Fyzika a smrt filosofie „Filosofie je mrtvá“ Stephen Hawking, Leonard Mlodinow
Bůh je mrtev a my ho zabili… Friedrich Nietzsche
Program: 1. Smrt filosofie ve Velkolepém plánu (The Grand Design), kritický pohled na filosofickou část knihy 2. Fyzika a zrod filosofie 3. K čemu je filosofie fyzikům?
The Grand Design Velkolepý plán Jak se vesmír chová? Jaká je povaha skutečnosti? Odkud to všechno pochází? Potřeboval vesmír nějakého stvořitele? Většina z nás netráví většinu svého času hloubáním nad takovými otázkami, ale téměř všichni nad nimi hloubáme alespoň někdy. Tradičně jsou to otázky pro filosofii, ale filosofie je mrtvá. Filosofie neudržela krok s moderním vývojem vědy, zvláště fyziky. Nositeli naší pochodně objevování v našem pátrání po poznání se stali vědci. Stephen Hawking, Leonard Mlodinow
.
„filosofie je k ničemu nebo je dokonce škodlivá a odvádí poznání od užitečnějších oblastí.“
The Grand Design - Intelligent Design (ID) ? Ale: Není „jedna Filosofie“, jsou jen různé filosofické směry, školy, filosofové, různé „dílčí filosofie“. Zastřešit je jediným pojmem je matoucí. (Filosofie není „paradigmaticky jednotná“.)
Mnoho oblastí filosofie skutečně nemá fyzice ani vědě co říci.
Když píší o paradoxech vyvěrajících z kvantové fyziky, používají to, čemu říkají „realismus závislý na modelech“, což je založeno na „myšlence, že naše mozky interpretují vstup z našich smyslových orgánů tak, že tvoří nějaký model světa“. ... Ve skutečnosti jejich diskuse ukazuje, že ve své nejabstraktnější poloze opouští teoretická fyzika běžnou empirickou vědu a vstupuje do sféry filosofie … John Haldane, univerzita St. Andrews
Realismus závislý na modelu (MDR - ModelDependent Realism) je filosofický přístup vycházející z toho, jak (dobře) ten který model popisuje danou fyzickou realitu. „Dobrý model = realita.“ Odnož platónismu? Vyplývá však opravdu z MDR „realita“ situace, nebo pouze užitečnost modelu? (pragmatismus) Ztotožnění modelu realitou vypadá přijatelně, dokud si neuvědomíme rozpory mezi jednotlivými modely a historický vývoj poznání…
Mnohem snáze jsem chápal fyziku. Jenom se mi zdálo, že by této vědě měla předcházet ještě věda jiná, v níž by bylo nejprve vysvětleno, za jakých okolností jsme oprávněni pronášet tak mnohé zkušenostní soudy. Už jako chlapec jsem cítil, že většinu soudů, které nazýváme zkušenostmi, nepoznáváme bezprostředně, ale odvozujeme je až z jistých jiných soudů. Hloubal jsem nad tím, za jakých předpokladů můžeme takové důsledky odvozovat. Bernard Bolzano (Bolzano 1981), str. 31
Jak se vesmír chová? Jaká je povaha skutečnosti? Odkud to všechno pochází? Potřeboval vesmír nějakého stvořitele? Proč je něco a ne nic? Proč jsme tady? Jaký je smysl života? Může tyto otázky vyřešit „živá fyzika“? Lze skutečně veškeré otázky řešit vědou? Lze skutečně veškeré otázky řešit? Mají vůbec tyto otázky smysl? Jsou to ale filosofické otázky a ty se řešit nedají ani vědou (tu nemají smysl), ani Filosofií, ani teologií. Proč? – „Filosofie“ („Theologie“) neexistuje!
Analytická filosofie (Ernst Mach, Bertrand Russell, Rudolf Carnap, Ludwig Wittgenstein, W .V. O. Quine), „antimetafyzická“:
otázky jsou buď vědecké, nebo nesmyslné.
Stať o antické filosofii plná nepřesností a nesprávností. Názory antických filosofů, které by měly co říci dnešní fyzice jsou ponechány bez povšimnutí.
(Zamarovský 2013)
Chybí celá filosofie východní. (Fritjof Capra, The Tao of Physics, 1977)
SH a LM se nevyhnuli chybám svých předchůdců, hrubým zjednodušováním i neseriózním „marketingovým trikům“: „teorie všeho“ – žertovná zkratka? vulgární redukcionismus? „vše“ se nedá bezesporně shrnout pod jeden pojem, „vše“ netvoří množinu. (Teorie všeho by musela být i teorií sebe sama, atp.) „Jahve Sebaoth“ (Pán zástupů, armád) → Pantokrator (Vševládce) → Deus Omnipotens (Všehoschopný Bůh). „Může tento všehoschopný Bůh stvořit tak těžký kámen, že ho nezvedne?“
SH: Vesmír „vznikl z ničeho“. od 2. století interpretace Genese. Logický nesmysl:
„Prázdnota je nic a existence ničeho je neexistence.“ Melissos (4. stol. př. n. l) Reálná existence prázdna – formulováno už atomisty: Egon Bondy (1930-2007)
„Vesmír se skládá z plnoty a prázdnoty…“ Jak zdůraznil Egon Bondy, atomistická filosofie není monistická, leč dualistická. Nikoli z „ničeho“, ale z prázdného prostoru. Prostor nutno chápat jako substanci! Prázdný prostor není z hlediska fyziky „nic“, ale „něco“ (pole virtuálních částic, tenzorové gravitační pole …).
Tomáš Akvinský „kreace“ → „mutace“ posunutí otázky: „kde se vzal ten „prázdný prostor“?“ (A kde se vzal Bůh?) Imaginární čas, časová složka kolmá k našemu „běžnému“ času. Jde o věčnost, ve které přebývá Bůh. Proto:
„Bůh, kdyby chtěl, mohl stvořit svět bez počátku.“ To by se mu v „reálném“ čase nepodařilo.
„Není třeba Stvořitel.“ (z hlediska fyziky) I tento „objev“ je prastarý. začátkem 19. století Laplace, rozhovor s Napoleonem, Boha „jako hypotézu nepotřeboval“. Lze existenci či neexistenci Boha prokazovat fyzikálně? Racionálně? (Kant) ---------------------------------------------------Ne všechny větve filosofie jsou suché, těch živých si ale H+M nejsou vědomi! Propast mezi vědou a filosofií se rozvírá. Filosofové obvykle nerozumí vědě a vědci, jak vidno, nechápou filosofii.
Fyzika a zrod filosofie
míléťané – fysikové („hoi fysikoi“, „hoi fysiologoi“) FYSIS – příroda (plodivá, živá, především rostlinná) Vše lze redukovat na jeden základní princip, ARCHÉ. Tento krok proklamovali, uvědomovali si ho. (Nevědomý redukcionismus - nevíme, co děláme) Vědomý redukcionismus - důležitý znak vědeckého přístupu Atomismus (Leukippos, Démokritos, Epikúros, …, Čarváka - Lókajata). „atomismus chemický“, hlubší význam – subatomární, „elementární“ částice „Sestávání z věčných, dále už nedělitelných částic“, částice z kinetické energie, temná hmota.
Paradox absolutního determinismu Epikúros – parenklise (clinamen), tj. samovolná odchylka atomů od pravidelného pohybu svoboda atomů? náhoda i svoboda - svobodná vůle Máme svobodnou vůli, protože trocha této svobodné vůle mají už atomy našeho těla a duše. Vysmívaná, ocenil až Karel Marx (1841) návrat parenklise - kvantově mechanická neurčitost James Jeans a sir Arthur Eddington
prostřednictvím této „novodobé parenklise“ se fyzikové opět pokoušeli vysvětlit naši svobodnou vůli! Roger Penrose Stoikové - paradox nemá smysl vysvětlovat fyzikálně, je založen na logické chybě!
Stuart Hameroff
„Svobodní jsme, protože můžeme dělat, co chceme. Jsme ale zároveň nesvobodní (determinovaní), protože musíme chtít, co chceme.“ Plotínos „Kdybych chtěl, mohu rozdat své jmění chudým, nemohu ale chtít, abych chtěl“. Arthur Schopenhauer
Plotínos
(cca 204-270 n. l.)
svoboda se týká možnosti konat co chceme, samo chtění je determinované (samozřejmě námi). „Má svobodná vůle“ je osvobozena od vnějšího působení, nikoli od působení mého, je to totiž má vůle. Paradox plyne z aplikace dvojího pohledu: jednou se vnímáme jako stroj ovládaný fyzikálními zákony (z vnějšku), podruhé jako osobnosti s vlastním chtěním (z vnitřku)
Aristoteleská fyzika:
„Pokud na těleso nepůsobí síla, jeho pohyb se zastaví.“
„síla“ je ale novodobý překlad (Leibniz) DYNAMIS – více významů: hybnost? Nebo jiná souřadná soustava Newton – inerciální (Ludwig Lange) - moderní kosmologie - comoving systém, tj. soustava, která se rozpíná: vesmír se jeví (zhruba) statický, je tedy jednodušeji popsatelný. Ale: rychlost pohybu volného tělesa se blíží k nule. Aristotelův zákon setrvačnosti se tedy „recykluje“, vrací se v „modifikované podobě“… Fyzikální zákony mívají větší pole působnosti, než se původně předpokládalo (termodynamika) To platí i dvojnásob pro zákony „metafyzické“, tj. filosofické! Vždyť co jiného je změna paradigmatu, než přechod na jinou metafyziku?
Nač ke filosofie fyzikům? Na rozdíl od filosofa se fyzik bez znalosti hlubší historie svého oboru obejde. Nicméně, někdy by mu byla znalost filosofie ku prospěchu. Kdy?
Thomas Kuhn „Jak to, že tak hluboký myslitel, jako byl Aristotelés, vytvořil tak „špatnou“ fyziku?“ Paradigma (vzor) Pokud se fyzika pohybuje v prostoru vymezeném jedním paradigmatem, není třeba se zabývat filosofickými a historickými souvislostmi. Standardní vědecké práce, kumulace poznatků. Krize - nutno formulovat paradigma nové. K tomu je znalost hlubších a širších souvislostí užitečná. Často stačí upravit a recyklovat myšlenky staré.
Thomas Kuhn (1922-1996)
Jiné čtení Hawkingova textu?
Myslím, že to, že fyzika v jejich podání přerůstá do něčeho jako filosofie… … jejich výrok o smrti filosofie lze interpretovat tak, že filosofie zemřela jako obor a že to, co dříve dělali filosofové, dnes dokážou dobře dělat jenom vědci (zatímco filosofové plácají nějaké své nesmysly).
Jasně, my filosofové máme pocit, že se moříme a v potu tváře řešíme problémy, a pak přijde Někdo a řekne nám, že jsme jenom zombie?
Jaroslav Peregrin
… věda, která je přímo zaměřena na svou vlastní tematickou sféru a která rozvíjí svou aktivitu výlučně vzhledem k jejímu poznání, zůstává vězet v naivitě, která jí uzavírá filosofickou přednost radikálního sebepochopení a principiálního sebezdůvodnění. Husserl 1929
Závěr … vědci by měli dělat filosofii „pořádnou“ (anebo žádnou). K tomu jim mohou pomoci znalosti z historie filosofie. Vždy pracujeme v nějakém rámci, v určitém paradigmatu (Kuhn). Filosofii se nevyhneme, i když s ní nemusíme v rámci fyziky vědomě pracovat. Můžeme ji totiž přesunout ji do nevědomí. Pak ji už ale neovládáme ale ona ovládá nás. I pro fyziku platí výrok staré dámy, britské filosofky, která nedávno dovršila 95 let:
Lidé nějak myslet musejí, a nečiní-li tak vědomě a kriticky, vezou se bezmocně v tom, co jim odkázaly předchozí věky, takže
odmítat přemýšlet o filosofii znamená odsuzovat se k uvěznění ve filosofii včerejška. Mary Midgley
HAWKING, S. , MLODINOW, L. (2010): The Grand Design, Bantam Books, 2010 Velkolepý plán. Př. Jan Klíma, Praha, Argo, Dokořán 2013. LONG, A. A. (1986): HellenisticPhilosophy. Duckworth. (Czech edition: Hellénistickáfilo-sofie. Praha: Oikúmené, 2003.) PEREGRIN, J. (2011): Je filosofie „mrtvá“? Filosofie dnes 3, č. 2, str. 91-93. http://filosofiednes.ff.uhk.cz/index.php?journal=hen&page=article&o p=viewFile&path%5B%5D=86&path%5B%5D=93 The grand Design (Velkolepý plán) ZAMAROVSKÝ, P., Hawking, S. , Mlodinow, L. (2010): The Grand Design, Organon F, XX, 1, 2013 str. 125-128 HALDANE, J., FirstThings http://www.firstthings.com/article/2010/12/philosophy-lives
