Likvidace společnosti s ručením omezeným

Bankovní institut vysoká škola Praha Práva

Likvidace společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce

Autor:

Klára Mikotová, DiS. Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Ladislav Soukup

2016

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Klára Mikotová, DiS. V Milevsku, dne 25. dubna 2016

Poděkování Velmi ráda bych touto cestou poděkovala všem, kteří mi při psaní mé bakalářské práce poskytli podporu, cenné rady a odbornou pomoc, zejména pak JUDr. Ladislavu Soukupovi.

Anotace Tématem předkládané bakalářské práce je likvidace obchodní společnosti. Bakalářská práce se zabývá právní úpravou likvidace v kontextu platné právní úpravy, účinné od 1.1. 2014. Práce vymezuje samotný pojem právnické osoby včetně historického vývoje aţ po současnou platnou právní úpravu likvidace obchodní společnosti. Část práce se zaměřuje na představení nejrůznějších charakteristik pojmu likvidace a likvidátora obchodní společnosti. Práce se věnuje detailní analýze platné právní úpravy, jejímu hodnocení a úvahám. Text je doplněn související judikaturou. Klíčová slova: likvidace obchodní společnosti, likvidátor, právo obchodních společností, úpadek, obchodní korporace, právnická osoba, obchodní rejstřík

Annotation The theme of the presented Bachelor´s thesis is the company´s liquidation. The Bachelor´s thesis deals with the legislation of the liquidation in the context of the current legislation effective from January 1, 2014. The thesis specifies the concept of a legal person, including historical development to the current legislation of the company´s liquidation. Part of the thesis is focused on the presentation attributes of the term of the liquidation and the liquidator of the company. The thesis is devoted to the detailed analysis of the current legislation, its evaluation and consideration. The text of the thesis is completed with the related judicature. Key words: Company´s liquidation, liquidator, corporate law, bankruptcy, business corporation, legal person, bussines register

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Základní charakteristika společnosti s ručením omezeným ................................................ 9 1.1

Vymezení pojmů ........................................................................................................ 11

1.2

Statistická data ........................................................................................................... 12

1.3

Zákon č. 513/1991 Sb. ............................................................................................... 15

1.3.1

Vklady ................................................................................................................ 15

1.3.2

Ručení ................................................................................................................. 16

1.3.3

Obchodní firma ................................................................................................... 16

1.3.4

Statutární orgán .................................................................................................. 16

1.3.5

Valná hromada.................................................................................................... 17

1.4

2.

Zákon č. 90/2012 Sb. ................................................................................................. 17

1.4.1

Povinná úprava společenské smlouvy ................................................................ 17

1.4.2

Základní kapitál .................................................................................................. 18

1.4.3

Kmenové listy ..................................................................................................... 18

1.4.4

Různé druhy podílů ............................................................................................ 18

1.4.5

Uvolněný podíl a vypořádací podíl .................................................................... 19

1.4.6

Zrušení zákazu řetězení a úprava zákazu konkurence ........................................ 19

1.4.7

Odpovědnost jednatele a péče řádného hospodáře ............................................. 19

1.4.8

Změny úpravy odměňování ................................................................................ 21

1.4.9

Vystoupení společníka ze společnosti ................................................................ 21

1.4.10

Internetové stránky společnosti .......................................................................... 22

Zrušení a zánik společnosti s ručením omezeným ............................................................ 23 2.1

Zrušení obchodní společnosti právním jednáním ...................................................... 23

2.2

Dobrovolné zrušení právnické osoby ........................................................................ 23

2.2.1

Uplynutí doby ..................................................................................................... 24

2.2.2

Dosaţení účelu .................................................................................................... 24

2.2.3

Rozhodnutí společníků nebo valné hromady...................................................... 25

3.

2.3

Nedobrovolné zrušení právnické osoby ..................................................................... 26

2.4

Prohlášení obchodní společnosti za neplatnou .......................................................... 28

2.5

Nemoţnost zrušení obchodní korporace .................................................................... 28

Likvidace ........................................................................................................................... 30 3.1

Příprava k likvidaci .................................................................................................... 31

3.2

Výběr kandidátů na likvidátora společnosti ............................................................... 32

3.2.1

Likvidátor ........................................................................................................... 32

3.2.2

Funkce likvidátora .............................................................................................. 33

3.2.3

Odměna likvidátora ............................................................................................ 34

3.2.4

Zánik funkce likvidátora ..................................................................................... 35

3.3

Podání návrhu na provedení zápisu změn v obchodním rejstříku ............................. 36

3.4

Likvidační proces, oznámení o vstupu společnosti do likvidace ............................... 37

3.5

Převzetí likvidovaného podniku s předávacími protokoly ........................................ 38

3.6

Mimořádná účetní závěrka ......................................................................................... 39

3.7

Sestavení programu likvidace společnosti ................................................................. 39

3.8

Personální a pracovně právní problematika ............................................................... 39

3.8.1 3.9

Ukončení pracovního poměru se zaměstnanci ................................................... 40

Spolupráce s příslušnými orgány ............................................................................... 41

3.9.1

Státní archiv a soukromé spisovny ..................................................................... 43

3.10 Zpeněţování likvidační podstaty ............................................................................... 44 3.10.1

Formy prodeje majetku společnosti .................................................................... 44

3.10.2

Zpeněţování pohledávek .................................................................................... 45

3.11 Závazkové vztahy a jejich vypořádání ....................................................................... 47 3.11.1

Ukončení likvidačního procesu .......................................................................... 48

3.11.2

Neukončení likvidačního procesu ...................................................................... 49

Závěr ......................................................................................................................................... 51 Seznam literatury .................................................................................................................. 53

Úvod Tématem mé bakalářské práce je likvidace společnosti s ručením omezeným. Na institut likvidace obchodní společnosti nahlíţím především z pohledu právního se zaměřením na platnou právní úpravu. Podle mého názoru jsou prvotní začátky existence společnosti stejně tak důleţité jako její závěrečná fáze, a proto jsem si vybrala toto téma. V mé práci se věnuji likvidaci společnosti s.r.o. a to převáţně její obecné úpravě. Na počátku 90. let 20. století významně vzrostl význam procesu likvidace obchodních společností zejména změnou politické situace. V tomto období probíhala privatizace státního majetku a zanikala velká řada státních podniků a s části také proto vznikal velký rozmach podnikatelských subjektů, zvláště pak obchodních společností. Řada z nich ovšem poměrně brzy po vzniku ukončila svoji činnost a to z mnoha různých důvodů. Tento stav vyvolal potřebu po stanovení formalizovaného postupu pro dosaţení zániku obchodních společností. Proces likvidace nelze chápat jen z pohledu právnické problematiky, musí se na něj nahlíţet také z společenského a ekonomického hlediska. Při psaní své bakalářské práce pouţívám metodu komparace, analytickou a také hodnocení jak současné právní úpravy, tak i historických právních úprav, dále pak indukci a dedukci s pouţitím metody popisu. Takto získané teoretické poznatky doplňuji o českou právní judikaturu, která v praxi potvrzuje mou teorii. Mou snahou je zaměřit se na stěţejní fáze likvidačního procesu a poskytnout tak ucelený obraz o průběhu likvidace. Pozornost bude také věnována problematikám, které souvisejí s procesem likvidace a to jako např. zánik a zrušení s.r.o. S cílem mém bakalářské práce úzce souvisí i snaha o vymezení pojmu likvidace obchodní společnosti a jejího významu se zaměřením na platnou právní úpravu. Samotná práce se mimo úvod a závěr skládá ze tří hlavních kapitol. V první kapitole zpracovávám historický význam a základní charakteristiku společnosti s ručením omezeným. Dále pak pojednávám o statistických údajích, které je si podle mého mínění dobré připomenout. Poukazuji tam na stavy různých roků a popisuji jak se vyvíjel vznik a zánik obchodních společností. Dále porovnávám zákon č. 513/1991 Sb. a novelizaci zákon č. 90/2012 Sb. Popisuji tam jaký je zásadní rozdíl v základním kapitálu s.r.o. a mnohém dalším. 7

Druhou kapitolu mé práce jsem zaměřila na zánik a zrušení s.r.o., které jsou předpokladem likvidace, mimo případů, kdy jsou soudem prohlášeny za neplatné. Dále se kapitola zabývá způsoby zrušení společnosti, které zahrnují uplynutí doby, dosaţení účelu atd. Třetí kapitola, která je stěţejní částí celé práce, se zaměřuje na představení nejrůznějších definičních charakteristik pojmu likvidace a jejího průběhu v jednotlivých fázích. Jednotlivé kroky likvidace jsou podkládány soudní judikaturou. Kapitola je také věnována základním úkonům likvidátora společnosti ve všech fázích průběhu likvidačního procesu. Zabývá se postavením osoby likvidátora, vznikem a zánikem jeho funkce, jeho vztahům k orgánům společnosti a jeho povinnostmi. Také se zabývá existencí závazkových vztahů při procesu likvidace a jejich vypořádání.

8

1. Základní charakteristika společnosti s ručením omezeným Vývoj právnické osoby jako takové sahá hluboko do historie. V původních právních řádech měly fyzické osoby jako jediné přisouzenu právní subjektivitu, tudíţ byly jedinými, kteří měly práva a povinnosti a byly způsobilé k právním úkonům. S rozvojem společnosti a také s rozvojem právního myšlení, se však začalo ukazovat, ţe tento přístup je zcela nedostačující a to zejména při snaze jednotlivých lidí dosáhnout určitých ekonomických či politických cílů.1 Dílčí snaha jednotlivce však nepostačovala k dosaţení těchto cílů, a proto byla zapotřebí spolupráce většího počtu osob, která měla být organizovaná. Pojem právnické osoby je tak moţné chápat jako určitou formu sdruţování osob, které vznikalo a fungovalo, pro dosaţení předem stanovených společných cílů. „Vznikl koncept právnických osob jako organizovaných útvarů, jejichž účelem byla služba společným zájmům určité skupiny a jejich juristická individualita se odlišovala od individuality lidí činných v těchto útvarech.“2 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) představuje jednoznačně nejpouţívanější formu obchodní společnosti u nás, přičemţ velké oblibě se těší zejména u drobných a středních podnikatelů. S akciovou společností ji řadíme do skupiny tzv. kapitálových společností, pro které jsou charakteristickými znaky oddělení majetku společníků od majetku společnosti, velmi nízké ručení společníků za závazky společnosti a účast společníků je jen formou poskytnutého kapitálu. Společnost s.r.o. má základní kapitál tvořen z vkladů společníků, kteří ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu do té doby, dokud není zapsáno do obchodního rejstříku splacení. Tato společnost můţe být zaloţena také za jiným účelem neţ je účel podnikání, ale i potom stále vystupuje jako podnikatelský subjekt. Je zapsána do obchodního rejstříku a vázaná obchodním zákoníkem. Uţ od samého vzniku Československé republiky, která převzala právní předpisy z Rakouského práva, které upravovalo obchodní společnosti na tehdejším území České Republiky. Pro společnost 1 2

KNAPP, Viktor, O právnických osobách. Právník, 1995, č. 10-11 KNAPPOVÁ, Marta, Jiří ŠVESTKA a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005. s. 200 ISBN 80-7357-131-5

9

s ručením omezeným šlo konkrétně o zákon č. 58/1906 ř. z. o společnostech s ručením omezeným. Tento zákon platil aţ do roku 1950 a byl mnohokrát novelizován a doplněn o různé novinky. Roku 1950 byl zákon zrušen a nahrazen novým zákonem č. 141/1950 Sb., který změnil a doplnil hospodářský zákoník. Došlo zde k začlenění nové právní úpravy do Českého (neboli Československého) právního řádu. „Po roce 1950 Český právní řád opustil klasické pojetí subjektů práva a vytvořil pojetí charakteristické ideologickými a politickými kritérii posuzování a klasifikace subjektů práv.“3 Dne 1.1. 1992 nastala účinnost nového obchodního zákoníku (513/1991 Sb.) v kterém proběhla komplexní úprava společnosti s ručením omezeným. S.r.o. lze zaloţit jednou nebo více osobami. A také, ţe jedna fyzická osoba můţe být společníkem nejvíce ve třech společnostech s ručením omezeným. Společnost nese zodpovědnost za veškeré porušení svých závazků a za všechny provedené úkony celým svým majetkem. Naproti tomu společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. Novelou zákona č. 370/2000 Sb. došlo k úpravě, která nahradila dosavadní ručení s ohledem na solidaritu společníků. "V praxi dochází někdy k zaměňování pojmů "odpovědnost'' a "ručení". Je proto nutno zdůraznit, že o odpovědnosti za závazky lze mluvit pouze u společnosti. Ta odpovídá celým svým majetkem za porušení svých závazků, a každá osoba, která z takového porušení vznikne nárok na plnění, může takový nárok vůči společnosti uplatnit. Za své vlastní závazky však společnost ručit nemůže (stejně jako nemohou společníci odpovídat za její - tedy cizí závazky), neboť z obsahu institutu ručení vyplývá, že ručit lze - při splnění zákonem stanovených podmínek - pouze za závazky cizí. Naproti tomu společníci ručí ve stanoveném rozsahu za závazky společnosti."4

3

HURDÍK, Jan a Jaroslav KATOLICKÝ. K pojetí právnických osob. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1992. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 103. s. 5 ISBN 80-210-0457-6 4 BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava a Ivana ŠTENGLOVÁ. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. Beckova edice právo a hospodářství. s.8 ISBN 80-7179-441-4

10

1.1

Vymezení pojmů

Mezi základní pojmy patří při řešení likvidace podle obecného práva: Společnost - je skupina jednotlivců, které pojí společné zájmy a určité cíle. Jednotlivé skupiny mohou mít vlastní instituci a kulturu. Obchodní společnost - obchodní společnost je v legislativě České republiky upravena zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstev, který nabyl účinnosti 1.1. 2014. Obchodní společnosti a druţstva nazýváme obchodními korporacemi. Obchodní korporace jsou zaloţeny společenskou smlouvou a vznikají dnem zapsáním do obchodního rejstříku. Společnost s ručením omezeným - v České republice je nejrozšířenější formou podnikání. Je to jedena z forem obchodních společností a je to společnost kapitálová. Upravuje ji tudíţ zákon o korporacích č. 90/2012 Sb. Korporace - právnický subjekt, který má z pohledu práva status osoby samostatné a to i přesto, ţe je tvořen více osobami. Právnická osoba - představuje uměle vytvořený subjekt, který v právnických vztazích jednají a vystupují jako lidé. Její podstatu tvoří buď lidé a nebo věci. Podle toho se rozlišují na: a) společenství osob neboli korporace b) společenství osob a majetku - jestliţe právnickou podstatou je peněţní podstata mluvíme zde o nadacích a fondech. Pokud podstatou jsou majetková zařízení např. budovy a stroje nazýváme je podniky c) společenství právnických osob - právnické osoby k dosaţení svých cílů a nebo k ochraně svých zájmů se sdruţují a nazýváme je sdruţení. Toto sdruţení jedná a vystupuje v právnických vztazích samostatně a nezávisle na jeho členech. Právní subjektivita - je to schopnost být nositelem a vykonavatelem práv a povinností. Pojem a druhy právní odpovědnosti - je jedním z nástrojů dodrţování zákonnosti tím, ţe zajišťuje realizaci právních norem. Právní odpovědnost vzniká jako nepříznivý právní důsledek při protiprávnímu jednání. Existují dva typy nové právní povinnosti a to buď: a) místo původní povinnosti - odstranění vady vadného plnění b) vedle původní právní povinnosti - zaplatit penále z prodlení při zachování povinnosti zaplatit 11

Druhy právní odpovědnosti existují následující: 1. Podle charakteru společenských vztahů k jejichţ ochraně slouţí a) trestní b) správní c) občanskoprávní d) pracovněprávní 2. Předpoklad vzniku a) subjektivní - ke vzniku je zapotřebí jak zavinění, tak objektivní předpoklady (trestní odpovědnost) b) objektivní - ke vzniku stačí objektivní předpoklady (odpovědnost za vady a prodlení) c) liberační důvody - tyto důvody umoţňují subjektu zprostit se odpovědnosti (ţivelná pohroma) 3. Podle toho, kdo nese nepříznivé právní následky Vlastní a cizí protiprávní jednání. Podle toho, kdo nese nepříznivé právní následky a porušil právní povinnosti. 4. Způsob realizace Jsou případy, kdy se k realizaci vyţaduje Akt aplikace práva (trestní a správní právo) a kdy se Akt aplikace práva nevyţaduje. 5. Závazková a mimozávazková odpovědnost Podle toho zda odpovědnost, která byla protiprávným jednáním porušena tvoří obsah závazkového vztahu nebo ne.

1.2

Statistická data V souvislosti s mou bakalářskou prací jsem se častokrát potýkala se statistickými údaji

zejména o mnoţství růstu či úpadku obchodních společností. Neocenitelným pomocníkem mi byl archiv Českého statistického úřadu do kterého jsem nejednou nahlédla. Vzhledem k mému tématu se krátce zmíním o tendenci vývoje vzniku a především zániku obchodních společností v České republice a pro přesnost a přehlednost uvádím některé skutečnosti v níţe uvedených grafech a tabulkách. 12

Počet ekonomických subjektů v České republice se blíţí k číslovce tří milionů subjektů. Jak je zřejmé ze statistických údajů tempo ročního vzniku nových subjektů se s nástupem ekonomické krize v letech 2008 - 2009 zpomalilo a ustálilo se na úrovni 116 - 120 tisíc subjektů. Přikládám graf z Českého statistického úřadu na kterém je také vidět, ţe od roku 2008 - 2009 zanikalo nejvíce ekonomických subjektů. V roce 2009 je vidět mimořádný růst, kdy došlo ke 100 % nárůstu v počtu zaniklých subjektů, coţ představovalo více jak 101 tisíc subjektů. Od roku 2010 se počet zaniklých subjektů vrátil na hodnotu 59 tisíc subjektů.5

Obr. 1 Graf Vznik a zánik firem

Zdroj: Český statistický úřad vlastní zpracování6

V roce 2014 v ČR vzniklo 30 614 nových firem a to je nejméně za posledních 7 let. Nejvíce firem vzniklo v roce 2010 a to 120 475. Nejvíce firem zaniklo v roce 2013 a poprvé také počet zaniklých firem předčil počet vzniklých. Ani v roce 2014, kdy vstoupila v účinnost změna základního kapitálu u společnosti s ručením omezeným, kdy základní kapitál můţe být tvořen pouze jednou korunou, počet právnických osob nezaznamenal ţádného růstu, ba naopak počet vzniklých firem byl niţší o 7 139 subjektů. Nutno však podotknout, ţe oproti 5 6

FELCMAN, Michal, Vývoj počtu a struktury zaniklých ekonomických subjektů v období 2006 - 2010 [online] Https://www.czso.cz/ [online]. [cit. 2016-01-20].

13

roku 2013, kdy zaniklo 45 246 právnických osob v průběhu roku 2014 došlo k výraznému zmírnění a zaniklo pouhých 6182 právnických osob. Coţ je pouhých necelých 14 % zaniklých právnických osob roku 2013. Dále jak také píšu ve své práci, je nutné mít na zřeteli, ţe zde působí podnikatelské subjekty, které se specializují (a některé velice úspěšně) na odkupování zadluţených podniků a následně tyto podniky vzhledem ke svým zkušenostem a kontakty např. se zahraničními investory či peněţními ústavy oddluţí. I to můţe určitou vahou odráţet počet zaniklých právnických osob v loňském roce. Tab. 1 Vznik a zánik firem

Vzniklé subjekty Zaniklé subjekty Subjekty celkem Čistý přírůstek

2006 84 979 42 647 2 430 481 42 332

2007 103 847 50 361 2 481 863 53 486

2008 116 367 50 103 2 552 149 66 264

Zdroj: Český statistický úřad vlastní zpracování7

Obr. 2 Graf Vznik a zánik Společnosti s ručením omezeným

Zdroj: Český statistický úřad vlastní zpracování8

7 8

Https://www.czso.cz/ [online]. [cit. 2016-01-20]. Https://www.czso.cz/ [online]. [cit. 2016-01-20].

14

2009 117 288 100 865 2 570 611 16 423

2010 120 475 58 910 2 637 551 61 565

1.3

Zákon č. 513/1991 Sb. V následujících odstavcích sepisuji základní charakteristické vlastnosti společnosti

s.r.o. podle zákona účinného do 31. 12. 2015 č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

1.3.1

Vklady Minimální základní kapitál společnosti s ručením omezeným stanovuje starý zákoník

platný do 31.12.2013 na částku 200 000 Kč. Kaţdý společník se můţe na základním kapitálu společnosti podílet pouze jedním vkladem. Minimální výše vkladu pro jednoho společníka musí být alespoň 20 000 Kč. Vklad můţe být stanoven pro jednotlivé společníky rozdílně, avšak částka musí být dělitelná na celé tisíce. Všechny vklady celkem musí dát částku základního kapitálu tedy 200 000 Kč. Způsob jakým společníci sloţí vklady stanoví společenská smlouva. Nejčastější volbou je sloţení vkladů na bankovní účet zakládající společnosti. Rejstříkovým soudem nejuznávanější a také nejčastěji pouţívaný způsob je zaloţení nového bankovního účtu na jméno správce vkladů a na tento účet peníze vloţit. Banka vydá na vyţádání potvrzení o sloţení vkladů a také potvrzení o výši sloţených. Banka pro vydání potvrzení vyţaduje předloţení společenské smlouvy a nebo zakladatelské listiny. Toto potvrzení později slouţí jako jeden ze zakladatelských dokumentů a dokládá se při podávání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Jestli-ţe společníci chtějí poskytnout nepeněţní vklady do společnosti, musí být ve společenské smlouvě nebo v prohlášení o převzetí vkladu a nebo písemném prohlášení o zvýšení vkladu přesně uveden předmět nepeněţitého vkladu a částka, za kterou se započítává na vklad společníka s tím, ţe musí být na ocenění nepeněţního předmětu sjednán znalecký posudek. Neţ společnost podala návrh na zápis do obchodního rejstříku muselo být zaplaceno celé emisní áţio a na kaţdý peněţitý vklad muselo být zaplaceno nejméně 30%. Celková hodnota peněţních a nepeněţních vkladů musela činit alespoň částku 100 000 Kč. Výjimka byla, kdyţ společnost byla zaloţena jen jedním zakladatelem, zde musel zakladatel zaplatit celý základní kapitál, aby mohla být společnost zapsána do obchodního rejstříku.

15

Také tu byla moţnost sloţit základní kapitál v hotovosti u správce základního jmění, který poté vydal prohlášení o sloţení základního jmění. Jestli-ţe nastala skutečnost, ţe správce uvedl v prohlášení vyšší částku, neţ která byla splacena, tak se stal ručitelem a ručil společnosti za závazky do té výše, do které nebyli splaceni. Zapsáním do obchodního rejstříku a tedy vznikem společnosti se staly vklady jejím majetkem. Společnost mohla tedy s peněţními prostředky volně disponovat. Například mohla za vloţené peníze platit účty, nakupovat zboţí a kancelářské vybavení.

1.3.2

Ručení Jak jsem jiţ výše psala společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, tedy

ručí majetkem společnosti. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisů v obchodním rejstříku. 1.1. 2001 došlo k významné změně a velké novelizaci obchodního zákoníku, ve které bylo ustanoveno, ţe společníci neručili jen do výše svého nesplaceného vkladu, ale ručili solidárně do výše souhrnu nesplacených prostředků.

1.3.3

Obchodní firma Společnost musí obsahovat náleţité označení jak jsem jiţ psala výše. Např. společnost

s ručením omezeným nebo postačí zkratka s.r.o. nebo spol. s.r.o. Jakoţto obchodní společnost musí splňovat i obecné poţadavky, zejména nesmí být zaměnitelná s jinou firmou a nebo nesmí působit klamavě. Také by firma neměla mít stejný název a jen jinou koncovku, to podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. ( dále jen ObchZ), a dále není dostatečně odlišné a přesto se v praxi s takovými případy setkáváme.

1.3.4

Statutární orgán Ve společnosti s ručením omezeným je statutárním orgánem jednatel. Můţe být jeden

a nebo i více. V případě, ţe je jednatelů více, je kaţdý z nich oprávněn jednat ve jménu společnosti samostatně, nestanoví-li společenská smlouva a nebo stanovy jinak. (§ 133 obchodní zákoník dále jen ObchZ).

16

Jednatelé nesou za veškerý chod společnosti právní odpovědnost. Jsou zodpovědní za povinnosti vůči úřadům a vedení účetnictví. Podle novely (§136 ObchZ) má jednatel zákaz konkurence. Ale jak jsem psala výše v praxi to často bývá jinak.

1.3.5

Valná hromada Valná hromada je nejvyšší orgán společnosti. Pod práva valné hromady se řadí některé

důleţité skutečnosti (§ 125 ObchZ) například jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a stanov a schvalování účetní uzávěrky. Valná hromada také můţe jmenovat členy dozorčí rady i kdyţ dozorčí rada je jedna z nejméně zřizovaných orgánů společnosti s ručením omezeným a jest nepovinný.

1.4

Zákon č. 90/2012 Sb. Dále popisuji nejzákladnější změny týkající se zákona č. 90/2012 Sb., zákon

o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích).

1.4.1

Povinná úprava společenské smlouvy Právní úprava platná do 31.12.2013, týkající se obchodních společností byla

ustanovena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku. Dne 1.1.2014 ji nahrazuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (obchodních korporacích)(dále jen ZOK) a také zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako NOZ nebo nový občanský zákoník), který obsahuje novou obecnou úpravu právnických osob. Zákon stanovuje, ţe společnosti s ručením omezeným si mohou vybrat ze dvou moţností: 1) s.r.o. se mohou řídit původní a nebo-li starou právní úpravou, tudíţ se jejich společenské smlouvy přijaté před 1.1.2014 řídit i nadále starým obchodním zákoníkem. 2) rozhodnutím s.r.o. je, ţe se můţe plně podřídit jen nové legislativě a to tak, ţe valná hromada společnosti rozhodne o tom, ţe se obchodní společnost plně podřizuje ZOK jako celku. Toto rozhodnutí se musí učinit nejpozději do 2 let od účinnosti ZOK sepsáním

17

notářského zápisu a podáním na obchodní rejstřík, který změnu provede ke dni podání z pravidla ve lhůtě sedmi dnů. V kaţdém případě byly s.r.o. povinny přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK své dokumenty tak, aby neodporovaly ustanovením ZOK a dodat je do sbírky listin vedené příslušným rejstříkovým soudem. Kdyţ společnost takto neučiní, tak rejstříkový soud vyzve společnost a stanoví jí lhůtu, do které musí tuto povinnost splnit. Jestli-ţe tato nebo určitá lhůta uplyne, můţe soud společnost s ručením omezeným zrušit a nařídit její likvidaci.

1.4.2

Základní kapitál Minimální výše základního kapitálu od 1. 1. 2014 je 1 Kč, jestliţe má společnost

jediného společníka, ledaţe společenská smlouva určila, ţe výše vkladu bude vyšší. Jistým změnám neušly ani vklady nepeněţní formy. Vklady mohou být jak peněţního rázu, tak také nepeněţního, ale vkladem nesmí být práce, sluţby či pohledávka společníka za společností.

1.4.3

Kmenové listy Od 1. 1. 2014 je moţné, aby podíly ve společnosti s.r.o. byl kmenovým listem

(cenným papírem na řad). S kmenovými listy není moţné obchodovat na evropském regulovaném trhu a nebo na jakémkoliv jiném veřejném trhu. Vydání kmenových listů není povinné. S.r.o. musí důkladně zváţit vydání kmenových listů, protoţe kmenové listy mohou být vydány pouze k podílu, tudíţ jeho převoditelnost není omezena, a proto s.r.o. nebude mít kontrolu nad jejich převodem. Oznámení změny osoby společníka spolu s předloţením kmenového listu je nutné při změně kmenového listu.

1.4.4

Různé druhy podílů Zde zákonodárce zavádí širší vyuţitelnost podílů. Podíl, který není nijak svázán ani

spojen právem a povinností je základní. Pokud si to společníci ve společenské smlouvě stanoví tak, ţe nebudou všechny podíly srůstat v jeden, budou moci zůstat samostatně vedle sebe.

18

1.4.5

Uvolněný podíl a vypořádací podíl Za uvolněný podíl se podle ZOK povaţuje podíl, který vznikl důsledkem zániku účasti

společníka ve společnosti a není to převodem podílu. Tento podíl jiţ nebude přecházet na společnost, ale společnost tento podíl musí prodat za alespoň přiměřenou cenu. Společníci mají k tomuto podílu předkupní právo. Předmětem vypořádacího podílu je právě hodnota výtěţku z prodeje podílu. Ta je poté vyplacena oprávněné osobě, po započtení splatných pohledávek za společníkem a také odečtení účelně vynaloţených nákladů. Nastane-li moţnost, ţe se společnosti nepodaří z objektivních důvodů prodat tento uvolněný podíl (lhůta na prodání je tři měsíce). Poté společnost stanoví výši vypořádaného rozdílu podle řádné, mimořádné či mezitímní účetní uzávěrky ke dni zániku účasti tohoto společníka ve společnosti. Tato částka se musí vyplatit do jednoho měsíce od uplynutí určené lhůty k prodeji uvolněného podílu. Poté musí společnost rozhodnout o přechodu uvolněného podílu na zbývající společníky (výše je dle jejich podílů ve společnosti). Nejméně do výše vyplaceného vypořádacího podílu. Pokud by k tomu to nedošlo, musí společnost sníţit svůj základní kapitál o vklad společníka jehoţ účast ve společnosti zanikla. Jestliţe se tak nestane bude soudem společnost zrušena a byla by nařízena její likvidace a to bez návratně.

1.4.6

Zrušení zákazu řetězení a úprava zákazu konkurence Od 1.1. 2014 dle zákonné úpravy platí, ţe společnost s ručením omezeným můţe být

jediným společníkem či zakladatelem jiné společnosti s ručením omezeným a také, ţe jedna a tatáţ osoba můţe být jediným společníkem či zakladatelem libovolného počtu společností s.r.o. A v oblasti zákazu konkurence nastala také významná změna a to, ţe se bude moci zákaz konkurence úplně vyloučit a to, kdyţ budou s tímto vyloučením souhlasit všichni společníci společnosti s.r.o.

1.4.7

Odpovědnost jednatele a péče řádného hospodáře ZOK zavádí úpravu a to zvýšenou odpovědnost jednatelů. Klade na jednatele docela

vysoké nároky. Protoţe pokud by se společnost ocitla v úpadku nebo by byla zadluţená 19

a jednatel nevyvine dostatečnou péči pro odvrácení hrozby, můţe se stát, ţe bude za dluhy společnosti ručit celým svým majetkem. Jednatel v případě soudního sporu bude muset sám prokázat, ţe nepochybil. Dle ustanovení § 68 odst. 1 ZOK je moţné, aby soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitele s.r.o. rozhodl, ţe jednatel (nebo i bývalý jednatel) ručí za splnění jejich povinností a to při splnění těchto podmínek: 1) bylo rozhodnuto, ţe společnost s.r.o. je v úpadku, 2) jednatel nebo bývalý jednatel společnosti věděli nebo měli a mohli vědět, ţe společnost s.r.o. je v hrozícím úpadku, a v rozporu s péčí řádného hospodáře za účelem jeho odvrácení neučinili vše potřebné a rozumně předpokládané. Toto se nevztahuje na jednatele, kteří byli zvoleni do této funkce za účelem pomoci firmě z úpadku a odvrátit nepříznivou hospodářskou situaci. ZOK dále v § 52 blíţe specifikuje péči řádného hospodáře. „Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace.“9 Jak jsem psala výše pokud i zde dojde k soudnímu řízení, ponese důkazní břemeno tento člen a bude muset prokázat, ţe skutečně vynaloţil veškerou péči. Pokud soud stanoví, ţe po něm nelze spravedlivě poţadovat ţádné odškodnění, tak jednatel nebude zodpovědný. § 159 NOZ stanoví povinnosti pro členy orgánů, kdo přijme funkci voleného orgánu, zavazuje se tím, ţe ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Jestli-ţe člen orgánu poruší tyto povinnosti a společnosti tím vznikne škoda, bude jí muset veškerou uhradit. Pokud tuto škodu nezaplatí, ručí věřiteli společnosti za tento dluh v rozsahu v kterém doposud nenahradil. V případě, ţe se věřitel plnění na právnické osobě nemůţe domoci ZOK v § 51 blíţe definuje podmínky, aby bylo jednáno s potřebnými znalostmi. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, ţe jedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. Ani takové jednání však není pečlivé nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.10

9 10

§ 52 ZOK § 51 ZOK

20

1.4.8

Změny úpravy odměňování Ustanovení § 777 ZOK ve svém třetím odstavci stanoví, ţe je nutné přizpůsobit

ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně členů orgánů společnosti do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak platí, ţe je výkon funkce bezplatný. Tato smlouva se sjednává písemně a schvaluje ji nejvyšší orgán společnosti. Jestli-ţe bude člen orgánu vykonávat svou funkci za úplatu, musí smlouva obsahovat údaje o odměňování ustanovené v § 60 ZOK. Práva a povinnosti mezi společností s ručením omezeným a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o tzv. příkazu, ledaţe ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze ZOK plyne něco jiného. Nepouţívají se však ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku.

1.4.9

Vystoupení společníka ze společnosti ZOK od 1.1.2014 počítá i nadále s těmito moţnostmi vystoupení společníka

ze společnosti: V první skupině jsou případy, kdy společník můţe vystoupit ze společnosti tehdy, kdyţ nesouhlasí s rozhodnutím valné hromady, která mění zásadním způsobem podstatu či podmínky, při kterých byla společnost zaloţena. Jedná se o změnu převaţující povahu podnikání společnosti či o prodlouţení trvání společnosti. Další moţnost vystoupení je tehdy, kdy se valná hromada usnesla na příplatkové povinnosti a společník pro příplatkovou povinnost nehlasoval. ZOK udává moţnost mít více různých podílů na společnosti a tudíţ je moţné, ţe společník bude souhlasit s příplatkovou povinností jen u některých svých podílů a u zbylých bude hlasovat proti. Druhá skupina případů se zaměřuje na fakt, ţe společník nesmí být nucen zůstávat ve společnosti proti své vůli. Má právo převést svůj podíl na jinou osobu či společníka, ale s podmínkou schválení pověřeného orgánu. Jestli-ţe tento souhlas společník nedostal do šesti měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu podílu, tak z důvodu nečinnosti pověřeného orgánu nebo je souhlas odepřen a není udán ţádný důvod, můţe tímto společník ze společnosti vystoupit. Společník má na vystoupení ze společnosti lhůtu jednoho měsíce ode dne zániku smlouvy. 21

1.4.10 Internetové stránky společnosti Pokud má s.r.o. internetové stránky, tak jí přibude další povinnost navíc. Od 1.1.2014 platí, ţe jestliţe má společnost s ručením omezeným internetové stránky musí zde uvádět údaje, a další stanovené, které je povinna uvádět na obchodních listinách. Tudíţ kaţdý podnikatel musí na svých stránkách uvádět své jméno a sídlo, údaj o zápisu do obchodního rejstříku, včetně oddílů a vloţky a identifikující údaj, byl-li podnikateli udělen.

22

2. Zrušení a zánik společnosti s ručením omezeným Zánik s.r.o. se skládá ze dvou etap. V první etapě se společnost stává zrušenou a ve druhé etapě společnost zanikne. Společnost zanikne vymazáním z obchodního rejstříku. Zaniká jako subjekt práva. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dále upravuje zrušení a zánik společnosti s ručením omezeným. Je to řešeno v rozsahu § 2744 - 2746 ObčZ.

2.1

Zrušení obchodní společnosti právním jednáním Dohody o zrušení obchodní společnosti patří k právním jednáním a uplatňují se tam,

kde není v působnosti nejvyššího orgánu společnosti její zrušení a nebo takovýto orgán ve společnosti neexistuje. Zejména se to týká komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti, které lze zrušit dohodou všech společníků. Musím podotknout, ţe tito společníci ve společnosti komanditní a veřejné obchodní jsou dle § 44 odst. 1 ZOK nejvyšším orgánem společnosti, ale v tomto případě zrušení společnosti se nejedná o rozhodnutí nejvyššího orgánu, ačkoliv by to tak mohlo být chápáno. ZOK v § 241 odst. 1 připouští dohodu a to u společnosti s ručením omezeným, kdy zrušení společnosti můţe nastat dohodou všech jejích členů. Dohoda musí mít formu veřejné listiny dle § 776 odst. 2 ZOK a musí být o tom sepsán notářský zápis. U obchodních společností můţe nejvyšší orgán pokud to patří do jeho kompetence svým jednáním rozhodnout o zrušení společnosti. U společnosti s ručením omezeným je moţno dle § 190 odst. 2 písmeno f) ZOK rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací, pokud je tak určeno ve společenské smlouvě. Jestliţe společenská smlouva ustanovení o zrušení společnosti neobsahuje, valná hromada společnosti nemůţe svým usnesením rozhodnout o zrušení společnosti. Učinit tak mohou pouze společníci společnosti předem uzavřenou dohodou.

2.2

Dobrovolné zrušení právnické osoby Nový občanský zákoník důvody dobrovolného zrušení právnické osoby řeší

ustanovením § 171. Jsou zde upraveny způsoby zrušení všech obchodních společností obecně. Právnická osoba se likvidací ruší:

23

„a) uplynutím doby, na kterou byla založena, b) dosažením účelu, pro který byla založena, c) dnem určeným zákonem nebo právním jednáním o zrušení právnické osoby, jinak dnem jeho účinnosti, nebo d) dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější.“11 Rozhodnutím společníků se tedy právnická osoba ruší a likviduje. Důvodem k zrušení korporace nemusí být vţdy špatná finanční situace korporace a nebo jeho úpadek, můţe to být třeba také to, ţe někteří společníci společnosti a nebo zainteresované osoby očekávají z likvidace korporace nemalé výnosy. Likvidace tedy nemusí vţdy znamenat ukončení neúspěšného podnikání. V případě, kdy se společníci korporace rozhodnou změnit své rozhodnutí o likvidaci mohou nadále pokračovat ve výkonu své činnosti. Musí však dojít ke změně zakladatelského dokumentu ještě před dosaţením účelu, ke kterému byla korporace zaloţena, nebo ještě před posledním dnem lhůty, na kterou byla korporace zaloţena a nebo před rozdělením likvidačního zůstatku korporace. NOZ toto upravuje v ustanovení § 170 následovně: „Kdo rozhodl o zrušení právnické osoby s likvidací, může rozhodnutí změnit, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace.“12

2.2.1

Uplynutí doby Společnost, která zanikne uplynutím doby byla zaloţena na dobu určitou a tedy aţ

nastane den uplynutí je platný, tímto dnem vstupuje společnost do likvidace. Ke zrušení společnosti není zapotřebí ţádný právní úkon. Je tu moţnost, ţe společníci nemusejí chtít, aby společnost byla zlikvidována. Musí tedy ještě před uplynutím doby, na kterou společnost je zaloţená, změnit společenskou smlouvu tak, aby vyhovovala jejich novým poţadavkům.

2.2.2

Dosažení účelu Tato společnost je zaloţena jak jiţ je zřejmé z názvu pro dosaţení jistého účelu. Tento

účel musí být přesně specifikován v zakladatelské jistině nebo ve společenské smlouvě. Také je zde moţnost, ţe tento účel, pro který je společnost zaloţena, nebude schopná splnit. Proto 11 12

§ 171 NOZ § 170 NOZ

24

je nutné přesně definovat, ţe pokud nebude společnost do určité doby schopná splnit ten účel, pro který byla zaloţena, tak společnost bude do určitého data zrušená. Takto se ruší společnost pomocí kombinace zrušení společnosti na základě dosaţeného účelu a uplynutím doby. Je zde také moţnost, ţe společníci budou chtít zrušit společnost ještě dříve neţ je dosaţeno účelu pro který byla společnost stvořena. Jestliţe společníci takto rozhodnou musí se řídit podle zákonných ustanovení zejména zákona dle ZOK a NOZ a nebo zakladatelskou listinou či společenskou smlouvou.

2.2.3

Rozhodnutí společníků nebo valné hromady Zrušení společnosti je velice důleţité rozhodnutí a rozhodují o tom všichni její

společníci, jestliţe není ve společenské smlouvě stanoveno, ţe toto rozhodnutí je svěřeno valné hromadě. Rozhodnou-li o zrušení společnosti její společníci, rozhodnutí musí být sepsáno pomocí notářského zápisu. V obchodním zákoníku je jasně stanoveno, jak se rozhoduje o zrušení společnosti s likvidací, je zde psáno, ţe likvidaci musí schválit minimálně kvalifikovaná dvoutřetina všech hlasů společníků. Také je zde moţnost, ţe rozhodnutí je upraveno buď zákonem a nebo společenskou smlouvou, kde stojí, ţe je zapotřebí větší počet hlasů na odhlasování likvidace neţ stojí v zákoníku. O tomto rozhodnutí musí být také sepsán notářský zápis. Společnost se ruší dnem uvedeným v rozhodnutí o zrušení společnosti valné hromady a nebo společníků. Pokud tento den není stanoven v rozhodnutí, společnost je zrušena dnem přijetí tohoto rozhodnutí. Je moţné zrušit rozhodnutí o zrušení společnosti, ale jen do té doby, neţ začne rozdělování likvidačního zůstatku. Je moţné zrušit rozhodnutí o zrušení společnosti, ale jen do té doby, neţ začne rozdělování likvidačního zůstatku. Tímto dnem, neboli dnem účinnosti rozhodnutí o zrušení společnosti také končí funkce likvidátora. Povinností likvidátora je předat všechny dokumenty o průběhu likvidace společnosti statutárnímu orgánu. Likvidátor také můţe být určen soudem a tudíţ je povinen předloţit tyto dokumenty soudu. Jednatelé nebo společníci mohou podat k soudu návrh o ukončení rušení společnosti. Soud je jediný, který můţe ukončit probíhající rušení společnosti. Jestliţe by rozhodnutí soudu mohlo jakkoliv zasahovat do práv společníka byť jen jediného, rozhodnutí o zastavení zrušení společnosti není bráno v potaz.

25

Nedobrovolné zrušení právnické osoby

2.3

V České republice se za orgán veřejné moci dle NOZ a dalších právních předpisů povaţuje primárně soud. Podle rozhodnutí veřejné moci ohledně zrušení obchodních společností existují dva typy rozhodnutí a to sankční a mimo sankční. Obecnou právní úpravu zrušení právnické osoby, která se vztahuje i na obchodní společnosti, orgánem veřejné moci nebo-li soudem, nalezneme v občanském zákoníku v Ustanovení § 172. Dle ustanovení § 172 odstavce 1 NOZ bude právnická osoba zrušena na základě rozhodnutí soudu v případech, ţe: „a) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo d) tak stanoví zákon.“13 Pro zrušení obchodních korporací, a tedy i obchodních společností, bude stěţejní speciální úprava k obecné úpravě NOZ a tou je § 93 ZOK. Ten navazuje na podmínky obecné úpravy a navazuje na další stanovené podmínky pro soudní rozhodnutí o zrušení obchodní korporace. V zákonu § 93 o obchodních korporacích nařídí soud likvidaci obchodní korporace, kdyţ: „a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění; to neplatí, byla-li založena i za účelem správy vlastního majetku nebo za jiným účelem než podnikání, b)není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob.“14 Návrh soudu musí podat osoba, která osvědčí právní zájem. ZOK v § 93 upravuje návrh osoby, která má na zrušení obchodní společnosti právní zájem. Moţností soudu je ovšem i zahájit řízení bez jakéhokoliv návrhu. Návrh na zrušení společnosti můţe podat i státní zastupitelství, které má v podmínce závaţné shledání veřejného zájmu. Soud můţe zrušit společnost i bez návrhu v případě kdy dojde ke smrti jednatele, odstoupení a nebo 13 14

§ 170 NOZ § 93 ZOK

26

odvolání z funkce a nebo jiného ukončení jeho funkce, pokud valná hromada nezvolí do 1 měsíce nového jednatele.15 K trvání důvodů pro zrušení společnosti soudem dle Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 2. 2007, sp. zn. 7 Cmo 358/2006 PrRo 5/2008 je uvedeno, ţe ke zrušení společnosti nepostačuje dle § 93 ZOK a § 172 odst. 1 NOZ předvídaný stav kdykoliv po dobu její existence, ale přetrvání tohoto stavu i po uplynutí přiměřené lhůty určené v soudní výzvě učiněné podle § 172 odst. 2 NOZ a to k odstranění takového stavu, je-li odstranitelný. Odstranění důvodu zrušení dle § 172 odst. NOZ znamená nejenom zanechání porušování povinností společnosti, ale i navození takového stavu, který stav předvídaný zákonem jsoucí důvodem pro zrušení společnosti změní. V případě, ţe společnost po dobu delší neţ dva roky neprovozuje ţádnou činnost, to znamená, ţe tento stav, tedy neprovozování ţádné činnosti, přetrval i poté, co by soud společnost řádně vyzval, aby počala činnost provozovat.16 Další moţností ke zrušení společnosti je ta, ţe soud udělí trest na základě zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení vedených proti nim dle zákonu č. 418/2011 Sb. Zde v § 15 odst. 1 písm. a) jsou přesně specifikovány druhy trestu a k nejzávaţnějším z nich patří zrušení společnosti. Soud udělí trest takové obchodní společnosti, která má své sídlo v České republice, v případě, ţe její činnost spočívala zcela nebo převáţně v páchání jednotlivého trestného činu a nebo trestných činů. Trest zrušení právnické osoby nelze uloţit, vylučuje-li to povaha právnické osoby.17 U obchodních společností je moţné zrušení soudem vţdy. V soudním rozhodnutí o zrušení obchodní společnosti dle Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2012, sp. zn. 29 Cdo 419/2012 - nejde-li o přeměnu obchodní společnosti, není revokace rozhodnutí soudu o jejím zrušení přípustná jinak neţ prostřednictvím řádných či mimořádných opravných prostředků.18

15

§ 198 odst. 1 a 3 ZOK DĚDIČ, Jan, Jan LASÁK a Josef KŘÍŢ. Obchodní společnosti. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Judikatura k rekodifikaci. s. 132 ISBN 978-80-7478-852-9 17 § 16 odst. 1 zákona č. 418/2011 Sb., zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim 18 DĚDIČ, Jan, Jan LASÁK a Josef KŘÍŢ. Obchodní společnosti. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Judikatura k rekodifikaci. s. 132 ISBN 978-80-7478-852-9 16

27

2.4

Prohlášení obchodní společnosti za neplatnou V § 92 ZOK je definována právní úprava neplatnosti obchodní korporace, která

navazuje na právní úpravu neplatnosti právnických osob v občanském zákoníku v § ZOK. V úpravách ZOK nalezneme rozšířené předpoklady o neplatnosti právnických osob, které jsou specifické pro subjekty právního práva. Soud prohlásí obchodní společnost za neplatnou pokud jde o společnost, která nemá nezbytné náleţitosti pro právní existenci obchodní společnosti či právní jednání zakladatelů odporuje § 145 občanského zákoníku (dále jen ObčZ) nebo společnost, které po jejím vzniku chybí zakladatelské právní jednání a nebo obchodní společnosti zaloţilo méně osob, neţ je k tomu podle zákona třeba.19 ZOK dále upravuje jako dalším důvodem pro neplatnost obchodní společnosti nedodrţení předepsané formy pořízení společenské smlouvy, zjištěná nezpůsobilost k právním jednáním všech zakládajících společníků společnosti a nebo nedodrţení nejniţšího splacení základního kapitálu společnosti.20

2.5

Nemožnost zrušení obchodní korporace V Českém trestním právu se za průlom dá povaţovat přijetí zákona č. 418/2011 Sb.,

zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále ZTOPO). Dříve do doby neţ byl přijat tento zákon, byla trestní odpovědnost zaloţena pouze na zásadě individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, coţ vycházelo z evropské kontinentální tradice. Tento přijatý zákon z roku 2011 umoţňuje trestně stíhat obchodní společnosti. Bezpečnostní mechanismus můţeme najít v § 32 ZTOPO, tento mechanismus brání společnostem vyhnout se jejich odpovědnosti zrušením či přeměnou společnosti. Obchodní společnost, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, je vţdy povinna neprodleně písemně oznámit státnímu zástupci a pak dále v řízení před soudem předsedovi senátu, ţe budou prováděny úkony k jejímu zrušení, zániku a nebo přeměně, a to vţdy před provedením takovýchto úkonů, jinak jsou tyto úkony neplatné. Přeměnou která je nad rámec ObčZ je i přemístění sídla obchodní společnosti do zahraničí, protoţe přesídlení společnosti do zahraničí by značně zkomplikovalo trestné stíhání a to zejména z důvodu nutné součinnosti místních orgánů veřejné správy.

19 20

§ 129 odst. 1 ObčZ § 93 ZOK

28

Společnost proti níţ bylo zahájeno trestní stíhání, nemůţe tedy do doby pravomocného ukončení tohoto stíhání být zrušena, nemůţe dojít ani k její přeměně a ani k jejímu zániku. Výjimkou je případ, kdy by důsledky pro společnost byly nepřiměřené povaze spáchaného trestného činu. V případě řízení soudce a v řízení před soudem předseda senátu můţe rozhodnout kladně o návrhu společnosti o návratu na její zrušení, ale mohou zároveň poţadovat sloţení určité finanční částky ve stanovené lhůtě, která by ve své výši kryla peněţitý trest. Záruka nemusí mít formu pouze finanční.21 Můţe dojít ke zrušení obchodní společnosti tehdy, kdyţ státní zástupce, a v řízení před soudem předseda senátu, nepodá příslušnému soudu návrh na vyslovení neplatnosti úkonů, které směřují ke zrušení či přeměně dle § 32 odst. 4 ZTOPO. Jestliţe je stíhána obchodní společnost, která byla zaloţena na dobu určitou, přesně určeným datem nebo vymezenou dobou od zaloţení v rámci let, měsíců a dnů, tak se na ní musí pohlíţet jako by byla zaloţena na dobu neurčitou, coţ je popsáno v poslední větě § 32 odst. 1 ZTOPO. To platí i v případech, kdy je společnost zaloţena k dosaţení určitého účelu. Z hlediska obchodního rejstříku není moţné zapsat takové zrušení, přeměnu a nebo nelze provést její výmaz bez povolení § 32 odst. 3 ZTOPO, tento zápis či výmaz je proveden pokud se na provedené úkony hledí jako na platné dle § 32 odst. 4 ZTOPO.

21

§ 32 odst. 3 a 5 ZTOPO

29

3. Likvidace Podle § 189 NOZ vstupuje společnost do likvidace ke dni, k němuţ je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Obchodní společnosti vstupují do likvidace z nejrůznějších důvodů. K jejímu zrušení dochází nejčastěji rozhodnutím valné hromady, rozhodnutím zakladatele, společníků nebo soudu. Důvodem je například to, ţe společnost není dlouhodobě schopna splnit své závazky. Společnost mohla splnit účel za kterým byla zaloţena a nebo naopak není schopná splnit a realizovat podnikatelský záměr. Další moţností můţe být aktuální ekonomická krize, která postihuje všechny druhy obchodů a odvětví průmyslu. Naprostý konec společnosti můţe taky nastat kvůli neschopnosti splnit všechny závazky vůči svým dodavatelům, zdravotním pojišťovnám a nebo finančnímu úřadu. Některé společnosti se snaţí této krizi zabránit tím, ţe si najmou specializovanou firmu, která je specialistou na krizové řízení. Tato firma provede na společnosti radikální změny ekonomického rázu typu prodeje nepotřebných aktiv a významně sníţí nákladové poloţky společnosti. Tímto se pokouší o pozitivní obrat podniku a jeho záchranu. Jestli-ţe se ovšem podnik v přiměřeném časovém horizontu nedokáţe zpátky dostat na aspoň dostačující úroveň schopnosti plnit své závazky, tak majitelům společnosti nastává čas, kdy by se měli rozhodnout o ukončení podnikání a jejím způsobu. Majitelé společnosti mají moţnost společnost prodat investorovi, který vyvede tuto společnost z jejích problémů a revitalizuje ji a restrukturalizuje. V současné době je v České republice spoustu firem, které se specializují na odkup zadluţených podniků. Poté tyto podniky oddluţí, buď na základě svých kontaktů se zahraničními investory a nebo na základě svých kontaktů s peněţními ústavy. Další moţností těchto firem je provedení restrukturalizace závazků a poté profitují ze vzniklých likvidačních zůstatků. Ve své práci se dále budu zabývat moţností, ţe majitelé společnosti tyto shora popsané způsoby nepostoupily a rozhodnou se o ukončení činností tzv. klasickou likvidací. Tuto klasickou likvidaci bych popsala jako stav, kdy veškerá běţná činnosti společnosti se ke dni vstupu společnosti do likvidace ukončí a následně její veškerou činností je vyrovnání majetkových poměrů mezi společností a jejích partnerů a to také včetně státu. Poté, co společnost toto všechno vyrovná a vznikne případný likvidační zůstatek vypořádá se i s ním.

30

Počátky likvidačního procesu jsou zaznamenány v § 187 NOZ, v kterém je dáno, ţe účelem likvidace je vypořádat se s dluhy věřitelům a jestliţe, jak jsem psala nahoře zbude i případný likvidační zůstatek, musí s ním společnost naloţit podle zákona. Dále pak v § 188 NOZ v kterém je dáno, ţe právnická osoba, která vstoupila do likvidace nesmí právně jednat mimo rozsah stanovený v § 196 a to od okamţiku v kterém se o likvidaci dozvěděl a nebo dozvědět mohl a nebo měl. V § 189 NOZ je psáno, ţe společnost která vstoupí do likvidace, povolá příslušný orgán likvidátora. Likvidátorem je jen způsobilá osoba, která je způsobilá být členem statutárního orgánu. Stane-li se, ţe funkce likvidátora zanikne ještě před zánikem právnické osoby nebo-li společnosti, příslušný orgán povolá nového likvidátora. Nastane-li stav, kdy společnost je v likvidaci a likvidátor nebyl povolán, tak jeho působnost vykonávají všichni členové statutárního orgánu. § 190 NOZ zní, "je-li k likvidaci právnické osoby povoláno několik likvidátorů, tvoří kolektivní orgán."22

3.1

Příprava k likvidaci Pokud se vlastníci společnosti rozhodli pro ukončení své podnikatelské činnosti,

nastávají přípravy k začátkům procesu likvidace. V České republice jsou také specializované firmy zabývající se přesně touto problematikou. Jsou to firmy se zaměřením na krizová řízení a likvidace. Tyto firmy zajistí celou předlikvidační fázi a také případné likvidační řízení. Podle smluvně dohodnutého servisu jsou tyto společnosti schopny zajistit kompletní likvidační servis. Do tohoto servisu se počítá, ţe firma zvolí nezávislého likvidátora (fyzickou osobu, viz kapitola níţe), také vedení účetnictví, výběrová řízení, správu majetku apod.). Tato forma, ţe si společnost zvolí pro svou likvidaci jen jednu specializovanou firmu, která zvládá všechny úkony likvidace najednou, je výhodnější.

Protoţe je moţné si

naplánovat a objednat cenově výhodnější podmínky neţ-li v případě, kdy společnosti nakupované sluţby musí dojednávat samostatně sám likvidátor.

22

§ 190 NOZ

31

3.2

Výběr kandidátů na likvidátora společnosti Likvidátorem společnosti se můţe stát fyzická osoba a to buď pracovník poradenské

firmy a nebo zvolený samostatný expert. Od 1. 1. 2014 se likvidátorem můţe stát i právnická osoba. Doposud toto bylo moţné pouze u zvláštních subjektů jako jsou např. banky. Tato moţnost navazuje na ZOK, kde právnická osoba můţe být statutárním orgánem obchodních korporací.

3.2.1

Likvidátor Profese likvidátora je interdisciplinární manaţerská práce, která potřebuje odborné

znalosti v celé škále úkolů spojených s likvidačním procesem. Likvidátor musí mít zkušenosti s krizovými řízeními, také musí mít manaţerské schopnosti a morální a lidské zásady. Osoba likvidátora musí být trestně bezúhonná a být plně způsobilá k právním úkonům. „Vlastní valná hromada společnosti následně rozhodne o zrušení společnosti s likvidací, jmenování likvidátora a určení jeho odměny.“23 Tato osoba můţe provozovat ţivnosti podle zákona o ţivnostenském podnikání, má pobyt na území České republiky a nevztahuje se na ni zákaz výkonu funkce dle § 381 ObchZ, není členem dozorčí rady a ani prokuristou společnosti. Nejvyšší soud České republiky se k předpokladům jmenování likvidátora vyjádřil takto: v Usnesení ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. 29 Odo 641/2006 se Nejvyšší soud České republiky zabýval případem, kdy společnost nesplnila svou povinnost a neobsadila uvolněnou funkci likvidátora. V této vzniklé situaci jmenoval soud likvidátorem podle ustanovení § 72 ods. 1 ObchZ společníka společnosti v likvidaci. Tento společník společnosti však se svým jmenováním nesouhlasil. Uvedl, ţe je to z důvodu probíhajícího trestního řízení proti své osobě a také kvůli tomu, ţe je věřitelem likvidovaného podniku. Namítal, ţe by výkon funkce likvidátora z jeho strany mohl být chápán jako střet zájmů. Soud se zde zabýval zda-li trestní stíhání likvidátora pro trestné činy proti hospodářské kázni ve vztahu k likvidované společnosti a zároveň, ţe je věřitelem této společnosti jsou důvody, pro které by neměl být do funkce likvidátora jmenován. Nejvyšší soud konstatoval, ţe ţádná z těchto situací, podle 23

PILÁTOVÁ, Jana. Likvidace obchodních společností. 5. aktualiz. a rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Účetnictví (Anag). s. 13 ISBN 978-80-7263-877-2

32

obchodního zákoníku a ani podle jiného právního předpisu takovýto stav za překáţku funkce likvidátora nepovaţuje a tudíţ nic nebrání ve jmenování této osoby do funkce likvidátora. Soud dále také konstatoval, ţe je nutné posoudit kaţdý případ individuálně s ohledem na konkrétní okolnosti případu.24 S likvidátorem musí být sepsána písemná smlouva o provedení likvidace. Tato smlouva se přikládá jako jedna z příloh při podání návrhu na zápis vstupu společnosti do likvidace na místně příslušný soud. Tato smlouva by také měla být jako předmět jednání valné hromady či jiného orgánu rozhodujícím o zrušení společnosti. Ke smlouvě o provedení likvidace se jako příloha přikládá podpisový vzor likvidátora, který je notářsky ověřen a je také nezbytnou přílohou k návrhu na zápis společnosti do likvidace.

3.2.2

Funkce likvidátora Likvidátor při své funkci činí jménem společnosti úkony, které jsou jen v rámci

likvidace společnosti. Plní závazky společnosti a uplatňuje její pohledávky. Oznamuje vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Sestavuje ke dni vstupu společnosti do likvidace zahajovací účetní rozvahu a soupis jmění. Likvidátor také činní všechny kroky k tomu, aby se dosáhlo co nejvyššího likvidačního zůstatku. „Při výkonu této působnosti plní závazky podniku, uplatňuje - vymáhá pohledávky a přijímá plnění, zastupuje podnik před soudy a jinými orgány, resp. všemi zainteresovanými stranami, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva podniku (společnosti).“25 Také uzavírá smíry a dohody o zániku práv a závazků. Dále zajišťuje všechny podklady k výmazu z obchodního rejstříku. Pro úspěšnější provedení likvidace si likvidátor vytváří svůj likvidační tým, který se skládá z jeho nebo-li likvidátora, poté vedoucího účetnictví, zástupce stávajícího vedení společnosti nebo někoho z majitelů, daňového poradce a další pracovníci podle nastávajících situací a potřeb. „Likvidátor má dále za úkol: a) dokončit běžné záležitosti podniku; b) zpeněžit majetek podniku nejhospodárnějším a nejrychlejším způsobem nebo s ním jinak naložit po dohodě se subjektem, který ho likvidací pověřil; c) vypořádat daně, poplatky; 24 25

Nejvyšší soud České republiky Usnesení ze dne 31.5.2006, sp. zn. 29 Odo 641/2006 PELIKÁN, Václav. Likvidace podniku. 7. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. s. 19 ISBN 978-80-247-3338-8

33

d) vypořádat všechny závazky a pohledávky; e) podávat subjektu, který ho likvidací pověřil, pravidelně zprávu o průběhu likvidace - není to sice zákonem předepsáno, ale považuje se to za účel kvůli předcházení pozdějším sporům; f) vyřídit písemnosti a uložit je předepsaným způsobem; g) připravit návrh na rozdělení likvidačního zůstatku a konečnou zprávu o likvidaci h) podat po skončené likvidaci návrh na výmaz subjektu z obchodního rejstříku.“26 Pro likvidátora musí být také vymezeno jednatelské oprávnění a účelně zdůraznit právní následky pro případ jeho překročení. Překročení jednatelského oprávnění u likvidátora je chápáno jako překročení jeho omezeného rozsahu právní subjektivity u společnosti v likvidaci. Tímto problémem se téţ zabývala judikatura českých soudů. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16.12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 5130/2007, ve kterém se soud zabýval případem, kdy likvidátor umoţnil na základě ústní dohody bezplatné uloţení věcí do domu ve vlastnictví likvidované firmy s tím, ţe tento objekt bude díky pravidelným návštěvám uloţitele pod dohledem a bude tak chráněn před případnými vandaly. Ve sporu se zástupci podniku zabývali tím, ţe likvidátor svým jednáním překročil rozsah svého oprávnění a také poţadovali po majiteli uloţených věcí zaplacení částky jako kompenzace za pouţívání úloţného prostoru. Nejvyšší soud je toho názoru, ţe je třeba se zabývat především tím, zda likvidátor svým jednáním překročil svou působnost, kterou mu svěřil zákon. Nejvyšší soud rozhodl, ţe tomu tak není. Mezi povinnosti likvidátora patří i to, aby majetek jenţ mu byl svěřen do péče a je předmětem likvidace, chránil před zničením či poškozením. Likvidátor jednal tak, ţe jeho úkon přispíval k ochraně majetku, tudíţ nepřekročil právní úkon, který mu byl přidělen.27

3.2.3

Odměna likvidátora Výši odměny likvidátora stanovuje osoba, která likvidátora jmenovala (ustanovení

§ 195 NOZ). Na rozdíl od odměny správce konkursní podstaty není výše odměny likvidátora ničím regulována. U stanovení výše odměny se přihlíţí k délce likvidace, jejímu rozsahu, závazkům společnosti, sloţitosti a také k mnohočetnosti majetku. Vyhláškou č. 479/2000 Sb. stanovuje ministerstvo spravedlnosti odměnu a náhradu hotových výdajů likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem. Dále vyhláška 26 27

PELIKÁN, Václav. Likvidace podniku. 7. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. s. 20 ISBN 978-80-247-3338-8 Nejvyšší soud České republiky Usnesení ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 5130/2007

34

č. 485/2000 Sb., kde jsou pravidla podle kterých se stanoví výše odměny likvidátora a člena orgánu společnosti jmenovaného soudem, a zde také stanoví v jakých případech hradí náhradu hotových výdajů a odměnu likvidátora stát. V krajních případech se také dá pouţít průměrná výše odměn bývalého vedení společnosti jako jsou ředitelé a jednatelé společnosti pro určení odměny likvidátora v zhledem k tomu, ţe jeho úkony jsou často velmi sloţité a náročné tak jako výkon bývalého vedení společnosti. Proto by valná hromada společnosti měla k těmto úkonům přihlédnout a při určování odměny likvidátora to plně akceptovat a náleţitě odměnit. V Usnesení Vrchního soudu v Olomouci dne 4.2. 2015, sp. zn. 1 VSOL 720/2014P14-13, který řešil vyrovnání odměny likvidátora. Insolvenční soud vyzval insolvenčního správce, aby vyzval likvidátora k písemnému sdělení, jaké konkrétní činnosti jako likvidátor ve firmě prováděl. Na základě těchto činností lze likvidátorovi stanovit odměnu. Likvidátor však na tuto výzvu nereagoval, a proto soud nemohl určit výši odměny. Proto podepsaný soud rozhodl o tom, ţe likvidátorovi odměnu nepřiznal.28 Tab. 2 Odměna likvidátora

Likvidační zůstatek

Odměna likvidátora

do 100 000 Kč

15%

nad 100 000 Kč do 500 000 Kč

15 000 Kč + 10 % z částky 100 000 Kč přesahující 100 000 Kč

nad 500 000 Kč do 1 000 000 Kč

55 000 Kč + 7 % z částky 500 000 Kč přesahující 500 000 Kč

nad 1 000 000 Kč do 20 000 000 Kč

90 000 Kč + 5 % z částky 1 000 000 Kč přesahující 1 000 000 Kč Zdroj: vlastní zpracování29

3.2.4

Zánik funkce likvidátora Nejčastějším případem zániku funkce likvidátora je ukončení likvidace a zánik

likvidované společnosti. Tato funkce také zanikne odvoláním likvidátora z funkce, likvidátor se své funkce vzdá a nebo tuto funkci nemůţe vykonávat. Také je tu moţnost, ţe majetek likvidované společnosti nedosahuje takové výše, ţe by pokryl náklady na odměnu likvidátora. V takovém případě přichází na řadu soud, který můţe jmenovat likvidátorem společníka, statutární orgán společnosti a nebo jeho člena, a to bez 28 29

Vrchní soud v Olomouci Usnesení dne 4.2. 2015, sp. zn. 1 VSOL 720/2014-P14-13 Http://www.kn.cz/clanek/likvidator-odmena [online]. [cit. 2016-02-25].

35

souhlasu dotyčné osoby, a takto jmenovaný likvidátor se nemůţe své funkce vzdát. Můţe však poţádat soud o odvolání. Viz Usnesení ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. 29 Odo 641/2006 Nejvyššího soudu České republiky zmíněné výše. Zánik funkce likvidátora také nastává smrtí likvidátora a nebo zánikem právnické osoby, která je povolána jako likvidátor. Okamţik skončení funkce likvidátora § 207, 208 ObčZ - v Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8.6. 2013, sp. zn. 7 Cmo 206/2012 - skončí funkce ex lege likvidátorovi bez dalšího k okamţiku skončení likvidace nikoli aţ výmazem společnosti, a tím i jejího likvidátora, z obchodního rejstříku.30 Zároveň je však třeba poukázat i na další povinnosti, které zákonodárce ukládá učinit osobě „bývalého“ likvidátora, např. povinnost podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Funkce taktéţ zaniká, pokud likvidátor přestane splňovat poţadavky na jeho funkci.31 Likvidátor, který porušuje své povinnosti můţe být odvolán soudem pouze na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Můţe to být na příklad věřitel společnosti, menšinový společník, ale také statutární orgán, pokud likvidátora jmenovala valná hromada, a podle jeho názoru likvidátor poškozuje zájmy společnosti. Orgán, který likvidátora jmenoval, můţe také vţdy rozhodnout o jeho odvolání. Např. Usnesení sp. zn. 29 Cdo 1081/2011 Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 5. 2011, který odvolává likvidátora na základě toho, ţe porušuje své povinnosti natolik závaţným způsobem, který brání v úspěšném dokončení procesu likvidace a jejímu ukončení.32

3.3

Podání návrhu na provedení zápisu změn v obchodním rejstříku V návrhu na provedení zápisu změn v obchodním rejstříku podá firma zdůvodnění, ve

kterém je uveden název rušené společnosti, datum zahájení likvidace a notářský zápis z valné hromady podniku. Dále uvede text návrhu na provedení změny zápisu v obchodním rejstříku, v kterým je obsaţeno zrušovací ustanovení. V ustanovení musí být datum zrušení společnosti, název a sídlo, IČ, ustanovení o likvidaci nebo-li datum zahájení likvidace a musí zde být

30

Vrchní soud v Praze Usnesení ze dne 8.6. 2013, sp. zn. 7 Cmo 206/2012 DĚDIČ, Jan, Jan LASÁK a Josef KŘÍŢ. Obchodní společnosti. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Judikatura k rekodifikaci. s. 138 ISBN 978-80-7478-852-9 32 Nejvyšší soud České republiky Usnesení ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1081/2011 31

36

doplněn dovětek v názvu společnosti v likvidaci. Také obsahuje ustanovení o likvidátorovi společnosti, jeho datum narození a bydliště. A jak jsem jiţ psala výše, k návrhu se přidá ověřený podpisový vzor likvidátora včetně příslušného prohlášení a zápis z valné hromady. Je nutné zdůraznit, ţe zápis vstupu podniku do likvidace do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní povahu, kdeţto rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace povahu konstitutivní. Zápis likvidátora do rejstříku má obdobně jako zápis likvidace deklaratorní povahu. Je tomu tak od 1.1. 2001, do této doby byl zápis likvidátora do obchodního rejstříku povahy konstitutivní. Např. Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. I Odon 69/97 a také Rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 28 Co 75/92. V minulosti trval zápis do obchodního rejstříku a čekání na vydání usnesení rejstříkového soudu o vstupu společnosti do likvidace i několik měsíců. Stávalo se to z důvodu výrazného zahlcení soudů. V současnosti je to však značně zjednodušené, lze k likvidaci společnosti přistoupit po obdrţení notářského zápisu z valné hromady, která o likvidaci rozhodla. Rozhodnutí valné hromady o likvidaci společnosti je pro likvidátora dočasné do doby, neţ příslušný soud vydá usnesení o vstupu společnosti do likvidace. Likvidátor můţe mezitím přebírat agendu společnosti, připravovat inventarizaci majetku a měnit podpisové oprávnění u peněţních ústavů. Lze říci, ţe tyto vyjmenované činnosti v předešlé větě by měla vykonávat představenstva a nebo jednatelé společnosti, nicméně s takovouto součinností se likvidátor v praxi mnohokrát nesetká. Je zde spíše mnoho případů, kdy musí likvidátor hledat v nepřehledných archívech dokumenty, potřebné listiny a doklady, které nejsou mnohdy ani nalezeny.

3.4

Likvidační proces, oznámení o vstupu společnosti do likvidace Povinností likvidátora je oznámit vstup společnosti do likvidace prostřednictvím

inzerce v Obchodním věstníku. NOZ uvádí povinnost zveřejnit vstup do likvidace opakovaně (§198 odst. 2). První zveřejnění je dobré realizovat po obdrţení notářského zápisu o zrušení společnosti s likvidací a to druhé zveřejnění provést aţ kdyţ obdrţíme usnesení o zápisu likvidace do obchodního rejstříku. 37

V § 198 NOZ se uvádí, ţe nejméně dvakrát za sebou minimálně s dvoutýdenním časovým rozestupem oznamuje rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby se přihlásili a nahlásili své pohledávky a to ve lhůtě, která nesmí být kratší neţ tři měsíce od druhého zveřejnění. Likvidátor musí oznámit vstup právnické osoby nebo-li společnosti do likvidace všem známým věřitelům.

3.5

Převzetí likvidovaného podniku s předávacími protokoly Dosavadní statutární zástupci společnosti by měli k datu zrušení společnosti předat

veškerá aktiva a pasiva včetně práv, povinností a závazků společnosti do rukou likvidátora. Předávací protokol má mít specifické části a to určení kdo, komu a co předává a také z jakého důvodu a v jakém datu. V protokolu by měla také být kompletní personální agenda, neboli kompletní seznamy všech pracovníku dané společnosti, jejich pracovní smlouvy, také jejich půjčky, jestliţe jim společnost něco půjčila. Dále pak přehled závazků vůči zaměstnancům a pracovněprávních sporů. Předávací protokol také musí obsahovat mimořádnou účetní závěrku, která byla vypracována ke dni předcházejícímu den vstupu společnosti do likvidace. Účetní závěrka obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztrát a přílohu k účetní závěrce. Dále inventurní zápisy, jenţ by se měli vypracovávat souběţně se znaleckými posudky, které výrazně zrychlí proces likvidace a to díky tomu, ţe likvidátor můţe rychleji podat inzertní nabídky a nabízet tak majetek firmy k prodeji o to rychleji. Přehled soupisu aktiv a pasiv společnosti. Aktiva společnosti jsou rozděleny do dvou skupin. Aktiva nezpochybnitelná, kterými jsou hotovost, pohledávky, majetek firmy, softwary atd. Aktiva problémová do kterých řadíme majetek společnosti s malou likviditou. V předávacím protokolu také nesmí chybět kompletní obchodní agenda. Sem patří všechny uzavřené smlouvy společnosti, z kterých vyplývají jisté práva a povinnosti. Často se stává, ţe tyto smlouvy jsou ve společnosti rozdělené mezi různá střediska a proto je o to sloţitější je všechny zkompletovat. Smlouvy o bankovních a jiných úvěrech mají svou specifickou skupinu, protoţe tyto smlouvy se musí roztřídit podle časové naléhavosti a přesně uvést výši nesplacených úvěrů a lhůt splatnosti.

38

V neposlední řadě potřebuje likvidátor kompletní přehled archivní agendy společnosti. V tomto přehledu jsou zaznamenány všechny archivované písemnosti společnosti, jejich struktuře a místu uloţení. Je totiţ moţné, ţe archiv společnosti je veden externí organizací. Vše se řídí podle archivačního, spisového a skartačního řádu společnosti.

3.6

Mimořádná účetní závěrka Tato účetní závěrka, nebo-li jak jsem jiţ psala výše, účetní závěrka ke dni, který

předcházel dnu vstupu společnosti do likvidace, musí být vyhotovena tak, aby předkládala jasný přehled o majetku a závazků společnosti a také o výsledku hospodaření společnosti. A to bezprostředně před vstupem společnosti do likvidace. Vyhotovená účetní závěrka slouţí také jako podklad pro sestavení daňového přiznání za období před vstupem společnosti do likvidace. Podle § 20 a § 21, zákon o účetnictví (dále ZOÚ) se musí vyhotovit k této mimořádné účetní závěrce i audit a výroční zpráva. Po sestavení mimořádné účetní závěrky se všechny účetní knihy uzavřou ke dni předcházející den vstupu společnosti do likvidace. K tomuto dni dále ve smyslu ustanovení § 17 ZOÚ zajistí likvidátor otevření účetních knih společnosti.

3.7

Sestavení programu likvidace společnosti V tomto okamţiku jiţ likvidátor má svůj rámcový přehled o situaci a stavu

společnosti, tudíţ se sestavení programu likvidace můţe opírat o reálné údaje. Likvidátor sestavuje počáteční rozvahu, plán a rozpočet likvidace. Tento plán likvidace můţe být v průběhu pozměněn z mnoha různých vyvstalých objektivních důvodů. Likvidátorovi slouţí jako orientační pomůcka přehled aktiv a závazků společnosti. Z nich likvidátor dokáţe předem usoudit jak pravděpodobně dopadne proces likvidace. Celý program likvidace by měl být předán zakladatelům nebo-li vlastníkům společnosti. Není to např. u soukromých společností povinnost, ale je namístě, aby likvidátor jednal se subjektem, který jej jmenoval a tuto záleţitost prodiskutovali.

3.8

Personální a pracovně právní problematika Jak jsem jiţ dříve napsala opravdovou úsporou pro společnost můţe být najmutí

specializované firmy, která nám provede všechny úkony likvidace a ještě za zvýhodněnou 39

cenu. Tato firma můţe také lépe předem předpokládat provozní náklady a o dost přesněji naplánovat rozpočet likvidace. Zejména u velkých firem je nutností likvidátora vytvořit si svůj likvidační tým. Do svého týmu si likvidátor většinou obsazuje: -„hlavní účetní likvidované společnosti, - zástupce bývalého vedení společnosti ( dokáže vysvětlit návaznosti různých aktivit, popř. doplnit potřebné obchodní informace apod.), - vedoucího technické správy pro evidenci majetku (strojová zařízení, technická specifika budov, vztah s dodavateli energií apod.) - ostatní činnosti, jako např. daňovou problematiku, správu majetku, jeho nabídku, archivaci apod.“33 Všechny tyto funkce řeší dodavatel na fakturu kvůli úsporám v nákladových prostředcích.

3.8.1

Ukončení pracovního poměru se zaměstnanci Nejchoulostivější oblastí likvidovaného podniku je vypořádání se zaměstnanci. Na

začátku likvidace se musí ukončit pracovní poměry všech zaměstnanců. Likvidátor naplánuje podle své analýzy stavu podniku plán na ukončení pracovních poměrů. Někdy je moţné, ţe společnost musí dokončit ještě nějaké výrobní procesy, a tak se likvidátor dohodne se zástupci jednotlivých oddělení na plánu propuštění tak, aby společnost rozpracovanou výrobu dokončila. Své kroky likvidátor pochopitelně realizuje v blízké spolupráci s odborovou organizací likvidované společnosti pokud je ve společnosti ustanovena. Likvidátor také nesmí opomenout při likvidaci větších obchodních společností, ţe v případě hromadného propouštění má povinnosti dle § 62 zákoníku práce (dále jen ZP). Má povinnost o svém záměru včas písemně oznámit, nejpozději do 30 dnů předem, odbornou organizaci a radu zaměstnanců. Tato povinnost je spíše informativního charakteru pro zaměstnance společnosti a hlavně k místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Místní úřad práce má moţnost, se připravit na příchod nezaměstnaných lidí. Likvidátor oznámí úřadům přesný počet propouštěných pracovníků. Tak můţe úřad práce

33

PILÁTOVÁ, Jana. Likvidace obchodních společností. 5. aktualiz. a rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Účetnictví (Anag). s. 18 ISBN 978-80-7263-877-2

40

v předstihu zařídit pro tyto pracovníky volná pracovní místa a nebo také rekvalifikační programy. Se zaměstnanci se kterými likvidátor ukončuje pracovní poměry v souladu s ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Oprávněnost likvidátora dát výpověď ustanovuje § 52 písm. a) ZP z důvodu zrušení zaměstnavatele. V § 51 odst. 1 ZP se stanovuje ze zákona výpovědní doba, která je nejméně dvou měsíční a počítá se od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi zaměstnanci. Vzhledem ke vstupu společnosti do likvidace, mají zaměstnanci právo na odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného měsíčního platu a to dle § 67 odst. 1 ZP. V případě likvidace podniku lze dát výpověď i zaměstnancům dle § 54 ZP, na které se vztahuje zákaz výpovědí § 53 ZP. Některá pracovní místa v likvidované společnosti budou muset být z důvodů vzniku moţných škod a nebo ochrany majetku i nadále zachována. Je to vţdy minimálně celý likvidační tým a pracovníci, kteří firmě zajišťují technickou údrţbu technologií. V § 197 ObčZ se ustanovuje, ţe likvidátor musí uspokojit všechny pohledávky zaměstnanců přednostně před všemi ostatními věřiteli společnosti, to neplatí, je-li podnik v úpadku. Speciální úprava představuje postup dle § 201 ObčZ, kdy obchodní společnost byla zrušena zrušením konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo samotným zrušením konkurzu, jelikoţ majetek podniku byl zcela nepostačující a následně vstoupila tato společnost do likvidace, kdy likvidační podstata nepostačuje na splnění všech dluhů, pak se předně plní náklady likvidace a aţ následně poté pohledávky zaměstnanců.

3.9

Spolupráce s příslušnými orgány Dále budu popisovat kontaktování příslušných orgánů kvůli likvidaci společnosti jako

jsou banky, finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), zdravotní pojišťovny, pojišťovny a státní archiv a soukromé spisovny. Banky Kdyţ likvidátor pečlivě prostuduje úvěrový seznam smluv, tak postoupí k dalšímu kroku a to je setkání s konkrétními bankami. Likvidátor předloţí bankám příslušné dokumenty jako jsou notářský zápis a výpis z obchodního rejstříku. Na poţadavek likvidátor představí prognózu prodeje společnosti zastaveného majetku společnosti ku prospěchu banky. 41

To znamená, ţe banka chce odkoupit majetek společnosti výrazně levněji neţ-li činí znalecké odhady. Toto ovšem likvidátor v mnoha ohledech nemůţe připustit, protoţe by tím mohl poškodil další věřitele podniku. V České republice je velmi oblíbený a osvědčený prodej majetku formou veřejných dobrovolných draţeb. Toto je v současných podmínkách českého bankovnictví s radostí přijímáno. Mnoho bank má svou zahraniční klientelu, která byla skeptická k některým zavedeným způsobům prodeje majetku. Proto veřejná draţba majetku odbourává nedůvěru vedení bank, s přihlíţením ke skutečnosti, ţe cena tohoto draţeného majetku je závislá pouze na zájem trhu. Česká správa sociálního zabezpečení Likvidátor pošle oznámení o likvidaci společnosti na ČSSZ. ČSSZ posléze provede vlastní kontrolu pojistného u této společnosti. Zdravotní pojišťovny U zdravotních pojišťoven je to totoţné s OSSZ. Pojišťovny po oznámení o vstupu společnosti do likvidace provedou vlastní kontroly pojistného. Finanční úřad Kdyţ je společnost v likvidačním řízení, měl by likvidátor úzce spolupracovat s příslušnými finančními úřady. Je to např. výhodné, protoţe finanční úřady mohou provést kontroly DPH a dalších daní a to ke dni vstupu společnosti do likvidace. Tím pádem se společnost vyhne dalším kontrolám v průběhu likvidačního řízení, protoţe naprosto stačí provést řádnou kontrolu v závěrečné fázi likvidace. Pojišťovny Likvidátor by měl na počátku likvidace prozkoumat kompletně všechny pojistné smlouvy, a to i s ohledem na jeho zákonnou odpovědnost za svěřený majetek. Likvidátor můţe s pojišťovnami domluvit u případných jiţ uzavřených smluv jisté sníţení pojistného. Dá se to v případě, ţe společnost jiţ ukončila výrobu a tudíţ příslušná pojistná rizika jsou minimalizovány.

42

3.9.1

Státní archiv a soukromé spisovny Nynější době začínají místně příslušné archivy více a pečlivěji kontrolovat stav

a situaci týkající se společností v likvidačním řízení. Tímto společnostem posílají seznam písemností typu A, které by měli být později uloţeny u nich v příslušných místních archivech. Nejčastějšími archivovanými písemnosti ve firmě jsou písemnosti typu S, těmito písemnostmi by se u velkých společností dalo zaplnit i několik kamionů. Dále jsou to pak personální agendy. Nicméně většinou má likvidátor velký problém najít ve firmě zarchivované dokumenty typu A, kdyţ uţ je najde, tak je jich většinou nejméně. Likvidátor má zákonem stanovenou dobu, po kterou musí zajistit uloţení archivu společnosti do vybrané soukromé spisovny a získat tím doklad o archivaci. Toto je důleţitá podmínka proto, aby místně příslušný soud souhlasil s výmazem společnosti z obchodního rejstříku. Dalším významným rozhodnutím pro likvidátora je rozhodnutí do jaké soukromé spisovny bude dávat spisy archivovat. Likvidátor při rozhodování bere v úvahu, jestli má příslušná soukromá spisovna platnou koncesi pro provozování této činnosti a je tudíţ schválena příslušným státním archivem. Musí dále zjistit, zda-li spisovna má pojišťění pro případ, ţe by nastal problém s poškozením či zcela zničením archivovaných dokumentů. Toto je oříšek pro pojišťovny neboť nikde není oficiálně dáno jaká je hodnota uloţených archiválií obchodních společností a není na to ţádná speciální tabulka. Likvidátor by si také měl zjistit stav poskytovaných sluţeb spisovny o které uvaţuje. Jestli má společnost moţnost vlastní dopravy, jestli má prostory pro nahlíţení do archivních spisů. Toto nahlíţení do spisů slouţí např. pro případ kontroly, potřeby oscanovat nebo zkopírovat dokumenty pro potřeby orgánů státní správy atd. V neposlední řadě řeší likvidátor cenu spisovny. Komerční spisovny důkladně sledují stavy společností v likvidacích v obchodním věstníku a následně posílají své nabídky likvidátorům společností. V současné době je na trhu poměrně velký počet soukromých spisoven. Jejich ceny se při statistickém průměru Kč/1 bm (běţný metr) pohybují od 0,50 do 1,10 Kč za 1 bm/den. Dříve byli tyto společnosti na trhu velmi vzácné, proto tomu také odpovídaly ceny a s ohledem na nákladovost a nezbytnost této sluţby velice nepříjemné.

43

V dnešní době má likvidátor z čeho vybírat a následně pak můţe vybrat, co moţná nejlepší nabídku. Tab. 3 Archivační lhůty

Archivace

Doklady

10 let

účetní závěrka, výroční zpráva

5 let

účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy

5 let

účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají formu vedení účetnictví Zdroj: vlastní zpracování34

3.10 Zpeněžování likvidační podstaty Zpeněţování majetku společnosti je nejčastěji diskutovaná otázka likvidace. Je to vlastně její podstatou, ta nejdůleţitější část likvidace, kde jde o rozprodej aktivního majetku společnosti a získaný výtěţek z prodeje představuje nejsledovanější část likvidace pro věřitele. Zde se zjistí jakou částku společnost vydělala a do jaké míry je schopná pokrýt své závazky. Likvidátor, který nechal ocenit majetek podniku uţ při inventarizaci majetku a to v rámci závěrkových operací ke dni vstupu podniku do likvidace, má díky minimální časové prodlevě velkou šanci prodat majetek co nejlépe.

3.10.1 Formy prodeje majetku společnosti Likvidátor při prodeji majetku volí různé způsoby prodeje. Např. podá inzertní nabídku v novinách či časopisech (Hospodářské noviny, Konkursní noviny, MF Dnes). Nabídne poptávku u podobně zaměřených firem s podobným předmětem činnosti, které můţou např. převzít část výroby, skladový materiál a nebo vyuţít strojní zařízení podniku. Likvidátor navrhne výběrové řízení při kterém majetek firmy připadne nejvyšší dané nabídce. Navrhne veřejnou dobrovolnou draţbu. Ta je v součastné době, jak jsem jiţ psala, nejoblíbenější formou prodeje, neboť ceny vzešlé při draţbě naprosto a permanentně určuje

34

Http://inkam.cz/ [online]. [cit. 2016-03-25].

44

trh, který je tvořen počtem zájemců o majetek nabízený v draţbě jako např. nemovitost, auto, stroje, materiál a další. Nebo další moţností prodeje majetku společnosti je přímý prodej. Dnes na trhu působí velký počet společností, které pravidelně sledují v Obchodním věstníku, nově zveřejněné likvidace a konkursy a nově také insolvenční řízení. Tyto společnosti si vytipují společnosti z kterých by mohli profitovat a následně je osloví se zájmem o přímý odkup majetku. Většinou tyto společnosti nabízí za majetek nepřiměřeně nízké ceny. Ceny které jsou daleko pod zjištěnou účetní hodnotou a nebo i pod znaleckým posudkem. Likvidátor ovšem tyto společnosti můţe vyuţít v případě, kdy se potřebuje zbavit starého kovového odpadu, neprodatelných zásob a nebo zastaralého technického zařízení. Likvidátor si vypočítal, ţe s ohledem na úsporu dalších budoucích finančních prostředků, přičemţ by později musel vynaloţit fyzickou likvidaci a nebo u velkého majetku jako je např. zastaralý stroj, najmout na to techniku, je lepší tento majetek prodat i pod cenou. A přesto i tady u toho to typu prodeje majetku je nutné si provést srovnávací výběr podle cen a rozsahu dalších sluţeb společnosti jako jsou např. likvidace odpadů a nebo úklid prostoru.

3.10.2 Zpeněžování pohledávek Zpeněţování pohledávek je často jedinou a to významnou poloţkou v aktivech společnosti. Je pouze na likvidátorovi a jeho odborných znalostech a zkušenostech s likvidováním společností, jak tyto pohledávky a budoucí finanční prostředky společnosti zrealizuje. Likvidátorovým prvním krokem je, ţe si rozčlení jednotlivé pohledávky do skupin podle právní subjektivity a podle nákladovosti vymáhání. Podle právní subjektivity Likvidátor se zaměřuje na pohledávky: - za právnickými osobami jako jsou akciové společnosti, s.r.o., druţstva, rozpočtové a příspěvkové organizace, obecní a místní úřady, státní podniky apod., - „za fyzickými osobami - soukromí podnikatelé (OSVČ), zaměstnanci (manka, půjčky, neodevzdané předměty atd.).“35

35

PILÁTOVÁ, Jana. Likvidace obchodních společností. 5. aktualiz. a rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Účetnictví (Anag). s. 22 ISBN 978-80-7263-877-2

45

Podle nákladovosti vymáhání Likvidátor sem zařazuje náklady na administrativní vymáhání, také na poštovní a telekomunikační sluţby, cestovní náklady za dluţníky a podobně. Aţ po provedení právního auditu jsou stanoveny přesné náklady na soudní vymáhání. Audit zajistí na základě dokladových inventur dostatek podkladů pro další řízení. V dalším řízení zjistí právníci, kteří mají zadán právní audit, stupeň zajištění u jednotlivých pohledávek. Také zjistí aktuální stav dluţníka a jeho majetkový poměr jako např. jestli není dluţník zadluţený a nebo se nenalézá v likvidaci. Vlastní realizaci pohledávek Likvidátor si nejdříve rozčlení pohledávky do různě velkých bloků a pak je nabídne k odprodeji. V dnešní době tento způsob realizují i některé peněţní ústavy. Najme si specializovanou odbornou firmu a zadá jí správu pohledávek (mandátní smlouva). Poslední moţnost je ta, ţe likvidátor vymáhá pohledávky sám. Touto moţností se značně prodlouţí doba trvání likvidace, protoţe vymáhání pohledávek samotným likvidátorem je nákladově i časově náročná činnost. „Při tomto způsobu vymáhání pohledávek jsou často na počátku likvidace vymoženy nejbonitnější pohledávky a posléze finanční toky z pohledávek vysychají - zbudou pohledávky sice ve vysoké účetní hodnotě, nicméně při prodeji představuje jejich cena cca 10% nominální hodnoty a vzniká tzv. pohledávková past.“36 Orientační stanovení ceny pohledávek Doporučovaný postup, který najdeme v kaţdé odborné literatuře zabývající se likvidací, je prodejem pohledávek na základě ocenění soudněznaleckým posudkem. Tento znalecký posudek si ovšem v důsledku nedostatku finančních prostředků můţe dovolit málokterá společnost v likvidaci, proto existuje níţe uvedený graf, který slouţí k určení orientační ceny pohledávky k prodeji. Likvidátor můţe, aby se postavil tomuto problému čelem a eliminoval tak veškeré případné napadení ze strany věřitelů, tento graf pouţít.

36

PELIKÁN, Václav. Likvidace podniku. 7. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 110 ISBN 978-80-247-3338-8

46

Obr. 3 Určení orientační ceny pohledávek



nominální hodnota pohledávky

čas

termín splatnosti Zdroj: Kniha likvidace obchodní společnosti37

3.11 Závazkové vztahy a jejich vypořádání Jednou z často diskutovaných otázek v procesu je také ta, kdy nastane okamţik, kdy má likvidátor uhradit veškeré závazky likvidovaného podniku. V § 199 NOZ je stanoveno, ţe likvidátor sestaví zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby a to ke dni vstupu právnické osoby do likvidace. Likvidátor je povinen vydat soupis jmění kaţdému věřiteli, který jej o to poţádá. Velmi často je uváděno, ţe si likvidátor má udělat seznam na uhrazování závazků a striktně se toho seznamu řídit. Já bych s tímto názorem nesouhlasila, je zde moţnost, ţe pokud by se takto likvidátor řídil, dostal by se do střetu zájmu s některými věřiteli, kteří by mohli podotknout, ţe takové to plnění podle zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, je upřednostňování pohledávek jiných věřitelů. Tito věřitelé, kteří mají toto mínění, by se mohli obrátit přímo na policii ČR, podat stíţnosti státnímu zastupitelství a nebo podněty soudům. Jestliţe by nastal nějaký z těchto uvedených problémů, znamenalo by to zbytečné prodlouţení likvidačního procesu. Likvidátor by musel podávat vysvětlení v těchto otázkách a účastnit se nařízených jednání u soudu.

37

PILÁTOVÁ, Jana. Likvidace obchodních společností. 5. aktualiz. a rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Účetnictví (Anag). s. 23 ISBN 978-80-7263-877-2

47

Závazky bankám, jsou jediné závazky, které jsou hrazeny jiţ při průběhu likvidačního procesu, protoţe banky nevydají souhlas k odprodání zastavených nemovitostí, bez určitého finančního plnění závazků v jejich prospěch. Likvidátor, kvůli uhrazení závazků během likvidačního procesu mohl do 31. 12. 2013, napsat doporučený dopis se ţádostí o odsouhlasení postupného plnění všem přihlášeným věřitelům, aby se vyhnul výše zmíněným tlakům od věřitelům a problémů se zákonem. Jestliţe oslovení věřitelé s navrhovaným řešením písemně souhlasili, mohl likvidátor postupně během likvidačního řízení závazky poměrově hradit. V nové právní úpravě § 206 NOZ, toto částečné a nebo přednostní plnění věřitelům neumoţňuje. V právní úpravě s touto tématikou zabývá § 206 NOZ, § 201 NOZ, § 202 NOZ, § 203 NOZ, § 204 NOZ.

3.11.1 Ukončení likvidačního procesu Po ukončení celého likvidačního procesu, kde likvidátor realizoval všechny likvidační úkony, sestaví zprávu o průběţné likvidaci s návrhem na vypořádání likvidačního zůstatku. Závěr likvidace se rozděluje do několika bodů Za prvé likvidátor musí zpracovat účetní závěrku ke dni zpracování návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. Musí si vyţádat od místního příslušného správce daně výmaz společnosti. Likvidátor musí uhradit veškeré závazky z průběhu likvidačního řízení, jako jsou např. účetní práce, doplatky či úhrady nakupovaných sluţeb, archivaci a také doplatek odměny pro sebe. Dále zpracovává konečnou zprávu pro vlastníka likvidované společnosti. Tato konečná zpráva tvoří také i přílohu návrhu na výmaz podniku u místně příslušného krajského soudu. Musí uloţit zbytek spisového materiálu společnosti do soukromé spisovny či smluvního archivu a poté do třiceti dnů od skončení likvidačního procesu a vyrovnání veškerých závazků, likvidátor podá návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Likvidátor k podání návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku podává i přílohy, kterými jsou závěrečná zpráva, protokol o uloţení archiválií do příslušné spisovny a souhlas správce daně. Teprve aţ tehdy, kdy pravomocný soud rozhodne o výmazu likvidované společnosti z obchodního rejstříku, funkce likvidátora zaniká. 48

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 7 Cmo 251/2014 - 136. Kde je soud ţádán o výmaz likvidované společnosti z obchodního rejstříku. Soud vyzval navrhovatele k dodání listinných důkazů a předloţení souhlasu správce daně s výmazem z obchodního rejstříku.Vzhledem k tomu, ţe navrhovatel soudu nepředloţil souhlas správce daně o vymazaní společnosti z obchodního rejstříku, soud návrh odmítl.38 Ukončení likvidačního procesu je ustanoveno v § 205 NOZ. V kterém stojí, ţe aţ likvidátor dokončí všechny povinnosti s uhrazením závazků, tak vyhotoví končenou zprávu o průběhu likvidace, v té správě musí uvést alespoň jak naloţil s likvidační podstatou a popřípadě také návrh na pouţití likvidačního zůstatku. K tomuto dni sestaví likvidátor také účetní závěrku, kterou likvidátor podepíše. Likvidátor konečnou zprávu, účetní uzávěrku a zprávu pouţití likvidačního zůstatku předá ke schválení tomu, kdo jej povolal do funkce. Jestliţe ten, kdo likvidátora povolal do funkce neschválí pouţití likvidačního zůstatku, tak jak jej sepsal likvidátor, neznamená to, ţe to brání výmazu právnické osoby z obchodního rejstříku. Bývalému likvidátorovi, vzniká po skončení likvidace poslední navazující povinnost, a to podání návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku, který podává za obchodní společnost, coţ bylo judikováno Usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 283/2002.

3.11.2 Neukončení likvidačního procesu I v ţivotě se stává, ţe něco nejde přesně tak, jak by jsme si představovali. Jsou různé příčiny, kvůli kterým nelze dovést proces likvidace do zdárného konce. Postupy, které jsem popsala v předchozích kapitolách se nemusí vţdy likvidátorovi podařit splnit a proto nelze proces likvidace řádně ukončit. Příčin je spousta jako např. věřitelé nesouhlasí s návrhem na konečné vypořádání majetku společnosti, vlivem celosvětové ekonomické krize poklesne trţní nabídka cen komerčních nemovitostí a pozemků a tudíţ se takový to majetek společnosti nepodaří prodat.Také tato krize můţe nepříznivě ovlivnit situaci cen za nabízené skladové zásoby materiálu či výrobků společnosti. Likvidátora postihne nějaká dlouhodobá nemoc a nebo náhle zemře. Dalším důvodem pro nedokončení procesu likvidace můţe být nedávno zjištěná ekologická závada na nemovitosti či pozemku likvidované společnosti, kvůli níţ nepůjde

38

Vrchní soud v Praze Usnesení ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 7 Cmo 251/2014 - 136

49

pozemek prodat. Takováto ekologická závada se nejčastěji vyskytuje u podniku s průmyslovou činností. Jestliţe likvidátor se například nedohodne s věřiteli, protoţe zbylá hotovost spolu se zbývajícím majetkem podniku nestačí na vypořádání jejich pohledávek, tak mu nezbude nic jiného, neţ podat návrh místně příslušnému soudu na prohlášení insolvenčního řízení na majetek likvidovaného podniku. Dle Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2004, sp. zn. 7 Cmo 424/2003 nelze, není-li zákonem stanoveno jinak, vymazat z obchodního rejstříku obchodní společnost, jejíţ likvidace uţ skončila a to za předpokladu, ţe nejsou ukončena všechna soudní řízení, v nichţ by důsledkem jejího zániku nebylo moţné podstatně rozhodnout, ačkoliv jinak byly všechny podmínky pro rozhodnutí soudu splněny. Vrchní soud tímto reagoval na často stávající se situaci, kdy řízení svou délkou přesahují dobu trvání samotného procesu likvidace.39

39

Vrchní soud v Praze Usnesení ze dne 12. 10. 2004, sp. zn. 7 Cmo 424/2003

50

Závěr V úvodu mé bakalářské práce jsem si jako hlavní cíl vytyčila popsat a analyzovat proces likvidace obchodní společnosti jako jednu ze závěrečných etap její existence. V práci jsem zaměřila pozornost na stěţejní fáze likvidace, aby tak byl poskytnut ucelený obraz o jejím průběhu. V souladu se zadáním mé bakalářské práce a v rámci určeného cíle jsem se však nejprve věnovala vysvětlením základních pojmům o společnosti s ručeným omezeným a dále pak i v malém mnoţství historickému vývoji. Poté jsem vloţila do práce statistická data, která jsou dle mého mínění také velice důleţitá a popisuji právní úpravu dle zákona č. 513/1991 Sb. a poté právní úpravu dle novelizace a to dle zákona č. 90/2012 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb. Jak jsem jiţ v mé bakalářské práci psala nastaly změny, které se dotkly nepochybně i institutu likvidace a to tím, ţe od 1. 1. 2014 nabyl účinnost nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. a zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. V rámci obchodního zákoníku se na právní úpravu likvidace vţdy pohlíţelo jako na zdařilou. Obsahovala sice některé nejasnosti, které se ovšem později odstranily judikaturou. Já ve své práci doplňuji teoretické poznatky o judikaturu Českých soudů k dané problematice, aby bylo zřetelné, jak které případy posuzuje soud. Kdyţ celkově zhodnotím novou právní úpravu, tak mohu konstatovat, ţe zákonodárce neprovedl zásadní změny, vidím zde komplexnější pojetí a také nemalé odstranění předešlých interpretačních problémů. Musím ovšem podotknout, ţe současná právní úprava obchodních společností není úpravou ucelenou. Velkou a významnou roli hraje v případě likvidace judikatura, která si klade za cíl právní úpravu doplňovat a zpřesňovat. V případě likvidace si myslím, ţe není moţné, aby právní úprava předem řešila všechny problémy, které se mohou vyskytnout. Kaţdá likvidace jako taková má svou specifickou a individuální povahu, coţ vyplývá z různých okolností kaţdého případu. Soud nemůţe tudíţ aplikovat jeden a tentýţ postup na všechny případy likvidace obchodních společností. Myslím si, ţe právní úprava likvidace je poměrně zdařilá i na základě faktu, ţe je výsledkem dlouholetého snaţení týmu právních expertů a od minulé právní úpravy se tolik neliší a navíc nová právní úprava zpřesňuje některé instituty likvidace, kterými jsou právní odpovědnost společností a likvidační podstata.

51

Závěrem mi zbývá pouze dodat, ţe vzhledem ke stanovenému cíli mé bakalářské práce jsem došla k názoru, ţe cíl mé práce se mi podařilo splnit a nová právní úprava likvidace obchodních společností je ku prospěchu věci a ţe aţ čas a hlavně judikatura ukáţe, zda se toto mé tvrzení potvrdí.

52

Seznam literatury BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava, ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. Beckova edice právo a hospodářství. 667 s. ISBN 80-7179441-4. DĚDIČ, Jan, LASÁK Jan a KŘÍŢ Josef. Obchodní společnosti. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Judikatura k rekodifikaci. 416 s. ISBN 978-80-7478-852-9 HURDÍK, Jan, KATOLICKÝ, Jaroslav. K pojetí právnických osob. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1992. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv. 103. 95 s. ISBN 80-210-0457-6 KNAPPOVÁ, Marta, ŠVESTKA Jiří a DVOŘÁK Jan. Občanské právo hmotné. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: ASPI, 2005. 612 s. ISBN 80-7357-131-5 PELIKÁN, Václav. Likvidace podniku. 7. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. 110 s. ISBN 978-80-247-3338-8 PILÁTOVÁ, Jana. Likvidace obchodních společností. 5. aktualiz. a rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2014. Účetnictví (Anag). 224 s. ISBN 978-80-7263-877-2

Odborné články KNAPP, Viktor, O právnických osobách. Právník, 1995, č. 10-11

Internetové zdroje FELCMAN, Michal, Vývoj počtu a struktury zaniklých ekonomických subjektů v období 2006 - 2010 [online] Dostupné z: www.vse.cz/eam?lang=en

53

Judikatura Usnesení Nejvyššího soudu České republiky dne 31.5.2006, sp. zn. 29 Odo 641/2006. Dostupné z: http://kraken.slv.cz Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 5130/2007. Dostupné z: http://kraken.slv.cz Usnesení Vrchního soudu v Olomouci dne 4.2. 2015, sp. zn. 1 VSOL 720/2014-P14-13. Dostupné z: http://kraken.slv.cz Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8.6. 2013, sp. zn. 7 Cmo 206/2012 [online] [cit. 14. 2. 2016] Dostupné z:https://www.beck-online.cz/bo/ documentview.seam?document Id=njptembrgnpw64s7geyv6mjs15zxi4s7gm2de Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1081/2011. Dostupné z: http://kraken.slv.cz Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 7 Cmo 251/2014 - 136. Dostupné z: http://kraken.slv.cz Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 10. 2004, sp. zn. 7 Cmo 424/2003. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/

Právní předpisy Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob, ve znění pozdějších předpisů. In: mobileASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer CR [cit. 15.2.2016]. Dostupné z: http://mini.aspi.cz Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: mobileASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer CR [cit. 15.2.2016]. Dostupné z: http://mini.aspi.cz Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: mobileASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer CR [cit. 6.2.2016]. Dostupné z: http://mini.aspi.cz

54

Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: mobileASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer CR [cit. 6.2.2016]. Dostupné z: http://mini.aspi.cz

55

Seznam použitých zkratek ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení

NOZ

Občanský zákoník č. 89/2012

ObchZ

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

ObčZ

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

ZOK

Zákon č. 90/2012 o obchodních společnostech a druţstvech

SB

Sbírka zákonů

S.R.O.

Společnost s ručením omezeným

ZOÚ

Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví ve znění pozdějších předpisů

ZTOP

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim

ZP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

56

57