2008 MANAŽERSKÉ DOVEDNOSTI
Manažerské dovednosti Petra Rohlíková
Obsah:
Sociální pozice a role manažera Osobnost manažera Osobní kvalita manažera Kompetence manažera Autorita manažera Urení kompetence manažera Urení rozvojových poteb Základní manažerské dovednosti Dovednosti v personálním ízení
Manažer Sociální pozice a role Osobnost Osobní kvalita Kompetence
Autorita
Sociální pozice a role manažera
Horizontální versus vertikální vztahy Manažer psobí na dosplé jedince v dané organizaci s cílem vést je ke kvalitnímu výkonu práce Zaazení v soc. skupin vyžaduje do urité míry potlaení vlastní individuality a pirozenosti (schopnost pizpsobení se)
Sociální pozice a role manažera
Dominantní jedinci volí sebeprosazení na úkor ostatních Submisivní jedinci volí nadmrnou konformitu s okolím Pimená dominantní + sociální orientace na lidi Výbr adové i ídící pozice?
Sociální pozice a role manažera
Vedení versus vdcovství Vdcovství se spojuje s vyšší mírou vlivu na jiné osoby – tzv.charisma (pozitivní i negativní) Pro pimené sebeprosazení manažera? Komplikovaná role manažera – ovlivování skupiny lidí, nkdy role reprezentanta, nkdy organizátora, iniciátora, kontrolora, poradce i vychovatele
Sociální pozice a role manažera
Zvýšená oekávání na jedince v rolích manažer – vtší odpovdnost, moudrost, rozhodnost…pokud to tak není, tak…? Konflikt rolí manažer – manžel; doma není výhoda mocenské pozice Nkdy kompenzace poteby moci v zamstnání
Základní role ídícího pracovníka
Manažer Lídr Kou
Osobnost manažera
Pojetí osobnosti jako výjimené entity Pojetí osobnosti jako individuality Pracovní a osobní pedpoklady Aktuální osobní kvalita: odraz všeho, co na osobnost daného jedince psobilo, formovalo jeho podobu a identitu (schopnosti, vdomosti, zamenost, temperament, postoje a charakterové vlastnosti) – SEBEHODNOCENÍ
Osobnost manažera
Sebehodnocení – reflexe vlastních parametr osobnosti Podhodnocování x nadhodnocování (dsledek spoleenského klimatu, výchovy, pedpoklad) Dsledek podhodnocování, nadhodnocování v ídící funkci?
Osobní kvalita manažera
Def.:Osobní kvalita vyjaduje to, jak lovk v pracovním procesu svými pedpoklady odpovídá požadavkm uritého pracovního zaazení
Jedná se také o to, co dokáže navíc – ím mže pispt k vyšší kvalit práce daného útvaru/organizace Schopnosti + motivace jedince + promnlivost v ase
Osobní kvalita manažera
Orientace na cíl Zetelné vyjadování, jasná formulace myšlenek, srozumitelné vyjadování Rozhodování Tolerance a usmrování druhých Zptná vazba (poskytování + pijímání) Orientace v nároných systémech, flexibilita Tvoivý pístup k práci Organizace a kontrola práce druhých Zvládání zátže, stresu Dslednost, estnost, odpovdnost …….
Kompetence manažera
Jedná se o míru pipravenosti manažera pro výkon ídící práce Jedná se o kombinaci vlastností(vrozené) a dovedností (získané) Znalosti Dovednosti Sociální role Sebe-vnímání Vlastnosti / povahové rysy Motivy
1) pracovní a osobní Zpsobilost lovka se uplatnit v konkrétních podmínkách pracovního zaazení 2) sociální Zpsobilost vhodn se prosadit v soc. vztazích
Kompetence manažera
V ídících funkcích se uplatují i lidé, kteí vynikají jen svým intelektem – uritá míra intelektu je nezbytnou ne však jedinou podmínkou!
Požadavky na úrove intelektu se na rzných úrovních ízení liší (mistr versus top manažer)
Výrazn nadprmrné rozumové schopnosti ve vtšin pípad znesnadují sociální kontakt s okolím
V souasnosti se hovoí o emocionální (sociální) inteligenci jako dležité souásti kompetence manažera
Autorita
Jedná se o celkový dopad vlivu manažera na pracovníky; míra vážnosti, kterou u nich požívá Spjata s pozicí, kterou dotyný v organizaci zastává Formální autorita vychází z pravomocí Neformální autorita vychází z osobnostních vlastností Ob složky by mly být v ideálním pípad vyváženy, aby manažer psobil vrohodn Problematika moci
Urení míry kompetence
Není snadné specifikovat, jaké konkrétní osobnostní charakteristiky by mli manažei mít – záleží vždy na konkrétním pracovním zaazení, kontextu firmy, oddlení atd. V obecné rovin lze kompetence rozdlit na tzv.hardskills (profesní, odborné dovednosti) a softskills (manažerské, sociální dovednosti)
Kompetence a strategie spolenosti
Dosahuje spolenost oekávané výsledky? Chápou zamstnanci vizi a strategii spolenosti? Vdí lidé CO se od nich oekává a taky JAKÝM ZPSOBEM toho dosáhnout? KOMPETENNÍ MODEL obsahuje klíové kompetence, které mají zásadní vliv na výkonnost odráží strategii a vizi spolenosti ukazuje hierarchii a dynamickou interakci mezi kompetencemi databanka informací benchmarking zlepšení komunikace útvar trénink , hodnocení, osobní rozvoj
Urení poteb rozvoje Diagnostika Dává možnost urit osobnostní (trvalé) pedpoklady jedince Mapuje aktuální úrove manažerských dovedností Navrhuje další potebný rozvoj (rozvojový plán) Podporuje sebereflexi kandidáta ohledn silných stránek a poteb rozvoje Porovnává aktuální úrove s „ideálním“ profilem a konkrétní organizaní kulturou
Diagnostické metody
Polostrukturované/strukturované rozhovory, skupinové práce, pípadové studie, hraní rolí – vždy v kontextu s menými kompetencemi
Psychologické osobnostní dotazníky(tužka-papír, on-line metodiky), testy schopností (IQ, koncentrace, pam)
360°zptná vazba
Pídatné diagnostické metody (nap. MBTI, Belbin, styly vedení, styly uení atd.)
Development centrum
Development centrum (DC) je technika, která používá soubor aktivit a cviení, vtšinou ve skupinovém kontextu
Slouží ke sledování/pozorování behaviorálních charakteristik, které tvoí kompetenní profily konkrétních pozic
Jedinci jsou hodnoceni vzhledem k pedem stanovenému kompetennímu profilu (ideální profil kandidáta)
DC je technika, která napomáhá pipravit screening osobnosti, dovedností a aktuální úrovn dovedností jednotlivce
Identifikuje silné stránky a poteby rozvoje
Výstupem je stanovení individuálních rozvojových plán
Napomáhá sebereflexi kandidát
Manažerské dovednosti
DOVEDNOSTI PERSONÁLNÍHO ÍZENÍ (nábor, adaptace pracovníka, motivace a stimulace, ízení výkonnosti, rozvoj pracovníka, uvolování pracovníka) DOVEDNOSTI VE VZTAHU K JEDNOTLIVCI (komunikaní dovednosti, asertivita, ešení konflikt, argumentace,leadership, kouink, situaní vedení lidí …) DOVEDNOSTI VE VZTAHU KE SKUPIN (ízení týmu, jeho motivace, delegování, posilování pravomocí, ízení projekt, vedení porad..)
Dovednosti personálního ízení
Výbr zamstnanc Adaptace pracovník ízení výkonnosti Rozvoj, kariéra Motivace a stimulace Uvolování pracovník
Výbr zamstnanc (recruitment)
1) 2) 3) 4)
Resource planning Nábor interní i externí – výhody a nevýhody? Výbr na základ popisu pracovních míst (job description) Pedvýbr (analýza životopis, výbr. Pohovor, zkoušky praktických i jiných dovedností, psychodiagnostika, assessment centra…) Vyjasnní vzájemných oekávání, tzv. psychologická smlouva
odborná pracovní zpsobilost psychická zpsobilost k práci fyzická zpsobilost morální zpsobilost Dotyný jedinec musí zapadnout do týmu!
Adaptace zamstnanc Adaptace zamstnance – pizpsobení se pracovní pozici, úkolm, organizaci, vztahm na pracovišti 1. Pracovní adaptace – nároky a požadavky práce, zvládání zmn 2. Sociální adaptace – zaazení se do struktury soc. vztah; soulad se skupinou Jak redukovat poátení nervozitu zamstnance? Adaptaní kurzy, dokumenty organizace, mentor Adaptace v nové organizaci + adaptace v nové pozici
ízení výkonnosti (performance management PM)
Formální x neformální hodnocení x sebehodnocení Objektivita, spolený cíl, kompetence k hodnocení, srozumitelnost, konkrétní výstup PM – pro? Stanovování cíl (SMART), kvartální, plroní i roní hodnocení Rozvojový plán
Rozvoj a kariéra zamstnance
Navyšování kompetence, motivace, adaptace, optimalizace výkonu zamstnanc Hardskills + softskills Interní x externí trénink Zacílení rozvoje vzhledem k pozici Kariéra zamstnance – ízení talent
Stimulace a motivace
Stimulus – pobídnout, bodec k pobízení zvíat Stimulace – vnjší psobení na psychiku lovka, zmna jeho motivace Prostednictvím aktivního jednání druhého lovka Stimulaní prostedky (obsah a charakter práce, finance, nadízený, vztahy, pracovní podmínky, pée o zamstnance, benefity..) Spokojenost pracovník Motivaní programy v dané organizaci
Uvolování pracovník
Nejobtížnjší ze všech personálních inností Uvolovaný pracovník x manažer x organizace a ostatní zamstnanci outplacement
Píšt???
DOVEDNOSTI VE VZTAHU K JEDNOTLIVCI (komunikaní dovednosti, asertivita, ešení konflikt, argumentace,leadership, kouink, situaní vedení lidí …) DOVEDNOSTI VE VZTAHU KE SKUPIN
(ízení týmu, jeho motivace, delegování, posilování pravomocí, ízení projekt, vedení porad..)
Komunikaní dovednosti
lovk v pracovním procesu je v neustálém kontaktu s druhými lidmi – SOCIÁLNÍ INTERAKCE
„Není možné nekomunikovat“ Paul Watzlawick (teoretik komunikace)
Sociální interakce zahrnuje sociální percepci, vzájemné vnímání a poznávání lidí Základní prostedek soc. interakce je sociální komunikace
Sociální percepce
Sociální percepce je proces, ve kterém lidé prostednictvím smysl pijímají informace z okolního prostedí a zpracovávají je – interpretují Výbr podnt z okolí x organizace podnt Vzájemné vnímání a poznávání lidí závisí na vnímající osob, vnímané osob a situaním kontextu
Vnímající osoba
Zkušenosti, aktuální motivace, emocionální stav, vyhýbání se kognitivní disonanci
SITUANÍ KONTEXT Vidíme dotyného v izolované situaci, vytrženo z kontextu
Vnímaná osoba
Fyzický vzhled, chování, komunikace – zrakové a sluchové vnímání
Johari okénko Co o sob víme Aréna
Co o sob nevíme sami Slepá skvrna
Co o nás druzí vdí
Fasáda
Co o nás druzí nevdí
Neznámo
Sociální percepce - zkreslení
První dojem Halo efekt (sympatie) Hornový efekt (antipatie) Generalizace Projekce Efekt známosti ernobílé vidní
Sociální komunikace KOMUNIKACE je proces sdlování, výmny a penosu informací, pedávání myšlenek, postoj, hodnot a pocit. ÎKomunikace není sama o sob vztahem mezi lidmi, ale je pro tento vztah nevyhnutelnou podmínkou!
Komunikaní kanál Chování
Rozptýlení
Skutená Zpráva
Pízvuk
Plánovaná Zpráva
as Hlasitost
Hluk
Volba slov
Co „B“ oekává, že uslyší Myšlenky, pocity a oekávání od pana „B“ pana „A“.
A
B
Komunikaní kanály
Vertikální - sestupný i vzestupný; v direktivních organizacích spíše sestupný charakter, v participativních organizacích možná zptná vazba „odspodu“
Laterální – mezi oddleními na stejné úrovni; typické pro organizace s plochou organizaní strukturou
Diagonální – mezi pracovníky a útvary na rzných úrovních (demokratické organizace)
Formální x neformální
Druhy komunikace 1.
2.
VERBÁLNÍ (ústní a písemná) + paralingvistika
NEVERBÁLNÍ
1. Verbální komunikace
Prostedkem verb. komunikace je e e je denotaní (pes) i konotaní (pes sousedky) Paralingvistika rychlost naléhavost
pauza
síla
Intonace tempo plynulost frázování
rytmus výška
1. Verbální komunikace Mluvní projev – cizí slova / žargon - slang - slovní parazity nebo-li vata - vulgarismy - emon zabarvená slova Písemný projev – spisovný jazyk - pesnjší vyjadování - zdvoilejší projev
2. Neverbální komunikace = mimoslovní komunikace, je úinnjší, než naše slovní výpov
„INY MLUVÍ HLASITJI NEŽ SLOVA“ - využíváme ji pi sdlování dojm, postoj a emocí
* *
He se ovládá Prozrazuje pocity Î mže zmnit význam slov Zprostedkována 90% informací PRVNÍ SETKÁNÍ S LIDMI PRVNÍ DOJEM
2. Neverbální komunikace
Proxemika (vzdálenost, úhly, osobní zóny) Haptika (doteky) Gesta Mimika, výraz oblieje
Interpersonální zóny 2, osobní (pátelská): 50cm – 1m mní: 1, inti
do 50
cm
3, sociální (neosobní): 1,5 – 3,5 m
4, veejná: více ne
ž 3,5 m
Jak je komunikován význam
7% Slova
55% e tla
38% Tón hlasu
Efektivní komunikace a networking
Efektivní komunikace = za vzájemného respektování partner dochází k úelné výmn informací mezi subjekty, které jsou schopny jejich vcn správného kódování a dekódování a dokáží si rovnž poskytovat a akceptovat odpovídající zptnou vazbu
Efektivní komunikace a networking
Networking je proces vytváení a spádání osobních a profesních kontakt s lidmi Vyžaduje aktivní, vdomý a systematický pístup navazování nových kontakt a péi o ty stávající Networking mže sloužit rzným cílm (osobní, pracovní)
Efektivní komunikace a networking
5 okruh inností pro úspšný networking (udržování kontakt, spoleenský život, odborné aktivity, aktivita v komunit, vnitropodniková viditelnost)
Klíová úloha – management (vybudování informaních a komunikaních systém)
Komunikace s týmem
Pravidelné porady 1:1 meetingy Spolené snídan Teambuildingové výjezdy Intranet Prezentace dosažených výsledk Performance management meetingy …..???
Asertivita
Otevená nemanipulativní komunikace
Pimené sebeprosazení i sebauplatnní
Forma chování, která zvyšuje šanci na úspch v jednaní s lidmi
Úspch nezatížený vdomím, že jsme druhé „donutili“ a nebo „dobhli“
Schopnost pímo a jasn, s pimenou sebejistotou vyjádit vlastní názory, myšlenky a pocity, poteby a pání zpsobem, který nesnižuje dstojnost druhých, ani dstojnost vlastní.
Typy chování
PASIVNÍ AGRESIVNÍ ASERTIVNÍ
Pasivní chování Úel: Vyhnout se konfliktu.
Pasivní chování se vyznauje: neprosazováním svých požadavk snahou vyhnout se konfrontaci neochotou pevzít zodpovdnost nebo rozhodovat pocitem, že jsem „ob“ obviováním druhých za to, co se stalo odmítáním kladného hodnocení sebe samého Lidé, kteí picházejí s takovými kolegy do styku pociují: hnv vinu podráždnost frustraci nudu
Agresivní chování Úel: Dosáhnout to, co chci, za každou cenu. Pro agresivní chování je charakteristické: vyhrožování, zastrašování, kik odhodlání prosadit své cíle na úkor jiných snaha „zvítzit“ zaujímání obranného nebo agresivního postoje nepedvídatelnost, výbušnost Lidé, kteí musí takovému jednání elit: pecházejí do defenzívy nebo se uchylují k agresivit jsou tímto jednáním zasaženi (ranni) pociují podráždní, rozilení obávají se toho, co bude následovat
Agresivní a pasivní jednání
„Agresivní i pasivní jednání mají spolené to, že protistrana je vždy považovaná za nepítele, který nemá jiný zájem, než škodit. Je tedy poteba dávat si na ni pozor, nesdlovat, co si myslím a co cítím, jakékoliv informace poskytovat jen výbrov. Ovšem agresor preventivn útoí, kdežto pasivní lovk jakoby dával najevo, že nemá nárok prosadit své proti zlým lidem“.
Asertivní chování Úel: Komunikace a vzájemný respekt. Asertivní chování je založené na: dosahování cíl bez poškozování zájm ostatních ochran vlastních práv a respektování práv druhých pimeném sebevdomí a dve samostatném rozhodování a zodpovdnosti za tyto rozhodnutí pímém vyjádení poteb, pijetí rizika odmítnutí Pi jednání s asertivní osobou máte pocit, že: víte, na em jste jste dobe informováni partner vám naslouchá a bere vás v úvahu máte prostor na podávání nápad vaše iniciativa je vítána mžete jednat vcn o vašich chybách
Asertivní lovk
Asertivn jednající lovk dokáže pesn a jasn definovat, o co mu jde, jak situaci vidí, co si o ní myslí a jak ji prožívá
Má pozitivní postoj k druhým lidem i pimené sebevdomí
Celou svou bytostí sdluje, že ví, že jeho požadavek je oprávnný a splnitelný a druhá strana je podle nj korektní a nemá jiný zájem než vc kladn vyešit
Chová se pimen sebejist, umí naslouchat druhým, pistoupit na kompromis
Je schopen zmnit svj názor pod tlakem argument Protože považuje ostatní lidi za „dobré“, není mu trapné požádat sám o laskavost nebo ji poskytnout
Asertivní povinnosti
vyjadovat se jasn brát na sebe zodpovdnost za následky svého jednání poslouchat druhou stranu respektovat, že nemusím dostat všechno, co chci umožnit ostatním, aby žádali o to, co potebují odmítat požadavek anebo chování, ne však partnera neškodit zdraví druhých
Asertivní práva
sám nezávisle posuzovat své chování, myšlenky a emoce a být za n i jejich dsledky odpovdný
nenabízet žádné výmluvy i omluvy ospravedlující tvé jednání
sám posoudit, zda a nakolik jsem zodpovdný za ešení problém ostatních lidí
zmnit svj názor
dlat chyby a být za jejich dsledky odpovdný
íci „Já nevím.“
být nezávislý na dobré vli ostatních
dlat nelogická rozhodnutí
íci: „Já ti nerozumím“.
íci: „Já to vidím jinak“.
sám se rozhodnout, zda budu jednat asertivn nebo ne
Asertivní reakce
Asertivní NE Gramofonová deska Žádost o laskavost Selektivní ignorování Otevené dvee
Negativní dotazování
Zptná vazba Pozitivní obecn
Pozitivní detailn
+
+
-
+
Negativní detailn
Co by se mlo zlepšit a jak
Vzor poskytování zptné vazby
S tandard
Zaátek pracovní doby je v 9.00 hodin.
C hování
Nyní chodíš již pt dní do práce v 9.30.
D opad
To znamená, že tým kvli tob musí více pracovat.
Komplimenty Jak vyjadovat komplimenty: vybrat vhodný as a situaci navázat oní kontakt dbát na soulad slovního a mimoslovního chování vyjádit osobní postoj - „Líbí se mi…“, „Vážím si…“, „Potšilo m, že…“, „Tší m…“ být struný, upímný, pesný a konkrétní
Jak pijímat komplimenty: udržet oní kontakt a vstícné nastavení tla reagovat struným „Dkuji“ mžeme pidat informaci o pocitech nezlehujme ani neironizujeme kompliment pi nepíjemných pocitech vyžádat dodatkové informace nap. „A co se ti konkrétn líbilo?“
Kritika
Asertivní podáváni kritiky vyžaduje: Strunost a jasnost Snížení zábran a nepíjemných pocit, které se automaticky objeví, když máme chu nkoho kritizovat Snížení obav z možných dsledk naší kritiky
Formulace v 1.osob jedn.ísla – „Já..., Mn...“ a vyjádení vlastních pocit („Štve mn když..“)
Konkrétní informace o partnerov chyb nebo nedostatku formou zptné vazby – „Mám strach, když mi pedem neekneš, že se vrátíš dom pozd v noci.“ Vyhnout se manipulativním trikm „Myslel jsem si, že se sám dovtípíš, že mi to vadí...“
Kritika 3 základní principy: Pozorn poslouchat obsah sdlení s všechny informace Reagovat vždy klidn, konkrétn a specificky Vty zaínat v 1.osob jednotného ísla – „Já..., Mn...“
Chyby pi reagování na kritiku: Nadmrné zobecování tení myšlenek Pecitlivlé vnímání Neverbální chování Verbální chování Dsledky chyb: Partner se urazí Není možné ešit problém Kritika se vyhrotí do hádky Vzniká nepátelské mlení Vzniká pedráždnost na partnera
Jak pijímat oprávnnou kritiku Asertivní pijetí kritiky: Klidn a pozorn kritiku vyslechneme Rozlišíme mezi zptnou vazbou a hodnocením
Partnera informujeme o: Pocitech „Cítím se.., mrzí mn...“ Pohnutkách „Nejradji bych udlal...“ Koneném rozhodnutí „Nabízím toto ešení..“
Udržujeme si vlastní klid Pi odpovdi mžeme použít Zptné vazby Negativního dotazování Asertivního souhlasu Negativní aserce Empatie
Nenecháme se vyprovokovat k hádce, snažíme se partnera vést k objasnní stanoviska tak, aby nám sdlil, co chce.
Reakce na kritiku JAK REAGOVAT NA PRAVDIVOU, ALE NEVHODNOU KRITIKU (právem, ale zlým zpsobem) Vyjádíme naše nepíjemné pocity „To co íkáš, je možná pravda,ale zpsob, jakým to íkáš, mi vadí.“ Odložíme ešení sporné situace na pozdjší a klidnjší dobu „Možná máš pravdu, ale te o tom mluvit nechci“ Pak mžeme reagovat postupem popsaným pi píjmu pravdivé kritiky JAK REAGOVAT NA NEPRAVDIVOU KRITIKU Partnera informujeme o našem názoru „Nesouhlasím s tím, co íkáš“ Pímo vyjádíme svoje pocity „Udivuje mn, že tomu víš“ Žádáme upesující informace „Mohla bys mi íci, jak jsi na to pišla?“ Záleží-li nám na tom, mžeme navrhnout ešení JAK REAGOVAT NA ÚTONOU KRITIKU Když nás nkdo uráží nebo ponižuje, je dležité to pesn vyjádit. „Uráží mn, když mi nadáváš“ Snažíme se vyhnout odvetné kritice. Vyhnme se vtám typu: „Tak se chová jenom hulvát.“ Pokud partner nepestane, lepší je hrd odejít.
ešení konflikt „Konflikt je souasný nárok na dvou opaných stranách rozdílných jedinc o tutéž vc, s tím spojený boj“
1. Zóna nebezpeí 3. Zóna bezpeí
2. Zóna ohrožení
Vznik konflikt Na vzniku konfliktu se podílí tyto faktory: nauený zpsob ešení nejednoznaných situací temperament a z toho pramenící impulzivita – Cholerik, Flegmatik, Sangvinik a Melancholik aktuální nálada – stres postoj k ostatním v dimenzi agresivita – afiliace zájem na obsahu konfliktu (význam pedmtu konfliktu) „publikum“ a problém prestiže
Typy konflikt
Intrapersonální Interpersonální Skupinový Meziskupinový
•Konflikty •Konflikty •Konflikty •Konflikty
pedstav názor postoj zájm
V konfliktní situaci dochází k potlaení racionálního jednání emocionálními reakcemi. To se projevuje: -V argumentaci (není logická) -Ve sníženém respektování autority -Ve ztrát sebekontroly -V narušené i zdeformované komunikaci (nadávky, urážky)
Zvládání konflikt
V konfliktu dochází k narušení rovnováhy mezi jedincem a vlivy prostedí
Úinek zátže je závislý na: Osobnostních rysech jedince (extrémní citlivost x snížená citlivost) Nervové labilit x stabilit (prožitky naptí, úzkosti) Racionalit x emocionalit (sklon k urážlivosti, kivd, strachu) Myšlení
Pocity Racionální rozpoložení
Myšlení
Pocity Emociální rozpoložení
Zvládání konflikt 5 styl ešení konflikt (Thomas, Killman)
KONFRONTANÍ STYL
SEBEPROSAZENÍ
KOOPERATIVNÍ STYL
KOMPROMISNÍ STYL
PIZPSOBIVÝ STYL
ÚNIKOVÝ STYL
SPOLUPRÁCE
1. Únikový styl Nesebeprosazující a nekooperativní
Vyhnout se konfliktu, nechat ho „vyhnít“ Jeho stálé používání ústí do nepíznivého hodnocení druhou stranou Hodí se v situaci, kdy má daná záležitost minimální nebo pomíjivý význam Málo informací o dané situaci Nemožnost ovlivnit situaci Jiné osoby vyeší konflikt efektivnji
2. Konfrontaní (kompetitivní) styl Sebeprosazující a nekooperativní Dosažení vlastních cíl bez ohledu na ostatní Prvky nátlaku, vynucování a dominance Pispívá k negativnímu hodnocení druhými lidmi Hodnocení situace v dimenzích výhra – prohra; jiná alternativa neexistuje Kdy je tento styl vhodný?
3. Pizpsobivý styl Kooperativní a nesebeprosazující
Podízení se pání druhých Hodnocen pízniv, zárove jsou dotyní vnímáni jako submisivní a slabí partnei Zakrývání a pikrášlování svých pocit
Krátkodob úinný v situaci: Kdy hrozí bezprostední konflikt Kdy udržení souladu v dané situaci je mimoádn dležité Konflikt zpsoben osobnostmi zúastnných, nelze ho tedy ešit jednoduchým zpsobem
4. Kooperativní styl Sebeprosazující a spolupracující
Oboustranná výhra, snaha maximalizovat spolené výsledky Vnímáno jako dynamické jednání, pízniv hodnoceno Hledání píin konfliktu, vytváení alternativ, nalezení oboustrann pínosného ešení Vhodné pro dlouhodobou spolupráci
5. Kompromisní styl
Prmrná spolupráce, prmrné sebeprosazení
Série postupných ústupk, ber-dej Zpravidla pozitivn hodnoceno Skromné a ástené uspokojení pro ob strany Vhodný tam, kde není možné dosáhnout oboustrann výhodného ešení
Styly ešení konflikt
Každý lovk má pirozenou tendenci k pednostnímu uplatování jednoho i dvou styl; pro žádný z nich však není definitivn peduren Efektivní ešení konflikt se lze nauit
ízení konflikt
Manažer by ml vytváet odpovídající podmínky pro pracovní výkon zamstnanc – ml by umt pomoci konstruktivn ešit konflikty Konflikt nelze odstranit, lze však vyladit spolupráci tak, aby vyhovovala spoleným cílm skupiny i jednotlivcm Manažer zasahuje v situacích, kdy se zvedá emocionální hladina a úastníci konfliktu vtšinou nejsou schopni konflikt ešit sami Poteba aktivního naslouchání, pesvdování a jednoznaného vyjadování vlastního názoru Vtšina situací v práci je spojena s potebou kompromisu
Konflikty mezi podízenými
Zachovat si klidnou hlavu, nadhled nad vcnou stránkou problému Neešit problém za podízené Poskytnout jim oporu a bezpeí, aby konflikt vyešili sami Nezaujat vnímat situaci Do hloubky jí porozumt Nahlížet na problematiku z rzných hledisek Nacházet první záchytné body vzájemného souhlasu ídit komunikaci mezi angažovanými stranami, udržovat vcnost Zastavovat pípadná obviování i snižování dstojnosti obou stran Zachytit možné alternativy ešení ve srozumitelné podob (nap. písemn); všichni zúastnní hledají jejich pozitiva a možné limity Na závr shrnutí, ovení si, že ob strany rozumjí a akceptují dsledky
Konflikt podízený - nadízený Do tchto konflikt se vždy promítají mocenské vztahy Lépe se eší v organizacích, kde není mocenská/patriarchální struktura
asté konflikty se týkají: nesouhlasu s hodnocením a odmováním (dležitá objektivní kritéria!!!) Rozdílná pojetí pracovních povinností a respektování pracovní kázn (objasnit význam pedpis!) Teba pipravit pesné argumenty co bylo a kdy nesprávn provedeno, jak by to mlo být správn, jaká opatení je zapotebí zaujmout Abstrahovat od vztahové stránky a soustedit se na obsahovou!!! Zapotebí rozpoznat pravé dvody konfliktu, odlišit od situace, kdy je konflikt píležitostí pro uvolnní naptí zpsobeného jinými píinami
Konflikt s obchod.partnery, konkurencí
Konflikty je teba ešit pouze tehdy, kdy vztah musí a bude pokraovat (nap. smlouvat) Nejastjší píinou dezinterpretace podmínek ústní nebo neúpln uzavené písemné dohody Vyjasnní si podmínek, ovení si, zda pod stejnými pojmy ob strany vnímají totéž Konflikty z omylu – náprava + omluva Konflikty jako dsledky zámrného zkreslení i zatajení informací Neetické chování – ukonení vztahu (ztráta dvry) Konflikty z oblasti porušování zákona - ešení prostednictvím právních zástupc a soud Konflikty s konkurencí – pi porušení pravidel hospodáské soutže Pi ešení tetí strana jako prostedník – tzv. mediovaný konflikt (pomocník, konzultant)
Vyjednávání
Proces, kdy dv nebo více stran hledají ešení, které by bylo pijatelné pro všechny zúastnné Proces soc. interakce, kdy dochází ke vzájemnému ovlivování jednajících partner (vzájemné vnímání, styl komunikace, interpretace chování, cíle a postupy vyjednávání) Vyjednávání z hlediska manažera a obchodníka je splnní svých manažerských povinností a obchodních cíl Záleží na osobnosti daného lovka – orientace vztahu k druhým lidem
Learyho schéma interperson. tendencí
Tendence ovládat druhé nebo se jim podizovat (dominance a submise) Tendence chovat se pátelsky nebo nepátelsky (afiliance a agresivita)
• Autokratická osobnost (Moc, síla, ambice, dominance)
• Egocentrická osobnost (Sebeláska, nadazenost, sebedvra)
• Agresivní osobnost (Striktnost a negat.agres.projevy)
• Podezíravá osobnost (kritický a podezíravý postoj)
• Submisivní osobnost (skromnost, slabost, sebeponížení)
• Hyperkonformní osobnost (závislost, poddajnost, obdiv k druhým)
• Hyperafiliantní osobnost (kooperativnost, pátelskost, extroverze)
• Hyperprotektivní osobnost ( rozum, ohleduplnost, pomoc druhým, nutkavá zodpovdnost)
Sociální kompetence pro vyjednávání
Percepní senzitivita Navazování vztahu Sociální techniky – citlivost výbru Flexibilita inorodost Píjemné vzorce jednání
Temperament a charakter TEMPERAMENT Labilita versus stabilita Introverze versus extroverze Vliv na rychlost jednání, podíl formality, celkovou atmosféru, naptí i toleranci, kompetici a kooperaci, spolehlivost i vrtkavost, rigiditu nebo tvoivost
CHARAKTER •Obsah a etická hodnota našeho jednání a prožívání •Dvra – pravdomluvnost, upímnost, estnost, zásadovost
Píprava vyjednávání
Píprava (získání informací, vymezení cíl, analýza situace, hodnoc. silných a slabých stránek druhé strany, zvážení možností pinášejících výhody obma stranám, urení vlastní nejzazší meze, výbr strategie) Píprava redukuje pípadný stres
Vlastní vyjednávání
„zahívací úvod“ Strategie kompetitivní (výhra-prohra) Strategie spolupráce (výhra-výhra)
Metoda poziního vyjednávání opevnní v pvodních pozicích, snaha o postupné pibližování se ke stedu mezi pozicemi, narušení dvry a respektu
Metoda principiálního vyjednávání (R. Fisher, W. Ury 1991) Tvrí hledání ešení pro ob strany
Principiální vyjednávání 1)
2)
3)
4)
Oddlte lidi od problém (pipustit si, že druhá strana vidí problém jinak, pochopit své emoce i emoce druhé strany, zacházet s nimi) Soustete se na zájmy, ne na pozice (mít na pamti, že za protikladnými pozicemi stran jsou jak protichdné, tak i spolené zájmy) Vytvote vzájemn prospšné nabídky (kreativita, vytváení alternativ, které co nejvíce pokrývají zájmy obou stran) Trvejte na dodržování objektivních kritérií (normy a pravidla aplikovatelná se souhlasem obou stran)
Argumentace
jasná komunikace zamení na téma ne na osobní hledisko nebo vztahy cílem argumentace nesmí být boj nebo snaha zniit Co je to argument? dvod, pro tvrdíme, že uritá teze (=východisko pesvdování) je platná dkaz, uvedený na podporu platnosti teze
Argumentaní fauly
útok na osobu místo na téma nerespektování prostoru/hranic druhého skákání do ei „pseudoargumentaní plivanec“ - vložím do úst druhému nco, co neekl, a zanu to vyvracet „kauše“ - azení polopravd, nepravd a ástených pravd v rychlém sledu za sebou „ozembouch“ - mluvím k publiku a ne k partnerovi, ídím se a pizpsobuji podle reakcí publika
Argumentace 1.CÍL ARGUMENTACE 2. DÉLKA VSTUPU - ím strunjší tím lépe, platí vtšinou vzájemná úmrnost mezi obma stranami 3. SÍLA ARGUMENTU - je mená tím, jaký význam má mj argument pro druhou stranu 4. SROZUMITELNOST - pizpsobení „eového kódu“ druhé stran 5. „MOSTY“ - podprné nebo oceující výroky nebo neverbální projevy (úsmv), které udržují dobrou atmosféru ( pozor na „ale“) 6. EMOCE - ten, kdo ztrácí sebekontrolu a sklouzne k emocím, vtšinou prohrává
Práce manažera s jednotlivci a skupinami
Manažer se obvykle stídav zamuje na jednotlivce a na skupinu jako celek Psobí na jednotlivé pracovníky Deleguje a posiluje pravomoci ídí skupinu Vede pracovní porady
Práce manažera s jednotlivci
Výbr, adaptace, kariéra, motivace lovka Neformální komunikace Podpora žádoucí komunikace, redukce té nepíznivé Zájem o lovka nejen v kontextu s plnním pracovního úkolu Hovoit s lidmi o nich samých (obavy, nejistoty), nešíit dál!!! Užívání vhodných stimul k optimalizaci výkon jednotlivce Projevovat emoce (zdravou míru) Jasn vymezený vztah mezi manažerem a podízeným Zadávání úkol spolu s PRO Pimen odmovat Kontrola práce pimen úrovni rozvoje lovka Být píkladem (ne „káže vodu, pije víno“)
Dobrý manažer
Podává pravidelnou konstruktivní zptnou vazbu Netoleruje špatnou a nekvalitní práci Hovoí s dotyným o jeho významu Oceuje výkon Bere v úvahu námty a pocity dotyného Ptá se svých lidí, co mají rádi – používá pevážn pozitivní stimuly Drží jasné hranice - formuluje nároky, vhodn usmruje Bere v úvahu rozdíly mezi lidmi, uplatuje individuální pístup Vstícnost V souladu s organizací Užívá situaního vedení (Blanchard)
Delegování a posilování pravomocí
Zapojení ízených pracovník do skupinové i týmové spolupráce, a to pímým rozdlením pracovních úkol a souasným zvýšením jejich samostatnosti, pravomoci a odpovdnosti
Delegování
Proces povení odpovdností za pracovní aktivity Osvobozuje manažera od rutinních inností i od úkol vyžadujících hlubší speciální znalosti
MUSÍM SÁM (strategie, hodnocení..)
MOHU DELEGOVAT (nevyžadují mimoádnou specializaci..)
ML BYCH DELEGOVAT (innosti, které manažer vykonává rád sám, pinášejí pocit úspšnosti)
MUSÍM DELEGOVAT (administrativní rutina)
Delegování
Jasn a úpln Nechat prostor pi zadávání Pedat i píslušné pravomoci Poskytnout podporu Zhodnotit až výsledek práce Delegovat stále (ne jen v petížení)
Matice zodpovdností –p.RACI innosti
R
A
Jméno
Jméno
C Jméno
I Jméno
Termín
Matice zodpovdností –p.RACI innosti
jméno
R
jméno
A
jméno
C
jméno
I
jméno
jméno
jméno
Termín
Delegování
Objasnit úel a oekávané výstupy – poskytnout kontext Pravidelná setkání, kontrola vývoje Aktivní podpora, informovat ostatní Pijmout sdílenou odpovdnost za neúspch i úspch itelnost Bezpené prostedí
Posilování pravomocí
Vybavení pracovník pravomocí: Kompetence Vliv Význam Sebeurení (autonomie) Budování organizaní oddanosti (identifikace, angažovanosti, loajalita)
Práce manažera s prac.skupinou Podpora synergického efektu – pokud se nepodaí: Vzniká propast, ubývá dvra Roste poet chyb, nedorozumní Vznik individuálních preferencí („nadržování“) Konflikty, fámy Neinformovanost Odchody lidí
Pracovní skupina
Prac. Skupina – skupina 3 a více jednotlivc, mezi nimiž existuje spoleenský vztah, vzájemná psychická vazba Spolené cíle, innost, vnitní struktura pozic a rolí, vzájemné osobní kontakty, trvalé soc. vztahy, spolené pracovišt, vdomí píslušnosti ke skupin
Tým
Specif. Druh pracovní skupiny Vnitn formáln nestrukturovaná malá skupina lidí, kteí po stanovenou dobu podávají spolený výkon Neexistuje vnitní formální organizaní struktura Spolená odpovdnost (spolené hledání ešení a rozhodování) asové omezení existence týmu (k vyešení specifického problému)
Týmový vývoj Týmový vývoj Vysoké Naptí ve skupin
Nízké
Formování
Bouení
Normování
Nejasná situace, opatrný pístup
Nesouhlas, stres, negace
Redukce konflikt, diskuse, spolené hodnoty a postoje
Výkon Loajalita, inovace, sebevdomí, zdravá kompetice
Vedení pracovní porady
Sociální situace, pi níž se eší problémy a souasn jsou ovlivováni všichni lenové skupiny (týmu) Možnost se vyjádit Metoda brainstormingu Získání podnt a nápad od ízených pracovník
Typy porad 1) Periodická pracovní porada Nejastji 1xtýdne Budování spoleného naladní Do pípravy se mohou zapojovat lenové skupiny (týmu) Kontrola zápisu z minulého setkání Prostor pro vyjádení každého lena Max.2 hod.
Typy porad 2) Situaní porada Slouží k informování skupiny(týmu) o závažných okolnostech 3) Koordinaní porada Koordinace konkrétní akce 4) Porada k novému ešení Hledání nového zpsobu ešení, nápady 5) Krizová porada – ešení konfliktních situací
Leadership
Celkový zpsob jednání manažera – styl ízení 3 základní styly ízení (autokratický, liberální, demokratický) V souasnosti situaní vedení lidí (Blanchard)
PODPORUJÍCÍ JEDNÁNÍ
Vysoké
Situaní vedení lidí
Nízké
Vysoce podporující a málo usmrující jednání
PODPORA
DELEGOVÁNÍ
Vysoce usmrující a vysoce podporující jednání
S3 S4 Málo usmrující a málo podporující jednání
S2 S1
KOUOVÁNÍ
INSTRUOVÁNÍ
Vysoce usmrující a málo podporující jednání
USM R UJÍCÍ JEDNÁNÍ
Vysoké
Transformaní styl ízení
Souasný prosazovaný styl ízení Multidimenzionální modely pro pochopení vzájemných souvislostí osobnostních vlastností, manažerského stylu a situaního kontextu Transformaní – spíše ženský styl, zamený na motivaci, dvru a sladní pracovník s cíli organizace Podpora participace, sdílení moci a informací, posilování sebedvry pracovník, nadchnutí lidí pro uritý úkol Souvislost s emocionální inteligencí
Kouink
Individuální rozvojová metoda potenciálu manažer
V pracovním kontextu znamená kouování
zvyšování výkonnosti v práci, pemnou vcí, které lidé dlají ve cviné situace, a to plánovaným zpsobem a pod vedením
Externí a interní kouink
Externí kouink
ídící styl Osobnost a sebereflexe Stres, zátž, sebeorganizace Zdravý životní styl – „work life balance“ Projektové práce
Realizuje externí specialista
Interní kouink
Aplikace v bžné manažerské praxi Implementace tohoto stylu stojí hodn energie, asu – jde o investici do lidí Vede k rozvoji sebeízení lidí a optimalizaci proces Interní kou sdluje vstupy a jaké mají být výstupy – facilituje samostatné ešení prostednictvím kouovacích otázek
Pro kouovat? MŽETE DELEGOVAT
Nevnujete se kouování
Pedáte více zodpovdností
Nedostatená dvra zamstnanc
Buduje se dvra
Vtší pracovní vytížení
Znalosti zamstnanc se prohlubují
Stres narstá
Vnujete se kouování
NEMŽETE DELEGOVAT
Dovednosti kouování
budování vztahu s druhými
kladení otázek k zajištní pochopení
naslouchání: dávání a pijímání zptné vazby
motivování druhých a jejich získání ke splnní akních plán a cíl
Techniky kladení otázek Otevené otázky
Uzavené otázky
Otázky se specifickou odpovdí nebo ano/ne: Udlal si A nebo B?
Otázky, které osobu vyzývají k vyjádení svých názor a pocit. CO
Je to v poádku? Udlal jsi to?
Výhodná pi zjiš ování i objas ování urité informace.
PRO KDY
KDE
JAK KDO
Zkuste používat kdykoliv je to jen možné.
Parafrázování a souhrn
Parafrázování je struné pevyprávní vlastními slovy projevu hovoícího vystihující podstatu vci.
Souhrn je velmi zhuštná rekapitulace nejvýznamnjších bod dlouhé konverzace.
Souhrn demonstruje posluchav zájem.
Pomáhá hovoícímu od možného opakování se a pomáhá „nalézt nit“.
Kouování tým
Podpora tvoivé atmosféry a MY Podpora slabších jedinc a usmrování tch impulzivnjších Udržení tým v období krize Pebírání odpovdnosti a kompetence v týmu Pechod od pevného vedení k samoízení Podncování kouovaných, aby pinášeli návrhy ešení, hledali nové alternativy Zážitek zvládnutí chyb a pouení se z nich
Mentoring
Staroecký Mentor – dohlížel na prince Télemacha (výchova + pejímání zodpovdnosti za svj život) Podpora a motivace druhých, ízení jejich uení, rozvinutí schopností, zlepšení výkonu Forma uení s podporou druhé osoby Pedávání zkušeností (nap. pi adaptaci)