Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Ústav stavební ekonomiky a řízení, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph. D.

Makroekonomická rovnováha Krátkodobá křivka nabídky (ASS) je stoupající, znázorňuje, že krátkodobě nabídka citlivě reaguje na změny cen (výrobci mění stupeň vytížení svých kapacit).

. P

ASLR ASSR

Měnící se ceny výrobků při neměnících se nákladech mění zisk (míru zisku), a to je právě to, nač výrobci reagují.

Dlouhodobá křivka nabídky (ASL) je vertikální. Vyjadřuje fakt, že měnící se hladina cen výrobků dlouhodobě vede i ke změnám cen vstupů.

Y*

Y

Po krátkodobých výkyvech se výrobci opět a opět vracejí k původní úrovni nabídky, která zhruba odpovídá potenciálnímu GDP P4_Makroekomnomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

1


Makroekonomická rovnováha

P

ASL

AD

P

ASS

AD1 AS L

P1

E

ASS

AD0

E1

P0 Inflační mezera

Mezera produktu

Y1 Y*

Y

Y*

Y1

Y

P4_Makroekomnomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Agregátní poptávka roste stejně rychle jako agregátní nabídka

P

AD0

AS0

AD1

E0

P0= P1

Y0

AS1

E1

Y1


2


Agregátní poptávka se vyvíjí pomaleji než agregátní nabídka – Recese P

AD1

AD0

AS0

P0 P1

E0 E1

Y1

Y0

Y


Agregátní poptávka se nemění, a sníží se agregátní nabídka – Slumflace

P

AS1

AD0

AS0 E1

P1

E0

P0

Y1

Y0

Y


3


Hospodářský cyklus Hospodářský cyklus znamená víceméně pravidelné kolísání (fluktuaci) skutečného (reálného) produktu kolem hodnoty potenciálního produktu, resp. jeho růstového trendu.

Vrchol Kontrakce Recese Deprese Sedlo (dno) Expanze Boom

- maximální úroveň skutečného produktu - fáze hospodářského cyklu, v níž dochází k poklesu skutečného produktu - pokles skutečného produktu překračující šest měsíců (pokles). - zvlášť výrazný pokles skutečného produktu (hluboká recese). - nejnižší úroveň výkonu završující kontrakci - fáze cyklu vyznačující se vzestupem skutečného produktu - překročení minulého vrcholu P4_Makroekomnomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Hospodářské cykly

Kitchinovy cykly - krátkodobé cykly (30 - 60 měsíců). Cyklus je spojován s problematikou zásob (změna stavu zásob a rozpracované výroby). Juglarovy cykly - střednědobé cykly (10 - 11 let). Cyklus je spojován s investicemi do fixního kapitálu a procesem jejich amortizace. Kondratěvovy cykly (též Kuznetsovy) cykly - dlouhodobé cykly (v délce 50 60 let) spojované se změnami ve výrobních technologiích, s monetárními jevy a s politickými událostmi.


4


Teorie externích příčin — nerovnoměrné tempo vyskytování vynálezů a objevů, nedostatečné

informace tržních subjektů, — politické události — korelací mezi výskytem slunečních skvrn a objemem zemědělské produkce, — hospodářská politice státu. Monetaristická teorie cyklu učí, že příčinou fluktuací je nevhodná monetární politika státu. Střídání růstu množství peněz v oběhu a jeho poklesu vede i k růstu a poklesu celkové aktivity. P4_Makroekomnomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Teorie interních příčin — snaha firem maximalizovat zisk úsporami mzdových nákladů (vede k

zaostávání poptávka nad nabídkou), — nestabilita investičních výdajů, které vyvolávají výkyvy v agregátní poptávce, — bohatí nebo šetřící lidé získávají příliš velké příjmy v relaci k možným investicím ve společnosti. Podle keynesiánské teorie jsou cykly způsobeny výkyvy celkové agregátní poptávky, zejména ale výkyvy investic.


5


Kombinace příčin Existují i názory, podle kterých jsou prvotní příčinou vzniku cyklu faktory externí (např. války, nové technologické objevy apod.). Jakmile ekonomika dostane prvotní impuls, začnou procyklicky působit i faktory interní. Pokud se reálný produkt jedenkrát vychýlí z rovnováhy, zajistí multiplikátor s akcelerátorem, že kolísání nepřestane.


Inflace

6


Inflace je proces dlouhodobého vzestupu cenové hladiny, jedná se o projev ekonomické nerovnováhy. Míra inflace vyjadřuje % změnu cenové hladiny za 12 měsíců roku proti průměrné cenové hladině 12 měsíců předchozího roku. Cenová hladina vyjadřuje průměrnou úroveň cen všech statků v dané ekonomice v běžném období. Historie: − pád Římského impéria – inflace způsobená snižováním obsahu drahých kovů v mincích (Podle studie Forresta Capie se v Římě v letech 200-300 n.l. zvýšila cenová hladina ze základu 100 na 5000). − Evropa – příliv drahých kovů z Nového světa − 20. století − Německo (po I. světové válce v letech 1919-1923) – splácení válečných reparací, ceny se zvyšovaly o 300% měsíčně − Maďarsko po II. světové válce, ceny se zvyšovaly o 20 000% měsíčně − Argentina, Brazílie, Bolívie nebo Izrael v posledním desetiletí 20. století P4_Makroekomnomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Druhy inflace Z kvantitativního hlediska: Mírná (plíživá) inflace, při níž tempo růstu cen v podstatě nepřekračuje tempo růstu výroby. (Růst cenové hladiny do 10 % za rok). Pádivá (cválající) inflace, kdy tempo růstu výroby již zaostává za tempem růstu cen. (Růst cenové hladiny do 99 % za rok). Hyperinflace, kdy tempo růstu cen je vysoké a nemá již žádnou souvislost s tempem růstu výroby (tří a více ciferná). Z hlediska projevu: Zjevná inflace − Potlačovaná inflace − Skrytá inflace −


7


Čistá inflace – ČSÚ, přírůstek cen v neregulované části spotřebního koše očištěný o vliv nepřímých daní, případně dotací. Deflace – cenová hladina klesá. ČSÚ: — Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů — Indexy cen průmyslových výrobců — Indexy cen zemědělských výrobců — Indexy cen tržních služeb v produkční sféře


Inflační daň, Inflační subvence Inflační daň znamená, že vláda financuje své veřejné výdaje zvyšováním peněžní nabídky (emisí peněz nebo monetarizováním dluhu). -Vlády jsou většinou zbaveny funkce emise peněz, fce je delegována na CB, která většinou není na vládě závislá. Inflační subvence nastává pokud úrokové sazby a výše předem dohodnutých splátek nedrží krok s inflací – dlužníci jsou potom příjemci inflační subvence, ti kdo půjčky půjčili jsou zdaněni (inflační daň).


8


Příčiny vzniku inflace Inflace tažená poptávkou předpokládá vzestup agregátní poptávky nad úroveň potenciálního produktu. Tím se rozevírá tzv. inflační mezera, jako rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem. Možné příčiny poptávkové inflace: − Nadměrné investiční výdaje; − Nadměrný růst spotřebních výdajů způsobený růstem nominálních mezd, který převýší růst produktivity; − Levný úvěr; − Snížení daní; − Zvýšení státních výdajů; − Aktivní obchodní bilance. P4_Makroekomnomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Příčiny vzniku inflace Nabídková inflace (tlačená náklady) může dojít, i když skutečný produkt je nižší než potenciální. Důvodem je zvýšení nákladů, které se projeví jako posun křivky agregátní nabídky nahoru. Možné příčiny nabídkové inflace: Nedokonalá konkurence; − Růst mezd; − Politické události; − Přechod na méně kvalitní zdroje surovin a energií. −

Očekávaná, resp. setrvačná inflace


9


Měření inflace Výpočet s využitím indexu spotřebitelských cen r=

CPIt +1 − CPIt .100 [%] CPIt

Ke konstrukci cenového indexu se využívá tzv. spotřebního koše (např. v ČR obsahuje 775 položek - potraviny, průmyslové zboží, služby a další - sledovaných měsíčně ve zhruba 8 000 prodejnách nebo provozovnách).


Spotřební koš ČR

Spotřební koš pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2001 domácnosti celkem - stálé váhy roku 1999

01. 02. 03. 04. 05. 06. 07. 08. 09. 10. 11. 12.

NÁZEV POTRAVINY A NEALKOHOLICKÉ NÁPOJE ALKOHOLICKÉ NÁPOJE, TABÁK ODÍVÁNÍ A OBUV BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA BYTOVÉ VYBAVENÍ, ZAŘÍZENÍ DOMÁCNOSTI, OPRAVY ZDRAVÍ DOPRAVA POŠTY A TELEKOMUNIKACE REKREACE A KULTURA VZDĚLÁVÁNÍ STRAVOVÁNÍ A UBYTOVÁNÍ OSTATNÍ ZBOŽÍ A SLUŽBY

VÁHA 197,569564 79,243183 56,926059 236,401711 67,922158 14,348677 101,407268 22,543210 95,531747 4,495471 74,153115 49,457837


10


Příklad

Položka

Podíl na rozpočtu spotřebitele

Cena roku 2004

Cena roku 2005

Potraviny

20%

100

102

Bydlení

50%

100

106

Lékařská péče

30%

100

110

CPIt=1=(100x0,2+100x0,5+100x0,3)=100 CPIt=2=(102x0,2+106x0,5+110x0,3)=106,4 r=100 x(106,4-100)/100=6,4% P4_Makroekomnomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Celospolečenská míra inflace (r) Rok

r

1993

20,8

1994

10,0

1995

9,1

1996

8,8

1997

8,5

1998

10,7

1999

2,1

2000

3,9

2001

4,7

2002

1,8

2003

0,1

2004

2,8


11


Index cen průmyslových výrobců -

Průměr cen všech výrobků vyrobených v průmyslu a prodaných na domácím trhu. Výrobky jsou tříděny podle SKP – Standardní klasifikace produkce. Základní cenové období – rok 1999. -Pol.1 – ceny průmysl. výrobců, pol.2 – cena stavebních prací

Rok

Pol.1/pol.2

1999

1,0/4,8

1993

9,2/25,9

2000

4,9/4,1

1994

5,3/13,9

2001

2,9/4,0

1995

7,6/10,6

2002

-0,5/2,7

1996

4,8/11,3

2003

-0,3/2,2

1997

4,9/11,3

2004

5,7/3,7

1998

4,9/9,3 P4_Makroekomnomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Důsledky inflace Přerozdělovací efekt inflace: Sociální dopady inflace. Působení inflace na rovnováhu ekonomiky: 1. Reálné snížení agregátní poptávky může vyvolat pokles reálného produktu pod úroveň potenciálního, tj. vyvolat recesi. 2. Inflace mění strukturu spotřeby. 3. Vyšší inflace v zemi oproti zahraničí posiluje při pevném měnovém kurzu dovozy, převaha zahraniční nabídky oslabuje podněty k ekonomickému růstu v zemi. 4. Při pohyblivých měnových kurzech nerovnoměrná tempa inflace vedou k výkyvům kurzů. Následná nestabilita všech toků ze a do zahraničí může ohrozit ekonomickou rovnováhu země.


12


Protiinflační zásahy

- řízení mezd a cen - důchodová politika státu (např. stanovení mzdového stropu, zmrazení cen) - používá se spíš výjimečně a krátkodobě, - indexace - přizpůsobování růstu životních nákladů, - zvyšování konkurenceschopnosti trhu - protimonopolní opatření, - opatření fiskální a monetární politiky (změny daňových sazeb, úrokových měr apod.).


Děkuji Vám za pozornost


13

Makroekonomická rovnováha, Hospodářský cyklus, Inflace

Recommend Documents