Metodika kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovných zařízeních plemenných býků b) v stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS) 2) neřízeným polním testem Pro výpočet plemenné hodnoty testovaných býků jsou využívána data získaná staniční metodou a z polního testu. Pro výpočet plemenné hodnoty lze využívat pouze data, která jsou získána v souladu s metodickými pokyny pro odchovná zařízení plemenných býků, stanice kontroly výkrmnosti a polní test. Vlastní evidence zvířat u všech způsobů kontroly masné užitkovosti (neřízený polní test, odchovná zařízení plemenných býků a stanice kontroly výkrmnosti) musí být v souladu s ústřední evidencí podniku, který spravuje odchovná zařízení. I. Metodický pokyn pro odchovné zařízení plemenných býků určených do inseminace Posláním odchovných zařízeních je přezkoušet za standardních podmínek růstovou schopnost plemenných býčků ze záměrného připařování matek býků. Test v odchovných zařízeních plemenných býků musí absolvovat každý býk českého strakatého plemene, který má být předveden k základnímu výběru a zařazen do inseminace. Údaje získané o vlastní užitkovosti býků jsou využity pro odhad plemenných hodnot masné užitkovosti. Růstová schopnost se zjišťuje v odchovných zařízeních plemenných býků zkouškou vlastní užitkovosti. Hlavní zásady zkoušky vlastní užitkovosti: a) býčci se nakupují do odchovných zařízeních nejpozději do věku 180 dnů b) zkouška začíná 5 dnem po naskladnění býka a končí 365. dnem věku býka 1
c) nakoupení býčci se umisťují v přijímacím oddělení individuálně nebo ve vyrovnaných skupinách s ohledem na věk a hmotnost, v jednom kotci může být maximálně 15 ks d) v průběhu vlastního testu jsou býci ustájení vazně nebo volně ve skupinách v počtu maximálně 15 ks a s minimální věkovou diferencí e) výživa býků je založena na zkrmování objemných krmiv, jadrné směsi a je v souladu s normovanou potřebou živin pro denní přírůstek min. 1300 – 1400 g f) příprava býků pro předvedení na výběr zahrnuje ošetření paznehtů, úpravu srsti, aplikaci nosního kroužku a přípravu na vlastní předvedení Zkouškou vlastní užitkovosti se zjišťují: a) hmotnost vážením s přesností na 1 kg minimálně 1. při umístění býčků do odchovných zařízeních 2. 365 ± 3 dny 3. před výběrem pro plemenitbu (do 7 dnů před výběrem) b) průměrný denní přírůstek, kdy za období zkoušky vlastní užitkovosti se nedělají srážky na nakrmenost a pro výpočet přírůstků od narození do výběru pro plemenitbu se jednotně odpočítává živá hmotnost při narození 40 kg c) tělesné rozměry ve věku 365 ± 3 dny, tj. na konci zkoušky vlastní užitkovosti: povinné: - výška v kříži - obvod hrudníku - šířka pánve - délka pánve volitelné: - délka těla - výška v kohoutku Evidence v odchovných zařízeních plemenných býků: Evidenční karta býka, popřípadě počítačová evidence, obsahuje údaje o odchovu býka a zakládá se bezprostředně po nákupu býčka. Do karty, popřípadě počítačové databáze, se evidují všechny zjišťované údaje o hmotnosti, tělesných rozměrech a zdravotním stavu a uzavírají se ke dni výběru pro plemenitbu tak, že se vypočítá průměrný denní přírůstek hmotnosti 1. v období od narození do 365 dní 2. v intervalu 200 až 365 dní 2
Výpis o býku z počítačové databáze, je podkladem pro uznané chovatelské sdružení při hodnocení býka, jehož výsledek se jménem a adresou majitele (kupujícího) se do databáze doplní. Evidenční záznamy vybraných i vyřazených býků (i během odchovu) se soustřeďují u provozovatele odchovného zařízení, předávají se uznanému chovatelskému sdružení a jsou podkladem pro stanovení selekčních kriterií, zpracování a jednorázová šetření. Výsledky zkoušek vlastní užitkovosti se vyhodnocují: a) pro selekci býků na vlastní růstovou schopnost, včetně výpočtu vlastní PH pro růstovou schopnost. b) v kontrole dědičnosti masné užitkovosti pro výpočet souhrnného indexu masné užitkovosti 1. Sledované ukazatele o růstu býků se posuzují ve vztahu ke všem býkům plemen kombinovaného typu, kteří dokončili test za posledních 12 měsíců; za vrstevníky jsou považováni i všichni býci aktuálního výběru, průměrný denní přírůstek hmotnosti býka v období zkoušky a odchylka od průměrné hodnoty vrstevníků se uvádí v gramech a zaznamenává se na evidenční kartě o odchovu býka. 2. Selekčními kriterii pro zařazení do plemenitby jsou: a) genomicky optimalizovaná hodnota celkového selekčního indexu minimálně 110 při opakovatelnosti minimálně 50 %. V případě nižší opakovatelnosti rozhodne o zařazení býka bonitér. b) přírůstek od narození do výběru minimálně 1150 gramů c) rámec těla hodnocena minimálně 75 body a tělesný rámec vyjádřený výškou v kříži ve 365 dnech minimálně 128 cm 3. Doplňující selekční ukazatele a) hmotnost býka ke dni výběru pro plemenitbu b) průměrný denní přírůstek hmotnosti v období testu c) osvalení býka Výše uvedené selekční ukazatele je povinna příslušná oprávněná osoba dát k dispozici hodnotiteli nejpozději v den výběru minimálně tištěnou formou v katalogu pro výběr býků. 4. Hodnotitel může udělit výjimku jen v případech velmi dobrého hodnocení exteriéru býka, s přihlédnutím k dobrému užitkovému typu a osvalení. Do množiny vrstevníků vstupují býci, kteří prošli výběry rok zpětně včetně aktuálního výběru.
3
II. Metodický pokyn pro stanice kontroly výkrmnosti Masná užitkovost plemen kombinovaného typu zjišťovaná ve stanicích kontroly výkrmnosti skotu (SKVS), slouží k odhadu plemenné hodnoty masné užitkovosti a indexu masné užitkovosti na základě hodnot zjištěných u vlastních potomků, pro sledování a hodnocení vývoje plemene a užitkových typů z hlediska výkrmnosti a jatečné hodnoty. V SKVS jsou dodržovány základní chovatelské podmínky, provozně vyhovující a kapacitně navazující oddělení mléčné výživy, rostlinné výživy a výkrmu, s technologií založené na volném ustájení s poměrem míst u žlabu 1 : 1, s volným přístupem k napáječkám. Krmná dávka musí umožňovat ad-libitní zkrmování objemných krmiv, zajišťující požadovanou úroveň užitkovosti vyjádřenou průměrným přírůstkem. Doporučený průměrný přírůstek v testu: 150 - 200 dní
1200 g
201 – 350 dní
1400 g
351 – 420 dní
1600 g
420 – 610 dní
1300 g
Hlavní zásady testování masné užitkovosti: a) do stanice se zastavují telata – synové jednotlivých otců v počtu minimálně 12 ks ve věku do 4 týdnů (výjimečně do 3 měsíců), ve věkovém rozpětí v turnusové skupině ± 7 dnů, synové každého býka jsou zastoupeni zpravidla ve 3 testovaných turnusech a při sestavování skupin se přihlíží i k vyrovnanosti živé hmotnosti býčků. Minimální počet pro vyhodnocení skupiny jsou 4 ks b) po přesunu do stanice jsou býčci ustájení v příjmovém oddělení mléčné výživy, které slouží současně jako karanténa c)
do 150 ± 7 dnů věku probíhá předvýkrm býků a krmná dávka v tomto období zajišťuje svým složením průměrný denní přírůstek 950 g
d) výkrm je ukončen ve stáří 610 ± 10 dní e) krmná dávka zabezpečuje minimální průměrný denní přírůstek v testu 1300 g. Při testování masné užitkovosti se zjišťuje: a) hmotnost zvířat 1. při nákupu 2. na začátku testu 4
3. na konci testu 4. při porážce b) hodnocení osvalení (1 – 9 bodů) před odsunem na jatky (hodnocení provádí bonitér nebo proškolený pracovník SKVS). c) zatřídění podle jakosti Evidence v SKVS a) seznam nakoupených býčků do SKVS, který vyplňuje oprávněná osoba a předává do ústřední evidence dohodnutým způsobem a v dohodnutých termínech b) evidenční karta pro skupinu zvířat nebo adekvátní počítačová evidence, do které se zaznamenávají údaje 1. označení býka (číslo skupiny, ušní číslo býka, otec býka) 2. datum nákupu, začátku a ukončení testu, úhynu, nutné porážky, veterinární zákroky 3. hmotnost při nákupu, při začátku a při ukončení testu 4. jatečná výtěžnost 5. zatřídění podle jakosti c) sběrný doklad, vyplněný po ukončení testování masné užitkovosti celé skupiny, nebo adekvátní počítačová evidence a odesílaný do konce následujícího měsíce do ústřední evidence. Výsledky testování masné užitkovosti na SKVS jsou sumarizovány a odesílány ke zpracování čtvrtletně. Pro výpočet plemenných hodnot býka se použijí údaje o všech zvířatech z kontrolního výkrmu kromě těch, u nichž byl vývin prokazatelně snížen onemocněním a jedinců vyřazených testem extrémních odchylek. Pro vyhodnocení plemenného býka se použije minimálně 6 potomků, z nichž každý má vrstevníky nejméně po 2 otcích. III. Metodický pokyn pro využití údajů neřízeného polního testu Pro potřeby vyhodnocení dat z polního testu se využívají všechny dostupné údaje o býcích porážených v ČR do věku 30 měsíců na jatkách, která podléhají povinnosti hlášení údajů o klasifikaci JUT v souladu s vyhláškou č. 194/2004 Sb., o způsobu provádění klasifikace 5
jatečně upravených těl jatečných zvířat a platnou legislativou Evropské Unie. V případě dostupnosti lze využít i údaje o upravených jatečných tělech získané v zahraničí. U zvířat zařazených do genetického hodnocení je stanoven genetický podíl českého strakatého skotu 50 a více procent. Test začíná dnem narození a je ukončen dnem porážky. Během testu se zjišťují minimálně následující údaje: netto přírůstek zatřídění dle zmasilosti podle systému SEUROP. Údaje o klasifikaci, použité pro genetické hodnocení českého strakatého skotu jsou přebírány z databáze Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. IV. Zpracování dat Plemenné hodnoty jsou stanovovány s využitím údajů z odchovných zařízení, SKVS a neřízeného polního testu. Plemenné hodnoty jsou použity pro výpočet a zveřejnění pořadí v topu komplexního selekčního indexu je-li dosaženo minimální spolehlivost 50 % a vyšší.
6
