Pracovní list pro SŠ č . III./1 MOKŘ ADY V NAŠ EM OKOLÍ Pátrejte po mokř adech ve vaš em okolí. Najdě te jakýkoliv mokř ad. Na pomoc si vezmě te turistickou mapu vaš í obce a okolí. Na nalezená místa se vydejte s fotoaparátem. Fotografie umístě te na nástě nku. Co jste ve svém okolí nalezli? V jak velkém okruhu jste pátrali? ........................... Rybníky: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Nivy, mokré louky: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Olš iny, luž ní lesy: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Raš eliniš tě : ................................................................................................................................................................. Jiné: .................................................................................................................................................................
Závě r: Zhodnoť te, kolik mokř adů jste nalezli, které př evaž ovaly, zda tento poč et považ ujete za dostateč ný a př ípadně jaký dalš í mokř ad byste ve svém okolí uvítali a kde. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./2 RAMSARSKÁ ÚMLUVA Ramsarská úmluva je úmluva o mokř adech, majících mezinárodní význam př edevš ím jako biotopy vodního ptactva. Byla podepsána prvními státy 2. 2. 1971 v íránském mě stě Ramsar (odtud zkrácený název „ Ramsarská úmluva“ ), v platnost vstoupila v r. 1975. Úmluva vytvář í rámec pro celosvě tovou ochranu a rozumné už ívání vš ech typů mokř adů . Kaž dá smluvní strana Ramsarské úmluvy je povinna zař adit alespoň jeden ze svých mokř adů na „ Seznam mokř adů mezinárodního významu“ (tzv. List of Wetlands of International Importance) a zajistit adekvátní ochranu a rozumné už ívání mokř adů na svém území. V tuto chvíli jsou na "Seznamu mokř adů mezinárodního významu" uvedeny tyto mokř ady Č R: - Š umavská raš eliniš tě - Tř eboň ské rybníky - Novozámecký a Bř ehyň ský rybník - Lednické rybníky - Litovelské Pomoraví - Poodř í - Krkonoš ská raš eliniš tě - Tř eboň ská raš eliniš tě - Mokř ady dolního Podyjí - Mokř ady Libě chovky a Pš ovky - Podzemní Punkva - Kruš nohorská raš eliniš tě - Pramenné vývě ry a raš eliniš tě Slavkovského lesa - Horní Jizera
Zakreslete a popiš te tyto mokř ady do mapy Č R. Najdě te mezi nimi mokř ad, který je nejblíž e vaš emu bydliš ti. O který mokř ad se jedná a jak daleko od obce lež í? ................................................................................................................................................................. Proč byl mokř ad zař azen na "Seznam mokř adů mezinárodního významu", a v kterém roce to bylo? (viz https://rsis.ramsar.org/) ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................
Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./3 RAMSARSKÁ ÚMLUVA Navš tivte webové stránky www.ramsar.org. V zálož ce Sites & countries najdete informace o mokř adech mezinárodního významu ve svě tě . Vyberte si zemi, kterou znáte - č etli jste o ní, ně kdy jste ji navš tívili apod. Zjistě te, kolik je v této zemi evidovaných mokř adů mezinárodního významu, a o jaký typ mokř adů se jedná. Pokud byste jejich plochu př epoč etli na plochu státu a udě lali stejný propoč et pro Č eskou republiku, kde byste jich naš li víc? Pokuste se vymyslet dů vod, proč tomu tak je, př íč inu hledejte např íklad v podnebném pásmu, stupni zalidně nosti, vyspě losti místní ekonomiky, rozvinutém prů myslu, velkém dů razu na ochranu př írody atd. Potom si př ipravte referát pro spoluž áky. Mů ž ete ho doplnit vhodnými fotorafiemi z webu a mapou. MOKŘ ADY MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU VE SVĚ TĚ Název země : ........................................................................................................................................... Poč et mokř adů mezinárodního významu: .................. Jejich plocha: ..................................................... Mokř ady, které mne zaujaly (název, charakteristika): ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Celková plocha mokř adů mezinárodního významu vztaž ená k rozloze státu: ........................................ Celková plocha mokř adů mezinárodního významu v Č R vztaž ená k rozloze Č R: ................................. Srovnání, hledání př íč in, proč tomu tak je, dalš í postř ehy: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./4 HISTORIE RYBNÍKA V OBCI Máte v obci rybník? Zapátrejte po jeho historii. Kdy a proč vznikl? Kdo ho založ il? ................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................ Komu patř í v souč asnosti? ................................................................................................................................................................. K č emu byl historicky využ íván? Zdroj vody na vař ení: ano x ne Zdroj vody k technickému využ ití: ano x ne Zdroj vody pro haš ení pož árů : ano x ne Praní prádla: ano x ne Chov ryb: ano x ne Chov vodní drů bež e: ano x ne Vyústě ní kanalizace: ano x ne Jiné (vodní pohon, mlýn, turbina...): ........................................................................................................ K č emu je použ íván dnes? Zdroj technické vody (např . zalévání): ano x ne Voda vhodná ke koupání (hygienicky nezávadná): ano x ne Chov ryb: ano x ne Chov vodní drů bež e: ano x ne Sportovní rybář ství: ano x ne Zdroj vody pro haš ení pož árů : ano x ne Zimní sporty (bruslení): ano x ne Letní sporty (jaké?): ................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................. Jiné využ ití:.............................................................................................................................................. Závě r: Využ ití rybníka v naš í obci ........................................................... jako v minulosti. Kvalita vody se v prů bě hu minulého století ............................................................................................ Myslím si, ž e v dneš ní době má rybník význam hlavně .......................................................................... ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Rybník by mohl mít i dalš í využ ití: ........................................................................................................... ................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................
Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./5 KAPŘ I V RYBNÍCE Kapř í potrava:......................................................................................................................................... Kde v rybníce ji kapr hledá:.................................................................................................................. Zakreslete (zapiš te) do obrázku, co a kde kapr ž ere.
Závě r: Kapř i mají vliv na vodní rostliny koř enící ve dně , protož e hledají potravu .................................. ................................................................................................................................................................. Kapř i (a také drobné plevelné ryby) vyž írají velký zooplankton, který pož írá fytoplankton (hlavně ř asy) a bakterie. Hodně kaprů = hodně x málo fytoplanktonu (vyberte). Bude taková voda prů hledná? .....................................................
Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./6 K ZAMYŠ LENÍ VE SKUPINÁCH KDE BEROU VODU LIDÉ A ZVÍŘ ATA? Znáte zdroj pitné vody ve vaš í obci? Odváž ili byste se venku napít ze studánky č i potoka? Odpově ď zdů vodně te. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. NA JAKÉM PRINCIPU FUNGUJE KLIMATIZAČ NÍ JEDNOTKA? V létě je stále bě ž ně jš í poř izování klimatizace do budov. Klimatizace je energeticky nároč né zař ízení. Myslíte, ž e by bylo v ulicích chladně ji, kdyby př ibyly stromy, trávníky, propustná dlaž ba pro deš ť ovou vodu? Odpově ď zdů vodně te. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. MAJÍ PRO NÁS VÝZNAM ZVÍŘ ATA A ROSTLINY Ž IJÍCÍ V MOKŘ ADECH? Jaký je jejich už itek? Proč je chráníme? Lze jejch ochranu srovnat s ochranou kulturního dě dictví? Odpově ď zdů vodně te. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. CHODÍTE V LÉTĚ K VODĚ ? Jakým způ sobem se č istí voda (zbavuje choroboplodných bakterií) v bazénu a jakým v rybníku? ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./7 MIKROKLIMA V OBCI A OKOLÍ Je v parném letním dni v obci a okolí na vš ech místech stejná teplota? Udě lejte si vycházku do okolí š koly, vyjdě te i za mě sto. Mě ř te teploty bě ž nými, př ípadně IR teplomě ry. Mě ř ení teplot: Pro náš pokus jsou nejvhodně jš í IR teplomě ry (nejlevně jš í lze poř ídit do 1000 Kč ), které bezdotykově a rychle mě ř í teplotu povrchu. Pokud máte k dispozici pouze bě ž né teplomě ry, mě ř te teplotu vž dy co nejblíž e u země a zhruba ve výš ce 1 m. Cíl: Cílem je zjistit, jestli v parném letním dni je na vš ech místech ve mě stě a v krajině stejná teplota, a zda je mož né ně jak úč inně ovlivň ovat mikroklima v obcích. Co př esně mě ř íme: Zaznamenávejte teplotu rozmanitých povrchů - betonový chodník, dlaž ba, asfaltová silnice, poseč ený trávník, keř , stín stromu, jezírko, stř echa domu, vzrostlý trávník, apod. Sledujte, co ovlivň uje teplotu povrchu. Stejný pokus mů ž ete provést př i vycházce za mě stem. Tentokrát porovnávejte teplotu silnice, suché louky, pole (př ed sklizní, po sklizni), teplotu pod stromem, u rybníka, v baž ině ... Pokus opakujte na co nejvíce místech v okolí. místo mě ř ení
°C
Závě r: ..................................................................................................................................................... ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./8 ZADRŽ OVÁNÍ POVODNÍ V NIVĚ Niva je př irozené záplavové pásmo, kam se mů ž e voda rozlévat př i př ívalových nebo dlouhotrvajících deš tích, př i jarním tání sně hu. Nivu najdeme mezi meandry vodního toku. Sahá až do míst, kde je ohranič ena okolním vyš š ím terénem.
Zadání: Př ehrada o ploš e 50 ha vypař í ve slunném letním dni asi 2 500 m3 vody (5 l z m2) a sníž í prů tok vody o 29 l /s. Co se stane, jestliž e se voda rozlije do niv o 5x vě tš í ploš e? O kolik se sníž í odtok vody? (Pozor, uvedená č ísla jsou pouze orientač ní, výpar vody je samozř ejmě velmi promě nlivý a závisí na množ ství sluneč ní energie a na vlhkosti vzduchu. Údaj 5 l na m2 platí pro jasný den. Kromě výparu byste v závě ru také mě li zohlednit vsakování vody do pů dy.) Výpoč et: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................ Závě r: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................
Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./9 JAK CHLADÍ MOKŘ AD Př i vycházce ven si mů ž ete vš imnout, ž e i v parném letním dni tráva chladí. Horké nejsou ani listy stromů , ač koli jsou tmavé. Když př ijdete na námě stí, posaď te se na chvíli do stínu stromu a potom pod sluneč ník. Je stín na obou místech stejně chladivý? Není, rozdíl je způ soben tím, ž e sluneč ník, na rozdíl od rostlin, nechladí své okolí odpař ováním vody (tj. transpirací).
Zadání: Strom vydá za den transpirací 100 litrů vody. Kolik sluneč ní energie se spotř ebovalo na výpar vody a neprojevilo se jako zjevné teplo (tj. zvýš ení teploty)? Skupenské teplo výparu vody je 2,5MJ (0,7 kWh). Poznámka: Jedná se pouze o ilustrativní př íklad. Velký strom vydá ně kolik set litrů vody, pokud strom už vodu nemá ani u koř enů , transpiruje velmi málo.
Výpoč et: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Závě r: ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./10 FOTOSYNTÉZA VE VODĚ
(pokus pro nároč né)
Vyhledejte vodní nádrž se zř etelným vegetač ním zákalem fytoplanktonu (ř as a sinic) nebo s ponoř enými vodními rostlinami. Pomů cky: nejméně 5 prů hledných PET láhví bez jakéhokoli zabarvení, č erná látka nebo alobal, mě lká nádoba s vodou, kam se vš echny lahve dají polož it vedle sebe, pH metr, oximetr, teplomě r Postup: Naplň te PET láhve vodou z této nádrž e a změ ř te č idlem pH vody a koncentraci kyslíku ve vodě . Do ně které z lahví mů ž ete vlož it též ně kolik ponoř ených vodních rostlin. Tak získáte poč áteč ní (startovní) hodnoty koncentrací kyslíku a pH. Uzavř ete láhve tak, aby se v láhvi nevytvoř ila bublina vzduchu. Jednu láhev obalte č ernou látkou nebo ji zabalte do alobalu tak, aby do ní nemohlo pronikat svě tlo. Láhve polož te do mě lké nádoby s vodou a exponujte je na slunci 2 hodiny. Pokud se voda v nádobě ohř ívá nad 30 °C, vymě ň te vodu za chladně jš í. Poč áteč ní hodnoty kyslíku: ...................................................................................prů mě r: ..................... Poč áteč ní hodnoty pH: .........................................................................................prů mě r: ..................... Po dvou hodinách expozice na slunci změ ř te opě t koncentraci kyslíku a pH v kaž dé láhvi a hodnoty zaznamenejte. Ve tmavé láhvi by mě la koncentrace kyslíku i pH mírně klesnout. Hodnoty kyslíku po 2 hod.: ...................................................................................prů mě r: ..................... Hodnoty pH po 2 hod.: .........................................................................................prů mě r: ..................... pH ve tmavé láhvi klesá, protož e zde nemů ž e probíhat fotosyntéza, rostliny dýchají, spotř ebovávají kyslík a uvolň ují oxid uhlič itý. Oxid uhlič itý reaguje s vodou na kyselinu uhlič itou a pH klesá. Naopak ve svě tlých láhvích probíhá fotosyntéza, uvolň uje se kyslík a spotř ebovává se oxid uhlič itý. pH i koncentrace kyslíku stoupají. Bě ž ně nastává situace, ž e koncentrace kyslíku ve svě tlé láhvi je vyš š í než li koncentrace př i nasycení vzduchem, to se dě je i v př írodě . Př íklad: Startovní koncentrace kyslíku byla 7 mg/l a koneč ná koncentrace kyslíku ve svě tlé láhvi po dvou hodinách expozice byla 13 mg/l. Za dvě hodiny se vyprodukovalo 6 mg kyslíku v litru vody. Odhadně te z rovnice fotosyntézy, kolik rostlinné biomasy se vytvoř ilo v jednom litru vody. Rovnice fotosyntézy: ............................................................................................................................... Výpoč et: .................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Závě r: ...................................................................................................................................................... Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
Pracovní list pro SŠ č . III./11 KYSLÍK VE VODĚ Srovnejte množ ství kyslíku v litru vzduchu a v litru vody, která je nasycena vzduchem př i 20 °C. VZDUCH: Vzduch obsahuje 21 % kyslíku. Pro pož adované srovnání musíme př evést objemové jednotky kyslíku (%) na jednotky hmotnosti (váhové): Jeden litr vzduchu obsahuje 210 ml kyslíku. Jaká je hmotnost 210 ml kyslíku, když víme, ž e molární objem kyslíku je 22,4 litru, molární hmotnost kyslíku je 32 gramů ? Výpoč et: ................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Odpově ď : Hmotnost 0,210 litru kyslíku je rovna: .................................................................................. VODA: Jeden litr vody nasycený vzduchem př i 20 °C (a normálním atmosférickém tlaku vzduchu) obsahuje 9,1mg kyslíku. SROVNÁNÍ OBSAHU KYSLÍKU VE VODĚ A VE VZDUCHU: Kolikrát méně kyslíku obsahuje litr vody než litr vzduchu př i 20 °C? Výpoč et: .................................................................................................................................................. Odpově ď : ................................................................................................................................................ Kyslík se ve vodě rozpouš tí málo a jeho rozpustnost klesá s teplotou. Př i 0 °C obsahuje litr vody nasycené vzduchem 14,6 mg kyslíku, zatímco př i 30 °C obsahuje 7,5 mg kyslíku. Nyní snadno zodpovíte otázku, jak se změ ní obsah kyslíku v pů dě po jejím zaplavení vodou? ................................................................................................................................................................. ................................................................................................................................................................. Proč rybář i loví ryby č asně ráno, když je chladno? ................................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................................
Dílo vzniklo v rámci př edem definovaného projektu Ochrana, výzkum a udrž itelné využ ívání mokř adů Č R financovaného z fondů EEA v programovém období 2009-2014.
