MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Katedra antropologie
MENSTRUAČNÍ CYKLUS A JEHO SOUVISLOSTI S TĚLESNÝMI FUNKCEMI A CHOVÁNÍM ŽENY (Bakalářská práce)
VENDULA BURŠÍKOVÁ
Vedoucí práce: RNDr. Miroslav Králík, Ph.D. Brno 2005
1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala sama a s použitím literatury uvedené v seznamu literatury.
V Olomouci dne 3. 6. 2005
-----------------------------------------
2
Děkuji za pomoc a cenné rady RNDr. Miroslavu Králíkovi, Ph.D. Dále děkuji všem ženám a dívkám, které vyplnily dotazník a tím mi poskytly data pro jeho zhodnocení. 3
Obsah: Abstrakt……………………………………………………………………………………..6 Klíčová slova…………………………………………………………………………….….6 1. Úvod………………………………………………………………………………….....7 2. Hormonální řízení menstruačního cyklu………………………………………………..8 2.1.
Přehled hormonů menstruačního cyklu………………………………………....8 2.1.1. Hypofyzární gonadotropní hormony………………………………………..8 2.1.2. Ovariální steroidní hormony………………………………………………..9 2.1.3. Endogenní opioidní peptidy………………………………………………...9
2.2.
Hladiny hormonů v průběhu ovulačního menstruačního cyklu………………...9 2.2.1. FSH a LH…………………………………………………………………....9 2.2.2. Estrogeny…………………………………………………………………..10 2.2.3. Progesteron………………………………………………………………...10
2.3.
Vzájemné interakce hormonů (zpětné vazby)…………………………………11
3. Somatický popis menstruačního cyklu………………………………………………...12 3.1.
Ovulační cyklus………………………………………………………………..12 3.1.1. Folikulární fáze…………………………………………………………….12 3.1.2. Ovulační fáze………………………………………………………………13 3.1.3. Luteální fáze……………………………………………………………….13
4. Cyklické změny ve stavbě pohlavního ústrojí…………………………………………14 4.1.
Endometriální cyklus…………………………………………………………..14 4.1.1. Proliferační fáze…………………………………………………………...14 4.1.2. Sekreční fáze………………………………………………………………14 4.1.3. Ischemická a menstruační fáze…………………………………………….15
4.2.
Vejcovod (tuba uterina)………………………………………………………..16
4.3.
Děložní krček (cervix), sekrece cervikálního hlenu…………………………...16
4.4.
Pochva…………………………………………………………………………17
4.5.
Vnější pohlavní orgány………………………………………………………..17
4.6.
Bazální teplota organismu……………………………………………………..17
5. Vývoj menstruačního cyklu............................................................................................17 5.1.
Vývoj menstruačního cyklu během života ženy…………………………….....18
5.2.
Fylogeneze menstruačního cyklu……………………………………………...18 5.2.1. Ovulace u savců……………………………………………………………19 5.2.2. Reprodukční cyklus primátů………………………………………………20 5.2.3. Vývoj utajené ovulace…………………………………………………… 22 4
5.3.
Vývoj a současná variabilita menstruačního cyklu v rámci rodu Homo………23 5.3.1. „Západní“ model menstruačního cyklu……………………………………24 5.3.2. Menstruační cyklus u společností žijících v přírodních podmínkách……..24
5.4.
Možný smysl menstruační cyklicity…………………………………………...25
6. Menstruace a kultura…………………………………………………………………..25 6.1.
Historické chápání menstruace…………………………………………….......25
6.2.
Negativní vnímání menstruace………………………………………………...26
6.3.
Kulturní jevy spojené s menstruací……………………………………………26
6.4.
Menstruační cyklus a prostředí………………………………………………...27
7. Změny během menstruačního cyklu…………………………………………………...28 7.1.
Metabolický vliv hormonů…………………………………………………….28 7.1.1. Estrogeny…………………………………………………………………..28 7.1.2. Progesteron………………………………………………………………...29 7.1.3. PMS (premenstruační syndrom)…………………………………………...30
7.2.
Změny ve vnímání čichových podnětů………………………………………..31 7.2.1. Lidské feromony…………………………………………………………...31 7.2.2. Menstruační synchronizace………………………………………………..32
7.3.
Mechanismy zabraňující nechtěnému početí………………………………….32
8. Lidské sexuální chování a jeho souvislosti s menstruačním cyklem………………….33 8.1.
Receptivita……………………………………………………………………..33
8.2.
Proceptivita…………………………………………………………………….33
8.3.
Atraktivita……………………………………………………………………...34
8.4.
Vliv menstruačního cyklu na výběr partnera………………………………….34 8.4.1.
9.
Změny ve vizuálním vnímání partnera……………………………………34
Praktická část…………………………………………………………………………37 9.1.
Cíl práce…………………………………………………………………….....37
9.2.
Materiál a metodika…………………………………………………………....37 9.2.1.
Rozbor dotazníku…………………………………………………………37
9.2.2.
Výpočet fertilního období………………………………………………....40
9.2.3.
Postup vytvoření sad obrázků……………………………………………..41
9.2.4.
Hodnocení výsledků………………………………………………………42
9.3.
Výsledky……………………………………………………………………… 43
9.4.
Diskuse a závěr………………………………………………………………...56
9.5.
Rejstřík………………………………………………………………………...59
9.6.
Slovník cizích pojmů………………...………………………………………...60 5
9.7.
Seznam použité literatury……………………………………………………...64
Abstrakt Práce se zabývá menstruačním cyklem člověka a jeho souvislostmi. Teoretická část popisuje hladiny hormonů menstruačního cyklu vylučovaných hypotalamem, hypofýzou a vaječníky. Popisuje menstruační cyklus z fyziologického hlediska Dále se zabývá jeho evolučními aspekty a možným vznikem a významem utajené ovulace. Jsou zde popsány kulturní a historické aspekty menstruačního cyklu. Praktická část se zabývá změnami ve výběru sexuálního partnera v průběhu menstruačního cyklu a psychickými a fyzickými změnami. Data pro praktickou část jsem získala pomocí dotazníku. Výsledky podporují poznatek, že ženy v ovulační fázi menstruačního cyklu dávají přednost mužům s více maskulinními rysy obličeje.
Klíčová slova Menstruační cyklus - ovulační cyklus - endometriální cyklus – estrogeny – progesteron hypofyzární gonadotropní hormony – estrus - utajená ovulace - výběr partnera - preference obličejů. 6
1. Úvod Menstruační cyklus se přímo týká ženské poloviny lidstva a s druhou, mužskou polovinou jistě také souvisí. Menstruační cyklus je úzce spjat s lidskou reprodukcí a proto je jeho bezchybná funkce velmi důležitá pro celé lidstvo. Menstruační cyklus je soubor změn ve stavbě tkání pohlavních orgánů, které vedou k uvolnění vajíčka, po oplození umožňují jeho následné uhnízdění ve stěně dělohy a vedou tak ke správnému průběhu těhotenství. Je řízen hormonálně z mozku a vaječníků. A právě hladiny pohlavních hormonů, které se mění v průběhu menstruačního cyklu, mají za následek cyklické změny v celém ženském organismu. Menstruační cyklus hraje důležitou roli v životě většiny žen. Pohlavní hormony totiž ovlivňují řadu tkání v ženském organismu a tak mají za následek změny nejen ve fyzických proporcích, nebo stavbě tkání, ale i změny psychické. Během menstruačního cyklu se může měnit sexuální chování, emocionální vjemy a projevy a smyslové vnímání. Tyto změny lze sice do určité míry zobecnit, jejich projevy u jednotlivých žen však bývají pociťovány individuálně různě silně. Zatímco některé ženy jsou ke změnám způsobeným kolísajícími hladinami hormonů jen málo vnímavé, jiné označují své pocity v určité fázi menstruačního cyklu za zničující. Menstruační cyklus se odráží i v lidské kultuře. U některých společností je oslavován nástup menarche, jinde bývá žena po dobu menstruace izolována a zapovězena. Ve své práci se pokouším popsat fyziologickou podstatu menstruačního cyklu, jeho fylogenetický i historický vývoj a jeho odraz v lidské kultuře. Dále popisuji změny, ke kterým v průběhu menstruačního cyklu dochází, protože řada těchto změn může kromě ženy samotné ovlivnit i její okolí. Součástí mé práce je i část praktická. Zde jsem se pomocí dotazníkového šetření snažila zjistit, jak ovlivňuje menstruační cyklus výběr sexuálního partnera. Dále jsem sledovala změny v ženských pocitech a změny fyzické, které mohou doprovázet určité části menstruačního cyklu. Doufám, že tato práce podá ucelený pohled na danou tématiku nejen z hlediska teoretického, ale přinese také nové praktické poznatky.
7
2. Hormonální řízení menstruačního cyklu Hormonální řízení menstruačního cyklu se odehrává na třech úrovních, společně označovaných jako reprodukční osa (Cibulka, Henzl, Živný 2000). Orgány reprodukční osy jsou hypotalamus, hypofýza a vaječníky. Pro správný průběh menstruačního cyklu je nutná funkčnost a souhra všech tří úrovní.
2.1. Přehled hormonů menstruačního cyklu Menstruační cyklus je ovlivňován třemi skupinami hormonů vylučovaných odlišnými endokrinními žlázami. Jsou to hypofyzární gonadotropiny secernované předním lalokem hypofýzy a steroidní hormony vylučované tkání vaječníků. Nově se mezi endokrinní působky mající vliv na menstruační cyklus řadí i endogenní opioidní peptidy. Ty patří mezi neuropeptidy, což jsou látky bílkovinné povahy strukturou i funkcí podobné neurotransmiterům (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
2.1.1. Hypofyzární gonadotropní hormony Hypofyzární gonadotropiny jsou dva, luteinizační hormon (LH) a folikulstimulační hormon (FSH). Jejich prekurzory (předchůdci v metabolické dráze) jsou syntetizovány buňkami žlázového parenchymu v předním laloku hypofýzy. Oba hormony jsou biochemicky glykoproteiny. Kromě toho se v těle ženy tvoří choriový gonadotropin (CG) vylučovaný buňkami choria nebo placenty. Jeho sekrece je proto vázána pouze na těhotenství (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Produkce hypofyzárních gonadotropinů podléhá hormonálnímu řízení z hypotalamu. Tam je vylučován peptidergní gonadotropin-releasing hormon (GnRH). Ten přímo působí na adenohypofýzu a upravuje tak hladinu vylučovaných gonadotropinů, LH více než FSH. GnRH není syntetizován ve stále stejném množství. Jeho hladina se výrazně mění jednak v průběhu cyklu, jednak v kratších, přibližně hodinu trvajících intervalech, pulsech. Tato pulsní sekrece je přenášena na sekreci gonadotropinů, u člověka je detekovatelná v pulsních změnách hladiny LH. Předpokládá se, že hladina FSH se také mění v pulsech, avšak kvůli nízkým koncentracím tohoto hormonu v periferní krvi a kvůli delšímu biologickému poločasu rozpadu FSH jsou pulsy jen těžko detekovatelné. Odpověď gonadotropinů na GnRH je rychlá, je však ovlivňována hladinami ovariálních steroidů. Se zvyšující se hladinou estradiolu intenzita odpovědi LH na GnRH stoupá. Vztah FSH k estradiolu je opačný, intenzita jeho reakce na GnRH se stoupající hladinou estradiolu klesá. Změna senzitivity buněk vylučujících gonadotropiny vůči GnRH
8
hraje
důležitou
roli
v návaznosti
dějů
vedoucích
k předovulačnímu
vyplavení
gonadotropinů (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
2.1.2. Ovariální steroidní horomony Všechny ovariální steroidní hormony jsou biochemicky deriváty cholestanu. V ovariích jsou syntetizovány buňkami folikulu a žlutého tělíska (corpus luteum). Poměrné zastoupení syntézy hormonů v obou strukturách se mění v závislosti na fázi cyklu. Také působení obou gonadotropinů na buňky produkující ovariální steroidní hormony je v průběhu cyklu rozdílné. Ovariální steroidy lze obecně rozdělit do tří skupin, na progestiny, androgeny a estrogeny. Mezi progestiny patří progesteron, 17-αhydroxyprogesteron a 20-α-dihydroprogesteron. Progestiny jsou produkovány jak buňkami folikulu, tak žlutého tělíska. Nejznámějšími androgeny jsou androstendion a testosteron, v ovariu je jich však produkována
celá
řada.
Aromatizací
některých
androgenů
vznikají
estrogeny.
K estrogenům řadíme estron a 17-β-estradiol (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
2.1.3. Endogenní opioidní peptidy Endogenní opioidní peptidy vznikají v předním a intermediálním laloku hypofýzy a v hypotalamických neuronech oblasti nucleus arcuatus. Patří sem β-endorfin, adrenokortikotropní hormon (ACTH), alfa melanocyty stimulující hormon (αMSH), kortikotropinu podobný peptid intermediálního laloku (CLIP), metionin-enkefalin, dynorfin a další podobné látky. Podrobněji byly zatím popsány pouze účinky β-endorfinu. Ten působí na vylučování gonadotropinů inhibičně (tlumivě) blokováním sekrece GnRH. Sekrece β-endorfinu je naopak zpětně kontrolována hladinou ovariálních steroidů, proto se v průběhu menstruačního cyklu také mění. Množství vylučovaného β-endorfinu je přímo úměrné množství vylučovaných steroidů (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
2.2. Hladiny hormonů v průběhu ovulačního menstruačního cyklu Hladiny jednotlivých hormonů se v průběhu cyklu výrazně mění. Kromě dlouhodobých změn se vyskytují i krátkodobé, menší odchylky hladin (pulsní sekrece, viz výše).
2.2.1. FSH a LH Hladina FSH je v průběhu téměř celého cyklu nižší než hladina LH. Ke změně poměru mezi LH a FSH ve prospěch FSH dochází na konci luteální fáze, v den začátku 9
menstruace nebo v den menstruaci předcházející. Zatímco hladina LH se zvedá téměř nepatrně, hladina FSH stoupá skoro dvojnásobně, průměrně o 9 ng/ml (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Tato změna se nazývá časný folikulární vzestup FSH. Přechází do folikulární fáze a trvá dohromady 3 až 4 dny. K dalšímu vzestupu hladiny FSH dochází na konci folikulární fáze (asi o 25 ng/ml). Daleko výraznější je však současné vyplavení LH (více než 100 ng/ml). Toto předovulační vyplavení gonadotropinů trvá přibližně 48 hodin a indukuje (vyvolává) ovulaci (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Poté hladiny obou hormonů opět klesají. Kromě předovulačního vyplavení gonadotropinů se hladina LH v průběhu cyklu téměř nemění. FSH kontroluje hlavně vývoj ovariálního folikulu, zatímco sekrece estrogenů z folikulu je závislá na obou gonadotropních hormonech (Greenspan, Baxter 2003).
2.2.2. Estrogeny Nejdůležitějším estrogenem vylučovaným v největším množství je estradiol. V časné folikulární fázi je sekrece estrogenů nízká, v průběhu celé fáze se jeho produkce s růstem folikulu zvyšuje a v pozdní folikulární fázi je vzestup hladiny téměř exponenciální. Vrcholu (asi 460 pg/ml, předovulační vyplavení estradiolu) dosahuje koncentrace estrogenů v začátku předovulačního vyplavení gonadotropinů (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). S vyplavením gonadotropinů hladina estrogenů okamžitě prudce klesá na velmi nízké hodnoty. K opětnému vzestupu pozvolna dochází po vytvoření corpus luteum (žlutého tělíska). Tento vzestup se nazývá estradiol luteální fáze. Vrcholná sekrece estrogenů v luteální fázi (300 až 500 pg/ml) trvá 6 až 9 dní, s přicházející luteolýzou (rozklad žlutého tělíska) hladina pozvolna klesá. Se začátkem menstruace je koncentrace estrogenů nejnižší (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
2.2.3. Progesteron V průběhu celé folikulární fáze je koncentrace progesteronu nízká. K mírnému vzestupu (o 2 ng/ml) dochází dvanáct hodin před předovulačním vyplavením gonadotropinů (předovulační vyplavení progesteronu). Po vyplavení gonadotropinů hladina progesteronu klesá, pomaleji než hladina estradiolu. Protože během poklesu hladiny progesteronu již začne produkce steroidů žlutým tělískem, neklesne jeho hladina na tak nízké hodnoty, jako hladina estradiolu. V luteální fázi dosáhne hladina progesteronu svého maxima (10 ng/ml), které trvá stejně jako u estradiolu 6 až 9 dní (sekreční vzestup progesteronu). Pokud nedojde k fertilizaci, sekrece progesteronu i estrogenů pozvolna klesá (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). 10
Obr. 1 Hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu. Převzato z: www.gyn.cz
2.3. Vzájemné interakce hormonů (zpětné vazby) Pro správný průběh menstruačního cyklu je nezbytná spolupráce a interakce jednotlivých hormonálních složek a dokonalá synchronizace jednotlivých dějů. Toto je umožněno prostřednictvím komunikace ovarií, hypofýzy a hypotalamu. Důležitým prostředkem této komunikace je zpětná vazba. Je to vztah, kterým výsledek určitého procesu zpětně ovlivňuje svůj počátek. Zpětná vazba může být negativní, což znamená výsledné zeslabení celého procesu. Pozitivní zpětná vazba pak znamená jeho zesílení (Vokurka et al. 2000). Zpětná vazba kontroluje, aby nedošlo k nadměrné stimulaci cílového orgánu, ovaria. Udržuje proto koncentrace hypofyzárních gonadotropinů v krvi ve fyziologickém rozmezí příhodném pro danou fázi menstruačního cyklu. Ovariální steroidní hormony ovlivňují dlouhou negativní zpětnou vazbou pulsní sekreci LH. Estradiol nemění frekvenci pulsů, ale zvýšení jeho hladiny snižuje pulsní amplitudu sekrece LH. Ve folikulární fázi mají proto pulsy LH nižší amplitudu než ve fázi luteální. Zvýšení sekrece progesteronu naopak snižuje frekvenci pulsů. Tento efekt je nejlépe pozorovatelný ke konci luteální fáze (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Účinek zpětné vazby estradiolu na gonadotropiny je za určitých podmínek i pozitivní. Děje se tak před ovulací, kdy vysoká hladina estradiolu dlouhou pozitivní zpětnou vazbou stimuluje předovulační vyplavení gonadotropinů. Je k tomu třeba výrazný vzestup koncentrace estradiolu (300 až 500 pg/ml) a setrvání této vysoké koncentrace po určitou dobu, nejméně 48 hodin. Tato vazba je blokována vyšší hladinou progesteronu. 11
Proto nedochází k vyplavení gonadotropinů i v luteální fázi, kdy je hladina estradiolu dostatečně dlouho adekvátně vysoká, ale zároveň je vyšší i hladina progesteronu. Nižší hladina progesteronu, jako je ve folikulární fázi, pozitivní zpětnou vazbu estradiolu naopak podporuje (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Kromě dlouhých zpětných vazeb jsou předpokládány i vazby krátké (mezi hypotalamem a hypofýzou) a ultrakrátké (mezi neurony hypotalamu). Ty však zatím nebyly blíže popsány (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
3. Somatický popis menstruačního cyklu Menstruačním cyklem rozumíme opakující se proces změn ženského pohlavního ústrojí směřující k případnému těhotenství (Anderson, Anderson, Glanze 1994). Délka cyklu je u většiny žen v rozmezí 25 až 30 dní, v tomto intervalu je dále tendence k cyklům 28 až 30 dní (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Jako první den cyklu je všeobecně uznáván první den menstruačního krvácení. Podle cyklických změn v jednotlivých tkáních reprodukčního systému můžeme dále rozlišovat cyklus ovulační a endometriální. Oba cykly lze pro přehlednost rozdělit na několik částí. Všechny děje odehrávající se během ovulačního i endometriálního cyklu podléhají hormonálnímu řízení. Pro správnou fertilizaci (oplodnění) vajíčka a gestaci (těhotenství) je nezbytná jejich časová koordinace.
3.1. Ovulační cyklus Jako ovulační cyklus označujeme ten, během kterého cyklické změny hormonální sekrece vedou ke změnám v tkáni ovaria a k ovulaci. Pokud některá hormonální nebo fyzická složka cyklu selže a k ovulaci nedojde, hovoříme o cyklu anovulačním (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Na základě cyklických změn v ovariu a kolísání hladin hormonů rozlišujeme u ovulačního cyklu tři fáze.
3.1.1. Folikulární fáze Začíná většinou první den menstruace, přesněji je zahájena časným folikulárním vzestupem hladiny FSH. Délka folikulární fáze je 12 až 14 dní, může však kolísat (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Vlivem FSH dochází k výběru několika primárních folikulů, které se začnou rychle mitoticky dělit. Uvnitř každého primárního folikulu dochází k růstu oocytu. FSH dále stimuluje přeměnu androgenů vylučovaných buňkami rostoucích folikulů na estrogeny, hladina estrogenů pomalu stoupá. Kolem šestého dne cyklu se jeden z vyvíjejících se folikulů stává dominantním. Stoupající hladina estradiolu zpětnovazebně inhibuje (tlumí) sekreci gonadotropinů, což vede ke zpomalení růstu vyvíjejících se 12
folikulů. Kromě dominantního folikulu, který pokračuje ve vývoji i přes kritický pokles gonadotropinů, se všechny ostatní folikuly stávají atretické, degenerují. Přesný mechanismus výběru dominantního folikulu není znám. Dominantní folikul získává receptory pro LH. Ten nepřímo podporuje další syntézu estrogenů stimulací produkce androgenů. Folikul se rychle vyvíjí a za několik dní dospívá v plně zralý Graafův folikul. Zvyšování koncentrace estrogenů se vlivem rychlého růstu folikulu stává téměř exponenciální. Vysoké hladiny estrogenů informují hypotalamo-hypofyzární systém o připravenosti folikulu k uvolnění oocytu. Dlouhou pozitivní zpětnou vazbou estradiolu dochází k předovulačnímu vzedmutí hladin gonadotropinů (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
3.1.2. Ovulační fáze Vysoké koncentrace gonadotropinů nejprve inhibují další růst folikulu a sekreci estrogenů. Objevuje se malý předovulační vzestup hladiny progesteronu. Přibližně 36 hodin po začátku růstu hladin gonadotropinů dochází k ovulaci. Plně zralý oocyt je uvolněn z Graafova folikulu a vyzvednut ústím vejcovodu. Během cesty vejcovodem oocyt dále pokračuje v mitotickém dělení. Oocyt je schopen oplození pouze asi dvanáct hodin po uvolnění z tkáně vaječníku (Jelínek, Zicháček 2000). Buňky Graafova folikulu podstoupí luteinizaci (proces vzniku žlutého tělíska) a znovu získají schopnost produkovat progesteron a estrogeny. Doba ovulace spadá přibližně do středu menstruačního cyklu, mezi 12. až 14. den. Přesnější je určení ovulace z délky pravidelného menstruačního cyklu, protože menstruace obvykle nastává 14 dní po ovulaci (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
3.1.3. Luteální fáze Tato fáze začíná vznikem žlutého tělíska (corpus luteum) z Graafova folikulu po uvolnění oocytu. Pro luteinizaci a následné udržení činnosti žlutého tělíska je nezbytná sekrece LH. Hlavní funkcí žlutého tělíska je produkce steroidních hormonů, estrogenů a progesteronu. Ty snižují pulsní frekvenci sekrece GnRH v hypotalamu a tím omezují sekreci gonadotropinů. Sekrece ovariálních steroidů dosahuje vrcholu kolem osmého dne existence žlutého tělíska, délka života tělíska je 12 až 15 dnů (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Po uplynutí této doby dochází k luteolýze (rozkladu žlutého tělíska), která je charakterizovaná rychlým poklesem hladin obou steroidních hormonů. Žluté tělísko se vazivově mění na tzv. bílé tělísko (Vokurka et al. 2000). Mechanismus luteolýzy nebyl dosud přesně popsán, předpokládá se souhra vlivů estradiolu, LH a prostaglandinů. Vlivem
13
poklesu koncentrací ovariálních steroidů dochází ke změnám ve tkáních genitálního systému a začíná menstruace (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
4. Cyklické změny v pohlavním ústrojí Kromě vaječníků způsobují ovariální steroidy cyklické změny ve stavbě slizničních vrstev všech dutých orgánů ženského pohlavního ústrojí – vejcovodů, dělohy a pochvy. Přestavba děložní sliznice je nejvýraznější a má zásadní význam pro lidskou reprodukci. Kromě toho se mění i teplota organismu a složení vylučovaného hlenu.
4.1. Endometriální cyklus V průběhu cyklu dochází působením estradiolu a progesteronu k fyziologickým a morfologickým změnám ve stavbě pohlavního ústrojí ženy. Smyslem těchto změn je příprava pohlavního ústrojí na případné těhotenství. Endometrium je sliznice vystýlající dutinu děložní. V průběhu cyklu prochází rozsáhlou přestavbou. Jeho povrch tvoří kolumnární epitelové buňky, s řasinkami nebo bez nich. Mezi buňkami jsou četná ústí drobných žlázek. Podklad řasinkových buněk tvoří pojivová stromální vrstva (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Endometriální cyklus můžeme pro přehlednost rozdělit na proliferační, sekreční, ischemickou a menstruační fázi.
4.1.1. Proliferační fáze Proliferační fáze začíná po skončení menstruace a trvá 7 až 8 dní (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Na začátku folikulární fáze je epitel endometria tenký, žlázky jsou krátké a nízké a stromální vrstva je kompaktní. Stoupající hladina estradiolu během folikulární fáze menstruačního cyklu zvyšuje syntézu DNA a tím i mitotickou aktivitu buněk. Sliznice proliferuje, sílí a dochází k četnému buněčnému dělení a zvýšení aktivity žlázek. V době, kdy sekrece estradiolu dosáhne maxima, se žlázky stávají vinuté. Sliznice endometria dosahuje tloušťky až 7 mm (Malínský, Lichnovský, Michalíková 2004). V proliferační fázi zůstává endometrium ještě několik dní po ovulaci a jeho stavbu začíná ovlivňovat až rostoucí corpus luteum (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
4.1.2. Sekreční fáze Změny ve stavbě endometria v sekreční fázi jsou způsobené hlavně zvýšenou produkcí progesteronu rostoucím žlutým tělískem. Progesteron zastavuje proliferační aktivitu buněk, zvyšuje však jejich aktivitu sekreční. Žlázové buňky podstupují sekreční 14
diferenciaci. V jejich bazální části nejprve dojde k nahromadění glykogenu (Malínský, Lichnovský, Michalíková 2004). Ten je později apokrinně vylučován do lumina. Vrchol sekrece nastává 7. den luteální fáze a pokud došlo k fertilizaci, odpovídá tato doba času implantace blastocysty (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
Obr. 2 Vztah mezi endometriálním a ovulačním cyklem menstruačního cyklu. A – primární folikul, B – sekundární folikul, C – terciální folikul, D – zralý Graafův folikul, E – ovulace, F – žluté tělísko, G – rozklad žlutého tělíska na vazivové bílé tělísko. Podle: Malínský, Lichnovský, Michalíková 2004; Trojan 1976
4.1.3. Ischemická a menstruační fáze Do ischemické fáze spadají poslední dva dny cyklu. Nedojde–li v děloze k implantaci, nastává luteolýza a sekrece steroidních hormonů výrazně klesá. Endometrium postupně podléhá nekrotizujícím ischemickým změnám, které vedou k odloučení většiny jeho buněk. Zachovány zůstanou pouze buňky vystýlající báze tubulárních žlázek. V neurohypofýze dojde k uvolnění hormonu oxitocinu, který způsobuje několikahodinový spasmus (stah) cév. Po uvolnění tohoto stahu přitéká do sliznice nová krev, která odplavuje 15
odumřelé buňky endometria, což se navenek projeví menstruačním krvácením. Při každé menstruaci je odloučeno 35 až 45 ml krve (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Menstruační fáze trvá průměrně čtyři dny. Ke konci dochází k regeneraci povrchového epitelu proliferací z bazální části endometria (Malínský, Lichnovský, Michalíková 2004).
4.2. Vejcovod (tuba uterina) Epitel vystýlající vnitřní povrch vejcovodu je tvořen několika typy buněk. Mezi nimi jsou i sekreční buňky s řasinkami a bez řasinek. Tyto buňky reagují na změnu hladin pohlavních hormonů. Ve folikulární fázi se oba typy buněk zvyšují a zvětšují, maxima výšky dosahují v době ovulace. U opic byl v této fázi cyklu pozorován intenzivní pohyb řasinek, u člověka jsou tyto změny výrazně menší a nebylo prokázáno, zda dysfunkce tubulárního epitelu nějakým způsobem ovlivňuje fertilizaci. V luteální fázi se řasinkové buňky oplošťují, na povrchu prominují sekreční buňky bez řasinek a epitel tím dostává nepravidelný vzhled. V sekreční fázi jsou sekreční i řasinkové buňky nízké a relativně drobné (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
4.3. Děložní krček (cervix uteri), sekrece cervikálního hlenu Během menstruačního cyklu dochází ke změnám v sekreci cervikálního hlenu. Sledování vlastností hlenu je jednou z metod stanovení doby ovulace. V časné folikulární fázi, kdy jsou hladiny estradiolu a progesteronu nízké, je produkováno malé množství viskózního hlenu. S rostoucí hladinou ovariálních steroidů se výrazně mění vlastnosti a množství hlenu. Hlen je vodnatý a elastický, dává alkalickou reakci. Množství hlenu stoupá a při vysokých hladinách estradiolu se může zvýšit až čtyřnásobně (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Na suchém nátěru můžeme v ovulační fázi pozorovat typické útvary tvaru kapradinových listů (test arborizace) (Tommaselli et al. 2000). Tento jev je způsoben interakcí vysokého obsahu soli a vody s glykoproteiny hlenu. „Cervikální kanál se rozšiřuje a glykoproteiny v hlenu se řadí do filament paralelně s endocervikálním kanálem. Tímto uspořádáním má být urychlena pasáž spermií kanálem hrdla. (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997, str. 83)“. V luteální fázi je hladina estradiolu sice obdobně vysoká, vlastnosti hlenu jsou však díky zvýšené koncentraci progesteronu rozdílné. Hlen je vylučován v menším množství, je více viskózní, elasticita je nižší a alkalická reakce se mění na kyselou. Test arborizace je negativní. Cervikální kanál je sevřený a glykoproteinová filamenta tvoří síť omezující průchod spermií (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
16
4.4. Pochva Cyklické změny se objevují i ve vrstevnatém dlaždicovém epitelu sliznice pochvy. Při nízkých hladinách estradiolu dominují v epitelu buňky menší a světlé. Jejich jádro je piknotické, jeho obsah je silně zhuštěn (Malínský, Lichnovský, Michalíková 2004; Vokurka et al. 2000). Zvyšující se hladina estradiolu způsobuje proliferaci epitelu. Povrchové vrstvy sliznice jsou vlivem růstu odděleny od krevního zásobení a proto keratinizují a odlučují se (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). V době ovulace jsou keratinizované buňky přítomny v poševním stěru mnoha druhů savců (Butler 1974). V luteální fázi se epitel snižuje, buňky jsou tmavší a mají světlejší jádra. Ve stěru je přítomno větší množství leukocytů. V praxi můžeme z cytologického obrazu z vaginálního epitelu určit fázi menstruačního cyklu (Malínský, Lichnovský, Michalíková 2004).
4.5. Vnější pohlavní orgány U člověka nebyly změny vnějších pohlavních orgánu v průběhu menstruačního cyklu pozorovány. Pouze v pozdní luteální fázi a během menstruace se může objevit mírný otok vnějších pohlavních orgánů. U novorozených děvčátek se může vlivem vysokých dávek pohlavních hormonů matky objevit mírný otok vnějších pohlavních orgánů a mléčných žláz, který mizí několik dní po porodu (Cibulka, Henzl, Živný 2002).
4.6. Bazální teplota organismu Změna bazální teploty (měřené v pochvě) během menstruačního cyklu je považována za nejdůležitější indikátor plodných a neplodných dní při metodách přirozené antikoncepce (metody nevyužívající pro zabránění početí chemických ani mechanických prostředků). Bazální teplota se zvyšuje v důsledku působení progesteronu na termoregulační jádra hypotalamu. V průběhu folikulární fáze, kdy je hladina progesteronu nízká, je teplota nižší než ve fázi luteální. K jejímu zvýšení dochází asi dva dny po předovulačním vyplavení gonadotropinů, kdy hladina progesteronu začíná stoupat a zůstává stabilně vyšší po celou dobu existence corpus luteum (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
5. Vývoj menstruačního cyklu Doklady o existenci a evoluci menstruačního cyklu nelze zjistit z fosilních nálezů. Studium jeho historie u člověka je proto odkázáno pouze na odhady ze stavu a chování žijících druhů primátů nebo na studium přírodních národů. Jsou to lidé, kteří i dnes žijí
17
v podmínkách podobných těm, ve kterých mohl žít člověk po většinu svého fylogenetického vývoje.
5.1. Vývoj menstruačního cyklu během života ženy Menarche, neboli první menstruační krvácení se u ženy objevuje průměrně ve 12,9 letech (Butler 1974). Nástup menarche je ovlivňován mnoha vnitřními i vnějšími faktory (viz menstruace a prostředí). Zpočátku jsou menstruační cykly nepravidelné a často během nich nedochází k ovulaci. Různá může být i délka a síla menstruačního krvácení. Délka cyklu se postupně stabilizuje a do šesti let od menarche je již 80% cyklů ovulačních. Následuje období vrcholné fertility, která trvá průměrně od 19 do 30 let (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Po 30. až 35. roce života (nebo deset let před nástupem menopauzy) fertilita prudce klesá a začíná klimakterium. V tomto období fyziologicky dochází k poklesu činnosti ovarií a tomu odpovídajícím endokrinním, somatickým a psychickým změnám. Cykly jsou nejprve kratší vlivem zkrácení folikulární fáze, později naopak nastupují delší cykly, které jsou již anovulační. Po období klimakteria následuje menopauza, doba, kdy se další menstruační cyklus již nevyskytuje. Průměrný věk nástupu menopauzy je stejně jako u menarche ovlivněn celou řadou faktorů. Obecně by se dalo říci, že změny v pravidelnosti cyklu nastávají v průběhu páté dekády života ženy a trvají většinou 5 až 10 let (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
5.2. Fylogeneze menstruačního cyklu Pojem menstruační cyklus používáme až v souvislosti s primáty. Vývojově nižší savci nemenstruují a jejich cyklus se nazývá estrální (Vančatová, Vančata 2002). Estrální cyklus zahrnuje cyklické změny ovaria, dělohy a pochvy (Vlasák 1986). U primátů se během menstruačního cyklu objevuje estrus jako vrchol sexuální aktivity, kopulace však není vázána výhradně na toto období. U většiny savců (s výjimkou primátů) je páření soustředěno pouze do jednoho časového úseku v roce. Toto období má u různých druhů odlišnou délku i roční dobu. U samic savců se doba páření obvykle časově shoduje s dobou estru. Estrus je krátké období (většinou 24 hodin až několik dní), během nějž dochází k ovulaci. Během roku se estrus může objevit jen jednou (monoestrus), nebo vícekrát (polyestrus) (Vlasák 1986). Estru předchází proestrus, který odpovídá folikulární fázi menstruačního cyklu člověka. Během proestru dochází k vývoji vajíčka a k růstu endometria dělohy vlivem sekrece estrogenů. Jestliže dojde k oplození, cyklus se zastaví a další ovulace jsou blokovány až do 18
porodu a dále různě dlouho v období laktace. Pokud k oplození nedojde, nastává postestrus, který funkčně odpovídá luteální fázi menstruačního cyklu. Dochází k růstu corpus luteum a k dalšímu rozvoji endometria vlivem progesteronu. Na konci postestru corpus luteum degeneruje a endometrium se vrací do klidového stavu (Butler 1974). U většiny savců není konec cyklu, během kterého nedošlo k oplození, nikterak patrný. Proto u nich nehovoříme o menstruačním cyklu. Období mezi dvěma reprodukčními periodami je nazýváno anestrus. U většiny savců je charakteristický úplnou absencí sexuální aktivity a fyziologickou nefunkčností pohlavních orgánů (Butler 1974). Estrus je u většiny druhů, kromě některých druhů primátů, jediným obdobím, kdy je samice psychicky a fyziologicky schopna přijmout samce (Vlasák 1986). Projevy, ke kterým během estru dochází jsou chápány jako adaptace na velice krátké období možnosti oplození vajíčka po jeho uvolnění z ovaria. Úkolem těchto projevů je upozornit samce na ovulaci a umožnit kopulaci ze strany samice (receptivita). Tím je zajištěna maximální fertilita jedince a tím i daného druhu (Butler 1974).
5.2.1. Ovulace u savců U mnoha samic se ovulace projevuje různými vnějšími a vnitřními znaky, dochází k výrazným změnám v chování. Nejčastější morfologické změny se týkají zevních pohlavních orgánů. Objevuje se změna barvy a tvaru, bývá přítomen i výrazný otok. Mění se stavba poševní sliznice, jejíž buňky podstupují keratinizaci (Butler 1974). Ovulace je podmíněna náhlým vyplavením gonadotropinů z hypofýzy. Podle příčiny tohoto vyplavení se samice savců dělí na dvě skupiny. Pokud je stimul k vyplavení gonadotropinů interní (změny hladin endogenních ovariálních steroidů), jde o spontánní ovulátory. Do této skupiny se řadí většina savců, včetně primátů. U spontánních ovulátorů dochází ke klasickým cyklickým změnám v pohlavním ústrojí (Vlasák 1986). Steroidní hormony u těchto druhů také podporují sexuální vnímavost (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Jako reflexní ovulátory označujeme druhy, u kterých dochází k vyplavení gonadotropinů na základě externího podnětu, kterým je hlavně genitální stimulace. Příslušníci této skupiny mají většinou poměrně dlouhé období říje (Sládeček 1986). Patří sem například králík, fretka a kočka. U reflexních ovulátorů působí ovariální steroidy pouze jako podpora sexuální receptivity (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Reprodukční období živočichů je ovlivňováno vnějšími vlivy tak, aby bylo načasováno do doby, kdy je největší šance na přežití potomka. Jedním z mechanismů určení tohoto období je pohlavní fotoperiodicita (Vlasák 1986). Produkce gonadotropních hormonů není po celý rok konstantní, ale je ovlivňována množstvím světla, kterému je 19
organismus v určitém ročním období vystaven. Rozmnožování mnoha savců v arktickém a mírném pásmu (hrabošovití, kunovití, rejskovití, srnec, kůň) je vyvoláno prodlužováním fotoperiody v jarních měsících. Opakem toho jsou savci, kteří pohlavně dospívají s nástupem krátkého dne v zimním období (jelenovití, ovce, koza, vlk, liška, norek). Ani závislost na délce slunečního záření však není absolutní. Reprodukce je kromě toho ovlivňována například množstvím a kvalitou potravy (Vlasák 1986).
5.2.2. Reprodukční cyklus primátů U primátů poprvé hovoříme o rozvoji sexuálního a sociosexuálního chování. Kopulace se nevyskytuje pouze v době sexuální receptivity samice a sexuální chování tím získává kromě reprodukčního významu i význam sociální. Sociosexuální chování je nejvíce rozvinuto u vyšších primátů. U podřádu poloopic (Prosimii) dochází k cyklickému otevírání a uzavírání vaginálního vchodu. U některých druhů je otevírání doprovázeno otokem a zarudnutím pochvy. Estrus trvá 4 až 7 dní a další estrus se vyskytuje po 30 až 50 dnech. Ovulace je spojena se změnami chování a výraznými pachovými podněty (Vančata, Vančatová 2002). U podřádu nártounů (Tarsiformes) se během estru objevuje otok labií (stydkých pysků) a výrazná keratinizace buněk poševního epitelu. Estrus trvá 24 hodin, celý cyklus pak 23 až 28 dní. V některých případech po estru následuje viditelné vnější krvácení (Catchpole, Fulton 1943). Zatímco u poloopic a nártounů má cyklus spíše rysy charakteristické pro menší savce, u vyšších primátů (Anthropoidea) již můžeme hledat jisté spojitosti s menstruačním cyklem člověka. Sexuální chování vyšších primátů je nejvýraznější v době ovulace, méně výrazné v proestru a minimálně se projevuje v postestru. Podřád Anthropoidea se dále dělí na dva infrařády: širokonosí primáti (Platyrrhina) a úzkonosí primáti (Catarrhina). Mezi širokonosé primáty patří kosmanovití (Callithricidae) a malpovití (Cebidae). U zástupců těchto čeledí se estrus změnou vnějších genitálií neprojevuje, pouze u malpovitých lze v různé míře pozorovat keratinizaci buněk poševního epitelu (Butler 1974). Úzkonosé primáty dále dělíme do dvou nadčeledí, Cercopithecoidea a Hominoidea. Mezi Cercopithecoidea patří kočkodani (Cercopithecinae) a hulmani (Colobinae). U většiny příslušníků této nadčeledi se vyskytuje speciální oblast kůže (sexuální pokožka), která citlivě reaguje na změny hladin progesteronu a estrogenů. Tato kůže se nachází nejčastěji v anogenitální oblasti, může být ale i na konci ocasu, vnitřní straně stehen, na hrudníku nebo na obličeji (Butler 1974). Cercopithecoidea mají estrus i menstruační krvácení, které se objevuje průměrně v intervalu 30 až 40 dní a trvá 1 až 6 dní (Butler 20
1974). Ovulace je pravděpodobně vždy spontánní. Projevuje se zarudnutím a otokem sexuální pokožky, keratinizací buněk poševního epitelu a výraznými změnami v chování vedoucími k častým kopulacím. Uprostřed cyklu (pravděpodobně v období ovulace) se ojediněle objevuje mírné krvácení. Příznaky estru většinou vymizí 2 až 3 dny po ovulaci (Butler 1974). Nadčeleď Hominoidea zahrnuje čeledi gibonovití (Hylobatidae) a hominidé (Hominidae)
s podčeleděmi
orangutani
(Ponginae),
šimpanzi
(Paninae)
a
lidé
(Homininae). Cyklus gibonů trvá 29,8 dní. Na konci se objevuje viditelná menstruace trvající 2 až 5 dní (Butler 1974). V době říje anogenitální oblast samice nezduří ani výrazně nemění barvu. Sexuální chování se však objevuje i mimo období ovulace, samice je tedy receptivní po dobu celého cyklu. Sexualita gibonů je poněkud omezená a důležitější je chování sociosexuální (Vančata, Vančatová 2002). Sexuální chování hominidů se v mnoha bodech odlišuje od chování ostatních primátů. Naopak zde nacházíme morfologické vlastnosti i odlišnosti v chování blízké člověku. V době laktace (kojení) mají všichni hominidé zvětšená prsa podobná prsům ženy (Vančata, Vančatová 2002). Menstruační cyklus orangutanů trvá 29 až 32 dní, menstruace 3 až 4 dny (Butler 1974). Mladí samci orangutana jsou, stejně jako šimpanzi, v porovnání s člověkem hypersexuální (nadměrně sexuálně aktivní). Délka receptivity samice není přesně určena, jisté však je, že ke kopulacím dochází i mimo estrus. Orangutani mají poměrně rozvinuté sexuální a sociosexuální chování (Vančata, Vančatová 2002). Délka menstruačního cyklu gorily je 25 až 35 dní. U gorily nedochází ke změnám barvy
a tvaru anogenitální oblasti během estru. Sexuální receptivita trvá 3 až 4 dny
(Butler 1974). Menstruace je velmi slabá a poměrně často obtížně detekovatelná. Sexuální chování goril je v porovnání se šimpanzy a člověkem spíše chudé. Šimpanzi mají pohlavní orgány nejvíce podobné lidským. Menstruační cyklus šimpanze trvá 35 až 40 dní. U druhu šimpanz bonobo je delší než u druhu šimpanz učenlivý (Vančata, Vančatová 2002). Menstruační krvácení trvá 2 až 3 dny (Fulton 1974). Ovulace se projevuje výrazným zvětšením a změnou barvy vnějších pohlavních orgánů a přilehlé anogenitální oblasti. Receptivita je přímo úměrná intenzitě zvětšení a zabarvení. Během estru se mění i chování samic. Ty aktivně vyhledávají samce a prezentací zduřelých pohlavních orgánů je vybízejí ke kopulaci. V době říje probíhá boj o atraktivní samce. Samice se vůči ostatním samicím mohou projevovat dokonce agresivně (Vančata, Vančatová 2002).
21
Obecně lze evoluční trendy ve vývoji menstruačního cyklu na základě studia recentních primátů shrnout do několika bodů. Vytrácí se estrus, viditelné projevy ovulace jsou potlačeny a jedinou patrnou známkou fungujícího menstruačního cyklu se stává menstruace. Receptivita se prodlužuje na dobu celého cyklu, mění se však intenzita sexuálního chování. Prodlužuje se doba těhotenství a laktace, jedinec dosahuje později pohlavní zralosti a tím je prodloužena jeho závislost na matce a sociální skupině. Dochází k postupné separaci sexuálního chování od reprodukce, sexuální chování se stává důležitou součástí sociálních vztahů (Vančata, Vančatová 2002). Je nutné poznamenat, že značné rozdíly v sexuálním chování primátů byly pozorovány mezi jedinci chovanými v zajetí a zvířaty žijícími ve volné přírodě (Butler 1974).
5.2.3. Vývoj utajené ovulace Existuje řada polemik ohledně vzniku i významu utajené ovulace. Dosud není jasné, do jaké míry a před kým je lidská ovulace skrytá. Jednou z možných interpretací jejího smyslu je výhoda utajené ovulace pro samici. Samice je receptivní po dobu celého cyklu (s výjimkou období menstruace) a není jasné, kdy je její fertilní období. Pro samce je pak výhodnější žít se samicí v páru, protože jedině tak si zajistí možnost kopulace během jejího fertilního období. To samici poskytuje výhodu možné ochrany, zajištění potravy a pomoc při výchově potomstva. Utajená ovulace tak podporuje vývoj sociální monogamie (Strassmann 1981). Pokud samice kopuluje v průběhu celého cyklu s více samci, je rovněž těžké určit otcovství a mláďata jsou tak chráněna proti možné infanticidě ze strany samců (Small 1988). U vyšších primátů má kopulace kromě reprodukční funkce rovněž důležitou roli v sociálním chování skupiny (Vančata, Vančatová 2002). Nelze tedy vyloučit přímé spojitosti mezi vznikem utajené ovulace a postupující socializací a komunikační komplexitou skupiny (Strzałko 1999). Je však složité určit, zda a proč je ovulace utajená i samicím samotným. Důvodem vzniku utajené ovulace může být sexuální selekce. Není vyloučena ani možnost, že původní stav byl ten, kdy ovulace byla zcela utajená a její vnější projevy se vyvinuly až následně (Sillén-Tullberg, Møller 1993). Jinou možností je, že některé projevy ovulace se staly díky změnám vnějšího prostředí a bipedii předchůdců člověka evolučně nevýhodné. Protože během evoluce došlo vlivem vzpřímení postavy k přesunu pohlavních orgánů, otok v anogenitální oblasti mohl samicím znesnadňovat pohyb ve vzpřímené poloze (Pawłowski 1999). Utajená ovulace a nereprodukční sexuální chování nejsou z evolučního hlediska ojedinělé pro rod Homo. V určité formě ji můžeme najít i u několika druhů recentních 22
primátů. S vyššími primáty člověk sdílí spoustu reprodukčních vlastností. Protože fyzické příznaky ovulace jsou do jisté míry potlačeny u všech hominidů kromě šimpanze, jejich redukce musela proběhnout pravděpodobně v době existence jediného společného předchůdce dnešních vyšších primátů. Výrazný otok anogenitální oblasti, který se během estru objevuje u šimpanzů, se s největší pravděpodobností vyvinul až v době, kdy již evoluce taxonů Homininae a Paninae probíhala odděleně. U ranných hominidů se ovulace pravděpodobně také neprojevovala změnou vzhledu vnějších pohlavních orgánů (Pawłowski 1999). Proti těmto dohadům však může svědčit retence tekutin v pánevní oblasti, která se u některých žen objevuje v období ovulace a může být chápána jako pozůstatek po otoku anogenitální oblasti (Wallis, Englander-Golden 1992). Přes veškeré nejasnosti kolem ovulace člověka je jisté, že není zcela utajená, ale projevuje se celou řadou vědomých i nevědomých příznaků.
5.3. Vývoj a současná variabilita menstruačního cyklu v rámci rodu Homo Studie provedené u společenství žijících v primitivních přírodních podmínkách (viz výše) ukázaly, že mezi dnešním „západním“ modelem menstruačního cyklu a jeho podobou u těchto lidí existují rozdíly. Stejné rozdíly lze předpokládat i mezi dnešní moderní podobou menstruačního cyklu a jeho podobou dřívější. V preindustriální společnosti nastupovala menarche pravděpodobně později (16 let proti dnešním 12,9). První porod byl naopak dříve, okolo 19 let (Eaton et al. 2002). Doba mezi menarche a prvním porodem se tedy výrazně prodloužila z původních 3 let na dnešních 12 let u Američanek a Evropanek (Pastor, Hořčička 2000). Počet porodů se výrazně snížil. Zatímco u našich předků připadalo na jednu ženu během života průměrně 6 porodů, žena v dnešní moderní společnosti porodí průměrně 1,8 dítěte (Eaton et al. 2002). V České Republice to v roce 2004 bylo 1,179 dítěte (Statistická ročenka České Republiky 2004). Výrazně se zkrátila i délka a intenzita kojení, které v preindustriální společnosti trvalo běžně více než tři roky a bylo většinou přizpůsobeno potřebě dítěte. Své dítě kojí pouze 50% dnešních Američanek a délka kojení většinou nepřesahuje tři měsíce (Eaton et al. 2002). Člověk je jediným živočišným druhem, u kterého byla zatím popsána menopauza (Butler 1974). Její vývoj je proto velice složité odhadnout. U lidí v preindustriální společnosti nastupovala pravděpodobně dříve, nešlo však o menopauzu jak ji známe dnes, ale o postupné snižování fertility a prodlužování menstruačního cyklu po 35. roce života (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Protože průměrná délka života byla mnohem kratší, žena se menopauzy v dnešním smyslu pravděpodobně nedožila. 23
5.3.1. „Západní“ model menstruačního cyklu Pro ekonomicky vyspělé společnosti jsou typické již dříve zmiňované znaky: brzký nástup menarche, pozdější věk prvního porodu, celkově nižší počet porodů, výrazně kratší doba kojení a relativně dlouhé období menopauzy. S tím je spojený i počet ovulací. Ten závisí na celkové době, po kterou je žena během života těhotná, a na délce kojení. Pravidelné a intenzivní kojení, jaké bylo v preindustriální společnosti přirozené a jaké můžeme i dnes pozorovat u žen z ekonomicky méně rozvinutých společností, způsobuje sekundární amenorrheu (ztrátu menstruace). V období laktace je pozastavena cyklická činnost ovarií a nedochází k ovulaci ani k menstruačnímu krvácení (Tommaselli 2000). K ovulaci rovněž nedochází během těhotenství. Průměrná americká žena neužívající hormonální antikoncepci, která začne menstruovat ve 12,9 letech, porodí 1,8 dítěte, kojení věnuje 3 měsíce a do menopauzy přejde v 50 letech, prodělá za svůj život přibližně 400 ovulací (Strassmann 1997). Každoměsíční cyklická příprava reprodukčních orgánů na možnou fertilizaci se zdá být jakýmsi plýtváním. I když nebyl dosud prokázán přímo škodlivý vliv cyklického působení hormonů a soustavných cyklických změn organismu, předpokládá se, že tyto zvyšují riziko rakoviny prsu, endometria a vaječníků (Eaton et al. 2002). Pro ženy z ekonomicky vyspělých „západních“ zemí je dále typická dlouhověkost. Ta způsobuje, že jejich nefertilní období (před menarche a po klimakteriu) je stejně dlouhé jako období fertility, nebo je délkou i překonává (O’Grady 2000).
5.3.2. Menstruační cyklus u společností žijících v přírodních podmínkách Zatímco ve vyspělé společnosti je pravidelné menstruační krvácení považováno za normální stav, který je důkazem ženské fertility, u mnoha přírodních společenstev je tomu opačně.
Ženy
z ekonomicky
méně
vyspělých
společností
nejsou
informovány
o jakýchkoliv antikoncepčních metodách a kopulace mnohdy ani není dávána do souvislosti s početím (Marlowe 2004). Díky tomu je menstruace chápána ve zcela jiném kontextu. V průběhu života zdravé ženy se totiž menstruace objeví pouze v několika případech. Je to během několika prvních let po menarche, kdy ještě nejsou všechny cykly ovulační, nebo není zahájen pohlavní život. Během dalších let nastupuje období vrcholné fertility. K menstruaci dochází jen zřídka, protože žena je soustavně těhotná, nebo kojí. Po 35 roce života se výrazně snižuje fertilita a objevují se opět anovulační cykly (Strassmann 1997). Na rozdíl od ekonomicky vyspělé „západní“ populace, která chápe pravidelnou menstruaci 24
jako indikaci fertility, u přírodních společenstev může mít opakovaný výskyt menstruace značně negativní význam. Pokud se totiž v období vrcholné fertility vyskytne více menstruačních cyklů po sobě, znamená to, že z nějakého, pravděpodobně patologického důvodu nedošlo k početí. Menstruace, které se začnou pravidelně objevovat v pozdějším věku naopak poukazují na stáří ženy a její další neschopnost rodit děti. V mnoha případech jsou menstruující ženy po dobu krvácení izolovány od ostatních členů společnosti (Strassmann 1997).
5.4. Možný smysl menstruační cyklicity Zatímco pro naše předky byla každoměsíční možnost otěhotnění výhodou vedoucí ke snadnější reprodukci a tím i větší úspěšnosti druhu, u žen moderního světa by se dala tato pravidelnost označit za nepotřebnou. Přežití rodu Homo již není závislé na počtu porozených potomků, protože jejich nízký počet je vyvažován vyspělostí medicíny, která zajistí jejich přežití. Je však diskutabilní, nakolik moderní lékařské metody, které pracují proti principům přirozeného výběru a neustále snižují kvalitu lidských genů, skutečně přispívají k dlouhodobému zachování lidského druhu. Každoměsíční opakování celého menstruačního cyklu stojí organismus zbytečnou energii, připravuje ho o zásobu železa a tekutin. Kromě toho jsou určité fáze cyklu doprovázeny nepříznivými symptomy (PMS, menstruační bolest). Pravidelné cyklické dávky hormonů rovněž zvyšují riziko rakoviny. Z těchto důvodů může být menstruační cyklicita považována za nepotřebný pozůstatek, který bude evolucí pravděpodobně odstraněn (O´Grady 2000). Naproti tomu stojí teorie, které považují menstruační cyklus za smysluplný. Každoměsíční znovuobnova endometria údajně vede k menším energetickým ztrátám, než kontinuální udržování jeho struktury vhodné pro gestaci (Strassmann 1996). Je také jisté, že význam pravidelného menstruačního cyklu nelze hodnotit pouze podle „západního“ modelu, protože jeho podoba se v rámci planety země podstatně liší.
6. Menstruace a kultura
6.1. Historické chápání menstruace Hippokrates ve čtvrtém století př.n.l. popsal menstruaci jako očistu organismu a ve většině společností ve starověku i středověku bylo menstruační krvácení chápáno jako cosi nečistého a nedobrého. Z tohoto přesvědčení mimo jiné vzniklo i známé pouštění žilou (O´Grady 2000). K rozšíření znalostí postupně docházelo až v průběhu 18. a 19. století spolu s prozkoumáním vajíčka a objevem folikulů v ovariu. Oblíbená byla například teorie 25
Eduarda Pflügera (1829 – 1910), která říkala, že vzrůst folikulů mechanicky dráždí nervová zakončení. To způsobuje reflexní překrvení dělohy vedoucí k ovulaci i menstruaci zároveň. Díky jeho práci byl menstruační cyklus dlouhou dobu chápán jako reflexní proces (Schott 1994). Správné pochopení menstruačního cyklu přinesl až objev hormonů a žláz s vnitřní sekrecí.
6.2. Negativní vnímání menstruace Menstruace je a byla u většiny národů chápána jako nepříznivý jev. Výjimku tvoří dnešní moderní společnost. Slovo menstruace má ve výkladu mnoha lidových jazyků smysl nemoci (Pastor, Hořčička 2000). Negativní chápání může být vysvětleno dvěma možnými způsoby. První vychází ze strachu před neznámým a nevysvětlitelným. Ten je umocněn krvácením, které se vyskytuje vždy ve spojení se zraněním. Druhé negativní chápání je způsobeno tím, že u společností, které nikterak neovlivňují početí se menstruace většinou vyskytuje jako ukazatel reprodukční dysfunkce nebo stáří.
6.3. Kulturní jevy spojené s menstruací Přestože málokteré společnosti v historii považovaly menstruaci za příznivý úkaz, nezřídka se vyskytovala víra v magické schopnosti menstruační krve. Japonský kmen Ainů ji považoval za vhodný talisman, zajišťující bohatství a přinášející úspěch při lovu. Styk s menstruující ženou nebyl u tohoto kmene tabuizován a muž, který se s menstruační krví setkal, si s ní pomazal hruď. Ainové používali menstruační krev rovněž jako prostředek k údajnému tišení bolesti. Ve Francii byla menstruační krev užívána k léčení lepry a francouzský král Ludvík XIV. věřil v její afrodiziakální účinek (Pastor, Hořčička 2000). Styk s menstruující dívkou je ve většině společností zapovězen. Obdobně se k němu staví hlavní světová náboženství a pravděpodobně i většina náboženství lokálních. Menstruující dívka je pak v různé míře považována za nečistou. Někdy je zakázán pouze pohlavní styk, jindy dotek a v extrémních případech například kontakt jejího dechu nebo stínu. Porušení zákazu způsobuje znečištění, rituální zapovězení, údajnou chorobu a nebo impotenci (Pastor, Hořčička 2000). Menstruující dívka bývá izolována nebo různě označena, většinou pomalováním nebo nošením určitého předmětu či oděvu. U příslušnic australského domorodého kmene z Qeenslandu byl popsán košík s mušlemi, který ženy při menstruaci nosí na zádech, aby si při pohlavním styku nemohly lehnout (Neuman 1932). Po skončení menstruace někdy žena absolvuje rituální očistu, příkladem je židovské náboženství. Izolování menstruující dívky se u přírodních společenstev objevuje i dnes, může však mít i praktické důvody, zvláště u polygamních společností. Izolace oznamuje 26
menstruaci dalším členům společnosti, a tak indikuje vhodnou dobu k početí. Žena, která menstruuje, není ani těhotná, ani právě nemá laktační amenorrheu (dočasné zastavení menstruačního cyklu vlivem kojení). Toto „plánované početí“ potom napomáhá k určení otcovství (Strassmann 1997). Reakce na menarche jsou různé a většinou je rozdíl způsoben sociální strukturou dané společnosti. Zatímco v patriarchální společnosti vyvolává menarche odpor, při matriarchátu je rituálně oslavována jako dosažení dospělosti. Během rituálů bohužel často dochází k obřezání dívky. Jistá návaznost na tyto rituály může být spatřována v křesťanském biřmování (Pastor, Hořčička 2000).
6.4. Menstruační cyklus a prostředí Přestože cyklické děje v organismu jsou řízeny endokrinně z hypotalamu, hypofýzy a ovarií, vlivy vnějšího prostředí na menstruační cyklus jsou značné. Prostředí moduluje cyklus působením na jeho všechny tři řídící úrovně (hypotalamus, hypofýza a ovaria) a to po celou dobu jeho fyziologického vývoje. Nástup puberty a menarche je zpomalen nedostatečnou výživou, nadměrnou tělesnou námahou a stresem. Toto zpomalení způsobuje nedostatečnou folikulární sekreci estrogenů a tím komplikace v růstu kostí. Pozdější menarche byla rovněž popsána u dívek žijících ve vyšších polohách a u dvojčat (Scott 1985). Dřívější menarche byla naopak pozorována u obézních dívek. Je známo, že menstruace souvisí s tělesnou hmotností a procentem tělesného tuku. Pokud dojde během života k výraznému úbytku na váze, dostaví se nepravidelnost cyklů nebo amenorrhea. Tyto nesrovnalosti bývají dočasné a s opětným nárůstem hmotnosti se postupně upraví do normálu (Scott 1985). Nástup menopauzy je také výrazně modulován vnějším prostředím. Obecně platí, že v rozvojových zemích přichází menopauza dříve vlivem horších socioekonomických podmínek. Nástup menopauzy dále urychluje kouření a pozdější nástup menarche. Pozdní menopauza je naopak spojovaná s opožděným nástupem puberty a těhotenstvím ve vysokém věku (Eaton et al. 2002). Menstruační cyklus je rovněž ovlivňován geografickými podmínkami. Roli hrají jednak klimatické podmínky (nadmořská výška, průměrná teplota), jednak délka slunečního svitu. Síla menstruačního krvácení se zvětšuje úměrně snižující se zeměpisné šířce. U žen Eskymáků a dalších kmenů žijících v oblastech s nízkými teplotami a střídáním polárního dne a noci se menstruace údajně v zimě nevyskytuje (Pastor, Hořčička 2002). Toto však kromě vlivu klimatických podmínek může způsobit
27
i nedostatečný příjem potravy v zimních měsících vedoucí k úbytku tělesné hmotnosti pod kritickou hranici potřebnou pro zachování menstruačního cyklu.
7. Změny během menstruačního cyklu Přestože mnoho fyzických, psychických i morfologických vlastností ženského organismu vykazuje změny v závislosti na fázi menstruačního cyklu, není jisté, do jaké míry se tyto změny projevují v prostředí každodenního života. Rovněž není jasné, jestli jsou projevy ovulace schopny vědomě nebo podvědomě působit na jiného člověka a zda mohou hrát určitou roli v lidském sexuálním chování.
7.1. Metabolický vliv hormonů Zatímco působení ovariálních steroidních hormonů na tkáně reprodukčních orgánů je popsána téměř dokonale, jejich vliv na ostatní orgány je předmětem intenzivního výzkumu. Zatím nejvíce spekulativní je působení pohlavních hormonů na nervovou tkáň. Pokud ovariální steroidy určité tkáně skutečně ovlivňují, jejich vliv se může odrážet v psychických, fyzických i morfologických změnách během menstruačního cyklu.
7.1.1. Estrogeny Estrogeny mají v organismu kromě funkcí spojených s reprodukčními orgány rozsáhlé pole působnosti. Jejich sekrece se výrazně mění s nástupem puberty. Jsou zodpovědné za vývoj sekundárních pohlavních znaků, ovlivňují hlavně vývoj prsů (telarche) a podílí se na změnách rozložení tělesného tuku (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Estrogeny během života v různé míře ovlivňují vývoj a vlastnosti kostní a zubní tkáně. V období růstu jsou koncové části kosti (epifýzy) odděleny od střední části kosti (diafýzy) růstovou chrupavkou. Pohlavní hormony v pubertě podporují uzavírání růstových chrupavek a tím urychlují růst kostí (Vokurka et al. 2000). V průběhu života snižuje sekrece estrogenů rychlost resorpce kostní tkáně působením proti účinku parathormonu (Greenspan, Baxter 2003). Kostní novotvorbu estrogeny nestimulují. Nedostatečná sekrece estrogenů je dávána do souvislosti se vznikem osteoporózy. Proto je její výskyt častý u žen v menopauze (Rokyta 2000). Estrogeny mají příznivý vliv na vývoj aterosklerózy. Zvyšují množství HDL (High Density Lipoprotein – lipoprotein s vysokou hustotou) a plasmatických triacylglycerolů a mírně redukují hladinu LDL (Low Density Lipoprotein – lipoprotein s nízkou hustotou) v plazmě. Tím snižují hladinu cholesterolu a částečně se tak podílejí na udržování normální 28
struktury krevního řečiště (Rokyta 2000). Estrogeny dále ovlivňují hemokoagulační kaskádu zvýšením srážlivosti krve (Berga 2001; Greenspan a Baxter 2003). V poslední době přibývá studií, které dávají do souvislosti estrogeny a nervovou soustavu. Předpokládá se, že mají vliv na důležité procesy související s neurony a podpůrnými buňkami neuroglie (Berga 2001). U pokusných zvířat byl prokázán význam estrogenů pro fixaci paměťové stopy, u lidí se zatím stejný účinek nepotvrdil. Při pokusech s pacienty trpícími Alzheimerovou chorobou se ukázalo, že estrogeny zpomalují rozvoj této choroby (Rokyta 2000). Estrogeny rovněž podporují růst neuronů v hipokampu a bazálních prefrontálních korových oblastech. Dále chrání neurony proti škodlivému oxidativnímu účinku volných kyslíkových radikálů (Rokyta 2000). Kromě procesu pamatování modulují ovariální steroidní hormony i přenos emočních a kognitivních informací a tím způsobují výkyvy chování a emocí (Berga 2001). Možný je i vliv estrogenů na vnímání bolesti. Blokují totiž receptory NMDA (N-metyl-D-aspartát, receptory pro glutamát), které zprostředkovávají přenos bolestivé informace na míšní úrovni. Vnímání bolesti se proto může měnit v průběhu menstruačního cyklu v závislosti na hladině estrogenů. Podobný účinek na vnímání bolesti mají i endorfiny. Během cyklu byla prokázána změna hladiny ß-endorfinu v závislosti na ovariálních steroidech (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
7.1.2. Progesteron Zvýšená hladina progesteronu má vliv na imunitní odpověď ženského organismu. Předpokládá se, že způsobuje potlačení imunitní reakce a tím zvyšuje toleranci vůči cizím antigenům. Hladina progesteronu stoupá během luteální fáze menstruačního cyklu a během těhotenství. Imunosuprese (potlačení imunitní reakce) v tomto období pravděpodobně usnadňuje implantaci (uhnízdění) a následný vývoj embrya v mateřském organismu (Berga 2001). Během plodného období stoupá u žen averze vůči potravinám, u kterých je větší riziko kontaminace bakteriemi (Flaxman, Sherman 2000). Toto má pravděpodobně kompenzovat oslabenou imunitu a zvýšit šanci na oplození vajíčka a jeho správné uhnízdění. Stejně jako u estrogenů je i v souvislosti s progesteronem uvažován možný vliv na nervovou soustavu. Progesteron a estradiol zvyšují vazbu serotoninu na receptory v různých oblastech mozku (Berga 2001). Stoupající hladina progesteronu ovlivňuje lidské emoční chování většinou negativně.
29
7.1.3. PMS (premenstruační syndrom) Premenstruační syndrom je soubor opakovaných cyklických poruch vázaných na luteální fázi cyklu. Patří sem změny somatické a změny v chování. Specifické hormonální děje vedoucí ke vzniku PMS zatím nejsou zcela objasněny, je však jisté, že původcem vzniku PMS jsou cyklické změny hladin hormonů v kombinaci s vnějším prostředím a individuální citlivostí organismu (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Jako možné hormonální příčiny je uváděna deficience (nedostatek) progesteronu, změna poměru progesteron:estrogeny a zvýšená hladina prolaktinu a/nebo aldosteronu (Ferin, Jewelevicz, Warren 1997). Syndrom se nevyskytuje při dysfunkci ovarií, prepubertálně (před nástupem puberty) a v menopauze. Mezi intenzitou symptomů PMS a fází menstruačního cyklu existuje vztah. Ve folikulární fázi jsou projevy PMS nejnižší, jejich intenzita narůstá v časné luteální fázi a ke konci luteální fáze dosahuje vrcholu. Se začátkem menstruace symptomy většinou vymizí. Mezi somatické příznaky patří plynatost, tlak a pocit nepohodlí v abdominální (břišní) oblasti, otok a tlak v prsou a jejich zvýšená citlivost, bolesti hlavy, změny apetitu a občasně bolesti kloubů a svalů. Změny v chování zahrnují zvýšenou únavu, emocionální labilitu,
depresivní
pocity,
úzkostlivost,
nesnášenlivost,
podrážděnost,
nervozitu
a zmatenost. Intenzita jednotlivých symptomů je variabilní, nejčastější je napětí v podbřišku a prsou. Příčinou je zadržování tekutin v pelvické (pánevní) oblasti, které může vést i k dočasnému přírůstku hmotnosti. Někdy se během luteální fáze projevují poruchy spánku (spavost nebo nespavost). Změny apetitu zahrnují výrazné zvýšení chuti k jídlu, přejídání a touhu po specifických potravinách (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Na rozdíl od bolesti při menstruaci, která se častěji vyskytuje u mladších dívek a žen, výskyt PMS je většinou spojován s ženami staršími. Věk žen, u kterých se poprvé objevily příznaky PMS obvykle přesahuje 30 let, průměrný věk je 35 let. Garrey uvádí, že výskyt PMS je vázán na společenské postavení. Mezi pacientkami se více často vyskytují ženy, jejichž profese je spojena s vystupováním na veřejnosti a které jsou obecně pracovně více vytížené (Garrey 1978). Výskyt otoku a bolesti prsou v pozdní luteální fázi má spojitost s psychickým a fyzickým stavem ženy. Nejvíce se objevuje u bezdětných žen středního věku, které jsou vystaveny častému stresu. Výskyt PMS je rovněž vázán na moderní „západní“ civilizaci, u ekonomicky méně vyspělých společností byl popsán jen ojediněle. Na druhou stranu nebyla prokázána žádná korelace mezi výskytem PMS a psychickými poruchami (Laws 1992). Dá se proto předpokládat, že hlavní příčinou obtíží v pozdní luteální fázi je skutečně kolísání hladin hormonů a prostředí pouze moduluje jejich intenzitu. 30
Jedním z výkladů příčin vzniku PMS je jeho možný evoluční význam. Nepříjemné pocity v pozdní luteální fázi mohou u ženy způsobit nelibost vůči muži a její sníženou ochotu kopulovat. To může vést ke zvýšení frekvence kopulace v ostatních fázích cyklu a tím k větší reprodukční úspěšnosti druhu (Garrey 1978).
7.2. Změny ve vnímání čichových podnětů V oblasti lidských smyslů a způsobu komunikace vzrostl v poslední době zájem o čich. Tento smysl je u člověka považován za druhořadý a ve srovnání s ostatními živočichy je silně redukován. Protože čichové vjemy jsou složitě slovně popsatelné a odehrávají se z velké části na podvědomé úrovni, je těžké odhadnout, jak velká je role čichu v mezilidské komunikaci. Intenzita vnímavosti vůči čichovým podnětům se u žen mění s průběhem menstruačního cyklu. Cyklické změny mohou souviset s mukózní (hlenovou) vrstvou, která pokrývá nosní sliznici. Vlastnosti této vrstvy jsou důležité pro dosažitelnost čichových buněk pachovými molekulami (Grillo et al. 2000). V některých fázích cyklu se vyskytuje edém nosní sliznice, který může také přispívat ke změně senzitivity čichových buněk. Citlivost dosahuje několika vrcholů. Je to v druhé polovině menstruace, při ovulaci a uprostřed luteální fáze (Doty et al. 1981). Celkově je však čich nejcitlivější v ovulační fázi, méně ve folikulární a nejméně ve fázi luteální. Během ovulační fáze bylo rovněž zaznamenáno mírné zvětšení objemu vzduchu vdechovaného nosem (Weller 1998).
7.2.1. Lidské feromony Feromony jsou chemické látky produkované jedním organismem, které vyvolávají reakci jiného organismu stejného druhu. Reakcí na feromony bývá nejčastěji změna v chování, mohou se objevit i změny somatické (Weller 1998). Zdrojem pachu člověka jsou tři typy žláz: potní, apokrinní a mazové (Havlíček 2001). Na individuálním pachu jedince se nejvíce podílejí žlázy apokrinní. Jejich nejvyšší koncentrace je v podpažní jamce a na zevním genitálu. Tato lokalizace může svědčit o jejich souvislosti se sexuálním chováním. K tomu přispívá i fakt, že aktivita apokrinních žláz se výrazně zvyšuje s nástupem puberty a ve stáří naopak upadá, nejvíce u žen v menopauze (Pawłowski 1999). Aktivita těchto žláz se u žen rovněž mění v průběhu menstruačního cyklu. V ovulační fázi produkují nejvíce androstenů, steroidních látek, které jsou považovány za lidské sexuální feromony. Ve vaginálním sekretu se během ovulační fáze navíc vyskytuje větší množství volných mastných kyselin, kopulinů. Vlivem androstenů a kopulinů je vůně 31
vaginálního sekretu v ovulační fázi v porovnání s ostatními fázemi hodnocena jako nejpříjemnější (Pawłowski 1999). Sekrece androstenů je daleko vyšší u mužů. U žen se během menstruačního cyklu kromě jejich vlastní produkce androstenů mění i reakce na produkci mužskou. Protože androsteny mohou ve zvýšené koncentraci způsobovat pach spíše odpudivý, klesá během ovulační fáze vnímavost žen vůči androstenům (Havlíček 2001).
7.2.2. Menstruační synchronizace Studie z roku 1971 jako první objevila jistou časovou synchronizaci průběhu menstruačního cyklu u dívek, které spolu sdílí po určitou dobu pokoj (McClintock 1971). Později se objevily další práce, které menstruační synchronizaci podpořily i popřely (Stern, McClintock 1998, Strassmann 1997). Nejvíce diskutovaná je možná funkce menstruační synchronizace. Její přesné mechanismy také nejsou dosud zcela objasněny. Jisté je, že významnou roli ve vzájemném ovlivňování menstruačních cyklů různých žen hrají feromony. Podařilo se prokázat, že extrakt z podpažních žláz jedné ženy je schopen upravit délku cyklu ženy jiné. Extrakt získaný během folikulární fáze způsobuje zkrácení času zbývajícího k příští ovulaci a celkové zkrácení cyklu. Feromony extrahované v den ovulace naopak u jiné ženy její ovulaci oddálí a způsobí prodloužení menstruačního cyklu (Stern, McClintock 1998). Není však jisté, jestli jsou feromony schopné ovlivňovat menstruační cyklus i mimo laboratorní podmínky. Kromě feromonů mohou na menstruační cyklus a jeho případnou synchronizaci u různých žen působit i vizuálními nebo sluchové podněty. Roli zde může hrát vystavení podobným podnětům, časové sjednocení každodenních činností, a společné sociální aktivity (Weller 1998). U příslušnic přírodních společenstev se menstruační synchronizace nepotvrdila. (Strassmann 1997).
7.3. Mechanismy zabraňující nechtěnému početí V průběhu evoluce člověka se vyvinuly určité obranné mechanismy, které snižují pravděpodobnost nechtěného početí po znásilnění. Svědčí pro to fakt, že nejméně žen je znásilněno během fertilního období (Chavanne, Gallup 1997). Reprodukční chování má směřovat k početí geneticky co nejlépe vybaveného potomka. Nechtěné početí po znásilnění neumožňuje výběr potenciálního otce potomka a tím i jeho genetické výbavy. Žena navíc přichází o jakoukoliv možnost otcovské péče a ochrany pro sebe i dítě. Kromě toho klesá její atraktivita pro ostatní případné partnery a hrozí jí potrestání ze strany partnera stávajícího (Petralia, Gallup 2002). 32
Obranné mechanismy, které byly vytvořeny, aby zabránily nechtěnému početí se proto mění v průběhu menstruačního cyklu, v ovulační fázi se projevují nejvíce. Pokusně bylo prokázáno, že žena se během ovulační fáze cyklu věnuje méně rizikovým činnostem a vyhýbá se prostředí, které by mohlo navozovat nebezpečné situace (Chavanne, Gallup 1997). Několik experimentů rovněž svědčí pro nárůst fyzické síly během fertilní fáze menstruačního cyklu. Zvyšuje se síla stisku ruky a celkově stoupá motorická aktivita (Petralia, Gallup 2002).
8. Sexuální chování člověka a jeho souvislosti s menstruačním cyklem Při posuzování sexuálního chování u samic musíme odděleně hodnotit tři složky: receptivitu, proceptivitu a atraktivitu (Beach 1976). Při popisu změn sexuálního chování v průběhu menstruačního cyklu vynechávám jeho popis v období menstruace. V tomto období je receptivita, proceptivita a pravděpodobně i atraktivita ženy na nejnižší úrovni.
8.1. Receptivita Receptivita je schopnost samice akceptovat kopulaci iniciovanou samcem (Beach 1976). Receptivita ženy je na rozdíl od většiny samic ostatních známých savců nezávislá na průběhu menstruačního cyklu. Kromě člověka jsou po celou dobu cyklu receptivní také některé další druhy primátů (orangutani, šimpanzi, některé druhy makaků) a to včetně doby těhotenství a laktace (Brewis, Meyer 2004). U všech primátů s výjimkou člověka je však jasně prokázaná vazba intenzity sexuálního chování na hladinu ovariálních steroidů, tedy vazba na fázi menstruačního cyklu. Četné studie prokázaly i u žen vzestup sexuální aktivity ve fertilní fázi cyklu (Pawłowski 1999; Urdy 1968). Zvýšená sexuální aktivita byla zaznamenána i v období před a po menstruaci. To však může být vysvětleno spíše sexuální abstinencí v době menstruace, než vazbou na ovulaci (Brewis, Meyer 2004). Na druhou stranu existuje řada studií, které zjistily frekvenci pohlavního styku v průběhu menstruačního cyklu jako neměnnou a/nebo náhodnou a tím změnu receptivity nepotvrzují (Brewis, Meyer 2004; Strassmann 1981).
8.2. Proceptivita Proceptivita označuje soubor chování, kterým samice aktivně vybízí samce ke kopulaci (Beach 1976). U všech savců kromě člověka byl podnět ke kopulaci mimo estrus ze strany samice popsán jen ojediněle. U člověka se proceptivita mění s průběhem menstruačního cyklu. Tyto změny jsou však spíše individuální a nelze je zobecňovat.
33
Kromě období menstruace se proceptivita mírně snižuje v luteální fázi, vyšší je naopak ve fázi folikulární a nejvyšší během ovulace (Pawłowski 1999).
8.3. Atraktivita Atraktivita zahrnuje všechny fyzické podněty ze strany samice, které vyvolávají u samce sexuální vzrušení (Beach 1976). Je jisté, že člověk se od ostatních savců liší právě stupněm změny proceptivity a atraktivity v průběhu menstruačního cyklu. Zatímco neměnná receptivita po dobu celého cyklu se vyskytuje i u jiných primátů, relativně stabilní proceptivita a atraktivita je výsadou pouze člověka (Pawłowski 1999). Ani u člověka však není proceptivita a atraktivita úplně stabilní. Byly prokázány jisté změny závislé na fázi menstruačního cyklu. Během folikulární a ovulační fáze se měkké tkáně, jako jsou ušní lalůčky, prsty nebo prsa, stávají symetričtější. Dochází k morfologickým změnám na obličeji, které způsobují, že ženský obličej je ve folikulární fázi posuzován jako více atraktivní, než ve fázi luteální (Roberts et al. 2004). Přesné změny, ke kterým v obličeji dochází nejsou známy. Pravděpodobně jde o změnu velikosti, barvy a plnosti rtů, dilataci duhovky a změnu barvy kůže. (Roberts et al. 2004). Pokud má toto zvýšení atraktivity během ovulační fáze vliv na sexuální chování, může se tak dít dvěma možnými způsoby. Vyšší atraktivita může zvýšit počet potenciálních sexuálních partnerů. Druhou možností je, že změna atraktivity působí pouze dlouhodobě na jediného stálého sexuálního partnera (Roberts et al. 2004).
8.4. Vliv menstruačního cyklu na výběr partnera Výběr partnera je ovlivněn různými faktory, jejich vliv však není po dobu celého menstruačního cyklu stejný. Význam jednotlivých faktorů stoupá či klesá v různých fázích menstruačního cyklu. V nefertilním období (luteální fáze, menstruace) dává žena přednost faktorům, které vypovídají o schopnostech partnera starat se o potomka i o ni. V ovulační fázi naopak žena upřednostňuje ty faktory, které poukazují na fyzické zdraví muže, jeho imunitu a kvalitu jeho genetické výbavy (Jones et al. 2005). Tato změna se projevuje ve vizuálním vnímání muže a ve vnímání vůně jeho feromonů (viz výše) (Penton-Voak et al. 1999).
8.4.1. Změny ve vizuálním vnímání partnera Bylo prokázáno, že během menstruačního cyklu se mění vnímavost žen vůči vizuálním podnětům ze strany mužů. Za fyzicky atraktivního muže ženy obecně považují toho, který je vyšší než průměr, má atletickou postavu, ramena mírně širší než boky 34
a WHR (waist – to – hip ratio, poměr pasu a boků) kolem 0,9. Jako atraktivní rysy mužského obličeje jsou posuzovány velké oči, široký úsměv a výrazné lícní kosti a brada (Geary 1998). V pozdní folikulární a v ovulační fázi dávají ženy při výběru přednost mužským obličejům, které jsou symetričtější a mají více maskulinní rysy (Penton-Voak et al. 1999). Výběr atraktivnějších a symetričtějších mužů má své biologické opodstatnění. Atraktivní muži mohou být zdravější a odolnější vůči infekcím. Míra atraktivity může ovlivnit posouzení zdravotního stavu jedince až tak dalece, že zdravotní stav atraktivnějších mužů bývá přeceňován, zatímco méně atraktivní muži bývají ze zdravotního hlediska podceňováni (Grammer, Thornhill 1994). Morfologické rysy obličeje, které jsou spojeny s výskytem nemoci jsou v plodném období cyklu vnímány více negativně, než v období neplodném (Jones et al. 2005). Kromě zdravotního stavu mohou morfologické vlastnosti obličeje vypovídat i o genetické výbavě jedince. Více femininní rysy signalizují větší tendenci k otcovskému chování. Obličej s více maskulinními rysy značí imunologickou kompetenci (schopnost lépe odolávat nákaze). To je vysvětlováno tím, že pouze muži se silným imunitním systémem mohou přestát imunosupresivní působení vysoké hladiny testosteronu (Folstad, Karter 1992). Výrazné lícní kosti a brada jsou ovlivněny hladinami mužských pohlavních hormonů v období puberty. Chronická nemoc v tomto období může sekreci těchto hormonů potlačit (Geary 1998). Tělesná asymetrie vypovídá o problémech během fyziologického vývoje jedince (Grammer, Thornhill 1994). Může značit bolesti hlavy, zažívací problémy a poruchy spánku. Muži s asymetrickými rysy mají obecně rychlejší základní metabolismus, nižší IQ a častěji se u nich vyskytuje deprese a úzkostlivost (Geary 1998). Faktory ovlivňující výběr sexuálního partnera jsou rozdílné pro krátkodobý a dlouhodobý vztah (Penton-Voak et al. 1999). Vliv atraktivity, symetrie a vůně je daleko vyšší při výběru partnera pro krátkodobou známost. Ženy, které žijí se stálým partnerem, vyhledávají krátkodobé sexuální kontakty mimo tento pár ve folikulární fázi cyklu častěji než ve fázi luteální (Baker, Bellis 1995). Právě při výběru náhodného sexuálního partnera se výběr mění v závislosti na fázi menstruačního cyklu. Během plodného období totiž žena preferuje muže, jehož maskulinní rysy značí nejlepší dědičné vlastnosti pro jejího potomka (Penton-Voak et al. 1999). V období, kdy je početí méně pravděpodobné žena naopak preferuje muže s více femininními rysy. Maskulinní rysy obličeje sice signalizují lepší genetickou výbavu a imunitu jedince, na druhou stranu však znamenají menší záruku, že se otec bude o potomka i matku dále starat (Thornhill, Gangestad 1999). Muži s více
35
maskulinními rysy dokonce častěji vyhledávají krátkodobé sexuální vztahy, než muži s méně maskulinními rysy obličeje (Thornhill, Gangestad 1999).
36
9. Praktická část 9.1. Cíl práce Cílem práce bylo ověřit vliv fáze menstruačního cyklu na výběr partnera pro krátkodobou sexuální známost a dlouhodobý vztah. Zjišťovala jsem, jestli se v průběhu menstruačního mění proceptivita ženy a kolik žen pociťuje svou ovulaci. Dále jsem chtěla zjistit jak kolísání hladin pohlavních hormonů ovlivňuje pocity žen s přirozeným menstruačním cyklem a žen, které užívají hormonální antikoncepci.
9.2. Materiál a metodika Výzkumu se zúčastnilo 87 žen. Všechny odpovídaly v mé přítomnosti na mnou kladené otázky z dotazníku. Ze základního souboru byly vyřazeny všechny ženy, u kterých byla ovulace potlačena nebo nebylo možné určit dobu jejího pravděpodobného výskytu. Byly to ženy, které: -
v době vyplňování dotazníku užívaly hormonální antikoncepci (n = 32)
-
označily svůj menstruační cyklus jako nepravidelný (n = 5)
-
prodělaly gynekologickou operaci vedoucí k přerušení ovulace (n = 1)
-
v době vyplňování dotazníku braly léky ovlivňující ovulaci (n = 1)
-
v době vyplňování dotazníku braly léky, které mohly ovlivnit kvalitu jejich
odpovědí (n = 0). Tyto osoby (n = 39) tvořily kontrolní soubor. Vlastní základní soubor tvořilo 48 žen. Počet odpovědí na jednotlivé otázky není stejný, protože některé ženy neodpověděly na všechny otázky.
9.2.1. Rozbor dotazníku Dotazník tvořilo celkem 19 otázek (viz příloha č. 1). Otázky byly tématicky rozděleny do několika bloků, otázky patřící do jednoho bloku byly záměrně promíchány s otázkami z jiných bloků. První skupinou byly otázky týkající se výběru obličejů (otázka 4, 11 a 13, viz příloha 2, 3 a 4). Druhou skupinu tvořily otázky, které se týkaly změny proceptivity během menstruačního cyklu (otázky 5 až 10) a jedna otázky týkající se změny pocitů ženy způsobené kolísáním hladin pohlavních hormonů (otázka 12). Třetí skupinou byly otázky informativní, které sloužily především k výpočtu období ovulace a zařazení do pokusné nebo kontrolní skupiny. Žádná odpověď nebyla povinná, proto se počet odpovědí u jednotlivých otázek liší. U otázek, kde si ženy vybíraly ze tří sad obrázků se počet odpovědí také může lišit, protože některé ženy si nevybraly ze všech tří sad.
37
Otázka 1: Datum dne vyplňování dotazníku Informativní otázka nutná pro přesné určení dne ovulace a fáze menstruačního cyklu v době vyplňování dotazníku. Přesné datum vyplnění dotazníku.
Otázka 2: Datum prvního dne poslední menstruace Tato informativní otázka je nezbytná pro co nejpřesnější určení dne ovulace a pro stanovení fáze menstruačního cyklu v době vyplňování dotazníku. Ženy, které neodpověděly na tuto otázku, byly zařazeny do kontrolní skupiny.
Otázka 3: Délka menstruačního cyklu Informativní otázka nezbytná pro přesné stanovení dne ovulace a fáze menstruačního cyklu. Ženy, které na tuto otázku neodpověděly byly pro nemožnost určení fáze menstruačního cyklu zařazeny do kontrolní skupiny.
Otázka 4: Kterého muže byste si vybrala jako bezpečný doprovod v noci? Otázka týkající se výběru obličejů. Žena si měla postupně vybrat ze tří sad mužských obličejů, z každé sady vždy jen jednoho muže. V ovulační fázi menstruačního cyklu se žena vyhýbá riskantním situacím (Chavanne, Gallup 1997). Proto jsem předpokládala, že bude v této fázi dávat přednost mužům s více maskulinními rysy, kteří jsou schopni zaručit lepší ochranu proti případnému napadení.
Otázka 5: Momentální chuť k jídlu: Nezvladatelná – zvýšená – normální – snížená – nechuť Otázka týkající se změny pocitů vlivem měnících se hladin ženských pohlavních hormonů. V luteální fázi menstruačního cyklu se může projevit změna v chuti k jídlu, většinou jde o zvýšenou až nezvladatelnou chuť nebo dychtění po specifických potravinách (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997).
Otázka 6: Vaše dnešní vůně: Intenzivní – decentní – žádná Otázka týkající se změny proceptivity. Ženy měly samy posoudit intenzitu své vůně. Chtěla jsem zjistit, jestli žena v ovulační fázi menstruačního cyklu zvyšuje svou přitažlivost pro potenciálního sexuálního partnera prostřednictvím použití výraznějšího parfému, nebo zda svoji vůni ve fertilním období subjektivně vnímá jako přitažlivější.
38
Otázka 7: Vaše vlasy jsou momentálně: Upravené obvyklým způsobem – špatně upravené/neumyté – nevšedně upravené Otázka týkající se změny proceptivity. Ženy měly samy posoudit, jakým způsobem jsou upravené jejich vlasy. Chtěla jsem zjistit, jestli žena v ovulační fázi menstruačního cyklu zvyšuje svou přitažlivost pro sexuálního partnera prostřednictvím neobvyklé úpravy účesu, nebo zda svůj účes vnímá jako přitažlivější. Dále jsem chtěla zjistit, jestli se v luteální fázi menstruačního cyklu vlivem vyšší hladiny progesteronu zhoršuje kvalita vlasů.
Otázka 8: V tomto okamžiku jste nalíčená: Nenalíčená – nalíčená decentně – nalíčená výrazně Otázka týkající se změny proceptivity. Ženy měly posoudit intenzitu svého nalíčení. Chtěla jsem zjistit, jestli se žena pokouší v ovulační fázi menstruačního cyklu zaujmout případného sexuálního partnera intenzivnějším líčením, nebo jestli vnímá sebe sama jako více nalíčenou.
Otázka 9: Spodní prádlo, které máte na sobě je: Elegantní – pohodlné – svůdné Otázka týkající se změny proceptivity. Chtěla jsem zjistit, jestli žena v ovulační fázi menstruačního cyklu zvyšuje svou přitažlivost pro sexuálního partnera prostřednictvím nošení svůdnějšího prádla. V časné folikulární fázi a v pozdní luteální fázi jsem předpokládala vlivem možných pocitů tlaku a bolesti v abdominální oblasti způsobené PMS, nebo menstruací nošení pohodlného prádla.
Otázka 10: Kde byste ráda strávila dnešní večer: Ve společnosti – s partnerem – sama Otázka týkající se změny proceptivity. Předpokládala jsem, že žena v ovulační fázi bude chtít trávit více času ve společnosti, kde může lépe najít potenciálního sexuálního partnera.
Otázka 11: Kterého muže byste si vybrala jako partnera podílejícího se na výchově vašich dětí? Otázka týkající se výběru obličejů. Žena si měla postupně vybrat ze tří sad mužských obličejů, z každé sady jednoho muže. Žena v ovulační fázi menstruačního cyklu si vybírá sexuálního partnera s více maskulinními rysy pro krátkodobý vztah. Předpokládala jsem, že v průběhu celého cyklu si žena bude pro výchovu dětí vybírat muže s více femininními rysy. 39
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete: Únavu - depresivní pocity – euforii pocit chladných rukou – nervozitu - bolesti hlavy - tlak v podbřišku - tlak v prsou – náladovost Otázka týkající se změny pocitů vlivem kolísání hladin ženských pohlavních hormonů. V luteální fázi menstruačního cyklu se mohou objevit neobvyklé, většinou negativní, fyzické a psychické změny popisované jako PMS (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997; Laws 1992). Chtěla jsem zjistit, jak jednotlivé pocity souvisí s hladinami pohlavních hormonů u žen s normálním menstruačním cyklem a u těch, které používají hormonální antikoncepci.
Otázka 13: Kterého muže byste si vybrala jako náhodného sexuálního partnera? Otázka týkající se výběru obličejů. Žena si měla postupně vybrat ze tří sad mužských obličejů, z každé sady jednoho muže. Chtěla jsem ověřit, jestli si žena v ovulační fázi menstruačního cyklu vybírá sexuálního partnera s více maskulinními rysy (Penton-Voak et al. 1999).
Doplňující informativní otázky: V dotazníku dále následovaly informativní otázky týkající se věku, užívání hormonální
antikoncepce,
pravidelnosti
cyklu,
stálého
partnera,
prodělaných
gynekologických operací a momentálně užívaných léků (viz příloha 1). Tyto otázky sloužily k zařazení do základního, nebo kontrolního souboru. Dále umožňují bližší rozdělení souborů podle více kriterií.
Otázka 19: Pociťujete nějakým způsobem ovulaci? Ženy odpovídaly pouze ano nebo ne. Některé byly ochotny se podrobněji vyjádřit ke svým pocitům spojeným s ovulací, tato individuální vyjádření jsem však do dotazníku nezapisovala.
9.2.2. Výpočet fertilního období Ve výpočtu fertilního období jsem vycházela ze stabilní délky luteální fáze, která určuje, že menstruace nastává 14 dní po ovulaci. Poslední den cyklu jsem proto označila jako 14. Od tohoto dne jsem počítala pozpátku dny cyklu ke dni 0, který měl odpovídat dni ovulace. Ode dne 0 jsem pokračovala zápornými hodnotami až k prvnímu dni cyklu. Tímto postupem jsem chtěla dosáhnout co nejpřesnějšího určení období ovulace pro různě dlouhé 40
cykly. U žen, které svůj menstruační cyklus označily jako nepravidelný a proto neuvedly jeho délku, jsem den ovulace vypočítala jako u standardní délky cyklu 28 dní. Jako ovulační fázi jsem označila dny –2 až 2, délka této fáze byla tedy 5 dní. Do folikulární fáze spadaly všechny dny od –3 po začátek cyklu, délka této fáze se u různě dlouhých cyklů lišila. Luteální fáze byla ode dne 3 do dne 14. Spolehlivější metodou pro určení dne ovulace by bylo testování hladin pohlavních hormonů v moči (Tomaselli et al. 2000). Tato metoda je však nákladnější a časově náročnější. 9.2.3. Postup vytvoření sad obrázků Obrázky pro tři sady mužských obličejů, které byly použity v dotazníku, jsem vytvářela společně s RNDr. Miroslavem Králíkem. Sadu 1 tvořily reálné obličeje, sady 2 a 3 pak fantomové obličeje (obrázky uměle připravených obličejů s požadovanými vlastnostmi). Jednotlivé sady byly získány následujícím způsobem: Zdrojem pro vytvoření fantomových obrázků byly en face snímky obličejů studentů a studentek antropologie (20 žen, 11 mužů) a 9 snímků obličejů studentů a akademických pracovníků z Holandska, kteří doplnili soubor našich studentů. Tyto obličeje byly popsány (digitalizovány) pomocí 28 význačných bodů v programu tpsDig (Rohlf 2004). Sada 2 představuje uměle vytvořené obličeje přesně definované polohy na ose sexuálního dimorfismu co se týče tvaru (viz příloha 2). K vytvoření fantomových obličejů této sady bylo použito všech 40 obličejů. V programu tpsRegr (Rohlf 2003) byla provedena generalizovaná Prokrustova superpozice těchto obličejů konfigurací 28 bodů (viz příloha 5). Průměrná konfigurace byla použita jako referenční konfigurace pro popis tvarových rozdílů v souboru pomocí nových tvarových proměnných. Sexuální dimorfismus tvaru obličeje byl studován pomocí závislosti (mnohorozměrné regrese) těchto tvarových proměnných na pohlaví. Pohlaví bylo přitom definováno: muž = 1, žena = 2. Následně byly sledovány tvarové změny související s pohlavím pomocí posunu na ose sexuálního dimorfismu, definovaného touto regresí. Bylo uloženo 6 konfigurací obličeje, odpovídajících polohám: 0,0; 0,5; 1,0; 1,5; 2,0 a 2,5 na ose sexuálního dimorfismu. K získání obrázků fantomových mužských obličejů byl použit program tpsSuper (Rohlf 2004). V tomto programu byl obličej, odpovídající „průměrnému“ mužskému obličeji (vytvořený superpozicí obličejů 20 mužských obličejů použitého souboru) deformován do tvarů odpovídajících 6 různým polohám na ose sexuálního dimorfismu, získaných v předešlém kroku. Obrazový podklad pro všech šest výsledných fantomových snímků byl tedy zcela stejný (fotografie 20 mužských obličejů), obličeje se však lišily mírou
41
maskulinity tvaru. Obličej s hodnotou 0,0 měl nejvíce maskulinní (hypermaskulinní) rysy, obličej s hodnotou 2,5 pak nejvíce femininní (hypomaskulinní) rysy. Sada 3 představuje uměle vytvořené obličeje stejného tvaru (průměrného mužského), ale lišící se různým zastoupením mužů a žen ve zdrojových obrázcích (viz příloha 3). Zdrojem pro fantomové obličeje sady 3 bylo vždy 20 snímků z celého souboru. Poměry zastoupení pohlaví v jednotlivých obrázcích byly: 20 žen/0 mužů, 16 žen/4 muži, 12 žen/8 mužů, 8 žen/12 mužů, 4 ženy/16 mužů, 0 žen/20 mužů. Těchto 6 různých zdrojových skupin obrázků pak bylo pomocí programu tpsSuper (Rohlf 2004) deformováno do konfigurace, která odpovídala průměrnému mužskému obličeji (hodnota 1,0). V tomto případě bylo tedy všech 6 výsledných fantomových obličejů stejných v míře maskulinity tvaru, obrazový podklad pro každý z fantomů byl však jiný. Do dotazníku bylo okolí těchto fantomových obličejů upraveno v programu Corel Photo-Paint 9.0 tak, aby bylo hodnocení co nejméně rušeno/ovlivněno okolím obličeje (vlasy, náhrdelníky, světlost kůže). Sada 1 představuje reálné obličeje s požadovanými tvary na ose sexuálního dimorfismu (viz příloha 4). Obrázky reálných mužů pro sadu 1 byly vybrány ze všech 20 mužů tak, aby zvolená šestice tvořila souvislou, rovnoměrně rozmístěnou řadu napříč variability mužských tvarů obličeje ve směru sexuálního dimorfismu. Konkrétně byla provedena analýza kanonických proměnných tvarových proměnných (v programu Statistica) z bodu 2. Cílem bylo zjistit, zda má pro výběr obličeje větší význam tvar (sada 2) nebo mimo tvarové informace přítomné ve tváři (sada 3). Pomocí sady 1 jsem chtěla zjistit, jestli rozdíly ve vnímání tvaru jsou zachytitelné i u reálných obličejů, kde poloha na ose sexuálního dimorfismu tvaru je skryta pod jinými individuálními tvarovými znaky, které se sexuálním dimorfismem nesouvisí.
9.2.4. Hodnocení výsledků Pro statistické hodnocení výsledků otázek 4, 11 a 13 jsem použila program Rundom projects 1.1 (Piotr Jadwiszczak 2002 - 2003). Výsledky jsem srovnávala pomocí two sample bootsrap t-testu. Srovnávala jsem velikosti dat pro jednotlivé fáze obou souborů. Data jsem vzájemně srovnávala následujícím způsobem: 1. Folikulární fáze základního souboru / Ovulační fáze základního souboru 2. Folikulární fáze základního souboru / Ovulační fáze kontrolního souboru 3. Ovulační fáze základního souboru / Luteální fáze základního souboru 4. Ovulační fáze základního souboru / Folikulární fáze kontrolního souboru 42
5. Ovulační fáze základního souboru / Ovulační fáze kontrolního souboru 6. Ovulační fáze základního souboru / Luteální fáze kontrolního souboru 7. Folikulární fáze kontrolního souboru / Ovulační fáze kontrolního souboru 8. Ovulační fáze kontrolního souboru/ Luteální fáze základního souboru 9. Ovulační fáze kontrolního souboru / Luteální fáze kontrolního souboru Pro zobrazení výsledků jednotlivých otázek jsem vypracovala scatterplot grafy v programu Statistica (StatSoft, verze 7.0). Použila jsem lineární bublinový typ grafu. Ten znázorňuje relativní frekvence více bodů reprezentovaných x, y souřadnicemi. Bubliny jsou kruhy velikostí závislé na frekvenci dané varianty odpovědi. Pro dokreslení trendu jsem použila proložení metodou nejmenších čtverců vážených vzdáleností (vliv jednotlivých bodů na tvar křivky se snižuje s rostoucí horizontální vzdáleností od křivky). Pro výpočet popisných statistických údajů jsem také použila program Statistica (StatSoft, verze 7.0). Výsledky statistických testů jsou uvedeny vždy v tabulce pod jednotlivými otázkami.
9.3. Výsledky Popisná statistická data: kontrolní soubor
základní soubor
průměrná délka cyklu
28,0645161 +/- 0,359210604
28,5625 +/- 1,79723487
nejkratší cyklus (minima)
28
22
nejdelší cyklus (maxima)
30
33
průměrný věk
23,2564103 +/- 6,16320981
23,4375 +/- 9,99341539
nejnižší věk (minima)
15
12
nejvyšší věk (maxima)
42
48
Ženy v kontrolním i základním souboru byly téměř stejného průměrného věku. Většina žen v kontrolním souboru užívala hormonální antikoncepci, která upravuje délku menstruačního cyklu na 28 dní, zatímco v základním souboru bylo více žen s různě dlouhým cyklem. Délka menstruačního cyklu u základního souboru byla proto mírně delší. Pro přehlednost výsledků šetření jsem otázky seřadila podle zaměření, ne podle pořadí.
43
Otázka 4: Kterého muže byste si vybrala jako bezpečný doprovod v noci? Varianta odpovědi: 1 – 6; 1 – hypermaskulinní, 6 – hypomaskulinní. Sada 1: Základní soubor
Kontrolní soubor
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,34987 0,18058
0,24768
0,34017 0,25707 0,39256 0,05369
0,17958
0,40306
Sada 2: Základní soubor
Kontrolní soubor
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,09399 0,07919
0,35066
0,25867 0,0146 0,19848 0,0289
0,33637
0,0086 44
Sada 3: Základní soubor
Kontrolní soubor
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,116 0,242
0,297
0,092 0,476 0,239 0,292
0,408
0,389
Předpokládaný výběr více maskulinních mužských obličejů v ovulační fázi menstruačního cyklu se projevil pouze u sady 2. Na grafu základního souboru je v ovulační fázi patrný mírný pokles křivky, což značí, že v tomto období se zvýšil výběr mužů s více maskulinními rysy. U kontrolního souboru sady 1 se tento trend neobjevuje. Statisticky významný (P < 0,05) je rozdíl mezi daty pro ovulační fáze obou souborů, hodnoty ovulační fáze kontrolního souboru jsou vyšší. U kontrolního souboru je statisticky významný rozdíl mezi folikulární a ovulační fází (P < 0,05) a mezi ovulační a luteální fází (P < 0,01). Hodnoty ovulační fáze jsou vyšší. Ženy z kontrolního souboru si v ovulační fázi vybíraly muže s méně maskulinními rysy, než v jiných fázích cyklu. U sady 1 a 3 základního souboru se změna ve výběru partnera během menstruačního cyklu neobjevuje.
45
Otázka 11: Kterého muže byste si vybrala jako partnera podílejícího se na výchově vašich dětí? Varianta odpovědi: 1 – 6; 1 – hypermaskulinní, 6 – hypomaskulinní. Sada 1: Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 11, sada 1 7
6
6
5
5 Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
Otázka 11, sada 1 7
4
3
4
3
2
2
1
1
0 -16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
0 -16
16
-14
-12
-10
-8
-6
Den menstruačního cyklu
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,133 0,198
0,274 0,302 0,388 0,159
0,075
0,498
0,283
Sada 2: Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 11, sada 2 7
6
6
5
5 Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
Otázka 11, sada 2 7
4
3
4
3
2
2
1
1
0 -16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
0 -16
16
Den menstruačního cyklu
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
Den menstruačního cyklu
46
6
8
10
12
14
16
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,09 0,181
0,324 0,049 0,201 0,134
0,187
0,215
0,169
Sada 3: Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 11, sada 3
7
7
6
6
5
5 Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
Otázka 11, sada 3
4
3
4
3
2
2
1
1
0 -16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
0 -16
16
-14
-12
-10
Den menstruačního cyklu
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,085 0,371
0,195
0,213 0,331 0,498 0,264
0,353
0,408
U sady 1 se výběr partnera u žen v základním souboru v průběhu celého cyklu podstatně nemění. Křivka grafu je položena mezi variantami 3 a 4, což jsou hodnoty mužů s průměrnými rysy. U sady 2 je v ovulační fázi patrné snížení křivky, které značí výběr partnerů s více maskulinními rysy. Tento trend, který jsem předpokládala pouze pro krátkodobý vztah, zřejmě v ovulační fázi menstruačního cyklu mírně ovlivnil i výběr týkající se výchovy dětí. U kontrolního souboru se změna ve výběru během ovulační fáze neobjevuje. Rozdíl mezi ovulačními fázemi obou souborů je statisticky významný (P < 0,05). Hodnoty ovulační fáze u kontrolního souboru jsou vyšší než hodnoty u ovulační fáze základního souboru. U sady 3 se v základním souboru průběh křivky téměř nemění, u kontrolního souboru je patrné zvýšení ve folikulární fázi. Toto je však způsobeno dvěma odlehlými hodnotami 5 a 6 ve dnech – 8 a – 10, jinak je tvar křivky neměnný.
47
Otázka 13: Kterého muže byste si vybrala jako náhodného sexuálního partnera? Varianta odpovědi: 1 – 6; 1 – hypermaskulinní, 6 – hypomaskulinní. Sada 1: Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 13, sada 1
7
7
6
6
5
5 Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
Otázka 13, sada 1
4
3
4
3
2
2
1
1
0 -16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
0 -16
16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
Den menstruačního cyklu
Den menstruačního cyklu
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,382
0,231 0,369 0,009 0,156
0,286
0,049
0,409
0,452
Sada 2: Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 13, sada 2 7
6
6
5
5 Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
Otázka 13, sada 2 7
4
3
4
3
2
2
1
1
0 -16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
0 -16
16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
Den menstruačního cyklu
Den menstruačního cyklu
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,078 0,061
0,048
0,353 0,024 0,242 0,256
0,209
0,094
48
16
16
Sada 3: Základní soubor
Kontrolní soubor
Základní soubor – Základní soubor – Základní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – Kontrolní soubor – folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze folikulární fáze ovulační fáze luteální fáze Základní soubor – folikulární fáze Základní soubor – ovulační fáze Základní soubor – luteální fáze Kontrolní soubor – folikulární fáze Kontrolní soubor – ovulační fáze Kontrolní soubor – luteální fáze
0,108 0,441
0,49
0,051 0,358 0,281 0,351
0,467
0,388
V této otázce je vliv fáze menstruačního cyklu na výběr partnera nejvíce patrný, nejvýrazněji se projevuje u sady 2. Statisticky významný (P < 0,05) je rozdíl mezi ovulační a luteální fází u základního souboru a rozdíl mezi ovulačními fázemi základního a kontrolního souboru. Hodnoty ovulační fáze jsou v obou případech nižší. Křivka grafu sady 2 se směrem ke dni ovulace výrazně snižuje, v den ovulace je nejnižší a směrem k luteální fázi menstruačního cyklu se opět zvyšuje. Křivka kontrolního souboru se v průběhu menstruačního cyklu výrazněji nemění. V sadě 1 se u základního souboru objevuje mírný pokles křivky z folikulární do ovulační fáze a dále do fáze luteální. Rozdíl mezi folikulární a ovulační fází menstruačního cyklu u základního souboru je statisticky významný (P < 0,05). U kontrolního souboru je tvar křivky opačný, od začátku ke konci cyklu křivka stoupá. Hodnoty ovulační fáze kontrolního souboru jsou statisticky významně vyšší, než hodnoty luteální fáze základního souboru (P < 0,01). V sadě 1 a 2 si ženy v ovulační fázi menstruačního cyklu vybíraly muže s více maskulinními rysy, než v ostatních fázích cyklu, zatímco u žen v kontrolním souboru se tato změna neobjevila. U sady 3 je tvar křivek u základního i kontrolního souboru v průběhu menstruačního cyklu téměř neměnný.
49
Otázka 5: Vaše momentální chuť k jídlu: Varianty odpovědi: 1 – nezvladatelná, 2 – zvýšená, 3 – normální, 4 – snížená, 5 – nechuť Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 5: Momentální chuť k jídlu 6
5
Varianta odpově di
4
3
2
1
0 -16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
Z obou grafů je patrné, že předpokládaná změna chuti k jídlu se během menstruačního cyklu u základního ani kontrolního souboru neprojevila.
Otázka 6: Vaše dnešní vůně: Varianty odpovědi: 1 – intenzivní, 2 – decentní, 3 – žádná Základní soubor
Kontrolní soubor
Otázka 6: Vaše dnešní vůně
Varianta odpovědi
3
2
1
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
U základního souboru je jasně patrné snížení křivky grafu v ovulační fázi menstruačního cyklu. Ženy v základním souboru používaly parfémy častěji ve fertilním období cyklu, zatímco ve folikulární fázi se objevilo více žen, které parfém nepoužily. Častější použití parfému ve fertilním období patrně slouží k zaujetí partnera. Odpovědi mohou rovněž značit, že se ženy v ovulační fázi menstruačního cyklu subjektivně cítily atraktivnější. U kontrolního souboru se v ovulační fázi snížení křivky neobjevuje, křivky se naopak mírně zvyšuje.
50
Otázka 7: Vaše vlasy jsou momentálně: Varianta odpovědi: 1 – špatně upravené/neumyté, 2 – upravené obvyklým způsobem, 3 – nevšedně upravené Základní soubor
Kontrolní soubor
Z grafu základního souboru je patrný mírný vzestup křivky z fáze folikulární do fáze ovulační a dále strmější pokles do fáze luteální. Mírný vzestup může být způsoben dvěmi odlehlými hodnotami, znamená však, že ženy si na úpravě vlasů dávají nejvíce záležet v ovulační fázi menstruačního cyklu. Pokles v luteální fázi může souviset se zhoršenou kvalitou vlasů na konci menstruačního cyklu. Kvalita vlasů i jejich lepší úprava ve fertilním období může sloužit ke zvýšení atraktivity ženy. Odpověď může rovněž znamenat, že se žena v ovulační fázi cítí atraktivnější a to zahrnuje i její účes. Tvar křivky grafu kontrolního souboru se v průběhu cyklu nemění tak výrazně.
Otázka 8: V tomto okamžiku jste nalíčená: Varianta odpovědi: 1 – nenalíčená, 2 – decentně, 3 – výrazně Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 8: Intenzita nalíčení
Otázka 8: Intenzita nalíčení
2
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
2
1
1
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
V obou souborech se neobjevila třetí varianta odpovědi. Z tvaru křivky základního souboru je patrné častější líčení v ovulační fázi menstruačního cyklu. Líčení může souviset s touhou zaujmout partnera ve fertilní fázi menstruačního cyklu. Také může značit 51
subjektivní pocit ženy, která si v ovulační fázi menstruačního cyklu připadá přitažlivější, nebo více nalíčená. Tvar křivky kontrolního souboru je opačný, ženy z kontrolního souboru se častěji líčí ve folikulární a luteální fázi menstruačního cyklu.
Otázka 9: Spodní prádlo, které máte na sobě je: Varianta odpovědi: 1 – pohodlné, 2 – elegantní, 3 – svůdné Základní soubor
Kontrolní soubor
Tvar grafu mění pouze několik odlehlých hodnot, většina žen označila své spodní prádlo jako pohodlné. Otázka byla pravděpodobně nevhodně formulována.
Otázka 10: Kde byste ráda strávila dnešní večer: Varianta odpovědi: 1 – ve společnosti, 2 – pouze s partnerem, 3 – sama Základní soubor
Kontrolní soubor
Otázka 10: Kde byste ráda stávila dnešní večer
Otázka 10: Kde byste ráda strávila dnešní večer
3
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
3
2
1
-16
2
1
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
-16
Den menstruačního cyklu
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
Tvar křivky značí, že ženy ve folikulární a ovulační fázi menstruačního cyklu chtějí být více ve společnosti, než ženy ve fázi luteální. To může být způsobeno jednak potřebou vyhledat případného sexuálního partnera, ale i s výskytem PMS. Ten způsobuje v luteální fázi cyklu nepříjemné pocity a ženy proto mohou chtít trávit více času samy. Tento trend není patrný u křivky kontrolního souboru. 52
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete únavu: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano Základní soubor
Kontrolní soubor
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete únavu
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete únavu
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
0
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
Den menstruačního cyklu
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Dne menstruačního cyklu
Otázka 12: V posledních třech dnech máte depresivní pocity: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano Základní soubor
Kontrolní soubor
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete depresi
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete depresi
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
0
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
-15
-13
-11
-9
-7
-5
-3
Den menstruačního cyklu
-1
1
3
5
7
9
11
13
15
17
19
Den menstruačního cyklu
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete euforii: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete euforii
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete euforii
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
0
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
-16
16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
Den menstruačního cyklu
Den menstruačního cyklu
53
6
8
10
12
14
16
Otázka 12: V posledních třech dnech máte pocit chladných rukou: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano
Základní soubor
Kontrolní soubor
Otázka 12: V posledních třech dnech máte pocit chladných rukou
Otázka 12: V posledních třech dnech máte pocit chladných rukou
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
-16
0
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
-16
-14
-12
-10
-8
-6
Den menstruačního cyklu
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete nervozitu: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano Základní soubor
Kontrolní soubor
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete nervozitu
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete nervozitu
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
0
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
Den menstruačního cyklu
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete bolesti hlavy: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano Základní soubor
Kontrolní soubor
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete bolesti hlavy
Otázka 12: V posledních třech dne pociťujete bolesti hlavy
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
-16
0
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
-16
16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
Den menstruačního cyklu
Den menstruačního cyklu
54
6
8
10
12
14
16
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete tlak v podbřišku: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano Základní soubor
Kontrolní soubor
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete tlak v podbřišku
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete tlak v podbřišku
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
0
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
Den menstruačního cyklu
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete tlak v prsou: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete tlak v prsou
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete tlak v prsou
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
0
-16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
-16
16
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
Den menstruačního cyklu
Den menstruačního cyklu
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete náladovost: Varianta odpovědi: 0 – ne, 1 – ano Základní soubor
Kontrolní soubor Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete náladovost
Otázka 12: V posledních třech dnech pociťujete náladovost
1
Varianta odpovědi
Varianta odpovědi
1
0
-16
0
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
12
14
16
-16
Den menstruačního cyklu
-14
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
Den menstruačního cyklu
55
6
8
10
12
14
16
U všech částí otázky 12 (kromě pocitu tlaku v prsou a podbřišku) jsou výsledky základního souboru opačné, než jsem předpokládala. Negativní projevy PMS, které se měly objevit v luteální fázi menstruačního cyklu se v této fázi objevují nejméně. Jejich vrchol je naopak v pozdní folikulární fází těsně před ovulací. Je proto možné, že tyto pocity jsou způsobovány hladinami hypofizárních gonadotropních hormonů, jejichž hladina je nejvyšší 48 hodin před ovulací. U kontrolního souboru je situace zcela jiná. Tvar křivky pro pocity únavy a deprese nepravidelně kolísá v průběhu celého cyklu a v průběhu cyklu se také postupně zvyšuje. Křivky pro euforii, pocit chladných rukou, bolest hlavy a náladovost dosahují vrcholu podobně jako u základního souboru v pozdní folikulární fázi, potom klesají a v luteální fázi opět postupně stoupají. Tento nápadně podobný průběh křivek by mohl souviset s působením hormonů v antikoncepčních pilulkách, pro vysvětlení je však třeba blíže prostudovat působení těchto přípravků. Nervozitu pociťují ženy z kontrolního souboru nejméně v ovulační fázi cyklu, tvar křivky je přesně opačný křivce základního souboru. Na otázku pocitu tlaku v podbřišku v obou souborech odpovědělo kladně jen několik žen, tvar grafů proto nemusí odpovídat skutečnosti. Stejně je tomu i u pocitu tlaku v prsou u žen ze základního souboru. U kontrolního souboru je patrné snížení tlaku v ovulační fázi menstruačního cyklu. Tlak v prsou se u žen z kontrolního souboru objevuje častěji, než u žen ze souboru základního. To může způsobovat vyšší hladina progesteronu v hormonální antikoncepci, který způsobuje zadržování vody a tím i tlak. 9.4. Diskuse a závěr V teoretické části práce jsem se snažila shrnout dosavadní poznatky z oblasti dané tématiky. Důraz jsem kladla zejména na cyklické změny hladin pohlavních hormonů a z toho plynoucí změny v organismu. Popsala jsem evoluci menstruačního cyklu, jeho podobu u primátů a možný vznik a význam utajené ovulace. Dále jsem se pokusila nastínit historické a kulturní aspekty menstruačního cyklu a rozdíl v jeho dnešní podobě v závislosti na vyspělosti dané společnosti. Praktická část byla zaměřena na konkrétní projevy menstruačního cyklu. Výsledky šetření potvrzují, že ženy, které mají přirozený menstruační cyklus, dávají v ovulační fázi menstruačního cyklu při výběru sexuálního partnera přednost mužům s více maskulinními rysy. Jednotlivé sady obrázků měly zjistit, co tento výběr ovlivňuje nejvíce. Druhá a třetí sada mužských obličejů byla tvořena fantomovými obrázky. Ve druhé sadě byly fantomy zdůrazňující morfologické vlastnosti obličeje (viz příloha 2). Třetí sada byla morfologicky jednotná, měnil se však podklad obrázků založený na sexuálním dimorfismu (viz příloha 3). První sada zobrazovala reálné obličeje mužů, seřazené podle tvarů na ose sexuálního 56
dimorfismu (viz příloha 4). Změna ve vnímání mužských obličejů se nejvýrazněji projevila v sadě 2 u otázky týkající se krátkodobého sexuálního vztahu. Rozdíl u sady dvě se však objevuje u všech tří otázek. U sady 1 se objevuje rozdíl v případě otázky týkající se výběru sexuálního partnera pro krátkodobý vztah, v dalších otázkách se změna neobjevuje. U sady 3 se statisticky významný rozdíl neobjevuje vůbec. Z toho vyplývá, že na výběr mužského obličeje v průběhu menstruačního cyklu má větší vliv tvar obličeje, ne jeho podklad. Je však pravděpodobné, že obrázky sady 3 nebyly zhotoveny tak, aby výsledky získané z odpovědí skutečně vypovídaly o vlivu podkladu obličeje na výběr. Obrázky, ve kterých byly poměry zastoupení pohlaví 20 žen/0 mužů, 16 žen/4 muži a 12 žen/8 mužů vypadaly spíše žensky a v sadě obrázků si je ženy vybíraly méně častěji, než ostatní tři fantomové obrázky. Nebyla proto dostatečně využita celá stupnice této sady a to snížilo její výpovědní hodnotu. Grafy zahrnují období dnů –16 až +16, celkem tedy 32 dní. Průměrná délka menstruačního cyklu je však 28 dní. Protože jsem u všech žen počítala se stejnou délkou luteální fáze (14 dní) a stejným dnem ovulace (15 dní před koncem menstruačního cyklu), rozdíly v délce menstruačního cyklu u jednotlivých pokusných osob se projevily v délce folikulární fáze. Cyklus delší než 28 dní mělo méně žen, tvar grafů je proto ve dnech –12 až –16 ovlivněn menším počtem odpovědí, které spadaly to časné folikulární fáze. Výsledky části šetření zaměřené na výběr mužských obličejů se shodují s již dříve proběhlými výzkumy ( Penton-Voak et al. 1999). Důvody, proč si ženy vybírají v ovulační fázi menstruačního cyklu muže s více maskulinními rysy budou pravděpodobně u obou studií stejné. Více maskulinní rysy jsou ukazatelem fyzického zdraví muže a tím zajišťují nejlepší genetické výbavu pro budoucího potomka. U otázek, které se týkaly proceptivity se objevily jisté trendy ve změně vzhledu v ovulační fázi menstruačního cyklu. Více žen v této fázi označilo svou vůni a líčení jako intenzivnější a účes atraktivnější. Z formulace otázky však není možné rozeznat, jestli se ženy v ovulační fázi skutečně více líčily a voněly, nebo jestli to byl pouze jejich subjektivní pocit. V obou případech to ale značí zvýšení proceptivity, protože pokud se žena v ovulační fázi menstruačního cyklu cítí atraktivněji, má to vliv i na její vystupování, které je sebevědomější a může tak více přitahovat muže. Efekt je tak v podstatě stejný, jako kdyby se ženy v ovulační fázi skutečně více voněly, líčily a upravovaly. Je však možné, že v ovulační fázi menstruačního cyklu skutečně dochází u žen ke změnám, které vedou k větší fyzické přitažlivosti. Žena je v této fázi subjektivně vnímána jako krásnější (Roberts et al. 2004).
57
Nejvíce zarážející jsou výsledky otázek týkajících se fyzických a emočních změn v průběhu menstruačního cyklu. Předpoklad, že ženy jsou psychicky nejvíce labilní a fyzicky se cítí nejhůře v luteální fázi menstruačního cyklu se nepotvrdil. Tyto změny k horšímu se naopak objevily ve středu cyklu. U některých žen se ale i v souvislosti s ovulací mohou objevit podobné obtíže, jaké v luteální fázi označujeme jako PMS (Ferin, Jewelewicz, Warren 1997). Není však jasné, jestli se ženy v ovulační fázi skutečně cítí hůře, nebo jestli jsou jejich odpovědi ovlivněny jejich subjektivními pocity. Zajímavé jsou však výsledky u kontrolního souboru, kde se zhoršení pocitů v luteální fázi cyklu naopak objevuje. V dnešní době je užívání hormonální antikoncepce velmi častou a oblíbenou metodou zabraňující početí. Vliv hormonů obsažených v tabletách na ženský organismus je sice předmětem mnoha lékařských výzkumů, kromě toho by se však měla věnovat pozornost i psychickým pocitům žen, které používají jinak zdravotně relativně nezávadnou hormonální antikoncepci. Výsledky dotazníkového šetření v některých bodech podporují již dříve provedené studie, jinde se od předpokladů liší. Hormonální změny v průběhu menstruačního cyklu je sice možné zobecnit, ale nelze vyloučit jejich individuální variabilitu. Pro získání přesnějších výsledků je proto lepší použít metodu, při které budou měřeny hladiny příslušných hormonů. Tak bude možné lépe prostudovat změny, které se v průběhu menstruačního cyklu objevují. Jejich podrobné prozkoumání může pomoci při léčení pacientek s PMS a může přispět ke zlepšení pocitů žen v menopauze.
58
9.5. Rejstřík amenorrhea,28 androsteny,32 atraktivita,35 bazální teplota organismu,18 časný folikulární vzestup FSH,10 děložní krček (cervix uteri),17 endogenní opioidní peptidy,9 endometrium,14 estrus,19 feromony,32 folikulstimulační hormon (FSH),8 gonadotropin-releasing hormon (GnRH),8 Graafův folikul,13 hypofyzární gonadotropní hormony,8 hypotalamus,8 kopuliny,32 luteinizační hormon (LH),8 estradiol luteální fáze,10 ovariální steroidní horomony,9 ovulační cyklus,12 PMS (premenstruační syndrom),31 pochva,18 proceptivita,34 progesteron,9 předovulační vyplavení estradiolu,10 předovulační vyplavení gonadotropinů,10 předovulační vyplavení progesteronu,10 receptivita,34 sekreční vzestup progesteronu,11 utajená ovulace,23 vejcovod (tuba uterina),17 vnější pohlavní orgány,18 žluté tělísko (corpus luteum),9
59
9.6. Slovník cizích pojmů Aldosteron – hormon kůry nadledvin. Podílí se na hospodaření s vodou a solí (Vokurka et al. 2000). Alzheimerova choroba – atroficko-degenerativní onemocnění mozkové tkáně, nejčastější příčina demence (Vokurka et al. 2000). Amplituda – výchylka kmitu, rozpětí. Z fyzikálního hlediska maximální hodnota výchylky veličiny charakterizující kmitání během jednoho kmitu (Vokurka et al. 2000). Antigen – látka, kterou je tělo schopno rozeznat na základě její struktury jako cizí a proti níž je schopno vyrobit protilátky (Vokurka et al. 2000). Ateroskleróza – onemocnění tepen, při kterém se v jejich stěnách ukládají tukové látky a druhotně vápník. Tepna ztrácí pružnost, dochází k jejímu postupnému zužování až uzávěru s následnou ischemií (nedokrveností) příslušné části těla (okurka et al. 2000). Biologický poločas rozpadu – doba, za kterou se množství určité látky v organismu sníží na polovinu (Vokurka et al. 2000). β - endorfin – neuropeptid sestavený z 31 aminokyselin produkovaný hypofýzou a trávící soustavou. Ovlivňuje nervovou soustavu a působí tlumivě na bolest (Anderson, Anderson, Glanze 1994). Blastocysta – dutý kulovitý útvar vzniklý koncem 5. dne embryonálního vývoje (Vokurka et al. 2000). Corpus Luteum (žluté tělísko) – útvar ve vaječníku, který vzniká z Graafova folikulu po uvolnění vajíčka. Produkuje ženské pohlavní hormony (Vokurka et al. 2000). Endokrinní žláza – žláza, která své produkty vylučuje přímo do krevního řečiště (Vokurka et al. 2000). Folikul – dutinka ve vaječníku vyplněná tekutinou. Probíhá v něm vyzrávání vajíčka. Kůra vaječníku obsahuje četné folikuly v různém stádiu vývoje. Primární f., sekundární f., f. Graafův – konečné stádium vývoje folikulu. V jeho stěně se tvoří ženské pohlavní hormony. Po uvolnění vajíčka se mění na corpus luteum (Vokurka et al. 2000). Frekvence – četnost jevů za určitý časový úsek (Vokurka et al. 2000). GnRH (gonadotropin releasing hormone) – hormon vylučovaný hypotalamem. Řídí uvolňování gonadotropinů z předního laloku hypofýzy (Anderson, Anderson, Glanze 1994). Gonadotropiny (gonadotropní hormony) – dva hormony předního laloku hypofýzy, které řídí tvorbu pohlavních hormonů a vyzrávání pohlavních buňěk (Vokurka et al. 2000).
60
HCG (Human Chorionic Gonadotropin, lidský choriový gonadotropin) – hormon vylučovaný placentou a choriem. Stimuluje činnost corpus luteum a snižuje aktivitu bílých krvinek (Anderson, Anderson, Glanze 1994). HDL (high density lipoprotein, lipoprotein s vysokou hustotou) – přenáší v krvi tuky, zejména cholesterol. Podílí se na odstraňování cholesterolu z tkání a tím chrání před vznikem aterosklerózy (Vokurka et al. 2000). Hemokoagulační kaskáda – funkční posloupnost dějů při procesu srážení krve, kaskádovitě spolu reagují jednotlivé hemokoagulační faktory (Vokurka et al. 2000). Hipokampus – obloučkový závit na spodní části mozku, součást limbického systému. Ten má vztah k instinktům sloužícím k zachování jedince a rodu, citové a náladové složce osobnosti a k paměti (Vokurka et al. 2000). Hormon – látka, která vzniká v jedné části těla a prostřednictvím krve se dostává do jiné části, kde působí (Vokurka et al. 2000). Hypofýza (podvěšek mozkový) – drobný orgán na spodní straně mozku, žláza s vnitřní sekrecí. Adenohypofýza – přední lalok hypofýzy. Vylučuje hormony, které řídí činnost dalších žláz s vnitřní sekrecí, ovlivňují tělesný růst a činnost mléčné žlázy. Neurohypofýza – zadní lalok hypofýzy. Vylučuje hormony tvořené hypotalamem, které jsou do ní transportované (Vokurka et al. 2000). Hypotalamus – část mozku nacházející se pod třetí mozkovou komorou. Aktivuje, kontroluje a sjednocuje autonomí nervový sytém, endokrinní děje a celou řadu somatických funkcí (např. tělesná teplota, spánek, chuť) (Anderson, Anderson, Glanze 1994). Cholesterol – sloučenina tukové povahy řadící se mezi steroidy. Je přítomen ve všech živočišných tkáních, krvi a žluči. Je součástí buněčných membrán, vzniká z něj řada významných látek (Vokurka et al. 2000). Chorion – jeden ze tří plodových obalů podílející se na tvorbě placenty. Produkuje HCG (Anderson, Anderson, Glanze 1994). Keratinizace (rohovatění) – přirozený proces, během kterého se v povrchové vrstvě sliznice a kůže vlivem setkání s vnějším prostředím hromadí keratin a dochází ke ztrátě vlhkosti (Anderson, Anderson, Glanze 1994). LDL (low density lipoprotein, lipoprotein s nízkou hustotou) – přenáší v krvi tuky, jeho vysoká koncentrace je spojena s výskytem nadměrného množství cholesterolu a výrazným urychlením vzniku aterosklerózy (Vokurka et al. 2000). Lumen – vnitřek trubicovitého orgánu (Vokurka et al. 2000).
61
Mitotické dělení – buněčné dělení, při němž z jedné buňky vznikají dvě buňky dceřiné se zcela identickou dědičnou výbavou (Vokurka et al. 2000). Neuroglie – podpůrná tkáň v nervovém systému, tvořená několika typy buněk. Má význam vyživovací, schopnost fagocytózy a hojení (Vokurka et al. 2000). Neuropeptidy – neurotransmitery peptidového charakteru ovlivňující nervovou činnost a funkci (Vokurka et al. 2000). Neurotransmiter (nervový přenašeč) – chemická látka uvolňovaná z nervového zakončení na synapsi. Slouží k přenosu impulsu přes synaptickou štěrbinu a k šíření podráždění v nervovém systému, nebo způsobuje svalový stah nebo sekreci žlázy (Vokurka et al. 2000). Osteoporóza – onemocnění charakterizované úbytkem kostní hmoty (řídnutí kostí). Projevuje se bolestmi a představuje vyšší riziko zlomeniny (Vokurka et al. 2000). Ovarium (vaječník) – párová ženská pohlavní žláza umístěná v malé pánvi. Dozrávají zde pohlavní buňky a tvoří se ženské pohlavní hormony (Vokurka et al. 2000). Ovum (vajíčko) – ženská pohlavní buňka, která se vyvíjí ve vaječníku (Vokurka et al. 2000). Oxytocin – peptidický hormon tvořený v hypotalamu a vylučovaný do krve v zadním laloku hypofýzy. Má význam pro vypuzování mléka při kojení a pro stahy dělohy při porodu a orgasmu (Vokurka et al. 2000). Parathormon – hormon tvořený v příštítných tělískách. Zvyšuje obsah vápníku v krvi tím, že jej uvolňuje z kostí, zvyšuje jeho zpětné vstřebávání z moči a spolu s vitamínem D i ze střeva (Vokurka et al. 2000). Parenchym – vlastní funkční tkáň některých orgánů, která je pro každý orgán specifická (Vokurka et al. 2000). Placenta (lůžko plodové) – orgán vznikající v děloze těhotné ženy. Poskytuje plodu kyslík a živiny a odvádí jeho metabolické zplodiny. Produkuje HCG (Vokurka et al. 2000). Prolaktin – hormon předního laloku hypofýzy. Řídí tvorbu mléka během kojení, v omezené míře je produkován i mimo kojení (Vokurka et al. 2000). Porstaglandiny - látky podobné hormonům vznikající v podstatě ve všech tělních orgánech. Netvoří je specializované buňky a nepřenášejí se krví, ale účinkují místně. Účinek je různý podle druhu prostaglandinu a orgánu, ve kterém se tvoří (Vokurka et al. 2000). Sekrece – vylučování chemických látek (sekretů) žlázovými buňkami S. endokrinní (vnitřní) – vylučování sekretů (nejčastěji hormonů) do krve. S. apokrinní – druh sekrece, při které se do sekretu uvolňuje i část buňky obsahující vylučovanou látku. S. pulsatilní – 62
sekrece charakterizovaná změnami intenzity v rytmických pulsech (Anderson, Anderson, Glanze 1994). Sekundární pohlavní znaky – druhotné pohlavní znaky, které vznikají v pubertě působením pohlavních hormonů. Patří k nim rozvoj svaloviny, kožní změny včetně ochlupení, růstu vousů a změn vlasové hranice, dále rozložení podkožního tuku, změna hlasu, růst prsů (Vokurka et al. 2000). Serotonin (5-hydroxytryptamin) – biologicky aktivní látka, jeden z biogenních aminů. Má význam jako neurotransmiter v mozku, je obsažen v krevních destičkách. Zúžením cév napomáhá zastavit krvácení, účastní se zánětlivých a alergických reakcí (kontrahuje průdušky). V mozku se účastní procesů podílejících se na vzniku nálady (Vokurka et al. 2000). Strassmann Beverly Isle. – Faculty Associate, Research Center for Group Dynamics Associate Professor, Department of Anthropology, University of Michigan. Zabývá se studiem evoluce a lidského chování, konkrétně ženského sexuálního chování. V letech 1986 – 1990 studovala menstruační cykly u žen domorodého kmene Dogon v Mali (
[email protected]). Stroma – podpůrná tkáň orgánů tvořená vazivem (Vokurka et al. 2000). Triacylglycerol – neutrální tuk, tvořený třemi molekulami mastných kyselin a molekulou glycerolu. Je uložen v tukové tkáni, zejména v podkoží. Při nadměrné obezitě nebo poruchách metabolismu se zvyšuje jeho množství v krvi (Vokurka et al. 2000). Volné (kyslíkové) radikály – velmi reaktivní sloučeniny, které vznikají v organismu z kyslíku. Jejich nadměrný vznik a nedostatek obranných mechanismů vede k poškození organismu (oxidativní stres) (Vokurka et al. 2000). Zpětná vazba – vztah, kterým výsledek určitého procesu zpětně ovlivňuje svůj počátek. Negativní z. v. – znamená výsledné zeslabení celého procesu, pozitivní z. v. – zesílení (Vokurka et al. 2000).
63
9.7. Seznam použité literatury Anderson Kenneth N. – Anderson Lois E. – Glanze Walter D. (1994): Mosby’s Medical, Nursing, and Allied Helath Dictionary. St. Louis: Rand McNally. Baker Robin R. – Bellis Mark A. (1993): Human sperm competition – ejakulate manipulation by females, and a function for the female orgasm. Animal Behavior, roč. 46, s. 887 – 909. Beach, F. A. (1976). Sexual attractivity, proceptivity, and receptivity in female mammal. Hormones and Behavior, č 7, s. 105-138. Berga Sarah L. (2001): Systemic Benefits of Cyclic Ovarian Function. Journal of Society for Gynecologic Investigation, roč. 8, č. 1, s. 3 – 6. Berkley Karen J. (1997): Sex Differences in Pain. Behavioral and Brain Sciences, č. 20, s. 371 – 380. Brewis Alexandra – Meyer Mary (2004): Demographic Evidence that Human Ovulation is Undetectable (at Least in Pair-Bonds). Current Anthropology Bröder, Arndt – Hohmann Natalia (2003): Variations in risk taking behavior over the menstrual cycle. Evolution and Human Behavior, č. 24, s. 391 – 398. Butler H. (1974): Evolutionary Trends in Primate Sex Cycles in Reproductive Biology of the Primates. Basel: Nakladatelství S. Karger. Catchpole H. R. – Fulton J. R. (1943): The oestrus cycle in Tarsius. Observations on a captive pair. Journal of Mammalogy, roč. 24, s. 90 – 93. Cibulka David – Henzl Milan R. – Živný Jaroslav a kol. (2002): Základy gynekologické endokrinologie. Praha: Grada Publishing. Český statistický úřad (2004): Statistická ročenka České Republiky. Praha: Nakladatelství Scientia. DeBruine Lisa M. – Jones Benedict C. – Perret David I. (2005): Women‘s attractiveness judgements of self-resembling faces change across the menstrual cycle. Hormones and Behavior, č. 47, str. 379 – 383. Doty R. L. – Snyder P. J. – Huggins G. R. – Lowry L. D. (1981): Endocrine, cardiovascular and psychological correlates of olfactory sensitivity changes during the human menstrual cycle. Journal of Comparative Physiology and Psychology, č. 95, s. 45 – 60. Eaton Stanley B. – Strassmann Beverly I. – Nesse Randolph M. – Neel James V. – Ewald Paul W. – Williams George C. – Weder Alan B. – Lindenberg Staffan – Konner Melvin J. – Mysterud Iver – Cordain Loren (2002): Evolutionary health promotion. Preventive medicine, roč. 34, s. 109 – 118. Ferin, Michael – Jewelewicz, Raphael – Warren, Michelle (1997): Menstruační cyklus. Praha: Grada Publishing. 64
Fessler Daniel M. T. – Navarette David (2003): Domain – specific variation in disgust sensitivity across the menstrual cycle. Evolution and Human Behavior, č. 24, s. 406 – 417. Flaxman, S. M. – Sherman, P. W.(2000):Morning sickness: amechanism for protecting mother and embryo. Quarterly Review of Biology č. 75, s. 113–148. Folstad, I. – Karter, A. J.(1992): Parasites, bright males and the immunocompetence handicap. American Naturalist. č. 139, s. 603–622. Gangestad W. S. (1993): Sexual selection adn physical attractiveness. Nature, č. 4, s. 205 – 235. Garrey Matthew M. – Govan A. D. T. – Hodge Colin – Callander Robin (1978): Gynaecology Illustrated. Edinburgh: Churchill Livingstone. Geary David C (1998): The Evolution of Human Sex Differences. Washington D. C.: American Psychological Asociation. Grammer K. – Thornhill R. (1994): Human (Homo sapiens) facial attractiveness and sexual selection: The role of symmetry and averageness. Journal of Comparative Psychology, č. 108, s. 233 – 235. Greenspan Francis S. – Baxter John D. (2003): Základní a klinická endokrinologie. Jinočany: Nakladatelství H&H Vyšehradská. Grillo Calogero – La Mantia Ignazio – Triolo Carmela – Scollo Annalisa – La Boria Alessandro – Intelisano Giorgia – Caruso Salvatore (2001). Rhinomanometric and olfactometric variations throughout the menstrual cycle. Ann Otol Rhinol Laryngol, č. 110, s. 785 – 789. Hausmann Markus – Slabbekoorn Ditte – Van Goozen Stephanie H. M. – Cohen-Kettenis Peggy – Güntürkün Onur (2000): Sex Hormones Affect Spatial Abilities During the Menstrual Cycle. Behavioral Neuroscience, roč. 114, č. 6, s. 1245 – 1250. Havlíček Jan (2001): Homo olfactoricus aneb Chemická komunikace u člověka. Vesmír, č. 80, s. 632 – 635. Chavanne T. J. – Gallup Jr., G. G. (1997): Variation in risk taking behavior among female college students as a function of the menstrual cycle. Journal of Orthopaedic and Sports Physical Therapy, č. 10, s. 113 – 116. Jelínek Jan – Zicháček Vladimír (2000): Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Jones B. C. – Perret D. I. – Little A. C. – Boothroyd L. – Cornwell R. E. – Feinberg D. R. – Tiddeman B. P. – Whiten S. – Pitman R. M. – Hillier S. G. – Burt D. M. – Stirrat M. R. – Law Smith M. J. – Moore F. R. (2005): Menstrual cycle, pregnancy and oral contraceptive use alter attraction to apparent health faces. Proceedings of the Royal Society B, č. 272, s. 347 – 354. Laws Katherine (1992): Issues of blood: The politics of menstruation. London: THE MACMILLAN PRESS. 65
Malínský Jiří – Lichnovský Václav – Michalíková Zdeňka (2004): Přehled histologie člověka v obrazech, II. díl. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Marlowe Frank W. (2004): Is Human Ovulation Concealed? Evidence From Conception Beliefs in a Hunter-Gatherer Society. Archives of Sexual Behavior, roč. 33, č. 5, s. 427 – 432. McClintock Martha K. (1971): Menstrual synchronny and suppression. Nature, č. 229, s. 244 – 245. Neuman Stanislav Kostka (1932): Dějiny ženy I-IV. Praha: Melantrich. O´Grady Cathleen (2000): An Encyclopedia of Women and Religion. New York: Simon and Schuster. Pastor Zlatko – Hořčička L. (2000): Menstruace – mýty a realita. Gynekolog, č. 9, s. 198 – 201. Pawłowski Bogusław (1999): Loss of Oestrus and Concealed Ovulation in Human Evolution. Current Anthropology, roč. 40, č. 3, s. 257 – 275. Penton-Voak I. S. – Perrett D. I. – Castles D. I. – Kobayashi T. – Burt B. M. – Murray L. K. – Minamisawa R. (1999): Menstrual cycle alters face preference. Nature, roč. 399, č. 24, s. 471 – 472. Petralia Sandra M. – Gallup Gordon G. (2002): Effects of sexual assault scenario on handgrip strength across the menstrual cycle. Evolution and Human Behavior, č. 23, s. 3 – 10 Roberts Craig S. – Havlíček Jan – Flégr Jaroslav – Hrušková Martina – Little Anthony C. – Jones Benedict C. – Perrett David I. – Petrie Marion (2004): Female facial attractiveness increases during the fertile phase of the menstrual cycle. Proceeding of the Royal Society London B, Biology letters 271: s. 270 – 272. Rokyta Rychard (2000): Estrogeny, paměť, bolest a ochrana neuronů. Vesmír, roč. 79, č. 12, s. 670 – 675. Schott Heinz (1994): Kronika medicíny. Praha: Fortuna Print. Scott Eugene C. – Johnston Francis E. (1985): Science, Nutrition, Fat, and Policy: Tests of the Critical-Fat Hypothesis. Current Anthropology, roč. 26, č. 4, s. 463 – 473. Scott Eugenie C. – Johnston Francis E. (1985): Science, Nutrition, Fat, and Policy: Tests of the Critical-Fat Hypothesis. Current Anthropology, roč. 26, č. 4, s. 463 – 473. Sillén –Tullberg B. – Møler A. P. (1993): The relationship between concealed ovulation and mating systems in anthropoid primates: A philogenetic analysis. American Naturalist, č. 141, s. 1 – 25. Sládeček František (1986): Rozmnožování a vývoj živočichů. Praha: Academia. Small Meredith F. (1988): Female primate Behavior and Conception. Current Anthropology, roč. 29, č. 1, s. 81 – 100. 66
Stern Kathleen – McClintock Martha K. (1998): Regulation of ovulation by human pheromones. Nature, roč. 392, č. 12, s. 177 – 179. Strassmann Beverly I. (1981): Sexual Selection, Paternal Care and Concealed Ovulation in Humans. Ethology and Sociobiology, č. 2, s. 31 – 40. Strassmann Beverly I. (1996): The Evolution of Endometrial Cycles and Menstruation. Quarterly Review of Biology, roč. 71, č. 2, s. 181 – 221. Strassmann Beverly I. ( 1997): The Biology of Menstruation in Homo Sapiens: Total Lifetime Menses, Fecundity, and Nonsynchrony in a Natural – Feritlity Population. Current Anthropology, roč. 38, č. 1, s. 123 – 129. Strzałko Jan (1999): Comments: Loss of Oestrus and Concealed Ovulation in Human Evolution. Current Anthropology, roč. 40, č. 3, s. 268 – 269. Tommaselli Giovanni A. – Guida Maurizio – Palomba Stefano – Barbato Michele – Nappi Carmine (2000): Using Complete Breastfeeding and Lactational Amenorrhoea as Birth Spacing Methods. Contraception, č. 61, s. 253 – 257. Thornhill Randy – Gangestad Stewen W. (1999): Facial attractiveness. Trends in Cognitive Sciences, roč. 3, č. 12. Trojan Stanislav (1976): Biologie člověka v obrazech. Praha: Avicenum. Urdy J. R. – Morris N. M. (1968): Distribution of coitus in the menstrual cycle. Nature, č. 220, s. 593 – 596. Vančata Václav – Vančatová Marina (2002): Sexualita primátů. Brno: Nakladatelství a vydavatelství NAUMA. Vlasák Petr (1986): Ekologie savců. Praha: Academia. Vokurka Martin – Hugo Jan – Faziková Dagmar – Presl Jiří (2000): Praktický slovník medicíny. Praha: Nakladatelství Maxdorf. Wallis J. – Englander-Golden P. (1992): A comparative review of primate sexuality across the menstrual cycle. Menstrual health im women’s lives, s. 111 – 300. Chicago: University of Chicago press. Weller Aron (1998): Communication through body odour. Nature, roč. 392, č. 12, s. 126 – 127. Zuckerman S. (1933): Functional affinities of man, monkeys and apes. London: Nakladatelství Kegan Paul. www.gyn.cz
67
O autorce práce:
Vendula Buršíková se narodila 29. 10. 1982 v Opavě. Vystudovala šestileté anglicko – české gymnázium Hejčín v Olomouci. Ke studiu antropologie ji vedl zájem o biologii člověka, přesněji o vztah lidských aktivit k lidské anatomii a fyziologii. V současné době je studentkou třetího ročníku bakalářského studia v oboru Antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po složení bakalářské zkoušky chce pokračovat v magisterském studiu v oboru Fyzická antropologie na téže katedře. Téma týkající se menstruačního cyklu, které si pro svou práci vybrala, se těší velkému zájmu antropologů zejména v zahraničí.
68
Seznam příloh: Tab. 1 Dotazník Tab. 2 Fantomové obrázky sady 2 Tab. 3 Fantomové obrázky sady 3 Tab. 4 Obrázky sady 1 Tab. 5 Použité vyznačené body
69
Tab. 1 1 datum 2 datum prvního dne poslední menstruace 3 délka cyklu (dny) 4 kterého muže byste si vybrala jako bezpečný doprovod v noci sada 1 sada D sada M 5 momentální chuť k jídlu 6 vaše dnešní vůně 7 vaše vlasy jsou momentálně 8 v tomto okamžiku jste nalíčená 9 spodní prádlo které máte na sobě 1 kde byste ráda 0 strávila dnešní večer
nezvladatelná
zvýšená
normální
snížená
nechuť
intenzivní upravené obvyklým způsobem nenalíčená
decentní špatně upravené/neumyté decentně
žádná nevšedně upravené
elegantní
pohodlné
svůdné
ve společnosti
pouze s partnerem
sama
výrazně
11 kterého muže byste si vybrala jako partnera podílejícího se na výchově vašich dětí sada 1 sada D sada M 12. v posledních třech dnech pociťujete únava depresiv euforie pocit ní pocity chladnýc h rukou
nervozita bolesti hlavy
tlak v podbřišk u
tlak v prsou
náladovo st
13 kterého muže byste si vybrala jako náhodného sexuálního partnera sada 1 sada D sada M věk hormonální antikoncepce jednofázová menstruační cyklus pravidelný stálý partner prodělané gynekologické operace vedoucí k přerušení ovulace momentálně užívané léky pociťujete nějakým způsobem ovulaci
třífázová ano ano ano
Tab. 1 Dotazník 70
žádná ne ne ne
Tab. 2
Tab. 2: Fantomové obrázky sady 2 seřazené od hypermaskulinního (nahoře vlevo) po hypomaskulinní (dole vpravo). 71
Tab. 3
Tab. 3 Fantomové obrázky sady 3 seřazené od hypermaskulinního (nahoře vlevo) po hypomaskulinní (dole vpravo).
72
Tab. 4
Tab. 4 Obrázky sady 1seřazené od hypermaskulinního (nahoře vlevo) po hypomaskulinního (dole vpravo).
73
Tab. 5
Tab. 5: Použité vyznačené body: 1 – vnější koutek pravého oka, 2 – vnitřní koutek pravého oka, 3 – vnitřní koutek levého oka, 4 – vnější koutek levého oka, 5 – nejkrajnější bod pravého křídla nosního, 6 – nejkrajnější bod levého křídla nosního, 7 – pravý koutek úst, 8 – levý koutek úst, 9 – bod styku střední osy duhovky s horním víčkem, pravé oko, 10 – bod styku střední osy duhovky se spodním víčkem, pravé oko, 11 – bod styku střední osy duhovky s horním víčkem, levé oko, 12 – bod styku střední osy duhovky s spodním víčkem, levé oko, 13 – nejvyšší bod philtra pod přepážkou nosní, 14 – střed horního okraje horního rtu, 15 – střed horního okraje spodního rtu, 16 – střed dolního okraje spodního rtu, 17 – levý okraj brady na spodní hraně spodní čelisti , 18 – pravý okraj brady na spodní hraně spodní čelisti, 19 – spodní okraj úhlu dolní čelisti vpravo, 20 – spodní okraj úhlu dolní čelisti vlevo, 21 – střed brady na dolním okraji dolní čelisti, 22 – průsečík prodloužené spojnice bodů 1 a 2 s pravým okrajem obličeje , 23 – průsečík prodloužené spojnice bodů 3 a 4 s pravým okrajem obličeje, 24 – vnitřní konec pravého obočí, 25 – vnitřní konec levého obočí, 26 – nejvyšší bod horního okraje oblouku pravého obočí, 27 – nejvyšší bod horního okraje oblouku levého obočí, 28 – začátek vlasové linie nad čelem ve střední rovině
74