Metodika kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovnách plemenných býků b) v stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS) 2) polním testem Pro výpočet plemenné hodnoty testovaných býků jsou využívána data získaná staniční metodou a z polního testu. Pro výpočet plemenné hodnoty lze využívat pouze data, která jsou získána v souladu s metodickými pokyny pro odchovny plemenných býků, stanice kontroly výkrmnosti a polní test. Vlastní evidence zvířat u všech způsobů kontroly masné užitkovosti (polní test, odchovny plemenných býků a stanice kontroly výkrmnosti) musí být v souladu s ústřední evidencí podniku, který spravuje odchovná zařízení. I. Metodický pokyn pro odchovny plemenných býků Posláním odchoven je přezkoušet za standardních podmínek růstovou schopnost plemenných býčků ze záměrného připařování matek býků. Test v odchovně plemenných býků musí absolvovat každý býk českého strakatého plemene, který má být předveden k základnímu výběru. Údaje získané o vlastní užitkovosti býků jsou využity pro odhad plemenných hodnot masné užitkovosti. Růstová schopnost se zjišťuje v odchovnách plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti. Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti: a) býčci se nakupují do odchoven do věku 120 dnů b) zkouška začíná 121 dnem a končí 365. dnem věku býka 1
c) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, v jednom kotci může být maximálně 15 ks d) v průběhu vlastního testu jsou býci ustájení vazně nebo volně ve skupinách v počtu maximálně 15 ks a s minimální věkovou diferencí e) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv, jadrné směsi a je v souladu s normovanou potřebou živin pro denní přírůstek min. 1300 – 1400 g f) příprava býků pro předvedení na výběr zahrnuje ošetření paznehtů, úpravu srsti, aplikaci nosního kroužku a přípravu na vlastní předvedení Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťují: a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg minimálně 1. při umístění býčků do odchovny 2. ve věku 121 ± 3 dny 3. každý měsíc 4. 365 ± 3 dny 5. před výběrem pro plemenitbu (do 7 dnů před výběrem) a to vždy ve dvou po sobě jdoucích dnech ve stejnou denní dobu a ze získaných hodnot se vypočítá průměr b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při narození 40 kg c) tělesné rozměry ve věku 365 ± 3 dny, tj. na konci zkoušky vlastní užitkovosti: povinné: - výška v kříži - obvod hrudníku - šířka pánve - délka pánve volitelné: - délka těla - výška v kohoutku
2
Evidence v odchovně plemenných býků: Evidenční karta býka, popřípadě počítačová evidence, obsahuje údaje o odchovu býka a zakládá se bezprostředně po nákupu býčka. Do karty, popřípadě počítačové databáze, se evidují všechny zjišťované údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech a zdravotním stavu a uzavírají se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se vypočítá průměrný denní přírůstek hmotnosti 1. v přípravném období 2. v období zkoušky vlastní užitkovosti od 121 dne věku do 365 dnů 3. v období od narození do výběru pro plemenitbu Výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka, jehož výsledek se jménem a adresou majitele (kupujícího) se do databáze doplní. Evidenční záznamy vybraných i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele odchovny, předávají se uznanému chovatelskému sdružení a jsou podkladem pro stanovení selekčních kriterií, zpracování a jednorázová šetření. Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují: a) pro selekci býků na vlastní růstovou schopnost, včetně výpočtu vlastní PH pro růstovou schopnost. b) v kontrole dědičnosti masné užitkovosti pro výpočet souhrnného indexu masné užitkovosti 1. Sledované ukazatele o růstu býků se posuzují ve vztahu ke všem býkům plemen kombinovaného typu, kteří dokončili test za posledních 12 měsíců; za vrstevníky jsou považováni i všichni býci aktuálního výběru, průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka. 2. Hlavní selekční ukazatele na růstovou schopnost jsou: a) průměrný denní přírůstek hmotnosti v období zkoušky b) kapacita těla a tělesný rámec vyjádřený výškou v kříži ve 365 dnech 3. Doplňující selekční ukazatele a) hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu b) průměrný denní přírůstek hmotnosti od narození do výběru c) vlastní plemenná hodnota pro růst 4. Selekční hranice pro zařazení do plemenitby: a) pro ukazatel průměrného denního přírůstku v období zkoušky vlastní užitkovosti: minimálně x - 0,5 s 3
b) hodnocení kapacity těla minimálně 75 body (výška v kříži 128 cm a více) 5. Hodnotitel může udělit výjimku jen v případech jednorázového, krátkodobého onemocnění a následného snížení přírůstku. 6. Variačně statistické hodnoty selekčních ukazatelů zpracovává příslušná oprávněná osoba a výsledky dává k dispozici hodnotiteli. n∑ x 2 − (∑ x )
2
δ=
n ⋅ (n − 1)
, kde
n je počet prvků množiny přírůstků x jsou jednotlivé přírůstky Do množiny vrstevníků vstupují býci, kteří prošli výběry rok zpětně včetně aktuálního výběru. II. Metodický pokyn pro stanice kontroly výkrmnosti Masná užitkovost plemen kombinovaného typu zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS), slouží k odhadu plemenné hodnoty masné užitkovosti a indexu masné užitkovosti na základě hodnot zjištěných u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemene a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty. V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky, provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu, s technologií založené na volném ustájení s poměrem míst u žlabu 1 : 1, s volným přístupem k napáječkám. Krmná dávka musí umožňovat ad-libitní zkrmování objemných krmiv, zajišťující požadovanou úroveň užitkovosti vyjádřenou průměrným přírůstkem. Doporučený průměrný přírůstek v testu: 150 - 200 dní
1200 g
201 – 350 dní
1400 g
351 – 420 dní
1600 g
420 – 530 dní
1300 g
Hlavní zásady testování masné užitkovosti: a) do stanice se zastavují telata – synové jednotlivých otců v počtu minimálně 12 ks ve věku do 4 týdnů (výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů, synové každého býka jsou zastoupeni nejméně ve 3 testovaných 4
turnusech a při sestavování skupin se přihlíží i k vyrovnanosti živé hmotnosti býčků. Minimální počet pro vyhodnocení skupiny jsou 4 ks b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájení v příjmovém oddělení mléčné výživy, které slouží současně jako karanténa c)
do 151 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků a krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením průměrný denní přírůstek 950 g
d) výkrm je ukončen ve stáří 530 ± 10 dní e) krmná dávka zabezpečuje minimální průměrný denní přírůstek v testu 1300 g. Při testování masné užitkovosti se zjišťuje: a) hmotnost zvířat 1. při nákupu 2. na začátku testu 3. na konci testu 4. při porážce b) hodnocení osvalení (1 – 9 bodů) před odsunem na jatky (hodnocení provádí bonitér nebo proškolený pracovník SKVS). c) zatřídění podle jakosti Evidence v SKVS a) seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech b) evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje 1. označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka) 2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky, veterinární zákroky 3. hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu 4. jatečná výtěžnost 5. zatřídění podle jakosti c) sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence. Výsledky testování masné užitkovosti na SKVS jsou sumarizovány a odesílány ke zpracování čtvrtletně. 5
Pro výpočet plemenných hodnot býka se použijí údaje o všech zvířatech z kontrolního výkrmu kromě těch, u nichž byl vývin prokazatelně snížen onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek. Pro vyhodnocení plemenného býka se použije minimálně 6 potomků, z nichž každý má vrstevníky nejméně po 2 otcích. III. Metodický pokyn pro využití údajů z polního testu Pro potřeby vyhodnocení dat z polního testu se využívají všechny dostupné údaje o býcích porážených v ČR do věku 24 měsíců (kategorie mladý býk) na jatkách, která podléhají povinnosti hlášení údajů o klasifikaci JUT v souladu s vyhláškou č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a platnou legislativou Evropské Unie. U zvířat zařazených do genetického hodnocení je stanoven maximální genetický podíl ostatních plemen do 25 %. Test začíná dnem narození a je ukončen dnem porážky. Během testu se zjišťují minimálně následující údaje: netto přírůstek zatřídění dle zmasilosti podle systému SEUROP. Údaje o klasifikaci, použité pro genetické hodnocení českého strakatého skotu jsou přebírány z databáze Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. IV. Zpracování dat Plemenné hodnoty jsou stanovovány s využitím údajů z odchoven, SKVS a polního testu. Plemenné hodnoty jsou zveřejňovány a využívány pro potvrzení o původu v souladu s rozhodnutím Komise 86/130 ES, resp. 94/515, je-li dosaženo minimální spolehlivost 50 % a vyšší. Pouze za tohoto předpokladu lze PH použít pro výpočet komplexního selekčního indexu.
6
