MANAGEMENT ORGANIZACE. Plná verze metodiky

Evropská unie Evropský sociální fond Operační program Zaměstnanost

Centrální systém hlášení nežádoucích událostí Metodika Nežádoucí událost ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE Plná verze metodiky

Autor / Autoři:

Recenzenti: Verze: Plánovaná revize:

Hlavní autor:

doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.

Spoluautoři:

Ing. Veronika Štrombachová Mgr. Petra Búřilová, BBA

Martin Henych Bc. Marcela Valentová 06/2016 10/2017 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2 http://www.uzis.cz/

1


Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 3 Definice nežádoucí události (NU) – ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE ......................................... 5 Epidemiologie .......................................................................................................................................... 5 Všeobecná preventivní opatření ............................................................................................................. 8 Úloha top managementu .................................................................................................................... 8 Vytíženost pracovníků ....................................................................................................................... 10 Dostupnost adekvátních služeb a lůžek ............................................................................................ 10 Dostupnost kompetentních pracovníků ............................................................................................ 11 Organizace týmů................................................................................................................................ 11 Přiměřenost předpisů ........................................................................................................................ 11 Sledované parametry v centrálním systému hlášení NU – ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE.... 12 Základní informace ............................................................................................................................ 12 Pracoviště zjištění .............................................................................................................................. 13 Pracoviště události (vyplnit pouze, pokud se liší od pracoviště zjištění)........................................... 14 Analýza nežádoucí události ............................................................................................................... 14 Pacient ............................................................................................................................................... 15 Druh poškození .............................................................................................................................. 15 Úroveň poškození .......................................................................................................................... 16 Nejvyšší výkon ............................................................................................................................... 17 Soběstačnost pacienta .................................................................................................................. 17 Spolupráce pacienta ...................................................................................................................... 18 Psychický stav ................................................................................................................................ 18 Nutriční stav dle BMI ..................................................................................................................... 19 Předchozí postižení, komplikace zdravotního stavu ..................................................................... 19 Hospitalizace – jako následek NU...................................................................................................... 20 Preventabilita .................................................................................................................................... 21 POJMY A ZKRATKY ................................................................................................................................. 23 Pojmy ................................................................................................................................................. 23 Zkratky ............................................................................................................................................... 23 Seznam obrázků .................................................................................................................................... 25 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 26

2


Úvod Metodická doporučení jsou určena pro PZS k evidenci NU v souvislosti se zdroji/management organizace v rámci lokálního systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) tak, aby bylo hlášení na lokální úrovni jednotné a bylo možno na centrální úroveň předávat data agregovaná1, která budou srovnatelná mezi jednotlivými PZS. Do centrálního systému hlášení nežádoucích událostí se budou předávat agregovaná data. Cílem metodického pokynu tedy je sjednotit proces sběru dat za účelem jejich objektivizace. V dnešní době se nejvíce potýkáme s problémem nedostatku zdravotnického personálu jak nelékařských, tak lékařských profesí. Nedostatek zdravotnických pracovníků, zejména všeobecných sester a porodních asistentek je uváděn jako narůstající problém celosvětově a taktéž v celé Evropě v posledních několika desetiletích.2 Chybějící počty pracovníků obecně anebo absence odborníků v konkrétní oblasti a specializaci s přesně specifikovanými kompetencemi, jsou příčinami problémů spojených s řízením a fungováním zdravotnického zařízení. Odborové organizace a profesní asociace sester v zahraničí označují právě nedostatek zaměstnanců za nejzávažnější problém, kterému čelí sestry na svých pracovištích3 a s tím souvisí zvyšující se požadavky na jejich práci, stres a obavy z nežádoucích událostí a ovlivnění kvality péče. Nejčastějšími důvody nedostatku zdravotnických pracovníků jsou nedostatečné platové ohodnocení, vysoká psychická i fyzická zátěž a změny ve vzdělávání zdravotnických profesionálů (zejména všeobecných sester a jiných nelékařských profesí). V důsledku nedostatku personálu dochází k uzavírání některých oddělení v nemocnicích, což má mimo ovlivnění dostupnosti péče pro pacienty také dopady na hospodaření nemocnic a příjmy od pojišťoven, ale i jiných plátců péče. Přesto se většinou daří zamezit přímému dopadu nedostatku zdravotnického personálu na pacienty, nicméně často za cenu enormního vypětí jednotlivých pracovníků poskytujících péči, řady přesčasových hodin a přepracování zdravotnických pracovníků. Jedním z dalších závažných problémů je fluktuace zdravotnických pracovníků (častý odchod pracovníků ve zdravotnictví např. do zahraničí, jiného resortu), což je často opět ovlivněno jednak tím, že jim jsou nabízeny mnohem lepší pracovní podmínky, vyšší platové ohodnocení a často propracovanější vzdělávací systém zejména v postgraduálním studiu, který je reflektován v rámci odměňování pracovníků. Přesto, že se za posledních 10 let počet sester se vzděláním bakalářského nebo magisterského stupně výrazně zvýšil, nedošlo ke změnám profesionálních kompetencí v praxi

1

Předávání agregovaných dat je dočasnou strategií pro udržení funkčnosti systému hlášení nežádoucích událostí na centrální úrovni. 2 Hasselhorn, H., M., et al. Contribution of job strain to nurses’ consideration of leaving the profession – results from the longitudinal European Nurses’ Early Exit Study. Scandinavian Journal of Work, Environment & Health. 2008; 6: 75–82. 3 Clark, P., F., Clark, D., A. Challenges facing nurses’ associations and unions: a global perspective. Int Labour Rev. 2003; 142: 29–47.

3


a konkrétní kompetence se neliší podle stupně vzdělávání.4 Názorů, jak danou situaci řešit a zlepšit, je mnoho a nejsou zaměřeny pouze na počty nelékařských zdravotnických pracovníků, ale i na lékaře. Aktuálně je to jedno z nejvíce diskutovaných témat, ale vzhledem k mnoha faktorům, které se na daném problému podílejí, je nejednoduché situaci řešit jednoduchou strategií, ale je nezbytné systémové řešení. Získat přesné informace o tom, jaký počet zdravotnického personálu ve skutečnosti chybí ve zdravotnických zařízeních a u jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb, není jednoduché, protože vyhláška č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb stanovuje právě pouze minimální počty odborníků, které musí každé zařízení mít. Nelze proto zjistit optimální stav, který vyžaduje a akceptuje jako dostatečný management daného zařízení. Je obecným faktem, že statistické údaje k vyhodnocení poklesu počtu zdravotnického personálu obecně chybí, protože také údaje poskytované mezinárodním institucím zahrnují pouze sestry aktuálně pracující, uvádí,5 že počet sester na obyvatele vykazuje sestupnou tendenci s výrazným zlomem okolo roku 2001. Před rokem 2001 byl poměr počtu sester na obyvatele na Slovensku v souladu s průměrem EU a obdobná byla situace i v České republice. Po roce 2001 poměr sester na obyvatele klesl pod průměr EU. Zmíněné změny jsou úzce spjaty s migrací sester do zahraničí, stejně jako s restrukturalizací zdravotnických zařízení.6 Dalším faktorem jsou legislativní změny a změny ve vzdělávání sester, které bylo postupně přesunuto na vyšší úroveň – na vyšší zdravotnické školy a univerzity.7 Nežádoucí událost Zdroje / management organizace nezahrnuje pouze oblast lidských zdrojů, ale nedostatek profesionálů je velmi často příčinou dané kategorie NU.

4

Gurková, E., Čáp, J., Žiaková, K., Durišková, M. Job satisfaction and emotional subjective well-being among Slovak nurses. International Nursing Review. 2012; 59: 94–100. 5 Szalay, T., et al. Slovakia: health system review. Health Systems in Transition. 2011; 13: 1–200. 6 Szalay, T., et al. Slovakia: health system review. Health Systems in Transition. 2011; 13: 1–200. 7 Tóthová, V., Sedláková, G. Nursing education in Czech Republic. Nursing Education Today. 2008; 28: 33–38.

4


Definice nežádoucí události (NU) – ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE Management organizace zahrnuje zejména nastavení celého systému řízení, hodnot a pravidel organizace, nastavení organizační struktury, řízení zdrojů, procesů a výkonnosti. Je to oblast průřezová, používají se v ní metody strategického řízení, metody z oblasti kvality a řízení efektivnosti a další. NU v managementu zahrnují pochybení v předávání dat, nesdílení informací apod., které ve svém důsledku vedou ke vzniku nežádoucí události.

Epidemiologie Odhady ze Spojených států amerických (z Bureau of Labor Statistics) již v roce 2001 naznačovaly, že ve Spojených státech se očekává, že bude zapotřebí více než 1 milion nových zdravotních sester do roku 2010. V rámci těchto předpokladů počtu chybějících sester je zmiňován nárůst na 30% nedostatek do roku 2020.8 Jiná studie uvádí obdobně, že do roku 2020 je v USA předpoklad nedostatku ošetřovatelské pracovní síly odhadován jako až o 20% nižší počet sester, než by bylo potřeba.9 Práce publikovaná v roce 2004 z Austrálie uváděla, že každý rok bude zapotřebí 13 500 nových registrovaných zdravotních sester v průběhu 10 let (v letech 2006 - 2016), s cílem uspokojit poptávku po ošetřovatelských službách.10 V Kanadě byl predikován nedostatek cca 113 000 zdravotních sester do roku 2016.11 Všechny studie uváděly jako nejvýznamnější faktor pracovní spokojenost sester (job satisfaction) pro rozhodnutí setrvat v profesi všeobecné sestry. Již před více než deseti lety bylo uvedeno, že existuje nedostatek registrovaných zdravotních sester v Evropě, a že není jasné, jak budou naplněny požadavky na zvyšující se potřebu ošetřujícího personálu.12 V České republice pracovalo ve zdravotnictví koncem roku 2013 celkem 250 233 pracovníků (přepočtený počet) - tj. evidenční počet zaměstnanců, počet zaměstnavatelů a smluvních pracovníků. Podíl smluvních pracovníků se v celkovém počtu pracovníků ve zdravotnictví zvýšil z 2,8 % v roce 2012 na 3,2 % v roce 2013. Ženy dlouhodobě představují 4/5 všech osob pracujících ve zdravotnictví. Pracovníci ve zdravotnických zařízeních ostatních centrálních orgánů (pracovníci rezortu obrany, vnitra a spravedlnosti) se stejně jako v roce 2012 podíleli na celkovém počtu pracovníků ve

8

Van Eyck, K. Women and international migration in the health sector: final report of Public Services International’s Participatory Action Research 2003. Ferney-Voltaire (France). Public Services International; 2004. [online], [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: http://www.world-psi.org/Content/ContentGroups/English7/Publications1/Final_Report_Migration.pdf 9 Reineck, C., Furino, A. Nursing career fulfillment: statistics and statements from registered nurses. Nursing Economics. 2005; 23: 25–30. 10 Hogan, W., P. Investing in Australia s Aged Care: Report of the Review of Pricing Arrangements in Residential Aged Care. Department of Health and Ageing. Canberra, 2004. ISBN 0-642-82463-0. 11 Spurgeon, D. Canada faces nurse shortage. British Medical Journal. 2000; 320: 1030. 12 Buchan, J., Calman, L. The global shortage of registered nurses: an overview of issues and actions. International Council of Nurses. Geneva, 2004. ISBN: 92-95040-57-0.

5


zdravotnictví 1,9 %, tj. 4 652 pracovníky (přepočtený počet).13 Vzhledem k faktu, že nelékařský zdravotnický personál představuje majoritní část populace odborných zdravotnických pracovníků, bude další text věnován zejména jim. Při hodnocení situace v tuzemsku je v odborných zdrojích uvedeno, že v květnu 2012 bylo evidováno 108 212 registrovaných sester v České republice a na Slovensku 46 905. Poměr registrovaných sester a porodních asistentek na obyvatele činil 831,8 : 100 000 v České republice a 656,5 : 100 000 ve Slovenské republice.14 Dle dostupných informací o počtu sester na 1000 obyvatel z roku 2013 je v České republice poměr sester 8 : 1000 obyvatel, zatímco na Slovensku je to 5,8 : 1000 obyvatel (OECD, 2016a), což by mohlo znamenat, že situace v ČR je pozitivnější, než na Slovensku, ale realita je významně ovlivněna počty absolventů. Zatímco na Slovensku je uváděn počet absolventů ošetřovatelství 63,1 : 100 000 obyvatel, v České republice je poměr absolventů ošetřovatelství 14,9 : 100 000 obyvatel (OECD, 2016b). Patrný pokles absolventů ošetřovatelství je výsledkem dvou činitelů. Za prvé je to již zmiňované nízké finanční ohodnocení (plat/mzda) vzhledem k náročnosti práce, který vede k nízkému zájmu o ošetřovatelské povolání. Druhý důvod souvisí se vstupem ČR do EU, a tím došlo ke sladění vzdělávacích systémů v ošetřovatelství v České a Slovenské republice v souladu s kritérií EU a došlo tak k výraznému poklesu registrovaných sester v důsledku snah o zajištění kompatibility vzdělávání. Namísto středního odborného vzdělávání je vzdělávání realizováno na vysokých školách (na bakalářské, nebo magisterské úrovni), což odpovídá technologickému rozvoji ve zdravotnictví a zvyšujícím se nárokům na ošetřovatelské intervence,15,16 ale již není dostatečně řešena otázka pomocného ošetřovatelského personálu. Pracovníci nelékařských zdravotnických povolání jsou podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozděleni na zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti (ZPBD), zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti (ZPSZ), zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením (ZPOD) a jiné odborné pracovníky (JOP). Z celkového počtu 113 329 fyzických osob ZPBD muselo pracovat pod odborným dohledem nebo přímým vedením 4,8 % osob. Z 12 176 fyzických osob kategorie ZPSZ pracovalo pod odborným dohledem nebo přímým vedením 7,7 %. Tito pracovníci musí až do splnění všech podmínek

13

Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. [online], [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013 14 Gurková, E., Čáp, J., Žiaková, K., Durišková, M. Job satisfaction and emotional subjective well-being among Slovak nurses. International Nursing Review. 2012; 59: 94–100. 15 Hayes, B., Bonner, A., Pryor, J. Factors contributing to nurse job satisfaction in the acute hospital setting: a review of recent literature. Journal of Nursing Management. 2010; 18: 804–814. 16 Szalay, T., et al. Slovakia: health system review. Health Systems in Transition. 2011; 13: 1–200.

6


uvedených v citovaném zákoně pracovat po stanovenou dobu pod odborným dohledem nebo přímým vedením.17 K 31. 12. 2013 působilo ve zdravotnictví ČR celkem 8 037 smluvních pracovníků (přepočtený počet). Ve srovnání s rokem 2013 se počet smluvních pracovníků zvýšil o 13,5 %. Smluvní pracovníci pracují v daném zdravotnickém zařízení a nepatří do evidenčního počtu zaměstnanců a počtu zaměstnavatelů. Jsou to pracovníci, kteří pracují na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, pracovníci dočasně přidělení k výkonu práce do jiné organizace - stáže, pracovníci pracující na smlouvy dle občanského nebo obchodního zákoníku a jako spolupracující rodinní příslušníci.18 V roce 2013 se počet pracovníků nepatrně zvýšil o 0,2 %. Při srovnání počtu pracovníků podle zřizovatelů nejvyšší přírůstek vykázala zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem je jiná právnická osoba (necelých 5 %). Naopak ke snížení počtu pracovníků došlo ve zdravotnických zařízeních, v nichž je zřizovatelem církev (o 9 %). Mezi zdravotnická zařízení, u nichž je zřizovatelem jiná právnická osoba, jsou zahrnuté i obchodní společnosti se 100 % podílem veřejného (krajského nebo obecního) majetku. U struktury pracovníků podle jednotlivých zřizovatelů nedochází v posledních letech k výrazným změnám.“19 Koncem roku 2013 pracovalo ve státních zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví a ostatní centrální orgány, přes 1/4 všech pracovníků ve zdravotnictví, v nestátních zdravotnických zařízeních (zřizovatel kraj, obec a město, fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba) necelé 3/4 všech pracovníků ve zdravotnictví. V rámci nestátních zdravotnických zařízení představovali pracovníci privátních zařízení 4/5 (zřizovatel fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba).20 V lůžkových zdravotnických zařízeních včetně lázní v roce 2013 pracovalo 59 % z celkového počtu pracovníků ve zdravotnictví, tj. 148 471 pracovníků (přepočtený počet), v samostatných zařízeních ambulantní péče 28 %, tj. 69 335 pracovníků (přepočtený počet). Z celkového počtu pracovníků v lůžkových zařízeních pracovalo 83 % v nemocnicích a 6 % v lázeňských zařízeních.“21 Z celkového počtu 47 459 lékařů a zubních lékařů působilo 52 % v samostatných ambulantních zařízeních a 45 % v lůžkových zdravotnických zařízeních včetně lázní. Relace počtu všeobecných sester a porodních asistentek na 1 lékaře (vč. zubního lékaře) v roce 2013 činila 1,75. Na 10 000

17

Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013 18 Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013 19 Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013 20 Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013 21 Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013

[online], [cit. 2016-05-19]. [online], [cit. 2016-05-19]. [online], [cit. 2016-05-19]. [online], [cit. 2016-05-19]. [online], [cit. 2016-05-19].

7


obyvatel České republiky připadlo 38,1 lékařů, 7,0 zubních lékařů a 79,1 všeobecných sester a porodních asistentek.22 Odborní zaměstnanci krajských hygienických stanic a Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou vykazováni jako úředníci státní správy. Jejich celkový počet v roce 2013 činil 1 987,98 pracovníků (přepočtený počet).23 Jak již bylo uvedeno v úvodu metodiky, jedny z nejčastějších příčin nežádoucích událostí týkajících se zdrojů a managementu souvisí právě s nedostatkem lidských zdrojů. V centrálním systému hlášení nežádoucích událostí bylo za období od začátku roku 2009 až do června 2015 nahlášeno celkem 93 601 incidentů, z toho 449 (0,48 %) incidentů se týkalo zdrojů a managementu organizace.

Všeobecná preventivní opatření Jedním z nejzákladnějších a hlavních kroků je strategické řízení zdravotnického zařízení. Zdravotnická zařízení se vyznačují značnou nestabilitou a turbulencí a vstupují do stále náročnějšího prostředí. V současném náročném a superkonkurenčním prostředí nemohou uspět ta zdravotnická zařízení, která nemají kvalifikovaně formulovanou strategii a dobře fungující systém strategického řízení.

Úloha top managementu - formulovat strategii a důsledně jí zaimplementovat pomocí dobře fungujícího systému strategického řízení;24 - definovat strategické cíle – s využitím metody SMART - Specific – konkrétní – specifické, konkrétní cíle; - Measurable – měřitelný – měřitelné cíle; - Achievable/Acceptable – dosažitelné/přijatelné - cíle akceptovatelné i ze strany těch, kdo je budou plnit; - Realistic/Relevant – realistické/relevantní - cíle reálné a dosažitelné; - Timed – v čase – cíle určené v čase, které musí pokrýt celý časový horizont plánované strategie.25 - stanovit dlouhodobý plán rozvoje zdravotnického zařízení, který definuje cesty k dosažení určených strategických cílů s vazbou na disponibilní zdroje a přizpůsobovat je měnícímu se okolí (zejména zákazníkům a očekávání zainteresovaných stran); 22

Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. [online], [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013 23 Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. [online], [cit. 2016-05-19]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013 24 Kohn, L., Corrigan, J., Donaldson, M. To err is human: Building a Safer Health System. Committee on Quality of Health Care in America, Institute of Medicine. National Academies Press, 2000, 287 s. ISBN 978-0-309-06837-6. 25 Keřkovský, M., Vykypěl, O. Strategické řízení: teorie pro praxi. Praha: C.H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9453-8, 10 s. ISBN 80-717-9453-8, 10 s.

8


- zvolit vhodný přístup ke strategii; - zvolit vhodný druh strategie; - definovat misi, vizi a strategické operace organizace; - zvládnout principy strategického myšlení – plně si je osvojit; - metody řízení založit na principu celosvětového systémového přístupu; - využívat metodiky pro implementaci strategie - EFQM – Excellence Model26, BSC model27, Benchmarking;28,29 - vhodně zvolit model strategického řízení vycházející z podmínek českého zdravotnictví; - provést strategickou analýzu jak externího prostředí – analýza SLEPT (PEST)30, tak interního prostředí v organizaci – SWOT analýza;31,32 - provést strategické plánování - plánování činností a procesů, jak bude strategických cílů dosahováno; - provést hodnocení strategie.33,34

Obrázek 1: Systémová skupina lidských zdrojů – plánování lidských zdrojů a model analýzy mezer a nedostatků35

26

EFQM Excellence Model - model vyvinutý nadací EFQM (European Foundation for Quality Management) jako rámec pro uplatňování metod řízení jakosti v organizaci. 27 BSC model – Balanced Scorecard Model - uplatňuje převedení strategických vizí a záměrů do denních činností vedoucích ke zvýšení konkurenceschopnosti. 28 Exner, L., Raiter, T., Stejskalová, D. Strategický marketing zdravotnických zařízení. Praha: Professional Publishing, 2005. ISBN 80-56419-73-8. 29 Fotr, J., Vacík, E., Souček, I., Špaček, M., Hájek, S. Tvorba strategie a strategického plánování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3985-4. 30 SLEPT = PEST - prostředek pro analýzu změn okolí, analyzované oblasti: Politické a legislativní, Ekonomické, Sociální a kulturní, Technologické 31 SWOT analýza – identifikace silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). 32 Souček, Z., Burian, J. Strategické řízení zdravotnických zařízení. Praha: Professional Publishing, 2006, 196 s. ISBN 80-8694618-5 33 Gladkij, I. a kol. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, a.s. 2003. ISBN 80-7226-996-8. 34 Hammel, G., Breen, B. The Future of Management. Boston: Harvard Business Press, 2007. ISBN 978-80-7261-188-1. 35 Strategic human resource planning. Wikipedia, the free encyclopedia. [online], [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Strategic_human_resource_planning.

9


Významné postupy podpory vhodných strategií a plánů rozvoje zdravotnického zařízení musí zahrnovat také intervence zaměřené na pracovníky. Níže jsou uvedeny vybrané postupy, které by mohly být využity jako preventivní postupy pro vznik NU.

Vytíženost pracovníků - pravidelně evaluovat spokojenost a potřeby pracovníků a názory na možnost podpory v oblasti fyzické i psychosociální; - pravidelně hodnotit ošetřovatelskou a pracovní zátěž, též administrativní zátěž v obecné rovině; - evaluovat příčiny fluktuace na pracovištích (dotazníkové průzkumy), interview, retrospektivní analýzu personální agendy; - stanovit rizikové faktory a postupy jejich řešení – neplánovaná absence pracovníka na směně apod.36

Dostupnost adekvátních služeb a lůžek - ve strategických dokumentech akceptovat aktuální legislativní předpisy a normy (řídit se zákonem č. 307/2012 Sb. Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb)37; - hospitalizovat pacienty pouze po nezbytně nutnou dobu – zamezit umělému navyšování hospitalizačních dnů; - podporovat kontinuitu péče (zajištění následné a dlouhodobé péče); 36

Hasselhorn, H., M., et al. Contribution of job strain to nurse s’ consideration of leaving the profession – results from the longitudinal European Nurses’ Early Exit Study. Scandinavian Journal of Work, Environment & Health. 2008; 6: 75–82. 37 Zákon č. 307/2012 Sb. Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Zákony pro lidi. [online], [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-307.

10


- identifikovat příčiny neekonomického využívání služeb a stanovit indikátory pro hodnocení efektivity a výkonnosti konkrétního pracoviště; - dostupnost IT technologií: - zajistit proškolení nových i stávajících pracovníků s nemocničním informačním systémem (NIS); - zajistit dostatečné množství PC a jejich dostupnost při práci s NIS; - dodržovat bezpečnostní pravidla při práci PC; - vyhodnocovat správné a bezpečné používaní NIS.

Dostupnost kompetentních pracovníků - aktivně se zapojit na náboru potenciálních uchazečů; - adekvátně nastavit proces přijímání nových pracovníků; - odpovídající zařazení ZP dle dosaženého vzdělání a kompetencí; - umožnit zaměstnancům další vzdělávání38.

Organizace týmů - zajistit komunikaci mezi týmy a předávání úplných informací; - určit odpovědné pracovníky za transfer informací a jejich úplnost; - identifikovat běžné bariéry bránící předávání informací a interdisciplinární komunikaci; - podporovat využívání jednotné terminologie a dokumentace; - eliminovat náznaky či projevy bossingu, mobbingu.

Přiměřenost předpisů - zajistit pravidelné proškolení pracovníků; - zajistit a realizovat pravidelný audit řízené dokumentace; - seznamovat pracovníky různých funkčních úrovní s výsledky auditu a plánováním preventivních a nápravných opatření; - plnit legislativní normy.

38

Barajas, B. 5 Key Strategies for Healthcare Human Resources Leaders. PreCheck, Investigate further, 2014. [online], [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.precheck.com/blog/five-key-strategies-for-healthcare-human-resources-leaders.

11


Sledované parametry v centrálním systému hlášení NU – ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE39 Při hlášení NU Zdroje/management organizace je důležité zadat dostupné stručné a strukturované informace o zaznamenaných nežádoucích událostech.

Základní informace Při zadávání NU je nutné zadat datum nahlášené události, identifikátor se generuje automaticky dle technických možností lokálního systému a zadat typ nežádoucí události. Tyto informace slouží ke zpětnému vyhledání nahlášené NU a identifikuje stav, ve kterém se v danou chvíli nahlášená NU nachází – důležitá zpětná vazba pro hlásícího a manažera kvality. Ne všechny lokální systémy využívají hodnocení stavu nežádoucích událostí. Pro hlášení do centrálního systému je nejdůležitější, aby byla NU vypořádána na lokální úrovni. Druh nežádoucí události - vedlejší osa 1 - problém nežádoucích událostí - Zdroje/management organizace

Nezvoleno Vytíženost pracovníků Dostupnost adekvátních služeb a lůžek Dostupnost kompetentních pracovníků Organizace týmů

Přiměřenost předpisů

Jiný (pokud zvoleno)

Neznámý

Vedlejší osa 1 Neznámá/chybějící hodnota - nezadáno Situace spojené s pracovním nasazením pracovníků. Např. Neplánovaná absence pracovníka na směně. Situace spojené s dostupností služeb. Např. plná kapacita pro vyšetření, plná kapacita lůžek bez možnosti akutního příjmu nového pacienta. Situace spojené s dostupností pracovníků. Např. nedostatečný počet kvalifikovaných pracovníků (lékařů, všeobecných sester, fyzioterapeutů apod.) na ošetřovací jednotku, vysoce specializovaných odborníků (např. bioanalytiků). Situace spojené s organizací práce jednotlivých pracovníků Např. chybně nastavena týmová spolupráce v týmu (kompetence zdravotnický asistent versus všeobecná sestra - VS). Situace spojené s přípravou předpisů. Např. předpis nevhodně připraven, nesprávně předložen pracovníkům, neověřena jeho využitelnost v klinické praxi, dokumenty tvořené bez oponentů více zpracovateli, nejedná se o nedodržení nastavení předpisů PZS. Situace, které není možno zařadit do žádné z výše uvedených kategorií nutno doplnit ve slovním popisu (např. nedostatek sanitních vozů na převoz). Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek NU.

39

Přesné vymezení jednotlivých pojmů je uvedeno v taxonomickém slovníku, zde je uveden výčet a zdůvodnění sledovaných položek.

12


Pracoviště zjištění40 Zdravotnické zařízení – zde vyberete z nabídky. Pokud budete přihlášeni do aplikace jednotné technologické platformy Systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) s rolí definovanou pro PZS, automaticky se nabízí vaše zdravotnické zařízení (pracoviště zjištění se rovná pracovišti události, pokud k NU na pracovišti došlo; pokud se liší pracoviště události od pracoviště zjištění, je třeba označit dále). Z hlediska uživatelského je třeba upozornit na časovou prodlevu při výběru pracoviště buďte trpěliví a nezadávejte opakovaně. Pracoviště - kód pracoviště/oddělení dle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) vyberete z dostupné nabídky. U každého zdravotnického zařízení se nabízí pouze ta pracoviště/oddělení,

která

PZS

definoval

v

NRPZS.

Vybírejte

podle

hlavní

odbornosti

pracoviště/oddělení. Pokud existují např. dvě oddělení interní, mezi kterými nelze rozlišit, popište slovně v následující položce. Pozn.: za pracovištěm písmeno = ambulance, za pracovištěm číslice = oddělení (dle definic NRPZS) Upřesnění pracoviště - nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění V případě výskytu identického oddělení, lze více specifikovat (např. Interní - 7 JIP -> stanice A/B) Utajovací kód ZZ - kód je automaticky generován pro dané zdravotnické zařízení, slouží k anonymní identifikaci vlastního zdravotnického zařízení v Benchmarkingu. Nejedná se o doplňovanou položku, ale automaticky přidělenou, již nelze měnit ze strany PZS. Odbornost VZP - doporučujeme místo odbornosti dle VZP využívat kód odbornosti dle NRPZS, viz výše. Místo zjištění - vyberete z nabídky Datum zjištění - napíšete datum, kdy jste zjistili NU, datum zjištění události se může lišit od data uvedeného ve slovním popisu události (incident může být zjištěn se zpožděním, proto se data mohou lišit)

Přesnost času (čas zjištění) -

Neznámý čas - Čas NU není znám Přesný čas - Napište přesný čas - např. 14.25 hod. Časový interval - Napište prosím časový interval vzniku NU např. 14.00–14.30hod

40

Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na lokální úrovni je pracoviště v informačním systému identifikováno dle aktuálního technologického zajištění.

13


Pracoviště události (vyplnit pouze, pokud se liší od pracoviště zjištění) 41 Zdravotnické zařízení - vyberete z nabídky. Pokud budete přihlášeni do aplikace jednotné technologické platformy SHNU s rolí definovanou pro PZS, automaticky se nabízí vaše zdravotnické zařízení (pracoviště zjištění se rovná pracovišti události, pokud k NU na pracovišti došlo; pokud se liší pracoviště události od pracoviště zjištění, je třeba označit dále). Z hlediska uživatelského je třeba upozornit na časovou prodlevu při výběru pracoviště - buďte trpěliví a nezadávejte opakovaně Pracoviště - kód pracoviště/oddělení dle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) vyberete z dostupné nabídky. U každého zdravotnického zařízení se nabízí pouze ta pracoviště/oddělení,

která

PZS

definoval

v

NRPZS.

Vybírejte

podle

hlavní

odbornosti

pracoviště/oddělení. Pokud existují např. dvě oddělení interní, mezi kterými nelze rozlišit, popište slovně v následující položce. Pozn.: za pracovištěm písmeno = ambulance, za pracovištěm číslice = oddělení (dle definic NRPZS) Upřesnění pracoviště - nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění. V případě výskytu identického oddělení, lze více specifikovat (např. Interní - 7 JIP -> stanice A/B) Odbornost VZP - doporučujeme místo odbornosti dle VZP využívat kód odbornosti dle NRPZS, viz výše. Místo zjištění - vyberete z nabídky Datum zjištění - napíšete datum, kdy jste zjistili NU, datum zjištění události se může lišit od data uvedeného ve slovním popisu události (incident může být zjištěn se zpožděním, proto se data mohou lišit) Přesnost času (čas zjištění) -

Neznámý čas - Čas NU není znám Přesný čas - Napište přesný čas - např. 14.25 hod. Časový interval - Napište prosím časový interval vzniku NU např. 14.00–14.30hod

Analýza nežádoucí události42 Doporučení pro hlásícího - doporučení na změnu klasifikace nebo požadavek na doplnění podrobnějších informací od uživatele s rolí Revizor. Popis - zde napíšete celý popis NU - pokuste se uvést vyčerpávající přehled dostupných informací důležitých pro následnou analýzu NU - kdy, kde a jak k ní došlo (důležité pro analýzu na lokální úrovni manažerem kvality a zodpovědnými osobami, na centrální úrovni pro analýzu Revizorem), v případě,

41

Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na lokální úrovni je pracoviště v informačním systému identifikováno dle aktuálního technologického zajištění. 42 Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na lokální úrovni je analýza nežádoucí události realizována dle aktuálního metodického zajištění, které by mělo být v souladu s metodikou uplatnění kořenové analýzy – přípravy zprávy z kořenové analýzy.

14


že NU vznikla v souvislosti s technickým zdravotnickým prostředkem - uveďte jeho, název, typ a další upřesnění. V popisu není možné uvádět žádné údaje, které by umožnily identifikaci pacienta či dalších zainteresovaných osob. Okamžité řešení - napíšete, jak byla NU na pracovišti na lokální úrovni řešena, např. zavedením bezprostředních preventivních opatření, aplikací ochranných amorfních či plošných terapeutických materiálů, záznamem do dokumentace apod. Výsledek analýzy - napíšete, jaké byly vyvozeny důsledky z analýzy NU - důležité spíše pro lokální evidenci, než pro centrální systém hlášení NU např. u všech pacientů v riziku je nezbytné provést označení graficky a zavést polohovací záznam. Preventivní opatření - napíšete, jaké bylo provedeno preventivní opatření, aby opakovaně nedošlo k NU (je-li možno NU v budoucnu předejít či zabránit) např. u pacienta v riziku dekubitů je nezbytná vyšší frekvence polohování, kontroly kožního krytu, aplikace ochranných amorfních či plošných terapeutických materiálů, záznamem do dokumentace apod. Závěr – zde napíšete shrnutí NU, včetně doporučení pro klinickou praxi – na lokální úrovni Další informace – v případě potřeby možno doplnit další informace důležité pro analýzu situace či její vysvětlení k využití v rámci kořenové analýzy.

Pacient Jméno - zde se vypisuje křestní jméno pacienta – nepovinná položka43 Příjmení - zde se vypisuje příjmení pacienta – nepovinná položka Rodné číslo - zde se vypisuje rodné číslo pacienta – nepovinná položka Číslo chorobopisu - zde se vypisuje číslo chorobopisu v případě, že je pacient hospitalizován. Slouží ke zpětné validaci dat, k identifikaci NU – nepovinná položka Pohlaví – povinná položka 

nezvoleno



muž



žena



nelze specifikovat (pokud není známo, jakého pohlaví pacient, jehož se incident dotkl, je/byl a nelze zpětně zjistit)

Datum narození - zde se doplňuje ve formátu (dd.mm.rrrr) – nepovinná položka Druh poškození Tato informace identifikuje druh poškození pacienta v důsledku hlášené NU. 43

Nepovinné položky, které by umožnily identifikaci pacienta, se zadávají pouze na lokální úrovni, na centrální úrovni jejich zpracování není možné s ohledem na zákon na ochranu osobních dat č. 101 / 2000 Sb.

15




Žádné - Bez jakéhokoliv poškození pacienta.



Materiální - Poškození či ztráta majetku, ale také ušlý zisk nebo náklady na uzdravení.



Psychické - Vychází ze způsobu a obsahu komunikace např. sorrorigenie – psychické poškození pacienta způsobené sestrou. Pacient může být např. poškozen neprozřetelným či neuctivým výrokem aj. Narušení psychické pohody okolnostmi nebo událostmi, které nejsou žádoucí.



Fyzické - Poškození mechanickou, chemickou, tepelnou a jinou energií, jehož rozsah překračuje odolnost těla. Narušení fyzické integrity od lehčího zranění po těžké ublížení na zdraví až usmrcení.



Neznámé - Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek – nežádoucí události. Takové poškození, které se nedá v danou chvíli jednoznačně určit.44

Úroveň poškození45 Úroveň poškození vychází z celkové metodiky platné pro hlášení NU. 

Riziko - Událost nebo okolnosti, které by mohly vést k poškození – byly odhaleny před vznikem incidentu.



Skorochyba - Došlo k incidentu, ale nedotkl se pacienta (nedošlo k jeho poškození).



Nepoškozující - Došlo k incidentu, který se dotkl pacienta, ale ten nebyl poškozen.



Monitorován - Došlo k NU, dotkla se pacienta a bylo nutno jej monitorovat.



Nutný výkon - Došlo k NU, která vedla k dočasnému poškození pacienta, a bylo v té souvislosti nutno provést nějaký výkon.



Hospitalizace - Došlo k NU, která vedla k dočasnému poškození pacienta a bylo v té souvislosti nutno pacienta hospitalizovat, přeložit, operovat či prodloužit jeho hospitalizaci proti původnímu plánu.



Trvalé následky - Došlo k NU, která vedla k trvalému poškození pacienta.



Ohrožení života - Došlo k NU, bylo nutno provést život zachraňující výkon



Smrt - Došlo k NU, která vedla k úmrtí pacienta, nebo k tomu přispěla.



Neznámé - Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek - nežádoucí události. Taková úroveň poškození, kterou nelze v danou chvíli jednoznačně určit.46

44

Klaus, H., Sarah, E., L., Ellen, C., J., Chris, T., Clemens, B. et al. Systematic review of definitions and methods of measuring falls in randomised controlled fall prevention trials. Age and Ageing, 2006; 35: 5–10. 45

Následující údaje zaměřené na posouzení pacienta nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na lokální úrovni je úroveň poškození, typ nejvyššího poškození a další sledované parametry zadávány v souladu s taxonomickým slovníkem.

16


Diagnóza poškození – zde doplníte diagnózu, kterou lékař stanovil při zahájení terapie před vznikem NU (jedná se o původní diagnózu pacienta) Nejvyšší výkon Zahrnuje druhy výkonu, které se v případě nutnosti uskutečňují na základě následku NU. 

Ošetření otevřené rány - Nutnost ošetření otevřené rány lékařem.



Zobrazovací vyšetření - např. RTG - Akutní provedení např. RTG, CT, MRI či UZV.



Nasazení ATB - Nasazení antibiotické terapie nově v důsledku NU v rámci nové medikace.



Fixace zlomeniny - Nutnost fixace zlomeniny na chirurgické ambulanci (u dekubitu irelevantní).



Konzilium – Nutnost zajištění akutního konzilia z jiné kliniky (např. wound manažera, chirurga aj.).



Neplánovaná (re)operace (pokud zvoleno) - Např. nutnost operace - vztahující se k NU.



Jiný terapeutický výkon (pokud zvoleno) - Např. nutnost podání léčiv - vztahující se k NU.



Jiný diagnostický výkon (pokud zvoleno) - Nutnost provést odběry biologického materiálu – stěr z dekubitu, odběry krve ke zhodnocení zánětlivých markerů apod. - vztahující se k NU.

Skóre rizika -

vyhodnocení rizik u pacienta na základě standardizovaných škál

Soběstačnost pacienta hodnocena dle vyhlášky č. 467/2012 částka 174 Sb. Pohybový režim, který má pacient uveden v dokumentaci. 

Pacient na propustce - Pacient propuštěn na určený časový úsek do domácího prostředí.



Pacient soběstačný - Pacient soběstačný (nezávislý na péči, dítě ≥ 10 let)



Pacient částečně soběstačný, schopen pohybu mimo lůžko - Pacient částečně soběstačný, schopen pohybu mimo lůžko (spolupracující dítě od 6–10 let věku), (pacient používající kompenzační pomůcky)



Lucidní pacient, neschopný pohybu mimo lůžko - Lucidní pacient, neschopný pohybu mimo lůžko (dítě od 2 do 6 let)



Lucidní pacient zcela imobilní - Lucidní pacient zcela imobilní (dítě od 0 do 2 let)



Pacient v bezvědomí (případně delirantní stav) - Somnolence, sopor, koma, případně delirium. Pacient nesoběstačný, plně závislý na ošetřujícím personálu.

46

American Nurses Association. Nursing-sensitive quality indicators for acute care settings and ana's safety & quality initiative. [October, 2015].

17


Spolupráce pacienta Hodnocení míry spolupráce bylo dříve založeno na subjektivním úhlu pohledu posuzující osoby. Pro snadnější a objektivnější posouzení je východiskem zhodnocení úrovně vědomí. Jedná se o pomocnou kategorizaci. V první volbě – plná – se jedná o (GCS 15 bodů) rozumí pokynu, vyhoví. Částečná odpovídá hodnotě GSC 14 – 13 bodů rozumí pokynu, vyhoví selektivně. Volba minimální odpovídá (GCS 12 – 9 bodů) nerozumí všemu, vyhoví selektivně, možnost žádná odpovídá hodnotě GCS 8 – 3bodů porucha vědomí, nerozumí, nevyhoví. Možnost 5 označuje stav, kdy nemocný odmítá spolupráci. Pokud je zvolena možnost 6 – nebyla oblast posuzována či vyplněna. Hodnoceno dle Glasgow Coma Scale (GCS) 

plná (GCS 15 bodů)



částečná (GCS 14 - 13 bodů)



minimální (GCS 12 - 9 bodů)



žádná (GCS 8 - 3 bodů)



odmítá spolupráci



neznámá hodnota

Psychický stav Posouzení psychického stavuj důležité s ohledem na možnost sebepoškození, frikčních lézí a drobných traumat. Jednoduchá identifikace kategorií vychází z posouzení celkové reaktivity jedince (je vhodné, aby v případě nejistoty provedly posouzení dvě osoby). U seniorů lze využít MMSE. 

orientovaný / klidný - Pacient orientován osobou, časem, místem. Klidný, bez psychomotorického neklidu.



dezorientovaný / klidný - Pacient dezorientován v jedné z oblastí – osoba, místo, čas (zmatený = dezorientovaný). Např. u pacienta s Alzheimerovou demencí.



dezorientovaný / neklidný - Pacient dezorientován v jedné z oblastí – osoba, místo a čas, s psycho-motorickým neklidem (zmatený=dezorientovaný). Např. delirantní stav.



úzkostný - Patří k neurotickým poruchám. Zahrnuje fobie a několik forem nadměrné úzkosti a strachu, které nastupují náhle a brání vykonávání běžných denních činností.



apatický - Apatii můžeme definovat jako kompletní nedostatek citu a motivace např. pacient, který rezignoval a odmítá nadále spolupracovat a léčit se.



depresivní - Stav psychiky projevující se dlouhodobě pokleslými náladami pacienta.



agresivní - Sklon k útočnému jednání, které se transformuje do různých podob.

18


Nutriční stav dle BMI Hodnocení nutričního stavu odpovídá BMI. V případě, že není hodnocení prováděno, lze zadat volbu – neznámá hodnota.

Hodnoceno dle Body Mass Index: 

podvýživa < 18,5 kg/m2 - zvýšené riziko



normální hodnoty 18,5 – 24,9 - minimální riziko



nadváha < 27 - nízké riziko



nadváha > 27 - lehce zvýšené riziko



obezita 1. stupně 30,0 – 34,9 - vysoké riziko



obezita 2. stupně 35,0 – 39,9 - vysoké riziko



obezita 3. stupně ≥ 40,0 - velmi vysoké riziko



neznámá hodnota

Předchozí postižení, komplikace zdravotního stavu Pro posouzení vstupního stavu pacienta je nutné posoudit také jeho celkový stav a omezující faktory. V případě výskytu více než jednoho postižení, uvedou se v popisu analýzy. 

žádné - Bez jakýchkoliv předchozích postižení a komplikací zdravotního stavu v anamnéze.



fyzické - porucha hybnosti - např. z důvodu zlomeniny, z důvodu hemiplegie u pacientů s cévním onemocněním mozku, amputace dolní končetiny aj.



psychické - neklid / apatie - např. u pacienta s Parkinsonovou demencí, jiným psychickým onemocněním aj.



smyslové – řeč - např. němý pacient, dysartrie, globální afázie, senzorická nebo motorická porucha řeči aj.



smyslové – sluch - např. hluchoněmý pacient, s nedoslýchavostí, ale i pacient využívající kompenzační pomůcky (naslouchadlo) aj.



smyslové – zrak - např. pacient s úplnou slepotou, slabozrakostí, šedým zákalem, ale i pacient využívající kompenzační pomůcky (brýle, čočky) aj.47

Informován o NU 

Ano - ano, o NU byl informován pacient



Ne - ne, o NU nebyl informován pacient

47

Vassallo, M., Vignaraja, R., Sharma, J., C. et al. Predictors for falls among hospital in patients with impaired mobility. Journal of the Royal Society of Medicine. 2004 Jun; 97(6): 266–9.

19


Hospitalizace – jako následek NU Zdravotnické zařízení - Vyberte zdravotnické zařízení hospitalizace podle názvu, IČO nebo výběrem z celého číselníku; v případě vlastního zdravotnického zařízení klikněte v aplikaci eREG SHNU na tlačítko „Vlastní ZZ“. Vyberte pracoviště zdravotnického zařízení (pracoviště definovaná pro zdravotnické zařízení v NRPZS). Pracoviště - kód pracoviště/oddělení dle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) vyberete z dostupné nabídky. U každého zdravotnického zařízení se nabízí pouze ta pracoviště/oddělení,

která

PZS

definoval

v

NRPZS.

Vybírejte

podle

hlavní

odbornosti

pracoviště/oddělení. Pokud existují např. dvě oddělení interní, mezi kterými nelze rozlišit, popište slovně v následující položce. Pozn.: za pracovištěm písmeno = ambulance, za pracovištěm číslice = oddělení (dle definic NRPZS) Upřesnění pracoviště - nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění. V případě výskytu identického oddělení, lze více specifikovat (např. Interní - 7 JIP -> stanice A/B) Odbornost VZP - Uveďte odbornost dle nabídky (číselník VZP) Začátek hospitalizace od - Počáteční datum hospitalizace Konec hospitalizace do - Konečné datum hospitalizace Upřesnění hospitalizace 

Prodloužení na stejném odd.



Překlad na jiné odd.



Neplánovaná rehospitalizace pro stejnou dg. na stejném odd.



Neplánovaná rehospitalizace pro stejnou dg. na jiném odd.



Neplánovaná rehospitalizace pro jinou dg. na stejném odd.



Neplánovaná rehospitalizace pro jinou dg. na jiném odd.

Přijímací diagnóza - vyberete diagnózu z nabídky dle MKN, která vznikla jako důsledek NU a byla příčinou pro prodloužení původní hospitalizace či rehospitalizace u pacienta již hospitalizovaného, nebo v případě vzniku NU v ambulantním provozu příčinou hospitalizace nové. Datum výkonu - uvedete datum výkonu, pokud byl nutný Revize - Kontrola revidovaných údajů je důležitá pro lokální evidenci a zpětnovazební mechanismy. Má výukový účel pro správné kódování a zaznamenání NU – zpětná vazba. Položky níže zadává revizor v NSHNU. • Revidovaný druh poškození • Revidovaný stupeň poškození • Revidované upřesnění hospitalizace • Revidovaný nejvyšší výkon

20


Preventabilita Preventabilní (Ano/Ne) - Zvolíte, zda ano či ne (tzn., zda bylo možno NU předejít za současného stavu poznání a celkového stavu pacienta)

Nejvyšší možné poškození pacienta Pokud souhlasí alespoň jedna definice, zvolíte odpovídající možnost ze sloupce vpravo (není nutno naplnit všechna kritéria, jedná se o maximalistickou verzi pro jednodušší orientaci a popis).48 

zanedbatelné - Minimální poškození nevyžadující žádnou a/nebo minimální intervenci. Nevyžaduje absenci v práci - pracovní neschopnost.



dočasné - Mírné poškození/zranění či nemoc, vyžadující minimální intervenci. Pracovní neschopnost ≤ 3 dny. Prodloužení hospitalizace o 1–3 dny.



hospitalizace - Střední poškození vyžadující profesionální intervenci. Pracovní neschopnost 4– 14 dní. Prodloužení hospitalizaci o 4–15 dní. Dopad incidentu na malé množství pacientů.



trvalé/závažné postižení - Vážné poškození vedoucí k prodloužení závislosti či invaliditě. Pracovní neschopnost > 14 dní. Prodloužení hospitalizaci > 15 dní. Nesprávná organizace péče o pacienty s dlouhodobým dopadem.



smrt - Incident vedoucí ke smrti. Několikanásobné trvalé poškození a/nebo nezvratné postižení zdraví s následkem smrti.



neznámé - Nelze vyhodnotit nejvyšší možné poškození pacienta.

Pravděpodobnost opakování události Pokud souhlasí alespoň jedna definice, zvolíte odpovídající možnost ze sloupce vpravo (není nutno naplnit

všechna

kritéria,

jedná

se

o

maximalistickou

verzi

pro

jednodušší

orientaci

a popis).49 

zanedbatelná - Pravděpodobně se nikdy nestane/nebude opakovat. Míra pravděpodobnosti < 0,1 %. Vzácné. Neočekává se výskyt po celá léta.



nízká - Neočekává se, že se stane/bude opakovat, ale je zde možnost, že se to může stát. Míra pravděpodobnosti 0,1–1 %. Nepravděpodobné. Očekává se, že se vyskytují alespoň jednou ročně.



střední - Mohlo by se stát/ občas opakovat. Míra pravděpodobnosti 1–10 %. Možné opakování. Očekává se, že se vyskytují nejméně měsíčně.

48

National patient safety agency. A risk matrix for risk managers. 2008. [online], [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: www.npsa.nhs.uk 49

BSI British Standards. Risk Management Vocabulary – Guidelines for Use in Standards. (2002). PD ISO/IEC guide 73:2002.

21




vysoká - Pravděpodobně se stane/bude opakovat, ale nejedná se o přetrvávající problém/okolnosti. Míra pravděpodobnosti 10–50 %. Pravděpodobné. Očekává se, že se vyskytují alespoň jednou týdně.



extrémní - Nepochybně se stane/bude opakovat, možná často. Míra pravděpodobnosti vyšší než 50 %. Téměř jisté. Očekává se, že se vyskytují alespoň jednou denně.



neznámá - Nelze odhadnout pravděpodobnost opakování NU.

Obtížnost včasného zjištění Zahrnuje akce nebo okolnosti, které umožní objevení/odhalení incidentu např. chyba monitoru, alarm, změna stavu pacienta, posouzení rizik.50 

minimální - Událost lze předpokládat s ohledem na celkový stav individuálního pacienta, lze nastavit preventivní mechanismy (např. riziko pádu – identifikace škálou rizika - využití edukace a pomůcek k lokomoci, je možné ji identifikovat pomocí technických prostředků a mechanismů např. alarm, informace na monitoru, zvukový signál. (možnost zjištění vyšší než 50 %).



nízká - Událost lze předpokládat u obdobné skupiny pacientů, lze nastavit preventivní postupy pouze do určité míry, např. pacient má bariéru v příjmu informací, ale je v riziku vzniku NU (např. riziko pádu - identifikace škálou rizika - využití edukace a pomůcek k lokomoci, ale je třeba pacienta zvýšeně sledovat a jeho kognitivní funkce mohou možnost zjištění a prevence ovlivnit (možnost zjištění 10–50 %).



střední - Událost nelze jednoznačně předpokládat u dané skupiny pacientů (jednotlivce), preventivní postupy nelze jednoznačně nastavit, pacient není v riziku, anebo v nízkém riziku, není vždy možné využít technologické prostředky k identifikaci NU - např. tichý alarm, nejasné známky změny stavu pacienta - subjektivně vnímané (možnost zjištění 1–10 %).



vysoká - Vznik události lze předpokládat pouze hypoteticky, nejedná se o pacienta v riziku, netrpí komorbiditou, neabsolvoval vyšetření či terapeutický výkon ovlivňující jeho stav, často příčina vzniku NU třetí strany, nelze identifikovat pomocí přístroje (možnost zjištění 0,1–1 %).



extrémní - Pravděpodobně nelze vůbec předpokládat vznik události, tedy zjistit včas, nejedná se o pacienta v riziku, např. nelze očekávat pád chodícího pacienta bez komorbidit, nelze využít technologické prostředky identifikace (alarm), možnost zjištění < 0,1 %.



neznámá - Nelze určit možnost včasného zjištění.

50

National Patient Safety Agency. A risk matrix for risk managers. 2008. [online], [cit. 2015-10-15]. Dostupné z: www.npsa.nhs.uk

22


POJMY A ZKRATKY Pojmy Management – je proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů. Strategie – je dlouhodobý plán činností zaměřený na dosažení nějakého (konkrétně definovaného) cíle. Strategické cíle – popis žádoucího cílového stavu, kterého chce jednotlivec, tým, organizační útvar či celá organizace dosáhnout v určité oblasti svého podnikání či jiných aktivit. Režimová opatření – systém nastavených pracovních postupů. Rizikové faktory – faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku problémů v souvislosti se zdroji, managementem organizace Všeobecná bezpečnostní opatření – opatření realizovaná v prostorách PZS se záměrem zvýšit bezpečnost zdravotnického personálu a snížit riziko problémů v souvislosti se zdroji, managementem organizace

Zkratky aj. – a jiné apod. – a podobně ATB – antibiotika BMI – Body Mass Index – Index tělesné hmotnosti BSC – Balanced Scorecard = systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku CT – počítačová tomografie č. – číslo ČR – Česká republika dg. – diagnóza EFQM – European Foundation for Quality Management = Evropská nadace pro management kvality EKG – Elektrokardiograf eREG – Registry resortu zdravotnictví EU – Evropská unie GCS – Glasgow Coma Scale – Glasgovská škála hodnocení vědomí IČO – identifikační číslo osoby JIP – jednotka intenzivní péče JOP – jiný odborný pracovník

23


MKN – Mezinárodní klasifikace nemocí MMSE – Mini Mental State Examination - test kognitivních funkcí MRI – magnetická rezonance např. – například NIS – Nemocniční informační systém NRPZS – Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb NU – nežádoucí událost Odd. – oddělení OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development = Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj PC – počítač Pozn. – poznámka PZS – poskytovatel zdravotních služeb RTG – rentgen Sb. – sbírky SHNU – Systém hlášení nežádoucích událostí SLEPT (=PEST) – akronym (zkratka z názvu prvních) písmen čtyř sledovaných oblastí - Politické a legislativní, Ekonomické, Sociální a kulturní, Technologické SMART – akronym (zkratka z prvních písmen) anglických pojmů - Specific – konkrétní, Measurable – měřitelný, Achievable/Acceptable – dosažitelné/přijatelné, Realistic/Relevant – realistické/relevantní, Timed – v čase (načasované) SOP – standard ošetřovatelské péče, též Vnitřní řízená dokumentace zdravotnického zařízení SWOT – akronym (zkratka z prvních písmen) anglických pojmů - identifikace silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats) Tj. – to je tzn. – to znamená UZV – ultrazvuk VZP – Všeobecná zdravotní pojišťovna ZP – zdravotnický pracovník ZPBD – zdravotnický pracovník pracující bez odborného dohledu ZPOD – zdravotnický pracovník pracující s odborným dohledem ZZ – zdravotnické zařízení

24


Seznam obrázků Obrázek 1: Systémová skupina lidských zdrojů – plánování lidských zdrojů a model analýzy mezer a nedostatků............................................................................................................................................... 9

25


Seznam příloh Příloha 1: EFQM Excellence Model, ....................................................................................................... 27 Příloha 2: Balanced Scorecard, .............................................................................................................. 28 Příloha 3: PEST analýza, ......................................................................................................................... 29 Příloha 4: SWOT analýza........................................................................................................................ 30

26


Příloha 1: EFQM Excellence Model51,52 Model excelence EFQM je praktickým, dobrovolným rámcem, který organizacím umožňuje: 

hodnotit, kde se nacházejí na cestě k excelenci – jedná se o nástroj, který pomáhá pochopit klíčové silné stránky a potenciální mezery ve vztahu ke stanovené vizi a poslání;



připravit společný slovník a způsob uvažování o organizaci usnadňující efektivní sdělování myšlenek jak uvnitř organizace, tak i vně;



sjednotit existující a plánované iniciativy a současně odstraňovat duplicity a identifikovat mezery;



připravit základní strukturu pro systém managementu organizace.

51

Model excelence EFQM. Česká společnost pro jakost. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://www.csq.cz/modelexcelence-efqm/. 52 EFQM Excellence Model. Management mania. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/efqm-excellence-model.

27


Příloha 2: Balanced Scorecard53,54 Balanced Scorecard (BSC) je systém řízení a měření výkonnosti organizace, jehož základem je stanovení vyváženého systému vzájemně provázaných ukazatelů výkonnosti podniku. Představuje ucelený systém plánování a řízení. Metoda pomáhá stanovit vyvážení strategických cílů a ty převést do specifických dílčích cílů, včetně ukazatelů a metrik a při jejich realizaci měřit výkonnost organizace. BSC pracuje se čtyřmi perspektivami hodnocení organizace: 

Finanční perspektiva;



Zákaznická perspektiva;



Procesní perspektiva;



Učení se a růst.

53

Balanced Scorecard (BSC). Management mania. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/balanced-scorecard. 54 Balanced Scorecard. Analyzuj a proveď. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://www.analyzujaproved.cz/ApRSS.aspx?rid=98672&app=Main&grp=Content&mod=ContentPortal&sta=ArticleDetail& pst=ArticleDetail&p1=OID_INT_245&p2=RoundPanel_BOOL_True&acode=24613ea6ea6498059e100f2f6e83950d.

28


Příloha 3: PEST analýza55,56 PEST analýza je zkratka pro anglická slova Political, Economic, Social and Technological analysis neboli analýzu politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů. Všeobecně se jedná o strategický audit vlivu makrookolí.

55

Zikmund, M. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza. Business Vize. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza. 56 Šiková, P. STEP (PEST) analýza. Wiki knihovna. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/WikiKnihovna:Hlavn%C3%AD_strana.

29


Příloha 4: SWOT analýza57 SWOT analýza se používá pro zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo konkrétního záměru. Nejčastěji je používána jako situační analýza v rámci strategického řízení a marketingu. SWOT je akronym z počátečních písmen anglických názvů jednotlivých faktorů: 

Strengths - silné stránky



Weaknesses - slabé stránky



Opportunities - příležitosti



Threats – hrozby

Stanovení výše uvedených faktorů se dále hodnotí mezi kvadranty: 

S-O hodnocení - Jak pomocí silných stránek využít příležitosti na trhu?



W-O hodnocení - Jak využít příležitosti k odstranění nebo snížení našich slabých stránek?



S-T hodnocení - Jak využít silné stránky odvrácení hrozeb?



W-T hodnocení - Jak snížit hrozby ve vztahu k našim slabým stránkám?

57

SWOT analýza. Management mania. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swotanalyza.

30

MANAGEMENT ORGANIZACE. Plná verze metodiky

Recommend Documents