Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice aktualizace pro rok 2008 a citlivostní analýza

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

Institut oceňování majetku znalecký ústav jmenovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR se sídlem J.Martího 2/407, CZ - 162 00 PRAHA 6 – Veleslavín IČ: 6138 4399, DIČ: CZ 3138 4399, tel.: 235 358 569, fax: 220 563 426

Makroekonomická analýza efektivity stravenkových systému z pohledu fiskálních přínosů v České republice – aktualizace pro rok 2008 a citlivostní analýza Objednatel odborného stanoviska:

ASOCIACE PROVOZOVATELŮ STRAVENKOVÝCH SYSTÉMŮ o.s. Praha l, Jáchymova 2/26 IČ: 683 80 852

Účel stanoviska:

Odborné stanovisko je určeno pro interní účely objednatele a pro účely jednání objednatele s orgány státní správy

Datum zpracování stanoviska:

27. října 2008

Zhotovitel stanoviska:

Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W. Churchilla 4, Praha 3, 167 00 pracoviště: Institut oceňování majetku J. Martího 2/407, 162 00 Praha 6 - Veleslavín

Ředitel institutu:

Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.

Odpovědní zpracovatelé:

Ing. Tomáš Buus, Ph.D. Ing. Václav Žďárek (zpracovatel verze stanoviska vydané v roce 2007)

Počet stran včetně titulního listu

144

Počet vyhotovení:

3

z toho - počet předaných vyhotovení:

2

- archivní výtisk:

1

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

SHRNUTÍ Systémy zaměstnaneckého stravování jsou fenoménem, který ve své čisté podobě je v ekonomické literatuře velmi málo zpracován. Problematika existence zaměstnaneckých systémů stravování zahrnuje celou škálu vědních oborů – od mikroekonomie a teorie volby spotřebitele, přes makroekonomii a hospodářskou politiku, personalistiku (motivace zaměstnanců) až k dopadům užívání takového systému na zdravotní stav zaměstnanců. Cílem této studie ovšem byly především fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování. Proto jsme se zabývali primárně ekonomickými efekty, a to v co největší šíři – i z hlediska mikroekonomie, neboť jinak bychom neměli podklad pro to, zda je takový systém efektivní z hlediska zaměstnanců (příjemců stravování). V rámci empirického zkoumání je však pro specifika této problematiky – zejm. pro strukturální vliv systémů zaměstnaneckého stravování – velmi obtížné oddělit makroekonomické a mikroekonomické hledisko. Na základě teoretického zkoumání a dílčích dat z ČR můžeme říci, že systémy zaměstnaneckého stravování (tak, jak jsou aplikovány v ČR) vysoce pravděpodobně fungují ve vztahu k maximalizaci užitku spotřebitele efektivně (nedochází k rohovému řešení optima spotřebitele). Systémy zaměstnaneckého stravování na mikroúrovni také pravděpodobně ovlivňují složení spotřebního koše ve prospěch hotových jídel oproti jídlům připravovaným zaměstnanci doma z potravin nakoupených v maloobchodě. Z hlediska makroekonomického je ovšem problematika podstatně širší a zahrnuje nejen fiskální politiku, ale i efekty systémů zaměstnaneckého stravování na produkt, nezaměstnanost, atd. V České republice fungují v zásadě dva odlišné systémy zaměstnaneckého stravování – tzv. stravenkový systém, který využívá celkem asi 30,2 % zaměstnanců, a systémy závodního stravování, jenž využívá asi 41,7 % zaměstnanců (celkem tedy téměř 72 % zaměstnanců). Stravenkové systémy, stejně jako systémy závodního stravování mají tu výhodu, že je do nich kromě zaměstnanců a zaměstnavatele zapojen i třetí subjekt, což minimalizuje riziko daňových úniků, což je poměrně zásadní výhoda v době neexistence povinnosti restauratérů mít registrační pokladnu. Stravenkový systém také umožňuje menším podnikům poskytovat svým zaměstnancům obdobné výhody jako jim mohou poskytovat velké podniky, za podmínek obdobné podpory ze strany státu. Z tohoto pohledu považujeme stravenkový systém za velmi přínosný pro udržení schopnosti malých a středních podniků poskytovat zaměstnanecké stravování pro zaměstnance a v této funkci jiným systémem prakticky nenahraditelný. Partikulární přístup k jednomu nebo druhému systému by vedl k prohloubení ekonomické nerovnosti a favorizaci ekonomicky silných podniků oproti malým a středním podnikům. Zdanění se mohou obtížněji vyhnout malé podniky, resp. podniky se systémem závodního stravování provozovaným externě nebo stravenkovým systémem závodního stravování. Lze s velkou spolehlivostí tvrdit, že systémy zaměstnaneckého stravování jsou existenčně závislé na daňové podpoře (osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně, do určité částky). Na základě provedené analýzy můžeme říci, že 1. Přínos systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet v roce 2008 je pozitivní, přičemž negativním faktorem je snížení daňových příjmů v důsledku osvobození příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců a pozitivními faktory jsou zvýšený výběr DPH, daní z mezd a daní ze zisku u restaurací oproti obchodům potravinami, výběr shora uvedených daní u společností poskytujících zaměstnanecké stravování, ale také stimulace

-2-

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet HDP v podobě snížení daňového zatížení a snížení nezaměstnanosti v důsledku větší pracovní náročnosti tržeb v pohostinství oproti obchodu. Celkový přínos systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet se podle našeho odhadu pohybuje v rozmezí 1 231 mil. Kč (pozitivní) až 99 mil. Kč (negativní), přičemž nejpravděpodobnější je pozitivní přínos ve výši 584 mil. Kč. 2. Přínos stravenkových systémů pro státní rozpočet v roce 2008 je pozitivní, a to z důvodů uvedených shora u systémů zaměstnaneckého stravování. Celkový přínos systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet se podle našeho odhadu pohybuje v rozmezí 657 mil. Kč (pozitivní) až 53 mil. Kč (negativní), přičemž nejpravděpodobnější je pozitivní přínos ve výši 312 mil. Kč. 3. Bude-li zrušeno osvobození příspěvků na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (a v návaznosti na to dalších odvodů ze mzdy), realizované v roce 2010, pak a. v případě zrušení osvobození příspěvků na stravování u zaměstnaneckých systémů jako celku dojde, za jinak stejných podmínek, po určitém období akomodace (opuštění systémů zaměstnaneckého stravování) k negativnímu dopadu na státní rozpočet ve výši 1 312 mil. Kč až 82 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější je negativní dopad ve výši 710 mil. Kč, b. v případě zrušení osvobození příspěvků na stravování pouze u stravenek dojde, za jinak stejných podmínek, k negativnímu dopadu na státní rozpočet ve výši 787 mil. Kč až 49 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější je negativní dopad ve výši 426 mil. Kč, Dále jsme provedli citlivostní analýzu, která ukazuje, jaký je dopad existence systémů zaměstnaneckého stravování na státní rozpočet, při určitých parametrech fiskální politiky (sazby DPH a sazby daně z příjmů). V drtivé většině případů kombinací nastavení shora uvedených parametrů fiskální politiky jsou tyto dopady pozitivní (tedy existence systémů zaměstnaneckého stravování, potažmo stravenkových systémů má pozitivní dopad na státní rozpočet). Přidáme-li k fiskálním efektům další (obtížně kvantifikovatelné) efekty spočívající zejména v dopadu na zdraví zaměstnanců, jejich spokojenost a produktivitu práce (můžeme říci na základě rozsáhlého dotazníkového šetření, že o jejich existenci je přesvědčena většina podnikatelů, ale i zaměstnanců), nelze podle našeho názoru dosti dobře zamítnout tezi, že systémy zaměstnaneckého stravování mají za stávajícího (resp. v roce 2010 očekávaného nastavení parametrů fiskální politiky) celkový pozitivní fiskální efekt.

-3-

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

OBSAH 1

ZADÁNÍ................................................................................................................................. 7 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8

2

ÚKOL ZPRACOVATELE STANOVISKA................................................................................. 7 ÚČEL STANOVISKA........................................................................................................... 7 ZPRACOVATEL STANOVISKA ............................................................................................ 7 OBJEDNATEL STANOVISKA ............................................................................................... 7 PROHLÁŠENÍ ZPRACOVATELE STANOVISKA ...................................................................... 8 OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZENÍ ................................................................................. 8 OBTÍŽE PŘI ZPRACOVÁNÍ STANOVISKA ............................................................................. 8 POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE INFORMACÍ ..................................................................... 8

TEORETICKÝ ÚVOD K SYSTÉMŮM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ .. 14 2.1 ÚVOD ............................................................................................................................. 14 2.2 OBECNÉ VLASTNOSTI POUKÁZEK NA STRAVOVÁNÍ A PODMÍNKY JEJICH AKCEPTACE ..... 15 2.2.1 Vliv na rozhodování spotřebitele a na blahobyt spotřebitele ............................... 15 2.2.1.1 Vliv na blahobyt spotřebitele ............................................................................ 17 2.2.1.2 Využití k regulaci spotřebního chování (snížení spotřeby inferiorních statků) 19 2.2.2 Dopady užití meal voucherů na podniky a zaměstnance (agregátně) .................. 19 2.2.2.1 Primární dopady................................................................................................ 19 2.2.2.2 Sekundární efekty ............................................................................................. 21 2.2.3 Podmínky existence a úspěšnosti systémů zaměstnaneckého stravování.............. 26 2.2.4 Transmisní mechanismy působení voucherů na fiskus ......................................... 26

3

SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR ........................................... 29 3.1

KVANTIFIKACE FISKÁLNÍCH EFEKTŮ EXISTENCE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR..................................................................................................................... 29 3.1.1 Model .................................................................................................................... 30 3.1.2 Rozsah a podpora systémů zaměstnaneckého stravování v ČR ............................ 32 3.1.2.1 DŮSLEDKY ZAPOJENÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ DO SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ....................................................................... 39 3.1.3 Závislost velikosti systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění ( % X ∆t X )............................................................................................................................ 42

3.1.3.1 Výsledky dotazníku .......................................................................................... 42 3.1.3.2 Regresní analýza na vzorku makrodatech z ČR a na vzorku dat z EU............ 46 3.1.3.3 Predikce rozsahu systémů zaměstnaneckého stravování v letech 2008 a 2010 v ČR 51 3.1.3.4 Dílčí závěry, dílčí shrnutí.................................................................................. 53 3.1.4 Sekundární efekty zdanění příspěvků v systémech zaměstnaneckého stravování . 54 3.1.4.1 Kompenzace snížení příjmu z příspěvků zaměstnavatele na stravování ( Φ1 ). 54 3.1.4.2 3.1.4.3 3.1.4.4

Daňová incidence na trhu práce........................................................................ 58 Změna zdanění práce ........................................................................................ 59 Daňová incidence na trhu práce v ČR v modelu dílčí rovnováhy ( Φ 2 ,

alternativní odhad ∆X )...................................................................................................... 61 3.1.4.5 Racionální subjekty? ......................................................................................... 65 -4-

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 3.1.4.6 3.1.4.7

Dílčí závěry k daňové incidenci........................................................................ 66 Dávky v nezaměstnanosti v důsledku změn zdanění práce a struktury spotřeby 67 3.1.4.8 Výběr daní a HDP............................................................................................. 71 3.1.5 Změny struktury spotřeby a dopady do výběru daní ( Φ 3 ) ................................... 75 4 VÝPOČET SUMY FISKÁLNÍCH EFEKTŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2008 ....................................................... 78 5 VÝPOČET SUMY FISKÁLNÍCH EFEKTŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2010, CITLIVOSTNÍ ANALÝZA ...... 81

ZÁKLADNÍ ODHAD ......................................................................................................... 81 VÝSLEDKY SIMULAČNÍ ANALÝZY ZDANĚNÍ PŘÍSPĚVKŮ NA STRAVOVÁNÍ ....................... 83 VÝSLEDKY CITLIVOSTNÍ ANALÝZY EXISTENCE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ .............................................................................................................................. 90

5.1 5.2 5.3

6 DALŠÍ (NEPŘÍMÉ) FISKÁLNÍ EFEKTY SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ............................................................................................................................ 98 7

ZÁVĚRY A DISKUSE ....................................................................................................... 99

8

APPENDIX 1 – VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .................................. 102

8.1 POČET ODPOVĚDÍ A DIVERSITA VZORKU RESPONDENTŮ ............................................... 102 8.2 STRUKTURA DOTAZNÍKŮ.............................................................................................. 104 8.2.1 Dotazník pro zaměstnavatele .............................................................................. 104 8.2.2 Dotazník pro zaměstnance .................................................................................. 106 8.3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKŮ ............................................................................................... 107 8.3.1 Dotazník pro zaměstnance .................................................................................. 107 8.3.1.1 Otázka č. 1 ...................................................................................................... 107 8.3.1.2 Otázka č. 2 ...................................................................................................... 108 8.3.1.3 Otázka č. 3 ...................................................................................................... 109 8.3.1.4 Otázka č. 4 ...................................................................................................... 109 8.3.1.5 Otázka č. 5 ...................................................................................................... 110 8.3.1.6 Otázka č. 6 ...................................................................................................... 110 8.3.1.7 Otázka č. 7 ...................................................................................................... 111 8.3.1.8 Otázka č. 8 ...................................................................................................... 111 8.3.1.9 Otázka č. 9 ...................................................................................................... 112 8.3.1.10 Otázka č. 10 ................................................................................................ 113 8.3.1.11 Otázka č. 11 ................................................................................................ 114 8.3.1.12 Otázka č. 12 ................................................................................................ 115 8.3.2 Dotazník pro zaměstnavatele .............................................................................. 115 8.3.2.1 Otázka č. 1 ...................................................................................................... 115 8.3.2.2 Otázka č. 2, 5, 7. ............................................................................................. 116 8.3.2.3 Otázka č. 4 ...................................................................................................... 117 8.3.2.4 Otázka č. 6 ...................................................................................................... 118 8.3.2.5 Otázka č. 8 ...................................................................................................... 119 8.3.2.6 Otázka č. 9, 10 ................................................................................................ 120 -5-

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 8.3.2.7 Otázka č. 11 .................................................................................................... 121 8.3.2.8 Otázka č. 12 .................................................................................................... 122 8.3.2.9 Otázka č. 13, 15 .............................................................................................. 123 8.3.2.10 Otázka č. 14, 16 .......................................................................................... 124 9

APPENDIX 2 - ELASTICITA NABÍDKY PRÁCE A POPTÁVKY PO PRÁCI V ČR 125

10 APPENDIX 3 - PŘEHLED VÝSLEDKŮ ODHADU FISKÁLNÍCH EFEKTŮ V ROCE 2008 ............................................................................................................................ 126 10.1

10.2

SYSTÉMY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ ............................................................... 126 STRAVENKOVÉ SYSTÉMY ............................................................................................. 127

11 APPENDIX 4 - PŘEHLED VÝSLEDKŮ ODHADU FISKÁLNÍCH EFEKTŮ V ROCE 2010 ............................................................................................................................ 128 11.1 11.2

12

SYSTÉMY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ ............................................................... 128 STRAVENKOVÉ SYSTÉMY ............................................................................................. 129 APPENDIX 5 – VÝSLEDKY SIMULAČNÍ ANALÝZY.......................................... 130

-6-

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

1

ZADÁNÍ

1.1 ÚKOL ZPRACOVATELE STANOVISKA Úkolem zpracovatele je zpracovat aktualizaci odborného stanoviska na odhad dopadů systémů zaměstnaneckého stravování v České republice na státní rozpočet, zpracovaného pro shora uvedeného objednatele v roce 2007 (dále jen „dílo“), se zahrnutím: −

aktualizace o současné parametry daňového systému v roce 2008,

−

citlivostní analýza fiskálních dopadů systémů zaměstnaneckého stravování podle nastavení parametrů daňového systému – sazeb daně z příjmů právnických osob, daně z přidané hodnoty a míry zdanění příjmů fyzických osob.

Přitom aktualizované stanovisko bude obsahovat odpověď na následující otázky: −

„Je přínos systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet v roce 2008 pozitivní; pokud ano, v jakém rozsahu?“

−

„Jaký bude dopad na státní rozpočet, bude-li zrušeno osvobození příspěvků na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (a v návaznosti na to dalších odvodů ze mzdy), realizované v roce 2010?“

1.2 ÚČEL STANOVISKA Účelem tohoto stanoviska je zjištění dopadů systémů zaměstnaneckého stravování v České republice na státní rozpočet, a to pro interní účely objednatele nebo pro účely jednání objednatele s orgány státní správy.

1.3 ZPRACOVATEL STANOVISKA Zpracovatelem tohoto stanoviska je Vysoká škola ekonomická v Praze, Institut oceňování majetku, se sídlem José Martího 2/407, 162 00 Praha 6, IČ 61384399. Na zpracování se podíleli: 1. Vedoucí zpracovatel: Ing. Tomáš Buus, Ph.D. – katedra financí a oceňování podniku, Vysoká škola ekonomická v Praze 2. Zpracovatel: Ing. Václav Žďárek – katedra měnové teorie a politiky, Vysoká škola ekonomická v Praze (zpracovatel stanoviska ve verzi vydané 25. 7. 2007) 3. Oponent: Doc. Ing. Stanislav Šaroch, Ph.D. – katedra světové ekonomiky, Vysoká škola ekonomická v Praze (oponent stanoviska ve verzi vydané 25. 7. 2007)

1.4 OBJEDNATEL STANOVISKA Objednatelem tohoto stanoviska je občanské sdružení ASOCIACE PROVOZOVATELŮ STRAVENKOVÝCH SYSTÉMŮ o.s., se sídlem Praha l, Jáchymova 2/26 IČ: 683 80 852 (dále jen „objednatel“).

-7-

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 1.5 PROHLÁŠENÍ ZPRACOVATELE STANOVISKA Prohlašujeme, že žádná z osob podílejících se na zpracování tohoto stanoviska není podjatá ve smyslu § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Prohlašujeme, že odměna za zpracování stanoviska není závislá na jeho výsledku.

1.6 OBECNÉ PŘEDPOKLADY A OMEZENÍ Toto stanovisko bylo vypracováno za následujících předpokladů a omezujících podmínek: 1. Zpracovatel tohoto stanoviska neprovedl žádné šetření směřující k ověření pravosti, správnosti a úplnosti podkladů poskytnutých objednatelem stanoviska. Rovněž se předpokládá, že informace z jiných zdrojů jsou věrohodné a zpracovatel je neověřoval ve všech případech. 2. Výsledek tohoto stanoviska respektuje poměry a situaci známé k datu jeho zpracování. Zhotovitel tohoto stanoviska nepřebírá odpovědnost za změny v podmínkách, ke kterým může dojít po datu vydání tohoto stanoviska.

1.7 OBTÍŽE PŘI ZPRACOVÁNÍ STANOVISKA Při zpracování tohoto stanoviska se nevyskytnuly žádné obtíže.

1.8 POUŽITÁ LITERATURA, ZDROJE INFORMACÍ ______ (2003): Českým stravenkám nyní vládne Francie [online]. Marketing a media (29. 9. 2003) [cit. 20.4.2007]. Dostupné z WWW: < http://www.sodexho.cz/czcz/pro-media/napsali-o-nas/stravenkyfrancie.asp>) Angrist, J. – Bettinger, E. – Bloom, E – King, E. – Kremer, M (2002): Vouchers for Private Schooling in Colombia: Evidence from a Randomized Natural Experiment. The American Economic Review, Vol. 92, No. 5. (Dec., 2002), pp. 1535-1558. Attanssio, O. P.(1994):The Intertemporal Allocation of Consumption: Theory and Evidence. NBER,

NBER Working Paper No. 4811, July 1994. Bateman, I. – Munro, A. – Rhodes, B. – Starmer, C. – Sugden, R. (1997): Does Part-Whole Bias Exist? An Experimental Investigation. The Economic Journal, Vol. 107, No. 441. (Mar., 1997), pp. 322-332. Bezděk, V. – Dybczak, K. – Kreidl, A. (2003): Czech Fiscal Policy: Introductory Analysis. ČNB, ČNB Working Paper Series No. 7, Praha, November 2003. Blanchflower, David G. – Oswald, Andrew J. (2005): The Wage Curve Reloaded [online]. NBER Working Paper No. W11338. (May 2005). [cit 2007-06-15]. Dostupné z WWW: Bradford, David F. – Shaviro, Daniel N. (1999): The Economics of Vouchers. NBER, NBER Working Paper No. 7092, April 1999. Besanko, D. – Gupta, S. – Jain, D. (1998): Logit Demand Estimation under Competitive Pricing Behavior: An Equilibrium Framework. Management Science, Vol. 44, No. 11, Part 1 of 2. (Nov., 1998),

-8-

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet pp. 1533-1547. Brunila, A. – Buti, M. – Veld, J. (2002): Fiscal policy in Europe: how effective are automatic stabilisers? [online] European Commission, Directorate General for Economic and Financial Affairs, Economic Paper No. 177, (September 2002). [cit 2007-06] Dostupné z WWW: . Brunner, E. – Sonstelie, J. (2003): Homeowners, property values, and the political economy of the school voucher. Journal of Urban Economics 54 (2003) 239–257. Cade, B. S. – Richards, J. D. (1996): Permutation Tests for Least Absolute Deviation Regression. Biometrics, Vol. 52, No. 3, pp. 886-902. Cardak, Buly A. (2001): Education Vouchers, Growth and Income Inequality [online]. (May 2001). La Trobe University, School of Business Discussion Paper No. A 01.06. [cit. 2007-04-19]. Dostupné z WWW: Carnoy, M. (1997): IS PRIVATIZATION THROUGH EDUCATION VOUCHERS REALLY THE ANSWER?: A COMMENT ON WEST. The World Bank Research Observer, vol. 12, no. 1 (February 1997) Crompton, John L. (1983): Recreation Vouchers: A Case Study in Administrative Innovation and Citizen Participation. Public Administration Review, Vol. 43, No. 6. (Nov. - Dec., 1983), pp. 537-546. Činčura, J. (2005a): Železničáři nechodí na obědy a podnikatelé počítají ztráty. Hospodářské noviny (25. 1. 2005). Činčura, J. (2005b): Železničáři dostanou stravné. Hospodářské noviny (10. 3. 2005). ČSÚ (2000): Evropský systém účtů ESA 1995. ČSÚ, Praha, květen 2000. Daveri, F. – Tabellini, G. (2000): Unemployment, growth and taxation in industrial countries. Economic Policy; Apr 2000, Vol. 15 Issue 30, p49. Dunne, T. – Roberts, M. J. (1993): The Long-Run Demand for Labor: Estimates from Census Establishment Data. RePEc:cen:wpaper:93-13. (September 1993). [cit 2007-06-20]. Dostupné z WWW: Ellig, J. – Kelly, K (2002): COMPETITION AND QUALITY IN DEREGULATED INDUSTRIES: LESSONS FOR THE EDUCATION DEBATE. Texas Review of Law & Politics; Spring2002, Vol. 6 Issue 2, p335, 63p Epple, D. – Romano, Richard E. (1998): Competition between Private and Public Schools, Vouchers, and Peer-Group Effects. The American Economic Review, Vol. 88, No. 1. (Mar., 1998), pp. 33-62. Fassman, M. (2003): Stínová ekonomika II. (Stínová Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, studie č. 4, Praha, 2003.

ekonomika

v České

republice).

Fernandez, Villaverde J. – Krueger, D. (2002): Consumption over Cycle: Some Facto from Consumer Expenditure Survey Data. NBER, NBER Working Paper No. 9382, December 2002. Friedman, M. (1957): A Theory of consumption function (1st edition). Princeton, Princeton

-9-

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet University Press, 1957. Galuščák, K. – Münich, M. (2002): Microfoundations of the Wage Inflation in the Czech Republic. (2002). [cit 2007-06-17]. Dostupné z WWW: http://home.cerge.cuni.cz/munich/Papers/Microfoundations4.pdf Giertz, Fred J. – Sullivan, Dennis H. (1977): DONOR OPTIMIZATION AND THE FOOD STAMP PROGRAM. Public Choice; Spring 1977; 29 Giertz, Fred J. – Sullivan, Dennis H. (1977): On the political economy of food stamps. Public Choice; Mar 1978; 33, 3; pg. 113. Gourinchas, P. O. – Parker, J. A. (1999): Consumption Over the Life Cycle. NBER, NBER Working Paper No. 7271, July 1999. Gundersen, C. – Ziliak J. P. (2003): The Role of Food Stamps in Consumption Stabilization. The Journal of Human Resources, vol. 38, No. 4, Autumn 2003, s. 1051–1079. Hamermesh, D. S. – Johanes, J. M. (1983): Food Stamps as Money and Income. NBER, NBER Working Paper No. 1231, November 1983. Hamermesh, Daniel S. (1987): The Demand for Labor in the Long Run. (April 1987). [cit 2007-06-12]. NBER Working Paper Series, Vol. w1297, pp. -, 1987 Dostupné z WWW: Hidls, R. – Hronová, S. (2000): Národní účetnictví: koncept a analýzy. C.H.Beck, Praha 2000. HN: . č. , středa 18., 2007, s. 17. Horáková, M. – Kux, J. (2003): COUNTRY STUDY ON INFORMAL ECONOMY IN THE CZECH REPUBLIC [online]. EC PROJECT ON INFORMAL ECONOMY 2003, RESEARCH INSTITUTE OF LABOUR AND SOCIAL AFFAIRS, PRAGUE. [cit. 2007-04-21] Dostupné z WWW: Hospodářská komora: „Stravenky, jejich užití a obliba“, 2006. IFP (2005): Odhad produkčnej medzery a štrukturálneho salda verejných financíí v SR [online]. Inštitút finančnej politiky Ministerstvo financí SR, Ekonomická analýza 3, (júl 2005) [cit 2007-06] Dostupné z WWW: . Jackson, R. (1999): Identifying Voucher Plans without Welfare Losses. The Journal of Economic Education, Vol. 30, No. 2. (Spring, 1999), pp. 175-183. Kadeřábková, A. a kol. (2005) Ročenka konkurenceschopnosti České republiky 2005 [online]. Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu v Praze, 2005. [cit. 2007-0421] Dostupné z WWW: Kniesner, T. J. – Viscusi, W. K. – Ziliak, J. P. (2005): Life Cycle Consumption and the Age-Adjusted Value of Life. NBER, NBER Working Paper No. 10266, November 2005. KPMG (2004): Economic impact of the meal voucher system in Romania. 2004. Král, B. et al (2006): Manažerské účetnictví. 2. rozšíř. vyd. Praha : Management Press, 2006. 622 s. ISBN 80-7261-141-0.

- 10 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Kubátová, K (2000): Daňová teorie a plitika. Eurolex Bohemia. Praha, 2000. Kugler, A. – Kugler, M. (2003): The Labor Market Effects of Payroll Taxes in a Middle-Income Country: Evidence from Colombia [online]. CEPR Discussion Paper No. 4046. (August 2003) [cit. 2007-06-14] Dostupné z WWW: Ladd, Helen F. (2002): School Vouchers: A Critical View. The Journal of Economic Perspectives, Vol. 16, No. 4. (Autumn, 2002), pp. 3-24. Lee, R. – Lee, S. H. – Mason, A. (2006): Charting the Economic Life Cycle. NBER, NBER Working

Paper No. 12379, July 2006. Levedahl, William J. – Oliveira, V. (1999): Dietary Impacts of Food Assistance Programs [online]. In: Frazao, E: Agriculture Information Bulletin No. (AIB750) 484 pp, May 1999. [cit. 2007-04-19]. Dostupné z WWW: Levin, Henry M. (1998): Educational Vouchers: Effectiveness, Choice, and Costs. Journal of Policy Analysis and Management, Vol. 17, No. 3. (Summer, 1998), pp. 373-392. Lewis, Philip E. T. – MacDonald, G. (2002): The Elasticity of Demand for Labour in Australia. The

Economic record, Vol. 78, No. 1, March 2002, pp 18-30. Mandler, M. (2006): Cardinality versus Ordinality: A Suggested Compromise. The American

Economic Review, No. 4, September 2006, vol. 96, s. 1114–1136. Mas-Collel, A. – Whinston, M. D. – Green, J. R. (1995): Microeconomic Theory. New York, Oxford University Press, 1995 Mathieu, C. – Nicolas, Y. (2002): Adjustment Costs in Labor Demand: A Comparison between France and the Czech Republic [online]. (2002) [cit. 2007-04-21]. Dostupné z WWW: Meng, H. – Friedman, B. – Dick, Andrew W. – Wamsley, Brenda R. et al (2006): Effect of a Voucher Benefit on the Demand for Paid Personal Assistance. The Gerontologist; Apr 2006; 46, 2; pg. 183. MPO (2007): Finanční analýza průmyslu a stavebnictví za rok 2006. Ministerstvo průmyslu a obchodu. Duben 2007. OECD (1999): Taxing Wages 1998-1999. OECD. Geneva, 1999. OECD (2000): Taxing Wages 1999-2000. OECD. Geneva, 2000. OECD (2001): Taxing Wages 2000-2001. OECD. Geneva, 2001. OECD (2002): Taxing Wages 2001-2002. OECD. Geneva, 2002. OECD (2003): Taxing Wages 2002-2003. OECD. Geneva, 2003. OECD (2005): Taxing Wages 2004-2005. OECD. Geneva, 2005. OECD (2006): Taxing Wages 2005/2006. OECD. Geneva, 2006. OECD (2007): Taxing Wages 2006-2007. OECD. Geneva, 2007. OECD (2007): OECD Factbook: Economic, Environmental and Social Statistics. OECD. Geneva, 2007. Olsen, Edgar O. (1971): Some Theorems in the Theory of Efficient Transfers. The Journal of Political

- 11 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Economy, Vol. 79, No. 1. (Jan. - Feb., 1971), pp. 166-176. Onaran, Ö. (2007): Jobless growth in the Central and Eastern European Countries: A country specific panel data analysis for the manufacturing industry [online]. Vienna University of Economics & B.A. Department of Economics Working Paper Series Working Paper No. 103, (March 2007). [cit 2007-0613]. Dostupné z WWW: Panagariya, A. (1999): Trade Openness: Consequences for the Elasticity of Demand for Labor and Wage Outcomes. (June 10, 1999). [cit. 2007-06-02]. Dostupné z WWW: < http://www.bsos.umd.edu/econ/panagariya/apecon/Technical%20Papers/LABORDD-3.pdf> Parry, Taryn R. (1997): THEORY MEETS REALITY IN THE EDUCATION VOUCHER DEBATE: SOME EVIDENCE FROM CHILE. Education Economics; Dec. 97, Vol. 5 Issue 3, p307, 25p, Riesmkamp, J. – Busemeyer, J. R. – Mellers, B. A. (2006): Extending the Bounds of Rationality: Evidence and Theories of Preferential Choice. Journal of Economic Literature, vol. XLVI, September 2006, No. 3, s. 631–661. Roson, R. (2005): Auctions in a Two-Sided Network: The Market for Meal Voucher Services.

Networks and Spatial Economics, 5: (2005) 339–350. Schneider, F. (2000): Dimensions of the Shadow Economy. The Independent Review, v.V, n.1, Summer 2000, ISSN 1086-1653, Copyright © 2000, pp. 81–91 Sen, S. – Johnson, Eric J. (1997): Mere-Possession Effects without Possession in Consumer Choice. The

Journal of Consumer Research, Vol. 24, No. 1. (Jun., 1997), pp. 105-117. Simon, H., A. (1956): Rational Choice and the Structure of the Environment. Psychological Review, vol. 63, No. 2, 1956, s. 129–138. Sharpe, W. F. (1971): Mean-Absolute-Deviation Characteristic Lines for Securities and Portfolios. Management Science, Vol. 18, No. 2, Application Series, pp. B1-B13. Spěváček, V. et al. (2006): Makroekonomická analýza. Skripta VŠEM, Praha 2006. Thomas, A (1998): The Effects of Tax Wedges on Hours Worked and Unemployment in Sweden [online]. IMF Working Paper No. 98/152. (October 1998). [cit. 2007-06-17]. Dostupné z WWW: Tobin, J. (1970): On Limiting the Domain of Inequality. Journal of Law and Economics, Vol. 13, No. 2. (Oct., 1970), pp. 263-277. Van den Noord, P. (2000): The size and role of automatic fiscal stabilizers [online]. OECD, OECD (January 2000). [cit. 2007-06]. Dostupné z WWW: paper No.230,

Working

Wanjek, C. (2005): Food at Work: Workplace solutions for malnutrition, obesity and chronic diseases.

Intrnational Labour Organization. Geneva, 2005. 448 pages. West, Edwin G. (1997): EDUCATION VOUCHERS IN PRINCIPLE AND PRACTICE: A SURVEY. The World Bank Research Observer, vol. 12, no. 1 (February 1997) Sasin, M. (2005): Labor taxes and Employment in the Eu8 [online]. World Bank EU-8 Quarterly Economic Report April 2005Part II. (April 2005) [cit. 2007-05-30]. Dostupné z WWW:

- 12 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve pozdějších předpisů Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

- 13 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

2

TEORETICKÝ ÚVOD K SYSTÉMŮM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ

2.1 ÚVOD Stravenka (angl. meal voucher) byla poprvé požita v moderní podobě na počátku 50. let 20. století v Anglii (Wanjek, 2005, str. 155). Typy poukázek, které lze označit za stravenky, lze rozdělit v zásadě do tří skupin:

a) potravinové (food voucher) umožňující nákup potravin, nikoliv však jídla v restauracích, b) restaurační (meal pass, meal voucher), umožňující nákup hlavního jídla (oběd, večeře), nikoliv však potravin či jiného zboží, c) smíšené (jež umožňují nákup i nepotravinářského zboží). Ekonomická literatura ovšem velmi často pracuje s pojmem food stamp, což je obecný pojem pro kupón, který slouží k získání potravin, v současnosti je ovšem používán zejména v souvislosti se sociálními programy v USA (viz dále). Prvotním cílem stravenkových systémů bylo zajištění dostatečného množství jídla pro pracující, tento motiv do značné míry přetrvává i dnes v řadě rozvojových (rozvíjejících se) zemí. Přitom stravenky mohou mít různou podobu (papírové šeky, plastové karty) a dnes již, s ohledem na ekonomický vývoj, slouží často jejich podpora primárně jiným účelům (tamtéž, str. 165 - 194). Z vyspělých zemí jsou vouchery značně rozšířené v zemích EU 25, ale např. i v USA, kde jsou vouchery nejen ve formě stravenek, ale i poukázek na školní vzdělání či zdravotní péči (srov. např. Giertz a Sullivan, 1977 nebo Levin, 1998). Obvyklé schéma užití stravenek ukazuje (Wanjek, 2005, str. 163):

Obrázek 1: Schéma použití stravenek; převzato z (Wanjek, 2005)

- 14 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Otázkou podmínek přijímání voucherů, jejich ekonomické efektivnosti, efektů na spotřebitelské chování, intertemporální strukturu spotřeby (míru úspor), ale zejména na agregátní proměnné na makroúrovni a na fiskus (státní pokladnu) se v obecné rovině zabývá relativně málo autorů. Existuje několik studií pojednávajícících o vlivu existence voucherů na volbu spotřebitele, ale i optimalizaci dárce (státu) na teoretické úrovni (již cit. Giertz a Sullivan, Bradford a Shaviro, 1999; Olsen, 1971 nebo Sen a Ohlson, 1997). Lze nalézt řadu empirických studií, které jsou ovšem v podmínkách České republiky omezeně použitelné, neboť se zpravidla vztahují k lístkům na jídlo1 (Food Stamps program v USA), komerčním poukázkám na nákup určitého zboží, poukázkám na zdravotní péči nebo poukázkám na školní vzdělání (West, 1997 a řada dalších). Moderní anglofonní literatura se do značné míry zabývá právě poukázkami na bydlení či vzdělání (v některých státech USA probíhají experimenty s poskytováním voucherů na vzdělávání nejen ve státních, ale i v privátních školách). To je ovšem na závadu z našeho pohledu, neboť vzdělání, resp. bydlení jsou statky dlouhodobé a v řadě ekonomických teorií by bylo možno považovat vzdělání spíše za investici, než za spotřebu (na rozdíl od spotřeby jídla). Možnosti empirického výzkumu jsou rovněž relativně omezené, neboť problém ekonomické efektivnosti stravenek, příp. jejich dopadu na spotřebitelskou volbu a na fiskus není současnou ekonomickou literaturou považován za prioritní a v ČR v zásadě chybí jakékoliv veřejně dostupné informace umožňující relevantní posouzení problému veřejností. Spolu se skutečností, že existence systémů stravování zaměstnanců (budeme dále používat pro stručnost již zavedený pojem „stravenkový systém“, i když znamená určitou nepřesnost), příp. podpory stravování zaměstnanců, působí na deficit (resp. přebytek) státního rozpočtu, šířeji pak veřejných rozpočtů, mnoha transmisními mechanismy, je tak absence veřejně dostupných dat příčinou značně obtížného posouzení celkového dopadu existence stravenkového systému. Tento stav je nepříjemný pro veřejnost, legislativu i exekutivu, neboť může vést k chybným rozhodnutím. Doufáme, že se nám touto prací podaří přispět k objasnění celkového rozsahu problému a pokusíme se nastínit některé efekty a podat přehled efektů spojených s existencí stravenkových systémů s potenciálním dopadem na makroagregáty a fiskální rovnováhu ČR.

2.2 OBECNÉ VLASTNOSTI POUKÁZEK NA STRAVOVÁNÍ A PODMÍNKY JEJICH AKCEPTACE 2.2.1 VLIV NA ROZHODOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A NA BLAHOBYT SPOTŘEBITELE Pokud se díváme na problematiku mikroekonomickým pohledem, vliv peněžních nebo nepeněžních prostředků ovlivňuje disponibilní důchod subjektu a tedy i množinu dostupných spotřebitelských možností (košů statků a služeb). Tento důchod subjekt vynakládá na spotřebu a investice (uskutečňuje intertemporální rozhodování, resp. jde o tzv. likviditní omezení, h.v. Attanssio, 1994).2

1

Majícím čistě charakter nástroje ke snížení chudoby. Předpokládáme, že subjekt maximalizuje svůj užitek. I když je tento předpoklad některými empirickými studiemi vyvracen, pro většinu situací a obvyklé typy ekonomických subjektů (spotřebitelů) zůstává v platnosti. V teoretické literatuře je spíše akcentován problém, zda užitečnost je měřitelná, jak prosazuje jeden směr ekonomické teorie, nebo nikoliv v pohledu druhé, h.v. Mandler (2006).

2

- 15 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Jednotlivé ekonomické školy nejsou v jednotné v pohledu, jak subjekt alokuje tento zvýšený příjem. Vedle předpokladů o samotném chování subjektu (racionální, quasiracionální, nebo omezené racionality (bounded rationality)3, podmínkách, za kterých se rozhodování subjektu uskutečňuje (především prostředí nejistoty), se dívají odlišně i na chování subjektu po získání dodatečného důchodu (a to v jakékoliv formě). V některých konceptech hraje roli i faktor času. Proto chování subjektu je odlišné v případě např. mladého ekonomicky aktivního muže, osoby ve středním věku, resp. před koncem své pracovní kariéry. Monetaristický koncept spotřeby (h.v. Friedman, 1957) pracuje s koncepcí permanentního důchodu. Tento důchod v sobě obsahuje všechny příjmy (pracovní i mimopracovní, jako je např. příjem z finančních nebo reálných aktiv apod.), které subjekt během svého života získá.4 Tím, že subjekt pracuje s permanentním důchodem, vychází z faktu, že při rozhodování subjektu je velmi významné, zda je dodatečný příjem chápán jak dočasný nebo permanentní. V prvém případě není vynaložen na spotřebu, ale je uspořen. Pouze pokud by se jednalo o permanentní příjem, došlo ke zvýšení tzv. permanentního (celoživotního důchodu), což by následně ovlivnilo i výši spotřeby. Z hlediska systému stravování však jde o permanentní součást důchodu (tato částka je v dané výši pevně zakotvena v rámci pracovního kontraktu a může se případně měnit v závislosti na vývoji externích proměnných), a proto je spotřebován. Teorie životního cyklu (h.v. Gourinchas, Parker, 1999) vymezuje život jedince v rámci period, které jsou charakterizovány odlišnými typy spotřebního chování.5 V prvé fázi života jedince, tj. po vstupu do ekonomické aktivity je spotřeba vyšší než disponibilní důchod, což se odráží v nutnosti získávat externí zdroje (zadlužování). Délka této fáze je odlišná v závislosti na dosaženém vzdělání, vykonávané profesi, interpersonálních charakteristikách daného jedince apod. Zpravidla okolo 30 let je již příjem vyšší než spotřeba a subjekt začíná spořit. Svého maxima dosahuje příjem i spotřeba (u průměrného jedince) mezi 45–55 léty, přičemž příjem je schopen generovat dostatečné toky, které pokrývají nejen stávající spotřebu a v počátcích i splácení předchozích dluhů, ale v rostoucí míře i tvorbu úspor.6 V postproduktivním období dochází k čerpání úspor, který umožňují udržovat relativně stabilní výši spotřeby v průměru za celý životní cyklus. Stravovací systém však není čistým případem, protože získaný dodatečný důchod musí být v rámci určitého období (kalendářní rok) spotřebován. Pokud by tomu tak nebylo, částka by propadla a subjekt by z ní nezískal žádný užitek. Druhou odlišností je fakt, že tento dodatečný důchod je získáván ve stanovených intervalech během období, přičemž na konci období zbývá velmi málo času, aby subjekt tento dodatečný důchod použil. Ve své podstatě tento fakt modifikuje rozhodování na typ komodity, která bude pořízena a případně v jakém časovém okamžiku během daného roku. Neplatí

3

Problematika omezené racionality je velmi komplexní a její počátky je možné vysledovat ve spojení s nositelem Nobelovy ceny za ekonomii H. A. Simonem a jeho článkem z roku 1956; h.v. Simon (1956). Diskuse některých aspektů h.v. Rieskamp, Busemeyer, Mellers (2006). 4 Současný např. roční důchod je vlastně výnosem z tohoto permanentního důchodu. 5 Existuje celá řada empirických studií potvrzujících teoretické závěry (h.v. Fernandez-Villaverde, Krueger, 2002), a to jak pro vyspělé, tak transformující se ekonomiky. 6 Ty jsou motivovány nejen úsilím o vytvoření zdrojů na postproduktivní fázi životního cyklu, ale např. též dědickým motivem.

- 16 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet tedy tradiční schéma, protože stravenky jsou chápány jako peněžní prostředky, které mají shodnou nominální hodnotu.7 Systémy podpor stravování jsou odlišné mezi zeměmi. V původních konceptech jde o poskytování kuponů pro sociálně slabé osoby v rámci sociálního systému (sociální sítě). Takto koncipované systémy poté vedou k vyšší stabilitě spotřebního chování či udržování žádoucí struktury stravy např. pro děti z chudých rodin, protože doplňují příjem (h.v. Gundersen, Ziliak, 2003). Studie o dopadech systémů stravování jsou orientovány převážně na druhý případ, a je obtížné přenášet zkušenosti z odlišných konceptů.

2.2.1.1 Vliv na blahobyt spotřebitele Z hlediska makroekonomických efektů se musíme zabývat i mikroekonomickými efekty, mimo jiné vlivem na blahobyt spotřebitele. Odhady posunu křivky nabídky práce v důsledku snížení daňového zatížení při použití voucherů namísto části mzdy závisí na tom, nakolik jsou tyto vouchery pro spotřebitele hodnotné (jaké zvýšení jeho užitku představují). Řada autorů ekonomické literatury dovozuje neefektivnost voucherů z domněnky, že snižují užitek spotřebitele prostřednictvím posunu po jeho indiferenčních křivkách v důsledku vytvoření zalomené hranice množiny spotřebních možností. Bradford a Shaviro (1999) nebo Jackson (1999) ovšem jasně dokazují, že toto není primární vlastnost voucherového systému (kromě toho v ČR je účast dobrovolná a záleží na tom, jaké podmínky si vyjedná zaměstnanec se zaměstnavatelem). Možné efekty stravenkového (obecněji voucherového) systému ukazují Bradford a Shaviro (1999) na příkladu Food Stamps:

Obrázek 2: Vliv voucheru na užitek spotřebitele – voucher ceteris paribus nesnižuje spotřebitelův spotřebitelův užitek; převzato z (Bradford a Shaviro, 1999, str. 20)

7

Na tomto poznatku není nic nového, obdobné úvahy je možné nalézt již v díle Hamermesh, Johanes (1983).

- 17 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Původní optimum spotřebitele A’’’ dané bodem dotyku rozpočtového omezení AA’ a indiferenční křivky U0 se posouvá v důsledku poskytnutí voucheru do B’’’, daného indiferenční křivkou U2 a rozpočtovým omezením AB’’B’ (které je zalomené), tedy spotřebitel neztrácí užitek a je dosaženo klasického optima spotřebitele. Pokud by dostal spotřebitel ekvivalentní peněžní grant, je jeho rozpočtové omezení BB’’B’ (nezalomené). Jak ukazuje (Jackson, 1999), toto platí vždy u relativně malých hodnot voucherů a nízkého podílu hodnoty voucherů na celkovém rozpočtovém omezení, obecně pak vždy, kdy hodnota voucherů je rovna nebo nižší hodnotě spotřeby daného statku (na nějž jsou vouchery), kterou by spotřebitel realizoval v případě poskytnutí ekvivalentního peněžního grantu (Jackson, 1999, str. 180). Jinou situaci ukazuje obrázek Obrázek 3 níže – spotřebitel by se při obdržení peněžního grantu hodnotově ekvivalentního nominální hodnotě voucheru posunul z indiferenční křivky U0 na indiferenční křivku U2, avšak tvar rozpočtového omezení při použití voucheru je AB’’B’ a dosažitelná kombinace statků (jídlo a ostatní) leží na indiferenční křivce U1, která leží níže, než indiferenční křivka U2, a tedy představuje pro spotřebitele nižší užitek.

Obrázek 3: Vliv voucheru na užitek spotřebitele – voucher ceteris paribus snižuje spotřebitelův užitek; převzato z (Bradford a Shaviro, 1999, str. 22)

V české praxi ovšem byla v roce 2006 průměrná měsíční hodnota příspěvků zaměstnavatele 258 Kč na zaměstnance8 (ČSÚ, 2008), zatímco spotřeba potravin na jednu osobu v domácnosti (zaměstnaných je méně!) činí měsíčně 1 735 Kč a útrata za stravování a ubytování 517 Kč měsíčně (tamtéž, peněžní vydání domácností zpravodajského souboru statistiky rodinných účtů za 3.Q 2007). I když v některých podnicích jsou relativně vysoké hodnoty vyplácených stravenek, rozloží se tato plnění zpravidla na domácnost a v celku podle našeho názoru systémy zaměstnaneckého stravování v ČR (naturální plnění poskytované se slevou má podobný charakter jako voucher na toto naturální plnění) nevedou ke snížení blahobytu spotřebitelů nebo pouze velmi málo. I kdybychom předpokládali, že 8

Pro rok 2007 odhadujeme s ohledem na růst mezd a růst mezní míry zdanění vlivem taxflace průměrnou úroveň příspěvků cca 280 Kč.

- 18 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet mezi množinami zaměstnanců účastných v systémech zaměstnaneckého stravování může být maximální průnik (všichni zaměstnanci, kteří využívají stravenkové systémy, utrácejí své stravenky v závodních jídelnách – to je samozřejmě velmi silný předpoklad), stále by příspěvek zaměstnavatele na zaměstnance účastného v těchto systémech dosahoval v průměru 670 Kč, přičemž součet útraty za stravování a ubytování a spotřeba potravin činí v průměru 2 252 Kč.

2.2.1.2 Využití k regulaci spotřebního chování (snížení spotřeby inferiorních statků) Na rozdíl od čistě peněžního transferu umožňuje stravenkový systém ovlivňování spotřebního chování v rámci paternalistického chování státu (omezení spotřeby inferiorních statků), jak názorně ukazují např. Bradford a Shaviro (1999) či Giertz a Sullivan (1977). Omezení spotřeby nežádoucích statků ovšem není inherentní vlastností stravenkového systému (obecně voucherového systému), jak ukazují např. četné studie tzv. Food Stamp programů v USA na zdravotní stav příjemců stravenek. Naproti tomu ovšem vhodný design programu (např. podpora pouze v případě, že stravenka je směnitelná jenom za zboží určitých, žádoucích, vlastností, může mít velmi pozitivní efekty jak na kvalitu zboží (dietetické hodnoty prodávaných potravin, srov. Levedahl a Oliveira, 1999). Žádný jiný systém neumožňuje motivaci spotřebitele k chování, žádoucímu z pohledu tvůrce hospodářské politiky, bez distorzí – v případě čistě peněžního plnění je jedinou alternativou administrativní omezení rozsahu zboží, za něž může spotřebitel peníze utrácet, což je zpravidla mimo jiné doprovázeno určením „žádoucích“ poskytovatelů zboží nebo služeb, vedoucím téměř vždy k distorzím, neefektivnostem. Navíc takovýto direktivní systém je náchylný ke korupci a střední Evropa s ním má dlouholeté negativní zkušenosti.

2.2.2 DOPADY UŽITÍ MEAL VOUCHERŮ NA PODNIKY A ZAMĚSTNANCE (AGREGÁTNĚ) Modelovat dopady užití stravenek na podniky, stejně jako na zaměstnance, je záležitost krajně obtížná, vzhledem k rozdílným individuálním charakteristikám podniků i zaměstnanců. Přesto se můžeme pokusit alespoň naznačit jednotlivé mechanismy a efekty, které na této úrovni vznikají.

2.2.2.1 Primární dopady V České republice je podle APSS cca 30% účast zaměstnanců na stravenkových systémech,9 to odpovídá asi 27 % podniků.10 Další, nezanedbatelná část zaměstnanců v ČR se stravuje v závodních jídelnách (podle odhadu APSS cca 1 767 700 zaměstnanců), zbývající část si zajišťuje stravování sama. Hodnota stravování je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob a logicky je (do určité výše) pro podniky daňově uznatelným nákladem. Porovnáme-li tyto tři situace (přičemž bohužel nemáme přesné informace o tom, jaké jsou hodnoty spotřebovaných jídel v závodních jídelnách na zaměstnance a rok, takže tyto údaje nelze dát do relace), obdržíme (schematicky) následující výsledky: Podniky se mohou rozhodnout, v jaké formě a zda poskytovat příspěvek na stravování nebo stravování svým zaměstnancům. Neposkytují-li podniky stravování, zaměstnanec si musí zajistit 9

Asociace poskytovatelů stravenkových systémů (dále jen „APSS“), ČSÚ uvádí cca 28% účast. (Wanjek, 2005)

10

- 19 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet stravu jinak a tedy musí obdržet kompenzaci v podobě vyšší mzdy (jež však není osvobozena od daně z příjmů a vyňata ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění). Označme křivky nabídky a poptávky práce takto: dolním indexem S proměnné za předpokladu, že si zaměstnanci zajišťují stravování samostatně, Z za předpokladu, že stravování zajišťuje zaměstnavatel (nebo na něj přispívá). Nabídka práce S Z díky potenciálním odlišnostem v daňových úlevách podle toho, zda a jak je na stravování přispíváno nebo je zajišťováno (odlišný poměr výše celkové daňové úlevy k ceně práce viz Obrázek 7 na straně 38 podle výše příspěvku zaměstnavatele) tak může do určité míry oscilovat (čárkované křivky nabídky práce). Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti a vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění se však netýká případů, kdy se zaměstnanci stravují sami – křivka nabídky práce za těchto podmínek, S S je výše, neboť cena práce je v tomto případě vyšší.

Obrázek 4: Efekty omezení (zrušení) podpory stravování v závodních jídelnách a voucherů na trh práce

Na obrázku Obrázek 4 můžeme také zkoumat, jaké důsledky by měla případná změna ve stávajících daňových zákonech, a to: 1. zrušení osvobození na straně zaměstnance, 2. daňová neuznatelnost výdajů na stravování zaměstnanců pro zaměstnavatele. V prvním případě dojde k posunu křivky S Z nahoru a ke splynutí se S S , ovšem pouze u zaměstnanců, kteří jsou účastni stravenkových systémů. U zaměstnanců stravujících se v závodních jídelnách bude obtížné určit, kolik jídel zkonzumovali a jaké hodnoty (to by vyžadovalo ve všech závodních jídelnách zavést systémy elektronické evidence), kromě toho existuje prostor pro zkreslování hodnoty jídel, přesun některých nákladů (zejména režijních a fixních) na jiná střediska

- 20 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet podniku, atp.11 U zaměstnanců stravovaných v závodních jídelnách tedy v optimálním případě může rovněž dojít k posunu křivky nabídky práce nahoru, není však zdaleka jisté, zda v takovém rozsahu jako u stravování zaměstnanců prostřednictvím stravenkových systémů. Kromě zvýšení ceny práce a snížení zaměstnanosti (pro přesný propočet incidence bychom museli znát cenové elasticity nabídky a poptávky po práci) zrušení osvobození podporuje nerovnost firem, neboť velké podniky jsou schopny zajistit závodní stravování samy, na rozdíl od malých podniků. Ve druhém případě se potýkáme s obdobnými problémy určení skutečných výdajů zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, zejména v případě vlastních závodních jídelen. Takováto výjimka (jinak totiž podobný zásah nazvat nelze – náklady práce jsou standardně daňově uznatelným výdajem) opět povede k distorzím, může vést ke snaze o zkreslování skutečných výdajů pro účely snížení daňové zátěže podniku – jak již byl zmíněno – zejména v případě vlastních závodních jídelen. Kromě toho druhý zmíněný krok sníží celkovou podporu poskytovanou státem v průměru pouze o 33,6 % (sazba daně z příjmů právnických osob pro rok 2008 činí 21 % (což je také mezní míra zdanění), zatímco mezní míru zdanění mezd lze v důsledku ploché (lineární) sazby daně z příjmů kvantifikovat na úrovni 50,19 %12, přitom příspěvek na stravování je podle našeho názoru zcela přirozeně nákladem zaměstnavatele obdobným mzdě, podpora spočívá v osvobození od zdanění na straně zaměstnanců. Odhady daňové incidence a primárních dopadů na trh práce provedené za modelových předpokladů jsou uvedeny níže.

2.2.2.2 Sekundární efekty Primární fiskální efekty stravenkového systému (či spíše existence systémů zaměstnaneckého stravování obecně) nejsou jedinými efekty tohoto systému. Zatímco primárními efekty, které jsou nejvíce viditelné a relativně jednoznačné, jsme se zabývali poměrně podrobně, sekundární efekty jsou zpravidla dosud v ekonomické literatuře diskutovány, je jich celá řada a mechanismy jejich vzniku nejsou vždy jasné. Proto je uvedeme spíše ve zkratce s odkazy na příslušnou literaturu.

2.2.2.2.1 Vyrovnání dopadů v ekonomické síle podniků do nákladů práce (omezení distorzí v důsledku informační asymetrie) Jak již bylo výše uvedeno, jsou v současnosti v zásadě 3 alternativy stravování zaměstnanců: 1. vlastní stravování (tedy zajištění si stravování samotným zaměstnancem), 2. závodní jídelny, 3. stravenkové systémy.

11

Srov. problémy alokace nepřímých a režijních nákladů v řadě publikací zabývajících se manažerským účetnictvím, např. (Král a kol. 2006) 12 Sazba daně z příjmů 15 %, „pojistné“ sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění placené zaměstnavatelem 35 %, z toho 26 % pojistné sociálního zabezpečení (v roce 2009 klesne na 25 %, v roce 2010 pak na 24,10 %) a 9 % pojistné zdravotního pojištění, a 12,5 % pojistné placené zaměstnancem sestávající ze sociálního zabezpečení (8 %) a zdravotního pojištění (4,5 %). Sazba daně z příjmů ze závislé činnosti 15 % v roce 2008 a 12,5 % v roce 2009.

- 21 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet V obecné rovině, považujeme-li zaměstnanecké stravování zajištěné zaměstnavatelem za zaměstnaneckou výhodu, umožňují stravenky malým podnikům do určité míry vyrovnat výhodu velkých podniků, které si mohou dovolit vlastní závodní jídelny. V rámci oceňování výkonů závodních jídelen může podnik díky informační asymetrii ve vztahu k daňové autoritě do určité míry přesouvat zejména nepřímé a režijní náklady tak, aby bylo sníženo celkové daňové zatížení práce a mohl nabídnout zaměstnancům lepší podmínky13. V případě stravenkového systému nebo externě vedené kantýny je problém informační asymetrie efektivně eliminován v důsledku třístranného (příp. čtyřstranného) vztahu mezi strávníkem, poskytovatelem stravování, zaměstnavatelem a případně poskytovatelem stravenkového systému. Z tohoto pohledu je logické osvobození příjmu na straně zaměstnance z hodnoty stravování poskytnutého zaměstnavatelem v závodní jídelně, neboť administrativní náklady výběru daní a určení daňového základu by byly značné. Existence stravenkového systému poskytuje možnost obdobných zaměstnaneckých výhod i malým a středním podnikům, což snižuje efekt ekonomické síly na nerovnost malých a středních versus velkých podniků a může napomáhat konkurenci. Otázka možnosti kontroly, zda systém není zneužíván, závisí na designu systému.

2.2.2.2.2 Ovlivnění rozsahu a struktury spotřeby z makropohledu Stravenky primárně slouží k uspokojení potřeby jídla v průběhu pracovního dne. Primárně se tedy budeme zabývat touto funkcí, i když, jak dále uvedeme, existuje řada faktorů, které komplikují vyčíslení celkového efektu. Obecná charakteristika systémů zaměstnaneckého stravování v ČR v roce 2007 v případě zaměstnaných osob je v tabulce 1. V ekonomice je z celkového počtu 4,2 mil. zaměstnaných osob 1,3 mil. zapojeno ve stravenkovém systému, 1,8 mil. využívá závodní stravování a téměř 1,2 mil. osob nevyužívá žádné možnosti. Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných účastných v stravenkových systémech Počet zaměstnaných využívajících závodní stravování Bez stravování

Absolutně (mil. Kč) 4,238 1,283 1,768 1,188

% 100,0 30,3 41,7 28,0

Tabulka 1: Struktura stravovacího systému – zaměstnanci v ČR; zdroj dat: ČSÚ, APSS, vl. výpočet

Pohostinská zařízení a prodejny potravin tvoří část HDP ekonomiky, která není nepodstatná. Podle údajů ČSÚ můžeme kvantifikovat jejich podíl na HDP a na zaměstnanosti. V případě obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží je podíl tohoto odvětví relativně výrazný (přes 12 %), pohostinství a ubytování je s necelými 2 % výrazně menší složkou národního hospodářství. Vybraný zdroj HPH v ČR HPH cekem Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování

Absolutně (mld. Kč) 3 195,8 426,9 59,9

13

V% 100,00 % 13,36 % 1,88 %

Srov. celou plejádu kalkulačních metod pro oceňování výkonů a v rámci toho ještě řadu možností přiřazování nepřímých nákladů. v (Král et al., 2006)

- 22 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Tabulka 2: Struktura zdrojů HDP a zaměstnanosti v ekonomice ČR, 2007; Pozn.: HPH – hrubá přidané hodnota v základních cenách (bez zohlednění daní a dotací). Pramen: ČSÚ (2008), vlastní výpočet.

Pro obě sledovaná odvětví je charakteristický vysoký počet podnikatelů. Podíl na celkové zaměstnanosti přibližně odpovídá podílům odvětví na přidané hodnotě.

Národní hospodářství cekem Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování

Celkem (tis. osob) 4 845,5 613,7 185,9

V% 100,0 12,7 3,8

Počet podnikatelů na celkové zaměstnanosti (v %) 16,3 23,9 21,6

Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti v ekonomice ČR, 2006; Pramen: ČSÚ (2007), vlastní výpočet.

Vezmeme-li do úvahy, že systém stravenek představuje roční objem v řádu 15 mld. Kč (náš odhad pro rok 2007)14, z hlediska celkových tržeb, zejména odvětví pohostinství a ubytování, nejde o nevýznamnou částku. Je sice zřejmé, že existence systémů stravování zaměstnanců ovlivňuje primárně odvětví pohostinství a ubytování, ovšem je relativně obtížné určit, jaké odvětví je více ovlivněno existencí stravenkových systémů, které umožňují (v rámci české legislativy) nakupovat za stravenky jak jídlo ve stravovacích zařízeních, tak i potraviny v maloobchodní síti (vyjma hypermarketů). Navíc z hlediska množiny spotřebních možností se incentiv v podobě podpory rozkládá na všechny položky spotřebního koše (neboť zvyšuje disponibilní důchod) až do té doby, kdy nastává rohové řešení (viz problematika volby spotřebitele výše). Nakonec jedinec může i zvýšit úspory, nejen spotřebu, v důsledku transferu představovaného zvýhodněním voucheru. Nicméně někteří autoři (např. Sen a Johnson, 1997 nebo Bateman a Munro a Rhodes a Starmer a Sugden, 1997)15 poukazují na základě výsledků ekonomického experimentu to, že vlastnictví kupónu pro nákup určitého statku vede k jeho preferenci (což je jev sledovaný obvykle až při vlastnictví daného statku, tj. spotřebitel nakupuje to, co již zná, nemá-li se statkem výrazně negativní zkušenost). Vlastnictví voucheru tak jeho majitele ovlivňuje (tím více, jsou-li stravenky standardní složkou odměňování v daném kolektivu) a připomíná mu, že může jíst kvalitní jídlo v restauraci, nikoliv pouze sendvič na pracovišti.16 Nakolik ovšem vlastnictví poukázky na stravování ovlivňuje spotřební chování jedince a tedy nakolik přispívá ke zvýšení spotřeby a HDP je možné exaktněji kvantifikovat pouze na základě průzkumu mezi příjemci stravenek (mechanická aplikace multiplikátoru vládních výdajů by v tomto případě mohla výsledek podhodnotit). Na druhé straně někteří spotřebitelé mohou hodnotit stravenky jako inferiorní statek, jenž znamená posun ve struktuře spotřeby, zpravidla by však vyžadovali takovou kompenzaci, aby dosáhli stejného čistého příjmu (tedy přesun celého zvýšení daňového břemene na zaměstnavatele, což nelze předpokládat, leda by křivka poptávky po práci byla zcela neelastická nebo křivka nabídky práce absolutně elastická17). 14

Což můžeme jednoduše vypočítat jako počet pracovních dní (210 za rok) * nominální hodnota stravenky (50 Kč/den) * počet zapojených osob 1,28 mil. osob = 13,5 mld. Kč. 15 Ovšem k této problematice existuje relativně bohatá literatura zabývající se marketingovým konceptem voucherů, dárkových voucherů, atd. 16 Jakkoliv se tato věta může zdát úsměvná, je v dnešní době, zejména v odvětvích služeb a finančního zprostředkování, denní realitou. Tlak na produktivitu a kvalitu je zejména v odvětví služeb a finančního zprostředkování vysoký, i když výkony často nejsou standardizované a jsou nestrukturované. Není divu, že nejvyšší částky hrazené zaměstnancům zaměstnavatelem na stravování jsou právě v odvětví finančního zprostředkování (více než 500 Kč/měsíc, srov. s celostátním průměrem 245 Kč/měsíc). 17 Je zřejmé, že obě možnosti jsou nereálné.

- 23 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet S velkou mírou pravděpodobnosti lze předpokládat, že poskytování stravenek vede k nákupům jídel ve stravovacích zařízeních a mohou to být i taková, která by si lidé sami (bez voucheru) nebyli ochotni koupit. Současně je výdaj na oběd spojen s dalšími výdaji např. na nápoje, které tak zvyšují tržby stravovacích zařízení. Je možné se domnívat, že neposkytování stravenek by mohlo omezit výdaje spotřebitelů na stravování, protože dotovaná stravenka představuje z jejich pohledu menší výdaj než jsou skutečné peněžní prostředky. Protože řada firem nevlastní (neprovozuje) vlastní stravovací zařízení, stravenkový systém podporuje stávající zařízení, resp. jejich rozvoj a lokalizaci a představuje náhradu za neexistující zařízení. Protože jsou restaurace zaměřeny na celodenní provoz, je vyšší i počet zaměstnaných osob, aby vyhověly potřebám všech skupin zákazníků (nejen těm v rámci oběda).18 Současně může docházet k lokalizaci nových restaurací např. v městských centrech, kde jsou snáze dostupná (viz Wanjek, 2005). Toto podnikatelské rozhodnutí jinak spojené s rizikem, může být ovlivněno zkušeností se zvýšením tržeb pravidelných klientů, které tím získají (příkladem mohou být údaje z Rumunska, viz KPMG, 2004).19 Zapojení do stravenkového systému je spojeno s propagací, která je zajišťována provozovatelem stravenkového systému, např. v prostřednictvím internetových stránek. Může ale též vést k rozšiřování nabídky služeb pro zákazníky (doplňkové činnosti vedle hlavního provozu), které mohou mít pozitivní dopady na příjmy provozujícího subjektu samozřejmě na zaměstnanost v daném subjektu. Z hlediska struktury stravovacích zařízení je možné očekávat výrazné dopady při případném omezení stravenkového systému na „klasická zařízení“ (různé typy restaurací), zatímco zařízení typu „fast food“ tolik postižena být nemusí, neboť nejsou zpravidla v rámci obědů tak využívána (viz HN, 2007).20 Dopad na zařízení bude významný i z hlediska regionálního, neboť v malých městech a na vesnicích představují stravenkové systémy výrazný zdroj příjmů těchto zařízení, při relativně omezené možnosti alternativ stravování.

2.2.2.2.3 Kvalita služeb Nabídka služeb a jejich kvalita je často diskutována v souvislosti s tímto systémem. Kvalita je sice kontrolována, ale je skutečností, že existence státních kontrol (např. Potravinářská inspekce, Česká obchodní inspekce) je v ČR relativně dostatečná, aby vedla k udržování vyššího standardu. Pokud však organizace vydávající stravenky má vlastní systém kvality (podpořený např. i vlastnictvím certifikátů nebo jeho vyžadováním od smluvních partnerů),21 můžeme předpokládat pozitivní vliv na

18

Viz výsledky studie „Stravenky – analýza jejich vlivu“, kterou si nechala vypracovat Komise pro restaurační poukázky ve Francii v roce 1996. 19 Údaje z průzkumu Hospodářské komory („Stravenky, jejich užití a obliba“) ukazují o vysoké míře využívání stravenek ve stravovacích zařízeních (80 %) a relativně vysokou frekvenci placení stravenkami (30 % denně). 20 Obdobné platí i pro případy pouličních prodavačů. Ve svém důsledku tak systém stravenek může vést k zlepšení stravovacích návyků a omezovat konzumaci méně vhodné stravy, často v nevhodném prostředí a diskutabilní kvality. Tento poznatek uvádí i Wanjek (2005). 21 Což je významné zejména v případě stravovacích organizací. Příkladem tlaku na kvalitu mohou být některé pivovary, které zavádějí označení kvality a provádějí pravidelné kontroly skladování a čepování svých produktů. Tím de facto ovlivňují i výskyt a šíření nakažlivých chorob, které jsou s veřejným stravováním neodmyslitelně spojeny a které zatěžují sociální a zdravotní systém a vedou k nižší produktivitě práce.

- 24 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet kvalitu. V rámci konkurenčního boje může být neustálý tlak na zlepšování kvality i výraznou konkurenční výhodou (pro možnost odlišení se) i pro samotnou provozovnu. Studie zabývající se vlivem existence voucherových systémů na kvalitu poskytovaných statků (zboží, služeb) se zaměřují především na problémy poskytování využití voucherů pro financování školní výuky. Studie, která by se explicitně zabývala vlivem stravenkového systému v designu, jaký je aplikován v ČR (tj. spotřebitel přímo volí poskytovatele služeb/prodejce zboží, poskytovatel stravenkového systému volí, od koho bude stravenky přijímat) podle našich informací v akademické literatuře není. Je však zřejmé, že nutnost dvojí kontraktace poskytovatele služeb vede k omezení informační asymetrie ohledně kvality zboží či služeb a má potenciál zvýšit kvalitu poskytovaných služeb (Zdůrazňujeme opět, že závěr platí pouze za předpokladu, že druhý, dodatečný, kontraktor – stravenková firma – vytváří tlak na kvalitu služeb, o platnosti tohoto předpokladu však nemáme žádné informace a proto je na čtenáři, aby si závěr učinil sám).

2.2.2.2.4 Efektivnost kontraktace Zcela specifická je otázka transakčních nákladů, které jsou spojené se stravenkovým systémem. Jedním z možných důvodů, proč je stávající systém kritizován je i skutečnost, že náklady spojené s chodem systému nejsou nulové. Samotných chod systému (fungování) organizací stojí jisté prostředky a rovněž tisk kuponů není zadarmo. Přesto jsou náklady spojené s ním relativně nízké, neboť podle našich propočtů je přidaná hodnota stravenkových firem cca 3,5 % objemu stravenkových systémů v ČR v roce 2006, resp. i 2007.22 Nevýhodou stravenkového systému oproti peněžním prostředkům je i existence marže, kterou platí zapojené subjekty provozovatelům systému za možnost být v něm zapojen. Tyto náklady jsou (do určité míry, otázka je zda benefity přesahují náklady či nikoliv) kompenzovány funkcemi stravenkového systému (všemi výše i níže vyjmenovanými) – je otázkou, zda by například centrálně řízený systém byl schopen zajistit podobné funkce se stejnými nebo nižšími náklady. Za určitého designu voucherového systému má tento systém tendenci produkovat neefektivnosti ve směně v důsledku neúplné informace kontraktora – zprostředkovatele kontraktu mezi poskytovatelem služby a jejím příjemcem. Na příkladu designu voucherového systému v Itálii to ukazuje a na teoretické bázi odvozuje podmínky efektivnosti Roson (2005). Český systém zaměstnaneckého stravování je ovšem designován poněkud jinak – zde není poskytovatel systému zaměstnaneckého stravování kontraktorem, neboť nezprostředkovává (nevyjednává) kontrakt, neefektivnosti tohoto typu zde tedy nemají místo. Mezi dalšími aspekty stravenkového systému může být vliv na ceny potravin, případně ceny jídel.23 Wanjek (2005) ve své knize uvádí, že stravenky napomáhají stabilizaci ceny potravin (jídel), jako důsledek zvýšené konkurence nejen mezi samotnými nabízejícími (restauracemi), ale také snahy poskytovat jídla v hodnotě stravenek.24 Na druhé straně to, že zpravidla nedochází k vracení rozdílu 22

Zdroj dat o přidané hodnotě: výroční zprávy a účetní závěrky společností Accor Services CZ s.r.o., Le Cheque Déjeuner s.r.o. a Sodexho Pass Česká Republika a.s. 23 Zde je situace v české ekonomice velmi specifická, neboť velká většina spotřebitelů i nadále preferuje nízkou cenu před kvalitou (často i na úkor svého zdraví) a konkurenční boj mezi jednotlivými obchody udržuje ceny potravin na nízké úrovni. 24 Své tvrzení ovšem nepodepírá žádnými argumenty.

- 25 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet mezi cenou jídla a nominální hodnotou stravenky, může vést k stanovování cen v restauracích, které jsou zaokrouhleny, tedy zpravidla k cenám vyšším.

2.2.2.2.5 Produktivita Dopady na agregátní produktivitu práce (v celé ekonomice) je obtížné přesně vyčíslit, protože ta je ovlivněna množinou vzájemně propojených faktorů (kapitál, technologie, vzdělání atd.). Práce je pouze jedním z dílčích faktorů, které spolupůsobí a v rámci moderních produkčních postupů ani nemusí být nejdůležitější součástí, vliv existence systémů zaměstnaneckého stravování na celkovou produktivitu bude zřejmě marginální.25 Z hlediska dílčích podniků a především jejich zaměstnanců však stravenkový systém může ovlivňovat spokojenost pracovníků (pravidelné stravování je přínosem nejen pro doplnění energie, ale též pro možnost odpočinku). Případné dočasné omezení pracovního úsilí je vyrovnáno činností a jeho kvalitou, případně sníženou nemocností (absencemi v práci), fluktuací. Tyto závěry potvrzuje i stude provedené v Brazílii (nadace „Institut administrativy“ a Univerzita Saõ Paulo výzkum nazvaný “Historické zhodnocení a sociálně ekonomické dopady Programu stravování pracujících z roku 1996).

2.2.3 PODMÍNKY EXISTENCE A ÚSPĚŠNOSTI SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ Voucherové systémy jsou zpravidla dobrovolné. Jejich podmínkou proto je zvýšení užitku pro příjemce voucheru oproti stavu, kdy by obdržel pouze výplatu v penězích (kompenzující i absenci užití voucheru). Abychom byli konkrétní, použijeme příklad systému stravenek v ČR (resp. zaměstnaneckého stravování obecně, závěry lze vztáhnout i na závodní jídelny). Je možné dosáhnout zvýšení užitku pro příjemce tím, že část voucheru platí zaměstnavatel? Nikoliv, zaměstnanec i zaměstnavatel si mohou vybrat, zda zaměstnanec obdrží peníze či voucher (závodní stravování). Pokud jsou tyto alternativy jinak ekvivalentní, neexistuje pravděpodobně žádný incentiv k tomu, aby zaměstnanec přijal voucher namísto peněz. Zvýhodnění musí být tedy realizováno jinak (snížení zdanění, nižší cena jídel/potravin za voucher – zde by ovšem musely být potraviny poskytovány vládou, jinak si většinu užitku usurpují obchodníci,26 apod.). Na názorných příkladech Velké Británie (kde vyloučení z daňových výjimek přineslo prakticky zánik stravenkového systému) a Maďarska (kde vysoké osvobození od daně naopak přineslo ohromný rozvoj systémů zaměstnaneckého stravování) to ukazuje Wanjek (2005, str. 163 - 198). Na druhou stranu ovšem systémy zaměstnaneckého stravování vykazují určitou setrvačnost (tamtéž), což komplikuje provedení regresní analýzy na statickém modelu (data z jednoho období).

2.2.4 TRANSMISNÍ MECHANISMY PŮSOBENÍ VOUCHERŮ NA FISKUS Makroekonomický pohled je zaměřen na otázku dopadů daného systému. Protože jde o komplexní pohled na ekonomické dění, obsahuje řadu dílčích vazeb, které se těžko operacionalizují a 25

Poněkud odlišná je situace v zemích s nedostatečným systémem stravování, kde je tento fakt příčinou vyššího počtu pracovních úrazů a nemocí, ale též nižší produktivity práce (příklady viz Wanjek, 2005), přičemž v těchto (zpravidla rozvíjejících se zemích) je obvyklý vyšší podíl práce na celkovém produktu. 26 Jako jsme tomu svědky např. u stavebních spořitelen v ČR

- 26 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet kvantifikují. Vedle přímých dopadů, existuje množina dopadů nepřímých. Jako hlavní dopady stravovacího systému můžeme uvést vliv na ekonomickou výkonnost, zaměstnanost a veřejné finance. Dopady na veřejné rozpočty je možné odlišit z hlediska strany příjmů a výdajů. Na příjmové straně můžeme uvažovat, že dopad může být na straně daní přímých i nepřímých, a to v závislosti na tom, jakým způsobem jsou nastaveny podmínky pro používání stravenek, tj. možnost nakupovat za ně potraviny a nápoje v jednotlivých obchodech (zdaňované nižší sazbou DPH než jídla ve stravovacích zařízeních a případně vliv spotřebních daní z těchto nakupovaných statků). Na druhé straně jsou stravenkové systémy spojené i s poklesem vybraných plateb na sociální a důchodové pojištění a odvedené daňové příjmy.27 Odbourání stravenkového systému a zavedení přímých plateb by bylo spojeno s dodatečnými příjmy v závislosti na výši podpory v podobě daňových zvýhodnění. Tyto dodatečné příjmy však není možné přesně odhadnout, neboť proti této tendenci budou působit faktory: 1) firmy se nemusí rozhodnout danou částku zaměstnancům refundovat (nebo jenom částečně), 2) mohou jím poskytovat odměny v jiné formě, která bude pro ně z daňových důvodů výhodnější a 3) mohou začít provozovat vlastní stravovací systém. Na straně výdajů jsou veřejné rozpočty v případě stravenkového systému především méně zatíženy platbami za osoby, které by byly nezaměstnané v případech, kdy by nevznikaly, resp. nebyly provozovány prodejny, které poskytují stravovací služby. (Dále by to znamenalo omezení výdajů těchto osob v ekonomice s návaznými multiplikačními efekty na výběr daní, resp. v dalším kole dopady na tržby a zaměstnanost ve firmách v ekonomice.) Odbourání stravenkového systému tak může vést k růstu nezaměstnanosti a nárůstu objemu transferů (mandatorních výdajů státního rozpočtu), i když tento efekt zřejmě nebude mít zásadní význam. Jinou otázkou je vliv stravenkového systému na černou (šedou) ekonomiku, která je pro transformující se ekonomiky závažným problémem. Zatímco peněžní příjmy jsou při neexistenci jednoznačného kontrolního sytému (registrační pokladny) např. v pohostinství snadno zatajitelné, existence stravenkového systému vede k nutnosti vést evidenci, která zároveň brání operacím pro stát nevýhodným, protože stínová ekonomika tento systém nevyužívá (viz Wanjek, 2005). Správné podchycení hospodářské aktivity tak může přinášet státu vyšší výnosy než ty, které ztrácí s uplatňováním výhod (daňových zvýhodnění) stravenkového systému (neboť je zdaněna celá aktivita, která dříve byla nelegální, v rámci stravenkového systému musí být všechny platby evidovány).28 Odhady velikosti stínové ekonomiky pro ČR jsou obsaženy např. v práci (Fassman, 2003), ale i dalších. Rozsah stínové ekonomiky v ČR je odhadován od cca 10 % HDP do 25 % HDP (Schneider, 2000 nebo Horáková a Kux, 2003). Posledně jmenovaní autoři uvádějí, že stínová ekonomika je nejvíce prorostlá odvětvími ubytování a stravování, stavebnictví, přepravy a zemědělství (str. 8). Podle našeho názoru jsou nejlepší podmínky pro vznik stínové ekonomiky právě v odvětví ubytování a stravování a stavebnictví. V těchto odvětvích bychom se mohli držet spíše horního odhadu 25 – 30 %, vzhledem k podílu těchto odvětví na HDP. Přitom na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i zrušení zákona č. 215/2005 Sb., o 27

Výše zvýhodnění stravenkového systému je v ČR oproti jiným evropským zemím nižší (viz HN, 2007). V ČR navíc oproti jiným zemím EU není plná uznatelnost výdajů v případě stravenek (viz HN, 2007), pouze do určité částky, viz dále.

28

- 27 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet registračních pokladnách, je zrušena povinnost používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1.1.2008. Odhad celkového dopadu existence systémů zaměstnaneckého stravování, potažmo stravenkových systémů, do veřejných financí tedy musí zahrnovat efekty na obou stranách (zvýšení příjmů, jiná snížení příjmů, zvýšení výdajů). Musíme vzít v úvahu nejen dopad na stranu příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, ale též multiplikační efekty spojené se stravenkovým systémem, resp. jeho podporou v podobě daňových zvýhodnění.29 Problémové aspekty v případě kvantifikací spočívají na obtížnosti odhadovat multiplikační efekty vzhledem k dynamické povaze ekonomického systému. Veškeré propočty mohou být pouze v případě zastavení a pohledu na systém v daném okamžiku s odhadnutými vazbami mezi dílčími částmi ekonomického systému, a proto jsou pouze přibližné a velmi relativní. Pokud bychom přistoupili na určité zjednodušení a zabývali se pouze hlavními vazbami, můžeme podle našeho názoru schematicky zobrazit transmisi existence stravenkových (potažmo stravovacích) systémů do celkového fiskálního efektu takto (bereme v úvahu pouze kvantifikovatelné vztahy):

Obrázek 5: Mechanismy působení systémů zaměstnaneckého stravování30 na fiskus

29

Odpověď na otázku, zda daňové zvýhodnění zlepší fiskální rovnováhu leží mimo jiné v tom, jak by byly použity peníze z případného zvýšení daňových příjmů (pokud ovšem v agregátní rovině – tedy v souhrnu všech efektů – vůbec dojde ke zvýšení daňových příjmů státního rozpočtu). Pokud budou použity ke snížení deficitu státního rozpočtu, potažmo veřejných rozpočtů, může na první pohled dojít ke zlepšení fiskální rovnováhy, další (nesmíme zapomenout ovšem na další efekty, výše zmíněné). Pokud by byly peníze takto získané státním rozpočtem použity jinak, je otázkou, k jakým účelům je vláda použije (zda výsledný multiplikační efekt a další daňové efekty budou vyšší či nižší, než pozitivní efekty systémů zaměstnaneckého stravování). 30 V obrázku sice pro přehlednost zkráceně používáme název „voucher“, nicméně závěry jsou aplikovatelné obecněji na systémy zaměstnaneckého stravování

- 28 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

3

SYSTÉM ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR

Česká republika je v současnosti mezi zeměmi s relativně vysokým podílem pracovní síly využívající výhod zaměstnaneckého stravování. Počátkem roku 2005 činil podle (Wanjek, 2005, str. 164) podíl pracovní síly využívající výhod stravenkových systémů v ČR více než 28 % celkové pracovní síly v zemi. Přitom obdobná úroveň je v Evropě pouze v Belgii (25 %) a v Maďarsku (zde ovšem podstatně vyšší, celých 80 %)31. Poměrně značné oblibě se dále těší systémy zaměstnaneckého stravování v Lucembursku, Itálii, Francii, Rakousku, ale také Brazílii, Mexiku či Argentině. Obecné schéma fungování stravenkového systému v ČR je obdobné, jako je uvedeno na obrázku Obrázek 1 na straně 14. V České republice působí několik větších společností zprostředkujících stravenky (Accor Services, Sodexho Pass, Le Chéque Déjeuner, Exit Group), jež mají cca 95 % trhu v ČR (podle vyjádření těchto společností). Stravenky mají v ČR relativně dlouhou tradici a tak jsou často považovány spíše za standard při nástupu do zaměstnání, než za výhodu.

3.1 KVANTIFIKACE FISKÁLNÍCH EFEKTŮ EXISTENCE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR Kvantifikace fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování v ČR se v zásadě musí držet schématu uvedeného na obrázku Obrázek 5. V případě kvantifikace jednotlivých vztahů máme několik možností zjištění parametrů: 1. parametry jsou deterministické (např. daňová sazba), půjde zřejmě zejména o sazby různých daní (vč. pojistného sociálního a zdravotního pojištění) – zde lze jednoznačně vycházet z údajů uvedených v zákonech nebo jiných předpisech, 2. parametry jsou stochastické; potom lze použíti několika způsobů odhadu: a. Existují studie, které je kvantifikují – pak lze využít zmíněných studií. Je ovšem nutno podotknout, že ve většině případů nejsou k dispozici studie, které by byly aktuální a navíc se zabývaly regionem střední a východní Evropy nebo konkrétněji ČR. To působí obtíž, neboť parametry mohou být regionálně specifické, v závislosti na spotřebních zvyklostech a setrvačnosti systému. b. Lze učinit odhad na základě dotazníkového šetření. Závěry z námi provedeného dotazníkového šetření viz Appendix 1, c. Je možné provést odhady na historických datech (to však je ve většině případů obtížné či nepřesné, opět zde musíme opakovat jako důvod značnou specifičnost této studie). Použité metody výzkumu lze dosti obtížně specifikovat obecně, neboť jednotlivé parametry systému jsou zjistitelné různými metodami. Použité metody tedy budou popsány (pokud přímo nejsou zřejmé z použitého postupu) v rámci jednotlivých dílčích částí této studie. Algoritmus postupu bude, z důvodů návaznosti jednotlivých dílčích částí této studie, následující:

31

Tamtéž

- 29 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 1. náklady existence systémů zaměstnaneckého stravování – kvantifikace úrovně benefitu uživatelů systémů zaměstnaneckého stravování, 2. fiskální přínosy existence systémů zaměstnaneckého stravování, a. kvantifikace vztahu mezi úrovní benefitů a mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování, b. vztah mezi úrovní benefitů (tj. poskytovaného zvýhodnění) a trhem práce v ČR, kvantifikace elasticit nabídky a poptávky na trhu práce a tzv. mzdové křivky,32 c. sekundární vztahy i. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a strukturou spotřeby a úspor, ii. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a strukturou spotřeby a činností „stravenkových“ firem33, iii. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a tržbami hotelů a restaurací, iv. vztah mezi mírou užívání systémů zaměstnaneckého stravování a úrovní šedé ekonomiky v oboru restaurací a hotelů, d. fiskální konsekvence, 3. shrnutí.

3.1.1 MODEL Efekt ze zdanění statku X je závislý na tom, jaká je úroveň zdanění t X (sazba daně uvalené na příspěvky zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců), jaké dopady má zdanění statku X na jeho spotřebu (kterou tedy můžeme vyjádřit jako funkci jeho zdanění X (t X ) ). Kromě toho ovšem zdaněním je vytěsňována spotřeba soukromých subjektů ve prospěch spotřeby vlády, transferů, příp. snížení deficitu státního rozpočtu. V našem modelu předpokládáme, že příjem ze zdanění nebude refundován a tedy bude použit ke snížení deficitu státního rozpočtu. Jedině tak můžeme izolovat efekt změny (nebo zavedení) zdanění od efektů dalších diskrečních nástrojů vlády. Lze tedy předpokládat, že zvýšení jedné daně bude mít negativní efekt na výběr jiných daní.34 Tento negativní efekt (relativní k výši výběru zkoumané daně) označíme Φ . Funkci fiskálních příjmů I v důsledku existence zdanění určitého statku (v našem případě systémů zaměstnaneckého stravování) pak můžeme za výše uvedených předpokladů definovat takto:

I = t X × [1 − Φ(t X )] × X (t X ) ,

(1)

32

Např. (Blanchflower a Oswald, 2005) nebo (Galuščák a Münich, 2002) Jež často poskytují i služby závodních jídelen/provozují závodní jídelny. 34 Srv. např. Lafferovu křivku. Otázkou, zda skutečně půjde o negativní efekt a jeho velikost se ovšem budeme zabývat dále. 33

- 30 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet přičemž je pravděpodobné, že sekundární efekty Φ (t X ) budou spíše záporné (zvýšení zdanění zpravidla vede ke snížení ekonomické aktivity), avšak apriorně to nepředpokládáme a budeme se odhadem tohoto parametru dále zabývat. Přitom

Φ(t X ) = ∑ i

∂Ai A × ti = ∑ etAX × i × ti , i ∂t X tX i

(2) t

kde Ai jsou jednotlivé statky (či makroagregáty) a ti daň z nich vybíraná, e AX pak elasticita těchto i statků (makroagregátů) ve vztahu ke zdanění statku X . Pro zjednodušení budeme předpokládat, že ∂Ai ∂t X je konstantní pro všechna t X .35 Vzhledem k tomu, že výše potenciálního výnosu ze zdanění systémů zaměstnaneckého stravování je zanedbatelná (jak bude zřejmé z údajů níže, pokud bychom zdanili příspěvky zaměstnavatelů 100 %, nečinil by daňový příjem, při odhlédnutí od sekundárních efektů, ani 1 % celkové sumy veřejných rozpočtů), domníváme se, že linearitu Ai v t X můžeme předpokládat a psát Φ (t X ) jako konstantu:

I = t X × (1 − Φ ) × X (t X ) .

(3)

Potom také změnu příjmů veřejných rozpočtů v důsledku změny zdanění můžeme psát

∆I = (1 − Φ ) × [(t X + ∆t X ) × ( X + ∆X ) − X × t X ],

(4)

neboť zcela zřejmě je rozsah používání systémů zaměstnaneckého stravování závislý na jejich zdanění (jako ostatně všechny komodity; zatím nepresumujeme funkci jako ryze klesající, to ukáže až empirické zkoumání):

X = X (t X ) .

(5)

Po malých úpravách

∆I = (1 − Φ ) × (∆t X × X + t X × ∆X + ∆t X × ∆X ) .

(6)

Dále můžeme zjednodušit rovnici (6) při vyjádření závislosti X na t X a několika úpravách (abychom nebyli primárně závislí na odhadech velikosti trhu zaměstnaneckého stravování, resp. příspěvků na zaměstnanecké stravování v ČR).

  ∆I ∆X = (1 − Φ ) ×  X + t X × + ∆X  . ∆t X ∆t X  

(7)

Poznamenejme, že v našem případě (stejně jako v případě většiny evropských zemí) t X = 0 , neboť příspěvky zaměstnavatele na stravování zaměstnanců jsou daňově uznatelným výdajem a jsou osvobozené od daně z příjmů fyzických osob a nezahrnují se do základu pro výpočet pojistného 35

Může ovšem jít o složenou funkci (např. míra kompenzace snížení příspěvků na stravování bude dále ovlivňovat celkové zvýšení zdanění práce a daňovou incidenci na trhu práce).

- 31 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet sociálního a zdravotního pojištění. Vezmeme-li dále do úvahy, že některé sekundární efekty se vážou pouze na diferenciály a některé nikoliv, musíme (7) přepsat:

   ∆I ∆X =  J − ∑ Φ i  ⋅ 1, ∆t X × X × ∆t X  X × ∆t X I  

  . 

(8)

kde J je jednotkový vektor rozměru 2x1 a Φi vektor i-tých sekundárních efektů o témže rozměru. Poznamenejme dále, že stravování je nezbytný statek (ovšem stravování v restauracích má řadu t

blízkých substitutů) a není inferiorní. Lze tedy předpokládat e XX ≤ 0 (rovno nule snad pouze v případě neelastického statku; obvykle zvýšení zdanění vede ke zvýšení ceny a to ke snížení rovnovážného množství na trhu). Interpretace výsledků rovnice (7) po kvantifikaci jednotlivých parametrů je zřejmá: jestliže pravá strana rovnice bude vyšší než 0, pak bude zvýšení daní přínosem pro státní pokladnu et vice versa. Pokud bychom uvažovali deterministické parametry funkce (7), pak hlavní roli bude hrát parametr Φ a citlivost etXX , neboť není možné, aby spotřeba statku X byla záporná, stejně jako to za současných podmínek není případem ∆t X . Nicméně při intervalovém vymezení parametrů bude hrát roli i hodnota t X × ∆X ∆t X + ∆X , protože může vést k tomu, že při kvantifikaci parametrů bude výsledek rovnice (7) statisticky nevýznamně odlišný od hodnoty 0. Parametry modelu, které musíme odhadnout, jsou jednotlivé složky vektoru Φ a citlivost % X ∆t X . V první řadě se budeme zabývat posledním jmenovaným parametrem.

3.1.2 ROZSAH A PODPORA SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČR Podpora stravování zaměstnanců je v ČR řešena prostřednictvím osvobození příjmu představovaného hodnotou stravování, podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“): „(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny … b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,“ Toto osvobození má dále dopad do výše pojistného sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem i zaměstnancem, neboť výše uvedené plnění v podobě příspěvků na stravování se nezahrnuje ani do základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ani do základu pro výpočet pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.36

36

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“), resp. § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném na VZP“)

- 32 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Přitom výdaje na stravování zaměstnanců jsou (logicky, v souladu s argumentací uvedenou v subkapitole 2.2.2. Dopady užití meal voucherů na podniky) do určité výše daňově uznatelným nákladem (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4. zákona o daních z příjmů): „(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také … j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na … 4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu37, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu38, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu39. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,“ Jestliže zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci stravenky, je daňová uznatelnost limitována 70 % stravného vymezeného v současnosti zákoníkem práce. To společně s osvobozením hodnoty stravenek hrazené zaměstnavatelem (uznatelné daňově do výše 55 % hodnoty stravenky) vytváří stimulační efekt, který však s rostoucí výší příspěvku od určité výše příspěvku zaměstnavatele klesá relativně k celkové hodnotě stravenek (i když absolutně roste). Přitom část (45 %) stravenky platí zaměstnanec ze svých peněz. Jaký je celkový incentiv lze zkoumat pouze na systému zaměstnaneczaměstnavatel, neboť zvýšení nebo snížení daňové zátěže jednoho vede k daňové incidenci i u druhého prostřednictvím snížení či zvýšení hodnoty voucheru (srov. Kubátová, 2000, str. 59 – 72). Simulaci jsme provedli s následujícími parametry:

1. Mezní míra zdanění práce v ČR ve výši 59,57 % v roce 2008, 56,76 % v roce 2009 a 55,86 % v roce 201040 a to v důsledku (uvádíme pouze nejdůležitější ustanovení, která byla zásadně změněna zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů: a. ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ohledně základu daně a výše daně z příjmů ze závislé činnosti: § 6 odst. 13: „Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z 37

§ 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce § 88 odst. 4 zákoníku práce 39 § 176 odst. 1 písm. a) zákoníku práce 40 Vypočteno jako podíl odvodů z dodatečné koruny mzdy (daň z příjmů, pojistné sociálního a zdravotního pojištění) na celkových nákladech dodatečné koruny mzdy (tedy včetně odvodů). 38

- 33 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.“ § 16: „Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.“ (S účinností od 1.1.2008 se sazba mění na 15% a s účinností od 1.1.2009 na 12,5%.) b. ustanovení zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů: § 5 odst. 1: „Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“ § 7 odst. 1: „Sazby pojistného činí a) u zaměstnavatele 1. v roce 2009 2008 25 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, a od roku 2010 2009 24,1 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, (Obě úpravy nabývají účinnosti 1. ledna 2009.) 2. počínaje rokem 2010 2009 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám stanoví podle odstavce 3, (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2009.) 3. 21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b), b) u zaměstnance 1. 8 % z vyměřovacího základu, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a), 2. 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. b), c) u osoby samostatně výdělečně činné 1. 29,6 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu - 34 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění, 2. 2,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 4, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění, d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu, e) u zahraničního zaměstnance 2,5 % z vyměřovacího základu.“ c. ustanovení zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů: § 2 odst. 1: „Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.“ § 3 odst. 1: „Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.“ 2. Zákon omezuje osvobozený příjem na straně zaměstnance hodnotou stravného jednoho jídla pro jeden pracovní den, kromě toho zřejmě zaměstnanci nebudou ochotni akceptovat stravenky nad úroveň spotřeby potravin a služeb stravovacích zařízení41 (za rok 2007 výdaje průměrné domácnosti zaměstnanců na osobu a měsíc 1 668,50 Kč na potraviny a nealkoholické nápoje a 428,50 Kč na stravování a ubytování podle Českého statistického úřadu42), neboť by tím snížili celkovou úroveň svého blahobytu.43 Zákon tedy limituje maximální hodnotu stravenky tím, že nad daňově uznatelný příspěvek je již případný příspěvek zaměstnavatele možný jen z čistého zisku, případně ze speciálního fondu (FKSP), což do určité míry omezuje zneužívání stravenek jako nástroje daňové optimalizace. 3. Vracení hotovosti na stravenky není pro provozovny ekonomicky výhodné, neboť smluvní provizi vydavatelům stravenek odvádí z celé hodnoty přijatých stravenek. Proto v praxi vrací většina provozoven na nákup za stravenky maximálně 5 Kč, což zamezuje

41

Srov. (Bradford a Shaviro, 1999) nebo (Jackson, 1999: 176) Podle téhož zdroje byl průměrný počet osob v cenzové domácnosti 2,3 osoby, z toho ekonomicky aktivní 1,04 osoby. Maximální průměrná hodnota stravenek za měsíc, které by tak průměrná domácnost akceptovala, by činila cca 321 korun denně, tj. asi 6 741 korun měsíčně – od této úrovně je již omezení nákupu jídla příliš vysoké a ani podpora poskytovaná v podobě snížení daňové povinnosti tuto skutečnost nedokáže eliminovat. Propočet je ovšem nutně nepřesný, neboť neznáme indiferenční křivky průměrné domácnosti, důchodové elasticity poptávky po potravinách a stravovacích službách, intervaly spolehlivosti cenzových proměnných, vycházíme z průměrné míry zdanění mezd, atd. 43 Příspěvek zaměstnavatele totiž je ve skutečnosti kompenzován snížením mzdy – zaměstnavatel by tyto peníze mohl jinak vyplatit ve mzdě, výhoda užívání stravenek z hlediska čistě peněžního spočívá pouze v daňovém zvýhodnění, konkrétně osvobození od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění 42

- 35 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet zneužívání stravenek (kromě toho vysoké nominální hodnoty stravenek nejsou prakticky využívány, viz níže). 4. Maximální hodnota stravného pro 5-12 hodin práce činí 69 Kč/den (vývoj viz násl. tabulka), ovšem maximální hodnota příspěvku na stravování pouze 70 % z této částky (viz výše): období od 1.1.2008 od 1.1.2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 07/98 - 12/98 03/98 - 06/98 09/97 - 02/98 12/96 - 08/97 07/96 - 11/96 01/96 - 06/96 05/95 - 12/95 12/94 - 04/95 10/94 - 11/94 08/94 - 09/94 12/93 - 07/94 04/93 - 11/93 01/93 - 03/93 05/92 - 12/92

od 5 - 12 hod. 58 - 69 Kč 58 - 69 Kč 58 - 69 Kč 58 - 69 Kč 58 - 69 Kč 58 - 70 Kč 57 - 69 Kč 55 - 67 Kč 54 - 66 Kč 53 - 65 Kč 53 - 64 Kč 52 Kč 50 Kč 48 Kč 46 Kč 44 Kč 42 Kč 40 Kč 38 Kč 36 Kč 34 Kč 32 Kč 25 Kč 23 Kč

12 - 18 hod. 88 - 106 Kč 88 - 106 Kč 88 - 106 Kč 88 - 106 Kč 88 - 106 Kč 88 - 107 Kč 87 - 105 Kč 85 - 102 Kč 83 - 99 Kč 82 - 98 Kč 81 - 97 Kč 81 Kč 77 Kč 74 Kč 71 Kč 68 Kč 65 Kč 62 Kč 58 Kč 56 Kč 53 Kč 50 Kč 39 Kč 36 Kč

nad 18 hod. 138 - 165 Kč 138 - 165 Kč 138 - 165 Kč 138 - 165 Kč 138 - 165 Kč 139 - 166 Kč 136 - 163 Kč 133 - 159 Kč 130 - 155 Kč 128 - 153 Kč 127 - 152 Kč 126 Kč 120 Kč 115 Kč 111 Kč 107 Kč 103 Kč 99 Kč 93 Kč 89 Kč 85 Kč 79 Kč 62 Kč 57 Kč

Předpis č. 262/2006 Sb. č. 262/2006 Sb. č. 496/2005 Sb. č. 647/2004 Sb. č. 449/2003 Sb. č. 569/2002 Sb. č. 445/2001 Sb. č. 448/2000 Sb. č. 333/1999 Sb. č. 324/1998 Sb.

Tabulka 4: Odhad výše podpory státu stravenkovému systému prostřednictvím snížení odvodů daní z mezd, a pojistného sociálního a zdravotního pojištění.; zdroj dat: ČSÚ, APSS, vl. výpočet

Jak vidíme, absolutní snížení daňové zátěže, jež je v zásadě ekvivalentní hodnotě transferu, roste jak v hodnotě stravenky (až do cca 200 Kč/den, v praxi ovšem takové hodnoty nejsou reálné a firmy prodávající stravenky obvykle nabízejí stravenky do hodnoty 100 Kč/den), tak i v podílu hodnoty stravenky hrazeném zaměstnavatelem. Od určité výše, kdy již celý příspěvek zaměstnavatele přestává být daňově uznatelným nákladem, se tento růst zpomaluje.

- 36 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 6: Absolutní snížení daňové zátěže při poskytnutí stravování namísto výplaty stejné částky ve mzdě; na horizontálních osách měsíční hodnota poskytnutých stravenek a výše příspěvku zaměstnavatele v % z hodnoty stravenek

Ekvivalentně k tomu také od určité míry klesá relativní výše daňového zvýhodnění k hodnotě stravenek (pro teoretickou nekonečnou hodnotu stravenek by se blížila (při daňových sazbách roku 2008) 31,5 %, tj. rozdílu průměrné míry zdanění mezd v ČR a současné úrovně sazby daně z příjmů právnických osob). To je zřejmé z obrázku Obrázek 7 na str. 38. Skutečné využití stravenek však ani zdaleka nedosahuje možností, které jsou dány preferencemi spotřebitelů. Skutečné využití systémů zaměstnaneckého stravování v roce 2006 bylo představováno průměrnou hodnotou stravenek na měsíc a pracovníka ve výši 258 Kč, přičemž nejnižší průměrná hodnota plnění tohoto typu (příspěvku zaměstnavatele) ve výši 54 Kč na zaměstnance a měsíc byla zaznamenána v oboru ubytování a pohostinství a dále 103 Kč ve vzdělávání, nejvyšší ve výši 626 Kč na zaměstnance a měsíc naopak ve finančním zprostředkování. To odpovídá v našem případě při průměrném počtu pracovních dnů v měsíci 21 a předpokládaném příspěvku zaměstnavatele ve výši 55 % z nominální hodnoty stravenky každodennímu poskytnutí stravenek v průměrné hodnotě cca 21 Kč a daňové úspoře zaměstnance cca 118 Kč měsíčně. Problém vzniká s použitím počtu zaměstnanců: APSS uvádí celkový počet zaměstnanců cca 4 238 tis. osob (zřejmě data za rok 2006), ČSÚ průměrný počet pracovníků 4 941 tis. osob ve 3.Q 2007 (ten ovšem zahrnuje i podnikatele a osoby pracující na základě jiného než zaměstnaneckého poměru) a průměrný evidenční počet zaměstnanců za ve 3.Q 2007 téměř 4 146 tis. osob. Kromě toho APSS uvádí dále celkový počet příjemců stravenek ve výši téměř 1 283 tis. osob (zřejmě údaj za rok 2006 nebo počátek roku 2007). Tak můžeme obdržet čtyři různé výsledky odhadu celkové výše podpory ze strany státu realizované prostřednictvím osvobození od daně z příjmů a vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění (neuvažujeme ovšem ještě intervaly spolehlivosti jednotlivých proměnných, které uvedený rozptyl mohou dále zvýšit).

- 37 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 7: Relativní snížení daňové zátěže jako podíl z celkové hodnoty stravenek, při poskytnutí stravování namísto výplaty stejné částky ve mzdě; na horizontálních osách měsíční hodnota poskytnutých stravenek a výše příspěvku zaměstnavatele v % z hodnoty stravenek

Orientační propočet shrnuje následující tabulka, v níž s ohledem na důvěrnost poskytnutých informací prezentujeme pouze finální odhady. Rok Průměrná maximální výše daňového benefitu Podpora systémů zaměstnaneckého stravování (tis. Kč) z toho: stravenkové systémy Rozsah systémů zaměstnaneckého stravování z toho: stravenkové systémy Rozsah příspěvků zaměstnavatelů z toho: stravenkové systémy

2008 50,11% 8 268 812 4 410 033 30 000 000 16 000 000 16 500 000 8 800 000

2010 46,76% 8 872 908 4 629 236 34 500 802 18 000 000 18 975 441 9 900 000

Tabulka 5: Odhad výše podpory státu stravenkovému systému prostřednictvím snížení odvodů daní z mezd, a pojistného sociálního a zdravotního pojištění.; zdroj dat: ČSÚ, objednatelé této studie, vl. výpočet

Odhady, které jsme měli k dispozici byly v pěti variantách: 1. odhad založený pouze na datech z ČSÚ, 2. odhad na kombinovaných datech ČSÚ a datech poskytnutých objednatelem této studie, 3. kombinovaný odhad založený na datech poskytnutých objednatelem této studie (analyticky), 4. odhad postavený na datech z dotazníku (viz níže) a datech poskytnutých objednatelem této studie (analyticky), 5. agregátní odhady tržeb za společnosti Sodexho Pass Česká republika, Accor Services, Exit Group a Le Chéque Dejéneur,

- 38 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 6. agregátní odhady velikosti stravenkového trhu a trhu zaměstnaneckého stravování v ČR celkem, poskytnuté objednateli této studie. Protože pro poskytování stravování ve vlastní (závodní) jídelně platí obdobná pravidla jako pro použití stravenek, platily by podobné závěry i pro vlastní závodní jídelny. Parametry průměrné hodnoty stravenky a relativní výše daňového benefitu byly vypočteny takto: Stravenky 2006 pod 20 včetně 20-29 30-39 40-49 50-59 60-69 70-79 80-89 90 a více Průměr

Průměrný odhad podílu na stravenkách celkem 0,07% 0,16% 3,07% 9,78% 25,40% 22,76% 18,80% 16,17% 3,78% 100,00%

Průměrná hodnota stravenky 10 25 35 45 55 65 75 85 95 65,72

Relativní výše benefitu 50,19% 50,19% 50,19% 50,19% 50,19% 50,19% 50,19% 50,19% 48,37% 50,11%

Tabulka 6: Vstupní údaje pro odhad celkové daňové podpory státu stravenkovým systémům v ČR; zdroj dat: ČSÚ, APSS, vl. výpočet

Protože dále budeme počítat s relativními ukazateli a až v závěru provedeme sumaci a shrnutí fiskálních efektů ve vztahu k úrovni státní podpory, je také z našeho pohledu důležitá úroveň podpory státu v podobě daňové uznatelnosti výdajů na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů, ale zejména osvobození od daně z příjmů a jiných quasidaní na straně zaměstnanců. Protože jde o výchozí veličinu, budeme dále uvažovat velikost stravenkového trhu v ČR coby jednotkovou.

3.1.2.1 DŮSLEDKY ZAPOJENÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ DO SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V případě rozpočtových organizací je daň z příjmů právnických osob (tedy placená těmito rozpočtovými organizacemi) rozpočtově neutrální položkou. V případě příspěvkových organizací zřizovaných státem jde o obdobný princip – zvýšení výdajů z činnosti kryté příspěvky nutně vede k požadavku na zvýšení příspěvku anebo omezení činnosti příspěvkové organizace.44 Dále za rozpočtově neutrální můžeme označit také daně u subjektů vlastněných státem (plně) anebo částečně rozpočtově neutrální u subjektů částečně vlastněných státem. Tato tvrzení platí pouze za předpokladu, že 1. Systém nahlížíme staticky. Pokud by tomu tak nebylo, mohou být volné prostředky alokovány jinak organizací a jinak státem, s rozdílnými multiplikačními efekty. 2. Buďto příjmy dané instituce nejsou předmětem daně z příjmů právnických osob nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny, anebo zvýšené náklady příspěvků na stravování budou kompenzovány ze státního rozpočtu anebo v důsledku zvýšení zdanění dojde ke snížení 44

Přitom nutno podotknouti, že řada zaměstnanců státem zřizovaných organizací nebo rozpočtových organizací považuje nepeněžní benefity za významnou složku svého odměňování.

- 39 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet jiných příjmů státu (např. z dividend či podílů na zisku) a nedojde ke změně systému odměňování zaměstnanců v rozpočtových organizacích, příspěvkových organizacích a státních podnicích (to zejména z hlediska osvobození od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů ze mzdy). Nebudou-li tyto předpoklady dodrženy, nelze samozřejmě o rozpočtově neutrálním působení hovořit a museli bychom analyzovat dopady na efektivnost státní správy v důsledku změn v úrovni čisté mzdy (zprostředkované efekty na loajalitu, fluktuaci, pracovní úsilí, kvalitu personálu, atd.). V další analýze se podíváme podrobněji zejména na první část předpokladu č. 2. – z hlediska zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Předmětem daně z příjmů nejsou příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, s výjimkou příjmů z reklam (§ 18 odst. 3 zákona o daních z příjmů), a to zejména (§ 18 odst. 4 téhož zákona):

„příjmy a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy,17a) statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami, b) z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů,17b) z prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie nebo veřejných rozpočtů cizích států a dále příjmy krajů a podpory z Vinařského fondu a obcí plynoucí z výnosu daní nebo podílu na nich, výnosu poplatků a peněžních odvodů, které jsou podle zvláštních zákonů příjmem kraje a obce, c) z úroků z vkladů na běžném účtu, d) z úplatných převodů a úplatného užívání státního majetku mezi organizačními složkami státu a státními organizacemi30b) a z pronájmů a prodeje státního majetku, které jsou podle zvláštního právního předpisu17b) příjmem státního rozpočtu.“ Přitom za zmínku dále stojí zejména zdanění příjmů veřejných vysokých škol a zdravotnických zařízení zřízených podle zvláštního právního předpisu, kde předmětem daně jsou příjmy s výjimkou úrokových příjmů a investičních dotací. V případě zdravotních pojišťoven zřízených ze zákona nebo podle zvláštního právního předpisu není předmětem daně drtivá většina příjmů těchto pojišťoven (opět viz § 18 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Dále jsou od daní z příjmů osvobozeny některé příjmy příspěvkových organizací (zejm. příspěvky členů) – viz § 19 zákona o daních z příjmů. Podrobněji k celé problematice viz § 18 a § 19 zákona o daních z příjmů. Z výše uvedených důvodů, a také z toho důvodu, že nemáme k dispozici podrobnější členění příjmů rozpočtových a příspěvkových organizací, vysokých škol a státních zdravotnických zařízení, se domníváme, že není nepřijatelným zjednodušením předpokládat, že v případě státních organizací a organizací vlastněných státem jde o rozpočtově neutrální záležitost – ve skutečnosti o rozpočtově neutrální záležitost nepůjde pouze u malé části tohoto typu osob, navíc lze předpokládat, že porušení rozpočtové neutrality bude spočívat především ve struktuře a výši odměňování zaměstnanců, možný dopad dále snižuje předpokládaná existence kompenzací snížení příspěvků na stravování.

- 40 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Příspěvky zaměstnancům příspěvkových a rozpočtových organizací a organizací v majetku státu, kteří jsou účastni systémů zaměstnaneckého stravování, proto dále nebudeme počítat za součást základu pro výpočty, co se týká primárních dopadů. Lze ovšem očekávat, že pokud bude zdaněn příspěvek, zájem i těchto zaměstnanců o zaměstnanecké stravování se sníží (pouze 24 % ze 710 respondentů zaměstnaných ve státní správě uvedlo, že by se i nadále, po zrušení (zvýhodnění) příspěvku na stravování, stravovali v restauraci, zbývajících 76 % by si bralo s sebou jídlo na pracoviště. Přitom tito respondenti utrácejí 69 % stravenek (příp. ceny za hl.jídlo v rámci pracovní doby) v restauracích či jídelnách. V rámci otázek v dotazníku zaměstnavatelů jsme také položili otázku ohledně vlastnictví organizace. Následující tabulka rekapituluje výsledky dotazníku. Musíme ovšem přiznat, že vzorek pravděpodobně není reprezentativní ve vztahu ke struktuře zaměstnavatelů, neboť podíl mezd u podniků v jiném než soukromém vlastnictví je podezřele nízký (pouze 5,81 % mezd celého vzorku). Zřejmě tedy budeme muset odhadnout podíl mezd u organizací ve státním vlastnictví (plně, částečně) z údajů ČSÚ: Podle Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2007 cca 66 % zaměstnanců v subjektech plně v soukromém vlastnictví a cca 30 % (přesněji 27,36 % plně ve vlastnictví státu a 6 % částečně ve vlastnictví státu) zaměstnanců v subjektech částečně nebo plně ve vlastnictví státu. Vlastnictví soukromé družstevní státní komunální sdružení, politických stran a církví zahraniční mezinárodní smíšené Celkem

Příspěvky na stravování / měs. 222 251 306 178 235 290 387 302 258

Podíl zaměstnanců 33,46% 2,20% 14,47% 15,08% 1,14% 21,33% 8,71% 3,62% 100,00%

Podíl na příspěvcích na stravování 28,56% 2,12% 17,02% 10,32% 1,03% 23,79% 12,96% 4,21% 100,00%

Tabulka 7: Odhad podílu vyplácených mezd v národním hospodářství podle vlastnictví; zdroj: ČSÚ, vl. výpočet

Jaký je tedy podíl příspěvků na stravování u organizací ve státním vlastnictví, rozpočtových či příspěvkových (a u nichž tedy zdanění je rozpočtově neutrální) na příspěvcích na stravování, které mohou být zdaněny? Zahrneme-li státní, komunální organizace, sdružení, politické strany a církve (neboť ty všechny jsou dotovány ze státního rozpočtu více či méně) a smíšené vlastnictví jednou polovinou, obdržíme odhad cca 32,58 %. zaměstnaneckého kého Takto se redukuje báze pro výpočet primárního fiskálního efektu systémů zaměstnanec stravování (přínos ze zdanění) na 67,42 % jejich celkového rozsahu, pokud by se jednalo o zdanění daní z příjmů právnických osob. JednaloJednalo-li by se o zrušení osvobození od daně ze závislé činnosti a od plateb sociálního a zdravotního pojištění, lze počítat, počítat, že zvýšené náklady práce budou reflektovány zvýšením potřeby financování těchto institucí anebo odchodem (zpravidla těch nejschopnějších) a tedy snížením efektivnosti státní správy. Tento efekt je obtížně vyčíslitelný, je ale vysoce pravděpodobné, že koruna vložená do efektivní motivace státních zaměstnanců přinese více, než 1 Kč, do státního rozpočtu. Proto se domníváme, že v obou případech se můžeme přidržet předpokladu rozpočtové neutrality z hlediska primárních daňových efektů u státních zaměstnanců, zaměstnanců, je ovšem nutné

- 41 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet započítat důsledky změny struktury jejich spotřeby do výběru daní u stravovacích zařízení a obchodů.

3.1.3 ZÁVISLOST VELIKOSTI SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ NA JEJICH ZDANĚNÍ ( % X ∆t X ) Odhad této klíčové proměnné vyjadřující sensitivitu systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění provedeme dvěma způsoby: 1. na základě odpovědí zaměstnanců a zaměstnavatelů v dotazníku (viz níže), 2. na základě regrese v rámci zemí EU, kde systémy zaměstnaneckého stravování existují.

3.1.3.1 Výsledky dotazníku Otázky č. 9 a 10 dotazníku pro zaměstnavatele zněly:

„Bude-li zrušena daňová uznatelnost výdajů na zaměstnanecké stravování (z hlediska zaměstnavatele), pravděpodobně zrušíme (omezíme) systém zaměstnaneckého stravování. (prosíme, při odpovědi na tuto otázku zvažte rigiditu podmínek pracovních smluv s Vašimi zaměstnanci) 9.1. v horizontu 1 roku na x % původního rozsahu (0 – 100 %) 9.2. v horizontu 2 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %) 9.3. v horizontu 3 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)“ Odpovědi respondentů indikují, že v prvním roce od zrušení daňové uznatelnosti nákladů na příspěvky na stravování zaměstnanců lze očekávat pokles o 46 % až 72 % (podle toho, z jakého vzorku, zda z květnového či z červnového, je počítána statistika), v dalších letech se již odpovědi tolik neliší. Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr46 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

07053145 1 43,7% 49,3% 38,0%

2 35,2% 40,3% 30,1%

070531-070608 3 30,1% 35,0% 25,2%

1 61,1% 68,1% 54,1%

2 53,2% 59,3% 47,0%

3 36,3% 42,1% 30,4%

070608 1 2 52,0% 43,8% 56,4% 47,7% 47,6% 39,9%

3 33,1% 36,9% 29,4%

Tabulka 8: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování

Obdobná byla otázka č. 10. Vzhledem k tomu, že snížení daňového zvýhodnění v tomto případě by bylo vyšší, ale očekávané snížení užívání systému nižší, než v předchozí tabulce, lze vysvětlit tuto skutečnost snad pouze tím, že respondenty byli zaměstnavatelé a mohou tak podhodnocovat ztrátu zájmu zaměstnanců o tento způsob odměňování (nebo v předchozím případě byla reakce poněkud nadhodnocena)47.

45

Formát „yymmdd“, tedy rok, měsíc, den. Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. 47 Spíše první interpretace je ale správná, jak ukazují reakce zaměstnanců na zrušení příspěvků na stravování u ČD, (viz níže) či regrese na evropských datech. 46

- 42 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 49,7% 55,4% 44,0%

070531 2 39,8% 45,2% 34,4%

3 35,1% 40,4% 29,8%

070531-070608 1 2 3 50,8% 39,7% 36,8% 57,6% 45,4% 42,4% 44,1% 33,9% 31,3%

070608 1 2 3 50,6% 40,1% 36,2% 55,0% 44,1% 40,1% 32,3% 46,2% 36,0%

Tabulka 9: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance

První tři sloupce tabulky představují odpovědi v dotazníku od jeho spuštění do dne 31. 5. 2007, druhé tři sloupce pak údaje za období 31. 5. 2007 – 8. 6. 2007 a konečně poslední tři sloupce odpovědi za obě skupiny respondentů (fáze dotazníku). ). Z důvodů problémů se vzorkem respondentů v prvním období do 31. 5. 2007 (podrobněji viz appendix věnující se dotazníku) považujeme za nejvhodnější a nejspolehlivější použít dat z odpovědí poskytnutých respondenty v období 31. 5. 2007 až 8. 6. 2007. V tomto vzorku dat také je konzistentní hodnota úrovně, na níž má klesnout podle respondentů rozsah používání systémů zaměstnaneckého stravování, s výší změny zdanění. Údaje také ukazují, že systém má určitou dynamiku, k největšímu poklesu užívání systémů zaměstnaneckého stravování zřejmě dojde v prvním roce, pokles v dalších letech by již byl pozvolnější. Vztáhneme-li závěry z výše uvedených tabulek k mezní míře zdanění daní z příjmu právnických osob (24 %), resp. daní z příjmu fyzických osob a příspěvky na sociální a zdravotní pojištění (50,93%), platným v době zpracování průzkumu (2007), pak můžeme odhadnout − % X ∆t X , tedy snížení rozsahu příspěvků v závislosti na změně jejich zdanění následovně48: 1. V případě očekávaného zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr49 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 1 -2,35 -2,11 -2,58

2 -2,70 -2,49 -2,91

070531-070608 3 -2,91 -2,71 -3,12

1 -1,62 -1,33 -1,91

2 -1,95 -1,70 -2,21

3 -2,65 -2,41 -2,90

070608 1 -2,00 -1,82 -2,18

2 -2,34 -2,18 -2,50

3 -2,79 -2,63 -2,94

Tabulka 10: % X ∆t X při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování

2. V případě očekávaného zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování zaměstnanců na straně zaměstnavatelů Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr50 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 1 -0,99 -0,87 -1,10

2 -1,18 -1,08 -1,29

070531-070608 3 -1,27 -1,17 -1,38

1 -0,97 -0,83 -1,10

2 -1,18 -1,07 -1,30

3 -1,24 -1,13 -1,35

070608 1 -0,97 -0,88 -1,06

2 -1,18 -1,10 -1,26

3 -1,25 -1,18 -1,33

Tabulka 11: % X ∆t X při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance 48

Označíme-li údaje získané z dotazníku jako α = ( X − ∆X ) X , pak % X ∆t X = (1 − α ) ∆t X .

49

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

50

- 43 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Výsledky jsou značně rozdílné, s ohledem na výše zmíněný problém, že odhad budoucí úrovně používání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmů z příspěvků na stravování na straně zaměstnance činili zaměstnavatelé, spíše favorizujeme výsledky uvedené v Tabulka 10 výše. Uvidíme ovšem, jaké výsledky dá regresní analýza na datech z celé Evropy a teprve na základě toho pak rozhodneme, jaká je podle našeho názoru relevantní hodnota parametru % X ∆t X . S ohledem na jeden z bodů zadání – provést citlivostní analýzu – však musíme reflektovat i citlivosti pro vyšší hodnoty změny mezní míry zdanění, případně provést interpolaci či extrapolaci. K vyjádření citlivosti parametru % X ∆t X na ∆t X v tomto případě postačuje propojit jednotlivé odhady pro různé (přesněji dvě) hodnoty ∆t X . Tuto funkci můžeme vyjádřit (protože máme pouze 2 pozorování) sice jako lineární funkci, avšak měli bychom uvažovat funkci asymptoticky konvergující k určité hodnotě (zřejmě k hodnotě 1, neboť při 100% zdanění by zřejmě nikdo systémy zaměstnaneckého stravování neužíval – tím máme vymezen 3. bod pozorování). Tento předpoklad musíme přijmout, a to ze dvou důvodů: 1) Při 100% zdanění neplyne žádnému, kromě státu, žádný užitek z používání takto zdaněného statku či služby, jejich užívání by bylo zcela iracionální (ekonomické subjekty by takovéto zdanění obcházely). 2) Předpoklad kompletního opuštění určitého statku při nižším, než 100% zdanění by favorizoval zadavatele této studie; protože nemáme lepší odhad, musíme použít takový předpoklad, který je pokud možno nestranný. Jako nejvýhodnější asymptoticky rostoucí funkce se ukázala být regresní funkce (9)

% X ∆t X = a − c b×∆t X + ε ,

kde a , b a c jsou parametry a ε je náhodná složka. Je sice pravdou, že v tomto případě lze nalézt vždy jednoznačné řešení s R 2 = 100 % , neboť počet parametrů je roven počtu pozorování, jiné testované funkce však byly velmi problematické (příliš ploché, nerespektující úplné opuštění systému při 100% zdanění, apod.). Při minimalizaci čtvercové chyby odhadu se podařilo dosáhnout průměrného R 2 = 49,24 % (průměr z horní, dolní a střední varianty a časového horizontu po změně zdanění v délce 1, 2 a 3 let). Funkcí, která sice roste ne-asymptoticky, avšak má nejvyšší koeficient determinace, je % X ∆t X = a + b × ln (∆t X ) ,

(10)

- 44 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet (výsledné parametry jsou uvedeny v tabulkách Tabulka 12 a Tabulka 13 níže). U této funkce průměrný R 2 = 86,45 % , což implikuje korelační koeficient více než 0,9. Kvalitu odhadů také názorně ukazuje následující graf (slabou čárou regresní funkce podle (9), silnou podle (10)).

Obrázek 8: Pozorování a regresní funkce pro 3. rok od změny zdanění a střední odhad reakce uživatelů

Otázkou ovšem vždy je rychlost opuštění systémů zaměstnaneckého stravování, potažmo stravenkových systémů, v případě snížení nebo zrušení jejich daňového zvýhodnění, neboť s jejich používáním jsou spojeny dodatečné transakční náklady a také určité „nepohodlí“ uživatelů, kteří nemohou utratit své stravenky za cokoliv a také stravenky nemají neomezenou platnost. Výsledky názorně ukazují následující tabulky z nichž je mimo jiné zřejmé, že zatímco v prvním roce zrušení osvobození (resp. daňové uznatelnosti) příspěvků na stravování jsou intervaly spolehlivosti poměrně široké a tedy ekonomické subjekty zřejmě nemají ve své reakci zcela jasno, ve třetím roce je již užší interval spolehlivosti a ekonomické subjekty jsou ve své reakci na změnu zvýhodnění systému daleko jednotnější. Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti), parametr a Vážený průměr51 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 -0,772 -0,772 -0,772

070531 2 3 -0,782 -0,779 -0,780 -0,776 -0,784 -0,781

070531-070608 1 2 3 -0,885 -0,907 -0,810 -0,887 -0,910 -0,812 -0,883 -0,904 -0,807

1 -0,823 -0,824 -0,823

Tabulka 12: Regresní parametr a v rovnici (10)

51

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 45 -

070608 2 3 -0,839 -0,792 -0,839 -0,791 -0,840 -0,793

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti), parametr b Vážený průměr52 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 0,959 0,796 1,126

070531 2 1,207 1,058 1,356

3 1,356 1,213 1,499

070531-070608 1 2 3 0,443 0,672 1,173 0,239 0,494 1,003 0,648 0,854 1,345

1 0,713 0,585 0,842

070608 2 0,952 0,838 1,066

3 1,268 1,157 1,375

Tabulka 13: Regresní parametr b v rovnici (10)

3.1.3.2 Regresní analýza na vzorku makrodatech z ČR a na vzorku dat z EU Odhad závislosti velikosti systémů zaměstnaneckého stravování na jejich zdanění předpokládá, že budeme mít k dispozici relativně dlouhou časovou řadu zahrnující změny rozsahu užívání tohoto systému a také změny zdanění tohoto systému. Bohužel, tyto údaje nemáme k dispozici ze 2 důvodů: 1. Zdanění příspěvků zaměstnavatele zaměstnanci na stravování je zpravidla rovno 0 (máme-li na mysli jejich uznatelnost coby daňového výdaje a také osvobození od daně z příjmů fyzických osob a od plateb pojistného sociálního a zdravotního pojištění). 2. V rámci jedné země zpravidla nedochází k významným změnám úrovně zdanění, kromě toho nemáme k dispozici dlouhou časovou řadu. Dále při definici závislosti užití voucherů na zdanění třeba vzít do úvahy, že mohou existovat i další, významné exogenní faktory, mimo jiné úroveň, do níž je započitatelný příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci coby daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele. To je zřejmé ze vztahu podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců na mzdách a sociálních požitcích (bez tohoto příspěvku) a maximální hodnoty příspěvku, která je daňově uznatelná. Data jsou z let 1996 až 2006. Jednoduchý lineární LAD53 model má tvar54 LAD estimates using the 11 observations 1-11 Dependent variable: prisp_W coefficient std. error t-ratio p-value -------------------------------------------------------------const 0,0167896 0,00634141 2,648 0,0294 ** max_prisp_W 0,0440390 0,0225698 1,951 0,0868 * Mezni_mira_zdan -0,0123301 0,0122658 -1,005 0,3442 Median of dependent variable = 0,0136903 Mean of dependent variable = 0,0132553 Standard deviation of dep. var. = 0,000737851 Sum of absolute residuals = 0,00225213 Sum of squared residuals = 1,40573e-006 Log-likelihood = 74,8069 Akaike information criterion (AIC) = -143,614 Schwarz Bayesian criterion (BIC) = -142,42 Hannan-Quinn criterion (HQC) = -144,366

Model 1: Regresní model vztahu výše příspěvků na stravování a výše osvobození těchto příspěvků v ČR 52

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. Least absolute deviation 54 Použitý statistický software: GRETL, závislou proměnnou je podíl výše příspěvků na nákladech práce v daném roce, exogenními proměnnými pak mezní míra zdanění počítaná na nákladech práce a dále maximální výše příspěvku na stravování, jež je daňově uznatelná, v poměru k nákladům práce. 53

- 46 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Proměnné jsou definovány takto: 1. prisp_W

je podíl příspěvků na stravování na nákladech práce v ČR,

2. max_prisp_W

je podíl maximální výše příspěvku, jež je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti, na nákladech práce,

3. Mezni_mira_zdan

je mezní míra zdanění odvody z mezd počítaná ve vztahu k nákladům práce.

Obrázek 9: Zobrazení výsledků modelu Model 1

Mezní míra zdanění, která ovšem v daném období variovala pouze velmi málo od cca 0,46 do cca 0,50, je nevýznamnou exogenní proměnnou. Model má R = 88 %55. Testovali jsme i kvantilovou regresi a OLS model, avšak tyto nepřinesly žádné zlepšení z hlediska vysvětlující schopnosti. Mezní míru zdanění jsme použili ze dvou důvodů: 1. Zvýšení základu daně z příjmů fyzických osob o hodnotu příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců povede ke zvýšení daně na úrovni součinu mezní míry zdanění a hodnoty zmíněných příspěvků – tak odpovídá definice exogenní proměnné rovnici (7), samozřejmě odhlédneme-li od dalších efektů, 2. Mezní míra zdanění na rozdíl od průměrné míry zdanění vykazovala při předběžné analýze na úrovni evropských dat statisticky významný vztah k objemu příspěvků na stravování. Při kvantifikaci těchto vztahů v rámci zemí EU je oproti ČR výrazně vyšší variabilita mezní míry zdanění. Abychom očistili endogenní proměnnou (tj. podíl hodnoty voucherů v ekonomice celkem na nákladech práce56) o vliv vývoje maximální daňově uznatelné hodnoty voucherů, provedli jsme 55

Definice statistiky R v LAD modelech viz např. (Cade a Richards, 1996) či (Sharpe, 1971) Definováno jako průměrná hodnota voucheru násobená podílem pracovní síly účastné na voucherových systémech v dané zemi za roky 2004 a 2006 za země: Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Turecko, Velká Británie, Nizozemí, Slovensko, Švédsko, Zdroj dat: Accor, (Wanjek, 2005). Data za rok 2006 nemohou být z důvodu požadavku na zachování

56

- 47 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet obdobný postup jako v případě České republiky: nejprve jsme očistili podíl příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách o vliv maximální uznatelné částky příspěvku zaměstnavatele a rezidua z tohoto jednoduchého regresního modelu jsme pak dále použili jako endogenní proměnnou v modelu, kde exogenní proměnnou je mezní míra zdanění. Použití závěrů výše uvedené regresní analýzy ovšem vyžaduje dva předpoklady a transformaci výsledků do podoby užitelné v rovnici (7): 1. Předpokládáme, že mezi proměnnými je lineární vztah, konstanta v modelu je statisticky nevýznamná, tj. ∆X ∆t X = X (tY − t X ) .57 Přitom ovšem t X = 0 . 2. Předpokládáme, že míra užívání systému je mimo jiné dána jeho daňovou výhodností (tedy daňovou úsporou zaměstnanců v případě, že namísto mzdy obdrží od zaměstnavatele příspěvek na stravování). Snížení rozdílu mezi mezní mírou zdanění příjmu fyzické osoby ze závislé činnosti a mírou zdanění příjmu z příspěvků zaměstnavatele reprezentuje preferenci nezdaněného příjmu před zdaněným při dané míře zdanění. Označme celý příjem W (důchod) a rozdělíme jej na 2 statky: X , který původně nebyl zdaněn a nyní bude zdaněn sazbou ∆t X = tY a Y , který byl zdaněn již dříve sazbou tY , jež zůstává beze změny. Jestliže důchod před zdaněním před změnou daně t X byl W = X 0 + Y0 , po změně zdanění musí být

W =X 0 + t X ×

∆X ∆Y + Y0 + t X × . ∆t X ∆t X

(11)

Pak také musí platit při konstantním W (jde o příjem před zdaněním, abstrahujeme prozatím od daňové incidence (té se budeme věnovat později) a tedy předpokládáme, že zdanění se jej nedotýká z hlediska výše, pouze z hlediska struktury):

∆X ∆Y =− , tY tY

(12)

protože ∆t X = tY . Touto konstrukcí podle našeho názoru můžeme odhadnout poměr ∆X (∆t X × W ) coby zápornou hodnotu regresního koeficientu závislosti podílu příspěvků zaměstnavatele na vouchery na nákladech práce (po očištění o vliv maximální daňově uznatelné hodnoty voucherů) coby endogenní veličiny na mezní míře zdanění příjmu coby exogenní veličině. V zásadě lze postupovat jednostupňovým vícenásobným regresním modelem či dvoustupňovým monofaktorovým modelem. Pokud bychom použili jednostupňový vícenásobný model, měl by tvar

důvěrnosti, vyjádřeném objednatelem, uvedena a jsou uložena v archivu zhotovitele. Ze vzorku byla vyloučena neúplná data (Rakousko, Irsko, Bulharsko,) a dále extrémy (Velká Británie, Lucembursko), které by vedly nutně k delinearizaci regresního modelu (nejvhodnější se ukázal být v případě zahrnutí těchto dat kubický model), což však koliduje s námi navrženým výpočetním modelem v této studii. 57 Tento předpoklad sice koliduje s tvarem regresní funkce (10), avšak regresní model na datech z (Wanjek, 2005) a a datech poskytnutých společností Accor Services CZ s.r.o. je použit pouze na verifikaci modelu (10), který je odhadnut na aktuálních datech platných pro ČR.

- 48 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

X X = β 0 + β1 ×   + β2 × t X + u , W  W  max

(13)

kde X    W  max

značí podíl maximální daňově osvobozené výše příspěvků na stravování,

β 0 ..β 2

jsou regresní konstanty,

u

jsou rezidua.

Přitom β 2 by bylo odhadem citlivosti změny podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách coby endogenní proměnné na změně daňového zvýhodnění coby exogenní proměnné. Pokud by model byl dvoustupňový, pak by měl tvar

X X  = β 0 + β1 ×   + u1 , W W  max kde

u1

(14)

jsou rezidua modelu, reflektující pouze citlivost X W na t X , takže (15)

u1 = β 2 + β 3 × t X + u 2

a β 3 by bylo odhadem citlivosti změny podílu příspěvků zaměstnavatele na stravování na mzdách coby endogenní proměnné na změně daňového zvýhodnění coby exogenní proměnné. Dvoustupňový model má tu výhodu, že případná náhodná souvislost mezi instrumentální a vysvětlující proměnnou nemá vliv na výsledný model – o tento vliv je výsledný model očištěn. Poznamenejme, že v případě dvoustupňového i jednostupňového modelu implicitně předpokládáme, že pro nižší, než určitou úroveň daňového zvýhodnění již systémy zaměstnaneckého stravování nebudou používány vůbec, neboť model je lineární. Dále je nutno podotknout, že část zaměstnanců se může stravovat v závodních jídelnách, zatímco v rámci evropských dat máme k dispozici pouze údaje o užití voucherů, nikoliv závodních jídelen. Proto výsledky této regresní analýzy mohou být brány spíše s rezervou, zejména co se týká regresní konstanty, ale částečně i regresních koeficientů. Používání kantýn totiž je zčásti dáno nutností organizace práce a zajištění stravování zaměstnanců na pracovišti s minimalizací absencí. Ukažme nejprve výsledky prvního postupu (Exemption_W značí podíl maximální osvobozené částky na nákladech práce, MRT_diff rozdíl mezi mezní mírou zdanění práce a příspěvků na stravování a Vouchers_W podíl hodnoty příspěvků na stravování na nákladech práce): Pooled OLS estimates using 30 observations Included 15 cross-sectional units Time-series length = 2 Dependent variable: Vouchers_W Robust (HAC) standard errors coefficient std. error t-ratio p-value ---------------------------------------------------------const -0,00567201 0,00400021 -1,418 0,1677 Exemption_W 0,0640655 0,0319565 2,005 0,0551 * MRT_diff 0,0150024 0,00758231 1,979 0,0581 * Mean of dependent variable = 0,00448058 Standard deviation of dep. var. = 0,00642018

- 49 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Sum of squared residuals = 0,000902903 Standard error of the regression = 0,00578281 Unadjusted R-squared = 0,24465 Adjusted R-squared = 0,18870 F-statistic (2, 27) = 4,3725 (p-value = 0,0226) Log-likelihood = 113,598 Akaike information criterion (AIC) = -221,196 Schwarz Bayesian criterion (BIC) = -216,993 Hannan-Quinn criterion (HQC) = -219,852

Model 2: Jednostupňový vícenásobný OLS model vysvětlující podíl příspěvků na stravování na mzdách v EU v letech 2004 a 2006 podílem max. osvobozeného příspěvku na mzdách a mezní mírou zdanění mezd

Koeficient determinace je poměrně nízký, to je způsobeno 1. zařazením dat za Velkou Británii (systémy zaměstnaneckého stravování nepožívají žádné výhody, tomu také odpovídá míra používání, která je na 0,7 % rozsahu oproti průměru v ostatních zemích vzorku), 2. zařazením dat za Nizozemí, kde maximální výše osvobozené částky je 0 EUR, tj. systém také prakticky není využíván, neboť zřejmě pro nižší, než určité zvýhodnění není systém užíván a tedy funkce rozsahu užívání systému ve vztahu k daňovému zvýhodnění je spíše, nežli lineární, ve statické verzi ve tvaru

(

)

Xˆ = max 0;αˆ + βˆ × t X , kde

Xˆ

(16)

je odhad rozsahu požívání systému,

αˆ , βˆ jsou odhady regresních parametrů, tX

je výše daňového zvýhodnění.

Proto bychom možná měli ze vzorku dat vyloučit údaje za Velkou Británii a Nizozemí, neboť posouvají odhad regresního koeficientu βˆ směrem dolů a suplují tak omezení výše užívání systému zaměstnaneckého stravování zdola. Po této úpravě jsme obdrželi při použití různých modelů ohromné množství odhadů, které se dosti různily: Estimátory citlivosti na mezní míru zdanění Model

Regresní koeficient Vzorek dat

Střed

Dolní mez

Horní mez

p-hodnota koeficientu

Pooled OLS estimates LAD estimates Panel - Fixed-effects estimates

EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek

0,0740 0,0449 0,0906

0,0445 -0,0204 0,0337

0,1036 0,1102 0,1474

2,94E2,94E-05 0,1685 0,0049

Panel - Between-groups estimates Panel - WLS estimates Maximum Likelihood estimates

EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek

0,0651 0,0740 0,0119

0,0309 0,0482 0,0014

0,0992 0,0998 0,0225

0,0017 4,72E--06 4,72E 0,0281

Quantile estimates WLS estimates

EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek

0,0449 0,0410

0,0393 0,0085

0,0504 0,0735

2,14E2,14E-14 1,56E1,56E-02

Tabulka 14: Odhady β 2 v modelu (13)

Použití vyšší mocniny či exponencielní funkce endogenních proměnných by nejen narušilo náš předpoklad ∆X ∆t X = X t X , ale také extrémně zkomplikovalo další propočty, nelze použít ani logaritmizace modelu. Převody údajů uvedených v tabulce Tabulka 13 na citlivost užívání stravování vůči změně zdanění se pak provede vydělením podílem stravenek na nákladech práce X W .

- 50 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Výsledné citlivosti jsou pak, ve srovnání s odhady z dotazníku v ČR dosti vysoké, nesmíme však zapomínat, že se jedná o dlouhodobé odhady (tedy lze očekávat větší elasticity) a také, že se jedná o realitu (v dotazníku mohou subjekty být do určité míry systematicky optimistické nebo systematicky pesimistické). % X ∆t X

Estimátory citlivosti na mezní míru zdanění Model

Vzorek dat

Pooled OLS estimates

EU - Accor, Wanjek

LAD estimates Panel - Fixed-effects estimates Panel - Between-groups estimates

Střed

Dolní mez

Horní mez

-8,62

-20,06

EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek

-14,34 -8,69 -17,54 -12,60

3,96 -6,52 -5,98

-21,34 -28,56 -19,22

Panel - WLS estimates Maximum Likelihood estimates Quantile estimates

EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek

-14,33 -2,31 -8,69

-9,34 -0,27 -7,62

-19,32 -4,35 -9,76

WLS estimates

EU - Accor, Wanjek

-7,94

-1,65

-14,23

Průměr, medián X/W 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516 0,00516

Tabulka 15: Odhady % X ∆t X v modelu (13)

3.1.3.3 Predikce rozsahu systémů zaměstnaneckého stravování v letech 2008 a 2010 v ČR V následující tabulce jsou uvedeny makroekonomické údaje a údaje o nákladech práce a příspěvcích na stravování/pracovníka/měsíc. K tomu jsou doplňkově uvedeny ještě některé další údaje, zejména podíl příspěvků na stravování na nákladech práce. Při odhadu výše příspěvků na stravování jsme vycházeli z regresního vztahu dosavadních nákladů práce a příspěvků na stravování (viz obrázek na následující straně) s velmi vysokým koeficientem determinace. Přitom náklady práce poměrně těsně závisí na úrovni HDP a růst nákladů práce na růstu nominálního HDP (využili jsme druhého uvedeného modelu s tím, že vyloučena byla data za roky 1994 a 1995 a 2007, která měla extrémní charakter a dosti značně vychylovala odhady regresních parametrů nahoru nebo dolů.

- 51 -

Rok

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

HDP v běžných cenách

1 256,0

1 466,5

1 683,3

1 811,1

1 996,5

2 080,8

2 189,2

2 352,2

2 464,4

2 577,1

2 817,4

2 994,4

3 220,3

3 551,4

3 874,8

4 165,3

4 505,7

Míra růstu HDP v b.c. ČR

15,93%

16,76%

14,78%

7,59%

10,24%

4,22%

5,21%

7,45%

4,77%

4,57%

9,32%

6,28%

7,54%

10,28%

9,11%

7,50%

8,17%

Deflátor HDP

13,43%

10,25%

10,20%

6,60%

11,52%

2,70%

1,55%

4,87%

2,82%

0,94%

4,54%

-0,20%

1,09%

3,50%

5,93%

4,37%

3,89%

HDP v s.c. 2000

1 923,5

2 037,0

2 121,7

2 106,3

2 082,1

2 113,0

2 189,2

2 242,9

2 285,5

2 367,8

2 476,1

2 636,8

2 805,2

2 988,9

3 079

3 171

3 302

2,20%

5,90%

4,16%

-0,73%

-1,15%

1,49%

3,61%

2,45%

1,90%

3,60%

4,57%

6,49%

6,39%

6,55%

3,00%

3,00%

4,12%

Míra růstu HDP v s.c. Počet obyvatel - vč. migrace Průměrná míra inflace Reálná úroková míra PRIBOR Meziroční změna PRIBOR

10 336 162 10 330 759 10 315 353 10 303 642 10 294 943 10 282 784 10 272 503 10 224 192 10 200 774 10 201 651 10 206 923 10 234 092 10 266 646 10 322 689 10 266 932 10 274 322 10 283 042 0,10

0,09

0,09

0,09

0,11

0,02

0,04

0,05

0,02

0,00

0,03

0,02

0,03

0,03

0,06

0,03

0,02

-0,94%

1,17%

2,49%

6,88%

3,28%

4,64%

1,41%

0,46%

1,72%

2,55%

-0,49%

0,62%

-0,25%

1,20%

-1,65%

0,56%

0,96%

8,97%

10,38%

11,51%

15,97%

14,33%

6,84%

5,36%

5,18%

3,55%

2,65%

2,30%

2,53%

2,54%

4,07%

3,79%

3,74%

3,42%

-4,75%

1,41%

1,13%

4,46%

-1,64%

-7,49%

-1,48%

-0,18%

-1,63%

-0,90%

-0,35%

0,23%

0,01%

1,53%

-0,27%

-0,05%

-0,32% 24,05

Kurz CZK/EUR nominální

0,00

0,00

0,00

35,80

36,16

36,88

35,61

34,08

30,81

31,84

31,90

29,78

28,34

27,76

25,00

24,48

Kurz CZK/USD nominální

28,78

26,55

27,14

31,71

32,27

34,60

38,59

38,04

32,74

28,23

25,70

23,95

22,61

20,31

16,46

16,15

17,17

4,30%

4,00%

3,90%

4,80%

6,50%

8,70%

8,80%

8,10%

7,30%

7,80%

8,30%

7,90%

7,10%

5,30%

5,80%

5,92%

5,80%

Míra nezaměstnanosti Stravování (data z ČSÚ) příspěvky na stravování/osobu/měsíc Náklady práce celkem

92

131

146

155

169

184

194

207

224

217

229

243

256

277

298

319

343

10 244

12 028

14 415

15 499

17 014

18 321

19 764

21 594

22 956

24 296

26 178

27 661

28 635

31 225

33 897

36 570

39 557

Míra růstu nákladů práce Podíl přísp.na strav. na nákladech práce

17,42%

19,85%

7,52%

9,77%

7,68%

7,88%

9,26%

6,31%

5,84%

7,75%

5,67%

3,52%

9,05%

8,56%

7,89%

8,17%

0,0090

0,0109

0,0101

0,0100

0,0099

0,0100

0,0098

0,0096

0,0098

0,0089

0,0087

0,0088

0,0089

0,0089

0,0088

0,0087

0,0087

0,45442

0,45975

0,50475

0,50475

0,5031

0,5024

0,4837

0,4837

0,5159

0,5014

0,5014

0,5014

0,5019

0,4720

0,4676

0,0738

0,0716

0,0656

0,0664

0,0716

0,0745

0,0701

0,0652

0,0631

0,0605

0,0554

0,0367

0,0354

0,0325

0,0299

0,0277

0,0256

Mezní míra zdanění nákladů práce Podíl max.přísp.na strav.na nákladech práce

Tabulka 16: Odhad podílu příspěvků na stravování na nákladech práce v ČR pro rok 2008 - 2010

Potom výsledné odhady velikosti stravenkových systémů a systémů zaměstnaneckého stravování jsou (s ohledem na důvěrnost informací poskytnutých objednatelem studie uvádíme pouze výsledné odhady): Odhad Průměrná maximální výše daňového benefitu (55% příspěvek zaměstnavatele) Podpora systémů zaměstnaneckého stravování (tis. Kč) z toho: stravenkové systémy Rozsah systémů zaměstnaneckého stravování z toho: stravenkové systémy Rozsah příspěvků zaměstnavatelů z toho: stravenkové systémy

Tabulka 17: Odhad výše příspěvků na stravování v ČR pro rok 2008 a 2010

2008 50,11% 8 268 812 4 410 033 30 000 000 16 000 000 16 500 000 8 800 000

2010 46,76% 8 872 908 4 629 236 34 500 802 18 000 000 18 975 441 9 900 000

Obrázek 10: Závislost výše příspěvku na stravování na osobu a měsíc (vertikální osa) na nákladech práce (horizontální osa) v ČR v letech 1994 až 2006

3.1.3.4 Dílčí závěry, dílčí shrnutí Shrneme-li poznatky získané v této subkapitole, vidíme, že v delším časovém horizontu je poměrně vysoká citlivost na snížení daňové výhody systémů zaměstnaneckého stravování. Pro další výpočty nelze dosti dobře vybrat určité výsledky, protože mezi jednotlivými odhady jsou značné rozdíly. Zrekapitulujeme-li v následující tabulce výsledky odhadů, jsou tyto extrémy zcela zřejmé. Jako jeden z možných způsobů odhadu, který by byl jednoznačně použitelný, vidíme vážený průměr, kde vahami jsou převrácené hodnoty p-hodnot odhadů regresních koeficientů, přitom každý z odhadů z dotazníku budou mít stejnou váhu jako všechny odhady na datech z EU a rovnice výše procentní změny užívání systémů zaměstnaneckého stravování (stravenkových systémů) bude specifikována: % Xˆ = max[0; Est (% X ∆t X ) × ∆t X ] .

(17)

Jinak se spíše kloníme k výběru hodnot expertně, neboť diference mezi jednotlivými odhady jsou tak velké, že je pochybné, dělat z nich vážený průměr. Výsledky naznačují, že již při nízkých hodnotách (20 %) diference mezní míry zdanění příspěvků zaměstnavatele a ostatních příjmů

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Est (% X ∆t X )

Estimátory citlivosti na mezní míru zdanění Model

Vzorek dat

Pooled OLS estimates

EU - Accor, Wanjek

LAD estimates Panel - Fixed-effects estimates Panel - Between-groups estimates

Střed

Dolní mez

Horní mez

-8,62

-20,06

EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek

-14,34 -8,69 -17,54 -12,60

3,96 -6,52 -5,98

-21,34 -28,56 -19,22

Panel - WLS estimates Maximum Likelihood estimates Quantile estimates

EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek EU - Accor, Wanjek

-14,33 -2,31 -8,69

-9,34 -0,27 -7,62

-19,32 -4,35 -9,76

WLS estimates Odhady pro ∆tx = 50,93 % Odhady pro ∆tx = 24,00 %

EU - Accor, Wanjek Dotazník Dotazník

-7,94 -1,25 -2,79

-1,65 -1,18 -2,63

-14,23 -1,33 -2,94

Vážený průměr

-4,24

-3,81

-4,68

Výsledný (dále použitý) odhad

-3,00

-2,50

-3,50

Tabulka 18: Odhady % X ∆t X

3.1.4 SEKUNDÁRNÍ EFEKTY ZDANĚNÍ PŘÍSPĚVKŮ V SYSTÉMECH ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ Konstantu uvedenou v modelu (7) coby Φ můžeme v souladu s rovnicí (2) a přijatými předpoklady Φ i . Dále budeme v analýze rozložit jako součet jednotlivých sekundárních efektů: Φ =

∑ i

postupovat po jednotlivých efektech.

3.1.4.1 Kompenzace snížení příjmu z příspěvků zaměstnavatele na stravování ( Φ1 ) V případě tohoto parametru nemáme jinou možnost, než vycházet z výsledků dotazníkového šetření mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. V případě průzkumu mezi zaměstnavateli většina respondentů uvádí, že kompenzovat zaměstnancům snížení příjmu nebudou (ve všech vzorcích více než 65 %), někteří budou kompenzovat tak, že z hlediska zaměstnavatele výdaje zůstanou stejné, menší část dokonce chce dorovnat zaměstnancům snížení příjmu tak, aby dostávali stejný čistý příjem (což by v době provedení dotazníkového šetření znamenalo vynaložit 1,4904násobek58 výdajů na příspěvky na stravování, k datu zpracování této analýzy by to však muselo být více – 1,5019násobek, v roce 2010 pak však pouze 1,4676násobek). Statistika 1 – Nebudeme zrušení (omezení) stravenkového systému kompenzovat. 2 - Vynaložíme stejný objem prostředků na zvýšení mezd (tj. čistá mzda v důsledku osvobození příspěvků na stravování od daní poklesne). 3 - Vynaložíme tolik, aby zaměstnanci dostávali stejnou čistou mzdu. Celkem

070531 65,58%

070531-070608 73,19%

070608 68,56%

21,86%

19,57%

20,96%

12,56%

7,25%

10,48%

100,00%

100,00%

100,00%

Tabulka 19: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11

Při zohlednění výše příspěvků na stravování u jednotlivých respondentů a očekávané redukce výdajů na stravování můžeme říci, že vysoce pravděpodobně nedojde k takovému poklesu zdanitelných 58

Mezní míra zdanění = 49,04 %, průměr z údajů uvedených (OECD, 2007, str. 52), konstrukce průměru viz výše.

- 54 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet příjmů zaměstnanců, jak se zdálo na první pohled z očekávaného snížení příspěvků na stravování, potažmo užívání systémů zaměstnaneckého stravování. Podívejme se nejdříve na celkový očekávaný rozsah snížení příjmu připadajícího na příspěvky na stravování hrazené zaměstnavatelem u zaměstnance v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování na straně zaměstnavatele (∆X X ) × (1 − R ) , kde R je míra kompenzace: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr59 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531

070531-070608 1

2

070608

1

2

3

3

1

-33,8%

-38,5%

-41,3%

-24,61% -31,05%

-34,50% -29,23% -34,69% -37,82%

2

3

-40,6%

-45,6%

-48,6%

-32,86% -39,58%

-43,27% -36,03% -41,86% -45,09%

-27,0%

-31,3%

-34,1%

-16,37% -22,51%

-25,73% -22,43% -27,52% -30,55%

Tabulka 20: Očekávané snížení příjmu zaměstnance při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování

A v případě zrušení osvobození na straně zaměstnance: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr60 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531

070531-070608 1

2

070608

1

2

3

3

1

-30,7%

-34,2%

-37,4%

2

3

-23,98% -33,45%

-35,76% -27,26% -33,53% -36,30%

-37,3%

-41,3%

-44,6%

-32,21% -41,95%

-44,40% -33,85% -40,59% -43,51%

-24,1%

-27,1%

-30,2%

-15,75% -24,95%

-27,12% -20,68% -26,47% -29,09%

Tabulka 21: Očekávané snížení příjmu zaměstnance při zrušení osvobození příspěvku na stravování od daní na straně zaměstnance

Φ1 má tvar vyplývající ze (2): Φ1 (t X ) = (0, R × t1 ) ,

(18)

kde R je refundace (dojde ke snížení příjmu zaměstnance o tu část zrušeného příspěvku zaměstnavatele, jež nebyla refundována). Údaje uvedené v tabulce Tabulka 20 a Tabulka 21 tedy můžeme ve vztahu ke změně užívání systémů zaměstnaneckého stravování vymezit takto:

α1 =

∆X × (1 − R ) , X

(19)

což také ústí v adekvátní způsob výpočtu očekávané míry refundace z údajů uvedených v tabulkách Tabulka 8 a Tabulka 9 (údaje tam uvedené lze popsat jako tu část příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, jíž se změna daně nedotkne, tj. 1 + ∆X X ) a tabulek Tabulka 20 a Tabulka 21 v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců:61

59

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. 61 Údaje jsou vypočteny na základě střední hodnoty (váženého průměru) očekávané úrovně užívání systémů zaměstnaneckého stravování. I když se zdá nelogické postupovat tak, že nejprve vypočteme údaje o změně příjmu po kompenzaci a z toho vypočítáváme kompenzaci, jiný postup kvůli struktuře dat možný není – v dotazníkovém šetření jsme zjistili předpokládané kompenzace pro jednotlivé respondenty, ty však jsou adekvátní vždy určité míře snížení příspěvků na stravování. 60

- 55 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr62 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

1

070531-070608 2 3

40,0%

40,6%

40,9%

36,7%

20,0%

23,6%

25,2%

-3,0%

56,5%

55,2%

54,4%

64,3%

1

070608 2

3

45,8%

39,1%

38,3%

43,5%

2,7%

25,3%

17,4%

20,0%

28,5%

57,5%

63,0%

57,2%

54,2%

56,7%

33,7%

Tabulka 22: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování – báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování

Resp. v případě zrušení osvobození tohoto příjmu na straně zaměstnanců: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr63 Dolní mez 10% intervalu Horní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

1

070531-070608 2 3

1

070608 2

38,9%

43,2%

42,4%

51,3%

44,5%

3

43,4%

44,8%

44,0%

43,1%

16,3%

24,7%

25,2%

24,0%

56,9%

58,6%

57,0%

71,8%

23,2%

22,9%

24,8%

27,4%

27,4%

62,3%

60,5%

61,6%

58,6%

57,0%

Tabulka 23: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování – báze výpočtu je stav při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování od daní na straně zaměstnanců

Výsledky výpočtů jsou v obou případech velmi podobné, ze shora uvedených důvodů (pravděpodobné podhodnocení snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňového osvobození na straně zaměstnanců) budeme vycházet dále z údajů uvedených v tabulce Tabulka 22. Proti předpokladům zaměstnavatelů ovšem stojí požadavky zaměstnanců, které předpokládají výrazně vyšší míru kompenzací za zrušení či omezení příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců, což reflektuje vcelku dobře skutečnost, že zatímco příspěvky na stravování jsou od daní osvobozeny, jiný (monetární) typ příjmu nikoliv: Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování v poměru k hodnotě příspěvku zaměstnavatele Průměr Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531

070531 – 070608

070608

117,6%

119,5%

118,6%

121,1%

122,9%

122,0%

114,1%

116,0%

115,1%

Tabulka 24: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování po korekci dat

Otázkou tedy je, jaká část skutečně bude refundována. Řešení závisí na situaci na trhu práce, zejména křivkách nabídky práce a poptávky po práci. Předpokládáme-li, že zaměstnanci i zaměstnavatelé implicitně zahrnuli informace o poptávce po práci a nabídce práce do svých odpovědí (což není nereálný předpoklad), rozdělení nákladů spojených s kompenzací je reflektováno ve shora uvedených údajích a řešením může být odhadnout míru kompenzace snížení příspěvků na stravování zaměstnanců jako prostý průměr údajů uvedených v tabulkách Tabulka 22 a Tabulka 24. Další možností je rozdělit rozdíl mez očekáváními zaměstnanců a zaměstnavatelů ohledně kompenzace podle incidence na trhu práce (podrobněji viz níže subkapitola 3.1.4.4 Daňová incidence na trhu práce v ČR v modelu dílčí rovnováhy ( Φ 2 , alternativní odhad ∆X )). Poznamenejme, že incidence je 62 63

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 56 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet odhadována z údajů z dotazníku, předpokládá tedy, že vypočtené hodnoty v dotazníku se neliší významně od hodnot, které by byly dosaženy při šetření v rámci celé populace, jíž by se změna zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců mohla dotknout.

Indicence na trhu práce v ČR Dopad ∆t X na zaměstnance – snížení čisté mzdy Dopad ∆t X na zaměstnavatele – zvýšení nákladů práce

Střední nezam.

Nejvyšší nezam.

Nejnižší nezam.

Nejvyšší Nejvyšší dopad dopad na na zaměstnance zaměstnavatele

54,72%

57,83%

50,50%

61,84%

46,33%

45,28%

42,17%

49,50%

38,16%

53,67%

Tabulka 25: Incidence zvýšení nákladů práce (externí šok) na trhu práce v ČR – podrobněji viz kap. 3.1.4.4

Odhad výše kompenzace po zohlednění údajů z dotazníku zaměstnanců i dotazníku zaměstnavatelů pak je (počítáno na nákladech práce, tj. 1,35 násobku hrubé mzdy, k níž se vztahují tabulky Tabulka 19 až Tabulka 24):64 Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr65 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1

070531 2

070531-070608 1 2 3

3

110,6%

111,2%

111,3%

109,3%

106,8%

116,6%

1

070608 2

3

110,6%

109,9%

114,1%

86,2%

89,5%

91,0%

66,3%

71,5%

92,1%

84,4%

86,7%

94,5%

128,7%

127,9%

127,3%

135,6%

130,9%

134,7%

129,9%

127,9%

129,6%

Tabulka 26: Míra kompenzace snížení příjmu v případě zrušení/omezení systému zaměstnaneckého stravování – báze výpočtu je stav při zrušení daňové uznatelnosti příspěvků zaměstnavatele na stravování

Propočet prostým průměrem z údajů v tabulkách Tabulka 23 a Tabulka 24 se jenom nepatrně (do 2 % v jednotlivých případech) liší od údajů uvedených v tabulce Tabulka 26. Při odhadu podle daňové incidence (tj. zvýšení nákladů práce dopadá na zaměstnance a zaměstnavatele podle údajů v tabulce Tabulka 25) by pak střední hodnota zvýšení nákladů práce (zvýšená o jednotku, jedná se tedy o poměr nákladů práce po zdanění příspěvků na stravování a před ním) byla 122,7 %, dolní mez 119,1 % a horní mez 126,9 % pro rok 2008. Pro rok 2010 by pak šlo o střední hodnotu 121,2 %, horní mez 125,1 % a dolní mez 117,8 %. Tato kompenzace (tedy zvýšení zdanitelné mzdy zaměstnanců) bude podléhat dani z příjmů a platbám pojistného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Mezní míru zdanění práce jsme zjistili pro rok 2007 z publikací OECD na úrovni 50,92 %, pro rok 2008 pak ve výši 50,19 % a pro rok 2010 ve výši 46,76 %. Výsledný odhad dopadu zvýšení zdanění na náklady práce zjištěný jako průměr odhadu podle dotazníku a podle incidence uvádíme v následujících tabulkách (roky 2008 a 2010). Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) 66

Vážený průměr Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

1

070531-070608 2 3

1

070608 2

3

116,7%

116,9%

117,0%

116,0%

114,8%

119,7%

116,6% 116,3%

118,4%

102,7%

104,3%

105,1%

92,7%

95,3%

105,6%

101,7% 102,9%

106,8%

127,8%

127,4%

127,1%

131,3%

128,9%

130,8%

128,4% 127,4%

128,3%

Tabulka 27: Poměr nákladů práce u kompenzace za zrušené příspěvky na stravování ku nákladům spojeným s příspěvky na stravování (z hlediska hodnoty placené zaměstnavatelem zaměstnanci) v roce 2008 64

Jakkoliv jsme si vědomi, že průměrování takto rozdílných hodnot (či lineární interpolace) není ideálním řešením, musíme jím vzít za vděk, neboť lepší nemáme. 65 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců. 66 Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 57 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr67 Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1

070531 2

3

115,9%

116,2%

116,3%

102,0%

103,7%

104,4%

126,9%

126,5%

126,2%

070531-070608 1 2 3 115,2%

1

070608 2

3

114,0%

118,9%

115,9% 115,5%

117,6%

92,1%

94,7%

105,0%

101,1% 102,3%

106,2%

130,3%

128,0%

129,9%

127,5% 126,5%

127,4%

Tabulka 28: Poměr nákladů práce u kompenzace za zrušené příspěvky na stravování ku nákladům spojeným s příspěvky na stravování (z hlediska hodnoty placené zaměstnavatelem zaměstnanci) v roce 2010

3.1.4.2 Daňová incidence na trhu práce Celkovou změnu zdanění příjmů zaměstnanců a incidenci na trhu práce lze odhadnout následujícím postupem: 1. změna zdanění práce (mezní míra zdanění vzniknuvší v důsledku změn ve struktuře odměňování zaměstnanců) bude odhadnuta (v relaci ke změně zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců vyjádřené v procentních bodech) jako souhrn efektů změny zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců a zvýšení zdanitelného příjmu zaměstnanců v důsledku kompenzace části snížení příspěvků na stravování, 2. pomocí daňové incidence v modelu částečné rovnováhy (viz následující obrázek; proměnné a funkce označené dolním indexem t jsou po zdanění) pak lze odhadnout dopad změny zdanění práce na rovnovážné množství práce:

Obrázek 11: Daňová incidence v modelu dílčí rovnováhy

67

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 58 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Dále bychom měli zohlednit dopad změny ve zdanění práce na rovnovážné množství práce v ekonomice, což lze provést právě buďto pomocí odhadu daňové incidence v modelu dílčí rovnováhy (viz výše) anebo pomocí tzv. mzdové křivky. V první řadě se pokusíme odhadnout dvěma výše uvedenými způsoby daňovou incidenci a dále pak dopad na rovnovážné množství práce v ekonomice.

3.1.4.3 Změna zdanění práce Výše jsme odhadnuli dopady změny zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, a to jednak z hlediska změny rozsahu užívání systémů zaměstnaneckého stravování a jednak z hlediska změny zdanění ve vztahu ke změně rozsahu užívání systémů zaměstnaneckého stravování. Pro odhad dopadu na rovnovážné množství práce v ekonomice zbývá kvantifikovat souhrnné působení těchto efektů: označme t1 = 0,5092 průměrnou mezní míru zdanění mezd v ČR v roce 2007, kdy bylo dotazníkové šetření provedeno (zdroj dat: OECD, 2007). Potom změnu zdanění důchodu, při zahrnutí efektů změny zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců lze definovat: ∆T1 = ∆t X × ( X + ∆X ) − R × ∆X × t1 ,

(20)

což lze snadno upravit do formy vyjadřující citlivost ke změně daně, vyjádřeno podílem na objemu příspěvku zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců: ∆T1 ∆X = 1+ × (∆t X − R × t1 ) , ∆t X × X ∆t X × X

(21)

Bohužel, rovnici (21) nelze již nijak dále zjednodušit, tj. poměr daňového výnosu k součinu daňové sazby a objemu příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců je závislý na míře zdanění těchto příspěvků. Následující graf ukazuje, jak se bude vyvíjet ve 3. roce od změny zdanění stravenek (systémů zaměstnaneckého stravování) poměr ∆T1 (∆t X × X ) , vynesený na levé ose a jak se bude vyvíjet poměr ∆T1 X , vynesený na pravé ose, v závislosti na změně zdanění. Přitom je brána do úvahy daňová incidence na trhu práce, zjištěná z dotazníkového šetření a dalšími metodami (viz následující subkapitola).

- 59 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 12: Vývoj efektivního výnosu ((21)* ∆t X , na pravé ose) a poměru změny zdanění příspěvků na stravování ku změně daňové sazby ((21), levá osa), na horizontální ose změna zdanění ∆t X

Daňová incidence je pak dána tím, jaký podíl na (21) tvoří zvýšení nákladů práce a jaký podíl tvoří snížení čistého příjmu zaměstnance. Pomocí vztahů pro daňovou incidenci v modelech dílčí rovnováhy pak také lze odhadnout dopad na rovnovážné množství práce v ekonomice. Mimo to, že vypočtené údaje lze použít pro odhad daňové incidence na základě elasticity nabídky práce a poptávky po práci (výše), lze z nich také přímo odhadnout daňovou incidenci. Na základě porovnání očekávání zaměstnanců a zaměstnavatelů jsme provedli odhad očekávané úrovně kompenzace, ta se však vztahuje k hrubé mzdě (resp. veškerým příjmům zaměstnance) – viz výše. Další otázkou, kterou se musíme zabývat je, zda by ekonomické subjekty skutečně postupovaly tak, jak by vyplývalo z předchozích odstavců, pokud by byly racionální. V intervalu zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců, v nichž ∆T1 (∆t X × X ) > 1 (od 0 % do 40 % za stávajících parametrů modelu) by totiž zaměstnavatelé i zaměstnanci dohromady na daních a pojistném sociálního a zdravotního pojištění zaplatili více, než by činilo zdanění voucherů, a to i v případě, že by ponechali objem příspěvků na stravování zaměstnanců na původní úrovni. Pokud bychom vztáhli ∆T1 k objemu daní vybraných z příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, po snížení o předpokládaný pokles užívání voucherů vlivem zdanění, bylo by za stávajícího odhadu kompenzací snížení používání systémů zaměstnaneckého stravování dokonce nesmyslné kompenzovat až do zdanění příspěvků na stravování ve výši odpovídající průměrnému meznímu zdanění, tj. asi 51 %. Problém je bohužel v charakteru dotazníku, který byl realizován prostřednictvím internetu, takže respondent zpravidla neměl možnost si dopředu odpovědi promyslet (s výjimkou vyhledání několika nutných údajů) a nebyla možnost respondenta upozornit na

- 60 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet potenciálně kontradiktorní odpovědi nebo odpovědi indikující neefektivní chování. Odhadu důsledků racionálního chování zaměstnavatelů a zaměstnanců lze dosáhnouti pomocí modelu daňové incidence na trhu práce v ČR za použití předpokladu, že minimalizují celkovou placenou daň prostřednictvím volby výše kompenzace za zdaněné stravenky, otázkou nicméně zůstává, jaké bude skutečné snížení používání systémů zaměstnaneckého stravování – zda bude odpovídat vypočtenému parametru ∆X ( X × t X ) anebo indicenci na trhu práce, odhadnuté z dotazníkových dat. Musíme ovšem reflektovat, že jak dotazník týkající se incidence, tak i všechny regresní odhady (i z dotazníkových dat), týkající se vlivu zdanění na míru používání stravenek, resp. systémů zaměstnaneckého stravování, ukazují, že zřejmě existuje určité „nepohodlí“ spojené s použitím stravenek či systémů zaměstnaneckého stravování a že by zřejmě tyto systémy bez daňové podpory byly opuštěny daleko rychleji, než by odpovídalo racionálním subjektům (zaměstnancům a zaměstnavatelům).

3.1.4.4 Daňová incidence na trhu práce v ČR v modelu dílčí rovnováhy ( Φ 2 , alternativní odhad ∆X ) Pro odhad daňové incidence na trhu práce v modelu dílčí rovnováhy (viz Obrázek 11) jsme provedli odhad intervalových elasticit nabídky práce a poptávky po práci. Ty lze definovat:

eW =

∆L L , ∆W W

(22)

d přičemž v případě mzdové elasticity poptávky po práci eW lze předpokládat zápornou hodnotu, S zatímco v případě elasticity nabídky práce eW kladnou hodnotu. Odhady elasticity poptávky po práci

se v literatuře pohybují v poměrně širokém rozmezí (od cca 0,2 do cca 1) podle studie, období, dat a metody (srov. např. Hamerhesh, 1984, tab. 3). Teoreticky by v otevřené ekonomice, jakou je ČR, měla být elasticita poptávky po práci poměrně vysoká, i když existují práce, které tuto kauzalitu popírají (Panagaryia, 1999). V našem případě se ovšem můžeme opřít o data z dotazníku s poměrně vysokým počtem odpovědí respondentů. V rámci dotazníku zaměstnanců i zaměstnavatelů byly položeny otázky, které měly umožnit odhad elasticity poptávky po práci a nabídky práce v okolí současného rovnovážného stavu na trhu práce. Zaměstnavatelé měli odpovědět na otázky:

„Křivka poptávky po práci. Příklad: Zvýšením mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce rozumíme při zvýšení produktivity práce o 10 % stagnaci mezd (0 %). 16.1. V případě zvýšení mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce bychom mohli zvažovat zvýšení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %). 16.2. V případě zvýšení mezd o 5 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).

- 61 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 16.3. V případě zvýšení mezd o 10 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).“ Obdobné otázky byly položeny rovněž v dotazníku zaměstnanců:

Změna úrovně mezd 12.1. Pokud by Vám zaměstnavatel zvýšil mzdu o 10 % více, než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy, motivovalo by Vás to k prodloužení týdenní pracovní doby o x hodin. 12.2. Pokud by Vám zaměstnavatel změnil úroveň mzdy tak, že poroste o 10 % pomaleji, než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy (tedy nejspíše klesne), demotivovalo by Vás to tak, že byste zkrátil(a) dobu strávenou týdně v práci o x hodin. Otázky tedy byly formulovány tak, že potenciálně vylučují vliv růstu produktivity práce na růst ceny práce a odpovědi lze použít pro odhady reakce trhu práce na externí šoky s vlivem na cenu práce (např. změna zdanění práce). Při interpretaci výsledků vykazovaly všechny intervalové odhady elasticit předpokládané charakteristiky (tj. konvexní křivka poptávky po práci a konkávní křivka nabídky práce). Ze vzorku odpovědí pro výpočet elasticity jsme vyloučili nesmyslné nebo protimluvné odpovědi (např. větší snížení poptávaného množství práce v případě růstu mezd o 5 %, než v případě růstu mezd o 10 % nad úroveň produktivity). Odhad změny objemu práce v případě změny ceny práce jsme provedli: 1. v případě poptávky po práci coby vážený průměr z předpokládaných procentních změn poptávaného množství práce (reprezentovaného počtem pracovníků), kde vahou byl počet pracovníků 2. v případě nabídky práce coby prostý průměr z předpokládaných procentních změn nabízeného množství práce, přičemž za průměrnou délku pracovního týdne byla vzata doba 41,8 hodiny (zdroj: ČSÚ, EUROSTAT).68 Výsledky za všechny response (tj. květnové i červnové) ukazuje názorně následující obrázek.

68

Do dotazníku jsme (bohužel) nezařadili otázku na průměrný počet odpracovaných hodin v pracovním týdnu. Lze ovšem dokázat, že při námi použité metodě odhadu je za předpokladu obdobného složení výběrového a základního souboru odhad elasticity nezkreslený.

- 62 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 13: Elasticity nabídky a poptávky práce na trhu práce v ČR zjištěné z dotazníkového šetření69

Níže (v Appendixu obsahujícím vyhodnocení dotazníku) se zabýváme také kvalitou odpovědí (odpovědi v měsíci květnu mohou být zkreslené). V případě elasticity nabídky práce při snížení mezd a elasticity poptávky po práci při zvýšení mezd však mezi průměrnými hodnotami z květnových a červnových odpovědí nejsou žádné statisticky významné rozdíly (t-testy nevýznamné). Domníváme se proto, že můžeme použít data za celé období, po něž byl dotazník v provozu, neboť to umožňuje zejména u odhadu elasticity poptávky po práci významně zúžit intervaly spolehlivosti. Kompletní tabulky s výsledky analýzy jsou uvedeny v Appendixu, zde uvádíme pouze údaje, které budeme dále používat: Nabidka Velikost vzorku Prostý průměr z %počtu hodin Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Odhady elasticity nabídky práce Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

Zvýšení mezd o 10 % 1462 4,33% 0,056 0,003 0,046 0,040 47,33% 44,45% 41,57%

Snížení mezd o 10% 1462 -6,53% 0,103 0,005 -0,060 -0,071 58,76% 64,09% 69,45%

Tabulka 29: Odhad mzdové elasticity nabídky práce ze vzorku responsí z května a června 2007 Poptávka Snížení mezd o 10 % Zvýšení mezd o 5 % Zvýšení mezd o 10% Velikost vzorku 202 202 202 Vážený průměr z %počtu zaměstnanců 4,33% -3,41% -7,11% Směrodatná odchylka 0,090 0,084 0,113 5% interval spolehlivosti jednostranný 0,012 0,012 0,016 Horní mez intervalu spolehlivosti 0,056 -0,046 -0,087 Dolní mez intervalu spolehlivosti 0,031 -0,023 -0,056 69

Srov. např. odhady podle (Lewis a MacDonald, 2002) nebo (Dunne a Roberts, 1993)

- 63 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Odhady elasticity poptávky po práci Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

-51,51% -40,24% -28,83%

-95,75% -71,09% -46,72%

-95,24% -77,45% -59,95%

Tabulka 30: Odhad mzdové elasticity poptávky po práci ze vzorku responsí z května a června 2007

Odhad daňové incidence je pak již nasnadě: použijeme-li značení z obrázku Obrázek 11, můžeme při respektování závěrů rovnice (21) zapsat část daně, která dopadá na zaměstnavatele jako Wt − W es = s w d , ∆T1 ew − ew

(23)

kde Wt jsou náklady práce po zavedení daně, a na část dopadající na zaměstnance jako W − (Wt − ∆T1 ) ed = s w d . ∆T1 ew − e w

(24)

Změna rovnovážného množství práce je pak %L =

ewd × ews ews

− ewd

.70

(25)

Tak můžeme odhadnout dopad na trh práce (při zmíněných jednotkových nákladech práce) takto (dopad konkrétní úrovně změny mezd se vypočte jako součin změny, např. zdanění a koeficientů uvedených v následující tabulce). Pro vymezení jednotlivých scénářů používáme středu a hranic 10% intervalů spolehlivosti relevantních odhadů elasticit (Tabulka 29 a Tabulka 30). Nejvyšší Daňová incidence (scénář) Střední varianta nezaměstnanost Elasticita nabídky práce 0,641 0,695 Elasticita poptávky po práci -0,711 -0,958 Dopad na zaměstnance (24) 0,547 0,578 Dopad na zaměstnavatele (23) 0,453 0,422 Dopad na zaměstnanost (25) -0,351 -0,402

Nejnižší Nejvyšší dopad na Nejvyšší dopad na nezaměstnanost zaměstnance zaměstnavatele 0,588 0,588 0,695 -0,467 -0,958 -0,467 0,505 0,618 0,463 0,495 0,382 0,537 -0,297 -0,363 -0,322

Tabulka 31: Daňová incidence vypočtená z dat uvedených v dotazníku

Dlužno však podotknouti, že sociální a zdravotní pojištění platí se v ČR z hrubé mzdy, daně pak z hrubé mzdy zvýšené o odvody sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatele za zaměstnance. Vraťme se k incidenci v obecné rovině. Kompenzace poklesu příjmu v důsledku (částečného) opuštění systémů zaměstnaneckého stravování (stravenkových systémů) je podílem části tohoto snížení dopadajícího na zaměstnavatele a snížení užívání, z hlediska rozsahu užívání je však také zapotřebí zahrnout sekundární efekty, tedy přihlédnout k tomu, že

70

Změnu ceny práce zde budeme vyjadřovat v procentech, tedy původní cena práce je rovna 1. Pokud bychom vyjádřili cenu práce a změnu množství absolutně, měla by rovnice (25) poněkud jiný tvar, srov. (Kubátová, 2000, str. 74).

- 64 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

∆T1 ∆X = 1+ × (∆t X − R × t1 ) , ∆t X × X ∆t X × X

Změna zaměstnanosti (přesněji součin změny zaměstnanosti a mezd v původní výši vyplácených pracovníkům)71 ve vztahu k úrovni zdanění by při platnosti shora uvedených vztahů měla být popsána rovnicí e ×e   72 ∆L ∆X = s d × 1 + × (∆t X − R × t1 ) , X × ∆t X es − ed  ∆t X × X 

(26)

Pokud půjdeme dále k dopadům změny objemu práce, potom Φ 2 má tvar:  ∆welfare ∆T2 ∆G Φ 2 (t X ) =  0, + + X × ∆t X X × ∆t X  X × ∆t X

kde

 ,  

(27)

∆welfare

je změna výplat dávek v nezaměstnanosti,

∆T2

je změna výběru daně z příjmů fyzických osob u nezaměstnaných

∆G

je změna příjmů veřejných rozpočtů v důsledku snížení míry růstu HDP,

a to jako nepřímé důsledky zdanění práce (na trhu práce), přitom vstupem je změna objemu práce v důsledku zvýšení (mezní míry) zdanění práce. Tyto propočty nezahrnují změny struktury spotřeby v důsledku zdanění určitého statku (v tomto případě stravování zaměstnanců), jimiž se budeme zabývat zvláště.

3.1.4.5 Racionální subjekty? V případě racionálního chování zaměstnanců a zaměstnavatelů, které jsme popsali výše, by mělo být zvýšení daně rozloženo pouze na objem příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, lze tedy položit následující rovnost (vztáhneme incidenci pouze k objemu příspěvků na stravování): ∆X = W − (Wt − ∆T1 ) .

(28)

Přitom ∆T1 = ∆t X × ( X + ∆X ) ,

(29)

avšak celkové zvýšení daně je závislé na reakci zaměstnanců a zaměstnavatelům. Musíme tedy definovat implicitní funkci ∆X (připomeňme předpoklad racionálního chování a tudíž absenci kompenzace) ∆X =

71 72

e wd × ∆t X × ( X + ∆X ) ews − ewd

,

(30)

Pro dosažení bezrozměrné proměnné musíme používat stejných jednotek v čitateli i jmenovateli. Rozepisujeme úmyslně některé členy rovnice, aby byla zřejmá návaznost na předchozí výpočty.

- 65 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet což po několika úpravách dává e wd ∆X = s . X × ∆t X ew − ewd × 1 − ∆t X × ewd

(

)(

(31)

)

Bohužel, funkce není konstantní. Při předpokladu racionálních zaměstnavatelů a zaměstnanců tedy můžeme odhadnout citlivost změny objemu příspěvků na stravování, resp. voucherů obecně, na změnu zdanění, v intervalu − 0.61;−0.34 pro definiční obor ∆t X ∈ 1%;60% . Připomínáme ovšem, že tyto závěry kolidují jak s výsledky dotazníku, tak i s regresí na evropských zemích, kde jsou systémy zaměstnaneckého stravování užívány. Z důvodů absolutního nesouladu s empirií musíme tento teoretický koncept opustit a ponechat pouze jako ilustrativní.

Obrázek 14: Incidence na trhu práce v ČR vyjádřená v citlivostní formě, vč. intervalů, racionální subjekty

3.1.4.6 Dílčí závěry k daňové incidenci Teoretický model ukazuje, že za podmínek elasticit odhadnutých podle výsledků dotazníku lze očekávat daňovou indidenci při zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců v podobě rozdělení zdanění na zaměstnance a zaměstnavatele v poměru 0,5 : 0,5 až 0,6 : 0,4 (středy odhadů pro různé míry zdanění), pro očekávanou změnu zdanění pak cca na úrovni 0,55 : 0,45. Dopad zdanění příspěvků na stravování na trh práce (nezaměstnanost) pak lze na základě uvedeného modelu odhadnout na úrovni elasticity ve výši –0,3 až –0,4 (změna zaměstnanosti v % bodech/změna zdanění důchodů). Výsledky regrese na datech z ČR (viz níže) nemůžeme považovat v důsledku endogenizace efektů fiskální politiky zařazením autoregresní složky za relevantní. Zajímavější z tohoto pohledu jsou panelová data z EU, kde výsledkem jsou odhady elasticity nezaměstnanosti vůči zdanění práce ve výši cca 0,13 až 0,14 a elasticity HDP vůči zdanění práce –0,08.

- 66 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Různé akademické studie pak uvádějí daňovou incidenci v podobě přesunu daně na zaměstnance snížením mezd ve výši od poměrně elastické nabídky práce (Triest, 1990) – relevantní pro nabídku práce mužů v USA přes dosti elastickou nabídku práce – incidence cca 14 % až 23 % (Kugler a Kugler) až po dosti poměrně neelastickou nabídku práce (a elastickou poptávku) – přesun na zaměstnance cca 45 – 60 % (Dunne a Roberts, 1993) nebo (Thomas, 1998). Citované studie také uvádějí různé hodnoty elasticity nezaměstnanosti vůči zdanění práce od prakticky neelastické nabídky práce (Triest, 1990) přes relativně elastickou s elasticitou asi 0,3 (Thomas, 1998) až po výše zmíněné (Kugler a Kugler, 2003) nebo (Daveri a Tabelini, 2000). S ohledem na poměrně kusá data, která jsme měli k dipozici při regresní analýze i s ohledem výsledky jiných studií se domníváme, že za relevantní lze považovat výsledky, které byly získány z výpočtů elasticit nabídky práce a poptávky po práci z dotazníkových dat, neboť také v zásadě souhlasí se zahraničními studiemi a se studiemi na datech z EU.

3.1.4.7 Dávky v nezaměstnanosti v důsledku změn zdanění práce a struktury spotřeby Zvýšení zdanění práce by mělo být reflektováno do zaměstnanosti. Existují zde dva efekty: 1. zvýšení zdanění práce se projeví na počtu nezaměstnaných u zdaňovaných pracovníků 2. změna struktury spotřeby (snížení částek utrácených v restauracích a jídelnách a zvýšení částek utrácených v obchodě) se projeví na snížení počtu pracovních míst v pohostinství a ubytování (v roce 2007 zde bylo zaměstnáno v ČR cca 175 tis. zaměstnanců) a na zvýšení počtu pracovních míst v obchodě. Je nicméně zapotřebí vzít do úvahy, že pracovní náročnost tržeb v obchodě je podstatně nižší, než v pohostinství a proto pravděpodobně bude tento efekt negativní.

Ad 1) Důsledky daňové incidence zvýšení zdanění práce Máme několik možností určení exogenních i endogenních proměnných. S ohledem na problémy ekonomického vývoje ČR koncem 90. let minulého století a recesi v EU v letech 2000 – 2002 a s ohledem na charakter výše uvedené analýzy máme v zásadě dvě volby exogenní proměnné: 1. míra zdanění, 2. pracovní náročnost HDP (v úvahu připadají rovněž diferenciály nebo podíly diferenciálů). Endogenní proměnnou je nezaměstnanost, resp. její změna (v procentních bodech). Takto předběžně vymezený model koresponduje s výše uvedeným – pokud externí šoky zvýšily cenu práce (nebo došlo k nárůstu mezd nad úroveň nárůstu produktivity), mělo by v případě statisticky významné závislosti ve vztahu k zaměstnanosti dojít také k nárůstu nezaměstnanosti, et vice versa. Po předběžné analýze (korelační koeficienty proměnných viz Appendix) jsme jako jeden z vhodných modelů vybrali model

∆ut = β 0 + β1 × ∆ut −1 + β1 × (wt −1 / yt −1 ) + β 2 × (wt − 2 / yt − 2 ) , kde

∆ut

je meziroční změna míry nezaměstnanosti

- 67 -

(32)

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet wt −1 / yt −1

je meziroční změna pracovní náročnosti HDP (HDP/náklady práce) se

zpožděním 1 čtvrtletí. Kvůli multikolinearitě není možné zařadit autokorelační složku s delším zpožděním. Výsledky ukazuje následující tabulka, skutečný koeficient β1 je však výrazně nižší, než predikce. β 2 je statisticky nevýznamný. Multiple Regression Analysis ----------------------------------------------------------------------------Dependent variable: d_u ----------------------------------------------------------------------------Standard T Parameter Estimate Error Statistic P-Value ----------------------------------------------------------------------------CONSTANT -0,0489488 0,0276651 -1,76933 0,0843 d_GDP_LC_1 0,048606 0,0276086 1,76054 0,0858 d_u_1 1,03385 0,0631621 16,3682 0,0000 ----------------------------------------------------------------------------Analysis of Variance ----------------------------------------------------------------------------Source Sum of Squares Df Mean Square F-Ratio P-Value ----------------------------------------------------------------------------Model 0,00443693 2 0,00221847 160,09 0,0000 Residual 0,000568158 41 0,0000138575 ----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.) 0,00500509 43 R-squared = 88,6484 percent R-squared (adjusted for d.f.) = 88,0947 percent Standard Error of Est. = 0,00372257 Mean absolute error = 0,00287461 Durbin-Watson statistic = 0,811524

Tabulka 32: Model (32) Pozn:

d_GDP_LC d_u

je změna pracovní náročnosti HDP (meziroční míra změny), číslo udává zpoždění ve čtvrtletích je změna míry nezaměstnanosti

Sice zde mohou být ještě metodologické problémy (poměřujeme míru změny k diferenciálu) a Durbin-Watsonova statistika (autokorelace v modelu) není uspokojivá, ale ani použití modifikovaného modelu

et = β 0 + β1 × et −1 + β1 × (wt −1 / yt −1 ) + β 2 × (wt − 2 / yt − 2 ) ,

(33)

kde et je meziroční změna proměnné (1 – míra nezaměstnanosti), nepřineslo výrazně lepší výsledky:

- 68 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Dependent variable: d_e ----------------------------------------------------------------------------Standard T Parameter Estimate Error Statistic P-Value ----------------------------------------------------------------------------CONSTANT 0,0185471 0,0553396 0,33515 0,7392 d_GDP_LC_1 -0,0519883 0,0297402 -1,74808 0,0879 d_e_1 1,03382 0,0636049 16,2537 0,0000 ----------------------------------------------------------------------------Analysis of Variance ----------------------------------------------------------------------------Source Sum of Squares Df Mean Square F-Ratio P-Value ----------------------------------------------------------------------------Model 0,00508051 2 0,00254026 157,34 0,0000 Residual 0,00066194 41 0,0000161449 ----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.) 0,00574245 43 R-squared = 88,4729 percent R-squared (adjusted for d.f.) = 87,9106 percent Standard Error of Est. = 0,00401807 Mean absolute error = 0,00309705 Durbin-Watson statistic = 0,813783

Tabulka 33: Model (33); pozn.: d_e je et , jak definována výše; číslo na konci proměnné značí zpoždění

Testování dalších modelů potvrdilo slabou závislost (statisticky významná na 10% hladině významnosti). Problémem těchto modelů je, že obsahují autoregresní složku, která však zřejmě není exogenní (tj. je ovlivněna dřívější úrovní zdanění nebo dřívější úrovní HDP – ty však pro silnou autokorelaci a následnou multikolinearitu v modelu také dosti dobře nelze použít). Domníváme se, že relevantní je zařadit do modelu další exogenní proměnné. Panelová data z EU (průměrné míry zdanění vs. HDP a nezaměstnanost) ukazují silnější závislost ve střednědobém horizontu (zpoždění), při použití tzv. implicitního zdanění práce (průměrná míra zdanění počítaná na nákladech práce)73 Zpoždění Korelační koeficient (impl.tax rate-GDP) Beta koeficient (GDP-impl.tax rate) Korelační koeficient (impl.tax rate-unemp) Beta koeficient (unemp-impl.tax rate)

-4 -0,11 -0,041 0,15 0,083

-3 -0,138 -0,051 0,15 0,083

-2 -0,135 -0,05 0,15 0,083

-1 -0,145 -0,054 0,17 0,093

0 -0,155 -0,057 0,18 0,100

Tabulka 34: Korelační koeficienty na panelových datech; zdroj dat: EUROSTAT

Za každé procento zdanění práce tedy lze v průměru v EU očekávat zvýšení nezaměstnanosti o 0,1 % (zřejmě zde hrají ovšem roli ještě další vlivy, týkající se politiky daného státu na trhu práce či celkové mentality daného národa).

73

Průměrné zdanění práce dopočtené jako podíl daní z mezd, sociálního zabezpečení a daní domácností z příjmů kromě kapitálových příjmů, na kompenzacích zaměstnanců celkem vs. Míra růstu HDP a harmonizovaná míra nezaměstnanosti za roky 1997 až 2005 a země: Bulgaria, Czech Republic, Denmark, Germany (including ex-GDR from 1991), Estonia, Ireland, Greece, Spain, France, Italy, Cyprus, Latvia, Lithuania, Luxembourg (Grand-Duché), Hungary, Malta, Netherlands, Austria, Poland, Portugal, Romania, Slovenia, Slovakia, Finland, Sweden, United Kingdom, Iceland, Norway

- 69 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Bohužel transmise zdanění do HDP, resp. zaměstnanosti probíhá pravděpodobně po delší dobu.74 Podle našeho názoru proto nelze dosti dobře postavit modely, které by uspokojivě vysvětlovaly vztahy mezi diferenciálem zdanění (meziročním) a diferenciálem nezaměstnanosti (dtto). Proto se podívejme ještě do zahraniční literatury. Nepoměrně lepší metodologii i data, než-li máme k dipozici (neprováděli jsme očištění dat podle hospodářské politiky či jiných exogenních faktorů, které mohou ovlivňovat vypovídací schopnost modelu) lze nalézt např. ve (Sasin, 2005), kde na panelových datech je ukázáno, že existuje silná závislost mezi mezní mírou zdanění a zaměstnaností: „for a given GDP growth rate, each percentage

point difference in the tax wedge is associated with a decrease in employment growth by 0.5 - 0.8 percentage points. These results thus suggest a strong and significant negative relationship between the tax wedge and employment in EU8 countries“75 (Daveri a Tabelini, 2000), jež obsahuje velmi široký vzorek dat (za roky 1965 až 1995 a 14 zemí OECD) dospívá k podobným závěrům jako předchozí citovaná práce: citlivost zaměstnanosti na zdanění práce je v zemích kontinentální Evropy (podle specifikace modelu) od 0,25 do 0,5, tj. za každé procento zdanění práce lze očekávat snížení zaměstnanosti o 0,40 % až 0,95 % (0,51 % podle modelu s nejvyšší vysvětlující schopností). Dlužno ovšem poznamenat, že na rozdíl od studie (Sasin, 2005) není ve vzorku dat Česká republika. Autoři také konstatují daňovou incidenci zdanění práce v podobě snížení mezd o 0,35 až 0,43 procentního bodu na jeden procentní bod změny daní u evropských zemí (u ostatních je závislost statisticky nevýznamná). Obdobně (Kugler a Kugler, 2003) uvádí dopad zdanění práce na zaměstnanost 0,4 až 0,5 (elasticita), Thomas (1998) cca 0,3, atd.

Dílčí shrnutí důsledků daňové incidence zdanění zdanění práce Domníváme se, že můžeme použít data vypočtená z dotazníku, totiž že s každým zvýšením zdanění práce o 1 % bod roste nezaměstnanost o 0,35 % bodu, tj. asi o 700 mil. Kč. Zahraniční studie ukazují daleko větší citlivost, naše předběžné regrese na datech z ČR a z EU zase citlivost nižší a domníváme se tedy, že odhad založený na dotazníku je odhadem nezkresleným. Postup propočtu pro nejpravděpodobnější variantu v roce 2008 pak ukazuje následující tabulka Položka Počet zaměstnanců v národním hospodářství (tis) Průměrné náklady práce/měsíc - odhad pro rok 2008 Celkem náklady práce v národním hospodářství v roce 2008 (mil. Kč) Zvýšení zdanění práce Vyjádřeno v % bodech Zvýšení nezaměstnanosti v % bodech (parametr = elasticita) Zvýšení příspěvků v nezaměstnanosti (mil. Kč)

Hodnota 4 178 33 897 1 699 468 6 878 0,405% -0,142% -275

Tabulka 35: Důsledky zvýšení zdanění práce na zaměstnanost

Ad 2) Důsledky změny struktury spotřeby na zaměstnanost Průměrné roční náklady práce v pohostinství a ubytování v roce 2006 činily pouze 207 tis. Kč/zaměstnance/rok. Lze ovšem počítat s nezdaněnými spropitnými (odhadem 80 % příjmů z mezd, tj. náklady práce pro roky 2008 a 2010 je nutno adekvátně navýšit o spropitná a předpokládané míry 74

I když např. (Daveri a Tabelini, 2000) spíše vycházejí z předpokladu poměrně rychlé reakce trhu práce na zvýšení zdanění mezd. Naopak (Thomas, 1998) uvádí horizont 5 – 10 let pro reakci trhu práce na změnu zdanění. 75 (World Bank, 2005, str. 10)

- 70 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet růstu mezd. Úbytek tržeb v pohostinství násobený podílem osobních nákladů v pohostinství a ubytování na tržbách (viz níže) pak je základem pro odhad snížení zaměstnanosti – a samozřejmě zvýšení požadavků na dávky v nezaměstnanosti. Při současném hospodářském vývoji v zahraničí a silné koruně, které dosti komplikují život českým hoteliérům (a tedy logicky vedou i k horší situaci u restaurací, které značnou část tržeb mají z turistů) lze předpokládat, že podstatné snížení tržeb restaurací v určitých oblastech (zejm. větší města) by vedlo k propouštění personálu, příp. i zavření některých z nich. Toto snížení tržeb v pohostinství by bylo kompenzováno vyššími tržbami v obchodě. Celkový dopad při předpokládaných dávkách v nezaměstnanosti na 1 nezaměstnaného ročně ve výši 51 tis. Kč by pak činil 351 mil. Kč ve střední variantě (podrobněji viz níže tabulka s finálními výpočty).

3.1.4.8 Výběr daní a HDP Ve vztahu k HDP je závislost na zdanění poměrně slabá, nicméně statisticky významná. Z řady modelů jsme na panelových datech z EU (popis souboru dat viz výše) vybrali model velmi jednoduchý, který však není zatížen multikolinearitou (další modely i teoretické pozadí analýzy je uvedeno v Appendixu): Dependent variable: gdp ----------------------------------------------------------------------------Standard T Parameter Estimate Error Statistic P-Value ----------------------------------------------------------------------------CONSTANT 4,72702 0,958291 4,93276 0,0000 impl_tax -0,0811822 0,0247806 -3,27604 0,0013 unemp_1 0,209373 0,0434258 4,82139 0,0000 ----------------------------------------------------------------------------Analysis of Variance ----------------------------------------------------------------------------Source Sum of Squares Df Mean Square F-Ratio P-Value ----------------------------------------------------------------------------Model 133,299 2 66,6497 15,14 0,0000 Residual 796,897 181 4,40275 ----------------------------------------------------------------------------Total (Corr.) 930,197 183 R-squared = 14,3302 percent R-squared (adjusted for d.f.) = 13,3836 percent Standard Error of Est. = 2,09827 Mean absolute error = 1,59792 Durbin-Watson statistic = 1,87087

Tabulka 36: Model (33); pozn.: d_e je et , jak definována výše; číslo na konci proměnné značí zpoždění

Výsledek lze interpretovat tak, že zvýšení zdanění práce o 1 % bod povede ke snížení míry růstu HDP o 0,08 % bodu (v průměru za země ve vzorku EU). Při zařazení dalších proměnných (deficit, zpožděné proměnné) většinou nedošlo ke zlepšení vysvětlující schopnosti modelu ani ke změně výběru proměnných v modelu (kriteriem F-test > 4). Na základě regresní analýzy (viz Appendix) jsme také odhadnuli elasticity příjmů a výdajů státního rozpočtu vzhledem k vývoji HDP:

- 71 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Daň DPPO DPFO Sociální odvody DPH Spotřební daně Podpora v nezaměstnanosti

Základna HDP Počet zaměstnaných Počet zaměstnaných Konečná spotřeba domácností Konečná spotřeba domácností Počet zaměstnaných

Elasticita základny vzhledem k HDP 1,0000 0,4877 0,4877 0,9000 (0,4616) 0,9000 (0,4616) 0,4877

Tabulka 37: Elasticity výběru daní vůči HDP

Údaje uvedené v předchozí tabulce lze interpretovat tak, že při změně míry růstu HDP o 1 % bod (nikoliv o 1 %) dojde ke procentní změně výběru uvedené daně ve výši součinu uvedené elasticity a 1 % bodu. Údaje týkající se výdajů na nezaměstnanost a DPFO nám mohou posloužit jako korektivy již výše uvedených odhadů. Výše uvedený odhad citlivosti HDP na důchodové daně je ve tvaru ∆y (∆TL L ) , kde ∆y je změna míry růstu HDP a ∆TL je změna důchodových daní. Potom

∆y = ∆t X ×

∆y X × , ∆t X L

(34)

jestliže

∆t X ∆t L = . X L

(35)

Problém s použitím modelu uvedeného v tabulce Tabulka 36 je ten, že není oddělen vliv zdanění práce a transferů v použitých panelových datech. Často totiž zvýšení zdanění práce je využito ke zvýšení transferů (dávky v nezaměstnanosti, důchody, výdaje na zdravotnictví, apod.), tedy výsledky modelu uvedeného v tabulce Tabulka 36 spíše reprezentují vztah ekonomické aktivity a míry zdanění. My však nutně musíme předpokládat, že částka získaná zvýšeným výběrem daní z mezd bude užita ke snížení deficitu státního rozpočtu (jinak bychom efekt existence systémů zaměstnaneckého stravování nemohli izolovat od důsledků jiných politik) a tedy (v rámci rozkladu identity Y = AE , kde AE jsou agregátní výdaje) stažení peněz z ekonomiky je rovno snížení HDP ve stejném rozsahu (tyto peníze by byly utraceny jinak). V dalším kroku je však nutno také odhadnout elasticitu příjmů státního rozpočtu k HDP, ať již staticky (zde je ovšem problém heteroskedasticity) nebo dynamicky. Poměr netransferových příjmů státního rozpočtu (bez půjček) k HDP se pohybuje v letech 1995 až 2005 okolo 38,5 %, při zvýšení HDP o 1 mld. Kč lze očekávat zvýšení příjmů státního rozpočtu o 385 mil. Kč (et vice versa).

- 72 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Dependent variable: G ----------------------------------------------------------------------------Standard T Parameter Estimate Error Statistic P-Value ----------------------------------------------------------------------------Y 0,385079 0,00267007 144,22 0,0000 ----------------------------------------------------------------------------Analysis of Variance ----------------------------------------------------------------------------Source Sum of Squares Df Mean Square F-Ratio P-Value ----------------------------------------------------------------------------Model 9,91945E12 1 9,91945E12 20799,55 0,0000 Residual 5,24598E9 11 4,76907E8 ----------------------------------------------------------------------------Total 9,9247E12 12 R-squared = 99,9471 percent R-squared (adjusted for d.f.) = 99,9471 percent Standard Error of Est. = 21838,2 Mean absolute error = 18288,0 Durbin-Watson statistic = 0,77654

Tabulka 38: Relace příjmů státního rozpočtu bez výpůjček a transferů k HDP

Použili jsme rovněž dynamický model bez konstanty, kde parametr lze použít přímo jako elasticitu příjmů státního rozpočtu (bez transferových příjmů) vůči HDP (v běžných cenách). Dependent variable: d_G ----------------------------------------------------------------------------Standard T Parameter Estimate Error Statistic P-Value ----------------------------------------------------------------------------d_Y 0,839722 0,0861275 9,74976 0,0000 ----------------------------------------------------------------------------Analysis of Variance ----------------------------------------------------------------------------Source Sum of Squares Df Mean Square F-Ratio P-Value ----------------------------------------------------------------------------Model 0,0499439 1 0,0499439 95,06 0,0000 Residual 0,00525406 10 0,000525406 ----------------------------------------------------------------------------Total 0,0551979 11 R-squared = 90,4814 percent R-squared (adjusted for d.f.) = 90,4814 percent Standard Error of Est. = 0,0229217 Mean absolute error = 0,0199739 Durbin-Watson statistic = 1,24928

Tabulka 39: Relace % změny příjmů státního rozpočtu bez výpůjček a transferů k % změně HDP

Podle našeho názoru je však jednodušší a vhodnější specifikovat přímo parametr ∆G ∆Y , kde G je výše daňových příjmů státního rozpočtu a Y je výše HDP v běžných cenách, neboť při vizuelní analýze je zřejmé, že relace % změny příjmů státního rozpočtu bez výpůjček a transferů k % změně HDP je mimo jiné ovlivněna cyklickou náchylností poměru příjmů SR, jak specifikovány výše, ku dluhu. Na druhé straně část příjmů státního rozpočtu může být autonomní Z našeho pohledu výhodnější, než-li postupovat po jednotlivých daních, je vycházet z příjmů státního rozpočtu bez výpůjček a transferů jako celku, a to následujících důvodů: 1. jednoduchost a průhlednost,

- 73 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 2. jasná a velmi těsná závislost, 3. komplexnost – nemusíme se obávat, že nějakou příjmovou položku státního rozpočtu, spojenou se zdaněním, opomeneme. Následující graf ukazuje vývoj daňových příjmů státního rozpočtu v letech 1995 až 2006. Vidíme velmi těsnou závislost, zpravidla s nárůstem HDP o 1 Kč vzrostl příjem státního rozpočtu o cca 39 haléřů.

Obrázek 15: Závislost daňových (a podobných) příjmů státního rozpočtu na HDP

Při změně zdanění příspěvků na stravování však lze očekávat poněkud vyšší dopad – téměř 70 % stravenek či příspěvků na stravování je utraceno za zdanitelná plnění se sazbou DPH ve výši 19 %, 30 % je pak utraceno za zdanitelná plnění se sazbou DPH ve výši 9 %. Prostý průměr je 16 %, přitom poměr vybrané DPH jako příjmu státního rozpočtu k HDP (tedy přidané hodnotě v národním hospodářství) v letech 2006 a 2007 činil mezi 10 % a 11 % (dopočet z údajů ČSÚ a MF ČR), což je způsobeno osvobozením celé řady významných činností (viz § 51 zákona o dani z přidané hodnoty) – finanční zprostředkování, pojišťovnictví, poštovní služby, vzdělávání a výchova, rozhlasové a televizní vysílání, zdravotnické služby a zboží, sociální pomoc. Tyto tvořily v roce 2007 téměř 18 % HDP. I kdybychom byli konzervativní, domníváme se, že zvýšení poměru ∆G ∆Y z hlediska dopadu zdanění příspěvků na stravování do výběru daní, o 2 % body, tj. na 41 % v základní variantě, není neadekvátní. Pro rok 2010 jsme s ohledem na další pokles sazeb významných daní zohlednili toto do očekávané mezní míry zdanění (vůči HDP) snížením na 39,8 %. V rámci simulace (viz níže) je zahrnováno snížení sazeb DPFO, zdanění práce a DPH či jeho zvýšení rovněž do změn poměru daňových příjmů státního rozpočtu a HDP.

- 74 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Poznamenejme, že uvažujeme multiplikátor pro transfery (osvobození příspěvků na stravování od daně) ve výši 1, tedy celkové množství peněz, které bude z ekonomiky prostřednictvím zvýšeného zdanění odčerpáno, snižuje ve stejné částce HDP (zdůvodnění viz výše).

3.1.5 ZMĚNY STRUKTURY SPOTŘEBY A DOPADY DO VÝBĚRU DANÍ ( Φ 3 ) Konstanta Φ 3 je opět vícesložková a ve vztahu ke změně užívání systémů zaměstnaneckého stravování, tj.

 ∆T3 Φ3 (t X ) =  0,  ∆t X × X kde

∆T3

  , 

(36)

jsou daně z přidané hodnoty a z příjmů u organizací, které jsou existenčně závislé na

systémech zaměstnaneckého stravování a u organizací v odvětví obchodu (substituční efekt). Jak níže uvedeno ve vyhodnocení výsledků dotazníku, značná část respondentů uvažuje, že se nebude dále stravovat ve stravovacích zařízeních, ale bude si nosit na pracoviště svačinu. Toto číslo se velmi dobře shoduje mezi zaměstnanci i mezi zaměstnavateli, pouze cca 33 % zaměstnanců by se po zrušení nebo omezení příspěvků na stravování i nadále stravovalo v restauracích (ovšem tuto položku je potřeba vztáhnout k části spotřeby, která je realizována v restauracích). Realita však může být poněkud tvrdší (zejména u slabších příjmových skupin), jak ukazují případy zrušení příspěvků na stravování na Českých drahách a výsledný téměř kompletní přechod zaměstnanců na stravování mimo restaurace a jídelny, jak ukazuje Činčura (2005a, 2005b). To samozřejmě bude mít dopad do tržeb restaurací (a hotelů, statisticky vzato tuto položku nemůžeme vynechat, neboť restaurace a hotely jsou zahrnuty pod jednou položkou základního členění OKEČ, v němž jsou publikována data ČSÚ). Snížení tržeb se projeví ze zdanitelných položek (přímo, další nepřímé efekty, které obvykle má zdanění práce, jsou již zahrnuty v efektu zdanění práce na HDP) v přidané hodnotě, mzdách a zisku těchto zařízení. Kromě toho lze očekávat, že část ve výši 25 % až 35 %76 z peněz, které sice budou utraceny v pohostinství (oněch 33 %, jež budou i po zrušení příspěvků na stravování i dále užívat pohostinských zařízení) nebude vykazována vůbec, resp. bude použita ke snížení daní z příjmů právnických osob – výdaje budou vykazovány, ale příjmy nikoliv. V případě tržeb musíme počítat s tím, že většina vstupů restaurací je zdaněna 9% sazbou DPH, zatímco veškeré výstupy jsou zdaněny 19% sazbou DPH.77 Diferenciál 10 % představuje DPH, která nebude realizována, nebudou-li peníze utraceny za stravování v restauraci, ale za nákup svačiny v obchodě s jídlem. Podle finanční analýzy průmyslu a stavebnictví v letech 2005 – 2007 (za 2007 k datu zpracování této studie dostupné pouze 1. až 3. čtvrtletí), vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu jsou marže a podíly osobních nákladů na tržbách v pohostinství a v obchodě následující: NeníNení-li uvedeno jinak, údaje v % z výnosů Zisková marže (EBT) Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování 76 77

2005 1 1,96 7

Podíly na výnosech I.2006 I.-III.Q.2007 2 3 2,5 2,89 7,53 10,91

Průměr

Poměr k tržbám

2,61 9,13

2,78% 10,13%

Viz výše odhady šedé ekonomiky v některých odvětvích národního hospodářství Srov. příl. č. 1 až příl. č. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

- 75 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

NeníNení-li uvedeno jinak, údaje v % z výnosů Osobní náklady Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování Výkonová spotřeba/výnosy Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování Obchodní marže/výnosy Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování Tržby z prodeje zboží /výnosy Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování Tržby z prodeje vl.výrobků a služeb/výnosy Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování Celkem tržby/výnosy Obchod, opravy mot. vozidel Pohostinství a ubytování

2005

Podíly na výnosech 2006 I.I.-III.Q.2007

4,73 21,1

4,88 23,92

11,22 44,26

Průměr

Poměr k tržbám

4,47 21,82

4,65 22,40

4,95% 24,85%

11,28 46,6

9,90 45,21

10,58 45,51

11,27% 50,48%

11,85 2,76

12,61 3,03

12,17 1,86

12,26 2,40

13,06% 2,66%

87,79 8,81

86,54 9,39

89,91 7,79

88,43 88,43 8,49

5,72 77,38

6,16 83,68

4,91 81,76

5,46 81,67

93,51 86,19

92,7 93,07

94,82 89,54

93,90 90,16

Tabulka 40: Některé marže v pohostinství a ubytování a v odvětví Obchod, opravy mot. vozitel; zdroj: MPO

Protože typ zdanění, o němž je zde hovořeno, je selektivní a povede nadproporcionelně (více, než by odpovídalo elasticitě HDP vůči zdanění práce) ke snížení spotřeby, resp. změně struktury spotřeby, domníváme se, že můžeme analýzu vést jednak po linii HDP (sekundární efekty, multiplikace) a po linii přímé, tj. snížení tržeb v pohostinství a jejich přesun do maloobchodu. V případě maloobchodu můžeme počítat s úbytkem tržeb u voucherů, které tam byly realizovány, ale bohužel nikoliv s přírůstkem tržeb v důsledku přesunu spotřeby z restaurací na maloobchod, maloobchod, neboť restaurace musí nakupovat suroviny a potraviny – často také v maloobchodě (kde jsou marže přidané hodnoty, podíl mzdových nákladů i zisková marže jsou dosti nízké a marže přidané hodnoty v pohostinství v zásadě snižuje cenu jídla, které je možno koupit v obchodě oproti jídlu, které lze zakoupit v restauraci (tj. minerální vodu v restauraci lze koupit za 10,- Kč, zatímco v obchodě např. za 5,- Kč). Výši uvažovaného zdanění pak ukazuje následující tabulka: Položka Tržby v obchodě

Zdanění Snížená sazba DPH

Tržby v pohostinství Základní sazba DPH Osobní náklady Mezní míra zdanění práce Zisková marže

Prostý průměr z mezní míry zdanění příjmů OSVČ a sazby daně z příjmů právnických osob

Poznámka Dnes je v zásadě možno koupit za stravenky pouze potraviny Včetně sociálního a zdravotního pojištění Velké množství subjektů v maloobchodě i v pohostinství (zde spíše) jsou živnostníci, jejich podíl však neumíme odhadnout, proto jsme použili prostý průměr ze zdanění OSVČ a PO.

Zdanění 2008 Zdanění 2010 9% 9% 19 % 50,19%

19 % 46,76 %

28,78 %

26,53 %

Tabulka 41: Uvažované zdanění některých položek výsledovky podniků v pohostinství a v obchodě

Spotřební daně v obchodě a pohostinství zanedbáváme – jsou stanoveny in rem a nepředpokládáme-li snížení spotřeby alkoholu nebo tabákových výrobků, není důvod se jimi zvláště zabývat. Mimo to příspěvky na stravování nesmí být použity k nákupu alkoholu nebo cigaret, ale pouze k nákupu jídla. Odhad tohoto snížení útraty v důsledku koupě levnějších jídel je odvozen od snížení částky utrácené za potraviny, tedy od respondenty indikovaného snížení spotřeby a výše dodatečného zdanění práce

- 76 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet dopadajícího na zaměstnance. Nicméně změny struktury spotřeby jsou odhadovány na stejné částce (snížení vykazovaných tržeb v pohostinství a ubytování odpovídá zvýšení tržeb v obchodě) s jedním rozdílem – nevykázanými tržbami (šedá ekonomika) v pohostinství. Konečně ovšem nesmíme zapomenout na samotné podniky zabývající se poskytováním systémů zaměstnaneckého stravování – zde je marže přidané hodnoty velmi nízká (u závodních jídelen může být poněkud vyšší). V celkovém kontextu však jde, obdobně jako u změny výběru daní v maloobchodě, o zanedbatelnou částku. Při odhadu vycházíme z dat z výročních zpráv společností Accor Services, Sodexho Pass Česká republika, Le Chéque Dejéneur a Exit Group, přičemž v některých případech nebyly veřejně dostupné výroční zprávy za rok 2007 a vycházeli jsme z údajů za rok 2005 či 2006 s adekvátní úpravou. Údaje v mil. Kč Rok původních dat Tržby celkem firmy prodávající stravenky (odhad) 2008 Přidaná hodnota Accor 2007 Le Cheque Dejéuner 2006 Sodexho Pass 2005 Exit Group 2007 Ostatní (odhad) 2008 Celkem Podíl na tržbách Mzdové náklady Accor 2007 Le Cheque Dejéuner 2006 Sodexho Pass 2005 Exit Group 2007 Ostatní (odhad) 2008 Celkem Podíl na tržbách Zisk Accor 2007 Le Cheque Dejéuner 2006 Sodexho Pass 2005 Exit Group 2007 Ostatní (odhad) 2008 Celkem Podíl na tržbách

Hodnota Odhad 2008 16 000,00 16 000,00 180,244 59,56 218,58 4,82

180,24 71,48 218,58 5,30 23,78 499,38 3,1%

49,485 26,77 93,82 3,20

49,49 32,13 93,82 3,36 8,94 187,73 1,2%

177,289 20,475 145,332 1,663

177,29 24,57 145,33 1,75 17,45 366,38 2,3%

Tabulka 42: Odhad podílu osobních nákladů, přidané hodnoty a zisku před zdaněním na tržbách firem prodávajících stravenky

- 77 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

4

VÝPOČET SUMY FISKÁLNÍCH EFEKTŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2008

Valnou většinu postupu jsme již popsali výše. Při výpočtu sumy fiskálních efektů zaměstnaneckého stravování v ČR máme několik voleb pro řadu parametrů modelu: 1. Míra změny užívání systémů zaměstnaneckého stravování a kompenzace snížení příjmu zaměstnance: lze použít model daňové incidence nebo data z dotazníkového šetření, a to ve variantě střední (výše odhadnutý střed mezi očekáváními zaměstnavatelů a očekáváními zaměstnanců ohledně kompenzace) varianta očekávaná zaměstnanci není reálná, neboť by veškeré náklady byly přeneseny na zaměstnavatele. 2. Lze použít střední hodnotu intervalu odhadu parametru anebo lze použíti mez 10% intervalu významnosti (horní či dolní). Přitom jsme ovšem vybrali takové kombinace, které vedou k extrémním výsledkům (tj. všechny parametry spíše pesimistické nebo všechny parametry spíše optimistické). Následující tabulka obsahuje variantu výpočtu při použití dotazníkových dat (střední hodnoty za celé období trvání dotazníku). Položka Objem příspěvků na stravování Z toho: státní správa Objem příspěvků bez státní správy Změna objemu příspěvků pří zdanění 50,19% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 50,19% Daň z kompenzace zaměstnancům Celkem zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (vč. zam.st.organizací) Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Šedá ekonomika v pohostinství Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství Částka, jíž se týká změna struktury spotřeby + šedá ekonomika v pohostinství Výkonová spotřeba v pohostinství - diferenciál DPH Přidaná hodnota v pohostinství Osobní náklady v pohostinství Zisková marže v pohostinství Tržby firem zabývajících se zam.stravováním + jídelny (částky jinde nezahrnuté - s výjimkou šedé ekonomiky) Přidaná hodnota Osobní náklady Zisk Množství peněz odčerpaných z ekonomiky (zvýšení zdanění práce) Absolutně - změna HDP a následně rozpočtových příjmů Snížení mezd v pohostinství Průměrné roční náklady práce na osobu a rok v pohostinství Zvýšení počtu nezaměstnaných v pohostinství (obchod kompenzuje) Dávky v nezaměstnanosti/nezaměstnaný/rok (tis. Kč) Absolutně - dávky v nezaměstnanosti nezaměstnanosti v důsledku strukturálních změn (úbytek práce v pohostinství)

- 78 -

Varianta - dotazníková data - střední Podíl/ koef. Výsledné efekty Zdanění 17 168 32,58% -5 593 11 575 50,19% -3,00 -11 575 0 118,40% 13 705 50,19% 0 50,19% 6 878 6 878 -4 748 174,7% 68,7% 32,8% 25,00%

10,00% 19,00% 50,19% 28,78%

50,48% 49,52% 24,85% 10,13%

19,00% 50,19% 21,00%

3,12% 1,17% 2,29%

41,00%

-30 000 -20 610 6 760 -1 690 -15 540 -10 792 -545 -1 015 -1 346 -751 -16 150 -96 -95 -78 6 878 -2 820 -3 861 449 8 597 51 -441

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Položka Zvýšení zdanění práce Vyjádřeno v % bodech Zvýšení nezaměstnanosti v % bodech (parametr = elasticita) Zvýšení příspěvků v nezaměstnanosti (mil. (mil. Kč) v důsledku zvýšení zdanění práce Saldo všech fiskálních efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování

Varianta - dotazníková data - střední Podíl/ koef. Výsledné efekty Zdanění 6 878 0,405% -35,07% -0,142% -275 -584

Tabulka 43: Fiskální efekty existence systémů zaměstnaneckého stravování v České republice v roce 2008 v podobě dopadu na státní rozpočet při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob a od dalších odvodů z mezd; údaje v mil. Kč, není-li uvedeno jinak; tučně jsou vyznačeny údaje, které vstupují do závěrečného odhadu salda fiskálních efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování

Většina pozitivního efektu ze zdanění je v této variantě kompenzována snížením používání systémů zaměstnaneckého stravování a jejich dopadem na výběr daní. Není zde zřejmě místo pro uvedení všech variant, které jsme propočetli, proto uvádíme pouze souhrn jejich výsledků78 (varianty jsou charakterizovány použitou metodikou a tím, zda jsou spíše optimistické či spíše pesimistické): Varianta Varianta - dotazníková data - střední Varianta - dotazníková data - mírně pesimistická Varianta - dotazníková data - mírně optimistická

Výsledek (mil. Kč) -584 -1 231 99

Tabulka 44: Fiskální efekty existence systémů zaměstnaneckého stravování v České republice v roce 2008 v podobě odhadu dopadu na státní rozpočet při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob a od dalších odvodů z mezd – variantní propočet

Pokud by šlo pouze o stravenkové systémy (tedy systémy zaměstnaneckého stravování bez jídelen), je výsledná suma efektů o něco nižší (jak záporné, tak i kladné výsledky), neboť stravenkové systémy jsou cca třípětinové oproti systémům zaměstnaneckého stravování. Varianta Varianta - dotazníková data - střední Varianta - dotazníková data - mírně pesimistická Varianta - dotazníková data - mírně optimistická

Výsledek (mil. Kč) -312 -657 53

Tabulka 45: Fiskální efekty existence stravenkových systémů v České republice v roce 2008 v podobě odhadu dopadu na státní rozpočet při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob a od dalších odvodů z mezd – variantní propočet

Kompletní tabulky jsou uvedeny v příloze. Zahrneme-li všechny, i nepřímé, efekty v roce 2008, které dopadají na státní rozpočet v důsledku existence osvobození příspěvků na stravování (tedy i existence systémů zaměstnaneckého stravování, neboť podpora je nutnou podmínkou jejich existence), můžeme říci, že vysoce pravděpodobně mají systémy zaměstnaneckého stravování, stejně jako stravenkové systémy celkový pozitivní dopad na fiskus a naopak zrušení jejich podpory realizované v současnosti osvobozením příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů z mezd by s největší pravděpodobností vedlo ke snížení příjmů státního rozpočtu, a to

78

Kompletní přehled výsledků výpočtů je uveden v příloze.

- 79 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet


v případě zrušení osvobození u všech příspěvků na stravování, v rozsahu poklesu příjmů státního rozpočtu ve výši 1 231 mil. Kč až zvýšení příjmů státního rozpočtu ve výši 99 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější je pokles příjmů státního rozpočtu o 584 mil. Kč,




v případě zrušení osvobození příspěvků na stravování poskytovaných ve formě dotace stravenek zaměstnavatelem pro zaměstnance, v rozsahu poklesu příjmů státního rozpočtu ve výši 657 mil. Kč až zvýšení příjmů státního rozpočtu ve výši 53 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější je pokles příjmů státního rozpočtu o 312 mil. Kč.

- 80 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

5

VÝPOČET SUMY FISKÁLNÍCH EFEKTŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2010, CITLIVOSTNÍ ANALÝZA

5.1 ZÁKLADNÍ ODHAD Následující tabulka obsahuje variantu výpočtu při použití dotazníkových dat (střední hodnoty za celé období trvání dotazníku). Položka Objem příspěvků na stravování Z toho: státní správa Objem příspěvků bez státní správy Změna objemu příspěvků pří zdanění 50,19% Základ pro zdanění - příspěvky na stravování Kompenzace zaměstnancům (náklady práce) Výnos ze zdanění stravenek při zdanění 50,19% Daň z kompenzace zaměstnancům Celkem zvýšení zdanění práce Snížení příjmu zaměstnanců Změny Změny struktury spotřeby Snížení hodnoty utracených stravenek (vč. zam.st.organizací) Část stravenek utrácených v restauracích (snížení) Bude se stravovat dále v restauracích (z původně utráceného v restauracích) Šedá ekonomika v pohostinství Rozdíl - snížení (vykazovaných) tržeb v pohostinství Částka, jíž se týká změna struktury spotřeby + šedá ekonomika v pohostinství Výkonová spotřeba v pohostinství - diferenciál diferenciál DPH Přidaná hodnota v pohostinství Osobní náklady v pohostinství Zisková marže v pohostinství Tržby firem zabývajících se zam.stravováním + jídelny (částky jinde nezahrnuté, s výjimkou šedé ekonomiky) Přidaná hodnota Osobní náklady Zisk Množství peněz odčerpaných z ekonomiky (zvýšení zdanění práce) Absolutně - změna HDP a následně rozpočtových příjmů Snížení mezd v pohostinství Průměrné roční náklady práce na osobu a rok v pohostinství Zvýšení počtu nezaměstnaných v pohostinství (obchod kompenzuje) Dávky v nezaměstnanosti/nezaměstnaný/rok (tis. Kč) Absolutně - dávky v nezaměstnanosti v důsledku strukturálních změn (úbytek práce v pohostinství) Zvýšení zdanění práce Vyjádřeno v % bodech Zvýšení nezaměstnanosti v % bodech (parametr = elasticita) Zvýšení příspěvků v nezaměstnanosti (mil. Kč) v důsledku zvýšení zdanění práce Saldo všech fiskálních efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování

Varianta - dotazníková data - střední Podíl/ Zdanění Podíl/ koef. Výsledné efekty 17 168 32,58% -5 593 11 575 46,76% -3,00 -11 575 0 117,62% 13 615 46,76% 0 46,76% 6 366 6 366 -4 327 174,7% 68,7% 32,8% 25,00%

10,00% 19,00% 46,76% 26,53%

50,48% 49,52% 24,85% 10,13%

19,00% 46,76% 19,00%

3,12% 1,17% 2,29%

39,81%

-35,07%

-30 000 -20 610 6 760 -1 690 -15 540 -11 213 -566 -1 055 -1 303 -704 -16 150 -96 -89 -70 6 366 -2 534 -3 861 449 8 597 51 -441 6 366 0,321% -0,113% -218 -710

Tabulka 46: Fiskální efekty existence systémů zaměstnaneckého stravování v České republice v roce 2010 v podobě dopadu na státní rozpočet při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob a od dalších odvodů z mezd; údaje v mil. Kč, není-li uvedeno jinak; tučně jsou vyznačeny údaje, které vstupují do závěrečného odhadu salda fiskálních efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování

- 81 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Většina pozitivního efektu ze zdanění je v této variantě kompenzována snížením používání systémů zaměstnaneckého stravování a jejich dopadem na výběr daní. Není zde zřejmě místo pro uvedení všech devíti variant, které jsme propočetli, proto uvádíme pouze souhrn jejich výsledků79 (varianty jsou charakterizovány použitou metodikou a tím, zda jsou spíše optimistické či spíše pesimistické): Varianta Varianta - dotazníková data - střední Varianta - dotazníková data - mírně pesimistická Varianta - dotazníková data - mírně optimistická

Výsledek (mil. Kč) -710 -1 312 -82

Tabulka 47: Fiskální efekty existence stravenkových systémů v České republice v roce 2010 v podobě odhadu dopadu na státní rozpočet při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob a od dalších odvodů z mezd – variantní propočet

Pokud by šlo pouze o stravenkové systémy (tedy systémy zaměstnaneckého stravování bez jídelen), je výsledná suma efektů o něco nižší (jak záporné, tak i kladné výsledky), neboť stravenkové systémy jsou cca třipětinové oproti systémům zaměstnaneckého stravování. Varianta Varianta - dotazníková data - střední Varianta - dotazníková data - mírně pesimistická Varianta - dotazníková data - mírně optimistická

Výsledek (mil. Kč) -426 -787 -49

Tabulka 48: Fiskální efekty existence stravenkových systémů v České republice v roce 2010 v podobě odhadu dopadu na státní rozpočet při zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob a od dalších odvodů z mezd – variantní propočet

Kompletní tabulky jsou uvedeny v příloze. Zahrneme-li všechny, i nepřímé, efekty v roce 2010, které budou dopadat na státní rozpočet v důsledku existence osvobození příspěvků na stravování (tedy i existence systémů zaměstnaneckého stravování, neboť podpora je nutnou podmínkou jejich existence), můžeme říci, že vysoce pravděpodobně mají systémy zaměstnaneckého stravování, stejně jako stravenkové systémy celkový pozitivní dopad na fiskus a naopak zrušení jejich podpory realizované v současnosti osvobozením příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů z mezd by s největší pravděpodobností vedlo ke snížení příjmů státního rozpočtu, a to

79




v případě zrušení osvobození u všech příspěvků na stravování, v rozsahu poklesu příjmů státního rozpočtu ve výši 1 312 mil. Kč až pokles příjmů státního rozpočtu ve výši 82 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější je pokles příjmů státního rozpočtu o 710 mil. Kč,




v případě zrušení osvobození příspěvků na stravování poskytovaných ve formě dotace stravenek zaměstnavatelem pro zaměstnance, v rozsahu poklesu příjmů státního rozpočtu ve výši 787 mil. Kč až poklesu příjmů státního rozpočtu ve výši 49 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější je pokles příjmů státního rozpočtu o 426 mil. Kč.

Kompletní přehled výsledků výpočtů je uveden v příloze.

- 82 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 5.2 VÝSLEDKY SIMULAČNÍ ANALÝZY ZDANĚNÍ PŘÍSPĚVKŮ NA STRAVOVÁNÍ (Z HLEDISKA ROKU 2010) V rámci simulace jsme testovali všechny kombinace parametrů v následujících rozmezích s krokováním: 1. mezní míra zdanění práce 50 % až 20 % s krokováním 5 % 2. mezní míra zdanění právnických osob a OSVČ v rozmezí 30 % až 5 % s krokováním 5 % 3. základní sazba DPH v rozmezí 25 % až 16 % s krokováním 3 % 4. snížená sazba DPH v rozmezí základní sazby DPH až 1 % s krokováním 3 % 5. zdanění příspěvků na stravování v rozmezí 55 % až 0 % s krokováním 5 %. Celkově tak bylo testováno 15 120 kombinací shora uvedených parametrů. Je zřejmé, že všechny výsledky nelze uvést v textu, proto zde uvedeme pouze hlavní tendence: Vliv jednotlivých exogenních proměnných se do výsledku promítá poměrně dosti lineárně, až na proměnnou zobrazující zdanění příspěvků na stravování, kde výnos roste do cca 15% zdanění a poté klesá, přičemž při úplném opuštění systému zaměstnaneckého stravování (stravenkových systémů) při cca 30% zdanění příspěvků na stravování je již zpravidla s dalším růstem zdanění celkový fiskální efekt konstantní. Následující model, kde proměnné jsou definovány:


C_t

je mezní míra zdanění důchodu korporací (sazba DPPO), použitá zároveň jako mezní míra zdanění příjmů OSVČ (i když dnes zde existuje rozdíl), vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




L_t

je mezní míra zdanění práce (počítaná k nákladům práce), vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




Voucher_t

je míra zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců, jež jsou dnes osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů z mezd, vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




VAT_B

je základní sazba DPH, vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




VAT_L

je snížená sazba DPH, vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




Meal_mid

je střední odhad fiskálního efektu zdanění příspěvků na stravování, jež jsou dnes osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů z mezd, vyjádřený v mil. Kč.

ukazuje velmi silnou lineární závislost na všech exogenních proměnných. V některých případech je vývoj nelineární, podrobněji však lze uvést údaje (pro všechny kombinace exogenních proměnných) pouze v tabulce v příloze. Celkové tendence a podrobnější analýza jednotlivých exogenních proměnných jsou provedeny níže.

- 83 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet OLS estimates using the 15120 observations 1-15120 Dependent variable: Meal_mid Heteroskedasticity-robust standard errors, variant HC3 coefficient std. error t-ratio p-value -------------------------------------------------------const 1052,38 25,5924 41,12 0,000 C_t -2962,03 43,1202 -68,69 0,000 L_t 4549,17 39,7647 114,4 0,000 Voucher_t -3853,90 23,7501 -162,3 0,000 VAT_B -9868,78 120,200 -82,10 0,000 VAT_L 3036,67 56,4177 53,82 0,000

*** *** *** *** *** ***

Mean of dependent variable = -672,002 Standard deviation of dep. var. = 1011,75 Sum of squared residuals = 2,91297e+009 Standard error of the regression = 439,014 Unadjusted R-squared = 0,81178 Adjusted R-squared = 0,81172 F-statistic (5, 15114) = 7458,59 (p-value < 0,00001) Log-likelihood = -113449 Akaike information criterion (AIC) = 226911 Schwarz Bayesian criterion (BIC) = 226957 Hannan-Quinn criterion (HQC) = 226926

Model 3: OLS model fiskálních efektů zdanění příspěvků na stravování

Robustnější LAD model pak má tvar (a zcela potvrzuje výsledky OLS modelu): LAD estimates using the 15120 observations 1-15120 Dependent variable: Meal_mid coefficient std. error t-ratio p-value ---------------------------------------------------------const 1267,99 33,6507 37,68 4,59E-297 C_t -3183,93 47,3783 -67,20 0,000 L_t 4709,90 43,2015 109,0 0,000 Voucher_t -4086,54 32,7433 -124,8 0,000 VAT_B -10413,7 142,567 -73,04 0,000 VAT_L 3097,02 71,4731 43,33 0,000

*** *** *** *** *** ***

Median of dependent variable = -379,587 Mean of dependent variable = -672,002 Standard deviation of dep. var. = 1011,75 Sum of absolute residuals = 5,13791e+006 Sum of squared residuals = 3,00807e+009 Log-likelihood = -113726 Akaike information criterion (AIC) = 227463 Schwarz Bayesian criterion (BIC) = 227509 Hannan-Quinn criterion (HQC) = 227478

Model 4: LAD model fiskálních efektů zdanění příspěvků na stravování

Budeme-li pak postupovat po jednotlivých exogenních faktorech, můžeme konstatovat následující: 1. Do cca 20% zdanění příspěvků na stravování jsou střední hodnoty odhadů fiskálních efektů z tohoto zdanění kladné, zpravidla ale spíše blízko nule a nelze s jistotou říci, že tomu tak bude ve všech případech (dolní mez intervalu odhadů je záporná). Ve většině případů je však

- 84 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet celkový efekt záporný (podrobněji viz níže regresní analýza). Pouze v některých případech – shodné sazby DPH (tedy vše, včetně potravin je zdaňováno v základní sazbě), minimální sazba daně z příjmů právnických osob (5 %), maximální zdanění práce (50 %) a cca 20% zdanění příspěvků na stravování je fiskální efekt kladný a opravdu významný – cca 1 300 mil. Kč.

Obrázek 16: Vývoj přínosu zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet v závislosti na výši jejich zdanění (střední hodnota; vysoké rozptyly jsou dány variací dalších exogenních faktorů, uvedených výše)

2. Přínos zdanění stravenkových systémů (systémů zaměstnaneckého stravování) pro státní rozpočet klesá s diferencí mezi základní a sníženou sazbou DPH, přesněji řečeno roste s růstem snížené sazby DPH a klesá s růstem základní sazby DPH (maximální přínos je při minimální diferenci mezi základní a sníženou sazbou DPH).

- 85 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 17: Vývoj přínosu zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet v závislosti na diferenci mezi základní a sníženou sazbou DPH (střední hodnota; vysoké rozptyly jsou dány variací dalších exogenních faktorů, uvedených výše)

- 86 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 18: Vývoj přínosu zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet v závislosti na výši základní sazby DPH (střední hodnota; vysoké rozptyly jsou dány variací dalších exogenních faktorů, uvedených výše)

- 87 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 19: Vývoj přínosu zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet v závislosti na výši snížené sazby DPH (střední hodnota; vysoké rozptyly jsou dány variací dalších exogenních faktorů, uvedených výše)

3. S rostoucím zdaněním práce roste výnos ze zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet. Při maximálním zdanění práce (50 %) bylo dosaženo také maximálního odhadu (střední hodnoty) přínosu zdanění pro státní rozpočet, uvedeného výše (1 307 mil. Kč). Naopak s poklesem zdanění práce klesá i přínos zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet. Tento nárůst je v zásadě lineární.

- 88 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 20: Vývoj přínosu zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet v závislosti na zdanění práce (střední hodnota; vysoké rozptyly jsou dány variací dalších exogenních faktorů, uvedených výše)

4. S rostoucím zdaněním důchodu korporací (zisku právnických osob) klesá výnos ze zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet, což plyne z asymetrického dopadu snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování na obchod a pohostinství v případě jejich zdanění.

- 89 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 21: Vývoj přínosu zdanění příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců pro státní rozpočet v závislosti na zdanění zisků právnických osob (střední hodnota; vysoké rozptyly jsou dány variací dalších exogenních faktorů, uvedených výše)

5.3 VÝSLEDKY CITLIVOSTNÍ ANALÝZY EXISTENCE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ (Z HLEDISKA ROKU 2010) V této subkapitole se zabýváme výsledky citlivostní analýzy existence systémů zaměstnaneckého stravování, předpokládáme tedy míru zdanění příspěvku na stravování rovnou mezní míře zdanění práce – simulujeme dopad absence systémů zaměstnaneckého stravování. V rámci simulace jsme testovali všechny kombinace parametrů v následujících rozmezích s krokováním: 1. mezní míra zdanění práce 50 % až 20 % s krokováním 5 %, 2. mezní míra zdanění právnických osob a OSVČ v rozmezí 30 % až 5 % s krokováním 5 %, 3. základní sazba DPH v rozmezí 25 % až 16 % s krokováním 3 %, 4. snížená sazba DPH v rozmezí základní sazby DPH až 1 % s krokováním 3 %.

- 90 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Citlivostní analýza vychází z předpokladu, že příspěvky zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců budou osvobozeny do určité relevantní (nikoliv příliš nízké) částky od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů ze mzdy. Celkově bylo testováno 1 260 kombinací shora uvedených parametrů. Je zřejmé, že všechny výsledky nelze uvést v textu, proto zde uvedeme pouze hlavní tendence: Vliv jednotlivých exogenních proměnných se do výsledku promítá poměrně dosti lineárně, až na proměnnou zobrazující zdanění příspěvků na stravování, kde výnos roste do cca 15% zdanění a poté klesá, přičemž při úplném opuštění systému zaměstnaneckého stravování (stravenkových systémů) při cca 30% zdanění příspěvků na stravování je již zpravidla s dalším růstem zdanění celkový fiskální efekt konstantní. Následující model, kde proměnné jsou definovány:


C_t

je mezní míra zdanění důchodu korporací (sazba DPPO), použitá zároveň jako mezní míra zdanění příjmů OSVČ (i když dnes zde existuje rozdíl), vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




L_t

je mezní míra zdanění práce (počítaná k nákladům práce), vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




Voucher_t

je míra zdanění příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců, jež jsou dnes osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů z mezd, vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




VAT_B

je základní sazba DPH, vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




VAT_L

je snížená sazba DPH, vyjádřená jako desetinné číslo (50 % = 0,5),




Meal_mid

je střední odhad fiskálního efektu zrušení osvobození příspěvků na stravování od daně z příjmů fyzických osob a dalších odvodů z mezd, vyjádřený v mil. Kč,

ukazuje velmi silnou lineární závislost na všech exogenních proměnných. V některých případech je vývoj nelineární, podrobněji však lze uvést údaje (pro všechny kombinace exogenních proměnných) pouze v tabulce v příloze. Celkové tendence a podrobnější analýza jednotlivých exogenních proměnných jsou provedeny níže. OLS estimates using the 1260 observations 1-1260 Dependent variable: Meal_mid Heteroskedasticity-robust standard errors, variant HC3 coefficient std. error t-ratio p-value --------------------------------------------------------const 1694,05 60,2124 28,13 1,95E-135 L_t 927,174 97,8981 9,471 1,33E-020 C_t -3893,24 108,880 -35,76 1,14E-193 VAT_B -12977,7 289,414 -44,84 6,80E-263 VAT_L 3996,90 142,613 28,03 1,27E-134 Mean of dependent variable = -948,414 Standard deviation of dep. var. = 654,177 Sum of squared residuals = 1,32553e+008 Standard error of the regression = 324,992 Unadjusted R-squared = 0,75398 Adjusted R-squared = 0,75319 F-statistic (4, 1255) = 846,455 (p-value < 0,00001)

- 91 -

*** *** *** *** ***

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Log-likelihood = -9072,95 Akaike information criterion (AIC) = 18155,9 Schwarz Bayesian criterion (BIC) = 18181,6 Hannan-Quinn criterion (HQC) = 18165,5

Model 5: OLS model fiskálních efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování (endogenní proměnná zobrazena jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení systémů zaměstnaneckého stravování – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

Robustnější LAD model pak má tvar (a zcela potvrzuje výsledky OLS modelu): LAD estimates using the 1260 observations 1-1260 Dependent variable: Meal_mid coefficient std. error t-ratio p-value --------------------------------------------------------const 1584,44 151,488 10,46 1,32E-024 L_t 787,809 472,262 1,668 0,0955 C_t -3668,11 504,048 -7,277 5,99E-013 VAT_B -12180,8 1012,70 -12,03 1,29E-031 VAT_L 3920,03 128,732 30,45 5,91E-153

*** * *** *** ***

Median of dependent variable = -919,91 Mean of dependent variable = -948,414 Standard deviation of dep. var. = 654,177 Sum of absolute residuals = 347095 Sum of squared residuals = 1,36101e+008 Log-likelihood = -9212,66 Akaike information criterion (AIC) = 18435,3 Schwarz Bayesian criterion (BIC) = 18461 Hannan-Quinn criterion (HQC) = 18445

Model 6: LAD model fiskálních efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování (zobrazeno jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení systémů zaměstnaneckého stravování – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

Deskriptivní statistika endogenní proměnné ukazuje, že ve většině případů převažuje pozitivní fiskální efekt existence systémů zaměstnaneckého stravování (negativní fiskální efekt zrušení osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daní z příjmů fyzických osob a dalších odvodů z mezd). Summary Statistics, using the observations 1 - 1260 for the variable 'Meal_mid' (1260 valid observations) Mean Median Minimum Maximum Standard deviation C.V. Skewness Ex. kurtosis

-948,41 -919,91 -3048,3 968,10 654,18 0,68976 -0,16138 -0,098152

Tabulka 49: Deskriptivní statistika fiskálních efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování (zobrazeno jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení systémů zaměstnaneckého stravování – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

Dlužno říci, že v případě stravenkových systémů jsou výsledky obdobné, pouze v menší magnitudě – viz následující deskriptivní statistika:

- 92 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Summary Statistics, using the observations 1 - 1260 for the variable 'Voucher_mid' (1260 valid observations) Mean Median Minimum Maximum Standard deviation C.V. Skewness Ex. kurtosis

-569,05 -551,95 -1829,0 580,86 392,51 0,68976 -0,16138 -0,098152

Tabulka 50: Deskriptivní statistika fiskálních efektů existence stravenkových systémů (zobrazeno jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení systémů zaměstnaneckého stravování – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

Vidíme, že rovněž OLS model je velmi podobný, pouze regresní koeficienty jsou všechny ve své absolutní hodnotě nižší, což je způsobeno menší velikostí stravenkových systémů oproti systémům zaměstnaneckého stravování jako celku: OLS estimates using the 1260 observations 1-1260 Dependent variable: Voucher_mid Heteroskedasticity-robust standard errors, variant HC3 coefficient std. error t-ratio p-value --------------------------------------------------------const 1016,43 36,1274 28,13 1,95E-135 L_t 556,305 58,7389 9,471 1,33E-020 C_t -2335,94 65,3281 -35,76 1,14E-193 VAT_B -7786,63 173,649 -44,84 6,80E-263 VAT_L 2398,14 85,5680 28,03 1,27E-134

*** *** *** *** ***

Mean of dependent variable = -569,048 Standard deviation of dep. var. = 392,506 Sum of squared residuals = 4,77191e+007 Standard error of the regression = 194,995 Unadjusted R-squared = 0,75398 Adjusted R-squared = 0,75319 F-statistic (4, 1255) = 846,455 (p-value < 0,00001) Log-likelihood = -8429,31 Akaike information criterion (AIC) = 16868,6 Schwarz Bayesian criterion (BIC) = 16894,3 Hannan-Quinn criterion (HQC) = 16878,3

Model 7: OLS model fiskálních efektů existence stravenkových systémů (endogenní proměnná zobrazena jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení stravenkových systémů – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

Budeme-li pak postupovat po jednotlivých exogenních faktorech, můžeme konstatovat následující: 1. S mezní mírou zdanění práce se fiskální efekty existence systémů zaměstnaneckého stravování (potažmo stravenkových systémů) vyvíjejí nejednoznačně

- 93 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 22: Vývoj efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování na fiskus v závislosti na zdanění práce (zobrazeno jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení systémů zaměstnaneckého stravování – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

2. S poklesem základní sazby DPH a s růstem snížené sazby DPH klesá přínos existence systémů zaměstnaneckého stravování (potažmo stravenkových systémů) pro státní rozpočet.

- 94 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 23: Vývoj efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování na fiskus v závislosti na výši základní sazby DPH (zobrazeno jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení systémů zaměstnaneckého stravování – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

- 95 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 24: Vývoj efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování na fiskus v závislosti na výši snížené sazby DPH (zobrazeno jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení systémů zaměstnaneckého stravování – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

3. S rostoucí sazbou daně z příjmů právnických osob, resp. mezní mírou zdanění OSVČ roste přínos existence systémů zaměstnaneckého stravování

- 96 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Obrázek 25: Vývoj efektů existence systémů zaměstnaneckého stravování na fiskus v závislosti na výši zdanění příjmů podnikatelů a právnických osob (zobrazeno jako výsledky zrušení osvobození od daně z příjmů, tedy kompletního zrušení systémů zaměstnaneckého stravování – záporné hodnoty tudíž znamenají ztrátu ze zrušení systémů zaměstnaneckého stravování)

- 97 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

6

DALŠÍ (NEPŘÍMÉ) FISKÁLNÍ EFEKTY SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ

Výše jsme propočetli přímé fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování. Je však na místě podotknout, že zaměstnavatelé v námi vedeném dotazníku odpověděli ve většině případů, že podle jejich názoru stravování zaměstnanců v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a snižování nemocnosti zaměstnanců (struktura tabulky podle data příspěvku před koncem května, v červnu a poslední sloupec květnové i červnové odpovědi):

Otázka: „Stravování v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a ke snižování nemocnosti zaměstnanců.“ Podíly odpovědí 1-Spíše ano 2-Nevím 3-Spíše ne

070531 55,81% 26,51% 17,67%

070531-070608 51,45% 29,71% 18,84%

070608 54,11% 27,76% 18,13%

Tabulka 51: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 13.

Kvantifikace je poměrně obtížná, neboť nevíme rozsah, v jakém přispívá kultivované stravování zaměstnanců k produktivitě a snížení nemocnosti, ale někteří autoři na tuto skutečnost poukazují (celá plejáda citací viz Wanjek, 2005). Nejistota ohledně rozsahu pozitivního efektu, který by byl kvantifikovatelný (nikoliv pouze sociální klima a spokojenost zaměstnanců, jež jsou – mimo jiné - implicite zahrnuty v odpovědích respondentů v následující tabulce) vede k nižšímu podílu kladných odpovědí, než u odpovědí na otázku: „Jaký je Váš názor na systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny)?“. To je logické. Podíly odpovědí 1 - Jsou přínosem (z hlediska produktivity, spokojenosti, zdraví zaměstnanců). 2-Nejsou přínosem, jde o vynucenou záležitost. 3-Nemám na tuto věc jednoznačnější názor

070531

070531-070608

070608

86,05% 6,51% 7,44%

87,68% 8,70% 3,62%

86,69% 7,37% 5,95%

Tabulka 52: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 15.

V dotazníku zaměstnanců zazněly pozitivní názory na systémy zaměstnaneckého stravování ještě jednoznačněji. Další, potenciálně významné efekty (např. omezení spotřeby inferiorního zboží) jsou zmíněny výše v teoretické části této studie. Aniž bychom zpochybňovali výsledky numerických propočtů efektů zdanění příspěvků zaměstnavatelů v systémech zaměstnaneckého stravování, domníváme se, že je relevantní také fakt, že systémy zaměstnaneckého stravování velmi pravděpodobně přispívají ke zvyšování produktivity práce a snižování nemocnosti zaměstnanců (i když tento efekt neumíme dosti dobře kvantifikovat).

- 98 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

7

ZÁVĚRY A DISKUSE

Systémy zaměstnaneckého stravování jsou fenoménem, který ve své čisté podobě je v ekonomické literatuře velmi málo zpracován. Problematika existence zaměstnaneckých systémů stravování zahrnuje celou škálu vědních oborů – od mikroekonomie a teorie volby spotřebitele, přes makroekonomii a hospodářskou politiku, personalistiku (motivace zaměstnanců) až k dopadům užívání takového systému na zdravotní stav zaměstnanců. Cílem této studie ovšem byly především fiskální efekty systémů zaměstnaneckého stravování. Proto jsme se zabývali primárně ekonomickými efekty, a to v co největší šíři – i z hlediska mikroekonomie, neboť jinak bychom neměli podklad pro to, zda je takový systém efektivní z hlediska zaměstnanců (příjemců stravování). V rámci empirického zkoumání je však pro specifika této problematiky – zejm. pro strukturální vliv systémů zaměstnaneckého stravování – velmi obtížné oddělit makroekonomické a mikroekonomické hledisko. Na základě teoretického zkoumání a dílčích dat z ČR můžeme říci, že systémy zaměstnaneckého stravování (tak, jak jsou aplikovány v ČR) vysoce pravděpodobně fungují ve vztahu k maximalizaci užitku spotřebitele efektivně (nedochází k rohovému řešení optima spotřebitele). Systémy zaměstnaneckého stravování na mikroúrovni také pravděpodobně ovlivňují složení spotřebního koše ve prospěch hotových jídel oproti jídlům připravovaným zaměstnanci doma z potravin nakoupených v maloobchodě. Z hlediska makroekonomického je ovšem problematika podstatně širší a zahrnuje nejen fiskální politiku, ale i efekty systémů zaměstnaneckého stravování na produkt, nezaměstnanost, atd. V České republice fungují v zásadě dva odlišné systémy zaměstnaneckého stravování – tzv. stravenkový systém, který využívá celkem asi 30,2 % zaměstnanců, a systémy závodního stravování, jenž využívá asi 41,7 % zaměstnanců. Stravenkové systémy, stejně jako systémy závodního stravování mají tu výhodu, že je do nich kromě zaměstnanců a zaměstnavatele zapojen i třetí subjekt, což minimalizuje riziko daňových úniků. Stravenkový systém také umožňuje menším podnikům poskytovat svým zaměstnancům obdobné výhody jako jim mohou poskytovat velké podniky, za podmínek obdobné podpory ze strany státu. Z tohoto pohledu považujeme stravenkový systém za velmi přínosný pro udržení schopnosti malých a středních podniků poskytovat zaměstnanecké stravování pro zaměstnance a v této funkci jiným systémem prakticky nenahraditelný. Partikulární přístup k jednomu nebo druhému systému by vedl k prohloubení ekonomické nerovnosti a favorizaci ekonomicky silných podniků oproti malým a středním podnikům. Zdanění se mohou obtížněji vyhnout malé podniky, resp. podniky se systémem závodního stravování provozovaným externě nebo stravenkovým systémem závodního stravování. Lze s velkou spolehlivostí tvrdit, že systémy zaměstnaneckého stravování jsou existenčně závislé na daňové podpoře (osvobození příspěvků zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně, do určité částky). Na základě provedené analýzy můžeme říci, že 1. Přínos systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet v roce 2008 je pozitivní, přičemž negativním faktorem je snížení daňových příjmů v důsledku osvobození příspěvků zaměstnavatelů na stravování zaměstnanců a pozitivními faktory jsou zvýšený výběr DPH, daní z mezd a daní ze zisku u restaurací oproti obchodům potravinami, výběr shora uvedených daní u společností poskytujících zaměstnanecké stravování, ale také stimulace

- 99 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet HDP v podobě snížení daňového zatížení a snížení nezaměstnanosti v důsledku větší pracovní náročnosti tržeb v pohostinství oproti obchodu. Celkový přínos systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet se podle našeho odhadu pohybuje v rozmezí 1 231 mil. Kč (pozitivní) až 99 mil. Kč (negativní), přičemž nejpravděpodobnější je pozitivní přínos ve výši 584 mil. Kč. 2. Přínos stravenkových systémů pro státní rozpočet v roce 2008 je pozitivní, a to z důvodů uvedených shora u systémů zaměstnaneckého stravování. Celkový přínos systémů zaměstnaneckého stravování pro státní rozpočet se podle našeho odhadu pohybuje v rozmezí 657 mil. Kč (pozitivní) až 53 mil. Kč (negativní), přičemž nejpravděpodobnější je pozitivní přínos ve výši 312 mil. Kč. 3. Bude-li zrušeno osvobození příspěvků na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (a v návaznosti na to dalších odvodů ze mzdy), realizované v roce 2010, pak c. v případě zrušení osvobození příspěvků na stravování u zaměstnaneckých systémů jako celku dojde, za jinak stejných podmínek, k negativnímu dopadu na státní rozpočet ve výši 1 312 mil. Kč až 82 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější je negativní dopad ve výši 710 mil. Kč, d. v případě zrušení osvobození příspěvků na stravování pouze u stravenek dojde, za jinak stejných podmínek, k negativnímu dopadu na státní rozpočet ve výši 787 mil. Kč až 49 mil. Kč, přičemž nejpravděpodobnější je negativní dopad ve výši 426 mil. Kč, Dále jsme provedli citlivostní analýzu, která ukazuje, jaký je dopad existence systémů zaměstnaneckého stravování na státní rozpočet, při určitých parametrech fiskální politiky (sazby DPH a sazby daně z příjmů). Ve drtivé většině případů kombinací nastavení shora uvedených parametrů fiskální politiky jsou tyto dopady pozitivní (tedy existence systémů zaměstnaneckého stravování, potažmo stravenkových systémů má pozitivní dopad na státní rozpočet). Přidáme-li k fiskálním efektům další (obtížně kvantifikovatelné) efekty spočívající zejména v dopadu na zdraví zaměstnanců, jejich spokojenost a produktivitu práce (o jejichž existenci je přesvědčena většina podnikatelů), nelze podle našeho názoru dosti dobře zamítnout tezi, že systémy zaměstnaneckého stravování mají za stávajícího (resp. v roce 2010 očekávaného nastavení parametrů fiskální politiky) celkový pozitivní fiskální efekt.

- 100 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

ZPRACOVATEL STANOVISKA Toto stanovisko podal Institut oceňování majetku při Vysoké škole ekonomické v Praze, se sídlem J. Martího 2/407, Praha 6 - Veleslavín, PSČ: 162 00 jako znalecký ústav jmenovaný rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ČR zveřejněným v Ústředním věstníku, částka 4/1995 ze dne 1. 6. 1995 č.j. 110/95/OOD pro tento rozsah znaleckého oprávnění:

• oceňování věcí movitých • oceňování nemovitostí • oceňování podniku • oceňování cenných papírů • posuzování obchodů s cennými papíry

jméno a podpis vedoucího zpracovatele:

ředitel znaleckého ústavu:

Ing. Tomáš Buus

Prof. Ing. Miloš Mařík, CSc.

- 101 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

8

APPENDIX 1 – VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

V rámci výzkumu nebylo možno zjistit některé parametry modelů ze stávající literatury nebo historických dat. Bylo tedy nutno provést dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření bylo, vzhledem ke lhůtě pro zpracování této studie, provedeno formou internetového dotazníku. Ten sice nedává plnou kontrolu nad vzorkem respondentů, ale použitá technologie umožňuje zjistit, z jakých IP adres respondenti přistupovali do dotazníku a tedy i hodnotit diverzitu vzorku, případně identifikovat, zda ve vzorku nebyli nežádoucí respondenti (např. se zájmem ovlivnit výsledek dotazníku). Dotazník obsahoval dvě části – dotazník pro zaměstnance a dotazník pro zaměstnavatele. Dotazník byl realizován v období 29. 5 2007, 8:00 do 1. 6 2007, 13:00 hodin a později prodloužen až do 5. 6. 2007, 20:00, poslední data však byla exportována do databáze 8. 6. 2007. V rámci dotazníku jsme obdrželi celkem 353 responsí na straně zaměstnavatelů a 2 151 responsí na straně zaměstnanců. Dále jsme zjistili, že v některých případech se opakovaly po sobě jdoucí odpovědi se shodou odpovědí na většinu otázek. Můžeme předpokládat, že jde o zkoušení toho, jak dotazník funguje, důsledek určité disfunkce dotazníku či sítě (kdy jedna osoba zadala několikrát po sobě odeslání dotazníku, aniž by se jí vrátila odezva ze serveru) či zlý úmysl. Tyto odpovědi jsme vyřadili na základě algoritmu testujícího shodu po sobě jdoucích odpovědí (kriteriem pro vyřazení byla míra shody více než 0,7), přičemž byla brána do úvahy pravděpodobnost, že se dvě odpovědi ve dvou po sobě následujících (bezprostředně následujících nebo s odstupem do 5 responsí) vyplněných dotaznících budou shodovat (tak např. struktuře útraty byla přiřazena větší pravděpodobnost neshody – tj. vyšší váha – než názoru na užitečnost stravenkového systému). Takto bylo vyřazeno 176 responsí u zaměstnanců a 0 responsí u zaměstnavatelů.80 V některých případech byly odpovědi nesmyslné nebo bylo zjevně zřejmé, že respondent úmyslně sabotoval dotazník (nesmyslné a protichůdné odpovědi v dotazníku). Takovéto odpovědi jsme ze vzorku použitého pro další zkoumání vyřadili.

8.1 POČET ODPOVĚDÍ A DIVERSITA VZORKU RESPONDENTŮ V rámci sledování diversity vzorku respondentů byly zajištěny statistiky přístupů k internetovým stránkám, na nichž jsou umístěny dotazníky. Na základě sledování přístupů z různých IP adres bylo zjištěno, že v období do 31. května došlo k velkému množství přístupů z IP adres, které buďto přímo jsou evidovány na objednatele této studie anebo lze předpokládat (v důsledku nezobrazení finálního uživatele, ale pouze providera), že patří k serverům (DNS, router) hlavních stravenkových firem působících v ČR. Po upozornění objednatele na tuto skutečnost a na možnost znehodnocení výsledků celé studie výrazně ubylo těchto přístupů

80

I když porovnání většiny statistik před a po vyřazení „podezřelých“ responsí nedoznalo žádné zásadní změny, je podle našeho názoru nutné tuto kontrolu provést, s ohledem na skutečnost, že jde o internetový dotazník a nemáme možnost zjistit věrohodnost respondentů, příp. eliminovat nevěrohodné respondenty jinou cestou.

- 102 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet z výše jmenovaných domén. Tak můžeme rozdělit dotazník na část, v níž jsou data méně věrohodná, do 31. 5. 2007 a část, která je pro nás relevantní, a to od 1. 6. 2007 do 8. 6. 2007 včetně: Položka Počet unikátních IP adres Počet zobrazených stránek celkem Odhad přístupů ze serverů „stravenkářů“ Podíl přístupů ze serverů „stravenkářů“

do 31.5. 1 000 9 607 896 9,33%

od 1.6. 1 000 8 713 134 1,54%

po celou dobu 1 928 18 320 1 030 5,62%

Tabulka 53: Statistiky vzorku respondentů

Domníváme se, že můžeme data z června 2006 použít, i kdyby byly výsledky záměrně ovlivněny (což nepředpokládáme, ale bohužel také nemůžeme vyloučit), zkreslení jednotlivých parametrů může činit maximálně 1,54 % z jejich odhadované hodnoty, což je zcela v rámci obvyklých intervalů spolehlivosti (ať již 5% nebo 10%). V některých případech, kdy nelze předpokládat schopnost respondentů odhadnout vliv změny v odpovědi na výsledek studie, provedeme porovnání části odpovědí v dotazníku z května 2007 a z černva 2007 a nebudou-li nalezeny statisticky významné rozdíly mezi první a druhou částí odpovědí a bude-li to nutné pro zúžení intervalů spolehlivosti, použijeme odhady za celek. V takovém případě na tuto skutečnost zvláště upozorníme.

- 103 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 8.2 STRUKTURA DOTAZNÍKŮ 8.2.1 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNAVATELE

- 104 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

- 105 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 8.2.2 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNANCE

- 106 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

8.3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKŮ Zkoumání výsledků dotazníků provádíme s cílem zjistit 1. odhady parametrů modelů 2. věrohodnost výsledků dotazníku 3. strukturu odpovědí z hlediska shody s obvyklou strukturou

8.3.1 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNANCE 8.3.1.1 Otázka č. 1 „Jaký je obor podnikání Vašeho zaměstnavatele?“ Response v jednotlivých obdobích květen/červen se liší významně pouze v některých případech, jinak je struktura vzorku vcelku podobná. Z hlediska věrohodnosti údajů z května 2007 je zarážející – při podílu přístupů ze serverů „stravenkářů“ – že není vyšší podíl respondentů z oboru ubytování a stravování. V rámci komunikace s některými uživateli dotazníku bylo zjištěno, že někteří uživatelé nesprávně chápou vymezení „Zpracovatelský průmysl“, který ovšem zahrnuje široké spektrum ekonomických aktivit. Tito uživatelé zpravidla subsumovali svého zaměstnavatele dos skupiny „15 – Jiné“, která však může obsahovat také ještě respondenty ze zemědělství. Podíl responsí ze zpracovatelského průmyslu bude tedy výrazně vyšší – pravděpodobně okolo 30 %. Z výsledků je také zřejmé, že v některých oborech se vouchery užívají více (viz vyhodnocení dalších otázek), což je také zcela v souladu se statistikou provedenou ČSÚ (největší užití voucherů ve školství, veřejné správě a finančních službách).

- 107 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

OKEČ 1 - Rybolov a chov ryb 2 - Těžba nerostných surovin 3 - Zpracovatelský průmysl 4 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 5 - Stavebnictví 6 - Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 7 - Ubytování a stravování 8 - Doprava, skladování a spoje 9 - Finanční zprostředkování 11 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 12 - Vzdělávání 13 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 14 - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 15 - Jiné #N/A Celkový součet

Rozdělení Dotazník 070531 – zaměstnanců podle 070608 ČSÚ 3,52% 0,1% 0,29% 1,2% 3,81% 28,2% 2,10% 1,6% 10,48% 9,0%

Dotazník 07053181 2,26% 0,18% 1,99% 2,62% 14,03% 10,59% 3,08% 2,17% 3,80% 10,59% 2,26% 1,90% 8,96% 33,30% 2,26% 100,00%

13,14% 0,67% 5,24% 3,81% 4,67% 3,71% 2,95% 6,76% 36,38% 2,48% 100,00%

12,6% 3,8% 7,5% 1,9% 6,8% 6,8% 5,9% 7,0% 3,7% 82

Tabulka 54: Statistika příslušnosti respondentů – zaměstnanců do sekcí OKEČ; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty

8.3.1.2 Otázka č. 2 „Jaké je Vaše pracovní zařazení?“ Většina respondentů uvádí, že jsou zaměstnání coby administrativní pracovníci, další významnou část respondentů tvoří střední management. Toto může být způsobeno dvěma faktory: 1. Ze systémů zaměstnaneckého stravování (opět zde odkazujeme na výsledky dalších otázek) benefitují především THP83 pracovníci 2. Možnost odpovědět na dotazník měli především THP pracovníci (tento vliv nesmíme podcenit, neboť dotazník byl internetový a je nepravděpodobné, že by respondenti odpovídali ve svém volném čase – připojení k internetu mají v práci zpravidla THP pracovníci). Pracovní zařazení 1 - Dělnické profese 2 - Administrativa 3 - Střední management 4 - Jiné N/A Celkový součet

070531 6,52% 55,02% 23,26% 13,48% 1,72% 100,00%

070531 – 070608 3,14% 53,43% 26,95% 14,38% 2,10% 100,00%

Tabulka 55: Statistika pracovního zařazení respondentů – zaměstnanců

81

Formát je uváděn YYMMDD, tj. v prvním sloupci údaje do 31.5.2007, ve druhém od 1.6.2007 do 8.6.2007 Zemědělství, myslivost a lesnictví a činnost domácností 83 Technicko-hospodářští pracovníci, tj. nedělnické profese. 82

- 108 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 8.3.1.3 Otázka č. 3 „V jakém kraji Vaše organizace sídlí?“ Většina respondentů je z organizací sídlících ve 3 krajích – Hl. m. Praze, Středočeském kraji a Jihočeském kraji. S ohledem na statistiku používání systémů zaměstnaneckého stravování (níže) tak lze říci, že nejvíce jsou tyto systémy využívány právě v těchto krajích. Shodu rozdělení vzorku respondentů a vzorku podle statistiky ČSÚ o evidenčním počtu zaměstnanců v jednotlivých krajích jsme netestovali, nicméně statisticky významná diference je zřejmá. NUTS-II #N/A CZ010 - Hl. m. Praha CZ020 - Středočeský kraj CZ031 - Jihočeský kraj CZ032 - Plzeňský kraj CZ041 - Karlovarský kraj CZ042 - Ústecký kraj CZ051 - Liberecký kraj CZ052 - Královéhradecký kraj CZ053 - Pardubický kraj CZ061 - Vysočina CZ062 - Jihomoravský kraj CZ071 - Olomoucký kraj CZ072 - Zlínský kraj CZ080 - Moravskoslezský kraj Celkový součet

070531 2,5% 41,99% 7,60% 13,94% 0,72% 0,81% 0,90% 0,72% 2,08% 2,53% 5,79% 13,94% 4,89% 1,54% 100,00%

070531 – 070608 2,8% 32,29% 7,62% 11,14% 4,19% 0,86% 3,24% 3,81% 5,24% 2,19%

Statistika ČSÚ

6,38% 5,05% 9,90% 5,33% 100,00%

12,9% 11,8% 6,3% 5,6% 3,0% 7,4% 4,0% 5,4% 4,9% 5,0% 10,8% 6,1% 5,7% 11,2% 100,00%

Tabulka 56: Statistika sídla zaměstnavatele respondentů – zaměstnanců podle kraje; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočet

8.3.1.4 Otázka č. 4 „V jakých mezích se pohybuje Vaše měsíční mzda?“ U většiny respondentů se pohybuje hrubá měsíční mzda mezi 10 tis. Kč a 20 tis. Kč. Četnost v tomto pásmu je poněkud vyšší, než je tomu u vyčerpávajícího vzorku ČSÚ za celou ekonomiku a u pásma od 20 tis. Kč do 30 tis. Kč naopak poněkud nižší. Jinak je struktura vzorků dosti podobná se statistikami ČSÚ. Měsíční mzda respondenta

070531 5,82% 53,37% 26,33% 8,67% 3,47% 2,35% 100,00%

1 - do 10 tis. Kč 2 - 10 tis. Kč až 20 tis. Kč 3 - 20 tis. Kč až 30 tis. Kč 4 - 30 tis. Kč až 40 tis. Kč 5 - více než 40 tis. Kč N/A Celkový součet

070531 – 070608 5,20% 55,31% 26,43% 6,12% 5,10% 1,84% 100,00%

Tabulka 57: Statistika měsíční mzdy respondentů – zaměstnanců; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty

- 109 -

ČSÚ 4.Q.06 5,62% 49,61% 31,71% 8,87% 6,90%

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 8.3.1.5 Otázka č. 5 „Co pro Vás představuje systém zaměstnaneckého stravování (závodní jídelna, stravenky)?“ Z následující tabulky jasně vyplývá, že většina respondentů považuje systémy zaměstnaneckého stravování za standardní benefit. Výsledky se ku podivu neliší mezi souborem responsí z května a souborem responsí z června 2007. Rozdělení responsí standardní benefit/zaměstnanecká výhoda je přibližně 3:2. Lze předpokládat, že většina zaměstnanců bude požadovat od zaměstnavatele kompenzaci v podobě zvýšení mzdy, pokud by u jejich zaměstnavatele byl systém zaměstnaneckého stravování zrušen (k tomu podrobněji dále u otázek č. 8. a 10.). Pohled na zaměstnanecké stravování 1 - Standardní benefit 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 3 - Jiná výhoda Celkový součet

070531 62,96% 34,90% 2,14% 100,00%

070531 – 070608 60,61% 36,63% 2,76% 100,00%

Tabulka 58: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování

8.3.1.6 Otázka č. 6 „Jaký systém zaměstnaneckého stravování používá Vaše organizace?“ Většina respondentů uvádí, že jejich zaměstnavatel používá coby systém zaměstnaneckého stravování stravenkový systém. To má dva důvody – v případě responsí z černvna byli kontaktování prostřednictvím APSS klienti stravenkových firem (Sodexho, Accor, Le Chéque Dejéuner, Exit Group), zde je tedy logicky vysoká response od těchto subjektů. V květnu však byla publicita zajištěna zejména umístěním vyrozumění a upozornění na stránky Svazu průmyslu ČR, vzorky v jednotlivých obdobích by se tedy od sebe měly lišit výrazněji, než jak ukazuje následující tabulka. Pohled na zaměstnanecké stravování 1 – Stravenky 2 - Závodní stravování 3 - Nemáme systém zaměstnaneckého stravování 4 - Jiný Celkový součet

070531 95,82% 3,27% 0,51% 0,41% 100,00%

070531 – 070608 95,20% 4,08% 0,51% 0,20% 100,00%

Tabulka 59: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování

- 110 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Nezbývá než připustit možnost, že struktura vzorku je ovlivněna také zájmem odpovídat na dotazník – ten pravděpdobně budou mít vyšší podniky, které v současnosti užívají stravenkové systémy a které tedy mohou v rámci současné „daňové reformy“ v důsledku zrušení podpory stravenek tratit. Na druhou stranu by byl příliš silný předpoklad, že tato skutečnost může negativně ovlivnit vypovídací schopnost studie ve vztahu k fiskálním efektům systémů zaměstnaneckého stravování – vztahy mezi odpověďmi v dotazníku a případnými závěry studie jsou netriviální (např. daňová incidence na trhu práce vs. křivka nabídky a poptávky po prácim, úroveň kompenzace při zrušení používání voucherů a celkový daňový výnos, atd.).

8.3.1.7 Otázka č. 7 „Ze stravenek, které obdržíte, utratíte přibližně 7.1. x % v restauracích, 7.2. x % v obchodech za jídlo, 7.3. x % nevyužijete.“ Závěry vyhodnocení responsí u této otázky jsou důležité z hlediska zjištění průměrné struktury útraty voucherů. Bylo by sice možno získat data od objednatele studie, nicméně tato data mohou být nepřesná, mimo jiné z toho důvodu, že někteří restauratéři nakupují za vouchery potraviny pro svou restauraci (ačkoliv se tuto praxi již podařilo značně omezit), čímž jsou by byly zkresleny výsledky ve prospěch útraty voucherů v obchodech potravinami. Výsledky této otázky rekapituluje následující tabulka: Statistika Průměr (vážený) Směrodatná odchylka Počet užitých pozorování Interval 5% jednostr. Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

Restaurace 68,46% 31,0% 892 0,02033 70,50% 66,43%

070531 Obchody 31,31% 30,9% 892 0,02027 33,33% 29,28%

Nevyužito 0,23% 2,1% 892 0,001405 0,37% 0,09%

Restaurace 68,67% 31,0% 879 0,0205 70,72% 66,62%

070531-070608 Obchody Nevyužito 31,31% 0,02% 30,9% 2,1% 879 879 0,02046 0,001382 33,36% 0,16% 29,26% -0,12%

Tabulka 60: Statistika použití voucherů

Vážený průměr byl vypočten za použití vah na úrovni celkové útraty voucherů měsíčně (viz otázka č. 8. I když je podíl neutracených voucherů je zcela zanedbatelný, v důsledku formulace otázky č. 8 jsme provedli přepočet, beroucí do úvahy, že některé vouchery nebývají utraceny tak, abychom obdrželi pro další výpočty hodnotu stravenek, které zaměstnanec průměrně měsíčně obdrží, nikoliv hodnotu utracených stravenek (u otázky č. 8). Průměrné hodnoty za response z května i z června jsou prakticky shodné (až na množství nevyužitých voucherů, které je však vyšší u responsí v květnu).

8.3.1.8 Otázka č. 8 „Příspěvek zaměstnavatele

- 111 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 8.1. Měsíčně utratíte přibližně x Kč za stravování v rámci systému zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelna), 8.2. z toho zaměstnavatel přispívá x Kč.“ Odpovědi na tyto otázky jsou zpravidla pomocnými údaji pro výpočet vážených průměrů (ať již jde o statistiku použití voucherů či statistiku způsobu stravování v případě zrušení stravenkového systému zaměstnavatelem. V obou částech databáze odpovědí – odpovědích z května i odpovědích z června lze najít přibližně stejný podíl příspěvku zaměstnavatele (57,5 % až 57,0 %), přičemž t-testy ukazují na shodu úrovně podílů příspěvku zaměstnavatele, avšak v souboru červnových responsí je zřetelně nižší hodnota stravenek, které v průměru zaměstnanec obdrží (významný rozdíl na 1% hladině významnosti) i příspěvku zaměstnavatele (významný rozdíl na 5% hladině významnosti).

Statistika Vážený průměr Počet pozorování Směrodatná odchylka 5% interval Mez 10% intervalu horní Mez 10% intervalu dolní

Stravenky celkem 1 358,44 994 631,16 39,24 1 397,67 1 319,20

070531 %příspěvku Stravenky Příspěvek celkem zaměstnavatel zaměstnavatele 780,76 57,5% 1 308,09 994 974 334,33 553,20 20,78 34,74 801,54 57,3% 1 342,83 759,97 57,6% 1 273,35

070531-070608 Příspěvek %příspěvku zaměstnavatel zaměstnavatele 745,14 57,0% 974 301,29 18,92 764,06 56,9% 726,21 57,0%

Tabulka 61: Statistika měsíční sumární hodnoty voucherů a příspěvků zaměstnavatele

Z odpovědí se zdá, že zaměstnavatelé zpravidla využívají plně možnosti daňově uplatnitelné úrovně příspěvku na stravenky, zpravidla však nedávají výrazně vyšší ani výrazně nižší příspěvek na stravování. Výsledky tohoto dotazu indikují ještě jednu důležitou skutečnost: Jsou-li závěry o průměrném příspěvku zaměstnavatele reprezentativní z hlediska vzorku podniků, které užívají systémy zaměstnaneckého stravování,84 pak výhod systémů zaměstnaneckého stravování v ČR požívá přibližně každý třetí zaměstnanec.

8.3.1.9 Otázka č. 9 „Považujete systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny) za přínosné pro zaměstnance?“ Pohled na zaměstnanecké stravování 1 – Je přínosem pro zaměstnance 2 – Není přínosem pro zaměstnance

070531 99,18% 0,82%

070531 – 070608 98,57% 1,43%

Tabulka 62: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování

Výsledky tohoto dotazu jsou zcela jednoznačné. Mírně nepříznivější pro systémy zaměstnaneckého stravování jsou výsledky červnového vzorku responsí. Musíme nicméně vzít do úvahy, že většina 84

Dlužno ovšem poznamenat, s ohledem na strukturu respondentů z hlediska pracovní náplně, že zřejmě nepůjde o reprezentativní vzorek a lze se tedy spíše spolehnout na statistiky z dotazníku zaměstnavatelů.

- 112 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet respondentů užívá systémy zaměstnaneckého stravování a takto může být závěr poněkud zkreslen složením vzorku.

8.3.1.10 Otázka č. 10 „Pokud by byl systém zaměstnaneckého stravování (kantýna, stravenky) ve Vaší organizaci zrušen a zaměstnavatel nepřispíval na Vaše stravování, vyrovnalo by Vám to podle Vašeho názoru zvýšení hrubé mzdy o x Kč měsíčně.“ Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování Průměr Směrodatná odchylka Počet údajů v souboru Interval 5% jednostr. Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu Medián

070531 1370 887 818 61 1430 1309 1200

070531 – 070608 1361 638 856 43 1404 1318 1200

Tabulka 63: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování

Výsledky této otázky bohužel dávají možnost dvojího vysvětlení a ani v jednom případě nedávají valného smyslu: 1. Respondenti chápali tuto otázku ve vztahu k celkové hodnotě stravenek (ta však je irelevantní, neboť reflektuje kromě příspěvku zaměstnavatele též část, kterou si zaměstnanec platí sám). V takovém případě by však byly výsledky příliš nízké, neboť by zpravidla ani nekryly výši daňové úlevy, resp. znamenaly by, že respondenti hodnotí o více než 30 % výše hotovost oproti voucherům. Vzhledem k průměrné hodnotě jídla, ať již konzumovaného v restauraci nebo nakoupeného a konzumovaného doma, se domníváme, že vouchery neomezují tolik volbu spotřebitele, aby to zdůvodnilo tak negativní hodnocení. 2. Respondenti chápali tuto otázku ve vztahu k příspěvku zaměstnavatele. Pak ovšem je refundace příliš vysoká (téměř dvojnásobek hodnoty příspěvků na stravování) a není vysvětlitelná rozdílem ve zdanění příspěvků na stravování a hrubé mzdy zaměstnanců. Museli jsme tedy prozkoumat celý vzorek odpovědí. V některých případech byly odpovědi nesmyslné (vnitřně rozporné) anebo se zřejmě respondent zmýlil o řád. Tyto odpovědi jsme vyřadili ze vzorku (nesmyslné odpovědi) nebo upravili v řádu (příp. bylo-li zřejmé, že zadal hodnoty stravenek, které dostává na den, namísto na měsíc, vynásobili jsme tyto údaje průměrným počtem pracovních dní, tj. 21). Další korekce byly provedeny, pokud bylo zřejmé, že respondent vztáhnul hodnotu kompenzace k celkové hodnotě stravenek, nikoliv příspěvku zaměstnavatele na stravování. Po těchto korekcích již jsou výsledky smysluplné, jak ukazuje následující tabulka:

- 113 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Požadovaná refundace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování v poměru k hodnotě příspěvku zaměstnavatele Průměr Směrodatná odchylka Počet údajů v souboru Interval 5% jednostr. Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 1,176 935 0,551 0,035 1,211 1,141

070531 – 070608 1,195 909 0,530 0,034 1,229 1,160

Tabulka 64: Statistika požadované kompenzace v případě zrušení systému zaměstnaneckého stravování po korekci dat

8.3.1.11 Otázka č. 11 „Pokud byste nedostával(a) příspěvky na stravování, tj. na stravenky nebo stravování v závodní jídelně, obědval(a) byste spíše přímo na pracovišti (bral(a) si s sebou svačinu)?“ Účelem této otázky je kvantifikovat, zda respondent při zrušení nebo omezení systému závodního stravování se bude spíše stravovat v restauracích nebo jídelnách (přičemž přidaná hodnota v těchto typech zařízení je zdaněna 19 % DPH) či zda si bude zajišťovat stravování sám (obvykle 5 % DPH na potraviny). Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti (v rámci výběrového souboru, jak popsán výše). Hodnota 0 značí, že se respondent bude spíše stravovat na pracovišti, hodnota 1 značí, že se respondent bude spíše stravovat ve stravovacích zařízeních. Průměrná hodnota reprezentuje vážený průměr, kde vahami jsou útraty stravenek za jídlo v restauracích. Tak může být průměr použit jako očekávané snížení tržeb restaurací (nahrazené tržbami obchodů) v relaci k objemu stravenek. Stravovací návyky v případě zrušení příspěvků na stravování Průměr Směrodatná odchylka Počet údajů v souboru Interval 5% jednostr. Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 33,2% 44,7% 735 3,2% 36,4% 30,0%

070531 – 070608 32,5% 44,5% 740 3,2% 35,7% 29,3%

Tabulka 65: Nahrazení hlavního jídla v pracovní době při zrušení či omezení zaměstnaneckého stravování

Výsledky tedy ukazují, že cca 67 % zaměstnanců by se stravovalo spíše na pracovišti z vlastního nakoupeného jídla anebo ještě přesněji, cca 67 % výdajů by bylo realokováno do nákupu jídla, které lze konzumovat na pracovišti (část z toho ovšem může být fastfood, který má také charakter restaurantu a DPH je v tom případě také 19 %). V případě této otázky jsou závěry prakticky stejné pro obě části výběrového souboru. S ohledem na velikost vzorku můžeme říci, že se od sebe neliší statisticky významně jeho jednotlivé části. Počet údajů je mimo jiné determinován úplností odpovědí u podílu útraty stravenek v restauracích a u celkové částky stravenek, které měsíčně zaměstnanec obdrží. Prosté průměry byly výrazně nižší, než vážené průměry (cca 27 % a 26 %), což je logické – v případě vyššího příjmu a vyšší útraty za jídlo lze také očekávat, že respondent spíše nebude ochoten měnit své stravovací návyky, protože nedostává stravenky.

- 114 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 8.3.1.12 Otázka č. 12 „Změna úrovně mezd Nevíte-li, co vyplnit nebo nechcete-li tuto položku vyplnit, zadejte prosím do obou polí číslo 999.

12.1. Pokud by Vám zaměstnavatel zvýšil mzdu o 10 % více, než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy, motivovalo by Vás to k prodloužení týdenní pracovní doby o x hodin. 12.2. Pokud by Vám zaměstnavatel změnil úroveň mzdy tak, že poroste o 10 % pomaleji, než je obvyklý roční nárůst Vaší mzdy (tedy nejspíše klesne), demotivovalo by Vás to tak, že byste zkrátil(a) dobu strávenou týdně v práci o x hodin.“ Statistikou odpovědí respondentů na tuto otázku se zabýváme zvláště v části týkající se elasticity nabídky práce a poptávky po práci.

8.3.2 DOTAZNÍK PRO ZAMĚSTNAVATELE 8.3.2.1 Otázka č. 1 „Jaký je obor Vašeho podnikání (sekce OKEČ)?“ Response v jednotlivých obdobích květen/červen se liší významně pouze v některých případech, jinak je struktura vzorku vcelku podobná. V rámci komunikace s některými uživateli dotazníku bylo zjištěno, že někteří uživatelé nesprávně chápou vymezení „Zpracovatelský průmysl“, který ovšem zahrnuje široké spektrum ekonomických aktivit. Tito uživatelé zpravidla subsumovali svého zaměstnavatele dos skupiny „15 – Jiné“, která však může obsahovat také ještě respondenty ze zemědělství. Podíl responsí ze zpracovatelského průmyslu bude tedy výrazně vyšší – pravděpodobně okolo 30 %. Z výsledků je také zřejmé, že v některých oborech se vouchery užívají více (viz vyhodnocení dalších otázek), což je také zcela v souladu se statistikou provedenou ČSÚ (největší užití voucherů ve školství, veřejné správě a finančních službách).

- 115 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet OKEČ 0 – Nevyplněno 1 - Rybolov a chov ryb 2 - Těžba nerostných surovin 3 - Zpracovatelský průmysl 4 - Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 5 - Stavebnictví 6 - Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 7 - Ubytování a stravování 8 - Doprava, skladování a spoje 9 - Finanční zprostředkování 11 - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 12 - Vzdělávání 13 - Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 14 - Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 15 - Jiné Celkový součet

Dotazník 07053185 0,72% 1,45% 5,80% 20,29% 15,22%

Dotazník 070531 – 070608 3,62% 0,72% 0,72% 3,62% 2,17% 13,04%

0,72% 1,45% 2,90% 4,35% 2,17% 2,17% 2,17% 6,52% 34,06% 100,00%

11,59% 5,07% 4,35% 7,25% 1,45% 2,17% 4,35% 4,35% 35,51% 100,00%

Tabulka 66: Statistika příslušnosti respondentů – zaměstnanců do sekcí OKEČ; zdroj dat: ČSÚ, vl. výpočty

8.3.2.2 Otázka č. 2, 5, 7. „Jaká je forma vlastnictví Vaší organizace (společnosti, státního podniku…)?“ „Jaká byla přibližná celková úroveň osobních nákladů ve Vaší organizaci v loňském roce (doplňte prosím číslo v tis. Kč)?“ „Jaká (přibližná) částka z osobních nákladů připadala na příspěvky zaměstnancům na stravné (doplňte prosím číslo v tis. Kč)?“ Tyto otázky nejsou nezajímavé z hlediska fiskálního efektu systémů zaměstnaneckého stravování. V případě státních podniků nebo rozpočtových či příspěvkových organizací lze očekávat, že zvýšení nákladů na zaměstnance či snížení daňové uznatelnosti nákladů se projeví zvýšením výdajů státního rozpočtu. Tu část daňové incidence, která dopadá na zaměstnavatele (ať již v podobě zvýšených nákladů na zaměstnance nebo v podobě snížené efektivity, nebude-li kompenzovat snížení mezd) lze v případě státních podniků, rozpočtových a příspěvkových organizací z větší části, ne-li celou, odečíst od výnosu ze snížení daňového zvýhodnění. Otázkou je pouze, zda je výhodnější coby báze objem mezd nebo objem příspěvků na stravování. S ohledem, na skutečnost, že daňová incidence se váže na objem příspěvků na vouchery, považujeme za relevantní bázi tuto (bude výhodnější a přesnější vztáhnout změnu zdanění k objemu příspěvků na zaměstnanecké stravování). Některé odpovědi u otázek č. 5 a 7 jsme museli upravit nebo vypustit s ohledem na předpokládané nepochopení otázky (pokud např. u celkových ročních příspěvků na stravování v organizaci po vydělení počtem zaměstnanců a počtem měsíců v roce vyšlo číslo (např.) 535, bylo možno předpokládat, že se respondent zmýlil v řádu a namísto v tisících Kč uvedl tyto výdaje v Kč a správný údaj by tedy měl být 0,535 tis. Kč/zaměstnance/měsíc (veškeré úpravy u nákladů na systém zam. stravování byly tohoto typu). 85

Formát je uváděn YYMMDD, tj. v prvním sloupci údaje do 31.5.2007, ve druhém od 1.6.2007 do 8.6.2007

- 116 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 070531 voucher_cost pers_cost 0 – Nezadáno 6,52% 7,36% 1 – Soukromé vlastnictví zahraniční 19,01% 21,66% 2 – Soukromé vlastnictví české 61,42% 64,54% 3 – Jiné než soukromé vlastnictví 13,05% 6,45% Celkem 100,00% 100,00% Statistika

070531-070608 voucher_cost pers_cost 0,23% 0,11% 18,63% 23,23% 75,66% 71,34% 5,48% 5,32% 100,00% 100,00%

070608 voucher_cost pers_cost 3,62% 3,28% 18,84% 22,54% 67,97% 68,37% 9,56% 5,81% 100,00% 100,00%

Tabulka 67: Statistika vlastnictví respondentů - zaměstnavatelů

V případě responsí do konce května 2007 bylo, jak již výše zmíněno, využito k zajištění publicity zejména zveřejnění informace o anketě prostřednictvím Svazu průmyslu ČR a Hospodářské komory ČR. Ve druhém kole (prodloužená anketa) ovšem již byla publicita zajištěna prostřednictvím informace o dotazníku rozeslané e-mailem klientům nejvýznamnějších členů APSS. Tomu také odpovídá struktura respondentů. Vztáhneme-li veškeré propočty k objemu trhu stravenek v ČR (jak výše argumentováno, je tato konstrukce výhodná), pak je pro nás výhodnější (a matematicky správné) vycházet z dat ze souboru z června 2007.86 Podíl typu organizací v jiném než soukromém vlastnictví na výdajích na stravování zaměstnanců lze odhadnout, s ohledem na argumentaci v poznámce mezi průměrem za celý vzorek a průměrem ze vzorku dat za červen.87 Celkové posouzení z hlediska vlastnictví však bude zajímavé ještě při zahrnutí údajů o očekávaném snížení výdajů na zaměstnanecké stravování v případě zrušení daňové uznatelnosti, resp. daňového osvobození. Průměrný příspěvek na stravování na zaměstnance a pracovní měsíc (bereme do úvahy dovolenou, kdy není nárok na příspěvek na stravování) ve vzorku respondentů činil 384 Kč, což indikuje, že ne všichni zaměstnanci mají tak vysoké příspěvky na stravování, jak se ukazuje v dotazníku zaměstnanců (723 až 747 Kč). Na základě tohoto údaje a údaje ČSÚ o průměrném příspěvku na stravování na zaměstnance ve výši 242 Kč můžeme odhadnout, že systémů zaměstnaneckého stravování užívá v ČR přibližně 5 podniků z každých 8.

8.3.2.3 Otázka č. 4 „Jaký je přibližný počet Vašich zaměstnanců v České republice?“

86

Nejvyšší sociální požitky, zahrnující podle metodiky ČSÚ výrobky firmy se slevou, příspěvky na bydlení, služební vozy k soukromým účelům, příspěvky na stravování ,příspěvky ve formě spoření či prodeje akcií a výdaje ze sociálního fondu, měly podle publikací ČSÚ za rok 2005 podniky ve státním vlastnictví (cit.): „Sociální požitky dosáhly nejvyšší částky u ekonomických subjektů ve vlastnictví státu, včetně resortů MO a MV (926 Kč). Z toho tyto subjekty dávaly svým zaměstnancům nejvyšší příspěvky na bydlení (435 Kč) a měly také nejvyšší výdaje ze sociálního fondu (183 Kč na jednoho zaměstnance za měsíc).“ Dopočtem lze odhadnout u tohoto typu subjektů průměrné měsíční příspěvky na stravování ve výši 290 Kč (926 Kč minus 435 Kč minus 183 Kč minus – odhadem – 20 Kč ostatních benefitů – podniky ve státním vlastnictví zpravidla nedávají zaměstnancům k dispozici služební vozy, mobilní telefony ani odměny v podobě vlastních akcií) na zaměstnance. To je ve srovnání s celostátním průměrem 242 Kč (podle statistik ČSÚ) téměř o 20 % více. Stravenkové firmy také uvádějí státní organizace, příspěvkové a rozpočtové organizace jako jednoho z největších zákazníků. 87 Do takto vymezeného intervalu by také spadal údaj podle statistik ČSÚ, uvedený výše.

- 117 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Většina participujících organizací je do 100 zaměstnanců, jen několik málo participujících organizací mělo více než 500 zaměstnanců, pouze 2 organizace přes 1 000 zaměstnanců (což může být dáno mimo jiné tím, že velké podniky mají svoje závodní jídelny). To ukazuje i následující histogram relativních četností.

Histogram for resp_employees

percentage

100 80 60 40 20 0 0

400

800

1200 1600 2000 2400

resp_employees Obrázek 26: Histogram relativních četností počtu zaměstnanců respondentů

8.3.2.4 Otázka č. 6 „Jaký systém zaměstnaneckého stravování používáte?“ Tato otázka je důležitá nejen z hlediska deskriptivní statistiky souboru, ale též z hlediska efektu případných změn v daňovém zvýhodnění systémů zaměstnaneckého stravování. Podniky se závodní jídelnou mohou částečně uniknout změně v úrovni zdanění tím, že některé náklady, které jsou obtížně přiřaditelné (např. správní režie), jež jsou součástí nákladů systému zaměstnaneckého stravování, přiřadí interně jiným výkonům a tím také dosáhnou jiného ocenění těchto výkonů z hlediska daňového. Nepřímé náklady (přesněji náklady období) mohou činit (odhadem) okolo 10 % nákladů výkonu. Předpokládáme-li, že se postupně podaří přesunout alespoň polovinu těchto nákladů na jiné výkony, pak při průměrném příspěvku zaměstnavatele ve výši 57,2 % bude mít v případě podniků s vlastním závodním stravováním primární účinek pouze 90 % (zatím odhlížíme od daňové incidence a dalších efektů). Tento efekt by měl fungovat i v opačném směru (tedy při zvýšení daňového zvýhodnění). Bohužel do dotazníku jsme nezařadili otázku, zda jde v případě závodních jídelen jde o jídelny provozované třetími subjekty nebo zda jde o jídelny ve vlastní režii. Vysoce pravděpodobně půjde spíše o jídelny provozované třetími subjekty, výše uvedené zmírnění efektu změny v daňovém zatížení zaměstnaneckého stravování tedy bude mít daleko menší (zanedbatelný) efekt než u závodních jídelen vlastních.

- 118 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

Statistika 1 – Stravenky 2 – Závodní stravování 3 – Nemáme systém zaměstnaneckého stravování 4 – Jiný Celkem

070531 voucher_cost pers_cost 90,35% 96,73% 5,26% 3,27%

070531-070608 voucher_cost pers_cost 83,12% 55,07% 7,79% 36,11%

070608 voucher_cost pers_cost 87,43% 77,55% 6,28% 18,39%

2,63%

0,00%

3,90%

0,41%

3,14%

0,19%

1,75%

0,00%

5,19%

8,41%

3,14%

3,87%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Tabulka 68: Statistika systémů zaměstnaneckého stravování mezi respondenty

8.3.2.5 Otázka č. 8 „Co představuje ve Vaší organizaci systém zaměstnaneckého stravování?“ Tato statistika je zajímavá z hlediska vnímání systémů zaměstnaneckého stravování zaměstnanci a zaměstnavateli. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně většina zaměstnavatelů, kteří se zúčastnili dotazníku, postoupila informace o dotazníku zaměstnanců také svým zaměstnancům, lze snad čísla z následující tabulky a tabulky Tabulka 58 srovnávat.

Statistika 0 – Nezadáno 1 - Standardní benefit 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 3 - Zavedení zaměstnaneckého stravování bylo vynuceno odbory 4 - Provozujeme zaměstnanecké stravování z důvodů daňové výhodnosti 5 - Jiný důvod Celkem

070531 Přepočteno zaměstnanci 7,63% 44,26% 21,11% 0,00% 24,36% 2,64% 100,00%

070531-070608 Přepočteno zaměstnanci 1,39% 47,68% 28,24% 1,88% 14,32% 6,49% 100,00%

070608 Přepočteno zaměstnanci 4,05% 46,23% 25,20% 1,08% 18,60% 4,85% 100,00%

Tabulka 69: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování; údaje jsou přepočteny počtem zaměstnanců u daného respondenta

Zatímco většina zaměstnanců vidí systémy zaměstnaneckého stravování jako standardní benefit (cca 60 %), u zaměstnavatelů takto vidí systémy zaměstnaneckého stravování pouze 44 % až 47 %. Z hlediska fiskálního efektu systému zaměstnaneckého stravování však je důležitější přepočet celkovým objemem příspěvků na zaměstnanecké stravování u daného zaměstnavatele. Takto přepočtené údaje ukazuje následující tabulka

Statistika 0 – Nezadáno 1 - Standardní benefit 2 - Zaměstnanecká výhoda - dodatečná odměna 3 - Zavedení zaměstnaneckého stravování bylo vynuceno odbory 4 - Provozujeme zaměstnanecké stravování z důvodů daňové výhodnosti 5 - Jiný důvod

Celkem

070531 070531-070608 070608 Přepočteno Přepočteno Přepočteno příspěvky na str. příspěvky na str. příspěvky na str. 0,00% 0,21% 0,10% 45,03% 76,09% 59,33% 19,47% 8,28% 14,32% 0,00% 2,35% 1,08% 35,48% 0,02%

12,86% 0,21%

25,07% 0,11%

100,00%

100,00%

100,00%

Tabulka 70: Statistika názorů respondentů na systémy zaměstnaneckého stravování

- 119 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Z údajů v předchozí tabulce je zřejmé, že cca 13 % až 25 % objemu příspěvků na stravování je vynakládáno pouze z důvodů daňové výhodnosti – u těchto podniků lze očekávat při snížení daňové výhodnosti tohoto systému, že bude téměř nebo zcela odbourán (et vice versa).

8.3.2.6 Otázka č. 9, 10 „Bude-li zrušena daňová uznatelnost výdajů na zaměstnanecké stravování (z hlediska zaměstnavatele), pravděpodobně zrušíme (omezíme) systém zaměstnaneckého stravování. (prosíme, při odpovědi na tuto otázku zvažte rigiditu podmínek pracovních smluv s Vašimi zaměstnanci) 9.1. v horizontu 1 roku na x % původního rozsahu (0 – 100 %) 9.2. v horizontu 2 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %) 9.3. v horizontu 3 let na x % původního rozsahu (0 – 100 %)“ Odpovědi respondentů indikují, že v prvním roce od zrušení daňové uznatelnosti nákladů na příspěvky na stravování zaměstnanců lze očekávat pokles o 46 % až 72 % (podle toho, z jakého vzorku, zda z květnového či z červnového, je počítána statistika). Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr88 Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 43,7% 42,2% 215 5,6% 49,3% 38,0%

070531 2 35,2% 38,1% 215 5,1% 40,3% 30,1%

3 30,1% 36,5% 215 4,9% 35,0% 25,2%

070531-070608 1 2 61,1% 53,2% 42,0% 36,7% 138 138 7,0% 6,1% 68,1% 59,3% 54,1% 47,0%

3 36,3% 35,2% 138 5,9% 42,1% 30,4%

1 52,0% 42,2% 353 4,4% 56,4% 47,6%

070608 2 43,8% 37,6% 353 3,9% 47,7% 39,9%

3 33,1% 36,1% 353 3,8% 36,9% 29,4%

Tabulka 71: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování

Nezajímavá ovšem není ani otázka č. 10, kde respondenti odpovídali na obdobnou otázku, jako v případě otázky č. 9, ovšem s tím, že by došlo ke zrušení osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců od daně z příjmů fyzických osob (a vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění). Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 49,7% 42,9% 215 5,7% 55,4% 44,0%

070531 2 39,8% 40,5% 215 5,4% 45,2% 34,4%

3 35,1% 39,5% 215 5,3% 40,4% 29,8%

070531-070608 1 2 50,8% 39,7% 40,4% 34,4% 138 138 6,7% 5,7% 57,6% 45,4% 44,1% 33,9%

3 36,8% 33,1% 138 5,5% 42,4% 31,3%

1 50,6% 42,2% 353 4,4% 55,0% 46,2%

070608 2 40,1% 38,6% 353 4,0% 44,1% 36,0%

3 36,2% 37,5% 353 3,9% 40,1% 32,3%

Tabulka 72: Očekávaná úroveň užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance

88

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 120 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Očekávaná snížení (resp. přesněji nové úrovně) užívání systémů zaměstnaneckého stravování ve vztahu ke stavajícímu užívání jsou v případě zrušení daňové uznatelnosti i zrušení osvobození příjmu z příspěvků zaměstnavatele na stravování na straně zaměstnance velmi podobné, i když v některých momentech se liší. Údaje ukazují, že systém má určitou dynamiku, k největšímu poklesu užívání systémů zaměstnaneckého stravování zřejmě dojde v prvním roce, pokles v dalších letech již bue pozvolnější. Vzhledem k výše zmíněnému problému s účastí zaměstnanců „stravenkářů“ v dotazníku (zřejmě ovšem dotazníku zaměstnanců) by bylo možno očekávat opačný vztah mezi údaji z květnových responsí a z červnových responsí, než jsou uvedeny v tabulkách Tabulka 71 a Tabulka 72. Podle našeho názoru tedy bude možno užít údajů z květnových i červnových responsí – reprezentativní budou údaje za celé období dotazníku.89

8.3.2.7 Otázka č. 11 „V případě, že bude zrušeno daňové zvýhodnění (ať již na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance), budeme kompenzovat zrušení příspěvků zaměstnavatele zvýšením mezd (vyberte co spíše charakterizuje pravděpodobné řešení, k čemu bude výsledek nejblíže).“ Navazujícím krokem na otázku omezení systému zaměstnaneckého stravování je otázka kompenzace. Budou zaměstnavatelé kompenzovat snížení příjmů zaměstnancům v plném rozsahu, částečně nebo vůbec? Většina respondentů uvádí, že kompenzovat zaměstnancům snížení příjmu nebudou (ve všech vzorcích více než 65 %), někteří budou kompenzovat tak, že z hlediska zaměstnavatele výdaje zůstanou stejné, menší část dokonce chce dorovnat zaměstnancům snížení příjmu tak, aby dostávali stejný čistý příjem (což by znamenalo vynaložit 1,481 násobek90 výdajů na příspěvky na stravování). Statistika 1 – Nebudeme zrušení (omezení) stravenkového systému kompenzovat. 2 - Vynaložíme stejný objem prostředků na zvýšení mezd (tj. čistá mzda v důsledku osvobození příspěvků na stravování od daní poklesne). 3 - Vynaložíme tolik, aby zaměstnanci dostávali stejnou čistou mzdu. Celkem

070531

070531-070608

070608

65,58%

73,19%

68,56%

21,86%

19,57%

20,96%

12,56%

7,25%

10,48%

100,00%

100,00%

100,00%

Tabulka 73: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 11

Podíváme-li se však na to, jaký by byl skutečný efekt kompenzací na daňový základ, musíme vzít do úvahy dále objem příspěvků na stravování u jednotlivých respondentů a očekávanou redukci výdajů na stravování. Po zohlednění těchto údajů můžeme říci, že vysoce pravděpodobně nedojde k takovému poklesu zdanitelných příjmů zaměstnanců, jak se zdálo na první pohled z očekávaného snížení příspěvků na stravování, potažmo užívání systémů zaměstnaneckého stravování (srov. tab. 89

Poznamenejme také, že jde o číslo mezi průměrnými hodnotami z květnových a červnových responsí, tedy riskujeme jeho použitím nejméně, že se dopustíme velké chyby odhadu (spíše riskujeme s vyšší pravděpodobností malé chyby odhadu, než-li jednu velkou). 90 Mezní míra zdanění hrubé mzdy (zaměstnavatelé, stejně jako zaměstnanci, odpovídali na otázku týkající se mezd, přičemž je zvyklostí, že mluví-li se v ČR o mzdě, pak o hrubé mzdě) činila k datu zpracování dotazníku cca 12,5 % + 20 % (odhad mezního zdanění plynoucího z daně z příjmů fyzických osob), tj. z čisté mzdy (objemu stravenek) to činí 48,1 %.

- 121 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Tabulka 72). Velcí respondenti většinou spíše uváděli, že budou snížení příjmu zaměstnanců kompenzovat, což se odrazilo i v poměrně nízkém očekávaném snížení příjmu zaměstnanců (vyjádřeno procentem z příspěvků zaměstnavatele na stravování). Podívejme se nejdříve na celkový očekávaný rozsah snížení příjmu u zaměstnance v případě zrušení daňové uznatelnosti příspěvků na stravování na straně zaměstnavatele: Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr91 Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531 1 33,8% 50,9% 215 6,8% 40,6% 27,0%

070531-070608

2 38,5% 53,6% 215 7,2% 45,6% 31,3%

3 41,3% 54,4% 215 7,3% 48,6% 34,1%

1 24,6% 49,4% 138 8,2% 32,9% 16,4%

2 31,0% 51,2% 138 8,5% 39,6% 22,5%

070608 3 34,5% 52,6% 138 8,8% 43,3% 25,7%

1 29,2% 50,9% 215 6,8% 36,0% 22,4%

2 34,7% 53,6% 215 7,2% 41,9% 27,5%

3 37,8% 54,4% 215 7,3% 45,1% 30,5%

Tabulka 74: Očekávané snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení daňové uznatelnosti příspěvku na stravování, se zohledněním kompenzace

V případě zrušení osvobození od daně z příjmů a zrušení vynětí ze základu pro výpočet pojistného sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelé paradoxně očekávají nižší snížení užívání stravenek, než v případě zrušení daňové uznatelnosti těchto výdajů na straně zaměstnavatelů, i když zvýšení daňového zatížení práce by v tomto případě bylo vyšší. Domníváme se, že to může být způsobeno neschopností zaměstnavatelů odhadnout přesně reakci zaměstnanců – zda budou požadovat i při nezvýhodněném daňovém režimu pro příspěvky na stravování tyto příspěvky ve stejné míře či nikoliv. Rok od zrušení uznatelnosti (1 = rok zrušení daňové uznatelnosti) Vážený průměr Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

1 30,7% 49,3% 215 6,6% 37,3% 24,1%

070531 2 34,2% 52,8% 215 7,1% 41,3% 27,1%

3 37,4% 53,9% 215 7,2% 44,6% 30,2%

070531-070608 1 2 24,0% 33,4% 49,3% 50,9% 138 138 8,2% 8,5% 32,2% 41,9% 15,8% 24,9%

3 35,8% 51,8% 138 8,6% 44,4% 27,1%

1 27,3% 49,3% 215 6,6% 33,9% 20,7%

070608 2 33,5% 52,8% 215 7,1% 40,6% 26,5%

3 36,3% 53,9% 215 7,2% 43,5% 29,1%

Tabulka 75: Očekávané snížení užívání systémů zaměstnaneckého stravování při zrušení osvobození příjmu z příspěvku na stravování na straně zaměstnance, se zohledněním kompenzace

8.3.2.8 Otázka č. 12 „Zaměstnanci díky systému zaměstnaneckého stravování v naší organizaci obědvají spíše v restauracích (závodní jídelně) než na pracovišti. Tento výrok je pravdivý v případě cca x % zaměstnanců (zcela postačuje hrubý odhad).“ Výsledky této otázky velmi dobře korespondují s obdobnou otázkou v dotazníku zaměstnanců (viz výše). Shoda údajů a poměrná blízkost údajů za všechny vymezené soubory odpovědí v dotazníku dávají dobrý předpoklad, že tyto údaje jsou spolehlivé.

91

Kde vahami jsou příspěvky daného zaměstnavatele – respondenta na stravování zaměstnanců.

- 122 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Statistika

070531 64,3% 30,9% 215 4,1% 68,4% 60,1%

Vážený průměr Sm.odchylka Počet pozorování 5% interval spolehlivosti Horní mez 10% intervalu Dolní mez 10% intervalu

070531-070608 67,9% 31,6% 138 5,3% 73,1% 62,6%

070608 65,9% 30,9% 215 4,1% 70,0% 61,7%

Tabulka 76: Odhadovaný incentvní efekt voucherů (vážený průměr, kde vahami jsou výše příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci).

8.3.2.9 Otázka č. 13, 15 „Stravování v systémech zaměstnaneckého stravování přispívá k produktivitě a ke snižování nemocnosti zaměstnanců.“ Odpovědi na tuto otázku byly seřazeny takto:

1 - Spíše ano 2 - Nevím 3 - Spíše ne „Nerozhodný“ výsledek by se tedy neměl statisticky významně lišit od hodnoty 2. Jak následující tabulka, tak i hodnoty t-testu (na 0% hladině významnosti můžeme zamítnout hypotézu, že průměrná hodnota vzorku je rovna 2) jasně ukazují, že zaměstnavatelé se domnívají, že systémy zaměstnaneckého stravování mají spíše pozitivní efekt na zdraví a produktivitu zaměstnanců. Podíly odpovědí 1-Spíše ano 2-Nevím 3-Spíše ne

070531 55,81% 26,51% 17,67%

070531-070608 51,45% 29,71% 18,84%

070608 54,11% 27,76% 18,13%

Tabulka 77: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 13.

Zabývali jsme se rovněž otázkou, zda nemůže být ovlivněn náš závěr skutečností, že u menších podniků spíše manažeři předpokládají pozitivní efekt (tudíž vyšší četnost tohoto typu odpovědí) a naopak. P-hodnota t-testu při porovnání prostého průměru z hodnot odpovědí (1,58) a váženého průměru, kde vahami byl počet pracovníků (1,64) na úrovni 84 % jasně ukazuje, že náš odhad není tímto vlivem zkreslený. Pro zjištění případných rozporů jsme použili otázku obdobného charakteru i v případě otázky č. 15:

„Jaký je Váš názor na systémy zaměstnaneckého stravování (stravenky, závodní jídelny)?“ Podíly odpovědí 1 - Jsou přínosem (z hlediska produktivity, spokojenosti, zdraví zaměstnanců). 2-Nejsou přínosem, jde o vynucenou záležitost. 3-Nemám na tuto věc jednoznačnější názor

Tabulka 78: Relativní četnosti odpovědí na otázku č. 15.

- 123 -

070531

070531-070608

070608

86,05% 6,51% 7,44%

87,68% 8,70% 3,62%

86,69% 7,37% 5,95%

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet Výsledky jsou ještě jednoznačnější, než v případě otázky č. 13. Je pravděpodobné, že někteří zaměstnavatelé považují stravenky za přínosné pouze z pohledu spokojenosti zaměstnanců, nikoliv však jejich pracovního výkonu či nemocnosti (i když u více než 50 % tomu tak je). Otázkou je, zda pořadí možných odpovědí neovlivnilo výsledek této otázky – podle našeho názoru nikoliv, převaha kladných odpovědí je natolik drtivá, že lze významné ovlivnění závěrů této otázky pořadím možných odpovědí vyloučit.

8.3.2.10 Otázka č. 14, 16 „Na oběd (jiné jídlo v rámci směny) dáváme zaměstnancům (hlavní části zaměstnanců) přestávku.“ Tato otázka, resp. odpovědi na ni nemají primární využitelnost při zjištění fiskálních efektů systémů zaměstnaneckého stravování, bude-li identifikována potřeba vyhodnocení jejích výsledků, budeme se jimi zabývat na onom místě.

„Křivka poptávky po práci Příklad: Zvýšením mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce rozumíme při zvýšení produktivity práce o 10 % stagnaci mezd (0 %). V případě zvýšení mezd o 10 % pod úrovní růstu produktivity práce bychom mohli zvažovat zvýšení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %). V případě zvýšení mezd o 5 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %). V případě zvýšení mezd o 10 % nad úroveň růstu produktivity práce bychom museli zvažovat snížení počtu pracovníků o x % (0 – 100 %).“ Tuto otázku vyhodnotíme zvlášť při analýze daňové incidence.

- 124 -

9

APPENDIX 2 - ELASTICITA NABÍDKY PRÁCE A POPTÁVKY PO PRÁCI V ČR 070531-070608

Nabidka Velikost vzorku

Elasticita nahoru 10 %

070531

Elasticita dolů 10%

T-test

Elasticita Elasticita nahoru 10 % dolů 10%

Elasticita nahoru 10 %

221

221

995

995

Vážený průměr z %počtu hodin Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

4,84% 0,060 0,008 0,056 0,040 57,59% 49,65% 41,65%

-6,69% 0,096 0,013 -0,054 -0,080 52,99% 65,77% 78,71%

3,84% 0,049 0,003 0,041 0,035 42,63% 39,54% 36,43%

-6,20% 0,105 0,007 -0,055 -0,069 54,22% 60,81% 67,45%

1,7%

Prostý průměr z %počtu hodin Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

4,96% 0,060 0,008 0,058 0,042 58,74% 50,81% 42,81%

-7,00% 0,096 0,013 -0,057 -0,083 56,08% 68,90% 81,89%

3,82% 0,049 0,003 0,041 0,035 42,45% 39,35% 36,25%

-6,32% 0,106 0,007 -0,057 -0,070 55,34% 61,96% 68,62%

1,7%

Poptávka Velikost vzorku Vážený průměr z %počtu zaměstnanců Směrodatná odchylka 5% interval spolehlivosti jednostranný Horní mez intervalu spolehlivosti Dolní mez intervalu spolehlivosti Horní mez 10% intervalu spolehlivosti Střed intervalu spolehlivosti elasticity Dolní mez 10% intervalu spolehlivosti

070531-070608 Elasticita Elasticita Elasticita nahoru 10 % dolů 5 % dolů 10%

Elasticita nahoru 10 %

070531 Elasticita dolů 5 %

Elasticita dolů 10%

77

77

77

127

127

127

4,62% 0,086 0,019 0,066 0,027 -60,29% -42,93% -25,24%

-3,68% 0,088 0,020 -0,056 -0,017 -118,99% -76,89% -35,62%

-7,89% 0,123 0,027 -0,106 -0,052 -117,90% -86,26% -55,50%

4,11% 0,092 0,016 0,057 0,025 -52,79% -38,25% -23,48%

-3,34% 0,091 0,016 -0,049 -0,018 -103,38% -69,58% -36,33%

-6,89% 0,158 0,027 -0,096 -0,041 -106,29% -74,95% -44,50%

Elasticita nahoru 10 %

10,7%

070608

Elasticita dolů 10%

Elasticita nahoru 10 %

Elasticita dolů 10%

1462

1462

37,0%

4,31% 0,056 0,003 0,046 0,040 47,20% 44,32% 41,44%

-6,36% 0,102 0,005 -0,058 -0,069 57,09% 62,40% 67,74%

37,0%

4,33% 0,056 0,003 0,046 0,040 47,33% 44,45% 41,57%

-6,53% 0,103 0,005 -0,060 -0,071 58,76% 64,09% 69,45%

T-test Elasticita dolů 5 %

80,5%

Elasticita dolů 10%

53,7%

Elasticita nahoru 10 %

070608 Elasticita dolů 5 %

Elasticita dolů 10%

202

202

202

4,33% 0,090 0,012 0,056 0,031 -51,51% -40,24% -28,83%

-3,41% 0,084 0,012 -0,046 -0,023 -95,75% -71,09% -46,72%

-7,11% 0,113 0,016 -0,087 -0,056 -95,24% -77,45% -59,95%

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

10 APPENDIX 3 - PŘEHLED VÝSLEDKŮ ODHADU FISKÁLNÍCH EFEKTŮ V ROCE 2008 10.1 SYSTÉMY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ

- 126 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

10.2 STRAVENKOVÉ SYSTÉMY

- 127 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

11 APPENDIX 4 - PŘEHLED VÝSLEDKŮ ODHADU FISKÁLNÍCH EFEKTŮ V ROCE 2010 11.1 SYSTÉMY ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ

- 128 -

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet

11.2 STRAVENKOVÉ SYSTÉMY

- 129 -

12 APPENDIX 5 – VÝSLEDKY SIMULAČNÍ ANALÝZY – FISKÁLNÍ EFEKTY EXISTENCE SYSTÉMŮ ZAMĚSTNANECKÉHO STRAVOVÁNÍ A STRAVENKOVÝCH SYSTÉMŮ V ROCE 2010 Vstupní parametry Mezní míra DPPO/MRT DPH DPH Zdanění příspěvků zdanění práce OSVČ základní snížená na stravování 50% 30% 25% 25% 50% 50% 30% 25% 22% 50% 50% 30% 25% 19% 50% 50% 30% 25% 16% 50% 50% 30% 25% 13% 50% 50% 30% 25% 10% 50% 50% 30% 25% 7% 50% 50% 30% 25% 4% 50% 50% 30% 25% 1% 50% 50% 30% 22% 22% 50% 50% 30% 22% 19% 50% 50% 30% 22% 16% 50% 50% 30% 22% 13% 50% 50% 30% 22% 10% 50% 50% 30% 22% 7% 50% 50% 30% 22% 4% 50% 50% 30% 22% 1% 50% 50% 30% 19% 19% 50% 50% 30% 19% 16% 50% 50% 30% 19% 13% 50% 50% 30% 19% 10% 50% 50% 30% 19% 7% 50% 50% 30% 19% 4% 50% 50% 30% 19% 1% 50% 50% 30% 16% 16% 50% 50% 30% 16% 13% 50% 50% 30% 16% 10% 50% 50% 30% 16% 7% 50% 50% 30% 16% 4% 50% 50% 30% 16% 1% 50% 50% 25% 25% 25% 50% 50% 25% 25% 22% 50% 50% 25% 25% 19% 50% 50% 25% 25% 16% 50% 50% 25% 25% 13% 50% 50% 25% 25% 10% 50% 50% 25% 25% 7% 50% 50% 25% 25% 4% 50% 50% 25% 25% 1% 50% 50% 25% 22% 22% 50% 50% 25% 22% 19% 50% 50% 25% 22% 16% 50% 50% 25% 22% 13% 50% 50% 25% 22% 10% 50% 50% 25% 22% 7% 50% 50% 25% 22% 4% 50% 50% 25% 22% 1% 50% 50% 25% 19% 19% 50% 50% 25% 19% 16% 50% 50% 25% 19% 13% 50% 50% 25% 19% 10% 50% 50% 25% 19% 7% 50% 50% 25% 19% 4% 50% 50% 25% 19% 1% 50% 50% 25% 16% 16% 50% 50% 25% 16% 13% 50% 50% 25% 16% 10% 50% 50% 25% 16% 7% 50% 50% 25% 16% 4% 50% 50% 25% 16% 1% 50% 50% 20% 25% 25% 50% 50% 20% 25% 22% 50% 50% 20% 25% 19% 50% 50% 20% 25% 16% 50% 50% 20% 25% 13% 50% 50% 20% 25% 10% 50% 50% 20% 25% 7% 50% 50% 20% 25% 4% 50% 50% 20% 25% 1% 50% 50% 20% 22% 22% 50% 50% 20% 22% 19% 50% 50% 20% 22% 16% 50% 50% 20% 22% 13% 50% 50% 20% 22% 10% 50%

Výsledky - dopad zdanění příspěvků do st.rozpočtu - systémy zam.stravování Mírně Mírně Střední pesimistický optimistický odhad odhad odhad -1 099 -1 663 -483 -1 196 -1 775 -562 -1 292 -1 887 -641 -1 388 -1 998 -719 -1 484 -2 110 -798 -1 580 -2 221 -877 -1 676 -2 333 -956 -1 772 -2 445 -1 035 -1 869 -2 556 -1 114 -790 -1 360 -161 -886 -1 471 -240 -983 -1 583 -319 -1 079 -1 694 -398 -1 175 -1 806 -477 -1 271 -1 918 -556 -1 367 -2 029 -635 -1 463 -2 141 -714 -481 -1 056 160 -577 -1 167 82 -673 -1 279 3 -770 -1 390 -76 -866 -1 502 -155 -962 -1 614 -234 -1 058 -1 725 -313 -172 -752 482 -268 -863 403 -364 -975 324 -460 -1 087 245 -557 -1 198 166 -653 -1 310 87 -871 -1 433 -282 -967 -1 544 -361 -1 064 -1 656 -440 -1 160 -1 768 -519 -1 256 -1 879 -598 -1 352 -1 991 -677 -1 448 -2 102 -755 -1 544 -2 214 -834 -1 641 -2 326 -913 -562 -1 129 40 -658 -1 240 -39 -755 -1 352 -118 -851 -1 464 -197 -947 -1 575 -276 -1 043 -1 687 -355 -1 139 -1 798 -434 -1 235 -1 910 -513 -253 -825 361 -349 -937 282 -445 -1 048 203 -542 -1 160 124 -638 -1 271 46 -734 -1 383 -33 -830 -1 495 -112 56 -521 683 -40 -633 604 -136 -744 525 -232 -856 446 -329 -968 367 -425 -1 079 288 -643 -1 202 -81 -739 -1 314 -160 -836 -1 425 -239 -932 -1 537 -318 -1 028 -1 648 -397 -1 124 -1 760 -476 -1 220 -1 872 -555 -1 316 -1 983 -634 -1 413 -2 095 -713 -334 -898 240 -430 -1 010 161 -527 -1 121 83 -623 -1 233 4 -719 -1 345 -75

Výsledky - dopad zdanění příspěvků do st.rozpočtu - stravenkové systémy Mírně Mírně Střední pesimistický optimistický odhad odhad odhad -660 -998 -290 -717 -1 065 -337 -775 -1 132 -384 -833 -1 199 -432 -890 -1 266 -479 -948 -1 333 -526 -1 006 -1 400 -574 -1 063 -1 467 -621 -1 121 -1 534 -668 -474 -816 -97 -532 -883 -144 -590 -950 -191 -647 -1 017 -239 -705 -1 084 -286 -763 -1 151 -333 -820 -1 217 -381 -878 -1 284 -428 -289 -633 96 -346 -700 49 -404 -767 2 -462 -834 -46 -519 -901 -93 -577 -968 -140 -635 -1 035 -188 -103 -451 289 -161 -518 242 -219 -585 195 -276 -652 147 -334 -719 100 -392 -786 52 -523 -860 -169 -580 -927 -217 -638 -994 -264 -696 -1 061 -311 -754 -1 127 -359 -811 -1 194 -406 -869 -1 261 -453 -927 -1 328 -501 -984 -1 395 -548 -337 -677 24 -395 -744 -24 -453 -811 -71 -510 -878 -118 -568 -945 -166 -626 -1 012 -213 -683 -1 079 -260 -741 -1 146 -308 -152 -495 217 -210 -562 169 -267 -629 122 -325 -696 75 -383 -763 27 -440 -830 -20 -498 -897 -67 34 -313 410 -24 -380 362 -82 -447 315 -139 -514 268 -197 -581 220 -255 -647 173 -386 -721 -49 -444 -788 -96 -501 -855 -143 -559 -922 -191 -617 -989 -238 -674 -1 056 -285 -732 -1 123 -333 -790 -1 190 -380 -848 -1 257 -428 -201 -539 144 -258 -606 97 -316 -673 50 -374 -740 2 -431 -807 -45

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50%

20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5%

22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22%

7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19%

50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50%

-815 -911 -1 007 -25 -121 -217 -314 -410 -506 -602 284 188 92 -4 -101 -197 -415 -511 -608 -704 -800 -896 -992 -1 088 -1 185 -106 -202 -298 -395 -491 -587 -683 -779 203 107 11 -86 -182 -278 -374 512 416 320 224 127 31 -187 -283 -380 -476 -572 -668 -764 -860 -957 122 26 -70 -167 -263 -359 -455 -551 431 335 239 143 46 -50 -146 740 644 548 452 355 259 41 -55 -152 -248 -344 -440 -536 -632 -728 350 254

-1 456 -1 568 -1 679 -594 -706 -818 -929 -1 041 -1 152 -1 264 -290 -402 -514 -625 -737 -848 -971 -1 083 -1 195 -1 306 -1 418 -1 529 -1 641 -1 753 -1 864 -668 -779 -891 -1 002 -1 114 -1 225 -1 337 -1 449 -364 -475 -587 -698 -810 -922 -1 033 -60 -171 -283 -395 -506 -618 -741 -852 -964 -1 075 -1 187 -1 299 -1 410 -1 522 -1 633 -437 -548 -660 -772 -883 -995 -1 106 -1 218 -133 -245 -356 -468 -579 -691 -803 171 59 -52 -164 -275 -387 -510 -622 -733 -845 -956 -1 068 -1 180 -1 291 -1 403 -206 -318

- 131 -

-154 -233 -312 562 483 404 325 246 167 88 884 805 726 647 568 489 120 41 -38 -117 -196 -275 -354 -433 -512 441 362 283 204 126 47 -32 -111 763 684 605 526 447 368 289 1 084 1 005 927 848 769 690 320 241 163 84 5 -74 -153 -232 -311 642 563 484 405 326 247 168 90 964 885 806 727 648 569 490 1 285 1 206 1 127 1 048 969 891 521 442 363 284 205 127 48 -31 -110 843 764

-489 -547 -604 -15 -73 -130 -188 -246 -304 -361 170 113 55 -3 -60 -118 -249 -307 -365 -422 -480 -538 -595 -653 -711 -64 -121 -179 -237 -294 -352 -410 -468 122 64 6 -51 -109 -167 -224 307 250 192 134 76 19 -112 -170 -228 -285 -343 -401 -459 -516 -574 73 15 -42 -100 -158 -215 -273 -331 259 201 143 86 28 -30 -88 444 386 329 271 213 156 24 -33 -91 -149 -206 -264 -322 -379 -437 210 152

-874 -941 -1 008 -357 -424 -491 -557 -624 -691 -758 -174 -241 -308 -375 -442 -509 -583 -650 -717 -784 -851 -918 -985 -1 052 -1 118 -401 -467 -534 -601 -668 -735 -802 -869 -218 -285 -352 -419 -486 -553 -620 -36 -103 -170 -237 -304 -371 -444 -511 -578 -645 -712 -779 -846 -913 -980 -262 -329 -396 -463 -530 -597 -664 -731 -80 -147 -214 -281 -348 -415 -482 103 36 -31 -98 -165 -232 -306 -373 -440 -507 -574 -641 -708 -775 -842 -124 -191

-93 -140 -187 337 290 242 195 148 100 53 530 483 435 388 341 293 72 24 -23 -70 -118 -165 -212 -260 -307 265 217 170 123 75 28 -19 -67 458 410 363 316 268 221 174 651 603 556 509 461 414 192 145 98 50 3 -45 -92 -139 -187 385 338 290 243 196 148 101 54 578 531 483 436 389 341 294 771 724 676 629 582 534 313 265 218 171 123 76 29 -19 -66 506 458

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45%

5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20%

22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4%

50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45%

158 61 -35 -131 -227 -323 659 563 467 371 274 178 82 968 872 776 680 583 487 -1 352 -1 465 -1 578 -1 691 -1 804 -1 917 -2 031 -2 144 -2 257 -1 046 -1 159 -1 272 -1 385 -1 498 -1 612 -1 725 -1 838 -740 -853 -966 -1 079 -1 193 -1 306 -1 419 -434 -547 -660 -774 -887 -1 000 -1 128 -1 241 -1 354 -1 467 -1 581 -1 694 -1 807 -1 920 -2 033 -822 -935 -1 048 -1 162 -1 275 -1 388 -1 501 -1 614 -516 -629 -743 -856 -969 -1 082 -1 195 -211 -324 -437 -550 -663 -776 -904 -1 018 -1 131 -1 244 -1 357 -1 470 -1 583 -1 697

-429 -541 -653 -764 -876 -987 98 -14 -125 -237 -349 -460 -572 402 290 178 67 -45 -156 -1 867 -1 994 -2 121 -2 248 -2 375 -2 502 -2 629 -2 756 -2 883 -1 567 -1 693 -1 820 -1 947 -2 074 -2 201 -2 328 -2 455 -1 266 -1 393 -1 520 -1 646 -1 773 -1 900 -2 027 -965 -1 092 -1 219 -1 346 -1 473 -1 599 -1 641 -1 768 -1 895 -2 022 -2 149 -2 276 -2 402 -2 529 -2 656 -1 340 -1 467 -1 594 -1 721 -1 848 -1 975 -2 102 -2 229 -1 039 -1 166 -1 293 -1 420 -1 547 -1 674 -1 801 -738 -865 -992 -1 119 -1 246 -1 373 -1 414 -1 541 -1 668 -1 795 -1 922 -2 049 -2 176 -2 303

- 132 -

685 606 527 448 369 290 1 164 1 085 1 006 928 849 770 691 1 486 1 407 1 328 1 249 1 170 1 091 -781 -878 -975 -1 073 -1 170 -1 267 -1 365 -1 462 -1 559 -462 -560 -657 -754 -852 -949 -1 046 -1 144 -144 -242 -339 -436 -534 -631 -728 174 76 -21 -118 -216 -313 -585 -682 -779 -877 -974 -1 071 -1 169 -1 266 -1 363 -267 -364 -461 -559 -656 -753 -851 -948 51 -46 -143 -241 -338 -435 -533 370 272 175 78 -20 -117 -389 -486 -583 -681 -778 -875 -973 -1 070

95 37 -21 -79 -136 -194 395 338 280 222 165 107 49 581 523 465 408 350 292 -811 -879 -947 -1 015 -1 083 -1 150 -1 218 -1 286 -1 354 -627 -695 -763 -831 -899 -967 -1 035 -1 103 -444 -512 -580 -648 -716 -783 -851 -260 -328 -396 -464 -532 -600 -677 -745 -813 -880 -948 -1 016 -1 084 -1 152 -1 220 -493 -561 -629 -697 -765 -833 -901 -969 -310 -378 -446 -513 -581 -649 -717 -126 -194 -262 -330 -398 -466 -543 -611 -678 -746 -814 -882 -950 -1 018

-258 -325 -392 -458 -525 -592 59 -8 -75 -142 -209 -276 -343 241 174 107 40 -27 -94 -1 120 -1 197 -1 273 -1 349 -1 425 -1 501 -1 577 -1 654 -1 730 -940 -1 016 -1 092 -1 168 -1 245 -1 321 -1 397 -1 473 -759 -836 -912 -988 -1 064 -1 140 -1 216 -579 -655 -731 -807 -884 -960 -984 -1 061 -1 137 -1 213 -1 289 -1 365 -1 441 -1 518 -1 594 -804 -880 -956 -1 032 -1 109 -1 185 -1 261 -1 337 -623 -700 -776 -852 -928 -1 004 -1 080 -443 -519 -595 -671 -748 -824 -848 -925 -1 001 -1 077 -1 153 -1 229 -1 305 -1 382

411 364 316 269 222 174 699 651 604 557 509 462 414 892 844 797 749 702 655 -468 -527 -585 -644 -702 -760 -819 -877 -936 -277 -336 -394 -453 -511 -569 -628 -686 -87 -145 -203 -262 -320 -379 -437 104 46 -13 -71 -129 -188 -351 -409 -468 -526 -584 -643 -701 -760 -818 -160 -218 -277 -335 -394 -452 -510 -569 31 -28 -86 -144 -203 -261 -320 222 163 105 47 -12 -70 -233 -292 -350 -408 -467 -525 -584 -642

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45%

20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 5% 5% 5% 5% 5%

25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25%

1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13%

45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45%

-1 810 -599 -712 -825 -938 -1 051 -1 164 -1 278 -1 391 -293 -406 -519 -632 -745 -859 -972 13 -100 -213 -326 -440 -553 -681 -794 -907 -1 020 -1 134 -1 247 -1 360 -1 473 -1 586 -375 -488 -601 -715 -828 -941 -1 054 -1 167 -69 -182 -296 -409 -522 -635 -748 237 123 10 -103 -216 -329 -457 -570 -684 -797 -910 -1 023 -1 136 -1 249 -1 363 -151 -265 -378 -491 -604 -717 -830 -944 154 41 -72 -185 -298 -411 -525 460 347 234 121 8 -106 -234 -347 -460 -573 -686

-2 430 -1 113 -1 240 -1 367 -1 494 -1 621 -1 748 -1 875 -2 002 -812 -939 -1 066 -1 193 -1 320 -1 447 -1 574 -511 -638 -765 -892 -1 019 -1 146 -1 187 -1 314 -1 441 -1 568 -1 695 -1 822 -1 949 -2 076 -2 203 -887 -1 013 -1 140 -1 267 -1 394 -1 521 -1 648 -1 775 -586 -713 -840 -966 -1 093 -1 220 -1 347 -285 -412 -539 -666 -793 -919 -961 -1 088 -1 215 -1 342 -1 469 -1 596 -1 723 -1 849 -1 976 -660 -787 -914 -1 041 -1 168 -1 295 -1 422 -1 549 -359 -486 -613 -740 -867 -994 -1 121 -58 -185 -312 -439 -566 -693 -734 -861 -988 -1 115 -1 242

- 133 -

-1 167 -71 -168 -265 -363 -460 -557 -655 -752 247 150 53 -45 -142 -239 -337 565 468 371 273 176 79 -193 -290 -387 -485 -582 -679 -777 -874 -971 125 28 -69 -167 -264 -361 -459 -556 443 346 249 151 54 -43 -141 761 664 567 469 372 275 3 -94 -191 -289 -386 -483 -581 -678 -775 321 224 127 29 -68 -165 -263 -360 639 542 445 347 250 153 55 957 860 763 665 568 471 199 102 5 -93 -190

-1 086 -359 -427 -495 -563 -631 -699 -767 -834 -176 -244 -311 -379 -447 -515 -583 8 -60 -128 -196 -264 -332 -409 -476 -544 -612 -680 -748 -816 -884 -952 -225 -293 -361 -429 -497 -565 -632 -700 -42 -109 -177 -245 -313 -381 -449 142 74 6 -62 -130 -198 -274 -342 -410 -478 -546 -614 -682 -750 -818 -91 -159 -227 -295 -362 -430 -498 -566 93 25 -43 -111 -179 -247 -315 276 208 140 72 5 -63 -140 -208 -276 -344 -412

-1 458 -668 -744 -820 -896 -973 -1 049 -1 125 -1 201 -487 -564 -640 -716 -792 -868 -944 -307 -383 -459 -535 -612 -688 -712 -789 -865 -941 -1 017 -1 093 -1 169 -1 246 -1 322 -532 -608 -684 -760 -837 -913 -989 -1 065 -351 -428 -504 -580 -656 -732 -808 -171 -247 -323 -399 -476 -552 -576 -653 -729 -805 -881 -957 -1 034 -1 110 -1 186 -396 -472 -548 -624 -701 -777 -853 -929 -215 -292 -368 -444 -520 -596 -672 -35 -111 -187 -263 -340 -416 -440 -517 -593 -669 -745

-700 -42 -101 -159 -218 -276 -334 -393 -451 148 90 32 -27 -85 -144 -202 339 281 222 164 106 47 -116 -174 -232 -291 -349 -408 -466 -524 -583 75 17 -42 -100 -158 -217 -275 -334 266 208 149 91 32 -26 -84 457 398 340 282 223 165 2 -56 -115 -173 -232 -290 -348 -407 -465 193 134 76 18 -41 -99 -158 -216 384 325 267 208 150 92 33 574 516 458 399 341 282 120 61 3 -56 -114

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40%

5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 20% 20%

25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25%

10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22%

45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 45% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40%

-800 -913 -1 026 -1 139 72 -41 -154 -267 -381 -494 -607 -720 378 265 152 38 -75 -188 -301 684 571 457 344 231 118 -1 609 -1 739 -1 869 -1 999 -2 129 -2 260 -2 390 -2 520 -2 650 -1 306 -1 436 -1 567 -1 697 -1 827 -1 957 -2 087 -2 217 -1 004 -1 134 -1 264 -1 394 -1 524 -1 654 -1 785 -701 -831 -961 -1 092 -1 222 -1 352 -1 390 -1 520 -1 650 -1 780 -1 910 -2 040 -2 171 -2 301 -2 431 -1 087 -1 217 -1 347 -1 478 -1 608 -1 738 -1 868 -1 998 -785 -915 -1 045 -1 175 -1 305 -1 435 -1 566 -482 -612 -742 -872 -1 003 -1 133 -1 171 -1 301

-1 369 -1 496 -1 623 -1 750 -433 -560 -687 -814 -941 -1 068 -1 195 -1 322 -132 -259 -386 -513 -640 -767 -894 169 42 -85 -212 -339 -466 -2 076 -2 218 -2 361 -2 503 -2 645 -2 787 -2 930 -3 072 -3 214 -1 778 -1 920 -2 063 -2 205 -2 347 -2 489 -2 632 -2 774 -1 480 -1 622 -1 765 -1 907 -2 049 -2 192 -2 334 -1 182 -1 324 -1 467 -1 609 -1 751 -1 894 -1 853 -1 996 -2 138 -2 280 -2 422 -2 565 -2 707 -2 849 -2 992 -1 555 -1 698 -1 840 -1 982 -2 125 -2 267 -2 409 -2 551 -1 257 -1 400 -1 542 -1 684 -1 827 -1 969 -2 111 -959 -1 102 -1 244 -1 386 -1 529 -1 671 -1 631 -1 773

- 134 -

-287 -385 -482 -579 517 420 323 225 128 31 -67 -164 835 738 641 543 446 349 251 1 153 1 056 959 861 764 667 -1 084 -1 199 -1 315 -1 431 -1 547 -1 662 -1 778 -1 894 -2 010 -769 -885 -1 001 -1 116 -1 232 -1 348 -1 464 -1 579 -455 -570 -686 -802 -918 -1 033 -1 149 -140 -256 -372 -487 -603 -719 -893 -1 008 -1 124 -1 240 -1 356 -1 471 -1 587 -1 703 -1 819 -578 -694 -810 -925 -1 041 -1 157 -1 273 -1 388 -264 -379 -495 -611 -727 -842 -958 51 -65 -181 -296 -412 -528 -701 -817

-480 -548 -616 -683 43 -25 -93 -160 -228 -296 -364 -432 227 159 91 23 -45 -113 -181 410 342 274 207 139 71 -965 -1 043 -1 121 -1 200 -1 278 -1 356 -1 434 -1 512 -1 590 -784 -862 -940 -1 018 -1 096 -1 174 -1 252 -1 330 -602 -680 -758 -836 -915 -993 -1 071 -421 -499 -577 -655 -733 -811 -834 -912 -990 -1 068 -1 146 -1 224 -1 302 -1 380 -1 459 -652 -730 -808 -887 -965 -1 043 -1 121 -1 199 -471 -549 -627 -705 -783 -861 -939 -289 -367 -445 -523 -602 -680 -702 -780

-821 -898 -974 -1 050 -260 -336 -412 -488 -565 -641 -717 -793 -79 -156 -232 -308 -384 -460 -536 101 25 -51 -127 -204 -280 -1 246 -1 331 -1 416 -1 502 -1 587 -1 672 -1 758 -1 843 -1 929 -1 067 -1 152 -1 238 -1 323 -1 408 -1 494 -1 579 -1 664 -888 -973 -1 059 -1 144 -1 230 -1 315 -1 400 -709 -795 -880 -965 -1 051 -1 136 -1 112 -1 197 -1 283 -1 368 -1 453 -1 539 -1 624 -1 710 -1 795 -933 -1 019 -1 104 -1 189 -1 275 -1 360 -1 446 -1 531 -754 -840 -925 -1 011 -1 096 -1 181 -1 267 -576 -661 -746 -832 -917 -1 003 -978 -1 064

-172 -231 -289 -348 310 252 194 135 77 18 -40 -98 501 443 384 326 268 209 151 692 634 575 517 458 400 -650 -720 -789 -859 -928 -997 -1 067 -1 136 -1 206 -462 -531 -600 -670 -739 -809 -878 -948 -273 -342 -412 -481 -551 -620 -690 -84 -154 -223 -292 -362 -431 -536 -605 -674 -744 -813 -883 -952 -1 022 -1 091 -347 -416 -486 -555 -625 -694 -764 -833 -158 -228 -297 -367 -436 -505 -575 31 -39 -108 -178 -247 -317 -421 -490

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40%

20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10%

25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16%

19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4%

40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40%

-1 431 -1 561 -1 691 -1 821 -1 952 -2 082 -2 212 -868 -998 -1 128 -1 258 -1 389 -1 519 -1 649 -1 779 -565 -696 -826 -956 -1 086 -1 216 -1 346 -263 -393 -523 -653 -784 -914 -951 -1 082 -1 212 -1 342 -1 472 -1 602 -1 732 -1 863 -1 993 -649 -779 -909 -1 039 -1 170 -1 300 -1 430 -1 560 -346 -476 -607 -737 -867 -997 -1 127 -44 -174 -304 -434 -564 -695 -732 -862 -993 -1 123 -1 253 -1 383 -1 513 -1 643 -1 774 -430 -560 -690 -820 -950 -1 081 -1 211 -1 341 -127 -257 -388 -518 -648 -778 -908 175 45 -85 -215 -345

-1 915 -2 058 -2 200 -2 342 -2 484 -2 627 -2 769 -1 333 -1 475 -1 617 -1 760 -1 902 -2 044 -2 187 -2 329 -1 035 -1 177 -1 319 -1 462 -1 604 -1 746 -1 889 -737 -879 -1 021 -1 164 -1 306 -1 448 -1 408 -1 550 -1 693 -1 835 -1 977 -2 120 -2 262 -2 404 -2 546 -1 110 -1 252 -1 395 -1 537 -1 679 -1 822 -1 964 -2 106 -812 -954 -1 097 -1 239 -1 381 -1 524 -1 666 -514 -656 -799 -941 -1 083 -1 226 -1 185 -1 328 -1 470 -1 612 -1 755 -1 897 -2 039 -2 182 -2 324 -887 -1 030 -1 172 -1 314 -1 457 -1 599 -1 741 -1 884 -589 -732 -874 -1 016 -1 159 -1 301 -1 443 -292 -434 -576 -718 -861

- 135 -

-933 -1 049 -1 164 -1 280 -1 396 -1 512 -1 627 -387 -503 -618 -734 -850 -966 -1 081 -1 197 -72 -188 -304 -420 -535 -651 -767 242 126 10 -105 -221 -337 -510 -626 -742 -858 -973 -1 089 -1 205 -1 321 -1 436 -196 -312 -427 -543 -659 -775 -890 -1 006 119 3 -113 -229 -344 -460 -576 433 317 202 86 -30 -146 -319 -435 -551 -666 -782 -898 -1 014 -1 129 -1 245 -5 -121 -236 -352 -468 -584 -699 -815 310 194 78 -38 -153 -269 -385 624 508 393 277 161

-859 -937 -1 015 -1 093 -1 171 -1 249 -1 327 -521 -599 -677 -755 -833 -911 -989 -1 067 -339 -417 -495 -574 -652 -730 -808 -158 -236 -314 -392 -470 -548 -571 -649 -727 -805 -883 -961 -1 039 -1 118 -1 196 -389 -467 -546 -624 -702 -780 -858 -936 -208 -286 -364 -442 -520 -598 -676 -26 -104 -182 -261 -339 -417 -439 -517 -596 -674 -752 -830 -908 -986 -1 064 -258 -336 -414 -492 -570 -648 -726 -805 -76 -154 -233 -311 -389 -467 -545 105 27 -51 -129 -207

-1 149 -1 235 -1 320 -1 405 -1 491 -1 576 -1 661 -800 -885 -970 -1 056 -1 141 -1 227 -1 312 -1 397 -621 -706 -792 -877 -962 -1 048 -1 133 -442 -527 -613 -698 -784 -869 -845 -930 -1 016 -1 101 -1 186 -1 272 -1 357 -1 442 -1 528 -666 -751 -837 -922 -1 008 -1 093 -1 178 -1 264 -487 -573 -658 -743 -829 -914 -1 000 -309 -394 -479 -565 -650 -735 -711 -797 -882 -967 -1 053 -1 138 -1 224 -1 309 -1 394 -532 -618 -703 -789 -874 -959 -1 045 -1 130 -354 -439 -524 -610 -695 -781 -866 -175 -260 -346 -431 -516

-560 -629 -699 -768 -838 -907 -976 -232 -302 -371 -441 -510 -579 -649 -718 -43 -113 -182 -252 -321 -391 -460 145 76 6 -63 -133 -202 -306 -376 -445 -515 -584 -653 -723 -792 -862 -118 -187 -256 -326 -395 -465 -534 -604 71 2 -68 -137 -207 -276 -346 260 190 121 52 -18 -87 -192 -261 -330 -400 -469 -539 -608 -678 -747 -3 -72 -142 -211 -281 -350 -420 -489 186 116 47 -23 -92 -161 -231 375 305 236 166 97

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35%

10% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16%

1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13%

40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35%

-476 -513 -643 -774 -904 -1 034 -1 164 -1 294 -1 424 -1 555 -211 -341 -471 -601 -731 -862 -992 -1 122 92 -38 -168 -299 -429 -559 -689 394 264 134 4 -126 -256 -1 871 -2 018 -2 165 -2 312 -2 460 -2 607 -2 754 -2 901 -3 048 -1 572 -1 719 -1 866 -2 013 -2 160 -2 307 -2 455 -2 602 -1 272 -1 419 -1 567 -1 714 -1 861 -2 008 -2 155 -973 -1 120 -1 267 -1 415 -1 562 -1 709 -1 656 -1 803 -1 951 -2 098 -2 245 -2 392 -2 539 -2 686 -2 834 -1 357 -1 504 -1 651 -1 798 -1 946 -2 093 -2 240 -2 387 -1 058 -1 205 -1 352 -1 499 -1 646 -1 794 -1 941 -758 -906

-1 003 -963 -1 105 -1 247 -1 390 -1 532 -1 674 -1 817 -1 959 -2 101 -665 -807 -949 -1 092 -1 234 -1 376 -1 519 -1 661 -367 -509 -651 -794 -936 -1 078 -1 221 -69 -211 -354 -496 -638 -780 -2 289 -2 447 -2 604 -2 762 -2 919 -3 077 -3 235 -3 392 -3 550 -1 994 -2 152 -2 309 -2 467 -2 625 -2 782 -2 940 -3 098 -1 699 -1 857 -2 014 -2 172 -2 330 -2 487 -2 645 -1 404 -1 562 -1 719 -1 877 -2 035 -2 192 -2 070 -2 228 -2 386 -2 543 -2 701 -2 859 -3 016 -3 174 -3 332 -1 775 -1 933 -2 091 -2 248 -2 406 -2 564 -2 721 -2 879 -1 480 -1 638 -1 796 -1 953 -2 111 -2 269 -2 426 -1 185 -1 343

- 136 -

45 -128 -244 -360 -475 -591 -707 -823 -938 -1 054 186 71 -45 -161 -277 -392 -508 -624 501 385 269 154 38 -78 -194 815 700 584 468 352 237 -836 -941 -1 046 -1 151 -1 255 -1 360 -1 465 -1 569 -1 674 -562 -667 -771 -876 -981 -1 085 -1 190 -1 295 -287 -392 -497 -602 -706 -811 -916 -13 -118 -222 -327 -432 -536 -670 -775 -879 -984 -1 089 -1 194 -1 298 -1 403 -1 508 -395 -500 -605 -710 -814 -919 -1 024 -1 129 -121 -226 -330 -435 -540 -645 -749 154 49

-285 -308 -386 -464 -542 -620 -698 -777 -855 -933 -126 -204 -283 -361 -439 -517 -595 -673 55 -23 -101 -179 -257 -335 -413 237 159 80 2 -76 -154 -1 123 -1 211 -1 299 -1 387 -1 476 -1 564 -1 652 -1 741 -1 829 -943 -1 031 -1 120 -1 208 -1 296 -1 384 -1 473 -1 561 -763 -852 -940 -1 028 -1 117 -1 205 -1 293 -584 -672 -760 -849 -937 -1 025 -994 -1 082 -1 170 -1 259 -1 347 -1 435 -1 524 -1 612 -1 700 -814 -902 -991 -1 079 -1 167 -1 256 -1 344 -1 432 -635 -723 -811 -900 -988 -1 076 -1 164 -455 -543

-602 -578 -663 -748 -834 -919 -1 005 -1 090 -1 175 -1 261 -399 -484 -570 -655 -740 -826 -911 -997 -220 -305 -391 -476 -562 -647 -732 -41 -127 -212 -298 -383 -468 -1 373 -1 468 -1 563 -1 657 -1 752 -1 846 -1 941 -2 035 -2 130 -1 196 -1 291 -1 386 -1 480 -1 575 -1 669 -1 764 -1 859 -1 019 -1 114 -1 209 -1 303 -1 398 -1 492 -1 587 -842 -937 -1 032 -1 126 -1 221 -1 315 -1 242 -1 337 -1 431 -1 526 -1 621 -1 715 -1 810 -1 904 -1 999 -1 065 -1 160 -1 254 -1 349 -1 444 -1 538 -1 633 -1 727 -888 -983 -1 077 -1 172 -1 267 -1 361 -1 456 -711 -806

27 -77 -146 -216 -285 -355 -424 -494 -563 -632 112 42 -27 -97 -166 -235 -305 -374 301 231 162 92 23 -47 -116 489 420 350 281 211 142 -502 -565 -627 -690 -753 -816 -879 -942 -1 005 -337 -400 -463 -526 -588 -651 -714 -777 -172 -235 -298 -361 -424 -487 -549 -8 -71 -133 -196 -259 -322 -402 -465 -528 -591 -653 -716 -779 -842 -905 -237 -300 -363 -426 -489 -552 -614 -677 -73 -135 -198 -261 -324 -387 -450 92 29

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35%

25% 25% 25% 25% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10%

16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19%

10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4%

35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35%

-1 053 -1 200 -1 347 -1 494 -1 442 -1 589 -1 736 -1 883 -2 030 -2 177 -2 325 -2 472 -2 619 -1 142 -1 289 -1 437 -1 584 -1 731 -1 878 -2 025 -2 173 -843 -990 -1 137 -1 285 -1 432 -1 579 -1 726 -544 -691 -838 -985 -1 132 -1 280 -1 227 -1 374 -1 521 -1 668 -1 816 -1 963 -2 110 -2 257 -2 404 -928 -1 075 -1 222 -1 369 -1 516 -1 664 -1 811 -1 958 -628 -776 -923 -1 070 -1 217 -1 364 -1 511 -329 -476 -623 -771 -918 -1 065 -1 012 -1 159 -1 307 -1 454 -1 601 -1 748 -1 895 -2 042 -2 190 -713 -860 -1 007 -1 155 -1 302 -1 449 -1 596 -1 743 -414 -561 -708 -855 -1 002 -1 150

-1 501 -1 658 -1 816 -1 974 -1 852 -2 009 -2 167 -2 325 -2 482 -2 640 -2 798 -2 955 -3 113 -1 557 -1 714 -1 872 -2 030 -2 187 -2 345 -2 503 -2 660 -1 262 -1 419 -1 577 -1 735 -1 892 -2 050 -2 208 -967 -1 124 -1 282 -1 440 -1 597 -1 755 -1 633 -1 791 -1 948 -2 106 -2 264 -2 421 -2 579 -2 737 -2 894 -1 338 -1 496 -1 653 -1 811 -1 969 -2 126 -2 284 -2 442 -1 043 -1 201 -1 358 -1 516 -1 674 -1 831 -1 989 -748 -906 -1 063 -1 221 -1 379 -1 536 -1 414 -1 572 -1 730 -1 887 -2 045 -2 203 -2 360 -2 518 -2 676 -1 119 -1 277 -1 435 -1 592 -1 750 -1 908 -2 065 -2 223 -824 -982 -1 140 -1 297 -1 455 -1 613

- 137 -

-56 -161 -265 -370 -504 -608 -713 -818 -923 -1 027 -1 132 -1 237 -1 342 -229 -334 -439 -543 -648 -753 -858 -962 45 -59 -164 -269 -374 -478 -583 320 215 110 6 -99 -204 -337 -442 -547 -652 -756 -861 -966 -1 071 -1 175 -63 -168 -272 -377 -482 -587 -691 -796 212 107 2 -103 -207 -312 -417 486 381 277 172 67 -38 -171 -276 -381 -485 -590 -695 -799 -904 -1 009 103 -1 -106 -211 -315 -420 -525 -630 378 273 169 64 -41 -146

-632 -720 -808 -897 -865 -953 -1 042 -1 130 -1 218 -1 306 -1 395 -1 483 -1 571 -685 -774 -862 -950 -1 039 -1 127 -1 215 -1 304 -506 -594 -682 -771 -859 -947 -1 036 -326 -415 -503 -591 -679 -768 -736 -824 -913 -1 001 -1 089 -1 178 -1 266 -1 354 -1 443 -557 -645 -733 -822 -910 -998 -1 086 -1 175 -377 -465 -554 -642 -730 -819 -907 -197 -286 -374 -462 -551 -639 -607 -696 -784 -872 -961 -1 049 -1 137 -1 225 -1 314 -428 -516 -604 -693 -781 -869 -958 -1 046 -248 -337 -425 -513 -601 -690

-900 -995 -1 090 -1 184 -1 111 -1 206 -1 300 -1 395 -1 489 -1 584 -1 679 -1 773 -1 868 -934 -1 029 -1 123 -1 218 -1 312 -1 407 -1 502 -1 596 -757 -852 -946 -1 041 -1 135 -1 230 -1 325 -580 -675 -769 -864 -958 -1 053 -980 -1 074 -1 169 -1 264 -1 358 -1 453 -1 547 -1 642 -1 737 -803 -897 -992 -1 087 -1 181 -1 276 -1 370 -1 465 -626 -720 -815 -910 -1 004 -1 099 -1 193 -449 -543 -638 -733 -827 -922 -849 -943 -1 038 -1 132 -1 227 -1 322 -1 416 -1 511 -1 605 -672 -766 -861 -955 -1 050 -1 145 -1 239 -1 334 -495 -589 -684 -778 -873 -968

-34 -96 -159 -222 -302 -365 -428 -491 -554 -616 -679 -742 -805 -137 -200 -263 -326 -389 -452 -515 -577 27 -36 -98 -161 -224 -287 -350 192 129 66 3 -59 -122 -202 -265 -328 -391 -454 -517 -579 -642 -705 -38 -101 -163 -226 -289 -352 -415 -478 127 64 1 -62 -124 -187 -250 292 229 166 103 40 -23 -103 -165 -228 -291 -354 -417 -480 -543 -605 62 -1 -64 -126 -189 -252 -315 -378 227 164 101 38 -25 -87

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30%

10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19%

1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13%

35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 35% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30%

-1 297 -114 -262 -409 -556 -703 -850 -798 -945 -1 092 -1 239 -1 386 -1 533 -1 681 -1 828 -1 975 -498 -646 -793 -940 -1 087 -1 234 -1 381 -1 529 -199 -346 -493 -641 -788 -935 -1 082 100 -47 -194 -341 -489 -636 -1 663 -1 802 -1 941 -2 080 -2 219 -2 358 -2 497 -2 636 -2 776 -1 395 -1 534 -1 673 -1 812 -1 951 -2 090 -2 229 -2 368 -1 127 -1 266 -1 405 -1 544 -1 683 -1 822 -1 961 -859 -998 -1 137 -1 276 -1 415 -1 554 -1 471 -1 610 -1 750 -1 889 -2 028 -2 167 -2 306 -2 445 -2 584 -1 203 -1 342 -1 481 -1 621 -1 760 -1 899 -2 038 -2 177 -935 -1 074 -1 213

-1 770 -529 -687 -845 -1 002 -1 160 -1 318 -1 196 -1 353 -1 511 -1 669 -1 826 -1 984 -2 142 -2 299 -2 457 -901 -1 058 -1 216 -1 374 -1 531 -1 689 -1 847 -2 004 -606 -764 -921 -1 079 -1 237 -1 394 -1 552 -311 -469 -626 -784 -942 -1 099 -2 506 -2 679 -2 852 -3 025 -3 198 -3 371 -3 544 -3 717 -3 890 -2 214 -2 387 -2 560 -2 733 -2 906 -3 079 -3 252 -3 425 -1 922 -2 095 -2 268 -2 441 -2 614 -2 787 -2 960 -1 630 -1 803 -1 976 -2 149 -2 322 -2 495 -2 292 -2 465 -2 638 -2 811 -2 984 -3 157 -3 330 -3 503 -3 676 -2 000 -2 173 -2 346 -2 519 -2 692 -2 865 -3 038 -3 211 -1 708 -1 881 -2 054

- 138 -

-250 653 548 443 338 234 129 -5 -109 -214 -319 -424 -528 -633 -738 -843 270 165 60 -44 -149 -254 -359 -463 544 440 335 230 125 21 -84 819 714 609 505 400 295 -622 -714 -807 -900 -993 -1 085 -1 178 -1 271 -1 364 -387 -480 -572 -665 -758 -851 -943 -1 036 -152 -245 -338 -431 -523 -616 -709 82 -10 -103 -196 -289 -381 -480 -573 -665 -758 -851 -944 -1 036 -1 129 -1 222 -245 -338 -431 -523 -616 -709 -802 -894 -11 -103 -196

-778 -69 -157 -245 -334 -422 -510 -479 -567 -655 -743 -832 -920 -1 008 -1 097 -1 185 -299 -387 -476 -564 -652 -741 -829 -917 -119 -208 -296 -384 -473 -561 -649 60 -28 -117 -205 -293 -381 -998 -1 081 -1 165 -1 248 -1 331 -1 415 -1 498 -1 582 -1 665 -837 -920 -1 004 -1 087 -1 171 -1 254 -1 338 -1 421 -676 -759 -843 -926 -1 010 -1 093 -1 177 -515 -599 -682 -766 -849 -932 -883 -966 -1 050 -1 133 -1 217 -1 300 -1 384 -1 467 -1 550 -722 -805 -889 -972 -1 056 -1 139 -1 223 -1 306 -561 -645 -728

-1 062 -318 -412 -507 -601 -696 -791 -717 -812 -907 -1 001 -1 096 -1 190 -1 285 -1 380 -1 474 -541 -635 -730 -824 -919 -1 013 -1 108 -1 203 -364 -458 -553 -647 -742 -837 -931 -187 -281 -376 -470 -565 -660 -1 504 -1 608 -1 711 -1 815 -1 919 -2 023 -2 127 -2 230 -2 334 -1 329 -1 432 -1 536 -1 640 -1 744 -1 848 -1 951 -2 055 -1 153 -1 257 -1 361 -1 465 -1 569 -1 672 -1 776 -978 -1 082 -1 186 -1 290 -1 393 -1 497 -1 375 -1 479 -1 583 -1 686 -1 790 -1 894 -1 998 -2 102 -2 205 -1 200 -1 304 -1 407 -1 511 -1 615 -1 719 -1 823 -1 926 -1 025 -1 128 -1 232

-150 392 329 266 203 140 77 -3 -66 -129 -191 -254 -317 -380 -443 -506 162 99 36 -27 -89 -152 -215 -278 327 264 201 138 75 12 -50 491 428 366 303 240 177 -373 -429 -484 -540 -596 -651 -707 -763 -818 -232 -288 -343 -399 -455 -510 -566 -622 -91 -147 -203 -258 -314 -370 -425 49 -6 -62 -117 -173 -229 -288 -344 -399 -455 -511 -566 -622 -678 -733 -147 -203 -258 -314 -370 -425 -481 -537 -6 -62 -118

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30%

25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10%

19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22%

10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1%

30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30%

-1 353 -1 492 -1 631 -1 770 -667 -806 -945 -1 084 -1 224 -1 363 -1 280 -1 419 -1 558 -1 697 -1 836 -1 975 -2 114 -2 254 -2 393 -1 012 -1 151 -1 290 -1 429 -1 568 -1 707 -1 846 -1 985 -744 -883 -1 022 -1 161 -1 300 -1 439 -1 578 -476 -615 -754 -893 -1 032 -1 171 -1 088 -1 228 -1 367 -1 506 -1 645 -1 784 -1 923 -2 062 -2 201 -820 -960 -1 099 -1 238 -1 377 -1 516 -1 655 -1 794 -552 -691 -831 -970 -1 109 -1 248 -1 387 -284 -423 -562 -702 -841 -980 -897 -1 036 -1 175 -1 314 -1 453 -1 592 -1 732 -1 871 -2 010 -629 -768 -907 -1 046 -1 185 -1 324 -1 464 -1 603

-2 227 -2 400 -2 573 -2 746 -1 416 -1 589 -1 762 -1 935 -2 108 -2 281 -2 077 -2 250 -2 423 -2 596 -2 769 -2 942 -3 115 -3 288 -3 461 -1 785 -1 958 -2 131 -2 304 -2 477 -2 650 -2 823 -2 996 -1 493 -1 666 -1 839 -2 012 -2 185 -2 358 -2 531 -1 201 -1 374 -1 547 -1 720 -1 893 -2 066 -1 863 -2 036 -2 209 -2 382 -2 555 -2 728 -2 901 -3 074 -3 247 -1 571 -1 744 -1 917 -2 090 -2 263 -2 436 -2 609 -2 782 -1 278 -1 452 -1 625 -1 798 -1 971 -2 144 -2 317 -986 -1 160 -1 333 -1 506 -1 679 -1 852 -1 648 -1 821 -1 994 -2 167 -2 340 -2 513 -2 686 -2 859 -3 032 -1 356 -1 529 -1 702 -1 875 -2 048 -2 221 -2 394 -2 567

- 139 -

-289 -381 -474 -567 224 131 39 -54 -147 -240 -338 -431 -524 -616 -709 -802 -895 -987 -1 080 -103 -196 -289 -382 -474 -567 -660 -753 131 39 -54 -147 -240 -332 -425 366 273 181 88 -5 -98 -196 -289 -382 -475 -567 -660 -753 -846 -938 38 -54 -147 -240 -333 -425 -518 -611 273 180 88 -5 -98 -191 -283 508 415 322 230 137 44 -55 -147 -240 -333 -426 -518 -611 -704 -797 180 87 -5 -98 -191 -284 -376 -469

-812 -895 -978 -1 062 -400 -484 -567 -651 -734 -818 -768 -851 -935 -1 018 -1 102 -1 185 -1 269 -1 352 -1 436 -607 -691 -774 -857 -941 -1 024 -1 108 -1 191 -446 -530 -613 -697 -780 -864 -947 -285 -369 -452 -536 -619 -703 -653 -737 -820 -903 -987 -1 070 -1 154 -1 237 -1 321 -492 -576 -659 -743 -826 -910 -993 -1 076 -331 -415 -498 -582 -665 -749 -832 -171 -254 -337 -421 -504 -588 -538 -622 -705 -789 -872 -955 -1 039 -1 122 -1 206 -377 -461 -544 -628 -711 -795 -878 -962

-1 336 -1 440 -1 544 -1 647 -849 -953 -1 057 -1 161 -1 265 -1 368 -1 246 -1 350 -1 454 -1 558 -1 662 -1 765 -1 869 -1 973 -2 077 -1 071 -1 175 -1 279 -1 382 -1 486 -1 590 -1 694 -1 798 -896 -1 000 -1 103 -1 207 -1 311 -1 415 -1 519 -721 -824 -928 -1 032 -1 136 -1 240 -1 118 -1 221 -1 325 -1 429 -1 533 -1 637 -1 740 -1 844 -1 948 -942 -1 046 -1 150 -1 254 -1 358 -1 461 -1 565 -1 669 -767 -871 -975 -1 079 -1 182 -1 286 -1 390 -592 -696 -800 -903 -1 007 -1 111 -989 -1 093 -1 196 -1 300 -1 404 -1 508 -1 612 -1 715 -1 819 -814 -917 -1 021 -1 125 -1 229 -1 333 -1 436 -1 540

-173 -229 -285 -340 135 79 23 -32 -88 -144 -203 -259 -314 -370 -425 -481 -537 -592 -648 -62 -118 -173 -229 -285 -340 -396 -452 79 23 -33 -88 -144 -199 -255 220 164 108 53 -3 -59 -118 -173 -229 -285 -340 -396 -452 -507 -563 23 -33 -88 -144 -200 -255 -311 -367 164 108 53 -3 -59 -114 -170 305 249 193 138 82 26 -33 -88 -144 -200 -255 -311 -367 -422 -478 108 52 -3 -59 -115 -170 -226 -281

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22%

19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10%

30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

-361 -500 -639 -778 -917 -1 056 -1 195 -93 -232 -371 -510 -649 -788 -706 -845 -984 -1 123 -1 262 -1 401 -1 540 -1 679 -1 818 -438 -577 -716 -855 -994 -1 133 -1 272 -1 411 -169 -309 -448 -587 -726 -865 -1 004 99 -40 -180 -319 -458 -597 -1 260 -1 378 -1 496 -1 614 -1 732 -1 850 -1 967 -2 085 -2 203 -1 037 -1 155 -1 273 -1 391 -1 509 -1 626 -1 744 -1 862 -814 -932 -1 050 -1 168 -1 286 -1 403 -1 521 -591 -709 -827 -945 -1 063 -1 180 -1 101 -1 219 -1 337 -1 455 -1 573 -1 690 -1 808 -1 926 -2 044 -878 -996 -1 114 -1 232 -1 350

-1 064 -1 237 -1 410 -1 583 -1 756 -1 929 -2 102 -772 -945 -1 118 -1 291 -1 464 -1 637 -1 433 -1 606 -1 779 -1 952 -2 125 -2 298 -2 471 -2 644 -2 817 -1 141 -1 314 -1 487 -1 660 -1 833 -2 006 -2 179 -2 352 -849 -1 022 -1 195 -1 368 -1 541 -1 714 -1 887 -557 -730 -903 -1 076 -1 249 -1 422 -2 115 -2 271 -2 427 -2 583 -2 739 -2 894 -3 050 -3 206 -3 362 -1 861 -2 017 -2 172 -2 328 -2 484 -2 640 -2 795 -2 951 -1 606 -1 762 -1 918 -2 073 -2 229 -2 385 -2 541 -1 351 -1 507 -1 663 -1 819 -1 975 -2 130 -1 929 -2 085 -2 240 -2 396 -2 552 -2 708 -2 864 -3 019 -3 175 -1 674 -1 830 -1 986 -2 142 -2 297

- 140 -

415 322 229 137 44 -49 -142 650 557 464 371 279 186 87 -6 -98 -191 -284 -377 -469 -562 -655 322 229 136 44 -49 -142 -235 -327 557 464 371 278 186 93 0 791 699 606 513 420 328 -440 -519 -599 -679 -759 -838 -918 -998 -1 078 -244 -324 -404 -484 -564 -643 -723 -803 -49 -129 -209 -289 -368 -448 -528 146 66 -14 -93 -173 -253 -322 -402 -482 -561 -641 -721 -801 -880 -960 -127 -207 -286 -366 -446

-217 -300 -383 -467 -550 -634 -717 -56 -139 -223 -306 -390 -473 -423 -507 -590 -674 -757 -841 -924 -1 008 -1 091 -263 -346 -429 -513 -596 -680 -763 -847 -102 -185 -269 -352 -435 -519 -602 59 -24 -108 -191 -275 -358 -756 -827 -898 -968 -1 039 -1 110 -1 180 -1 251 -1 322 -622 -693 -764 -835 -905 -976 -1 047 -1 117 -489 -559 -630 -701 -771 -842 -913 -355 -426 -496 -567 -638 -708 -661 -732 -802 -873 -944 -1 014 -1 085 -1 156 -1 226 -527 -598 -668 -739 -810

-638 -742 -846 -950 -1 054 -1 157 -1 261 -463 -567 -671 -775 -878 -982 -860 -964 -1 068 -1 171 -1 275 -1 379 -1 483 -1 587 -1 690 -685 -789 -892 -996 -1 100 -1 204 -1 308 -1 411 -510 -613 -717 -821 -925 -1 029 -1 132 -334 -438 -542 -646 -750 -853 -1 269 -1 363 -1 456 -1 550 -1 643 -1 737 -1 830 -1 924 -2 017 -1 116 -1 210 -1 303 -1 397 -1 490 -1 584 -1 677 -1 771 -964 -1 057 -1 151 -1 244 -1 338 -1 431 -1 524 -811 -904 -998 -1 091 -1 185 -1 278 -1 157 -1 251 -1 344 -1 438 -1 531 -1 625 -1 718 -1 812 -1 905 -1 004 -1 098 -1 191 -1 285 -1 378

249 193 138 82 26 -29 -85 390 334 278 223 167 111 52 -3 -59 -115 -170 -226 -282 -337 -393 193 137 82 26 -29 -85 -141 -196 334 278 223 167 111 56 0 475 419 364 308 252 197 -264 -312 -359 -407 -455 -503 -551 -599 -647 -147 -195 -242 -290 -338 -386 -434 -482 -30 -77 -125 -173 -221 -269 -317 87 40 -8 -56 -104 -152 -193 -241 -289 -337 -385 -433 -480 -528 -576 -76 -124 -172 -220 -268

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10%

22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22%

7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19%

25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

-1 467 -1 585 -1 703 -655 -773 -891 -1 009 -1 127 -1 244 -1 362 -432 -550 -668 -786 -904 -1 021 -942 -1 060 -1 178 -1 296 -1 414 -1 531 -1 649 -1 767 -1 885 -719 -837 -955 -1 073 -1 191 -1 308 -1 426 -1 544 -496 -614 -732 -850 -968 -1 085 -1 203 -273 -391 -509 -627 -745 -862 -783 -901 -1 019 -1 137 -1 255 -1 372 -1 490 -1 608 -1 726 -560 -678 -796 -914 -1 032 -1 149 -1 267 -1 385 -337 -455 -573 -691 -809 -926 -1 044 -114 -232 -350 -468 -586 -703 -624 -742 -860 -978 -1 096 -1 213 -1 331 -1 449 -1 567 -401 -519

-2 453 -2 609 -2 765 -1 419 -1 575 -1 731 -1 887 -2 043 -2 198 -2 354 -1 165 -1 321 -1 476 -1 632 -1 788 -1 944 -1 742 -1 898 -2 054 -2 210 -2 365 -2 521 -2 677 -2 833 -2 989 -1 488 -1 643 -1 799 -1 955 -2 111 -2 266 -2 422 -2 578 -1 233 -1 389 -1 544 -1 700 -1 856 -2 012 -2 168 -978 -1 134 -1 290 -1 446 -1 601 -1 757 -1 556 -1 711 -1 867 -2 023 -2 179 -2 335 -2 490 -2 646 -2 802 -1 301 -1 457 -1 613 -1 768 -1 924 -2 080 -2 236 -2 391 -1 046 -1 202 -1 358 -1 514 -1 669 -1 825 -1 981 -792 -947 -1 103 -1 259 -1 415 -1 571 -1 369 -1 525 -1 681 -1 836 -1 992 -2 148 -2 304 -2 460 -2 615 -1 114 -1 270

- 141 -

-526 -606 -685 68 -12 -91 -171 -251 -331 -410 263 184 104 24 -56 -136 -205 -284 -364 -444 -524 -603 -683 -763 -843 -9 -89 -169 -249 -328 -408 -488 -568 186 106 26 -54 -133 -213 -293 381 301 221 142 62 -18 -87 -167 -247 -326 -406 -486 -566 -645 -725 108 28 -51 -131 -211 -291 -371 -450 303 223 144 64 -16 -96 -175 498 419 339 259 179 99 30 -49 -129 -209 -289 -368 -448 -528 -608 226 146

-880 -951 -1 022 -393 -464 -535 -605 -676 -747 -817 -259 -330 -401 -471 -542 -613 -565 -636 -707 -777 -848 -919 -990 -1 060 -1 131 -432 -502 -573 -644 -714 -785 -856 -926 -298 -368 -439 -510 -581 -651 -722 -164 -235 -305 -376 -447 -517 -470 -541 -611 -682 -753 -823 -894 -965 -1 036 -336 -407 -478 -548 -619 -690 -760 -831 -202 -273 -344 -414 -485 -556 -627 -69 -139 -210 -281 -351 -422 -375 -445 -516 -587 -657 -728 -799 -869 -940 -241 -311

-1 472 -1 565 -1 659 -852 -945 -1 039 -1 132 -1 226 -1 319 -1 413 -699 -792 -886 -979 -1 073 -1 166 -1 045 -1 139 -1 232 -1 326 -1 419 -1 513 -1 606 -1 700 -1 793 -893 -986 -1 079 -1 173 -1 266 -1 360 -1 453 -1 547 -740 -833 -927 -1 020 -1 114 -1 207 -1 301 -587 -680 -774 -867 -961 -1 054 -933 -1 027 -1 120 -1 214 -1 307 -1 401 -1 494 -1 588 -1 681 -781 -874 -968 -1 061 -1 154 -1 248 -1 341 -1 435 -628 -721 -815 -908 -1 002 -1 095 -1 189 -475 -568 -662 -755 -849 -942 -821 -915 -1 008 -1 102 -1 195 -1 289 -1 382 -1 476 -1 569 -669 -762

-315 -363 -411 41 -7 -55 -103 -151 -198 -246 158 110 62 14 -33 -81 -123 -171 -218 -266 -314 -362 -410 -458 -506 -6 -54 -101 -149 -197 -245 -293 -341 111 64 16 -32 -80 -128 -176 228 181 133 85 37 -11 -52 -100 -148 -196 -244 -292 -339 -387 -435 65 17 -31 -79 -127 -174 -222 -270 182 134 86 38 -10 -57 -105 299 251 203 155 108 60 18 -30 -77 -125 -173 -221 -269 -317 -365 135 87

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20%

10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25%

16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4%

25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20%

-637 -755 -873 -990 -1 108 -1 226 -178 -296 -414 -532 -650 -767 -885 45 -73 -191 -309 -426 -544 -465 -583 -701 -819 -937 -1 054 -1 172 -1 290 -1 408 -242 -360 -478 -596 -713 -831 -949 -1 067 -19 -137 -255 -373 -490 -608 -726 204 86 -32 -150 -267 -385 -909 -1 004 -1 100 -1 196 -1 292 -1 387 -1 483 -1 579 -1 675 -730 -826 -922 -1 018 -1 114 -1 209 -1 305 -1 401 -552 -648 -744 -840 -935 -1 031 -1 127 -374 -470 -566 -662 -757 -853 -782 -878 -973 -1 069 -1 165 -1 261 -1 356 -1 452

-1 426 -1 582 -1 737 -1 893 -2 049 -2 205 -860 -1 015 -1 171 -1 327 -1 483 -1 639 -1 794 -605 -761 -917 -1 072 -1 228 -1 384 -1 182 -1 338 -1 494 -1 650 -1 806 -1 961 -2 117 -2 273 -2 429 -928 -1 084 -1 239 -1 395 -1 551 -1 707 -1 862 -2 018 -673 -829 -985 -1 140 -1 296 -1 452 -1 608 -418 -574 -730 -886 -1 042 -1 197 -1 544 -1 669 -1 794 -1 920 -2 045 -2 170 -2 295 -2 421 -2 546 -1 340 -1 466 -1 591 -1 716 -1 841 -1 967 -2 092 -2 217 -1 137 -1 262 -1 387 -1 512 -1 638 -1 763 -1 888 -933 -1 058 -1 184 -1 309 -1 434 -1 559 -1 395 -1 520 -1 645 -1 771 -1 896 -2 021 -2 146 -2 272

- 142 -

66 -14 -93 -173 -253 -333 421 341 261 181 102 22 -58 616 536 456 377 297 217 148 68 -12 -91 -171 -251 -331 -410 -490 343 263 184 104 24 -56 -136 -215 538 458 379 299 219 139 60 733 654 574 494 414 334 -289 -355 -421 -487 -553 -618 -684 -750 -816 -134 -199 -265 -331 -397 -463 -528 -594 22 -44 -110 -175 -241 -307 -373 178 112 46 -20 -85 -151 -196 -262 -328 -393 -459 -525 -591 -656

-382 -453 -524 -594 -665 -736 -107 -178 -248 -319 -390 -460 -531 27 -44 -115 -185 -256 -327 -279 -350 -421 -491 -562 -633 -703 -774 -845 -145 -216 -287 -357 -428 -499 -569 -640 -12 -82 -153 -224 -294 -365 -436 122 52 -19 -90 -160 -231 -545 -603 -660 -718 -775 -832 -890 -947 -1 005 -438 -496 -553 -611 -668 -726 -783 -841 -331 -389 -446 -504 -561 -619 -676 -225 -282 -339 -397 -454 -512 -469 -527 -584 -641 -699 -756 -814 -871

-856 -949 -1 042 -1 136 -1 229 -1 323 -516 -609 -703 -796 -890 -983 -1 077 -363 -456 -550 -643 -737 -830 -709 -803 -896 -990 -1 083 -1 177 -1 270 -1 364 -1 457 -557 -650 -744 -837 -931 -1 024 -1 117 -1 211 -404 -497 -591 -684 -778 -871 -965 -251 -345 -438 -531 -625 -718 -926 -1 002 -1 077 -1 152 -1 227 -1 302 -1 377 -1 452 -1 528 -804 -879 -955 -1 030 -1 105 -1 180 -1 255 -1 330 -682 -757 -832 -907 -983 -1 058 -1 133 -560 -635 -710 -785 -860 -936 -837 -912 -987 -1 062 -1 138 -1 213 -1 288 -1 363

40 -8 -56 -104 -152 -200 252 205 157 109 61 13 -35 369 322 274 226 178 130 89 41 -7 -55 -103 -151 -198 -246 -294 206 158 110 62 14 -33 -81 -129 323 275 227 179 131 84 36 440 392 344 296 249 201 -174 -213 -253 -292 -332 -371 -410 -450 -489 -80 -120 -159 -199 -238 -278 -317 -357 13 -26 -66 -105 -145 -184 -224 107 67 28 -12 -51 -91 -118 -157 -197 -236 -275 -315 -354 -394

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20%

25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 15% 10% 10% 10% 10% 10%

25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25%

1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13%

20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20%

-1 548 -604 -699 -795 -891 -987 -1 083 -1 178 -1 274 -425 -521 -617 -713 -809 -904 -1 000 -247 -343 -439 -535 -631 -726 -655 -751 -846 -942 -1 038 -1 134 -1 230 -1 325 -1 421 -477 -573 -668 -764 -860 -956 -1 051 -1 147 -299 -394 -490 -586 -682 -778 -873 -121 -216 -312 -408 -504 -599 -528 -624 -720 -815 -911 -1 007 -1 103 -1 199 -1 294 -350 -446 -542 -637 -733 -829 -925 -1 020 -172 -268 -363 -459 -555 -651 -747 6 -90 -185 -281 -377 -473 -401 -497 -593 -689 -784

-2 397 -1 191 -1 316 -1 442 -1 567 -1 692 -1 817 -1 943 -2 068 -988 -1 113 -1 238 -1 363 -1 489 -1 614 -1 739 -784 -909 -1 035 -1 160 -1 285 -1 410 -1 246 -1 371 -1 496 -1 621 -1 747 -1 872 -1 997 -2 122 -2 248 -1 042 -1 167 -1 293 -1 418 -1 543 -1 668 -1 794 -1 919 -838 -964 -1 089 -1 214 -1 340 -1 465 -1 590 -635 -760 -885 -1 011 -1 136 -1 261 -1 097 -1 222 -1 347 -1 472 -1 598 -1 723 -1 848 -1 973 -2 099 -893 -1 018 -1 143 -1 269 -1 394 -1 519 -1 645 -1 770 -689 -815 -940 -1 065 -1 190 -1 316 -1 441 -486 -611 -736 -862 -987 -1 112 -947 -1 073 -1 198 -1 323 -1 448

- 143 -

-722 -40 -106 -172 -238 -303 -369 -435 -501 115 50 -16 -82 -148 -213 -279 271 205 140 74 8 -58 -102 -168 -234 -300 -366 -431 -497 -563 -629 53 -13 -78 -144 -210 -276 -341 -407 209 143 77 12 -54 -120 -186 365 299 233 167 102 36 -9 -75 -141 -206 -272 -338 -404 -469 -535 147 81 15 -51 -116 -182 -248 -314 302 237 171 105 39 -26 -92 458 392 327 261 195 129 85 19 -47 -113 -179

-929 -362 -420 -477 -535 -592 -650 -707 -764 -255 -313 -370 -428 -485 -543 -600 -148 -206 -263 -321 -378 -436 -393 -450 -508 -565 -623 -680 -738 -795 -853 -286 -344 -401 -458 -516 -573 -631 -688 -179 -237 -294 -352 -409 -467 -524 -72 -130 -187 -245 -302 -360 -317 -374 -432 -489 -547 -604 -662 -719 -777 -210 -267 -325 -382 -440 -497 -555 -612 -103 -161 -218 -276 -333 -390 -448 4 -54 -111 -169 -226 -284 -241 -298 -356 -413 -471

-1 438 -715 -790 -865 -940 -1 015 -1 090 -1 166 -1 241 -593 -668 -743 -818 -893 -968 -1 043 -470 -546 -621 -696 -771 -846 -747 -823 -898 -973 -1 048 -1 123 -1 198 -1 273 -1 349 -625 -700 -776 -851 -926 -1 001 -1 076 -1 151 -503 -578 -653 -729 -804 -879 -954 -381 -456 -531 -606 -682 -757 -658 -733 -808 -883 -959 -1 034 -1 109 -1 184 -1 259 -536 -611 -686 -761 -836 -912 -987 -1 062 -414 -489 -564 -639 -714 -789 -865 -291 -367 -442 -517 -592 -667 -568 -644 -719 -794 -869

-433 -24 -64 -103 -143 -182 -221 -261 -300 69 30 -10 -49 -89 -128 -168 163 123 84 44 5 -35 -61 -101 -140 -180 -219 -259 -298 -338 -377 32 -8 -47 -86 -126 -165 -205 -244 125 86 46 7 -33 -72 -111 219 179 140 100 61 21 -5 -45 -84 -124 -163 -203 -242 -282 -321 88 49 9 -30 -70 -109 -149 -188 181 142 103 63 24 -16 -55 275 235 196 156 117 78 51 11 -28 -68 -107

Odhad dopadů stravenkových systémů v České republice na státní rozpočet 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20%

10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 10% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5%

25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 25% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 22% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 19% 16% 16% 16% 16% 16% 16%

10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 25% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 22% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 19% 16% 13% 10% 7% 4% 1% 16% 13% 10% 7% 4% 1%

20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20%

-880 -976 -1 072 -1 168 -223 -319 -415 -510 -606 -702 -798 -894 -45 -141 -237 -332 -428 -524 -620 133 37 -58 -154 -250 -346 -274 -370 -466 -562 -658 -753 -849 -945 -1 041 -96 -192 -288 -384 -479 -575 -671 -767 82 -14 -110 -206 -301 -397 -493 260 164 68 -27 -123 -219

-1 574 -1 699 -1 824 -1 950 -744 -869 -994 -1 120 -1 245 -1 370 -1 495 -1 621 -540 -665 -791 -916 -1 041 -1 167 -1 292 -337 -462 -587 -712 -838 -963 -798 -924 -1 049 -1 174 -1 299 -1 425 -1 550 -1 675 -1 800 -595 -720 -845 -970 -1 096 -1 221 -1 346 -1 472 -391 -516 -642 -767 -892 -1 017 -1 143 -188 -313 -438 -563 -689 -814

- 144 -

-244 -310 -376 -442 240 174 109 43 -23 -89 -154 -220 396 330 264 199 133 67 1 552 486 420 354 289 223 178 112 46 -19 -85 -151 -217 -283 -348 334 268 202 136 71 5 -61 -127 489 424 358 292 226 160 95 645 579 514 448 382 316

-528 -586 -643 -701 -134 -191 -249 -306 -364 -421 -479 -536 -27 -84 -142 -199 -257 -314 -372 80 22 -35 -93 -150 -207 -165 -222 -280 -337 -395 -452 -509 -567 -624 -58 -115 -173 -230 -288 -345 -403 -460 49 -8 -66 -123 -181 -238 -296 156 98 41 -16 -74 -131

-944 -1 019 -1 095 -1 170 -446 -521 -597 -672 -747 -822 -897 -972 -324 -399 -474 -550 -625 -700 -775 -202 -277 -352 -427 -503 -578 -479 -554 -629 -704 -780 -855 -930 -1 005 -1 080 -357 -432 -507 -582 -657 -733 -808 -883 -235 -310 -385 -460 -535 -610 -686 -113 -188 -263 -338 -413 -488

-147 -186 -226 -265 144 105 65 26 -14 -53 -93 -132 238 198 159 119 80 40 1 331 292 252 213 173 134 107 67 28 -12 -51 -91 -130 -170 -209 200 161 121 82 42 3 -37 -76 294 254 215 175 136 96 57 387 348 308 269 229 190