Magistrát hlavního města Prahy Magistrát (něm. Magistrat) je v České republice, Německu a Rakousku označení městského úřadu statutárního města a městských úřadů Prahy a Vídně, které jsou také svého druhu statutárními městy. V čele magistrátu v České republice je primátor, v čele magistrátů v Rakousku je starosta (něm. Bürgermeister). zdroj: Wikipedia
Opencard Kdo vydělává miliony na Opencard? Utajený majitel Praha - Kdo vlastní firmu Haguess, která získala od pražského magistrátu luxusní zakázku na spravování projektu Opencard a má podle auditu inkasovat stovky milionů? Veřejnost nemá možnost se to dozvědět. Vlastník firmy se totiž schoval za anonymní akcie na majitele. Jméno jejich vlastníka nemusí být uvedeno v obchodním rejstříku. Kromě toho jsou takovéto akcie převeditelné z minuty na minutu. Majitelem firmy je tedy ten, kdo zrovna cenné papíry momentálně drží. Aniž by byl kdekoli evidován. Magistrát tak svěřil lukrativní zakázku v řádu stovek milionů korun neprůhledné firmě. A veřejnost nemá možnost zjistit, komu horentní sumy za projekt připadnou. A tedy ani to, zda nejdou do kapes někomu z lidí blízkých pražské radnici. Kdopak je tady majitel? Podle vyjádření PR agentury zastupující firmu Haguess je majitelem firmy Jaroslav Turek. Ten i s manželkou zasedá ve vedení společnosti Haguess, také stojí ve vedení firmy Allshare, která získala v projektu Opencard další zakázku. "Majitelem společnosti je pan Turek," uvedla Dina Sviteková ze zastupující agentury. Jak lze - vzhledem k formě anonymních akcií ale doložit, že je skutečně vlastníkem, Sviteková nekonkretizovala. Dokud totiž budou akcie vedeny v této formě, může být majitelem prakticky kdokoliv, komu je pan Turek předá - pokud tak již neučinil.
Turek byl přitom jako majitel společnosti transparentně veden v obchodním rejstříku až do rok 2006. Tehdy však firma Haguess získala od magistrátu zmiňovanou zakázku a tehdy také Turek coby vlastník mizí z databáze a akcie začínají být vedeny anonymně - na majitele. "Chce mít akcie na majitele, aby jej mohl někdo zastupovat na valných hromadách," tlumočila Turkovy důvody Sviteková. Hovor přímo s panem Turkem však odmítla spojit. Závislost na Haguess Fakta jsou známá - podle auditu, který byl na projekt Opencard zpracován, získala firma Haguess od pražského magistrátu v roce 2006 výhodnou smlouvu. Jak uvedla Mf Dnes, má tato firma od pražské radnice za správu projektu inkasovat 418 milionů korun. Auditoři zároveň poukázali na velkou provázanost radnice s firmou. "Odbor informatiky vytvořil předpoklady pro další chod projektu, způsobující nepřiměřenou, nežádoucí a lze se bohužel důvodně domnívat i účelově zakotvenou závislost města na firmě Haguess," citovala auditory Česká televize. Kdo je ale vlastníkem dané firmy a komu tedy připadnou peníze z této zakázky, díky anonymním akciím zřejmé není. Firmy kolem Opencard Jisté je pouze to, že ještě do května tohoto roku měla firma základní kapitál pouze dva miliony korun. Teprve letos jej navýšila o 10 milionů. V té době byl veden jako držitel akcií advokát Michal Chrůma. Tedy - vyplývá to alespoň z dochovaného notářského záznamu. Zda byl Chrůma skutečně jejich majitelem či pouze někoho zastupoval a komu v současné době akcie patří, zřejmé není. Podle Svitekové z PR agentury firmy Haguess předl pan Turek akcie pan Chrůmovi kvůli tomu, aby jej mohl na zasedání zastoupit. Osoba pana Chrůmy je však sama o sobě zajímavá. Chrůma je veden v řadě firem, mimo jiné zastupuje coby jednatel firmu Valexa, vlastněnou ruskými majiteli. Zároveň figuruje ve dvou společnostech, které měly také profit z projektu Opencard. Je členem dozorčí rady firmy Allshare, která podle Mf Dnes zpracovala pro projekt Opencard byznys plán. Ve stejné funkci zasedá také ve firmě Mark/BBDO, která v projektu měla na starosti poradenské služby. V dozorčí radě firmy Haguess zasedá také bývalý vedoucí funkcionář Agrokombinátu Slušovice a šéf vnitropodnikové banky Arnošt Traxler, jenž byl stíhán pro podvod. Soud ho nakonec ale osvobodil zdroj: Aktuálně
Předražená Opencard? Jen na právníky šlo čtvrt miliardy Praha - Audit projektu Opencard, který nyní proběhl, ukázal, že část financí byla na realizaci projektu utracena neúčelně. Jen na poradenství a právní služby Praha utratila kolem 240 milionů korun. Celkově projekt město přišel přibližně na 880 milionů korun. Informovala o tom dnes Česká televize, které se podařilo výsledky dosud nezvěřejněného auditu získat. Měsíčně městu přibývá tři tisíce nových uživatelů Opencard. Provoz center, která karty vydávají, stojí přitom město měsíčně osm milionů korun. Podle odborníků by se dal ale provoz center zajistit až čtyřikrát levněji. Pětadvacet milionů korun také dostali manažeři projektu. Město se navíc dle auditorů až příliš svázalo s firmou Haguess, která celý projekt tvořila. Praha je teď na jejích službách naprosto závislá. Rozejít se s ní tak bude velice složité. Podle auditorů může za neúčelně vynaložené prostředky vedení města, dopravní podnik a odbor informatiky. Pražský primátor Pavel Bém tvrdí, že projekt nebude prodělečný. Musí se podle něj ovšem počkat, až se zcela rozvine tak, jak bylo původně plánováno. Jak ale řekl Aktuálně.cz odborník na obdobné projekty Walter Pavliš, je nepravděpodobné, že by v budoucnu mohly být projekty jako Opencard ziskové. Města by totiž musela do projektu zapojit všechny firmy, které v nich lidem nabízejí služby. zdroj: Aktuálně
Úředníci magistrátu zamlčeli jednu analýzu k OpenCard. Tu kritičtější Hromadná doprava je rychlejší než automobil, jezdit ekologicky je výhodné, vandalismus je velký problém hromadné dopravy a proč jezdit načerno když je tu OpenCard. Taková zásadní sdělení mohli letos shlédnout diváci hudební televize Óčko po celé republice ve spotech, propagující pražskou kartu, které pro pražský dopravní podnik vyrobila společnost Juturm. Jenže spoty stály šest milionů korun a dva z nich se ani vzdáleně OpenCard netýkají. A podle auditorů firmy Nexia, kteří nyní projekt OpenCard prověřili, je tento případ ukázkou promrhaných peněz v projektu, který přišel Pražany na 888 milionů korun. „Náklady na výrobu a vysílání dvou spotů by neměly být započítány do nákladů na OpenCard,“ uvádějí ve své zprávě.
Podobně dopravní podnik zaplatil 3,5 milionů korun za sedm outdoorových reklam, které opět nemají s OpenCard nic společného. Jen Dopravní podnik za věci, které s projektem karty nesouvisí, podle auditorů promrhal šedesát milionů korun. Velká neznámá Proč projekt, který pro město vyvinula firma Haguess a který se měl již v příštím roce podle původních předpokladů překlopit do zisku, generuje zatím jen náklady, se včera snažil zjistit výbor informatiky pražského magistrátu. Ale příliš neuspěl. Ředitel odboru IT Václav Kraus nebyl schopen zodpovědět ani základní otázku, co měla už karta umět, či alespoň odhadnout, kolik bude ještě stát, aby uměla to, co bylo naplánováno. „Projekt byl tak nastaven, že není možné říct, k čemu vlastně měl dojít,“ upozornil auditor Miroslav Hampl. Plány v červnu 2006, když zastupitelé projekt schvalovali, přitom předpokládaly, že již v příštím roce se investované peníze vrátí a za pět let vydělá přes čtyři miliardy. Klíčová část systému měla být elektronická peněženka, která postupně měla kartě i vydělávat. Jenže pro chyby není používána. Přitom již letos měl získat magistrát sto milionů korun jako provizi z obchodů, které Pražané prostřednictvím karty uzavřou. "Karta Pražana" kromě toho, že do ní jde nahrát předplatní kupon na MHD, umožňuje platit parkovné v centru města či slouží jako průkazka do městské knihovny. Plány jejího užití byly přitom původně mnohem širší – mělo s ní být možné kupovat například vstupenky na kulturu či sport a sloužit i jako elektronická peněženka. Co OpenCard (ne)nabízí I přes veškeré nedostatky je přitom pražská karta mnohonásobně dražší než obdobné karty v jiných městech či In-karta Českých drah. Všechny přitom umožňují mnohem širší využití než ta pražská. Například jde jejich prostřednictvím platit jednotlivé jízdenky přímo ve vozech hromadné dopravy. Ani to ovšem pražská OpenCard neumí a v dohledné době zřejmě umět nebude. „Aby na ně byly vybaveny všechny vozy veřejné dopravy, dostaneme se k částce 340 milionů,“ uvedl mluvčí pražského Dopravního podniku Ondřej Pečený. Jen pro srovnání: Dosavadní náklady na jednu vydanou OpenCard byly přes 2300 korun, Plzeňská karta stojí tisícovku. A pardubická, liberecká či IN-karta Českých drah dokonce necelých 400 korun. Ostatně sumy, které OpenCard měla podle analýz vydělat, byly podle auditorů příliš nadsazené. To ukazuje další funkce, kterou karta má: placení parkovného. Aplikace pro použití karet v parkovacích automatech stála 36 milionů – ale za červen lidé zaplatili na parkovném kartou jen 36 tisíc. Tímto tempem se investovaná suma vrátí za osmdesát let, a přitom by se nesměla utratit už ani koruna Předražený projekt „Příjmová stránka projektu byla zpracována nereálně a účelově, aby vzbudila nesprávný dojem , že projekt je samofinancovatelný,“ uvádějí auditoři. A upozorňují na to, že byznysplán vycházel z materiálu firmy Allshare Finance CE, kterou zastupoval Jaroslav Turek – shodou okolností jednatel následně vybraného dodavatele projektu Haguess. A
naopak mnohem střízlivější analýzu firmy Zeitgeis, kterou si také nechal udělat, Krausův odbor zamlčel. Auditoři také upozorňují na to, že kromě toho, že byl projekt v řadě věcí předražený, byl od počátku nastaven právě na firmu Haguess. Jak Krausův odbor, tak Dopravní podnik i firma Haguess se proti výhradám auditorů ostře ohradily a vyjmenovali desítky závěrů, s nimiž nesouhlasí. Hampl ale všechny výhrady odmítl. Podle náměstka pražského primátora Rudolfa Blažka by se během ledna měl magistrát rozhodnout, zda a v jaké podobě v projektu pokračovat. Podle Blažka se případem bude zabývat i úterní zasedání rady. Zda bude projednávat personální změny, například odvolání Krause, nechtěl Blažek říct. „Personální změny jsou v kompetenci ředitele magistrátu. Ale nějaké návrhy mu dám,“ řekl. Sami auditoři navrhují – pokud se projekt nezakonzervuje – funkce karty rozdělit a nalézt strategické partnery pro jednotlivé části. zdroj: iHNed
Vyjádření Auditora ke stanovisku Odboru Informatiky MHMP ke Zprávě o průběhu a výsledcích forenzního auditu dosavadní realizace projektu OpenCard ze dne 2.12.2009
Projekt Opencard: Reedová na rozloučenou označila dalšího viníka Náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová (SNK ED) rezignovala na svou funkci v radě hlavního města. Důvodem je podle ní to, že se jí nepodařilo prosadit protikorupční strategii. Klub ODS, který má v pražském zastupitelstvu většinu, už minulý týden rozhodl, že chce Reedovou odvolat. Politička se pokoušela protikorupční strategii dvakrát v radě prosadit, ODS ji ale zamítla. Podle některých občanských demokratů je materiál nekvalitní. Reedová se ale domnívá, že na radnici není zájem dokument schválit, protože by mohl odhalovat některé nepravosti. "Z obou jednání Rady, kde nebyla (strategie) schválena, mám doslovný záznam. Znovu a znovu si ho přehrávám a věřte nebo ne, stále nejsem schopna najít jediný věcný argument proti strategii. Mám z toho pouze pocit, že boj proti korupci kolegy z ODS vlastně děsí, případně vůbec nezajímá," tvrdila Reedová v on-line rozhovoru pro iHNed.cz. Politička poté, co funkci složila, řekla, že nedostatky na magistrátu, které by protikorupční strategie mohla odstranit, souvisí i s kauzou Opencard. Na mysli měla například chybné zadáváním veřejných zakázek. "Jsou to systémové chyby, mohou se tedy objevit podobné případy," zdůraznila bývalá náměstkyně.
Reedovou nahradí asi Richter Reedová kritizuje projekt Opencard jako příklad neprůhledné politiky a důsledek prostředí, které svádí ke korupci. Měl by se podle ní zastavit. Politickou odpovědnost by měl vyvodit podle ní i náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS), který měl projekt na starosti. Rada dnes také odložila projednání návrhů, díky nimž by se projekt mohl ozdravit. Primátor Pavel Bém totiž dostal do ruky druhý audit, který sám zadal, a musí ho prozkoumat. Podle prvního auditu si projekt Opencard vyžádal do poloviny tohoto roku náklady ve výši 888 milionů korun, příjmy ale byly nulové. Panují podezření, že se peníze utopily v nejasných veřejných zakázkách. Reedová dnes řekla, že by mělo být trestně odpovědné i bývalé vedení IT odboru. "Všechno podepsal tehdejší šéf IT odboru Seyček. U něho bych posuzovala hnedle trestněprávní odpovědnost. Tento člověk podle evidence zaměstnanců pracoval na odboru IT do června tohoto roku. Náměstek Blažek s tím měl jistě možnost něco dělat. Tento odbor pod něho přímo spadal," řekla už dříve pro iHNed.cz dnes odstoupivší radní. Karta Opencard funguje jako tramvajenka, průkazka do knihovny a je možné s ní platit parkovné. Na postu by Reedovou prý měl nahradit současný radní pro kulturu Milan Richter (ODS). "To přesně ilustruje situaci," řekla Reedová. Richter byl podle ní jedním z těch, kteří bojovali proti přijetí protikorupční strategie. Kromě Reedové má být tento čtvrtek odvolán také radní Petr Štěpánek (SZ), rada pak zůstane pouze v rukou ODS. Zastupitelé a radní za občanské demokraty kritizují oba politiky především za to, že v některých záležitostech nezastávají názor radnice a hlasují proti většinové ODS. Reedová měla na starosti evropské fondy, zahraniční politiku a protikorupční opatření. Štěpánek se zabýval oblastí životního prostředí, odpady, prosazoval také rozšíření možností pro cyklisty. zdroj: iHNed
Pracoval pro šéfa podsvětí, teď jej platí z daní Praha Tak dlouho mu jeho jméno zavíralo dveře do veřejné správy, až se to pokusil vyřešit jednou provždy: Vladimír Nešpůrek, kterého protikorupční služba spojila se skupinou zavražděného bosse podsvětí Františka Mrázka, se jednoduše přejmenoval.
Stal se Vladimírem Svobodou a nastoupil do Technické správy komunikací v hlavním městě. V příspěvkové organizaci pražského magistrátu, která spravuje veškeré silnice, dopravní značky či tunely v Praze, nastoupil rovnou na post náměstka. Jeho nadřízení tvrdí, že o tom vůbec netušili. A slibují, že vše prověří. Nešpůrkův šéf: Netušil jsem to "Ve všech dokumentech, které předložil ve chvíli, kdy se ucházel o post technickoinvestičního náměstka ředitele, bylo uvedeno jméno Vladimír Svoboda. Vámi uvedené informace považuji za závažné a nechám je prověřit. Až poté případně vyvodím příslušné personální opatření," stojí ve stanovisku ředitele pražských technických služeb Luďka Dostála. Nešpůrek měl přitom k přejmenování dobrý důvod: jeho předchozí angažmá ve státní správě neskončila slavně. Postupně musel odejít od policie, následně skončil s trestním oznámením v armádě, a pak opustil i vládní agenturu Czechinvest. A pokaždé byl jeho odchod spojen s jeho minulostí. On sám v tom ale problém nevidí. "Vlastním negativní lustrační osvědčení a čistý trestní rejstřík bez jakýcholi výmazů," hájí se Nešpůrek-Svoboda. Telefonický dotaz, proč se nechal přejmenovat, jej ale zjevně zaskočil. "Nerozumím vaší otázce," opakoval a pak si nechal otázku poslat elektronickou poštou. V emailové odpovědi pak napsal, že z Nešpůrka se stal Svoboda kvůli novinářům: "Jediným důvodem mého přejmenování bylo to, že o mě bez jediného věrohodného důkazu zveřejňujete nepravdivé a lživé články, které nemají ani tu nejmenší oporu v objektivní realitě." A co je tedy o Nešpůrkovi-Svobodovi známo? S Mrázkem jsme se možná potkali Začalo to už v devadesátých letech, kdy kvůli podezření z korupce opouštěl policii. Čelil totiž obvinění, že požadoval po šéfovi České banky úplatek. Soud jej ale nakonec po šesti letech průtahů obvinění zprostil, klíčový svědek - ředitel banky - ve finále odmítl vypovídat. Z policie Nešpůrek zamířil do soukromé sféry a podle již dříve zveřejněných písemných záznamů protikorupční služby policie spolupracoval s organizací Františka Mrázka, později zavražděného bosse podsvětí. Nešpůrek nepopírá, že se s Mrázkem mohl během jeho života znát i stýkat, rozhodně ale vylučuje, že by pro něj pracoval. "To je lež. Nevylučuju, že jsme se někde potkali a mluvili spolu, ale žádné informace jsem mu neprodával ani pro něj podobné věci nedělal," uvedl již dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Armáda: Lhal nám Na přelomu tisíciletí nastoupil k armádě a odjel na misi do Afghánistánu. Zaměstnavateli ovšem zatajil, že je stále stíhaný. V Afghánistánu velel četě, která střežila českou polní nemocnici. Z armády pak odcházel s trestním oznámením, právě kvůli zatajení svého obvinění. "Na kapitána Nešpůrka podal trestní oznámení velitel vojskové zdravotnické služby pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv," citoval tehdy server Mf Dnes mluvčí generálního štábu české armády Janu Růžičkovou. Deník pak napsal, že šéf polní nemocnice Jindřich Sitta v Afghánistánu Nešpůrka dvakrát potrestal za vážné kázeňské prohřešky a chtěl jej předčasně poslat domů. Nešpůrek ho ale žádostí o repatriaci podle Mf Dnes předešel. Po nástupu Topolánkovy vlády to Nešpůrek zkusil ve státní správě znovu: nastoupil do agentury Czechinvest, která rozděluje státní miliardy. Poté, co na jeho angažmá upozornili novináři a proti tomuto a dalším personálním krokům Římanova vedení agentury začali protestovat poslanci, Nešpůrek i Czechinvest opustil. zdroj: Aktuálně.cz
