Matriční úřady a jejich význam v hospodářské působnosti veřejnoprávních korporací

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Matriční úřady a jejich význam v hospodářské působnosti veřejnoprávních korporací Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Dana Zapletalová

Zdeňka Pokorná

Brno 2010

Poděkování Ráda bych poděkovala JUDr. Daně Zapletalové za pomoc při vypracování této bakalářské práce, za podnětné návrhy a čas, který mi věnovala. Dále chci poděkovat Městskému úřadu v Telči, zejména matrikářce Renatě Koníčkové za poskytnutý materiál a řadu cenných informací.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury a právních předpisů, které uvádím v seznamu. V Brně dne 9. května 2010

……………………………………

Abstract Pokorná. Z., Registry offices and their significance in the economic scope of public corporations, Bachelor’s thesis, Brno 2010 This bachelor’s thesis deals with problems of registry offices and their significance in the economic scope of public corporations. The aim of this work is to use a holistic perspective on issues of register and registry offices and an analysis of economic and financial activities of regional corporations related to registry agenda. The theoretical part provides a basic overview of these issues and deals with the history of registry agenda in the Czech Republic as well as the analysis of current legal regulations. The practical part deals with the agenda of a particular registry office in the town of Telč and its budget, focusing on the specifics of the region and their importance for the organization of the activities of local municipal government. Key words: local corporations, internal administration, register, budget

Abstrakt Pokorná. Z., Matriční úřady a jejich význam v hospodářské působnosti veřejnoprávních korporací, Bakalářská práce, Brno 2010 Tato bakalářská práce se zabývá problematikou matričních úřadů a jejich významu v hospodářské působnosti veřejnoprávních korporací. Cílem této práce je podání uceleného pohledu na problematiku matrik a matričních úřadů a provedení rozboru ekonomické a finanční činnosti územních korporací souvisejících s matriční agendou. Teoretická část poskytuje základní přehled problematiky, zabývá se historií matriční agendy v ČR a analýzou současné právní úpravy. Praktická část se zabývá agendou konkrétního matričního úřadu v Telči a problematiku rozpočtu daného subjektu se zaměřením na specifika regionu a jejich významu pro organizaci činností orgánů územní samosprávy. Klíčová slova: územní korporace, vnitřní správa, matrika, rozpočet

Obsah

6

Obsah 1

ÚVOD.........................................................................................8

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ........................................................ 10

3

2.1

CÍL PRÁCE ................................................................................................ 10

2.2

METODIKA PRÁCE ..................................................................................... 10

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................. 12 3.1

VEŘEJNÁ SPRÁVA .......................................................................................12

3.2

ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY ...................................................................13

3.2.1 Státní správa......................................................................................13 3.2.2 Samospráva .......................................................................................14 3.2.3 Vztah státní správy a samosprávy ...................................................14 3.3

SUBJEKTY VEŘEJNÉ SPRÁVY........................................................................15

3.3.1 Stát......................................................................................................15 3.3.2 Nestátní veřejnoprávní subjekty.......................................................16 3.4

ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA ................................................................................17

3.5

OBEC........................................................................................................ 18

3.5.1 Působnost obcí................................................................................... 18 3.5.2 Právní předpisy obcí......................................................................... 20 3.5.3 Hospodaření obcí ...............................................................................21 3.5.4 Rozpočet obcí......................................................................................21 3.5.5 Financování činností v rámci přenesené působnosti ...................... 22 3.6

VNITŘNÍ SPRÁVA ....................................................................................... 23

3.7

HISTORIE MATRIK ..................................................................................... 23

3.7.1 Nejstarší matriky .............................................................................. 23 3.7.2 Matriky a státní správa v 18. století ................................................ 24 3.7.3 Matriky v 50. letech 20. století ......................................................... 26 3.7.4 Aktuální prameny právní úpravy.................................................... 26 3.8

MATRIKY A MATRIČNÍ ÚŘADY .................................................................... 27

3.8.1 Základní pojmy ................................................................................. 27 3.9

MATRIČNÍ KNIHY ...................................................................................... 29

3.9.1 Matrika narození a úmrtí..................................................................31 3.9.2 Matrika manželství............................................................................31 3.9.3 Matrika registrovaného partnerství................................................ 34

Obsah 4

7

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................... 35 4.1

CHARAKTERISTIKA MĚSTA TELČ ................................................................ 35

4.1.1

Postavení, působnost a pravomoc městského úřadu v Telči .......... 36

4.1.2 Nejstarší telčské matriky .................................................................. 36 4.1.3 Odbor vnitřních věcí ......................................................................... 37 4.2

ZVÝŠENÝ POČET UZAVŘENÝCH SŇATKŮ V TELČI .......................................... 37

4.3

TURISTICKÝ REGION TELČSKO A MIKROREGION TELČSKO ........................... 39

4.4

STATISTIKA SŇATKŮ V TELČI OD ROKU 1990 .............................................. 40

4.5

ROZPOČET MĚSTA TELČ............................................................................. 49

4.6

SPRÁVNÍ POPLATKY ................................................................................... 50

4.7

DOTACE NA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY ............................................................ 52

4.8

ROZBOR PŘÍJMŮ ZA VÝKON PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI NA ÚSEKU MATRIK ...... 52

4.9

SPRÁVNÍ POPLATKY ZAJIŠŤOVANÉ OBECNÍMI ÚŘADY PŘI VÝKONU MATRIČNÍ AGENDY .................................................................................................... 53

4.10 PŘÍJMY PLYNOUCÍ ZE SVATEBNÍCH OBŘADŮ NEJEN DO ROZPOČTU MĚSTA..... 56 5

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ........................................................ 59

6

SEZNAM LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ .......................... 62

7

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ .................................................. 64

Úvod

8

1 Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma: Matriční úřady a jejich význam v hospodářské působnosti veřejnoprávních korporací. Problematika matričních úřadů mě poprvé zaujala v předmětu „Správní právo hmotné“. Rozhodla jsem se prohloubit své znalosti v tomto odvětví a poukázat tak na významné postavení matričních úřadů v hospodářské působnosti veřejnoprávních korporací. Matriční historie je velmi bohatá a úzce souvisí s křesťanstvím. Význam matrik se postupem doby pochopitelně měnil a to od jediné evidence až po současný stav. Díky matrikám ovšem můžeme sledovat nejen vývoj státní správy od vlády Marie Terezie a Josefa II až po současnost, ale jsou také cenným pramenem poznání životních příběhů minulých generací. Stát si poprvé uvědomil důležitost matrik v 2. pol. 18. stol. Císařský patent vydaný roku 1781 Josefem II. uznal matriční knihy za veřejné listiny a nařídil jejich vedení katolickým kněžím. Od roku 1784 jsou veškeré úkony související s vedením matričních knih součástí státní správy. V historii můžeme nalézt celou řadu matrik např. vojenské, židovské, evangelické nebo civilní. Největší změna nastala v roce 1949, kdy došlo k vytvoření nových matričních obvodů a veškerá matriční agenda přešla na národní výbory. Můžeme tedy říci, že problematika matrik, jména a příjmení je tradičním odvětvím správního práva, která je dnes součástí vnitřní správy. Matriční agenda provází každého občana již od jeho narození. Často je vnímána pouze jako administrativní činnost. Měla by ale především být službou občanovi, která efektivně reaguje na jeho potřeby, ať už se jedná např. o vydání rodných, oddacích či úmrtních listů a jejich duplikátů nebo o uzavření sňatků. V roce 2008 bylo v ČR 1274 matričních úřadů. Nejnovějším právním předpisem upravujícím problematiku matričních úřadů je zákon č. 300/2006 Sb., o matrikách, jménu a příjemní, který přesně vymezuje působnost a činnost matričních úřadů. Problematika matrik úzce souvisí s rodinným právem a je vymezena řadou dalších právních předpisů a mezinárodních smluv, kterými se je ČR povinna řídit.

Úvod

9

V České republice je uplatňován tzv. spojený model veřejné správy, což znamená, že samospráva vykonává v přenesené působnosti i funkce státní správy. Podle rozsahu výkonu státní správy se od 1. 1. 2003 obce dělí do třech kategorií. Do přenesené působnosti, kterou obce v určitém rozsahu vykonávají, se zařazuje problematika vedení matrik. Náklady spojené s výkonem přenesené působnosti jsou částečně hrazeny státem ve formě finančních dotací, které obce dostávají. Ty ve většině případů nestačí ani na úhradu osobních a věcných výdajů, které jsou spojeny s výkonem státní správy, takže ostatní náklady si musí obce hradit sami. Matriční úřad inkasuje správní poplatky za vedení tzv. „matriční agendy“. Výši správních poplatků za jednotlivé úkony nemohou obce měnit, protože jsou pevně stanoveny v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Naproti tomu objem vyinkasovaných finančních prostředků závisí na množství úkonů vykonaných matričním úřadem, na které má vliv řada okolností. Během posledních let se zvyšuje význam regionů a mikroregionů. Je to zejména tím, že v České republice existuje velmi mnoho malých obcí, které se nejčastěji potýkají s nedostatkem vlastních finančních zdrojů. Vzniká tak celá řada regionů malého geografického rozsahu, nebo-li účelových mikroregionů. Jedná se o dobrovolné sdružení několika obcí za účelem dosažení společného cíle, kterým nejčastěji bývá čerpání finančních prostředků ze státních fondů a fondů Evropské unie. Dalším cílem řady regionů, pokud se na jejich území nachází např. nějaká historická zajímavost, se stává rozvoj podnikání a cestovního ruchu. K tomu je ovšem zapotřebí nejen možnost disponovat vlastními finančními prostředky, ale také je nezbytné získat a využít informace, které umožní následné vytvoření vhodné strategie. Ve své bakalářské práci se budu snažit poukázat právě na významné postavení matričních úřadů, které se mohou značně podílet na rozvoji nejen obcí, ale zejména i regionu.

Cíl práce a metodika

10

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Matriky se mohou pochlubit velice bohatou historií, která sehrála významnou roli ve vývoji státní správy. I přesto, že je matriční agenda tradičním odvětvím správního práva, je její důležitost velmi často opomíjena a považována za méně významnou. Prvotním cílem mé bakalářské práce bude provést ucelený přehled problematiky matrik a matričních úřadů z hlediska jejich institucionálního zařazení, kompetencí a předmětu činnosti. Výkon matriční agendy úzce souvisí s činností územních korporací. V dnešní době neustále roste význam regionů a mikroregionů, pro které se může matriční agenda stát cenným zdrojem informací. Naopak pro obec se mohou matriční úřady stát významným zdrojem příjmů plynoucích do jejich rozpočtu. Dalším cílem práce bude tedy provést rozbor nejen ekonomické, ale i finanční činnosti územních korporací, které přímo souvisejí s agendou matrik, popřípadě jsou vzájemně podmíněny.

2.2 Metodika práce Bakalářská práce se dělí na teoretickou a praktickou část. Problematika matrik a matričních úřadů je velice rozsáhlá. Než budu moci přistoupit k praktické části, prvním a nezbytným krokem bude provedení analýzy současné a minulé právní úpravy a její následná komparace. Jelikož činnost matrik úzce souvisí také s řadou dalších odvětví, shromáždím a nastuduji další související právní předpisy. Dále se podrobněji zaměřím na historii matriční agendy, především na úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih. Na významné postavení matričních úřadů v rámci veřejné správy chci poukázat tím, že porovnám současnou právní úpravu a veškerou agendu matrik v historických souvislostech. Pro lepší pochopení široké problematiky matrik a matričních úřadů je nezbytné vysvětlení veškerých základních i souvisejících pojmů.

Zejména začlenění matričních úřadů

v systému veřejné správy jak na celostátní, krajské tak i místní úrovni. Pro tuto

Cíl práce a metodika

11

část práce je výchozí zejména studium odborné literatury, které se touto problematikou zabývá. Výsledky teoretické části práce budu aplikovat na matričním úřadě v Telči. Zde se také zaměřím na specifika regionu a jejich význam pro organizaci činností orgánů územní samosprávy. Konkrétně se budu zabývat agendou spojenou s uzavíráním manželství. Statisticky zpracuji veškeré získané informace ohledně uzavřených sňatků od počátku 90. let 20 stol. Porovnáním počtu uzavřených sňatků s okolními městy chci poukázat na vztah mezi počtem uzavřených manželství v Telči a cestovních ruchem, který je pro tuto oblast typický. Dále se podrobněji zaměřím na problematiku rozpočtu matričního úřadu. Následně analyzuji příjmy plynoucí z této agendy do rozpočtu města Telč (s ohledem na jeho zapsání do Unesca). V závěru praktické části se zaměřím na ostatní příjmy plynoucí ze svatebních obřadů, které jsou nedílnou součástí ekonomiky celého města. Veškeré potřebné informace jsem získala aktivní spoluprací s Městským úřadem v Telči, konkrétně s matričním úřadem, odborem financí a tajemníkem města.

Teoretická část

12

3 Teoretická část 3.1 Veřejná správa Veřejná správa zahrnuje široký rozsah činností a institucí, které vykonávají správu věcí veřejných na celostátní, krajské nebo místní úrovni. Veřejná správa sleduje veřejné cíle a je vykonávána ve veřejném zájmu. Primárním nositelem výkonu veřejné moci a tedy i veřejné správy je stát. Za stát vystupuje takový orgán, který má působnost a pravomoc v dané věci jednat (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 4). Dále můžeme veřejnou správu definovat jako správu, která je vykonávána pro určitý okruh fyzických a právnických osob. Subjekt veřejné správy zde vystupuje v nadřazeném postavení. Tento subjekt může použít donucovací prostředky,

jestliže

bude

porušena

veřejnoprávní

povinnost

(Jurčík

a Mervartová, 2006, s. 4). Pojmu veřejná správa předchází pojem veřejná služba. Můžeme říci, že veřejná správa je vlastně jen veřejnou službou, která má i další významy. Na jedné straně ji můžeme definovat jako „bytí ve službě“ a na druhé straně jako „užitečnou veřejnou činnost“. Pojem „bytí ve službě“ nám označuje zaměstnání či povolání „u státu“ a pojem „užitečná veřejná činnost“ označuje to, co by měl stát dělat pro vlastní přežití a pro pomoc „sociálně potřebným“ osobám (Pomahač, 1999, s. 136-137). Podle schválené strategie Ministerstva vnitra ČR „Smart Administration“ pro období 2007 - 2015 by měla být veřejná správa pojata jako služba občanovi, která naplňuje principy dobrého vládnutí, funguje efektivně a výkonně. Dále by měla být veřejná služba klientsky orientována, aby naplňovala očekávání občanů a flexibilně reagovala na jejich potřeby. Zároveň by měla veřejná správa a veřejná služba napomoci ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky a tím zvyšovat kvalitu života obyvatel České republiky.

Teoretická část

13

3.2 Organizace veřejné správy Podle Ústavního zákona č. 1/1993 Sb. je lid zdrojem veškeré státní moci a vykonává jí prostřednictvím orgánu moci: •

moc zákonodárná – parlament,

•

moc výkonná – prezident, vláda, správní úřady,

•

moc soudní – soudy.

Každá složka moci je svěřena jinému orgánu státní moci. Tyto orgány by měly být do jisté míry na sobě nezávislé, organizačně a personálně oddělené. Tímto se vytváří systém vzájemných kontrol a pojistek pro případ, kdyby došlo k selhání některé ze složení státní moci (Janků, 2006, s. 65 - 71). V Ústavě ČR je řečeno, že: „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“ Jedna z definic označuje pojem veřejná správa jako veřejnou službu moci. Vnitřně ji můžeme členit na několik kategorií. Veřejnou správu tak lze rozdělit na státní správu a samosprávu (Volek a Přenosil, 2008, s. 27). 3.2.1 Státní správa „Státní správa má vždy povahu veřejné správy a je jejím základním druhem“ (Volek a Přenosil, 2008, s. 27–28). Veřejná správa je součástí moci výkonné, ale zároveň má úzké vztahy s mocí zákonodárnou a soudní. Česká republika je unitárním státem, ve kterém stále probíhá proces decentralizace. Znamená to, že stát svým jménem stále vykonává největší část úkolů veřejné správy prostřednictvím státních úřadů a za státní peníze (Pomahač, 1999, s. 208). Institucemi, které vykonávají a nebo zabezpečují činnosti a úkoly, které jim byly zákonem stanovené, jménem státu a nebo v jeho zájmu, jsou na centrální úrovni ministerstva. Dalšími ústředními orgány státní správy, které jsou řízeny vládou jsou např. Český statistický úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Národní bezpečnostní úřad aj. Mezi ostatní orgány, které jsou podřízeny ministerstvu, můžeme zařadit např. Českou obchodní inspekci, Český telekomunikační úřad nebo Energetický regulační úřad (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 23-25).

Teoretická část

14

Státní správa je vykonávána také na regionální a místní úrovni. Zde nalezneme správní úřady se všeobecnou působní jako krajské úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady s rozšířenou působností aj. Také zde nalezneme odborné správní úřady, které jsou odborně specializované. Jedná se o Finanční ředitelství, Úřady práce, Katastrální úřady aj. Státní správa může být také vykonávána veřejnými sbory jakou jsou Policie ČR nebo Správa Sboru požární ochrany. Dnes není výjimkou, je-li státní správa propůjčena soukromým osobám jako jsou např. autorizovaní architekti, lesní stráž nebo rybářská stráž (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 24-26). 3.2.2 Samospráva Samospráva je také součást veřejné správy, která je ovšem vykonávána jinými veřejnoprávními subjekty, než je stát. Tyto subjekty jsou korporativního charakteru a označují se jako veřejnoprávní korporace (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 18). Samosprávu členíme na územní, profesní a zájmovou. „Samospráva představuje určitou skupinu či společenství, které si samo řídí své záležitosti. V rámci veřejné správy a výkonu jejich funkcí hovoříme o územní samosprávě (Volek a Přenosil, 2008, s. 28).“ Důležité je, že samospráva je slučitelná pouze s demokracií, která je zase založená na pluralitě společenských a politických zájmů. Je založena na partnerském

vztahu

státu

a veřejnoprávních

korporací

jako

subjektů

samosprávy (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 18). Tím, že je samospráva založena na demokracii, převládá zde způsob volby a rozhodování. Všechny samosprávné orgány disponují autonomním rozhodováním. Samospráva tak nemá povinnost řídit se interními normativními akty a individuálními pokyny, které vydává státní správa (Volek a Přenosil, 2008, s. 28). 3.2.3 Vztah státní správy a samosprávy Jurčík a Mervartová (2006, s. 20) uvádí, že státní správa a samospráva se spolupodílí na realizaci veřejných záležitostí. Z toho vyplývá, že se v obou případech jedná o veřejnou správu. Otázkou ovšem zůstává, kdy má být veřejná moc naplňována státem a kdy územním celkem (krajem či obcí). Dále uvádí, že

Teoretická část

15

veřejná správa potřebuje určitou míru centralizace a zároveň, že je nutná i určitá míra decentralizace, se kterou souvisí akceptace názorů územních celků. Jak může stát regulovat činnost samosprávy? Reguluje ji například vydáváním zákonů, které jsou na všeobecné úrovni pomocí parlamentu (moc zákonodárná). Dále např. stát poskytuje finance, které jsou potřebné k činnosti samosprávy (moc výkonná) a nebo prostřednictvím dozoru, které vykonává správní soudnictví, nejvyšší pak Ústavní soud (moc soudní) (Volek a Přenosil, 2008, s. 29 – 30).

3.3 Subjekty veřejné správy Jestliže je nějaká činnost organizovaná, vyžaduje, aby byla svěřena nějakému subjektu, který za ni ponese odpovědnost.1 Toto platí i pro veřejnou správu jako činnost organizovanou (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 22). Subjekty veřejné správy jsou:
stát,
nestátní veřejnoprávní korporace (územní, profesní a zájmové),
ostatní subjekty veřejného a soukromého práva (nadační fondy a nadace, obecně prospěšné společnosti aj.) (Janků, 2006, s. 286). 3.3.1 Stát Stát je nejdůležitějším subjektem veřejné správy. Stát je právnickou osobou, která vykonává správu přímo a nebo prostřednictvím jiných subjektů veřejné správy, na které výkon státní správy přenese. Jedná se o přenesenou působnost obcí. Stát nemusí vystupovat pouze jako subjekt práva veřejného, ale i soukromého, jestliže se bude jednat např. o správu vlastního majetku (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 22).

1

Podle principu: „jednotné daně = jednotná služba“ by měly být zajištěny některé úkoly na

stejné úrovni po celé zemi. Ovšem v některých případech může stát i samosprávný celek zajistit tyto úkoly stejně dobře. Na druhé straně jsou i úkoly, které lépe zabezpečí samospráva. V konečné fázi si tedy stát část úkolů ponechá, část uloží samosprávným svazkům a nebo je ponechá na iniciativě samosprávy (Marková, 2000, s. 7).

Teoretická část

16

Stát je ve veřejné správě zastupován vládou, která je podle Ústavy ČR vrcholným orgánem moci výkonné. Dále pak ministerstvy jejichž působnost nalezneme v zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR. Stát je také zastupován jinými ústředními správními orgány, které jsou zřízeny vládou, dále pak správními úřady s celostátní působností, které jsou podřízeny určitému ministerstvu a specializovanými územními správními úřady (Janků, 2006, s. 286 – 287). 3.3.2 Nestátní veřejnoprávní subjekty „Nestátní veřejnoprávní subjekty se dělí na veřejnoprávní korporace a ostatní subjekty, které působí ve veřejné správě“ (Janků, 2006, s. 287). Veřejnoprávní korporace jsou právnické osoby a jak uvádí Janků, mohou být založeny na principu společenství osob nebo na principu individuálního členství (Janků, 2006, s. 284). Rozlišujeme tři typy veřejnoprávních korporací:
územní,
osobní,
věcné (svazky obcí). Územní korporace jsou založeny na principu společenství osob. Jedná se o obce a kraje. Osobní korporace jsou založeny na principu individuálního členství. Zde se jedná o zájmové a profesní komory, např. Česká lékařská komora, Komora auditorů ČR, Notářská komora ČR. Pro výkon povolání je nutné povinné členství v těchto komorách (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 23). K ostatním subjektům soukromého nebo veřejného práva se řadí nadační fondy, nadace, veřejné fondy a obecně prospěšné společnosti (Janků, 2006, s. 286). Podle Pomahače jsou veřejnoprávní korporace subjektem veřejného práva, které disponují vlastní právní způsobilostí a členstvem. Aby se korporace věnovala především veřejnému zájmu, je často subjektivita veřejnoprávních korporací specificky upravena právním řádem (Pomahač, 1999, s. 140).

Teoretická část

17

3.4 Územní samospráva V každé zemi stanoví strukturu a principy územní samosprávy ústava a příslušné zákony. V ČR jsou to především:
Ústava ČR (úst. zákon č. 1/1993 Sb.) v článku 8 zaručuje samosprávu územních samosprávných celků,
Listina základních práv a svobod v článku 22 ods. 1. říká, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců,
Zákon o obcích (zákon č. 128/2003 Sb.),
Zákon o krajích (zákon č. 129/2000 Sb.),
Zákon o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.),
Evropská charta místní samosprávy (publikována ve sbírce zákonů č. 181/1999 Sb. a zákon č. 369/1999 Sb. platí pro ČR) (Jurčík, Mervartová, 2006, s. 34). Základním článkem územní samosprávy jsou obce. V 90. letech 20. století se průměrný počet obyvatel v obci zvýšil ve většina zemí EU (Peková, Pilný, Jetmar 2005, s. 99 – 100). Česká republika šla ovšem opačným směrem. V roce 1989 u nás bylo 3 527 obcí (Marková, 2000, s. 18). Počet těchto obcí se ale dále nesnižoval a již v roce 1998 jich bylo 6 237. Nejčastějším typem jsou malé obce, které mají do 1 000 obyvatel. ČR má tedy velmi mnoho malých obcí, které se nejčastěji potýkají s nedostatkem vlastních zdrojů a nízkou soběstačností, což je z ekonomického hlediska velice neefektivní. Jak dále uvádí)Ve většině zemí Evropské unie probíhá centralizační proces. Velikostní struktura obcí v ČR je s těmito tendencemi v rozporu (Peková, Pilný, Jetmar 2005, s. 108). Vyšší územně samosprávné celky – kraje, u nás existují od 1. 1. 2000. Jedná se o 14 krajů, které jsou z pohledu Evropské unie také příliš malé. Z tohoto důvodu byly zavedeny další jednotky s označením NUTS. Těmto jednotkám se také někdy říká euroregiony (Marková, 2000, s.18). I přesto, že ve většině evropských států patří územní samospráva k právu, které je zaručeno ústavou, bylo sjednocení místní samosprávy na základních principech vyjádřeno přijetím Evropské charty místní samosprávy – „ECHMS“ přijaté v roce 1985 ve Štrasburku (Marková, 2000, s.18). Lze se přiklonit

Teoretická část

18

k názoru, že se jedná o základní dokument, ve kterém nalezneme obecné zásady pro „kvalitní harmonizované fungování územní samosprávy a ochrany jejich práv a zájmů na mezinárodní úrovni“ (Jurčík a Mervartová, 2006, s. 34).

3.5 Obec Podle § 1 zákona o obcích je obec základním samosprávným společenstvím občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Zákon o obcích § 2 ods.1. říká, že obec je veřejnoprávní korporace, která vlastní majetek. V právních vztazích vystupuje obec pod svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec má pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plněných svých úkolů má chránit veřejný zájem. Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je podle § 3 zákona o obcích městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Městy se zvláštním postavením jsou statutární města, jejich výčet nalezneme v § 4 zákona o obcích. V současné době jich má ČR 23. Území statutárních měst se může dále členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Dále § 18 zákona o obcích uvádí, že každá část území ČR je součástí území některé obce. Každá obec se rozkládá na jednom nebo více katastrálních území. Zákon o obcích v § 19 umožňuje, aby se na základě dohody, dvě nebo více obcí, které spolu sousedí, sloučili nebo připojili k jiné obci a to většinou na základě místního referenda. Podle § 27 zákona o obcích má také každá obec svůj název. Názvy mají také části obce. Pokud by obec chtěla název změnit, musí podat návrh na ministerstvo vnitra, které vydá souhlas. 3.5.1 Působnost obcí V ČR je uplatňován tzv. spojený model veřejné správy, což znamená, že samospráva vykonává v přenesené působnosti i funkce státní správy. V tomto systému tedy obce vykonávají působnost samostatnou i přenesenou (Volek, Přenosil, 2008, s. 143-144). Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou podle § 35 zákona o obcích v zájmu obce a jejich občanů, pokud nejsou tyto záležitosti

Teoretická část

19

zákonem svěřeny krajům. Obec dále ve svém územním obvodu pečuje o vytvoření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. To vše v souladu s místními předpoklady a místními předpisy. Jedná se např. o potřeby bydlení, ochranu a rozvoj zdraví, dopravu, výchovu a zdělání aj. Ve věcech samostatné působnosti rozhoduje zastupitelstvo obce, které je voleným orgánem a vydává např.: obecně závazné vyhlášky, schvaluje rozpočet obce a hospodaří podle něj, vyhlašuje místní referendum, schvaluje program rozvoje územního obvodu nebo zřizuje obecní polici. Stanoví-li zákon o obcích nebo zvláštní zákon jinak, může rozhodovat i ve věcech, které patří do přenesené působnosti. Povinně zřizuje finanční a kontrolní výbor (Marková, 2000, s. 22-25). Zákon o obcích v § 46 uvádí, že obce spolu mohou na základě uzavřených smluv spolupracovat, při výkonu samostatné působnosti. Jestliže je na obec přenesen určitý rozsah výkonu státní správy, hovoříme o přenesené působnosti. Výkon provádějí výkonné orgány obce, které jsou podřízeny a též kontrolovány orgány státní správy. V přenesené působnosti se může jednat i o krajský úřad (Peková, Pilný, Jetmar 2005, s. 107). Obce za plnění těchto úkolů obdrží příspěvek ze státního rozpočtu. Výkonným orgánem obce je rada, které přísluší rozhodovat v oblasti přenesené působnosti, jen stanoví-li tak zákon. V samostatné působnosti je odpovědná zastupitelstvu. Rada je tvořena starostou, místostarostou a členy rady. Rada obce může např. vydávat nařízení, zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu nebo kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem (Marková, 2000, s. 26-27). Kontrolními a iniciativními orgány rady jsou Komise (Jurčík, Mervartová, 2000, s. 39). Do přenesené působnosti patří zejména:
vedení matrik,
evidence obyvatelstva,
živnostenská správa,
projednávání přestupků,
některé dávky sociální péče,
územní a stavební řízení (Jurčík, Mervartová, 2006, s. 36).

Teoretická část

20

Na obecní úrovni existují od 1. 1. 2003 tři druhy obcí. Podle rozsahu výkonu státní správy je dělíme na:
obce s rozšířenou působností, (obce III typu) – výkon státní správy provádějí pro sebe, ale také pro jiné obce ve svém správním obvodu. Největší díl výkonu státní správy z bývalých okresních úřadů přešel právě na ně. Jedná se zejména o města nad 15 000 obyvatel. V ČR existuje celkem 205 obcí tohoto typu (Volek, Přenosil, 2008, s. 142),
obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. typu) – vykonávají v menší míře přenesenou působnost pro sebe i pro více obcí. V ČR je 388 obcí tohoto typu (Volek, Přenosil, 2008, s. 142),
obce základního typu (obce I. typu) – jedná se o samosprávné územní celky bez přenesené působnosti. Podle zvláštních zákonů mohou vykonávat základní rozsah státní správy přenesené působnosti pouze pro sebe (Jurčík, Mervartová, 2008, s. 36). Dalším orgánem obce je obecní úřad (ve statutárních městech magistrát), který je tvořen starostou místostarostou, tajemníkem a zaměstnanci obce. Tajemník se zřizuje povinně u obcí II. a III. typu. Obecní úřad vykonává v samostatné působnosti úkoly, které mu byly uloženy zastupitelstvem nebo radou obce a zároveň vykonává přenesenou působnost, která byla obci svěřena. Zároveň pomáhá komisím a výborům v jejich činnosti (Jurčík, Mervartová, 2006, s. 39). 3.5.2 Právní předpisy obcí V rámci samostatné působnosti může obec ukládat povinnosti obecně závaznou vyhláškou, kterou schvaluje zastupitelstvo obce (Marková, 2000, s. 22-23). V rámci přenesené působnosti může obec vydávat nařízení obce, které schvaluje rada obce, pouze pokud je k tomu zákonem zmocněna (Marková, 2000, s. 22-23). Ke schválení veškerých právních předpisů je zapotřebí souhlas nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva nebo rady. Aby byly právní předpisy platné, musí je podepsat starosta a místostarosta obce (Jurčík, Mervartová, 2006, s. 39-40).

Teoretická část

21

Tyto právní předpisy obec vyvěsí na úřední desku obecního úřadu po dobu 15 dnů. První den jejich vyvěšení na úřední desce se považuje na den vyhlášení. Právní předpisy nabývají účinnosti patnáctým dnem, který následuje po dni jejich vyhlášení, není-li stanoven pozdější počátek účinnosti (Marková, 2000, s. 22-23). 3.5.3 Hospodaření obcí Veřejnoprávní korporace mají ze zákona2 právo vlastnit majetek. Toto vlastnictví je jedním z hlavních předpokladů existence územní samosprávy. Podle § 38 zákona o obcích by obec měla svůj majetek využívat účelně a hospodárně, pečovat o jeho zachování a rozvoj. Měla by ho chránit před poškozením, zničením, odcizením nebo zneužitím. Obec má právo majetek nakupovat, prodávat nebo pronajímat, darovat atd. Obec nesmí, kromě výjimek uvedených v zákoně o obcích, ručit za závazky fyzických ani právnických osob. Přezkoumání hospodaření obce za minulý kalendářní rok provádí podle §42 a §43 zákona o obcích příslušný krajský úřad nebo auditor. Zastupitelstvo obce musí do 30. června následujícího roku projednat závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce a přijmout opatření k nápravě nedostatků. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů upravuje nejen sestavování rozpočtu a závěrečného účtu, ale i hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu. 3.5.4 Rozpočet obcí Důležitou částí soustavy veřejných rozpočtů jsou rozpočty obcí, měst a krajů.3 Rozpočet je finančním plánem, kterým se řídí financování veškerých činností obce. Rozpočet by měl zajistit solventnost obce (Provazníková, 2009, s. 57-58). Připouští vytvoření pouze takového objemu výdajů, který bude krytý reálně očekávanými příjmy, existujícími rezervami, popřípadě půjčkami, které bude obec moci získat a splatit. Rozpočet tedy bilancuje s příjmy a výdaji za 2

Zakotveno v Ústavě ČR, hlava sedmá čl. 101 a dále v zákoně o obcích a krajích.

3

Dále sem patří rozpočty dobrovolných svazků obcí nebo rozpočty regionálních rad regionů

soudržnosti. Můžeme zde zařadit i rozpočty příspěvkových organizací a mimorozpočtových peněžních fondů zřízených obcí krajem.

Teoretická část

22

rozpočtové období, které je totožné s rozpočtovým obdobím celé soustavy veřejných rozpočtů. Toto období je v ČR shodné s kalendářním rokem. Rozpočet obce se většinou sestavuje jako běžný či kapitálový. Běžný rozpočet je sestaven s každoročně se opakujících příjmů a výdajů. Rozpočet se sestavuje jako vyrovnaný nebo deficitní. Jeho příjmy jsou daňové (daně svěřené, místní, sdílené a správní poplatky), nedaňové (příjmy z pronájmu, uživatelské poplatky atd.) a přijaté transfery (dotace ze státního rozpočtu a jiných státních fondů, územních rozpočtů atd.). Kapitálový rozpočet se na rozdíl od běžného sestavuje jako vyrovnaný, deficitní (Provazníková, 2009, s. 68-70) .4 3.5.5 Financování činností v rámci přenesené působnosti Díky reformě veřejné správy se zvýšil rozsah přenesené působnosti, které musí obce vykonávat. K financování slouží především dotace a správní poplatky, které si obec vybírá sama v rámci výkonu státní správy5. Kromě dotací jsou obcím často vypláceny účelové dotace, které slouží k financování provozních potřeb a nebo zajišťují „určitý standard poskytovaných veřejných statků“. Protože je objem těchto dotací schválen v zákoně o státním rozpočtu, jsou tyto příjmy, na rozdíl od dotací uváděných ministerstvem financí v kapitole všeobecné pokladní správy státního rozpočtu, předvídatelné a stabilní. V roce 2006 byla přijata nová metodika „výkonu příspěvku na státní správu“. V této metodice došlo k sjednocení výpočtu pro výši příspěvku na výkon státní správy pro všechny obce (Provazníková, 2009 s. 147-148).6 Výše těchto dotací ukazuje, že stát se podílí na nákladech spojených s výkonem přenesené působnosti pouze částečně. Příspěvek tak slouží často jenom na úhradu osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy. V praxi však neexistují samostatné údaje na jejichž základě by se daly určit přesně příslušné náklady na jednotlivé činnosti (např. matriční a stavební úřady) (Provazníková, 2009, s. 151 - 218).

4

Jsou to např. příjmy z prodeje majetku, příjmy z emise vlastních obligací nebo kapitálové

dotace z rozpočtové soustavy. 5

Problematice správních poplatků se více věnuje Marková (2009, s. 93 – 95).

6

Výpočet příspěvku na výkon státní správy uvádí Provazníková (2009, s. 100-101).

Teoretická část

23

3.6 Vnitřní správa Vnitřní správa je jedním z tradičních odvětví správního práva. Dříve se vnitřní správa nazývala jako správa policejní. Teprve v 17. a 18. století se správa jako státní správa rozčlenila do několika skupin: správa zahraniční, správa finanční, správa justice a obrany. Ostatní činnosti byly dále zahrnuty pod pojem vnitřní správa (Polián, 2001, s.17). Do vnitřní správy se postupně začaly zařazovat činnosti, které nebyly nijak zařaditelné. Pod vnitřní správu bylo zařazováno např. zdravotnictví, školství nebo telekomunikace (Jurčík, Mervartová, 2006, s. 54). V současné době pod vnitřní správu zařazujeme:
zabezpečení osobního stavu obyvatelstva. Jedná se o problematiku matrik, jména a příjmení, cestovní doklady, občanské průkazy, hlášení a evidence pobytu občanů, pobyt cizinců, státní občanství,
právo sdružovací a shromažďovací,
archivnictví, požární sbírky, střelné zbraně a střelivo, veřejné sbírky,
státní symboly, ochrana utajovaných skutečností, svobodný přístup k informacím (Polián, 2001, s.17). Ministerstvo vnitra ČR je ústředním správním orgánem pro vnitřní správu. Právní poměry v oblasti vnitřní správy upravuje správní právo velkým množstvím právních předpisů (Polián, 2001, s.17). Pro každý úsek vnitřní správy většinou existuje speciální právní úprava (Jurníková, Průcha a kol., 2004, s. 9).

3.7 Historie matrik 3.7.1 Nejstarší matriky Matriční historie je velice bohatá. Matriky jsou hlavním pramenem poznání životních příběhů našich předků, ale také nám pomohou lépe pochopit vývoj státní správy od vlády Marie Terezie a Josefa II až po současnost (Podhola, 2005, s. 31). Vedení matrik má značnou souvislost s křesťanstvím. Udává se, že již ve 3. stoletní začínají vznikat první fary a s nimi registrace křtů. Nejstarší dochované křesťanské matriky pocházejí z Francie (1334 – 57). Ze 14. století pocházejí nejstarší italské matriky, z 15. století jsou dochovány matriky v Belgii,

Teoretická část

24

Španělsku a Švýcarsku. Během 16. století se začínají objevovat i u většiny ostatních evropských zemí (Peterka, 2006, s. 40-41). Během 12. století začínají i u nás vznikat první fary. „Nejstarší matriky (křestní od roku 1546, oddací dokonce od roku 1531) začali vést němečtí luteráni v Jáchymově“ (Peterka, 2006, s. 40-41). Až Tridentský koncil všeobecně nařídil katolickým farářům vedení matrik. Matriky se ovšem do konce 16. století u nás vyskytují velice zřídka. Obrat nastává až v roce 1605, kdy Pražská synoda nařizuje vedení matrik a římský rituál (1614) uvádí ukázky zápisů do matrik. Zápisy byly ovšem velmi často nejednotné a nedokonalé (Šebánka a kol., 1965, s.302). Matriku tehdy tvořila jedna kniha, která byla rozdělena na tři části a zápisy se zde prováděly pro celou farnost. V části narozených se na rozdíl od dnešních knih neuváděl den narození, ale pouze rok, měsíc a den křtu dítěte. Dále pak jména rodičů, dítěte a kmotrů. V části oddaných se uváděla jména a příjemní snoubenců, rodičů, svědků, jméno oddávajícího, datum svatby a jak a kdy byly provedeny ohlášky. Část zemřelých obsahovala nejchudší zápisy a to především datum pohřbu, jméno a příjmení zemřelého, přibližný věk, jméno pohřbívajícího a informaci o tom, jak byl knězem zaopatřen. Podle jazykové oblasti a nebo národnosti faráře se záznamy zapisovaly v češtině nebo v němčině. V roce 1760 pak bylo zavedeno povinné užívání latiny a připojen záznam, kterého panství je kdo poddaným (Podhola, 2005, s. 31). 3.7.2 Matriky a státní správa v 18. století Ve druhé polovině 18. století si stát začal uvědomovat důležitost matrik a začal zasahovat do evidence obyvatelstva. První opatření nařídil dvorský dekret Marie Terezie (1770). Byl proveden soupis obyvatelstva, očíslování domů a zrušeny větné zápisy ve většině matrik, které byly nahrazeny údaji ve sloupcích a řádcích. Pro vývoj státní správy byl ovšem důležitější císařský patent vydaný r. 1781 Josefem II, kde byly matriky uznány za veřejné listiny a katolickým kněžím byla uložena povinnost vést samostatné knihy pro každý zápis zvlášť (Podhola, 2005, s. 31-32). Byly také zavedeny jednotné předtištěné formuláře, které se bez „podstatné změny udržely až do současné doby“ (Šebánka a kol., 1965, s. 302).

Teoretická část

25

V matrice pokřtěných se navíc začalo uvádět pohlaví dítěte a to, zda mělo manželský či nemanželský původ. Později zde bylo uváděno, místo data křtu, datum narození. V matrice oddaných přibily údaje, které se týkaly náboženství, čísla popisného domu, křestního jména a příjmení snoubenců. Dále se u ženicha a nevěsty uváděl stav (svobodný, vdovec) a jméno a povolání svědků. V knize zemřelých se místo data pohřbu začal uvádět rok, měsíc a den smrti, číslo domu, náboženství, pohlaví, stáří zemřelého a příčina jeho smrti (Podhola, 2005, s. 31-32). V roce 1784 bylo uloženo vedení matrik v německém jazyce, ale záleželo na farářích, zda si opatřili české nebo německé formuláře. Toto se začíná měnit zhruba v 19. století, kdy opět začíná pronikat čeština. Důležité je, že bylo farářům r. 1799 nařízeno k matričním zápisům pořizovat pololetně dva opisy, které se odevzdávaly vikářům. O rok později se snížil počet opisů na jeden, který se pořizoval za celý rok a byl uložen na konzistoři. Tento způsob se zachoval až do roku 1950 (Šebánka a kol., 1965, s. 302). Za veřejné listiny byly nejprve uznány pouze katolické matriky. Vedle nich byly vedeny také vojenské matriky, které byly spravovány vojenskými duchovními. U nás byly zrušeny v roce 1948. Za zmínku ale stojí také matriky dalších státem uznaných církví. Před rokem 1784 se židovské matriky téměř nevedly. Pokud Židé něco vedli, jednalo se o knihy obřezaných a nebo zemřelých. Až v roce 1784 nařídil Josef II. vést Židům řádné matriky narozených, oddaných a zemřelých. V roce 1868 se staly židovské matriky veřejnými listinami. Do této doby měli katoličtí faráři za úkol dohlížet nad Židy a vést kontrolní matriky. Řada židovských matrik byla za okupace zničena nacisty. Evangelíci si mohli po vydání tolerančního patentu vést matriky, ale pouze pro svoji potřebu. Prováděli zápisy do oficiálních formulářů pod dozorem katolických farářů, kterým museli dokládat všechny záznamy o provedených úkonech. Veřejnými listinami se staly evangelické matriky v roce 1829, ale opisy matričních knih museli až do roku 1849 zasílat katolickým kněžím (Peterka, 2006, s. 43 - 44). S rozvojem průmyslu a příchodem nekatolických cizinců bylo podle říšského zákona z roku 1968 dovoleno civilním úřadům uzavírat občanské sňatky, pokud nebyl snoubencům umožněn sňatek duchovní. Pro osoby, které nenáležely k žádné státem uznané církvi, byly roku 1870 zavedeny civilní matriky. Zápis od nich provádělo okresní hejtmanství a vedly jej okresní úřady

Teoretická část

26

a statutární města. Situace se změnila po vzniku ČSR, kdy pro uzavření sňatku stačilo prohlášení a slavnostně určený souhlas snoubenců. Politické úřady měly povinnost vést prohlášení o sňatcích a knihu prohlášek a sňatků. Říšské matriční předpisy se objevily při zabrání pohraničního území ČSR spolu s říšským matričním zákonem z roku 1939, který uznával pouze státní matriky, které byly vedeny stavovských úředníkem. Pro říšské příslušníky, kteří trvale žili na území Čech a Moravy, byly v protektoráte zřízeny státní matriky (Podhola, 2005, s. 36-37). 3.7.3 Matriky v 50. letech 20. století Velkou změnu matriční agendy přinesl zákonem č. 268 z roku 1949Sb., kdy byla veškerá agenda přenesena na národní výbory a byla zbavena veškerých údajů, které souvisely s náboženstvím. Vést nadále matriky si pak církve mohly už jenom pro svoji potřebu (Peterka, 2006, s. 42). Byly zřízeny nové matriční obvody, které od 1. 1. 1950 vedly matriky. Matriční knihy spolu s průvodním listinným a spisovým materiálem do roku 1870 nařídilo ministerstvo vnitra uschovat do dřívějších krajských, dnes státních oblastních archivů. Do těchto archivů byly předány pouze matriky římsko-katolické a církve protestantské. Židovské matriky byly uloženy v Národním archivu, civilní matriky u krajských úřadů a matriky ostatních církví pak u těchto církví zůstaly i nadále uloženy. V mnoha případech však došlo ke skartaci (Podhola, 2005, s. 31-34). 3.7.4 Aktuální prameny právní úpravy Zákon z roku 1949 včetně jeho doplňujících vyhlášek nahradil až zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (dále jen zákon o matrikách), který vstoupil v platnost 1. 7. 2001 (Podhola, 2005, s. 31-34). Spolu s ním i vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se tento zákon provádí. Také došlo ke změně některých

souvisejících

zákonů

ve

znění

vyhlášek

č. 230/2001

Sb.,

a č. 499/2001 Sb. Veškeré uvedené předpisy nevycházejí z nových poznatků, ale jsou dokladem velmi bohaté tradice na úseku matrik. Mezi další významné zákony podle kterých se matriční úřady řídí je např. zákon o rodině č. 94/1963 Sb., který velmi úzce navazuje na zákon o matrikách, byl několikrát

Teoretická část

27

novelizován a je zde upravena problematika uzavírání manželství7 (Henych, 2002, s. 6-13). Dále pak vyhláška MZV č. 131/1976 Sb., Úmluva o uznávání rozvodů a zrušení manželského soužití a další evropské úmluvy. Státní občanství je upraveno zákonem č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČR a dalšími směrnicemi a úmluvami. Činnost matričních úřadů se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., o správním řádu a zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Nejnověji se matriční úřady řídí také zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon ORP) a prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu č. 300/2006 Sb., které nabyly účinnosti od 1. července 2006.

3.8 Matriky a matriční úřady 3.8.1 Základní pojmy K 1. 1. 2008 bylo v ČR 1274 matričních úřadů. Jejich úplný seznam je obsahem prováděcí vyhlášky k zákonu o matrikách č. 207/2001 Sb. v příloze č. 1 (Motejl, 2008, s. 11). Zákon o matrikách v § 1 říká, že „matrika8 je státní evidencí narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob na území ČR a narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany ČR.“ Dále zákon o matrikách v § 2 vymezuje působnost na úseku matrik a další činnosti, které vykonávají matriční úřady, kterými jsou „obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady.“ Dále činnost na úseku matrik vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady nebo magistráty a ministerstvo. Zákon o matrikách stanovuje základní úkoly matričního úřady, kterými jsou:

7

Problematika uzavírání manželství je také upravena v celé řadě mezinárodních smluv,

kterými je ČR vázána. 8

Termín „matrika“ můžeme také vnímat jako úřad, který vykonává určitou činnost a nebo

jako knihu do které se zapisují zákonem stanovené údaje (Henych, 2002, s. 12).

Teoretická část

28


vedení matričních knih,
vedení sbírky listin,
obnovování matričních knih a sbírek listin,
vydávání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství,
rozhodování o povolení změny jména a příjmení,
plnění oznamovací povinnosti (Henych, 2002, s. 24). Matriční úřad nevykonává jenom úkoly, které mu stanoví zákon o matrikách, ale i úkoly vyplývající z jiných právních předpisů. Matriční úřad vydává např. osvědčení o splnění podmínek pro uzavření církevního sňatku, ověřuje shodu nebo pravost opisu, přijímá žádosti o vydání cestovního dokladu nebo plní činnosti na úseku občanských průkazů (Henych, 2002, s. 24). Podle § 3 a § 4 zákona o matrikách vykonává tyto úkoly matriční úřad pro obec v níž má sídlo, ale také pro obce, které patří do jeho správního obvodu. Obec s rozšířenou působností provádí podle § 4 zákona o matrikách nejen kontrolu matričních knih a sbírek u všech matričních úřadů ve svém obvodu a to nejméně jednou ročně, ale také vede a aktualizuje sbírku listin a druhopisů matričních knih vedených do 31. prosince 1958 pro matriční úřady zařazené v jeho správním obvodu. Dále ověřuje rodné, oddací a úmrtní listy, doklady o partnerství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství, potvrzení o údajích zapsaných ve sbírce listin a v matriční knize. Úřad s rozšířenou působností také provádí zkoušku matrikáře, který je zařazen do jeho správního obvodu. Matrikářem může být občan ČR, který splňuje podmínky podle zákona o matrikách a je zaměstnancem obce, popř. městské části a prokázal své odborné znalosti či zkoušku zvláštní odborné způsobilosti9 na úseku matrik a státního občanství podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a to u obce s rozšířenou působností a nebo u krajského úřadu. O osobních údajích uvedených v matričních knihách a sbírkách listin musí matrikář zachovávat mlčenlivost a to i po skončení výkonu své funkce. Při

9

Podmínky pro složení zkoušky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 207/2001 Sb., kterou se provádí

zákon o matrikách.

Teoretická část

29

výkonu matriční činnosti mají matrikář a tajemník matričního úřadu postavení veřejného činitele (Motejl, 2008, s. 11). Úřad městské části Brno, Brno – střed vede zvláštní matriku, do které se podle § 42 zákona o matrikách zapisuje narození, uzavření manželství a úmrtí občanů ČR, ke kterému došlo na území cizího státu. Zapisují se zde i partnerství uzavřená občany na území cizího státu. Oproti matričním knihám není ze zákona povinnost zápisu do zvláštní matriky. Zvláštní matrika obdrží podle mezinárodních smluv cizozemský matriční doklad, na jehož základě se provede zápis do zvláštní matriky. Jestliže zemře na území ČR občan cizí státní příslušnosti, informuje se ihned konzulární úřad státu, jehož byl zemřelý občanem. Zápis do zvláštní matriky je proveden i v případě, že zvláštní matrika neobdrží cizozemský matriční doklad. U zastupitelského úřadu ČR, u kterékoliv matričního úřadu ČR nebo přímo na zvláštní matrice lze podat žádost o zápis do zvláštní matriky. Tyto úřady vyhotoví písemné oznámení, které zašlou spolu s předloženými doklady zvláštní matrice (Motejl, 2008, s. 13-14).

3.9 Matriční knihy Veškeré úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou již od patentu Josefa II. z roku 1784 pokládány za výkon státní správy. Jak uvádí zákon o matrikách v § 1, matrika se dělí na matriku narození, manželství, registrovaného partnerství a úmrtí. Pro každou část jsou vedeny zvláštní knihy, ve kterých se evidují příslušné matriční události. Po uzavření matriční události se do knih podle § 5 zákona o matrikách zapisují tzv. další matriční události např. (osvojení, určení otcovství, změna jména nebo příjmení, rozvod manželství), kterými se mění nebo doplňují zápisy v příslušné matriční knize a to formou dodatečného zápisu. Matriční úřad vede matriční knihy pro každou obec, město, městskou část, městský obvod a území vojenského újezdu samostatně. Od 1. 7. 2001 je povinnost vést i knihu manželství samostatně pro každou obec (Henych, 2002, s. 25). 10

10

Je to z toho důvodu, že ve všech obcích ČR mohou uzavírat manželství starostové a jejich

zástupci (Henych, 2002, s. 25).

Teoretická část

30

Matriční knihy jsou vytvořeny s předem svázaných tiskopisů a jejich součástí je abecední jmenný rejstřík provedených zápisů. Jednotlivé listy jsou předem očíslovány. Zápisy do svazků knih provádí matrikář rukopisně buď perem a nebo inkoustem. Listy v matriční knize se nesmějí vytrhávat a ani se nesmějí mazat chybné nápisy. Jak postupovat při opravě chyb přesně stanovuje prováděcí vyhláška k zákonu o matrikách. V dnešní době se souběžně provádějí zápisy pomocí výpočetní techniky. Matrikář musí podepsat každý řádný a dodatečný zápis, dodatečný záznam a opravu zápisu. Veškeré matriční zápisy se provádějí v úřední místnosti matričního úřadu a to nejpozději do 30 dnů po obdržení podkladů. Údaje v matričních knihách jsou neveřejné. Matriční knihy jsou spolu s duplikáty a sbírkami listin uloženy u příslušného matričního úřadu 100 let (knihy narození), 75 let (knihy manželství, registrovaného partnerství a úmrtí). Po této době jsou archivovány (Henych, 2002, s. 6, 34-39). Pro veškeré knihy vede matriční úřad sbírku listin, která slouží jako podklad pro matriční zápis, jeho opravu či změnu. Sbírky listin se vedou za každý kalendářní rok samostatně. Do konce února následujícího roku musí matriční úřad předat sbírku listin úřadu s rozšířenou působností a nebo krajskému úřadu. Henych (2002, s. 39-42) dále uvádí, že sbírka listin je vlastně duplikátem matriční knihy a v případě pochybností o správnosti zápisu v matriční knize lze podle sbírky listin11 provést kontrolu. Jak uvádí zákon o matrikách v § 25, „matriční doklad obsahuje údaje zapsané v matriční knize“. Matričním dokladem jsou rodné, oddací nebo úmrtí listy, které vydává pouze matriční úřad. Veškeré matriční knihy, matriční doklady, sbírky listin, potvrzení o údajích zapsaných v matričních knihách, doslovné výpisy nebo potvrzení z nich vydané jsou veřejnými listinami. Nahlédnout do matriční knihy nebo sbírky listin a pořizovat si z nich výpisy je dovoleno jenom za přítomnosti matrikáře a to okruhu oprávněných osob, jejichž úplný výčet nalezneme v zákoně o matrikách.

11

Více informací o sbírce listin uvádí Henych (2002, s. 40-42).

Teoretická část

31

3.9.1 Matrika narození a úmrtí Podle § 10 zákona o matrikách provede zápis do knihy narození a úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. Matrikář provede zápis do matričního listu v knize na základě učiněného oznámení. Může dojít k případům, kdy se nezjistí kde se osoba narodila či zemřela. V takovém případě zápis provede matriční úřad, v jehož správním obvodu byla osoba nalezena. Další specifické případy řeší zákon o matrikách. Zápis do knihy narození se provádí podle § 15 zákona o matrikách na základě oznámení zdravotnického zařízení, v němž byl porod ukončen a nebo na základě oznámení lékaře, který poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní péči. Jestliže se dítě narodilo za trvání manželství, pro zápis do knihy narození předloží jeden z rodičů oddací list, doklad totožnosti a souhlasné prohlášení rodičů o jménu, popřípadě jménech dítěte. Pokud se dítě narodí mimo manželství, předkládají rodiče, spolu s dalšími doklady, souhlasné prohlášení rodičů o určení otcovství. Do knihy narození se podle § 14 zákona o matrikách zapisuje jméno a příjmení dítěte, „den, měsíc a rok narození, rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte“. Dále se zde uvádí „jméno a příjmení (i rodné), data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů“. Na závěr se doplní datum zápisu a podpis matrikáře. Zápis do knihy úmrtí se provádí podle § 22 zákona o matrikách na základě „listu o prohlídce mrtvého“, který je do 3 dnů povinen vystavit prohlížející lékař12. K zápisu může dojít také na základě „pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou.“ Do knihy úmrtí se dnes podle § 22 zákona o matrikách zapisuje „den, měsíc, rok a místo úmrtí zemřelého“ a dále jeho veškeré identifikační údaje. Jestliže žije manžel, uvádí se jeho jméno, příjmení a rodné číslo. 3.9.2 Matrika manželství Zápis do knihy manželství je proveden podle § 20 zákona o matrikách na základě protokolu o uzavření manželství, který podepisují podle § 40 zákona 12

Více § 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 19/1988

o postupu při úmrtí a pohřebnictví ve znění pozdějších předpisů.

Teoretická část

32

o matrikách manželé, svědci, oddávající a v případě uzavření občanského sňatku také matrikář. Před uzavřením manželství musí snoubenci vyplnit „Dotazník k uzavření manželství“, který předloží spolu s osobními doklady, uvedenými v § 33 zákona o matrikách, matričnímu úřadu. Bude-li chtít uzavřít manželství osoba starší 16 let, osoba jejíž způsobilost k právním úkonům je omezena nebo osoba stižená duševní poruchou, musí podle § 37 zákona o matrikách připojit k „Dotazníku k uzavření manželství“ rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství. Pokud snoubenci nerozumějí česky, jsou neslyšící či němí, musí být přítomen při prohlášení o uzavření manželství tlumočník a to podle § 39 zákona o matrikách. Jestliže by mělo dojít k uzavření manželství zástupcem, rozhoduje o tom podle zákona o matrikách v § 38 úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad podle místa trvalého pobytu snoubence. Podle zákona o rodině mohou snoubenci uzavřít občanský nebo církevní sňatek. K této změně došlo novelou zákona v roce 1992, kdy byly obě formy zrovnoprávněny.13 Zákon o rodině v § 10 říká, že pokud došlo k uzavření občanského sňatku, nemají následné církevní sňatky žádné právní následky, ale mohou proběhnout14. Byl-li ovšem uzavřen církevní sňatek, nelze poté uzavřít občanský sňatek. Občanský sňatek uzavírají podle § 4 zákona o rodině snoubenci

před

starostou,

místostarostou

nebo

pověřeným

členem

zastupitelstva. Prohlášení o uzavření manželství musí proběhnout také za přítomnosti zaměstnance příslušného matričního úřadu. Od 1. 1. 2003 mohou snoubenci učinit prohlášení o uzavření manželství před kterýmkoli matričním úřadem, aniž by k tomu potřebovali souhlas matričního úřadu, ve kterém je jeden z nich přihlášen k trvalému pobytu15 (Henych, 2002, s. 57). Manželství se dále podle § 4 zákona o rodině uzavírá v místech, která slouží k slavnostním obřadům. V dnešní době může dojít k uzavření manželství také na jakémkoli 13

Před rokem 1992 měl právní následky pouze občanský sňatek.

14

Církevní sňatky mohou následně proběhnout, jelikož zde snoubenci přijímají jednu ze sedmi

křesťanských svátostí a to „svátost manželství“, kterou může udělit pouze kněz. 15

Změna zákona vylučuje, že by mohlo docházet k uzavření dvou či více manželství z toho

důvodu, že existuje oznamovací povinnost matričního úřadu evidenci obyvatel a také proto, že se při uzavření manželství odstřihne roh občanského průkazu (Henych, 2002, s. 57).

Teoretická část

33

vhodném místě, které musí předem odsouhlasit matriční úřad, do jehož správního obvodu toto místo spadá. Bude-li chtít občan ČR uzavřít manželství v cizině, může tak učinit před zastupitelským úřadem ČR. V případě uzavření církevního sňatku podle § 4a zákona o rodině učiní snoubenci prohlášení o uzavření manželství před církví a nebo náboženskou společností, která je registrována podle zákona č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Pokud by došlo k uzavření sňatku před jinou než státem registrovanou církví, nemělo by toto manželství žádné právní účinky. Manželství je uzavřeno na místě určeném církví pro výkon náboženských obřadů a nebo úkonů. Na jakémkoli místě může být manželství uzavřeno v případě, že by byl život snoubence přímo ohrožen, jak uvádí §4 zákona o rodině. Snoubenci musí dále podle tohoto zákona přeložit oddávajícímu osvědčení vydané příslušným matričním úřadem o tom, že splnily veškeré požadavky stanovené zákonem o rodině pro uzavření církevního manželství. Od vydání osvědčení nesmí uplynout více jak tři měsíce. Oddávající má povinnost předat do tří pracovních dnů od uzavření manželství protokol o uzavření manželství příslušnému matričnímu úřadu, v jehož správním obvodě k uzavření manželství došlo. Aby došlo k uzavření nového manželství, jsou snoubenci povinni podle §6 zákona o rodině prokázat, že dřívější manželství již zaniklo a nebo bylo prohlášeno za neplatné. Při uzavírání občanského nebo církevního sňatku musí podle §8 snoubenci prohlásit, jestli budou užívat jedno společné příjmení a nebo si ponechají svá dosavadní příjmení. Snoubenci mají možnost užívat společné příjmení, ale jeden z nich může na druhém místě uvádět i příjmení předchozí. Pokud si oba snoubenci ponechají svá dosavadní příjmení, jsou povinni určit, které příjmení budou užívat jejich společné děti. Podle § 15-17 zákona o rodině se manželství považuje za neplatné, pokud došlo k prohlášení o uzavření manželství pod nátlakem nebo došlo k omylu totožnosti jednoho ze snoubenců. Manželství prohlášené za neplatné se považuje podle zákona za neuzavřené. Manželství nemůže vzniknout v případě, kdy byl jeden ze snoubenců k jeho uzavření donucen násilím, došlo k jeho uzavření osobou mladší 16 let a nebo pokud nebyly dodrženy zákonem stanovené podmínky.

Teoretická část

34

3.9.3 Matrika registrovaného partnerství Podle § 1 zákona ORP je registrované partnerství trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví. V příloze č. 1 vyhlášky č. 300/2006 Sb. je uvedeno 14 matričních úřadů, před kterými lze učinit prohlášení o registrovaném partnerství, a které provedou zápis do knihy registrovaného partnerství (Motejl, 2008 s. 14).

Praktická část

35

4 Praktická část 4.1 Charakteristika města Telč Snad žádné město v ČR nemá tolik přízvisek jako Telč. Město, které leží blízko geografického středu Evropy, se často označuje jako: „Moravské Benátky“, „Jezerní růže“, „Perla Vysočiny“ nebo „Město šťastných lásek“. Telč se nachází na 49° 11´ severní šířky a 15° 28´ východní délky, v jižní části Českomoravské vrchoviny nedaleko nejvyššího místa celé vrchoviny – Javořice (827 m. n. m.). Město leží 525 m nad mořem a díky své průměrné roční teplotě 6,5° C a vysokému počtu mrazivých dnů (142) je nazýváno jako „Moravská Sibiř“. Telč se rozprostírá na ploše 2 487 ha, z čehož 438 ha zaujímá místní část Studnice. Podle Českého statistického úřadu měla k 1. 1. 2009 Telč 5 714 obyvatel. Nejbližším větším městem v okolí Telče je 30 km vzdálená Jihlava. Zajímavostí je, že Telč je vzdálená 150 km od Prahy i Vídně. Historické jádro města Telče spolu s náměstím a zámkem bylo 13. prosince 1992 zapsáno na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Telč ročně přiláká desetitisíce turistů téměř z celého světa. Jsou zde pořádány různé kulturní akce. Tou nejznámější je festival: „Prázdniny v Telči“. Jedná se o festival folkové a country hudby, který začíná každým rokem na začátku srpna a přiláká do města nejvíce turistů. Mezi další velice známé akce patří Francouzsko - čeká hudební akademie, na které se sjedou mladí umělci z celého světa. Významný je také projekt „Festival Krajiny Hudby“. V posledních letech se v Telči koná soutěž v létání horkovzdušným balónem - „Balóny nad Telčí“. Dalšími akcemi jsou např. Rallye historických vozidel, Horácký jarmark, Dny evropského

kulturního

dědictví

a další.

V roce

2009

proběhl

projekt

přeshraniční spolupráce pod názvem „Dolnorakouská zemská výstava“ mezi Telčí a rakouskými městy Horn a Raabs.

Praktická část

36

4.1.1 Postavení, působnost a pravomoc městského úřadu v Telči Město Telč spadá do regionu soudržnosti Jihovýchod, Kraj Vysočinu se sídlem v Jihlavě a bývalý okres Jihlava. Telč je obcí III. typu – obec s rozšířenou působností, kterých je v ČR celkem 205. Hlavní část městského úřadu sídlí přímo na náměstí Zachariáše z Hradce, další část v ulici Na Sádkách nedaleko centra. Oficiální webové stránky města jsou: www.telc-etc.cz. Město se administrativně člení na pět částí (Vnitřní město, Podolí, Staré město, Štěpnice a Studnice). Obec vykonává samostatnou i přenesenou působnost. Městský úřad tvoří starosta města Mgr. Roman Fabeš, místostarostka Hana Müllerová, tajemník obce Mgr. Pavel Soukop a ostatní zaměstnanci města. Voleným orgánem obce je zastupitelstvo, které má 21 členů. Je zde povinně zřízen finanční a kontrolní výbor. Výkonným orgánem je rada, která je tvořena starostou, místostarostou a členy rady. Celkem má rada 7 členů. Rada města má zřízeny tyto komise: dopravní, kulturní, sportovní, komise pro životní prostředí, výchovu a vzdělání, správu památky UNESCO a územní rozvoj, podporu podnikání, cestovní ruch a zahraniční vztahy. Jsou zde zřízeny také zvláštní orgány města, kterými jsou např. bezpečnostní rada, povodňová komise nebo krizový štáb. Městský úřad se zároveň člení na tyto odbory: finanční, kultury, rozvoje a územního plánování, sociální, stavební, živnostenský, odbor životního prostředí, dopravy a vnitřních věcí. Dále je zde oddělení sekretariátu a informatiky. Výkon přenesené působnosti vykonává obec ve svém správním obvodu, který je stanoven vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Správní obvod tvoří 44 okolních obcí + Telč. Krajský úřad kraje Vysočina vykonává dohled nad činností městského úřadu ve věcech přenesené působnosti. 4.1.2 Nejstarší telčské matriky Jiří Jan Nodelius založil roku 1635 křestní matriku. Z roku 1654 pochází matrika oddaných a z roku 1663 matrika zemřelých. Tyto matriky byly vedeny převážně pro duchovní potřeby a jsou zapsány v jedné knize, která má 842 stran. Údaje však nejsou kompletní, protože ve většině případů došlo ke ztrátě. Veškeré

Praktická část

37

indexy starých telečských matrik sestavil p. Josef Rampula, který po sobě zanechal několik významných historických děl zaměřených na dějiny Telče. 4.1.3 Odbor vnitřních věcí Na Odboru vnitřních věcí je zaměstnáno celkem pět zaměstnanců. Součástí tohoto odboru je matriční úřad, který vykonává veškeré činnosti spojené s matriční

agendou

obce

s rozšířenou

působností,

uvedených

v zákoně

o matrikách a blíže specifikovaných v teoretické části. Matriční úřad neprovádí výkon státní správy ve správním obvodu města, ale v „matričním obvodu“. Můžeme říci, že se jedná o hovorový výraz pro správní obvod matričního úřadu, který je vymezen vyhláškou Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách, a ve kterém matriční úřad vykonává svoji působnost. Do matričního obvodu matričního úřadu Telč spadá celkem 24 obcí + Telč. Protože Telč je obec s rozšířenou působností, spadají pod ní ještě další tři matriční úřady a to: Mrákotín, Nová Říše a Stará Říše. Každá z těchto obcí má svoji matrikářku, která zajišťuje veškerou matriční agendu. V roce 2004 a 2005 měl matriční obvod v průměru 9 000 obyvatel. Zaměříme-li se na zápisy do matričních knih, oproti okolním městům provádějí matrikářky výrazně více zápisů do knihy manželství. S tím samozřejmě souvisí i administrativa, která je časově náročná. Do knihy narození a úmrtí se v matričním obvodě Telč ročně zapisuje daleko méně událostí než do knihy manželství. Veškeré úkony spojené s uzavíráním manželství, které musejí matrikářky vykonat, vycházejí ze zákona o matrikách a jsou podrobně rozebrány v teoretické části. Ukázky veškerých vzorů matričních tiskopisů jsou uvedeny v příloze vyhlášky 207/2001, kterou se provádí zákon o matrikách.

4.2 Zvýšený počet uzavřených sňatků v Telči Pokud chceme prokázat vztah mezi zvýšeným počtem uzavřených sňatků v Telči a cestovním ruchem v této oblasti, musíme je nejdříve porovnat s nějakou srovnatelnou veličinou. Porovnáme-li počet provedených zápisů v knize manželství s počtem provedených zápisů v knihách narození a úmrtí, dojdeme k závěru, že počet zápisů v knize manželství značně převažuje. Tento závěr ovšem nemá žádnou vypovídající hodnotu, protože tyto údaje nelze mezi sebou

Praktická část

38

porovnávat. Je to z důvodu, že do knih narození a úmrtí provede zápis pouze matriční úřad, v jehož matričním obvodu se fyzická osoba narodila nebo zemřela. V dnešní době se již většina dětí rodí v porodnicích. Nejbližší porodnice bývala do roku 1991 v Dačicích, vzdálených 13 km od Telče. Dnes je nejbližší porodnice v Jihlavě. Díky tomu jsou veškeré zápisy o nově narozených zapisovány do knihy narození ve větších městech, která disponují těmito zařízeními. Kniha narození v Teči má tedy z tohoto důvodu velice málo zápisů. Podobná je i situace s úmrtím, kdy více lidí umírá v nemocnicích a zápisy do knihy úmrtí se tak neprovádějí v Telči, ale např. v Jihlavě. Tento ukazatel je tedy zcela nevyhovující. Pro porovnání jsem si tedy vybrala dvě města, která jsou nejenom svou strukturou, rozlohou, ale i počtem obyvatel nejvíce podobná Telči. Zároveň spolu s Telčí patří do tzv. „Regionu Renesance“. Následující tabulka ukazuje, že počet uzavřených sňatků v Telči je opravdu vyšší, než v okolních městech. Tab. 1

Porovnání měst

Město

Počet obyvatel k 1. 1. 2009

Počet uzavřených sňatků v roce

Počet uzavřených sňatků s cizincem v roce

2008

2008

2009

2009

Dačice

7 837

64

68

1

2

Telč

5 714

177

155

8

4

Třešť

5 897

28

21

1

3

Zdroj

Matriční úřad Telč, Třešť a Dačice, vlastní zpracování

Z tabulky je zřejmé, že nejméně sňatků bylo uzavřeno v Třešti. V Dačicích bylo uzavřeno v průměru o 41 sňatků ročně více než v Třešti. Je to především díky tomu, že se nedaleko Dačic, v Kostelním Vydří, nachází klášter, který je vyhledávaným poutním místem a tudíž častým místem sňatků. Vidíme tedy, že nejvíce uzavřených sňatků bylo v Telči. Turistický region Telčsko ročně přiláká desetitisíce turistů, ale hlavní atraktivitou celého regionu zůstává město Telč. Je to především náměstí Zachariáše z Hradce, státní zámek Telč a mnoho dalších historických památek,

Praktická část

39

které přilákají tuzemské i zahraniční snoubence, kteří zde chtějí uzavřít manželství. Můžeme zde tedy pozorovat určitý vztah mezi zvýšeným počtem sňatků a cestovních ruchem, který je pro město Telč a turistický region Telčsko velice významným zdrojem příjmů.

4.3 Turistický region Telčsko a mikroregion Telčsko Pokud budeme hledat tento region v rámci Vysočiny, nalezneme pouze turistický region Vysočina, ve kterém se nachází město Telč. Podle Czechtourism region Telčsko neexistuje. Z hlediska cestovního ruchu se ovšem jedná o velmi významné centrum. Do tohoto „regionu“ patří 51 obcí z nichž jedna nepatří do kraje Vysočina, ale do Jihočeského kraje. Centrem regionu je město Telč, které turistům nabízí řadu historických památek. Mezi nejvýznamnější patří historické náměstí Zachariáše z Hradce, státní zámek Telč, ale i řada dalších historických památek, kterých se v Telči a jejím okolí nacházejí desítky. Region Telčsko je znám také svými přírodními atraktivitami, čistým ovzduším a na rozdíl od ostatní oblastí, velice nízkou hladinou hluku. Region je zapojen do řady projektů, které si kladou obecně za cíl rozvoj cestovního ruchu. Protože je Telč zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je region od roku 2000 členem „Českého dědictví UNESCO“. Jedná se o sdružení obcí, na jejichž území se nachází významná kulturní památka zapsaná na tento seznam. Od roku 1995 je Telč členem „České inspirace“, do které je zapojena se sedmi dalšími „kulturně významnými“ městy. Prostřednictvím této organizace se turisté dozvědí např. o kulturní nabídce těchto měst ze společných propagačních materiálů, což přispívá k lepší informovanosti nejen domácích, ale i zahraničních návštěvníků. Dále je Telč členem „Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska“. Členství v těchto organizacích přináší městu Telč, ale i celému regionu, nemalé finanční prostředky, protože členství v těchto organizacích je do jisté míry „prestižní“. Region Telčsko a město Telč je také partnerem významných národních institucí podporujících rozvoj cestovního ruchu. V ČR to je např. Ministerstvo Czechtourism.

pro

místní

rozvoj,

Ministerstvo

kultury

nebo

Agentura

Praktická část

40

V roce 2000 bylo v Telči založeno občanské sdružení – Mikroregion Telčsko, ve kterém dnes žije přibližně 14 000 obyvatel a sdružuje 49 obcí. Sdružení si klade za cíl zachovat atraktivitu regionu a přitom zvýšit nejenom hospodářský, sociální, ale také kulturní rozvoj mikroregionu. Jedním z důvodu, proč byl mikroregion založen, bylo snadnější čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Významným projektem bylo např. vytvoření sítě cyklotras v mikroregionu. Od roku 2006 jsou veškeré obce regionu Telčsko členem tzv. „Regionu Renesance“. Do tohoto regionu patří společně s obcemi mikroregionu: Dačicko, Třešťsko a Jemnicko. Můžeme říci, že společným cílem je obnova a propagace renesančních památek, rozvoj podnikání a cestovního ruchu v této oblasti.

4.4 Statistika sňatků v Telči od roku 1990 V následující části je zpracována statistika sňatků uzavřených v letech 1990 - 2009 v matričním obvodě města Telč. Celkový počet uzavřených sňatků v letech 1990 - 2009

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

220 205 190 175 160 145 130 115 100 1990

Uzavřené sňatky

Graf. 1

Roky Celkový počet uzavřených sňatků Zdroj

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 1 ukazuje, že nejvíce sňatků bylo uzavřeno v Telči v roce 1990. Podle ČSÚ můžeme v ČR zaznamenat od počátku 90. let snížení počtu uzavřených manželství. Tento pokles zaznamenaly všechny postkomunistické země.

Praktická část

41

V západní Evropě k tomuto poklesu a následné stagnaci došlo již v 70. a 80. letech. Z grafu je zřejmé, že počet uzavřených sňatků se počátkem 90. let značně snížil. V roce 1997 bylo uzavřeno o 104 sňatků méně než v roce 1990. V ČR bylo nejméně sňatků uzavřeno v roce 2001. V tomto roce naopak město Telč zaznamenává neustále rostoucí tendenci v počtu uzavřených sňatků od roku 1997, ve kterém bylo uzavřeno pouze 107 sňatků, nejméně za zkoumané období. Podle údajů ČSÚ se v roce 2009 značně snížil počet uzavřených sňatků oproti roku 2008. V ČR bylo v tomto roce uzavřeno nejméně sňatků od roku 1918. Město Telč také zaznamenalo v roce 2009 pokles uzavřených sňatků, kdy se hodnoty dostaly na úroveň roku 2004. Tento pokles není nijak znepokojující, protože v roce 2006 byl zaznamenán nižší pokles než v roce 2009. Porovnáme-li křivku vývoje sňatečnosti v ČR a Telči, z dlouhodobého hlediska mají podobný charakter a to zejména vysoký počet uzavřených sňatků v roce 1990 a následný pokles počátkem 90. let. V jednotlivých letech se ale vývoj značně liší. Je to dáno zejména tím, že do Telče přijíždějí uzavírat manželství lidé z celé ČR, což způsobuje tento rozdíl. Podíl uzavřených občanských a církevních sňatků v letech 1990 – 2009

Roky Občanské sňatky Zdroj

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Církevní sňatky

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

210 195 180 165 150 135 120 105 90 75 60 45 30 15 0 1990

Uzavřené sňatky

Graf. 2

Praktická část

42

Graf 2 znázorňuje podíl uzavřených občanských a církevních sňatků v letech 1990 – 2009 na celkovém počtu uzavřených sňatků v matričním obvodě Telč. V roce 1992 došlo v zákoně o rodině k velice významné změně. Církevní a občanské sňatky byly zrovnoprávněny. Od tohoto roku se tedy mohou snoubenci rozhodnout, zda budou chtít uzavřít občanský nebo církevní sňatek. Před rokem 1992 byly uzavírány také církevní sňatky, které ovšem neměli žádné právní následky a proto tvoří před rokem 1992 občanské sňatky 100 % veškerých uzavřených sňatků. Počet uzavřených církevních sňatků před rokem 1992 je v evidenci farního úřadu Telč. Graf. 3

Vývoj sňatků uzavřených Římskokatolickou církví v letech 1992 - 2009

25 20 15 10 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

5 1992

Uzavřené sňatky

30

Roky Počet uzavřených sňatků Zdroj

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 3 ukazuje vývoj sňatků uzavřených po roce 1992 Římskokatolickou církví. Nejvíce sňatků bylo uzavřeno v roce 1993, což může být způsobeno změnou zákona v roce 1992. V Telči a okolí se nachází celkem 11 kostelů a kaplí, ve kterých mohou být sňatky uzavřeny. Nejvíce sňatků je uzavíráno v kostele Jména Ježíš a v kostele sv. Jakuba, které se nacházejí přímo v historickém jádru Telče. Církevní sňatky nemusí být uzavírány pouze Římskokatolickou církví, ale také jinou zákonem registrovanou církví. V Telči jsou dále uzavírány sňatky církvemi: Českobratrská církev husitská, Českobratrská evangelická, Svědkové Jehovovi, Apoštolská církev, církev Adventistů sedmého dne a Evangelická

Praktická část

43

církev metodistická. Největší podíl na počtu uzavřených sňatků a to až 94 % v každém roce má Římskokatolická církev. Českobratrská evangelická církev se podílí přibližně 3 %. Na ostatní církve připadá pouze malé procento. Graf. 4 Podíl určitých míst na uzavřených občanských sňatcích v letech 1999 - 2009

Počet uzavřených sňatků

70 60 50 40 30 20 10 0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Roky Radnice

Zdroj

Zámek

hrad Roštejn

Jiné místo

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 4 znázorňuje počet uzavřených sňatků na určitých místech v letech 1999 - 2009. Manželství má být podle zákona o rodině uzavřeno na místě, které slouží k slavnostním obřadům. Zákon také umožňuje, aby bylo manželství uzavřeno na kterémkoli vhodném místě. Ke slavnostním obřadům slouží v Telči radnice, která se nachází přímo v centru historického náměstí. Velice vyhledávaným cílem pro uzavírání sňatků je Státní zámek nebo hrad Roštejn, který se nachází nedaleko Telče a spadá do matričního obvodu Telč. Svatební obřady uskutečněné v zámku probíhají v prostorách bývalé Zbrojnice nebo v zámecké zahradě. Jiným místem pro uzavírání sňatků je např. Konvikt svatých Andělů, zámecký park, rozhledna nebo ostrůvek uprostřed Štěpnického rybníka. Z grafu je zřejmé, že nejvíce sňatků se uzavírá na radnici a zámku. Během daného období proběhlo na zámku o 75 obřadů více než na radnici a to i přes poměrně velké finanční náklady spojené s pronájmem zámeckých prostor. Od roku 2000 roste počet uzavřených sňatků na hradě Roštejn. Možnosti využití jiného místa pro svatební obřad bylo poprvé využito v roce 2002.

Praktická část

Vývoj sňatků uzavíraných s cizím státním příslušníkem v letech 1990 - 2009

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1990

Počet uzavřených sňatků

Graf. 5

44

Roky Uzavřené sňatky s cizincem

Zdroj

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 5 ukazuje vývoj sňatků uzavíraných s cizím státním příslušníkem v letech 1990 – 2009. Složení zemí, ze kterých pocházejí cizí státní příslušníci, je v průběhu zkoumaného období téměř stejné. Nejvíce sňatků a to 36, bylo uzavřeno s občany Slovenské republiky. Zajímavostí je, že Slovensko se začíná na seznamu objevovat poprvé až v roce 1997. V období 1990 – 2009 bylo dále uzavřeno 15 sňatků s německým občanem, 10 sňatků s rakouským a americkým občanem. Značný podíl zde tvoří i Velká Británie a Itálie. S příslušníky ostatních státu bylo uzavřeno většinou jedno až dvě manželství. Mezi nejvzdálenější země patřily např. Turkmenistán, Tunisko, Rusko nebo Kanada. Složení zemí po vstupu ČR do Evropské unie v roce 2004 se oproti předešlým rokům téměř nezměnilo. Jediná změna nastala v letech 2007 – 2009, kdy zde zaujalo významné postavení Slovensko, které se podílelo 60 % na celkovém počtu uzavřených sňatků s cizincem.

Praktická část

Graf. 6

45

Průměrný a nejčastější věk nevěsty v letech 1999 - 2009

32

Věk nevěsty

30 28 26 24 22 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

20

Roky Nejčastější věk nevěsty

Zdroj

Průměrný věk nevěsty

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 6 znázorňuje průměrný a nejčastější věk nevěsty v letech 1999 – 2009. Tyto údaje jsou zaznamenávány matričním úřadem v Telči pro statistická zpracování až od roku 1999. Během jedenáctiletého období můžeme pozorovat postupné zvyšování průměrného věku nevěsty. V roce 1999 byl průměrný věk o 3,43 roků nižší než v roce 2009, kdy dosahuje 30,23 let. Křivka znázorňující nejčastější věk nevěsty má podobný vývoj jako křivka průměrného věku, tedy rostoucí. Rozpětí věku nevěst v letech 1999 - 2009

Roky Nejmladší nevěsta

Zdroj

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Nejstarší nevěsta

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 1999

Věk nevěsty

Graf. 7

Praktická část

46

Graf 7 ukazuje rozpětí věku nevěst. Křivka znázorňující věk nejmladší nevěsty má oproti křivce znázorňující věk nejstarší nevěsty, ve zkoumaném období, téměř vyrovnaný průběh. Nejmladším nevěstám bylo nejčastěji 19 let. Naopak v roce 2008 bylo nejstarší nevěstě 71 let. Graf. 8

Průměrný a nejčastější věk ženichů v letech 1999 - 2009

36

Věk ženicha

34 32 30 28 26 24 22 20 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky Nejčastější věk ženicha

Zdroj

Průměrný věk ženicha

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 8 znázorňuje průměrný a nejčastější věk ženichů v letech 1999 – 2009. Stejně jako u nevěst můžeme během jedenáctiletého období sledovat rostoucí vývoj křivky průměrného věku. Zatímco u žen byl nejvyšší průměrný věk 30 let dosažen až v roce 2009, pro muže je průměrný věk vyšší než 30 let typický. Nejvyššího průměrného věku bylo dosaženo v roce 2000 a to 35,3 roků. Dosažení takto vysoké hodnoty bylo částečně ovlivněno tím, že věk nejstaršího ženicha dosáhl v tomto roce 78 let.

Praktická část

Rozpětí věku ženichů v letech 1999 - 2009

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 1999

Věk ženicha

Graf. 9

47

Roky Nejmladší ženich Zdroj

Nejstarší ženich

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 9 ukazuje rozpětí věku ženichů v letech 1999 – 2009. Na křivce zachycující věk nejmladších ženichů v jednotlivých letech vidíme, že jejich věk se nejčastěji pohybuje mezi 20 a 22 lety. U křivky znázorňující nejvyšší věk ženichů pozorujeme opačný vývoj než je tomu u nevěst. Věk nejstarších nevěst se u 73 % případů pohybuje do 60 let. Naopak u mužů je věk nižší než 60 let výjimkou.

Praktická část

48

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1999

Počet případů

Graf. 10 Porovnání stáří novomanželů v letech 1999 - 2009

Roky Stejně staří novomanželé

Zdroj

Starší ženich

Starší nevěsta

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 10 porovnává stáří novomanželů v letech 1999 – 2009. Od roku 1999 bylo v matričním obvodě Telč uzavřeno celkem 1 711 sňatků. Téměř u 72 % všech uzavřených manželství byl starší ženich. Nevěsta byla starší v 17 % případů a k uzavření sňatku stejně starými snoubenci došlo celkem v 11 % případů. Graf. 11 Porovnání vývoje prvního uzavřeného manželství nevěsty a ženicha v letech 1999 - 2009

160

Počet případů

150 140 130 120 110 100

Roky Nevěsta Zdroj

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Ženich

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

90

Praktická část

49

Graf 11 znázorňuje vývoj prvního uzavřeného manželství nevěsty a ženicha v letech 1999 – 2009. Můžeme sledovat téměř identický vývoj obou křivek. Rozdíly v jednotlivých letech jsou minimální. Největší rozdíl v počtu uzavřených prvních sňatků byl v Telči zaznamenán v letech 2000 a 2006. Během zkoumaného období uzavřely ženy první manželství ve 1 395 případech, což je pouze o 20 více než muži. Podle dostupných údajů z ČSÚ je vývoj v ČR do roku 2008 podobný. Počet mužů a žen uzavírajících první manželství je téměř stejný. Ženy ovšem o málo převažují. Graf. 12 Porovnání vývoje druhého a dalšího uzavřeného manželství nevěsty a ženicha v letech 1999 - 2009

Počet případů

40 36 32 28 24 2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

20

Roky Nevěsta Zdroj

Ženich

Matriční úřad Telč, vlastní zpracování

Graf 12 porovnává vývoj druhého a dalšího uzavřeného manželství nevěsty a ženicha v letech 1999 – 2009. Na první pohled se může zdát vývoj jednotlivých křivek rozdílný, ale během celého období je téměř srovnatelný. Oproti prvnímu uzavřenému sňatku zde převažují muži, kteří uzavřeli druhé a další manželství ve 336 případech. Ženy o 20 méně.

4.5 Rozpočet města Telč Rozpočet města schvaluje zastupitelstvo nejčastěji v první polovině února daného roku. Schválí zde objem příjmů a výdajů. Každým rokem přijme zastupitelstvo města několik usnesení, které se týkají rozpočtových opatření. Tím dojde k úpravě příjmové i výdajové části rozpočtu. Rada města může také

Praktická část

50

přijmout několik usnesení týkajících se rozpočtových opatření, pokud je to v souladu s usnesením zastupitelstva města. Nejčastěji se jedná o rozpočtová opatření, která se týkají přijatých dotací ze státního rozpočtu. Město se snaží sestavovat každoročně rozpočet jako vyrovnaný. Finanční odbor předkládá zastupitelstvu města a radě města každý rok k projednání závěrečný účet, který musí být sestaven v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Nalezneme zde údaje o plnění rozpočtu města v jeho příjmové i výdajové části. Je zde uvedena řada dalších finančních operací i tvorba a použití fondů. Dochází zde k vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu. Součástí závěrečného účtu je zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, kterou pro město Telč každoročně provádí auditorská firma H – P. Třebíč s. r. o.

4.6 Správní poplatky Do roku 2005 se správní poplatky řídily zákonem 368/1992 Sb., o správních poplatcích, který byl nahrazen zákonem č. 634/2004 Sb., s účinností od 16. 1. 2005 (dále jen ZOSP). Tento zákon je velice důležitý pro každého zaměstnance obce, který vykonává činnosti v rámci přenesené působnosti. Podle §1 - 3 ZOSP mohou vybírat správní poplatky pouze orgány moci výkonné, orgány územně správních celků nebo orgány právnických osob, které působí v oblasti státní správy. Správní řízení a ostatní činnosti související s výkonem státní správy jsou předmětem poplatků. Jejich výše je uvedena v sazebníku. Poplatky jsou stanoveny pevnou částkou a nebo procentem ze základu poplatku vyjádřeného v penězích. Správní úřad, který je příslušný k provedení úkolů, poplatek vyměří a vybere. Jestliže je správní poplatek uveden pevnou částkou, musí být zaplacen vždy před provedením úkonu. V této části budu vycházet především ze závěrečných účtů města sestavených pro roky 2005 - 2008. Pro rok 2009 a 2010 nebyl účet doposud sestaven. Správní poplatky jsou součástí rozpočtových příjmů, které se dělí na: daňové, nedaňové, kapitálové a přijaté dotace. Do daňových příjmů spadají veškeré správní poplatky, které byly v daném roce vybrány. Kromě těchto poplatků sem patří také např. daň z příjmů fyzických a právnických osob, poplatky ze psů, poplatky za likvidaci komunálního opadu, poplatek za lázeňský

Praktická část

51

a rekreační prostor nebo poplatek za provozování hracích přístrojů. V případě územních rozpočtů je problém určit dopředu výši daňových příjmů. Vždy záleží na současné daňové soustavě státu, výkonnosti ekonomiky atd.

Výše správních poplatků v Kč

Graf. 13 Vývoj správních poplatků v letech 2002 - 2008

4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Roky Správní poplatky Zdroj

Závěrečné účty města, vlastní zpracování

Graf 13 znázorňuje vývoj správních poplatků vybraných v letech 2002 – 2008. Jedná se o celkový objem správních poplatků plynoucích do rozpočtu města. Každý rok je sestavována tzv. předpokládaná výše správních poplatků. V roce 2005 byla předpokládaná výše 2 mil. Kč, v roce 2006 2,5 mil. Kč a od roku 2007 je to vždy 3,5 mil. Kč. Ve všech letech je nakonec skutečnost vždy o něco vyšší. Od roku 2002 můžeme pozorovat nárůst inkasa správních poplatků. Tato skutečnost souvisí zejména s tím, že město Telč převzalo od 1. 1. 2003 řadu agent bývalého Okresního úřadu. Největší nárůst můžeme pozorovat v roce 2005, kdy došlo k překročení plánované výše o 48 %. Velký vliv na tuto změnu měl nový ZOSP, ve kterém došlo ke zvýšení některých položek správních poplatků. Zvýšení inkasa správních poplatků v roce 2008 bylo způsobeno zavedením tzv. ekologické daně.

Praktická část

52

4.7 Dotace na výkon státní správy Stát poskytuje každoročně obcím finanční dotace na výkon státní správy. Objem dotací závisí na rozsahu výkonu státní správy a počtu obyvatel, kteří trvale bydlí v územním obvodu. Dotace dělíme na investiční a neinvestiční. Dotace na výkon státní správy jsou spolu se školstvím součástí neinvestičních dotacích ze státního rozpočtu. V řadě případů jsou dotace na výkon státní správy také součástí neinvestičních přijatých dotací ze všeobecné pokladní správy. Zde se většinou jedná o konkrétní případy např. dotace na výkon státní správy v oblasti sociálních služeb atd. Tab. 2

Příspěvek na výkon přenesené působnosti ze státního rozpočtu v Kč

Rok Celkem Zdroj

2004

2005

2006

12 297 313

12 449 640

13 223 977

2007

2008

13 604 709 14 002 600

Závěrečné účty, vlastní zpracování

Z tab. 2 vidíme, že v letech 2004 – 2008 dochází k pozvolnému nárůstu příspěvku na výkon přenesené působnosti. V roce 2005 byla přijata neinvestiční dotace ze všeobecné pokladní správy. Došlo tím k navýšení příspěvku na výkon státní správy o 473 000 Kč. Výši příspěvku můžeme porovnat s lety 1995 – 1997. V tomto období se pohybovala výše příspěvku průměrně kolem 2,2 mil. Kč. Je to díky tomu, že tehdy dostávala Telč dotace pouze jako obec s pověřeným obecním úřadem. Od roku 2003 dostává dotace také jako obec s rozšířenou působností.

4.8 Rozbor příjmů za výkon přenesené působnosti na úseku matrik Příspěvek ze státního rozpočtu na výkon přenesené působnosti můžeme rozčlenit na několik kategorií: základní, působnost matričního úřadu, působnost stavebního úřadu, obec s pověřeným obecním úřadem a obec s rozšířenou působností. Zjistit velikost příspěvku připadajícího na působnost matričního úřadu je velice obtížné. Tyto údaje jsou k dispozici pouze v meziročním rozboru rozsahu agent přenesené působnost, které vykonává město Telč. Tento

Praktická část

53

dokument vypracovává tajemník městského úřadu ve spolupráci s vedoucími jednotlivých odborů. Poslední období, za které byl dokument zpracován je rok 2003/2004. Tyto údaje můžeme porovnávat s rozborem z roku 1995 – 1997. Tab. 3

Příspěvek na výkon přenesené působnosti matričního úřadu v Kč

Rok

1995

Celkem* Zdroj

2 000

1996

2 000

1997

2 200

2003

2004

3 120

3 276

Městský úřad Telč, vlastní zpracování

*) příspěvek na 100 obyvatel obce, správního obvodu

Z tab. 3 je zřejmé, že se příspěvek na výkon státní správy během deseti let zvýšil. V porovnání se stavebním úřadem je ovšem tento příspěvek podstatně nižší. V devadesátých letech byl oproti stavebnímu úřadu nižší v průměru o 66 %. V letech 2003 a 2004 potom o 57 %. Přitom počet občanů stavebního úřadu je o pouhých cca 1 000 obyvatel vyšší.

4.9 Správní poplatky zajišťované obecními úřady při výkonu matriční agendy Jako každý odbor, i odbor vnitřní správy vybírá správní poplatky. Zjistit výši správním poplatků od počátku 90 let, která byla vybrána pouze matričním úřadem je těžké, protože tyto informace jsou pouze součástí meziročního rozboru agend přenesené působnosti, který není vypracován pro všechny roky. Matriční úřad se při vybírání poplatků řídí ZOSP v platném znění. Tímto zákonem byla upravena výše řady poplatků, které matriční úřad vybírá. Správní poplatky jsou inkasovány pouze u civilních obřadů. Starý zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích měl do roku 2005 celkem 47 novel. Velice podstatná změna v úpravě správních poplatků nastala novelou 76/2002 Sb. Do této doby byl vybírán poplatek v částce 600 Kč, který museli zaplatit snoubenci, jestliže chtěli uzavřít manželství před jiným než příslušným obecním úřadem. Např. pokud snoubenci bydleli v Ostravě a sňatek chtěli uzavřít v Telči, museli zaplatit poplatek úřadu, před kterým došlo k uzavření manželství. Jednalo se o uzavření sňatku mezi českými státními občany s trvalým bydlištěm v ČR, cizincem s trvalým pobytem nebo bydlištěm na území ČR a českým státním

Praktická část

54

občanem s trvalým bydlištěm nebo pobytem na území ČR. Od 1. 1. 2003 se tento poplatek nevybírá. Z grafu 1 je zřejmé, že počet uzavřených manželství je v Telči vyšší než v okolních městech. Z většiny těchto sňatků byl placem správní poplatek a do rozpočtu města tak byla odváděna značná část příjmů. O tuto část příjmů město díky novele zákona přišlo. Nejprve musíme rozlišit správní poplatky vybírané odborem vnitřních věcí a matričním úřadem. Odbor vnitřních věcí vybírá poplatky např.: za vydávání občanských průkazů, cestovních dokladů atd. Matriční úřad vybírá nejčastěji poplatky za vedení tzv. „matriční agendy“. Tou se rozumí např. možnost nahlédnutí do matriční knihy, vydání stejnopisu (druhopisu, prvopisu) rodného, oddacího či úmrtního listu, vydání povolení změny ke změně příjmení, poplatky vybírané při uzavírání manželství a při ověřování listin. Novým ZOSP došlo k největší změně poplatků při uzavírání sňatků. Tab. 4

Největší změny správních poplatků při uzavírání manželství v Kč

Název poplatku

Starý zákon

Snoubenci nemají trvalý pobyt na území ČR Pouze jeden ze snoubenců má trvalý pobyt na území ČR Zdroj

Nový zákon

2 000

3 000

1 000

2 000

ZOSP, vlastní zpracování

V tab. 4 jsou uvedeny největší změny správních poplatků podle nového ZOSP vybíraných při uzavírání manželství. Poplatky inkasované matričním úřadem byly postupně měněny již v novelách zákona, který předcházel dnešnímu ZOSP. Poplatek při uzavírání manželství vybere matriční úřad pouze od jednoho ze snoubenců. Od poplatku jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené. Sazebník veškerých poplatků nalezneme v příloze ZOSP.

Praktická část

55

Graf. 14 Podíl vybraných správních poplatků matričním úřadem na celkových správních poplatcích inkasovaných Městským úřadem v Telči

3850000

Výše správních poplatků

3500000 3150000 2800000 2450000 2100000 1750000 1400000 1050000 700000 350000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky Město Telč

Zdroj

Svatby

Ověřování

Matriční úřad

Rozpočty města, finanční odbor, vlastní zpracování

Graf 14 znázorňuje podíl správních poplatků vybraných matričním úřadem na celkových správních poplatcích inkasovaných Městským úřadem v Telči v letech 2004 – 2009. V tomto období bylo celkově vybráno za město Telč nejvíce správních poplatků v roce 2008, kdy tyto příjmy tvořily třetí nejvyšší položku v daňových příjmech města. Mohlo by se zdát, že matriční úřad tvoří pouze malou část a jeho příjmy nejsou pro město významné. Z dostupných údajů můžeme ovšem zjistit, že za rok 2004 tvořily vybrané správní poplatky z matriční agendy 59,8 % celkových příjmů inkasovaných odborem vnitřních věcí. Nejvíce na správních poplatcích v roce 2004 vybral odbor dopravy a odbor financí. Ihned po nich následoval odbor vnitřních věcí, který vybral pouze o 31 180 Kč méně než odbor financí. Naopak nejméně bylo inkasováno na odboru životního prostředí. Vidíme tedy, že příjem finančních prostředků z matriční agendy není zanedbatelný.

Praktická část

Tab. 5

56

Matriční agenda – příjem města za výkon státní správy

Příjmy v Kč Rok Svatby

Ověřování

Celkem

2004

203 700

103 036

306 736

2005

187 100

122 184

309 284

2006

150 090

150 090

300 180

2007

250 000

120 570

370 570

2008

125 000

129 510

254 510

2009

129 460

148 144

277 604

1045350

773 534

1 818 884

Celkem Zdroj

Finanční odbor Telč, vlastní zpracování

Tab. 5 nám znázorňuje kolik peněz plynulo do rozpočtu města za poslední roky pouze z matriční agendy. Jaká výše správních poplatků bude vybrána závisí na celé řadě faktorů. Jedním z faktorů je určitě počet uzavřených manželství a ověřených listin v jednotlivých letech. Dalším faktorem je např. počet cizinců, kteří nemají trvalý pobyt v ČR a chtějí zde uzavřít manželství. Nesmíme opomenout ani ZOSP, který určuje výši správních poplatků za jednotlivé služby.

4.10 Příjmy plynoucí ze svatebních obřadů nejen do rozpočtu města Snoubenci mohou uzavřít občanské sňatky na státním zámku, radnici, hradu Roštejn nebo na jiném vhodném místě. Ve většině případů termíny obřadů a úřední záležitosti zajišťuje matrika Městského úřadu. Pokud se snoubenci rozhodnout pro státní zámek, musí zaplatit 4 500 Kč (pro rok 2010) za pronájem prostor určených pro svatební obřad. Pro správu zámku je výběrem této částky od snoubenců pověřen Městský úřad, který následně vystaví fakturu správě zámku a převede peníze na její účet. Podle ZOSP vybírá Městský úřad za obřad na zámku dále správní poplatek ve výši 1 000 Kč, pokud dojde k vydání povolení uzavřít manželství mimo úředně určené místo, kterým je na zámku bývalá Zbrojnice nebo zámecká zahrada. Dále

Praktická část

57

úřad zajišťuje tzv. „kulturní program“ zahrnující hudební doprovod a recitaci při obřadu. Za tuto službu je vybírán poplatek 400 Kč (včetně DPH). Celková cena obřadu v zámku, pokud mají oba snoubenci trvalý pobyt na území ČR, je 5 900 Kč. Podle ZOSP může dojít k navýšení o 2 000 Kč v případě, že jeden ze snoubenců nemá trvalý pobyt na území ČR (uzavření sňatku s cizincem). Za obřad konaný na radnici, jestliže oba snoubenci mají trvalý pobyt na území ČR, se vybírá poplatek pouze za „kulturní program“. Pokud se bude obřad konat mimo stanovenou dobu, kterou stanovila rada města, vybere úřad podle ZOSP poplatek ve výši 1 000 Kč. Velice oblíbeným místem pro svatební obřady je hrad Roštejn, kde snoubenci v letošním roce zaplatí za pronájem prostor 3 000 Kč. Tuto částku si vybírá sama správa hradu. Městský úřad zde vybírá správní poplatek 1 000 Kč za vydání povolení uzavřít manželství mimo úředně určenou místnost podle ZOSP a dále poplatek za „dopravu“ oddávajícího a matrikářky na hrad v částce 300 Kč (včetně DPH), popřípadě další správní poplatky podle ZOSP. Hudební doprovod zde zajišťuje správa hradu. Úřední místnost, dobu určenou pro oddávání, poplatek za „kulturní program“ a „dopravu“ stanovila rada města Telče. Příjmy ze svatebních obřadů neplynou pouze do rozpočtu obce, ale stávají se nedílnou součástí ekonomiky města. Snoubenci při uzavírání manželství využívají i řadu doprovodných služeb, které tak podporují rozvoj především malých a středních podnikatelů. S rozvojem cestovního ruchu v regionu se značná část podnikatelů snaží využít i zvýšeného počtu svatebních obřadů v Telči. Řada restaurací nabízí pronájem prostor, ubytování hostů a svatební hostinu, kterou rádi připraví dle individuálních přání snoubenců. Služby spojené s uzavíráním manželství nabízí i řada dalších subjektů např.: kameraman, fotograf, kadeřnické a kosmetické salóny a mnoho dalších. Je zřejmé, že příjmy spojené s uzavíráním sňatků plynoucí do ekonomiky a rozpočtu města, nejsou zanedbatelné. Značnou část těchto příjmů můžeme zařadit do oblasti cestovního ruchu. Aby docházelo ke zvyšování příjmů a rozvoji cestovního ruchu v této oblasti, mělo by se město snažit maximálně využít svého kulturního potenciálu a vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí tzn. podporovat zejména malé a střední podnikatele. Pro správný

Praktická část

58

rozvoj cestovního ruchu je důležité, aby turisté v této oblasti setrvali co nejdéle. K tomu je zapotřebí existence široké nabídky služeb, které budou moci využít nejenom turisté, ale i snoubenci se svými přáteli. V neposlední řadě záleží také na kvalitě služeb poskytovaných matričním úřadem a Městským úřadem v Telči. Tyto služby by měly být kvalitní a přizpůsobit se individuálním potřebám každého novomanželského páru. Je nutné si také uvědomit, že lidé při uzavírání občanských sňatků komunikují po celou dobu s matričním úřadem, o kterém tedy můžeme říci, že je „klíčovým hráčem“, který reprezentuje město na venek.

Závěry a doporučení

59

5 Závěry a doporučení Vnitřní správa jako tradiční součást správního práva se neustále vyvíjí a upravuje ji celá řada právních předpisů. Jedním z článků vnitřní správy je zabezpečení osobního stavu obyvatelstva, pod které spadá problematika matrik, kterou jsem se v této bakalářské práci hlouběji zabývala. Mým cílem bylo podat nejen ucelený přehled problematiky matrik a matričních úřadů, ale provést i rozbor ekonomické a především finanční činnosti územních korporací souvisejících právě s agendou matrik a tím poukázat na jejich význam v hospodářské působnosti veřejnoprávních korporací. Abych mohla podat ucelený přehled týkající se problematiky matrik, muselo nejdříve dojít k jejich zařazení z institucionálního hlediska. V teoretické části jsem nejprve vymezila organizaci veřejné správy, státní správu a samosprávu. Dále jsem definovala subjekty veřejné správy se zaměřením na územní korporace, především na obce, které jsou základním článkem územní samosprávy. V rámci působnosti vykonávané obcemi jsem věnovala pozornost především přenesené působnosti, do které spadá problematika matrik. Zde jsem se zaměřila především na financování činností v rámci přenesené působnosti. Dále jsem se zabývala celou historií matriční agendy. Než jsem mohla přikročit k praktické části, bylo nejprve nutné analyzovat zákon č. 307/2000 Sb., o matrikách jménu a příjmení. Provedla jsem srovnání současné právní úpravy a celé agendy matrik v historických souvislostech. Na základě získaných poznatků z historie jsem zdůvodnila význam řady historických aspektů. V závěru teoretické části jsem se věnovala kompetencím a předmětu činnosti matričních úřadů. Pozornost jsem zaměřila především na matriční knihy a veškeré úkony zabezpečované matričními úřady této souvislosti. V praktické části jsem aplikovala teoretické poznatky na konkrétním matričním úřadě v Telči, kde jsem specifikovala jeho matriční obvod a zaměřila se na agendu spojenou s uzavíráním sňatků. Dále jsem zdůvodnila a prokázala určitý vztah mezi zvýšeným počtem uzavíraných sňatků v Telči a cestovním ruchem, který je pro tuto oblast typický. V této souvislosti jsem se zaměřila na

Závěry a doporučení

60

specifika regionu, zejména na turistický region Telčsko a mikroregion Telčsko, jejich hlavní atraktivity, strategie a partnery. Matričním úřadem mi byly poskytnuty údaje a informace týkající se uzavřených sňatků v Telči. Veškeré údaje jsem rozebrala, statisticky zpracovala, a následně vyhodnotila. Abych docílila lepší vypovídací hodnoty, zpracovala jsem údaje od roku 1990 až po současnost. V další části práce jsem postupně analyzovala ekonomickou a finanční situaci města, která přímo souvisí s činností matričního úřadu. Vymezila jsem výši a vývoj celkových správních poplatků a dotací na výkon státní správy plynoucích do rozpočtu města. Dále jsem provedla rozbor příjmů za výkon přenesené působnosti na úseku matrik a správních poplatků, které plynou z výkonu matriční agendy. V závěru práce jsem se blíže zaměřila na výběr správních poplatků ze sňatků a ověřování listin. Značnou pozornost jsem věnovala také ostatním příjmům plynoucích ze svatebních obřadů nejen do rozpočtu města, ale do celé ekonomiky města Telče. V porovnání s okolními městy, výsledky statistických údajů jasně potvrzují zvýšený počet uzavíraných sňatků v Telči. Město, které každoročně přiláká desetitisíce turistů z celého světa je také vyhledáváno řadou snoubenců nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Analýzou ekonomické a finanční situace města a matričního úřadu jsem došla k závěru, že příjmy plynoucí z matriční agendy do rozpočtu města tvoří, i přes změnu zákona o správních poplatcích, která měla negativní vliv na výši těchto příjmů, nedílnou a důležitou část rozpočtu. Jaká bude výše vyinkasovaných správních poplatků v dalších letech závisí na celé řadě faktorů např. na počtu cizinců, kteří budou v Telči chtít uzavřít manželství nebo na využití placených služeb, které město při obřadu snoubencům nabízí. Příjmy plynoucí z uzavírání sňatků neplynou pouze do rozpočtu města, ale stávají se i nedílnou součástí ekonomiky celého města. Řada malých a středních podnikatelů již v dnešní době zaměřila své služby na novomanžele, kteří jich hojně využívají. Jedná se např. o ubytování, svatební hostiny, kadeřnické a kosmetické služby a řadu dalších. Značnou část příjmů plynoucích ze sňatků můžeme zařadit do oblasti cestovního ruchu. Jednou ze strategií regionu Telčsko je právě rozvoj cestovní ruchu. Na tuto oblast by se měla začít orientovat jak samospráva tak i podnikatelské subjekty, protože tento region není pro

Závěry a doporučení

61

cestovní ruch ještě dostatečně využit. Nejvíce sňatků je uzavíráno na Státním zámku a hradu Roštejn, které jsou hlavní atraktivitou celého regionu. Doporučením pro město je, aby využilo maximálně svého kulturní potenciálu, vytvářelo příznivé podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání a zkvalitnilo marketing cestovního ruchu. Matriční úřad může městu poskytnou důležité údaje, které se mohou stát cenným zdrojem informací pro město i region Telčsko v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Dále by město mohlo rozšířit a zkvalitnit své služby, které poskytuje snoubencům v rámci „kulturního programu“. Jaká kvalita služeb bude snoubencům poskytnuta záleží také na ochotě a organizaci činností matričního úřadu, který nejen inkasuje správní poplatky a vykonává matriční agendu, ale zejména reprezentuje město navenek.

Seznam literatury

62

6 Seznam literatury a dalších zdrojů Monografie HENYCH, V. Zákon o matrikách, jménu a příjmení s poznámkami a souvisejícími předpisy. 1. vyd. Praha : IFEC, 2002. 696 s. ISBN 80-86412-19-9. JANKŮ, M., et al. Základy veřejného a soukromého práva pro posluchače neprávnických fakult. 2. přepracované a doplněné vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 642 s. ISBN 80–7179-499-6. JURČÍK, R.; MERVARTOVÁ, J. Správní právo hmotné. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 181 s. ISBN 80-7157931-9. KOUDELKA, Z. Obce a kraje : podle reformy veřejné správy v roce 2001. 1. vyd. Praha : Linde, 2001. 423 s. ISBN 80-7201-272-X. MARKOVÁ, H. Finance obcí, měst a krajů. 1. vyd. Praha : Orac, 2000. 190 s. ISBN 80-86199-23-1. MOTEJL, O. Matriční úřady a jejich působnost. In MOTEJL, O.; VALÁČEK, M. Sborník stanovisek veřejného ochránce práv . 1. vyd. Brno : Kancelář veřejného ochránce práv, 2008. s. 134. ISBN 978-80-254-3404-8. PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J.; JETMAR, M. Veřejná správa a finance : veřejného sektoru. 2. vyd. Praha : ASPI, 2005. 555 s. ISBN 80-7357-052-1. PETERKA, J. Cesta k rodinným kořenům, aneb Praktická příručka občanské genealogie.. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 373 s. ISBN 80-7277-307-0. PODHOLA, J., et al O Matrikách. In Sborník učebních textů kurzu pro začínající rudopisce. 1. vyd. Praha : Česká genealogická a heraldická společnost, 2005. s. 31 - 34. ISBN 0-239-7816-0. POLIÁN, M. Organizace a činnost veřejné správy. 1. vyd. Praha : Prospektrum, 2001. 342 s. ISBN 80-717-5098-0. POMAHAČ, R. Průvodce veřejnou správou. 1. vyd. Praha : ISV, 1999. 246 s. ISBN 8085866-42-0. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 2. vyd. Praha : GRADA Publishing a.s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9.

Seznam literatury

63

PRŮCHA, S., et al. Správní právo - zvláštní část : multimediální učební text. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 103 s. ISBN 80-210-3576-5. ŠEBÁNKA, J.; HŮČAVA, A.; FIALA, Z. Československá diplomatika 1. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1965. 426 VOLEK, P.; PŘENOSIL, J. Veřejná správa. 1. vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 161 s. ISBN 978-80-7157-847-5.

Elektronické zdroje Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-03-15]. Rekordně málo sňatků. Dostupné z WWW: http://www.citace.com/generator.php?druh=8&ukol=1 Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-04-15]. Obyvatelstvo. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/E4003C2E41/$File/14 13091104.pdf Ministerstvo vnitra ČR : Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015 [online]. 2007 [cit. 2010-05-11]. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby. Dostupné z WWW: <www.mvcr.cz/soubor/modernizace-dokumenty-strategiepdf.aspx>.

Legislativa Zákon č. 128/2003 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 2007/2001 Sb., kterou se provádí zákon o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod.

Seznam tabulek a grafů

64

7 Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek TAB. 1

POROVNÁNÍ MĚST ............................................................................................. 38

TAB. 2

PŘÍSPĚVEK NA VÝKON PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU V KČ... 52

TAB. 3

PŘÍSPĚVEK NA VÝKON PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI MATRIČNÍHO ÚŘADU V KČ ........ 53

TAB. 4

NEJVĚTŠÍ ZMĚNY SPRÁVNÍCH POPLATKŮ PŘI UZAVÍRÁNÍ MANŽELSTVÍ V KČ ........ 54

TAB. 5

MATRIČNÍ AGENDA – PŘÍJEM MĚSTA ZA VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY ......................... 56

Seznam grafů GRAF. 1 CELKOVÝ POČET UZAVŘENÝCH SŇATKŮ V LETECH 1990 - 2009...........................40 GRAF. 2 PODÍL UZAVŘENÝCH OBČANSKÝCH A CÍRKEVNÍCH SŇATKŮ V LETECH 1990 – 2009. ......................................................................................................................... 41 GRAF. 3 VÝVOJ SŇATKŮ UZAVŘENÝCH ŘÍMSKOKATOLICKOU CÍRKVÍ ................................. 42 GRAF. 4 PODÍL URČITÝCH MÍST NA UZAVŘENÝCH OBČANSKÝCH SŇATCÍCH V LETECH 1999 - 2009...................................................................................................... 43 GRAF. 5 VÝVOJ SŇATKŮ UZAVÍRANÝCH S CIZÍM STÁTNÍM PŘÍSLUŠNÍKEM V LETECH 1990 2009 ................................................................................................................ 44 GRAF. 6 PRŮMĚRNÝ A NEJČASTĚJŠÍ VĚK NEVĚSTY V LETECH 1999 - 2009........................ 45 GRAF. 7 ROZPĚTÍ VĚKU NEVĚST V LETECH 1999 - 2009................................................... 45 GRAF. 8 PRŮMĚRNÝ A NEJČASTĚJŠÍ VĚK ŽENICHŮ V LETECH 1999 - 2009 ....................... 46 GRAF. 9 ROZPĚTÍ VĚKU ŽENICHŮ V LETECH 1999 - 2009................................................. 47 GRAF. 10 POROVNÁNÍ STÁŘÍ NOVOMANŽELŮ V LETECH 1999 - 2009 ................................. 48 GRAF. 11 POROVNÁNÍ VÝVOJE PRVNÍHO UZAVŘENÉHO MANŽELSTVÍ NEVĚSTY A ŽENICHA V LETECH 1999 - 2009 ...................................................................................... 48 GRAF. 12 POROVNÁNÍ VÝVOJE DRUHÉHO A DALŠÍHO UZAVŘENÉHO MANŽELSTVÍ NEVĚSTY A ŽENICHA V LETECH 1999 - 2009 ..................................................................... 49 GRAF. 13 VÝVOJ SPRÁVNÍCH POPLATKŮ V LETECH 2002 - 2008 .........................................51 GRAF. 14 PODÍL VYBRANÝCH SPRÁVNÍCH POPLATKŮ MATRIČNÍM ÚŘADEM NA CELKOVÝCH SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH INKASOVANÝCH MĚSTSKÝM ÚŘADEM V TELČI............... 55