Meandry Ploučnice u Mimoně

Plán péče o přírodní památku

Meandry Ploučnice u Mimoně na období 2014 – 2023 (návrh na vyhlášení)

DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie

2013

Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období 2014-2023

Obsah: 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ....................................................................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje ........................................................................................................................................ 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................................................. 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .................................................................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .................................................................................................................... 6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................................................................. 7 1.6 Kategorie IUCN .......................................................................................................................................................... 7 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................................................................. 7 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................................................................ 13 1.9 Cíl ochrany ................................................................................................................................................................ 14 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ........................................................................ 15 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................................................................. 15 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ..................................................................................................................................................................... 20 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................................................................. 21 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ............................................................................. 21 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup .... 23 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .............................................................. 23 3. Plán zásahů a opatření ..................................................................................................................................................... 24 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ........................................................................ 24 Rámcové směrnice péče o nelesní plochy ....................................................................................................................... 25 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ......... 27 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ....................................................................................................................... 27 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .............................................................................. 27 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .............................................................. 28 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ......................................................................................................................... 28 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území .................................................................... 28 4. Závěrečné údaje............................................................................................................................................................... 29 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ...... 29 4.2 Použité podklady a zdroje informací ......................................................................................................................... 30 4.3 Seznam používaných zkratek .................................................................................................................................... 32 4.4 Plán péče zpracoval: .................................................................................................................................................. 32 5. Přílohy ............................................................................................................................................................................. 33

2


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo ÚSOP: kategorie ochrany: název území:

přírodní památka Meandry Ploučnice u Mimoně

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Liberecký Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Mimoň, Ralsko Boreček, Hradčany nad Ploučnicí, Mimoň

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Boreček (918407) Číslo parcely podle KN

5/1 5/2 6 9/1 9/2 9/3 23/4 26/1 26/2 36/3 (část) 37 38 39 (část) Celkem

Číslo Druh pozemku podle KN parcely podle PK nebo jiných evidencí Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha

Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra podle KN vlastnictví parcely celková podle KN

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

(m2)

Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Manipulační plocha Manipulační plocha

12 3 12 12 3 3 12 3 12

1277 877 103 17175 636 1229 2895 17400 6996

1277 877 103 17175 636 1229 2895 17400 6996

Ostatní plocha

silnice

1

5374

2870

Ostatní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha

Jiná plocha

3 3 6

137433 5259 1602

137433 5259 1020 195170

Dráha/

Katastrální území: Hradčany nad Ploučnicí (918423) Číslo parcely podle KN

310 311 312 313 (část) 314 (část) Celkem

Číslo Druh pozemku podle KN parcely podle PK nebo jiných evidencí



(m2)

Vodní plocha Vodní plocha Vodní plocha

rybník Zamokřená plocha Zamokřená plocha

3 6 6

4028 3916 1808

4028 3916 1808

Vodní plocha

rybník

3

25381

24834

Ostatní plocha

Jiná plocha

6

175626

168321 202907

3


Katastrální území: Mimoň (695254) Číslo parcely podle KN

4187 4197/3 4280 Celkem

Číslo Druh pozemku podle KN parcely podle PK nebo jiných evidencí Vodní plocha Vodní plocha Vodní plocha



(m2) rybník Zamokřená plocha Zamokřená plocha

108 108 108

2191 40521 54140

2191 40521 54140 96852

Ochranné pásmo: Katastrální území: Boreček (918407) Číslo parcely podle KN

1 (část) 2 3 4 7/1 8 10 11/1 12 13 14 (část) 15 16 18 19 (část) 22 (část) 23/1 (část) 23/2 23/3 23/5 23/6 23/7 23/8 23/11 23/12 23/13 23/14 23/17 27 28 (část) 29 (část) 30 (část) 31/1 (část) 31/3 (část) 35/1 (část) 36/3 (část) 39 (část) 40/1 (část) 78 (část) 81 (část) 82/1 (část) 82/5 (část)




(m2)

Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří

7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 7 12 7 7 7 7

2833 386 545 141 141 24 257 179 24 116 1895 164 104 277 443 584

750 386 545 141 141 24 257 179 24 116 70 164 104 277 420 562

Ostatní plocha

Jiná plocha

7

27270

16595

Ostatní plocha Ostatní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha

Jiná plocha Jiná plocha

silnice

12 7 12 7 7 7 7 7 7 7 1 1 19 19 1

948 1916 18 242 18 23 91 91 91 91 721 1648 3650 197 6276

948 1916 18 242 18 23 91 91 91 91 721 1648 3650 50 659

Ostatní plocha

Jiná plocha

1

2474

1481

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

7

1338

572

3

11053

2514

Manipulační plocha

Ostatní komunikace silnice Jiná plocha

Lesní pozemek Ostatní plocha

Jiná plocha

1

5374

2077

Ostatní plocha

Dráha

6

1602

278

3

252410

40894

Lesní pozemek Vodní plocha Ostatní plocha

Zamokřená plocha Ostatní komunikace

3 1

43361 1263

8796 300

Ostatní plocha

Jiná plocha

4

16404

1068

Ostatní plocha

Jiná plocha

40

7456

422

4

Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období 2014-2023 Číslo parcely podle KN

86 (část) 94 (část) Celkem

Číslo Druh pozemku podle KN parcely podle PK nebo jiných evidencí Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha



(m2) Jiná plocha

40 1

172 1276

33 68 89515

Katastrální území: Hradčany nad Ploučnicí (918423) Číslo parcely podle KN




(m2)

12/1 (část) 27/1 (část) 27/2 (část)

Lesní pozemek

6

38410

2486

Lesní pozemek

6

36927

18188

Lesní pozemek

117

1308

1024

28 (část)

Vodní plocha

6

7166

3609

30 (část) 302 (část) 305/1 (část) 305/2 (část) 307 308 309 (část) 314 (část) 315 (část) 332 (část) 434/7 (část) 434/9 (část) 445 (část) 446 447 (část) 448 (část) 450 (část) 451 452 453 (část) 454 (část) 455 (část) 456 (část) 457/1 (část) 649/1 (část) 843 (část) Celkem

Lesní pozemek

6

101173

457

38

11884

1196

6

2577

239

38

3095

965

Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří

38 38

14 43

14 43

Lesní pozemek

6

20897

9746

Lesní pozemek

6

175626

1607

Lesní pozemek

6

80325

19272

Ostatní plocha

Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Jiná plocha

Lesní pozemek Ostatní plocha

Jiná plocha

Ostatní plocha

dráha

9

8735

335

Ostatní plocha

Jiná plocha

6

6746

81

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

6

2839

243

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

9

2901

653

1

66

66

6

2218

986

Lesní pozemek

6

138080

55433

Zastavěná plocha a nádvoří

9

30

22

Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří

9 9

21 30

21 30

Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha

Jiná plocha

Ostatní plocha

Jiná plocha

6

6739

3232

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

9

1187

233

Ostatní plocha

Jiná plocha

6

6244

70

Ostatní plocha

silnice

3

7439

786

6

272290

74

Lesní pozemek Vodní plocha

Zamokřená plocha

6

10549

2874

Vodní plocha

rybník

3

100954

663 124648

5


Katastrální území: Mimoň (695254) Číslo parcely podle KN

4140 (část) 4182

Číslo Druh pozemku podle KN parcely podle PK nebo jiných evidencí Vodní plocha

4183 4184 (část) 4185 (část) 4186 4189 (část) 4190 4191 (část) 4192 (část) 4193 (část) 4194 4195 (část) 4196 4197/1 (část) 4197/2 (část) 4270 (část) 4276/1 (část) 4279 (část) 4281 (část) 4282 (část) 4283 (část) Celkem

Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra podle KN vlastnictví parcely

Výměra parcely

celková podle KN

v ZCHÚ (m2)

(m2) Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené

Vodní plocha

897 40796

793

897 204

204

Trvalý travní porost Trvalý travní porost

1319 1319

749 18031

749 9491

Zastavěná plocha a nádvoří

109

15260

5620

2026 109

163 928

163 450

109 108

1521 71484

1521 75

Ostatní plocha Ostatní plocha

Neplodná půda Ostatní komunikace

Zastavěná plocha a nádvoří Lesní pozemek Ostatní plocha

Ostatní komunikace

109

291

73

Ostatní plocha

Ostatní komunikace

109

999

508

109 109

62 3888

62 3776

Zastavěná plocha a nádvoří Zahrada Zastavěná plocha a nádvoří Vodní plocha

Zamokřená plocha

109 108

412 31508

412 177

Vodní plocha

Zamokřená plocha

1900

17255

2097

2123

187176

1048

1909

19119

1222

Trvalý travní porost

10002

7171

5104

Lesní pozemek

108

30672

10800

311

242

218

136

Orná půda Vodní plocha

Zamokřená plocha

Vodní plocha

Koryto vodního toku 2609 přirozené nebo upravené 2123

Trvalý travní porost

44723

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma OP plocha v ha 16,3

Způsob pozemku

lesní pozemky

PP (viz příloha M1) plocha v ha 0,7

vodní plochy

13,1

2,1

zamokřená plocha

Druh pozemku

využití PP plocha v ha 0,4

rybník nebo nádrž vodní tok trvalé travní porosty

1,6

orná půda

0,1

0,1

6


ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 35,6

0,4 neplodná půda

4,2

ostatní využití zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

způsoby 35,6

1,3 49,4

26

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Natura 2000: 100 % v EVL Horní Ploučnice (CZ0513506)

1.6 Kategorie IUCN Kategorie IUCN není určena. Navrhovaná kategorie: IV.- Řízená rezervace - Území pro management stanovišť/druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů. Cílem managementu je zabezpečit a udržovat specifická stadia stanovištní sukcese, potřebná pro ochranu preferované druhové skladby, nebo hmotné přírodní útvary prostřednictvím periodického managementu stanovišť. Tento typ managementu je také používán pro nárůst biodiverzity preferovaných biotických společenstev.

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Navrhujeme uvést pro nově vyhlašovanou přírodní památku následující předmět ochrany: Meandrující neregulovaný tok Ploučnice s navazujícím komplexem mokřadů a populace vzácných druhů organizmů na tato přírodní stanoviště vázané, zejména populace klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), modráska očkovaného (Phengaris teleius), ohniváčka černočárného (Lycaena dispar), lososa obecného (Salmo salar) a vydry říční (Lutra lutra). 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Přehled, rozloha a podíl zaznamenaných stanovišť v přírodní památce. komentář

3260

rozloha [ha] 5,53

% 11,2 %

6410

2,36

4,8 %

6430

19,52

39,5 %

91E0*

7,0

14,2 %

vnitřně proměnlivé, plošně stabilní, charakteristické pro daný krajinný celek polopřírodní, vysoká hodnota z hlediska ochrany přírody, lokálně velmi ohrožené polopřírodní, podléhá sukcesi, ohroženo eutrofizací a invazemi nepůvodních druhů přírodní, nejpozdější sukcesní stádium výše uvedených

7


Kód a název typu přírodního stanoviště: 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

11,2 % 5,53 ha

Popis přírodního stanoviště: Stanoviště cévnatých rostlin ve vodních biotopech tekoucích vod. Z vodních rostlin se běžně v PP vyskytují lakušníky (Batrachium fluitans) a hvězdoše (typicky Callitriche hamulata). Tento typ stanoviště je pod vlivem záplavových disturbancí, nicméně při zachování charakteru toku bez regulace lze očekávat jeho přítomnost kontinuální, pouze jeho vnitřní uspořádání (ploha jednotlivých porostů) se bude měnit dle aktuální morfologie koryta.

Kód a název typu přírodního stanoviště: 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

4,8 % 2,36 ha

Popis přírodního stanoviště: Toto stanoviště bývá na vlhkých loukách, které vysychají v průběhu letní přísušků. Typickou dominantou je bezkolenec (Molinia sp.), dále medyňky (Holcus sp.), některé ostřice (Carex sp.) a oligotrofní zástupci lipnicovitých (Agrostis sp., Nardus stricta). Potkávají se zde druhy vlhkých luk a smilkových trávníků. 8


Na území PP je výskyt stanoviště v mozaice a v degradovaném stavu v důsledku silně pokročilého stavu sukcese dřevin.

Kód a název typu přírodního stanoviště: 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

39,5 % 19,52 ha

Popis přírodního stanoviště: Jedná se o velmi rozšířený typ stanoviště, jak je patrné z mapy. Kromě reprezentativních porostů se vyskytuje částo v mozaice. Tento typ stanoviště zahrnuje v PP 2 biotopy: tužebníková lada (podsvaz Filipendulenion) a bylinné lemy nížinných řek. Pro oba jsou typické biomasou bohaté asi 1,5 m vysoké porosty bylin, které mají vegetační optimum v polovině až koncem července. Biomasa zpravidla zůstává na místě, bezlesí je udržováno občasnou disturbancí (záplava, kosení), nicméně rozhodně né pravidelnou nebo snad každoroční. Jedná se o sukcesně nestabilní typ stanoviště, tj. relativně rychle přechází při změně vlivů v jiné biotopy. Zarůstáním zpravidla v některý typ lužního lesa naopak zavedením pravidelného kosení se nejspíš postupně vytvoří vlhká pcháčová louka nebo jiný typ vlhkých luk. Tyto porosty hostí významné druhy zřídka, naopak relativně často podléhají invazím nepůvodních druhů, v PP zejména netýkavce žláznaté (Reynoutria glandulifera). Velkým rizikem pro toto stanovište je celková eutrofizace krajiny což se v rámci území projevuje expanzí kopřivy (Urtica dioica) v obou typech. V krajině nivy tvoří přechodná stanoviště mezi využívanými plochami, mokřadními vrbinami a lesem, bývají využívány jako kryt volně žijícími druhy zvířat.

9


Kód a název typu přírodního stanoviště: 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) Podíl plochy stanoviště z celkové rozlohy EVL: Rozloha stanoviště:

14,2 % 7,0 ha

Popis přírodního stanoviště: Měkké topolovo-vrbové luhy na stanovištích ovlivňovaných vysokou spodní hladinou vody, typické pro aluvia nížinných toků. V porostech se často uplatňují nitrofilní druhy vegetace. V PP jsou omezeny na lemy v bezprostředním okolí toku Ploučnice.

10


B. druhy Název druhu

stupeň ohrožení

modrásek očkovaný SO, VU Phengaris teleius

ohniváček černočárný SO Lycaena dsipar klínatka rohatá SO, VU Ophiogomphus cecilia vydra říční Lutra lutra

SO, VU

aktuální početnost popis biotopu druhu nebo vitalita populace v ZCHÚ malá kolonie Druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Housenky dokončují vývoj v mraveništích mravenců rodu Myrmica zjištěni 3 jedinci, lze očekávat stabilizovanou populaci početná populace na celém úseku Ploučnice

vlhké louky s výskytem šťovíků, imága často na vojtěškových polích

Přirozené toky lipanového až parmového pásma s písčitým či štěrkovitým dnem a přirozenými břehy; trvalá přítomnost Téměř všechny typy vodních biotopů od teritoriálních jedinců po vodních toků po rybníky; na lokalitě celé PP vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků

11


losos obecný Salmo salar

CR

Předpokládaný občasný výskyt mladých jedinců migrujících z horní části povodí do moře a obdobně dočasný výskyt dospělých ryb migrujících na trdliště

Losos obecný je anadromní druh přizpůsobený k životu ve sladké i slané vodě. První dva roky života tráví mladí lososi, strdlice, v tocích a poté táhnou do moře, kde také většinou po dvou letech dospívají. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. Při tření jsou jikry kladeny mezi štěrk do rýhovitých jam, které ryby po nakladení jiker opět pohyby těla zakrývají štěrkem. Do řek se navrací maximálně pětkrát

Modrásek očkovaný Phengaris teleius byl na vlhké louce na pravém břehu Ploučnice 0,5 km východně od osady Boreček (1 ex.). Druh je negativně ovlivněn oběma extrémy při obhospodařování luk. V případě dlouhodobé absence péče dochází k sukcesi směrem k tužebníkovým ladům a dalším fázím, kdy dochází k vymizení živné rostliny. Při příliš intenzivním hospodaření a především nevhodném načasování a provedení seče naopak může docházet k likvidaci vývojových stádií modrásků na rostlinách živné rostliny. Příliš intenzivní a/nebo nevhodně provedený management má rychlejší a závažnější negativní důsledky než absence managementu. Ohniváček černočárný Lycaena dispar se v současnosti šíří z Moravy do Čech. Ještě na přelomu tisíciletí se v Čechách nevyskytoval (Beneš et al. 2002), později se rozšířil do východního Polabí. Nálezy na Českolipsku jsou nové a svědčí o pokračování expanze ohniváčka severozápadním směrem. V území byli celkem tři jedinci zaznamenáni na shodných lokalitách jako modrásek očkovaný (viz výše). Klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia se v lokalitě vyskytuje na celém úseku toku Ploučnice. Populace je v oblasti dlouhodobě mapována a monitorována a patří k nejsilnějším v ČR. Losos obecný Salmo salar je vysazován v rámci repatriačního programu ve stádiu plůdku do Ještědského potoka coby jedné ze tří lokalit v České republice. Území PP druh využívá jako jediný migrační koridor při poproudovém tahu (Ploučnice). Teoreticky budou v budoucnu moci tokem Ploučnice migrovat i dospělí lososi na trdliště, ale historická data o výskytu druhu tuto teorii nepodporují. Vydra říční Lutra lutra na lokalitě obývá celý úsek toku Ploučnice, charakter lokality (absence mostů) však znesnadňuje provedení monitoringu, který je založen právě na mapování pobytových znaků vyder na křížení toků a mostů.

12


Výskyt modráska očkovaného Phengaris teleius a ohniváčka černočárného Lycaena dispar v přírodní památce

C. Útvary neživé přírody útvar meandrující tok Ploučnice

geologické podloží kvartérní náplavy

niva Ploučnice

kvartérní náplavy

popis výskytu útvaru Přirozený, bohatě meandrující tok menší říčky protékající plochou nivou, břehy místy boční erozí stržené, lokálně menší plošky písčitých náplavů. V minulosti (polovina 20. století) s řídkým lemem dřevin, který je v současnosti prakticky kontinuální po obou březích. cca 0,1-0,3 km široká plochá říční niva vyplněná kvartérními sedimenty, v minulosti zde převažovaly nelesní společesntva obhospodařovaná pravděpodoobně lučním hospodařením, dnes bez hospodaření a v pokročilé fázi vegetační sukcese

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Předmětem ochrany EVL Horní Ploučnice je podle nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ochrana typů přírodních stanovišť: 2330 – Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) 3150 – Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 13


3260 – Nížinné až horské vodní toky s vegetací typu Ranunculion fluitansis a Callitricho-Batrachion 6410 – Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caerulae) 6430 – Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpinského stupně 7140 – Přechodová rašeliniště a třasoviště 91D0* – Rašelinný les 91E0* – Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) a populace: - vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana), - klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), - přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria), - modráska bahenního (Phengaris nausithous), - modráska očkovaného (Phengaris teleius), - lososa obecného (Salmo salar) - vydry říční (Lutra lutra). Stanoviště 2330, 3150, 7140, 91D0* a druhy vrkoč bažinný, modrásek bahenní a přástevník kostivalový nebyly na území navržené přírodní památky zjištěny.

1.9 Cíl ochrany Zachování přirozeně meandrujícího toku Ploučnice a mokřadních a lučních stanovišť s cennými rostlinnými a živočišnými společenstvy v navazující nivě, zejména podpora životaschopné rozmnožující se populace modráska očkovaného Phengaris teleius, ohniváčka černočárného Lycaena dispar, klínatky rohaté Ophiogomphus cecilia, zachování trvalého výskytu vydry říční Lutra lutra, zachování podmínek prostředí pro dlouhodobý výskyt všech druhů živočichů včetně zachování migrační prostupnosti pro lososa obecného Salmo salar. Základním přístupem v péči o lokalitu musí být snaha o důslednou ochranu toku, především vyloučení technických zásahů v korytě. V terestrické části je klíčové nastavit vhodnou péči o luční společenstva a přistoupit k obnově luk na dlouhodobě neobhodpodařovaných plochách s dosud převládající travinobylinnou vegetací. Pro období 2011–2020 nejsou navrhována žádná opatření na plochách zarostlých náletovými dřevinami. Strategii péče o tyto pozemky navrhujeme posoudit při přípravě plánu péče pro další dekádu s ohledem na vývoj v území na základě předkládaného plánu péče. Lesní porosty mají marginální význam pro předměty ochrany v PP. Je možné standardní hospodářské využívání lesů s doporučeným využitím extenzivnějších prvků.

14


2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Lokalitu tvoří niva Ploučnice mezi Borečkem a ústím Ploužnického potoka (viz příloha M1). Biogeografie: Dle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) je území zařazeno do Ralského bioregionu 1.34. Geomorfologie, geologie a pedologie: Z hlediska geomorfologického členění náleží niva Ploučnice mezi Borečkem a Mimoní k okrsku Zákupská pahorkatina. Geologické podloží je tvořeno čtvrtohorními sedimenty. Řeka protéká Zakupskou pahorkatinou s pestrým strukturně denudačním reliéfem. Pedologicky nivu tvoří fluvické gleje. Klima: Území spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT9. Fytogeografická charakteristika: Přírodní památka se nachází v mezofytiku ve fytogeografickém okrese Českolipská kotlina, fytogeografický obvod Českomor. M.

Potenciální přirozená vegetace: Potencionální přirozenou vegetací je biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidae-Quercetum, Abieti-Quercetum) a v menší míře také brusinková borová doubrava (asociace Vaccinio vitis idaeae– Quercetum). Charakteristika lokality: Niva Ploučnice je charakteristická bohatě meandrujícím tokem s četnými náplavy, obklopeným slepými rameny, tůněmi, loukami mokřadními křovinami a olšinami. Louky jsou různého typu v souvislosti s vlhkostními podmínkami a managementem, často degradované v důsledku absence hospodaření. Povodí Ploučnice je z hydrologického hlediska srážkově nadprůměrné, čemuž odpovídají průtoky v tocích. Ploučnice pramení na JZ svahu Ještědu (1 012 m) v nadmořské výšce 654 m. Ústí zprava do Labe v Děčíně v nadmořské výšce 122 m. Plocha povodí činí 1 193,9 km2. Délka toku je 106,2 km. Od městečka Osečná teče západním směrem přes Mimoň, Českou Lípu do Děčína. Pod Českou Lípou vtéká do Verneřického středohoří, kde vytváří hlubší údolí. Horní a střední tok meandruje v lukách. Dolní tok pod Žandovem se zařezává do hlubokého údolí. Koryto je balvanité s četnými peřejemi a velkým počtem jezů. Směrem k novému mostu u Borečku je to nejprve potok o šířce 3 m. V úseku od Stráže pod Ralskem po Mimoň je tok regulován v souvislosti s těžbou uranu. Po soutoku s Panenským potokem se Ploučnice stává řekou o šířce 10 m, která protéká v plochém údolí v širokých lukách. Pod Mimoní byla v naplaveninách zjištěna radioaktivní kontaminace z těžby uranu.

Průtokové poměry Profil Ploučnice Mimoň

Qa 2,27

Q1 22

Q20 70

Q100 103

Přírodní památka je významnou mokřadní lokalitou s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z obojživelníků se zde vyskytuje rosnička zelená Hyla arborea, skokan 15


skřehotavý Rana ridibunda, skokan štíhlý Rana dalmatina, skokan hnědý Rana temporaria a ropucha obecná Bufo bufo. Z plazů se vyskytují slepýš křehký Anguis fragilis, užovka obojková Natrix natrix a zmije obecná Vipera berus. Z pohledu stanovišť rybích společenstev v dolním toku Ploučnice dominují jelec tloušť (Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a dokonce i místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus). V celém toku Ploučnice žije málo početná populace mihule potoční (Lampetra planeri). Při orientačním průzkumu ptáků zde bylo zaznamenáno 43 druhů, z toho šest druhů je zvláště chráněných. Vzhledem k absenci větších vodních ploch v EVL zde téměř chybí typicky vodní druhy (vyjma ptáků vázaných na toky) a převažují luční druhy a ptáci křovin a remízů. K nejvýznamnějším druhům nivy v okolí Ploučnice patří bekasina otavní Gallinago gallinago a ledňáček říční Alcedo atthis. Hojní jsou cvrčilka zelená Locustella naevia a cvrčilka říční Locustella fluviatilis. Z vážek jsou typickými druhy klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia, která se vyskytuje na celém toku Ploučnice, další reofilní druhy jsou klínatka obecná Gomphus vulgatissimus, páskovec kroužkovaný Cordulegaster boltonii, motýlice lesklá Calopteryx splendens a motýlice obecná Calopteryx virgo. Průzkum denních motýlů potvrdil výskyt nejméně 35 druhů. K nejvýznamnějším patří modráskovití vlhkých luk, které jsou předmětem ochrany lokality – modrásek očkovaný Phengaris teleius a ohniváček černočárný Lycaena dispar. Faunisticky zajímavý je také hojný výskyt soumračníka černohnědého Heteropterus morpheus. Tento druh se na našem území vyskytuje v panonské oblasti a malý areál má také v severních Čechách včetně Českolipska. Obývá vlhké louky v nivě Ploučnice a často je jedním z mála druhů, které můžeme zastihnout na vysokých ruderalizovaných loukách, jež nejsou dlouhodobě obhospodařovány. Celkem bylo v území zaznamenáno 289 druhů cévnatých rostlin. Z toho dva druhy jsou chráněné vyhláškou č. 395/1992 Sb. Červený seznam rostlin ČR zmiňuje 9 z nalezených druhů: čtyři jako ohrožené, ostatní jako druhy vyžadující další pozornost z důvodu jejich aktuálního úbytku nebo z důvodu nízké prozkoumanosti jejich rozšíření a ekologie. Pro říční úval je vždy typická složitá mozaika různých vegetačních jednotek v závislosti na stupni jejího využívání. V případě Ploučnice jde ze dvou třetin o sekundární nelesní vegetaci v různém stádiu sukcese od původních luk přes relativně druhově chudší lada až po první stádia lužních lesů. Tekoucí vody osídluje vegetace vodních makrofyt asociace Batrachio-Callitrichetum hamulatae. Z luční vegetace se můžeme setkat s opuštěnými psárkovými loukami (svazu Alopecurion) s charakteristickým řídkým rozšířením nivních prvků jako rozrazil dlouholistý (Pseudolisimachion maritimum), žluťuchou lesklou (Thalictrum lucidum) nebo šťovíkem vodním (Rumex aquaticus). Na vyšších lavicích a terasách potom s vegetací bezkolencových luk (svaz Molinion). Opuštěné vlhké psárkové a pcháčové louky pod vlivem pravidelných záplav vytváří několik typů ladních společenstev. Typické jsou v nejvlhčích partiích luk ostřicové porosty svazu Magnocaricion, případně na březích a náplavech obdoba poříčních rákosin typu Phalaridion s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) které v eutrofních polohách přechází do rákosin s dominantním 16


zblochanem (Glyceria maxima) a rákosem (Phragmites australis). Méně často přeplavované plochy potom obsazují společenstva, která odpovídají vlhkým ladům s tužebníkem (podsvazu Filipendulenion), které však rovněž ustupují expanzi rákosu a často i přeměně v ruderální porosty s dominancí kopřivy nebo invazních rostlin jako např. zlatobýlu. Krajinnou mozaiku doplňují poříční vrbiny (keřové i stromové) a mokřadní i eutrofní lužní olšiny a ostatní typy lesních porostů v drobných okrajových segmentech. Mokřadní olšiny (as. Calamagrostio canescentis-Alnetum, Carici acutiformis-Alnetum) jsou vázány na trvale zamokřené terénní deprese s více či méně stagnující podzemní vodou. Ve stromovém patře převažuje olše lepkavá (Alnus glutinosa), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), v bylinném patře druhy vysokých ostřic, violka bahenní (Viola palustris), škarda bahenní (Crepis paludosa), přeslička bahenní (Equisetum palustre), výjimečně rašeliník (Sphagnum sp.). Údolní jasanovo-olšové luhy tvoří břehový doprovod toku Ploučnice a vzácně v rozšířených částech přecházejí do rašelinných olšin s bohatším bylinným podrostem. V malé míře jsou zastoupeny svahové dubohabřiny (sv. Carpinion) s převahou habru (Carpinus betulus), dubu letního (Quercus robur) a lípy malolisté (Tilia cordata) s lískou obecnou (Corylus avellana) a hlohem (Crataegus sp.) v keřovém patře. Maloplošně jsou na svazích nivy zastoupeny acidofilní a borové doubravy s dubem letním (Quercus robur), krušinou olšovou (Frangula alnus), břízou bělokorou (Betula pendula), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia) v podrostu s druhy: metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina), bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), místy i vřesem obecným (Calluna vulgaris) a brusnicí borůvkou (Vaccinium myrtillus), u vlhčích typů doubrav s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Seznam a rozloha zaznamenaných biotopů: ploc ha [ha]

K1 – Mokřadní vrbiny

1,5

K1 – Mokřadní vrbiny

3,6

L1 – Mokřadní olšiny

0,9

K2.1 – Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů

1,0

L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy

5,5

L1 – Mokřadní olšiny

0,25

L5.4 – Acidofilní bučiny

0,02

L2.2 – Údolní jasanovo-olšové luhy

1,1

L7.2 – Vlhké acidofilní doubravy

1,0

L7.1 – Suché acidofilní doubravy

0,03

M1.1 – Rákosiny eutrofních stojatých vod

2,4

L7.2 – Vlhké acidofilní doubravy

0,03

M1.7 – Vegetace vysokých ostřic

2,8

L7.3 – Subkontinentální borové doubravy

0,3

T1.5 – Vlhké pcháčové louky

1,9

M1.1 – Rákosiny eutrofních stojatých vod

4,7

T1.6 – Tužebníková lada

10,5

M1.4 – Říční rákosiny

0,7

T1.9 – Střídavě vlhké bezkolencové louky

1,0

M1.5 – Pobřežní vegetace potoků

0,1

V2C – Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod

0,2

M6 – Bahnité říční náplavy

0,02

S1.2 – Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

0,02

T1.5 – Vlhké pcháčové louky

1,5

T5.5 – Acidofilní trávníky mělkých půd

0,01

biotop

V1G – Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přirozeným nebo přírodně blízkým charakterem dna a břehu V4A – Makrofytní vegetace vodních toků porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt V4B – Makrofytní vegetace vodních toků stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta X – Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem

Mozaika biotopů

V4A – Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt X – Biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem

31,6

3,2 0,6

0,05

0,17

0,12

2,5

17


Přehled zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin Vzhledem ke skutečnosti, že seznam zvláště chráněných druhů uvedených ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., v platném znění, je zastaralý a neodráží skutečné priority druhové ochrany, jsou uvedeny také druhy zařazené do Červených seznamů zpracované pro příslušné skupiny. Pro rostliny je použit zdroj Procházka 2001, pro bezobratlé Farkač et al. 2005 a pro obratlovce Plesník et al. 2003. název druhu

kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb. Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. Živočichové mihule potoční Lampetra planeri jelec jesen Leuciscus idus rosnička zelená Hyla arborea

KO, EN

O, VU

SO, NT

tisíce jedinců

toky s jemnými sedimenty (se zastoupením organického detritu) a štěrkovými lavicemi v proudných úsecích

stovky až tisíce jedinců

tišiny a mírné proudy s hlubší vodou, v EVL se přirozeně rozmnožuje a je také vysazován

neznámá

Upřednostňuje otevřená, osluněná stanoviště v blízkosti drobných a středně velkých vodních nádrží s přiléhajícími lučními biotopy a roztroušenými porosty dřevin.. pomalu tekoucí a stojaté vody, převážně v nižších polohách. Obývá širokou škálu biotopů, často se vyskytuje ve velkých rybnících, řekách, kanálech a jezerech.

skokan skřehotavý Rana ridibunda

KO, NT

neznámá

skokan štíhlý Rana dalmatina

SO, NT

neznámá

kulturní krajina v nížinách a pahorkatinách, rozmnožuje se v menších a středních nádržích

ropucha obecná Bufo bufo

O, LC

neznámá

nejrůznější (spíše menší) vodní nádrže

slepýš křehký Anguis fragilis

SO, LC

neznámá

všudypřítomný druh, otevřená krajina i lesy

užovka obojková Natrix natrix

O, LC

neznámá

okolí vod, stojatých i tekoucích

KO, VU

neznámá

vlhké louky, prosluněné okraje lesů

zmije obecná Vipera berus ostříž lesní Falco subbuteo bekasina otavní Gallinago gallinago ledňáček říční Alcedo atthis

SO, EN

lokalita je lovištěm jednoho rozptýlený výskyt většinou v mozaikovité páru, přímo v PP nehnízdí krajině, kde se střídá bezlesí s menšími lesními celky, často se vyskytuje poblíž větších koncentrací vlaštovkovitých ptáků neznámá podmáčené louky a rašeliniště

SO, VU

neznámá

okolí tekoucích i stojatých vod

SO, EN

vlaštovka obecná Hirundo rustica

O, LC

lokalita je lovištěm jedinců hnízdích na budovách v okolí PP

otevřená krajina, synantropní druh

lejsek šedý Muscicapa striata

O, LC

neznámá

světlé lesy, parky a zahrady, často synantropně

18


název druhu

vydra říční Lutra lutra

klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia modrásek očkovaný Phengaris teleius ohniváček černočárný Lycaena dispar zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta Rostliny

kategorie aktuální početnost nebo podle vitalita populace v ZCHÚ vyhlášky č. 395/1992 Sb. trvalá přítomnost teritoriálních jedinců, výskyt zaznamenán na 31 SO, VU ze 60 kontrolovaných míst, osídleny jsou jak vlastní tok Ploučnice tak Panenský i Ještědský potok stabilní a velmi početná populace, zejména v dolní SO, VU části Ploučnice mezi Mimoní a Českou Lípou zjištěny dvě kolonie, nízká početnost v důsledku SO, VU nevhodné péče o luční porosty SO O

neznámý, v roce 2010 pozorovány 3 ex. neznámá

vachta trojlistá, Menyanthes trifoliata

O, C3

stovky až tisíce

kapradiník bahenní Thelypteris palustris

O, C3

25m2

popis biotopu druhu, další poznámky

téměř všechny typy vodních biotopů od vodních toků po rybníky; na lokalitě vrchovinné toky s kaskádami malých a středních rybníků

přirozené toky lipanového až parmového pásma s písčitým či štěrkovitým dnem a přirozenými břehy; vlhčí louky s výskytem krvavce totenu (Sanquisorba officinalis) vlhké louky, ruderály a dlaší biotopy s výskytem šťovíků Rumex sp., živné rostliny larev. Imaga s oblibou vyhledávají vojtěšková pole. otevřená krajina, v minulosti velmi vzácný, dnes intenzivně se šířící a všudypřítomný druh vlhké pcháčové a rašelinící louky; ohroženo expanzí rákosu a zarostením olšinou (i když vachta může dlouho vytrvat ve sterilní formě v rámci rákosového porostu.) v olšině

Druhy uvedené v Červených seznamech Živočichové neznámá

anadromní druh přizpůsobený k životu ve sladké i slané vodě. První dva roky života tráví strdlice, v tocích a poté táhnou do moře. K rozmnožování táhnou dospělé ryby z moře zpět do řeky, kde se narodily. Trdlišti jsou mělké štěrkovité úseky s dobře okysličenou vodou. druh pahorkatin a nižších hor, rozmnožuje se především v menších nádržích a kalužích, v terestrické fázi většinou v lesních porostech typickým biotopem jsou porosty měkkých dřevin (vrbiny, topoly) v aluviích toků a březiny

losos obecný Salmo salar

CR

skokan hnědý Rana temporaria

LC

neznámá

strakapoud malý Dendrocopos minor

VU

neznámá

VU

stabilní populace v Ploučnici, výskyty známy reofilní druh, meandrující, přírodě blízké řeky od Novin pod Ralskem po Českou Lípu

C4a

několik málo kusů

Niva Ploučnice Boreček-Mimoň, rašelinné březiny, olšiny

C4a

desítky

Niva Ploučnice Boreček-Mimoň

C4b

porost 5 m2

Niva Ploučnice Boreček-Mimoň, mrtvé rameno

C3

tisíce

stojaté vody mrtvého ramene; N 50° 40' 46,063", E 14° 34' 15,11";

klínatka obecná Gomphus vulgatissimus Rostliny bříza pýřitá Betula pubescens bublinatka jižní Utricularia australis lakušník štítnatý Batrachium peltatum okřehek trojbrázdý Lemna trisulca

19


název druhu

kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb.

ostřice latnatá Carex paniculata sítina ostrokvětá Juncus acutiflorus vrbovka bahenní Epilobium palustre

C4a

desítky

mokřady, olšiny, okraje vodních nádrží

C3

desítky až stovky

Niva Ploučnice Boreček-Mimoň,

C4a

stovky

Niva Ploučnice Boreček-Mimoň,

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Nejsou známy žádné dosud realizované projekty ani zásahy v tomto území motivované ochranou přírody. b) lesní hospodářství Lesní pozemky zaujímají v PP necelý 1 ha. Lesní hospodaření má na stav území zcela marginální význam. c) zemědělské hospodaření V minulosti byla niva Ploučnice obhodpodařována lukařením (viz příloha M4). V současné době vlivem sukcesního vývoje ladem ponechaných ploch dochází ke snížení druhové pestrosti především u vlhkých luk. Velká část původně obhospodařovaných luk v nivě Ploučnice není kosena ani spásána, což zapříčiňuje pronikání invazních a expanzivních druhů a pozvolné zarůstání tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria), třtinou šedavou (Calamagrostis canescens), metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa), ostřicí štíhlou (Carex acuta), rákosem obecným (Phragmites australis), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a v neposlední řadě rychle se rozrůstajícími vrbami a olší na vlhčích plochách. d) rybníkářství Na území EVL nejsou žádné rybníky. e) myslivost Území PP spadá do dvou honiteb: Ralsko (č. 0004404511, uživatel Vojenské lesy a statky, s.p.) a Ploužnice (č. 5101909146). Myslivost nemá výrazně negativní vliv na chráněné území ani populace druhů předmětu ochrany, lokálně negativně se projevuje pouze zřizování krmišť poblíž posedů, protože organický materiál, který je zde aplikován, je zdrojem živin a způsobuje ruderalizaci okolí. Tento vliv je ale bodový a v celkovém hodnocení vzhledem k rozloze lokality nepříliš významný. f) rybářství Podle výsledků ichtyologického průzkumu z let 2009 a 2010 a podle rybářských statistik je možné kvalitativně popsat složení rybího společenstva v PP: v toku Ploučnice dominují jelec tloušť 20


(Squalius cephalus), hrouzek obecný (Gobio gobio), plotice obecná (Rutilus rutilus) a okoun říční (Perca fluviatilis). Početný je také jelec proudník (Leuciscus leuciscus). Ojediněle se zde vyskytují pstruh obecný (Salmo trutta), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophtalmus) a také invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva) splachovaná ze stojatých vod. Rybáři do toku vedle jelce tlouště a okouna říčního vysazují kapra obecného (Cyprinus carpio), lína obecného (Tinca tinca), cejna velkého (Abramis brama), lipana podhorního (Thymallus thymallus), štiku obecnou (Esox lucius), candáta obecného (Sander lucioperca), bolena dravého (Aspius aspius) a místně nepůvodní ostroretku stěhovavou (Chondrostoma nasus). g) rekreace a sport Území je pro rekreační a sportovní aktivity využíváno okrajovým způsobem, který nemá vliv na území ani žádný z předmětů ochrany (občasné sjíždění Ploučnice na lodích). h) těžba nerostných surovin Na území PP nezasahuje žádný dobývací prostor ani vymezené ložisko nrostných surovin. i) jiné způsoby využívání Nejsou známy.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán sídelního útvaru Mimoň byl schválen dne 20.6.1996. Územně plánovací dokumentace obce Ralsko není dosud schválena.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích

Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj 408802 - LHO Česká Lípa 0,1277 1.1.2004-31.12.2013

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT typů (SLT) 2S svěží buková doubrava dbz8 hb1 bo1 br lp jv js jl Celkem

Výměra (ha) 0,1 0,1

Podíl (%)

100 %

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí

Ploučnice 1-14-03-026 21


Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

67-70 Kaprová voda Stupeň Mimoň Povodí Ohře, s.p. Severočeský územní svaz ČRS 441 050 PLOUČNICE 5A Podle materiálů KÚ Libereckého kraje je pro revír Panenský potok 1 platný hospodářský plán MZe z roku 2000.

2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Niva byla v minulosti komplexně zemědělsky využívaná především pro lukaření a pastvu. Lesy i roztroušené dřeviny byly omezeny pouze na velmi drobné fragmenty a tvořily také lemy řeky Ploučnice (mapy v příloze M4). Po útlumu hospodaření v druhé polovině minulého století se charakter vegetace začal měnit v důsledku vegetační sukcese. V současnosti jsou značné části lokality zarostlé mozaikou porostů v pokročilé fázi sukcese, velmi často eutrofizované a ruderalizované (mokřadní křoviny, nálety bříz, osik a olší, rákosiny a degradované vlhké louky). Dílčí plocha 1 – koryto Ploučnice s navazujícím lemem mokřadních olšin a sukcesně velmi pokročilých ruderalizovaných vlhkých luk s dominantním rákosem. Dílčí plocha 2 – tužebníková lada s výskytem Lysimachia vulgaris, Geranium palustre, Angelica sylvestris, Thalictrum lucidum, Pseudolysimachion maritimum, zarůstá vrbami a olšemi. Dílčí plocha 3 – vlhké louky s dominantním Filipendula ulmaria. Dílčí plocha 4 – degradující vlhká pcháčová louka. Dílčí plocha 5 – degradované vlhké louky s dominantním Phalaris arundinace, jižní část ruderalizovaná. . Dílčí plocha 6 – rozsáhlá mozaika vysokých vlhkých luk, v jižní části monotónní porosty Phalaris arundinacea, Calamagrostis canescens a Carex gracilis, málo květnatá. Severní část je druhově poměrně pestrý porost s výskytem Filipendula ulmaria, Geranium palustre, Angelica sylvestris, Lythrum salicaria, Pseudolysimachion maritimum. Dílčí plocha 7 – koryto Ploučnice s navazující mozaikou porostů mokřadních vrbin a olšin degradovaných vlhkých luk.

a

Dílčí plocha 8 – ruderalizovaná tužebníková lada místy zarůstající Impatiens glandulifera. Dílčí plocha 9 – ruderalizovaná tužebníková lada. Dílčí plocha 10 – vysoká neobhospodařovaná tužebníková lada, lokálně hojné jsou Thalictrum lucidum, Scirpus sylvaticus, Lythrum salicaria, Lysimachia vulgaris. Dílčí plocha 11 – degradované mokřadní louky podél soutoku Ploučnice a Ploužnického potoka, dominantní porosty Phragmites communis, Glyceria maxima, Phalaris arundinacea. 22


Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je nově vyhlašované, nejsou známy žádné projekty ani ochranářská opatření zde realizované.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody na lokalitě je ochrana evropsky významných druhů živočichů a evropsky významných stanovišť. Nepředpokládá se, že by mohlo dojít ke kolizi s jinými význačnými společenstvy či druhy živočichů a rostlin.

23


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy (HS) Číslo směrnice

Kategorie lesa

Soubory lesních typů

24 (25)

les zvláštního určení

1S 2S 2O

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa základní meliorační a zpevňující viz vlastní PP DB,DBZ,BK,HB,LP,JV,JS,JL,JD,TR,BRK,BB = přirozená DS Porostní typ A listnaté dřeviny přirozené DS

Porostní typ B porosty s nevhodnou DS

Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 140-f 30-∞ Hospodářský způsob výběrný, podrostní

Obmýtí Obnovní doba 80 20 Hospodářský způsob násečný až maloplošně holosečný

ostatní

Porostní typ C

Obmýtí

Obnovní doba

Hospodářský způsob

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty udržení porostu s příznivým přeměna na porost s přirozeným druhovým složením druhovým složením Způsob obnovy a obnovní postup maximálně využít přirozenou obnovu; přirozená obnova maloplošnými okrajovými, pruhovými i skupinovými clonnými sečemi, včas uvolnit nárosty. Při umělé obnově náseky, vyloučit holé seče; vždy ponechat výmladky

náseky do šíře výšky stromu; podsadbami cílových dřevin v skupinách měnit na cílovou druhovou skladbu; předčasný počátek obnovy

Péče o nálety, nárosty a kultury: ochrana proti buřeni ožínáním, ochrana listnáčů proti zvěři (individuální, oplocení kultur) Výchova porostů: Podpora diferencované vertikální struktury porostů neutrální zásahy s negativním prvořadá je likvidace cizokrajných výběrem; a stanovištně nevhodných dřevin postupně odstraňovat stanovištně nevhodné a cizokrajné dřeviny Opatření ochrany lesa vyloučit použití chemických prostředků; ochrana proti suchu maloplošnými těžebními prvky

Provádění nahodilých těžeb Doporučené technologie Poznámka Na vhodných místech ponechání přestárlých skupin stromů pro zlepšení vertikální struktury porostů a jejich přírodě bližšího vzhledu. V porostu ponechat 5-10 % maximální tabulkové zásoby na daném stanovišti k zetlení (druhy přirozené DS).

24


b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Tok Ploučnice Pro efektivní ochranu toku Ploučnice v rámci PP je klíčová dobrá komunikace s Povodím Labe, s.p. a Českým rybářským svazem, na jejichž spolupráci bude záviset úspěšnost ochrany lososa obecného a také vydry říční a klínatky rohaté. Technické úpravy koryta (zahlubování, zpevňování, narovnávání) na aktuálně neregulovaných částech toku musejí být vyloučeny, zejména jedná-li se o zásah do dna. Doporučeno je také neprovádět zásahy do břehových porostů (kácení) v případech, kdy dřeviny zabraňují významným splachům do toku. Místně je doporučeno ponechávat v toku mrtvé dřevo. Z hlediska kvality vody je rozhodující zvyšování úrovně čištění odpadních vod v přilehlých sídlech a podnicích v souladu s územními plány a kontrola vypouštěných odpadních vod. c) péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice péče o nelesní plochy Zásady péče o stanoviště 3260 - Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a CallitrichoBatrachion

Typ managementu

bez managementu

Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management

-

Upřesňující podmínky

zachovat záplavový režim nivy a morfologii koryta

Zásady péče o stanoviště 6410 - Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Sečení s odklizením zelené píce (sečení se sušením píce a odvozem sena, sečení s pálením sena, pastva) 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva 1x/rok seč, 1x/2 roky pastva ruční nástroje, samohybná lehká technika červenec až polovina srpna, méně vhodně druhá půle června až začátek září   

v tomto případě je nejvhodnější „balkánský“ způsob hospodaření – extenzivní seč a pastva, každoročně v odlišných dílech lokality pálení nasbíraného sena je možné na úsecích opanovaných expanzivními druhy je třeba dbát na co nejvyšší „mozaikovitost“ hospodaření

Zásady péče o stanoviště 6430 - Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře

Sečení s odklizením zelené píce (sečení s pálením sena,odstraňování náletu mechanicky) 1x/3-5 let seč, 1x/10 let nálet 1x/10 let seč+nálet ruční nástroje nebo lehká technika 25


Kalendář pro management

ideálně srpen až září, méně vhodně červenec až říjen

Upřesňující podmínky

Konkrétní intenzita i rozsah hospodaření záleží na stavu konkrétní lokality – tužebníková lada jsou sukcesním mezistavem pcháčových luk a luhů. Je třeba udržovat rovnováhu mezi frekvencemi zásahu (sečí, vyřezávání dřevin) a ochuzením lokality v důsledku dominance několika konkurenčně silných druhů (Scirpus sylvaticus, Fillipendula ulmaria). Je třeba dbát na časoprostorovou stochasticitu a nezasahovat na celé lokalitě najednou.

Péče o dřeviny: Na území PP a navrhované přírodní památky se kromě lesních pozemků nacházejí sukcesí vzniklé remízy, křoviny a stromové porosty charakteru lesa. Pro období platnosti plánu péče nejsou navrhovány žádné zásahy týkající se dřevin, prioritou je zlepšit stav luk. Péče o louky: Obnova ruderalizovaných luk Silně zruderalizované louky s terestrickým rákosem, chrasticí, kopřivami a dalšími nitrofilními druhy kosit dvakrát ročně do obnovy stanovištně původního nedegradovaného lučního typu. Způsob seče není omezen, při každé seči je třeba ponechat 20 % rozlohy nepokosené, tato část bude pokosena při další seči. Je nutné sledovat vegetační změny na dílčí ploše a po dosažení cílového stavu seč upravit tak, aby respektovala zájmy ochrany bezobratlých (snížení počtu sečí, změna způsobu seče – mozaikové či pásové seče). Ostatní typy luk Kosit jednou ročně, termín seče není omezen. V odůvodněných případech může kosení probíhat dvakrát ročně, klíčové je ale aplikování pásové seče. Společné zásady pro všechny typy sečí Odvoz biomasy – posekaná hmota musí být z území PP odstraněna, jinak se stává zdrojem živin a ohniskem ruderalizace lokality. Typ mechanizace – vlhké a podmáčené louky je žádoucí kosit lehkou mechanizací, ostatní typy luk je možno kosit i těžkou mechanizací. Nevhodné a pro bezobratlé velmi negativní je používání bubnových sekaček. Žádoucí je používání lištových sekaček s výše nastavenou lištou, především na loukách s výskytem modrásků r. Phengaris. Housenky těchto druhů v druhé fázi vývoje žijí v hnízdech mravenců r. Myrmica, jejichž hnízda nízko nastavená lišta sekačky poškozuje. V případě zjištění teritoriálního chování chřástala polního Crex crex na konkrétní louce, je vhodné její seč posunout na období od poloviny září při zachování výše uvedených zásad nekosení celé plochy najednou. d) péče o rostliny Botanická diversita je dost vysoká prakticky na celém území. Zásadní pro její udržení je několik bazálních pravidel, která by nikdy neměly být překročena:  na opuštěných slatinných a bezkolencových loukách je třeba urychleně navrátit hospodaření 26


 na cenných lučních komplexech nesmí být prováděno intenzivní hospodaření, seč a pastva by měly být ploškovité a stochastické v čase i prostoru (při seči by mělo být ponecháno minimálně 10% porostu ladem a posečeno až při otavě); tento typ hospodaření je vhodný mimo jiné i pro druhy kontinentálních zaplavovaných luk  je velmi vhodné monitorovat šíření invazních druhů, zde hlavně netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera). Její porosty lze teoreticky odstranit dlouhodobým sečením za květu populace přibližně v druhé polovině léta. e) péče o živočichy Péče o stanoviště a populace většiny živočišných druhů bude zajištěna managementovými postupy popsanými ve výše uvedených kapitolách. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Vzhledem k marginálnímu zastoupení lesů v PP nejsou konkrétní návrhy hospodaření vztažené na jednotlivé porostní skupiny uváděny. Hospodaření bude probíhat podle rámcových směrnic (viz kap. 3.1.1a). b) nelesní pozemky Výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo navrhované přírodní památky je navrženo jako 50 m široký pás navazují vně na hranice přírodní památky. Pro ochranné pásmo není navrhováno žádné opatření.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Jedná se o nově vzniklé ZCHÚ. Hranice území jsou vedeny převážně po hranicích parcel. V místech, kde hranice nevede po prvcích, jež jsou v terénu jednoznačně identifikovatelné je nutné hranice geodeticky zaměřit, stabilizovat hraničníky v lomových bodech. Hranici je třeba v souladu vyhláškou č. 64/2011 Sb. po celém obvodu vymezit pruhovým značením a tabulemi s malým státním znakem ČR a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a současně tabulí s textem „evropsky významná lokalita“. V průběhu platnosti plánu péče je nutné sledovat stav tabulí a pruhového značení a podle potřeby je obnovovat. Návrh na umístění tabulí je uveden v příloze M3.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Bližší ochranné podmínky (činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny) jsou navrženy takto: Jen se souhlasem místně příslušného orgánu ochrany přírody lze v území: 1) provádět opevnění břehů nebo zásahy do vodního toku s výjimkou nezbytných zásahů, prováděných správcem toku pro udržení průtočnosti koryta, které byly nejméně 15 dnů předem oznámeny orgánu ochrany přírody 27


2) provádět činnosti vyvolávající změnu ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla změnit stav biotopů druhů, pro které je chráněné území vyhlášeno 3) provádět změny druhu pozemků nebo způsobu jejich využití, 4) zřizovat nová tábořiště a kempy, 5) zřizovat skládky jakýchkoli materiálů, a to i přechodné, 6) umísťovat nová zařízení k přikrmování zvěře, 7) hnojit pozemky nebo/a používat biocidy, Komentáře k bližším ochranným podmínkám Bod 2 – jedná se zejména o odvodňování území nově budovanými odvodňovacími kanály Bod 3 – převod pozemků na stavební parcely či jiné využití, které by bylo v rozporu se zájmy předmětů ochrany. Bod 4 – vytváření případných nových turistických zařízení musí být posuzováno individuálně s ohledem na konkrétní lokalizaci a možné dopady na biotu území. Bod 5 – jakékoliv skládky by měly být zcela zakázány. Bod 6 – je nutné posuzovat podle umístění a dopadu na biotu v rámci PP. Bod 7 – hnojení by nevhodně zvyšovalo trofii území; používání biocidů v mokřadním prostředí by mohlo ohrozit předměty ochrany území.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rekreační ani sportovní využívání přírodní památku nikterak neovlivňuje a nepředpokládá se ani změna tohoto stavu. Z těchto důvodů není navrhována žádná regulace uvedených aktivit.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V území by bylo vhodné instalovat naučný panel pro veřejnost s informacemi o přírodovědných hodnotách chráněného území, důvodech ochrany a managementových postupech. Vhodné místo pro instalaci tabule vyznačena v příloze M3.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Doporučujeme monitorovat vliv péče prováděné podle plánu péče na populace druhů předmětu ochrany. Vhodný interval monitoringu jsou 3 roky. V případě lososa obecného je možno čerpat data z probíhajícího repatriačního programu. Monitoring vlivu péče na stanoviště doporučujeme realizovat vegetačním mapováním plochy PP dle závazné metodiky AOPK ČR. Mapování doporučujeme realizovat s frekvencí 1x10 let. Všechny zásahy provedené podle plánu péče je nutné odborně zdokumentovat a evidovat v rezervační knize ZCHÚ a v Ústředním seznamu ochrany přírody. Evidence managementových opatření je nezbytným podkladem pro vyhodnocování účinnosti provedených zásahů a jejich případné úpravě.

28


4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady Orientační náklady za za rok (Kč) období platnosti plánu péče (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Zaměření ZCHÚ a vyhotovení záznamu podrobného měření změn1 Pruhové značení hranic Instalace informační tabule Označení území cedulemi se státním znakem (4 ks) Zpracování nového plánu péče Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Kosení luk2 Monitoring modrásků r. Phengaris černočárného Monitoring klínatky rohaté Monitoring vydry říční Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

a

450 000,ohniváčka 5 000,-

530 000,7 500,10 000,8 000,30 000,585 500,4 500 000,15 000,-

10 000,5 000,-

30 000,15 000,4 560 000,-

----------

5 145 500,-

1

Uvažována je hranice navrhované přírodní památky, která nevede po v terénu jasně identifikovatelných liniích v celkové délce cca 5 300 m 2 Uveden je maximalistický scénář kosení dílčích ploch č. 2, 3, 4, 5, 6 (jižních 5 ha) a 10 vše dvakrát ročně, plochy č. 6 severní 3 ha jednou ročně a ploch č. 8 a 9 každý rok 1/3 rozlohy dle podmínek daných Přílohou T2 v případě, že bude financováno orgány ochrany přírody. Uvažováno je kosení lehkou mechanizací při nákladech 12 000,- Kč/ha. Pokud dojde na dílčích plochách k vymezení půdních bloků a přenesení financování na zemědělské dotace, bude se částka vynakládaná OOP snižovat. Částka potřebná na kosení luk se bude dále snižovat v závislosti na změně vegetace na těchto loukách a přechodu na jednu seč ročně.

29


4.2 Použité podklady a zdroje informací Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V.  Weidenhofer Z. 2005: Hesperioidea  Papilionoidea (denní motýli). pp. 219-223. – In: Farkač J., Král D. & Škorpík M. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Dolný A., Bárta D., Waldhauser M., Holuša O.  Hanel L. et al. 2007: Vážky České republiky: Ekologie, ochrana a rozšíření/The Dragonflies of the Czech Republic: Ecology, conservation and distribution. Vlašim, ČSOP Vlašim. Farkač J., Král D.  Škorpík M. (2005): Červený seznam bezobratlých. AOPK ČR, Praha. Hůrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics – Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chytrý, M., Kučera T.  Kočí M. (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kava T. (2005): Monitoring lososa obecného – Chřibská Kamenice, Ještědský potok, Libocký potok. Ms., Depon in AOPK ČR, Praha. Knauerová, M. 2003: Zpráva k mapování biotopů, dílo L0111, Česká Lípa – Žízníkov. Kučera, T. (2009): Červená kniha biotopů - shrnutí. In Härtel H., Lončáková J. & Hošek M. (eds) Mapování biotopů v České republice. Východiska, výsledky, perspektivy. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pp. 29-59. Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Blažková D., Hadač E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K., Řehořek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočeskou Přír., Příl. 1995: 1–206. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184 Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000) – Příroda, Praha, 18: 1-166 Roztočil, O., 2003: Orchideje okresu Česká Lípa. Višňák, R., 2001: Zpráva k mapování biotopů, Jablonné v podještědí – Stráž pod Ralskem. Višňák, R., 2002: Zpráva k mapování biotopů, L0058 – Ještědský potok. Višňák, R., 2003: Zpráva k mapování biotopů, L0108 - Nový Bor - Mimoň. Zámečník J. 2005a: Monitoring druhu Euplagia (Callimorpha) quadripunctaria na lokalitý Mimoň Pertoltice v roce 2005. Ms. Depon in AOPK, Praha. Zámečník J. 2005b: Monitoring druhů Maculinea nausithous a Maculines teleius na lokalitý MimoňPertoltice. 2005. Ms. Depon in AOPK, Praha. 30


Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Edice Planeta 8/2004. Rozhodnutí o přidělení výkonu rybářského práva revíru 441 050. Ministerstvo zemědělství 4.10.2000, č.j.: 2213/12/00-2220 Mapový server AOPK ČR: http://mapy.nature.cz Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK: http://nahlizenidokn.cuzk.cz Mapové služby Portálu veřejné správy: http://geoportal.cenia.cz Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): http://drusop.nature.cz Veřejný registr zemědělské půdy LPIS: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/ Vlastní terénní šetření v letech 2011-2012

31


4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, C3, C4a - kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů cévnatých rostlin: ohrožený taxon, vzácnější taxon vyžadující další pozornost CENIA – Česká informační agentura životního prostředí CR, EN, VU, NT, LC – kategorie ohrožení podle Červeného seznamu ohrožených druhů obratlovců a bezobratlých: kriticky ohrožený, ohrožený, zranitelný, téměř ohrožený a málo dotčený EVL – evropsky významná lokalita IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody KN – katastr nemovitostí KO, SO, O – kategorie zvláště chráněných druhů podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb.: kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený LPIS – registr zemědělské půdy NDOP – nálezová databáze ochrany přírody OP – ochranné pásmo PO – ptačí oblast PP – přírodní památka ÚSOP – Ústřední seznam ochrany přírody ZCHÚ – zvlášť chráněné území

4.4 Plán péče zpracoval: Mgr. Pavel Marhoul, Mgr. Záboj Hrázský, Mgr. Jan Šturma, Mgr. Jan Dušek, RNDr. Jiří Křesina – Daphne ČR – Institut aplikované ekologie Spolupracovali: Ing. Karel Matějka, CSc. (Info Data Sys, Praha)

32


5. Přílohy Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy MAPY: Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem PP a ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a značení PP Příloha M4 – Srovnání historického a sočasného stavu území Příloha M5 – Mapa lesních typů podle OPRL, mapa stupně přirozenosti lesních porostů a obrysová mapa TABULKY: Příloha T2 – Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

33


Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území zdroj podkladové mapy ĆÚZK

34


Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem přírodní památky

35


Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a značení Zdroj podkladové mapy: ČÚZK

36


Příloha M4 – Srovnání historického a současného stavu území M4: Historický stav území (k roku 1953) Zdroj podkladové mapy: CENIA

M4: Současný stav území Zdroj podkladové mapy: CENIA

37


M5b: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Zdroj podkladové mapy: ČÚZK

38


Mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů” znázorňuje rozdělení porostů do stupňů přirozenosti podle následující tabulky:

Stupně přirozenosti lesních porostů

1. Les původní

Druhová skladba dřevin přítomnost přítomnost stanovištně a všech geograficky hlavních nepůvodních stanovištně a dřevin geograficky (%) původních dřevin*) 0-5 +

Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů

Barva v mapě

1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné

zelená

2. Les přírodní

0-5

+

1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundární sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posl. 50-ti letech (v současnosti ne)

hnědá

3. Les přírodě blízký

0-10

+

1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů nalétnutých kalamitními druhy hmyzu a odvoz tohoto dříví v současnosti

žlutá

4. Les přírodě vzdálený

0-50

-

-

modrá

51-100

-

-

červená

-

-

-

černá

5. Les nepůvodní 6. Holina

*) přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, se zastoupením reprodukce schopných jedinců Výchozí podklad: Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení “přirozenosti” lesních porostů. - AOPK ČR, Brno.(www.pralesy.cz)

39


M5c: Mapa obrysová – Niva Ploučnice Boreček-Mimoň Zdroj podkladové mapy: ČÚZK

40


Příloha T2 – Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

výměra (ha)

1

4,0

2

3

4

5

6

7

8

1,7

0,4

0,7

4,0

8,1

15,9

2,0

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče koryto Ploučnice a navazující sukcesně pokročilé plochy, ponechat přirozené sukcesi louky bez ochranářské hodnoty – porosty s expanzí ruderálních druhů nebo monotonním porostem několika málo produkčních dominant, plní krajinotvornou funkci, v případě pravidelné péče mají šanci na zlepšení zruderalizovaná louka, omezení sukcese směrem k dřevinám, zavedení managementu vstřícného k bezobratlým. Vymezit zde půdní blok. Monitorovat reakci rostlinných společenstev, po zlepšení kvality porostu zavést pruhové kosení. Zruderalizovaná louka, omezení sukcese směrem k dřevinám, zavedení managementu vstřícného k bezobratlým. Vymezit zde půdní blok. Monitorovat reakci rostlinných společenstev, po zlepšení kvality porostu zavést pruhové kosení. Zruderalizovaná louka, omezení sukcese směrem k dřevinám, zavedení managementu vstřícného k bezobratlým. Vymezit zde půdní blok. Monitorovat reakci rostlinných společenstev, po zlepšení kvality porostu zavést pruhové kosení. Zruderalizovaná louka, omezení sukcese směrem k dřevinám, zavedení managementu vstřícného k bezobratlým. V severní části (ca do 100 m od okraje lesa) květnatější porost s výskytem modrásků r. Phengaris. Vymezit zde půdní blok. Monitorovat reakci rostlinných společenstev, po zlepšení kvality porostu zavést pruhové kosení. koryto Ploučnice a navazující sukcesně pokročilé plochy, ponechat přirozené sukcesi tužebníková lada

doporučený zásah

naléhavost

termín provedení

interval provádění

květen-červen; červenec-srpen;

každoročně

bez zásahu kosení 2x ročně, ponechávat vždy alespoň 20 % rozlohy nepokosené

3

kosení 2x ročně, ponechávat vždy alespoň 20 % rozlohy nepokosené 1

květen-červen; červenec-srpen; září

každoročně

1


každoročně

1


každoročně

1

1 x ročně, první polovina června

2

2 x ročně, červen a září/říjen

Každoročně

3

červen-červenec

každý druhý rok

nehnojit kosení 2x ročně, ponechávat vždy alespoň 20 % rozlohy nepokosené

nehnojit kosení 2x ročně, ponechávat vždy alespoň 20 % rozlohy nepokosené

nehnojit Severní část (ca 100 m od hranice lesa) – pruhové kosení Zbývající část louky - celoplošné kosení, při každé seči ponechat alespoň 20 % neposekanou.

Každoročně

bez zásahu kosení 30% porostu; rotace kosených ploch; cílem je mozaika různých fází sukcese od vlhkých luk po tužebníková lada a zastavení sukcese dřevin

41

Plán péče o přírodní památku Meandry Ploučnice u Mimoně na období 2014-2023 označení plochy nebo objektu

9

10

11

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

2,0

tužebníková lada

4,7

Zruderalizovaná louka, omezení sukcese směrem k dřevinám, zavedení managementu vstřícného k bezobratlým. Vymezit zde půdní blok. Monitorovat reakci rostlinných společenstev, po zlepšení kvality porostu zavést pruhové kosení.

5,9

sukcesně pokročilé plochy v okolí soutoku Ploučnice a Ploužnického potoka, ponechat přirozené sukcesi

doporučený zásah

v opuštěných porostech kosení 30% porostu; rotace kosených ploch; cílem je mozaika různých fází sukcese od vlhkých luk po tužebníková lada a zastavení sukcese dřevin v opuštěných porostech kosení 2x ročně, ponechávat vždy alespoň 20 % rozlohy nepokosené

nehnojit

naléhavost

termín provedení

interval provádění

3

červen-červenec

každý druhý rok

1


každoročně

bez zásahu

*na dílčí ploše nebyl zjištěnžádný z předmětů ochrany, priorita je stanovena s ohledem na rozlohu dílčí plochy a značný celkový význam pro ochranu bezobratlých. ** v případě zjištěného obrážení odstraněných keřů je nutno zásah zopakovat. naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

42

Meandry Ploučnice u Mimoně

Recommend Documents