravené k obraně státu, plnění spojeneckých a mezinárodních závazků při operacích v rámci článku 5 Washingtonské smlouvy i mimo něj, při prevenci konfliktů, mírových, humanitárních a záchranných misích. 2. Udržovat síly nižší pohotovosti ve složení popsaném v další části týkající se struktury AČR. Tyto síly budou schopny zajišťovat obranu státu, přispívat do operací NATO a zabezpečovat, podporovat a posilovat síly vysoké pohotovosti a zajišťovat jejich rotaci. 3. Udržovat dlouhodobě budované síly, které budou mobilizačně vytvářené pro obranu státu a plnění spojeneckých a mezinárodních závazků podle požadavků konkrétní hrozby, konkrétní operace a konkrétních úkolů v souladu s předpokládaným časem výstrahy. 4. Udržovat schopnost pro příjem spojeneckých posil a poskytovat hostitelskou podporu v případě, že si to vyžádá situace. 5. Připravit se na poskytnutí podpory orgánům veřejné správy a mezinárodním organizacím v souladu s příslušnými zákony, konkrétními požadavky, národními zájmy a mezinárodními závazky. Pro rozsáhlý regionální konflikt v oblasti bezprostředně ohrožující území ČR, podle článku 5, musí být válečně rozvinutá AČR schopna začlenění do operačního seskupení NATO podle kategorií přidělení. Síly budou rozvinovány podle kategorií připravenosti. Síly pod národním velením budou zajišťovat obranu a ochranu teritoria mimo oblast operace NATO, podporovat jednotky AČR vyčleněné pro operační seskupení NATO a zabezpečovat podporu hostujících vojsk na území ČR. Pro rozsáhlý regionální konflikt, podle článku 5, mimo oblasti bezprostředně ohrožující území ČR musí být válečně rozvinutá AČR schopna poskytnout obrněnou divizi, modul lehkých sil divizního typu a příslušné jednotky vzdušných sil, logistické podpory a všestranného zabezpečení. Pro menší regionální konflikt, podle článku 5, musí mít připraveny 2 prapory těžkých sil a 2 prapory lehkých sil, jedno brigádní velitelství s příslušným brigádním kompletem druhů vojsk. Souběžně musí mít připravenou jednotku praporního typu pro operace mimo článek 5 mírového, humanitárního či záchranného typu.

5

Jednotky expedičních sil budou podpořeny národním podpůrným prvkem a nezbytnými jednotkami zabezpečení. Jednotky nevyslané mimo území ČR zabezpečují obranu a ochranu teritoria, podporu expedičních jednotek a podporu hostujících vojsk. Na území ČR působí i záchranné skupiny, jejichž činnost bude probíhat v souladu s Dodatkovým protokolem k Ženevským úmluvám. Pro operace mimo článek 5 Washigtonské smlouvy budou připraveny 2 kontingenty v celkovém počtu do 1 400 osob, včetně logistické podpory a zabezpečení pro 2 mírové, humanitární či záchranné operace. Typ, velikost a složení obou kontingentů bude na míru šit dané operaci. Oba kontingenty musí mít zajištěnu dlouhodobou rotaci zabezpečující naši účast po dobu až tří let v jedné operaci. Nepominutelným faktem je i změna geopolitické a strategické pozice České republiky po jejím vstupu do NATO společně s Maďarskem a Polskem. Naše země je zcela obklopena buď aliančními spojenci nebo spřátelenými státy. Z hlediska přímého vojenského ohrožení by mohl případný protivník dosáhnout našeho území pouze přes teritorium těchto států. -

Došlo také k výrazným posunům: od obrany státu na vlastním území k obraně státu mimo vlastní území (na území spojenců) od obrany individuální k obraně kolektivní od obrany území k obraně zájmů od obrany ČR k obraně spojenců od vojenské obrany k ochraně mezinárodního řádu a k podpoře a pomoci při mírových, humanitárních a záchranných misích. Vojenské operace na území ČR se stávají málo pravděpodobné. Naopak, prudce roste pravděpodobnost operací vedených mimo naše území. Válečné operace jsou dnes vedeny jako nelineární (bez klasických frontových linií), s vysokou mobilitou a účinností palby. Jsou to zpravidla operace za účasti a spolupráce všech druhů vojsk. Klíčovým z hlediska současnosti i budoucnosti je multinacionalita vojenských operací. Charakter operací vyžaduje i vysokou strategickou (na stovky až tisíce kilometrů) a operační (na desítky až stovky kilometrů) mobilitu.

6

Cílem operací již není obsazení či udržení určitého území, ani snaha v opotřebovávací bitvě či válce „uštvat“ materiální a lidské zdroje protivníka, ale snaha přesnými a cílenými údery narušit soudržnost (kohezi) nepřátelské sestavy a tím snížit protivníkovu vůli či schopnost klást odpor a pokračovat v boji. Vedle válečných operací roste i role „operací jiných než válka“ jako jsou různé mírové operace, humanitární, záchranné mise apod. Roste také asistenční role armády v operacích proti mezinárodnímu terorismu, organizovanému zločinu, při ochraně hranic apod. Vždy však musí platit, že armáda je určena primárně k válečným a bojovým misím. Charakter válečných i neválečných operací klade nároky i na strukturu vojsk. Ta musí být dostatečně flexibilní, s vysokým stupněm modularity, aby umožnila vytvořit účelové seskupení, které bude „na míru šito“ konkrétním požadavkům dané válečné nebo neválečné operace. Operační aspekty povedou také k většímu významu lehkých a mobilních sil. Trendy v technické oblasti kladou důraz na schopnost vést operace ve dne i v noci, za všech povětrnostních podmínek. Nutná je vysoká pohyblivost, zvýšený důraz je kladen na operační a strategickou mobilitu (transportní letouny a helikoptéry) a dlouhodobou udržitelnost a rozmístitelnost sil v místě operace. Zvýšenou roli budou hrát i požadavky tzv. informačního válčiště, které povedou k systémům pracujícím v reálném čase a poskytujícím obraz reálného válčiště. To bude vyžadovat vybavit techniku a mnohdy i jednotlivé vojáky systémy jako jsou identifikace vlastní – cizí (IFF), globální poziční systémy (GPS), digitální komunikace a informační systémy. Nezbytným doplňkem se musí stát systémy zvyšující účinnost a přesnost palby a umožňující používání sofistikovaných přesných zbraní. Modernizace musí klást důraz na systémy velení, řízení, spojení a průzkumu, na schopnost vést operace za všech podmínek, se zvýšenou mobilitou a účinností palby. Jednotky bojové podpory a podpory bojových služeb musí být schopny svou kapacitou, účinností a mobilitou poskytovat dostatečnou podporu bojovým jednotkám.

7

Systém výcviku, profesionální přípravy a vzdělávání Výcvik je prováděn především prostřednictvím tzv. aplikačních škol, které zajišťují vševojskový a odborný výcvik všech vojáků i příslušníků Sboru aktivních záloh bez ohledu na jejich zařazení do hodnostního sboru. Výcvik v dané odbornosti je koncentrován a centralizován do příslušné aplikační školy, ve které probíhá odborný výcvik poddůstojníků, rotmistrů a praporčíků i důstojníků. Výcvikové kapacity jsou tak účelněji využity. Je např. umožněn vícesměnný provoz techniky i personálu, dochází k úsporám a efektivnímu provozu. Součástí aplikačních škol jsou i poddůstojnické školy. Aplikační školy zajišťují základní a zdokonalovací odborný výcvik, poddůstojnickou školu, aplikační rotmistrovské, praporčické a důstojnické kurzy, kurzy specialistů, zdokonalovací a přeškolovací kurzy. Současně tvoří rámcový útvar, který v případě doplnění příslušníky Sboru aktivních záloh vytváří při mobilizačním rozvinutí taktický svazek, zpravidla ve velikosti praporu. Aplikační školy jsou v podřízenosti výcvikových základen brigádního typu, které jsou zařazeny pod velení Velitelství teritoriálních sil. Jednou z aplikačních škol je i jediná armádní centralizovaná autoškola - aplikační škola řidičů. Základní vševojskový výcvik není prováděn u jednotlivých útvarů, ale je centralizován ve dvou aplikačních školách pěchoty zajišťujících základní 6 týdenní vševojskový výcvik pro všechny vojenské odbornosti a hodnostní sbory. Pro základní 6 týdenní odborný výcvik jsou vojáci základní hodnosti převeleni do odborné aplikační školy (mechanizované pěchoty, dělostřelectva, spojovacího vojska, obrněného vojska, ženijního vojska, logistiky apod.) Po jeho absolvování pokračuje 3 měsíční zdokonalovací odborný výcvik, po něm následuje zařazení k bojovému útvaru. Poddůstojnická škola trvá 9 měsíců, včetně základního vševojskového výcviku v aplikační škole pěchoty a základního a zdokonalovacího odborného výcviku v příslušné aplikační škole. Poddůstojnická škola připravuje vojáky pro výkon funkcí v hodnosti desátník a četař. Vstupními požadavky je střední vzdělání (vyučen v oboru), vojenské, fyzické a psychické schopnosti. Absolventi jsou připraveni pro výkon funkcí odpovídající staršímu specialistovi, vedoucímu specialistovi a zástupci velitele družstva (obsluhy, posádky). Rotmistrovské odborné kurzy absolvují v příslušné aplikační škole absolventi poddůstojnické školy. Kurzy v trvání 3 - 8 týdnů připravují absolventy pro konkrétní funkci a vojenskou odbornosti v hodnostech rotný, rotmistr a štábní rotmistr. Požadavky jsou stejné jako u poddůstojníků. 8

Příslušníci rotmistrovského sboru slouží jako velitelé družstev, zástupci velitelů čet, výkonní rotmistři, asistenti a vedoucí asistenti štábní či odborné služby. Praporčíci jsou kombinovaně připravováni v aplikačních školách a Vojenské akademii. Vstupními požadavky jsou úplné středoškolské vzdělání a vojenské, fyzické a psychické schopnosti. Praporčická škola Vojenské akademie zajišťuje všeobecnou vojenskou přípravu a příslušná aplikační škola přípravu v dané odbornosti. Příprava příslušníka praporčického sboru trvá 12 měsíců. Praporčíci však povinně nastupují do základních rotmistrovských funkcí. Vztah mezi praporčickým a rotmistrovským sborem je analogický vztahu mezi sborem vyšších a nižších důstojníků, kdy pro získání vyšší důstojnické hodnosti je nezbytné projít všemi stupni sboru nižších důstojníků. Současně musí existovat prostupnost se sborem nižších důstojníků, na který mohou aspirovat úspěšní praporčíci či rotmistři s úplným středoškolským vzděláním, kteří absolvovali praporčické vzdělání. Příprava důstojníků probíhá buď na Důstojnické škole Vojenské akademie nebo na Důstojnickém institutu University obrany. Vojenská akademie organizuje Důstojnickou školu, Praporčickou školu, základní, pokračovací a vyšší štábní kurzy, praporčické štábní kurzy a další školení. Ke studiu Důstojnické školy jsou přijímáni absolventi civilních středních škol s úplným středoškolským vzděláním, rotmistři a praporčíci s úplným středoškolským vzděláním. Budoucí důstojníci přicházející z civilu absolvují napřed 3 měsíce vševojskový výcvik s výcvikem mechanizované pěchoty, který je následován 9 měsíčním studiem akademie a 6 měsíčním kurzem na příslušné aplikační škole. Absolventi školy mohou zastávat funkce do hodnosti kapitána. V průběhu kariéry se u většiny z nich předpokládá získání nejméně bakalářského vzdělání na Univerzitě obrany. Působení důstojníků se středoškolským vzděláním je určitě věcí hodnou diskuse, ale měli bychom se k němu přiklonit. Umožňuje v prvé řadě průnik s praporčickým sborem. Motivuje poddůstojníky, rotmistry i praporčíky k růstu, delší službě, dalšímu akreditovanému i vojenskému vzdělávání. Také vytváří prostor pro kvalitnější personální práci prostřednictvím poskytování vysokoškolského vzdělání v průběhu kariéry.

9

Vysokoškolské vzdělání je možno získat na Univerzitě obrany. Ta se skládá z Technické fakulty, Fakulty společenských a ekonomických věd, Vojenského lékařského institutu, Institutu strategických a obranných studií a Důstojnického institutu. Veškeré obory současné Vojenské akademie Brno a Vysoké vojenské školy pozemního vojska jsou důsledně převedeny na úroveň plnohodnotného akreditovaného vzdělání srovnatelného s civilní vysokou školou. Univerzita obrany je vyňata z režimu vysokoškolského zákona zvláštním zákonem. Akademičtí funkcionáři univerzity i jednotlivých fakult a institutů jsou jmenováni ministrem obrany. Jmenovány jsou i akademický senát a vědecké rady. Výuka na univerzitě je součástí kariérního řádu profesionálních vojáků. Všechny technické obory jsou soustředěny s příslušnými katedrami do jediné Technické fakulty University obrany, která zajišťuje studium strojního, elektrotechnického, stavebního případně chemického inženýrství pro potřeby AČR. Obory jsou plnohodnotně srovnatelné s civilními vysokými školami. Mizí tak studium oborů jako inženýr - průzkumník apod. Technické obory a katedry jsou samozřejmě posunuty blíže k vojenským aplikacím a týkají se spíše specializací, které nelze studovat na civilních vysokých školách. Katedry s vojenskými obory jsou soustředěny do Důstojnického institutu. Ten zajišťuje studium vojenských předmětů pro studenty fakult University obrany a také důstojnické kurzy pro absolventy či studenty civilních vysokých škol. Studium Důstojnického institutu je velmi podobné současnému modelu přípravy vojenských lékařů, kteří jsou přijímáni ke studiu civilní lékařské fakulty a současně Vojenské lékařské akademie. Základ vzdělávání lékaře absolvují na civilní fakultě, VLA zajišťuje "doplňkové" vojenské obory. Vojenská lékařská akademie se bude transformovat do Vojenského lékařského institutu University obrany. Analogicky probíhá studium u technických oborů. Student je přijat ke studiu na Důstojnickém institutu a současně Technické fakultě. V tomto případě s rozdílem toho, že obě instituce jsou součástí téže vysoké školy. Technická fakulta poskytuje plnohodnotné "civilní" technické studium, byť zaměřené spíše na armádní aplikace, a Důstojnický institut zajišťuje výuku "doplňkových" vojenských oborů nezbytných pro kvalifikaci důstojníků. Jedná se však především o všeobecné vojenské obory, protože příprava pro konkrétní druh vojska a konkrétní vojenskou odbornost proběhne v příslušné aplikační škole po dosažení bakalářského vzdělání.

10

Důstojnický institut může pracovat i v kombinaci se studiem civilní vysoké školy, například při potřebě specialistů v oborech, které není možné zajistit Universitou obrany. Zde je model úplně totožný se současným i budoucím modelem přípravy vojenských lékařů. Bakalářské studium na počátku kariéry probíhá zpravidla na Technické fakultě, případně na civilní vysoké škole. Bakalářské studium v průběhu kariéry probíhá zpravidla na Fakultě společenských a ekonomických věd. Bakalářské studium je důsledně odděleno od magisterského či inženýrského. Probíhá zásadně trimestrálním způsobem. Studium na počátku kariéry je předcházeno tříměsíčním vševojskovým výcvikem a výcvikem mechanizované pěchoty. Vedle Technické fakulty je nezbytné vybudovat i Fakultu společenských a ekonomických věd. Je třeba opustit model, že co vysokoškolsky vzdělaný důstojník, to inženýr. Základem této fakulty jsou současné ekonomické a finanční obory, nově doplněné o obory psychologie, výchova a vzdělávání dospělých, politologie. Pro tuto fakultu by mělo být získáno i mezinárodně akreditované studium Master of Bussines Administration. Podíl důstojníků, kteří obdrží vysokoškolské vzdělání v bakalářském stupni na počátku kariéry by neměl přesáhnout 40 %. Drtivá většina ostatních důstojníků získá vysokoškolské vzdělání v průběhu kariéry do hodnosti kapitána. Magisterský či inženýrský stupeň je vyžadován od hodnosti plukovníka. I absolventi Fakulty společenských a ekonomických věd slouží ve velitelských a štábních funkcích ve všech druzích vojsk a vojenských odbornostech. Je tedy opuštěn model, kdy absolventi ekonomických a finančních oborů slouží pouze na štábních kancelářských pozicích, aniž projdou základními velitelskými posty na úrovni četa a rota. Institut strategických a obranných studií zajišťuje akademické kurzy (hodnost podplukovník), vyšší akademické kurzy (pro hodnost plukovník) a akademické kurzy generálního štábu (pro důstojníky generálního štábu od hodnosti majora výše). Vedle toho zajišťuje i vědecko výzkumnou činnost v oboru obranné a bezpečnostní politiky a strategických studií. Diskutabilní je otázka současného systému vojenských středních škol. Po zralé úvaze se navrhuje současný systém zachovat při posílení možnosti získání úplného středoškolského vzdělání v průběhu kariéry jako silného motivačního prvku. Předpokladem je ale samozřejmost, se kterou absolventi vojenských 11

středních škol nastupují do základních funkcí na úrovni hodnosti rotného a postupně stoupají až na praporčické funkce. Dalším důvodem je výrazné posílení zastoupení praporčíků ve štábních funkcích a v zabezpečovacích útvarech na úkor důstojníků.

Systém aktivních záloh Jako nezbytný doplněk plně profesionálních ozbrojených sil je nezbytné vytvořit systém tzv. aktivních záloh. Proto se součástí Armády České republiky stane i Sbor aktivních záloh. Příslušníci sboru pracují ve svých civilních profesích. Jsou pravidelně povoláváni k vojenským cvičením. Po dobu cvičení je na ně pohlíženo jako na vojáky z povolání a jsou podle toho i zabezpečeni. Vedle toho jsou i finančně motivováni pro službu ve sboru. V případě potřeby jsou povoláváni k aktivní vojenské službě u nás i v zahraničí. Po dobu výkonu vojenské služby jsou placeni a zabezpečeni oni i jejich rodiny stejným způsobem, jako vojáci z povolání. V období své služby jim nadále plyne jejich mzda v civilním povolání. Zaměstnavatel je povinen uvolnit příslušníka sboru pro výkon cvičení i případného operačního nasazení. Mzda vyplacená příslušníkovi sboru jeho zaměstnavatelem v době povolání na cvičení či k operačnímu nasazení je posuzována jako zaplacená záloha na daň z příjmu zaměstnavatele. Po dobu služby ve sboru je jeho příslušníkovi placena částka 500,- Kč měsíčně do jím zvoleného fondu penzijního připojištění. Příslušník má dále právo na využití vojenských zdravotnických zařízení pro sebe i své rodinné příslušníky. V případě operačního nasazení má příslušník v daném roce právo využít pro sebe i svou rodinu i služeb vojenských lázeňských a rekreačních zařízení. V posledním kalendářním měsíci je příslušníkovi sboru vyplacena v případě splnění všech podmínek a vojenských cvičení odměna v podobě tzv. kompenzační náhrady za službu ve Sboru aktivních záloh. Výše náhrady odpovídá 1,5 násobku průměrné čisté mzdy profesionálního vojáka v odpovídající funkci a hodnosti a její výše je stanovena zákonem. Náhrada nepodléhá zdanění ani platbě zdravotního a sociálního pojištění. Aktivní zálohy se dělí na povinné a dobrovolné. Povinné zálohy jsou tvořeny bývalými profesionálními vojáky, součástí jejichž kontraktu je i povinnosti služby v aktivních zálohách po dobu 5 let u poddůstojníků a 12

rotmistrů a 7 let u praporčíků a důstojníků. Závěr aktivní vojenské služby je věnován přeškolovacímu či zdokonalovacímu výcviku odpovídajícímu zařazení na konkrétní tabulku ve sboru. Dobrovolné zálohy jsou tvořeny civilisty, kteří se dobrovolně přihlásí do sboru a prodělají nezbytný základní výcvik a postupně i výcvik odborný. V prvním roce absolvují 6týdenní základní vševojskový výcvik. V dalších letech postupně absolvují nezbytný odborný výcvik. Příslušníci sboru jsou určeni ke službě buď v tzv. zařazené záloze, tj. ke konkrétní službě na konkrétní pozici a tabulce v konkrétní záložní jednotce nebo v tzv. náhradní záloze, do které jsou určení příslušníci sboru prodělávající základní vševojskový a odborný výcvik a další příslušníci nezařazení na konkrétní tabulky. Každoročně jsou příslušníci sboru povoláváni ke čtyřem víkendovým cvičením zahrnujícím vševojskový výcvik, týdennímu odbornému výcviku a dvoutýdennímu polnímu cvičení, tj. celkem 25 dní. Personální výdaje spojené s provozováním 30tisícového Sboru aktivních záloh (tedy příspěvek na důchodové připojištění a kompenzační náhrada) dosahují cca 1 mld. Kč. Další prostředky je třeba vynaložit v případě operačního nasazení aktivních záloh. Pro personální, administrativní a finanční zabezpečení sboru je zřízen Hlavní úřad Sboru aktivních záloh, který je součástí Velitelství teritoriálních sil a jejich operačního štábu. Ředitel úřadu podléhá náčelníkovi personální správy G-1. Jednotlivé jednotky aktivních záloh jsou podřízeny konkrétním taktickým a operačním velitelstvím. Z příslušníků sboru jsou vytvářeny či doplňovány následující jednotky předurčené pro Velitelství teritoriálních sil a Velitelství operačních sil: -

2 mechanizované brigády včetně 4 strážních ochranných praporů (SOP) obrněná brigáda včetně 2 SOP brigáda palebné podpory 3 ženijní, ženijně-záchranné a pontonové brigády brigáda podpory velení 3 letištní zabezpečovací a ochranné prapory pro vrtulníkovou brigádu brigáda logistické podpory zdravotnická brigáda dopravní brigáda brigáda NBC ochrany roty vojenské polní policie 3 letištní zabezpečovací prapory 13

- 5 letištních ochranných praporů, včetně jednotek PVO leteckých základen Struktura resortu Ministerstva obrany a Armády České republiky Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy ve věcech obrany a ozbrojených sil. Je místem koncepčního plánování a řízení obrany České republiky a místem strategického řízení ozbrojených sil. V jeho čele stojí ministr obrany. Vrchním velitelem ozbrojených sil je v souladu s Ústavou České republiky její prezident. Ozbrojené síly jsou tvořeny Armádou České republiky, jejíž součástí je i Hradní stráž. Vojenská kancelář prezidenta republiky je organizační složkou Kanceláře prezidenta, do které jsou vysíláni ke službě vojáci AČR. Součástí resortu Ministerstva obrany je Vojenská zpravodajská služba řízená jejím ředitelem, který je v přímé podřízenosti ministra obrany. Vojenská zpravodajská služba plní úkoly národní zpravodajské služby, je tedy jedinou ofensivní rozvědkou v ČR. V její kompetenci jsou i oblasti elektronického a signálního zpravodajství. Ve VZS slouží civilní zaměstnanci a vojáci AČR vyslaní ke službě do VZS. V jejím čele stojí voják v hodnosti brigádního generála, jeho 1. náměstkem je civilista, zpravidla s rozsáhlými zkušenostmi ze státní správy a diplomatické služby. Kontrarozvědná ochrana resortu obrany přechází, s výjimkou kontrarozvědné ochrany v prostoru operačního nasazení jednotek AČR, do kompetence BIS. Ministerstvo obrany jako integrovaný ústřední orgán státní správy je tvořeno Ústředním úřadem Ministerstva obrany v čele s náměstkem ministra generálním sekretářem ministerstva a Hlavním štábem ozbrojených sil v čele s jeho náčelníkem. Náčelník hlavního štábu odpovídá za vojensko-odborné řízení ozbrojených sil. Ústřední úřad a Hlavní štáb jsou důsledně budovány bez duplicit. Proti současnému postavení generálního štábu má Hlavní štáb ozbrojených sil výrazně posílené kompetence, především v oblasti personalistiky, logistiky, bezpečnosti a kontrarozvědné ochrany. Integrované ministerstvo má o třetinu nižší stavy proti současné situaci. Proběhne výrazná redukce podřízených úřadů, agentur a zařízení. Ústřední úřad tvoří civilní složku ministerstva a hlavní štáb složku vojenskou. Přejmenování generálního štábu má být návratem blížeji k prvorepublikové terminologii.

14

Prvním zástupcem ministra je 1. náměstek - státní tajemník, který je politicky jmenován. Náměstek ministra - generální sekretář je nejvyšší civilní úředník resortu. Jako svůj osobní štáb má ministr k dispozici kabinet ministra v čele s tajemníkem kabinetu. Ministr obrany má tedy pět přímých podřízených: státního tajemníka, generálního sekretáře, náčelníka Hlavního štábu, ředitele VZS a tajemníka kabinetu ministra. Ústřední úřad MO se člení na sekce: sekci obranné politiky, sekci vyzbrojování, sekci finanční, sekci prezidiální a sekci kontroly, inspekce a supervize. V čele sekce stojí její vrchní ředitel. Sekce obranné politiky v sobě zahrnuje následující odbory: obranného a krizového plánování, plánování zdrojů, obranné a bezpečnostní politiky, mezinárodního práva a legislativy. Vrchní ředitel sekce vyzbrojování plní úlohu národního ředitele pro vyzbrojování v rámci NATO (national armanent director). Jeho sekce zahrnuje odbory akviziční politiky, projektového managmentu, řízení výzkumu, vývoje a jakosti. V podřízenosti vrchního ředitele sekce vyzbrojování jsou i restrukturalizované vojenské technické stavy a Hlavní úřad pro standardizaci, katalogizaci a státní kontrolu jakosti. Finanční sekce v sobě zahrnuje odbory rozpočtu a finančního zabezpečení osob. Do podřízenosti jejího vrchního ředitele spadá i Hlavní finanční úřad a Vojenský úřad sociálního zabezpečení. Prezidiální sekce se skládá z odborů právního, zabezpečení a prezidiálního, jehož součástí je i malé osobní oddělení mající na starosti personalistiku civilních zaměstnanců v Ústředním úřadu a jeho přímo podřízených úřadech a zařízeních. Personalistika zbývajících civilních zaměstnanců a kompletní personalistika vojáků spadá do kompetence Hlavního štábu! V podřízenosti vrchního ředitele sekce je i Vojenský úřad právního zastupování, Úřad zabezpečení zahraničních aktivit a Úřad vztahů s veřejností. Sekce kontroly, inspekce a supervize zahrnuje odbory lidských práv, vojenské inspekce, ekonomické kontroly a supervize veřejných zakázek. Hlavní štáb ozbrojených sil se člení na inspektoráty v čele s inspektory, které se skládají z odborů v čele s přednosty.

15

J-1 Inspektorát personalistiky: personální, vzdělávací, školská, sociální politika, problematika tělesné přípravy a sportu. J-2 Inspektorát zpravodajství: problematika průzkumu, elektronického boje, psychologických operací, situační centrum. Neřídí však Vojenskou zpravodajskou službu! J-3 Inspektorát operací: problematika operačního plánování, pozemních a vzdušných sil, letecké služby pátrání a záchrany (SAR), mobilizační plánování, zeměpisná, geografická a topografická služba. J-4 Inspektorát logistiky: problematika správy majetku, infrastruktury, plánování a výstavby logistiky, nákupy materiálu a služeb, vojenské újezdy, lázeňská a rekreační zařízení. J-5 Inspektorát výcviku a doktríny: problematika analýzy vojenských trendů, válčiště a vojenských operací, otázky výcviku a doktríny jednotlivých druhů a složek vojsk či služeb. J-6 Inspektorát velení, řízení a spojení: problematika rozvoje systémů velení a řízení, komunikačních a informačních systémů, operačně-taktických systémů velení a řízení, bezpečnosti informací, šifrovací služba. J-7 Inspektorát vojenské zdravotnické služby: problematika zdravotnického zabezpečení, vojenské farmacie, veterinární služby. Inspektor řídí, navrhuje a koordinuje ústřední vojenskou lékařskou komisi, národní zdravotní styčné týmy (NMLT 1 a 2), ústav leteckého zdravotnictví a vojenské nemocnice Praha a Olomouc (ostatní vojenské nemocnice převést pod Ministerstvo zdravotnictví). J-8 Inspektorát vojenské policie a bezpečnosti: problematika vojenské policie a bezpečnostního úřadu. Inspektor je současně bezpečnostním ředitelem Ministerstva obrany. Inspektorát odborně řídí vojenskou polní policii, která je v podřízenosti jednotlivých operačních a taktických stupňů velení. Podléhá mu také Hlavní úřad vojenské bezpečnostní policie mající na starosti službu kriminální policie v resortu Ministerstva obrany a v podobě speciální složky také kontrarozvědnou ochranu v prostoru operačního nasazení jednotek AČR mimo území republiky. Jednotkám Armády České republiky velí dvě operační velitelství: Velitelství operačních sil a Velitelství teritoriálních sil. Obě velitelství jsou umístěna ve stejné posádce (Stará Boleslav).

16

Jednotky AČR jsou dále členěny na síly vysoké pohotovosti, síly nižší pohotovosti a dlouhodobě budované síly. Velitelství operačních sil má ve své podřízenosti drtivou většinu sil vysoké a nižší pohotovosti pozemních a vzdušných sil. Velitelství teritoriálních sil má ve své podřízenosti dlouhodobě budované síly, výcvikové jednotky a jednotky a zařízení logistické podpory, vojenskou administrativu a vojskovou zdravotní službu. Velitelství operačních sil současně plní při nasazení AČR mimo území ČR úkoly společného velitelství expedičních sil AČR, včetně zajištění logistické, zdravotnické, policejní či zpravodajské podpory expedičních sil. Veliteli operačních sil jsou podřízeny v mírové době velitelé kontingentů AČR zapojených do mírových, humanitárních a záchranných misí mimo území ČR. Štáb Velitelství operačních sil je tvořen jednotlivými správami: G-1 Personální správa G-2 Zpravodajská správa G-3 Operační správa (včetně vytváření operačního konceptu CONOP a operačního plánu OPLAN) G-4 Logistická správa G-6 Správa velení, řízení, spojení a informačních systémů Vedle tohoto "klasického" rozčlenění jsou zřízeny i další tři "atypické" správy: G-5 Správa civilně-vojenských vztahů CIMIC G-7 Správa vzdušných operací G-8 Správa aeromobilních a speciálních operací Správa G-5 řídí činnost CIMIC týmů v místě operačního nasazení jednotek AČR mimo území ČR. Správy G-7 a G-8 tvoří oddělitelné moduly. Správa G-7 řídí činnost jednotek vzdušných sil zařazených pod velitelství, včetně národního střediska vzdušné suverenity, řízení protivzdušné obrany státu a zapojení do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO a řízení letového provozu. Správa G-8 řídí činnost výsadkových, vrtulníkových, aeromobilních a speciálních jednotek. V případě potřeby může tvořit základní modul velitelství vyšší taktické jednotky lehkých sil divizního typu. Z tohoto modulu je vytvářen základ štábu divize lehkých sil, vznikne-li potřeba jejich nasazení.

17

Velitel operačních sil má vedle svého 1. zástupce a náčelníka štábu k dispozici i zástupce pro vzdušné operace, který v případě potřeby velí komponentům vzdušných sil zůstávajících na území ČR v případě nasazení operačních sil mimo území ČR a zástupce pro aeromobilní a speciální operace, který se stává v případě potřeby velitelem divizního uskupení lehkých sil. Základní bojovou složkou pozemních sil je obrněná divize (velitelství v Havlíčkově Brodě) složená ze 2 obrněných brigád, brigády palební podpory a divizního kompletu druhů vojsk. Nové označení obrněných jednotek je zavedeno pro útvary a svazky vyzbrojené tanky a bojovými vozidly pěchoty, aby byly odlišeny od mechanizovaných jednotek vyzbrojených pouze BVP či obrněnými transportéry. Divizní komplet je vytvářen ženijními, spojovacími, zdravotnickými, chemickými, průzkumnými a logistickými jednotkami ve velikosti praporu. V případě potřeby je možné divizní komplet doplňovat dalšími jednotkami (především mobilizačně vytvářenými), tak aby jeho struktura byla na míru šita konkrétní operaci. Podobně může být sestava divize doplněna komponenty lehkých sil podle požadavků konkrétní operace. Struktura obrněných brigád vyzbrojených tanky T-72 a BVP-2 je tvořena 3 obrněnými prapory složenými z tankových a mechanizovaných rot a roty palebné podpory (minometné, protitankové a protiletadlové čety), dělostřeleckého oddílu s třemi bateriemi samohybných kanónových houfnic a brigádního kompletu druhů vojsk ve velikosti rot (průzkumná, spojovací, logistická, protiletadlová, protichemická, ženijní). Jednotky brigádního kompletu mohou být podle požadavků konkrétní operace posíleny na příslušný odřad praporního typu (např. průzkumný, ženijní, logistický). Brigáda může být dle potřeby posílena i o další komponenty dělostřelectva či lehkých sil. Brigáda palebné podpory je tvořena dvěma oddíly samohybných kanónových houfnic (každý s třemi bateriemi a jednotkami velení, průzkumu a zabezpečení), oddílem tažených houfnic (vyčleňovaným pro uskupení lehkých sil), raketometným oddílem a dvěma protiletadlovými raketovými oddíly (každý s třemi bateriemi a prvky velení, vzdušného průzkumu a zabezpečení). Obrněné brigády (2. a 7.) jsou dislokovány v posádkách Strašice, Janovice, Písek, Přáslavice, Lipník, Hranice. Brigáda palebné podpory (1.) je dislokována v posádkách Jince a Slaný. Uskupení lehkých sil je tvořeno výsadkovou mechanizovanou brigádou, brigádou aeromobilních a speciálních operací a vrtulníkovou brigádou.

18

Výsadková mechanizovaná brigáda vznikne reorganizací brigády rychlého nasazení do podoby 3 monotypizovaných výsadkových mechanizovaných praporů vyzbrojených vzduchem přepravitelnými (váha do 18 t) kolovými obrněnými transportéry, každý s 3 výsadkovými rotami, rotou palebné podpory a rotou velení a zabezpečení. Dalšími jednotkami jsou dělostřelecký oddíl složený ze tří baterií tažených houfnic táže 105 mm a prvků velení, průzkumu a zabezpečení, prapor palebné podpory vyzbrojený kanónovými systémy ráže 90 - 105 mm na kolových obrněných transportérech, protitankovými a minometnými (120 mm) systémy, brigádní komplet druhů vojsk ve velikosti rot (ženijní, průzkumná, spojovací, logistická, apod.). Velitelství brigády bude dislokováno v Táboře, výsadkové mechanizované prapory v Táboře, Benešově a Bechyni (reorganizací 4. průzkumného praporu), prapor palebné podpory (reorganizací 4. ženijního praporu) a dělostřelecký oddíl v Bechyni, brigádní komplet v Táboře a Českém Krumlově (průzkumná rota). Brigáda aeromobilních a speciálních operací vznikne reorganizací 6. speciální brigády, 43. výsadkového mechanizovaného praporu a 33. základny vrtulníkového letectva. Bude složena ze 2 aeromobilních praporů (každý s 2 údernými výsadkovými rotami, 3 vrtulníkovými rotami a jednotami velení a zabezpečení), praporu průzkumu, rotou palebné podpory a skupinou speciálních operací, jejíž jednotky či celá skupina je od brigády oddělitelná. V mírovém stavu jsou vrtulníkové roty bitevních a transportních vrtulníků organizovány z důvodu výcviku a logistiky do vrtulníkové skupiny (16 bitevních a 12 transportních vrtulníků). Zásadou činnosti je vysoká pohyblivost a palebná síla úderných výsadkových rot, jejich přepravitelnost vrtulníky jedním koloběhem, robustní kapacita v oblasti průzkumu a elektronického boje, včetně bezpilotních průzkumných prostředků, úzká součinnost a spolupráce vojáků na zemi a vrtulníků. Základem praporu průzkumu jsou 4 průzkumné roty, z nichž 2 jsou vyčleňovány pro obrněnou divizi. Naopak, ze sestavy brigády podpory velení jsou pro potřebu brigády aeromobilních a speciálních operací vyčleňovány 2 roty elektronického boje a rota bezpilotních prostředků. Skupina speciálních operací bude tvořena střediskem velení, rotou speciálních sil, střediskem speciálního průzkumu, střediskem speciálních sil a střediskem logistické podpory. Prvky psychologických operací budou převedeny do inspektorátu zpravodajství hlavního štábu.

19

Brigádní komplet bude tvořen spojovací a logistickou rotou, rotou velení a rotou palebné podpory. Velitelství brigády bude dislokováno v Prostějově, stejně jako skupina speciálních sil, průzkumný prapor a část brigádního kompletu. Vrtulníková skupina bude dislokována v Pardubicích, aeromobilní prapory a rota palebné podpory v Chrudimi. Vrtulníková brigáda vznikne reorganizací zbývající části 33. základny vrtulníkového letectva a postupným doplňováním novými vrtulníky. Bude členěna na 2, a po doplnění dalšími stroji na 3, vrtulníkové skupiny. Každá bude mít vrtulníkový odřad složený z 3 - 5 rot bitevních, transportních a lehkých vrtulníků (12 - 20 vrtulníků v odřadu), prapor velení a zabezpečení a mobilizačně vytvářený letištní ochranný a zabezpečovací prapor. Posádku bude mít v Přerově. V podřízenosti Velitelství operačních sil bude dále brigáda podpory velení zahrnující spojovací jednotky nezbytné k zabezpečení činnosti velitelství a správ G-7 a G-8, jednotky elektronického boje, z nichž část je vyčleňována pro obrněnou divizi (2 roty), obrněné brigády (po 1 rotě), pro brigádu aeromobilních a speciálních operací (2 roty), jednotky bezpilotních průzkumných prostředků (2 roty vyčleněné pro obrněnou divizi a brigádu aeromobilních a speciálních operací) a provozní prapory. Výše popsané brigády jsou součástí sil vysoké a nižší pohotovosti. Šest obrněných praporů rotuje v šesti šestiměsíčních výcvikových periodách, z nichž jsou dvě periody v závěru celého cyklu vyčleněny pro síly vysoké pohotovosti. Dva obrněné prapory jsou tak operačně použity pro síly vysoké pohotovosti a čtyři prapory pro síly nižší pohotovosti. Zbývající části obrněných brigád a obrněné divize jsou zařazeny do sil nižší pohotovosti. Analogicky rotují i komponenty lehkých sil: 3 výsadkové mechanizované prapory, 2 aeromobilní prapory a prapor průzkumu brigády aeromobilních a speciálních operací. Dva prapory lehkých sil jsou tak zařazeny k silám vysoké pohotovosti, čtyři prapory k silám nižší pohotovosti. Skupina speciálních operací je součást sil vysoké pohotovosti, ostatní komponenty brigád lehkých sil jsou zařazeny do sil nižší pohotovosti. Letištní ochranné a zabezpečovací prapory vrtulníkových skupin jsou zařazeny k dlouhodobě budovaným silám. Vzdušné síly řízené správou G-7 Velitelství operačních sil se skládají ze 2 taktických leteckých křídel, křídla dopravního a speciálního letectva, protiletadlové raketové brigády a brigády velení, řízení a průzkumu. Na základně v Čáslavi bude umístěno taktické letecké křídlo tvořené 2 taktickými letkami nadzvukových letounů (24 kusů) a taktickou letkou 20

podzvukových letounů (12 kusů). Na základně v Náměšti budou umístěny 2 taktické letky podzvukových letounů (36 kusů) a výcviková letka podzvukových letounů (12 kusů) tvořící další taktické letecké křídlo. Křídlo dopravního a speciálního letectva na základně Pardubice bude tvořeno 2 - 3 letkami dopravních letadel a letkou pátrací a záchranné služby SAR. Vrtulníky budou ke křídlu zařazeny pouze v omezeném množství (do 6 kusů) pro účely přepravy ústavních činitelů a provoz 2 středisek SAR a 1 střediska letecké záchranné služby (detašovaná střediska Líně a Přerov). Výcvik na lehkých vrtulových letounech, lehkých dopravních letounech a lehkých vrtulnících bude zajištěn na základě ekonomické analýzy na komerčním principu mimo AČR. Výcvik pro taktické letouny zajistit na základě ekonomické analýzy u zahraničních partnerů. V případě neekonomičnosti výše navrhovaného řešení začlenit cvičné letky do křídla dopravního a speciálního letectva. Protiletadlová raketová brigáda bude vedle stávajících systémů KUB vybavena moderními systémy velení a řízení, novými mobilními protiletadlovými systémy pro velké výšky HSAM a novými systémy krátkého dosahu SHORAD. Umístěna bude v posádkách Slaný, Rožmitál, Strakonice. Brigáda velení, řízení a průzkumu bude vybavena systémy velení a řízení, informačními systémy, soustavou třídimenzionálních radarů včetně radarů dalekého dosahu a pasivními sledovacími systémy. Brigáda bude řídit činnost ve vzdušném prostoru v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany NATO. Z hlediska operačního použití budou do sil vysoké pohotovosti zařazeny: brigáda velení, řízení a průzkumu, letka nadzvukových letounů, letka podzvukových letounů, část sil SAR, protiletadlová raketová baterie. Ostatní jednotky jsou zařazeny do sil nižší pohotovosti. Letištní zabezpečovací a ochranné prapory, včetně PVO leteckých základen, jsou zařazeny do dlouhodobě budovaných sil. K nim jsou zařazeny i nezbytné chemické, ženijní a strážní jednotky. Velitelství teritoriálních sil má ve své podřízenosti dlouhodobě budované síly, výcvikové jednotky a jednotky a zařízení logistické podpory, vojenskou administrativu a vojskové zdravotnictví. Velitelství teritoriálních sil současně plní při nasazení operačních sil mimo území ČR úkoly společného velitelství sil na území ČR. Velitelství je tvořeno dvěma hlavními složkami: operačním štábem a štábem logistiky, každý se svým náčelníkem. 21

Operační štáb: G-1 Správa personální a vojenské administrace, včetně Hlavního úřadu Sboru aktivních záloh a Hlavního úřadu vojenské administrace G-3 Operační správa G-6 Správa velení, řízení, spojení, informačních systémů a zpravodajství Štáb logistiky: G-4 Správa logistiky včetně národních prvků logistické podpory. G-7 Správa vojskového zdravotnictví Velitel teritoriálních sil má tak k dispozici koncentrované zdroje pro podporu a zabezpečení operačního uskupení mimo území ČR, včetně logistické podpory, i pro ochranu a obranu důležitých objektů a prostorů na území ČR a podporu hostujících vojsk na území ČR. Výcvikové jednotky tvoří základ dlouhodobě vytvářených sil. Jsou řízeny operačním štábem Velitelství teritoriálních sil a strukturovány do podoby výcvikových brigád. Do podřízenosti operačního štábu velitelství jsou zařazeny výcvikové brigády složené zpravidla z praporu velení a zabezpečení včetně štábu brigády a 1 - 3 výcvikových praporů v podobě aplikačních škol či školních praporů. Každý výcvikový prapor je složen ze 2 - 4 výcvikových, zabezpečovacích a velitelských rot. Jedná se o následující jednotky: - Výcviková mechanizovaná brigáda (Stříbro, Podbořany) složená z praporu velení a zabezpečení, aplikační školy pěchoty (zabezpečuje základní vševojskový výcvik) a aplikační školy mechanizované pěchoty (zabezpečuje pokračovací výcvik mechanizované pěchoty, včetně protitankových a minometných jednotek). Válečně vytváří, po doplnění aktivními zálohami, 3 mechanizované prapory (z toho 2 z aplikačních škol), 2 strážní a ochranné prapory (SOP) a brigádní komplet druhů vojsk tvořící mechanizovanou brigádu. - Výcviková mechanizovaná brigáda (Jihlava) složená z praporu velení a zabezpečení, školního praporu Vojenské akademie a školního praporu Důstojnického institutu. Školní prapory jsou tvořeny posluchači Vojenské akademie a Důstojnického institutu Univerzity obrany. Jejich velení je tvořeno zkušenými důstojníky pozemních sil na úrovni praporu, rot i čet. V případě válečného rozvinutí posluchači odcházejí k jednotkám či dokončují podle potřeby výcvik a vzdělání. Velitelská a štábní struktura školních praporů vytváří po doplnění aktivními zálohami mechanizované prapory. 22

Válečně se vytváří po doplnění aktivními zálohami 3 mechanizované prapory, 2 SOP a brigádní komplet tvořící mechanizovanou brigádu. - Výcviková obrněná brigáda (Vyškov) složená z praporu velení a zabezpečení, aplikační školy pěchoty (zabezpečuje základní vševojskový výcvik), aplikační školy tankového a mechanizovaného vojska (kompletní výcvik posádek tanků, BVP a obrněných transportérů všech odborností a hodnostních sborů - řidiči, střelci, velitelé) a aplikační školy řidičů (centralizovaná ústřední armádní autoškola). Válečně se vytváří po doplnění aktivními zálohami 3 obrněné prapory, 2 SOP a brigádní komplet tvořící obrněnou brigádu. - Výcviková brigáda palebné podpory (Jince) složená z praporu velení a zabezpečení a aplikační školy dělostřelectva. Válečně vytváří 2 oddíly samohybných kanónových houfnic a smíšený oddíl palebné podpory složený ze 2 baterií tažených houfnic, raketometné baterie a protiletadlové raketové baterie. - Výcviková brigáda podpory velení složená z praporu velení a zabezpečení a aplikační školy spojovacího a elektronického vojska. Válečně vytváří po doplnění aktivními zálohami spojovací prapory, prapory elektronického boje a provozní prapory tvořící brigádu podpory velení. - Výcvikové ženijní a záchranné brigády složené z prvků velení a zabezpečení, aplikační školy ženijního vojska a 2 aplikačních škol záchranných jednotek. Po doplnění aktivními zálohami vytváří 2 ženijně - záchranné brigády složené z praporů ženijního vojska a skupin záchranných operací (Rakovník, Bučovice) a pontonovou brigádu. - Výcviková brigáda NBC ochrany založené na aplikační škole a praporu velení a zabezpečení, po doplnění aktivními zálohami vytvářející brigádu NBC ochrany. Dále operační štáb zabezpečuje z aktivních záloh vytvoření 3 letištních zabezpečovacích a ochranných praporů (pro vrtulníkovou brigádu) a 3 letištních zabezpečovacích praporů a 5 letištních ochranných praporů pro základny letectva, protiletadlovou raketovou brigádu a brigádu velení, řízení a průzkumu. Vytváří se i nezbytný počet rot vojenské polní policie, které jsou pak podřízeny jednotlivým velitelům na taktické a operační úrovni. Štáb logistiky Velitelství teritoriálních sil řídí stacionární prvky systému logistiky složení z logistických základen, multiskladů materiálu a ústřední opravárenské základny. Pro síly s vysokou a nižší pohotovostí jsou vytvořeny 23

národní prvky logistické podpory a logistické prostředky ve velikosti praporu logistiky. Vytvořena je výcviková brigáda logistiky s příslušnou aplikační školou. Z aktivních záloh je pak vytvořena brigáda logistické podpory a dopravní brigáda. Výcviková zdravotnická brigáda s aplikační školou vojskového zdravotnictví vytváří po doplnění aktivními zálohami zdravotnickou brigádu. Do sil s vysokou pohotovostí bude zařazena polní nemocnice a zdravotnický prapor. Do sil s nižší pohotovostí bude patřit velitelství zdravotnické brigády a vojenské nemocnice. Ostatní útvary, složky a nařízení vojenského zdravotnictví budou patřit do dlouhodobě vytvářených sil. K zásadní změně dojde u struktury vojenských správních úřadů a velitelství územní obrany. Současná struktura vojenských správních úřadů bude kompletně a bez náhrady zrušena. Územní vojenské správy jsou zrušeny a nahrazeny 13 rekrutačními středisky, především s praporčickým obsazením. Dále jsou zřízena 2 přijímací střediska v prostorech vojenských nemocnic v Praze a Olomouci zajišťující kompletně zdravotní, personální, finanční a administrativní procedury při přijímání nových vojenských profesionálů a příslušníků aktivních záloh. Činnost rekrutačních a přijímacích středisek je řízena správou G-1 operačního štábu Velitelství teritoriálních sil. Administrativní agendu aktivních záloh zabezpečuje Hlavní úřad Sboru aktivních záloh. Evidence lidských a materiálních zdrojů jsou získávány prostřednictvím informačních systémů v nezbytné míře pro obranu od orgánů veřejné správy. Tuto činnost zabezpečuje Hlavní úřad vojenské administrace. Ten také pracuje jako centralizovaný vojenský správní úřad I. stupně, propojený informačním systémem se všemi vojenskými posádkami a zařízeními a odtud také dostupný. Činnost vojenského správního úřadu II. stupně bude vykonávat správa G-1 operačního štábu Velitelství teritoriálních sil. Velitelství územní obrany a podřízené útvary budou bez náhrady zrušeny. Výcvikové brigády v podřízenosti Velitelství teritoriálních sil budou mít zpravidla se svými velitelskými a zabezpečovacími prvky a aplikačními školami druhů vojsk 600 - 700 osob, včetně frekventantů. Novým druhem jednotek budou strážní ochranné prapory cvičené k duálnímu použití. Primárně budou cvičeny k úkolům lehké pěchoty při obraně určených objektů a prostorů se zvláštním důrazem na výcvik pro boj v urbanizovaném, hornatém a zalesněném terénu. Sekundárně budou svým výcvikem a vybavením použitelné při plnění úkolů vojenské polní policie, tedy výkonu pořádkové a dopravní policie. 24

Strážní ochranné prapory budou elitními jednotkami vytvářenými z aktivních záloh, do kterých budou přednostně v rámci povinné zálohy zařazováni bývalí příslušníci průzkumných, výsadkových, aeromobilních a speciálních jednotek. Vojenská policie se bude členit na vojenskou polní policii, která plní úkoly dopravní a pořádkové policie a vojenskou bezpečnostní policii. Je v podobě organických čet a rot vojenské polní policie podřízena jednotlivým velitelům operačního a taktického stupně. Odborně je řízena Inspektorátem vojenské policie a bezpečnosti J-8 Hlavního štábu ozbrojených sil. V podřízenosti inspektorátu je Hlavní úřad vojenské bezpečnostní policie. Hradní stráž bude organickou součástí Armády České republiky. Její velitel bude podřízen veliteli pražské posádky. Výcvik a vybavení Hradní stráže bude analogický strážním a ochranným praporům, pouze bude vytvořena vojáky v aktivní službě. Její příslušníci budou především cvičeni k bojovým úkolům a budou také běžně operačně nasazováni. Parádní přehlídková činnost Hradní stráže bude pouze doplňkovým úkolem. Ostraha prezidentských sídel (Pražský hrad a zámek v Lánech) přejde pod Policii ČR. V mírovém stavu budou jednotky AČR dislokovány ve vojenských posádkách. Velitelem posádky je velitel nejvyššího stupně jednotky dislokované v posádce. Jsou-li takové jednotky dvě či více, velitelem je služebně starší důstojník v dané funkci. Menší vojenské útvary či zařízení netvoří samostatnou vojenskou posádku, ale tzv. vojenskou stanici, která je podřízena určené posádce a je jí také zabezpečovaná. Mizí tak absurdní stav, kdy je vojenská posádka tvořena např. pouze osazenstvem územní vojenské správy či skladu. Veliteli posádky je vedle štábu jeho jednotky podřízen i malý posádkový štáb. Štáb jednotky tak zabezpečuje pouze výcvikové a operační úkoly. Posádka je zřizována pouze v případě umístění jednotky minimálně odpovídající praporu. Menší jednotky a zařízení tvoří vojenskou stanici. Náčelník štábu posádky je v hodnosti kapitána či majora. Štáb posádky je malý a je založen hlavně na praporčících a rotmistrech. Má následující strukturu: P-1 Personální úsek: sociální program, rodinná podpora, vzdělávací a kvalifikační informace, psychologická služba, humanitární služba, duchovní služba, tělesná příprava, kultura

25

P-2 Bezpečnostní úsek: ostraha objektů, ochrana, pořádková a dopravní služba vojenské polní policie, bezpečnost P-3 Provozní úsek: stravování, zásobování, úklid P-4 Úsek ubytovací: ubytování, topení, stavební práce P-5 Úsek vztahů s veřejností: veřejnost, média, vztahy s občanským sektorem a orgány veřejné správy P-6 Úsek dopravy a spojů S výjimkou úseků P-1 a P-2 jsou ostatní úseky (včetně jejich vedení) obsazeny výlučně příslušníky praporčického sboru. Důstojníky jsou v úseku P-1 pouze ti příslušníci, u kterých je požadováno vysokoškolské vzdělání. V úseku P-2 je důstojníkem pouze jeho náčelník, který je současně náčelníkem vojenské polní policie posádky. Je-li jednotkou vojenské policie její rota, jsou důstojníky i velitelé čet.

Lidské zdroje Počet narozených (r. 1982) s rokem ukončení odvodu a povoláním (r.2001) je dnes 72 000 osob a poklesne na 62 000 v roce 2010 (pro ročník narození 1991). Vzhledem k počtu zdravotně způsobilých a žadatelů o civilní službu dojde k poklesu osob povolatelných do činné služby z 22 000 v roce 2001 na maximálně 17 000 v roce 2010. A to při značně optimistickém předpokladu, že nenastane procentuální nárůst zdravotně nezpůsobilých a žadatelů o civilní službu. Spíše lze reálně očekávat počet povolatelných mezi 12 – 15 000 osob. To vše jen zvyšuje nutnost vybudování plně profesionálních ozbrojených sil. Rozhodujícím prvkem se stane celková pověst ozbrojených sil a rekrutační politika. Rekrutace, výcvik a udržení kvalitních lidí budou klíčové. Porostou zvláště požadavky na vedoucí a řídící pracovníky, především na jejich široké spektrum znalostí, odbornost a pružnost. Moderní bojová technika bude klást zvýšené nároky na obsluhy, které budou muset ovládat i údržbu a opravy, jako je výměna bloků či diagnostika. K dispozici bude obrovské množství okamžitých informací, které velitelé budou muset být schopni zpracovat, vyhodnocovat, samostatně se rozhodovat a konat. Armáda nemůže klíčové lidi pro rozhodující funkce získávat zvenčí jako firmy v civilním sektoru, ale musí si je získat na počátku kariéry, vycvičit je, zvýšit jim kvalifikaci a pak je udržet. Proto si musí zachovat schopnost soutěžit na trhu práce. 26

Je nebezpečí, že pro armádu zůstanou jenom méně kvalifikovaní a kvalitní lidé. Proto se musí zvýšit motivace a přitažlivost i pro kvalitní personál, a to především v období ekonomické konjuktury. Vojenská kariéra musí zabezpečit určité jistoty, především zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce prostřednictvím rozvoje kvalifikace, vzdělání a dalších pracovních schopností. Pro řízení personalistiky bude zřízena Personální rada ozbrojených sil, které budou spolupředsedat státní tajemník a náčelník hlavního štábu. Dalšími členy rady budou generální sekretář, zástupci náčelníka hlavního štábu, inspektor personalistiky a velitelé operačních a teritoriálních sil. Úkolem rady je zabezpečit jednotnou personální politiku a strategii v celých ozbrojených silách, řízení personálních kariér od hodnosti majora a výše u důstojníků a praporčíka a výše u praporčického sboru. Rada dále eviduje kariéry od hodnosti kapitána u důstojníků (plus důstojníci v nižších hodnostech s VŠ vzděláním) a od hodnosti štábního rotmistra u rotmistrů a praporčíků. -

Základní rysy personální strategie: Struktura funkcí, hodností a odborností má být v souladu s velikostí a charakterem armády a také se změnou charakteru práce v armádě i v civilním sektoru. Struktura platů má odrážet množství a kvalitu skutečně vykonávané práce a dosaženou úroveň pracovníka. Struktura kariéry má mít schopnost reagovat na změnu potřeb armády i vojáka a pomoci mu s hledáním civilního zaměstnání. Zlepšit řízení kariéry tak, aby se efektivněji využily zdroje a udržela se motivace vojáka odborně a kariérně růst. Snažit se sladit požadavek na mobilitu vojáka s přirozenou potřebou strávit dost času s rodinou. Ženatí a ti co žijí s družkou, by měli mít stejná práva. Armáda musí být náročný, ale dobrý a férový zaměstnavatel. Musí dojít ke změně struktury hodností. Hodnost dává nositeli postavení a je sebeurčujícím bodem, kde jednotlivec v organizaci patří. Obecně zeslábla provázanost mezi zodpovědností a hodností, zejména ve štábních funkcích, kde vyšší hodnost neznamená vždy větší zodpovědnost. I v armádě se prosadí progresivní horizontální způsob řízení, který se prosazuje v civilním sektoru. Uvnitř struktury se nebude komunikovat pouze vertikálně, tedy velitel – podřízený, ale stále častěji horizontálně, kde budou komunikovat spolupracovníci bez ohledu na hodnost. Armáda se má také výrazně zmenšit, tím se zmenší i počet stupňů na vertikální struktuře. Velký počet hodností má také negativní vliv a odrazuje potencionální rekruty, 27

protože před ně staví dlouholeté překonávání mnoha mnohdy pouze formálních mezistupňů k dosažení nějakého postavení. Proti současnému stavu dojde ke znovuzavedení poddůstojnických pozic i pro profesionální vojáky. Budou zrušeny hodnosti nadrotmistra, nadpraporčíka a podporučíka. Hodnost čtyřhvězdičkového armádního generála nebude udělována s výjimkou: 1. Náčelníka hlavního štábu u válečně rozvinuté AČR. 2. Odchodu náčelníka hlavního štábu, který se zvláště významně zasloužil o AČR do výslužby. 3. Působení generála AČR ve strukturách NATO na pozici, která odpovídá čtyřhvězdičkovému generálovi. Jednotlivým hodnostem odpovídají následující typické funkce: Vojín Svobodník specialista Desátník starší specialista Četař vedoucí specialista, zástupce velitele (ZV) družstva Rotný asistent štábní (odborné) služby, velitel družstva Rotmistr starší asistent štábní (odborné) služby, ZV čety Štábní rotmistr vedoucí asistent štábní (odborné) služby, výkonný rotmistr roty Podpraporčík pracovník štábní (odborné) služby Praporčík starší pracovník štábní (odborné) služby Štábní praporčík vedoucí pracovník štábní (odborné) služby Poručík velitel čety, ZV roty Nadporučík důstojník štábu (odborné služby), ZV roty starší důstojník štábu (odborné služby), velitel Kapitán roty Major vedoucí důstojník štábu (odborné služby), náčelník štábu praporu, ZV praporu, náčelník skupiny Podplukovník velitel praporu, ZV brigády, náčelník štábu brigády, náčelník oddělení Plukovník velitel brigády, přednosta odboru, náčelník správy Brigádní generál ZV operačního stupně, náčelník štábu operačního stupně, inspektor hlavního štábu Generálmajor velitel operačního stupně, zástupce náčelníka hlavního štábu Generálporučík náčelník hlavního štábu

28

Stupni četa, rota, prapor, brigáda odpovídají dané stupně např. u dělostřelectva, letectva apod. V dlouhodobém horizontu (cca 15 let) by mělo dojít k další redukci hodností. K diskusi se nabízí například varianta: Sbor poddůstojníků svobodník, desátník, četař Sbor praporčíků rotný, rotmistr, praporčík Sbor důstojníků poručík, kapitán, major Sbor generálů brigadýr, divizní generál, armádní generál Zásadním principem musí být požadavek vzájemné prostupnosti hodnostních sborů, pouze s požadavkem na akreditované a neakreditované vzdělání a vojenské schopnosti. Struktura vojenských odborností musí být přehodnocena směrem k jejich nižšímu počtu a prosazení vícenásobných odborností a specializací, včetně příslušných kvalifikačních a vzdělávacích cest. Součástí rekrutační strategie by měl být i jednoznačný příslib armády každému vojákovi zvýšit si kvalifikaci uznávanou a využitelnou v civilním životě. V tzv. druhé fázi kariéry by měl platit princip získání o stupeň vyššího akreditovaného vzdělání nejméně před odchodem do zálohy. Důstojníci na středním a vyšším stupni řízení by měli mít možnost získat akreditované manažerské vzdělání (MBA). Zajímavost práce a uspokojení, výcvik a růst kvalifikace zvyšující cenu zaměstnance na trhu práce je dnes důležitější než perspektiva zaměstnání na celý život. Přesto se celá řada adeptů může rozhodnout pro delší setrvání ve službě. Rozhodnutí pro dlouhý závazek by však ze strany vojáka i armády mělo následovat až po několika letech zkušeností. Služební poměr by byl založen na třífázovém systému kariér. Všichni zájemci o službu, včetně důstojníků, by prošli vstupním závazkem, v průběhu kterého se můžou obě strany rozhodnout. První fáze: Délka vstupního závazku je 3 – 10 let v závislosti na poskytnutém akreditovaném a neakreditovaném vzdělání. Zpravidla je 3 – 5 let při neposkytnutí akreditovaného vzdělání a 8 – 10 let při jeho poskytnutí. V průběhu druhé poloviny první fáze by se obě strany rozhodly, zda mají zájem o pokračování služby. Druhá fáze: Na jejím konci by měl mít voják asi 40 let, aby byl ještě schopen najít uplatnění v civilním životě. Součet první a druhé fáze 29

by neměl překročit 15 – 20 let. Principem druhé fáze je poskytnutí nejméně o stupeň vyššího akreditovaného vzdělání, než s jakým osoba vstupovala do vojenské služby. Těm vojákům, kteří budou identifikováni Personální radou jako perspektivní pro vysoké funkce, bude možné nabídnout přechod do třetí fáze již po pěti letech fáze druhé. Třetí fáze: Vybraní důstojníci a praporčíci budou sloužit až do důchodu v 55 letech. Na konci fáze 1 a 2 by nevybraní vojáci opouštěli službu. Přesto by měla zůstat možnost prodloužit službu v těchto fázích o 3 roky v případě oboustranného zájmu. Při odchodu ze služby by byly vypláceny výsluhové náležitosti v podobě výsluhového příspěvku (stanoveného procentem z platu) nebo odbytného (stanoveného násobkem platu jako alternativa k výsluhovému příspěvku) a odchodného (násobek platu). Současný systém výsluhového příspěvku by byl modifikován. Motivuje totiž především vyšší důstojníky a praporčíky a nikoliv poddůstojníky a rotmistry. Není také dobře slučitelný s třífázovým modelem kariér. Modifikace výsluhového příspěvku by spočívala v konstrukci čtyř výsluhových bodů: 10,15, 20, 25 let služby. Nárok na výsluhový příspěvek by vznikl po 10 letech služby. Vždy mezi body by následoval mírný růst, po 15 letech větší skokový nárůst a po 20 letech menší skokový nárůst. Ten by také odpovídal maximální době pro druhou fázi kariéry. Nárůst příspěvku by končil po 25 letech služby na konečných 51%. Další finanční podpora bude vojákům po fázi 1 a 2 nabídnuta pro jejich rekvalifikaci, především po ukončení druhé fáze. V průběhu služby bude dále plně vyplácen příspěvek na bydlení diferencovaný podle posádky a konkrétní cenové mapy. Armáda dále bydlení nebude zajišťovat. K platu bude jako nezdanitelná kompenzace vyplácena po dobu služby částka 500 Kč měsíčně na vojákem určený penzijní fond připojištění a 1 500 Kč na určenou stavební spořitelnu či hypotéční banku při splácení hypotéčního úvěru.

30

Za zvážení stojí i myšlenka zvláštního fondu, umožňujícího poskytnutí půjček na bydlení, indexovaných pouze o výši inflace a splatné s odchodem do výslužby. Nutností bude i zavedení systému opětovného vstupu do armády pro bývalé kvalitní vojáky, pokud doba přerušení služby nepřesáhla 2 – 5 let, s možností pokračovat v původní hodnosti. Rekrutace by probíhala v rekrutačních střediscích a zapojeny by měly být i úřady práce (především poskytováním informací). Zapojení by měli být spíše mladší vojáci, především v rotmistrovských funkcích. Jsou schopni poskytnout náležitý vzor i srozumitelnější argumentaci pro mládež. Při přemístění vojáka by se mělo přihlížet k potřebám jeho rodiny. I v rámci rotace na funkcích a v posádkách je možné ji provádět v určitém geografickém okruhu, kdy není vyžadováno stěhování vojákovy rodiny. Přemístění by se mělo realizovat přednostně v době letních školních prázdnin. Úsek štábu posádky P-1 by měl poskytovat náležitou rodinnou podporu, pomáhat zajistit školy pro děti, zprostředkovat informace o možném zaměstnání pro manželku, pomoci s nalezením vhodného bydlení a stěhováním. Platový systém bude záležet na tom, zda se bude držet dosavadního jednotného tarifního systému pro státní správu. Při budování plně profesionálních sil by vzhledem ke specifickým požadavkům a nárokům nenalezitelným v ostatních částech státní správy, včetně bezpečnostních sborů (častá převelení, služby na rozkaz v zahraničí), bylo vhodnější mít vlastní armádní specifickou stupnici. Pokud by se nepodařilo tento požadavek prosadit, je nutné zákonem o vojácích z povolání zavést specifický systém kompenzačních, funkčních a hodnostních příplatků a plateb, které by umožnily držet průměrnou výši platu vojáka z povolání v cca o 30% vyšší hladině proti celostátnímu průměru. To v částkách roku 2001 odpovídá průměrnému platu profesionálního vojáka asi 18 000 Kč. Ovšem v dramaticky odlišné hodnostní a funkční struktuře, než dnes, kdy je průměrný plat vojáka z povolání asi 20 000 Kč. Platový systém by měl být dostatečně pružný, pouze slabě vázaný na hodnost, výkonnost musí naopak hrát klíčovou roli. 31

Služba musí být doplněna kvalitní zdravotní péčí, dostatkem času a zdrojů pro služební tělovýchovu, sport a rekreaci. Pro vojáky musí být vytvořena možnost dobrovolného zvyšování všeobecné vojenské kvalifikace cestou dobrovolných kurzu přežití, sebeobrany, tělesné přípravy, paravýcviků, ženijních a dalších speciálních disciplín podle vlastního zájmu a možností armády. Zvláštní pozornost je nutné věnovat vojenské službě žen. Ženy je třeba motivovat, armáda se jim musí plně otevřít. Zásadním principem musí být pravidlo: Žádná privilegia, žádná diskriminace. Musí být odstraněny umělé bariéry i předsudky. Cílem by mělo být až 20% zastoupení žen v plně profesionální armádě. Podle resortního empirického průzkumu tvoří 1/6 studentů vysokých vojenských škol ženy. Tento průzkum dále uvádí: „Ukazují se zřetelně lepší výchozí výsledky žen ve věku do 25 let v 1/3 ukazatelů. Vojákyně jsou podstatně lépe hodnoceny nejen v kultivovanosti projevu, ve vojenském vystupování a vnější upravenosti, ale i co do odpovědnosti, spolehlivosti, vytrvalosti, schopnosti ovlivňovat mezilidské vztahy a tělesné zdatnosti ( při respektování rozdílných tělovýchovných norem výkonnosti mužů a žen). Muži v žádném z kritérií ženy průkazně nepředstihují. Ve skupině věkového rozmezí 26 až 30 let dochází k výrazným změnám. Ženy si své přednosti uchovávají, muži je však předstihují v kvalitě rozhodování, tvůrčím přístupu, odbornosti, schopnosti vést podřízené, psychické odolnosti, zdravé ctižádosti a profesionalitě, což zřejmě souvisí s funkčním postupem mužů a nárůstem jejich zkušeností. V porovnání se ženami, které v tomto i pozdějším věku funkčně stagnují a odcházejí na mateřské dovolené, se muži prosazují stále výrazněji natolik, že zhruba od věku 36 let, s výjimkou trvale lepší kultivovanosti projevu žen, je výkon jejich kvalit hodnocen nadřízenými vesměs pozitivněji.“ Z uvedených fakt je zřejmé, že při stejných šancích a možnostech by si ženy zachovaly lepší hodnocení mnoha služebních parametrů i v ostatních letech služby. Muži předstihují své ženské protějšky teprve díky mateřství a bariéře proti postupu žen do vyšších a náročnějších funkcí. Pro doplnění uvádíme dvě skutečnosti: 1. Šest zemí NATO (Belgie, Kanada, Dánsko, Norsko, Nizozemsko a Španělsko) nemají žádná omezení žen v bojových jednotkách.

32

2. Například v roce 1999 bylo mezi 10 nejlepšími absolventy Námořní akademie USA polovina žen, přestože tvořily jen 15% studentů. Za úvahu stojí i zřízení institutu tzv. dobrovolné služby vedle služby vojáka z povolání. Ta by umožnila vstup do armády a výcvik po dobu 6 – 24 měsíců zájemcům z řad mládeže do 25 let. Dobrovolnikům by byla zajištěna strava, bydlení a zákonem dané služné. Absolvoval by standardní výcvik s možností přechodu do Sboru aktivních záloh či později i do služebního poměru vojáka z povolání. K tomuto dobrovolnému výcviku by armáda organizovala vzdělávací aktivity zajišťované z externích zdrojů v oblasti středoškolského studia a přípravy ke studiu na vysoké škole. Dobrovolná služba doplněná těmito „doučovacími aktivitami“ by mohla představovat vhodnou alternativu např. pro středoškoláky, kteří neuspěli při přijímacím řízení na vysoké školy a hledají vhodné překlenutí a zabezpečení do příštích přijímacích zkoušek. Tato služba by mohla být také východiskem pro řadu lidí při problémech na trhu práce, které se týkají často lidí bez praxe. Řada z absolventů dobrovolné služby by se pak rozhodla pro službu vojáka z povolání. Personální struktura armády by se skládala z 38 000 profesionálních vojáků, z toho 5 000 důstojníků, 8 000 praporčíků, 8 000 rotmistrů a 17 000 poddůstojníků a vojínů. Vojáky by podporovalo 5 000 civilních zaměstnanců. Rekrutace z civilní sféry by byla motivována náborovým příspěvkem, který by jen nekompenzoval v civilních školách získané středoškolské a vysokoškolské vzdělání, ale odrážel by svou výší i potřebnost určité odbornosti pro armádu. Náborový příspěvek by tak odrážel i situaci na trhu práce. Mohl by být nahrazen i studijním stipendiem. Při zpracování této části byly použity materiály Centra personálního marketingu HPÚ MO a studie britského ministerstva obrany.

Finanční a materiálové zdroje Pro vybudování plně profesionální armády je nutné udržovat výdaje na obranu minimálně ve výši 2,2 % HDP. Jakýkoliv pokles pod tuto hranici činí z profesionalizace ozbrojených sil naprostou chiméru. 33

Podle pracovní predikce ministerstva financí z října 2000 je možné provést následující odhad výdajů na obranu /v mld Kč/: 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Běžné ceny 45,1 47,1 50,3 54,0 58,7 64,3 70,5 77,3 84,6 91,6 98,3

Stálé ceny 2001 45,1 44,9 46,1 47,6 49,7 52,3 55,1 58,0 61,0 63,8 66,5

Je reálné očekávat, že personální výdaje včetně pojistného, příplatků, platů, důchodů a sociálních dávek se budou pohybovat okolo 50 % výdajů na obranu. Investiční výdaje je nutné dlouhodobě držet minimálně ve výši 20 % výdajů na obranu. V cenách roku 2001 a úrovni platů profesionálních vojáků ve výši 18 tis. Kč a občanských zaměstnanců ve výši 12.800 Kč, počtu 38 tisíc vojáků a 5 tisíc občanských zaměstnanců a plánované struktuře příplatků a kompenzací by dosahovaly personální výdaje téměř 25 mld. Kč, což je více než 50 % všech výdajů na obranu. V uvažovaném modelovém výpočtu by v cenové a mzdové hladině roku 2001 byly personální výdaje v následující struktuře /v mld. Kč/: Platy Pojistné + FKSP Aktivní zálohy Zahraniční mise Sociální dávky Důchody Důchodové připojištění

9,72 3,60 1,00 0,50 2,50 4,00 0,90 34

+ stavební spoření Přídavek na bydlení

2,28

Vzhledem k navrhovanému platovému, personálnímu a výsluhovému systému je odhad nárůstu sociálních dávek v podobě výsluhového příspěvku, odchodného a odbytného zvýšen o cca 80 % proti současnému stavu, odhad nárůstu objemu vyplácených důchodů je zvýšen o cca 40 % proti dnešnímu stavu a průměrná výše přídavku na bydlení stanovena ve výši 5000,- Kč. Omezení rozsahu infrastruktury o 50 %, větší koncentrace posádek, úplný odchod nebo minimalizace přítomnosti armády ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc) s vyšší cenovou hladinou, např. cen za bydlení, zrušení nákladů na vojáky základní služby (potraviny, prádlo, oděv, obuv, hygiena), zrušení či restrukturalizace příspěvkových organizací (vojenské nemocnice, vojenské technické ústavy, vojenský bytový fond) přinese roční úspory odhadnutelné na minimálně 4 mld Kč ročně. V oblasti investic a modelového rozpočtu roku 2001 znamená vyčlenit částku asi 9 mld. Kč, což umožňuje financovat dva větší projekty po cca 3-4 mld. ročně a 1-3 mld. Kč ročně mít vyčleněné na menší projekty a modernizaci infrastruktury. Případný nákup zbrojních systémů na splátky je možný za podmínky, že doba splácení bude kratší než doba morálního zastarání či životnosti zbrojního systému. Výrazná redukce infrastruktury a opuštění řady posádek musí probíhat podle následující strategie: 1. Minimalizovat či zcela zrušit přítomnost AČR ve velkých městech (Praha,Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc). 2. Přednostně udržovat posádky v menších městech. 3. Každou operační brigádu soustředit do pokud možno maximálně 3 posádek, výcvikovou brigádu do 1-2 posádek. 4. Jednotlivé brigády (hlavně operačních sil) se snažit koncentrovat do vzájemně bližších posádek. 5. Přednostně udržovat posádky v blízkosti výcvikových prostorů. 6. Při výběru posádek nebrat v úvahu pouze aktuální stav investic a modernizace, ale použít metodu life-cycle cost s časovým horizontem celkových investičních a provozních nákladů alespoň 30 let. 35

7. Po dosažení cílové velikosti AČR považovat posádky na 30 let za neměnitelné a definitivní.

Etapy profesionalizace ozbrojených sil Předpokladem profesionalizace AČR je výrazná restrukturalizace a zmenšení resortu ministerstva obrany. Znamená omezení infrastruktury o 50 % proti současnému stavu a snížení počtu osob na 38 tisíc vojáků a 5 tisíc občanských zaměstnanců. Výstavba plně profesionální armády by měla být prováděna ve dvou etapách: 1. etapa snižovací a) Snížení počtů na 45 tisíc vojáků (v tom 18 tisíc vojáků z povolání) a 10 tisíc občanských zaměstnanců, tomu odpovídající snížení rozsahu vojenské infrastruktury. b) Snížení počtů na 40 tisíc vojáků a 6 tisíc občanských zaměstnanců. V krocích a) a b) je stále zachována základní vojenská služba. V kroku b) je však počet důstojníků snížen na 6 tisíc osob. Armáda a resort ještě s vojáky základní služby dosáhne téměř cílové velikosti a cílové struktury. c) Postupná profesionalizace sil vysoké a nižší pohotovosti. Investiční prioritou této snižovací etapy budou investice do infrastruktury, především do ubytovacího fondu. Pro každou reorganizovanou či redislokovanou jednotku musí být zpracován konkrétní transformační projekt popisující, kdo převezme úkoly jednotky, co se stane s personálem, technikou a nemovitostmi, transformační projekt popisující případné převzetí úkolů, personálu či techniky a postup profesionalizace bude vypracován i pro nereorganizované jednotky, útvary či instituce. 2. etapa transformační a) Dokončení profesionalizace sil vysoké a nižší pohotovosti. b) Profesionalizace zbývajících sil v podřízenosti Velitelství operačních sil. Zrušení územních vojenských správ a velitelství územní obrany, dosažení počtu 38 tisíc vojáků a 5 tisíc občanských zaměstnanců. c) Profesionalizace zbývají části ozbrojených sil. d) Vytvoření systému aktivních záloh.

36

Všeobecná branná povinnost nebude zrušena. Základní vojenská služba přestane být vykonávána, branci nebudou odváděni a povoláváni. Odvodová řízení budou zrušena. Pro účely evidence bude Hlavní úřad vojenské administrace využívat civilní evidence od orgánů veřejné správy. V případě krizového nebo válečného stavu můžou být započata odvodová řízení, registrace či povolávání branců k výcviku. Etapy 1 a 2 mohou proběhnout v časovém horizontu cca 6 let od politického rozhodnutí. Je třeba otevřeně říci, že transformační náklady budou značné. Výrazná redukce rozsahu vojenské infrastruktury bude mít dopad na ekonomickou a sociální situaci v celé řadě obcí a měst. Snížení a restrukturalizace personálu povede v tomto časovém horizontu k propuštění asi 25 tisíc osob se všemi sociálními dopady. Proto musí být součástí snižovací a transformační etapy rozsáhlý a propracovaný sociální a rekvalifikační program. Opačným úkolem bude rekrutace, výcvik, vzdělání a udržení potřebného personálu. Bude nezbytná i jeho sociální stabilizace. Proto bude nutné jasně, otevřeně a především věrohodně deklarovat, že probíhající snižovací a transformační etapa je konečná, a následujících 20-30 let nebude žádná zásadní reorganizace a redislokace probíhat, samozřejmě s výjimkou dramatické změny strategické a bezpečnostní pozice naší země. O to více bude záležet na široké politické shodě. Po celou zmenšovací a transformační etapu bude kladen důraz především na lidský potenciál v ozbrojených silách a jeho kvalitu, výcvik, kvalifikaci, vzdělání, motivaci a všestranné sociální a personální zabezpečení.

Závěr V průběhu 90. let docházelo k poklesu absolutního počtu odvedenců i procenta mladých mužů, kteří absolvují základní vojenskou službu. Tento trend pokračuje i v této dekádě a činí armádu založenou na základní vojenské službě ve druhé polovině dekády nerealizovatelnou. V současné době má základní vojenská služba také výrazný diskriminační a selektivní charakter, který ji dělá nespravedlivou. Vstup České republiky do NATO společně s Polskem a Maďarskem a charakter vojenských i nevojenských hrozeb vede k velmi nízké 37

pravděpodobnosti, že AČR bude provádět své operace na našem území. Naopak, prudce vzrostla pravděpodobnost operací mimo území ČR. Moderní zbraňové systémy založené na elektronice a informačních technologiích, sofistikované zbraně, moderní válčiště vyžadující samostatné a iniciativní rozhodování i na nejnižších stupních vedou k velkým nárokům na kvalifikaci, vzdělání a dlouhodobý výcvik personálu. Všechny předchozí důvody vyžadují vybudování výrazně menší, ale plně profesionální armády připravované pro široký rejstřík válečných i neválečných operací, s důrazem na flexibilitu, mobilitu, rozmístitelnost a dlouhodobou udržitelnost v prostoru operace. Ozbrojené síly však budou přednostně cvičeny pro intenzivní válečný střet. Výcvik k dalším úlohám bude až sekundární. Armáda bude mít 38 tisíc vojáků a 5 tisíc civilních zaměstnanců. Dojde k výrazné redukci rozsahu infrastruktury, počtů bojové techniky i personálu. Základní druhy vojenské techniky by neměly překročit následující počty: tanky 180, bojová vozidla pěchoty a obrněné transportéry 800, dělostřelecké systémy 400, bitevní vrtulníky 50 a bojová letadla 90. Plně profesionální ozbrojené síly jsou dosažitelné v časovém horizontu 6 let za 2,2 % HDP. Míru investic je třeba držet minimálně na úrovni 20 % výdajů na obranu, personální výdaje přesáhnou 50 % výdajů. Nezbytnou podmínkou vybudování plně profesionálních sil je vytvoření personálního systému, založeného na motivaci, kvalifikaci a zabezpečení. Musí být vybudován systém pro rekrutaci kvalifikovaného, fyzicky a duševně zdatného personálu a jeho udržení v ozbrojených silách. Systém se musí soustředit na vzdělání a kvalifikaci, penzijní opatření, sociální a zdravotní zabezpečení a kvalitu života. Musí být vytvořen Sbor aktivních záloh. Jedním z rekrutačních zdrojů se musí stát i ženská populace. Počet žen v armádě by měl dosáhnout až 20 %. Armáda musí vytvořit férové prostředí bez předsudků a umělých bariér. Budování plně profesionálních ozbrojených sil vyžaduje silnou politickou a veřejnou podporu. Bude to nelehká cesta s řadou ekonomických a sociálních dopadů. Vyžaduje kvalifikované vedení a jasnou představu o budoucnosti armády a resortu ministerstva obrany. Toto memorandum k tomu chce přispět.

38

39