Člověk a příroda Fyzika

Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět :

Člověk a příroda Fyzika

Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Fyzika je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda, oboru fyzika Mezi hlavní cíle patří poznávání přírody, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikaci v praktickém životě, rozvíjení dovednosti objektivně pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry, a ty ústně i písemně interpretovat. Žáci se učí rozlišovat příčiny fyzikálních dějů, souvislosti mezi nimi, předvídat je, popřípadě ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Ve vzdělávacím předmětu fyzika směřujeme výuku ještě specificky k: • podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích • vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat fyzikální jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů • získávání a upevňování dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech, především při úrazu elektrickým proudem

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: • zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování; • potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi; • způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby; • posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů;

• • • •

zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí; porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí; uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy; utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí;

1. Společné výchovné a vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí Výuka fyziky společně s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáka takto: Kompetence k učení: Žáci se učí metodám poznávání přírodních objektů, procesů, vlastností a jevů, učí se zpracovávat informace z hlediska důležitosti i objektivity a využívat je k dalšímu učení, samostatně pozorují a experimentují, získané výsledky porovnávají, kriticky posuzují a vyvozují z nich závěry; tím, že učitel žákům předkládá co nejvíce praktických pokusů, umožní žákům využívat výukové programy, a to jak pod jeho vedením, tak především samostatně při zpracování vlastních prezentací. Učitel žáky vede k tomu, aby vždy nejprve odhadli výsledky experimentu a po dosažení závěru korigovali své hypotézy, aby vyhledávali v různých pramenech potřebné informace týkající se problematiky fyzikálního poznávání a využívali je efektivně ve svém dalším studiu, aby poznávali souvislosti fyzikálního zkoumání s ostatními přírodovědně zaměřenými oblastmi zkoumání. Kompetence k řešení problémů: Žáci se učí přecházet od smyslového poznávání k poznávání založenému na pojmech, prvcích teorií a modelech a chápat vzájemné souvislosti či zákonitosti přírodních faktů. Učí se poznatky zobecňovat a aplikovat v různých oblastech života. Učí se základům logického vyvozování a předvídání specifických závěrů z přírodovědných zákonů. Rozvíjí schopnost objevovat a formulovat problém a hledat různé varianty řešení; tím, že učitel žákům umožňuje předpokládat, prakticky ověřovat a vyvozovat závěry na základě osvojených znalostí a dovedností, hledat, navrhovat či používat různé další metody, informace a prostředky nebo nástroje, které by mohly přispět k řešení daného problému, jestliže dosavadní metody, informace nevedly k cíli, korigovat chybná řešení problému, používat osvojené metody řešení fyzikálních problémů i v jiných oblastech vzdělávání, pokud jsou tyto metody v těchto oblastech aplikovatelné. Kompetence komunikativní: Žáci jsou vedeni k přesnému a logicky uspořádanému vyjadřování a argumentaci. Učí se stručně, přehledně a objektivně sdělovat postup a výsledky svých pozorování a experimentů, a to ústně i písemně, naslouchají názorům učitele i spolužáků, vhodně

na ně reagují, účinně se zapojují do diskuse, obhajují svůj názor a vhodně argumentují; tím, že učitel žáky vede k tomu, aby výsledky svých pokusů komentovali, vysvětlili, obhájili, aby využívali informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní komunikaci i s okolním světem a pro prezentaci svých výsledků. Kompetence sociální a personální: Žáci se učí účinně spolupracovat ve skupině, učí se podílet se společně s učitelem na vytváření pravidel práce v týmu, vytvářejí si pozitivní představu o sobě samém; tím, že učitel dává žákům příležitost vzájemně spolupracovat při praktickém řešení úkolů, umožňuje jim statisticky zpracovávat a třídit informace, vede vyučování tak, že žáci mají možnost spolupracovat při výukových programech, a umožňuje žákům objektivně hodnotit vlastní práci v kolektivu. Kompetence občanské: Žáci jsou vedeni k poznání možnosti rozvoje i zneužití fyzikálních jevů a učí se odpovědnosti za zachování životního prostředí; tím, že učitel žáky seznamuje s historií zneužívání jaderných zbraní, ekologických havárií a s příčinami zhoršení životního prostředí (skleníkový efekt, ozonová díra) a s riziky a prodiskutuje s nimi opatření k jejich předcházení a minimalizaci. Seznamuje žáky s plány krizových opatření.Umožňuje žákům chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví. Kompetence pracovní: Žáci se učí optimálně plánovat a provádět soustavná pozorování a experimenty a získaná data zpracovávat a vyhodnocovat. Seznamují se se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; tím, že učitel vede žáky k tomu, aby výsledky pokusů a pozorování zhodnotili, třídili a statisticky zpracovali a vytvářeli protokoly k laboratorním pracím. Učitel důsledně dbá na bezpečnost, dodržování pracovního řádu a způsobu používání fyzikálních pomůcek, dodržování zásad ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot.

2. Tematické okruhy průřezových témat zařazené do předmětu fyzika OSV OSV 1 OSV 3 OSV 9 OSV 10 EV EV 2 EV 3 EV 4

Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů Seberegulace a sebeorganizace: organizace vlastního času, plánování učení a studia Sociální rozvoj Kooperace a kompetice: rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (vedení a organizování práce skupiny) Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu Environmentální výchova Základní podmínky života: ovzduší, energie Lidské aktivity a problémy životního prostředí: doprava a životní prostředí Vztah člověka k prostředí: naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství), náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady)

3. Učební plán předmětu fyzika v souladu s učebním plánem školy

ročník

6.

7.

8.

9.

celkem

Fyzika - RVJ

1

2

2

1

6

Fyzika – Běžné třídy

2

2

2

1

7

Fyzika - praktika

0

1

1

1

3

Vzdělávací obsah předmětu v 6. ročníku Vyučovací předmět :

Fyzika

Období – ročník :

3. období – 6. ročník

Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku Na konci 3. období základního vzdělávání žák: LÁTKY A TĚLESA 1. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa 2. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí 3. předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty 4. využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů POHYB TĚLES SÍLY 5. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu 6. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles 7. změří velikost působící síly 8. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici 9. využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích 10. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN 11. využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů 12. předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní ENERGIE 13. určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa 14. využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem

15. využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh 16. určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem 17. zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí ZVUKOVÉ DĚJE 18. rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku 19. posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE 20. sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu 21. rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí 22. rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností 23. využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů 24. využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní 25. zapojí správně polovodičovou diodu 26. využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh 27. rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami VESMÍR 28. objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet 29. odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

Cílové zaměření předmětu v 6. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 6. ročníku směřuje k: • seznámení se základními pojmy fyziky jako součásti přírodních věd • získávání dovedností pozorovat fyzikální vlastnosti, jevy a procesy a měřit fyzikální veličiny • dovednosti převádět jednotky délky, objemu, hmotnosti, hustoty a času • pochopení poznatků, že jednotlivé látky mají různé vlastnosti z hlediska jejich hustoty a k dovednosti tyto vlastnosti změřit nebo vypočítat

Očekávané výstupy

Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

Stavba látek

OVO7: změří velikost působící síly

OVO2: uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí

DV: rozliší pojmy látka a těleso DV: vyjmenuje vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek DV: popíše společné a rozdílné vlastnosti vybraných látek DV: uvede značku a jednotky síly, převede jednotku síly na jinou jednotku síly DV: v jednoduchých případech správně použije siloměr ke změření velikosti síly DV: uvede vztah mezi hmotností tělesa a gravitační silou působící na těleso DV: rozliší mezi prvkem a sloučeninou DV: vysvětlí rozdíl mezi pevnou, kapalnou a plynnou látkou z hlediska částicového složení

Látky a tělesa Vlastnosti látek

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování

Síla, gravitační síla, měření síly

Částicové složení látek, atomy a molekuly

Elektrické vlastnosti látek OVO 1O :používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech (chemie)

DV: uvede příklady elektrování těles Elektrování těles DV: popíše model atomu a uvede Model atomu znaménko el. náboje jeho částí DV: vysvětlí elektrování těles Elektrické pole DV: definuje elektrické pole jako místo, kde působí elektrická síla

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování


Dílčí výstupy Učivo Magnetické vlastnosti látek

DV: popíše části tyčového magnetu DV: uvede příklad magnetizace látky DV: definuje magnetické pole jako OVO 24: využívá prakticky poznatky místo, kde působí mag. síla o působení magnetického pole na DV: popíše mag. pole Země magnet DV: uvede příklady použití magnetu v praxi

Magnety, póly magnetu Magnetizace látky Magnetické pole

Průřezové téma OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování

Magnetické pole Země

Měření fyzikálních veličin OVO 1: změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa OVO 3: předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty

DV: definuje fyzikální veličiny jako vlastnosti látek, které lze změřit DV: uvede značku a jednotky délky, převede jednotku délky na jinou jednotku délky DV: změří délku a zapíše výsledek včetně přesnosti měření DV: uvede značku a jednotky objemu, převede jednotku objemu na jinou jednotku objemu DV: změří objem tělesa a zapíše výsledek včetně přesnosti měření DV: uvede značku a jednotky hmotnosti, převede jednotku hmotnosti na jinou jednotku hmotnosti DV: změří hmotnost tělesa a zapíše výsledek DV: uvede značku a jednotky hustoty DV: změří hustotu kapaliny hustoměrem a výsledek zapíše v různých jednotkách hustoty DV: uvede značku a jednotky času, převede jednotku času na jinou jednotku času

Fyzikální veličiny Měření délky – jednotky, měřidla, přesnost měření

Měření objemu kapalného i pevného tělesa– jednotky, měřidla, přesnost měření

Měření hmotnosti pevného i kapalného tělesa – jednotky, měřidla

Měření hustoty – jednotky, měřidla

Měření času – jednotky, měřidla

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, cvičení dovedností zapamatování OSV9: Kooperace a kompetice: rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (vedení a organizování práce skupiny)


Dílčí výstupy

Učivo

DV: uvede značku a jednotku teploty DV: vysvětlí podstatu použití kapalinového teploměru DV: uvede příklady objemové či délkové roztažnosti látek při změně teploty

Průřezové téma

Měření teploty, změna délky či objemu těles při zahřívání nebo ochlazování, teploměry, změna teploty vzduchu v závislosti na čase

Hustota látky OVO4: využívá s porozuměním vztah DV: uvede vztah mezi hmotností, Výpočty mezi hustotou, hmotností a objemem objemem a hustotou při řešení praktických problémů

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů OSV9: Kooperace a kompetice: rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (vedení a organizování práce skupiny)


Fyzika



Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku Na konci 3. období základního vzdělávání žák: LÁTKY A TĚLESA 1. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa 2. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí 3. předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty 4. využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů POHYB TĚLES SÍLY 5. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu 6. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles 7. změří velikost působící síly 8. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici 9. využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích 10. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN 11. využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů 12. předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní

ENERGIE 13. určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa 14. využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem 15. využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh 16. určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem 17. zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí ZVUKOVÉ DĚJE 18. rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku 19. posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE 20. sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu 21. rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí 22. rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností 23. využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů 24. využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní 25. zapojí správně polovodičovou diodu 26. využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh 27. rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami VESMÍR 28. objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet 29. odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

Cílové zaměření předmětu v 7. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 7. ročníku směřuje k: • samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních procesů pomocí fyzikálních veličin pohyb, síla, tlak, vztlaková síla • upevnění si poznatků o šetrném a bezpečném zacházení s tlakovými zařízeními a přístroji • samostatnému pozorování a popisování zdrojů zvuku, šíření zvuku v různých prostředích a využití daných poznatků při ochraně sluchu před nadměrným hlukem


Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

Pohyb tělesa OVO5: rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná v zhledem k jinému tělesu OVO6: využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu

DV: definuje pohyb tělesa jako změnu polohy vzhledem k jinému tělesu DV: rozhodne, zda se těleso v daném případě pohybuje nebo je v klidu DV: vysvětlí na příkladu, co je trajektorie a co je dráha DV: uvede značku a jednotky dráhy DV: rozliší rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb, přímočarý a křivočarý pohyb DV: uvede značku a jednotky rychlosti rovnoměrného pohybu DV: vysvětlí, jak závisí dráha RP na čase DV: objasní pojem průměrná rychlost DV: uvede vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u RP

Klid a pohyb tělesa

Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb

Rychlost a dráha rovnoměrného pohybu tělesa

Průměrná rychlost pohybu tělesa

Síla OVO7: změří velikost působící síly

DV: uvede příklady sil a Znázornění síly v jednoduchých případech sílu znázorní (velikost, směr a působiště) OVO8: určí v konkrétní jednoduché Skládání sil stejného a opačného situaci druhy sil působících na těleso, směru jejich velikosti, směry a výslednici DV: vysvětlí význam činitele g ve Gravitační síla a hmotnost tělesa vztahu Fg=m.g DV: definuje těžiště jako působiště Rovnováha sil, těžiště tělesa gravitační síly a v jednoduchých případech určí polohu těžiště tělesa DV: vyjmenuje účinky síly na těleso Účinky síly na těleso

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů

EV3: doprava a životní prostředí: význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace

OSV10: Řešení problémů a rozhodovací dovednosti: zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětu


Dílčí výstupy Učivo Posuvné účinky síly - Newtonovy pohybové zákony

OVO 9: využívá Newtonovy zákony DV: vysvětlí na příkladu znění 1.-3. Zákon setrvačnosti pro objasňování či předvídání změn Newtonova pohybového zákonu Zákon síly pohybu těles při působení stálé Zákon akce a reakce výsledné síly v jednoduchých situacích

Průřezové téma OSV1: Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů

Otáčivé účinky síly OVO 10: aplikuje poznatky o DV: uvede podmínku rovnováhy na Páka, rovnovážná poloha páky otáčivých účincích síly při řešení páce a s porozuměním ji použije při Užití páky praktických problémů řešení úloh z praxe Kladky

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů

Deformační účinky síly DV: uvede vztah mezi tlakem, Tlaková síla, tlak působící tlakovou silou a obsahem plochy, na kterou tlaková síla působí

Tření DV: uvede příklady tření v praxi

Třecí síla

Mechanické vlastnosti kapalin OVO11: využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních DV: rozliší mezi tlakem v kapalině praktických problémů vyvolaným vnější silou a hydrostatickým tlakem OVO12: předpoví z analýzy sil DV: vysloví znění Archimedova působících na těleso v klidné tekutině zákona pro kapaliny a s porozuměním chování tělesa v ní jej použije při řešení praktických problémů

Opakování z 6. ročníku (vlastnosti kapalin) Tlak v kapalině Hydraulická zařízení Hydrostatický tlak Archimedův zákon Plování nestejnorodých těles


Mechanické vlastnosti plynů OVO11: využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních DV: vysvětlí existenci atmosférického praktických problémů tlaku DV: uvede přístroje na měření

Opakování z 6. ročníku (vlastnosti plynů) Atmosférický tlak, měření atmosférického tlaku a změn tlaku Přetlak a podtlak

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání


Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

OVO12: předpoví z analýzy sil atmosférického tlaku a na měření působících na těleso v klidné tekutině přetlaku a podtlaku chování tělesa v ní DV: vysloví znění Archimedova Archimedův zákon zákona pro plyny a s porozuměním jej použije při řešení praktických. problémů

Zvukové jevy OVO18: rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku OVO19: posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí

DV: uvede podmínky,za kterých Zdroje zvuku uslyšíme zvuk (zdroj zvuku o slyšitelné frekvenci, vhodné prostředí a zdravý sluch) DV: uvede rychlost šíření zvuku ve Šíření zvuku vzduchu při teplotě 20°C Ucho jako přijímač zvuku

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání


Fyzika



Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku Na konci 3. období základního vzdělávání žák: LÁTKY A TĚLESA 1. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa 2. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí 3. předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty 4. využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů POHYB TĚLES SÍLY 5. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu 6. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles 7. změří velikost působící síly 8. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici 9. využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích 10. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN 11. využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů 12. předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní ENERGIE 13. určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa

14. 15. 16. 17.

využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

ZVUKOVÉ DĚJE 18. rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku 19. posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE 20. sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu 21. rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí 22. rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností 23. využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů 24. využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní 25. zapojí správně polovodičovou diodu 26. využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh 27. rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami VESMÍR 28. objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet 29. odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

Cílové zaměření předmětu v 8. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 8. ročníku směřuje k: samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních procesů pomocí fyzikálních veličin práce, výkon, energie, teplo • samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska změn skupenství látek • osvojení si zásad dodržování bezpečnosti při práci s vybranými elektrickými přístroji •


Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

Práce, výkon DV: určí v jednoduchých případech Práce OVO14: využívá s porozuměním vztah práci vykonanou silou mezi výkonem, vykonanou prací DV: definuje výkon jako práci Výkon a časem vykonanou za jednotku času Účinnost

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: řešení problémů

Energie OVO13: určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa OVO15: využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh

DV: uvede, na čem a jak závisí velikost pohybové a polohové energie tělesa DV: vysvětlí na příkladu, jak se přeměňuje polohová energie tělesa na pohybovou energii a naopak

Pohybová energie tělesa Polohová energie tělesa

EV2: Základní energie

podmínky

života:

Vzájemná přeměna polohové a pohybové energie tělesa

Vnitřní energie, teplo DV: objasní pojem vnitřní energie Vnitřní energie, změna vnitřní energie OSV1: Rozvoj schopností poznávání: tělesa jako součet polohové a cvičení smyslového vnímání, řešení pohybové energie částic látky problémů OVO16: určí v jednoduchých DV: definuje teplo jako energii, která Teplo, měrná tepelná kapacita látky případech teplo přijaté či odevzdané při tepelné výměně přechází tělesem z teplejšího tělesa na chladnější a uvede, na čem a jak závisí velikost OVO17: zhodnotí výhody a nevýhody přijatého či odevzdaného tepla využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

Změny skupenství látek OVO16: určí v jednoduchých DV: uvede různé změny skupenství případech teplo přijaté či odevzdané látek včetně příkladů z praxe tělesem DV: vyjmenuje některé meteorolog. prvky a uvede, jakými měřidly se měří DV: popíše složení atmosféry

Tání a tuhnutí Vypařování a var, kapalnění Sublimace, desublimace Základy meteorologie

OSV1: Rozvoj schopností poznávání: cvičení smyslového vnímání, řešení problémů OSV9: Kooperace a kompetice: vedení a organizování práce skupiny


Dílčí výstupy

Učivo

DV: vysvětlí pojmy skleníkový efekt a ozonová díra

Průřezové téma EV2: Základní ovzduší

podmínky

života:

EV2: Základní energie

podmínky

života:

Elektrické jevy OVO22: rozliší vodič a izolant na základě analýzy jejich vlastností OVO20: sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu OVO21: změří elektrický proud a napětí OVO23: využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů

DV: určí znaménko převládajícího Elektrický náboj, elektroskop náboje na zelektrovaném tělese Vodič a izolant v elektrickém poli DV: rozliší vodič a izolant DV: zapíše schematické některých částí el. obvodu

značky Elektrický proud

DV: uvede znění Ohmova zákona DV: uvede pravidla pro napětí, proud a odpor v rozvětveném a OVO17: zhodnotí výhody a nevýhody nerozvětveném el. obvodu využívání různých energetických DV: vysvětlí použití reostatu zdrojů z hlediska vlivu na životní DV: uvede vztah pro výpočet el. práce a výkonu el.proudu a s porozumění prostředí umí tyto vztahy použít při řešení některých praktických problémů

Elektrické napětí

Ohmův zákon, elektrický odpor Spojování rezistorů, reostat

Elektrická práce, elektrická energie Výkon elektrického proudu



Fyzika



Očekávané výstupy předmětu Očekávané výstupy předmětu, jichž je dosahováno především v jiném postupném ročníku Na konci 3. období základního vzdělávání žák: LÁTKY A TĚLESA 1. změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa 2. uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí 3. předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty 4. využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů POHYB TĚLES SÍLY 5. rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu 6. využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles 7. změří velikost působící síly 8. určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici 9. využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích 10. aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN 11. využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů 12. předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní ENERGIE 13. určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa 14. využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem

15. využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh 16. určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem 17. zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí ZVUKOVÉ DĚJE 18. rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku 19. posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE 20. sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu 21. rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí 22. rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností 23. využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů 24. využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní 25. zapojí správně polovodičovou diodu 26. využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh 27. rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami VESMÍR 28. objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet 29. odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

Cílové zaměření předmětu v 9. ročníku ZV Vzdělávání v předmětu v 9. ročníku směřuje k: • samostatnému pozorování a popisování okolního prostředí z hlediska fyzikálních jevů a procesů z oboru elektřiny, magnetismu a jaderné fyziky • využití získaných poznatků o alternativních zdrojích energie k propagaci těchto zdrojů • seznámení se s možností vzniku mimořádných situací a chováním za těchto situací • osvojení si zásad bezpečné práce s elektrickými zařízeními používanými v domácnosti


Dílčí výstupy

Učivo

Průřezové téma

Světelné jevy OVO26: využívá zákona o přímo- DV: uvede příklady zdrojů světla a Zdroje světla, šíření světla

OSV1: Rozvoj schopností poznávání:

Očekávané výstupy čarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu při řešení problémů a úloh OVO27: rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami

Dílčí výstupy

Učivo

příklady průhledných a průsvitných prostředí DV: uvede rychlost světla ve vakuu DV: uvede zákon odrazu a lomu světla DV: vysvětlí na příkladu, jak můžeme bílé světlo rozložit na barevné složky DV: vyjmenuje některé optické přístroje

Průřezové téma cvičení smyslového vnímání

Odraz světla, zrcadla Lom světla, čočky Rozklad světla Optické přístroje, oko

Elektromagnetické jevy OVO24: využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického polev okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní

DV: určí magnetické póly cívky s proudem DV: porovná vlastnosti trvalého magnetu a elektromagnetu DV: vysvětlí princip stejnosměrného elektromotoru

Opakování látky 6. ročníku (elektrické EV2: Základní a magnetické vlastnosti látek) energie Magnetické pole cívky s proudem Elektromagnet a jeho užití Elektromotor, elektromagnetická indukce

Střídavý proud OVO21: rozliší stejnosměrný proud Střídavý proud – vznik, měření od střídavého a změří elektrický proud DV: popíše složení transformátoru a Transformátory, rozvodná elektrická a napětí uvede transformační poměr a jeho síť význam DV: podle obrázku stručně popíše rozvodnou elektrickou síť

Vedení elektrického proudu v látkách DV: rozliší nositele el. proudu Opakování látky 8. ročníku (elektrické v kovech, kapalinách a plynech jevy) Vedení elektrického proudu v kapalinách a plynech

Polovodiče OVO22: rozliší vodič, izolant a DV: charakterizuje polovodič typu P a Polovodiče polovodič na základě analýzy jejich N vlastností

podmínky

života:

Očekávané výstupy OVO25: zapojí polovodičovou diodu

Dílčí výstupy

Učivo

správně

Průřezové téma

Polovodičová dioda a její užití DV: uvede příklady použití polovodičů

praktického Další polovodičové součástky

Bezpečné zacházení s elektrickým proudem DV: objasní význam některých značek a údajů na štítku u elektrických spotřebičů DV: uvede, která bezpečnostní pravidla je nutné dodržovat při zacházení s elektrickými spotřebiči

Elektrické spotřebiče v domácnosti

Ochrana před úrazem elektrickým proudem První pomoc při úrazu elektrickým proudem

Jaderná energie OVO17: zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

DV: vysvětlí význam pojmu izotop DV: uvede druhy radioaktivního záření a porovná jejich vlastnosti DV: uvede příklady jaderných reakcí, při kterých se uvolňuje energie DV: podle obrázku stručně popíše hlavní části jaderného reaktoru a vysvětlí jejich význam

Opakování látky 6. ročníku (částice EV2: Základní podmínky života: látky) energie Radioaktivita, využití jaderného záření EV4: Vztah člověka k prostředí: náš Jaderné reakce, štěpení a slučování životní styl Jaderný reaktor, jaderná energie Ochrana před zářením

Země a vesmír OVO28: objasní kvalitativně pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet OVO29: odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

DV: vyjmenuje tělesa, která tvoří Sluneční soustava sluneční soustavu DV: charakterizuje hvězdu jako těleso, Hvězdy které je zdrojem světla

OSV3: Seberegulace a sebeorganizace: organizace vlastního času, plánování učení a studia OSV 9: Kooperace a kompetice: vedení a organizování práce skupiny

Člověk a příroda Fyzika

Recommend Documents