Makroekonomický přehled Konec inflace v Čechách? PROSINEC

Makroekonomický přehled Konec inflace v Čechách? PROSINEC ¨

Česká ekonomika blíží k útesům: růst ekonomiky se zpomalil na 1,5%, schodek na běžném účtu se zvýšil o více než 75%, schodky veřejných rozpočtů stále rostou a rychle se zvyšují mzdy. Je evidentní, že česká ekonomika potřebuje vnitřní ozdravení, nicméně vnější prostředí pro takový manévr je mimořádně nepříznivé. Růst západoevropské ekonomiky je velmi pomalý a především Německo zažívá možná nejhlubší recesi od druhé světové války.

¨

Česká národní banka v listopadu vyčkávala a ponechala sazby beze změny. Inflace se mezitím dostala na rekordně nízkou úroveň 0,5% meziročně.

¨

Vláda prosadila svůj návrh rozpočtu na rok 2003 se schodkem ve výši 111 miliard korun. Zároveň začala diskutovat o rozpočtové reformě, ale zatím jen velmi opatrně.

¨

Česká koruna v listopadu a začátkem prosince dále oslabovala a dostala se opět nad úroveň 31 korun za euro – viz strana 4.

¨

Prosincový Makroekonomický přehled analyzuje vývoj inflace v české ekonomice. Naše analýza ukazuje, že inflace zůstane na velmi nízké úrovni i v příštím roce – podrobnosti viz strana 5 a dále.

¨

Toto vydání Makroekonomického přehledu je poslední v historii. Od roku 2003 jej nahradí bohatší a strukturovanější webová stránka Patria Online. Věříme, že tuto změnu přijmete s pochopením a že oceníte novou verzi našich internetových stránek.

Česká republika: vybrané makroekonomické ukazatele 2001 8/02 9/02 Průmyslová výroba, %, mezir. Stavební výroba, %, mezir. Maloobchodní tržby, %, mezir. Spotřebitelské ceny, %, mezir. Ceny prům. výrobců, %, mezir. Obchodní bilance, USD mil. 3M PRIBOR, %, průměr CZK/EUR, průměr CZK/USD, průměr

6.8 9.6 4.3 4.1 0.8 -3075 4.5 31.8 35.0

-2.8 -4.9 -4.6 0.6 -0.9 -343 3.1 30.8 31.5

10/02

11/02

2002P

3.5 3.5 2.9 0.6 -0.9 -581 2.8 30.7 31.2

0.6 1.1 3.1 0.5 -0.7 -423 2.8 30.8 30.7

4.4 2.9 3.2 0.6 -0.4 -3617 3.6 30.8 32.8

9.2 6.7 5.6 0.8 -0.9 -386 3.0 30.2 30.8

Zdroje: Český statistický úřad, Česká národní banka. Předpovědi: Patria Finance.

Patria Finance, a.s., Škrétova 12, 120 00 Praha 2, IČ 60197226 Tel.: (02) 2142 4111, Fax: (02) 2142 4222 Reuters: PTRR-Z; Bloomberg: PATR; Internet: www.patria.cz e-mail: [email protected]

Analýzy, předpovědi a doporučení společnosti Patria Finance, a.s. včetně komentářů k nejaktuálnějším událostem na finančních trzích publikujeme na internetové adrese

http://www.patria.cz S otázkami ohledně této či jiných publikací Patria Research kontaktujte Analýzy akciového trhu (02) 2142 4111

Jiří Soustružník Jan Hájek

Makroekonomické analýzy (02) 2142 4111

David Marek

Pro obchodování s cennými papíry kontaktujte Obchodování s akciemi +(02) 2142 4215 +(02) 2142 4216

Milan Procházka Petr Žabža Dana Bébrová Bohumil Pavlica

Proprietary trading +(02) 2142 4142

Ján Hájek Viktor Reischig

Patria Direct +(02) 2142 4240

Oldřich Pavlovský Roman Koděra Tomáš Sedláček

Informace ohledně dalších produktů či aktivit společnosti vám poskytnou Ředitel společnosti +(02) 2142 4111

Michael Jasanský

Firemní finance +(02) 2142 4111

Tomáš Klápště

Uzávěrka: 13. prosince 2002

Makroekonomický přehled

prosinec 2002

Měsíční přehled Datum 9.12.02 9.12.02 9.12.02 10.12.02 11.12.02 12.12.02 17.12.02 23.12.02

Předpovědi ekonomických údajů Předpověď Stavební výroba v říjnu (meziročně) 3,5% Spotřebitelské ceny v listopadu (meziměsíčně) -0,2% Míra nezaměstnanosti v listopadu 9,3% Průmyslová výroba v říjnu (meziročně) 3,5% Hrubý domácí produkt v 3.čtvrtletí (meziročně) 1,5% Ceny prům. výrobců v listopadu (meziměsíčně) -0,1% Maloobchodní tržby v říjnu (meziročně) 3,5% Obchodní bilance v listopadu (mld. Kč) -13,0

Poslední Předchozí 6,7% -4,9% -0,3% -0,5% 9,3% 9,4% 9,2% -2,8% 1,9% 2,8% 0,7% 0,0% 5,6% -5,5% -18,1 -12,6

Neradostný závěr roku

Závěr roku 2002 je spíše pesimistický, přinejmenším v ekonomické oblasti. Česká ekonomika výrazně zpomalila, zatímco schodky jak na běžném účtu tak veřejných rozpočtů se zvýšily. Vláda se pomalu připravuje na fiskální reformu, která jde ovšem proti řadě předvolebních slibů především dominantní vládní strany ČSSD. Jediným pozitivem tak zůstává vyhlídka na členství v Evropské unii, které by České republice mělo být definitivně nabídnuto na summitu EU v Kodani. Ovšem i členství v EU začíná v poslední době ztrácet svoji atraktivitu s tím, jak se začínají projevovat některé nepříjemné aspekty členství. Vláda zatím nedokázala na tento narůstající skepticismus najít odpověď.

Načasování jak z učebnice

Již několik let všechny analýzy české ekonomiky jednoznačně ukazovaly na neudržitelnost české rozpočtové politiky, nicméně vlády tato varování ignorovaly a schodky se stále zvyšovaly. Nyní, když je celá evropská ekonomika v recesi, česká inflace je téměř nulová a manévrovací prostor české vlády i centrální banky je minimální, ukazuje se, že stávající nastavení rozpočtové politiky ohrožuje i členství České republiky v Evropské měnové unii.

Schodky rostou, ratingy klesají…

Schodek státního rozpočtu vzrostl koncem listopadu na 42 miliard korun, z nichž 38 miliard pocházelo z různých sociálních "podúčtů". Samotný důchodový systém stihl vytvořit schodek ve výši 23 miliard korun. V souvislosti s rozpočtovým vývojem snížila agentura Standard & Poor's rating dlouhodobého dluhu v české měně ze stupně A+ na AA- a krátkodobý dluh na A1 ze stupně A1+.

Výhled bez řešení

Vláda na tuto situaci reagovala smíšeně. V parlamentu prosadila návrh rozpočtu na rok 2003, který počítá s rekordním schodkem 111 miliard korun. Vláda k rozpočtu připojila střednědobý výhled, v kterém předvídá schodky ve výši 107 miliard v roce 2004 a 103 miliard v roce 2005. Výhled nepředpokládá žádné úspory v sociálních výdajích…

Ekonomický výzkum

1

Patria Finance

prosinec 2002


Reforma?

Zároveň se však ministerstvo financí odhodlalo k návrhu rozsáhlejší rozpočtové reformy. V ní navrhlo úpravy v daních, především přeřazení některých služeb z nižší do vyšší sazby DPH, zvýšení spotřebních daní, ale také snížení daní ze zisku firem. Dohromady by tyto změny měly zvýšit příjmy státu o cca 15-20 miliard korun ročně. Ministerstvo zároveň navrhlo sadu úsporných opatření, které by měly ušetřit až 60 miliard korun na výdajích v roce 2006 (ve srovnání s variantou žádné změny v politice). Hlavní úspory měly přijít ze změny indexace důchodů výlučně podle růstu cen (ne mezd) a eliminaci nemocenských dávek na několik prvních dní. Další kroky obsahovaly například zrazení objemu mezd ve státní správě a snižování počtu zaměstnanců o 2% ročně. Zatím není jasné, jak se k tomuto návrhu postaví vláda. První příznaky nejsou povzbudivé, neboť vláda se rozhodla projednávání návrhu odsunout.

Evropská unie a vládní taktika

Tato opatrnost však může být součástí širší strategie. Česká vláda totiž plánuje referendum o přistoupení k Evropské unii na červen roku 2003. Do té doby se bude snažit odložit jakékoliv rozhodnutí, které by mohlo nepříznivě naladit českou veřejnost vůči Evropské unii, nebo samotné vládě, která je propagátorem vstupu do EU. Nicméně, tato strategie spoléhá na to, že po (úspěšném) referendu bude vláda jednat velmi rychle. Nabádá ji k tomu i poslední zpráva mise MMF, která vyjádřila obavy z fiskálního vývoje a označila českou situaci za nejvážnější ze všech kandidátských zemí.

Zpomalení růstu

Růst HDP se ve třetím čtvrtletí snížil na 1,5% (meziročně) s tím, jak na českou ekonomiku dolehly letní povodně a také letargický vývoj německé ekonomiky. Růst HDP byl stimulován především soukromou spotřebou, která se meziročně zvýšila o více než 5%. Rychle roste i vládní spotřeba, zatímco prakticky stagnují investice a zahraniční obchod se propadá do vyšších schodků. Česká ekonomika tak stále více připomíná situaci z roku 1997, kdy došlo k měnovému otřesu ve velmi podobné makroekonomické situaci.

Vysoký schodek na běžném účtu

Schodek na běžném účtu dosáhl ve 3. čtvrtletí vysoké úrovně 971 milionů dolarů, tj. o 75% více než ve 2. čtvrtletí. Finanční účet tento schodek pohodlně překryl, když skončil přebytkem necelé 3 miliardy dolarů díky nečekaně vysokému přílivu zahraničních investic za 1,6 mld. dolarů.

Inflace stále klesá

Spotřebitelské ceny v listopadu opět v meziměsíčním srovnání opět klesly, tentokrát o 0,2%. Meziroční index inflace tak klesl na 0,5%, což je nejnižší úroveň v historii České republiky. Hlavním důvodem poklesu cen byl propad cen potravin a pohonných hmot.

Nezaměstnanost stabilní

Míra nezaměstnanosti se v listopadu nezměnila a zůstala na úrovni 9,3%. Počet nezaměstnaných se však zvýšil o 3 tisíce na 490 tisíc. Poměr nezaměstnaných a volných míst se zvýšil na 11,3.

Patria Finance

2

Ekonomický výzkum


prosinec 2002 Předpověď

Předpověď inflace

6% 5% 4% 3% 2% 1% CPI

0%

Net Inflation PPI

-1% -2% 2000

2001

2002

Aktualizace: 4.11.2002

Meziroční ekonomický růst

Předpověď

15%

10%

5%

0%

Průmyslová produkce 5M klouz.průměr Stavební výroba 5M klouz.průměr Maloobchodní tržby 5M klouz.průměr

-5% 2000

2001

2002


Obchodní bilance (mld. Kč)

-10

Státní rozpočet (mld. Kč)

Dvojí deficit

Předpověď

12-měsíční obchodní schodek

0 -10

12-měsíční schodek rozpočtu

-30

-20 -30

-50

-40 -70

-50

-90

-60 -70

-110

-80 -130

-90

-150 2000 Aktualizace: 4.11.2002

Ekonomický výzkum

-100 2001

2002

3

Patria Finance

prosinec 2002


Zaostřeno na korunu Obr. 1: Kurz koruny, eura a dolaru CZK/EUR 37

Obr. 2: Mezibankovní sazby Pribor CZK/USD 42

6.0

35

40

5.5

34

38

33

36

CZK/EUR

36

CZK/USD

32

34

31 32

30

5.0 4.5 4.0 3.5

12M Pribor 6M Pribor 3M Pribor 1M Pribor

3.0

29

30

28 2000

28

2.5


2001

01/01

04/01

07/01

10/01

01/02

04/02

07/02

10/02


2002

Zdroj: ČNB.

Zdroj: ČNB.

Koruna oslabila vůči euru

Kurz české koruny se v listopadu vyvíjel velmi poklidně. Celý měsíc se pohyboval mezi úrovní 30,60 CZK/EUR a 31,00 CZK/EUR. Přes hranici 31 korun se dostal až začátkem prosince, když přišly čísla o schodku na běžném účtu platební bilance a o růstu HDP ve třetím čtvrtletí roku 2002. Poté se kurz stabilizoval okolo úrovně 31,10 CZK/EUR.

Dolar oslabuje

Vývoj koruny vůči americkému dolaru byl ještě stabilnější, protože relativní oslabování koruny vůči euru bylo více než vykompenzováno oslabením dolaru vůči euru. Koruna zahájila listopad na úrovni 30,90 CZK/USD a skončila na úrovni 31 CZK/USD. Po prudším oslabení dolaru v první dekádě prosince se koruna opět dostala pod hladinu 31 CZK/USD.

Parita překonána

Zdá se, že začátkem prosince se euro konečně odpoutalo od parity vůči dolaru, okolo které se pohybovalo několik měsíců. Nebezpečí války s Irákem, rezignace amerického ministra financí a předsedy SEC, a také snížení sazeb ECB posílo euro až na úroveň 1,016 USD/EUR.

Patria Finance

4

Ekonomický výzkum


prosinec 2002

Inflace - konec příběhu? Obr. 1: Ceny zemědělských výrobců, ceny v potravinářském průmyslu ceny potravin (meziroční změny v %)

20 15 10 5 0 -5 Ceny zem. výrobců

-10

Ceny v potravin. prům. -15

Ceny potravin

-20 01/01

04/01

07/01

10/01

01/02

04/02

07/02

10/02

Pramen: ČSÚ.

Deflace na obzoru?

Pokud se na konci letošního roku ekonomů zeptáte, čím byl letošní rok výjimečný, patrně ve svém výčtu neopomenou zmínit pokles inflace na rekordně nízkou úroveň. Po vzedmutí cenové hladiny v roce 2001, kdy se inflace těsně přiblížila šestiprocentní hranici, přišlo v letošním roce výrazné snížení míry inflace až na 0,6% na začátku druhého pololetí na 0,5% v listopadu. A není všemu konec. V odborných kruzích se již začíná objevovat také pojem deflace, tj. opaku inflace. Na začátku příštího roku se totiž inflace může sesunout dále směrem k nule.

Ceny potravin klesají

Inflací v letošním roce výrazně zamávaly především tři faktory – ceny potravin, pohonných hmot a směnné relace. Potraviny se v průměru prodávají o 5,2% levněji než loni touto dobou. Uveďme jen ty položky, kde došlo k nejvýraznějšímu poklesu cen: vepřové (-18,4%), drůbež (-27,7%), vejce (-13,7%), brambory (-9,6%), ovoce (-11,4%) a zelenina (-4,5%). Vzhledem k poměrně nízké elasticitě poptávky po potravinách, jsou zpravidla hybnou silou cenových změn nabídkové faktory. Zatímco například domácí produkce vepřového za prvních deset měsíců letošního roku vzrostla pouze o 0,8%, dovoz již předčil loňskou celoroční hodnotu dovozu o 67%. Na tomto trhu v současnosti existuje jednoznačný převis nabídky nad poptávkou. Dostatečná domácí nabídka a vysoký dovoz jsou důvody, které platí také u většiny ostatních potravinářských komodit, jejichž ceny se letos snížily. Na obrázku 1 je patrné, že část z poklesu cen zemědělských výrobců profitoval zejména zpracovatelský průmysl. Konečným spotřebitelům však navíc pomohlo rostoucí konkurenční prostředí.

Ekonomický výzkum

5

Patria Finance

prosinec 2002

Obr. 2: Cena benzínu (Natural 95) a její složky


30 25 20 15

Marže DPH Spotřební daň Cena suroviny

10 5 0 01/01

04/01

07/01

10/01

01/02

04/02

07/02

10/02

Pramen:ČSÚ.

Ropa: dražší či levnější?

Pohonné hmoty jsou oblíbenou hračkou v rukou médií a analytiků. Za pozornost vděčí především svým výrazným cenovým výchylkám a možnosti kartelového chování distribučních firem. Meziroční změny cen benzínů a nafty se často pohybují v desítkách procent. Letošní rok začal pro motoristy a všechny, jichž se ceny pohonných hmot týkají, dobře. V prvním dvou měsících se ceny pohonných hmot snížily v průměru o 4,5%. Potom sice přišlo několik měsíců střídavého zdražování a zlevňování, na konci listopadu se ovšem stále jezdilo o 4,0% (motorová nafta) až 5,3% (Super) levněji než před rokem. Je zajímavé, že na konci listopadu se barel uralské ropy prodával o prodával o 34,1% dráže než před dvanácti měsíci, barel severomořského Brentu dokonce o 36,5%. Opačným směrem se však pohyboval směný kurz koruny k dolaru. Zatímco loni v listopadu se dolar v průměru obchodoval za 37,49 CZK/USD, letos ve stejném měsíci již jen za 30,72 CZK/USD. Meziroční zhodnocení tedy představuje 18,1%. Co je však pro ceny pohonných hmot na českém trhu zásadní, je pokles marží výrobního a distribučního řetězce. Celková marže obou článků na cestě k zákazníkovi se za posledních dvanáct měsíců snížila z šesti korun na litr v polovině loňského roku na současné čtyři koruny na litr. Na obr. 2 se můžete přesvědčit.

Turistika…

S inflačními čísly zamávaly v loňském i letošním roce cestovní kanceláře. Loni v srpnu se meziroční inflace v cenách rekreačních pobytů vyšplhala podle příslušného indexu ČSÚ až na 23,4% v srpnu. V červenci letošního roku se naopak přehoupla do záporného teritoria (–1,1%). Vzhledem k váze dovolené v indexu spotřebitelských cen (2,7%) byl vliv výkyvů cen na celkovou inflaci významný. Obrázek 3 ukazuje vliv výše diskutovaných faktorů desinflace. Index PCI je shodným s indexem spotřebitelských cen ovšem bez potravin a pohonných hmot.

Patria Finance

6

Ekonomický výzkum


prosinec 2002

Obr. 3: Několik pohledů na inflaci

6% 5% 4% 3% 2%

CPI (předpověď Patrie) CPI (předpověď Patrie)

1%

Čistá inflace PCI (Patria Core Inflation)

0%

PCI bez dovolených

-1% 01/01

07/01

01/02

07/02

Pramen:ČSÚ, Patria Finance.

Měnové podmínky se přitvrdily Koruna posílila o 10%

Kurz koruny vůči ostatním měnám ovlivnil nejen ceny pohonných hmot, ale celkovou cenovou hladinu v ČR. Ke konci listopadu činilo roční zhodnocení české měny vůči euru 7,6%, vůči dolaru 18,1%. Apreciace nominálního efektivního kurzu činí 10,5%. Údaje o cenách v zahraničním obchodu máme sice jen za září, ale v celku potvrzují vliv směnného kurzu. Dovozní ceny se meziročně snížily o 9,5%. S výjimkou živočišných a rostlinných olejů klesly ceny ve všech základních skupinách zahraničního obchodu. Vzhledem k otevřenosti české ekonomiky je přitom vývoj cen v zahraničním obchodu významný pro celou ekonomiku. Dovoz v loňském roce dosáhl 64% HDP, vývoz 59% HDP.

Nízká inflace zvyšuje reálné úrokové sazby

Pokles inflace tak neustále tlačil na růst reálných úrokových sazeb měřeno ex-post, ale i ex-ante, neboť inflační očekávání jsou do určité míry sestavována adaptivní způsobem. Zejména domácnosti odvozují svá očekávání budoucí míry inflace od aktuální úrovně inflace - viz obrázek 4. Inflační očekávání firemního sektoru a finančního trhu jsou méně založena na adaptivní formě očekávání, ta je však stále významná. Pokud bychom chtěli alespoň zhruba změřit míru, do jaké jsou v jednotlivých segmentech inflační očekávání adaptivní, můžeme se pokusit spočítat korelační koeficienty. Očekávání domácností jsou korelována s aktuální inflací z 96%, očekávání firem ze 78% a očekávání finančního trhu z 64%.

Ekonomický výzkum

7

Patria Finance

prosinec 2002


Nečekaně nízká inflace komplikuje situaci Jsou reálné sazby vyšší či nižší než před rokem?

Proti růstu reálných úrokových sazeb se snažila bojovat Česká národní banka snižováním nominální úrovně úrokových sazeb. Reálné úrokové sazby na mezibankovním trhu i reálné sazby nabízené bankami klientům měřené ex-post jsou přesto nyní nejvyšší za poslední tři roky, ať již k deflování použijeme index spotřebitelských cen či index cen průmyslových výrobců. Co se týče reálných sazeb ex-ante vedlo úsilí ČNB alespoň ke stabilizaci úrovně z konce minulého roku. Pokud bychom ovšem k výpočtu ex-ante reálných úrokových sazeb použili očekávání finančního trhu či prognózu inflace ČNB dospěli bychom k mírnému poklesu reálných úrokových sazeb. Otázkou je, které úrokové sazby berou firmy a domácnosti v potaz při svém rozhodování o investicích a spotřebních výdajích a do jaké míry provádí výpočty reálných úrokových sazeb či se spokojí s pohledem na nominální sazby. Právě zde je jedno z nejtajemnějších míst magie měnové politiky. Modely transmise měnové politiky obvykle hladce fungují v prvních článcích řetězce, tj. Od centrální banky k finančnímu trhu, velké nejistoty však na „modeláře“ číhají právě v transmisi do reálné ekonomiky.

Reálné mzdy rychle rostou

Pokles inflace může do vývoje reálné ekonomiky zasáhnou skrze změnu úrovně reálných mezd. I zde ovšem platí již zmíněná námitka týkající se nejistoty, zda se domácnosti řídí spíše reálnými či nominálními čísly. Nicméně držme se modelů hlavního proudu ekonomie a předpokládejme spojení mezi reálnými mzdami a spotřebními výdaji. Zatímco nominální mzdy si po třech čtvrtletích letošního roku udržely téměř stejné tempo růstu jaké měly na konci loňského roku, pokles inflace vedl k prudké akceleraci růstu reálných mezd. Ve 3. čtvrtletí letošního roku se průměrná nominální mzda meziročně zvýšila o 7,4%, na konci loňského roku dosáhlo tempo růstu mezd 7,5%. Reálné mzdy však zrychlily meziroční tempo růstu z 3,1% v závěru loňského roku na 6,7% v současnosti.

Mzdové náklady opět rostou

Vzhledem k tomu, že produktivita práce na celonárodní úrovni dosahuje podstatně menšího přírůstku, dochází k nárůstu mzdové náročnosti produkce. Podle našeho výpočtu za první tři čtvrtletí letošního roku nominální jednotkové mzdové náklady meziročně zvýšily o 6,0%, reálné jednotkové mzdové náklady (deflováno PPI) dokonce o 6,5%. Připočteme-li nárůst mzdové náročnosti produkce s poklesem tržeb spojeným se zhodnocením kurzu koruny, dostaneme téměř ideální recept na pokles konkurenceschopnosti, snížení zaměstnanosti, omezení investiční činnosti, existenční problémy kapitálově slabších firem (tj. segmentu středních a menších podniků) a zpomalení hospodářského růstu.

Patria Finance

8

Ekonomický výzkum


Obr. 4: Inflační očekávání na rok dopředu a skutečná inflace

prosinec 2002

6% 5% 4% 3% finanční trh

2%

podniky domácnosti

1%

CPI 0% 01/99

07/99

01/00

07/00

01/01

07/01

01/02

07/02

Pramen: ČNB.

Jaká jsou očekávání? Odbory za vyšší inflaci

V této souvislosti se nabízí návrat zpět k inflačním očekáváním. Domácnosti a podniky čekají v příštím roce inflaci mezi jedním a dvěma procenty. Odboráři žádají v příštím roce vzestup reálných mezd o tři až čtyři procenta, jedním dechem však dodávají, že nominální mzdy by se měly zvýšit o sedm procent. To znamená, že očekávají inflaci mezi třemi a čtyřmi procenty, tj. výrazně vyšší než ostatní ČNB, ministerstvo financí, domácnosti, podniky i finanční trh. Že by odboráři měli k dispozici dokonalejší modely inflace? Za rok uvidíme.

Nízká inflace urychluje reálnou konvergenci

Vývoj inflace je klíčovým faktorem při konvergenci cenové hladiny v ČR k průměrné cenové hladině v EU. Čím menší bude rozdíl v cenových hladinách před vstupem ČR do Evropské unie, a především před vstupem do eurozóně, tím menší bude riziko rychlého sbližování cen po těchto milnících v budoucnosti české ekonomiky. Na začátku ekonomické transformace v roce 1991 česká cenová hladina v ČR dosahovala 23% průměru EU. V loňském roce se již vyšplhala na 44% průměru EU. Za prvních deset měsíců letošního roku se sice kurz koruny vůči euru zhodnotil o 3,7%, domácí cenová hladina se však zvýšila pouze o 0,6%, zatímco ceny v EU od prosince loňského roku do října letošního roku vzrostly o 1,6% (odhad). Na základě těchto údajů není obtížné spočítat, že jsme na konvergenční stezce k průměru EU urazili pouhopouhý jeden procentní bod. Zůstáváme tak na předposlední příčce, když za námi zůstává pouze Slovensko.

Ekonomický výzkum

9

Patria Finance

prosinec 2002

Obr. 5: Průměrná mzda a reálné jednotkové náklady (meziroční změny)


10% 8% 6% 4% 2% 0%

Průměrná nominální mzda -2%

Nominální jednotkové mzdové náklady Reálné jednotkové mzdové náklady

-4% 1Q/00

2Q

3Q

4Q

1Q/01

2Q

3Q

4Q

1Q/02

2Q

3Q

Pramen: ČSÚ, Patria Finance.

Regulované ceny - velká neznámá Jaká bude inflace v roce 2003?

Konec roku je za dveřmi a finanční trhy, centrální banku, odboráře a další zajímá, jak to bude s inflací v ČR ve třetím roce třetího milénia. Při prognózách inflace se stále ještě vyplatí vrátit ke staré dobré čisté inflaci neboli odhadnout vývoj cen na volném trhu a cen regulovaných ministerstvem financí. Nejprve se podívejme na změny regulovaných cen a věcně usměrňovaných cen.

Regulované ceny: pokles v energetice, chaos v nájemném

Z hlediska vývoje inflace bývají nejdůležitější úpravy nájemného a služeb spojených s bydlením. Situace kolem nájemného je nyní složitá. Ministerstvu financí se nepodařilo obelstít Ústavní soud návrhem nového cenového výměru na regulaci nájemného v příštím roce. Krátce poté se objevily první pokusy o razantní růst doposud regulovaného nájemného. Další osud regulovaného nájemného by měl určit nový zákon o nájemném, jenže ani ministerstva, jichž se to týká (ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj), ani politici v Poslanecké sněmovně nemohou nalézt společnou řeč na toto téma. Nicméně v materiálech ministerstva financí je počítáno s desetiprocentním vzestupem nájemného v červenci příštího roku. Pravomoc určit ceny elektřiny a plynu přešla na Energetický regulační úřad a ten oznámil, že ceny plynu pro domácnosti od ledna vzroste v průměru o 4,2%. Elektřina by naopak měla v průměru zlevnit o 4,4%. Co se týče cen tepla, výhled ministerstva financí počítá s růstem ceny o 3,4%. Ceny telekomunikačních služeb spadají do kompetence Českého telekomunikačního úřadu a v příštím roce ministerstvo financí předpokládá zvýšení cen o 2,5%. Pokud sečteme dopad změn všech regulovaných cen na celkovou cenovou hladinu, dospěme k číslu 0,6 procentního bodu.

Patria Finance

10

Ekonomický výzkum

4Q


Obr. 6: Vliv desetníků

prosinec 2002

4.0%

CPI

3.5%

CPI bez změn daňových sazeb a stažení drobných

3.0% 2.5% 2.0% 1.5% 1.0% 0.5% 0.0% 01/02

07/02

01/03

07/03

Pramen: ČSÚ, Patria Finance.

Vyšší daně?

Ve hře je také zvýšení daňových sazeb u spotřebních daní. Ministerstvo financí pracuje na novele zákona o spotřebních daní s cílem prosadit od 1. dubna příštího roku zvýšení sazeb u spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu. Sazba u cigaret by měla vzrůst ze současných 40% na 44%. Daň z litru 100procentního lihu by se měla zvýšit z 234 Kč na 265 Kč. Úpravy daňových sazeb přihodí k celkové inflaci další 0,3 procentního bodu. Administrativní úpravy by tedy v příštím roce mohly zvýšit inflaci zhruba o jeden procentní bod.

Konec desetníků v Čechách Jak se bude zaokrouhlovat?

V příštím roce by nás mohl potkat ještě jeden specifický inflační faktor. ČNB oznámila, že by ráda z oběhu stáhla desetihaléřové a dvacetihaléřové mince. ČNB i zástupci obchodních řetězců působících na českém trhu se dušují, že tato změna nepovede k růstu cen z titulu zaokrouhlování směrem nahoru. Efekt zaokrouhlování bude záviset na způsobu jeho provádění. Pokud by se měla zaokrouhlovat až cena celkového nákupu byl by dopad inflaci nižší, než když budou zaokrouhleny směrem vzhůru ceny každého zboží zvlášť.

Evropské zkušenosti nabádají k opatrnosti

Pro inspiraci pro odhad dopadu na cenovou hladinu v případě zaokrouhlování jednotlivých cen nemusíme chodit daleko. Na začátku letošního roku členské země eurozóny vyměnily své národní měny za euro, s čímž byla spojena nutnost začít uvádět ceny v eurech, samozřejmě patřičně zaokrouhlené. Oficiální místa, v tomto případě Eurostat, odhadly dopad zavedení eura na cenovou hladinu mezi 0,0-0,2 procentního bodu. Existenci zaokrouhlovacího efektu potvrzuje také britská zkušenost s decimalizací měny v roce 1971.

Ekonomický výzkum

11

Patria Finance

prosinec 2002

Vliv na inflaci bude malý


Zajímavější než spekulovat o přesnosti odhadu vlivu přechodu na euro na agregátní úrovni je podívat se, které ceny díky tomuto faktory rostly nejvíce. Zatímco na agregátní úrovni může být dopad velmi malý, jednotlivé ceny mohou vykázat výrazné přírůstky. Selský rozum napovídá, že by se mělo jednat především o položky s relativně nízkou cenou. Pokud se například cena krabičky zápalek zvýší z 1,80 Kč na 2 Kč, představuje „zápalková“ inflace 11%. Zkušenost s přechodem na euro skutečně ukazuje, že nejvíce vzrostly ceny potravin a ceny v restauracích. V českém případě, jsou ceny v restauracích stanovené na desetníky či dvacetníky asi raritou, takže největší nápor na inflační indexy můžeme očekávat v oblasti potravin. Dopad na celkovou cenovou hladinu by patrně neměl být vyšší než jedna až dvě desetiny procentního bodu. Na obrázku č. 6 jsme se pokusili porovnat prognózu inflace počítající se zmíněnými úpravami sazeb spotřebních daní a efektem stažení desetníků a dvacetníků s prognózou abstrahující od těchto administrativních změn.

Nabídková strana: velká nejistota Ceny ropy závisí na válce v Iráku

Patria Finance

Inflace ve zbytku spotřebního koše ovlivní zejména nabídkové faktory, neboť domácí poptávkové faktory by nadále měly působit na cenovou hladinu neutrálně. K tomuto závěru můžeme dospět z pohledu standardně používaných makroekonomických modelů opírajících se o tu či onu formu Phillipsovy křivky. Hospodářský růst by měl v příštím roce podle našeho odhadu (viz tabulka na předposlední straně) zaostat za svým potenciálem, čímž by se měla dále rozevřít produkční mezera. Z této strany by tedy inflační vítr foukat neměl. Osud čisté inflace tak určí letošní sklizeň, úroda v příštím roce, situace na Blízkém Východě a nálada kartelu OPEC determinující ceny ropy, ceny ostatních surovin, inflace v zahraničí a ceny dovozu do ČR, kde ještě lze očekávat zpožděný dopad letošní apreciace kurzu koruny. Jak je vidět, bylo by optimální, kdyby inflaci předpovídal tým ekonomů, agronomů, meteorologů, psychologů, sociologů a odborníků na mezinárodní politiku. Někdy by nebyl na škodu astrolog či věštec.

12

Ekonomický výzkum


prosinec 2002

Česká republika: Základní makroekonomická data Obyvatelstvo: 10,3 mil. HDP na hlavu (2001): 5514 USD meziroční růst, pokud není uvedeno jinak 1996 1997 1998 1999 HDP, mld. CZK, běžné ceny 1567 1680 1839 1902 HDP, mld. USD, běžné ceny 57.7 53.0 57.0 55.0 HDP, reálný růst, % 4.3 -0.8 -1.0 0.5 Průmyslová výroba, reálný růst, % 2.0 4.5 1.9 -3.1 Stavební výroba, reálný růst, % 5.3 -3.9 -7.0 -6.5 Maloobchodní tržby, reálný růst, % 11.4 -0.4 -7.3 2.1 Míra nezaměstnanosti, %, konec období 3.5 5.2 7.5 9.4 Spotřebitelské ceny, průměrný růst, % 8.8 8.4 10.8 2.1 Spotřebitelské ceny, růst na konci období, % 8.6 10.0 6.8 2.5 Ceny prům. výrobců, průměrný růst, % 4.8 4.9 4.9 1.0 Ceny prům. výrobců, růst na konci období, % 4.4 5.7 2.2 3.5 Růst prům. národní mzdy, % 18.0 11.9 9.3 8.5 Přímé zahraniční investice v ČR, mil. USD 1435 1286 3700 6310 v % HDP 2.5 2.4 6.5 11.5 Běžný účet, mil. USD -4298 -3271 -1387 -1569 v % HDP -7.4 -6.2 -2.4 -2.9 Vývoz zboží, mld. USD, celní stat. 21.9 22.8 26.4 26.2 Dovoz zboží, mld. USD, celní stat. 27.7 27.3 28.8 28.1 Obchodní bilance, mld. USD, celní stat. -5.8 -4.5 -2.4 -1.9 Bilance služeb, mld. USD, plat.bilance 1917.0 1742.0 1789.0 1100.0 Hrubá vnější zadluženost, mld. USD 21.2 21.6 24.3 22.9 v % z vývozu zboží a služeb 71 72 72 69 v % HDP 37 41 43 42 Oficiální devizové rezervy, mld. USD 12.4 9.8 12.6 12.8 v měsících dovozu zboží a služeb 5.0 3.7 4.4 4.6 Stát. rozp., mld. CZK, vč. důchod. účtu -1.6 -15.7 -29.3 -29.6 Celk. deficit veřejného sektoru*, v % HDP -1.8 -2.1 -2.4 -3.1 Státní dluh, mld. CZK 155 173 195 228 v % HDP 9.9 10.4 10.8 12.4 Růst peněžní zásoby, M2, konec období, % 9.2 10.1 5.2 9.0 2-týdenní repo sazba, průměr za období, % 12.0 17.2 14.0 6.60 2-týdenní repo sazba, konec období, % 12.4 14.8 8.8 5.30 3MPRIBOR, průměr za období, % 12.0 16.0 14.3 6.84 3MPRIBOR, konec období, % 12.7 16.1 9.7 5.40 CZK/EUR, prům. za obd. 36.9 CZK/EUR, konec obd. 36.1 CZK/USD, průměr za období 27.1 31.7 32.3 34.6 CZK/USD, konec období 27.3 34.2 30.1 35.8 Zdroj: ČSÚ, ČNB. Předpověď: Patria Finance. * očištěný o příjmy z privatizace

Ekonomický výzkum

13

2000 1985 51.4 3.3 5.1 5.3 2.2 8.8 3.9 4.0 5.0 5.0 6.6 4984 9.7 -2688 -5.2 29.0 32.1 -3.1 1402.4 21.6 59 42 13.1 4.3 -46.1 -4.4 289 14.6 7.5 5.25 5.25 5.36 5.40 35.6 35.0 38.6 37.6

2001 poslední období I.-IX. '02 2158 1668 48.1 I.-IX. '02 56.7 3.3 1.5 VII.-IX. '02 6.8 3.5 X. '02 3.5 X. '02 9.6 7.0 5.6 IX. '02 9.3 XI. '02 8.9 4.7 2.1 posl. 12 měs. 4.1 0.5 XI. '02 2.9 -0.3 posl. 12 měs. -0.7 X. '02 0.8 7.5 I.-IX. '02 8.5 I.-IX. '02 4922 7034 I.-IX. '01 8.7 -2624 -2631 I.-IX. '01 I.-IX. '01 -4.6 30.8 I-X. '02 33.4 36.5 33.1 I-X. '02 -3.1 -2.4 I-X. '02 1523.9 716.0 I.-IX. '02 21.7 24.2 VI. '02 52 VI. '02 54 38 43 VI. '02 22.5 X. '02 14.5 4.1 5.8 X. '02 -67.7 -41.0 I.-XI. '02 -5.1 345 391 VI. '02 16.0 16.0 VI. '02 10.0 6.2 X. '02 5.07 3.65 I.-XI. '02 4.75 2.75 XI. '02 3.53 I.-XI. '02 5.18 4.62 2.68 XI. '02 30.8 I.-XI. '02 34.1 32.0 30.8 XI. '02 32.9 I.-XI. '02 38.0 36.3 30.7 XI. '02

2002P 2242 65.8 2.1 4.4 2.9 3.2 9.8 1.8 0.6 -0.5 -0.4 7.4 8200 12.5 -4000 -6.1 35.7 39.2 -3.5 1100.0 20.5 48 31 25.0 6.7 -65.3 -9.2 410 18.3 7.0 3.57 2.75 3.55 2.79 31.6 31.2 34.1 31.2

2003P 2365 77.4 2.4 5.0 5.0 5.4 9.8 1.6 3.0 1.6 3.1 6.5 6500 8.4 -5000 -6.5 42.9 47.1 -4.2 1100.0 20.0 42 26 27.0 6.5 -111.6 -8.2 522 22.1 5.4 2.82 3.25 2.92 3.31 30.5 29.9 30.5 29.9

Patria Finance

Patria Finance, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4111 Fax: +02 2142 4222

Patria Asset Management, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4101 Fax: +02 2142 4177

Patria Direct, a. s. ·krétova 12 120 00 Praha 2 Tel.: +02 2142 4254 Fax: +02 2142 4179 www.patria-direct.cz

âlen skupiny KBC Banking & Insurance Group

Tento dokument je vydáván v âeské republice spoleãností Patria Finance, a.s. („Patria“), která je licencovan˘m obchodníkem s cenn˘mi papíry a ãlenem Burzy cenn˘ch papírÛ Praha. Dokument mÛÏe b˘t vydáván/distribuován v jin˘ch zemích prostfiednictvím pfiidruÏen˘ch spoleãností. Patria a pfiidruÏené spoleãnosti mohou s cenn˘mi papíry kterékoli spoleãnosti ãi jiného emitenta, o nûmÏ se tento materiál zmiÀuje, provádût obchody na vlastní úãet na základû informací obsaÏen˘ch v tomto dokumentu, a to i pfied jeho publikováním. Patria nebo pfiidruÏená spoleãnost mÛÏe poskytnout sluÏby v oblasti firemních financí, popfiípadû dal‰í sluÏby, kterékoli spoleãnosti nebo jinému emitentovi, o nûmÏ se zmiÀuje tento dokument. Tento dokument nemusí obsahovat v‰echny informace, které má Patria nebo její pfiidruÏené spoleãnosti k dispozici. Tento dokument není nabídkou k nákupu nebo prodeji cenn˘ch papírÛ.Tento dokument byl pfiipraven v dobré vífie; Patria ani její pfiidruÏené spoleãnosti v‰ak nenesou odpovûdnost za pfiesnost informací v nûm obsaÏen˘ch a nemûlo by na nûj b˘t pohlíÏeno jako na ekvivalent nezávislého posouzení pfiíjemcem samotn˘m. Distribuce tohoto dokumentu v ostatních zemích mÛÏe b˘t omezena zákonem; kaÏd˘ vlastník dokumentu by se mûl ve vlastním zájmu informovat o takov˘ch omezeních a dodrÏovat je. Nedostojí-li vlastník dokumentu tûmto omezením, mÛÏe dojít k poru‰ení zákona v âeské republice nebo obdobn˘ch zákonÛ v jin˘ch zemích.

© 2002, Patria Finance, a. s.

Makroekonomický přehled Konec inflace v Čechách? PROSINEC

Recommend Documents