Manuál programů primární prevence Centrum prevence Sdružení Podané ruce, o. s

Manuál programů primární prevence Centrum prevence Sdružení Podané ruce, o. s.

Tento manuál slouží všem, kteří se chtějí seznámit blíže s realizací preventivních a intervenčních programů na základních, středních školách a v zařízeních institucionální výchovy.

Centrum prevence, Sdružení Podané ruce, o.s., Hapalova 22, 621 00 Brno T: 549 211 278, E: [email protected], www.podaneruce.cz

Obsah: 1. Obecné informace 1.1.

Objednávka preventivních programů

1.2.

Práva a závazky CP a odběratelů

2. Realizace programů 2.1.

Realizace ve školském zařízení

2.2.

Realizace v prostorách CP

3. Charakteristika jednotlivých programů 3.1.

Všeobecná primární prevence

3.2.

Selektivní primární prevence

3.3.

Skupinová Indikovaná prevence

3.4.

Individuální indikovaná prevence

4. Podávání stížností


1. Obecné informace 1.1. •

Objednávka preventivních programů Pro zařazení do harmonogramu realizace programů musí škola kontaktovat CP a to buď osobně, telefonicky nebo e-mailem.

•

Na základě prvního kontaktu dojde k předání základních informací o zakázce a předběžně domluví termíny, které vyhovují oběma stranám.

•

Poté je zaslána závazná objednávka s již pevným datem konání preventivních programů.

•

V případě Dlouhodobých preventivních programů je v této fázi vyplněna a podepsána smlouva mezi poskytovatelem služby a odběratelem.

1.2. •

Práva a závazky CP a odběratelů Odběratel má právo změnit termín PP, avšak musí o tom informovat Centrum prevence a to minimálně týden před konáním daného programu. Pokud nastanou mimořádné události (např. onemocnění velkého počtu žáků) může odběratel změnit datum konání den před dohodnutým datem.

•

Centrum prevence má právo změnit termín PP, ale informuje o tom odběratele minimálně týden před dohodnutým termínem. Ke změně termínu může dojít i 15 minut před konáním programu a to ve chvíli, kdy nastaly mimořádné okolnosti (nemoc lektora, nehoda, apod.).

•

Školské zařízení či zařízení institucionální výchovy se nezříká odpovědnosti za žáky po dobu konání preventivního programu a zavazuje se převzít výuku při předčasném skončení PP (pokud třída výrazně nespolupracuje, v případě různých krizových situací).

•

Odběratel je povinen zajistit vhodné prostředí a podmínky pro realizaci objednaného PP. Pokud tomu tak není, tak se lektor pokusí domluvit jiný vhodný prostor, nebo uzpůsobí program


možnostem třídy, či provede jiný typ programu (po domluvě s vyučujícím), anebo PP nevykoná a požádá o náhradní termín. •

Program je určený pouze pro jednu třídu s minimální účastí 75 % žáků a to v případě, že se jedná o programy zaměřené na vztahy. Pokud je účast nižší lze realizovat programy zaměřené na prevenci rizikového chování a to po domluvě s metodikem prevence. Tato varianta je možná rovněž pouze za předpokladu, že se domluví na pokračování, které bude navazovat na tento program, anebo se domluví

s pedagogem,

jakým

způsobem

proběhne

předání

informací těm žákům, kteří chyběli. •

Po skončení každého bloku programu lektoři informují třídního učitele, případně školního metodika prevence nebo vedení školy, o jeho průběhu. Je sepsána zpráva z programu.

2. Realizace preventivních programů Všichni pracovníci Centra pracují v souladu s Etickým kodexem, mají podepsané prohlášení o mlčenlivosti. Jsou připraveni jednat flexibilně, pohotově vyhodnotit situaci a přizpůsobit jí své jednání. 2.1. Realizace ve školském zařízení •

Lektor je povinen se dostavit do školského zařízení či zařízení institucionální výchovy vždy 15 minut předem.

•

Následně vyhledá metodika prevence či objednavatele programu.

•

Ujistí se, že nedošlo k žádným změnám a poté bude konzultovat s metodikem či třídním učitelem situaci ve třídě. Je vhodné znovu požádat o to, aby se programu účastnil třídní učitel, nebo jiný člen pedagogického sboru.

•

Poté se dostaví do třídy ve, které bude program probíhat.

•

Každý preventivní program je strukturován do následujících částí: o Úvod – představení organizace Sdružení Podané ruce, o. s., představení

lektora/ů,

představení

průběhu


programu,

informace o pravidlech a zásadách, oznámení tématu a uspořádání třídy (pokud tak není učiněno předem). o Navození tématu – žákům se představí téma programu o Aktivity vztahující se k tématu. o Evaluace na základě dotazníků (probíhá podle evaluačního záměru a potřeb centra či školy). o Závěr – s žáky i pedagogem proběhne ústní reflexe. Zhodnotí realizovaný program. o Ukončení – rozloučení, případné navození dalšího setkání. o Konzultace s třídním učitelem, či metodikem prevence o programu a situaci ve třídě. o Z každého programu lektor vypracovává Zprávu z programu, kterou si nechá podepsat od přítomného pedagoga. V případě nepřítomnosti učitele na programu zprávu nechá podepsat metodikem prevence. 2.2. Realizace v prostorách CP •

Pokud škola nemůže využít prostor v rámci svého zařízení je možné preventivní programy realizovat v prostorách CP.

•

V případě konání PP v prostorách CP zajistit doprovod žáků do zařízení a zpět a zajistit účast pedagoga (třídního učitele) po dobu konání programu.

•

V prostorách CP se mohou školy účastnit programu Divadla ve výchově.

•

Rovněž může být vytvořen program pro třídy v zážitkové zóně „Kudy? Tudy!“.

•

Realizace preventivních programů potom probíhá obdobně jako ve školských zařízeních.


3. Charakteristika jednotlivých programů 3.1. Všeobecná primární prevence •

Všeobecná prevence je realizována ve třídách, kde nedošlo ze strany pedagoga školy ke zjištění přítomnosti problému k danému tématu.

•

Pokud při programu lektor zjistí ve třídě přítomnost problému, jež je spojený s daným tématem, doporučuje při konzultaci pedagogovi naplánování dalších programů. Na zvážení pedagoga pak je, zda se program bude opakovat či nikoli. Pokud by došlo k opakování, přechází všeobecná prevence v realizaci prevence selektivní.

Charakteristika programů: •

Kouzelné pohádky ( 1 - 3. třídy): Cílem je mladším dětem na 1. stupni přiblížit danou problematiku formou pohádky. Průběh lekce: Po přečtení pohádky následuje diskuze, která zjišťuje, co dětem utkvělo v paměti a při které se lektor vrací k informacím, které mohou být pro dětí přínosné. V programu pak následují aktivity, jež podporují upevnění těchto poznatků. Reflexe. CP realizuje pohádky zaměřené na správnou hygienu, výživu, problematiku kouření a prevenci užívání alkoholu. Autorem pohádek je Dagmar Nováková z Institutu Filia.

•

Prevence kouření (3. třídy): Cílem je podat žákům, co nejvíce informací, které jim dávají možnost vytvořit si svůj vlastní názor a přístup. Zdůraznit „výhody a nevýhody“, které s sebou kouření tabákových

výrobků

nese.

Program

mapuje

zkušenosti

s tabákovými výrobky, sleduje školní klima a trávení volného času. Snaží se podpořit zdravé sebevědomí a sebedůvěru. Průběh lekce:

Začínáme puzzlem - prozrazuje téma lekce. Žáci se na

začátku zamýšlí, co to vlastně cigareta je, pomocí panáčků porovnávají výhody a nevýhody kouření. Upozorňujeme na


zdravotní rizika a jiné dopady kouření. Nakonec si žáci hrají na odborníky, kteří se snaží vymyslet hesla, které by kuřáky od kouření odradily. Pomocí scének nacvičují, jak odmítnout cigaretu. Reflexe.

•

Prevence užívání alkoholu (4. třídy): Cílem je podat žáků, co nejvíce informací, které mohou ovlivnit jejich postoje, změnit přístup žádoucím směrem a zvýšit obezřetnost jednotlivců k užívání alkoholu. Důležité je posilování sebedůvěry pro schopnost odmítat a vyvarovat se tak rizikovým situacím, s nimiž se mohou žáci v daném věku setkávat. Průběh lekce: Začátek lekce se zaměřuje na zmapování znalostí druhů alkoholu, následuje rozdělení podle množství obsaženého alkoholu. Popsání akutní detoxikace a alkoholismu. Žáci se pak ve skupinkách zamýšlí nad důvody pití, popisují jejich výhody a nevýhody (zdravotní, sociální, psychické). Program je zakončen scénkami, které si žáci vytváří na základě předložených obrázků a snaží se kolektivně vytvořit lepší konec. Reflexe.

•

Úvod do závislostí (5. třídy): Cílem je podat žákům základní informace a motivovat je ke zdravému životnímu stylu. Seznámit je s riziky a následky spojenými s užívání drog. Probíhá nácvik sociálních dovedností jako je odmítnutí drogy, pevnost názoru. Aktivitami podporujeme sebevědomí a sebejistotu. Sledujeme také sociální zázemí, třídní klima a způsob trávení volného času. Průběh lekce: Na začátku mapujeme informovanost a zkušenosti v oblasti drogové problematiky. Poté necháme žáky řadit jednotlivé drogy do skupin, kterým se pak věnujeme. V závěru se zaměřujeme na popsání konkrétních příkladů a jejich řešení a necháváme si čas na dotazy žáků. Reflexe.


•

Netolismus (5.třídy): Cílem je žákům podat základní informace k tématu, upozornit na rizika při nadměrném ulpívání na virtuálním světě, při sdílení přílišného množství osobních informací apod. Snaží se popsat hranici mezi zdravě stráveným volným časem a netolismem a motivovat k smysluplnějšímu trávení volného času, podporovat sebedůvěru a sebevědomí žáků. Průběh lekce: Program začíná brainstormingem na slovo netolismus. Po popsání tématu posíláme po třídě zástupný předmět – vytváření postavy, které může patřit, sociálního zázemí apod. Poté třída určí problém, se kterým se osoba potýká. Horké křeslo – pomocí zástupného předmětu zastoupí lektor „vytvořenou osobu“ a žáci mají možnost zjistit více informací pomocí otázek. Zhodnocení situace – jak na žáky postava působí (problém si neuvědomuje, nepřipouští). Dále se pracuje ve skupinkách, ve kterých žáci znázorňují důležité osoby – otec, matka, sourozenci, přítel/přítelkyně a snaží se dotyčnému pomoct. Na závěr situaci zhodnotíme a zrekapitulujeme kroky, které je třeba pro vyřešení udělat. Reflexe.

•

Kdo jsem já, jak mě vidí ostatní (6. třídy): Cílem je, aby žáci pomocí různých aktivit a metod více poznali své spolužáky a sami sebe. Získávají zpětnou vazbu od svých spolužáků, která slouží k vlastnímu uvědomění si sebe sama a pročistění atmosféry ve třídě. Program posiluje sebevědomé prosazení vlastního názoru a postoje. Průběh lekce: Na začátku programu je zařazena úvodní hra, kdy žák za dveřmi hledá pomocí otázek zaměřených na vlastnosti, koníčky, schopnosti spolužáka, na kterém se třída domluvila. Dále se žáci popisují 5 vlastnostmi, losují anonymní lístečky a hledají, komu patří. Poznávání podle vzhledu – ve skupinách dostanou žáci obrázky lidí a určují jejich sociální status, vlastnosti apod. Ruce – pracuje se ve dvojicích, každý má nakresleny dvě ruce, do jedné píše své vlastnosti, do druhé


vlastnosti svého partnera ve dvojici. Na závěr zpětná vazba, jak se vidím já, jak mě vidí ostatní, mezi žáky probíhá diskuze. Reflexe.

•

Vizuální programy (6., 7. třídy): Cílem je podat žákům základní informace a motivovat je ke zdravému životnímu stylu. Seznámit je s riziky spojenými s užívání drog. Mapujeme zkušenosti s drogami a informace, které žáci mají. Aktivitami podporujeme sebevědomí a sebejistotu. Sledujeme také sociální zázemí, třídní klima a způsob trávení volného času. Průběh lekce: Za začátku programu pustíme žákům vizuální program, během kterého se zastavujeme u důležitých momentů. Po přehrání programu se žáci snaží přijít na to, co se v příběhu stalo, co mělo být jinak apod. Dále se bavíme dál o drogách, jejich účincích a následcích užívání. Reflexe.

•

Jaká jsou má přání, co si pustím do života (7. třídy): Cílem je, aby si žáci uvědomili, co je pro ně důležité a jak je možné si svá přání splnit. Program posiluje sebedůvěru a sebevědomí žáků. Průběh lekce: Na začátku programu je zařazena imaginace, která navozuje atmosféru představ a přání. Program využívá aktivity, ve kterých žáci se svým přáním a jeho možností realizace pracují. Snažíme se, aby si žáci uvědomili, jak blízko mohou být a jaké existují překážky, které mohou naplnění cílů překazit. Na závěr si žáci vytvoří jako pracovníci cestovní agentury katalog splněných snů. Dále pracují se svými hodnotami, zamýšlí se, co je pro ně důležité více, co méně. Reflexe.

•

Vztahy ve třídě (ročníky dle zakázky): Žáci získávají nové informace, které se týkají správného přístupu ke spolužákům ve třídě i ostatním lidem.

Osvojují si žádoucí sociální dovednosti.

Program se snaží svými metodami žáky naučit vzájemné trpělivosti, tolerance a schopnosti spolupráce. Podporuje sebedůvěru a


sebevědomí žáků. Průběh lekce: Program se uvádí pohybovými aktivitami, které slouží k tomu, aby lektor rozpoznal schopnost spolupráce ve třídě (řada, molekuly, plachta). Dále pokračujeme aktivitami, které odkrývají vztahy a možné problémy ve třídě, ty se pak snažíme pochopit a se třídou o nich mluvit (duchové). Reflexe.

•

Šikana x Kyberšikana (ročníky dle zakázky): Cílem je podat žákům potřebné informace k tomu, aby si byli schopní utvořit správný přístup k problému. Důležité je také podpořit pozitivní vztahy v kolektivu a jejich sebevědomí a sebedůvěru. Cílem je upozornit na rizika a nebezpečí těchto jevů a předcházet jim. Průběh

lekce:

Brainstorming

šikana,

kyberšikana.

Poté

zařazujeme aktivity, pomocí kterých můžeme sledovat spolupráci a vztahy ve třídě. Dále pracujme s tím, jak bychom chtěli, aby se k nám ostatní chovali a jak naopak ne. Odkrývání vztahů ve třídě pomocí aktivity zvané „duchové“. U kyberšikany se zaměřujeme na internet, na profil a informace, které zveřejňujeme na internetu a povídáme si, jak se na internetu bezpečně chovat. U programů se věnujeme skutečným příběhům a následkům, které může šikana a kyberšikana přinášet. Reflexe. •

Jak může droga ovlivnit mé vysněné povolání (8. třídy): Žáci jsou ve věku, kdy se rozhodují, jakou si vybrat střední školu a jakou cestou se vydají. Cílem programu je podpořit jejich ambice, sebevědomí i sebedůvěru. Žáci obdrží nové informace, které mohou pozitivně ovlivnit jejich přístup a postoje. Zaměřuje se na rizikové jevy, které je mohou potkávat a na možnosti, jak se jim vyhnout. Zjišťujeme zkušenost s návykovými látkami nebo jinými nepříznivými situacemi, sociální zázemí, třídní klima a trávení volného času. Průběh lekce: Připomeneme žákům pohádku o Šípkové růžence, kde se zaměřujeme na její osud, o kterém rozhodly sudičky a povídáme si o tom, kdo nebo co může ovlivnit


náš život. Ve skupinkách žáci přemýšlí nad svými zájmy, dovednostmi a druhem spolupráce, který je jim blízký a přemýšlí, kam by mohli v povolání směřovat. Co všechno musí osoba udělat, aby nějaké povolání získala, jak může být jednoduché ho ztratit pomocí drog a jak mohou život negativně ovlivnit. Pro vizualizaci vytváříme scénky. Reflexe.

•

Svoboda x být v něčí moci (9. třídy): : Cílem je podat žákům základní informace k tématu, zaměřit se na rizikové jevy a jejich příčinu a společně vytvářet cesty, kterými se jim lze vyhnout. Podporujeme sebevědomí a sebedůvěru jedinců. Zjišťujeme zkušenost

s návykovými

látkami

nebo

jinými

nepříznivými

situacemi, mapujeme sociální zázemí, třídní klima a trávení volného času. Průběh lekce: Na začátku proběhne kolečko, ve kterém každý řekne, co pro něj znamená svoboda. Co všechno může naši svobodu ovlivnit. Následuje aktivita stíha a stín, kde se žáci snaží si svoji svobodu udržet. Dále pracujeme s rolemi podřízeného a nadřízeného – ve které roli se cítím lépe, hůř, jak to souvisí se svobodou. Poté zařazujeme aktivitu pohádka a realita. Nakonec ve skupinkách proběhne konference, kde každý předloží něco, co může člověku vzít svobodu a jak se s tím dá pracovat. Žáci vyhodnotí své hodnoty a postoje. Reflexe.

•

Poruchy přijmu potravy (ročníky dle zakázky): Cílem je podat žákům základní informace k tématu, a tím je vést ke zdravému životnímu stylu bez rizikového chování. Snažíme se v aktivitách posílit jejich sebedůvěru a sebevědomí. Dáváme žákům podněty k tomu, aby si uvědomili, jak nebezpečné pro člověka taková diagnóza je a jak fatální může mít následky. Průběh lekce: Vysvětlujeme pojmy anorexie a bulimie. Pracujeme s obrázky zobrazující osoby s mentální anorexií a bulimií, žáci vytváří příběhy,


zamýšlí se nad příčinami a řešením. Pokračujeme s aktivitou deštník,

která

podporuje

správné

sebehodnocení.

Program

zakončíme tím, že spolužáci na sobě hledají pozitiva a sdělují si je. Reflexe.

Doplňující programy: •

Záškoláctví, vandalismu

•

Hanin kufřík - holocaust

•

Stop rasismu a násilí

•

I děti mohou mít děti

•

Tak už dost - šikana

•

Sejdeme se za školou

•

Adéla ještě nevečeřela - ppp

•

Každý problém, má řešení – vztahy

3.2. Selektivní primární prevence (SPP) •

Programy SPP probíhají ve třídách, kde byl pedagogem již zjištěn nějaký problém

•

Jsou nejčastěji realizovány ve třech blocích, kdy každý z nich trvá obvykle tři vyučovací hodiny.

•

V prvním bloku se zaměřuje lektor na diagnostiku problému. Ve druhém bloku (realizuje se zpravidla jeden až tři programy) se dostává k metodám, které se problém snaží řešit nebo alespoň minimalizovat a ve třetím bloku dochází k pozvolnému uzavření.

•

Po uzavření bloků předkládá lektor třídnímu učiteli či jinému pedagogovi školy na základě zjištěných informací svá doporučení, popřípadě může navrhnout další pokračování programů.

•

Programy selektivní prevence jsou sestavovány s individuálním přístupem, vždy jsou „šity na míru“, dle zakázky.


Příklad realizované selektivní primární prevence: Šikana, špatné vztahy ve třídě 1. Blok – Seznámení s žáky, hra na prolomení ledů, brainstorming na téma šikana. Potom, co zjistíme informovanost a postoje žáků k problému, následují aktivity, které lektorovi pomohou odkrýt spolupráci, vztahy ve třídě, určit dominantnější a submisivnější jedince. Řada – žáci se řadí beze slov do řady, podle zadání (velikost, délka vlasů, datum narození). Molekuly – žáci tvoří molekuli pomocí zadků, nohou a rukou. Lektor zadává jejich množství, které se má dotýkat země - například – 6 zadků, 20 nohou a 3 ruky, skupina už se pak musí sama domluvit, lektor pak jen kontroluje výsledky. Následuje reflexe, při které se žáků ptáme, jestli ví, co mohla aktivita o třídě prozradit, co dělali dobře, co by mohli zlepšit a jak se v ní cítili. Po reflexi dostane každý list s duchy, v něm vykreslí dvě (mohou se shodovat např. 1. a 2.) nebo tři postavy: 1. Podle toho, kde se cítím být ve třídě, jaké je mé postavení, 2. Kde bych chtěl být, 3. Kde bych nechtěl být. Dáme žáků za úkol také popřemýšlet, proč zrovna tato postava, co pro ně vyjadřuje. Po dokončení se posadíme do kruhu a žáci ukazují jeden po druhém spolužákům své postavy, sdílí své pocity a přání. Pod vedením lektora pak probíhají interakce mezi žáky, většinou dochází k odkrytí problému před třídou. Končíme aktivitou „pochvala a kritika“ – každý napíše své jméno na lístek dá ho do kruhu, pak si každý jeden vylosuje a tomu komu patří má za úkol sdělit pochvalu a kritiku. Na konci proběhne závěrečné reflexe, kde se žáků ptáme, co by bylo dobré změnit a jak pokračovat dál. 2. Blok – Na začátku se vrátíme k minulé lekci, co se změnilo, jestli se stalo něco nového, co se posunulo. 1. aktivitou si lektor ověří komunikaci ve třídě a případné změny. Jmenuje se „Vor na Moři“ – třída si představí, že je na rozbořeném moři a jelikož jsou na voru,


který je z jedné strany děravý, hrozí jim utopení. Jejich úkolem je otočit vor na druhou stranu, bez toho aniž by se někdo dotkl hladiny moři. Následuje reflexe – kdo jak pracoval, co mohli udělat jinak. Dále utvoříme dvojice, ve které si žáci povídají na téma „jak chci, aby se ke mně ostatní chovali a jak ne“. Po rozhovorech se každý z dvojice zahraje na reportéra a ostatním sdělí, co se dozvěděl od svého partnera z dvojice. Po této reflexi, pokračujeme aktivitou „ostrov“ – kdy dostane třída balící papír a má za úkol představit si, že jsou všichni na opuštěném ostrově. Každý z nich přemýšlí, čím by tam mohl skupině pomoct a co by mohl přinést. Přemýšlí, jak by tam mohli bydlet a co by tam všechno měli. To pak nakreslí do svého ostrova na balící papír. Poslední aktivita bude pokračovat dál ve dvojici, stejné jako u reportérů. Každý z dvojice má za úkol do příště udělat něco hezkého pro svého spolužáka, něco mu vytvořit, darovat. 3. Blok – Opět se vracíme k předešlým lekcím, bavíme se o tom, co se změnilo, posunulo, jak se cítí, jestli cítí rozdíl, jestli mají nějaké přání. Vracíme se k poslední aktivitě z minula, každý v kruhu řekne, co pro jiného spolužáka udělal, jaký z toho měli oba pocit. Poté dochází řada na aktivity zaměřené na ověření si důvěry. Následuje závěrečná reflexe a zhodnocení intervencí.

Příklady dalších aktivit: V místnosti utvoříme překážky. Žáci se rozdělí do dvojic, jeden z hráčů bude mít oči zavázané šátkem. Každá dvojice má za úkol projít cestou. Ostatní dvojice je v určité vzdálenosti následují. Hráč, který vede „slepého“, má za úkol pomoci kamarádovi se dostat do cíle bez jakékoliv újmy, radí mu, co a kdy má dělat, kdy má čekat, zastavit se, něco překročit. Když projde celá skupina, hráči si role vymění. Poté přichází na řadu reflexe. Ptáme se žáků zdali vědí co bylo v této hře


důležité, co muselo vzniknout. Dále rozebíráme pocity žáků, jak se cítili v jednotlivých rolích. Kde se cítili lépe? Jestli důvěřovali svému průvodci? Po reflexi přecházíme k další hře, která si klade za cíl zjistit, jestli je důvěra vytvořena i ve vztahu k ostatním žákům ve třídě. Žáci vytvoří kruh (při velkém počtu žáků vytvořit dva). Skupina vytvoří těsný kruh. Hráči jsou obráceni čelem do kruhu a dotýkají se rameny. Všichni pokrčí paže ta, že dlaně směřují do středu kruhu. První odvážlivec si stoupne do středu kruhu, zaujme stoj spojný, zpevní celé tělo, připaží nebo zkříží paže na prsou. Poté se zeptá skupiny, zdali je připravena. Poté co řekne skupina ano, tak člověk uprostřed řekne „pozor, padám“. Nechá zpevněné tělo padnou do rukou spoluhráčů, kteří ho jemně dlaněmi posunují po obvodu kruhu. Nikdo nesmí nechat svého kolegu spadnout. Vznikají-li při posunu hráče problémy, je možné zmenšit kruh. Každý ze skupiny by si měl zkusit stát ve středu a svěřit se do rukou ostatních. Reflexe. Ptáme se všech jak se cítili v jednotlivých rolích, jestli bylo pro ně bylo těžké se svěřit do rukou třídy. Jestli se změnila důvěra vůči ostatním?

3.3. Skupinová indikovaná prevence •

Programy indikované prevence jsou realizovány ve výchovných nebo diagnostických zařízeních

•

Skupina, se kterou lektor pracuje, je otevřená a věkově heterogenní

•

Nejčastěji se věnujeme tématu drogy, šikana, kyberšikana, sex a poruchy přijmu potravy

•

Všechny

programy

vychází

z programů

všeobecné

primární

prevence a dále se upravují a rozšiřují podle aktuální potřeby skupiny •

Programy probíhají zpravidla 1x za 14 dnů


3.4. Individuální indikovaná prevence Indikovaná prevence za zaměřuje na cílenou a strukturovanou práci s dětmi, rodiči a pedagogy. Práce probíhá formou individuálních (případně rodinných) konzultací. S problémy jedinců se pracuje v širším sociálním kontextu. Důležitá je spolupráce s rodiči a se školou. Spolupracuje se i s dalšími zařízeními poskytující doplňkové nebo následné služby. Např.: PPP, NZDM, volnočasová centra, psychologové, psychiatři apod. Program je určený dětem ve věku od 6 do 18 let. Poradenství je určeno také pro rodiče a pedagogy žáků a studentů, kteří vykazují známky nebo jsou ohroženy rizikovým chováním. Služba se zaměřuje na rizikové chování dětí a problematické vztahy s vrstevníky nebo ve třídě: •

užívání návykových látek

•

záškoláctví

•

trestnou činnost

•

šikanu apod.

Poradenství probíhá na základě telefonické objednání. Intervence jsou realizovány

jednorázově

nebo

ve

formě

krátkodobé

spolupráce.

Dlouhodobější případy (případně jinak tematicky zaměřené problémy) jsou směřovány na jiná vhodnější zařízení – např. DPS Elysium, PPP. Na nultém (úvodním) setkání analyzují pracovníci centra situaci klienta. Na základě úvodního zhodnocení navrhnou možnosti a průběh spolupráce s naším centrem. V průběhu vstupní konzultace jsou domluveny cíle spolupráce a je uzavřený individuální plán práce. Poradenství pro pedagogy je zaměřeno na řešení problémů, které souvisí se školním prostředím – týká se třídních kolektivů nebo jednotlivých žáků. Třídám s rizikovými skupinami dětí jsou nabídnuty programy selektivní primární prevence.


Charakteristika ostatních poskytovaných služeb: Individuální konzultace – probíhá formou ambulantní, klientovi je poskytnuto poradenství týkající se rizikového chování. Konzultace může probíhat jednorázově nebo opakovaně. Rodinná konzultace – poskytování poradenství a informací rodičům a rodinným příslušníkům směřující ku prospěchu klienta. Telefonická konzultace – poskytování poradenství týkající se rizikového chování a užívání návykových látek formou telefonu, probíhá jednorázově, není ale vyloučeno opakované využití služby, služba je určena pro rodiče a klienty Emailová konzultace – poskytování poradenství týkající se rizikového chování a užívání návykových látek formou emailu, probíhá jednorázově, není ale vyloučeno opakované využití služby, služba je určena rodičům a klientům. Situační intervence – Akutní poradenství v krizové situaci klienta nebo rodinných příslušníků, probíhá formou rozhovoru. Dále je možné odeslat klienta na kompetentní pracoviště. Skupinová práce – je určena dětem ze středisek výchovné péče, z diagnostických a výchovných ústavů. CP s nimi pracuje soustavně a dlouhodobě. Zaměřuje se především na prevenci drogové závislosti. Nelze

v těchto

případech

již

hovořit

o

prevenci

drogového

experimentování, ale spíše zamezit rozvoji závislosti. Poskytování informací prostřednictvím telefonu, emailu, osobně – informace týkající se rizikového chování (klient, rodič, pedagog atd.). Popřípadě odkázání na kompetentní službu.


Příklad

realizovaní

indikované

prevence

zaměřené

na

experimentování s konopnými drogami: 0. Sezení- první kontakt, mapování klientovi situace a očekávání, představení naší nabídky, dohoda na cílech a setkáváních – individuální plán práce. 1. Sezení- zmapovat a navázat na klientovi informace o THC, THC a mozek, psychické a zdravotní důsledky, možné potencionální riziko, pozitivní a negativní účinky, domácí úkol- sebemonitoring. 2. Sezení- moje evidence užívání konopí (i finance), trestní záležitosti spojené s konopím, pro a proti, zvažování co získám, co ztratím, rizikové činnosti, vysoce rizikové situace a co s tím

a jejich

způsoby zvládnutí. 3. Sezení- zhodnocení, splnění cíle, odkazy na další léčbu, užívání konopí s nízkým rizikem, v jakých situacích neužívat vůbec, desatero, jasné doporučení. Zajímavé informace o THC a trendy. Během intervence se používají svépomocné materiály, letáky, prezentace.

4. Podávání stížností Každý zájemce o službu i klient má právo podat si stížnost na realizaci programů PP. Podání stížnosti nezadává pracovníkům programů PP a jiných osob příčinu k jakékoli formě diskriminace stěžovatele. Stížnosti slouží k vytváření opatření pro zvyšování odborné i etické úrovně. Stěžovat si může: •

Klient (jak jednotlivec, tak skupina). Klient si může stěžovat jak přes zájemce o službu, tak i přímo. S těmito pravidly je klient seznámen.

•

Zájemce o službu (ředitel, školní metodik prevence, výchovný poradce, třídní učitel, další osoby zapojené do programů PP).


Manuál programů primární prevence Centrum prevence Sdružení Podané ruce, o. s

Recommend Documents