Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Pojistná likvidace průmyslového majetku Bakalářská práce
Autor:
Martin Šebesta pojišťovnictví
Vedoucí práce:
Ing. Alois Rous, CSc.
Praha
Duben, 2014
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
………………………………… Martin Šebesta
V Praze dne 24. 4. 2014
2
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Aloisi Rousovi CSc. za cenné připomínky a odborné rady, které mi poskytl a kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
3
Anotace Bakalářská práce se zabývá pojistnou likvidací průmyslového majetku. V první kapitole je shrnutí základních pojmů z oboru pojišťovnictví. Tento přehled zjednoduší orientaci v dalších kapitolách, kde se budeme s pojmy dále setkávat. V této kapitole je také dále vysvětleno jaké nároky pro přijetí musí splňovat likvidátor pojistných událostí jako zaměstnanec pojišťovny. V posledním bodě je popsána činnost likvidátora, lze se tak podívat na charakteristiku jeho základních činností. Ve druhé kapitole je charakterizována společnost Česká pojišťovna a ukázán způsob, jakým funguje celá organizační struktura likvidace této společnosti. Dále je zde graficky znázorněno, jak je na tom společnost Česká pojišťovna ve srovnání s konkurencí ve stěţejních sledovaných ukazatelích pro pojišťovny v neţivotním pojištění, jako je třeba přehled předepsaného pojistného a náklady na pojistná plnění. V poslední, třetí kapitole je znázorněn konkrétní příklad postupu likvidace v případě vzniklé pojistné události. Je zde znázorněn kompletní postup likvidátora, od počátečního seznámení s událostí, přes její šetření aţ po ukončení a uzavření případu. Klíčová slova: Pojistná událost, likvidace, likvidátor, disponent Annotation The bachelor thesis is concerned with the settlement of industrial assets. The basics from the field of insurance is summarised in the first chapter. This table will simplify the orientation in following chapters, where we will further encounter with the basics. In this chapter is also explained which demands for acceptance must the loss adjuster carry out as a employee of the insurance company. There are described the activities of both mentioned positions for the loss adjuster in the last point. It is possible then to have a look at the characteristic of the loss adjuster. The Czech Insurance company is described in the second chapter and is also shown the method how works the whole organization structure of settlement in this company. Furthermore there is graphically represented how the Czech Insurance company stands compared to competitors in crucial monitored indicators for insurance companies in the industrial settlement as overview of prescribed premiums and costs for indemnity.In case of incurred incidents a concrete example of procedure of settlement is shown in the last chapter, the third. It is described the complete procedure of the loss adjuster, from the beginning of familiarize with the claim through it´s investigation to it´s end and a case closure. Key word: the claim, the settlement, the loss adjuster, the managing clerk
4
OBSAH Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1. Charakteristika likvidátora pojistných událostí .................................................................................. 7 1.1 Vysvětlení pojmů .......................................................................................................................... 7 1.2 Jak se stát likvidátorem pojistných událostí, podmínky přijetí ................................................... 10 2. Likvidace pojistných událostí v České pojišťovně ............................................................................ 13 2.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI ČESKÁ POJIŠŤOVNA ............................................. 13 2.2 Organizační struktura likvidace České pojišťovny ..................................................................... 15 2.3 Organizační struktura průmyslové likvidace v ČP ...................................................................... 21 2.4 Předepsané pojistné v neţivotním pojištění v ČP a.s. ................................................................. 24 2.6 Podíl ČP a.s. na pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění ..................... 28 2.7Analýza vývoje předepsaného pojistného v NŢP vs. náklady na pojistná plnění v NŢP v ČP .... 30 2.8 Počet pojistných smluv v neţivotním pojištění v České pojišťovně ........................................... 31 2.9 Počet zaměstnanců v České pojišťovně....................................................................................... 32 3. Konkrétní příklad na likvidaci průmyslového majetku ..................................................................... 33 3.1 Seznámení s pojistnou událostí ................................................................................................... 34 3.2 Šetření pojistné události .............................................................................................................. 36 3.3 Výpočet a uzavření pojistné události ........................................................................................... 41 Závěr.................................................................................................................................................. 48 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................................... 50 Seznam schémat a tabulek .................................................................................................................... 51 Seznam příloh ........................................................................................................................................ 52
5
Úvod Pojistná likvidace je nezbytně nutná součást sluţeb klientům u kaţdé pojišťovny. Neustále vznikají nové případy, kdy se dostávají lidé vlivem ţivelních a jiných nahodilých událostí do situací, které nejsou sami schopni řešit. Proto si sjednávají pojištění, které by je mělo v těchto těţkých chvílích chránit a pomoci. V případě, ţe dojde k těmto zmíněným událostem je na řadě pojišťovna, jejíţ hlavní úkol je zmírnit následky vzniklé škody v podobě výplaty pojistného plnění. Aby mohla proběhnout výplata pojistného plnění a tím i zmírnění následků vzniklé škody, je nutné událost prošetřit a k tomuto úkonu slouţí pojišťovně útvary likvidace. Likvidací pojistných událostí se rozumí soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění.1 Likvidátoři a způsoby likvidace se dají brát ve dvou rovinách. Můţeme se v praxi setkat buď s likvidátorem jako zaměstnancem pojišťovny nebo samostatným likvidátorem pojistných událostí. Kaţdý z těchto zmíněných typů likvidátorů musí splňovat patřičné poţadavky pro vykonávání své profese. Tato bakalářská práce se bude zabývat pojistnou likvidací průmyslového majetku. V první kapitole bude popsán rozdíl mezi likvidátorem jako zaměstnancem pojišťovny a samostatným likvidátorem pojistných událostí, v dalších dvou kapitolách se bude ubírat zaměřeni pouze na likvidátora jako zaměstnance pojišťovny a konkrétní útvar průmyslové likvidace v České pojišťovně. Útvar likvidace průmyslového majetku má svá specifika a jsou zde kladené poţadavky zejména na odbornost pracovníků dle příslušných odvětví průmyslové likvidace. Jedná se z pravidla o zkušené likvidátory s dlouholetou praxí, případně jiné vhodně vybrané pracovníky se zkušenostmi v poţadovaném oboru, z prostředí pojišťovnictví. Dále zde bude popsán konkrétní příklad z praxe, kde uvidíme, jakým způsobem probíhá celý proces řešení pojistné události tedy likvidace, od jejího vzniku aţ po výplatu pojistného plnění.
1
http://business.center.cz/business/pojmy/p760-likvidace-pojistne-udalosti.aspx 6
1. Charakteristika likvidátora pojistných událostí 1.1 Vysvětlení pojmů V této kapitole jsou uvedeny základní pojmy, které se běţně pouţívají v oblasti likvidace majetku. Mimo standardně pouţívané, uvedené v zákoně 38/2004 Sb. zde budou uvedeny i takové pojmy, které nejsou v běţné praxi v oboru pojišťovnictví tak často pouţívané. Jedná se především o vysvětlení, co se rozumí pojmem nová cena, časová cena, parciální škoda, totální škoda, podpojištění, pojistné krytí, disponent a likvidátor. Tyto pojmy budou dále popsány detailněji níţe, a jejich vysvětlení usnadní orientaci a přehled v dalších kapitolách. Nová cena Novou cenou je cena, za kterou lze v daném místě a v daném čase věc stejnou nebo srovnatelnou znovu pořídit jako věc stejnou nebo novou, stejného druhu a účelu. Co se týče pojištění staveb, tak v dnešní době se jiţ sjednávají pojistné smlouvy jiţ jen na novou cenu, u pojištění movitých věcí toto platí také, je zde ale nutné splnit určitá pravidla, aby pojišťovna mohla klientova v případě pojistné události uznat úhradu za poškozené movité věci do nové ceny. Jedná se především o splnění podmínky, ţe časová hodnota pojištěné věci nesmí klesnout v době bezprostředně před pojistnou událostí pod 30 % a klient musí prokázat znovupořízení věci obdobného typu a ceny. Pokud není tato podmínka splněna, hradí pojišťovna v ceně časové, která je vysvětlena níţe. Časová cena Časovou cenou je cena, kterou měla věc bezprostředně před pojistnou událostí; stanoví se z nové ceny věci, přičemž se přihlíží ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení anebo k zhodnocení věci, k němuž došlo její opravou, modernizací nebo jiným způsobem. Jak jiţ bylo zmíněno výše, tak pojišťovna hradí v časové ceně v případě, ţe hodnota věci klesne pod 30 %. Pojišťovna určuje časové hodnoty věcí na základě interních amortizačních tabulek. Jednotlivé movité věci spadají do různých amortizačních tabulek, dle svého 7
charakteru a způsobu pouţití. Ujednání o způsobu úhrady do nové či časové ceny bývá součástí doplňkových pojistných podmínek, které jsou nedílnou součástí kaţdé pojistné smlouvy. Parciální škoda (poškození věci) Poškozením věci se rozumí změna stavu věci, kterou je objektivně možno odstranit opravou nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, přesto však je věc použitelná k původnímu účelu. V tomto případě se jedná o definici běţného poškození věcí v souvislosti s pojistnou událostí. Totální škoda (zničení věci) Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu. V případě totální škody jsou postupy při likvidaci velmi specifické. Budovy a ostatní stavební součásti jsou rozděleny do tabulek dle ţivotnosti jednotlivých materiálů a výpočet pojistného plnění je velmi rozsáhlý. Zda se jedná o totální škodu, určuje ve většině případů statik. Podpojištění Je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Tento pojem je na českém pojistném trhu v pojištění majetku velmi vídaný. Lidé si často svůj majetek nepojistí na skutečnou hodnotu, z pravidla kvůli úspoře na pojistném. V případě, ţe ale dojde k pojistné události, tak právě toto je pro pojišťovny důvod ke sníţení plnění. Pojistné krytí Jeden z prvotních úkonů při vzniku pojistné události je tvz. ověření pojistného krytí. Jedná se o prověření, zda je pojistná smlouva v době vzniku škody platná, prověření pojištěného, pojistníka, oprávněné osoby, pro jaká pojistná nebezpečí, na jaké pojistné částky, limity, s jakou spoluúčastí, ověření místa pojištění, s jakou spoluúčastí a další podmínky specifikované v pojistné smlouvě.
8
Je to nezbytný úkon, slouţící likvidátorovi k ucelenému náhledu na vzniklou pojistnou událost v návaznosti na pojistnou smlouvu. Zajišťovna Právnická osoba, které bylo uděleno povolení opravňující ji k provozování zajišťovací činnosti. Činnost zajišťoven se od pojišťoven liší tím, že nepřebírají riziko od pojištěných, ale od pojišťoven (zjednodušeně řečeno se jedná o pojišťovny pojišťoven). Pojišťovny vyuţívají sluţeb zajišťoven zejména při vyplácení pojistného plnění při velkých kalamitách, kdy má pojišťovna sjednán u zajišťovny limit, od kterého přebírá náklady na pojistná plnění právě zajišťovna. Disponent funkce užívaná pro pracovní a platové zařazení pracovníka, ve většině pojišťoven osoba ověřená rozhodováním v daném odvětví či riziku Kaţdý úsek likvidace v pojišťovně má svého disponenta. Můţe se jednat například o disponenta pojištění majetku občanů, disponenta strojního pojištění a mnohé další. Z pravidla tuto funkci vykonávají dlouholetí zkušení zaměstnanci, kteří si prošli různými pozicemi v daném odvětví. Likvidátor Odborný pracovník pojišťovny zabývající se likvidací pojistných událostí. (Po přijetí zákona č.38/2004 vznikla vedle stálých zaměstnanců pojišťoven skupina likvidátorů škodných událostí, skupina „samostatných likvidátorů pojistných událostí“.2 Jedná se především o pracovníka, který má odpovědnost za průběh šetření likvidace, a který je s poškozeným klientem v nejuţším styku. Zodpovídá za výsledné plnění a svým jednáním dělá i obraz společnosti, pro kterou tuto funkci vykonává.
2
Zákon č. 37/2004 Sb. Zákon o pojistné smlouvě
9
1.2 Jak se stát likvidátorem pojistných událostí, podmínky přijetí
Tato práce se zabývá pohledem na likvidaci průmyslového majetku ve vztahu likvidace jako součásti pojišťovny. Jedná se tedy o vysvětlení způsobu likvidace, kdy jsou likvidátoři pracovníky pojišťovny. V níţe uvedeném odstavci je názorně uvedeno, jak pojišťovny postupují v případě, ţe mají zájem do svých řad přivést nové pracovníky likvidace, přímo tedy likvidátory. V první řadě pojišťovna vyhlašuje výběrová řízení, na základě kterých se můţe zájemce přihlásit na post likvidátora pojistných událostí. Zájemce většinou volí tu část likvidace, ke které má buď předpoklady na základě své dosavadní pracovní zkušenosti, případně má vystudovaný obor, pro který je výběrové řízení vyhlášeno. Pojišťovny vţdy minimálně poţadují středoškolské vzdělání s maturitou, dále většinou praxe v oboru pojišťovnictví, komunikační dovednosti, odolnost vůči stresu, profesionální jednání. Poté záleţí především na příslušném útvaru likvidace a jednotlivých likvidačních týmech, které budou mít konkrétní poţadavky na odbornost. Například útvar likvidace majetku, kterého bude součástí tým řešící škody z odpovědnosti za provoz vozidla, bude poţadovat po zájemci praxi z prostředí vozidel, středoškolské vzdělání s maturitou nejlépe technického zaměření apod. Výběrové řízení je většinou dvoukolové, kdy počet uchazečů v prvním kole je přibliţně 15 a ve druhém z pravidla pouze 3. V prvním kole se jedná spíše o hromadnou konzultaci a zájemcům jsou pokládány různé otázky, nejen z oboru pojišťovnictví. Ve druhém kole se jedná uţ i o praktická cvičení a modelové situace, které mohou nového zájemce potkat během jeho působení v útvaru likvidace. Po
úspěšném
absolvování
výběrového
řízení
je
novému
pracovníkovi
likvidace
prostřednictvím manaţera, případně vedoucího týmu umoţněn přístup ke všem programům nutným k výkonu své činnosti. Především se jedná o přístupy do výpočtových systémů, zavedení adresy v Microsoft Outlook pod hlavičkou pojišťovny, přístup k digitálnímu archivu dat, přístup k intranetu, směrnicím, dále získává svou pracovní plochu, kde si eviduje nashromáţděná data, údaje a mnoho dalších přístupů k různým aplikacím, dle svého zařazení do příslušného týmu. Během zkušební doby, která je 3 měsíce se nový pracovník likvidace školí, studuje pojistné podmínky, seznamuje se s různými typy pojistných smluv a zkušenější
10
kolegové mu názorně vysvětlují, jak vypadá likvidace v praxi. Dále absolvuje testy na bezpečnost práce, poţární ochranu a mnohé jiné, které je nutné splnit pro výkon práce. Tímto procesem se pracovník likvidace připravuje na zaškolovací test, který se skládá z praktické a ústní zkoušky. Tento test bývá prováděn na konci zkušební doby a mezi zkoušejícími jsou manaţer, případně vedoucí týmu likvidace, likvidátor expert a disponent pojištění. Po úspěšném absolvování je nový pracovník likvidace zařazen do týmu jiţ jako plnohodnotný likvidátor.
1.3 Činnost likvidátora pojistných událostí V této kapitole jsou popsány základní body činnosti likvidátora pojistných událostí v rámci zaměstnaneckého poměru v pojišťovně. V kapitole 3 je tato činnost názorně popsána v návaznosti na komplexní postup při likvidaci pojistné události v praxi. Likvidátor jako zaměstnanec pojišťovny provádí svou činnost na základě písemné pracovní smlouvy a úspěšném absolvování zaškolovacího procesu. V případě vzniku pojistné události je likvidátorovi přidělen případ dle příslušné odbornosti. Případ je přidělován manaţerovi, případně vedoucímu týmu. Likvidátor se s případem seznámí a ověří pojistné krytí, zda má vůbec klient nárok na náhradu škody, dle pojistné smlouvy, zda jiţ není na jeho pojistné smlouvě vyčerpán limit plnění pro dané riziko a další důleţité okolnosti, které by mohli mít vliv na šetření události. Pokud usoudí na základě zjištěných informací, ţe je vše v pořádku, tak následně kontaktuje klienta, z pravidla do dvou pracovních dnů a domluví se na dalším průběhu šetření. V případě, ţe se jedná o menší rozsah škody, je moţné se s klientem domluvit pouze na zaslání potřebné dokumentace, kterou si likvidátor můţe vyţádat telefonicky, případně elektronicky nebo písemnou formou, poštou. Nejčastěji je ale s klientem domluvena prohlídka místa vzniku pojistné události a poškozených věcí, jelikoţ je většinou rozsah poškození z počátku nejasný a je potřeba zjistit co nejvíce informací, které povedou k co nejpřesnějšímu vyčíslení vzniklé škody. Při prohlídce likvidátor nashromáţdí všechna dostupná data, provede fotodokumentaci a s poškozeným kompletní zápis o prohlídce, při kterém je dohodnut další postup. Zápis o prohlídce je velmi důleţitý z hlediska dalšího postupu likvidace, v některých případech je 11
likvidátor schopen jiţ na základě tohoto zápisu provést výpočet vzniklé škody, pokud je ale z počátku přesný rozsah poškození nejasný, provádí se z pravidla ještě prohlídka následná, kdy lze jiţ opět přesněji odhadnout výši škody. Na základě získaných dat a informací od klienta provede likvidátor výpočet dle příslušných vnitropodnikových norem podle toho, zda řeší událost, která se týká poškození stavby nebo movitých věcí. Tento výpočet se poté předkládá k revizi, jejíţ součástí jsou tzv. revidenti, kteří posuzují, zda likvidátor postupoval správně, především z hlediska pojistných podmínek a ujednání v pojistné smlouvě. V případě potřeby je moţné v průběhu šetření události s revidenty konzultovat sporné a sloţitější záleţitosti, které by mohli mít vliv na výsledné pojistné plnění. Pokud je vše v pořádku, a případ je schválen revidentem, který o tomto zjištění provede zápis do spisu, tak je kontaktován poškozený ohledně informace o výplatě. Klient obdrţí informaci o výplatě poštou, případně elektronicky, podle toho, jak je domluven s likvidátorem. Pojistné plnění je zasláno v drtivé většině případů na číslo účtu klienta. Poté, co je odesláno pojistné plnění i informace o výplatě, tak je jiţ poslední povinností likvidátora případ a spis uzavřít.
12
2. Likvidace pojistných událostí v České pojišťovně 2.1 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI ČESKÁ POJIŠŤOVNA Profil skupiny ČP Česká pojišťovna je největší tuzemskou pojišťovnou s více než 185letou tradicí. Jako univerzální pojišťovna poskytuje celé spektrum služeb pokrývající jak individuální životní a neživotní pojištění, tak i pojištění pro malé, střední a velké klienty v oblasti průmyslových a podnikatelských rizik a také zemědělství. Skupina ČP je strukturována tak, aby optimálně pokrývala spektrum služeb spojených s poskytováním soukromého pojištění, důchodového spoření a investování (v rámci daného legislativního rámce). V maximální možné míře využívá výhod plynoucích z takového uspořádání a současně toho, že Česká pojišťovna a její dceřiné společnosti jsou od roku 2008 součástí skupiny Generali Group, respektive Generali PPF Holding, B.V. Většina společností ze skupiny ČP tak vedle své primární obchodní činnosti poskytuje své služby i sesterským společnostem náležejícím do skupiny Generali PPF Holding, a to jak formou sdílení kapacit, tak i vzájemným poskytováním služeb na bázi tržně konformních vztahů.3 Česká pojišťovna má dlouhou a bohatou historii. Je nejstarším pojišťovacím ústavem v Českých zemích a počátky se odvíjí jiţ od roku 1827, kdy byly schváleny stanovy instituce nazvané Císařsko-královský, privilegovaný, český, společný náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav. Tato instituce, která ve svých začátcích nabízela pouze pojištění proti poţáru, později změnila svůj název na První českou vzájemnou pojišťovnu Posláním České pojišťovny, ke kterému se vţdy hrdě hlásila, je pomáhat klientům v nejtěţších okamţicích jejich ţivotů. Největší historickou pojistnou událostí byl poţár
3
http://www.ceskapojistovna.cz/vyrocni-zpravy#2012
13
Národního divadla v roce 1881. Poskytnutím podpory na obnovu získala v očích českého národa značnou prestiţ. Počátek 20. století znamenal rozvoj pojišťovnictví jako takového. A První česká vzájemná pojišťovna jiţ ve 20. letech nabízela téměř všechny druhy pojištění - kromě majetkového také ţivotní pojištění, pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu. V roce 1945 bylo pojišťovnictví zestátněno. Po roce 1948 vznikla z pěti pojišťoven jediná Československá pojišťovna, která dvakrát změnila svůj název. V roce 1953 byla přejmenována na Státní pojišťovnu a v roce 1969 na Českou státní pojišťovnu. Dnešní Česká pojišťovna si i ve vysoce konkurenčním prostředí stále drţí své přední postavení největší tuzemské pojišťovny s nejširší nabídkou produktů a sluţeb. Toto postavení je ale samozřejmě vzhledem ke stále větší konkurenceschopnosti těţší udrţet. Moderní historie skupiny České pojišťovny Dnešní Česká pojišťovna byla zaloţena Fondem národního majetku České republiky zakladatelskou listinou ze dne 28. dubna 1992 a vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 1. května 1992. V roce 1991 zakládá Česká pojišťovna dceřinou společnost s názvem KIS a.s. kapitálová investiční společnost České pojišťovny, nyní pod názvem ČP INVEST investiční společnost, která působí na trhu kolektivního investování. V roce 1992 zaloţila Česká pojišťovna společně s partnerem Vereinte Krankenversicherung AG Mnichov Českou pojišťovnu ZDRAVÍ, dnes největší pojišťovnu v oblasti soukromého zdravotního a nemocenského pojištění. O pět let později v ní pak získala 100% podíl. Ve stejné dekádě vstupuje skupina ČP na trh penzijního připojištění a je zaloţen Penzijní fond České pojišťovny, a.s. Jde o největšího poskytovatele penzijního připojištění v České republice. Dalším významným datem v moderní historii České pojišťovny a její skupiny se stal 17. leden 2008, kdy vstoupila v účinnost Smlouva o společném podniku (Joint Venture Agreement), podepsaná 10. července 2007 mezi Assicurazioni Generali a PPF Group N.V., kterou byl zaloţen Generali PPF Holding B.V., vlastněný z 51 % skupinou Generali Group a ze 49 % skupinou PPF Group. Česká pojišťovna a její dceřiné společnosti se tak staly součástí jedné z největších pojišťovacích skupin ve střední a východní Evropě. Na základě dohody obou vlastníků uzavřené v lednu 2013 je jiţ nyní Česká pojišťovna a její dceřiné společnosti plně ve vlastnictví skupiny Generali. 14
2.2 Organizační struktura likvidace České pojišťovny Vedení české pojišťovny: Vedení české pojišťovny se skládá z představenstva, dozorčí rady, valné hromady a výboru pro audit. Jednotlivé sloţky vedení společnosti a jejich činnosti jsou popsány v následujícím bodě této kapitoly. Popis principů a fungování orgánů Společnosti Představenstvo ČP Představenstvo je statutárním orgánem, jenţ řídí činnost Společnosti a jedná jejím jménem. Představenstvo rozhoduje o všech záleţitostech Společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Jeho působnost vyplývá z právních norem České republiky a ze Stanov Společnosti. Představenstvo má čtyři členy. Délka funkčního období člena představenstva je čtyři roky. Představenstvo ze svých členů volí a odvolává jednoho předsedu a dva místopředsedy představenstva. Činnost představenstva se řídí plánem činnosti, který představenstvo stanoví vţdy na kalendářní rok předem. Návrh plánu, obsahující zejména termíny zasedání, předkládá představenstvu předseda, zpracovává jej podle jeho pokynu tajemník Společnosti. Představenstvo zasedá podle potřeby, nejméně však jednou za 2 měsíce. Plán činnosti představenstva je průběţně podle potřeb doplňován a upřesňován v průběhu roku. V případě potřeby svolává předseda představenstva zasedání představenstva mimo stanovený plán činnosti k projednání naléhavých otázek týkajících se Společnosti. Svou působnost představenstvo vykonává i mimo zasedání v kaţdodenní operativní činnosti. Dozorčí rada ČP Dozorčí rada České pojišťovny je kontrolním orgánem Společnosti, dohlíţejícím na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti Společnosti. Její působnost vyplývá z právních norem České republiky a ze Stanov Společnosti. Dozorčí rada dohlíţí zejména na funkčnost a efektivnost řídicího a kontrolního systému Společnosti a na záleţitosti, které se týkají jejího strategického směřování. 15
Dozorčí rada České pojišťovny má tři členy, z nichţ dva volí a odvolává valná hromada Společnosti a jednoho volí zaměstnanci Společnosti. Délka funkčního období člena dozorčí rady činí čtyři roky. Činnost dozorčí rady se řídí plánem činnosti, který si dozorčí rada stanoví na kaţdé pololetí předem. Mimo plán činnosti projednává dozorčí rada takové záleţitosti, které se vyskytnou v mezidobí jejího zasedání a jejichţ povaha to vyţaduje. Zasedání dozorčí rady se konají podle potřeby, nejméně však čtyřikrát do roka. Jednotlivé kontrolní akce, šetření, zkoumání a prověřování materiálu Společnosti apod. provádějí členové dozorčí rady samostatně, popř. ve skupinách pověřených dozorčí radou podle usnesení z jejího zasedání nebo podle pověření předsedy samostatně mimo zasedání dozorčí rady. Na nejbliţší schůzi dozorčí rady je pak dozorčí rada informována o průběhu a výsledku činností prováděných jednotlivými členy nebo pověřenými skupinami dozorčí rady. Pokud by se vyskytla závaţná zjištění nebo okolnosti kontrolních akcí, je o nich předseda dozorčí rady informován průběţně i mimo zasedání dozorčí rady. Generální ředitel - Generální ředitel provádí kaţdodenní operativní a obchodní řízení společnosti. V rámci instrukcí daných představenstvem mu přísluší zejména - praktická realizace běţného provozu podnikatelské činnosti společnosti a řízení tohoto provozu včetně veškerých právních úkonů, - zpracování návrhů zpráv o podnikatelské činnosti společnosti, - aktuální vedení předepsané evidence, účetnictví, účetních knih a ostatních dokladů společnosti, - informovat bez zbytečného odkladu představenstvo o důleţitých skutečnostech, jeţ mohou mít vliv na podnikatelskou činnost, vnitřní chod či existenci společnosti, - předkládat představenstvu návrh na personální obsazení funkcí finančního ředitele, pojistnětechnického
ředitele,
provozního
ředitele
a
náměstků,
kteří
jsou
představenstvem a odpovídají mu za svou činnost, - plnění veškerých dalších úkolů uloţených mu rozhodnutím představenstva,
16
rovněţ
řízeni
- schvalovat finanční operace a smlouvy v rámci finančního limitu schváleného představenstvem a ve struktuře dané schváleným plánem, - schvalovat pravidla pro řízení finančních rizik, - přímo řídit podřízené útvary a zaměstnance dle organizačního řádu, - vydávat příkazy a další vnitřní předpisy - zajišťuje nastavení a formalizaci řídícího a kontrolního systému společnosti, dohlíţí nad jeho fungováním a pravidelně informuje představenstvo o jeho fungování jako celku, stejně jako jeho jednotlivých částí. - Generální ředitel je oprávněn činit veškeré pracovněprávní úkony ve vztahu k zaměstnancům ČP. Náměstci generálního ředitele Náměstci generálního ředitele v rámci své kompetence rozhodují a schvalují zejména: - finanční operace a smlouvy v rámci pověření, finančního limitu schváleného představenstvem a ve struktuře dané schváleným plánem, - nákupy hmotného a nehmotného majetku a sluţeb v rámci pověření, finančního limitu schváleného představenstvem a ve struktuře dané schváleným plánem, to vše v souladu s vnitřními přepisy společnosti, - typové texty pojistných smluv a jejich doloţek, - pravidla pro přijímání rizik do pojištění a pravidla pro stanovení sazeb pojistného, - pravidla pro likvidaci pojistných událostí, - obchodní přístupy a získatelské odměny, - preventivní opatření v oblasti řízení rizik, - příkazy, pracovní směrnice, oběţníky a další vnitropodnikové normy, Náměstek pro investiční politiku je navíc oprávněn: - schvalovat pravidla pro tvorbu a čerpání opravných poloţek,
17
- schvalovat bezodkladná rozhodnutí v případech, kdy společnosti hrozí ztráta či jiná újma související s finančním umístěním, - sjednávat a objednávat externí právní, ekonomické a další analýzy a rozbory. Náměstek pro finanční řízení je navíc oprávněn: - schvalovat účetní politiky společnosti, včetně metod oceňování majetku a závazků společnosti; - schvalovat bezodkladná rozhodnutí v případech, kdy prodlením hrozí společnosti ztráta vyplývající z přímých či nepřímých daní, jeţ by ČP měla nebo mohla zaplatit, nebyla-li by příslušná rozhodnutí učiněna Náměstci jsou oprávněni činit pracovněprávní úkony ve vztahu k podřízeným zaměstnancům v rozsahu stanoveném organizačním řádem Společnosti a ostatními vnitropodnikovými normami s výjimkou pracovněprávních úkonů souvisejících se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru. Výbor pro audit ČP Výbor pro audit České pojišťovny je orgánem Společnosti, který zejména dohlíţí, monitoruje a podává zprávy o kvalitě, integritě, efektivnosti a účinnosti existujících procesů a nástrojů vnitřní kontroly, finančního výkaznictví, procesu řízení rizik a o souladu činnosti Společnosti se zákony a dalšími závaznými předpisy České republiky. Výbor pro audit České pojišťovny téţ ovlivňuje jmenování/odvolávání, hodnocení a odměňování ředitele odboru interního auditu. Výbor pro audit má tři členy, jmenované valnou hromadou Společnosti na základě jejich odborných znalostí potřebných pro kvalifikované plnění kontrolních povinností. Působnost výboru pro audit vyplývá z právních norem České republiky a z vnitřních předpisů České pojišťovny. Výbor podává zprávy valné hromadě Společnosti a v některých oblastech své činnosti funguje téţ jako poradní orgán představenstva, jehoţ rozhodnutí tvoří doporučení představenstvu, které nese konečnou zodpovědnost za nastavený vnitřní kontrolní systém, řádné provádění vnitřní kontroly a za systém řízení rizik. Výbor pro audit téţ o výsledcích své činnosti pravidelně informuje dozorčí radu.
18
Zasedání výboru se uskutečňují alespoň dvakrát ročně, jako stálí hosté se jich mohou účastnit předseda představenstva ČP, generální ředitel ČP a ředitel vnitřního auditu ČP, případně i externí auditor. Valná hromada Do působnosti valné hromady patří záleţitosti stanovené obchodním zákoníkem a příslušnými právními předpisy. Řádná valná hromada Společnosti se koná nejméně jednou za rok, nejpozději do čtyř měsíců od posledního dne účetního období. Mimořádnou valnou hromadu je představenstvo oprávněno svolat kdykoli. Dozorčí rada svolává valnou hromadu, jestliţe to vyţadují zájmy Společnosti. Valná hromada je schopna usnášení, pokud jsou přítomni akcionáři mající akcie, jejichţ úhrnná jmenovitá hodnota činí více neţ padesát procent (50 %) základního kapitálu Společnosti. Po ověření usnášeníschopnosti valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do těchto funkcí valná hromada můţe zvolit i osoby, které nejsou akcionáři. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu člen představenstva, jehoţ tím představenstvo pověří. V případě, ţe byla valná hromada svolána dozorčí radou, řídí ji do doby zvolení jejího předsedy osoba pověřená dozorčí radou. V případě, ţe byla valná hromada svolána na základě pověření soudu a nedošlo k určení předsedy valné hromady soudem, můţe ji do doby zvolení jejího předsedy řídit i kterýkoli akcionář. Na valné hromadě se hlasuje hlasovacími lístky. Česká pojišťovna má v současnosti jediného akcionáře. Vrchní ředitel řídí příslušný Útvar na centrále a v rámci své kompetence rozhoduje a schvaluje zejména: - finanční operace a smlouvy v rámci pověření, finančního limitu schváleného představenstvem a ve struktuře dané schváleným plánem, - nákupy hmotného a nehmotného majetku a sluţeb v rámci pověření, - příkazy k přesčasové práci zaměstnanců útvarů a čerpání neplaceného volna, 19
- dohody o hmotné odpovědnosti podřízených zaměstnanců, - dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr v rámci své působnosti, - příslušné vnitropodnikové normy, jeţ spadají do oblasti činností, které jsou vykonávány výhradně jím řízeným Útvarem, nebo jeţ spadají do oblasti činností, jeţ řídí metodicky. Ředitel na centrále řídí příslušný Útvar a v rámci své kompetence rozhoduje a schvaluje zejména: - návrhy na vybavení Útvaru hmotným nebo nehmotným majetkem v souladu s vnitřními přepisy společnosti. - Ředitel je oprávněn činit pracovněprávní úkony ve vztahu k podřízeným zaměstnancům v rozsahu stanoveném organizačním řádem ČP a vnitropodnikovými normami. - Ředitel Útvaru - centrum personálních sluţeb je navíc oprávněn: - činit pracovněprávní úkony související se vznikem, změnou a skončením pracovního poměru zaměstnanců celé ČP, - činit právní úkony souvisejí se vznikem, změnou a ukončením smluv o výhradním obchodním zastoupení s pojišťovacími poradci ČP, dohod o důvěrnické činnosti v obchodní sluţbě, dohod o důvěrnické činnosti při správě hromadně inkasovaných pojištění, Společnost vykonává svou činnost v organizačních složkách a organizačních útvarech. - Organizačními sloţkami jsou: a) centrála, b) region VPA retail, c) region – přepáţek, d) region – Česká pošta, e) region – prodej makléřům, f) region – SME. - Organizační útvary jsou: a) útvar, b) právní kancelář, c) sekce, 20
d) tým, e) agentura VPA - retail, f) agentura – SME.
Likvidace v České pojišťovně spadá pod organizační sloţku a), tedy pod centrálu. Řízení a metodické řízení Generální ředitel je přímo řízen představenstvem, kterému odpovídá za výsledky činnosti, kterou řídí v souladu s tímto organizačním řádem. Finanční ředitel, pojistně - technický ředitel, provozní ředitel jsou přímo řízeni generálním ředitelem společnosti, kterému odpovídají za výsledky činnosti, kterou řídí. Náměstci jsou přímo řízení generálním ředitelem nebo provozním ředitelem, kterému odpovídají za výsledky činnosti, kterou řídí. Struktura nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých vedoucích zaměstnanců a zaměstnanců, zobrazující linie řízení, strukturu organizačních sloţek a útvarů, do nichţ jsou jednotliví zaměstnanci (tj. vedoucí zaměstnanci a zaměstnanci) zařazeni. Činnost jednotlivých organizačních útvarů regionů a agentur je metodicky řízena a usměrňována příslušnými útvary centrály. Základní organizační schéma viz příloha č.1
2.3 Organizační struktura průmyslové likvidace v ČP
V tomto bodě je popsána jiţ přímo organizační struktura průmyslového majetku s jedním konkrétně vybraným týmem. Jak je vidět z přílohy č. 2 , tak průmyslová likvidace je řízena od generálního ředitele, přes náměstkyni pro IT a provozní řízení, vrchního ředitele útvaru pro podnikatelský majetek aţ po ředitele konkrétních útvarů podnikatelského neboli průmyslového majetku.
21
Tyto útvary se dělí na: - útvar TOP likvidace - útvar likvidace pojištění majetku - útvar likvidace ţivotního pojištění - útvar likvidace pojištění odpovědnosti Kaţdý z těchto útvarů má pod sebou týmy. Tyto týmy jsou přímo řízeny manaţery, případně vedoucím týmu. Tato práce se bude zabývat konkrétně útvarem likvidace pojištění majetku, který se dělí podle regionů a typu podnikatelského majetku. Týmy, které se zabývají likvidací průmyslového majetku, mají svou působnost rozdělenu po celé České republice. Rozdělení těchto týmů je následují: - tým regionální likvidace majetku 1 (Praha, Střední Čechy, Severní Čechy) - tým regionální likvidace majetku 2 (Západní Čechy, část Jiţních Čech) - tým regionální likvidace majetku 3 (Východní Čechy, Severní Morava) - tým regionální likvidace majetku 4 (Jiţní Morava, část Jiţních Čech, Vysočina) - tým zemědělské likvidace (celá ČR) - tým centrální likvidace (celá ČR) V tomto útvaru je dále asistentka ředitele útvaru a analytik. Kaţdý z těchto týmů má rozdělenu svoji působnost v různých lokalitách České republiky, tak aby byla síť klientů zcela pokryta. V týmech regionální likvidace jsou likvidátoři, kteří mají na starosti řešení škod většího rozsahu (limit je od 200tis do 5mil) a likvidaci škod významných klientů, které se nazývají interně jako velkorizikové, i přesto, ţe se zde jedná o škody i malého rozsahu. Tým zemědělského pojištění má působnost po celé České republice, vzhledem ke skutečnosti, ţe tento tým řeší spíše sezonní škody, není zde potřeba velkého počtu zaměstnanců, pojišťovna v případě potřeby vyuţívá sluţeb svých bývalých pracovníků v podobě sezonních brigád. 22
Tým centrální likvidace má svou působnost po celé ČR, nicméně likvidátoři provádějí svou činnost z Prahy a Brna a informace potřebné k šetření vzniklých škod získávají díky mobilním technikům, kteří se nacházejí po celé ČR a pracovníci centrální likvidace jim zadávají místní prohlídky. Zabývají se likvidací menších průmyslových škod (limit od 0 do 200 tis). Dále je zde ukázána organizační struktura přímo vybraného týmu průmyslové likvidace, který se skládá z likvidátorů, dle poţadované odbornosti. Je zde vybrán tým regionální likvidace 1, který má svou působnost v Praze, středních a severních Čechách. Tým tvoří tito pracovníci: - Manaţer - 5 likvidátorů pro majetek - 2 likvidátoři strojní - Disponent pojištění-likvidátor pro průmyslový majetek - Disponent pojištění-likvidátor strojní - Likvidátor expert - Administrátor likvidace
V tomto týmu jsou likvidátoři rozděleni dle své odbornosti na likvidátory strojní a majetkové. Jsou zde disponenti pro majetkovou a strojní likvidaci, kteří mají ve svém oboru největší znalosti a splňují vnitropodnikové podmínky pro takovéto označení své funkce. V týmu je také majetkový likvidátor expert, který musí pro svou funkci splňovat také patřičné vnitropodnikové normy, bývá také součástí zkoušející komise při přijímání nových členů týmu na pozici majetkového likvidátora. Funkce administrátor likvidace je označení pro pracovníka, který neabsolvoval zaškolovací proces. Kaţdý z týmů likvidace, jak z útvaru pro podnikatelskou likvidaci, tak i z útvaru pro občanskou likvidaci je kontrolován revizními týmy kontroly. Jedná se celkem o dva týmy, rozděleny pro podnikatelské a občanské případy. Spadají pod generálního ředitele a jiného náměstka neţ útvary jednotlivých likvidací. Jsou přímo řízeny vrchním ředitelem a manaţerem týmu. Revizní týmy kontroly mají za úkol revidovat pojistné události, kontrolovat činnost likvidátora, zda bylo postupováno správně v rámci pojistné smlouvy, pojistných podmínek, doloţené dokumentace u jednotlivých případů a dalších nezbytností potřebných ke správnému posouzení, šetření a ukončení průběhu likvidace. Tyto týmy jsou tvořeny revidenty, kteří se 23
skládají zejména z bývalých likvidátorů expertů a disponentů pojištění, kteří mají vysokou odbornost a mnohaletou praxi v likvidaci. Jsou mezi nimi i soudní znalci. Jednotliví likvidátoři mají moţnost s revidenty průběh likvidace konzultovat, coţ je výhoda pro další šetření likvidace. Zavedení těchto týmů přišlo z důvodu úspor na výplatách pojistného plnění. V likvidaci docházelo někdy k nepřesným vyčíslením vzniklých škod, nebo nesprávnému posuzování událostí z hlediska smluvních ujednání a pojistných podmínek. Právě činnost revizního týmu kontroly má za úkol eliminovat tyto nedostatky, které se stávaly v minulosti. V likvidaci má tento tým zatím jen krátkou historii, ale dle všeho také velkou budoucnost.
2.4 Předepsané pojistné v neţivotním pojištění v ČP a.s.
V této kapitole je názorně ukázáno, jaký má Česká pojišťovna podíl v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění na Českém trhu, tedy ve sledovaném ukazateli, do kterého spadá i průmyslový majetek o kterém tato bakalářská práce pojednává. Informace a statistické údaje pouţité v této kapitole jsou získané na základě poslední dostupné výroční zprávy za rok 2012. Předpis pojistného z neţivotního pojištění dosáhl 19,5 miliardy Kč, to je meziroční pokles o 0,6 mld. Kč. Vývoj předepsaného pojistného tak reflektuje zpomalení české i evropské ekonomiky a v zásadě kopíruje vývoj celého pojistného trhu. Dalším externím faktorem, který působil pokles celého trhu, je propad cen pojištění motorových vozidel. Částečně ve shodě s těmito trendy je hlavním důvodem část poklesu předepsaného pojistného ve srovnání s rokem 2011 zaznamenaná v segmentu pojištění motorových vozidel, kde předpis pojistného poklesl meziročně o 770 mil. Kč při poklesu stavu pojistek o 49 tisíc (-2,2 %). V ostatních segmentech neţivotního pojištění došlo k mírnému zvýšení předepsaného pojistného o 150 mil. Kč (1,5 %) přes pokles počtu pojistek o 92 tisíc (-2,3 %).
24
Tabulka č. 1: předepsané pojistné v České pojišťovně v neţivotním pojištění v letech 2003 aţ 2012 Předepsané rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok pojistné v 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 neživotním pojištění v ČP a.s. v mil. Kč 19 678 20 381 21 452 25 056 24 632 24 530 24 635 24 966 23 804 23 581 Zdroj: Česká pojišťovna, Vybrané údaje z Výroční zprávy: http://www.ceskapojistovna.cz/ vyrocnizpravy
Schéma č. 1: grafické znázornění předepsaného pojistného v České pojišťovně v letech 2003 aţ 2012
rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2012 Předepsané pojistné v neţivotním pojištění v ČP a.s. 0
10000
20000
30000
Předepsané pojistné v neţivotním pojištění má v posledních letech klesající tendenci. Hlavními faktory, které toto ovlivňují, je stále se zvyšující konkurence. Do budoucnosti je pro Českou pojišťovnu v oblasti průmyslového pojištění nejdůleţitější, snaţit se zajistit v podmínkách konkurenčního prostředí stabilitu pojištění a optimalizaci jeho ekonomických parametrů. V této souvislosti se při práci s klienty zaměřuje na prohloubení vzájemné spolupráce při optimalizaci krytí rizik s vyuţitím svých dosavadních zkušeností s řízením rizik aplikovaných při jejich úpisu. Velký důraz dává do budoucna také na vyhledávání a rozvíjení nových obchodních příleţitostí na trhu podnikatelských rizik, který je všeobecně povaţován za dynamický.
25
2.5 Náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění v ČP a.s. Náklady na pojistná plnění zahrnují všechny částky pojistného plnění schválené k výplatě za účetní období osobám, které mají právo na plnění, zvýšené o změnu stavu rezervy na pojistná plnění za běţné účetní období. Pojišťovny mají ze zákona povinnost vytvářet rezervy na pojistná plnění. Tyto rezervy zahrnují rezervy na pojistné události nahlášené a nezlikvidované (označení RBNS) a rezervu na nenahlášené pojistné události (označení IBNR). Výše rezervy na pojistná plnění neţivotního pojištění v České pojišťovně k 31. prosinci 2012 vzrostla meziročně o 0,3 mld. Kč a činila 17,1 mld. Kč. Výše nákladů na pojistná plnění je z pravidla nejvíce ovlivněna faktem, zda v daném sledovaném období došlo k většímu rozsahu škod oproti normálu. Pokud dojde přímo ke kalamitě velkého rozsahu, jako byly například povodně v roce 2002, jedná se z tohoto hlediska pro pojišťovnu o značné problémy. Aby mohla pojišťovna dostát svým závazkům, které vycházejí z pojistných smluv, musí mít pro tyto případy vytvořeny dostatečné rezervy na pojistná plnění. Dále zde hrají také velmi důleţitou roli zajišťovny (vysvětleno v úvodní kapitole-pojmy), které od určitého limitu, který je sjednán ve smlouvě mezi pojišťovnou a zajišťovnou, přebírají náklady na pojistná plnění. Tabulka č. 2: náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění v České pojišťovně v letech 2003 aţ 2012 Náklady na pojistná plnění v neživotním pojištění v ČP a.s. v mil. Kč
rok 2012
rok 2011
10 431 11 353
rok 2010 12 749
rok 2009
rok 2008
rok 2007
rok 2006
12 404 11 880 11 546 13 628
rok 2005
rok 2004
rok 2003
9 487
8 830
15 928
Zdroj: Česká pojišťovna, Vybrané údaje z Výroční zprávy: http://www.ceskapojistovna.cz/ vyrocnizpravy
26
Schéma č. 2: grafické znázornění nákladů na pojistná plnění v České pojišťovně v letech 2003 aţ 2002
rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2012 Náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění v ČP a.s. 0
2000 4000 6000 8000 10000120001400016000
Náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění v České pojišťovně byly ve sledovaném období na nejvyšší hodnotě v roce 2003, a to především z toho důvodu, ţe se vyplácela stále velká pojistná plnění spojenými s povodněmi v roce 2002. V posledních třech letech sledovaného období lze vidět pokles, jehoţ hlavním důvodem je opět spojitost s především s většími ţivelnými pohromami, které nebyly v těchto posledních třech letech tolik významné.
27
2.6 Podíl ČP a.s. na pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění
České pojišťovně se daří drţet v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění, do kterého mimo jiné spadá i průmyslové pojištění majetku, stále vedoucí pozici.
Tabulka č. 3: podíly tří největších pojišťoven na Českém pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění v letech 2008 aţ 2012 v % Pojistitel ČESKÁ POJIŠŤOVNA KOOPERATIVA
rok 2012
rok 2011
27,9 23,04
28,4 23,34
rok 2010 28,2 24,79
rok 2009 30,2 25
rok 2008 32,8 25,23
ALLIANZ
10,61 10,53 9,83 9,83 9,83 Zdroj:Česká asociace pojišťoven-ČAP. Vybrané údaje z Výroční zprávy: http://www.cap.cz/onas/vyrocni-zpravy
Z tabulky je patrné, ţe dvě největší pojišťovny, mezi které patří i Česká pojišťovna mají dlouhodobě největší podíl na trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění. Pomalu ale o svou suverenitu přicházejí, a naopak menší pojišťovny své podíly zvyšují. Tabulka č. 4: podíl České pojišťovny na Českém pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění v letech 2003 aţ 2012 Podíl na rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok pojistném trhu 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 v předepsaném pojistném v neživotním pojištění v % 27,9 28,4 28,2 30,2 32,8 34,40 36,40 37,40 37,20 37,1 Zdroj: Česká pojišťovna, Vybrané údaje z Výroční zprávy: http://www.ceskapojistovna.cz/ vyrocnizpravy
28
Schéma č. 3: grafické znázornění podílu České pojišťovny na Českém pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění v letech 2003 aţ 2012
rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011 rok 2012 Podíl na pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění v % 0
5
10
15
20
25
30
35
40
Z tabulky a grafu č. 6 je patrné, ţe v delším sledovaném časovém horizontu je úbytek podílu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění skutečně značný a stále klesá. Česká pojišťovna však stále zůstává s podílem 27,9 % nejvýznamnějším pojistitelem v tomto odvětví.
29
2.7Analýza vývoje předepsaného pojistného v NŢP vs. náklady na pojistná plnění v NŢP v ČP Tato analýza slouţí k porovnání, jak bylo pro Českou pojišťovnu náročné v rámci neţivotního pojištění pokrýt své závazky z pojistných smluv v návaznosti na zaslouţené předepsané pojistné z těchto smluv. Velkou roli zde opět hraje velikost pojišťovny a spolupráce se zajistiteli, která má na tyto ukazatele také značný vliv. Tabulka č. 5: Rozdíl mezi náklady na pojistná plnění v NŢP a předepsaným pojistným v NŢP v ČP v letech 2008 aţ 2012
rok
předepsané pojistné v NŽP náklady na pojistná plnění v v mil. Kč NŽP v mil. Kč
Rozdíl v mil. Kč
2008 24 632 11 880 + 12 752 2009 25 056 12 404 + 12 652 2010 21 452 12 749 + 8 703 2011 20 381 11 353 + 9 028 2012 19 678 10 431 + 9 247 Zdroj: Česká pojišťovna, Vybrané údaje z Výroční zprávy: http://www.ceskapojistovna.cz/ vyrocnizpravy
Z tabulky lze vypozorovat, ţe Česká pojišťovna má v rámci NŢP stále velmi kladné výsledky a dostatečné rezervy na pokrytí svých závazků z pojistných smluv v návaznosti na zaslouţené pojistné v NŢP. I přesto, ţe podíl na pojistném trhu v NŢP má stále klesající tendenci je Česká pojišťovna schopna dosahovat velmi dobrých výsledků. Ve zde sledovaném období nedošlo sice k ţádné velké katastrofické události, jako byly např. jiţ zde zmiňované povodně v roce 2002, ale i v případě, ţe by obdobná situace nastala, bude Česká pojišťovna schopna obstát a postarat se dostatečně o své klienty.
30
2.8 Počet pojistných smluv v neţivotním pojištění v České pojišťovně Počet pojistných smluv v neţivotním pojištění bude opět patřit k největším na Českém pojistném trhu a to jak z důvodů historických, kdy je v České pojišťovně stále evidováno mnoho smluv z dob, kdy na našem území nebylo jiných pojišťoven a Česká pojišťovna byla monopol, tak i z důvodu toho, ţe neţivotní pojištění je jedna z hlavních oblastí, kde je snaha o to udrţet přední postavení i do budoucna a je tomu přizpůsobena obchodní strategie společnosti. Tabulka č. 6: Počet pojistných smluv v neţivotním pojištění v ČP v letech 2008 aţ 2012 Počet pojistných smluv v NŽP v ČP v Ks
rok 2012
rok 2011
rok 2010
rok 2009
6 123 515 6 264 751 6 460 779 6 949 195 Zdroj: Česká asociace pojišťoven-ČAP, statistické údaje jednotlivých členů: http://www.cap.cz/images/statisticke-udaje/2012-3.pdf
rok 2008 6 967 093
Schéma č. 4: grafické znázornění počtu kusů pojistných smluv v neţivotním pojištění v ČP v letech 2008 aţ 2012 7200000 7000000 6800000 6600000 6400000 6200000 6000000 5800000 5600000 Počet pojistných smluv v NŽP v ČP
rok 2012
rok 2011
rok 2010
rok 2009
rok 2008
Počet smluv v NŢP v České pojišťovně má klesající tendenci, coţ je opět hlavně zapříčiněno stále se zvyšující konkurenceschopností ostatních pojišťoven a také nově vznikajících, které 31
se snaţí na Českém pojistném trhu uplatnit. Klienti mají stále větší moţnosti porovnání a výběru, vliv na tyto údaje mívají také někdy špatné zkušenosti s výplatami pojistných událostí, v případě, kdy klient neobdrţí takové plnění, jaké očekával a je nespokojen s průběhem likvidace, má právo udělat změnu a přejít ke konkurenci. Je ale otázkou, zda v případě aţ dojde opět k pojistné události, nebude výsledek ještě horší, toto je ale ovlivněno mnoha dalšími faktory.
2.9 Počet zaměstnanců v České pojišťovně Přesný počet zaměstnanců nelze z důvodu velikosti společnosti a tím i neustálých odchodů a příchody zaměstnanců zjistit zcela přesně. Vychází se tedy z průměrných statistických čísel. Tabulka č. 7: Průměrný počet zaměstnanců v České pojišťovně v letech 2008 aţ 2012 Průměrný počet zaměstnanců v České pojišťovně
rok 2012
rok 2011
rok 2010
rok 2009
rok 2008
4 014 3 845 3 957 4 113 4 519 Zdroj: Česká pojišťovna, Vybrané údaje z Výroční zprávy: http://www.ceskapojistovna.cz/ vyrocnizpravy
Počet zaměstnanců v útvarech likvidace v neţivotním pojištění je také spíše orientační. Největší fluktuace zaměstnanců bývá v útvarech RETAIL a menších podnikatelských rizicích, naopak nejmenší fluktuace je v týmech RESIL, TOP likvidace a na vedoucích pozicích ve všech útvarech NŢP. Tabulka č. 8. Průměrný počet zaměstnanců v likvidačních útvarech v NŢP v České pojišťovně v letech 2008 aţ 2012 Průměrný počet zaměstnanců v likvidaci NŽP v ČP
rok 2012
332 Zdroj: interní statistické údaje ČP a.s.
rok 2011
rok 2010
rok 2009
rok 2008
325
330
334
346
Ve sledovaném období lze vidět, ţe celkový počet všech zaměstnanců měl větší propad akorát mezi lety 2008 aţ 2009, od té doby je počet spíše stabilní a k nějakému dramatickému úbytku či naopak příbytku nedochází. Obdobný trend je vidět i v útvarech likvidace v neţivotním pojištění, kde je moţné meziroční počet označit za stabilní.
32
3. Konkrétní příklad na likvidaci průmyslového majetku V této kapitole je názorně ukázáno jakým způsobem probíhá šetření konkrétní pojistné události. Je zde uveden postup při likvidaci pojistné události z průmyslového majetku, která vznikla z pojistného rizika povodeň a vztahovala se na majetek klienta slouţící k podnikání, jedná se tedy o likvidaci škody z průmyslového majetku. Pojištění majetku je součástí škodového pojištění. Škodové pojištění: Škodové pojištění je soukromé pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události. V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Šetření pojistných událostí v průmyslové likvidaci bývá většinou pro likvidátora snazší v tom, ţe jsou z pravidla větší firmy a významnější klienti zastupovány makléři, kteří jiţ mají zkušenosti s řešením těchto případů a to je samozřejmě věc, která pomáhá i jednodušší komunikaci v rámci celkového šetření. V průmyslové likvidaci se makléřské společnosti objevují velmi často a i v tomto konkrétním případě na likvidaci průmyslového majetku hraje jejich činnost důleţitou roli. V České pojišťovně se mohou klienti setkat se dvěma moţnostmi způsobu likvidace. Pokud se jedná o škodu menšího rozsahu, stanovená hranice je do 200tis Kč, tak je škoda likvidována v týmu, kde likvidátoři pracují pouze v kanceláři a na místo pojistné události posílají na prohlídku mobilní techniky. Mobilní technici provedou místní šetření, zdokumentují danou událost a skrz elektronický systém zašlou podklady pro likvidaci příslušnému likvidátorovi zpět a ten poté na základě zaslané dokumentace od mobilního technika a od klienta provede výpočet pojistného plnění. Zde uvedený příklad však ukazuje náhled na šetření pojistné události většího rozsahu, která je likvidována v týmech, které se nazývají Resily a jsou zde řešeny události s limitem od 200tis Kč do 5mil Kč. V těchto týmech jsou také likvidovány případy VIP klientů, coţ 33
znamená, ţe sem spadají velké významné firmy, které z pravidla platí na pojistném statisíce a péče o ně by měla být nadstandardní i přesto, ţe nemají zrovna škody velkého rozsahu, u těchto klientů je limit jiţ od nuly do 5mil Kč. Likvidátoři v těchto zmíněných týmech řeší tedy konkrétní případy individuálně a samostatně od jejich začátku aţ do konce. Sami si řídí průběh celého šetření a mají tak o celém případu maximální moţný přehled. Pokud je odhad výše škody nad 5mil Kč, je případ předáván do týmu TOP likvidace, kde je limit od 5mil a výše.
3.1 Seznámení s pojistnou událostí
Jak je jiţ zmíněno v kapitole 1.3 činnost likvidátora pojistných událostí, tak v první řadě ověřuje pojistné krytí. V této konkrétní události se jedná o klienta, který má pojistné riziko povodeň v pojistné smlouvě ujednáno, jelikoţ jiţ při povodních v roce 2002 byl stejným rizikem poškozen. Od těchto velkých povodní je ujednávána v pojistných smlouvách pro majetek podnikatelský vyšší spoluúčast, neţ bývala předtím, kdy byla ujednána pevná částka, většinou od 1000,-Kč do 10 000,-Kč. Nyní je nejčastěji spoluúčast udávána v procentech a to ve výši 10% z pojistného plnění. Takto je to i v tomto konkrétním případu. Pojistné riziko povodeň je definováno v doplňkových pojistných podmínkách, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy. Pojistné riziko povodeň je vţdy v pojistné smlouvě sjednáváno spolu s rizikem záplava, charakteristika těchto rizik dle doplňkových pojistných podmínek je následující. Povodeň: Povodní se rozumí zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrží nebo tyto břehy a hráze protrhla nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmenšením průtočného profilu toku.
34
Záplava: Záplavou se rozumí zaplavení pozemku, na kterém se nachází pojištěná věc, proudící nebo stojící vodou i z jiných příčin než z důvodu povodně. Pojistnou událostí z důvodu pojistného nebezpečí povodeň nebo záplava je takové poškození nebo zničení věci, které bylo způsobeno: a) Přímým působením vody z povodně nebo záplavy na pojištěnou věc b) Předměty unášenými vodou z povodně nebo záplavy Je zde skutečně důleţité důkladně prostudovat pojistnou smlouvu, na co všechno se pojištění vztahuje. Pojistná smlouva je k dispozici v digitálním archivu a měla by být kontrolována poslední platná verze pojistné smlouvy podepsána obchodním zástupcem pojišťovny a klientem. Jedná se především o kontrolu pojistníka, pojištěného, předmětu pojištění, sjednaných pojistných rizik a zvláštních ujednání v pojistné smlouvě, pokud jsou tedy nějaká ujednány. Dále je také velmi důleţitá kontrola místa pojištění, zda se poškozená nemovitost nachází v místě pojištění a nemá například jiné číslo popisné, coţ se také občas stává a poté bývá velmi těţké nárok klienta akceptovat. Tato nesrovnalost vzniká většinou z důvodu chyby při sjednávání pojistné smlouvy. Zda bude toto znamenat problém v rámci šetření události, tak to jiţ bývá na rozhodnutí disponentů pojištění, produktových manaţerech případně na řediteli odboru a vrchním řediteli útvaru průmyslové likvidace. Náhled smlouvy: (obrázek-příloha) Je zde také nutné ověřit, zda je pojištěná budova majetkem pojištěného. Toto bývá ověřeno přes internet na katastru nemovitostí, případně je o doloţení výpisu z katastru nemovitostí poţádán makléř. Co by nemělo být likvidátorem přehlédnuto, je kontrola ročního limitu plnění pro dané riziko a platnost pojistné smlouvy. Zda nebyl limit pro pojistné riziko povodeň vyčerpán, lze zjistit v přehledu práce s klientem v elektronickém deníku v systému, ve kterém likvidátor pracuje. Kaţdému klientovi jsou zde evidovány veškeré pojistné události, které za dobu trvání této konkrétní smlouvy nastaly. V tomto, i v drtivé většině obdobných případů průmyslové likvidace je limit plnění pro daná rizika natolik dostačující, ţe nehraje v dalším šetření události ţádnou roli. V tomto případě má klient poškozenu nejen nemovitost, ale i věci movité, které se nacházejí ve stejném místě pojištění. 35
Událost je tedy nutné řešit jako dvě samostatné pojistné události, jelikoţ pojištění staveb a movitých věcí se týká dvou různých liniových produktů. V praxi to znamená, ţe zde bude odečtena spoluúčast jak z pojistného plnění pro nemovitost, tak i z pojistného plnění pro věci movité. Po zjištění všech výše uvedených událostí si likvidátor přiloţí pojistnou smlouvu z digitálního archívu do elektronického spisu, který je veden pod číslem pojistné události. Poté jiţ přichází na řadu kontaktování makléře, který v tomto případě klienta zastupuje a je domluvena prohlídka místa pojistné události. V zájmu klienta i pojišťovny je vţdy nejlepší provést prohlídku v co nejkratším moţném termínu, jelikoţ rozsah poškození je kaţdým dnem jiný a nejlépe je vidět vše bezprostředně po pojistné události. Z tohoto důvodu bývá také klient, případně makléř poţádán, aby pořizovali fotodokumentaci ihned po vzniku pojistné události, ještě neţ je schopen se na místo se dostavit likvidátor. Pokud tento postup klient dodrţí, vyhne se pak dalším rozporům v šetření události a prokazování rozsahu poškození.
3.2 Šetření pojistné události
Šetření pojistné události je základem pro určení co nejpřesnějšího rozsahu vzniklé škody a následnému provedení výpočtu plnění. Jak jiţ bylo výše zmíněno, tato práce se zabývá činností likvidátora, který se v tomto konkrétním případě zabývá šetřením událostí nejen na nemovitosti, ale i na věcech movitých. U prohlídky dochází k prvnímu kontaktu s klientem, zároveň je přítomen i makléř, který má jiţ zkušenosti při postupech v likvidaci škod. Nejdříve je provedena prohlídka poškozené nemovitosti, zjišťuje se výška zaplavení, která je patrná z rysky na fasádě a omítkách objektu. Je zde nafocen kaţdý detail, jsou popsány veškeré poškozené materiály. U škod způsobených povodní dochází nejčastěji k poškození podlahových krytin, dřevěných konstrukcí, omítek, maleb, elektroinstalací a nemalé prostředky jsou vynaloţeny na úklidové práce, které zahrnují čerpání vody ze zaplaveného objektu, vynášení bahna, objednávku kontejnerů nebo také pronájem vysoušečů.
36
Likvidátor zde zjišťuje také především, v jakém stavu byl objekt před pojistnou událostí. Vţdy je nutné, aby zde byla prováděna oprava do původního stavu. Pokud klient provede rekonstrukci, která souvisela s uvedením do stavu lepšího neţ před povodní, není toto samozřejmě akceptováno. Je zde ale velmi těţké toto prokázat, proto je dobré pokud jiţ likvidátor podobné události řešil a má v tomto ohledu zkušenost a tím pádem i argumentaci vůči klientovi. Klientovi mohou být uznány také finanční prostředky vynaloţené na zachraňovací náklady: Zachraňovací náklady: Jedná se o účelně vynaložené náklady, které pojistník vynaložil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, nebo na zmírnění následků již nastalé pojistné události, případně jež byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků. V tomto případě došlo k zaplavení objektu do výšky 1,5m proudící vodou. V době prohlídky, která proběhla ihned po opadnutí vody, tedy zhruba 5 dní po vzniku pojistné události je teprve moţné mapovat rozsah poškození. Je zde vidět velké poškození podlahové krytiny, objekt je vyuţíván jako sklad, podlahy jsou tedy tvořeny betonovou mazaninou, která je na mnoha místech popraskaná. Dále je vidět velké poškození omítek a maleb, omítky jsou v rozsahu poškození uvaţovány do výše zaplavení a toto je vyjádřeno v procentech dle výšky objektu. Čili pokud zde máme výšku objektu 4 m, dáváme při zaplavení 1,5 m rozsah poškozených omítek do 30 %, v případě vzlínání vlhkosti 50 %, jelikoţ je moţné, ţe vlhkost vystoupá klidně o 0,5 m. Při dokumentování fotoaparátem je zároveň prováděno zaměření zasaţených prostor a materiálů, k tomuto má k dispozici likvidátor laserový metr, který se dá velmi pohodlně pouţít. Můţe zde dojít i k poškození statiky celého objektu, pokud je na toto podezření a na objektu jsou patrné stopy poškození související s moţností poškození statiky, jakou jsou třeba velké praskliny v nosných zdech a podobně, tak je zde nutné vyuţít sluţeb statika, který provede statický posudek. Likvidátor, klient ani makléř není většinou schopen takovéto zjištění uvést se stoprocentní jistotou. V případě, ţe si vyţádá statický posudek likvidátor při prohlídce místa události, tak je poté i ze strany pojišťovny tato sluţba objednána a také uhrazena.
37
V případě poškození elektroinstalace je také vyuţíváno sluţeb znalce v oboru, nejvíce revizního technika. Zjišťuje se, kdy byla provedena poslední revize elektroinstalace a v jakém byla stavu elektroinstalace na základě poslední provedené revize před pojistnou událostí. Další rozsah poškození stavebních součástí poškozeného objektu je jiţ většinou likvidátor schopen posoudit sám na základě svých zkušeností z řešení obdobných událostí. Při pojištění nemovitostí a vzniku pojistné události uhradí pojišťovna standardně částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené věci a to nejvýše do nové ceny pojištěné věci v době bezprostředně před pojistnou událostí. Takto stanovenou částku sníţí pojišťovna o cenu zbytků nahrazovaných částí poškozené věci. V případě zničení pojištěné věci vyplatí pojišťovna částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovupořízení nové věci, sníţenou o cenu zbytků zničené věci. V obou případech můţe být pojistné plnění upraveno dle konkrétních ujednání pojistné smlouvy a doplňkových pojistných podmínek. Klient je následně poţádán o sdělení, jakým způsobem bude provádět opravy. U tohoto konkrétního případu byl domluven postup takový, ţe odborné práce, jakou jsou opravy elektroinstalace, oprava vodoinstalace včetně bojleru, kotle, čerpadla a některé sloţitější stavební úpravy provede firma a bude doloţena faktura. Úklidové práce, oprava maleb a některých drobnějších stavebních prací si provede klient sám ve své reţii, tedy svépomocí. Doklady potřebné k vyčíslení rozsahu poškození na poškozeném objektu jsou tedy následující: -
Faktura s rozpisem práce a materiálu
Je zde velmi důleţité, aby byla faktura rozepsána co nejdetailněji, tak aby ji bylo moţno co nejrelevantněji posoudit. Ve výpočtovém systému pojišťovny je nutné jednotlivé poloţky ve faktuře překontrolovat. -
Fotodokumentace
Klient je jiţ při prvním kontaktu informován o tom, aby pořizoval co nejrozsáhlejší a nejpřesnější fotodokumentaci od počátku vzniku události, která pak slouţí likvidátorovi k celkovému posouzení případu a je nedílnou součástí spisu. Co se týče poškození movitých věcí, tak zde je nutné s klientem domluvit přesný postup, jaké doklady a jakým způsobem doloţit. Při prvním kontaktu s klientem, kterého v tomto případě
38
zastupuje makléř, byla zadána ţádost ohledně uschování poškozených věcí v místě události. Klient má věci na dvorku, tak aby je bylo moţné při prohlídce nafotit. Je jasné, ţe se spíše jedná jiţ jen o nepřehlednou hromadu věcí různého druhu a vyuţití. Klient je tedy následně poţádán o doloţení: -
seznamu poškozených věcí
Na toto dostane od pojišťovny formulář, kde je především nutné uvést, o jakou věc se jednalo, kdy byla pořízena, kolik byla pořizovací cena a číslo pořizovací faktury, na které je uvedena. -
Pořizovací doklady
Tyto dokumenty slouţí především k ověření toho, zda jsou uvedené poškozené věci v seznamu skutečně ve vlastnictví pojištěného. Dále se opět ověřuje přesná pořizovací cena (v tomto případě je klient plátce DPH, je tedy potřeba znát cenu nákupní bez DPH). Pokud klient není schopen doloţit tyto pořizovací doklady, má moţnost vlastnictví věci doloţit ještě například výpisem z účetnictví, inventurním seznamem a kartou drobného hmotného majetku. -
Celková hodnota movitého majetku v době pojistné události
Celková hodnota movitého majetku v době pojistné události je vyţádána z důvodu ověření, zda se nejedná o podpojištění. Pokud má však klient ujednáno v pojistné smlouvě pojištění zásob na první riziko, není nutné tento dokument dokládat, podpojištěním se pak likvidátor nezabývá. -
Fotodokumentace
Zde přikládá svou vlastní fotodokumentaci, kde je zmapován průběh likvidace movitých věcí. Na této prvotní fotodokumentaci je lépe vidět o jaké věci se přesně jednalo. Na závěr šetření je vše uvedeno do zápisu o prohlídce, jak pro věci movité, tak i pro stavbu, kaţdý formulář je samostatný, jelikoţ i tato událost je řešena jako dva samostatné případy. -
Pojistník, Pojištěný
O pojistníkovi, případně o pojištěném jsou zde uvedeny základní údaje, jako jméno, adresa, IČO. Pojistník s pojištěním jsou v drtivé většině shodní.
39
-
Oprávněná osoba
Ve většině příkladů je oprávněná osoba shodná s pojištěným, v případě, ţe tomu tak není, je ve formuláři uvedena osoba, která má právo na pojistné plnění. -
Vlastník nemovitosti, případně vlastník movitých věcí
Toto je ověřováno výpisem z katastru nemovitostí. V některých případech se stává, ţe nemovitost vlastní více vlastníků, poté je nutné mít souhlas všech spoluvlastníků se zasláním pojistného plnění ve prospěch pojištěného. V praxi je většinou pojištěný shodný s oprávněnou osobou i vlastníkem nemovitosti. -
Kontaktní osoba
V tomto případě je kontaktní osoba makléř, který klienta zastupuje v řešení pojistné události na základě plné moci. Makléř do této kolonky uvede své kontakty. -
Místo pojistné události
Jak jiţ bylo zmíněno výše, místo pojistné události musí být shodné s místem pojištění, uvedeném v pojistné smlouvě. -
Příčina vzniku pojistné události
Příčina vzniku pojistné události je důleţitá z hlediska posouzení, zda se jedná o pojistné riziko, které je ujednáno v pojistné smlouvě pojištěného. Klient, kterému se věnuje tato práce má pojistné riziko povodeň ve své pojistné smlouvě ujednáno. -
Datum vzniku pojistné události
Datum vzniku pojistné události uvádí klient, případně makléř při registraci pojistné události, kontrola tohoto data je velmi důleţitá z hlediska ověření, zda skutečně došlo k pojistnému riziku povodeň v tomto uvedeném časovém termínu. Pokud by bylo nahlášené datum chybné a nekorespondovalo by se statistikami pojišťovny, která má přehled o tom, kdy k jakým pojistným rizikům došlo, tak by jiţ klient musel sloţitě prokazovat, kdy k události skutečně došlo a pojišťovna by mohla dokonce i celou událost zamítnout.
40
-
Datum hlášení pojistné události
Toto je důleţité z hlediska ověření časovému rozdílu mezi dobou vzniku a nahlášení pojistné události. Ze zákona je dána lhůta pro nahlášení pojistné události, která začíná běţet 1 rok od data vzniku události a trvá 3 roky. Celkem se tedy jedná o 4 roky od data vzniku události. Čím déle je událost od svého vzniku nahlášena, tím hůře poté klient prokazuje rozsah způsobených škod. Toto prokázání je čistě na klientovi, ujednání je součástí pojistných podmínek. V zápisu o prohlídce je dále uvedeno, zda je či není klient plátce DPH, jestli je inkriminovaný objekt vázán vinkulací a také číslo účtu, kam bude zasláno pojistné plnění. Na první straně zápisu o prohlídce je také uvedeno, jakým způsobem k pojistné události došlo. Průběh a sled událostí je napsán do zápisu na základě místního šetření a sdělení klienta, případně makléře. Dále je zde poznamenáno, jaké bude potřeba doloţit doklady ze strany klienta, na základě kterých bude probíhat výpočet plnění. Zápis o prohlídce je doplněn přílohami, na kterých je jiţ detailně popsán zjištěný rozsah poškození, včetně zjištěných výměr ploch. Klient, případně makléř na základě plné moci poté stvrzuje svým podpisem souhlas se všemi náleţitostmi uvedeným v tomto zápisu, likvidátor potvrzuje svým podpisem to samé. Klient, případně makléř poté dostává kopii tohoto formuláře, originál si ponechává likvidátor a zároveň s pořízenou fotodokumentací jej v pojišťovně přikládá do elektronického spisu, kde je vedena pojistná událost pod přiděleným číslem. Likvidátor je také po celou dobu šetření pojistné události povinen upravovat nastavenou rezervu na pojistné plnění. Tato činnost je kontrolována Českou národní bankou a v případě, ţe s těmito rezervami pojišťovna nakládá neadekvátně, můţe být pokutována aţ do výše 1mil Kč. Proto je velmi důleţité, aby při kaţdém novém zjištění, které by mohlo mít vliv na výši pojistného plnění, bylo s rezervou pracováno a docházelo k co nejpřesnějšímu nastavení.
3.3 Výpočet a uzavření pojistné události
Samotný výpočet plnění pojistné události je postaven na základě doloţené dokumentace, která byla po klientovi skrz makléře vyţádána, a také na zjištěném rozsahu poškození při prohlídce místa pojistné události. 41
Veškerá dokumentace je přiloţena v elektronické podobě ke spisu. Jednotlivé dokumenty musí být řádně popsány, tak aby s nimi bylo moţné efektivně pracovat. Ve spisu je zaznamenáván i kaţdý kontakt s klientem či makléřem, vţdy musí být uvedeno, co konkrétně bylo projednáno, zda kontakt proběhl telefonicky, dopisem či emailem, jelikoţ kaţdý detail můţe mít poté vliv na konečný výpočet pojistného plnění. V případě, ţe nemá klient dostatek finančních prostředků na zahájení oprav, má moţnost poţádat o zaslání zálohového plnění. O zálohu je buď zaţádáno jiţ při prohlídce, případně dodatečně telefonicky nebo písemně emailem. Výše poskytnuté zálohy je z pravidla určena na základě předběţného odhadu výše vzniklé škody, kterou určí likvidátor společně s klientem, případně na doloţené cenové nabídce na opravu. Jedná se zhruba o třetinu částky z tohoto odhadu. Pokud se jedná o škodu většího rozsahu jako v tomto případě, je moţné zasílat zálohová plnění vícekrát, je však stále nutné hlídat, aby nedošlo k přeplacení, a proto se záloha posílá vţdy, aţ klient prokáţe další proinvestování nákladů nad rámec jiţ předešlé zaslané zálohy. Výpočet pojistného plnění je prováděn pro stavby a movité věci v samostatných výpočtových systémech, které mají odpovídající funkce potřebné k zjištění všech nutných náleţitostí. V případě výpočtu škody vzniklé na nemovitosti vychází likvidátor z výpočtového systému, který mu umoţní porovnání veškerých stavebních prací a materiálu. Neţ je samotný výpočet zahájen, je nutné vyplnit tzv. kartu pojistné události. V kartě pojistné události jsou likvidátorem vyplněny především tyto údaje: -
Příčina vzniku škody
Příčina vzniku škody se do této kolonky automaticky přiřazuje na základě první registrace škody klientem, pokud je zjištěna v průběhu šetření jiná příčina vzniku, coţ se stává, můţe toto likvidátor dle potřeby upravit. -
Datum vzniku pojistné smlouvy
Zde je uvedeno datum vzniku poslední verze pojistné smlouvy, platné v době pojistné události, dle které je likvidováno. -
Datum vzniku škody
-
Datum hlášení škody
42
Důleţitost ověření těchto údajů, je vysvětlena v předchozí kapitole. -
Typ cen
Zde je důleţité jakým způsobem se rozhodl klient provádět opravu, zda si ji provede sám, tedy svépomocí, nebo vyuţije odborné firmy a budou doloţeny faktury. V případě opravy svépomocí budou vybrány ceny svépomocné, v případě vyuţití firem budou vybrány ceny dodavatelské. Ve zde uvedeném případě vyuţil klient obou moţností, vzhledem k tomu, ţe se jedná o podnikatele a plátce DPH, tak i opravy, které si provádí svépomocí, jsou zadávány v dodavatelských cenách. Dodavatelské ceny uvedené v systému neobsahují DPH, které klient z důvodu moţnosti odpočtu nedostává. Tento typ cen ale na druhou stranu obsahuje ve svých poloţkách náklady na reţie, dopravu, mzdy a jiné, které by si účtovala firma v případě oprav na fakturu. Pokud jsou zadány ceny svépomocné, tak ty DPH obsahují, nicméně nejsou v nich obsaţeny výše zmíněné reţijní náklady, které by vznikaly firmám. V praxi to znamená, ţe ceny týkající se materiálu jsou z pravidla vyšší v cenách svépomocných a ceny prací, pronájmů a podobně jsou zase vyšší v cenách dodavatelských. -
Komentář
V komentáři je likvidátorem stručně uvedeno, zda byl ověřen rozsah škody a zda charakter pojistné události odpovídá příčině. -
Doloţené doklady
Do této části karty pojistné události jsou uvedeny veškeré doklady, které jsou vyuţity pro výpočet pojistného plnění, jako jsou, faktury, fotodokumentace, zápis o prohlídce, smlouva. Dále jsou zde automaticky vyplněné otázky, které likvidátor označí, a tím je splní. Systém především tímto ověřuje, jestli byla pojistná smlouva v době pojistné události v platnosti, zda je klient plátcem DPH, zda byl ověřen katastr nemovitostí a jestli odpovídá místo pojistné události místu pojištění. Poté je vyplněno datum předání k revizi. Likvidátor má dále moţnost vyplnit poloţku, která se nazývá interní komentář likvidátora, která spadá pod poloţky s názvem komentáře do likvidační zprávy. Jsou zde uváděny informace, které nemají být z nějakého důvody veřejné pro klienta, je zde většinou uvedeno upozornění např. na podezřelé a účelové jednání.
43
Poté, co je vyplněna karta pojistné události, přistupuje likvidátor jiţ k části výpočtu, ve které pracuje s konkrétními poloţkami. Samotný výpočet vychází z jiţ zmíněné veškeré doloţené dokumentace. Likvidátor má k dispozici výpočtový systém, který obsahuje detailní poloţky stavebních prací a materiálů. Pokud je potřeba zjistit cenu práce či materiálu, kterou systém nemá v databázi, je daný poţadavek vyhledán na internetu a porovnán s doloţenou dokumentací, zda odpovídají nároky klienta skutečnosti. Tento výpočtový systém dále umoţňuje pouţívat výkaz výměr. Pokud je potřeba spočítat jednotlivé části místností v zasaţeném objektu, likvidátor zvolí správný vzorec pro poškozenou plochu. Můţe zde například zvolit vzorec pro výpočet podlahové plochy místnosti ve tvaru obdélníku, či čtverce, plochu obvodu stěn místnosti ve tvaru L, případně plochu celé místnosti. Vzorce umoţňují počítat i s odpočty ploch za okna, dveře a jiné konstrukce, které by neměly v případě výpočtu maleb a omítek být obsaţeny. Pokud má klient v místě pojištění poškozeno více objektů, měly by tyto objekty být viditelně rozděleny i ve výpočtu. V případě, ţe toto likvidátor neprovede a počítá vše jako celek, stává se výpočet nepřehledným. Při povodních a jiných kalamitních škodách je také vyuţíváno tzv. kalamitního formuláře, který slouţí k rychlejšímu výpočtu pojistné události. Tento formulář má jiţ přednastavené poloţky a ceny, vyplní se zde pouze rozměry zasaţených místností, výška zaplavení, a zda byl objekt v dobrém, zhoršeném, či špatném stavu. Vybrané poloţky zde jiţ automaticky počítají s úklidovými pracemi, na závěr jsou vybrány také zasaţené materiály ve velmi zjednodušené formě. Ve chvíli, kdy je likvidátor přesvědčen, ţe je tento výpočet kompletní a jiţ konečný, vrátí se zpět na kartu majetku do záloţky rekapitulace, kde jsou uvedeny další náleţitosti, jako jsou: -
Výše vypočtené škody
Jak je jiţ z této poloţky patrné, tak se zde promítne výsledné pojistné plnění, které vzniklo na základě výpočtu likvidátora. -
Limit plnění pro danou příčinu
Zde se vyplňuje konkrétní limit pro pojistné riziko povodeň, záplava. Jelikoţ je tento limit ve většině případů, jakoţ i v tomto ujednán samostatně a není vázán na pojistnou částku
44
poškozeného objektu, je nutné dát si na toto pozor. V některých případech je touto hranicí ovlivněn konečný výpočet a to v případech, pokud je výpočet vyšší neţ tento limit. -
Spoluúčast
Toto je buď systémem automaticky vyplněno, nebo je poloţku nutno vyplnit ručně. V případě povodně je spoluúčast ujednávána v drtivé většině pojistných smluv v procentech. Z pravidla se jedná o 10 % z pojistného plnění. Likvidátor tedy toto ověří a zaznamená.
-
Výše vyplacených záloh
V tomto případě byly klientovi poskytnuty zálohy. Zálohy je tedy nutné v této poloţce odečíst, aby byl doplatek pojistného plnění v pořádku. -
Doplatek pojistného plnění
Jedná se o poloţku, která značí přesný doplatek pojistného plnění, který náleţí klientovi, neboli oprávněné osobě, po odečtení spoluúčasti a jiţ vyplacených zálohách. V tomto případě neměl na pojistné plnění vliv výše limitu pro příčinu povodeň, záplava, tento limit byl dostatečný. Při výpočtu škody na stavebních součástech je v průmyslové likvidaci počítáno v drtivé většině případů v nových cenách. V cenách časových jsou opravy uvaţovány především u starších typů pojistných smluv, které se vyskytují jiţ jen zřídka. Náhled do výpočtového systému pro stavby viz příloha obrázek č 4. V případě výpočtu pojistného plnění na movitých věcech je postup odlišný. Výpočtový systém zde rozlišuje jednotlivé poškozené věci dle zařazení v amortizační tabulce a také na základě stáří, které je ověřeno z pořizovacích dokladů. V tomto výpočtovém systému je potřeba opět vyplnit úvodní stranu, kde jsou základní informace o pojistníkovi, pojištěném, limitech pojištění, pojistném riziku, ze kterého je likvidováno a jiné další. Movité věci jsou počítány v ceně časové, pouze v případě pojištěných zásob jsou uvaţovány ceny nové, jelikoţ jsou zásoby z důvodu svého charakteru často obměňovány. Aby mohl likvidátor ověřit, zda se jedná o zásobu či věc movitou, je nutné od klienta účetní doloţení, jakým způsobem tyto věci eviduje.
45
V pojistné smlouvě jsou movité věci pojištěny pod poloţkou, která se nazývá soubor vlastních movitých věcí, zařízení a inventář, zásoby naopak jako soubor zásob. V tomto případě měl klient škodu na zásobách i věcech movitých, jelikoţ měl pojištěn sklad zboţí a administrativní budovu. Ve skladu zboţí došlo především k poškození zásob, které slouţily k prodeji, v administrativní budově zase spíše k poškození věcí movitých, jako je kancelářský nábytek, počítače, ruční nářadí a jiné.
Klient má také moţnost, ujednat si ve své pojistné smlouvě v rámci pojištění movitých věcí pojištění, tzv. cizích věcí převzatých. Aby bylo moţné uznat klientovi náhradu za cizí věci převzaté, musí splňovat tu podmínku, ţe danou věc vyuţívá na základě písemné smlouvy s třetí osobou. Likvidátor do výpočtového systému pro věci movité uvádí kaţdou movitou věc zvlášť, je to právě z toho důvodu, ţe jednotlivé věci mají různé zařazení v amortizačních skupinách a různé stáří. Amortizační tabulky jsou interní dokument pojišťovny. Velmi důleţité je zde to, ţe výpočtový systém zde rozdělí movité věci dle časové ceny. Pokud je zůstatková hodnota věci, tedy časová cena věci, niţší neţ 30 %, tak jiţ systém nenabízí moţnost doplatku pojistného plnění na základě doloţení dokladu o znovupořízení věci nové, obdobného typu a ceny. V případě, ţe časová cena věci je rovna nebo vyšší neţ 30%, je ve výpočtu uveden moţný doplatek pojistného plnění. Výši doplatku činí vlastně odečtená amortizace, je to rozdíl mezi cenou novou, dle pořizovacího dokladu od klienta a cenou časovou. Na závěr je v tomto výpočtovém systému vyplněno stejně jako v případě výpočtu stavebních součástí, jaký je limit pro pojistné riziko povodeň, záplava, výše spoluúčasti, výše jiţ vyplacených záloh a konečný doplatek pojistného plnění. Náhled do výpočtového systému pro věci movité viz příloha č. 5. Potom, co jsou tedy oba potřebné výpočty dokončeny, provede likvidátor tzv. upload kompletního výpočtu do elektronického spisu klienta. V elektronickém spisu je výpočet označen a řádně pojmenován, z pravidla jako výpočet konečný pro věci movité a stavební součásti. Poté je zadán elektronicky poţadavek na
46
revidenta ohledně autorizace pojistného plnění se stručným popisem zásadních kroků, které likvidátora vedli k finální vypočtené částce. Celkově se dá říci o výpočtových systémech v České pojišťovně, se kterými likvidátor pracuje, ţe jsou provedeny velmi přehledně, a nabízejí v rámci průběhu výpočtu likvidátorovi stále dostatečnou kontrolu nad jeho postupem.
Pokud zjistí revident nějaké nedostatky ve výpočtu, tak případné nejasnosti řeší nejdříve s likvidátorem, jelikoţ ten má ve věci dokonalý přehled. V případě, ţe se jedná o nedostatek, který byl likvidátorem přehlídnut a má vliv na výši plnění, je výpočet vrácen od revize k opravě a došetření. Pokud je však vše v pořádku, výpočet je autorizován, tedy schválen. Likvidátor se poté spojí s klientem, v tomto případě s makléřem, kterému sdělí výši pojistného plnění telefonicky, s tím, ţe bude zaslán dopis, který se nazývá informace o výplatě, kde bude podrobněji popsán postup při výpočtu. Dopis bývá zasílán elektronicky emailem klientovi, případně makléři. Po autorizaci pojistného plnění dochází k uzavření celého případu, který však nadále zůstává součásti elektronického spisu a je do něj kdykoliv moţné nahlédnout. Pokud však dojde k tomu, ţe klient zjistí i po uzavření případu a celé události, ţe došlo k dalšímu neočekávanému rozsahu škod, které mají prokazatelnou souvislost s touto konkrétní událostí, je moţné opět likvidátora kontaktovat a ten je povinen případ opětovně otevřít a prošetřit, pokud však jiţ nedošlo k promlčení. Promlčení: Právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za 3 roky. Promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za 1 rok po vzniku pojistné události. Po celou tuto zmíněnou dobu má tedy klient moţnost uplatnit nárok na pojistné plnění.
47
Závěr Cílem bakalářské práce bylo analyzovat činnost likvidátora pojistných událostí a konkretizace likvidace v České pojišťovně. Likvidace pojistných událostí je jedna z nejdůleţitějších činností pojišťovny. Přímo souvisí se základním smyslem pojištění a to úhradou škod pojištěným a poškozeným, kteří se dostali do nešťastných situací. Jde o finální výstup pojišťovny vůči svým klientům a ti také zpětně hodnotí pojišťovnu svojí spokojeností nebo nespokojeností. V odborné literatuře je velmi málo informací o této problematice. Lepší vypovídací schopnost mají specialisté z praxe. Pojišťovny v této oblasti nejsou vůči vnějšku tak transparentní jako o jiných svých činnostech, přesto věnují likvidaci pojistných událostí velké úsilí o co největší objektivitu a serióznost, coţ dokládá i provedená analýza této práce. Analýza dokazuje náročnost stát se likvidátorem pojistných událostí. Pro tento typ pracovní činnosti je potřeba mnoha dovedností, především odborná znalost a velké komunikační schopnosti. Činnost likvidátora závisí především na tom, do jakého útvaru likvidace je zařazen. V této práci je uvedena činnost likvidátora, který se zabývá likvidací průmyslového majetku v rámci týmu zvaného RESIL. Likvidátoři v těchto týmech mají na starosti řešení případů od prvního kontaktu s klientem, přes šetření události přímo v místě události aţ po závěrečný výpočet pojistného plnění. Je zde tedy vidět, ţe likvidátor řídí kompletní průběh likvidace. Likvidace pojistných událostí má v kaţdé pojišťovně rovněţ i v České pojišťovně pevné místo v organizační struktuře. Byla zde představena společnost Česká pojišťovna a poskytnut náhled na to, jakým způsobem funguje celý útvar likvidace. Organizační struktura je postavena tak, aby byla v rámci společnosti co nejkompaktnější a všechny oblasti útvarů likvidace byly schopny samostatně řešit jednotlivá odvětví likvidace. Tím, ţe Česká pojišťovna patří k největším tuzemským pojišťovnám, tak i útvar likvidace je jeden z největších, se kterým je moţné se setkat. V České pojišťovně pracuje nyní zhruba na 4tis zaměstnanců, z toho v útvarech likvidace neţivotního pojištění cca 330. Z organizační struktury lze vidět, ţe útvary likvidace spadají přímo pod náměstka pro provozní řízení a IT a ten dále podléhá generálnímu řediteli. Útvar likvidace je rozdělen na
48
dva hlavní útvary, a to útvar pojištění RETAIL, tedy majetku občanského a útvar likvidace podnikatelských rizik, kterým se práce zabývá. Kvantitativní analýza České pojišťovny je zaměřena v souladu s tématem práce na její neţivotní pojištění. Česká pojišťovna si drţí dlouhodobě největší podíl na českém pojistném trhu i přesto, ţe se zde promítá tendence dlouhodobého a neustálého poklesu díky konkurenci a faktu, ţe v roce 1990 byla 100% monopolní pojišťovnou na našem trhu. Rozdíly mezi zaslouţeným předepsaným pojistným a nákladech na pojistná plnění si Česká pojišťovna drţí stále na kladných hodnotách, jedná se tedy o neustále ziskové podnikání v oblasti neţivotního pojištění. V poslední kapitole práce je detailně popsáno jakým způsobem postupuje likvidátor pojistných událostí v průmyslovém pojištění. Tím, ţe kompletní šetření daného případu je pouze na likvidátorovi, tak jde vidět, ţe činností, které musí provést je skutečně velké mnoţství. Kaţdý z kroků, který likvidátor provede, musí být řádně podloţen a zaznamenáván průběţně do systému. Samotný výpočet vzniklé škody vzniká v jednotlivých výpočtových systémech coţ je know-how kaţdé pojišťovny. Tyto systémy jsou rozděleny dle toho, zda se jedná o výpočet škody na stavbě či nemovitosti. Dále je zde důleţité, ţe po ukončení šetření události a dokončení výpočtu pojistného plnění je zadán poţadavek na schválení revidentovi, který má na starosti kontrolu případu, zda nedošlo ze strany likvidátora k pochybení při postupu v likvidaci a následnou autorizaci platby. Závěrem lze říct, ţe útvar likvidace je velmi důleţitou a nedílnou sloţkou kaţdé pojišťovny, jelikoţ umoţňuje veřejnosti náhled na to, jak jsou tyto společnosti schopny plnit své závazky vyplývající z pojistných smluv a jaký obrázek si následně i o společnosti veřejnost udělá, coţ má dále vliv i na obchodní výsledky. Analýza činnosti likvidátora a konkretizace pojistné likvidace v České pojišťovně zde byla popsána a vyhodnocena a tím byl cíl práce splněn.
49
Seznam pouţité literatury Bibliografie: 1. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. přeprac., vyd. Praha: Ekopress, 2009. ISBN 978-80-86929-51-4 2. DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. 2. vyd. Praha : Professional publishing, 2006. ISBN 80-86946-00-2 3. DAŇHEL, J., DUCHÁČKOVÁ, E. Pojistné trhy : změny v postavení pojišťovnictví v globální éře. 1. vyd. Praha : Professional publishing, 2012. ISBN 978-80-7431-078-2 4. PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. 1. vyd. Praha : Linde, 2007. ISBN 978-80-7201-644-0
Zákony: 1. ČESKO. Zákon č. 37/2004 Sb. ze dne 17. 12. 2003 o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb., ISBN 978-80-7201-755-3
Internetové zdroje: 2. Business center, pojmy pouţívané v likvidaci pojistných událostí. [online] ©2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pojmy/p760-likvidacepojistne-udalosti.aspx 3. Česká pojišťovna, seznam Výročních zpráv [online] ©2014 [cit. 2014-04-02]. http://www.ceskapojistovna.cz/vyrocni-zpravy#2012
50
Seznam schémat a tabulek Seznam schémat Schéma č. 1 - grafické znázornění předepsaného pojistného v České pojišťovně v letech 2003 aţ 2012………………………………………………………………………………………. 26 Schéma č. 2 - grafické znázornění nákladů na pojistná plnění v České pojišťovně v letech 2003 aţ 2002……………………………………………………………………………….. 28 Schéma č. 3 - grafické znázornění podílu České pojišťovny na Českém pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění v letech 2003 aţ 2012………………….. 30 Schéma č. 4 - grafické znázornění počtu kusů pojistných smluv v neţivotním pojištění v ČP v letech 2008 aţ 2012 ………………………………………………………………………. 32 Seznam tabulek Tabulka č. 1 - předepsané pojistné v České pojišťovně v neţivotním pojištění v letech 2003 aţ 2012………………………………………………………………………………… 26 Tabulka č. 2 - náklady na pojistná plnění v neţivotním pojištění v České pojišťovně v letech 2003 aţ 2012……………………………………………………………………………….. 27 Tabulka č. 3 - podíly tří největších pojišťoven na Českém pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění v letech 2008 aţ 2012 v %................................................. 29 Tabulka č. 4: podíl České pojišťovny na Českém pojistném trhu v předepsaném pojistném v neţivotním pojištění v letech 2003 aţ 2012………………………………………………. 29 Tabulka č. 5: Rozdíl mezi náklady na pojistná plnění v NŢP a předepsaným pojistným v NŢP v ČP v letech 2008 aţ 2012…………………………………………………………………. 31 Tabulka č. 6: Počet pojistných smluv v neţivotním pojištění v ČP v letech 2008 aţ 2012… 32 Tabulka č. 7: Průměrný počet zaměstnanců v České pojišťovně v letech 2008 aţ 2012…… 33 Tabulka č. 8. Průměrný počet zaměstnanců v likvidačních útvarech v NŢP v České pojišťovně v letech 2008 aţ 2012……………………………………………………………………….. 33
51
Seznam příloh Příloha č. 1- základní organizační struktura likvidace České pojišťovny Příloha č. 2 - základní organizační struktura průmyslové likvidace v České pojišťovně Příloha č. 3 – náhled pojistné smlouvy pro podnikatelská rizika-stavby Příloha č. 4 – náhled výpočtové systému pro nemovitosti Příloha č. 5 – náhled výpočtového systému pro movité věci
52
Příloha č. 1 List č. 1 Příloha č. 1 organizační struktura likvidace v České pojišťovně
53
Příloha č. 2 List č. 1 Příloha č. 2 - organizační struktura průmyslové likvidace v České pojišťovně
54
Příloha č. 3 List č. 1 Příloha č. 3 – náhled pojistné smlouvy pro podnikatelská rizika-stavby
55
Příloha č. 4 List č. 1 Příloha č. 4 Karta pojistné události ve výpočtovém systému pro stavby (základní informace k výpočtu)
56
Příloha č. 4 List č. 2 Výpočtový systém, jednotlivé poloţky pouţité při výpočtu pojistné události
57
Příloha č. 5 List č. 1 Příloha č. 5- náhled do výpočtového systému pro věci movité
58
Příloha č. 5 List č. 2 Rekapitulace vypočtené škody
Zdroj: Česká pojišťovna a.s.
59
