M O N I T O R I N G M É D I Í M O N I T O R I N G O F M E D I A

M O N I T O R I N G M É D I Í M O N I T O R I N G O F M E D I A

Opona, o.p.s. 2009

Monitoring

médií

2009

Projekty a akce Opony, o.p.s. v roce 2009 Projects and events of NGO Opona in 2009 19. 4. 2009

Praha, Petřín

Happening u příležitosti spuštění webového portálu Nezapomeňte.cz Happening in occasion of launch of web portal Do Not Forget! (nezapomente.cz).

23. 4. - 1. 5. 2009

Praha, náměstí Republiky, Roxy/NoD

Cirkus totality (Kalendárium totality, Osobní anamnéza, model Trenažéru totality, Móda za železnou oponou, křest knihy Věčné časy) Totalitarian Circus (Calendarium of Totalitarianism, Personal History, model of Totalitarian Simulator, Fashion behind the Iron Curtain, book Věčné časy (Eternal Times))

1. 5. 2009

Praha, Kongresové centrum

Mezinárodní fórum „Od pádu železné opony v roce 1989 až do rozšíření Evropské unie v roce 2004: úloha občanské společnosti a idea Evropy v procesu demokratické transformace států střední a východní Evropy International Forum „From the Fall of the Iron Curtain to the Enlargemant of EU in 2004: the Role of Civil Society and the Idea of Europe in Democratic Transformation in Central and Eastern Europe. 1. 5. 2009

Praha, divadlo Archa

koncert „5 let bez hranic, 20 let bez opony“ concert „5 years without borders, 20 years without curtain“ (Life without Barriers) 27. 5. - 1. 6. 2009

Plzeň, náměstí Republiky, Měšťanská beseda

Cirkus totality (Kalendárium totality, Osobní anamnéza, model Trenažéru totality, Revoluční plakáty, Diskuze s laureáty Ceny 1. června, Móda za železnou oponou)

: Opona, o.p.s. : Velvarská 51 : 160 00 Praha 6

: e-mail: [email protected] : tel.: (+420) 220 181 575 : fax: (+420) 224 321 373

Monitoring

médií

2009

Totalitarian Circus (Calendarium of Totalitarianism, Personal History, model of Totalitarian Simulator, Fashion behind the Iron Curtain, exhibition Revolutionary posters, film projections, discussions) 19. - 21. 6. 2009

Slavonice

Cirkus totality (Kalendárium totality, model Trenažéru totality, Móda za železnou oponou) Totalitarian Circus (Calendarium of Totalitarianism, model of Totalitarian Simulator, Fashion behind the Iron Curtain) 1. 7. - 31. 8. 2009

model Trenažéru totality

knihovna Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 library of The Institute for the Study of Totalitarian Regimes, Siwiecova 2, Prague 3



Monitoring

tisku

2009

7. 7. 2009, pametnaroda.cz Model Trenažéru totality Od 1. července do 31. srpna 2009 je v prostorách Knihovny Jána Langoše umístěn Model Trenažéru totality, který připravila za podpory ÚSTR společnost Opona o.p.s. v rámci projektu Cirkus totality. http://www.pametnaroda.cz/bulletin

19. 6. 2009, Lidové noviny, Nora Grundová Viagra je mocenská záležitost Rozhovor s Jiřinou Šiklovou Během několika pokračování našeho rozhovoru měla na sobě buď černý kalhotový kostýmek, nebo bílé texasky a tenisky – a pokaždé byla sexy. Věkem patří ke generaci důchodců, kam se neustále prvním pádem zahrnuje, sociologií stáří se zabývá většinu svého času a přitom vypadá tak, že se svými vrstevníky má společnou pouze prožitou minulost. A vlastně ani to ne. Vystudovala historii a filozofii na FF UK, kde posléze přednášela. Před invazí vojsk v roce 1968 chtěla reformovat stranu zevnitř, poté odtud vystoupila a celá 70. a 80. léta se podílela na akcích proti režimu. Také byla hned vyhozena z fakulty, stala se uklízečkou, sociální pracovnicí v Thomayerově nemocnici a bokem pracovala jako socioložka. Podepsala Chartu 77 a posílala tajně do zahraničí k publikování u nás zakázanou literaturu, za což si v letech 1981 až 1982 šla sednout do komunistického vězení. Po sametové revoluci na Karlově univerzitě založila a deset let vedla Katedru sociálních věcí. Dodnes čile píše a přednáší, za Stranu zelených kandidovala do Evropského parlamentu – původně na nevolitelném místě, nakonec se díky překvapivě vysokým preferencím stala nejúspěšnější kandidátkou zelených (i když se strana se do parlamentu nakonec nedostala). „Moje maminka mi vždycky nadávala, že musím být v každém hovnu kvedlačkou,“ typicky mhouří oči za silnými brýlemi a chechtá se. Svůj půvab podtrhuje sbírkou šperků a náhrdelníků, které zastupují snad všechna etnika světa. Většinu rozhovoru jsme strávili v jejím pražském bytě, kde Jiřina Šiklová žije celý život. Byt, kde míval její otec, oční lékař, ordinaci, má několik místností plných knih a spisů a právě tady vznikla řada sociologických institucí. Například Gender Studies. Paní Šiklová je typický Blíženec. Na rozhovor přiběhla z jakési obhajoby, chřestila tyrkysovým náhrdelníkem, vysvětlovala mi jedním dechem Ortegovu teorii o davu a také to, jak se dělá kvásek na lívance. Žádná jiná intelektuálka nemá na českou společnost takový vliv. Genderové otázky, vztahy, senioři, ekologie, politika... Všude je slyšet Jiřinu Šiklovou (74). A když říká, „na stáří se chystejte celý život“, buďte si jisti, že ví, o čem mluví závěr rozhovoru dorazil Ota Ulč se svou aristokratickou tchajwanskou manželkou. Zatímco spisovatel Ulč citoval ze



Monitoring

tisku

2009

svých knih a vzpomínal na staré přátele, Jiřina Šiklová bleskově usmažila a vpravila do nás zhruba sto lívanců.

* Jaký sociologický trend je pro naši společnost dnes nejtypičtější? Přejímáme s malým zpožděním světové trendy a vždycky se k nim vracíme. Když se u nás začal objevovat feminismus, ve světě byl za svou kulminací. A dnes se u nás projevuje to, co se děje vždy v době krize, tedy extremismus, z něhož bych měla největší strach. Společnost se radikalizuje a vede ji to buď k extrémní pravici, nebo levičáctví. Proti oněm začínajícím neonacistickým stranám, které zatím vypadají jako hra, by se mělo zakročit. Ale ne ze strany státu. Když to udělá stát, hranice bezpečí, které stát jakoby vytváří, se může zvrhnout. Měli by to udělat občané. Proto opakuji, že když je někde demonstrace, s níž nesouhlasím, tak se mám obtěžovat a dojít tam. A zabrat ten určitý prostor. I když si pak říkám, že jsem tam nemusela stát zrovna já. Proč mi ty nohy mrznou. Ale je to daleko lepší, než něco zakazovat.

* Lidé se tu radikalizují směrem doprava, ale levičáckých hnutí tady zase tolik není. Je to nedávnou zkušeností se socialismem? Kdo dnes ví, co je pravice a co levice. To je tak nejasný pojem. Politické strany jsou tak smíšené ve svých programech… Také si všimněte, že se strany profilují podle tváří vrcholných politiků, to normálně nebývá. Navíc lidé, kteří se, jako například Paroubek, řídí veřejným míněním, se neustále snaží své formulace a programy přizpůsobovat tomu, aby byli populární. A mladí lidé se v tom nevyznají. Dělnická strana je jednoznačně nacionalistická, či přímo nacistická, ale málokdo si uvědomí, že i NSDAP, s níž začínal svoji kariéru Hitler, měla ve svém názvu národní a socialistická. A také arbeiter, tedy dělnická. Nevím, jestli to naši neonacisté skutečně vědí, nebo jestli si prostě myslí, že s názvem dělnická osloví více lidí.

* A ten hlavní trend? Zklamání z demokracie. Zklamání z toho, že se to nevyvíjí podle představ, jaké střední a starší generace měly. Tento trend bych nazvala jako velké znejistění hodnot, znejistění minulosti, přítomnosti i budoucnosti, znejistění evropské kultury. Tato znejistění se projevují u každého jinak. A jestliže je někdo znejistěn, je snadné mu dát plakát „jistoty“. Bezpečnost, my se o vás postaráme, stát vás ochrání, to vše je výrazem, že je ve společnosti znejistění, které má různé formy. Od nejnižší, tedy rodiny, po nejvyšší, tedy globalizaci. Globalizace není jen otázka energie a udržitelného prostředí, ale také toho, že náhle musíte přijmout druhou kulturu, která vedle vás bude žít. A aby mohl člověk přijmout jinakost toho druhého, tak musí být sám setsakramentsky pevný.

* Socioložka Julia Kristeva dokazuje rozdílnost kultur na rozdílném významu slov v různých jazycích…



Monitoring

tisku

2009

Ona vychází z rozdílů, že kódem k rozlišení nemusí být barva pleti ani pohlaví, ale může to být slovo a symbol. Symbolem sebe identifikujete a také dostáváte informace o tom druhém. Tím, že určitý symbol ten druhý zdůrazní, nějak jej vysloví. A může jím být cokoli, pozdrav, gesto při slovu…

* Pak by měl vyjít nějaký slovník s komentářem, co který symbol a slovo v které kultuře znamená, když nás čeká multikulturní společnost... To by měl. Teď vyšla hezká knížka jménem Věčné časy. Jsou v ní pojmy a fráze, které byly používány před dvaceti lety. Ta knížka má půvab v tom, že je v ní řada fotografií gest, které jsou symboly. Od vítání politiků polibkem přes různá nošení odznaků až po vtipy. Vtip vás rychle seznamoval s tím, kam patříte. Společnost, která je uzavřená, má identifikační možnost daleko jednodušší, protože do ní nepřicházejí jiné, zcizovací prvky. Pamatuji si případ z cely. Jedna ženská, cukrovkářka, dostala záchvat. Přišel doktor s bachaři a já, na rozdíl od jiných, jsem řekla, je to diabetes mellitus, tolik a tolik jednotek a pravděpodobně se jedná o kóma, protože naposledy jedla tehdy a tehdy. Když toto řeknete v civilním životě, nic to neznamená. Řeknete-li to v tomto prostředí, vydělíte se. Pozitivně i negativně. Pro toho doktora to byla informace jasná, nikoliv ta skutečná, ale ta, co jsem mu dala o sobě. Ten bachař dostal pocit, že se tu mluví šifrou, ale protože ve společnosti úcta ke vzdělání do jisté míry trvá, v jeho očích jsem vystoupila do vyšší kategorie. Jednou větou sama sebe zařadíte, věta nemá jen hodnotu obsahu, ale také symbolu. Zdánlivě stejně znějící pojmy mohou mít jiný obsah. Když sem kdysi začali jezdit zápaďáci z univerzit, Petra Pitharta napadlo vytvořit slovník. Třeba slovo marxismus znamenalo tam a tady úplně něco jiného. Nebo dělnické hnutí, nebo sociální problém. Za bolševika se třeba sociální zařízení říkalo záchodu. Nějaká kráva Šolcová psala, že by se neměl používat termín sociální problém, protože v socialismu sociální problémy neexistují, a byla kolem toho diskuse!

* Jak tehdy mezi vědci fungovala výměna informací? Bylo to daleko otevřenější nežli dnes, protože nikoho nenapadlo, že by se něco mohlo dělat za peníze. To bylo čiré nadšení. Komunikace byla jednodušší, protože jsme si řekli, že při každém výzkumu, který provedeme, se budeme informovat o vzorku. A každý dal jednu kopii do jisté černé skříně, kde byla k dispozici ostatním. Dostala jsem se k sociologii mládeže na Západě, napsala jsem knížku Stoupenci proměn a Studenti a ideologie na Západě a ty šly do stoupy. Když mě vyhodili z fakulty, nastoupila jsem do Thomayerovy nemocnice, kde jsem mohla pracovat u starých lidí na geriatrii, protože bylo jedno, jestli je ovlivním tak nebo onak. Tak jsem se začala zabývat starší generací. Takže jediné, co mi chybí, je ta dospělost. ... http://www.lidovky.cz/viagra-je-mocensk-ska-zalezitost-d4k-/ln_noviny.asp? c=A090619_100004_ln_noviny_sko&klic=232101&mes=090619_1



Monitoring

tisku

2009

18. 6. 2009, Jindřichohradecký Stanislava Koblihová

deník

+

jindřichohradecký.deník.cz,

Ve Slavonicích zazní hudba na oslavu pádu opony Slavonice - Mezinárodní kulturní projekt na téma 20 let od pádu železné opony se uskuteční od pátku do neděle ve Slavonicích a zároveň v rakouské Weitře. Slavnosti začnou v pátek v 17 hodin na slavonickém náměstí Míru. Na pátek je připravena módní přehlídka ve stylu retro, kterou mohou návštěvníci vidět na náměstí vždy v 17, 18, 19 a 20 hodin. V 19 hodin v sále Institutu Slavonice bude k vidění divadlo Skrat z Bratislavy s představením Stredná Európa ťa miluje, charakterizovaným jako šílená jízda do nejtemnějších hlubin středoevropské duše. Po celou dobu slavností si budou moci lidé na náměstí prohlédnout výstavu Kalendárium totality a výstavu o historii polské Solidarity, která bude instalovaná v Institutu Slavonice. Není bez zajímavosti, že budou mít návštěvníci v rámci programu vstup všude zcela volný. Pořadatelem je Středoevropská kulturní platforma, což je uskupení České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska a Rakouska ve spolupráci s Institutem Slavonice a Institutem für kulturresistente Güter Wein. http://jindrichohradecky.denik.cz/kultura_region/ve-slavonicich-zaznihudba-padu-opony20090618.html

10. 6. 2009, institutumeni.cz KOMUNISMU NA STOPĚ - VELKÁ LETNÍ FOTOSOUTĚŽ Obecně prospěšná společnost Opona vyhlašuje v rámci projektu Nezapomeňte.cz velkou letní cestovatelskou fotosoutěž o nejzajímavější fotografii zobrazující stopy komunismu v dnešním světě. Prostřednictvím soutěže KOMUNISMU NA STOPĚ se může každý zapojit do letošních oslav 20. výročí pádu železné opony a navíc za to být odměněn. Obecně prospěšná společnost Opona vyhlašuje v rámci projektu Nezapomeňte.cz velkou letní cestovatelskou fotosoutěž o nejzajímavější fotografii zobrazující stopy komunismu v dnešním světě. Prostřednictvím soutěže KOMUNISMU NA STOPĚ se může každý zapojit do letošních oslav 20. výročí pádu železné opony a navíc za to být odměněn. Úkolem soutěžících je najít a vyfotit stopu komunismu v dnešním světě a doručit její fotografii organizátorům soutěže. Snímky mohou zachycovat místa, kde jako by se zastavil čas, předměty nebo situace v České republice a dalších demokratických zemích či v zemích, kde komunismus či podobný režim panuje dodnes.



Monitoring

tisku

2009

Galerie fotografií bude volně přístupná přímo na portálu nezapomeňte.cz. Každý bude moci sledovat, jaké snímky soutěží a kolik bodů dostaly. Pokud se sejdou skutečně unikátní fotografie, po ukončení soutěže z nich bude připravena výstava. Soutěž začala 5. června 2009, poslední snímky budou do soutěže přijímány 10. září 2009. Tři nejzajímavější fotografie vyhlásí organizátoři do 15. září 2009. Pro fotografa vítězného snímku je připraven zájezd pro dva na festival dokumentárního filmu Verzio (www.verzio.ceu.hu), který se uskuteční 3. − 7. 11. 2009 v Budapešti. Každá fotografie by měla být opatřena alespoň krátkým popiskem, který bude informovat o tom, kdy a kde byl snímek pořízen. Fotografie pořízené fotoaparátem nebo mobilním telefonem je možné zveřejnit několika způsoby. Nahrát je přímo na www.nezapomente.cz do kategorie Fotosoutěž - Komunismu na stopě nebo je zaslat na emailovou adresu [email protected]. Fotky pořízené mobilním telefonem je možné zaslat na telefonní číslo 774 135 123. http://www.institutumeni.cz/index.php? cmd=page&id=177&news_id=6114&webSID=9ccc36aa5e6ac7765e8c3c1c77e38077

8. 6. 2009, metropolislive.cz, František Lekeš Na věčné časy… Vždy platilo, že jedna výstižná fotografie řekne o událostech víc než stovky slov. O knize Věčné časy, s podtitulem Československé totalitní roky, to platí bezezbytku. I když i zde výjimka potvrzuje pravidlo. Výjimkou je vpravdě excelentní text Karla Hvížďaly: Jak selhávám jako občan. Slova mimořádně nepohodlná, obtížná, vyžadující vždy a za všech okolností doslova neměřitelnou dávku sebereflexe. Jsem dokonce čím dál přesvědčenější, že každý z nelhostejných by si měl slova z Hvížďalovy stati laserem vypálit do mozku, platila, platí a velmi se obávám, že budou platit čím dál víc… (…) Důsledek: ti, co se za této situace chtějí udržet u moci, musí jen předstírat, že dělají politiku. Ta se ve skutečnosti z veřejného prostoru vytratila. Slova jsou opět zrazena a hlas disentu je neslyšitelný, nebo byl rovněž zrazen. Až za demokracie se paradoxně stala lež obecně uznanou normou. Možná proto jsme ztratili schopnost se účinně bránit, chybí nám k tomu víra ve vlastní jazyk. Už neumíme najít cestu ke kořenům vlastní duše. Už nejsme schopni ani náhradní odvahy být jinými. Naše já už není tiché, ale němé, zmrzačené. Naše šance je jen v přiznání, které je předpokladem každého zjevení. Kolářovsky drásavý text je zcela jistě vrcholem knihy, a to i v kontextu textů Šiklové, Havla, Rumla ad. Dalšími „hrdinkami“ jsou fotografie, které dokumentují veškerou možnou zhovadilost totalitních časů. Někdy člověk řve smíchy, jindy mu běhá mráz po zádech, ale mrazivý podtext zůstává vždy a je všudypřítomný. Rozsáhlá fotografická směsice trapné propagandy, dobové „reklamy“ atd. je dnes opravdu něčím neskutečným, člověk se za vší tu



Monitoring

tisku

2009

potěmkinovštinu stydí, stydí se sám za sebe, alternativy není. Asociace jsou zničující, i když bohužel zapomínáme, v čem jsme to proboha žili. Jenomže situace je daleko horší skutečností, že prakticky s ničím jsme se poctivě nevyrovnali a ani nemáme opravdu upřímnou snahu. Bylo by pohodlné hodit vše na hlavu zodpovědných, jenomže zodpovědní jsme všichni! Pokud do této rovnice dosadím naše dílem politické kašpary, dílem politické gaunery a pomatence, kteří nám vládnou a hlavně vládnout chtějí (a nezáleží na barevných odstínech), nacházím se ve stavu permanentního kolapsu. O téhle hře s ohněm již byly popsány tuny papíru, leč stále straší a strašit nepřestane. Jeden z autorů knihy M. C. Putna hovoří o banalitě zla, souhlasím, jenže ona pokračuje dál. Je dnes politika opravdu věcí veřejnou? Není, a vinu neseme všichni, svým nezájmem vyklízíme pole a ztrácíme jednu pozici za druhou. Knížku Věčné časy beru jako jedno z mement, protože všechno, co obsahuje, zde zůstává. Něco latentní, něco až brutálně nezakryté, v tom je její síla a mimořádný přínos, cennější o to, že vše přináší v naoko odlehčené formě. Zdání ovšem tentokráte opravdu klame… Vynikající nakladatelský počin! VĚČNÉ ČASY, ČESKOSLOVENSKÉ TOTALITNÍ ROKY, RESPEKT EDICE/KNIHOVNA V. HAVLA, 192 STRAN, 2009. http://www.metropolislive.cz/detail/4646/55/

5. 6. 2009, kpv.cz, Veronika Benešová Velká letní soutěž Komunismu na stopě U příležitosti letošních oslav 20. výročí pádu železné opony vyhlašuje obecně prospěšná společnost Opona velkou letní cestovatelskou soutěž Komunismu na stopě o nejzajímavější fotografii zobrazující stopy komunismu v dnešním světě, která je součástí projektu Nezapomeňte.cz. Soutěže se může zúčastnit každý, kdo vyfotografuje stopu komunismu v dnešním světě. Jak se píše v tiskové zprávě k soutěži, snímky mohou zachycovat místa, kde jako by se zastavil čas, předměty nebo situace v České republice a dalších demokratických zemích či v zemích, kde komunismus či podobný režim panuje dodnes. Přímo na portálu nezapomeňte.cz bude k vidění fotogalerie soutěžních snímků i s průběžným stavem získaných bodů. Fotografie opatřené alespoň krátkým popiskem, kde bude uvedeno kdy a kde byl snímek pořízen, mohou soutěžící zasílat od 5. června do 10. září několika způsoby — buď je přímo nahrát na www.nezapomente.cz do kategorie Fotosoutěž — Komunismu na stopě, nebo je zaslat na e-mail nezapomente (at) nezapomente.cz. Snímky pořízené mobilním telefonem lze zaslat na tel. 774 135 123. Do 15. září budou vyhlášeny tři nejzajímavější fotografie, pro jejichž autory jsou připraveny zajímavé ceny. Autor



Monitoring

tisku

2009

vítězného snímku například získá zájezd pro dva na festival dokumentárního filmu Verzio, který se uskuteční od 3. do 7. listopadu v Budapešti. http://www.kpv-cr.cz/?nid=453

4. 6. 2009, lidovky.cz, Tereza Šupová Nafoť komunismus a můžeš vyhrát PRAHA - Zatímco v Polsku již oslavy dvaceti let od pádu komunismu zahájili, v Česku se akce připomínající toto výročí teprve rozjíždějí a vyvrcholí na podzim. Období komunismu po celý květen na pražském Náměstí Republiky připomínala výstava Kalendárium totality, jedna z akcí konaná pod záštitou českého předsednictví EU. Nyní se mohou do oslav ale zapojit i "obyčejní" lidé, zejména fanoušci fotografování. Obecně prospěšná společnost Opona totiž vyhlásila letní cestovatelskou fotosoutěž o nejzajímavější fotografii zobrazující stopy komunismu v dnešním světě. Úkolem soutěžících je najít a vyfotit nějaký pozůstatek komunismu, který se kolem nás stále nachází. "Snímky mohou zachycovat místa, kde jako by se zastavil čas, předměty nebo situace v České republice a dalších demokratických zemích či v zemích, kde komunismus či podobný režim panuje dodnes," uvádí se v tiskové zprávě k zahájení soutěžě s názvem Komunismu na stopě. "Galerie fotografií bude volně přístupná přímo na portálu nezapomeňte.cz. Každý bude moci sledovat, jaké snímky soutěží a kolik bodů dostaly. Pokud se sejdou skutečně unikátní fotografie, pokusíme se po ukončení soutěžě připravit třeba shrnující výstavu," uvedla ředitelka Opony, o.p.s Kateřina Riley. "Naším cílem je vtáhnout do oslav 20. výročí pádu železné Opony co nejvíce lidí včetně nejmladší dospívající generace. Věříme, že soutěž lidi zaujme a budou se více rozhlížet kolem sebe v každodenním pracovním životě i na dovolené," dodala. Soutěž začíná 5. června a poslední snímky budou přijímány 10. září letošního roku. Tři nejzajímavější fotografie budou vyhlášeny do 15. září. Autor vítězného snímku získá zájezd pro dva na festival dokumentárního filmu Verzio, který se uskuteční v listopadu v Budapešti. Hodnotnými cenami budou odměněni i výherci druhého a třetího místa. Každá fotografie by měla být opatřena alespoň krátkým popiskem, ve kterém bude uvedeno kdy a kde byl snímek pořízen. Více informací o fotosoutěži lze nalézt na www.nezapomente.cz. http://www.lidovky.cz/nafot-komunismus-a-muzes-vyhrat-dof-/ln_kultura.asp? c=A090604_213852_ln_kultura_mtr

4. 6. 2009, ihned.cz



Monitoring

tisku

2009

Komunismu na stopě. Podívejte se, co zbylo z totality FOTOGALERIE Server iHNed.cz exkluzivně zveřejňuje první snímky ze soutěže Komunismu na stopě, která mapuje stopy totality v dnešním světě. Pomník rudoarmějcům v Brně nenechává své rudé hrdiny v klidu spát. Vrátili jim před dvěma lety na hvězdu srp a kladivo, které vzápětí místostarosta Pelán odbrousil. Symobly sundali a nyní je tam vrátili, proti čemuž protestuje mnoho lidí a organizací. Kdosi komunistické symboly přelepil fotkou Milady Horákové a nově jsou teď zamatlané jakousi hmotou. Co bude dál? To je jen jeden z příspěvků ve fotografické soutěži "Komunismu na stopě", který v rámci svého projektu Nezapomeňte k oslavám 20. výročí pádu železné opony vyhlásila obecně prospěšná společnost Opona. Ta chce shromáždit nejzajímavější fotografie stopy komunismu v dnešním světě. "Galerie fotografií bude volně přístupná přímo na portálu nezapomeňte.cz. Každý bude moci sledovat, jaké snímky soutěží a kolik bodů dostaly. Pokud se sejdou skutečně unikátní fotografie, pokusíme se po ukončení soutěže připravit třeba shrnující výstavu,“ přibližuje soutěž ředitelka Opony, o.p.s. Kateřina Riley. Pro účast v soutěži, která probíhá od 2. června do 10. září, stačí místo nebo předmět vyfotit mobilním telefonem a poslat na číslo 774 135 123 nebo e-mailem na adresu [email protected]. Server iHNed.cz exkluzivně zveřejňuje první soutěžní snímky. Další texty, fotografie a videa k výročí pádu železné opony najdete na oficiálním portálu soutěže a také v novém speciálu iHNed.cz "20 let od pádu komunismu". http://nezapomente.ihned.cz/c1-37333470-komunismu-na-stope-podivejte-se-cozbylo-z-totality http://kultura.ihned.cz/c3-37333470-005000_d-komunismu-na-stope-podivejtese-co-zbylo-z-totality

4. 6. 2009, pametnaroda.cz Fotosoutěž KOMUNISMU NA STOPĚ Opona o.p.s. vyhlašuje v rámci projektu Nezapomeňte.cz velkou letní cestovatelskou fotosoutěž o nejzajímavější fotografii zobrazující stopy komunismu v dnešním světě. Prostřednictvím soutěže KOMUNISMU NA STOPĚ se může každý zapojit do letošních oslav 20. výročí pádu železné opony a navíc za to být odměněn. Úkolem soutěžících je vidět a vyfotit stopu komunismu v dnešním světě a doručit její fotografii organizátorům soutěže. Snímky mohou zachycovat místa, kde jako by se zastavil čas, předměty nebo situace v České republice i kdekoli v zahraničí. Soutěž začíná 5. června, poslední snímky budou do soutěže přijímány 10. září 2009. Tři nejzajímavější fotografie vyhlásí organizátoři do 15. září 2009. Podrobnosti najdete zde.



Monitoring

tisku

2009

http://www.pametnaroda.cz/bulletin

1. 6. 2009, Plzeňský deník (celý region západní Čechy) Plzeň zasáhly kroupy a přijel Cirkus totality TÝDEN V PLZNI pondělí 25. května Kvůli rekonstrukci tramvajové trati na Karlovarské třídě se řidičům uzavřela část jednoho jízdního pruhu ve směru od Lochotína do centra. Další pruh je uzavřen v opačném směru. Všechna vozidla se tu nyní pohybují v nekončících kolonách. Malované cihly se začaly prodávat v plzeňských ulicích v rámci benefiční sbírky Akce cihla, která podporuje chráněné bydlení. Minuty plné strachu zažili rodiče holčičky i řidič, který ji odpoledne srazil na přechodu pro chodce na rohu Americké a Jungmannovy ulice. Nakonec se ukázalo, že desetiletá mažoretka má pouze naraženiny a všichni si mohli oddychnout. úterý 26. května Silné bouřky a krupobití zasáhly v podvečer Plzeňsko. Problémy měli kvůli počasí i řidiči. V Plzni pršelo nejvíc z celých západních Čechách, spadlo v ní 73 milimetrů srážek. Na šéfa ČSSD Jiřího Paroubka v Plzni při předvolebním mítinku znovu mířila vejce. Konflikty provázely i sociálně–demokratické akce v Klatovech a Domažlicích. středa 27. května Spor o odměny mezi částí záchranářů a vedením Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje se vyhrotil. Přes tři desítky pracovníků hlavně z výjezdového stanoviště v Plzni na Borech se domáhá odměn, které, jak uvádějí, nedostávají už dva roky. Na plzeňské náměstí Republiky dorazil projekt Cirkus totality, kde se lidé mohou přesvědčit, jak se žilo za minulého režimu. Kromě kalendária totality mapujícího život v komunismu v Československu, Polsku, Maďarsku a NDR se na náměstí předvedli modelové a modelky oblečení do tehdy běžného oblečení. čtvrtek 28. května Kolem Církevního gymnázia v Plzni na Mikulášském náměstí se množí útoky nezletilých Romů na studenty. Vedení školy přiznává, že problémy s partičkami nezletilých Romů hlásí policistům, ti však případy většinou odkládají, protože se nedaří zadržet útočníky. Kolem školy hlídkují ve zvýšené míře také městští strážníci. Zoologická zahrada pokřtila hřebečka plemene hafling na Mária. Jde o nenáročné plemeno horských koní pocházející z oblasti jihorakouského Tyrolska. pátek 29. května Tři zraněné si vyžádala dopravní nehoda, která se stala ráno na křižovatce Majerovy ulice a Klatovská třídy. Řidička Opelu Meriva zřejmě nedala přednost octavii, která přijížděla od Klatov.

29. 5. 2009, idnes.cz, Ondřej Bezr Věčné časy vzbuzují úsměv, ze kterého mrazí



Monitoring

tisku

2009

Dalším počinem, který připomíná letošní 20. výročí konce totalitního režimu v Československu, je publikace Věčné časy, připomínající především všední život za železnou oponou. Kniha Věčné časy je vlastně jakousi skládankou různých typů textů i obrázků, v nichž se prolíná "velké" a "malé", tedy "světodějné" a "soukromé" v jedno jediné - celkem přesnou výpověď o zrůdnosti zdejšího režimu mezi lety 1948-1989. To, že se nepamětník, ale i ten, kdo v těch letech prožil alespoň část života, na mnoha místech musí zasmát, vlastně tuto zvrhlost jen potvrzuje. První část knihy přináší čtyři Šiklové, Karla Hvížďaly, Jana Václava Havla režiséru Alfrédu režisér žil v exilu ve Švédsku autenticky.

esejisticko-vzpomínkově pojaté texty Jiřiny Rumla a Martina C. Putny a výběr z dopisů Radokovi z přelomu 70. let, kdy náš přední - ty připomínají dobovou atmosféru obzvláště

Druhá a nejrozsáhlejší část knihy nese název Československé totalitní roky (což je i podtitul celé knihy). V ní historik Kamil Činátl - nepochybně inspirován podobně pojatou, byť sofistikovanější slavnou knihou Europeana Patrika Ouředníka - postupuje rok za rokem a v obvykle jednovětých sděleních za sebe řadí zásadní politické události toho kterého roku s různými drobnými postřehy z každodenního života, životního stylu nebo z kultury. Zcela zásadním rozměrem této části knihy je ilustrační výbava. I v ní fotografie olíbávajících se papalášů střídají například různé reklamní průmyslové letáky (některé skutečně fanoušci absurdity a černého humoru zvlášť ocení), reprodukce zápalkových nálepek s budovatelskými hesly nebo snímky dobových propriet - penězi počínaje a konče třeba rukodělnými tričky se Sandokanem. Třetí z hlavních částí knihy je slovníček Názvosloví totality, vysvětlující dobové a v mnoha případech dnes už zapomenuté výrazy, z nichž s mnohými se "pracuje" i v předešlých kapitolách. V závěru publikace pak dostáváme přehled a charakteristiku hlavních institucí zabývajících se totalitními režimy. Dvě z nich se ostatně na vzniku knihy přímo podílely. Spoluvydavatelem Věčných časů je Knihovna Václava Havla, publikace je součástí projektu Cirkus totality, který pořádá sdružení Opona. Ondřej Cihlář, Jan Hron (editoři): Věčné časy - Československé totalitní roky vyd. Respekt Edice/Knihovna Václava Havla, 192 stran Foto: přebal knihy; Gustáv Husák s pionýry a Brežněvem http://kultura.idnes.cz/vecne-casy-vzbuzuji-usmev-ze-ktereho-mrazifko-/literatura.asp?c=A090529_102838_literatura_ob

28. 5. 2009, MF Dnes (Plzeňský kraj)



Monitoring

tisku

2009

Do Plzně přijel Cirkus totality VÝROČÍ 20 let od sametové revoluce Plzeň - Lidé v oblečení z dob socialismu, do toho tóny budovatelských písní. To vše včera zažívalo centrum Plzně. Žádné obavy - v čase jsme se nevrátili. Do města pouze přijel Cirkus totality se všemi rekvizitami. „Projekt vznikl jako připomínka dvacetiletého výročí od konce totality. Součástí je nejen výstava na náměstí, ale i doprovodný program. Ten najdou zájemci na stránkách www.nezapomente.cz,“ říká Ondřej Cihlář, umělecký ředitel projektu. Foto autor| FOTO: MAFA - JIŘÍ BERVIDA

28.5.2009, Plzeňský deník (celý region západní Čechy) Náměstím prošli totalitní modelové Foto popis| Jak se žilo za minulého režimu, si mohou lidé v Plzni připomenout od včerejška. Začal tu totiž kulturní multižánrový projekt s názvem Cirkus totality. Na úvod se představili modelové a modelky oděni do tehdy běžného oblečení. Na náměstí Republiky se také objevila třicet metrů dlouhá konstrukce v podobě autobusové zastávky. Jedná se o tzv. Kalendárium totality a mapuje události, které se za vlády komunistického režimu udály v Československu, Polsku, Maďarsku a NDR. více na straně 2 více fotografií na plzensky.denik.cz Foto autor| Foto: Deník/Z. Vaiz

28.5.2009, Plzeňský deník (celý region západní Čechy), Ladislav Vaindl Trenažér totality vyzkoušíte v Besedě Plzeň/ Nevěřícně koukali především mladí Plzeňané na počínání modelů a modelek, kteří se včera odpoledne objevili na plzeňském náměstí Republiky. „Tohle bych si na sebe asi nikdy neoblékl,“ říkal s odporem dvanáctiletý Marek Syrový, když kolem něho za doprovodu německé verze hitu Karla Gotta Včelka Mája prošel muž v růžové košili a modré vestičce. Přehlídka módy, která se v období komunistického režimu běžně nosila, vzbudila smích i rozpaky. „No, tenkrát se to prostě nosilo a nějak mi to zvláštní nepřišlo. Teď se nad tím pousmívám,“ svěřila se dvaačtyřicetiletá Helena Hajská. Projekt Cirkus totality se v západočeské metropoli objevil v rámci oslav dvacátého výročí pádu železné opony. Až do prvního června budou moci zájemci například navštívit Trenažér totality, který je umístěn v Měšťanské



Monitoring

tisku

2009

besedě. Zatím se ale jedná pouze o model připravovaného výstavnězážitkového areálu. „V trenažéru dostane návštěvník možnost reagovat na skutečné události z období totality. Může se rozhodovat za svou virtuální postavu a své reakce si hned srovnat se skutečnými příběhy lidí, kteří komunistický režim zažili,“ uvedl Ondřej Cihlář z obecně prospěšné společnosti Opona, která se na organizaci projektu podílí. Plzeň je po Praze druhým městem, kde se Cirkus totality uskuteční. Z Plzně zamíří do dalších českých měst. Více fotografií a video na: plzensky.denik.cz Foto popis|

28. 5. 2009, ČRo Plzeň - plzen.cz Cirkus totality umožňuje pohled do minulosti Cirkus totality zavítal do Plzně. Multižánrová kulturní akce chce své návštěvníky vybídnout k reflexi čtyřicetileté totalitní minulosti. Prostřednictvím výstav, divadelního představení nebo promítáním trezorových filmů chce Cirkus totality upozornit na to, že mladá generace, která léta komunistické nadvlády nezažila, se o nich ani ve škole prakticky neučí. To by se podle uměleckého ředitele Cirkusu totality Ondřeje Cihláře mělo změnit.

Kulturní multižánrový projekt Cirkus totality obecně prospěšné společnosti Opona je určen široké veřejnosti, jak pamětníkům totalitního Československa tak první "svobodné generaci" narozené po listopadu 1989. Všechny části Cirkusu totality mají jeden společný cíl, předložit dostatek materiálů, které umožní barvitou představu o naší komplikované minulosti a její hlubší reflexi, a budou bránit unáhleným radikálním soudům. Plzeňané mají příležitost seznámit se s projekty Cirkusu totality a navštívit doprovodný program připravený ve spolupráci s Magistrátem města Plzně až do 1. června. http://www.rozhlas.cz/_zprava/587808

28. 5. 2009, Právo (region západní Čechy) SOCIALISTICKÉ RETRO - Popis foto Do Plzně dorazil ve středu 27. května Cirkus totality, projekt, který má hlavně mladým připomenout realitu předlistopadových časů. Přímo na náměstí je vystavené Kalendárium totality, v Besedě, kde je na neděli připravena projekce tří trezorových filmů, mohou lidé zhlédnout i výstavu revolučních plakátů. Akce skončí v pondělí 1. června.



Monitoring

tisku

2009

Foto autor| Foto PRÁVO – Ivan Blažek

27. 5. 2009, MF Dnes (Plzeňský kraj) Cirkus totality dnes začíná v Plzni UDÁLOSTI KULTURNÍ PROJEKT Co je to výjezdní doložka nebo jak život ovlivňoval kádrový posudek se především mladí lidé dozví díky nově chystanému unikátnímu projektu Cirkus totality, který začne v Plzni. Zahájení je naplánováno na dnešní 16. hodinu, kdy na náměstí proběhne vernisáž expozice Kalendárium totality. Akci mimo jiné doprovází také model výstavně zážitkového areálu Trenažér totality, divadelní představení a projekce trezorových filmů. Více informací k akci na adrese www.nezapomente.cz.

27. 5. 2009, MF Dnes (Karlovarský kraj) MF DNES doporučuje KULTURA I POBAVENÍ KULTURNÍ PROJEKT Cirkus totality dnes začíná v Plzni Co je to výjezdní doložka nebo jak život ovlivňoval kádrový posudek se především mladí lidé dozví díky nově chystanému unikátnímu projektu Cirkus totality, který začne v Plzni. Zahájení je naplánováno na dnešní odpoledne v 16 hodin, kdy na náměstí proběhne vernisáž expozice Kalendárium totality. Akci mimo jiné doprovází také model výstavně zážitkového areálu Trenažér totality v Měšťanské besedě, na scéně Jižního Nádraží divadelní představení Osobní anamnéza - V roce 1989 mi bylo pět let... jako by se to zastavilo o moji kůži, dále můžete navštívit nedělní projekce trezorových filmů či dnešní diskusi s laureáty. Cirkus totality setrvá v Plzni do 1. června. Více informací k akci na adrese www.nezapomente.cz. KONCERT Pod taktovkou studentů HAMU Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně zve v pátek 29. května od 20 hodin do Společenského domu Casino na koncert, který dirigují studenti HAMU. Zazní skladby L. van Beethovena: Koncert pro klavír č. 4 a Symfonie č. 5 „Osudová“. Na klavír hraje vítězka mezinárodní klavírní soutěže Eri Goto.



Monitoring

tisku

2009

DIVADLO Dětská představení na zámecké terase Hrd a zámek Bečov nad Teplou, brána Plzeňského a Karlovarského kraje, zve v těchto dnech na dětská divadelní vystoupení, která probíhají na zámecké terase v časech 9.00, v 11.00 a 12.30 hodin. Přestavení bude spojeno s možností vyrobit si vlastní šperk, a to pod dohledem profesionální šperkařky.

27. 5. 2009, Český rozhlas Plzeň, 17:00 Události dne - Plzeňský kraj Cirkus totality zavítal do Plzně Petr HANDL, moderátor Cirkus totality zavítal do Plzně. Multižánrová kulturní akce chce své návštěvníky vybídnout k reflexi čtyřicetileté totalitní minulosti. Prostřednictvím výstav divadelního představení nebo promítáním trezorových filmů chce Cirkus totality upozornit na to, že mladá generace, která léta komunistické nadvlády nezažila, se o nich ale ve škole prakticky neučí. To by se podle uměleckého ředitele Cirkusu totality Ondřeje Cihláře mělo změnit. Ondřej CIHLÁŘ, umělecký ředitel Cirkusu totality Byli bychom rádi, aby to bylo nejenom na úrovni, řekněme, vládní a osnovové a výukové, ale také na úrovni úplně osobní, aby zkrátka nejmladší generace, která teďka dorůstá, může jí být už klidně dvacet let, se sama začala ptát svých rodičů, prarodičů, učitelů, co a jak to vlastně během té totality bylo, co zažívali a aby se nenechávali odbýt prostě slovy, že to je období, o kterém nic nevědí, ať se je na to neptají. Protože právě diskuse, si myslíme, že pomůže tomuhletomu státu překonat, řekněme, nějaký to trauma, které neustále, máme pocit, v nás je. Petr HANDL, moderátor Cirkus totality zůstane v Plzni hostovat do 1. června. Kompletní program najdete na www.cirkustotality.cz.

26. 5. 2009, plzensky.denik.cz Plzeň: Osobní anamnéza dvacet let poté zazní na nádraží Autorské divadelní představení Osobní anamnéza bude k vidění v prostorách plzeňské tzv. Moving Station – Hemžící se zastávky. Jde o scénu v bývalé nádražní budově Plzeň–Jižní Předměstí a inscenaci tu uvidíme zítra od 19.30 hodin a 28. května od 19 hodin v rámci projektu Cirkus totality.



Monitoring

tisku

2009

Představení se hraje k 20. výročí pádu železné opony a má podtitul „V roce 1989 mi bylo pět let... jako by se to zastavilo o moji kůži“. Autorkou koncepce a režisérkou je Petra Tejnorová, která kolem sebe soustředila tým mladých absolventů DAMU. „Inscenace je založena na přímých osobních svědectvích sedmi herců. Ti se spolu s inscenátory snaží podívat pod různými úhly pohledu ne nedávnou totalitní minulost, a to zcela nejednoznačně a velice otevřeně,“ upřesňuje Pavla Kantnerová ze společnosti Opona. http://plzensky.denik.cz/kratce/kratce_region/491265.html

25. 5. 2009, Právo (Plzeňský kraj) Přijede cirkus totality PLZEŇ – Plzeň je po Praze druhým městem, kam přijede Cirkus totality – kulturní multižánrový projekt k oslavám 20. výročí pádu železné opony. Zahájen bude 27. května odpoledne na náměstí Republiky, kde bude umístěna expozice Kalendárium totality. „Na třiceti metrech čtverečních stylizované autobusové zastávky nabídneme ve fotografiích zásadní dějinné zlomy poválečné totalitní minulosti v Československu, Polsku, Maďarsku a NDR. Součástí projektu bude i Trenažér totality – model výstavně zážitkového areálu, výstava Revoluční plakáty a projekce trezorových filmů – to vše v Měšťanské besedě,“ informoval Marek Vocel z o.p.s. Opona.

25. 5. 2009, Plzeňský deník (region Plzeňský) kultura/programy CIRKUS TOTALITY 27. 5. – 1. 6. Náměstí Republiky – KALENDÁRIUM TOTALITY – volně přístupná expozice. Slavnostní zahájení 27. 5. v 16.00 hodin, součástí zahájení je retro módní přehlídka. Měšťanská beseda, Kopeckého sady 13 – Trenažér totality – model výstavně zážitkového areálu + Výstava revolučních plakátů. 27. 5. – 19.30 hodin a 28. 5. – 19.00 hodin – Moving Station, bývalé nádraží Plzeň–Jižní Před– městí – OSOBNÍ ANAMNÉZA – V roce 1989 mi bylo pět let... jako by se to zastavilo o moji kůži. Autorský divadelní projekt. 27. 5. – Sněmovní sál plzeňské radnice – Diskuse s laureáty Ceny 1. června – Novinařina a její role v obhajobě principu demokracie a lidských práv. Program: 10.00 hodin – Hosté Petruška Šustrová, Jiří Stránský, Petra



Monitoring

tisku

2009

Procházková, Jan Šibík (určeno pro školy), 17.00 hodin – Hosté Petruška Šustrová, Jefim Fištejn, Jan Šibík. Vstup zdarma. 31. 5. – Kino Beseda, Kopeckého sady 13 – Projekce trezorových filmů – 14.00 hodin – Ucho, 17.00 hodin – Skřivánci na niti, 20.00 hodin – Všichni dobří rodáci. Vstup zdarma.

25. 5. 2009, provokator.org, Provokátor Magazine Personal history @ TeatroNoD Name: TeatroNoD Street Address: Dlouhá 33 Additional: prague 1 City: Prague 10/6/2009 20:00 Personal history - In 1989 I was five years ... would like to stop on my skin Easy (no rice), naive theatrical production that combines elements of documentary and physical theater in the same plastic, but a genuine theater images. The time in which to live their parents, they know only indirectly. Yet the mood to them and gets the last regime, it is mainly due to parents and grandparents. With the help of methods of oral history, their own memories, and six-month search actors trying to look under different points of view on the recent totalitarian past to a completely ambiguous and very openly. It them to find the truth about the current state of society or of a single generational views on the past period, since their meeting with the past is not the nature of the conflict, but a surprise. That was the source of their questioning. If you want to search for own identity, that conflict need to be with the past and the related issues. Personal history is part of the circus of totalitarianism, one of the projects Curtain, ops, which was created to commemorate a reflection of the reality of life in distorted communist totalitarianism. Concept and direction: Peter Tejnorová Dramaturgy: Martina Musilova Set and light design: Antonin Šilar Costumes: Marie Černíková Music and sound design: Jan Burian



Monitoring

tisku

2009

Interactive design: Jonas Strouhal Movement and choreographic collaboration: Lucia Kašiarová Translation and literary cooperation: Bára Gregorová Cast: Maja Danadová / SK /, Daria Iwan / PL /, Veduna Štíchová / CZ /, Ondřej Bauer / CZ /, James Gottwald / CZ /, Vaclav Jelinek / CZ /, Petr Vancura / CZ / The theater project is being implemented in cooperation with the Roxy / NoD http://www.provokator.org/events-calendar/personal-history-teatronod

22. 5. 2009, MF Dnes (Plzeňský kraj) Tati, a co to vlastně byl ten Tuzex? Plzeň - Co je to výjezdní doložka, jak fungoval Tuzex nebo jak život ovlivňoval kádrový posudek se především mladí lidé dozví díky nově chystanému unikátnímu projektu Cirkus totality, který příští čtvrtek začne v Plzni. „Projekt Cirkus totality je určen nejen první svobodné generaci narozené po listopadu 1989, ale i pamětníkům totalitního Československa. Cílem není posuzovat činy druhých, ale předložit dostatek materiálů, které umožní barvitější představu o minulosti,“ říká Ondřej Cihlář, umělecký ředitel Cirkusu totality. Zahájení je naplánováno na čtvrtek 27. května, kdy na náměstí proběhne vernisáž expozice Kalendárium totality. „Na náměstí Republiky vyroste velká výstavní síň, která zájemcům pomůže orientovat se v datech naší nedávné minulosti. Představí zajímavé osudy lidí v době nesvobody, důležité politické mezníky, data z běžného života v socialistické republice a další informace, o kterých se ve školách neučí,“ sděluje Marek Vocel z obecně prospěšné společnosti Opona, která je autorem projektu. Kromě výstavy na náměstí Republiky je připraveno také tematické divadelní představení nebo výstava dobových plakátů. „Součástí bude také diskuse s laureáty Ceny 1. června, která proběhne na plzeňské radnici 27. května od 17 hodin,“ říká Marek Vocel a dodává, že více informací včetně pracovních materiálů pro školy najdou lidé na adrese www.nezapomente.cz.

22. 5. 2009, Plzeňský deník (Plzeň - jih) Do Plzně zavítá Cirkus totality Umělecký projekt nás komunistického režimu.


netradičním


způsobem

zavede

zpět

do

období

Monitoring

tisku

2009

Plzeň je prvním městem po Praze, kde se Cirkus totality představí. Projekt připravila k 20. výročí pádu komunistického režimu obecně prospěšná společnost Opona. Je určen široké veřejnosti a tvoří jej pět různých kulturních počinů: divadelní inscenace Osobní anamnéza režisérky Petry Tejnorové na scéně Jižního nádraží, model k realizaci připraveného výstavně-zážitkového areálu Trenažéru totality, vystavený a celodenně přístupný v Měšťanské besedě, Kalendárium totality, což je exteriérová volně přístupná výstava na náměstí Republiky, expozice Revoluční plakáty v Měšťanské besedě a projekce trezorových filmů v kině Měšťanská beseda. „Všechny projekty Cirkusu totality se snaží na pozadí těch „velkých“ dějin vyzdvihnout „malé“ osobní příběhy. Chceme vstřícností našich projektů vzbudit všeobecný zájem o životě v totalitní době. O naší totalitní historii se dosud systematicky neučí a dnešní nejmladší generace, narozená po převratu, o totalitě ví žalostně málo. Víme, že největší tíhu totality nesou generace dnešních padesátníků a výše. S tímto břemenem bohužel většinou neumí nijak naložit nebo prostě nijak nenakládá. Často se za svá selhání v totalitě stydí a snaží se je vytěsnit. Právě na jejich dětech je, aby se svých rodičů začaly ptát. Jak žili za totality, proč se často chovali v rozporu se svým přesvědčením, jaké je k tomu vedly důvody a příčiny. Nejde o to, aby se rodiče obhajovali, ale aby vysvětlili okolnosti svého jednání a děti jim lépe porozuměly,“ přibližuje záměry pořádající obecně prospěšné společnosti Opona Ondřej Cihlář, umělecký ředitel projektu. Součástí plzeňského Cirkusu totality je diskuze s laureáty Ceny 1. června na téma Novinařina a její role v obhajobě principu demokracie a lidských práv. „Podařilo se oslovit některé z nich. Do Plzně tak přijede debatovat významný spisovatel a scénárista Jiří Stránský, novinářka a mluvčí Charty 77 Petruška Šustrová, fotograf Jan Šibík nebo humanitární pracovnice a novinářka, známá především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, Petra Procházková,“ uvedla náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Cirkus totality představí dostatek materiálů, které umožní barvitý obraz o komplikované minulosti naší země. Předání Ceny 1. června na slavnostním zasedání Zastupitelstva města Plzně se stane tečkou za akcemi projektu. Rada města Plzně ji letos udělila Václavu Havlovi.

22. 5. 2009, ČRo Plzeň, pořad Horizont, Petra Hynčíková Tip na program V sobotním Horizontu vás pozveme na výlet do šumavské obce Kvilda, kde připravují novou expozici muzea, dozvíte se, co je pravdy na tom, že by do Plzně měl zavítat prestižní festival Tanec Praha a podrobně se podíváme na Cirkus totality, který příští týden rozbije své šapitó na plzeňském náměstí. Nebude chybět ani další pokračování pamětí básníka Josefa Hrubého a přidáme i pár tipů, kam vyrazit za kulturou v příštím týdnu.



Monitoring

tisku

2009

Kulturně-publicistický magazín Horizont začíná krátce po 18. hodině. Tento pořad naleznete po odvysílání v rozhlasovém archivu - pod odkazem Rádio na přání. http://www.rozhlas.cz/_zprava/585654

18. 5. 2009, Festivalový zpravodaj, Divadelní flóra Olomouc, Gabriel Žifčák Kto nepozná vlastnú minulosť, je odsúdený opakovať Moje meno je Gabo, bývam v Tatranských Matliaroch a v roku 1989 som mal tri roky. Moja mama je servírka a otec, okrem toho, že maľoval steny, bol členom komunistickej strany. Som preto zlý človek? Po tom, čo nám v predstavení „Osmdesátdevět“ ukázali, ako vyzeral komunizmus tí, čo ho zažili, svoj pohľad nám dnes prezentovali mladí ľudia, o ktorých kožu sa len obtrel. V roku 1989 mali okolo päť rokov a to je akurát čas začať si pamätať aspoň niečo so svojho života. Na javisku počujeme rozprávanie siedmich hercov, medzi nimi aj jednej herečky zo Slovenska a jednej z Poľska. Hovoria niečo z toho, čo si pamätajú z oných čias. Nejde tu o rozprávanie príbehu, skôr o akúsi formu vlastného dokumentu, ktorá je šikovne popreplietaná pohybovým divadlom. Predstavenie osloví hlavne mladých ľudí, ktorý zažili to čo herci. Rozdeliť sa dá do dvoch častí. V prvej sa s hercami vrátime do detstva, kedy sme sa hrali na vojakov a skladali sme lego. Len tak letmo sme vo svojom vyrastaní zaregistrovali, že okolo nás je nejaký komunizmus, a stáli sme s mamou v nekonečnej rade na banány. Všetko sa pritom odohráva takým prirodzeným spôsobom, že divák má chuť sa posadiť vedľa nich na starý rozkladací gauč za drevený stôl s kovovými nôžkami a porozprávať aj svoju prihodu z detstva. Neskôr nám brat či kamarátka rozprávali o tom, ako ich kedysi vyhnali zo školy na námestie štrngať kľúčmi a ani nevedeli prečo. Tu sa dostávame k druhej časti inscenácie. V nej sú prezentované prostredníctvom krátkych video či audiozáznamov spomienky ich rodičov a starých rodičov. Popri tom sme pohlcovaný množstvom otázok. Aké to vlastne bolo? Môžeme komunizmus objektívne posúdiť, keď sme ho nezažili? Čo by som robil v týchto časoch bezmocnosti? Emigroval by som? Čo vlastne o komunizme vieme? Veď túto kapitolu blízkych svetových aj domácich dejin sme akosi v učive na strednej škole preskočili. Ako nás teda ovplyvnil a čo zanechal v našich životoch až doteraz? V živej a hravej inscenácii je s ľahkou komikou prezentovaný názor detí osemdesiatych rokov na totalitu. Na časy kedy sme poznali len vône pitralonu, indulony, solviny a alpy. Kedy sme s babkou piekli koláčiky a s dedom, ktorý bol možno ŠTBák, sme čosi montovali v dielni. Bezstarostné detstvo bežalo ďalej aj po osemdesiatomdeviatom, ale bolo o čosi iné. O čosi voňavejšie. O čo, to sme pochopili až neskôr. Nakoniec si všetci spoločne položíme otázku, aké by to bolo, keby nežná revolúcia nebola nežná, alebo by sme našli spôsob ako by fungoval socializmus s ľudskou tvárou.



Monitoring

tisku

2009

Volám sa Gabo. Môj otec bol komunista a nikdy som mu to nemal za zlé. Neviem totiž povedať, či by som ním nebol tiež. A možno by som bol medzi prvými, ktorých by za totality zastrelili. Otec chcel len, aby sme sa mali lepšie. Aby som tiež mohol nosiť žlté pančuchy, modré podkolienky a červené traky. Opona o.p.s. piesne od totalitou zakazovaných autorov. Opona o.p.s. je zoskupenie mladých ľudí z Čiech, Slovenska a Poľska, ktorý chcú dôstojne pripomenúť a osláviť udalosť, ktorá významne ovplyvnila vývoj celej Európy. V roku 2009 uplynie dvadsať rokov od pádu železnej opony. Rozpad východného bloku a ukončenie studenej vojny zrušilo bipolárne rozdelenie sveta. Cieľom skupiny je informovať mladú generáciu o udalostiach počas minulého režimu. Poukázať chcú na hrozbu totality v súčasnom svete a upozorniť na to, že život v slobodnej spoločnosti nie je v niektorých štátoch samozrejmosťou ani dnes. Počas roku 2009 organizujú niekoľko kultúrnych a spoločenských akcií, ktorými chcú dosiahnuť dialóg. Dialóg medzi občanmi, ktorý by mal pripomenúť nedávne udalosti pádu zvráteného režimu. Z ich zaujímavej činnosti spomenieme ešte happening z projektu Nezapomeňte.cz na tému Branné cvičenie, alebo koncert s názvom „5 let bez hranic, 20 let bez opony“, kde sa v nových aranžmá hrali piesne od totalitou zakazovaných autorov.

14. 5. 2009, The Prague Post, praguepost.com, Sarah Borufka Acute history The Cirkus of Totalitarianism looks back at communism from a variety of angles Sometimes what people do not know is more revealing than what they do know. Twenty years after the fall of the Iron Curtain, an entire generation of Czechs has grown up without experiencing communism, something hard to grasp for the older generation. Unlike those in their 20s, Czechs now in their 30s recall memories of the Velvet Revolution from their youth. "They take the freedom for granted, and we can't, because we know what it is like to live without it," says David Gaydečka, member of the NGO Opona that, April 23, launched a genre-bending project called the Cirkus of Totalitarianism in Prague. It aims to explore a totalitarian past while avoiding finger-pointing and simplifying the complex dilemmas the communist system produced. "Very often, in Czech society, there is this black-andwhite view of our past, the belief that people were either heroes or collaborators, and it's not that simple," says Artistic Director Ondřej Cihlář. The Cirkus' Totalitarian Stimulator Model, a large-scale interactive exhibit that has been put together by artists, historians and teachers, seeks to make the complex situations people found themselves in under the



Monitoring

tisku

2009

regime palpable. Visitors travel through some 40 years of communist life, and are asked questions at specific crossroads. Their answers are classified either conformist or anti-regime, which then leads them down different paths. The experience simulates life under communism, and the dilemmas and decisions that confronted people daily. Opona is still in the process of securing funding for the construction of the exhibition; a model is currently exhibited at the Center for the Study of Totalitarian Regimes. Cihlář is reluctant to reveal details but says negotiations are under way for the exhibit to appear at one of Prague's main museums. More conventional, and now on view, is the massive outdoor exhibition on náměstí Républiky, which runs until May 23. Communist history is chronologically explained on a wall spanning 30 meters on each side, and is covered in pictures and texts breathing life into 46 years of history. Wisely foreseeing that visitors may not be willing to read 46 hefty paragraphs all at once, the group sells Czech- and English-language posters with the exhibition texts to take home. Adding to the experience is the placement of the exhibition, sandwiched between the capitalist mega mall Palladium and the grandiose Obecní dům. Returning to Prague's Roxy/NoD in June as part of the Cirkus' repertoire is the Czech-language play with English subtitles "Personal History: In 1989, I Was 5 Years Old. … It's Just Skin Deep for Me," by director Petra Tejnorová. The script was written by seven actors who were all 5 years old when the Iron Curtain fell and draws on the personal history of each. The play explores these memories through interviews the actors conducted with their parents, assorted video material and childhood memories. The accounts are blurry and vague and don't amount to a deep insight into history, which is exactly what the Cirkus means to draw attention to: the lack of younger people's awareness about the totalitarian past of this country, fueled by the older generation's dislike of dealing with this dark chapter in their history. "We want to show people what those who didn't live under the totalitarian system know about it, which is very little," Cihlář says. On Nov. 17, 2009, to mark the 20th anniversary of the start of the Velvet Revolution, Opona will sponsor an outdoor concert near Národní třída, where protesters marched in 1989. The concert commemorates musicians active under the totalitarian regime, despite being persecuted. "It is a way for us to thank the older generation's musicians for having the courage to speak up. They made it possible for us to have the freedom to do whatever we want to do," Gaydečka says. Confirmed already is the contemporary group Monkey Business, as well as musicians who carried on during the Iron Curtain era, like Dan Bárta and Lenka Dusilová. The Cirkus will tour the rest of the Visegrád Four (the former East Germany, Hungary and Poland) with a possible stop in Berlin, as well as numerous cities in the Czech Republic, with Plzeň up next, giving the young people in these four countries the opportunity to make sense of a past that is still not openly discussed. In a special box:



Monitoring

tisku

2009

Multimedia Totalitarianism Exhibition "Calendarium of Totalitarianism" At náměstí Republiky until May 23. In Czech and English Exhbition of the Totalitarian Stimulator Model At the Center for the Study of Totalitarian Regimes (Siwiecova 2, Praha 3)until May 24 Opening of the Totalitarian Cirkus Project Plzeň, May 27 Performances of the Play "In 1989, I Was 5 Years Old. … It's Just Skin Deep for Me" at the Roxy/NoD June 10 and 11 with perfomances to continue through the end of 2009. In Czech with English subtitles. Details at Nod.roxy.cz Concert "20 Years Without the Curtain" At Národní třída, Nov. 17 Photo description: The NGO Opona bends genres with its Cirkus of Totalitarianism, fusing acting, video, music and interactive exhibits to commemorate the 20-year anniversary of the fall of communism. The theater portion will play at Roxy/NoD throughout 2009. http://www.praguepost.com/tempo/1292-acute-history.html

11. 5. 2009,

plzensky.denik.cz

Plzeň inspiruje k netradičním akcím v rámci kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury Podporu plzeňské kandidatury provázejí různé akce. K těm netradičním patří happeningy z dílny internetové komunity. Její členové již několikrát neobvyklým způsobem na různých místech města vyjádřili své přesvědčení, že stojí za to o titul Evropské hlavní město kultury usilovat. Happeningy mají nejrůznější náměty, jako například “2 lidi na 1 židli v 5 hodin”, “vyvenči si svého plastového psa” nebo “poskládej si svou Plzeň”. Příští se uskuteční v rámci výstavy Cirkus totality. Podrobnější údaje jsou k dispozici na webových stránkách www.plzen2015.cz. Na nich lze také zaregistrovat vlastní projekty, sdělit osobní názory na plzeňskou kandidaturu či se podívat na fotografie a videa z akcí minulých." http://www.denik.cz/reklama/plzen-inspiruje-k-netradicnimakcim20090505.html

11. 5. 2009, Plzeň Let´s go! Totalitarian Circus Totalitarian Circus, a cultural, multi–genre project arrives to Pilsen’s Square of the Republic on 27th May. All its parts aim at one single goal, to present enough material to make the visitor vividly imagine our



Monitoring

tisku

2009

complicated past and to offer a deeper reflection of it, thus preventing any hasty radical judgements. The project includes e. g. an open air exhibition “Totalitarian Calendar”, a theatre performance “Personal Anamnesis”, a model exhibition–experience complex “Totalitarian simulator” and a thematic forum “Journalism and its role in the defence of democratic principles and human rights”. Among the forum guests will be the Czech writer and screenwriter Jiři Stransky, the journalist and spokeswoman of the Charta 77 Petruška Šustrova, and last but not least Petra Prochazkova, a humanitarian worker and journalist well known mainly for her reports from the war conflicts. http://www.plzen2015.cz/UserFiles/Flash/NS_ENG_2.pdf Článek byl uveřejněn v tištěné i internetové verzi magazínu v češtině i angličtině.

9. 5. 2009,

Delo - Sobotna priloga, Slovinsko

Vzhod: 20 let brez zavese, 5 let brez meje Preteklost ni nikoli preteklost Vzhodna Evropa slavi dvojno obletnico: dvajsetletnico padca komunizma, to je samoomejujočih, izpogajanih, »žametnih« revolucij, in petletnico članstva v Evropski uniji. V Pragi je bilo 1968. zlomljeno upanje, 1989. je upanje zmagalo in leto 2004 je za Vzhodpomenilo »vrnitev v Evropo«. Na prvomajski praznik je bila češka prestolnica prizorišče mednarodne konference Od padca železne zavese do članstva v EU. Politiki in učenjaki so govorili o dogodkih, ki so pred dvajsetimi leti spremenili svet. Saša Vidmajer, Praga Mirnatranzicija iz komunizma v demokracijo, ki se je začela konec 20. stoletja s Španijo in je vključevala Čile, Južno Korejo, Južno Afriko in države Srednje in Vzhodne Evrope, velja za najbolj dragoceno zgodovinsko zapuščino naše dobe. Padec sovjetskega imperija je bil dogodek, zgodovinsko primerljiv s padcem rimskega imperija, je zapisal Vaclav Havel. Razprava v Pragi se je ozrla na prelomno leto 1989 in se ob dogodkih, ki so pomenili konec starega reda, osredotočila na vlogo civilne družbe in državljansko participacijo v tranzicijskem času. Če Združene države ne dvomijo, da se je komunizem sesul zaradi podpore ameriške politike, vključno Reaganove, ki je komunizem označil za »zli imperij«, in zmage ZDA v hladni vojni; če je Sveti sedež prepričan, da sta imela ključno vlogo papež Janez Pavel II. in Rimskokatoliška cerkev; in če Rusija ve, da je bil najbolj dejaven pri revolucijah leta 1989 Mihail Gorbačov, saj je rusko neinterveniranje zagotovilo uspeh padca komunizma v Vzhodni Evropi, je evropski Vzhod prepričan o svoji različici: o »revoluciji«, ki ne glede na



Monitoring

tisku

2009

revolucionarnost sprememb v letih 1989 in 1990 ni bila revolucija, saj niti eden od vzhodnoevropskih režimov ni bil strmoglavljen, kot je v Času skrajnosti zapisal Eric Hobsbawm; oziroma »novi obliki revolucije«, kot jo je imenoval Adam Michnik. Devetinosemdeseto je bil eksperiment brez precedensa, mirno demontiranje komunističnega sistema in zamenjava oblasti ob pomoči pogajalskega procesa, kompromisov in reform, pri čemer je bila ključna Solidarnost, eden najbolj izjemnih in znanih civilnodružbenih projektov v svetu, ki še danes vznemirja politologe,je na konferenci povzela ameriška profesorica Elzbieta Matynia. Večina vzhodnoevropskih govorcev se je posvetila standardni temi, ki obseda regijo, to je neposredni primerjavi med Hitlerjem in Stalinom, in tezam, da je treba komunizem razvrstiti v isto kategorijo kot fašizem oziroma nacizem. Druga tema debate je bilo spopadanje z evropsko preteklostjo oziroma evropski spomin. Dilema, ali se je bolje spominjati ali je bolje pozabiti, je za evropski Vzhod po letu 1945 zapomniti in pozabiti veliko več kot Zahod. Trpka zgodovina v obdobju 1945-1989 je imela za posledico preoblikovanje spomina, ki je zajel obsežen geopolitični pas držav od Baltika do Balkana in je zrušil tabu primerjanja komunizma in nacizma vzporejanje,ki je na Zahodu še vedno kontroverzno, pravi v Povojni Evropi Tony Judt. Razprava na praški konferenci je nakazala, da je evropski spomin sicer združene celine ostal globoko asimetričen. Preteklost in prihodnost O spominu na november 1989 in žametno revolucijo je prvi govoril Alexandr Vondra, podpredsednik vlade Mireka Topolaneka, ki se je te dni poslovila, sredi osemdesetih pa disident in podpisnik Listine 77. Temna zgodovinaEvrope je onkraj spomina mlajših Evropejcev in Vondra je spomnil na generacijo, ki ne ve, ali so bili ruski vojaki na čeških tleh fakt ali fikcija. Bil je med soustanovitelji Državljanskega foruma in ta je s svojim programom, paleto političnih načel, idealov in sklicevanja na »Evropo« utelesil razpoloženjemnožic v burnih novembrskih dneh Češkoslovaške. Študentske demonstracije so bile krvavo zatrte, pretepali so nas, in to niso bili Rusi, temveč Čehi, je povedal o dogajanju v Pragi v času, ko so bile spremembe že vsepovsod; padel je berlinski zid, Poljska je imelanovo vlado in spremembe so se zgodile na Madžarskem. »Zrak je bil težek, zdelo se je, da lahko traja večno. Ko sem vprašal prijatelja, koliko časa še, je rekel, da eno leto.« Toda režim, ki je bil obsojen na propad, se je zrušil bliskovito hitro in 28. decembra je bil Havel izvoljen za predsednika. »Berlin, Varšava, Praga in Budimpešta so bili brazgotina na evropskem zemljevidu, zdaj smo znotraj mreže varnosti, EU in Nata, ki si je nismo mogli predstavljati.« Leto 1989 je annus mirabilis in takrat se je v Srednji in Vzhodni Evropi končala druga svetovna vojna, je rekel Jan Figel, komisar za izobraževanje, usposabljanje, kulturo in mladino. Leto 2004 pa je pomenilo vrnitev v



Monitoring

tisku

2009

Evropo, je o tem delu sveta, ki prihaja v Evropsko unijo z lastno zapuščino, to je spominom ne samo na nacizem, temveč tudi na stalinizem, povedal slovaški politik. Omenil je »prvo generacijo mladih, ki je zrasla po padcu železne zavese, ki ne pozna razdeljene Evrope, in velik dosežek je, da se lahko imenujejo za državljane Evropske unije«. Izpostavil je krhkost evropske izkušnje: EU ni samoumevna in demokracija je lomljiva, zato ostaja ohranjanje njenih vrednot vsakodnevna naloga. Zgodovinski obletnici sta priložnost za oceno vplivov evropske integracije na življenje državljanov, je komentiral komisar za širitev Olli Rehn. »Perspektiva članstva je postala sidro stabilnosti in gonilo za demokratizacijo Evrope, promovirala je demokratično preobrazbo v najtežjih časih in bila je ekonomsko uspešna za nove in za stare članice.« V času krize je pomembno ohraniti zgodovinsko perspektivo in nadaljnja širitev ne sme postati grešni kozel recesije, je pripomnil komisar, a se je Balkana in Turčije dotaknil komajda in karseda v rokavicah. Odhajajoči češki zunanji minister Karel Schvvarzenberg ni mogel obiti predsedujoče EU, »ki ni pripravljena resno prevzeti evropske odgovornosti«, v zvezi z zgodovinskimi reminiscencami pa je govoril o »petdesetih letih življenja brez idej«. V času prelomnih dogodkov je bil na čelu helsinškega odbora za človekove pravice, občasno se je vračal v Prago, »sivo mesto s sivimi obrazi in brez alternativ. Morda se komu to zdijo detajli, a je realnost. Nikoli ne smemo izgubiti stika z zgodovino.« Leto '89 je bilo leto državljanskega poguma, in to v času, ko je primanjkovalo svobode in ko je primanjkovalokisika, je izjavila nekdanja avstrijska zunanja ministrica Uršula Plassnik. Izpostavila je avstrijsko izkušnjo izpred dvajsetih let, ko se zgodovina ni začela samo za Vzhod, temveč tudi za Avstrijo. Ključna sta bila spomladanska dogodka, oba v razmiku treh tednov: junija je tedanji zunanji minister Alois Mock prerezal žico na meji z Madžarsko, 17. julija je Avstrija vložila prošnjo za članstvo v Evropski uniji. Plassnikova raje kot pojem širitve EU, ki se ji zdi količinski koncept, uporablja termin »združitev« Evrope. Glede prosilk za članstvo poudarja, da so postala pogajanja za pridružitev težja, ne lažja, da je treba kandidatkam naliti čistega vina, povedati, da je izpolnjevanje kriterijev zahtevno opravilo. Ni bilo naključje, da je kot zadnji med politiki, ki so govorili o preteklosti in prihodnosti, nastopil hrvaški diplomat Hido Biščevič, tačas generalni sekretar sveta za regionalno sodelovanje jugovzhodne Evrope. Primerjava Vzhoda 1989. in Balkana je zanj boleča, je rekel in pozornost usmeril na regijo, ki je za Evropo še vedno »tam«. »Združitev Evrope še ni končana.« Zdaj da je ključni trenutek ali za nadaljevanje približevanja EU ali za stagnacijo. Za dokončanje miru pa je ključna integracija tega območja, ne nazadnje je evropska perspektiva v številnih od teh držav najpomembnejši integracijski element notranje politike. Spor med Slovenijo in Hrvaško ne sme postati vzorec za odnose med



Monitoring

tisku

2009

drugimi na Balkanu, je mimogrede navrgel Biščevič, v času ministrice Grabar-Kitarovičeve izvajalec hrvaške zunanje politike in tisti, ki je sodeloval pri desetinah slovensko-hrvaških pogovorov in pogajanj od sredine devetdesetih let. Moč nemočnih O padcu železne zavese, vzpostavitvi demokracije, vlogi civilne družbe in državljanski participaciji je govorila Elzbieta Matvnia, profesorica v ZDA in strokovnjakinja za demokratične tranzicije v srednjeevropskih državah. Poudarila je ključno vlogo civilne družbe pri padcu komunizma, kreativne posameznike, kakršna sta bila Adam Michnik in Vaclav Havel, od katerih so črpali pogum samo s poslušanjem tistega, kar so govorili, vključno z močjo tistega, kar so napisali; govorila je o napol javnih sferah, o »majhnih evolucijah« in »moči nemočnih«. »Novi evolucionizem« je bil povsem nov tip družbenega gibanja, ki ga je poosebljala Solidarnost in ki je pritegnil pozornost Zahoda ter pripeljal do pojava nove družbene sfere v komunistični Poljski. V času, ko ni nihče verjel v čudeže oziroma si ni upal verjeti, da bi prepovedana civilna družba lahko preživela, je prišlo do pogajanj s komunističnim režimom in tranzicije v demokracijo. Večina preostalih vzhodnoevropskih govorcev se je posvetila standardni temi, ki obseda regijo, to je neposredni primerjavi med Hitlerjem in Stalinom in tezam, da je treba komunizem razvrstiti v isto kategorijo kot fašizem oziroma nacizem. Recimo Lee Edvvards, predsednik fundacije za komunistične žrtve iz Washingtona in konservativni raziskovalec iz Heritage Foundation. Ukvarja se z »resnico o komunizmu, ki jo je treba povedati«. Povedal je, da so nekateri zgodovinarji zadovoljni s poimenovanji Lenina, Stalina, Pol Pota in drugih komunističnih voditeljev s politiki in ne z diktatorji. Citiral je Webster's New College Dictionaij, v katerem sta Hitler in Mussolini označena kot »diktatorja«, Lenin in Mao kot »voditelja« in Fidel Castro kot »kubanski revolucionarni premier«. »V svetu, v katerem je Castro 'revolucionarni premier', Stalin 'voditelj' in komunizem 'socialni sistem', ni presenetljivo, da se popularninočni klub v New Yorku imenuje KGB bar. Sprašujem se, koliko časa bi vzdržalo poimenovanje lokala Gestapo.« Edwards, ki bedi nad izobraževanjemmladih generacij,med drugim pripravlja internetni muzej komunizma, problematika, s katero se ukvarja, pa se mu zdi močno aktualna: »Komunizem je še vedno živ na Kitajskem, Kubi, v Severni Koreji, Vietnamu in Laosu.« Na etapo 1968-89, tako imenovano normalizacijo Čehoslovaške, od političnih posledic represije praske pomladi in obnove cenzure do preganjanja disidentov v sedemdesetih in osemdesetih, je spomnil Marek Benda, češki politik in v času žametne revolucije podpornik študentskega gibanja. Razlike med gledanji Zahoda in Vzhoda na komunizem, nacizem in fašizem je načel tudi direktor inštituta za študij totalitarnih režimov Pavel Žaček. Poudaril je, da je pridružitev nekdanjih komunističnih držav Evropski uniji priložnost za to, da se tema načne na evropski ravni. Dotaknil se je dediščine komunističnih strank, ki so preživele in se obdržale, in nakazal, da protikomunizem po letu 1989 ni bil dovolj poudarjen. To je del razprave, značilne za evropski vzhod, ki ga je



Monitoring

tisku

2009

bilo opaziti zlasti na Poljskem v času vladavine dvojice Kaczynski. Spomnimo se škandala zaradi pokojnega zgodovinarja svetovnega slovesa, bivšega zunanjega ministra Bronislawa Geremeka, ki je bil zavrnil famozno vprašanje: »Ali ste skrivoma in namerno sodelovali z nekdanjimi komunističnimi tajnimi službami?« Tedaj je Adam Michnik za JVew York Review ofBooks pisal o poljskem lovu na čarovnice in v javni korespondenci s češkim predsednikom Havlom spregovoril o »strahu, žalosti in sramu, ker se je velik del poljske družbe vdal teorijam zarote, ki jih uprizarjatabrata Kaczynski«. Z novo vlado v Varšavi je bila »moralna revolucija« prekinjena, toda Vzhodna Evropa še vedno živi v svojem postkomunističnem obdobju, v posttotalitarnem času, kot je v intervjuju na teh straneh nedolgo tega opomnil Geremek. Zgodovina in spomin Baltik je zelo posebna regija, in ko gre za padec železne zavese, sta bistvena dva datuma: avgusta leta 1989, tri mesece pred žametno revolucijo, so prebivalci treh pribaltskih republik oblikovali človeško verigo, »Roke čez Baltik«,ki je segla od Vilniusa prek Rige do Tallinna in v kateri je sodelovalo približno dva milijonaljudi, nekaj mesecev kasneje je Litva izglasovala neodvisnost, je svoj nastop začel Vvtautas Landsbergis, nekdanji litovski predsednik, in to prvi, potem ko je baltska država postala samostojna, in legenda tega dela sveta. O dilemi, ali je bolje preteklost pozabiti ali se je spominjati, je rekel, da je vsekakor treba ohraniti spomin in ga dopolniti z znanjem. Posvetil se je zlasti komunističnim zločinom med vojno in po njej ter prst uperil v Rusijo. Omenil je napad na Poljsko leta 1940 in priključitev baltskih držav Sovjetski zvezi leta 1939 in zgodovinsko mitologijo, ki preprečuje odkrivanje resnice. Rusija je ujetnica laži, je povzel Landsbergis, zdaj evropski poslanec. Mitologija po njegovem izvira ali iz pomanjkanja vedenja ali iz namerne propagande,lahko pa je tudi kulisa za resnico, ki je preveč boleča. V zvezi s spominom velike države na vzhodu je vprašal, »ali ni zanjo izziv prevelik, in zato zavrača dejstva o vojnih zločinih«. »Preteklost je treba ohraniti ne samo v spominu, temveč tudi v zavesti. Resnice ne more nadomestiti pluralnost različnih mnenj.« Zaradi izkušnje obeh fenomenov, komunizma in nacizma, zgoščene v enem stoletju, smo ju sposobni primerjati in razumeti, je povedal poslanec evropskega parlamenta Jan Zahradil in nizal razlike mednjima. Madžarski zgodovinar Gergely Romsics z inštituta za zunanjo politiko pa je spomnil tudi na politično kulturo Evropske unije, ki za oboje, za stare in nove članice, pomeni priznanje holokavsta. Padec zavese je Češki prinesel obdobje blaginje, minulih sedem let je bilo za državo čas debelih krav in največje prosperitete, ko je postala Češka za 48 odstotkov bogatejša,je poudaril Tomaš Sedlaček, makroekonomist, analitik in raziskovalec univerze Yale, nekdanji Havlov ekonomski svetovalec. »Toda preteklost ni nikoli preteklost in mi se še vedno pritožujemo. Pritožujemo se, čeprav imamo več, kakor smo imeli. V naših srcih obstaja konstantna stopnja nezadovoljstva, nekdaj in dandanašnji. Ali smo zadovoljni ali ne, je samo stvar psihološke izbire.«



Monitoring

tisku

2009

6. 5. 2009, Hospodářské noviny, Magdalena Čechlovská Totalita srážela do kolen, naštěstí ne na věčné časy »Každý, kdo žil v totalitním režimu, se trochu prostituoval. Já také,« píše v knize Věčné časy socioložka Jiřina Šiklová. Je první ze čtyř pamětníků, kteří přispěli do publikace mapující čtyřicet let komunismu. Kniha, zahrnující také kalendárium každého roku z rozmezí let 1945 až 1990, je osobním svědectvím o každodennosti totality. Vzpomínky neoslavují hrdiny, spíš se blíží osobní zpovědi. Kniha vychází v rámci projektu Cirkus totality. Tři roky hojnosti Své pocity, včetně zklamání ze zbytečných kompromisů, líčí také disident a polistopadový politik Jan Ruml, publicista Karel Hvížďala a někdejší revoluční student, spisovatel Martin C. Putna. Pátým autorem je Václav Havel, který nestvořil pro knihu esej, ale nechal otisknout své archivní dopisy adresované režisérovi Alfrédu Radokovi. Jeho »příspěvek« ukazuje jeden z paradoxů totality. »Nejvíc jsem utrácel a na nejvyšší noze jsem si žil právě v době, kdy jsem byl nejen zakázán, ale kdy co chvíli byly v novinách nebo rádiu nebo televizi různé štvavé výpady proti mně, z nichž by nezasvěcený mohl mít dojem, že musím být přinejmenším v dolech nebo v kriminále,« popisuje Havel v roce 1972 svou situaci. Tou dobou ve světě hojně uváděný dramatik byl už třetím rokem izolován na své chalupě na Hrádečku. Nesměl pracovat v divadle, ale měl čas užívat si z našetřených peněz za autorská práva. Havel Radokovi píše, že zrekonstruoval Hrádeček a také si pořídil mercedes. Současně se ale vyznává z pocitu tvůrčí krize. Tři roky hojnosti, které se chýlí ke konci (agentura spravující autorská práva přestala uzavírat smlouvy na Havlovy hry), nedokázal využít pro svou tvorbu, chybí mu Praha a kontakty. Frustraci jiného druhu – z života, který byl totalitou deformován (Havel naproti tomu podvědomě vystupuje jako ten, kdo si svůj osud vybral), popisuje Šiklová. Vzpomíná na banální situace, kdy se kvůli totalitou vynucenému pokrytectví dostala do střetu se svým svědomím: když umyla okna bytu do ulice, kudy měl projet Brežněv, když odpárala z dceřiných džínsů americkou vlaječku. Někdejší disidentka se nezabývá svými protirežimními aktivitami, doznáním vlastních selhání se snaží postihnout důsledky života v totalitě, každodenní prkotiny, které otravovaly a také deformovaly život. Šiklová však není přímo kajícná, zřetelná je spíš její rozhořčenost. Rebel ze závadné rodiny O naštvanosti, přímo nenávisti mluví i Jan Ruml. Také on vyjmenovává obstrukce a stupidní projevy laojality, které režim po občanech vyžadoval a které vedly ke schizofrenii chování na veřejnosti a v soukromí. Rumlovým doznávaným hříchem je však něco jiného. Jako synek z kádrově závadné rodiny už dopředu nemohl s žádnými výhodami počítat, stal se z něj rebel, pohrdající všemi, kdo režimu ustupoval. Jak sám přiznává občas i těmi, kteří ke kompromisům byli donuceni vážnými okolnostmi. Kniha Věčné časy míří především na čtenáře, kteří komunismus nezažili. Nabízí místo černobílého rozdělení na hrdiny a zbabělce nejednoznačnou autentičnost. Mírnou didaktičnost snadno smáznou osobní výpovědi Šiklové,



Monitoring

tisku

2009

Havla a Rumla. Jejich »zpovědi« otevírají možná nový komunistickou totalitu, která uměla dostat do kolen i hrdiny.

pohled

na

Věčné časy. Vydala Knihovna Václava Havla a edice Respekt, 2009. 190 stran. 360 Kč. Foto popis| KRÁSNÁ NEZNÁMÁ. Absurdní spojení nabízel nejeden z dobových plakátů vzniklých v době komunistické éry Československa. Za vším musela být práce, nejlépe v těžkém průmyslu. Foto autor| FOTO: Z KNIHY VĚČNÉ ČASY

5. 5. 2009, Pražský deník, čtenář - reportér Výstava Cirkus totality na náměstí Republiky Domnívám se, že právě skončená výstava na náměstí Republiky, která se stala součástí projektu Cirkus totality, byla skvělou akcí. Takovým poutavým způsobem připomínat dvacáté výročí pádu komunistické vlády je dobré, protože to nedovolí zapomenout na dobu temna. Přiměje to hodně lidí se zamyslet, což je správné. Zapomínání takovýchto zločinů by mohlo vést ke vzniku podobného zla. Nemůžeme tímto způsobem ublížit budoucím generacím. Rád bych také veřejně poděkoval radnici Prahy 1 a jmenovině starostovi Petru Hejmovi, který se staví pozitivně k zajímavým výstavám na náměstí Republiky a neklade žádné překážky podobným akcím na veřejném prostranství. Toto místo je totiž ideální plochou pod širým nebem nejen pro podobné výstavní účely. Jaromír Palcát, Praha 1

4. 5. 2009, Respekt, Magdaléna Platzová Divadelní Antipelíšky Lidé narození v 80. letech nehledí na minulost laskavě Ten sebou ale mrskal, co?“ „A to vedro, je tu k nedýchání!“ Za zády vyslechnutá konverzace páru ve středním věku se odehrála v pražském Experimentálním prostoru Roxy/NoD po premiéře představení Osobní anamnéza. Sedm mladých lidí se v něm vyrovnává s totalitou, která skončila jen pár let po jejich narození. Ten rozhovor (asi rodiče jednoho z herců) vystihl postoj, s jakým je a zřejmě i bude představení přijímáno. Nejen příbuznými, ale „pamětníky“ obecně. Je snadnější nepříjemné otázky přeslechnout nebo bagatelizovat než se k nim postavit čelem. „Povážlivě infantilní ladění...“ „Propagační slovník této akce může skutečným pamětníkům připomenout bezobsažné slavení výročí za socíku,“ píše Marie Reslová v Hospodářských novinách. A Jana Machalická v Lidových novinách: „Z těchto plytkých a bezmála dětinských nedůležitostí nevyplývá nic vyjma toho, že aktéři coby děti lezli po schodech, rozbíjeli si hlavy na saních. (...) Neschopnost ozřejmit kontext doby v obecnější výpovědi je



Monitoring

tisku

2009

tu zřejmá.“ Zřejmá je i podrážděnost recenzentek. Jak si někdo, kdo „to sám nezažil“, může vůbec dovolit podívat se na naši minulost po svém? Osobní anamnéza je představení, které vznikalo v rámci projektu Cirkus totality občanského sdružení Opona. Formou dílny jej vytvořilo sedm studentů DAMU (pět Čechů, jedna Polka a jedna Slovenka) s režisérkou Petrou Tejnorovou, skoro všichni narozeni v roce 1984. Základní metodou, jíž se tu rekonstruuje minulost, je vyprávění, orální historie - relativně mladá výzkumná metoda užívaná ve společenských vědách. Ale nezůstalo jen u toho. Seznam prostudovaných materiálů, knih i osobností, které byly v rámci projektu osloveny, svědčí o tom, že tvůrci se snažili získat odstup, zasadit osobní vzpomínky do širšího kontextu, promyslet je z různých úhlů. Ale přitom se vyhnout zobecnění. Na rozdíl od „skutečných pamětníků“, pro které je často úlevou, manévrem, únikem před konkrétní (svou vlastní) tváří, totiž těmto mladým lidem jde o pravý opak, o vymezení co nejpravdivější výchozí pozice: Kdo jsem já? Odkud pocházím? Na čem mohu stavět? Žádná otázka není malicherná. Stejně jako v detektivkách, i tady může zdánlivě okrajový detail vést k závažným odhalením. Prvomájový průvod a punčocháče s vytahanými koleny, jízda na koloběžce nebo dědeček u StB, to vše má v osobní anamnéze své důležité místo. Výpovědi navíc nezůstávají v minulosti, konfrontují současnost a hlavně budoucnost: Jsem Čech, Polák, Slovák. Toto jsem zažil. A takový, jaký jsem - co udělám? Co chci od života? Před jakou volbou stojím? Pro rodiče je samozřejmě nepříjemné slyšet, že jejich děti staví své zámky na kupce hnoje. Že se jim „Co Čech, to muzikant“ rýmuje s „Já nic, já muzikant“ a nahlas přemítají o tom, co bylo dřív: zda Češi, nebo reálný socialismus. A jak tedy vypadá totalita viděná očima nepamětníků? Osobní anamnéza spočívá stejně na slovech jako na výrazně stylizovaném pohybu, který osciluje mezi tancem, pantomimou a cirkusovou akrobacií. A právě ve fyzické rovině lze vyjádřit - možná lépe než řečí - převládající pocity a představy, které v tvůrcích naše společná minulost vzbuzuje: násilí, brutalita, ponižování, lámání, vláčení, „rytí držkou v zemi“. Je to krutost na hony vzdálená „laskavému humoru“, který tvoří hlavní proud zdejšího vypořádávání se s minulostí. Humoru je tu dost, ale pěkně černého. Je to dobrá zpráva. Pohodlné žvatlání, podle kterého je každý (malý, český) padouch zároveň hrdinou, a schopnost přežít, která se pasuje za pozitivní národní vlastnost, lidem narozeným v roce 1984 už nic neříká. Ve své potřebě rozdělit svět na dobro a zlo skutečně trpí otázkou: kam zařadím svého dědečka donašeče? Německo si tuto debatu odbylo v 60. a 70. letech, kdy se „děti“ narozené po válce začaly zajímat o nacistickou minulost svých rodičů. Vzbudily tím samozřejmě odpor, ale teprve díky jejich nepříjemným otázkám se začala společnost uzdravovat. Snad to teď čeká i nás. Foto popis| Kam zařadím svého dědečka donašeče? Foto autor| foto Pavel Nesvadba

4. 5. 2009, Lidové noviny



Monitoring

tisku

2009

V Arše se na Life without barriers vzývala svoboda Pod názvem 5 let bez hranic, 20 let bez opony připravila obecně prospěšná společnost Opona na prvomájový večer zcela ojedinělý koncert. Krom připomenutí výročí pádu totalitních systémů a otevření hranic s okolními státy se celý večer nesl v pozitivním duchu zcela svobodného vyjádření, kdy se spojuje zdánlivě nespojitelné a překračují se žánrová dogmata. Hned na úvod je ale nutno říci, že ačkoliv byla celá akce avizovaná jako vystoupení interpretů a skladeb, kteří trpěli v dobách předlistopadových zákazy a perzekucemi, s doprovodem Monkey Business, opak byl pravdou. Ve skutečnosti se jednalo o regulérní happening skupiny, která byla středobodem všeho a která si protentokrát přizvala řadu exkluzivních hostů. Kdo se přes tento fakt přenesl - a podle reakcí byla takových v publiku většina - rozhodně neodcházel zklamán, protože zážitek to byl opravdu mimořádný. Tonya Graves v montérkách Už úvod, v němž skupina přešla z vlastní skladby přímo do coververze legendární undergroundové skladby Podivuhodný mandarin z repertoáru Plastic People, kterou si zazpíval Roman Holý, dával tušit, že se vše ten večer ponese ve stylu velké show. Hudebníci (včetně půvabné zpěvačky Tonyi Graves, která se později převlékla) nastoupili v montérkách a dobových košilích, momenty, kdy každý host nedostal po svém vystoupení květiny od Matěje Rupperta, vždy „rozehnaného“ uniformovaným příslušníkem SNB s obuškem, byly sice jako vystřižené z televizních estrád, ale hudba samotná naštěstí každou potenciální trapnost zachránila. Většina hostů si neobvyklé spojení řádně užívala, už první Vlasta Třešňák se bez zaváhání pasoval do pozice rockerského leadera a byl v ní zcela suverénní. Příjemný byl také výběr skladeb, kdy většinou nedošlo na nejobehrávanější kousky z repertoárů. A tak třeba Jaroslav Hutka nezahrál ani zlidovělou Náměšť, ani Havlíčku Havle, ale Sociální baladu, a skupina z ní udělala parodii na dechovku. Nečekaně poetický byl Vladimír Merta, drsnou polohu pak znamenaly třeba Táta to chtěl zakázat s Tonym Ducháčkem a kytarou Michala Ambrože a především Noví bojovníci z repertoáru DG 307 s hostujícím Pavlem Zajíčkem. V té skupina jako nástroj použila míchačku na beton a Roman Holý „obsluhoval“ dvě plechové popelnice, jejichž víky tloukl do rytmu. Zcela přirozeně do běhu večera zapadly i hiphopové příspěvky (jeden s Jamesem Colem, druhý s PSH, reprezentovanými duem Orion a Vladimir 518), i rockerská vložka s Pal vocuď hajzle zpívanou Michalem Ambrožem a v pěvecky velmi dobré kondici se nacházejícím Vladimírem Mišíkem, který dodal 20 deka duše. Potěšující bylo, že i ty repertoáru skupiny žánrově značně vzdálené písně si hudebníci vyloženě užívali, nikde se nemihl ani stín suše profesionálního přehrání bez zájmu. Vše spěje k 17. listopadu Příspěvky s hosty byly hojně prokládány repertoárem Monkey Business (nejpůsobivěji vyzněla přesladká Piece Of My Life), ve kterých exceloval jako vždy pěvecky dokonalý Matěj Ruppert. Zajímavou perličkou byla Bobby Brown Franka Zappy, zkombinovaná s popěvkem z dětského filmu Ať žijí duchové. A naprostým vrcholem večera pak nejspíš slavná Hey Jude v domácí



Monitoring

tisku

2009

verzi známé od Marty Kubišové, v podání přiznala, zpívala česky poprvé v životě.

Tonyi

Graves,

která,

jak

se

Celý večer, který byl první z řady tematicky spřízněných akcí, pořadatelé pojali jako velké poděkování všem hostům za to, že i oni významně přispěli svými postoji k současné svobodné společnosti. Škoda jen, že na tvářích mnohých mladších přítomných bylo jasně patrné, jak hrozně je všechny ty řeči všech na pódiu o svobodě obtěžují a považují je jen za nudnou agitaci. Další aktivity o. p. s. Opona budou následovat a vše vyvrcholí velkým koncertem 17. listopadu 2009. Foto popis| Bez opony. Matěj Ruppert z Monkey Business Foto autor| Foto LN - Viktor Chlad

4. 5. 2009, www.euractiv.cz Dejme Bělorusku stejnou šanci, jako jsme měli my, zaznělo na konferenci Při příležitosti oslav pět let od rozšíření EU o Českou republiku a další postkomunistické země se v Praze konala konference pod názvem „Od pádu železné opony v roce 1989 do rozšíření EU v roce 2004 – úloha občanské společnosti a idea Evropy v procesu demokratické transformace střední a východní Evropy“. Konference byla doprovodnou akcí Českého předsednictví pod vedením Alexandra Vondry, vícepremiéra pro evropské záležitosti. Záštitu nad ní převzal bývalý český prezident Václav Havel. Mezi významné hosty patřili Jan Figeľ, eurokomisař pro výchovu,vzdělávání, kulturu a mládež, Olli Rehn, eurokomisař pro rozšíření či Vytautas Landsbergis, bývalý prezident Litvy a současný poslanec Evropského parlamentu. I vzhledem k blížícímu se summitu, který zahájí tzv. Východní partnerství, bylo jedním z hlavních témat konference demokratizace států východní Evropy. Řečníci se pak především ohlíželi na rok 1989 na jeho význam a vliv na evropskou integraci ale i na význam EU na obnovení demokracie ve státech střední Evropy. Právě vliv Evropské unie na demokratizaci států střední Evropy má být důvodem, proč nabídnout dalším postkomunistickým zemím Východní partnerství. "Není žádný důvod aby se to, co se nám povedlo v těch posledních 20 letech, nepovedlo v budoucnosti dotáhnout do konce i Bělorusům, Ukrajincům a jiným", řekl Alexandr Vondra a zdůraznil tím důležitost projektu Východního partnerství. Toho se má účastnit 6 postsovětských republik (Ukrajina, Gruzie, Moldavsko, Arménie a Ázerbájdžán a Bělorusko). EU chce zintenzivnit vzájemné vztahy a ovlivnit tím demokratizaci těchto zemí, i když prozatím je příliš brzy mluvit o možném rozšíření EU o tyto země. Podle Vondry na to nejsou připraveni ani oni, ale ani Evropská unie. Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí, se ohradil proti kritice, kterou vyvolala pozvánka Bělorusku na pražský summit Východního



Monitoring

tisku

2009

partnerství. „S Polskem a Maďarskem spolupracovaly západní země už před rokem 1989 a tím jim pomohli k demokratizaci. My takto chceme pomoct Bělorusku", řekl Schwarzenberg a poukázal na fakt, že například nikdo se nepozastavuje nad setkáním představitelů EU s ruským premiérem Vladimírem Putinem. Avšak běloruský prezident Alexandr Lukašenko na summit nepřijede, jak čeští politici předpokládali, když mu předávali pozvánku. Za Bělorusko je na summitu registrován vicepremiér Uladzimir Semaško. Olli Rehn, eurokomisař pro rozšíření, řekl, že je velice pravděpodobné, že by na podzim mohlo padnout rozhodnutí o zrušení víz pro některé státy východní Evropy. Předpokládá se, že zrušení víz by se především týkalo právě států Východního partnerství. Konference ke 20. výročí pádu železné opony a pěti letům od rozšíření EU se konala včera také v Táboře. Jejím organizátorem byl Jihočeský kraj, který zde představil vlastní iniciativu, tzv. Strategii pro železnou oponu, jež by umožnila čerpat z evropských fondů i po roce 2013. Strategie má za cíl podporovat rozvoj příhraničních oblastí podél bývalé železné opony, která se táhla od Severního moře po Středozemní moře. V rámci ní vznikají různé projekty, které chtějí utužit vztahy mezi Čechy a Rakušany. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola uvedl cíle strategie: „Naší strategií říkáme, že příkop, který se v těchto oblastech vybudoval za čtyřicet let, nejde jenom přemostit, ten je potřeba zasypat. Máme zájem do těchto hospodářsky slabých oblastí, ať už na české straně, nebo na straně německé, rakouské, investovat prostředky. Aby tam lidé chtěli bydlet, nacházeli práci, aby tam byla dobrá dopravní obslužnost, která bude fungovat i přes hranice“. Kraj nyní s projektem oslovuje i jiné regiony, neboť strategie není zaměřena jen na hranice České republiky s Rakouskem a Německem, ale i na hranice mezi Rakouskem a Maďarskem či mezi Polskem a Německem a dalšími. Konference se účastnil i Alexandr Vondra, který projekt ocenil: „Projekt přichází v pravý moment. Pět let od rozšíření EU, dvacet let od pádu železné opony. Je to příležitost, jak se podívat s odstupem jedné generace, co se s pádem železné opony změnilo a co ještě zbývá zacelit. Nápad oslovit Evropskou komisi a Evropskou unii s iniciativou přeshraniční spolupráce zemí, které se s železnou oponou potýkaly, je důležitou iniciativou“. http://www.euractiv.cz//clanek/dejme-belorusku-stejnou-sanci-jako-jsmemeli-my-zaznelo-na-konferenci-005955

4. 5. 2009, iDNES.cz SOUTĚŽ: Pozvali totality

jsme

vás

na

Toxique,

muzikál

na

ledě

a

oslavy

konce

Portál iDNES.cz nabídl "na poslední chvíli" vstupenky na tři zajímavé hudební akce - koncert kapely Toxique v Paláci Akropolis, lední show inspirovanou filmovým hitem Muzikál ze střední a jedinečnou akci Life Without Barriers/Život bez bariér s podtitulem 5 let bez hranic, 20 let bez opony s řadou hostů.



Monitoring

tisku

2009

Koncert s názvem Life Without Barriers/Život bez bariér s podtitulem 5 let bez hranic, 20 let bez opony, odehráli Monkey Business s řadou velmi zajímavých a v mnoha případech překvapivých hostů 1. května v pražském divadle Archa. Podle pořadatelů je základní myšlenkou akce připomenout umělce a písničky, jež za komunistického režimu přinášely alespoň závan svobody a dávaly posluchačům naději, že se jednou tíživá politická situace změní. "Spojíme underground s Monkey Business a zahrajeme naprosto nečekaný verze známých písniček. Bude to skvělý," říká hudební producent a garant celého projektu Roman Holý, šéf Monkey Business. V netypických rolích frontmanů naší funky-soulové jedničky se představili písničkáři Vlastimil Třešňák, Vladimír Merta a Jaroslav Hutka, rockoví zpěváci Vladimír Mišík a Michal Ambrož a zástupci undergroundové scény Tony Ducháček a Pavel Zajíček. Současnou věkovou i hudební generaci, která už vyrůstala ve svobodných poměrech, budou reprezentovat rapeři Orion a James Cole. Oslavy 20. výročí konce totality v Československu, které koncert oficiálně zahájil, budou pokračovat mezinárodními konferencemi, výstavami, divadelními představeními i filmovými projekcemi. Vyvrcholí 17. listopadu 2009, kdy bude zrekonstruován studentský průvod z roku 1989 a na jeho třech zastávkách - Albertově, Palackého náměstí a na Národní třídě - vyrostou pódia pro hudební vystoupení. Filmový hit, jehož tři pokračování shlédly miliony diváků po celém světě, se v podobě velké lední revue dostává i do České republiky. High School Musical, u nás známý jako Muzikál ze střední, tak přiveze idoly současných teenagerů na bruslích - Troye, Gabriellu, Ryana či Sharpey. Tvůrci "ledové" podoby studentské oslavy radosti ze života, z muziky a tance při jejím vzniku úzce spolupracovali s filmovými tvůrci, aby byla lední podoba muzikálu co nejvíce věrná a zajímavá stejně jako její filmový předobraz. ..... http://kultura.idnes.cz/soutez-pozvali-jsme-vas-na-toxique-muzikal-na-ledea-oslavy-konce-totality-1u3-/hudba.asp?c=A090429_140716_hudba_efl

4. 5. 2009, divadlo.cz Workshop Herec jako site-specific

Workshop Petry Tejnorové vychází ze zkušeností načerpaných během sedmi měsíců příprav autorského divadelního projektu OSOBNÍ ANAMNÉZA V roce 1989 mi bylo pět let… jako by se to zastavilo o moji kůži. Inscenace kombinuje prvky dokumentárního a fyzického divadla. Koncept a režie: Petra Tejnorová, pohybová a choreografická spolupráce: Lucia



Monitoring

tisku

2009

Kašiarová, hrají: Maja Danadová, Daria Iwan, Veduna Štíchová, Ondřej Bauer, Jakub Gottwald, Václav Jelínek, Petr Vančura. Více o inscenaci na www.cirkustotality.cz. Lektor: Petra Tejnorová za asistence dvou herců (Veduna Štíchová, Jakub Gottwald) a choreografky, tanečnice Lucie Kašiarové Termín: 8. - 9. 5. 2009; 8.5. 10 - 14 hod.; 9.5. 17 - 21 hod. Místo: Studio ALT@ART – Hala 30 ... www.altart.cz Cíl a záměr workshopu: „Site-specific“ jsou v tomto workshopu herci. Vychází se z jejich osobních příběhů. Společným kreativním dialogem vedeným na základě předem daného libreta jsou rozvíjeny herecké schopnosti každého jednotlivce, zejména pohybové, ale i vypravěčské, dramatické a hudební. Constanza Macras ve své inscenaci I am not the only one označila herce jako site-specific: „To je inscenace, kde se hovoří o domově a důvodech, které lidi dovedou k tomu, aby ho opustili. »Site-specific« jsou tu herci. Vycházím z jejich osobních příběhů, z příběhů lidí s různými národnostmi, z různých kontextů. Mutace a transformace po střetu kultur, napsal o téhle produkci jeden novinář.“ (Constanza Macras: Paměť je křehká, odpad zůstává navěky, Divadelní noviny 9/2008) Praktické informace: Účastníci obdrží předem workshopu prezentovat.

zadání pro

herecké etudy,

které budou

v rámci

Workshop je otevřen pro jeho účastníky bezplatně. Podmínkou účasti na workshopu je alespoň základní zkušenost s pohybovým divadlem. Přihláška: Vzhledem k tomu, že počet účastníků v této dílně je omezen na max. 10, prosíme Vás v případě Vašeho zájmu o včasné zaslání přihlášky nejpozději do 6.5. 2009, na adresu koordinátorů workshopu (viz níže). Součástí přihlášky musí být stručný životopis s fotografií a motivační dopis pro účast na workshopu. Koordinátoři: K. Procházková, email: [email protected] M. Lelková, email: [email protected] Petra Tejnorová (*1984 v Táboře)



Monitoring

tisku

2009

začala v roce 2004 studovat režii na Katedře alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. Již od dob svých klauzurních prací se prezentuje nekompromisním divadelním stylem, pracuje s maximální stylizací, expresivním líčením, hlavním tématem jejich inscenací je fyzický souboj muže a ženy. Jejími režijními hesly jsou: provokace, postmoderna, fyzické divadlo. Pro potřeby studentských klauzur sáhla po románu Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha, pro svou absolventskou práci si zvolila adaptaci jedné z nejtemnějších Shakespearových her Titus Andronicus. Inscenace Petry Tejnorové jsou především temné, ponuré a skličující. Vykresluje svět vypjatých patologických vztahů. Ve své práci klade důraz na hercovo tělo, divadelní zkratku, významné místo má v její tvorbě hudba. Tejnorová umí na jevišti vytvořit magickou atmosféru; diváka provokuje zemitou živočišností i přesně stylizovaným pohybem. Režie Petry Tejnorové: ... Více informací naleznete na www.cirkustotality.cz nebo www.oponaops.eu. Workshop se uskuteční v rámci projektu Circus of Totality – V4 series of theatre workshops and performances za finanční podpory Mezinárodního visegrádského fondu www.visegradfund.org. Zdroj: [email protected] http://www.divadlo.cz/art/clanek.asp?id=19142

3. 5. 2009, zpravy.iDNES.cz, Kateřina Kočičková Cirkus totality ukazuje, v čem jsme žili. A hodně se ptá Tehdy jim bylo pět deset let. Dnes, po dvou desetiletích, posílají mladí umělci nejen nejmladší generaci, ale i svým rodičům vzkaz: Nezapomínejme. Vzpomínky na léta v totalitě se nesmějí smrsknout jen na historky o džínách kupovaných v tuzexu a absurditách dokumentu zvaného výjezdní doložka, míní třicátníci a lidé ještě o pár let mladší, kteří stojí za akcí nazvanou Cirkus totality. Ta právě vrcholí v Praze a její část by se měla předvést také v Plzni. Součástí akce je venkovní expozice Kalendárium totality, divadelní představení Osobní anamnéza a plánovaný Trenažér totality. Patří sem i čerstvě vydaná publikace Věčné časy, která sestává jednak z osobních výpovědí příslušníků různých generací, Václava Havla, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jana Rumla a Martina C. Putny, jednak z podrobné encyklopedie každodenního života v komunistickém Československu, jejímž autorem je historik Kamil Činátl. Nepoučovat, jen se ptát



Monitoring

tisku

2009

"Chtěli jsme se vyhnout velkým slovům jako soud, popírání či temno," vysvětluje umělecký ředitel Cirkusu totality Ondřej Cihlář. "Slovo cirkus má dnes širší význam. Chceme tak naznačit, že všechny součásti akce jsou svým způsobem atrakce a současně výraz cirkus odkazuje k pitoresknosti, absurditě a zrůdnosti doby," dodává. Loni v listopadu vyslechl rozhlasovou anketu, v níž se redaktoři ptali teenagerů na 17. listopad. Většina neměla potuchy, k čemu se výročí vztahuje, ti "informovaní" odpovídali nejistě, že šlo o cosi s demonstracemi a komunisty. Zda to byly projevy souhlasu či odporu, nevěděli. "Uvědomil jsem si, že to je hodně špatné. Nejmladší generace většinou ví, kdy začala německá okupace, ale o událostech starých dvacet let netuší nic. Z toho vychází i náš cíl. Nemáme ambice poučovat někoho o totalitě, nejsme generace, která předává zkušenosti. Spíš chceme vyprovokovat ještě mladší ročníky, aby se začaly ptát starších, třeba prarodičů. Protože pamětníci nad minulostí mávají rukou, ty nejmladší nezajímá a ve škole na to není čas," popisuje Cihlář. V roce 1989 mu bylo jedenáct let. Často proto slýchá: Co nám budete vykládat vy, kteří jste nic z té doby pořádně nezažili? "Jenže tím podporujeme nevědomí a zapomnění. Skutečně se však necítíme povoláni k tomu, abychom vynášeli soudy. Všechny odborné materiály použité v Cirkusu totality vypracovali historici z Ústavu pro studium totalitního režimu," ozřejmuje Cihlář. Co je tedy přesně v rámci Cirkusu totality k vidění? V Praze do zítřka na náměstí Republiky stojí zastávka Kalendárium totality, která textem a obrazem popisuje vývoj Československa, Maďarska, Polska a někdejší NDR od konce války po rok 1989. Do Plzně se přestěhuje 27. května, o dalších městech se jedná. V prostoru NoD/Roxy si je možné prohlédnout model Trenažéru totality. To je plán interaktivní výstavy či muzea, které by mělo vzniknout v příštích několika letech. V něm si budou mladí moci doslova na vlastní kůži vyzkoušet život v komunismu od nejtužších padesátých let po husákovskou normalizaci. Pracoval na něm tým historiků společně s autory herních koncepcí. Trenažér totality totiž nemá sklouznout jen k tomu, že se někde postaví třeba interiér typické komunistické samoobsluhy s omezeným výběrem sortimentu. Prohlídky budou organizovány po skupinách, v nichž si na začátku každý zvolí svou společenskou třídu a v "běhu dějinami" bude muset volit. Třeba zda si jako dítě z buržoazní rodiny vylepší situaci morálními ústupky, a co se naopak stane, pokud si s režimem "nezadá". Podle Cihláře systém funguje trochu na principu kinoautomatu. Trenažér totality má jedinou vadu: vysokou finanční náročnost, kvůli které zatím figuruje pouze jako model. Obecně prospěšná společnost Opona, která za ideou Cirkusu totality stojí, zatím jedná o spojení s některou z českých muzejních institucí, která by simulátor pomohla vybudovat. Na lovu neuchopitelné ryby



Monitoring

tisku

2009

"Na začátku bylo téma, ke kterému jsme nedovedli zaujmout jasný postoj. Bylo to stejné, jako když vám z rukou vyklouzne ryba, a to nesčíslněkrát za sebou, a v dlani cítíte stále jen otisk. Tak jsme začali zkoumat tento „fenomén neuchopitelné ryby“ - nemožnosti vytvořit si jasný postoj a značně zneklidňujícího zmatku a velké distance od něho," popisuje Tejnorová. Nakonec se autoři opět obrátili k osobním útržkům paměti a do vlastních rodin. S odborníky z centra orální historie při Akademii věd natočili rozhovory - své vzpomínky a následně vyzpovídali rodiče a prarodiče. Tyto videosekvence se v inscenaci přímo objevují. S prostředky dokumentárního a fyzického divadla tak herci tvoří onen "svůj otisk doby" v dlani. Půlroční hledání a pohled z různých úhlů nepřinesl nějakou obecnou pravdu ani jednotný generační názor. Setkání někdejších pětiletých s minulostí nemá povahu konfliktu, ale překvapení. A vyznívá nejednoznačně - i tady se objevuje otázka, zda třeba náhodou nebylo tehdy v jistých ohledech lépe. Nejstálejší součástí projektu je dokumentárnědivadelní inscenace Osobní anamnéza (V roce 1989 mi bylo pět let... jako by se to zastavilo o moji kůži), jež se hraje v experimentálním prostoru NoD/Roxy. Inscenace režisérky Petry Tejnorové vychází ze zkušeností a svědectví sedmi herců, v době pádu železné opony předškoláků. http://kultura.idnes.cz/cirkus-totality-ukazuje-v-cem-jsme-zili-a-hodne-septa-pdn-/divadlo.asp?c=A090503_121152_divadlo_ob

2. 5. 2009, ct24.cz Návrat do let 1948-89 umožní Trenažér totality Praha - V rámci oslav 20. výročí sametové revoluce a pádu železné opony připravuje organizace Opona o.p.s. spuštění Trenažéru totality. Na této interaktivní výstavě by návštěvníci měli mít možnost vrátit se do let 19481989 a znovu "prožít" jednotlivé fáze vývoje komunistického Československa od převratu v roce 1948 po sametovou revoluci v roce 1989. Projekt byl představen na konferenci o demokratizaci a integraci Evropy Od pádu železné opony v roce 1989 po rozšíření Evropské unie v roce 2004, realizován by zřejmě mohl být buď v Národním muzeu, či v Plzni. "Trenažér totality má fungovat tak, že se stane poměrně rozsáhlým a rafinovaným výstavně-zážitkovým areálem na zhruba 90 minut pro návštěvníky, kteří si budou moci zkusit projít totalitním Československem mezi lety 48 a 89," řekl umělecký ředitel Trenažéru totality Ondřej Cihlář. Návštěvníci podle něj budou muset volit, nakolik přistoupí na spolupráci s režimem. Podle toho se bude odvíjet jejich postup jednotlivými časovými obdobími. Návštěvníci se dostanou do role virtuální osoby, kterou na prahu dospělosti zastihne politický převrat v roce 1948 a stane se součástí společnosti totalitního Československa. Za svou postavu bude reagovat na skutečné události a své reakce si bude moci ihned srovnat se skutečnými příběhy a osudy v totalitě žijících lidí, kteří se zachovali podobně, píše se na webových stránkách společnosti Opona.



Monitoring

tisku

2009

Trenažér má mladé zbavit "černobílého vidění" Hlavní motivací projektu je podle Cihláře to, aby si návštěvníci Trenažéru totality vyzkoušeli dilemata, jimiž procházeli lidé, kteří žili v komunistickém Československu, a vyzkoušet si, jak by se v podobné situaci zachovali. To by podle něj mělo zejména lidem narozeným po roce 1989 pomoci pochopit minulý režim. "My doufáme, že se potom zbaví takového černobílého vidění, jednoduchých odsudků nebo jednoduchého adorování bojovník proti totalitě. A především, že si vyzkouší, jak by sami uspěli," dodal. Organizace zatím pro realizaci Trenažéru totality hledá partnera. Podle Cihláře se o umístění výstavy jedná s Národním muzeem, které hledá náplň chystané expozice v bývalé budově Federálního shromáždění o totalitním režimu v Československu. Zájem prý projevilo i město Plzeň. Na vzniku Trenažéru totality se po odborné stránce podílejí i historici z Ústavu pro studium totalitních režimů, pedagogové a divadelníci. http://www.ct24.cz/kultura/53552-navrat-do-let-1948-89-umozni-trenazertotality/

2. 5. 2009, Der Standard, Rakousko FÜNF JAHRE EU-ERWEITERUNG Vielleicht der letzte Erfolg Die EU ist inzwischen zu groß geworden, als dass sie es sich leisten könnte, die Frage nach ihrem Ziel nicht zu beantworten - Von Christoph Prantner Es gibt objektiv gesehen nicht den geringsten Zweifel: Die EUErweiterung von 2004, so lautet die Bilanz genau fünf Jahre nach dem "Big Bang", ist ein atemberaubender Erfolg Europas. Die Union hat damit nicht nur ihre oft betonte moralische Verpflichtung aus dem Jahr 1989, nämlich jene, den Kontinent zu einen, eingelöst. Sie hat auch Freiheit, Demokratie und Rechtsstaatlichkeit ausgedehnt. Sie hat einen Raum von Stabilität und Prosperität geschaffen, der in der Welt seinesgleichen sucht. Der Wohlstand in den Beitrittländern hat enorm zugelegt (von 40 Prozent des EU-Durchschnittes auf etwa 52 Prozent), der Handel unter den Beitrittsstaaten selbst wie mit den früheren EU-15 - hat sich um rund 50 Prozent gesteigert. Die Bürger Europas haben Reisefreiheit und entscheiden heute ohne großes Aufheben, ob sie nach Caorle oder in die Hohe Tatra in den Urlaub fahren. Zugleich sind viele Befürchtungen nicht eingetreten: In Österreich sind seit 2004 jährlich nur 10.000 Menschen aus den Beitrittsländern zugewandert, die Kriminalität hält sich trotz geöffneter Schengengrenzen im Rahmen. Arbeitsplätze wurden nicht in den Osten verlagert, sondern vielmehr durch den Erfolg hiesiger Unternehmen in den Nachbarländern in Österreich geschaffen. Trotzdem ist Europa - und vor allem Österreich - erweiterungsmüde. Warum? Weil der Begriff Erweiterung für die innere Verfassung der Union steht und deren vermeintliche Extrovertiertheit eigentlich Introspektion erfordert. Denn die europäischen Bürger wollen wissen, wohin denn erweitert wird?



Monitoring

tisku

2009

Nicht so sehr geografisch, als viel mehr politisch: Die Union muss endlich erklären, was ihr eigentlicher Zweck ist. Will sie eine enge, politisch integrierte Union sein oder ein lose organisierter Staatenbund, dem es vor allem um seinen gemeinsamen Binnenmarkt geht? Das mag alles sehr akademisch klingen, ist aber von entscheidender Bedeutung für viele anstehende Weichenstellungen. Der für alle ersichtliche Zweck der Union, den die Bürger mit ihrer Skepsis so vehement einfordern, definiert unter anderem, wie viel außenpolitische Souveränität die Mitglieder nach Brüssel abgeben wollen. Er definiert, wie viel sozialpolitische Kompetenzen, die von politischen Sonntagsrednern von der Union so gerne eingefordert werden, ihr tatsächlich auch zugestanden werden. Und er definiert auch, wie attraktiv die Erweiterung in Zukunft als politisches Instrument sein kann, ob also die Strategie des "Sicherheit durch Eingemeindung" weiter aufgeht oder nicht. Die Europäische Union ist inzwischen zu groß geworden, als dass sie es sich leisten könnte, diese Frage nach ihrem Ziel nicht zu beantworten. Die auseinanderstrebenden Kräfte in Brüssel sind stark, es könnte bald unattraktiv werden, dem Klub überhaupt beitreten zu wollen. Gerade das allerdings ist gefährlich für die europäische Sache; auf dem Balkan, wo es weiterhin um Stabilisierung einer schwierigen Region geht, und auch im anders gelagerten Fall der Türkei, mit der die EU unter anderem sicherheits- und energiepolitische Interessen teilt. Anders gesagt: So wie der Binnenmarkt mit der Einführung des Euro tatsächlich besiegelt wurde, braucht auch die Erweiterung ihr definitives Integrationsbekenntnis. Sind die Mitgliedstaaten nicht imstande, dieses mit dem Vertrag von Lissabon und darüber hinaus - zu leisten, dann dürfen die Bürger zurecht nichts mehr von dieser Union erwarten. Der 1. Mai 2004 bliebe der letzte große Erfolg der EU.

3. 5. 2009, vesti.rs, Srbsko Tokom jeseni ukidanje viza za građane Srbije Reporter „Blica nedelje“ sa Olijem Renom u Pragu o Srbiji i Evropskoj uniji Autor: N. Vlačo Nadamo se da će tokom juna i kraja češkog predsedavanja EU, Savet za spoljne odnose održati prvu diskusiju o ukidanju viza građanima Srbije na preporuku Evropske komisije, a da će se nakon letnje pauze o tome izjasniti i Savet za unutrašnje poslove. To bi omogućilo Evropskom savetu da tokom jeseni donese odluku o ukidanju viza, koja bi zvanično stupila na snagu 1. januara 2010. godine, kazao je za „Blic nedelje“ u Pragu Oli Ren, komesar za proširenje EU, koji je u petak u češkoj prestonici prisustvovao konferenciji povodom pet godina od istočnog proširenja Unije.



Monitoring

tisku

2009

Ren je naveo da je ukidanje viza najvažniji kratkoročni cilj EU za Srbiju i države Zapadnog Balkana. Prema njegovim rečima, evropski eksperti su završili posete regionu i krajem maja će podneti izveštaje sa procenama, a tokom juna bi Evropska komisija trebalo da pošalje svoju preporuku. U zvaničnom obraćanju na konferenciji u praškom Kongresnom centru, evropski komesar je pomenuo Srbiju u kontekstu ekonomske krize i bojazni u EU od novog proširenja, rekavši da krizu nisu izazvali automobilski radnici u Češkoj niti državni službenici u Srbiji, već je ona stvorena na Volstritu, a ne na ulicama Praga ili Beograda. Ren je kazao da EU ne sme da dozvoli da proširenje Unije bude „žrtveni jarac“ za probleme koje je stvorila ekonomska kriza. – Nema još uvek bespovratne stabilnosti na Zapadnom Balkanu i zato treba zadržati evropsku perspektivu regiona. Proces proširenja ne mora da bude poput brzog voza, ali moramo da nastavimo da se krećemo – rekao je Ren, koji je pristao da za „Blic nedelje“ odgovori na nekoliko dodatnih pitanja. Nakon što je Crnoj Gori prihvaćena molba za status kandidata za članstvo u EU, a Albanija tu molbu predala, da li je Srbija postala „najgori đak“ na Zapadnom Balkanu? – Odbijam da poredim te zemlje. Srbija ima snažno demokratsko društvo i isto tako snažne kapacitete za pregovore o integraciji u EU, što je već pokazala. Ozbiljna prepreka je nepotpuna saradnja sa Haškim tribunalom. Srbija mora da učini sve da uhapsi i pošalje na suđenje optužene za ratne zločine, a već je prilično učinila sa Karadžićem i Tolimirom. Kako vidite Srbiju na kraju svog mandata koji ističe ove godine? – Vidim je kako se kreće napred ka EU, a liberalizacija viza je deo tog procesa. Nadam se da će Srbija nastaviti i ka primeni Prelaznog sporazuma s Unijom i da će se ekonomska situacija poboljšati kako bismo mogli da Srbiji pomognemo još više, jer nam je do toga stalo. O Vidiću i Ferdinandu Oli Ren koji je nakon završetka panela sa svojim timom iz Generalnog direktorata za proširenje EU odigrao fudbalsku utakmicu protiv ekipe češkog Ministarstva spoljnih poslova. Ren od šeste godine navija Mančester junajted, a za njih je 1968. igrao za tim u dečjoj ligi rodnog grada. Za Nemanju Vidića kaže da je odličan odbrambeni igrač, snažan i spretan, koji može da postiže i golove. „Kada su on i Rio Ferdinand potpuno spremni, njihov tandem je neprelazan.“ Evropski komesar i dalje igra fudbal iako je nedavno na fudbalu polomio šaku, a potom i rame.



Monitoring

tisku

2009

1. 5. 2009, www.ceskenoviny.cz V Arše zněly dříve zakazované písně Praha - Řada před lety zakazovaných písní a interpretů se dnes objevila v pražském Divadle Archa. Akce s názvem 20 let bez hranic, 20 let bez opony zahájila sérii oslav 20. výročí pádu železné opony, které vyvrcholí 17. listopadu. Skladby v nových aranžích od Romana Holého a skupiny Monkey Business zazpívali jejich původní i noví interpreti. Na jednom jevišti se tak sešli zpěváci různých žánrů jako Vladimír Mišík, Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Pavel Zajíček, Tony Ducháček, Matěj Ruppert, Tonya Gravesová či rappeři James Coole a PSH. "Taková akce je pro mě určitou radostnou satisfakcí," řekl ČTK zpěvák Vladimír Mišík, jehož jméno se v osmdesátých letech minulého století objevovalo na zdech s nápisem "Nechte zpívat Mišíka!". Dodal, že připomínat rozdíl mezi novým a starým systémem je stále potřebné. Všechny zpěváky, rappery a další hudebníky doprovodila skupina Monkey Business, která v úvodu koncertu téměř zaplněnému sálu zahrála skladbu Podivuhodný mandarin legendární kapely Plastic People of The Universe. S Vlastou Třešňákem si skupina zahrála jeho novější píseň Rohypnol a publikum nadšeně přijalo i letitou skladbu Jaroslava Hutky Sociální balada, která v nové úpravě zazněla ve stylu country. S velkým potleskem se setkalo vystoupení americké zpěvačky Monkey Business. Tonya Graves nejdříve poprosila publikum o shovívavost, a poté zazpívala skladbu Hey Jude v české verzi známé v podání Marty Kubišové. Speciální rap si pro dnešní večer připravil James Coole a Michal Ambrož, frontman minulým režimem pronásledované kapely Jasná páka, přišel se starým hitem Pal vocuď, hajzle. Koncert 20 let bez hranic, 20 let bez opony s podtitulem Life without barriers je jedním z projektů obecně prospěšné společnosti Opona založené za účelem připomenutí 20. výročí výročí pádu totality. Kromě koncertu připravila i komponovaný kulturní projekt Cirkus totality. Oslavy, jejichž součástí budou i mezinárodní konference, výstavy, divadelní představení i filmové projekce, vyvrcholí 17. listopadu, kdy bude zrekonstruován studentský průvod z roku 1989 a na jeho třech zastávkách na Albertově, Palackého náměstí a na Národní třídě se objeví pódia pro hudební vystoupení. "Jedná se o celoroční projekt, který vzešel z iniciativy dnešních třicátníků, kteří si uvědomují, že je co slavit. Na rozdíl od svých rodičů totiž mohli prožít celý svůj dospělý život ve svobodném světě," uvedla zástupkyně Opony Pavla Kantnerová. Více informací se nachází na www.oponaops.eu. http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=374601

1. 5. 2009, www.aktualne.cz



Monitoring

tisku

2009

Monkey Business uctí 1. máj zakázanými protest songy Na koncertě v pražské Arše zazní rap i Hey Jude Praha - Koncertem coververzí zakázaných písní plánují Monkey Business oslavit 1. máj na akci s názvem 5 let bez hranic, 20 let bez opony v pražském divadle Archa. Vystoupení bude součástí projektu Cirkus totality. Jedním z potenciálních vrcholů koncertu by se symbolicky měla stát píseň Hey Jude, kterou s českým textem - známým z podání Marty Kubišové - zazpívá Tonya Graves. Kapela si na pódium přizve i hosty. Koncert si totiž klade za cíl hudebně spojit jak starší generaci, kterou se totalitnímu režimu nepodařilo zlomit, tak tu mladší, která se se socialismem setkala jen krátce. Společně se tak na prvního máje v Arše s Monkey Business představí Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Metra, Tony Ducháček, Jaroslav Hutka, Michal Ambrož nebo Pavel Zajíček, ale doplní je i rappeři James Cole a Orion, který předvede 1985 od PSH. "17. listopad 1989 je jedna z nejklíčovějších událostí mého života,amp;nbsp;proto jsem s velkou chutí přijal pozvání na přípravu tohoto koncertu," komentuje Roman Holý účast na pátečním koncertu, pro který s Monkey Business připravil výběr písní. Některé písničky zazní takřka identicky jako originál, u některých jsme se naopak odvázali až běda," říká Holý a zpěvák Matěj Ruppert dodává: Těšíme se, že se sejdeme na pódiu se střelci, kteří neváhali riskovat své jistoty a bojovali s režimem dlouhou dobu v naprostém undergroundu." Datum 1. května jsme pro rozjezd zvolili záměrně. Znamená pro nás výročí, pět let od toho, kdy bývalé totalitní státy svým vstupem do Evropské unie definitivně potvrdily nový směr, kterým se po roce 1989 vydaly," říká Kateřina Riley ze společnosti Opona. Ta stojí za Cirkusem totality, který chce připomenout 20. výročí pádu železné opony a výročí také patřičně oslavit. Principálem celé akce je Ondřej Cihlář. Od Opony vyšel základní impuls: zrealizovat kulturní projekt, který by především generaci narozené po převratu přiblížil život v totalitě - a pokud možno tak, aby se výsledek nezhustil do banální zkratky, že během totality nebyly banány, nemohlo se cestovat, ale jinak to vlastně celkem šlo," říká třicetiletý absolvent DAMU, spoluzakladatel kultovního divadla Vosto5 a znalec tzv. „nového cirkusu". Jeho nejnovější Cirkus tvoří pět podprojektů: divadelní inscenace Osobní anamnéza režisérky Petry Tejnorové v Experimentálním prostoru Roxy/NoD - kde bude k vidění i model výstavnězážitkového areálu Trenažéru totality. Další součástí je Kalendárium totality, volně přístupná putovní výstava, která na ploše stylizované autobusové zastávky nabízí srovnávací přehled dějinných zlomů v totalitní minulosti čtyř středoevropských států - v Československu, Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice. Nyní je k vidění na náměstí Republiky. Součástí je i právě vydaná kniha Věčné časy, jež vznikla ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, ale také Metodické listy a zásobník témat, které mají pomoci pedagogům při výuce o české totalitní historii a materiálů k výuce a diskusím se studenty.



Monitoring

tisku

2009

Čtěte také: Cirkus totality nemá rodiče odsoudit, ale pochopit http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=636091

1. 5. 2009, hlavní zpravodajství ČT1, www.ct24.cz Mišík, Hutka nebo Orion zpívají zakázané písně Praha – První máj je kromě lásky, práce a průvodů spojen také s výročím vstupu České republiky do Evropské unie. 1. května se na koncertě Life without barriers s podtitulem 5 let bez hranic, 20 let bez opony sejdou hudebníci různých žánrů a stanou se interprety písní, které byly v dobách totality zakazované. Akce v Divadle Archa je součástí téměř ročních oslav 20. výročí pádu opony, které vyvrcholí 17. listopadu 2009 a za nimiž stojí obecně prospěšná společnost Opona. "Doufám, že nám po dvaceti letech bude znít již neuvěřitelně, že ještě nedávno byla režimu taková hudba na obtíž, že ji musel potlačovat a zakazovat," uvedl spoluautor myšlenky koncertu David Gaydečka. Cover verze kdysi zakazovaných písní zazní v nových aranžích Romana Holého a skupiny Monkey Business. "Těšíme se, že se sejdeme na pódiu se střelci, kteří neváhali riskovat své jistoty a bojovali s režimem dlouhou dobu v naprostém undergroundu," vysvětluje motivaci Monkey Business zpěvák Matěj Ruppert. Osloveni nebyli jen původní interpreti a autoři, ale i zástupci mladší generace. Na koncertě vystoupí Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Tony Ducháček, Jaroslav Hutka, Michal Ambrož, Pavel Zajíček, Tonya Graves, Matěj Ruppert, Orion a James Cole. "S Romanem Holým jsme vybrali takovou veselejší píseň s úsměvně provokativním textem od Vládi Merty. Šmajdáky a ploužáky. Chodíme žebrat za brány ráje, kde vládnou jazzmani a big beat hraje," prozrazuje Vladimír Mišík něco z toho, co zazní 1. května v divadle Archa. "Nepodléhám žádným nostalgiím. Radostně si užívám hraní a radostně si užívám toho, že prostě můžeme jezdit sem a tam," dodal Mišík. "Mám za to, že po dvaceti letech jsou všichni spokojeni, jak se to vyvíjí, a proto mimo jiné také tenhle koncert," doplnil písničkář Vlasta Třešňák. Společnost Opona byla založena za účelem připomenutí 20. výročí 17. listopadu. Kromě koncertu připravila i komponovaný kulutrní projekt Cirkus totality. Oslavy, jejichž součástí budou i mezinárodní konference, výstavy, divadelní představení a filmové projekce, vyvrcholí 17. listopadu 2009, kdy bude zrekonstruován studentský průvod z roku 1989 a na jeho třech zastávkách, na Albertově, Palackého náměstí a na Národní třídě, se objeví pódia pro hudební vystoupení. http://www.ct24.cz/kultura/53037-misik-hutka-nebo-orion-zpivaji-zakazanepisne/



Monitoring

tisku

2009

1. 5. 2009, www.ct24.cz Na 1. máje k Máchovi, za motýly nebo do kola Praha – Důvod k oslavě prvního májového dne si najde téměř každý – zamilovaní, studentíci, pracující i poetové. Člověk může sice vyrazit pro balonek a igelitku s logem na nějaké politické sdružování, ale jsou i něžnější způsoby, jak přivítat květen, než je klobása nebo soutěž v nonstop líbání. Třeba páteční chvilka poezie, malé noční divadlo v přírodě, menuet, zakázaná píseň či sbírka živých motýlů. Máj patří k Petřínu a poezie patří k m(M)áji, první květnový den je tedy ideální příležitostí k vyvětrání šuplíku a cestě na kopec. Každoročně se zde scházejí básníci a básnířky, aby svá dílka zarecitovali pod širým nebem nejen Karlu Hynkovi, který je ovšem z bronzu, a tak ledacos unese. Sraz je ve dvě odpoledne poblíž sochy jiného literárního velikána Jana Nerudy, verše, hudební nástroje a piknikový koš s sebou. Hudba zazní také od osmé hodiny večerní v Divadle Archa na koncertě Life without barriers s podtitulem 5 let bez hranic, 20 let bez opony. Cover verze kdysi zakazovaných písní v nových aranžích Romana Holého a skupiny Monkey Business představí jejich původní interpreti i interpreti nepůvodní, kteří si před dvaceti lety broukali zcela jiné písně. Vedle Vladimíra Mišíka nebo Vlasty Třešňáka se tak na pódiu objeví třeba Orion a James Cole. Kdo by raději za vlahého májového večera poseděl v přírodě, může se vydat do Divoké Šárky. Spolek Kašpar zde otevírá pražskou open-air divadelní scénu. 1. května od osmi uvede Smíšené dvouhry, úsměvné aktovky o cestě na svatební noc, pro čaj a na hřbitov. Hraje se pod střechou, tudíž za každého počasí, a malá noční představení budou pokračovat po celý květen. V barokním areálu Vraclav u Vysokého Mýta se rozhodli na prvního máje oslavit dvě historické události – 390 let od českého ostřelování Vídně vojsky Matyáše Thurna a narození významného básníka, jezuity Bedřicha Bridela. Program začíná ve dvě hodiny a na návštěvníky čekají slavnostní salvy, menuety a sarabandy, dámy v sedle anebo Jitka Molavcová. (Nejen ten) komu chybí pod třešní druhý do páru, by se měl vydat do skleníku Fata Morgana v pražské botanické zahradě. Čeká ho něžná krása křídel motýlích… živých, nikoli přišpendlených. Tropičtí martináči, otakárci a babočky přiletěli (zásilkou) z anglické motýlí farmy a návštěvníci unikátní motýlí akce mohou na vlastní oči pozorovat i jejich líhnutí se na svět, což by se jim v přírodě podařilo jen velmi vzácně. http://www.ct24.cz/kultura/53470-na-1-maje-k-machovi-za-motyly-nebo-dokola/

1. 5. 2009, lidovky.cz, Tereza Šupová



Monitoring

tisku

2009

Trenažér totality umožní mladým poznat komunismus Váš vedoucí důsledně vyžaduje, abyste se v zaměstnání oslovovali "soudruhu". Budete toto nařízení respektovat? Chcete emigrovat z Československa. Povolení jste však získala pouze vy a vaše děti. Manžel musí zůstat doma. Opustíte zemi s výhledem, že se mu časem též podaří uniknout?. Takové a mnohé další situace by mohl v blízké budoucnosti řešit návštěvník interaktivní zážitkově-vzdělávací výstavy Trenažér totality. Projekt v pátek představila v rámci konference s názvem Od pádu železné opony v roce 1989 po rozšíření Evropské unie v roce 2004 organizace Opona o.p.s. Expozice umožní lidem na vlastní kůži otestovat specifika jednotlivých životních etap člověka vegetujícího v různých fázích totality v Československu mezi lety 1948 až 1989. DOTAZNÍK TRENAŽERU TOTALITY - ZDE. Společnost Opona ukázala v Kongresovém centru jen zmenšený model trenažéru, na jehož vzniku se podíleli mimo jiné historici z Ústavu pro studium totalitních režimů, pedagogové i umělci. Projekt jako takový se totiž zatím nepodařilo realizovat kvůli nedostatku financí. "Už letos to mělo být v provozu," uvedl pro LN jeden z autorů Trenažéru totality Ondřej Cihlář. Podle něj se o umístění výstavy jedná mimo jiné s Národním muzeem, které nyní uvažuje, jak zaplní budovu bývalého Federálního shromáždění. "To je ale zatím jen v rovině snů," dodal Cihlář. Zájem prý projevilo i město Plzeň. Kdyby projekt vznikal "na zelené louce", spolykal by řádově desítky milionů korun. V případě, že by byl umístěn do již existujících prostor (například právě budovy bývalého Federálního shromáždění), bylo by na jeho realizaci potřeba osm až deset milionů korun. "Doufáme, že rozhodnutí o realizaci padne v horizontu dvou let," řekl Ondřej Cihlář. Jak vysvětlil, každý návštěvník se na výstavě stane virtuální osobou, která bude muset řešit nejrůznější dilemata, reagovat na skutečné události, k nimž v těchto letech docházelo, a volit, nakolik přistoupí na spolupráci s režimem. Podle toho se bude odvíjet jejich postup jednotlivými časovými obdobími. Lidé tak zjistí, jak by se sami v totalitním režimu v různých situacích zachovali. A zejména mladí, kteří se narodili až po roce 1989, budou mít možnost dozvědět se (například z dobových dokumentů a záznamů), jak fungoval minulý režim. Celá prohlídka by měla být dlouhá 90 minut. Trenažér totality je součástí rozsáhlého projektu nazvaného Cirkus totality. Ten zahrnuje například i divadelní představení Osobní anamnéza či výstavu Kalendárium totality, která probíhá na Náměstí republiky v Praze. http://www.lidovky.cz/trenazer-totality-umozni-mladym-poznat-komunismusfyu-/ln_kultura.asp?c=A090501_200529_ln_kultura_tai

1. 5. 2009, www.ct24.cz Vondra: Není důvod, aby Bělorusko nedokázalo zavést demokracii



Monitoring

tisku

2009

Praha - Před pěti lety vstoupila Česká republika do Evropské unie a při té příležitosti se v Praze konala jednodenní konference jako doprovodná akce k českému předsednictví Evropské unie. Konference byla uspořádána pod vedením vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry, záštitu nad ní převzal bývalý prezident Václav Havel. Jedním z hlavních témat byla také demokratizace zemí východní Evropy. Program rozdělen do tří diskuzních panelů Účastníci konference se ve třech událostmi roku 1989 ve snaze určit proces. Diskuzní panely za účasti hostů se věnovaly několika tématům, při sjednocování Evropy, obnovování opony a dalším.

panelech zamýšleli nad významnými jejich dopad na evropský integrační významných zahraničních a tuzemských např. roli rozšiřování Evropské unie demokracie v Evropě po pádu železné

Řečníci se často ptali, zda je oněch dvacet let dostatečně dlouhá doba, aby se totalita již nemohla vrátit. Ve slovech Marka Vocela z pořádající společnosti Opona zaznělo, že padesát procent mladých lidí, kteří již nezažili události roku 89, už často vůbec neví, co se tehdy dělo, nebo si dokonce myslí, že se žilo lépe. Východní země mohou jít naší cestou... Významným tématem byl také program tzv. Východního partnerství. České předsednictví má zájem na tom, aby se země východní Evropy začaly více přibližovat západu a demokratizovaly se. "Co se nám povedlo v těch posledních 20 letech, tak není žádný důvod, aby se nepovedlo v budoucnosti dotáhnout do konce i Bělorusům, Ukrajincům a jiným," řekl Alexandr Vondra. Podle něj je projekt nutný, aby unie navázala bližší vztahy s regionem, s nímž dosud neměla příliš úzké vztahy. Pokud by východní partnerství nevzniklo, podle Vondry hrozí, že to bude vnímáno jako nezájem EU o region. Konference se zúčastnilo několik zajímavých hostů, mezi nimiž byl například evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn, odbornice na demokratické transformace ve střední a východní Evropě Elzbieta Matynia nebo bývalý prezident Litvy a současný poslanec Evropského parlamentu Vytautas Landsbergis. Program konference: 8:45 - 9:15 registrace hostů 9:15 - 10:00 úvodní proslovy 10:00 - 11:30 panel I: role rozšiřování EU při historická reflexe a perspektivy pro budoucnost

sjednocování

Evropy

-

11:45 - 13:15 panel II: pád železné opony ve střední a východní Evropě a obnovení demokracie doprovázené vznikem občanské společnosti a občanskou participací 13:15 - 13:30 Opona, o.p.s.

interaktivní

prezentace

expozice

"Trenažér

totality"

od

14:00 - 15:30 panel III: Jak se vypořádat s evropskou minulostí? Otázka uchovávání odkazu historické zkušenosti a posilování demokratických hodnot



Monitoring

tisku

2009

15:30 - 15:45 závěrečné proslovy http://www.ct24.cz/ceske-predsednictvi/53474-vondra-neni-duvod-abybelorusko-nedokazalo-zavest-demokracii/

1. 5. 2009, telegraph.co.uk Britain has 'irrational' view of Europe, says commissioner The European Union's enlargement commissioner Olli Rehn has accused Britain of having an irrational and backward looking view on the EU's eastwards expansion and foreign workers. By Bruno Waterfield in Prague He launched the extraordinary attack as the EU marked the fifth anniversary of the 2004 enlargement, when 10 mainly Central and East European countries joined. He likened "scepticism" about expansion, especially in "established" countries such Britain, Germany and France, to sentimentality for the 1960s. The 47-year old Finn insisted the negative reaction was a product "popular psychology" and backward looking sentiment for a bygone age.

of

"I cannot see any rational reasons," he told The Daily Telegraph. "In the established member states there has been the feeling that it is a cosy club, by the fireside, where we can take decisions that concern all of us, who are very similar. "There is plenty of sweet nostalgia. It is like Beatle records or George Best's performances at Man United. That belongs to a different era." Britain has been widely seen as the country most open to expansion and foreign workers which meant recent "British jobs for British workers" disputes and protests have been seen by the rest of the EU as a turning point. "I know Britain quite well and I know the mood," said Mr Rehn, who has family ties to Britain and is a "lifelong" supporter of Manchester United FC. "I know there is some scepticism." The commission's last public opinion survey found that 52 per cent of Britons are now opposed or indifferent to enlargement. In Germany, only 38 per cent believe that enlargement has benefited the EU. In France support has dropped to 36 per cent.



Monitoring

tisku

2009

After recent EU applications from Albania and Montenegro, some national governments have expressed fears that another wave of eastwards expansion could stoke up social tensions over jobs during the economic crisis. Mr Rehn, who studied industrial competitiveness for his PhD, dismissed the argument that EU enlargement, which includes migration rights for foreign workers, should be put on hold at a time of economic recession and rising unemployment. "We have a certain scepticism in many member states in public opinion. I am aware of that. In my view we have counter this with facts," said Mr Rehn. "Many people are saying now that because of the economic recession we should not pursue enlargement, that is a precisely wrong perception. A recession in Poland does not mean growth in Germany." The commissioner pointed to "empirical evidence" that showed EU trade to have tripled since 2004. "Enlargement has clearly had a positive impact on job creation in Europe," he said. "It is really not the fault of a Serbian worker or a Polish plumber that the world economy is now in recession." Mr Rehn acknowledged that, in some cases, including Britain's Lindsey oil refinery protests over jobs taken by migrant EU workers, "problems can be easily identified to a certain sector or company" and the bigger picture of broad economic benefits lost. "I am concerned about certain signs of economic protectionism," he said. "The only solution is to communicate with our citizens, provide evidence and base our policies on facts." Photo: European Commissioner for Enlargement Olli Rehn, Photo: AP http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/eu/5250769/Britain-hasirrational-view-of-Europe-says-commissioner.html

1. 5. 2009, www.ceskenoviny.cz Vondra: Není důvod, aby Bělorusko nedokázalo zavést demokracii Praha - Není důvod, aby se Bělorusku, Ukrajině a dalším postsovětským státům nepodařilo zavést demokracii a tržní ekonomiku a zapojit se do evropských struktur. Blízký vstup těchto zemí do Evropské unie se ale nedá očekávat. ČTK to dnes řekl vicepremiér pro evropské záležitosti v demisi Alexandr Vondra, který se účastní konference o demokratizaci a integraci Evropy Od pádu železné opony v roce 1989 po rozšíření Evropské unie v roce



Monitoring

tisku

2009

2004. "Co se nám povedlo v těch posledních 20 letech, tak není žádný důvod, aby se nepovedlo v budoucnosti dotáhnout do konce i Bělorusům, Ukrajincům a jiným," řekl Vondra v souvislosti s projektem východního partnerství EU, který bude zahájen příští týden na summitu v Praze. Východní partnerství se účastní Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. Výměnou za reformy projekt nabízí těmto východoevropským státům sbližování s Evropskou unií. Hovořit o jejich případném přijetí do unie je ale podle Vondry předčasné. "Teď to rozšíření až takhle daleko možné není, protože na to nejsou připraveni ani oni, ani Evropská unie," řekl vicepremiér. Podle něj je ale projekt nutný, aby unie navázala bližší vztahy s regionem, s nímž dosud neměla příliš úzké vztahy. Pokud by východní partnerství nevzniklo, podle Vondry hrozí, že to bude vnímáno jako nezájem EU o region. "A je to pak pozvánka pro jiné, aby začali dělat pořádek. A to si myslím, že není v zájmu ani jich, ani nás," prohlásil Vondra. Vicepremiér také zdůraznil, že změny, kterých Česko i další země střední a východní Evropy dosáhly, nejsou samozřejmé. "Ten svobodný trh, ty možnosti volného pohybu, o to zase můžeme přijít," řekl a varoval před protekcionismem a izolacionismem. Vondra a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se také na tiskové konferenci ohradili proti kritice, že Česko, které tento půlrok předsedá unii, pozvalo na summit východního partnerství i Bělorusko, kde vládne autoritativní prezident Alexandr Lukašenko. Schwarzenberg konstatoval, pražský summit se ozývají premiéra Vladimira Putina Řekl, že by ho zajímalo, silné, kdyby se najednou v

že zatímco proti možnému příjezdu Lukašenka na protesty, nikdo nic neříká proti cestě ruského nebo čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa do unie. zda by byly protesty proti Lukašenkovi stejně zemi objevily velké zásoby ropy a zemního plynu.

Vondra poté zdůraznil, že součástí summitu východního partnerství bude přijetí společné deklarace, na níž se všech šest postsovětských států zaváže k dodržování lidských práv a k demokracii. Oba ministři také připomněli, že ještě před pádem železné opony začaly Německo, Rakousko a další západní státy navazovat vztahy s Polskem a Maďarskem. To podle nich pomohlo otevřít společnost a přispělo k oslabení komunistického režimu. Podle Schwarzenberga si východoevropské země zaslouží od unie stejný přístup. http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=374506

1. 5. 2009, njegoskij.org H.E. Mr. Milan Rocen attended in Prague the Vth Anniversary Day of the Czech Republic’s entry into the European Union Montenegro | EU Czech Presidency



Monitoring

tisku

2009

Based on the press release by the Montenegro, May 1st, 2009, Podgorica

Ministry

for

Foreign

Affairs

of

See online: Czech Presidency of the European Union. On the occasion of the Vth Anniversary Day of the Czech Republic’s entry into the European Union (EU), a one-day conference entitled “From the Fall of the Iron Curtain in 1989 to the Enlargement of the European Union in 2004”, was held today, this Friday May 1st, 2009, at the Prague Congress Centre in the Czech Capital, under the auspices of the country’s Deputy Prime Minister for European Affairs, H.E. Mr. Alexandr Vondra.

This international Conference, attended by the Minister for Foreign Affairs of Montenegro, H.E. Mr. Milan Roćen, looked back on the events of 1989 and analysed their impact on the European integration process. Discussion panels focused on themes such as the role of the EU enlargement in the unification of Europe, the restoration of democracy in Europe after the fall of the Iron Curtain, the importance of a functional civil society and democratic values for the functioning of democracies and preserving the memory of Europe’s historical experience. Among the speakers, in addition to Mr. Vondra, were such high-level officials as Mr. Ján Figeľ, European Commissioner for Education, Training, Culture and Youth, Mr. Olli Rehn, European Commissioner for Enlargement, H.E. Mr. Karel Schwarzenberg, Czech Minister for Foreign Affairs and current President of the Council of the European Union, Mrs. Ursula Plassnik, former Austrian Foreign Minister and Member of the Parliament, Mr. Hido Biščević, Secretary General of the Regional Cooperation Council (RCC), Mr. Pavol Demeš, Director of the German Marshall Fund of the United States (GMF), Mr. Vytautas Landsbergis, former Lithuanian President and Member of the European Parliament, Mr. Jan Zahradil, Czech politician and Member of the European Parliament, Mr. Pierre Mairesse, Director for Youth, Sport and Citizenship at the European Commission Directorate General for Education and Culture, etc. On the margin of the Conference, Foreign Minister Roćen had a number of bilateral meetings centred on regional co-operation as a way to advance along the common European path, notably with his counterparts from Bosnia and Herzegovina and Kosovo, T.Exc. Messrs. Sven Alkalaj and Skender Hyseni, as well as with the heads of delegations of Serbia and Croatia. He also held talks with Enlargement Commissioner Rehn, Deputy Prime Minister Vondra and Foreign Minister Schwarzenberg, who all together praised again the impressive results rapidly achieved by Montenegro in its process of European integration; they also assured Minister Roćen of their redoubling commitment and active operational support in the new step in which Montenegro entered after its application for EU membership has been transmitted to the European Commission (EC) on April 23 last. As for him, the Montenegrin Foreign Minister thanked his European interlocutors for their understanding and personal role in advocating to other EU Member States the European strategic goals of Montenegro, and subsequently introduced them to the latest developments after the recently-held Parliamentary elections in the country. Foto: Montenegro | EU Czech Presidency



Monitoring

tisku

2009

30. 4. 2009 Reflex + Reflex online 5 let bez hranic, 20 let bez opony ROMAN HOLÝ o ojedinělém koncertě v Divadle Archa Žijeme v roce výročí - 1. května to bude přesně pět let od vstupu České republiky do Evropské unie a letos na podzim uplyne dvacet let od sametové revoluce. K prvnímu datu proběhne pozoruhodný koncert týkající se toho, co předcházelo listopadu 1989 - ROMAN HOLÝ a MONKEY BUSINESS vystoupí v Divadle Archa, kde za účasti řady hostů zahrají písně, jež v době normalizace často nebyly veřejně k slyšení. * Kdo přišel s nápadem zasvětit první koncert ze série oslav 20. výročí pádu železné opony právě kdysi zakázaným písničkářům? Koncert nebude jen o písničkářích. Hosty jsme vybírali s Davidem Gaydečkou, který mne oslovil, zda bychom mu s Monkey Business nesestavili program k tomuto výročí. A protože tenhle projekt sliboval nemalé hudební dobrodružství, což je to, co velmi rád vyhledávám, souhlasil jsem; byl jsem zkrátka dost zvědavý, jak by to celé mohlo znít. Navíc tu byla možnost zahrát si s lidmi, jichž si velmi vážím, které jsem poslouchal jako kluk. S lidmi, kteří by bez příchodu sametové revoluce dodnes nezpívali - i proto je pro mě 17. listopad důležité datum, jež přineslo do mého života zásadní změnu; patřím totiž do kategorie ,,naivních cinkačů klíči". Takže dvacáté výročí tohoto pro mne tak významného dne si velmi rád připomenu a samo zřejmě i náležitě oslavím.

* Jak tenhle mimořádný koncert, při němž se na jednom pódiu sejdou Monkey Business s undergroundovými kapelami, folkovými písničkáři i hiphopery, vlastně bude vypadat? Žádné drama se konat nebude - zkrátka si společně zahrajeme písničky z dob, kdy nebylo tak veselo, čímž oslavíme dobu, kdy je nepoměrně veseleji. To vše ve velmi příjemné společnosti takových pánů, jakými jsou Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Tony Ducháček, Jaroslav Hutka, Michal Ambrož, Pavel Zajíček a řada dalších, s nimiž - jak alespoň pevně doufám - posléze vypijeme pár dobře vychlazených piv.

* Podle čeho jste si vybíral skladby, které oblečete do nových hudebních kostýmů? Některé písně zazní v trochu upravené podobě, jiné v úplně původní verzi, vytváření nových hudebních kostýmů není tím hlavním důvodem tohohle koncertu. Především jsem chtěl hrát písničky, jež mám rád já i kluci z kapely. A stejným způsobem jsme vybírali i zpěváky, které jsme následně oslovili; osobní vztah k interpretovi a jeho hudebnímu materiálu je pro nás prostě velmi důležitá věc. Třeba Garáž s Tonym Ducháčkem byla v době mého dospívání jediná opravdu cool kapela u nás; mé dávné skupině Bossanova párkrát umožnili dělat předkapelu. Díky mým starším kamarádům ze Sušice



Monitoring

tisku

2009

jsem se zase dostal k Charliemu Soukupovi, Sváťovi Karáskovi, Vlastovi Třešňákovi, ale i k Plastikům a Jaroslavu Hutkovi, jehož Sociální baladu jsme na různých mejdanech sjížděli opravdu velmi často. No a zapomenout na Jasnou páku a její vyprodané koncerty na Chmelnici, to snad ani nejde. Stejně jako na Mejlu Hlavsu a Pavla Zajíčka a DG 307. Vláďa Mišík a Etc... nás zase vždycky fascinovali svou neuvěřitelnou souhrou - dodnes si pamatuju na naše otevřený pusy při poslechu jejich koncertu!

* Jestli tomu dobře rozumím, tak náplní koncertu budou jen zakázané písně zakázaných zpěváků - je to tak? Ne všechny písně, jež zazní na tomhle koncertě, byly v minulosti zakázané do programu jsem zařadil třeba i skladbu Perfect Day od Lou Reeda, což je podle mne jedna z nejkrásnějších písniček na tomhle božím světě, nebo Hey Jude s textem, který zpívala Marta Kubišová, dojde i na našeho miláčka Franka Zappu. * Neztratily podle vás některé z dobových písní postupem času, a zejména po textové stránce svou výpovědní hodnotu? Ani ne, spíš naopak. Komunista je i po těch letech všude kolem nás a je vždy připraven. Třeba písni Noví bojovníci od skupiny DG 307 je třeba naslouchat právě v těchto podivných dobách!

LIFE WITHOUT BARRIERES - 5 LET BEZ HRANIC, 20 LET BEZ OPONY Vystoupí MONKEY BUSINESS a hosté: Vladimír Mišík, Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Tony Ducháček, Pavel Zajíček, Orion, James Cole, Michal Ambrož a další Divadlo Archa, Praha 1. 5. 2009 MICHAL AMBROŽ JASNÁ PÁKA „Na tomhle koncertě je nejdůležitější, že je proti komunistům. Podobných akcí jsme se účastnili už mnohokrát, člověk z toho už může být unavený, ale jak je vidět, pořád ještě toho není dost, pořád je potřeba proti nim něco dělat. S Romanem jsme se shodli, že písnička Pal vocuď, hajzle musí opět zaznít ..." JAROSLAV HUTKA PÍSNIČKÁŘ „Abych řekl pravdu, vůbec nevím, co od toho mám čekat, protože s kapelou jsem vlastně nikdy nehrál a od Monkey Business znám jen pár věcí, které jsem si našel na YouTube." JAMES COLE SUPERCROOO „Já sice všechny ty lidi znám, ale vždycky jsem je poslouchal jen okrajově. Určité spojení jejich světa s tím, co dělám já, ale přece jen vidím: oni se vždycky snažili být relevantní pro tenhle svět, čemuž odpovídal důraz na texty. A to je v rapu podobné. Nejde jen o hudbu, ale i o to, co je za ní." http://www.reflex.cz/Clanek35897.html



Monitoring

tisku

2009

30. 4. 2009, Studio 6, Česká televize 5 let bez hranic, 20 let bez opony (David Gaydečka, Vladimír Mišík) http://www.ceskatelevize.cz/program/1096902795-30.04.2009-05:59-1-studio6.html

30. 4. 2009, ČRo Radiožurnál + radiozurnal.cz Tipy na prodloužený víkend 30. dubna - 3. května Zpěváci různých žánrů Vladimír Mišík, Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Tony Ducháček, Matěj Ruppert, Tonya Graves, Orion a další představí 1. května v pražském Divadle Archa dříve zakazované písně. V rámci projektu s názvem 20 let bez hranic, 20 let bez opony zazní skladby v nových aranžích od Romana Holého a skupiny Monkey Business. Akce zahájí sérii oslav 20. výročí pádu železné opony, které vyvrcholí 17. listopadu. http://www.rozhlas.cz/_zprava/576871

30. 4. 2009, 1. 5. 2009, ČRo Regina + regina.cz Tipy na 1.05. 2009 Koncert 5 let bez hranic, 20 let bez opony s podtitulem Life without barriers je jedním z projektů obecně prospěšné společnosti Opona, založené za účelem důstojného připomenutí a oslav 20. výročí pádu železné opony. Koncert připomene zakazované písně. http://www.rozhlas.cz/_zprava/577367

30. 4. 2009, Právo (Praha) Prvomájové oslavy mají být protirasistické PRAHA – Ačkoli při oslavách Svátku práce mohou vždy hrozit nepokoje, letos se zdá, že Prahu zcela opanují odpůrci rasismu a nacionalismu. Anarchisté a antifašisté oznámili asi deset různých průvodů, na Císařské louce se chystá druhý ročník festivalu proti rasismu. Zdá se, že neonacisté v metropoli zalezli do děr. Jedinou oznámenou akcí pravicových radikálů je shromáždění před branami holešovického Výstaviště, kam se chystá Národní strana. Chce protestovat, podle její ideologie je 1. máj dnem „boje proti neomarxismu a bolševismu“.



Monitoring

tisku

2009

Na Výstaviště se ke Křižíkově fontáně jako už tradičně chystají komunisté a slibují bohatý program. Výstaviště zato letos nejspíš vynechá ČSSD, míří na Žofín. „V průběhu odpoledne budete mít možnost romantické projížďky na lodičkách po Vltavě,“ lákají na plakátu špičky pražské soc. dem. ODS opět hodlá zdolat Petřín. Pražská policie zatím na 1. máj nepovolává posily z jiných regio -nů. „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že bychom měli požádat kolegy o spolupráci,“ řekla Právu pražská policejní mluvčí Iva Knolová. Policisté se podle ní chystají na bezpečnostní opatření k oznámeným shromážděním. Jen anarchisté a antifašisté magistrátu nahlásili asi deset průvodů napříč městem. Jisté je, že se sejdou v pátek v 11 hodin na tradičním místě – na Střeleckém ostrově. Připomínat si zde budou justiční vraždy chicagských odborářů v roce 1886, a pokud vyrazí na průvod městem, není jasné, zda zamíří na Těšnov, nebo třeba na Palackého náměstí, kam průvody ohlásili. Odpůrci rasismu mohou vyrazit také na Císařskou louku koná se zde festival s názvem May Day. Vystoupí zde třeba legendární kanadská politická Propagandhi, francouzská La Fraction, japonští Envy, ale i české kapely. V pražském Divadle Archa se koná koncert pořádaný společností Opona ke 20. výročí pádu železné opony. Zazpívají zde Vladimír Mišík, Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Tony Ducháček a další. Jiný koncert se už na čarodějnice odehraje ve Stromovce u příležitosti majáles. Na jedné z luk poblíž mostu přes vltavský plavební kanál do Troje u ulice Za elektrárnou se má volit 30. března také studentský král. Usilují o to: Za Karlovu univerzitu Dejdárek XX., Za ČVUT Barack Obdana a za VŠE Jiří Jindrák.

30. 4. 2009, Lidové noviny 24 hodin v metropoli Srp a kladivo zakryl portrét M. Horákové Nově instalovaný reliéf srpu a kladiva na pomníku vojáku Rudé armády v Brně-Králově Poli někdo v noci na včerejšek přelepil fotografií Milady Horákové, oběti komunistického režimu. Úřady ale letáček nechaly odstranit. Současně na radnici dorazila i netradiční výzva společnosti Opona, založené za účelem připomenutí výročí 17. listopadu 1989, která na protest proti použití symbolu vytvořila městu nové logo - písmeno O v nápisu Brno vyměnila za překřížený srp a kladivo.



Monitoring

tisku

2009

30. 4. 2009, europa.eu From the fall of the Iron Curtain in 1989 to the Enlargement of the European Union – an international conference with Commissioners Rehn and Figel Brussels, 30 April 2009 To commemorate the 20th anniversary of the fall of the Iron Curtain and the 5th anniversary of the EU's 2004 enlargement, the European Commission is organising, together with the Czech Presidency of the Council of the European Union, an international conference entitled "From the fall of the Iron Curtain in 1989 to the Enlargement of the European Union in 2004 – the Role of Civil Society and the Idea of Europe in Democratic Transformation in Central and Eastern Europe". The conference will be held in Prague on 1 May. The conference will take place on the day of the 5th anniversary of the accession to the EU of eight Central and Eastern European countries, as well as Malta and Cyprus. It will look back on the historic events of 1989 and highlight their impact on the European integration process. Through several panel debates it will address the role of the EU enlargement in the reunification of Europe, the restoration of democracy in Europe after the fall of the Iron Curtain and the importance of civil society and civic participation for democratic transformation. Enlargement Commissioner Olli Rehn commented: "This year's historic anniversaries provide us an opportunity to reflect about the impact of European integration on the life of citizens. The prospect of EU membership has served as an anchor of stability and driver of democracy in Europe. It has promoted democratic transformation during politically difficult times and has brought economic benefits to both old and new member states alike. In times of crisis, it is important to retain such historical perspective." Ján Figel', Commissioner for Education, Training, Culture and Youth added: "There are millions of young people, in my home country, Slovakia, and elsewhere, who have become eligible to vote for the first time in this year's European Parliament elections. These fortunate people have never known a Europe divided. They are the first post-iron-curtain generation, and it is a great achievement that they can now call themselves citizens of the European Union! Today we celebrate that the young and old alike in the new Member States, as well as the rest of the EU, can all actively participate and shape Europe's future." In addition to Commissioners Figel' and Rehn, the conference features contributions and personal testimonies from the Czech Deputy Prime Minister Alexandr Vondra and Foreign Minister Karel Schwarzenberg, the former President of Lithuania and Member of the European Parliament Vytautas Landsbergis, the former Foreign Minister of Austria and Member of the Austrian Parliament Ursula Plassnik, and many others. For full programme and further information on the conference, please visit http://ec.europa.eu/enlargement/5years/index_en.htm. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do? reference=IP/09/679&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en



Monitoring

tisku

2009

Na tiskové konferenci 1. 5. 2009 v Kongresovém centru Praha byla tisková zpráva doplněna resp. opravena. V prvním odstavci byla obecně prospěšná společnost Opona uvedena jako jeden z organizátorů Fóra.

29. 4. 2009, nezapomente.ihned.cz SPUŠTĚNÍ SPECIÁLU „NEZAPOMEŇTE.CZ“ NA iHNed.cz http://nezapomente.ihned.cz

29. 4. 2009, aktualizováno 1. 5. 2009, kultura.iHNed.cz Pět let bez hranic, dvacet bez opony: V Arše slaví Třešňák, Orion i Monkey Business AKTUALIZOVÁNO: Večer se bude s úlevou vzpomínat na totalitu. Zazní 20 deka duše od Vladimíra Mišíka, Pal vocuď hajzle Michala Ambrože nebo 1985 od PSH. Svátek práce a lásky čas, tedy první máj, se v pražském divadle Archa změní v lehce nostalgické a zároveň do budoucna poučné vzpomínání na dobu pod vládou jedné strany. "Domácí kapelou," která doprovodí například Vladimíra Mišíka, Vlastu Třešňáka, Vladimíra Mertu, Tonyho Ducháčka, Jaroslava Hutku, Michala Ambrože, Pavla Zajíčka , Tonyu Graves, Matěje Rupperta, rappery Oriona a Jamese Colea, budou retro-funkoví Monkey Business. "Je to koncert pro všechny, kdo s námi chtějí oslavit dvacet let svobody, bez ohledu na hudební vkus. Téma večera je podle nás silnější než jeho dramaturgie," myslí si David Gaydečka, který koncertní podobu večera v Arše sestavil. Mladší diváci podle něj uvidí Monkey Business s nečekanými zpěváky za mikrofonem, pamětníci zas uslyší svoje oblíbence netradičně doprovázené energickou funkovou hudbou. “17. listopadu 1989 je jedna z klíčových událostí mého života a proto jsem s velkou chutí přijal pozvání na přípravu tohoto koncertu", komentuje Roman Holý účast na pátečním koncertu, pro který s Monkey Business připravili výběr písní. “Některé písničky zazní takřka identicky jako originál, u některých jsme se naopak odvázali až běda," dodává. Hutka a spol. zasazeni do dějin - čtěte ZDE Husákův osud fascinuje, ale nedojme - čtěte ZDE Jedním z očekávaných vrcholů koncertu bude píseň Hey Jude, kterou s českým textem Marty Kubišové zazpívá zpěvačka Monkey Business Tonya Graves. Koncert představí jak starší generaci, kterou se nepodařilo totalitnímu režimu zlomit, tak mladší, která se s totalitou setkala jen krátce. Koncert 5 let bez hranic, 20 let bez opony je jedním z projektů obecně prospěšné společnosti Opona, kterou za účelem důstojného připomenutí a



Monitoring

tisku

2009

oslav 20. výročí pádu železné opony založila skupina mladých lidí. “Datum 1. května jsme pro rozjezd zvolili záměrně. Znamená pro nás významné výročí, pět let od toho, kdy bývalé totalitní státy svým vstupem do Evropské unie definitivně potvrdily nový směr, kterým se po roce 1989 vydaly," vysvětluje důvody pro organizaci akce Kateřina Riley ze společnosti Opona. “Symbolický je i počet 200 dnů, po které budeme významné výročí připomínat. Oddělují od sebe 1. května a 17. listopadu, kdy naše oslavy vyvrcholí. Kromě koncertu jsme již teď na přelom dubna a května připravili i komponovaný kulturní projekt Cirkus totality, který bude následně cestovat po českých a evropských městech. 1. května pořádáme ještě mezinárodní fórum zaměřené na úlohu občanské společnosti v demokratické transformaci států střední a východní Evropy," doplňuje Kateřinu Riley zakladatel společnosti Opona Marek Vocel. Koncert se uskuteční dnes večer v pražském divadle Archa, jeho začátek je plánován na 20,00 hodin. http://Kultura.iHNed.cz/c1-36904320-pet-let-bez-hranic-dvacet-bez-opony-varse-slavi-tresnak-orion-i-monkey-business

29. 4. 2009, www.tyden.cz Monkey Business připomenou, co se za komunistů nesmělo Překvapivé cover verze kdysi zakazovaných písní slibuje koncert, který na 1. máje do Divadla Archa připravila společnost Opona. Překvapivé cover verze kdysi zakazovaných písní slibuje koncert, který na 1. máje do Divadla Archa připravila obecně prospěšná společnost Opona. Nové aranže písní, které komunistický režim zakazoval hrát, připravil Roman Holý a jeho skupina Monkey Business. Na pátečním koncertě by s nimi měli společně vystoupit například Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Tony Ducháček, Jaroslav Hutka, Michal Ambrož, Pavel Zajíček, Orion nebo James Cole. „Těšíme se, že se sejdeme na pódiu se střelci, kteří neváhali riskovat své jistoty a bojovali s režimem dlouhou dobu v naprostém undergroundu," uvedl člen Monkey Business Matěj Ruppert. „Pilujeme repertoár s těmahle frajerama. My se to naučíme po svém. Jsme zvědavi, jestli se jim budou naše verze líbit. "Koncertem, který nese název 5 let bez hranic, 20 let bez opony chce obecně prospěšná společnost Opona zahájit oslavy 20. výročí pádu železné opony. "Datum 1. května jsme pro rozjezd zvolili záměrně. Znamená pro nás významné výročí, pět let od toho, kdy bývalé totalitní státy svým vstupem do Evropské unie definitivně potvrdily nový směr, kterým se po roce 1989 vydaly," uvedla Kateřina Riley z Opony. „Symbolický je i počet 200 dnů, po které budeme významné výročí připomínat. Oddělují od sebe 1. května a 17. listopadu, kdy naše oslavy vyvrcholí." Na den výročí brutálního zákroku komunistické policie proti studentům plánuje Opona mimo jiné zrekonstruovat studentský průvod z roku 1989.



Monitoring

tisku

2009

ČTĚTE TAKÉ: Cirkus totality připomíná, že problém nebyly jen banány http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/hudba/monkey-business-pripomenou-co-seza-komunistu-nesmelo_117041.html

29. 4. 2009, rozhlas.cz + pořad Mozaika na ČRo 3 Vltava Osobní anamnéza (recenze) Osobní anamnéza - V roce 1989 mi bylo pět let... jako by se to zastavilo o moji kůži Koncept a režie: Petra Tejnorová Dramaturgie: Martina Musilová Scéna a light design: Antonín Šilar Kostýmy: Marie Černíková Hudba a sound design: Jan Burian Interaktivní design: Jonáš Strouhal Pohybová a choreografická spolupráce: Lucia Kašiarová Překladatelská a literární spolupráce: Bára Gregorová Hrají: Maja Danadová /SK/, Daria Iwan /PL/, Veduna Štíchová /CZ/, Ondřej Bauer /CZ/, Jakub Gottwald /CZ/, Václav Jelínek /CZ/, Petr Vančura /CZ/ Recenzuje Roman Sikora http://www.rozhlas.cz/mozaika/divadlo/_zprava/576506

29. 4. 2009, prague.usembassy.gov „Totalitarian Circus“ Opens in Prague “The Calendarium of Totality,” a traveling outdoor exhibition supported by the U.S. Embassy, was launched on Náměstí Republiky in Prague last Thursday. The 30m long installation, shaped as a communist era bus stop, details significant events in Czechoslovakia, Poland, Hungary and East Germany during the Communist period. The Calendarium is part of a larger project commemorating the 20th anniversary of the fall of the Iron Curtain. The project explains the grim and sometimes grotesque circumstances of living in a communist country to the younger generation.



Monitoring

tisku

2009

Part of the project includes a theater performance entitled “Osobní anamnéza” at the Roxy Theatre in Prague as well as a book entitled “Věčné časy”, which includes contributions by Václav Havel and Karel Hvížďala and is published by the weekly magazine Respekt. The Calendarium will be on display in Prague until May 3, travelling next to Plsen in late May and on to other cities in the Czech Republic and Europe later in the year. For more information, please head to www.nezapomente.cz or www.oponaops.eu. Stay tuned. Foto description: Outdoor exhibition Náměstí Republiky in Prague

"The

Calendarium

of

Totality"

on

http://prague.usembassy.gov/totalitarian_circus.html

28. 4. 2009, Lidové noviny Koncert zakázaných písní nevšedně spojí hudebníky PRAHA Ojedinělý koncert se uskuteční prvomájového večera v Divadle Archa. Sejdou se zde muzikanti různého zaměření, jež spojuje víra ve svobodu projevu. Pozvání od obecně prospěšné společnosti Opony, která akci s názvem 5 let bez hranic, 20 let bez opony organizuje, přijaly stálice naší folkové, rockové, funkové i hiphopové scény. Koncert připomene dříve zakazované písně, které v dobách totality udržovaly lidi ve víře, že se svoboda do naší země vrátí. V nových verzích je nastudoval Roman Holý s kapelou Monkey Business a spolu s nimi si je zazpívají - pro mnohé možná překvapivě - Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Tony Ducháček, Jaroslav Hutka, Michal Ambrož, a hiphopeři Orion a James Cole. Chybět pochopitelně nebudou ani vokalisté skupiny Matěj Ruppert a Tonya Graves. „Doufám, že nám po dvaceti letech bude znít již neuvěřitelně, že ještě nedávno byla režimu taková hudba na obtíž, že ji musel potlačovat a zakazovat,“ komentuje výběr skladeb spoluautor myšlenky koncertu David Gaydečka. Koncert s podtitulem Life Without Barriers odstartuje sérii akcí k 20. výročí pádu železné opony a pěti let od doby, kdy bývalé totalitní státy vstupem do Evropské unie definitivně potvrdily nový směr, kterým se po roce 1989 vydaly. Oslavy vyvrcholí sedmnáctého listopadu.

28. 4. 2009, celostátní vydání Deníku Zakazované písně oslaví pád totality Praha/ Překvapivé coververze kdysi zakazovaných písní v nových aranžích Romana Holého a jeho skupiny Monkey Business zazní 1. května v pražské Arše. Při koncertu, jímž začnou oslavy 20. výročí pádu železné opony, se na



Monitoring

tisku

2009

jednom pódiu sejdou muzikanti různého hudebního zaměření, které spojuje víra ve svobodu projevu. Pozvání od obecně prospěšné společnosti Opony, která akci s názvem „5 let bez hranic, 20 let bez opony“ organizuje, přijaly stálice české folkové, rockové, funkové i hiphopové scény. Společně s Romanem Holým a Monkey Business tak vystoupí Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Tony Ducháček, Jaroslav Hutka, Michal Ambrož, Pavel Zajíček, Tonya Graves, Matěj Ruppert, Orion a James Cole. Koncert připomene zakazované písně, které v dobách totality držely lidi ve víře, že se svoboda do naší země vrátí. „Doufám, že nám po dvaceti letech bude znít již neuvěřitelně, že ještě nedávno byla režimu taková hudba na obtíž, že ji musel potlačovat a zakazovat,“ komentuje výběr skladeb spoluautor myšlenky koncertu David Gaydečka. „S Romanem Holým jsme vybrali takovou veselejší píseň s úsměvně provokativním textem od Vládi Merty Šmajdáky a ploužáky. Chodíme žebrat za brány ráje, kde vládnou jazzmani a bigbít hraje,“ prozrazuje Vladimír Mišík. Osloveni nebyli jen původní interpreti a autoři, ale i zástupci mladší generace, kteří mají chuť se k myšlence akce přihlásit. „Těšíme se, že se sejdeme na pódiu se střelci, kteří neváhali riskovat své jistoty a bojovali s režimem dlouhou dobu v naprostém undergroundu,“ vysvětluje motivaci Monkey Business Matěj Ruppert. Koncert „5 let bez hranic, 20 let bez opony“ s podtitulem Life without barriers je jedním z projektů obecně prospěšné společnosti Opona. „Datum 1. května jsme pro rozjezd zvolili záměrně. Znamená pro nás významné výročí, pět let od toho, kdy bývalé totalitní státy svým vstupem do Evropské unie definitivně potvrdily nový směr, kterým se po roce 1989 vydaly,“ vysvětluje důvody pro organizaci akce Kateřina Riley z Opony. Foto popis| NA VESELOU NOTU. Vybrali jsme takovou veselejší píseň s úsměvně provokativním textem od Vládi Merty, říká Vladimír Mišík. Foto autor| Foto: Deník/Vít Šimánek

28. 4. 2009, Metro (Praha) Zakázané písně v Arše PRAHA Zpěváci různých žánrů - Vladimír Mišík, Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Tony Ducháček, Matěj Ruppert, Tonya Graves, Orion a další představí 1. května v Divadle Archa dříve zakazované písně. V rámci projektu s názvem 20 let bez hranic, 20 let bez opony zazní skladby v nových aranžích od Romana Holého a skupiny Monkey Business. „Akce zahájí sérii oslav 20. výročí pádu železné opony, které vyvrcholí 17. listopadu,“ řekla za pořadatele z nevládní organizace Opona Pavla Kantnerová. „Na jednom pódiu se sejdou muzikanti různého hudebního zaměření, které spojuje víra ve svobodu projevu,“ podotkla. Více informací můžete najít na www.oponaops.eu.



Monitoring

tisku

2009

28. 4. 2009, rozhlas.cz + pořad První vlna na Radiu Wave, Lenka Poláková Cirkus totality začíná! V Praze se bude až do 3. května konat několik akcí, které mají připomenou 20. výročí konce totalitních režimů ve střední Evropě. Obecně prospěšná společnost Opona se proto rozhodla uspořádat projekt Cirkus totality. Ten by měl pomoct lidem totalitu přiblížit a upozornit na černobílé vidění této doby, které v nás stále přetrvává. Píše se rok 1969 - v Maďarsku se po vzoru Jana Palacha upálil sedmnáctiletý učeň Sándor Bauer. NDR oslavila dvacet let své existence a ve Francii zemřel významný polský prozaik Witold Gombrowicz. V Československu se vyměnilo vedení KSČ, na místo reformátora Dubčeka nastoupil Gustáv Husák a tím začala normalizace. To všechno se událo během jednoho roku ve státech, které se staly sovětskými satelity. Putovní výstava Kalendárium totality chce připomenou nejenom tyto zapomenuté události. Na náměstí Republiky se tak můžete postavit k třicet metrů dlouhé autobusové zastávce a pročíst se do minulosti. NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU POZVÁNKU! "Cirkus totality nabízí výstavu Kalendárium, která je umístěna na náměstí Republiky. Tady si lidé můžou přečíst a prohlídnout, co se dělo ve východním bloku v letech 1945 - 89," říká člen společnosti Opona David Gaydečka a Ondřej Cihlář, umělecký ředitel Cirkusu totality, ho doplňuje: "My bychom chtěli, aby to navštěvovali i učitelé se svými žáky. Mohou tu získat i tištěnou podobu Kalendária. Je to dobrá školní pomůcka, protože celé Kalendárium vznikalo za pomoci historiků." Kromě Kalendária, které nabízí přehled dějinných zlomů ve čtyřech vybraných státech, mohou lidé na náměstí Republiky vidět i módní přehlídku, která představí módu 80. let. "Každý den od jedenácti do pěti odpoledne doprovodí výstavu na náměstí Republiky přehlídka oděvů z 80. let. Myslím, že hlavně pro mladší lidi to může být zajímavé, protože si vlastně nedokáží představit, co se tehdy nosilo," popisuje přehlídku David Gaydečka. Dále máte možnost navštívit divadelní hru Osobní anamnéza - V roce 1989 mi bylo pět let, která má připomenout realitu života ve společnosti pokřivené komunistickou totalitou. Režisérka Petra Tejnorová se rozhodla společně s týmem mladých herců, kteří dobu totality téměř nezažili, vytvořit sondu do jejich rodinné historie a díky výpovědi rodičů a prarodičů zkoumat komunistický režim. "Nejsou to pamětníci a nemají ambice o době totality poučovat, ale naopak šli druhou cestou, kterou i my chceme vyprovokovat, aby se mladí lidé začali ptát. Vyzkoumat v čem se totalita dostala až do dnešní doby a v čem zůstala," přibližuje ambice divadelní hry Ondřej Cihlář, umělecký ředitel projektu. Další připravovanou akcí je Trenažér totality, který by měl v budoucnu lidi otestovat, jak by se zachovali při kádrové komisi nebo při vyšetřování StB. V současnosti ale funguje pouze modelová verze, kterou můžete vyzkoušet v Experimentálním prostoru Roxy.



Monitoring

tisku

2009

"V podstatě půjde o poměrně rozsáhlý areál ve kterém si návštěvníci budou moci skutečně projít to období a vyzkoušet si na modelových situacích, jak by se zachovali. Chtěli bychom zkrátka vymýtit to černobílé vidění, že hrdiny jsou pouze ti, kdo proti režimu bojovali a těmi totálními zbabělci jsou všichni ostatní. Nikdo totiž neví, jak by se sám zachoval," takový má být hlavní záměr Trenažéru podle Ondřeje Cihláře. Totalitní cirkus bude v Praze až do 3. května, potom se přesune do Plzně a dalších českých měst, kde se bude slavit 20 let od pádu železné opony. http://www.rozhlas.cz/radiowave/waveculture/_zprava/576032

28. 4. 2009, prague.eu The Totalitarian Circus at Republiky Square The project Totalitarian Circus, which is part of the celebrations commemorating the 20th Anniversary since the fall of the Iron Curtain, started at Republiky Square with the exhibition, which for some may appear reminiscent of a bus station. “The project was initiated by a group of young people who wanted to commemorate and celebrate the 20th anniversary of the fall of the Iron Curtain,” said one of the organisers David Gaydečka. “Ondřej Cihlář, with the help of artists associated with Kryštof Kyntera, designed the exhibition. The event will culminate on 1 May in the Archa theatre with the music gig called 20 Years No Curtain and featuring the band Monkey Business and their guests Vladimír Mišík, Vladimír Merta, Tony Ducháček, Michal Ambrož, Vlasta Třešňák, who werebanned singers during the Communist regime. Members of some younger bands were also invited to sing once-forbidden songs.” After the event finishes on 3 May, the organisers want to commemorate the fall of the Iron Curtain for a further 200 days leading up to the actual date of the anniversary. Details can be found at Opona webpage. The exhibition will then move to Pilsner, the organisers are in discussion also with other cities and hope to take the project abroad as well. Kalendárium totality (Totalitarian Calendar) Totalitarian Calendar, the central event of the project, will take place on Republiky Square with the aim of describing the fates of four countries, Czechoslovakia, Hungary, Germany and Poland, from 1945 until 1990, the year of liberation from Moscow rule. The Totalitarian Calendar is very beneficial as it commemorates events in a new light, and reminds the current generation of past events that have formed their present experience. Totalitarian simulator not yet operating The Model of the totalitarian simulator exhibited in NOD, has not been fully developed yet as the organisers are looking for a sponsor to enable



Monitoring

tisku

2009

the project to be carried out. “We want people to be able to have an experience of the reality of totalitarian times; they will for example, live through a simulated personnel committee, banns, state police’s questioning etc,” said Gaydečka. The organisers have already staged a happening called Civil Defence Training in Petřín, giving citizens the opportunity to experience what used to be commonplace in schools during Communist times,” said Gaydečka. Additionally, the projects includes the theatre performance called ‘Osobní anamnéza V roce 1989 mi bylo pět let… jako by se to zastavilo o moji kůži’ (“Personal Anamnesis,” I was five years old in 1989), publication Věčné časy (Eternal Times), a reminder of Communist times, Metodické listy (Methodical Lists), and resources of discussion topics for school and college students and teachers. Photo description: •

The exhibition was ceremonially opened by Petruška Šustrová, former spokeswoman of Charta 77 and representative of the Prague American Embassy.

•

The opening ceremony included 70s fashion show.

•

The happening called Civil Defence Training took place a week ago.

http://www.praha.eu/jnp/en/visitors/culture/-publish-portal-en-visitorsculture-the_totalitarian_circus_at_republiky.html

27. 4. 2009, lidovky.cz Na 1. máje zazní zakázané písně Zpěváci různých žánrů představí 1. května v pražském Divadle Archa dříve zakazované písně. V rámci projektu s názvem 20 let bez hranic, 20 let bez opony zazní skladby v nových aranžích od Romana Holého a skupiny Monkey Business. Zazpívají Vladimír Mišík, Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Tony Ducháček, Matěj Ruppert, Tonya Gravesová, Orion a další. Akce zahájí sérii oslav 20. výročí pádu železné opony, které vyvrcholí 17. listopadu. "V Divadle zaměření, zakazované svoboda do Opona.

archa se na jednom pódiu sejdou muzikanti různého hudebního které spojuje víra ve svobodu projevu. Koncert připomene písně, které v dobách totality držely lidi ve víře, že se naší země vrátí," uvedla Pavla Kantnerová z nevládní organizace

Osloveni nebyli jen původní interpreti a autoři, ale i zástupci mladší generace. Všechny zpěváky, rappery a další hudebníky doprovodí skupina Monkey Business, která pro vybrané skladby připravuje aranže. "Těšíme se, že se sejdeme na pódiu se střelci, kteří neváhali riskovat své jistoty a



Monitoring

tisku

2009

bojovali s režimem dlouhou dobu v naprostém undergroundu," sdělil zpěvák Monkey Business Matěj Ruppert. Michal Ambrož, frontman minulým režimem pronásledované kapely Jasná páka, pro Mladou frontu Dnes uvedl, že na koncertě je nejdůležitější, že je proti komunistům. "S Romanem Holým jsme se shodli, že písnička Pal vocuď, hajzle musí opět zaznít," podotkl. Koncert 20 let bez hranic, 20 let bez opony s podtitulem Life without barriers je jedním z projektů obecně prospěšné společnosti Opona založené za účelem připomenutí 20. výročí výročí 17. listopadu. Kromě koncertu připravila i komponovaný kulturní projekt Cirkus totality. Minulý týden se jako jeho součást představilo Kalendárium totality na pražském náměstí Republiky s přehledem historických událostí z dob komunistických režimů v zemích střední Evropy. "Jedná se o celoroční projekt, který vzešel z iniciativy dnešních třicátníků, kteří si uvědomují, že je co slavit. Na rozdíl od svých rodičů totiž mohli prožít celý svůj dospělý život ve svobodném světě," uvedla Kantnerová. Oslavy, jejichž součástí budou i mezinárodní konference, výstavy, divadelní představení i filmové projekce, vyvrcholí 17. listopadu, kdy bude zrekonstruován studentský průvod z roku 1989 a na jeho třech zastávkách na Albertově, Palackého náměstí a na Národní třídě se objeví pódia pro hudební vystoupení. Více informací se nachází na www.oponaops.eu. http://www.lidovky.cz/na-1-maje-zazni-zakazane-pisne-dje-/ln_kultura.asp? c=A090427_142349_ln_kultura_glu

27. 4. 2009, www.ceskenoviny.cz Zpěváci různých žánrů na 1. máje představí dříve zakazované písně Praha - Zpěváci různých žánrů Vladimír Mišík, Jaroslav Hutka, Vlasta Třešňák, Tony Ducháček, Matěj Ruppert, Tonya Gravesová, Orion a další představí 1. května v pražském Divadle Archa dříve zakazované písně. V rámci projektu s názvem 20 let bez hranic, 20 let bez opony zazní skladby v nových aranžích od Romana Holého a skupiny Monkey Business. Akce zahájí sérii oslav 20. výročí pádu železné opony, které vyvrcholí 17. listopadu. ČTK to za pořadatele z nevládní organizace Opona sdělila Pavla Kantnerová. "V Divadle archa se na jednom pódiu sejdou muzikanti různého hudebního zaměření, které spojuje víra ve svobodu projevu. Koncert připomene zakazované písně, které v dobách totality držely lidi ve víře, že se svoboda do naší země vrátí," uvedla Kantnerová. Osloveni nebyli jen původní interpreti a autoři, ale i zástupci mladší generace. Všechny zpěváky, rappery a další hudebníky doprovodí skupina Monkey Business, která pro vybrané skladby připravuje aranže. "Těšíme se, že se sejdeme na pódiu se střelci, kteří neváhali riskovat své jistoty a



Monitoring

tisku

2009

bojovali s režimem dlouhou dobu v naprostém undergroundu," sdělil zpěvák Monkey Business Matěj Ruppert. Michal Ambrož, frontman minulým režimem pronásledované kapely Jasná páka, pro Mladou frontu Dnes uvedl, že na koncertě je nejdůležitější, že je proti komunistům. "S Romanem Holým jsme se shodli, že písnička Pal vocuď, hajzle musí opět zaznít," podotkl. Koncert 20 let bez hranic, 20 let bez opony s podtitulem Life without barriers je jedním z projektů obecně prospěšné společnosti Opona založené za účelem připomenutí 20. výročí výročí 17. listopadu. Kromě koncertu připravila i komponovaný kulturní projekt Cirkus totality. Minulý týden se jako jeho součást představilo Kalendárium totality na pražském náměstí Republiky s přehledem historických událostí z dob komunistických režimů v zemích střední Evropy. "Jedná se o celoroční projekt, který vzešel z iniciativy dnešních třicátníků, kteří si uvědomují, že je co slavit. Na rozdíl od svých rodičů totiž mohli prožít celý svůj dospělý život ve svobodném světě," uvedla Kantnerová. Oslavy, jejichž součástí budou i mezinárodní konference, výstavy, divadelní představení i filmové projekce, vyvrcholí 17. listopadu, kdy bude zrekonstruován studentský průvod z roku 1989 a na jeho třech zastávkách na Albertově, Palackého náměstí a na Národní třídě se objeví pódia pro hudební vystoupení. Více informací se nachází na www.oponaops.eu. http://www.ceskenoviny.cz/kultura/index_view.php?id=373516

27. 4. 2009, Hospodářské noviny, Marie Reslová Cirkus totality očima »Orwellových« dětí Cirkus totality je ambiciózní multižánrový projekt, který připravila na přelom dubna a května nezisková organizace Opona. »Mladí lidé, kteří cítí potřebu důstojného připomenutí a oslavy 20. výročí pádu železné opony« – tak charakterizují sami sebe tvůrci a organizátoři akce. Na pražském náměstí Republiky se pokoušejí osvěžit paměť pestrými nástěnkami s přehlednou rekapitulací čtyřicetileté vlády jedné strany, kterou nazvali Kalendárium totality. V prostoru ROXY-NOD v Dlouhé vystavili scénografický model Trenažéru totality, »zážitkového areálu« na pomezí muzeální expozice a divadelních kulis, jehož realizace má návštěvníkům virtuálně zprostředkovat historickou zkušenost. Kladu šťouravou otázku, zda se tím chmurná socialistická doba neposouvá trochu do žánru vzrušující atrakce. Nejzajímavější částí projektu je Osobní anamnéza, divadelní inscenace Petry Tejnorové, která staví na výpovědích herců narozených v orwellovském roce 1984 a v několika fleších projekcí se dotkne i vzpomínek jejich rodičů.



Monitoring

tisku

2009

Premiéru měla minulý týden a dubnový a první květnový den.

její

reprízy

se

odehrají

ještě

poslední

Sedm mladých lidí (mezi nimi i Slovenka a Polka) v jedovatě barevných crazy kostýmech s prvky disko i skejťácké módy se inspirovali moderním tancem. Stylizovaně se pohybují po stříbřité baletní podlaze, která by slušela i kabaretu. Štváni neúprosně tepajícím rytmem elektronické hudby se potkávají a míjejí, narážejí do sebe, přepadají přes sebe i socialistickou plyšovou »sedačku«. Jako by někam střemhlav bezcílně pospíchali. Slova skvěle interpretované závěrečné polské písně to vystihují slovy: »Jedu, jedu, jedu… nevím kam.« Toto by mohlo být jádro generační výpovědi. V autentických dětských vzpomínkách, nehlubokých osobních názorech či komentářích nezazní jediná zmínka, která by odkazovala k duchovnímu či filozofickému ukotvení nebo by svědčila o skutečně vážné reflexi osobních vztahů (s výjimkou homosexuální zkušenosti jednoho z herců) nebo stavu společnosti. Celek má povážlivě infantilní ladění. O čem tedy nakonec svědčí? Že totalitní dětství řešilo stejné problémy jako za každého jiného režimu – rozchody rodičů, rozbitá kolena a dětské hry… Že tato generace hodnotí členství ve straně nebo spolupráci s STB v rodině jako stigma, ale možná tak úplně neví proč. Prostě to není »in«. Zapomínat je nebezpečné. Propagační slovník této akce může skutečným pamětníkům silně připomenout bezobsažné slavení výročí za »socíku«, jako by jen oblékl značkové sexy šatičky tržní totality. Což ale zase vůbec nemusí zpochybňovat dobré úmysly pořadatelů. Nějaká paradoxní zpráva v tom také uložena je: není tato generace nakonec znormalizovaná víc než než ta, která ve skutečné normalizaci vyrůstala? Foto popis| INFANTILNÍ VZPOMÍNÁNÍ. Totalitní dětství řešilo stejné problémy jako za každého jiného režimu – rozchody rodičů, rozbitá kolena a dětské hry… (foto z představení Osobní anamnéza). Foto autor| FOTO: CIRKUS TOTALITY

27. 4. 2009, Lidové noviny, Jana Machalická Naivita i neschopnost zobecňovat Osobní anamnéza z projektu Cirkus totality se zabývá margináliemi K inscenaci Osobní anamnéza v pražské NoD je rozdáván i leták informující o interaktivní expozici Trenažér totality, kde prý návštěvník může virtuálně zažít únor 1948. Na druhé straně letáku je osobní dotazník a hned z první otázky je víc než zřejmé, že představy dnešních třicátníků o totalitě jsou až komicky zkreslené. První dotaz zní: Jsou padesátá léta. Přítel vás pozval na koncert rock’n’rollové kapely. Víte, že bezpečnost takové akce sleduje. Budete riskovat možné komplikace a na schůzku půjdete? Otázka je poněkud nepřípadná, jelikož toto dilema v padesátých letech nikdo řešit nemusel, podobný koncert byl tehdy čirá utopie... Stejně tak ostatní dotazy. Je až příliš zjevné, že mladí umělci tuto dobu vnímají přes klišé,



Monitoring

tisku

2009

v prefabrikátech, které pamětníkům nutně musí připadat směšné. Zpovědi sedmi mladých herců Tato naivita určitě nesnižuje jejich snahu porozumět podivnostem totality. Je chvalitebná jako každý zájem o historii. V případě autorské inscenace Osobní anamnéza ovšem nejde ani tak o naivitu, jako o neschopnost zobecnit zvolené téma v nadčasové výpovědi, která by směřovala třeba k postižení stále se opakujících společenských a politických mechanismů. To je deficit, který nesouvisí s tím, jestli je tvůrce pamětník, nebo ne. Inscenace mladé režisérky Petry Tejnorové je součástí projektu Cirkus totality, který právě odstartoval. Mladí herci a tvůrci vesměs narození v druhé polovině 80. let se v ní snaží pojmenovat předěl mezi totalitou a demokracií z osobního pohledu. Jde o kolektivní autorskou záležitost aktéři dodali vlastní vzpomínky a zároveň vyzpovídali a natočili i své rodinné příslušníky. Sesbíraný materiál pak posloužil jako základ scénáře a videosekvence se staly jedním z prvků, které spoluvytváří strukturu inscenace. Ta se kromě zmíněných videí skládá hlavně z monologů a výrazně expresivních pohybových výstupů, poněkud neuměle se pokoušejících dostát kvalitě psychofyzického herectví. Navzdory tomu, že některé zpovědi sedmi mladých herců (pět Čechů, Slovenka a Polka) občas zablýsknou trefným postřehem a scény tu a tam nepostrádají tragigroteskní náboj, převládá dojem neumělé školní besídky na dané téma. Stále víc totiž vyplývá na povrch, že jde o pouhý sled izolovaných historek, lovení marginálií ze zapomnění. Z těchto plytkých a bezmála dětinských nedůležitostí nevyplývá nic vyjma toho, že aktéři coby děti lezli po stromech, rozbíjeli si hlavy na saních, někteří jezdili s rodiči na Západ, jiní ne, měli sourozence, nebo byli jedináčci... Neschopnost ozřejmit kontext doby v obecnější výpovědi je tu zřejmá, i když nelze říct, že se o to režie nepokoušela. Převedení námětu do roviny metafory ale příliš nevyšlo. Například sestříhání zvukové stopy videodotáček a její zkracovaní tak, aby se slova nově složila do apelujících významů, sloganů typu komunismus-babička, bylo nakonec únavně dlouhé a vlastně i banální. Možná je chyba ve struktuře a omezeném výběru prostředků. Monotónní střídání mluveného slova s expresivními pohybovými kreacemi, přenášením pohovky a sjížděním po šikmě, která byla zároveň projekčním plánem, se po hodině vyčerpalo. Druhá část inscenace se protahovala a budila dojem bezradného přešlapování, z něhož nelze doběhnout k závěru. Přesto se pak zrodila nečekaně výmluvná tečka v podobě „šansonově-dramatické“ písně v podání Polky Darii Iwanové. Koncept a režie: Petra Tejnorová Černíková Roxy/NoD, premiéra 23. 4.

Scéna:

Antonín

Šilar

Foto popis| Osobní anamnézu tvoří monology a pohybové kreace Foto autor| Foto Pavel Nesvadba



Kostýmy:

Marie

Monitoring

tisku

2009

24. 4. 2009, Lidové noviny Do centra přijel Cirkus totality PRAHA Oslavy dvacátého výročí pádu železné opony začaly. Uprostřed náměstí Republiky se objevilo kalendárium komunismu. Lidé si tak od včerejšího rána mohou přímo na náměstí připomenout historické události z dob vládnutí komunistických režimů v zemích střední Evropy. To vše obohacené dobovými slogany. Multižánrový festival Cirkus totality tak zahájil své připomínání minulého režimu. Pořadatelem je nevládní organizace Opona, která vznikla za účelem oslav výročí převratu. Iniciátoři projektu nechtějí konec totality jen oslavovat. Jde jim i o varování před nástrahami totality a možnými formami jejího návratu. Autoři zastřešili výstavu třiceti metry vlnitého plechu. Připomínají tak přístřešky, které kdysi byly běžné na zastávkách tramvají. Na vnitřní stěně přístřešku jsou slovem i dobovými fotografiemi líčeny zlomové události z let 1948 až 1989. Už z dálky diváka upoutají kdysi všudypřítomná hesla, která lemují okraj střechy: „Se Sovětským svazem na věčné časy“ či „Světu mír“. Zaujmou i slogany „Tvrdý zákon republiky na reakční rozvratníky“ či „Pětiletka uková svazek měst a venkova“. Součástí projektu bude také „trenažér totality“. Jde o rozsáhlou interaktivní expozici, která umožní návštěvníkům na vlastní kůži pocítit to, čím lidé procházeli v 50. a 60. letech i v období husákovské normalizace. Trenažér bude od května k vidění v Kongresovém centru Praha. Koncept Cirkusu totality zahrnuje také divadelní inscenaci Osobní anamnéza, ve které budou herci z různých úhlů nahlížet do totalitní minulosti. Cirkus totality pak vyvrcholí koncertem s názvem „20 let bez opony“, který se uskuteční symbolicky 17. listopadu na Národní třídě. „Cílem koncertu bude veřejné poděkování současné mladé generace nezatížené totalitou za možnost žít v demokratické zemi,“ uvádí na svých webových stránkách organizace Opona. Listopadová akce bude zahájena na Albertově, kde studentský pochod 17. listopadu 1989 začal. Účastníci pak půjdou v pamětním průvodu přes Palachovo náměstí na Národní třídu. Foto popis| Kalendárium bylo slavnostně zahájeno módní retropřehlídkou Foto autor| Foto ČTK



Monitoring

tisku

2009

24. 4. 2009, Lidové noviny, Petruška Šustrová Cirkus totality POSLEDNÍ SLOVO Už jsem si kolikrát říkala, že bych nemusela a asi ani neměla psát tak často o minulosti. Je to ovšem těžká věc: líčit zářné zítřky se mi nechce, to už tady mockrát bylo a většinou za tím byly nepěkné úmysly. Popisovat pochmurné vyhlídky se mi taky nechce, vždyť když mě popadnou, snažím se je potlačit i sama v sobě. A protože překládám většinou knihy z nedávné minulosti, vlastně v ní trochu žiju: pořád srovnávám, jak to bylo tam, kde zrovna překládám, a jak tady. Často si říkám, že bych měla psát spíš o současnosti, jenže komentovat politiku se mi moc nechce, radši bych byla pozitivní a moc pozitivního v ní nevidím. Česká mi připadá zahleděná do sebe, malicherná, a je v ní příliš mnoho lidí, kterých si nedokážu vážit, a jevů, které se mi pranic nelíbí. Jistě máte každý nějakého známého, který si věčně na něco stěžuje, tak víte, jak je to otravné. A když se do něčeho zahloubám, mívám pocit, že člověk odvalí balvan, protože doufá, že je pod ním zlatý poklad, a místo toho se tam hemží jakési nevábné larvy. Ostatně i v té současnosti nacházím minulost: nevím, je-li to profesionální deformace nebo nějaké škarohlídství. Každou chvíli vyslechnu od někoho ze svých vrstevníků povzdech, že mu dnešní doba připomíná normalizaci. Ne tím, že by byli lidé pronásledovaní za své názory, ale tím, co vidí kolem sebe v práci: jak mnozí pracují jen naoko, snaží se práci předstírat a hledat jen osobní výhody. Včera jsem ale byla na výstavě; shodou okolností taky o minulosti. Obecně prospěšná společnost Opona vybudovala v Praze na náměstí Republiky něco jako autobusovou zastávku, na které vyvěsila Kalendárium totality, hezky zpracovaný přehled dění v jednotlivých letech 1944-1990 v Československu, Polsku, Maďarsku a NDR. Potěšilo mě, že si někdo dal tu práci - nejen práci vybrat, co by mohlo návštěvníka zajímat, a uspořádat tak, aby to upoutalo oči, ale také sehnat peníze a absolvovat všechny byrokratické procedury spojené s jakoukoli veřejnou činností. Výstava tvoří součást projektu Cirkus totality, do kterého patří také kniha Věčné časy - ta bude na trhu v nejbližších dnech. Slyšela jsem už mockrát, že knihy jsou věc minulosti, že je vytlačí informace v elektronické podobě, ale tak úplně tomu nevěřím. Spíš si myslím, že se pomyslně vracíme někam do středověku: někteří lidé budou číst i nadále, zatímco většina se bude věnovat sledování reklam a seriálů. Taky to asi nebude zítra, takže Věčné časy jistě najdou uplatnění. Přála bych si to: přehled let je skutečně přehledný a zábavný - věděli jste například, že v roce 1963 udeřily tak silné mrazy, že „vyhladovělá zvěř se za potravou stahovala do měst“? Ale ještě k té výstavě: autobusová zastávka, či spíš menší nádraží, kde je místo autobusových jízdních řádů kalendárium, budí zajímavé asociace. Těžko bych si tam asi vybrala místo - tedy rok - do kterého bych chtěla jet. Spíš je to nádraží, ze kterého se už dvacet let snažíme odjet. Spíš se nám to daří, ale stejně: proč mívám občas pocit, že se vracíme?



Monitoring

tisku

2009

*** Myslím si, že se pomyslně vracíme někam do středověku: někteří lidé budou číst i nadále, zatímco většina se bude věnovat sledování reklam a seriálů.

24. 4. 2009, MF Dnes Připomínají roky za železnou oponou CIRKUS TOTALITY Staré Město - Už zdálky upoutá kolemjdoucí na náměstí Republiky třicetimetrový přístřešek, na jehož ploše se vyjímají pestrobarevné panely s texty a historickými fotografiemi z dob totality. Okraj střechy zase lemují dobová hesla: Se Sovětským svazem na věčné časy či Světu mír. Přehled historických událostí z dob komunistických režimů v zemích střední Evropy zde připravila nevládní organizace Opona. Součástí projektu připraveného ke 20. výročí pádu tzv. železné opony bude nejen toto kalendárium, ale i projekt Cirkus totality. Ten bude zahrnovat také divadelní inscenaci zachycující sedm životních příběhů z doby nesvobody. Foto autor| FOTO:MAFA - JOSEF VOSTÁREK

24. 4. 2009, Právo Totalita se usadila na náměstí Republiky Na náměstí Republiky vznikla šestnáct metrů dlouhá autobusová zastávka se střechou z vlnitého plechu. Cestující se z ní nikam nedostanou, protože slouží jako nosič pro výstavu Kalendárium Totality. Připravila ji společnost Opona, odborně garantoval Ústav pro studium totalitních režimů. Na náměstí bude stát do 3. května. Přehled, který má oslovit především generaci dvacetiletých, začíná už v roce 1944, končí v roce 1989 a střídá se s dokumentárními fotografiemi. Nejdůležitější události se týkají i Maďarska, Polska a bývalé NDR. Zastávka hlásá někdejší všudypřítomná hesla: Se Sovětským svazem na věčné časy, Sběrem železa pomáháme bránit mír, Pětiletka uková svazek měst a venkova a samozřejmě také Světu mír. Na náměstí v Praze 2 se také odehrála performance odkazující na komunistickou éru - kluci cvičili spartakiádu, holky předvedly módní přehlídku v dávno odložených kostýmech. Hrála k tomu současná hudba. Nechyběly naopak autentické nahrávky někdejších projevů. Jeden z autoru výstavy, Marek Vocel z Opony, která vznikla k oslavě 20. výročí pádu železné opony, řekl Právu, že nestačí jen slavit: „Z hlediska posledního vývoje by se možná strašit dalo, nebo mělo." Dodal ale, ze si



Monitoring

tisku

2009

nemyslí, ze by nám v nejbližších měsících hrozila totalita. „Chceme hlavně mladším lidem přiblížit situaci, která tu před dvaceti lety byla. Mám pocit, ze se o tomto období ve školách moc neučí," poznamenal Vocel. Mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl Právu řekl, ze ústav výstavu garantuje po odborné stránce. Podle něho pracovníci ústavu se s lidmi z Opony shodli. Smyslem kalendária podle něho je, aby se lidé zastavili a zamysleli. Připomínka výročí pádu železné opony začala už simulovaným branným cvičením na Petříně. Pokračovat bude prvomájovým koncertem v divadle Archa s názvem 5 let bez hranic, 20 let bez opony, na kterém vystoupí Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Tony Ducháček, Pavel Zajíček, Michal Ambrož, Vladimír Merta či Jaroslav Hutka. Regionální mutace| Právo - Praha

24. 4. 2009, Deník, Jana Kočvarová Lidé si připomněli léta totality Foto popis| VZPOMÍNKA. Dvacet let od pádu železné opony přiblížil Cirkus totality na náměstí Republiky, který je multižánrovým projektem nevládní neziskové organizace Opona. Ta na sebe už upozornila nedělním branným cvičením na Petříně, kterého se zúčastnily stovky Pražanů. Včera navíc nabídla obyvatelům metropole a nejen jim jedinečnou podívanou - veřejně přístupnou expozici Kalendárium totality. Výstava chce poukázat na výjimečné dějinné zvraty ve čtyřech totalitních státech – Československu, Maďarsku, Polsku a Německé demokratické republice. Od počátku vyvolala expozice obrovský zájem. „Od středy přišly stovky návštěvníků. Předpokládám, že do 3. května jich přijde ještě mnohonásobně více,“ myslí si jedna z organizátorek Pavla Kantnerová. Mimořádný úspěch sklidila také módní přehlídka Móda se železnou oponou. Foto autor| Foto: Deník/Ivan Babej

24. 4. 2009, Pražský deník Pražané si připomněli dvacet let od pádu totality Foto popis| MÓDA SE ŽELEZNOU OPONOU. Obrovského ohlasu se dočkala včerejší módní přehlídka nazvaná Móda se železnou oponou, která se konala v rámci akce Cirkus totality na náměstí Republiky. Pro velký ohlas budou mít Pražané možnost vidět přehlídku ještě 1. května v 11 a 17 hodin. Celá akce je aktivitou sdružení Opona, které chce připomenout dvacet let od pádu železné opony. Video a další snímky najdete na www.prazsky.denik/totalita Foto autor| Foto:Deník/Ivan Babej



Monitoring

tisku

2009

24. 4. 2009, E15 Cirkus totality Lidé si se zájmem prohlíželi přehled historických událostí z dob komunistických režimů v zemích střední Evropy a četli dobové slogany, které nabízí Kalendárium totality na pražském náměstí Republiky. Připravila ho k 20. výročí pádu železné opony nevládní organizace Opona. Kalendárium zahajuje multižánrový projekt Cirkus totality. Foto autor| Foto mediafax

24. 4. 2009, novinky.cz Výstava o totalitě se usadila na náměstí Republiky Na náměstí Republiky vznikla šestnáct metrů dlouhá autobusová zastávka se střechou z vlnitého plechu. Cestující se z ní nikam nedostanou, protože slouží jako nosič pro výstavu Kalendárium Totality. Připravila ji společnost Opona, odborně garantoval totalitních režimů. Na náměstí bude stát do 3. května.

Ústav

pro

studium

Přehled, který má oslovit především generaci dvacetiletých, začíná už v roce 1944, končí v roce 1989 a střídá se s dokumentárními fotografiemi. Nejdůležitější události se týkají i Maďarska, Polska a bývalé NDR. Zastávka hlásá někdejší všudypřítomná hesla: Se Sovětským svazem na věčné časy, Sběrem železa pomáháme bránit mír, Pětiletka uková svazek měst a venkova a samozřejmě také Světu mír. Na náměstí v Praze 2 se také odehrála performance odkazující na komunistickou éru – kluci cvičili spartakiádu, holky předvedly módní přehlídku v dávno odložených kostýmech. Hrála k tomu současná hudba. Nechyběly naopak autentické nahrávky někdejších projevů. O komunismu se málo učí Jeden z autorů výstavy, Marek Vocel z Opony, která vznikla k oslavě 20. výročí pádu železné opony, řekl Právu, že nestačí jen slavit: „Z hlediska posledního vývoje by se možná strašit dalo, nebo mělo.“ Dodal ale, že si nemyslí, že by nám v nejbližších měsících hrozila totalita. „Chceme hlavně mladším lidem přiblížit situaci, která tu před dvaceti lety byla. Mám pocit, že se o tomto období ve školách moc neučí,“ poznamenal Vocel. Mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Reichl Právu řekl, že ústav výstavu garantuje po odborné stránce. Podle něho pracovníci ústavu se s lidmi z Opony shodli. Smyslem kalendária podle něho je, aby se lidé zastavili a zamysleli. Připomínka výročí pádu železné opony začala už simulovaným branným cvičením na Petříně.



Monitoring

tisku

2009

Pokračovat bude prvomájovým koncertem v divadle Archa s názvem 5 let bez hranic, 20 let bez opony, na kterém vystoupí Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Tony Ducháček, Pavel Zajíček, Michal Ambrož, Vladimír Merta či Jaroslav Hutka. http://www.novinky.cz/kultura/167252-vystava-o-totalite-se-usadila-nanamesti-republiky.html

24. 4. 2009, freemusic.cz Koncert v Divadle Archa připomene „5 let bez hranic, 20 let bez opony“ Koncert k oslavám 20. výročí pádu železné opony, 1. května, Divadlo Archa, Praha Víra ve svobodu projevu je společná muzikantům, kteří se 1. května postaví na pódium Divadla Archa. Pozvání od obecně prospěšné společnosti Opona, která akci s názvem „5 let bez hranic, 20 let bez opony“ organizuje, přijaly stálice domácí hudební scény z různých hudebních koutů. U překvapivých cover verzí kdysi zakazovaných písní v aranžích Monkey Business aistovat Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Tony Ducháček, Jaroslav Hutka, Michal Ambrož, Pavel Zajíček, Orion a James Cole. Další podrobnosti najdete na www.oponaops.eu. Minirozhovor s Matějem Ruppertem Co pro vás připomínat?

znamená

pád

železné

opony

a

myslíte,

že

má

smysl

si

ho

Pro mě osobně pád železné opony znamená strašně moc, protože jsme se po době útlaků a ústrků dočkali konečně svobody. Mohli jsme se nadechnout a začít si dělat, co jsme chtěli. Najednou jsme se nemuseli falešně zdržovat v našich příbytcích a tak vůbec. Mohli jsme začít svobodně podnikat a říkat, co si myslíme bez obav, že nás za to zavřou. Teď hlavně věřím, že se naše současné politické špičky nad sebou zamyslí a přestanou s komunisty spolupracovat na všech úrovních. Pro můj život bylo zásadní, že revoluce přišla v době, kdy už jsem vnímal, o co jde. Měl jsem možnost vidět, jak to tu totalitní vládci vedli, jak potlačovali svobody, jak posílali naši ekonomiku na dno. V obchodech chybělo běžné zboží, takže třeba o gramofonových deskách, západní hudební scéně, o Michaelech Jacksonech jsme si mohli nechat leda tak zdát. Zúčastnil jsem se několika demonstrací i těsně před 89. V době, kdy přišla revoluce, vnímal jsem nadšení, které v nás všech bylo, na to období a jeho osobnosti vzpomínám velice rád. Jedna osoba za všechny, Václav Havel se pro mě v roce 1989 stal ikonou, opravdovým frajerem, který si zaslouží naše uznání! Proč jste se s kapelou rozhodli do takového koncertu zapojit? Na to už jsem vlastně odpověděl v předchozí otázce, ale další věc je, že se s naší kapelou sejdeme na pódiu s dalšími střelci, kteří neváhali riskovat své jistoty a bojovali dlouhou dobu v naprostém undergroundu. Obdivuji, jak



Monitoring

tisku

2009

toho pak ani nezneužívali po revoluce, přestože jsme jim vděčni za aktivní přispění k tomu, že komunismus padl. To, že se potkáme na jednom pódiu s Michalem Ambrožem, Tony Ducháčkem, Jaroslavem Hutkou, Vláďou Mišíkem, Vláďou Mertou a Vlastou Třešňákem, je záležitost, na kterou se velmi těším. Co zahrajete a proč? Repertoár ještě pilujeme. My se to naučíme po svém a jsme zvědavi, jestli se jim budou naše verze líbit. Osobně bych si rád zazpíval i něco od Kryla. Je škoda, že s námi nebude. Patří taky do party těch úžasnejch lidí. Je to pro Vás výzva? Nebudete opatrní při práci s písničkami, které toho ve svých originálních verzích mají tolik za sebou? Na jednu stranu je to opravdu výzva. Na druhou nám sebevědomí dodává fakt, že už jsme s pár lidmi, co toho mají hodně dobrého za sebou, spolupracovali. Třeba Vlasta Třešňák hostuje na naší poslední desce a myslím, že se mu to s námi líbilo. Předpokládám, že všichni vědí, do čeho jdou. Vědí určitě to, že Roman Holý těm písničkám dá, co potřebujou. http://www.freemusic.cz/kratke_zpravy/kz9080-koncert-v-divadle-archapripomene-a-let-bez-hranic-let-bez-oponya.html

24. 4. 2009 Totalitarian Circus brings the bad old days back to Prague, Rosie Johnston listen here The Cirkus totality (or Totalitarian Circus) was one of the cultural projects chosen to accompany the Czech Republic’s EU presidency. As part of the project, a new textbook about Central Europe’s communist past has been written, there will be a series of plays and performances staged, and a giant ‘communism timeline’ has been unveiled on Prague’s náměstí Republiky. I went along to have a look: Ondřej Cihlář, photo: Carlos Ferrer Ondřej Cihlář, photo: Carlos Ferrer A song by legendary Czech pop star Karel Gott blares out the speakers and encourages passers-by to roll-up, roll-up to the Totalitarian Circus. The project, which was selected by the government to tie into this country’s EU presidency, focuses on all that was grotesque about this country’s communist past. In the true spirit of any circus, the project is set to hit the road and tour the continent in the coming months. Ondřej Cihlář was its artistic director: Photo: CTK Photo: CTK “We are trying to focus on the history of three other Central European countries as well – so this means that we present here Czechoslovakia, Hungary, East Germany and Poland. And we plan to go around all of these countries and other Czech towns also.”



Monitoring

tisku

2009

You don’t seem such an old man, and you were the artistic director of this Cirkus totality. How did you do your research and do you really have a relationship with that time – you must have been around 10 when communism fell? “You are right. I was 11. And of course, this is very often a question we are asked – how can we speak about totalitarianism when we were so young then. And the important thing is this: that we are not trying to tell people about how it was when there was communism here, but we are trying to search and find the ways that our totalitarian past stays with us to this day. And I think that the atmosphere in society, the passivity, I think that this is what we are bringing with us a little bit still from totalitarian times.” Photo: CTK Photo: CTK On display on Prague’s náměstí Republiky on Thursday was a colourful communism timeline with information both in Czech and English. Those reading about the era were assailed by actors in period costume staging a street performance. Pepa Vízner was one of the performers: “It is about the communist system. We have just done a sort of fashion show, but a funny sort of fashion show. But for me, this is a very important theme here and now in the Czech Republic.” Theatre performances at Divadlo Archa Theatre performances at Divadlo Archa The fashion show provoked somewhat mixed reviews from passers-by: Man: “My great-great grandfather fought in the Red Army for the liberation of Czechoslovakia on the Eastern Front in WWII. And he died fighting for this country. And I would say that this is an insult to his memory, and the memory of all Czech soldiers who died for this country in WWII.” Woman: “I think that was really interesting, that the girls and the boys, they were a little bit funny, but also a little bit sad. Because when I think that that was about our history, it was really, really sad.” Communism simulator Communism simulator Girl: “It was nice, but I didn’t understand everything, I think. I am too young. I saw something of our history from the time that I was born maybe, but I don’t remember it first hand.” And has it changed the way you think about this period? “Yes, it has changed the way I think about it, but then my view of this period changes every day.” The communism timeline will be on Prague’s náměstí Republiky until May 3. Look out for theatre performances at Divadlo Archa and a communism simulator in the capital’s NOD gallery, which both form part of the project. http://www.radio.cz/en/article/115654



Monitoring

tisku

2009

23. 4. 2009, tyden.cz Cirkus totality připomíná, že problém nebyly jen banány Připomenout totalitní minulost Československa chce pamětníkům i nové generaci projekt Cirkus totality, který dnes začal v Praze. Zájemci si budou moci prohlédnout i "trenažér", který má v budoucnu umožnit zážitek z cesty do minulosti. Připomenout totalitní minulost Československa chce pamětníkům i nové generaci projekt Cirkus totality, který dnes začal v Praze. Zájemci si budou moci prohlédnout i "trenažér", který má v budoucnu umožnit zážitek z cesty do minulosti. Slavnostním zahájením a retro módní přehlídkou Móda za železnou oponou dnes v Praze začal Cirkus totality, který ohlašuje blížící se dvacáté výročí pádu komunismu v Evropě. Kalendárium totality na náměstí Republiky na stylizované autobusové zastávce nabízí srovnání historie v Československu, Polsku, Maďarsku a NDR. V Experimentálním prostoru Roxy/NoD se bude hrát divadelní inscenace Osobní anamnéza, založená na osobních svědectvích sedmi mladých herců a jejich rodin. V Roxy/NoD se také představí Trenažér totality, který by měl umožnit prožít na valstní kůži pocity lověka v různých fázích totality. Zatím je však k dispozici pouze model "trenažéru". Podle organizátorů projekt čeká na silnou instituci, která dopomůže jeho skutečné realizaci. Jak uchopit rybu? Podle uměleckého ředitele Cirkusu totality Ondřeje Cihláře by měl projekt přiblížit život v nesvobodě především generaci narozené po převratu. "Pokud možno tak, aby se výsledek celého vjemu nezhustil do zdrcující banální zkratky, že '...během totality akorát nebyly banány, nemohlo se cestovat, ale jinak to vlastně celkem šlo...', jak se dnes často dozvídáme," říká Cihlář. Podle režisérky inscenace Osobní anamnéza Petry Tejnorové nebylo snadné téma totality uchopit: "Bylo to stejné, jako když vám z rukou vyklouzne ryba a to nesčíslněkrát za sebou, ve svých dlaních cítíte stále jen ten otisk," uvádí režisérka. "Natočili jsme rozhovory i se svými rodiči, přičemž fragmenty z rozhovorů s herci se staly základem pro scénář a video sekvence z rozhovorů, které natočili herci se svými rodiči, se v inscenaci objeví přímo... Skrze vlastní rodiny se tohle téma pomalu stávalo víc osobní záležitostí, a tak jsme se po fenoménu neuchopitelnosti ryby začali soustředit i na ten otisk v dlani, který tady zůstává a který lze ještě dnes vidět všude kolem nás." Monkey Business zahrají zakazované písně Koncem května bude Cirkus totality zahájen také v Plzni. Další součástí oslav výročí pádu totality bude 1. května v Divadle Archa Koncert 5 let bez hranic, 20 let bez opony, kde se představí kdysi zakazované písně v nových aranžích Romana Holého a Monkey Business, vystoupí také Vladimír Mišík, Vlasta Třešňák, Vladimír Merta, Tony Ducháček, Jaroslav Hutka, Michal Ambrož, Tonya Graves, Matěj Ruppert, Orion a James Cole.



Monitoring

tisku

2009

23. 4. 2009, zpravy.iDNES.cz OBRAZEM: Pětiletky a rozvratníci, to jsou věčné časy v Cirkusu totality Do Prahy se po dvaceti letech vrátila totalita. Naštěstí jen coby muzejní exponát. I tak na sebe strhl pozornost mnoha kolemjdoucích. Na náměstí Republiky k výročí pádu železné opony odstartoval multižánrový projekt Cirkus totality. Kromě retromódy se do minulosti vrátil i dobovými slogany. Kalendárium, které představilo historické události z dob komunistických režimů v zemích střední Evropy včetně četby dobových sloganů, připravila nevládní organizace Opona. Autoři pro výstavu zvolili tvar třicetimetrového přístřešku, jaké byly běžné na zastávkách tramvají. Na jeho vnitřní stěně líčí poměrně výmluvně zlomové události z let 1948 až 1989 dobovými slogany: "Tvrdý zákon republiky na reakční rozvratníky", "Nemluv o tom, co děláš, nepřítel naslouchá", "Pětiletka uková svazek měst a venkova", "Obilí je naše zlato, nesmí nám být ohněm vzato" nebo "Sběrem železa pomáháme bránit mír". Organizátoři chystají také trenažér totality, rozsáhlou interaktivní expozici, která zájemcům umožní pocítit na vlastní kůži to, čím lidé procházeli v 50. a 60. letech i v beznadějném období následné normalizace. Cirkus totality zahrnuje i divadelní inscenaci Osobní anamnéza, ve které budou herci z různých úhlů nahlížet do totalitní minulosti. Představení se opírá o sedm životních příběhů. O nalezení pravdy o současné společnosti v ní nejde, stejně tak o formování jednotného názoru na minulou dobu. Ambicí autorů je spíš otevřít diskusi o tom, kam spějeme a na co z minulosti můžeme navázat. Nádavkem projektu je publikace Věčné časy, která vychází ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla v edici Respekt. Její první část obsahuje zpovědi osobností různých generací: Václava Havla, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly či Jana Rumla. V další části historik Kamil Činátl zachycuje dějiny totality v konfrontaci s každodenním životem lidí. Texty jsou doplněny bohatým výběrem dobových fotografií. http://zpravy.idnes.cz/obrazem-petiletky-a-rozvratnici-to-jsou-vecne-casyv-cirkusu-totality-1mm-/domaci.asp?c=A090423_164238_domaci_anv

23. 4. 2009, aktualně.cz, Ludvík Hradílek Okradeni o spartakiádu Nezažili totalitu. Za revoluce jim bylo pět let. Nestihli vstoupit do Pionýra. Sedm mladých herců na jevišti vypráví své vzpomínky na dětství a dospívání. Mezitím usilovně cvičí. Divadelní představení Osobní anamnéza podle konceptu Petry Tejnorové má premiéru v rámci Cirkusu totality 23.dubna v Roxy. http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/fotogalerie/2009/04/23/cirkustotality-osobni-anamneza-divadlo/foto/247000/?cid=636091



Monitoring

tisku

2009

23. 4. 2009, kultura.iHNed.cz FOTOGALERIE: Vyzkoušejte trenažér totality, podívejte se na její cirkus Módní retropřehlídka na pražském náměstí Republiky uvedla projekt Cirkus totality k 20. výročí pádu železné opony. K vidění je i Trenažér totality. Hloučky lidí si dnes se zájmem prohlížely přehled historických událostí z dob komunistických režimů v zemích střední Evropy a četly dobové slogany, které nabízí Kalendárium totality na pražském náměstí Republiky. Připravila ho k 20. výročí pádu takzvané železné opony, která izolovala komunistické země od svobodného světa, nevládní organizace Opona, která vznikla za účelem oslav výročí. Kalendárium zahajuje multižánrový projekt Cirkus totality. Klid na práci a buduj mír Autoři zvolili pro kalendárium tvar třicetimetrového přístřešku, jaké byly běžné na zastávkách tramvají. Na jeho vnitřní stěně slovem i dobovými fotografiemi líčí zlomové události z let 1948 až 1989. Už z dálky upoutají dobová hesla, která lemují okraj střechy: "Se Sovětským svazem na věčné časy" či "Světu mír", která byla za komunismu asi nejčastější. Zaujmou i slogany: "Tvrdý zákon republiky na reakční rozvratníky", "Nemluv o tom, co děláš, nepřítel naslouchá", "Pětiletka uková svazek měst a venkova", "Obilí je naše zlato, nesmí nám být ohněm vzato" nebo "Sběrem železa pomáháme bránit mír". Součástí projektu bude podle organizátorů také trenažér totality, rozsáhlá interaktivní expozice koncipovaná tak, aby umožnila návštěvníkům na vlastní kůži pocítit to, čím lidé procházeli v 50. a 60. letech i v beznadějném období Husákovské normalizace, které skončilo právě až pádem železné opony. Na věčné časy Cirkus totality zahrnuje také divadelní inscenaci Osobní anamnéza, ve které budou herci z různých úhlů nahlížet do totalitní minulosti. Představení se opírá o sedm životních příběhů. Nejde podle autorů o nalezení pravdy o současné společnosti nebo o formování jednotného názoru na minulou dobu. Otevřít má spíš prostot pro otázky typu odkud přicházíme, kam spějeme a na co z minulosti můžeme navázat. Hutka a spol. zasazeni do dějin - čtěte ZDE Papež k muslimům: Pravá víra odmítá násilí a totalitu - čtěte ZDE Nádavkem projektu je publikace Věčné časy, která vychází ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla v edici Respekt. Její první část obsahuje zpovědi osobností různých generací: Václava Havla, Jiřiny Šiklolvé, Karla Hvížďaly či Jana Rumla. V další části historik Kamil Činátl zachycuje dějiny totality v konfrontaci s každodenním životem lidí. Texty jsou doplněny bohatým výběrem dobových fotografií. Projekt Cirkus totality má podle svých tvůrců kulturně vzdělávací ambice. Autoři ho chtějí do letošního podzimu představit v několika českých i evropských městech.



Monitoring

tisku

2009

http://Kultura.iHNed.cz/c1-36841020-fotogalerie-vyzkousejte-trenazertotality-podivejte-se-na-jeji-cirkus

23. 4. 2009, lidovky.cz Totalita má svůj cirkus Hloučky lidí si se zájmem prohlížely přehled historických událostí z dob komunistických režimů v zemích střední Evropy a četly dobové slogany, které nabízí Kalendárium totality na pražském náměstí Republiky. Připravila ho k 20. výročí pádu takzvané železné opony, která izolovala komunistické země od svobodného světa, nevládní organizace Opona, která vznikla za účelem oslav výročí. Kalendárium zahajuje multižánrový projekt Cirkus totality. Autoři zvolili pro kalendárium tvar třicetimetrového přístřešku, jaké byly běžné na zastávkách tramvají. Na jeho vnitřní stěně slovem i dobovými fotografiemi líčí zlomové události z let 1948 až 1989. Už z dálky upoutají dobová hesla, která lemují okraj střechy: "Se Sovětským svazem na věčné časy" či "Světu mír", která byla za komunismu asi nejčastější. Zaujmou i slogany: "Tvrdý zákon republiky na reakční rozvratníky", "Nemluv o tom, co děláš, nepřítel naslouchá", "Pětiletka uková svazek měst a venkova", "Obilí je naše zlato, nesmí nám být ohněm vzato" nebo "Sběrem železa pomáháme bránit mír". Součástí projektu bude podle organizátorů také trenažér totality, rozsáhlá interaktivní expozice koncipovaná tak, aby umožnila návštěvníkům na vlastní kůži pocítit to, čím lidé procházeli v 50. a 60. letech i v beznadějném období Husákovské normalizace, které skončilo právě až pádem železné opony. Cirkus totality zahrnuje také divadelní inscenaci Osobní anamnéza, ve které budou herci z různých úhlů nahlížet do totalitní minulosti. Představení se opírá o sedm životních příběhů. Nejde podle autorů o nalezení pravdy o současné společnosti nebo o formování jednotného názoru na minulou dobu. Otevřít má spíš prostot pro otázky typu odkud přicházíme, kam spějeme a na co z minulosti můžeme navázat. Nádavkem projektu je publikace Věčné časy, která vychází ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla v edici Respekt. Její první část obsahuje zpovědi osobností různých generací: Václava Havla, Jiřiny Šiklolvé, Karla Hvížďaly či Jana Rumla. V další části historik Kamil Činátl zachycuje dějiny totality v konfrontaci s každodenním životem lidí. Texty jsou doplněny bohatým výběrem dobových fotografií. Projekt Cirkus totality má podle svých tvůrců kulturně vzdělávací ambice. Autoři ho chtějí do letošního podzimu představit v několika českých i evropských městech. http://www.lidovky.cz/totalita-ma-svuj-cirkus-0s6-/ln_kultura.asp? c=A090423_195209_ln_kultura_tai



Monitoring

tisku

2009

23. 4. 2009, ct24.cz + pořad ČT24 „Před polednem“ a zprávy z regionu Rozjíždí se Cirkus totality Praha - Autorský divadelní projekt, model tzv. trenažéru totality, pracovní listy pro školy i rozsáhlou venkovní expozici nabízí multižánrový projekt Cirkus totality, který při příležitosti 20. výročí pádu železné opony pořádá společnost Opona o. p. s. Kulturně-vzdělávací projekt začíná dnes v Praze, na konci května se přesune do Plzně a postupně by měl navštívit několik dalších českých i evropských měst. Dnes večer zhlédnou diváci v Roxy/NoD autorskou inscenaci Osobní Anamnéza: V roce 1989 mi bylo pět let... jako by se to zastavilo o moji kůži. "Cirkus totality vznikl z iniciativy dnešních třicátníků, kteří si uvědomují rozdíl mezi životem před a po roce 1989," vysvětluje předseda sdružení Marek Vocel. Cílem je předkládat dlouhodobě dostatek materiálů z totalitní minulosti, aby si každý mohl udělat podrobnou představu o dané době. Pořadatelé ale chtějí oslovit zejména generaci, která vyrostla už v demokracii. Totalita nanečisto V prostorách Roxy/NoD bude vystaven model tzv. trenažéru totality, rozsáhlé interaktivní expozice koncipované historiky, pedagogy a umělci tak, aby umožnila návštěvníkům poznat a prožít specifika života člověka žijícího v různých fázích totality v Československu mezi lety 1948-1989. "Je to jeden z našich dlouhodobých projektů, zatím se ho nepodařilo realizovat," vysvětluje Vocel."Autorce hry Osobní Anamnéza: V roce 1989 mi bylo pět let... jako by se to zastavilo o moji kůži, Petře Tejnorové bylo v době pádu komunismu skutečně pět let," říká umělecký ředitel projektu Ondřej Cihlář. "Nejde o referování a poučování o totalitě, ale o pátrání po tom, co pro mladou generaci totalita znamená. Pátrá zajímavou cestou po stereotypech zakořeněných ve společnosti poté, čím je kontaminována dnešní generace," pokračuje Cihlář. Inscenace bude v Roxy reprízovaná 30. dubna a 1. května. Součástí projektu je také výstava přibližující totalitní dobu ve čtyřech středoevropských státech včetně Československa a představení publikace Věčné časy vycházející ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla v Edici Respekt. http://www.ct24.cz/kultura/52581-rozjizdi-se-cirkus-totality/

23. 4. 2009, Události v kultuře, ČT24 Rozhovor s Ondřejem Cihlářem, uměleckým ředitelem Cirkusu totality http://www.ct24.cz/vysilani/2009/04/23/1097206490-209411058080423-21:30udalosti-v-kulture/



Monitoring

tisku

2009

23. 4. 2009, rozhlas.cz + pořad Mozaika na ČRo 3 Vltava, Jaroslav Doleček Cirkus totality Na náměstí Republiky v Praze bude dnes oficiálně otevřena veřejná expozice Kalendárium totality, která je součástí multižánrového programu nazvaného Cirkus totality. Program dále nabízí divadelní představení v prostoru NoD (Osobní anamnéza v Roxy NoD), (recenze od Romana Sikory) a prezentaci modelu takzvaného Trenažéru totality tamtéž. Jaroslav Doleček se na další podrobnosti zeptal uměleckého ředitele přehlídky Ondřeje Cihláře. http://www.rozhlas.cz/mozaika/neprehlednete/_zprava/574217

23. 4. 2009, ČRo Regina, Jiří Zatloukal Na Náměstí republiky začala výstava Kalendárium totality Jedná se o součást projektu Cirkus totality, na kterém dva roky spolupracovali umělci, historici a pedagogové. Projekt má poskytovat informace o období, kdy zemi spravovala komunistická strana. Výstavu navštívil redaktor Jiří Zatloukal. http://www.rozhlas.cz/_zprava/574402

23. 4. 2009, rozhlas.cz, Kateřina Dolenská Osobní anamnéza v Roxy/NoD Dnes večer bude v experimentálním prostoru Roxy NoD poprvé uvedena inscenace Osobní anamnéza v režii čerstvé absolventky Katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU Petry Tejnorové. Ta na sebe výrazně upozornila už během studií inscenacemi Utrpení knížete Sternenhocha nebo Titus Andronicus_let mouchy, v nichž akcentovala expresivní stylizaci a fyzický pohyb. Inscenace Osobní anamnéza je součástí projektu Cirkusu totality, který se snaží připomínat a reflektovat život v totalitním systému. Jaký pohled na tuto dobu inscenace přináší se Kateřina Dolenská zeptala režisérky Petry Tejnorové. http://www.rozhlas.cz/mozaika/divadlo/_zprava/574215



Monitoring

tisku

2009

23. 4. 2009, praha.eu Cirkus totality je k vidění na náměstí Republiky Předzvěstí oslav 20. výročí pádu komunistické vlády je projekt Cirkus totality, který odstartoval na náměstí Republiky výstavou, která tak trochu připomíná autobusové nádraží. 23. dubna 2009„Projekt vznikl z iniciativy mladých lidí, kteří cítí potřebu připomenout si a zároveň oslavit 20. výročí pádu železné opony. Akci jsme chystali dva roky,“ uvedl David Gaydečka, jeden z organizátorů.„Autorem výstavy je Ondřej Cihlář a spolupracovali také výtvarníci kolem Kryštofa Kyntery. Vyvrcholením akce je koncert „5 let bez hranic, 20 let bez opony“, který se uskuteční 1. května v divadle Archa, kde bude hrát kapela Monkey Business, která si pozvala zakazované písničkáře Vladimíra Mišíka, Vladimíra Mertu, Tonyho Ducháčka, Michala Ambrože, Vlastu Třešňáka a další. Objeví se tam ale i mnohem mladší kapely, které budou hrát zakázané písničky.“ Od 3. května, kdy akce končí, bude zbývat ještě 200 dnů do připomenutí pádu železné opony a organizátoři chtějí tuto událost připomenout každodenně. Podrobnosti najdete na stránkách společnosti Opona. Výstava se pak přesune do Plzně a organizátoři jednají s dalšími městy a doufají, že se jim podaří projekt dostat i do jiných zemí. Kalendárium totality Srdcem projektu je Kalendárium totality, které je připraveno na náměstí Republiky. Mapuje osudy čtyř zemí, Československa, Maďarska Německé demokratické republiky a Polska, od roku 1945 do roku 1990, kdy se zbavily nadvlády Moskvy. Kalendárium je cenné tím, že připomíná události v novém pohledu, a především pro generaci, která onu dobu neprožila, navozuje atmosféru doby. Trenažér totality jen v modelu Model trenažéru, který je vystaven v NOD, nebyl zatím realizován, ale organizátoři počítají s tím, že se jim podaří najít sponzora, který by trenažér uvedl v život. „Chceme, aby si v něm lidé vyzkoušeli totalitu naživo; například kádrovou komisi, zákazy, vyšetřovny StB a podobně,“ uvedl Gaydečka. Nicméně organizátoři projektu chtějí alespoň upozornit na některé dobové jevy, takže ještě před zahájením projektu uspořádali na Petříně happening Cvičení civilní obrany, kde si lidé mohli vyzkoušet to, co bývalo tak časté třeba na základních školách. „V podobných akcích chceme samozřejmě pokračovat,“ uvedl Gaydečka. Celý projekt dále zahrnuje divadelní přestavení Osobní anamnéza mi bylo pět let… jako by se to zastavilo o moji kůži, publikaci která připomíná inkriminovanou dobu, a také Metodické listy témat k výuce a k diskusím studentů pro pedagogy základních škol.

V roce 1989 Věčné časy, a zásobník a středních

Popis foto: Výstavu slavnostně zahájila Petruška Šustrová, bývalá mluvčí Charty 77 a zástupce amerického velvyslanectví v Praze. Na zahájení nechyběla ani móda 70. let.



Monitoring

tisku

2009

Happening Cvičení civilní obrany, který proběhl před týdnem. http://www.praha.eu/jnp/cz/obcan/volny_cas/kultura/cirkus_totality_je_k_vid eni_na_namesti.html

23. 4. 2009, Český rozhlas 2 Jak to vidí ... JUDr. Pavel Kosatík, spisovatel, publicista a historik přepis pořadu Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka Hezký den. Ve čtvrtek 23. dubna přeje Daniela Brůhová. A přeji ho nejen posluchačům, ale i publicistovi a historikovi Pavlu Kosatíkovi. Pěkný den. Pavel KOSATÍK, publicista, historik Já také přeju dobrý den.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka Probereme dnes různá témata, dostaneme se k tomu, jestli věříte v život po životě, to možná až v závěru připomenu Přemysla Pitra, knížku diplomata Jaroslava Šedivého, ale mohli bychom začít normalizací a čtyřiceti lety od nástupu Gustáva Husáka. Já jsem zjistila, že dnes právě začíná takový zajímavý program, který se jmenuje cirkus totality, který připomíná to, co jsme mnozí prožili a těm, kteří to neprožili, tak to připomíná v zajímavých kulturních akcích a také možná si mnoho věcí můžete nalistovat na serveru www.nezapomente.cz. Díval jste se na takové stránky Nezapomeňte?

Pavel KOSATÍK, publicista, historik Díval jsem se, ale nemůžu říct, že jsem je ještě studoval, takže nevyjádřím se asi k nim kompetentně, samozřejmě je fantastické, že takové věci vznikají, protože donedávna toho moc nebylo, nebo ve vztahu k té normalizaci dlouho a mluvilo se o tom ze všech stran, ale taky se to nehýbalo nějak dopředu, dlouho vlastně ta normalizace takzvaná, zůstávala jakýmsi bílým místem, asi právě proto, že to je minulost mnoho z nás, nebo snad i většiny žijících lidí a že to není minulost obyčejně moc příjemná, tak se to vytěsňovalo, teď se to teda asi s přispěním hlavně mladé generace začíná měnit a chtělo by to vynikající, protože se konečně zase pojmenují nové věci. Já bych spíš připomněl jinou věc, která mě na tohle téma hodně zaujala, včera večer Česká televize na druhém programu uvedla podle mě nesmírně, nesmírně zajímavý skoro dvouhodinový dokument Roberta Sedláčka a Michala Kubala, jmenovalo se to V hlavní roli Gustáv Husák. A jak název napovídá, tak to byl jaksi biografický dokument, bylo to takový netradiční, v hlavní roli znamená, že oni takovéto biografické tempo filmu, tak jak to u dokumentu bývá, to znamená, když to přeženu, od narození do smrti, tak to



Monitoring

tisku

2009

velmi oživili a prolnuli to ukázkami z hry Williama Klimáčka o Husákovi, která měla na Slovensku dost velký úspěch asi tak před dvěma nebo třemi lety a tím tu výpověď takovou jakoby tradičně dokumentaristickou zcizili a z mnoha míst a z mnoha událostí Husákova života se Klimáčkovým prostřednictvím udělali duchaplně a vkusně legraci a tím toho člověka, diváka, myslím, do té věci vtáhli. Já jsem tím byl velice překvapen, jak ten film byl dobře udělaný, myslím si, to není jenom tím, že poslední dobou je málo dokumentů a že člověk je vděčný i za to málo, to v žádném případě ne, bylo to na vysoké úrovni a já se to pokusím uvést na příkladu, on tam ten pan režisér měl důležité lidi, mluvil mu tam Gorbačov, mimochodem překvapilo mě, jak strašně hloupě tvrdil třeba, že Husák byl v podstatě demokrat, řekl to tam asi jednou nebo dvakrát a myslím si, že ani vlastní Gorbačovova zkušenost s Husákem, kdyby si na něj jen trochu vzpomněl, tak by nic takového nemohl potvrdit, nějak dodatečně se mu zrodil tento názor, tak to tam tvrdil. Mluvil tam velmi přesně Václav Havel, ale co bylo zajímavé, mluvili tam také třeba lidi, jako Lubomír Štrougal, někdejší předseda Federální vlády a takový jakoby, ne jakoby Husákův nejbližší spolupracovník, jeho pravá ruka, víte, a takových lidí, já vždycky předem to říkám na rovinu, trošku trnu, protože teď, když je, nebo když se blíží těch dvacet let od listopadu 89, tak já se bojím, abychom nezažívali, nebo já osobně bych nechtěl zažívat to, že se podobným lidem, myslím tedy lidem, kteří za komunismu byli ve vysokém postavení a využívali ho, takže se bude dávat prostor k jakési satisfakci, vždycky se toho bojím, dokonce jsem viděl nedávno jiný Husákovský dokument, kde právě vystupovali různí Husákovi kamarádi a strašně chválili nejenom jeho, ale i sebe a bylo mi z toho trapně a styděl jsem, že se na něco takového dívám, ale tady to bylo udrženo v mezích, netvrdím, že ten Štrougal k tomu nepřispěl, zřejmě tu situaci taky nějak racionálně zanalyzoval a došlo mu, že teď na nějakou dodatečnou sebepropagaci není nejvhodnější chvíle a bylo to pojato i z hlediska těchto lidí, kteří by se dodatečně mohli dovolávat nějakých svých historických úspěchů, tak poměrně věcně, a byl jsem prostě překvapen tím, jak se tak obtížné, protože obtížnější téma v té naší historii u nás skoro není, jak se to dá udělat velmi profesionálně. Já bych řekl, že natočili evropský film.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka Vy jste říkal velmi zajímavou myšlenku, že je dobré, připomíná, dobré například v dokument ji připomínat.

že

se

ta

doba

Pavel KOSATÍK, publicista, historik No, tak to je samozřejmé, tak je to, jak jsme řekli, je to naše nejživější minulost, to je jakoby kdybychom se rozhodli, že si vymažeme dvacet let svých privátních vzpomínek, no, tak jak to může dopadnout, tak ty vzpomínky vymazat samozřejmě nejdou, takže nás to bude někde pronásledovat, bude se nám to objevovat způsobem nepředvídatelným, a to asi je lepší teda mít v dobrém trošku pod kontrolou.



Monitoring

tisku

2009

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka Ale já právě přemýšlím o tom, jestli, i když je to dobré, že se ta doba připomíná, jestli chceme sledovat takové dokumenty, jestli chceme o tom přemýšlet, jestli se chceme k tomu vracet?

Pavel KOSATÍK, publicista, historik No, tak ono to není příjemné, takže nechceme, ale teď už se vlastně celá ta společnost jakoby, a teď tady nebudu rozebírat nějakou současnou politickou situaci, ale opravdu se dostává do fáze, kdy se politika vyvíjí jakýmsi neveselým způsobem a kdy i to, kdo je jenom naštvaný a nechce o tom přemýšlet, tak ho to stejně vede k nějakému názoru na to, kde jsou kořeny tady tohoto dění a proč to vlastně dospívá tak daleko a jak je to možné a jako o těch věcech se teď skutečně, myslím, z toho marasmu i bude muset začít přemýšlet. Vemte si to, že po roce 89 vlastně, jaké tady byly hlavní myšlenkové směry nebo odkud se očekávalo nejvíc duchovních impulsů nebo nejvíc nového proudění, tak ten první nejsilnější proud byl, že to bude přicházet z Evropy, bylo to heslo Zpátky do Evropy, my se tam vrátíme z té Evropy, dostaneme nové podněty a jaksi víceméně automaticky snad převezme ty západní hodnoty, prostě vrátíme se tam, kde jsme kdysi byli a kam podle mínění mnoha z nás, většiny patříme. A ukázalo se, že je to vlastně pro mnoho lidí jenom opisování něčeho, že se to, že si to leckdo představuje jenom tak, že se opíšou normy nějakých západních parlamentů, že se tady nainstalují obdobné instituce, že se bude chodit k volbám tak, jako se chodí někde jinde a že to prostě nebyl vnitřní vztah, že to lidi, si všichni vynaložili jako potřebu nějaké vnitřní, aspoň trochu proměny, ale že tedy bude stačit okopírovat ty rámce, no, tak to určitě není, čili toto tak úplně nevyšlo nebo jaksi nevyřešilo to ten problém stoprocentně, pak velice krátce na to se objevila další teorie a já jsem ji hodně sdílel, že to vyřeší mladá generace, že prostě ti, kdo nejsou tou minulostí, tím Husákem poznamenaní, tak jako i my, takže se na tu budu dívat jinak, svobodněji a tak dále, ale myslím si, nevím, jestli byste mi dala zapravdu nebo posluchači, že se dneska ukazuje, že to tak jednoduché není, ono je to takový, jako trošku taková /nesrozumitelné/ teze, protože to tak jakoby zní darwinisticky, že se to tím vývojem jakoby samo, anebo tím přirozeným výběrem samo vyřeší. A myslím si, že ani nejskalnější darwinisté dneska si nemyslí, že je to jenom takto snadné, že vždycky je tam kromě toho, toho samopohybu přistupuje ještě cosi jiného. Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka Vy jste říkal, že jste sdílel tuhle myšlenku, ale už jste asi posunul někam jinam, kam? Pavel KOSATÍK, publicista, historik No, já si myslím, že vedle těchto dvou proudů, to znamená toho očekávání, že něco přijde z Evropy a jiné, /nesrozumitelné/ očekávání, že něco přijde od těch mladých a ono to moc nepřichází, oni spíš tak jakoby kopírujou pořád ještě nás, takže se tady pozapomnělo na ty, mně je to slovo proti, já to nedokážu jinak říct, na ty hodnoty, které jsou v nás, nebo rád bych se



Monitoring

tisku

2009

vyhnul tomu slovo hodnoty, víte, ale já nejsem zdaleka první a ani v tomhle pořadu, kdo to připomíná, jak jsem mluvil, nebo jak jsem před chvílí zmiňoval ty demokratické rámce, tak můžete mít prostě deset parlamentů, můžete mít najmenovaných sto nezávislých soudů, ale to, čím to vyplníte, je jakýsi personál, jsou nějací lidé, tam hraje roli nějaký jejich lidský faktor a vždycky skončíte na slově slušnost. Když ty slušné lidi nemáte, to znamená lidi vycepované, jakési sebedisciplíně, k jakýmsi občanským ctnostem k tomu, aby vůbec si uvědomovali, jak strašně důležitá je svoboda a že bez ní je všechno jenom řečnění, že je to ta Husákovská vlastně pseudohra, tak než se tohle to prostě všechno vytvoří, tak uplyne asi ještě hodně času, ale myslím si, že je dobře a že se toto teď z mnoha stran začíná připomínat, že, a vlastně i to řešení té naší současné situace, že je v tom, co teď začneme a už vědomě brát ze sebe zevnitř. Ono to je těžké, ale zase ne neřešitelné, jde o to, abychom pořád nečekali, že něco samo přijde odněkud odjinud, to zní tak jakoby samozřejmost, když byste se s někým o tom bavil, tak on to rozhořčeně popře, že by se takhle pošetile choval, ale myslím si, že se možná shodneme na tom, že v podstatě jsme takhle pasivně k tomu tady dlouho přistupovali, no. Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka Vzpomínám si na to, že jsem někdy po roce 89 mluvila s jedním významným teologem a říkala jsem mu, kdy myslíte, že se tady změní ta situace u nás a on mi říkal, já studuju Bibli a vím, že Mojžíš musel putovat čtyřicet let, než se dostal do země zaslíbené. Dřív to nebude. Takže možná, že to chceme příliš brzy, já nevím, já si stále připomínám ta slova, když jsem netrpělivá. Pavel KOSATÍK, publicista, historik Jistě, a ta netrpělivost, tak zase jsou různé druhy netrpělivost, jsou i hloupé její podoby, ale je tak logické, že jsme lidi a že nechceme bohorovně prostě čekat, jestli se něčeho dožijeme nebo ne, chceme se toho dožít, ale, no, a teď jde zase o ten přístup, abychom teda se toho dožívali tím, že sami na tom budeme pracovat, aby to nebylo, jenom to vyčkávání, jo, nebo to čekání na to, že nám to ta Evropa nebo někdo jiný odněkud přinese, to se zcela jistě nestane. Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka Ale to, že nejen vyčkáváme, ale jsou tu i lidé aktivní, připomínají třeba memoáry Jaroslava Šedivého, které vy jste nedávno četl.

Pavel KOSATÍK, publicista, historik Ano, to jsem tady chtěl změnit. Memoáry Jaroslava Šedivého, asi posluchači vědí, nebo zcela jistě si vybaví, kdo to byl, byl to náš mimořádný diplomat, po roce 89 s Jiřím Dienstbierem vlastně zakládal nebo resuscitoval to obnovené ministerstvo zahraničních věcí po listopadu 89, pak působil na několika diplomatických postech ve Francii, v Beneluxu, ve Švýcarsku, zastupoval nás v NATO a na sklonku Klausovy vlády se do té vlády



Monitoring

tisku

2009

dostal po Josefu Zieleniecovi jako ministr zahraničních věcí a zůstal v ní i za vlády Tošovského. A on, protože je původní profesí historik a podle mě srdcem spisovatel, tak považuje za důležité tu svou diplomatickou kariéru, jak se říká, jakýmsi způsobem dodatečně vždycky ztvrdit ve formě bilančního literárního, tedy memoárového textu. A mně se to moc líbí, jednak obecně a jednak zvlášť u něj, protože pro mě coby knihomola vlastně de facto i jakékoliv politické angažmá končí ve chvíli, kdy ten dotyčný jaksi, to se dřív říkalo, myslím za první republiky, vydal počet z té své činnosti, tehdy to bylo poměrně běžné, všichni víme, že když se T. G. Masaryk vrátil z exilu, vznikl stát, takže se čekalo, co o tom napíše, trvalo to pár let, pak vyšla světová revoluce a tam on to nějakým způsobem pojednal. Edvard Beneš toto udělal několikrát. Já vím, že ty knihy mívají různou úroveň, ale je podle mě strašně důležité, aby ten politik dodatečně teda řekl, když už se to zmíní, když už je mimo funkci, co chtěl jako básník říci a nějak lidsky se k tomu všemu postavil, protože tím se ta společnost právě hezky kultivuje, hezky se na kypří, není to, trošku to čelí té tendenci vnímat politiku jenom jako jakousi účelovou profesi, jako technokratickou činnost, marná sláva, když píšete knížku, tak lidský faktor vám do toho musí vstoupit a tomu panu Šedivému do toho vstupuje hezky, já jsem si tady vypsal dokonce tři věci, které mě tam zaujali i v té technické nebo obsahové rovině, nevím, jestli to teď najdu, co jsem z toho dozvěděl, on třeba, a to je důležité, myslím si, zrovna v dnešní době, kdy se hodně pochybuje o putinovském Rusku a o tom, co s tím radarem a vlastně nikdo tady moc neví, jak se k tomu přesně postavit a jak s tím strachem z Ruska, který je evidentní, zacházet a on tam popisuje sice tedy ve vztahu k devadesátým letům, ale píše to dnes, takže kdyby si od té doby pomyslel něco jiného, tak by to zcela jistě řekl, ale on tam velmi přesvědčivě razí nesložitou, ale přesvědčivou tezi, že s tak složitým sousedem je vždycky dobré vyjít. A víte, já z těch Rusů, když to trochu přeženu, já z nich taky mám strach, protože vždycky pro to byl důvod a jenom proto, že je tam teď poslední dobou nebo bylo za Jelcina nepatrně klidněji, tak to člověka neuspí, ale člověk tomu svému strachu nesmí podléhat, asi by měl v sobě držet a ten pan Šedivý to velmi hezky, tento postoj v té knize manifestuje, protože je to jakýsi silný postoj, ze kterého vyplyne, že když toho druhého začnete považovat za nepřítele, tak on se jim mnohem snadněji taky stane, to byla mimochodem chyba asi té Bushovy americké administrativy, kde se tím slovem nepřítel teď jakoby plýtvalo a to je jako ve vztahu mezi dvěma lidmi, když toho druhého pořád osvědčujete z toho, že dělá špatné věci, tak najednou žasnete, že on přesně to, před čím jste si myslela, že varujete, tak on přesně to dělá, no, tak toto je, dejme tomu, jedna z věcí, které, kterými ta kniha je zajímavá, pak je tam jenom drobnost, můžu, jestli tím nezdržuju, je tam, což zase je jakási vazba na tu dnešní politickou krizi, na to, jakými způsoby a hlavně v jakých tempech se řeší, myslím, třeba jmenování nového premiéra, jestli je na to dost času nebo a ten pan Šedivý tam tak jenom jednou větou nebo dvěma popisuje, že když padl ministr Zieleniec, takže Václav Klaus dostal od tehdejšího prezidenta Havla na opatření náhrady dvě hodiny a řekl, že když prý během dvou hodin nepřenese náhradu, tak skončí celá vláda. Tak to jenom tak říkám, jistě to není lež, jenom to tak říkám jaksi pro jakýsi kontext, kdo hledá paralely k tomu současnému dění, tak v této knize si najde velmi zajímavé paralely právě z doby třeba toho takzvaného sarajevského atentátu a tak dále. A do třetice, čím mě ta kniha ještě zaujala, je zase, myslím si, velmi pěkným a v dobrém slova smyslu lidsky razantním postojem toho ministra, jsou tam dost do detailů popisována různá obtížná diplomatická jednání, tehdy vznikal třeba česko-německý fond budoucnosti, pan Šedivý byl skoro v každodenním styku s



Monitoring

tisku

2009

tehdejším německým ministrem zahraničí Kinklem a docházelo tam k tvrdým situacím a z té knihy zjistíte, že už v té nejvyšší diplomacii nastane situace, kdy jeden, v tomto případě český diplomat, pošle toho diplomata německé mocnosti, a teď nemůžu říct kam, ale tady teď se neraduji z toho, že se někde v diplomacii užívají sprostá slova, jenom chci tím naznačit, že i v tomto prostoru existuje velmi lidský svět a jako jaksi z toho výroku nebo výkřiku našeho páně ministrova tehdy nevznikla žádná občanská válka nebo mezinárodní, oni se domluvili prostě, tak myslím si, že i toto je jakýsi způsob, jak se ta diplomacie v té knize polidšťuje. Je to v řadě, v řadě rovin zajímavé nebo podstatné sdělení, to, co z něho plyne hlavního je asi to, zase je to s ohledem na tu dnešní dobu, kdy z té politiky se radujeme jenom velmi málo a je opravdu těžké se tam zamilovat do někoho z těch současných protagonistů, takže navzdory tomu všemu, co se pořád děje a co vidíme, tak tam kutají pořád lidi, jako je Jaroslav Šedivý, kteří kromě profesionality mají i slušnost a kulturu a kromě toho, že se perfektně vyznají ve svém oboru, tak velmi spolehlivě vnímají kontext. Je to knížka pro radost, no, když by někdo měl depresi z toho, co se děje, no, tak tady se malinko vyléčí.

Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka To nabízí publicista a historik Pavel Kosatík. Připomněl nám memoáry diplomata Jaroslava Šedivého v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Pořad Jak to vidí reprízujeme dnes večer od třiadvaceti hodin a pěti minut, anebo ho najdete na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Pavel Kosatík, publicista, historik, se zamýšlí nad současným děním, možná v kontinuitě s historií, vy jste mi říkal, že jste nalistoval velmi zajímavý článek v sobotních Lidovkách, který se týká současné politické situace, o čem byl? ... Daniela BRŮHOVÁ, moderátorka Tím bychom možná mohli dnešní diskusi ukončit a nechat jí dál na posluchačích. Pavel Kosatík, historik a publicista, byl hostem dnešního Jak to vidí, to najdete i na našich webových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Dobrý poslech přeje Daniela Brůhová. http://www.rozhlas.cz/jaktovidi/prepisy/_zprava/574632

23. 4. 2009, praguemonitor.com Open-air exhibition in Prague reviews communist era events Prague, April 23 (CTK) An open-air exhibition Calendarium of Totalitarianism, designed to mark the 20th anniversary of the Iron Curtain's fall, started in the centre of Prague Thursday, presenting a



Monitoring

tisku

2009

review of historical events from the communist era in Central Europe along with period slogans. The exhibition is the first part of the multi-genre project Circus of Totalitarianism, to be organised by Opona (Curtain), a NGO established for the purpose of the anniversary celebration. Calendarium is arranged in a shelter reminiscent of those that used to stand at tram stops in the communist era. Texts and photographs on its wall depict the milestone events from 1948 - 1989, the years when the communist regime began and ended in Czechoslovakia. At a long distance, passers by are attracted by striking communist slogans "decorating" the shelter, such as "With the Soviet Union Forever," "Peace to the World," which used to be the most notorious of all, and also special ones such as "Don't Speak Of What You Are Doing, the Enemy Is Listening," or "By Gathering Scrap Iron We Help Defend Peace." The organisers said the Circus of Totalitarianism will also offer an interactive "simulator of totalitarianism" enabling the visitors to experience the communist era's atmosphere in individual decades of the second half of the 20th century. The project also includes a theatre performance enquiring into the totalitarian past from various angles, and a book containing confessions of personalities from various generations, including Vaclav Havel. The authors of the Circus of Totalitarianism want to present it in several Czech and European cities by the autumn. http://praguemonitor.com/2009/04/24/open-air-exhibition-prague-reviewscommunist-era-events

21. 4. 2009, aktualne.cz Cirkus totality nemá rodiče odsoudit, ale pochopit Projekt k výročí listopadu právě otvírá šapitó Praha - Stylizované branné cvičení a spuštění stránek Nezapomeňte.cz zahájilo projekt Cirkus totality, který chce připomenout 20. výročí pádu železné opony a výročí také patřičně oslavit. Principálem cirkusu je Ondřej Cihlář, kterého oslovila obecně prospěšná společnost Opona. Od ní vyšel základní impuls: zrealizovat kulturní projekt, který by především generaci narozené po převratu přiblížil život v totalitě - a pokud možno tak, aby se výsledek nezhustil do banální zkratky, že během totality nebyly banány, nemohlo se cestovat, ale jinak to vlastně celkem šlo," říká třicetiletý absolvent DAMU, spoluzakladatel kultovního divadla Vosto5 a znalec tzv. -nového cirkusu".



Monitoring

tisku

2009

***Co se vám osobně jako první vybaví při slově totalita? Beznaděj, rezignace a absurdita. Beznaděj pro všechny, kdo mají jakýkoli jiný názor, než je hlásán komunistickou stranou. Rezignace většiny těch, kdo nesouhlasí, vedoucí k přeměně jejich života na přežívání a kompromisy. Absurditu může reprezentovat tisíce příkladů od 50. let až k převratu, kdy o životech lidí bez ohledu na jejich osobnost, odbornost a kompetenci rozhodovali soudruzi na základě demagogických parametrů jako třídní původ, příbuzenstvo, kádrový posudek, stížnosti zakomplexovaného domovního důvěrníka a smyšlená udání. ***Proč je Cirkus totality zaměřen právě na mladé lidi? Ten důvod je úplně jednoduchý. Letos je to dvacet let od doby, kdy u nás padl totalitní režim. Už stihla vyrůst první generace, která na rodném listu nemá ve státním znaku rudou hvězdu. Co ale ví o minulosti? Málo. Po celou tu dobu se u nás o ní systematicky neučí, kusé informace se lze dozvídat maximálně od rodičů, příbuzných nebo možná od některých pedagogů. ***Máte tedy pocit, že tím předcházíte možným návratům totality? Upřímně řečeno nemyslím si, že by návrat totality bezprostředně hrozil, ale její projevy stále přežívají. Ty je potřeba pojmenovat a snažit se je eliminovat. Mluvím o jevech jako občanská pasivita, politické prospěchářství, korupce a podceňování nebezpečí neustálých mocenských zájmů a sílících vlivů z Východu. Dnes samozřejmě nehrozí vojenská invaze, ale hospodářská, kdy vliv Ruska může být dosažen ovládnutím strategických hospodářských subjektů. ***Není logické, že pro mladou a „nezasaženou" generaci je totalita už jen historie? Ono je otázka, co myslíte slovem historie. Nejde vůbec o to vědět s precizností historika, co se dělo. Mnohem závažnější jsou způsoby, jak bylo totality dosaženo, jak celý nátlak na společnost probíhal, jakými prostředky a jaké byly důsledky tohoto tlaku. Byli bychom překvapeni, kolik jednotlivostí z těch totalitních praktik je běžnou součástí dnešní posttotalitní společnosti. A to už není žádná historie, tedy ani něco, co se -nezasažené" generace netýká. Ona je přes své rodiče a učitele -zasažena" také, i když se s vámi do krve budou hádat, že to tak není. Není podle vás nyní akutnějším problémem, aby se s totalitou -v sobě" vypořádali spíš dnešní čtyřicátníci a výš - kteří si návyky z těch dob nutně nesou dál. Počínaje kompromisy s mocí, které je dodnes užírají, ale konče třeba i potřebou nepřítele a negativním vymezováním se. Jistě, tato generace s sebou nese asi nejtěžší břemeno. Bohužel je ale většinová praxe taková, že s tímto břemenem neumí nijak naložit. Často se pochopitelně za svá selhání stydí a snaží se je vytěsnit. Právě na jejich dětech je, aby se svých rodičů začaly ptát. Jak žili jejich rodiče za totality, proč se zachovali v rozporu se svým přesvědčením, jaké to byly důvody a příčiny. Nejde o to, aby se sami před svými dětmi obhajovali, ale vysvětlili si okolnosti svého jednání. Jistě někdo jednal z bezskrupulózního kariérismu, mnozí ale selhávali díky nátlaku, bezvýchodnosti situace, rezignace.



Monitoring

tisku

2009

Nemají být jistě shazovány zásluhy bojovníků, stejně tak nemá být omlouvána zištná spolupráce a prospěchářství. Mnoho lidských selhání nicméně za sebou má řadu důvodů, které tyto činy nemají omluvit, ale pokud budou vyřčeny, pomohou pochopit jednu z podstat totality - dostat lidi pod permanentní tlak, nechat je jednat v nejistotě a strachu. Jsem si jistý, že mnoho dnešních hlasitých radikálů ví jen velmi málo o okolnostech, za kterých k takovým selháním došlo. Jsem si jistý, že mnozí z nich by takto selhali také. Čili jedna z příčin nynější -společenské situace" je právě ona strategie nevměšování se; kritika, která končí v hospodě a útěk do privátních sfér, který přežívá z komunismu. Jistě, rezignace a pasivita je jedním z nejhorších dědictví komunismu. Ono pochybné rozdělení -oni" vládnou, -my" nic nezmůžeme. Takže se raději do ničeho nepleťme, hlavně, že máme plnou ledničku, jen kdyby to tolik nestálo. Právě pocit, že mě se rozhodování o věcech v mém okolí netýká, je pozůstatkem totality. ***Je vaším cílem, aby se jich mladí lidé začali ptát, podobně jako se to stalo třeba po válce v Německu? Ano, je to jedna z cest, jak prolomit to tabu jménem totalita. Přes tisíce osobních příběhů se dostávat k její podstatě, která dovedla společnost k absolutní pasivitě, ke zdání blahobytného snadného života, který byl pro mnohé jistě pohodlnější než dnešní nepřehledný svět. Proto ono časté, -...za komunistů bylo líp..." Hrozné je, když člověk slyší takový nesmysl od mladých lidí, kteří tento názor jen papouškují od svých starších příbuzných. ***Svůj projekt nazýváte nikoli třeba Zlo, ale Cirkus totality, máte logo připomínající někdejší Jednotu - takže chcete tehdejší dobu připomínat spíš přes každodennosti. Máte pocit, že -velká slova" by zdejší společnost neskousla? Všechny projekty Cirkusu totality se snaží na pozadí těch -velkých" dějin vyzdvihnout -malé" osobní příběhy a ty mohou velká slova poněkud zastínit. Divadelní inscenaci Osobní anamnéza vytvořil tým tvůrců, kterým v době převratu bylo kolem pěti let. Totalitu prakticky nezažili. Půl roku se ale intenzivně ptali, svých příbuzných, učitelů, historiků, pamětníků, aby zjistili, že v nich ty kusé střepy totality stále přežívají. Je to všude, ve všem kolem nás a je potřeba si to přiznat. Všechny části projektu se z různých úhlů zabývají kombinací každodennosti a velkých dějin. Zabývat se vlastními každodenními rodinnými dějinami nám může zabránit povrchnímu černobílému vnímání totality jako něčeho, co se nás už netýká. Cirkus totality nemá putovat jen Českem. Kromě Prahy a několika českých měst se dostane Cirkus totality také do hlavních měst zemí Visegrádské čtyřky a doufáme, že také do Berlína a Bruselu. Všechny projekty Cirkusu totality jsou mimořádně vhodné pro střední školy - jako -kulturně vzdělávací" doplněk výuky.



Monitoring

tisku

2009

***Jak dlouho ještě podle vás bude existovat východní Evropa coby prostor zdevastovaný totalitami? Staneme se někdy vůbec standardní součástí civilizované Evropy? Posttotalitní Evropa bude existovat tak dlouho, dokud se s totalitou nevyrovnáme. Je to asi stejné jako v Německu, kde se v její západní části podařil zázrak tvrdého vyrovnání se s temnou nacistickou minulostí. Ve východním Německu tak důslední nebyli. Západní Němci byli oproti svým východním bratrům při opětovném spojení hrdým a sebevědomým národem s vyspělou demokracií. Tato zkušenost by nám měla být příkladem. Odvaha se zjevně vyplácí. Multižánrový kulturní projekt Cirkus totality Tvoří ho pět různých podprojektů: divadelní inscenace Osobní anamnéza režisérky Petry Tejnorové v Experimentálním prostoru Roxy/NoD. Tady bude k vidění i model k realizaci připraveného výstavně-zážitkového areálu Trenažéru totality. Další součástí je Kalendárium totality, což je exteriérová volně přístupná putovní výstava, která na ploše stylizované autobusové zastávky nabízí ve veřejném prostoru náměstí Republiky srovnávací přehled zásadních dějinných zlomů poválečné totalitní minulosti ve čtyřech středoevropských státech - v Československu, Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice. Součástí je také kniha Věčné časy, jež vychází ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla 28. 4. 2009 v Edici Respekt a Metodické listy a zásobník témat, které mají pomoci pedagogům při výuce o české totalitní historii a materiálů k výuce a diskusím se studenty. http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=635192

20. 4. 2009, Pražský deník (titulní strana) Branné cvičení: Pionýři, plynové masky a turistický salám Praha - Pořádný šok mohly včera utrpět desítky Pražanů, kteří vyrazili Petřín. Mohli totiž spatřit desítky nadšenců, které přišly změřit svou zdatnost v branném cvičení. Celou akci zahájili pionýři v dobových krojích. Nechyběly ale ani transparenty Branci všech zamí spojte se. Za celým počinem stojí obecně prospěšná společnost Opona, která tak chtěla poukázat na absurdnost totalitního režimu. „O celou akci je docela velký zájem. V šesti disciplínách si přišly zasoutěžit především děti. Nejmladšímu účastníkovi byly dva roky. V plynové masce ale závodil i pán, kterému mohlo být sedmdesát let,“ řekla Deníku jedna z organizátorek Pavla Kantnerová. Na účastníky čekalo v rámci branného cvičení celkem šest disciplín: hod granátem, plížení vpřed pod lanem, znalostní kvíz o socialismu, test první pomoci, běh v plynové masce a orientace s buzolou.



Monitoring

tisku

2009

„Přišel jsem se sem podívat se svými syny. Aby věděli, jak se žilo za totality,“ vysvětluje svou účast dvou ratolestí Ondřej Vopelák. Pro většinu závodníků byl nejzáludnější zejména znalostní kvíz o socialismu, kdy museli znát odpovědi na otázky, kdo byl největší český budovatel, nebo kdo byl největší nepřítel socialismu. Odměnou pak byla pro všechny zúčastněné nefalšovaná socialistická svačinka: kolečko turistického salámu, plátek chleba a trojúhelníček taveného sýra.

20. 4. 2009, Lidové noviny, Metropole Praha (foto + text) 19. 4. 2009, lidovky.cz Na Petříně se běhalo v maskách a pláštěnkách Na pražském Petříně se konalo branné cvičení, které mělo připomenout drobné absurdity života v komunistickém režimu. Akci uspořádalo občanské sdružení Opona k oslavě letošního 20. výročí pádu totality. Kromě happeningů se letos plánují koncerty, výstavy a fóra, řekla Kantnerová z Opony.

Pavla

Od Pomníku obětem komunismu vyběhli účastníci branného cvičení v pláštěnkách a plynových maskách, na sedmi stanovištích rozmístěných po Petříně soutěžili třeba v hodu granátem nebo plížení vpřed. Program byl úvodní částí projektu Nezapomeňte.cz, který chce ukazovat mimo jiné i každodenní realitu před rokem 1989. "Tehdy (po listopadu 1989) slavili všichni, dnes na to bohužel zapomínají a jsou ochotni znovu ve volbách volit lidi, kteří tehdy před dvaceti lety seděli na národních výborech," varoval Marek Vocel z Opony. Sdružení proto také spustilo portál www.nezapomente.cz, chtějí tak přitáhnout mladé lidi k tématu bezpráví v nedávné minulosti a umožnit jim konfrontaci s dnešní dobou. Na stránkách jsou kromě vzdělávací a výchovné části také sekce jako "koukátko" nebo komiks. Tam mohou uživatelé přispívat třeba se svými fotografiemi nebo videonahrávkami z dané doby. Jeden ze snímků například dokumentuje, jak se jezdili budoucí obyvatelé pražského sídliště Jižní Město s pýchou dívat na jeho výstavbu. "To třeba zaujme mladé lidi, aby se ptali na některé věci z té doby svých rodičů," uvedla Kanterová s tím, že projekt vytvořili lidé kolem 35 let, kteří strávili téměř půl života za železnou oponou. Návštěvníci na webu najdou i pozvánky na nejrůznější akce související s totalitou, dobové dokumenty, plakáty nebo sbírku protirežimních vtipů. V sekci kalendárium jsou životní příběhy osobností totality, ať už chartistů, nebo komunistických budovatelů.



Monitoring

tisku

2009

19. 4. 2009, mediafax.cz, Marie Fialová Branné cvičení na pražském Petříně připomnělo lidem komunistickou minulost Branného cvičení na pražském Petříně se zúčastnily dětmi. Organizátoři jej uspořádali u příležitosti portálu Nezapomente.cz, který má připomínat Československu, řekla Mediafaxu organizátorka Pavla

v neděli desítky lidí s spuštění interaktivního život v komunistickém Kantnerová.

"Cvičení se povedlo, přišlo hodně lidí i s dětmi. Jestli se nám podařilo splnit náš hlavní záměr, tedy upozornit na portál, zjistíme až podle návštěvnosti webových stránek," řekla Kantnerová. Účastníci zavzpomínali či ukázali dětem, co to byla povinná branná cvičení. Běhali s plynovými maskami, házeli granátem, plížili se vpřed a prováděli další branné disciplíny. Happening pořádala obecně prospěšná společnost Opona, která provozuje portál Nezapomente.cz o životě v komunistické totalitě a o jeho absurditách. Společnost vyzvala netradičním způsobem veřejnost, aby se prostřednictvím portálu zapojila do oslav 20. výročí pádu železné opony. "Happening byl zároveň výzvou pro veřejnost k pořádání dalších podobných akcí ze života v komunistické totalitě, například dlouhých front na cokoliv - od banánů, přes trabanty až po pořadníky na dovolenou, či pořádání různých průvodů," dodala Kantnerová. Popis foto: Branného cvičení na pražském Petříně se zúčastnily v neděli desítky lidí s dětmi. (Foto: Opona) http://www.mediafax.cz/domaci/2855955-Branne-cviceni-na-prazskem-Petrinepripomnelo-lidem-komunistickou-minulost

19. 4. 2009, prazsky.denik.cz OBRAZEM: Na Újezdě proběhlo branné cvičení Praha - Happening Nezapomeňte.cz se konal 19. dubna 2009 u památníku obětem komunismu na Pražském Újezdě. http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/ujezd20090419.html

19. 4. 2009, blesk.cz Zpátky do trenek Branné cvičení na Petříně: Jako za totáče



Monitoring

tisku

2009

Na pražském Petříně se v neděli konalo branné cvičení, které mělo připomenout drobné absurdity života v komunistickém režimu. Nechyběl běh v pláštěnkách, hod granátem či plížení vpřed. Akci uspořádalo občanské sdružení Opona k oslavě letošního 20. výročí pádu totality. Kromě happeningů se letos plánují koncerty, výstavy a fóra, řekla Pavla Kantnerová z Opony. Od Pomníku obětem komunismu dnes vyběhli účastníci branného cvičení v pláštěnkách a plynových maskách, na sedmi stanovištích rozmístěných po Petříně soutěžili třeba v hodu granátem nebo plížení vpřed. Program byl úvodní částí projektu Nezapomeňte.cz, který chce ukazovat mimo jiné i každodenní realitu před rokem 1989. "Tehdy (po listopadu 1989) slavili všichni, dnes na to bohužel zapomínají a jsou ochotni znovu ve volbách volit lidi, kteří tehdy před dvaceti lety seděli na národních výborech," varoval Marek Vocel z Opony. Sdružení proto také spustilo portál www.nezapomente.cz, chtějí tak přitáhnout mladé lidi k tématu bezpráví v nedávné minulosti a umožnit jim konfrontaci s dnešní dobou. Na stránkách jsou kromě vzdělávací a výchovné části také sekce jako "koukátko" nebo komiks. Tam mohou uživatelé přispívat třeba se svými fotografiemi nebo videonahrávkami z dané doby. Jeden ze snímků například dokumentuje, jak se jezdili budoucí obyvatelé pražského sídliště Jižní Město s pýchou dívat na jeho výstavbu. "To třeba zaujme mladé lidi, aby se ptali na některé věci z té doby svých rodičů," uvedla Kantnerová s tím, že projekt vytvořili lidé kolem 35 let, kteří strávili téměř půl života za železnou oponou. Autor: ČTK

18. 4. 2009, Pražský deník Praha: Pražané si připomenou léta totality branným cvičením Dvacet let od pádu železné opony si v neděli připomenou Pražané výjimečnou aktivitou obecně prospěšné společnosti Opona happening Nezapomeňte. Záměrem pořadatele je oslavit zahájení projektu Nezapomeňte.cz o každodenním životě v komunistické totalitě a jeho absurditách. Na Pražany čeká od 14 hodin u Pomníku obětem komunismu na Újezdě branné cvičení. Na spodní části Petřínského kopce bude připraveno sedm stanovišť. Nebude chybět hod granátem, běh s plynovými maskami, plížení vpřed a ostatní branné cvičení.



Monitoring

tisku

2009

17. 4. 2009, spunt.cz Happening na téma branné cvičení již tuto neděli Přijďte si připomenout nedílnou součást školní výuky za časů komunistického Československa. Opona, o.p.s. si vás U PŘÍLEŽITOSTI SPUŠTĚNÍ WEBOVÉHO PORTÁLU NEZAPOMEŇTE.CZ dovoluje pozvat na PRVNÍ HAPPENING PROJEKTU NEZAPOMEŇTE! BRANNÉ CVIČENÍ KDY? v NEDĚLI 19. DUBNA od 14.00 hod. KDE? u POMNÍKU OBĚTEM KOMUNISMU na ÚJEZDĚ Přijďte si připomenout nedílnou součást školní výuky za časů komunistického Československa. Vzpomínáte na branná cvičení, kdy jste museli v pláštěnce, s pytlíky na rukou a maskou na tváři běhat třeba přímo na Petřín? Přijďte si připomenout absurditu branné výchovy! Plynové masky, granáty, buzoly i svačinka na vás budou čekat na místě. BRANCI VŠECH ZEMÍ, SPOJTE SE! „Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb“. V neděli 19. dubna, u příležitosti spuštění interaktivního webového portálu Nezapomente.cz pořádá obecně prospěšná společnost Opona happening Nezapomeňte! na téma „branné cvičení“. Happening bude zahájen v neděli ve 14.00 hod. u Pomníku obětem komunismu na úpatí Petřina. Akce je volně přístupná široké veřejnosti. Návštěvníci budou mít možnost se přímo na místě seznámit s portálem Nezapomeňte.cz a zavzpomínat či ukázat svým dětem, co znamenalo účastnit se povinných branných cvičení. Další průběh happeningu je individuální a míra aktivní účasti na branném cvičení závisí pouze na každém návštěvníkovi. Připraveno bude sedm stanovišť, nebude chybět běh s plynovými maskami, hod granátem, plížení vpřed, vědomostní kvíz, orientace s buzolou a ostatní pro branné cvičení běžné disciplíny, zakončené typickou svačinkou. http://spunt.centrum.cz/novinky/2009/4/18/clanky/happening-na-tema-brannecviceni-tuto-nedeli/

17. 4. 2009, osnoviny.cz Branci všech zemí, spojte se! Obecně prospěšná společnost Opona si vás dovoluje pozvat na happening Nezapomeňte!, jehož součástí bude branné cvičení se všemi svými absurdními disciplínami. Cílem je připomenout si alespoň jednu z absurdit života v komunistickém Československu a utvrdit se v tom, že tuhle minulost vrátit



Monitoring

tisku

2009

nechceme. Akce proběhne tuto neděli od 14 hod. u pomníku obětem komunismu v Praze na Újezdě. http://www.osnoviny.cz/kam-vyrazit-o-vikendu-1

17. 4. 2009, respekt.cz Věčné časy - nový titul Respekt Edice 27. dubna vydává Respekt Edice ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla knihu Věčné časy. “Jaké byly všední dny za socialismu? Nahlédněte do slovníku nejčastějších výrazů a prolistujte fotografie. Přečtěte si, jak vzpomínají Jan Ruml, Jiřina Šiklová, Karel Hvížďala a Martin C. Putna na léta před listopadem 1989. Kniha Věčné časy vychází při příležitosti multižánrového projektu Cirkus totality a přináší nepamětníkům originální pohled na každodennost našich minulých životů.“ Publikace Věčné časy nabízí ve třech částech trojí způsob připomínání totalitní každodennosti. První část přináší zpovědní reflexe osobností různých generací a osudů: pohledy Václava Havla na ranou normalizaci v dobových dopisech Alfrédu Radokovi, dále autobiografické eseje Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jana Rumla a Martina C. Putny. Další části, jejichž autorem je historik Kamil Činátl, se pokouší zachytit vzájemné prolínání velkých dějin s každodenností totality. Československé totalitní roky jsou koláží politických, společenských a kulturních událostí, postavených vedle sebe tak, jak se absurdně potkávaly v letech 1945 až 1989. Názvosloví totality představuje slovníček pojmů, typických pro všední den života v komunismu. Součástí je též soupis důležitých domácích i zahraničních institucí, které se totalitou zabývají. Publikaci doprovází široký výběr dobových fotografií a vyobrazení každodenních reálií. Kniha Věčné časy je součástí projektu Cirkus Totality, jehož cílem je připomenout dvacáté výročí pádu železné opony. Projekt bude zahájen 23. dubna na pražském Náměstí Republiky výstavou Kalendárium totality, která bude do 2. 5. probíhat přímo na náměstí. Součástí pražské části projektu bude také Trenažér totality v prostoru Roxy/NoD a divadelní představení Osobní anamnéza. Více informací o projektu najdete na stránkách www.oponaops.eu. Kniha bude k dostání ve vybraných trafikách od 27. 4. do 10. 5. spolu s časopisem Respekt. Od začátku května také v knihkupectvích. Objednávat je možné také v eshopu. http://Respekt.iHNed.cz/edice/c1-36767110-vecne-casy-novy-titul-respektedice



Monitoring

tisku

2009

Upozornění na konání happeningu „Branné cvičení na Petříně“ Rádio Beat, 17. 4. zpravodajství, 18. a 19. 4. Víkendový guláš ČRo 1 – Radiožurnál, 17. 4. 10.00 hod. Lucie Výborná v rámci hodinového pořadu o normalizaci + tipy na víkend 17. 4. a 18. 4. ČRo 2 - Praha, 18. 4. pořad Dobré jitro ČRo Regina, 17. 4. + 18. 4. tipy na víkend; 19. 4. - živý vstup do pořadu Bezstarostná jízda

15. 4. 2009 Kam vyrazit Tady je pár tipů na další dny. Pokud máš pro Beaťáky taky nějakou zajímavou akci, napiš pozvánku do komentářů pod článkem. Neděle: PRVNÍ HAPPENING PROJEKTU NEZAPOMEŇTE! - BRANNÉ CVIČENÍ www.radiobeat.cz/cs/clanek/5415/kam-vyrazit.htm

3. 4. 2009, MF Dnes + idnes.cz Monkey Business oslaví pád železné železné opony s undergroundem i rapery Unikátní koncert, který připomene písně, jež v dobách totality udržovaly lidi ve víře, že se do naší země vrátí svoboda, připravuje na 1. května do pražské Archy Roman Holý, skupina Monkey Business a dlouhá řada vesměs překvapivých hostů. Akce nese název Life without barriers, Život bez bariér. Podtitulem koncertu je 5 let bez hranic, 20 let bez opony a započne jím série akcí, které připomenou dvacáté výročí konce komunistického režimu ve střední Evropě a pádu železné opony. "Jedná se o celoroční projekt, který vzešel z iniciativy dnešních třicátníků, kteří si uvědomují, že je co slavit. Na rozdíl od svých rodičů totiž mohli prožít celý svůj dospělý život ve svobodném světě," říká Pavla Kantnerová z pořádající organizace Opona. Oslavy, jejichž součástí budou i představení i filmové projekce, zrekonstruován studentský průvod Albertově, Palackého náměstí a hudební vystoupení.


mezinárodní konference, výstavy, divadelní vyvrcholí 17. listopadu 2009, kdy bude z roku 1989 a na jeho třech zastávkách – na Národní třídě – vyrostou pódia pro


Monitoring

tisku

2009

Jako hudební producent prvomájového koncertu v Arše byl osloven Roman Holý: "Považujeme ho nejen za výraznou osobnost české hudební scény, ale i za člověka, který patří do naší generace a který právě díky pádu totalitního režimu a železné opony mohl svobodně tvořit," vysvětluje Pavla Kantnerová. Holý ve spolupráci se spoluiniciátorem akce Davidem Gaydečkou sestavil seznam hostů, které na koncertě jeho kapela Monkey Business se zpěváky Matějem Ruppertem a Tonyou Graves doprovodí. "Spojíme underground s Monkey Business a zahrajeme naprosto nečekaný verze známých písniček. Bude to skvělý," okomentoval pro MF DNES výběr interpretů Roman Holý. Osm hlavních hostů pokryje několik generací i hudebních stylů. České "protestní písničkáře" budou reprezentovat Vlastimil Třešňák, Vladimír Merta a Jaroslav Hutka, rock s kořeny v 60. letech Vladimír Mišík, českou novou vlnu Michal Ambrož a underground Tony Ducháček. Ze zcela jiného světa do projektu přicházejí rapeři Orion a James Cole. "Jsem rád, že je minulý režim pryč, i když to nebyl výsledek revoluce občanů, ale příkaz z Kremlu," řekl MF DNES posledně jmenovaný k důvodům své účasti na koncertu. "Přestože si nemyslím, že by se umělci měli nějak zvlášť angažovat, v téhle věci dělám výjimku – ostatně, nedávno jsem podepsal i petici za zrušení komunistické strany pro její protiústavnost," dodal. Obloukem přes jednu generaci se tak shoduje s Michalem Ambrožem, frontmanem minulým režimem pronásledované kapely Jasná páka: "Na tomhle koncertě je nejdůležitější, že je proti komunistům. Podobných akcí jsme se účastnili už mnohokrát, člověk z toho už může být unavený, ale jak je vidět, pořád ještě toho není dost, pořád je potřeba proti nim něco dělat. S Romanem jsme se shodli, že písnička Pal vocuď, hajzle musí opět zaznít..." Koncert pravděpodobně přinese mnohá překvapení, v některých případech skutečně půjde o propojení vzájemně dosud zcela neznámých hudebních světů. Ze všech hostů kapela Monkey Business dosud spolupracovala jen se dvěma, a to na posledním albu Twilight Of Jesters?: s písničkářem Vlastimilem Třešňákem a raperem Jamesem Colem. "Abych řekl pravdu, vůbec nevím, co od toho mám čekat, protože s kapelou jsem vlastně nikdy nehrál a od Monkey Business znám jen pár věcí, které jsem si našel na YouTube," přiznal MF DNES písničkář Jaroslav Hutka. Něco ale přece jen mají účastníci společné a v tom by mohli najít společnou řeč. Za všechny to vyjádřil raper James Cole: "Já sice všechny ty lidi znám, ale vždycky jsem je poslouchal jen velmi okrajově. Určité spojení jejich světa s tím, co dělám já, ale přece jen vidím: oni se vždycky snažili být relevantní pro tenhle svět a lidské životy, čemuž odpovídal důraz na textový obsah jejich hudby. A to je v rapu hodně podobné. Nejde jen o hudbu, ale i o to, co je za ní."



Monitoring

tisku

2009

1. 4. 2009 Cirkus totality v dubnových kulturních přehledech Česká kultura, přehled kulturních programů; Agentura TES s.r.o., Praha Přehled kulturních pořadů v Praze; Pražská informační služba CO, KDY v Praze, kulturní a informační měsíčník, JORMA, Praha Upozornění i v internetové verzi přehledů.

Upozornění na Mezinárodní fórum a zveřejnění programu http://www.nezapomente.cz/zobraz/forum http://pis.eunet.cz/cz/praha/kultura/konference http://zpravy.ods.cz/pozvanka.php?ID=1917 http://www.europeanmovement.cz/akce/?Action_Id=59 http://www.spcr.cz/cz/dynamic/article.php?artid=2871&cat=7 http://www.institutumeni.cz/index.php?cmd=page&id=309&news_id=5941 http://www.europa-nu.nl/9353000/1/j9vvh6nf08temv0/vi3x6qcid7zr? ctx=vgo02ttv36zk&v=1&tab=1 http://euparl.net/9353000/1/j9vvhskmycle0vf/vi3x6qcid7zr? ctx=vg9pktppo1xz&v=1&tab=1 http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do? reference=AGENDA/09/15&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en#_Toc22 8336412 http://www.eubusiness.com/events/EUcalendar/eu-week-ahead.09-04-24/ http://www.euractiv.com/de/Agenda?month=5&year=2009

Upozornění na Cirkus totality a zveřejnění programu http://www.european-agenda.com/events/24746.php http://www.aic.cz/cms/905-newsletter-cz.pdf http://www.veranstaltungen.kulturvernetzung.at/be/index.php? seite=detail&eventDateId=299237&treffer=6



Monitoring

tisku

2009

19. 3. 2009, ec.europa.eu Conference: From the fall of the Iron Curtain in 1989 to the Enlargement of the EU in 2004 Commissioners Jan Figel’ and Olli Rehn will speak at the conference "From the fall of the Iron Curtain in 1989 to the Enlargement of the European Union in 2004 – the Role of Civil Society and the Idea of Europe in Democratic Transformation in Central and Eastern Europe“. The conference will be held in Prague on 1 May 2009. The conference is convened by the European Commission's Directorates General for Education and Culture and for Enlargement, together with the Czech Presidency of the Council of the European Union. The year 2009 marks a historic double-anniversary. 20 years ago, we saw the Berlin Wall come down and the Iron Curtain crumble. In May this year, we celebrate the 5th anniversary of the EU enlargement that successfully reunified Eastern and Western Europe. The conference “From the fall of the Iron Curtain in 1989 to the Enlargement of the European Union in 2004” will take place on the day of the 5th anniversary of the 2004 enlargement. It will look back on the historical events of 1989 and highlight their impact on the European integration process. The high-level panel debates of the conference will focus among others on the role of the EU enlargement in the reunification of Europe, the restoration of democracy in Europe after the fall of the Iron Curtain and the importance of civil society for the functioning of democracies. The conference will be opened by Commissioner Ján Figel’ and the Czech Deputy Prime Minister Alexandr Vondra, together with Chairman of Board of the NGO Opona, Mr Marek Vocel. The opening will be followed by a special panel debate on "The Role of the EU Enlargement in the Unification of Europe – Reflections on the Past and Perspectives for the Future". In this panel session, Commissioner Rehn will analyse the impact of enlargement to the EU and European citizens together with the Czech Minister of Foreign Affairs Karel Schwarzenberg, the former Minister of Foreign Affairs of Austria and Member of the Austrian Parliament Dr Ursula Plassnik and Secretary General of the Regional Cooperation Council of South East Europe Mr Hido Bišcevic. The invited participants include politicians, diplomats, think tanks and academics and civil society representatives from the EU Member States as well as from the Candidate Countries and Potential Candidates. Media representatives are kindly requested to register in advance. Full programme of the conference is available in PDF pdf - 2 MB [2 MB] . More information go=forum&lang=en.

and

registrations:

http://www.oponaops.eu/index.php?

http://ec.europa.eu/enlargement/5years/news/090501_en.htm



Monitoring

tisku

2009

http://www.eumonitor.net/modules.php? op=modload&name=News&file=article&sid=126667&mode=thread&order=0&thold=0

2. 3. 2009, EU2009.cz From the Fall of the European Union in 2004

Iron

Curtain

in

1989

to

the

Enlargement

of

the

* Date: 1.5.2009 * Venue: Prague Congress Centre, Czech Republic * Category: Conferences and Seminars The one-day conference will be held on the day when the Czech Republic marks the 5th anniversary of its entry into the European Union. The conference will be an accompanying event of the Czech Presidency of the European Union, held under the auspices of Deputy Prime Minister for European Affairs, Alexandr Vondra. The conference will look back on the events of 1989 and analyse their impact on the European integration process. Discussion panels attended by a number of high-level speakers will focus on themes such as the role of the EU enlargement in the unification of Europe, the restoration of democracy in Europe after the fall of the Iron Curtain, the importance of a functional civil society and democratic values for the functioning of democracies and preserving the memory of Europe’s historical experience. PROGRAMME 8:45 – 9:15 Registration of delegates 9:15 – 10:00 Opening speeches Chair: Oldřich Černý, Executive Director, Forum 2000 Foundation Speakers: Alexandr Vondra, Czech Deputy Prime Minister for European Affairs Marek Vocel, Chairman of the Board, NGO Opona, o.p.s. Ján Figeľ, European Commissioner for Education, Training, Culture and Youth 10:00 – 11:30 Panel I: Role of the EU Enlargement in the Unification of Europe – Reflections on the Past and Perspectives for the Future Chair: Lenka Rovná, Jean Monnet Professor, Charles University Speakers: Olli Rehn, European Commissioner for Enlargement



Monitoring

tisku

2009

Karel Schwarzenberg, President of the EU General Affairs Relations Council and Czech Minister of Foreign Affairs

and

External

Ursula Plassnik, Member of the Austrian Parliament Hido Biščević, Secretary General of the Regional Cooperation Council Discussion 11:30 - 11:45

Coffee break

11:45 – 13:15 Panel II: Fall of the Iron Curtain in Central and Eastern Europe and the Restoration of Democracy Accompanied by the Emergence of Civil Society and Civic Participation Chair: Pavol Demeš, Director of the German Marshall Fund, Slovakia Speakers: Pavel Žáček, Regimes

Director

of

the

Institute

for

the

Study

of

Totalitarian

Lee Edwards, Chairman of Victims of Communism Memorial Foundation, USA Marek Benda, Chairman of the Legislative Committee of the Czech Parliament Sylvie Goulard, President of Mouvement Européen, France Elzbieta Matynia, expert on democratic transformation in Central Eastern Europe, lecturer at the New School for Social Research, USA

and

Discussion 13:15 – 14:00 Lunch break 13:15 – 13:30 Interactive presentation of the exhibition “The Totality Simulator”, Opona, o.p.s. 14:00 – 15:30 Panel III: The Challenge of Dealing with Europe’s Past; Between Preserving the Memory and Strengthening Democratic Values Chair: Martin Bútora, co-founder of the movement the Public Against Violence in 1989, Honorary President of the Institute for Public Affairs Speakers: Vytautas Landsbergis, European Parliament

former

President

of

Lithuania

and

Member

of

Tomáš Sedláček, analyst, Charles University lecturer Gergely Romsics, historian, Hungarian Institute of International Affairs Jan Zahradil, Member of the European Parliament Discussion 15:30 – 15:45 Concluding Remarks



the

Monitoring

tisku

2009

Pierre Mairesse, Director for Youth, Sport and Citizenship, DG Education and Culture, European Commission Cyril Svoboda, Minister for Regional Development Cocktail Party Organisers of the Event: DG for Education and Culture, DG for Enlargement, Czech Presidency of the European Union, Opona, o.p.s. http://www.eu2009.cz/event/1/3593/ uveřejněno i v češtině

2. 3. 2009, EU2009.cz Totalitarian Circus - Celebrations of the 20th anniversary of the fall of the Iron Curtain * Date: 23.4.2009 — 3.5.2009 * Venue: Prague and other selected European capitals (Bratislava, Berlin, Brussels, Budapest, Bucharest, Riga, Stockholm, Tallinn, Warsaw) The Totalitarian Circus road-show is an art project that presents the period when the Communists were in power. It will consist of several interconnected mobile structures divided into individual pavilions. The first part will be the so-called "interactive totality simulator" that will give visitors a chance to have a first-hand experience of life under the totalitarian regime. Visitors will be presented also with a calendar of key historical events that occurred in countries of the former Eastern bloc. The event will close with theatrical performances, screenings of films, lectures, exhibitions and concerts featuring Czech and foreign musical groups. Programme of the Totalitarian Circus in Prague * 23 April, Thursday 10:00: Press conference at Bon Café, 3a náměstí Republiky Square, Prague 1 – presentation of the Totalitarian Circus project. 11:00: Gala opening of the Totality Calendar attended by journalists who were present at the press conference, personalities and politicians. The opening features a retro fashion show. náměstí Republiky, Prague 19:00: Opening of the Totalitarian Circus on the experimental premises of Roxy/NoD, 33 Dlouhá, Prague 1, presentation of the project The “Totality Simulator” 20:00: first night of Personal History (Osobní anamnéza), a mise-en-scene by Petra Tejnorová – for guests and the public, Roxy/NoD, 33 Dlouhá, Prague



Monitoring

tisku

2009

21:30 buffet supper Roxy/NoD, 33 Dlouhá, Prague 1 * 24 April, Friday - 29 April, Wednesday Totality Calendar at the náměstí Republiky – all day Totality Simulator exhibition – all day * 30 April, Thursday: Totality Calendar at the náměstí Republiky – all day Totality Simulator exhibition – all day 11:30: staging of Personal History, a mise-en-scene by Petra Tejnorová – for schools Roxy/NoD, 33 Dlouhá, Prague 1 18:00: Book presentation: Řetězová, Prague 1

Eternity

(Věčné

časy)

Café

Montmartre,

7

20:00: staging of Personal History, a mise-en-scene by Petra Tejnorová, for the public Roxy/NoD, 33 Dlouhá, Prague 1 * 1 May, Friday Totality Calendar at the náměstí Republiky – all day Totality Simulator exhibition at the Prague Congress Centre 08:45: International forum "From the Fall of the Iron Curtain in 1989 to the Enlargement of the European Union in 2004" - Prague Congress Centre 13:00: Unveiling of a model of the Totality Simulator, brief explanation, retro fashion show Prague Congress Centre 20:00: staging of Personal History, a mise-en-scene by Petra Tejnorová Roxy/NoD, 33 Dlouhá, Prague 1 20:00: Concert LIFE WITHOUT BARRIERS Archa Theatre, 26 Na Poříčí, Prague * 2 May, Saturday - 3 May, Sunday Totality Calendar at the náměstí Republiky – all day Totality Simulator exhibition – all day * Organizer of the Event: Opona o.p.s. (public benefit organisation) * Website: www.oponaops.eu http://www.eu2009.cz/scripts/modules/diary/action.php?id=2131 uveřejněno i v češtině

4. 2. 2009, Právo - Plzeňský kraj Stýská se vám po totalitě? V Plzni bude její trenažér Do Plzně koncem května dorazí Cirkus totality, připomínka doby před rokem 1989. Rozsáhlý kulturní a dokumentární program k dvacátému výročí pádu



Monitoring

tisku

2009

železné opony připravila společnost Opona, radnice přispěje 750 tisíci. „Plzeň bude po Praze druhým městem, kde se tato akce uskuteční,“ sdělila náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová (ODS). Pro exkurzi do nedávné historie bude ve dnech 27. až 31. května vyčleněné náměstí Republiky a Smetanovy sady. Nebudou chybět hudební i divadelní vystoupení, dobová módní přehlídka, výstava poskládaná z osudů perzekvovaných lidí a dost neobvyklá atrakce - trenažér totality. „Bude fungovat na podobném systému jako kinoautomat. Návštěvník si vylosuje číslo a s ním spojený příběh. A pak se bude rozhodovat, jak by se zachoval v situacích, které byly příznačné pro období totality. Třeba zda udá či neudá kamaráda a co mu jeho postoj přinese,“ řekla Právu Krejsová. Plzeň chystá i vlastní akce, mimo jiné uvažuje o setkání laureátů Ceny 1. června, kterou radnice uděluje za významný přínos k prosazování demokracie, svobody a spravedlnosti. Mezi oceněnými jsou: publicista a novinář Ivan Medek, fotograf Jan Šibík, váleční zpravodajové Jaromír Štětina a Petra Procházková nebo reportér Michal Kubal.

31. 1. 2009, Rokycanský deník Plzeň chce spolupořádat Cirkus totality Plzeň/ Do éry socialismu se v květnu na pár dní znovu vrátí Plzeňané. Z Prahy sem totiž zamíří kulturní pásmo Cirkus totality připomínající éru komunismu. Iniciátorem akce, kterou zaštituje Václav Havel, ministerstvo zahraničí a další osobnosti českého politického a kulturního života, je obecně prospěšná společnost Opona. V roce 20. výročí pádu totality připravila pásmo hudebních a divadelních vystoupení, dobové módní přehlídky, výstavy na téma příběhů osobností perzekovaných totalitním režimem a další doprovodný program. „Plzeň bude prvním českým městem, kam se akce přesune z hlavního města. Plánujeme ji na přelom května a června na náměstí Republiky a do Smetanových sadů,“ uvedla první náměstkyně primátora Marcela Krejsová (ODS). K rozšíření programu hodlá v Plzni přispět i radnice, která zvažuje besedy s laureáty Ceny 1. června. Cenu město uděluje vždy v první červnový den při slavnostním zastupitelstvu za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. Získal ji například Ivan Medek, Petruška Šustrová, Pavel Tigrid, Michal Kubal nebo Sabina Slonková.

30. 1. 2009, Plzeňský deník + region západní Čechy Plzeň chce spolupořádat Cirkus totality Plzeň/ Do Prahy sem komunismu. zahraničí

éry socialismu se v květnu na pár dní znovu vrátí Plzeňané. Z totiž zamíří kulturní pásmo Cirkus totality připomínající éru Iniciátorem akce, kterou zaštituje Václav Havel, ministerstvo a další osobnosti českého politického a kulturního života, je



Monitoring

tisku

2009

obecně prospěšná společnost Opona. V roce 20. výročí pádu totality připravila pásmo hudebních a divadelních vystoupení, dobové módní přehlídky, výstavy na téma příběhů osobností perzekovaných totalitním režimem a další doprovodný program. „Plzeň bude prvním českým městem, kam se akce přesune z hlavního města. Plánujeme ji na přelom května a června na náměstí Republiky a do Smetanových sadů,“ uvedla první náměstkyně primátora Marcela Krejsová (ODS). K rozšíření programu hodlá v Plzni přispět i radnice, která zvažuje besedy s laureáty Ceny 1. června. Cenu město uděluje vždy v první červnový den při slavnostním zastupitelstvu za významný přínos k objasnění a prosazení principů demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize. Získal ji například Ivan Medek, Petruška Šustrová, Pavel Tigrid, Michal Kubal nebo Sabina Slonková.

30. 1. 2009,

Mladá fronta DNES - Plzeňský kraj

Do Plzně přijede Cirkus totality Plzeň - Na mimořádný návrat do starých časů a poměrů, které panovaly v Česku za bývalého režimu, se mohou těšit obyvatelé Plzně, kam v květnu přijede Cirkus totality. Radní města včera schválili, že se Plzeň stane spolupořadatelem šestidenní akce společnosti Opona, na kterou radnice přispěje téměř osmi sty tisíci korun. „Myslím, že to bude dobré připomenutí toho, jak to tady fungovalo,“ řekla náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Projekt se koná k 20. výročí pádu komunistického režimu v Československu a získal záštitu bývalého prezidenta Václava Havla. Součástí akce má být například dobová módní přehlídka, promítání takzvaných trezorových filmů, které byly za minulého režimu zakázané, nebo výstavy zaměřené na příběhy lidí pronásledovaných režimem. V Plzni se bude Cirkus totality odehrávat na náměstí Republiky a ve Smetanových sadech. Na náměstí je plánována instalace Kalendária, které bude představovat dobová autobusová zastávka a panely věnované historickým momentům zemí střední Evropy. Plzeňané si také budou moci vyzkoušet Trenažér totality, který jim umožní zažít realitu minulého režimu. Marcela Krejsová uvedla, že v trenažéru zájemci projdou konkrétními situacemi, k nimž patřily například pokusy získávat mezi lidmi udavače. „Uvažujeme také o tom, že bychom v rámci akce uspořádali v Plzni setkání laureátů Ceny 1. června,“ konstatovala Krejsová. Cenu 1. června uděluje město při výročí první revolty proti komunistickému režimu v roce 1953 lidem, kteří přispěli k šíření demokracie. Cenu získali například Ivan Medek, Jiří Stránský, Petruška Šustrová nebo Jaromír Štětina.



Monitoring

29. 1. 2009,

tisku

2009

Plzeňský deník

Radní budou jednat i o MHD Plzeň/ Smlouvou o spolupořadatelství města Plzně při realizaci projektu výstavy Alive nebo záměrem spolupořádat akci Cirkus totality se dnes budou zabývat městští radní. Na programu mají také přestavbu technické základny Plzeňských městských dopravních podniků, účast Plzně na akci Cervia–město květin 2009 nebo projednání smlouvy o zajištění provozu MHD a úhradě prokazatelné ztráty z jejího provozu.



M O N I T O R I N G M É D I Í M O N I T O R I N G O F M E D I A

Recommend Documents