Filozofická fakulta Katolické univerzity Petra Pázmánye Doktorská škola jazykovědná
Vedoucí doktorské školy: Prof. PhDr. Katalin É. Kiss, DrSc. (KUPP)
Obor slavistika Vedoucí oboru slavistika: Doc. PhDr. István Käfer, PhD. (KUPP)
Vedoucí disertační práce: Prof. PhDr. Antonín Vašek, CSc. (KUPP, Masarykova univerzita) Tamás Tölgyesi Externí oponent:
Lexikální germanismy v dnešní češtině
Doc. PhDr. Josef Jodas, PhD. (Univerzita Palackého)
Studie kontaktovělingvistická Interní oponent: Teze disertační práce
PhDr. Marcell Pilecky, PhD. (KUPP)
Předseda komise: Prof. PhDr. Tibor Žilka, DrSc. (KUPP, Univerzita Konštantína Filozófa) Externí členka komise: PhDr. Božena Bednaříková, Dr. (Univerzita Palackého) Interní člen komise: Doc. PhDr. István Vörös, CSc. (KUPP)
Piliscsaba
Tajemník komise: PhDr. Barna Ábrahám, PhD. (KUPP)
2009 2
Obsah
1. Úvod do problematiky
1. Úvod do problematiky ...............................................................................4
Tradičně se rozlišuje trojí hlavní vztah mezi jazykovými systémy:
2. Metodika....................................................................................................7
genetický, typologický a areální. Historickosrovnávací jazykověda srovnává
2.1 Metodika korpusové analýzy ..............................................................7
jazyky geneticky příbuzné z aspektu diachronního, zatímco kontrastivní
2.2 Metodika terénního výzkumu .............................................................8
neboli konfrontační jazykověda porovnává jazyky (geneticky příbuzné i
3. Výsledky ....................................................................................................9
nepříbuzné) z hlediska synchronního. „Studium jazykových kontaktů vytváří
3.1 Konkurence anglických a německých přejímek..................................9
[...] osobitý směr jazykovědného bádání, který označujeme kontaktová
3.2 Stylistická stratifikace lexikálních germanismů................................10
lingvistika: zkoumá okolnosti, povahu a následky vzájemného kontaktu mezi
3.3 Změny v citovém zabarvení slov ......................................................11
dvěma nebo více jazykovými systémy, studuje všechny jazykové kontakty, bez
3.4 Zachovávání zastaralých slov ...........................................................11
ohledu na funkční platnost zúčastněných jazykových systémů, a poznává tak
3.5 Zanikání slov.....................................................................................12
jazyk (jazykový systém) v jeho vývoji”.1 Mezijazykové kontakty vznikají
4. Publikace .................................................................................................13
především za soužití anebo sousedství národů v určitém areálu. Vzájemné
Zkratky a značky..........................................................................................15
působení kontaktových jazyků probíhá v různých jazykových plánech, tj. v plánu
fonologickém2,
sémantickém
různě,
morfologickém, přitom
posledně
syntaktickém jmenovaný
a
lexikálně-
z nich
bývá
nejflexibilnější. O
česko-německých
jazykových
kontaktech3,
o
česko-německém
bilingvismu a o německých přejatých slovech v češtině byla zatím napsána 4
1
Vašek, A.: Kontaktová lingvistika a její perspektivy. Češtinář 7, 1996-97, 13-21., 33-44. Skalička, V.: Zur mitteleuropäischen Phonologie. Časopis pro moderní filologii 21, 1935, 151-154. 3 Havránek, B.: Die sprachlichen Beziehungen zwischen dem Tschechischen und Deutschen. In: Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur. Aufsätze und Studien I. Eds. B. Havránek – R. Fischer. Akademie-Verlag, Berlin 1965, 15-19. Lamprecht, A.: Zur Frage der tschechisch-deutschen Sprachkonvergenz. In: Deutschtschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur. Aufsätze und Studien I. Eds. B. Havránek – R. Fischer. Akademie-Verlag, Berlin 1965, 29-33. Povejšil, J.: K česko-německému jazykovému kontaktu. Časopis pro moderní filologii 76, 1994, 101-108. Šlosar, D.: Česko-německé jazykové kontakty. In: Češi a němci. Dějiny – kultura – politika. Eds. W. Koschmal – M. Nekula – J. Rogall. Paseka, Praha 2002, 105-109. 2
3
4
českými i zahraničními autory řada odborných prací. Studie Die deutschen
možno říci, že se autorovi dařilo postihovat původ a historický vývoj
Lehnwörter im Tschechischen od A. Mayera uvádí v češtině více než 900
zkoumaných přejímek. Poučení o jejich fungování v dnešních jazycích je
germanismů. Obecně známé jsou etymologické slovníky J. Holuba –
naproti tomu místy nevěrohodné. Tak např. označuje slova jako č. kšeft
5
6
7
8
9
F. Kopečného , V. Machka , J. Holuba – S. Lyera a J. Rejzka , které
‘obchod’ z bav. kšeft (nhn. Geschäft) nebo slk. komando ‘skupina vojáků
zachycují pochopitelně pouze zlomek německých přejímek v češtině. Ze
plnících speciální úkol’ z nhn. Kommando či maď. szóda ‘sodovka’ z nhn.
slovníku V. Machka jsem vyexcerpoval na 1200 germanismů. Bohatý
Soda za výrazy zastaralé, ač jsou nyní v našich jazycích naopak zcela běžné
materiál německých výpůjček v různých nespisovných útvarech češtiny
a frekventované. Naproti tomu nijak zvlášť neoznačuje v těchto jazycích
obsahují Náčrt slovníku obecné češtiny v knize Čeština bez příkras P. Sgalla
dnes už zřejmě více či méně archaizované přejaté výrazy (především
a J. Hronka , Šmírbuch jazyka českého, slovník nekonvenční češtiny
vojenské), jako např. č. profous ‘vězeňský dozorce’ z raně nhn. profos, slk.
P. Ouředníka11 a Slovník nespisovné češtiny autorského kolektivu pod
regrút ‘odvedenec’ z nhn. Rekrut a maď. oficér ‘důstojník’ z nhn. Offizier.
10
12
vedením J. Huga .
Ze zmíněných slovníků jsem po kritické analýze sestavil soupis více než
V roce 2004 vyšel slovník Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch
2000 lexikálních germanismů v českém jazyce. Lexikální germanismy
vídeňského slavisty profesora S. M. Newerkly13. Toto rozsáhlé dílo
chápu jako všechna slova v češtině, která byla v minulosti přejata
představuje přes 3500 hesel. U každého slova najdeme východisko a cestu
z národního jazyka německého. Zabývám se tedy nejen výrazy, které mají
přejímání, etymologicky příbuzné ekvivalenty a výklady jiných etymologů.
německé etymon, jako např. machr z nhn. Macher, ale i těmi, které byly
Mimořádně cenná jsou uváděná první doložení daných výrazů. Celkově zde
přejaty do češtiny prostřednictvím němčiny z jiných jazyků, např. kádr přes nhn. Kader, fr. cadre a šp. quadro z lat. quadrus. Uvádím též v češtině plně
4
Trost, P.: Deutsch-tschechische Zweisprachigkeit. In: Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur. Aufsätze und Studien I. Eds. B. Havránek – R. Fischer. Akademie-Verlag, Berlin 1965, 21-28. Skála, E.: Vznik a vývoj česko-německého bilingvismu. Slovo a slovesnost 38, 1977, 197-207. Nekula, M.: Česko-německý bilingvismus. In: Češi a němci. Dějiny – kultura – politika. Eds. W. Koschmal – M. Nekula – J. Rogall. Paseka, Praha 2002, 152-158. 5 Mayer, A.: Die deutschen Lehnwörter im Tschechischen. Forschungen zur Sudetendeutschen Heimatkunde. Verlag Gebrüder Stiepel, Reichenberg 1927. 6 Holub, J. – Kopečný, F.: Etymologický slovník jazyka českého. Státní nakladatelství učebnic, Praha 1952. 7 Machek, V.: Etymologický slovník jazyka českého. Academia, Praha 1971. 8 Holub, J. – Lyer, S.: Stručný etymologický slovník jazyka českého. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1978. 9 Rejzek, J.: Český etymologický slovník. Leda, Praha 2001. 10 Sgall, P. – Hronek, J.: Čeština bez příkras. Nakladatelství H & H, Praha 1992. 11 Ouředník, P.: Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny. Paseka, Praha 2005. 12 Hugo, J. (et al.): Slovník nespisovné češtiny. Maxdorf, Praha 2006. 13 Newerkla, S. M.: Sprachkontakte Deutsch – Tschechisch – Slowakisch. Wörterbuch der deutschen Lehnwörter im Tschechischen und Slowakischen: historische Entwicklung, Beleglage, bisherige und neue Deutungen. Schriften über Sprachen und Texte 7. Peter Lang Verlag, Frankfurt am Main 2004.
5
zdomácnělé výrazy, jako např. hejtman z raně nhn. heuptman, hauptman, knedlík z raně nhn. knödel, policajt z nhn. Polizei, protože z historického hlediska jsou to také přejímky z němčiny. Existenci, doloženou frekvenci, kontextovou zakotvenost a zachycené eventuální významové změny zkoumaných germanismů v psané češtině jsem zjišťoval s pomocí korpusu SYN2005, jejich generačně stratifikované fungování v běžně mluvené češtině jsem prověřoval u rodilých Čechů přímým
terénním
výzkumem
v Praze,
Brně,
Olomouci,
dále
v severomoravském Rýmařově, v hanáckém Šumvaldě, ve Valašském Meziříčí a v Kyjově na jižní Moravě.
6
Cílem této disertační práce je zjistit, jak fungují lexikální germanismy
2.2 Metodika terénního výzkumu
v dnešním českém jazykovém prostředí, a pokusit se o stanovení budoucího
V roce 2004 jsem uskutečnil svůj první terénní kontaktovělingvistický
vývojového trendu přejímání v nové evropské situaci.
výzkum exploračně sociolingvistický u rodilých Čechů ve městech Kyjov, Rýmařov a Šumvald. Druhý terénní výzkum jsem provedl o tři roky později v Praze, Brně a ve Valašském Meziříčí.
2. Metodika
Výzkum jsem konal sám, a to výlučně podle zásad vědecké metodologie 2.1 Metodika korpusové analýzy
sociolingvistické: jeden explorátor, jeden informátor. Pro posouzení
S pomocí korpusu SYN2005 jsem zjistil existenci, frekvenci, kontextovou
vývojových trendů přejímek v novém jazykovém prostředí jsem svůj
zakotvenost a eventuální významové změny všech německých přejímek,
výzkum aplikoval příslušníkům tří různých generací, vždy v rámci téže
které jsem našel ve slovnících V. Machka a S. M. Newerkly. V korpusu
rodiny: 1. generace mladá (do 30 let), 2. generace střední (do 60 let),
jsem vyhledal pouze výrazy s malým začátečným písmenem, aby
3. generace stará (nad 60 let). Nejmladší respondent výzkumu má nyní 16
v celkovém počtu výskytů nebyla propria, jako např. pražské divadlo Archa,
roků, nejstaršímu informátorovi je 80 let. Výzkumu se zúčastnili muži i ženy
brněnské nakladatelství Blok, příjmení Flek a Hambálek ap. Z obrovského
se základním nebo středním či vysokoškolským vzděláním.
množství korpusových textů jsem ke každému nalezenému germanismu
Před vyptáváním respondentů jsem s nimi vždy volně hovořil, abychom
pečlivě vybral takovou větu, která nejlíp zrcadlí jeho význam. Po citátech je
měli komunikaci povahy neformální. Úspěch tohoto úsilí dokazuje fakt, že
uveden pramen, identifikační číslo dokumentu podle korpusu, počet
ve výzkumné části rozhovoru používali informátoři často nespisovné tvary
výskytů, popř. odvozené adjektivum. Uvádím základní tvary substantiv,
slov a z lexikálního hlediska familiární nebo dokonce vulgární výrazy.
deminutiva pouze v tom případě, když v češtině již neexistuje původní
Pracoval
přejímka z němčiny, např. flaška ‘láhev’ od † flaše ze střhn. vlasche (nhn.
onomaziologickým, např. Jak se nazývá pracovní stůl řemeslníka?
Flasche), šlofík ‘krátký spánek’ od † šlof z něm. dial. šlof, šlōf (nhn. Schlaf).
V případě této otázky si mladí respondenti nevěděli rady, zatímco starší
Nejsou uvedeny ženské protějšky mužských jmen, případy moce, např.
odpovídali podle očekávání slovem ponk ‘stůl’ z bav. ponk (nhn. Bank).
makléřka od makléř ‘zprostředkovatel obchodů’ z nhn. Makler. Polysémické
Sémaziologický postup jsem používal u polysémických výrazů, např. Co je
výrazy je možno nalézt v různých jejich významech. Substantiva, u nichž
to štych? Někteří informátoři říkali, že to je ‘steh’. Jiní tvrdili, že to
překáží určení přesného počtu výskytů jejich tvarová homonymie (např. los
znamená ‘zdvih v kartách’. Další znali frazém nechat ve štychu, tedy
‘savec
určení
v nepříjemné situaci. Štych ve významu ‘smrad’ používala jediná paní, např.
někoho/něčeho’, ‘poukázka loterie’ ze střhn. lōȢ, nhn. Los), jsou doložena
maso má štych, to znamená, že je zkažené a smrdí. Pro zajímavost dodám,
jen v minimálním počtu.
že maďarština také přejala se slovem stich [∫tix] jeho přenesený význam
příbuzný
jelenu’
vs.
los
‘prostředek
k náhodnému
jsem
metodou
nepřímého
dotazování,
tedy
postupem
‘nepříjemná chuť, resp. zápach’ z raně nhn., popř. střhn. stich (nhn. Stich). 7
8
Zjistil jsem, že Slova, kterých běžně užívají příslušníci všech generací, mají
3.2 Stylistická stratifikace lexikálních germanismů
v slovní zásobě současné češtiny pevné postavení, např. policajt z nhn.
Přejatá slova nabývají různé funkčně stylové a pragmatické hodnoty a
Polizei ‘policie’. Výrazy, kterých užívá pouze střední a stará generace,
zařazují se do stylových vrstev spolu se slovy domácími.14
nepatří do centra české slovní zásoby, např. kaput ‘zničený’ z nhn. kaputt.
Spisovná čeština obsahuje nemalý počet citově neutrálních, plně
Přejímky z němčiny, které používá zejména stará generace, časem ustupují
zdomácnělých výrazů přejatých především ze starší němčiny, např. chvíle ze
výrazům domácím, českým, např. flinta ‘puška’ z nhn. Flinte. Germanismy,
sthn. (h)wīla (nhn. Weile). Mnoho germanismů se vyskytuje v nářečích,
které už ani stará generace běžně nepoužívá, jsou na periférii slovní zásoby
např. v mluvě profesionální kšír ‘koňský postroj’ z bav. kšīr, kšīǢ (nhn.
češtiny a během vývoje českého jazyka spějí k zániku. Mladá generace tato
Geschirr) se užívá v Čechách a na západní Moravě.15 Některé německé
slova často ani neslyšela, např. sesle ‘židle’ z nhn. Sessel.
výpůjčky jsou charakteristické pro obecnou češtinu, např. koukat (se) z raně nhn. kucken, gucken.
3. Výsledky
Různé druhy slangu jsou také bohaté na germanismy; např. někteří železničáři se označují výrazem ajznboňák, ajziboňák z bav. āizpōn (nhn.
Podle výsledků korpusové analýzy a terénního výzkumu je možno v slovní
Eisenbahn ‘železnice’). V brněnské hantýrce „hantecu” se vyskytují četná
zásobě dnešní češtiny pozorovat tyto trendy týkající se germanismů:
slova přejatá z němčiny, např. šmirgl ‘tramvaj’ z nhn. Schmirgel ‘smirkový papír’.
3.1 Konkurence anglických a německých přejímek
Z hlediska časového se v slovní zásobě rozlišují dvě příznakové vrstvy:
V určitých případech konkurují nové anglické přejímky se staršími
zastaralá slova a slova nová. Místo archaického germanismu kšaft z něm.
přejatými výrazy z němčiny, např. tým ‘mužstvo’ z angl. team je v současné
dial. kšaft, střhn. geschaft, gescheft(e) (nhn. Geschäft) se dnes užívá výrazů
době často frekventovanější než mančaft ‘totéž’ z nhn. Mannschaft. Další
závěť a testament, popř. slovního spojení poslední vůle. Cizí neologismy
konkurující výrazy z oblasti sportu jsou skórovat ‘dát gól’ z angl. to score a
v dnešní češtině pocházejí především z angličtiny. Německý neologismus je
trefit ‘totéž’ ze střhn. treffen (nhn. treffen). Vedle helfnout (z nhn. helfen)
např. müsli z nhn. Müsli.
‘pomoci’ se v mluvě mladých Čechů objevuje nová přejímka helpnout
Velká část českých germanismů je citově příznaková. Expresivně zabarvená
‘totéž’ z angl. to help. Kšeft a byznys ‘obchod’ z angl. business se v jistých
slova se diferencují podle kladného a záporného hodnotícího příznaku.
situacích užívají synonymicky. Místo † šenkýř ‘výčepník’ od šenk z raně
Kladně zabarvený germanismus je např. šlofík ‘krátký spánek’ od † šlof
nhn. schenk (nhn. Schenk) se teď v městech módně říká barman z angl.
z něm. dial. šlof, šlōf (nhn. Schlaf). Mezi záporně zabarvená slova patří
barman, a nezřídka též významově širší výraz domácí hostinský. Mladé ženy už častěji používají anglické citátové slovo make-up než dříve přejaté
Srov. Filipec, J. – Čermák, F.: Česká lexikologie. Academia, Praha 1985, 127. Kloferová, S.: O názvech německého původu v české nářeční zemědělské terminologii. Naše řeč 77, 1994, 183. 14 15
šminka ‘nalíčení’ z nhn. Schminke. 9
10
hanlivá slova, tzv. pejorativa, jako např. špicl ‘udavač’ z nhn. Spitzel, a
vojáka dělostřeleckého pluku označuje historický výraz kanonýr (přes nhn.
slova vulgární, např. parchant, panchart ‘nemanželské dítě’ ze střhn.
Kanonier z fr. canonnier) v současném sportovním slangu hráče, především
banchart (nhn. Bankert).
fotbalového útočníka, který v utkáních střílí mnoho gólů. Flamendr z nhn. † Flamänder může označovat kromě příslušníka národa Vlámů v Belgii i takového člověka, který se rád baví, jí a pije.
3.3 Změny v citovém zabarvení slov Bývalá expresiva jako barák ‘dům’ a policajt ‘strážník’ fungují v současné běžně mluvené češtině jako výrazy citově bezpříznakové. Naopak původně
3.5 Zanikání slov
neutrální označení černochů negr (přes nhn. Neger, fr. nègre, šp., popřípadě
Jiná zastaralá slova bez podobného konzervačního prostředku budou
port. negro z lat. niger) získává dnes pejorativní odstín.
pravděpodobně z češtiny časem postupně mizet, např. firhaňk(a) ‘záclona’ z bav. fīrhong, raně nhn. fürhang (nhn. Vorhang), kumpanie ‘vojenská
3.4 Zachovávání zastaralých slov
jednotka’, ‘společnost’ přes nhn. Kompanie, Kompagnie, it. compagnia,
Některé výrazy na periferii lexikálního systému češtiny nezanikly ještě díky
popř. fr. compagnie ze střlat. compagn(i)a, šporhert, špolhert aj. z bav.
tomu, že se vyskytují v často užívaném přísloví (např. na každém šprochu
šporhert, popř. rak.-něm. Sparherd.
pravdy trochu), frazému nebo ustáleném slovním spojení.
16
Při svých
terénních výzkumech jsem zjistil, že jednotlivé germanismy flinta a špacír
Naše národy – Češi, Slováci a Maďaři – jako členové Evropské unie se
používají už jenom starší lidé, ale frazémy hodit flintu do žita a pustit pusu
nedávno připojily k šengenskému prostoru, zrušily hranice mezi svými státy
na špacír jsou obecně frekventované. Šiml z nhn. Schimmel ve významu
a tím otevřely možnost pro volnější proudění pracovní síly. Následkem toho
‘bílý kůň’ a varta ze střhn. warte (nhn. Warte) ve smyslu ‘hlídka, stráž (zvl.
můžeme v blízké budoucnosti očekávat opětné zesilování mezietnických, a
vojenská)’ jsou archaické, v ustálených slovních spojeních úřední šiml
tedy také mezijazykových kontaktů, v případě našich států patrně snad
‘byrokracie’ a ztracená varta ‘odlehlé místo’ jsou však zcela běžné.
především kontaktů se zeměmi mluvícími jazykem německým.
Další germanismy, které jsou ve svém primárním významu již zastaralé, uchovávají s přenesenou významovou náplní nespisovné útvary argot a slang. Loch ze střhn. loch (nhn. Loch) se jako ‘díra’ už neužívá, ale dále funguje v argotu jako ‘vězení’. Bordel (přes něm. Bordell ze stfr. bordel) se dnes vyskytuje častěji ve významu ‘nepořádek’ než ‘nevěstinec’. Namísto Srov. Bělič, J.: Poznámky o postavení německých přejatých slov v dnešní češtině. In: Slawisch-deutsche Wechselbeziehungen in Sprache, Literatur und Kultur. Hans Holm Bielfeldt zum 60. Geburtstag. Eds. W. Krauss – Z. Stieber – J. Bělič – V. I. Borkovskij. AkademieVerlag, Berlin 1969, 12. 16
11
12
M. Kopřivová – M. Waclawičová. Nakladatelsvtí Lidové noviny,
4. Publikace
Praha 2008, 243-248. Tölgyesi T.: Német katonai terminológia a cseh, a szlovák és a magyar
Tölgyesi T.: K lexikálním germanizmům v češtině z hlediska kontaktové
nyelvben /Německá vojenská terminologie v českém, slovenském a
lingvistiky. In: Varia XV. Ed. S. Ondrejovič. Slovenská
maďarském jazyce/. In: Tavaszi Szél 2007. Doktoranduszok
jazykovedná spoločnosť pri SAV, Bratislava 2008, 601-605.
Országos Szövetsége, Budapest 2007, 175-179.
Tölgyesi T.: Ke vztahu mezi hláskovou podobou a citovou zabarveností
Autor se svým článkem a přednáškou skončil v celostátní vědecké
lexikálních germanismů v češtině. In: Jazyková interakce a
soutěži maďarských doktorandů v Budapešti na druhém místě. Jeho
jazykové rozhraní a strategie „cutting-edge”. Ed. V. P. Polách.
školitel, prof. Antonín Vašek, byl odborným kuratoriem zvlášť
Univerzita Palackého, Olomouc 2008, 259-262.
oceněn.
Tölgyesi T.: Das Kasussystem im Deutschen und Tschechischen. Eine
Tölgyesi T.: Příspěvek k funkční stratifikaci germanismů v dnešní češtině.
sprachhistorische Untersuchung /Pádový systém v němčině a
In: Funkce – Funkčnost – Funkcionalismus. Ed. V. P. Polách.
češtině.
Univerzita Palackého, Olomouc 2007, 247-249.
Saarbrücken 2009.
Tölgyesi T.: A nyelvmővelés helyzete Csehországban /Stav péče o
Historicko-srovnávací
studie/.
Verlag
Dr.
Müller,
Tölgyesi T.: A cseh helyesírási rendszer története és mai állapota /Historie a
jazykovou kulturu v České republice/. In: Európai nyelvmővelés.
dnešní
Az európai nyelvi kultúra múltja, jelene és jövıje. Eds. Balázs G. –
íráskultúra. Az európai helyesírások múltja, jelene, jövıje. Eds.
Dede É. Inter Kht. – PRAE.HU, Budapest 2008, 51-61.
Balázs G. – Dede É. Inter Kht. – PRAE.HU, Budapest 2009, 53-60.
stav
českého
pravopisného
systému/.
In:
Európai
Tölgyesi T.: Ke germanismům v nespisovné češtině. In: Svět za slovy a jejich tvary, svět za spojením slov. Ed. V. P. Polách. Univerzita Palackého, Olomouc 2008, 203-206. Tölgyesi T.: A cseh, a szlovák és a magyar nyelvbe a latinból, ill. görögbıl német közvetítéssel átvett vallási terminológia /Náboženská terminologie řecko-latinského původu přejatá prostřednictvím němčiny do českého, slovenského a maďarského jazyka/. In: Tavaszi
Szél
2008.
Doktoranduszok
Országos
Szövetsége,
Budapest 2008, 129-133. Tölgyesi T.: Lexikální germanismy v dnešní mluvené češtině na základě dat z korpusu ORAL2006. In: Čeština v mluveném korpusu. Eds. 13
14
Zkratky a značky
Zkratky jazyků a dialektů angl.
anglický
nhn.
novohornoněmecký
bav.
bavorský
port.
portugalský
č.
český
slk.
slovenský
fr.
francouzský
stfr.
starofrancouzský
it.
italský
sthn.
starohornoněmecký
lat.
latinský
střhn.
středohornoněmecký
maď.
maďarský
střlat.
středolatinský
něm.
německý
šp.
španělský
Jiné zkratky aj.
a jiné
popř.
popřípadě
ap.
a podobně
resp.
respektive
dial.
dialektický
vs.
versus
např.
například
zvl.
zvláště
Značky <
mezi dvěma slovy označuje, že předešlé slovo se vyvinulo z následujícího slova
†
před slovem značí, že jde o výraz funkčně zastaralý
15
