GERMANISMY V BĚŽNÉ MLUVĚ DNEŠKA

FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY

ÚSTAV JAZYKOVĚDY

GERMANISMY V BĚŽNÉ MLUVĚ DNEŠKA

(DIPLOMOVÁ PRÁCE)

Vypracovala: Pavla Klobouková

Vedoucí práce: prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc.

Brno 2006

Prohlášení: Prohlašuji, že diplomovou práci jsem vypracovala samostatně a že jsem použila jen uvedenou literaturu. Brno 2006

……………………………

2

Poděkování: Děkuji paní prof. PhDr. Marii Krčmové, CSc., za odborné vedení a za cenné rady, které mi poskytla při zpracování tématu diplomové práce.

3

OBSAH

I.

Úvod

II.

Teoretická část 1. Německé pojetí 1.1 Cizí slovo – Fremdwort 1.2 Výpůjčka – Lehnwort 1.3 Germanismus – Germanismus 1.4 Internacionalismus - Internacionalismus 2. České pojetí 2.1 Cizí slovo (přejaté slovo) 2.2 Výpůjčka (přejímka) 2.3 Germanismus 2.4 Internacionalismus 2.5 Purismus (brusičství) 2.6 Čistota jazyka

III.

Praktická část 1. Charakteristika mluvčího 2. Charakteristika korpusu materiálu 3. Analýza korpusu materiálu 3.1 Stylistické hodnocení 3.1.1 Rozdělení germanismů podle stylistického hodnocení 3.1.2 Podíl germanismů podle kritéria spisovnosti

4

3.2 Úzus 3.2.1 Rozdělení germanismů podle úzu mluvčího 3.2.2 Podíl germanismů podle úzu mluvčího 3.2.3 Ukázky germanismů 3.3 Sémantické okruhy IV.

Závěr

V.

Seznam germanismů

VI.

Seznam zkratek

VII.

Bibliografie

VIII. Příloha

5

I. ÚVOD Tématem této diplomové práce jsou germanismy v českém jazyce. Nejprve se jim věnuji všeobecně a potom se soustředím na to, jak se uplatňují v běžné mluvě osoby starší generace. Jde tedy o studii vybraných výrazových prostředků existujících v přesně vymezeném idiolektu. Tím se studie zařazuje do okruhu prací mikrosociolingvistických. Hlavním důvodem, proč jsem si zvolila toto téma, je, že mne zaujalo, kolik slov cizího původu člověk denně používá, ale většinou si to vůbec neuvědomuje. Často se mluví zejména mezi nelingvisty o tom, že je čeština přímo zaplavována výrazy z cizích jazyků, převážně z angličtiny. Vzniká tak dojem, že ideální jazyk by měl být čistý, bez cizojazyčných lexémů, dokonce i to, že takový kdysi byl. Nemusí to být pravda, i když v minulosti šlo o vlivy jiné – hlavně působení němčiny. Dodnes tak zůstalo v českém jazyce z dřívějších dob mnoho výrazů převzatých z němčiny. Byly odmítnuty kodifikací, značně vytlačeny z veřejných psaných textů i z veřejných projevů mluvených, ale přesto zůstaly v úzu. Rozhodla jsem se věnovat tuto práci právě těmto slovům. Vliv na zvolení tohoto tématu mělo i to, že mým druhým oborem v kombinaci s obecnou jazykovědou je německý jazyk. Jelikož jsem germanistka a ne bohemistka, nezabývám se do hloubky českým purismem a jeho snahami o vymýcení germanismů, ani jeho dozvuky, ale věnuji se hlavně tomu, co je aktuální dnes, tj. podílem takových výrazů v konkrétním idiolektu, jejich popisem a systematizací a v jednotlivých případech i hodnotícími postoji, které k nim mluvčí zaujímá.

Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První, teoretická část by měla na základě studia základní odborné literatury objasnit, jak se v českém i německém prostředí chápou termíny germanismus, internacionalismus, výpůjčka, cizí slovo a čím se zabýval český purismus. Druhá, praktická část je zaměřena na práci s materiálem. V úvodu nejprve představím člověka, na němž jsem korpus materiálu aplikovala. Potom korpus charakterizuji a provedu analýzu podle několika kritérií. Nakonec germanismy rozdělím podle sémantických okruhů. V úvodu práce podotýkám, že jsem se věnovala pouze germanismům lexikálním.

6

II. TEORETICKÁ ČÁST Než se začneme zabývat německou slovní zásobou a jejím vlivem na českou slovní zásobu, měli bychom si nejprve objasnit několik termínů, které budeme během celé této práce potřebovat. Výrazy (jednoslovné, event. terminologická sousloví) budu sledovat jak z pohledu germanistiky, tak v další kapitole v bohemistice, protože tato studie se věnuje oběma těmto jazykům. Německé definice jsou opatřeny českým překladem (je umístěn v závorkách za příslušným textem). V návaznosti na to pak porovnáme, jak chápou tyto termíny čeští (event. slovenští) autoři a jak němečtí.

1. Německé pojetí

1.1 Cizí slovo – Fremdwort „Wörter fremdsprachlicher Herkunft, die im Unterschied zu Lehnwörter lautliche oder morphologische Kennzeichen ihrer Ursprungsprache beinhalten und vom einheimischen Sprachbenutzer noch als fremd empfunden werden.“ (Bertelsmann Lexikon 1990, s. 1027)

(Slova cizojazyčného původu, která na rozdíl od výpůjček obsahují fonetické nebo morfologické známky svého původního jazyka a domácí uživatel jazyka je ještě pociťuje jako cizí.)

1.2 Výpůjčka – Lehnwort „Ein aus einer fremden Sprache übernommenes, im Unterschied zum Fremdwort in Phonetik, Morphologie und Orthographie der übernehmenden Sprache angepasstes Wort (zum Beispiel Mauer < lat. maurus). Eine strikte Abgrenzung vom Fremdwort ist nicht möglich.“ (Brockhaus Enzyklopädie 1990, s. 217)

7

(Slovo přejaté z cizího jazyka, které je na rozdíl od cizího slova přizpůsobené ve fonetice, morfologii a pravopise přejímajícímu jazyku (např. Mauer < lat. maurus). Přesné rozlišení od cizího slova není možné.)

1.3 Germanismus - Germanismus „Wort, das aus der deutschen Sprache in den Wortschatz einer anderen Sprache überging, es sind Entlehnungen aus allen Varianten des Deutschen (österreichisches Deutsch, Schweizerdeutsch u. Ä.).“ „Die Übertragung einer für die deutsche Sprache charakteristischen Erscheinungen auf eine nicht deutche Sprache.“ (Duden Fremdwörterbuch 1997, s. 699)

(Slovo, které z němčiny přešlo do slovní zásoby jiného jazyka, jsou to výpůjčky ze všech variant němčiny (rakouské, švýcarské apod.). Přenesení jevů, které jsou charakteristické pro německý jazyk, do jiného „neněmeckého“ jazyka.)

1.4 Internacionalismus - Internationalismus „Wort, das in gleicher Bedeutung und gleicher oder ähnlicher Form in verschiedenen Kultursprachen vorkommt, z.B. Container.“ (Duden Fremdwörterbuch 1997, s. 372)

(Slovo, které se ve stejném významu a stejné nebo podobné formě vyskytuje v různých kulturních jazycích, např. kontejner.)

8

2. České pojetí

Termín cizí slovo se běžně užívá, ale jeho přesnou definici jsem v žádné odpovídající literatuře neobjevila. Definice germanismu a internacionalismu jsou v Encyklopedickém slovníku češtiny k dispozici pouze jako součást objasnění pojmu výpůjčka, proto jsem použila práce více autorů. V souvislosti s českou situací pracuji navíc se dvěma novými pojmy – purismus a čistota jazyka.

2.1 Cizí slovo / přejaté slovo Slovník jazykovědné terminologie popisuje cizí slovo jako slovo cizího původu, které bylo do češtiny přejato se skutečností, kterou označuje. Přejatá slova si zpočátku ponechávají svůj původní ráz (pravopis, výslovnost, neobvyklé zakončení). Ta, která se často užívají, se počešťují. Časem zdomácní natolik, že si jejich cizí původ vůbec neuvědomujeme: škola, koleda. K některým přejatým slovům má čeština domácí slovo stejného významu: gramatika – mluvnice, rádio – rozhlas.

2.2 Výpůjčka / přejímka „… to, co je podstatné, není vlastní fakt výpůjčky, ale její funkce z hlediska systému, který si vypůjčuje; podstatné je, že existuje požadavek na danou inovaci a že tato inovace je potvrzena systémem v tom smyslu, že vyhovuje možnostem a potřebám jeho vývoje.“ (Josef Vachek – Lingvistický slovník Pražské školy 2005, s. 171)

Boris Skalka a Marek Nekula vysvětlují pojem výpůjčka v Encyklopedickém slovníku češtiny z roku 2002 poněkud obšírněji (součástí je i vysvětlení termínů germanismus a internacionalismus): „Při

jazykovém

kontaktu

různé

intenzity

dochází

k

(přímému

nebo

zprostředkovanému) převzetí jazykových jednotek nebo forem z jednoho jazyka do druhého. Zdrojem, popř. prostředníkem několikerého, popř. několikanásobného přejetí (srov. (st)č. bažant < střhn. fasant < lat. phasianus < ř. φασιανός), je nejčastěji adstrát, méně často substrát či superstrát. Výpůjčky jsou nejrůznějšího druhu: fonologické (např. posun bilabiálního w v labiodentální v pod vlivem labiodentálního f ve výpůjčkách z němčiny, přičemž toto v se následně fonologizovalo), morfologické (např. vznik německého futura na bázi futura

9

českého), slovotvorné (např. abstrahované formanty z výpůjček určitých slovotvorných typů jako ř./lat. –ista: houslista, -ismus: hyenismus, -izovat: amerikanizovat; složeniny typu bohabojný, jednadvacet podle němčiny), syntaktické (např. přejímání větných vzorců z angličtiny v americké češtině typu ptát se o něco < ,ask about´, deagentních konstrukcí z němčiny ve středních Čechách typu ,nechá se to + infinitiv´ < ,es lässt sich + infinitiv´, slovosledu v případě koncového postavení postavení slovesa z latiny a posléze i němčiny do psané češtiny, kde se udrželo až do konce 19. století apod.), popř. textové (za humanismu a baroka přejetí složité a rozsáhlé periody ciceronského typu se symetricky budovaným předvětím a závětím), lexikální (barva < Farbe), resp. sémantické (např. česky proud, adaptované v 19. století pro elektrotechnickou oblast s ohledem na význam německého ,Strom´, česky zámek s významem ,zařízení k uzamykání´nabývající významu ,palác´vlivem německého ,(das) Schloss´ s oběma významy), frazeologické (být v obraze < ,im Bilde sein´, vyslovit díky < ,Dank aussprechen´´), pragmatické (např. rozšíření onikání a onkání pod vlivem němčiny a návrat k vykání v 19. století pod vlivem francouzštiny). V případě lexikálních výpůjček se mluví o přejímkách. V případě výpůjček onomaziologických modelů, k nimž docházelo nejčastěji v obrození, se mluví o kalcích, při nichž se výpůjčky slovotvorných, významových, syntaktických a pragmatických zdrojů zdrojového jazyka naplňují lexikem přijímacího jazyka: názor < ,Anschauung´, krycí barva < ,Deckfarbe´, lehkomyslný < ,leichtsinnig´, zvěrolékař < ,Tierarzt´, každopádně < ,jedenfalls´ apod.). Někdy je obtížné určit zdroj kalku: podpisovat < německy ,unterschreiben´ / latinsky ,subscribere´, záviset < německy ,abhängen´ / latinsky ,dependere´. Oba postupy, tj. přejímka a kalkování, se mohou uplatňovat vedle sebe (Vánoce < ,Weihnachten´, být in < ,be in´, brněnské německé verwoschliwieren < ,zošklivit´), v české lingvistice se pak mluví o hybridech. ….. Pro češtinu jsou nejvýznamnější: (a) germanismy (nejpočetnější skupina reprezentující výpůjčky od pračeštiny po rok 1945; ve spisovném lexiku zastoupena výrazy široce kulturními a technickými, v obecném lexiku, slangu a argotu pak celé spektrum (hedvábí, biskup, fara, hřbitov, máry, halda, fůra, forman, klempíř, pudl, pumpa, kramle, brýle, knoflík, flétna, punčochy, krám, muset, verbovat, (pře)klemovat, vyrajbovat, luft(ovat), frajer); ….. Zvláštní skupinou jsou výrazy s rozšířením (a) (celo)evropským – evropeismy, velmi často výrazy se základem latinským či řeckým rozšířené prostřednictvím některého prestižního evropského jazyka včetně latiny: č. opereta, angl. operetta, fr. opérette, něm.

10

Operette, švédsky operett, šp., portugalsky opereta, rum. opereta, alb. operetë, velšsky opereta, novořecky οπερέττα, r. onepémna, dále papír, káva, model, móda, lampa apod.; (b) celosvětovým – internacionalismy: č. alkohol, angl. alcohol, něm. Alkohol, švédsky alkohol, irsky Alcól, fr. alcool, šp., port. alcohol, r. алкоголь, lit. alkoholis, novořecky αλκοόλ, středolatinsky alcool, persky älkol, hindsky alqāhal, arménsky alkohol, maďarsky alkohol, finsky alkoholi, alb., turecky alkol, korejsky aľkchoľ < arabsky al-kuhūl, dále stop, rádio, raketa apod., jejichž zdroji či prostředníky jsou prestižní či dorozumívací jazyky (výjimkou je č. robot ,automat podobající se člověku a konající lidskou práci´ podle Čapkova R.U.R.); s postupující globalizací světa se stává hranice mezi evropeismy a internacionalismy vágní; tento typ výpůjček reprezentuje výrazy pro významné kulturní, společenské a technické skutečnosti a jevy, běžně takto označovány výpůjčky novodobé, ale tento typ výpůjček (migrující/stěhovavá slova) je prastarý: cukr (indické), víno (středomořské), osel (sumersky). Výpůjčky lze třídit také podle postavení v lexiku: (i) spisovné (menší počet): džem, župan, vazelína, pasáž, mnich, elektrický, kopírovat; (ii) odborné (terminologické; omezeny především na odborné texty, převládají výpůjčky z latiny, řečtiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny): progredovat, gutovat, torakoskopie, reliéf, titrace, krakování; (iii) obecné (velké množství, především z němčiny, nyní i angličtiny, často pronikají přes slangovou či argotickou vrstvu): mašina, barák, mejlovat, diskžokej, fáro, foťák, flaška, šrajtofle, šnuptychl, plac, flirtovat, háklivý, šalina; (iv) slangové (obvykle existují jen ve fonetické podobě): kompík, rašple, robinzonáda, spurt, skejťák; (v) argotické (většinou přejaty z němčiny, z cikánštiny, jidiš, polštiny, italštiny, v současnosti zvláště z angličtiny, značné lokální rozdíly): feťák, bonzák, facha, hokna, love ,peníze´, kér ,byt´, chabrus, kafrat, machl(ovat), baganče, retych ,záchod´, škráby ,boty´, gemba ,huba´; (vi) archaické a knižní (v současné době již nepoužívané): firmament, handlovat, mustrovat, molestýrovat, tangovat; (vii) dialektické (typické pro pohraniční oblasti a místa s národnostně smíšeným obyvatelstvem, především germanismy a polonismy): grajfnout ,ukrást´, hamplovať ,těžce pracovat´ (Frýdlantsko), futrovać ,krmit dobytek´ (Lašsko), gryfny ,šikovný´ (Opavsko), lajsňa ,laťka´, cvíboch ,piškot´ (Břeclavsko).“

11

2.3 Germanismus Germanismus je podle Encyklopédie jazykovedy od Jozefa Mistríka z roku 1993 jazykový prvek, obyčejně slovo (jeho podoba nebo význam) nebo syntaktická konstrukce mající původ v němčině. Germanismy se člení na: 1. přejaté jazykové prvky (zejména v minulosti), v současnosti již úplně zdomácnělé, např. šlechta, rytíř, barva, flaška, futro, groš, švagr; víceré germanismy však zůstaly jen v dialektech, do spisovného jazyka se nedostaly: fěrtuch, firhaněk, šmakovat, truněk, fošna, kvér, lajntuch, piglovat; 2. jazykové prvky pronikající do příslušného jazyka z němčiny jako nepotřebné výpůjčky, např. fest, glajchšaltovat, fertig, nebo příliš časté používání zájmen ve funkci podmětu apod. Zvláštní skupinu germanismů tvoří lexikální citáty v literatuře s tématem druhé světové války. Vyskytují se jako aktualizační nebo jinak stylisticky funkční jazykové prostředky, např. feldvébl, halt, führer atd. V současnosti se z němčiny přejímají některé odborné termíny, např. z oblasti literatury (Er-forma, Ich-forma, leitmotiv atd.).

2.4 Internacionalismus Internacionalismus je v Lingvistickém slovníku od Jozefa Mistríka z roku 1998 popsán jako cizí slovo převážně řeckého a latinského původu, které se vyskytuje ve vícerých (alespoň 3) rozdílných jazycích a pojmenovává jevy z oblasti politiky, kultury, vědy, filozofie, techniky atd. Internacionalismy ulehčují mezinárodní dorozumívání. Jejich počet neustále vzrůstá a obvykle rychle zdomácňují. Mnohé se přizpůsobují domácímu pravopisu.

2.5 Purismus / brusičství „Péče o čistotu jazykovou má místo v jazykové kultuře … ale každý přepjatý germanismus … opravdové kultuře spisovného jazyka škodí… Takový upřílišněný purismus ochuzuje slovník, způsobuje nadbytek synonym, přílišnou etymologickou souvislost termínů se slovy každodenního oběhu, asociativnost a emocionální zabarvení škodlivé pro termíny a konečně přílišnou lokální uzavřenost vědecké terminologie.“

12

„Purismus se projevuje jako tendence, která v podstatě není mimojazyková, avšak interpretuje jazyk chybným způsobem. Důraz na „náš“ v jazyce vede k zdůraznění jedné z jazykových funkcí (funkce „struktury jazykových funkcí“). Purismus nespatřuje optimum v souhře všech součástí, ale ve formě, která jako taková funkce neurčuje, ale která je naopak sama jimi určována.“ (Josef Vachek – Lingvistický slovník Pražské školy 2005, s. 138)

Milan Jelínek charakterizuje v Encyklopedickém slovníku (2002) purismus jako: „soubor hledisek regulujících kodifikaci a kulturu spisovného jazyka ve shodě s ideálním modelem „čistého“ jazyka eliminováním prvků, které jsou s tímto modelem v rozporu.“ Přehled a kritiku definic purismu z lingvistické literatury podal Thomas (1991). Sám vymezil purismus jako „snahu části jazykového společenství (nebo jisté jeho skupiny) zbavovat jazyk domnělých cizích prvků nebo jiných prvků považovaných za nežádoucí (včetně těch, které pocházejí z dialektů, sociolektů nebo stylů téhož jazyka). Může být zaměřen na všechny jazykové roviny, ale je orientován zejména na slovní zásobu. Purismus je především aspekt kodifikace, kultivace a plánování standardních jazyků.“ Purismus měl v dějinách spisovné češtiny především funkci obrannou: očišťování jazyka mělo zabránit postupnému rozrušování jeho systému jazykem cizím, který se dostal do postavení dominantního. Tak lze vysvětlit Husův odpor (1412) ke germanismům jako hantuch (z Handtuch) místo ubrusec, šorc (z nář. Schurz) místo zástěrka nebo dokonce knedlík (z nář. Knödel) místo šiška. Stejný důvod vedl k tomu, že germanismy odmítal Blahoslav (1571); odsoudil např. slovo truc (z Trotz), hantlík (z Handschuh), fakrle (z Ferkel). V období barokním (17. – 18. století) sice odpor vůči germanismům trvá, ale puristické zásahy do jazyka jsou zaměřeny zvláště proti řeckolatinským termínům. I za germanismy vznikají v tomto období neologismy, ty jsou však slovotvorně nepřijatelné (např. slovo strožok ze Strohsack je nahrazeno složeninou slamotrus). Neumělé barokní neologizování

pokračovalo

v počátečním

období

obrozeneckém:

z jazyka

byly

vymycovány nejen germanismy, které vnikly do jazyka konverzačního, ale především internacionální termíny, vytvořené většinou z řeckých a latinských základů. Teprve popis slovotvorného systému spisovné češtiny od Dobrovského (1799, 1809) přinesl potřebný řád. Přesto vzniká řada nových slov, která jsou sice utvořena z českých základů a afixů, ale po stránce významové a někdy i slovotvorné imitují řecké, latinské nebo německé vzory. Platí to zejména o mnoha odborných termínech, v nichž byly napodobeny cizí složeniny:

13

zeměpis – geographia, dušesloví – psychologia, přírodozkum nebo –zpyt – Naturforschung, chvalořeč – Lobrede, vlastnoručně – eigenhändig atd. Toto puristicky motivované počešťování termínů trvalo až do poloviny 19. století. Od té doby se čeština postupně vracela k internacionální řeckolatinské terminologii, jak o tom svědčí především Německočeský slovník vědeckého názvosloví (1853), na němž měl značný podíl Šafařík. Purismus doby obrozenské byl sice zaměřen proti cizojazyčným prvkům ve spisovné češtině, ale zároveň měl poslání širší: měl doplnit českou slovní zásobu o chybějící odborné termíny a jejich vytvářením z domácích zdrojů (i když se to dělo často podle cizích vzorů) měl podat důkaz o rovnocennosti vlastního jazyka s jazyky užívanými v mezinárodní odborné komunikaci. Jiný charakter měla vlna purismu v 70. – 90. letech 19. století podnícená českým nacionalismem, který se utkával s nacionalismem německým. V tomto období už nešlo o doplňování české slovní zásoby, ale o vymycování cizích výpůjček, a to i takových, které byly v českém spisovném úzu už víceméně přijaty. Podnět k českému purismu vyšel z Matice české. Ta vydala v roce 1870 provolání, v němž sice pochválila soudobý rozvoj české literatury, ale zároveň byla na poplach proti tomu, že čeština „pořád více pozbývá původního rázu“ a že se z ní vytrácí „pravý duch český“. Očišťování češtiny od cizích, zvláště německých prvků a vlivů se zúčastnilo několik desítek českých lingvistů. Byla vydána řada „brusů“, „oprávců“, „rádců“ a „kazimluvů“a jiných příruček, které podávaly seznamy výrazových prostředků v češtině nepřípustných a k nim připojovali prostředky „správné“. Počet těchto intervencí do spisovného jazyka lze odhadnout asi na pět tisíc případů. Nejvýznamnější postavení měl Brus jazyka českého, vydaný Maticí českou poprvé v roce 1877. Za nejdůležitější kritérium správnosti jazykových prostředků považovali brusiči jejich historickou kontinuitu. Nenašli-li pro podezřelý prostředek doklad nejpozději v jazyce počátku 17. století a zjistili-li podobný prvek v němčině, doporučili jeho nahrazení nějakým prostředkem, jehož historická kontinuita byla mimo jakoukoli pochybnost.

Dalším

kritériem

byl

výskyt

prostředku

v

„obecné

mluvě

lidu

českoslovanského“, zejména v nářečí moravském a slovenském, o nichž se soudilo, že zůstala ušetřena cizích vlivů. Jen výjimečně brusiči uplatňovali třetí kritérium: výrazovému prostředku bylo přiznáno v češtině domovské právo, bylo-li možné ho doložit z jiných jazyků slovanských. Zvlášť přísně posuzovali brusiči shody s němčinou. Důsledně se stavěli proti složeninám, neboť v nich viděli německý import do češtiny: místo stromořadí (něm. Baumreihe nebo Baumgang) doporučovali zdomácnělý galicismus alej(e), místo malorolník (Kleinbauer) malý rolník, místo bleskurychlý (blitzschnell) rychlý jako blesk.

14

Žádali vymycování lexikálních prostředků, jejichž význam se posunul vlivem německých slov: předhazovat komu co (vorwerfen) nahrazovali slovesy vyčítat, vytýkat; přehánět co (übertreiben) slovesy nadsazovat, zveličovat, přepínat; adverbium otevřeně ve spojeních jako mluvit, jednat otevřeně (offen) vyměňovali za „čistější“ upřímně, bez obalu, nepokrytě apod. Brusiči se obraceli zvlášť proti idiomům, v nichž se čeština ztotožnila s němčinou (ale v mnoha případech vlastně přijala prostřednictvím němčiny idiomy evropské). Tak brusiči ve spojení brát podíl na čem odsoudili volbu slovesa brát (teilnehmen) a doporučili idiomy doložené z jazyka 15. a 16. století: účastnu býti čeho, účastenství míti čeho // v čem // při čem nebo díl míti v čem atd. Jako nečeské označili řadu vazeb, které ve spisovné češtině už zakotvily: místo zvykat na co (gewöhnen an) dávali přednost dativu (čemu); slovesa z významového okruhu ,bát se´ přijala prý z němčiny vazbu před kým, čím (vor jemandem, vor etwas fürchten) a měla by se vrátit k původní vazbě genitivní: bát se koho, čeho; jako germanismus brusiči označili sloveso zodpovídat otázky (Fragen beantworten) a doporučili starší způsob vyjadřování: odpovídat na otázky, k otázkám. Dobře míněné snahy puristů o očištění češtiny od cizích vlivů přinesly mnohem víc škody než užitku. Spisovná čeština byla zbavována výrazových prostředků, které potřebovala zejména při vyjadřování abstraktních pojmů a vztahů, vymycovány byly prostředky sloužící k jemnějšímu rozlišování významů a jazyk přicházel o potřebné výrazy synonymní. Nahrazování jazykových prostředků ve spisovné češtině už ustálených výrazovými prostředky ze starších období vývoje češtiny zvyšovalo archaizaci spisovné normy a zbavovalo jazyk potřebné stability. Navíc puristé postupovali dosti nejednotně, jejich zákazy a příkazy se od sebe lišily. Proto se brzy zvláště proti diletantskému broušení češtiny zvedl odpor a řada českých spisovatelů přestala brát brusy na vědomí (např. Hálek, Durdil). V 2. polovině 90. let pak puristická činnost hlavně zásluhou Gebauerovou takřka ustala. Po založení časopisu Naše řeč koncem roku 1916 se sice purismus zase poněkud oživil, ale za redakce Gebauerových žáků Zubatého a Ertla měl povahu mnohem umírněnější a opíral se také o vědečtější argumenty. Autoři Naší řeči častěji prostředky nařčené z cizího původu obhajovali, než odsuzovali. Bohužel po Ertlově smrti (1929) se Naše řeč vrátila k fundamentálnímu purismu 70. až 90. let. Vinu na tom měl hlavní redaktor Haller, který byl sice vybaven značnými jazykovědnými znalostmi, ale v jazykové kultuře byl přesvědčen o nutnosti hájit češtinu před germanismy. Naše řeč nejen převzala z poslední třetiny 19. století značnou část puristických zákazů a příkazů, ale připojila k nim mnoho dalších. Princip historické kontinuity brzdil další obohacování spisovného jazyka

15

prvky potřebnými k plnění nových komunikativních cílů. Shoda těchto prvků s německými se často vykládala jako další podléhání němčině. V jazykových kritikách nových knih Naše řeč bezduše vypočítávala „jazykové poklesky“ autorů, aniž přihlížela k funkci těchto jazykových prvků v textů. Haller a jiní puristicky zaměření lingvisté vyžadovali u sloves starobylé vazby genitivní místo běžných vazeb akuzativních (užívati čeho, dobývati čeho), trvali na původním významu slov místo obecně rozšířeného významu nového (sporá pomoc ´velká, vydatná´ místo ´nevelká, slabá´), odmítali celou vrstvu nových výrazů předložkové povahy (včetně čeho, na základě čeho, pod vlivem čeho, s ohledem nač, za účelem čeho), zakazovali další adjektiva vzniklá z předložkového pádu bez čeho (bezúčelný, bezpodmínečný, bezvýsledný) atd. Puristická praxe Naší řeči vyvolala odpor u uživatelů spisovného jazyka a dala podnět jazykovědcům sdruženým v Pražském lingvistickém kroužku k ostrému vystoupení proti purismu. Přednášky uspořádané na počátku roku 1932 vyšly ještě v témže roce ve sbírce Spisovná čeština a jazyková kultura (proti purismu v něm vystoupili Mathesius, Havránek, Jakobson, Mukařovský a Weingart). V praxi sice purismus hlavně u části starší generace přežíval, ale teoreticky byl jako princip jazykové kultury vyřazen. Autoři Pražské školy navíc prokázali, že četné odmítané germanismy jsou vlastně evropeismy že jejich vymycování zbavuje češtinu výrazových schopností , kterých nabyly jiné evropské jazyky. Pražská škola zformulovala místo puristických principů nové zásady pro kulturu spisovného jazyka. Proti principu historickému byl zdůrazněn princip synchronní (o spisovnosti výrazového prostředku rozhoduje synchronní úzus) a proti lidovosti princip funkční (spisovnému jazyku nelze dávat za vzor lidová nářečí). Vágní pojem „ducha jazyka“ (puristé odmítali výrazové prostředky odporující „duchu jazyka“) byl nahrazen požadavkem, aby se správnost prostředku hodnotila jeho vztahem k jazykovému systému.

2.6 Čistota jazyka „Za čistý bývá považovaný takový jazyk, který má co nejmenší příměs cizích prvků. Mezi ně se počítají výpůjčky, které si zachovaly cizí formu (např. z lat. causa // kauza, z fr. apartmá // apartmán, z něm. hochštapler, z it. pizza, z r. piroh aj.), a někdy také výrazové prostředky, které byly vytvořeny podle cizího vzoru sémantického, slovotvorného nebo syntaktického (např. ohledně čeho podle něm. hinsichtlich, odviset od čeho podle lat. dependere de aliqua re, nebo něm. abhängen von etwas). Mezi prostředky, které porušují

16

čistotu jazyka, se obyčejně nepočítají ty, které už s domácím výrazivem zcela srostly a jejichž cizí původ odhalí jen etymologický rozbor (např. slovo talíř ze sthn. talier a to z it. tagliere ,deska, na níž se krájejí potraviny´). O čistotě jazyka se mluví už v římské rétorice (kultura jazyka). V českém prostředí se s úsilím bránit jazyk zvláště proti germanismům setkáváme už u Husa (navrhl např. zaměnit slovo šorc zástěrkou) a podobně odmítali cizí prvky i pozdější autoři gramatik a jiných jazykových příruček Blahoslav (1571), Konstanc (1667), Rosa (1672) ad. V očišťování češtiny od cizích prvků (tentokrát i internacionálních z řeckých a latinských základů) pokračovali gramatici a lexikografové obrozenečtí. Pravé tažení proti „cizomluvům“ nastalo od počátku 70. let a trvalo asi do poloviny 90. let 19. století; bylo podmíněno českým nacionalismem, který dostával podněty z nacionalismu německého. V podobném duchu pokračoval purismus Naší řeči za Hallera (na konci 20. a na počátku 30. let 20. století). Všechny evropské jazyky doplňovaly své výrazové možnosti v různé míře cizími prvky (buď přímými nebo mnohem častěji napodobenými). Některé jazyky nabyly vysloveně hybridní povahy (např. angličtina). Ve všech se pevně usadily společné prvky evropské, tzv. evropeismy, např. nové výrazy předložkové povahy jako pod vlivem čeho (fr. sous l´influence de, angl. under the influence of, něm. unter dem Einfluss von, r. pod vlijanijem čego apod.). Kultura spisovného jazyka se nemůže řídit požadavkem jeho úzce chápané čistoty.“ (Milan Jelínek, In: Encyklopedický slovník češtiny, Praha: Lidové noviny, 2002, s. 99)

V závěru této kapitoly můžeme prohlásit, že termíny germanismus, internacionalismus i výpůjčka jsou v obou jazycích v podstatě chápány stejně. Pro mě germanismus v této práci znamená lexikální prostředek přejatý z německého jazyka. Pracuji zde se všemi výrazovými prostředky, nezáleží na tom, zda jsou kodifikovány, či nikoli.

17

III. PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části se budu věnovat práci s materiálem. Nejprve představím člověka, z jehož mluvy jsem velkou část germanismů posbírala a na němž jsem také korpus materiálu aplikovala. Poté korpus charakterizuji a provedu jeho analýzu podle několika kritérií. Zaměřím se na stylistické hodnocení, na úzus a nakonec germanismy rozdělím podle sémantických okruhů.

1. Charakteristika mluvčího

Osoba, jejíž mluvu jsem se rozhodla v této práci sledovat, je mi velmi blízká. Právě proto jsem si ji vybrala. Udržuji s ní živý kontakt, mohu ji tedy pozorovat ve všech komunikačních situacích.

Žena, jejíž idiolekt sleduji, se narodila 8. května 1924 v Olomouci v rodině domácích krejčích. Celé dětství prožila se svým o dva roky mladším bratrem v Otaslavicích, vesnici vzdálené asi 12 kilometrů od Prostějova. Její otec zde žil od narození, matka se sem s rodiči přistěhovala ve 14 letech ze Studnic u Vyškova. V 6 letech začala navštěvovat obecnou školu, od 11 do 14 let chodila do Újezdní měšťanské školy v Brodku u Prostějova. Poté byla přijata do Zlína na Baťovu školu práce, kde se přes den pracovalo a večer studovalo. Po roce přestoupila na dvouletou Rodinnou školu pro ženská povolání. Po jejím dokončení se vrátila zpět do Otaslavic. V roce 1941 měla být „totálně nasazena“ v Německu, ale kvůli zdravotnímu stavu byla umístěna v továrně Wikov v Prostějově, kde pracovala až do konce války ve výrobě součástek letadel. Po válce pracovala jako domácí šička stejně jako její rodiče. O 3 roky později nastoupila do Oděvního průmyslu v Prostějově jako mzdová účetní. Zde potkala svého budoucího manžela, kterého si v roce 1955 vzala. Manžel je o rok starší a pochází z Bedihoště u Prostějova. Po svatbě byla přeložena do plánovacího oddělení, kde se vypracovala na samostatnou plánovatelku. V roce 1957 se jim narodil syn Jiří. Po mateřské dovolené se vrátila do zaměstnání, kde setrvala až do odchodu do důchodu v roce 1980. Mezitím, v roce 1959, se s rodinou přestěhovala do Prostějova, kde bydlí dodnes. 18

Z jejích zálib stojí na prvním místě zcela určitě literatura. Je horlivou čtenářkou především české klasické a historické prózy. Mezi nejoblíbenější autory patří Božena Němcová, Karolína Světlá a Alois Jirásek. Dlouhé roky byla také členkou Knižního klubu. Dříve ráda navštěvovala divadelní a filmová představení, dnes se spokojí s filmem pro pamětníky nebo detektivkou v televizi. Z hudebních žánrů si vybírá především dechovku, vážnou a operní hudbu. V mládí chodívala pravidelně cvičit do Sokola, později se s rodinou rekreačně věnovala turistice. Tato žena je velmi přátelské, kolektivní povahy, ráda si popovídá s lidmi starší i mladší generace. Její projevy chování můžeme označit za poměrně klidné. Není výbušná a v rozrušení se dobře ovládá. Mezi další vlastnosti patří skromnost, upřímnost a otevřenost v jednání s druhými lidmi. Cizí jazyky nikdy nestudovala, pouze na měšťanské škole se učila 3 roky dvakrát týdně němčinu. Nepobývala nikdy delší dobu v cizině ani se nestýkala s cizinci, navštěvovala pouze české školy. Jazykový projev této ženy se utvářel na základě rodinné mluvy. Její otec mluvil hanáckým nářečím, matka hovorovou podobou spisovného jazyka. V kruhu přátel se uplatňovaly často také nespisovné výrazy. K tomuto rodinnému základu připočteme vliv školy bezprostředně spjatý se spisovným jazykem. V zaměstnání byl její idiolekt obohacen o profesní mluvu, kterou používala na svém pracovišti. Jednalo se hlavně o termíny a terminologická spojení užívaná v oblasti oděvního průmyslu. Její manžel vždy dbal na to, aby používal zásadně spisovné výrazy. V dětství tedy byla ovlivněna nářečím, ve škole musela mluvit spisovně, v pracovním kolektivu se používala profesní mluva a hovorový regionálně zabarvený spisovný jazyk, mezi přáteli hlavně nivelizovaná podoba interdialektu. V hromadných sdělovacích prostředcích, beletrii, apod. se setkává i s obecnou češtinou. Nejde tedy o nositelku nářečí, ale ani spisovného jazyka. Ten v psané podobě ovládá (v podobě, kterou se naučila ve škole, tj. nikoli nejsoučasnější), pasivně jej přijímá i v mluvené podobě, ale příležitosti k aktivnímu užívání spisovného jazyka vzhledem k věku a bývalé profesi má jen minimální. Sledovala jsem její běžnou mluvu, nikoli psané texty.

19

2. Charakteristika korpusu materiálu

Korpus materiálu, se kterým pracuji, tvoří 1311 výrazů přejatých z němčiny – germanismů. Z toho je 983 různých slov a zbývajících 328 výrazů tvoří jejich odvozeniny (např. šmak – šmakovat). Korpus je rozdělen do tří sloupců, v prvním sloupci najdeme germanismus, ve druhém sloupci německý výraz, z něhož germanismus v češtině vznikl, a ve třetím sloupci se nachází odpovídající český spisovný výraz, event. vysvětlení významu. Seznam germanismů je umístěn téměř na konci této diplomové práce. Zdroje germanismů jsou rozmanité. Nejprve jsem sledovala ve všech možných komunikačních situacích svou mluvčí a všechny germanismy, které použila, jsem pečlivě zapisovala. Jelikož se mi ale takto získaný materiál zdál málo obsáhlý, začala jsem hledat další zdroje. Poměrně dost germanismů jsem našla v krásné literatuře, zejména v dílech Jaroslava Haška. Nějaké germanismy jsem získala z mluvy dalších členů rodiny. Nejvíce jsem jich však objevila v Slovníku cizích slov, Velkém slovníku cizích slov (na CDROMu) a ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ). Použila jsem tedy všechny dostupné zdroje – oficiální (SSJČ a Slovník cizích slov), polooficiální (z internetu stažený Velký slovník cizích slov) a neoficiální (mluvčí, rodina, J. Hašek). Poté, co jsem pomocí některého výše uvedeného způsobu získala germanismus, našla jsem v německo-českém nebo česko-německém slovníku německý výraz, z něhož germanismus vznikl. U několika výrazů se mi to nepodařilo, i když se prokázal německý původ (označila jsem je otazníkem). Nakonec jsem v některém ze jmenovaných slovníků vyhledala český ekvivalent germanismu. Občas jsem měla potíže se správným způsobem psaní germanismu. V literatuře jsem například našla napsáno „v richtiku“ (něm. richtig), zatímco ve Velkém slovníku cizích slov bylo uvedeno „rychtyk, v rychtyku“. Přiklonila jsem se ke způsobu psaní ve slovníku.

3. Analýza korpusu materiálu

V této kapitole provedu analýzu korpusu materiálu podle několika kritérií. První kritérium bude stylová charakteristika. Nejprve vysvětlím, jak se vlastně dělí slova podle stylistického hodnocení. Potom ve vybrané části korpusu (začínající písmenem š)

20

germanismy takto rozdělím. Následně se zaměřím na úzus. Na prvních 174 slovech korpusu ukáži, které germanismy moje mluvčí zná a aktivně používá, které zná jen pasivně, tzn. že je nepoužívá, a které nezná vůbec a tedy je ani nepoužívá. Nakonec germanismy rozdělím podle sémantických okruhů.

3.1 Stylistické hodnocení

Stylistické hodnocení (stylová charakteristika) slov a spojení vychází z hlediska spisovnosti a nespisovnosti (s další vnitřní diferenciací), z hlediska frekvence (častosti užívání), z hlediska dobového výskytu a z hlediska citového zabarvení (expresivity v širokém smyslu). Měřítkem jsou stylové charakteristiky ve Slovníku spisovného jazyka českého.

Při hodnocení slov z hlediska spisovnosti a nespisovnosti se rozlišují tyto skupiny: 1. Ze spisovných slov a spojení se zvlášť označují: a) hovorová (zkratka hovor.), která se vyskytují obvykle jen v běžně mluvené řeči uživatelů spisovného jazyka, v níž se užívá zčásti též slov obecné češtiny, např. motorka, lapálie, naklepat dopis, chytat Prahu, áčko apod.; b) knižní (zkratka kniž.), která se vyskytují zpravidla jen v slohově nadnesených projevech, zvláště psaných, a kterých se neužívá v běžně spisovných projevech, zejména ne v mluvených, např. kanouti, blahost, chorý, dějetvorný, konvenience apod.; c) básnická (zkratka básn.), která se vyskytují jen v poezii a v básnické próze, např. poryv, jiskrooký, modrojas; d) publicistická (zkratka publ.), která patří výrazně k prostředkům novinářského slohu a příbuzných slohových typů, např. zapojit se (do budování), ukout (jednotu), kýžený kniž. a publ.;

e) odborná, kterých se užívá v projevech odborných jako odborných názvů, termínů; ta se uvádějí se zkratkou příslušného oboru, např. tech., fyz., zool., filos., jaz., nebo jde-li o výraz užívaný v mnoha oborech, se zkratkou odb. Mezi prostředky spisovného jazyka nepatří sice plně výrazy obecné češtiny (zkratka ob.), ale protože se jejich části užívá celonárodně v češtině hovorové, nelze je pokládat

prostě za nespisovné. Označují se tak tedy výrazy krajově neomezené a obecně užívané

21

v projevech běžně mluvených, např. chleba, montérky, špunt, beztak, dechovka, hokynařit, kejvat aj.

2. Ze slov a spojení nespisovných jsou zvláště označeny jako a) nářeční (zkratka nář.) ty prostředky, jejichž užívání je vlastní jen místním nářečím (např. mrskut, frajerka, kloník, jizlit se aj.); b) oblastní (zkratka obl.) ty prostředky, kterých se užívá v širší územní oblasti, a někdy i v celé oblasti české (obl. čes.) nebo moravské (obl. mor.), např. cácorka obl., kytka obl. čes. květina, líčit obl. mor. bílit; některých oblastních výrazů se užívá i v projevech spisovných, ty uvádím bez zkratky a jejich oblastní omezení naznačuji ve výkladu, např. stolař… (na Moravě) truhlář; c) tzv. lidová (zkratka lid. nebo častěji bez zkratky, ale s upozorněním na tento charakter názvu ve výkladu) slova a spojení pojmenovávající věci jevy ze života venkovského rolnického obyvatelstva, zvláště z dob feudálních, a jednotlivé předměty živé i neživé přírody kolem, např. dupák, hejkal, bába, černé koření; d) argotické (zkratka arg.) prostředky vzaté z vyjadřování lidí tzv. deklasovaných společenských vrstev , např. čík, šábovat se aj. K nespisovným výrazům náležejí i slova a spojení slangová (zkratka slang.), kterých se užívá v pracovním styku příslušníků různých oborů (tech. slang., horn. slang.) a různých zájmových skupin, např. studentů, myslivců aj. (stud. slang., mysl. slang.). Protože mnohé slangové výrazy jsou obecněji rozšířeny, označují se některá slova jako prostě slangová, bez dalšího určení, např. fachman, fungl, aj. Nespisovná slova, která nelze zařadit do některé z těchto skupin a přesněji charakterizovat, se označují prostě zkratkou nespis. (např. laufpas). Označují se tak jako nesprávné (popř. též zkratkou nespr.) i některé tvary, vazby nebo spojení, kterých se sice užívá, ale které se ve spisovném jazyce výslovně odmítají, např. jeřábník (nespr. jeřábista ), mluvit několika jazyky (nespr. několik jazyky).

Při hodnocení slov podle frekvence (častosti výskytu) se rozeznávají tři stupně: a) běžně užívaná slova a spojení jsou uváděna bez označení, výjimečně podle potřeby s poznámkou o častějším výskytu proti jiným (zkratka čast.);

22

b) jako řidší (zkratka řidč.) se označují taková slova a spojení, která se vyskytují poměrně málo, a zejména existuje-li vedle nich zcela běžná náhrada, např. hodinný, chlebný vedle hodinový, chlebový, epopeja vedle epopej, jistivý aj.; c) jako řídká (zkratka zř. nebo značka * před heslovým slovem, vazbou) se označují slova a spojení, která se vyskytují jen ojediněle a jsou do slovníku zařazena jen proto, že jich je užito v díle některého z významnějších spisovatelů, popř. slova individuálně tvořená, např. jitří, kárce, chrabrota aj.

Při hodnocení podle dobového výskytu jsou zvláštní poznámkou omezena: a) slova a spojení, která označují jevy zanikající nebo zcela zaniklé, typické pro některé z dřívějších historických období, nebo označující předměty dnes již neužívané; příslušné dobové omezení (časově odstupňované) uvádím ve slovníku v těchto případech zpravidla ve výkladu, např. poznámkou (v starověkém Řecku), (za feudalismu), (v předrevolučním Rusku), kdysi, někdejší apod., nebo zkratkami hist., dř.; b) slova a spojení zastaralá, která již vyšla z užívání a byla nahrazena výrazy jinými; ta se označují zkratkou zast. nebo † před heslovým slovem, vazbou, např. dvořanín, mluno, fedrovatel, babiti, glejtovati, ačkolivěk aj.; c) slova a spojení zastarávající (zkratka poněk. zast.), tj. taková, která ustupují z běžného užívání, např. laloch, chmelovir.

Slova expresivní, tj. taková, u nichž se vedle složky pojmové, rozumové, projevuje vždy nebo v určité souvislosti zabarvení citové nebo volní, jsou charakterizována takto: 1. citově zabarvená, expresívní slova bez zvláštního dalšího příznaku (zkratka expr.), např. dřina, čertovina, chechtat se, cháska; 2. expresívní slova se zvláštním příznakem: a) slova důvěrná, familiární (zkratka fam.), užívaná jen v důvěrném vztahu osob navzájem si blízkých, např. maminka; k nim patří slova domácká (zkratka dom.), zvláště obměněné podoby křestních jmen, např. Máňa, Láďa, Pepík a výrazy užívané ve vyjadřování dětí nebo v hovoru s dětmi (zkratka dět.), např. bumbat, hajat, papat; b) slova hanlivá, pejorativní (zkratka hanl.), vyjadřující nepříznivý, záporný poměr k pojmenované skutečnosti, nesouhlas mluvčího s ní, např. keťas, chlebař, chvastoun apod.;

23

c) slova zhrubělá (zkratka zhrub.), kterých se užívá zejména k vyjádření a vzbuzení odporu k něčemu, pohoršení nad něčím, např. huba (místo ústa), blaf, kecat a výrazy vulgární (zkratka vulg.), užívané při hrubém, nespolečenském způsobu vyjadřování, např.bordel, hajzl, chlastat, apod.; d) k výrazům expresívním patří též tzv. výrazy eufemistické (zkratka euf.), jimiž se pro zjemnění nahrazuje označení věcí a jevů nepříjemných, např. zesnout (místo zemřít), a dále vyjádření ironická (zkratka iron.), při nichž se slova nebo spojení užívá v opačném významu místo přímého nepříznivého hodnocení, např. chytrák (místo hlupák).

Pozn.: Některá slova nebo spojení je třeba charakterizovat z různých stylistických hledisek zároveň, např. famílie, just ob. expr., kapírovat poněk. zast. ob., gustýrovat zast. hovor. expr., infanterák zast. voj. slang., frajle zast. ob. a hanl., fraj zast. ob., churota, juž zast. a nář., fakan ob., zprav. hanl., flandat se řidč. ob. apod.

24

3.1.1 Rozdělení germanismů podle stylistického hodnocení Germanismus

Český odpovídající výraz

šablona šábovat (se) šabraka šábrování šacovat šacovník šacunk, šacuňk šafář šafářovat šachta šajba šajn (ne)mít o něčem šajn(a) šál šála šála šálek šalina šalíř šalmaj šalování šalovat (vy)šaltovat šaltpáka šaltr šalvěj šalvostr šamot šamotka šamrle, šamrdle šamstr šance šancovat šanovat šantročit šarlach šarlat šarnýr šarvátka šejdíř

vzor, předloha dělit se čabraka škrabání odhadnout, ocenit; prohledat kapsy odhadce odhad; výkupné (hospodářský) správce být šafářem; rozkazovat druhým důl, šachta kotouč, řemenice; terč svit, záře (ne)mít o něčem zdání, ponětí jeden z velkých svalů kýty šála těžní klec šálek, miska (brněnská) tramvaj topič v sklářské huti; středov. přilba píšťala, zvl. pastýřská bednění, obložení bednit, obkládat, pobíjet prkny (vy)řadit řadicí páka přepážka šalvěj lučavka žáruvzdorný materiál hliněná dlaždice, cihla nízká stolička, podnožka nápadník, milenec hradby, valy, opevnění, násep zatahovat svatebnímu průvodu cestu chránit, šetřit čachrovat; pokoutně ukrývat jasně červená barva; spála tkanina jasně červené barvy kloubový závěs, stěžejka potyčka, půtka, bitka, srážka podvodník

25

Stylistické hodnocení

arg. † tech. slang. zast.; ob. † zast. ob. zast. ob.; hanl. poněk. zast. slang. zast. ob. ob. expr. potrav., kuch. horn. slang. obl. mor. zast. poněk. zast. stav. slang. stav. slang. tech. slang. není v SSJČ zast. ob. zast. ob. keram. keram. slang. zast. ob. poněk. zast. ob. zast. ob. nář. zast. ob. expr. ob. expr. zast. tech. slang. expr.

šelma šéma šenk šenkovat šenkovna šenkýř šenkýřka šerm šermovat šerpa šibík šibovat, šíbovat šíbr šíbrovat, šibrovat šíf šifař šiferna šichta šichtmistr šik šikovat šikovný šiknout se šilhat šilink šimfovat šiml úřední šiml šína šinágl šindel šindelář širm šišarda škapulíř škatule škeble škoda škopek šláfrok šláftruňk šlágr šlajer, šlojíř šlajf, šlejf

šelma, dravý savec schéma hospoda, výčep, nálevna nalévat, čepovat hospoda, výčep, nálevna hostinský, výčepní hostinská zápolení bodnou n. sečnou zbraní zápolit bodnou n. sečnou zbraní šerpa, široká stuha slepá chodba posunovat (vlak), odsunovat posunovač; logaritmické pravítko přesunovat, posouvat; čachrovat loď loďař loděnice směna vedoucí směny vojenský útvar, šik; dvojřad řadit do šiku; poslat dovedný, zručný, obratný; vhodný hodit se šilhat, pošilhávat bývalé platidlo v Rakousku hubovat bělouš, bílý kůň bezduché, byrokratické úřadování kolejnice veslová loďka s plochým dnem šindel, taška výrobce šindelů stínidlo lampy střílna druh amuletu; část mnišského roucha krabice sladkovodní mlž; lastura škoda, poškození, újma škopek, dřez župan uspávací nápoj hit závoj, rouška brzda (mechanická)

26

není v SSJČ poněk. zast. ob. ob. zast. ob. poněk.zast.ob. poněk.zast.ob.

horn. ob. slang. zast. slang.; tech. slang. ob.; hanl. zast.ob. a slang. zast.ob. a slang. zast.ob. a slang. ob. dř. zast. ob. ob.

nář. ob. úř. slang. zast. ob. zast. ob. není v SSJČ není v SSJČ zast., voj. slang. není v SSJČ; círk. ob.

zast. ob. zast. ob. ob. zast. ob.; † poněk. zast. ob.

šlajfka šlajfky šlajfovat šlajsna šlak šlakovat šlam šlamastyka, šlamastika šlank šlaušek, šlauch šle šlechta šlechtic šlejfírna šlejfíř šlem šlendrián šlengr šlep šlepr, šlépr šlicovat šlif šlichta šlitáž šlofík šlohnout šluk šlukovat šlundra šlupna šlus šmajchl šmajchlíř šmajchlovat (se) šmajznout šmak šmáknout (si) šmakovat šmant, šmont šmejd šmejdit šmelc šmelcíř šmelcovat

kravata, vázanka brusle na kličku brzdit propust mrtvice; ďas, čert jít po stopě, sledovat usazenina uhelného prachu nesnáze, trampoty štíhlý hadička tráky, kšandy šlechta, vládnoucí třída, aristokracie příslušník šlechty, aristokrat brusírna brusič hlen, slizovitá látka, kal nepořádek; nepořádný člověk darebák vlečka tahač, vlek, vlečka dělat zátinku společenská uhlazenost břečka, špatné jídlo jízda na saních, sanice krátký spánek ukrást polknutí kouře při kouření polykat kouř při kouření nepořádná nebo nemravná žena smyčka stuhy konec lichotka, lichocení, mazlení lichotník lichotit (se), lísat se, mazlit se ukrást; uhodit chuť, příchuť přijít vhod; pochutnat si chutnat uhelný prach; druh briket podřadné zboží, brak zvídavě se pohybovat, slídit staré železo, šrot; barevné trety tavič tavit

27

obl. mor. poněk.zast. ob. poněk.zast. ob. slang. poněk.zast. ob. zast.a nář. poněk.zast. obl. hovor. expr. není v SSJČ

zast. zast. ob. hovor. slang. zast. ob. není v SSJČ horn. slang. zast. hovor. expr. zast. ob. ob. expr. zhrub. ob. ob. vulg. zast. slang., textil. ob. expr. poněk.zast. ob. poněk.zast. ob. ob. vulg. zast. ob. řidč. ob. ob. expr. poněk.zast. ob. ob. hanl. ob. expr. hanl. hut. slang.; zast. ob. † zast. a slang.

šmelcovna šmelina šmelinář šmigrust, šmerkust šminkovat šminky šmír šmíra šmírák šmírbuch šmírovat šmirgl šmirglovat šmirglpapír šmízo šmok šmolc šmolka šmolkovat šmorn šmudla (u)šmudlaný šmudlat šmuk šnaps, šnába šnek šněrovací šněrovačka šněrovat šnorchl šňořit šňupací šňupák šňupat šnuptychl šňůra šnurbart šnycar šnycl šnyt šnytlich, šnytlík šnytovat šopa šorc

tavírna černý obchod, lichva překupník pomlázka líčit líčidla mazadlo, kolomaz kočující divadelní spol. nižší úrovně koncept; nežádoucí pozorovatel pomocná účetní kniha mazat šmírem; sledovat, slídit smirek, brusný papír smirkovat, brousit, leštit smirkový papír úplatek, výhoda; brak, šmejd prodejný novinář přepuštěné máslo modřidlo modřit šmolkou trhanec, smaženec špindíra ušpiněný dělat neobratně, nepořádně umývat šperk, klenot, ozdoba kořalka, pálenka hlemýžď, šnek šněrovací, stahovaný tkanicí korzet spojovat, svazovat, stahovat tkanicí potápěčská trubice, šnorchl zdobit, krášlit, fintit určený, sloužící k šňupání kapesník; čenich vtahovat nosem kapesník provaz knír truhlářský nebo knihařský nůž řízek malé pivo; střih (šatů); řez pažitka opracovávat okraje podešve kůlna, dřevník zástěra

28

† ob. hanl. ob. hanl. nář. ob. ob. ob. hanl. úř. slang.; hanl. zast. úř. slang. ob.; hanl. ob. ob. ob. slang. hanl. zast.ob. není v SSJČ zast. a nář., kuch. ob.expr. ob. ob.expr. zast. a nář. poněk.zast.ob.

ob. ob. expr. ob.expr. ob. poněk.zast.ob. zast.ob. zast.ob. poněk.zast.ob. zast.ob.; † ;obuv.slang. ob. obuv.slang. nář. nář.

šorfšic, šarfšic šorna šos šosácký šosák šotek šotyš šouf šoupnout šourat špacír špacírka špacírovat špagát špachtle špajz, špajzka špalda špaleta špalír špán špangle špargl špárkasa špárovat špársystém špás špásovat špátka špeceraj špeh špehovat špehýrka špejchar špejle špejlovat špek špekáček špekbuřt, špekvuřt špekoun špekové knedlíky špekulírovat špeluňka špenát špendlík

ostrostřelec škrabka na saze cíp kabátu příliš konzervativní, zpátečnický šosatý kabát; zpátečník, omezenec domácí skřítek, diblík, rarášek název pro skotskou; skotský vzor naběračka s dlouhým držadlem strčit, posunout šoupavě něčím pohybovat procházka vycházková hůl procházet se provaz, motouz stěrka, roztěrka spíže, spižírna druh pšenice, samopše ostění řada louč druh pout, želízka, okovy chřest spořitelna šetřit úsporný systém legrace, zábava, žert, šprým žertovat, šprýmovat lopatka obchod se smíšeným zbožím vyzvědač, slídil, zvěd, špion slídit, vyzvídat, sledovat kukátko, malé okénko sýpka špejle uzavírat špejlemi, špejlovat slanina, špek špekáček tlačenka tlustý člověk, tlusťoch špekové knedlíky spekulovat, uvažovat, přemýšlet místnost bez oken, komůrka špenát špendlík; sorta slívy

29

zast.ob. zast.ob. ob. hanl. hovor.; hanl. lid.; zast.ob. textil. zast.ob.

poněk.zast.ob.expr. zast.ob. poněk.zast.ob.expr. ob. ob. zeměd. stav., poněk.zast. nář. ob. ob. zast.ob. není v SSJČ zast.ob. ob. ob. zast.voj.slang. zast.ob. poněk.zast. a hanl. zast. a ob.hanl. hovor. poněk.zast.ob. není v SSJČ ob. zast.ob. ob.hanl. není v SSJČ poněk.zast.ob.expr. ob. spis.; zahr.

špendlit špendýrovat šperhák šperk šperklapka šperkovat šperovat špic špice, špička špicl špiclovat špicovat (uši) špičkovat špičkový špígl špikovat špión špionáž špiritus špitál špíže, špížka, špižírna špona (na)šponovat šponovky šporhert, špolhert šporna šporovat, špórovat (za)šprajcovat,šprajcnout šprechtit špric šproch šprot, šprota šprusel, šprušle, šprysel šprým šprýmař šprýmovat špulit špulka špunt (za)špuntovat špuntovka špura, špůra šrafa šrafování

špendlíky připevňovat, spojovat darovat, věnovat paklíč klenot, skvost, cenný předmět závěr u pušky zdobit, vyzdobovat (šperky) uzavřít, uzavírat plemeno psů hrot, špička slídil, donašeč, udavač slídit, špehovat ořezávat do špičky; nastražit (uši) dobírat si, popichovat, provokovat mimořádný, vrcholný, vynikající zrcadlo protahovat slaninou; prokládat vyzvědač, agent vyzvědačství, špiónství líh, alkohol nemocnice místnost k uložení potravin tříska, hoblina napínat, napnout, natahovat dlouhé přiléhavé kalhoty sporák ostruha šetřit vzepřít; podepřít mluvit (německy) vinný střik řeč, hovor, výrok, rčení mořská rybka příbuzná sledi příčel, příčka žert čtverák, šibal, filuta dělat šprýmy, žertovat špulit cívka zátka; malé dítě (za)zátkovat poplašná nebo dětská pistole stopa; kolej čára, křivka čárkování, šrafování

30

zast.ob.expr. ob. zast.voj.slang. expr., poněk.zast.ob. řidč.zast.ob.

ob.hanl. ob.hanl. řidč.; ob. expr. zř. ob.

ob. zast. a ob.expr. tech.slang. ob. není v SSJČ zast.ob. zast.ob.slang. zast.ob. zast.ob.slang. zast.ob.expr. zast.ob. zast.ob. zast.ob. poněk.kniž. poněk.kniž. poněk.kniž. ob. ob. ob. ob. není v SSJČ není v SSJČ

šrafovat šrajbr, šrajbka šrajbmašina šrajtofle šrák šrám šraml šrank šraňky šrapnel šrek, šrekou šrift šrot šrot šrotovat šrotovat šrotovník šroub šroubovací šroubovák, šraubncír šroubovat štáb štábní štace štafírovat štafle štajf štajfovat se štajgr štajgrovat štajryš štalmistr štambuch štamgast štamprle štangle štekl štekle štelář, šteláž štelovat štelunk štempl štemplovat štendr

vyplňovat šrafami, čárkovat písař, písařka (na stroji) psací stroj peněženka popruh, šle; věšák, stojan, police jizva, škrábnutí, rána lidový soubor o několika hráčích skříň závory dělostřelecká střela, šrapnel šikmo, napříč písmo krmivo, drť odpad, staré železo šrotovat, drtit (obilí) šrotovat, drtit (staré železo) zařízení sloužící k výrobě šrotu šroub zařízený na šroubování šroubovák šroubovat štáb, sbor týkající se štábu; dř. voj. hodnost stanice, zastávka; působiště upravovat, krášlit, zdobit; obšívat dvojitý žebřík; malířský stojan strnulý, nehybný naparovat se, kasat se důlní dozorce stupňovat, zvyšovat český lid. tanec třídobého rytmu podkoní; jeden z dvorských úředníků památník, album stálý host kalíšek, stopka tyč, tyčka západka, kolík vysoké podpatky police, regál seřizovat, upravovat pozice, zákopy, postavení razítko, pečeť razítkovat stojka

31

slang. není v SSJČ zast.ob.expr. zast.ob. dř. zast.ob. ob. zast.ob. není v SSJČ

tech.

voj. voj. zast.ob. zast.ob.slang. ob.; slang. ob.expr. ob.expr. horn.slang. zast.ob.expr. není v SSJČ zast.ob. zast.ob. hovor.expr. ob. poněk.zast.ob. tech.slang. není v SSJČ poněk.zast.ob. ob. zast.voj.slang. poněk.zast.ob. poněk.zast.ob. horn.slang.

štep štift štikování štikovat štof štok štokfiš štokrle, štokrlík štola štóla štóla štolba štont na štorc štos štoudev štráf štráfovaný štráfovat štráchy štrajch štrajchpudlík štrajk štrajkovat štramák štramanda štrapace, štrapáce štrapicírovat,štraficírovat štrébr štrejchnout štrejchovat, štrychovat štreka štrekovat se štreng štrikování štrikovat štrof štrozok štrúdl štrycle, štrycla štrych štrymfle štucl, štucel štucovat

strojový steh; zalátané místo nadační ústav (nemocnice) vyšívání vyšívat vlněná látka, tkanina poschodí, patro treska kuchyňská sedačka bez opěradla podzemní chodba, štola vánočka, houska pruh látky, který nosí katol. kněz podkoní, správce konírny stav; stanoviště; stánek prodavače obráceně, napříč hromada, halda, stoh, sloupec větší dřevěná nádoba, menší káď pruh pruhovaný křížem krážem chodit okolky, drahoty, cavyky večerka;soubor smyčcových nástrojů dítě pomáhající v tiskárně kartounů stávka stávkovat elegantní muž, švihák elegantní, pohledná žena námaha, obtíž, trmácení namáhat, obtěžovat (se) snaživec, horlivec, šplhoun škrtnout natírat cesta, dráha, trať zdvihat se k odchodu přísný pletení plést pokuta slamník závin podlouhlý chléb, veka, šiška pruh, proužek, čára punčochy rukávník zkracovat, zastřihovat

32

řem.; obl. † zast.ob. zast.ob. poněk.zast.ob. poněk.zast.ob. zast.ob. ob. horn. círk. dř. zast.ob. poněk.zast.ob. poněk.zast.ob. poněk.zast.ob. ob. poněk.zast.ob. ob.expr. zast.voj.slang;hud.slang. dř. zast.ob. zast.ob. poněk.zast.ob.expr. poněk.zast.ob.expr. poněk.zast.ob. poněk.zast.ob. ob.expr. ob.expr. poněk.zast.ob. poněk.zast.ob.expr. zast.ob. není v SSJČ poněk.zast.ob. poněk.zast.ob. zast.ob. poněk.zast.ob. ob. poněk.zast.ob. zast.ob. není v SSJČ zast.ob. řidč.zast.ob.

študent, študák študie študovat štukatér štulpa, štulpna štupovačka štupovat, štepovat šturc šturm šturmhut šturmovat štyft, šteft štych; nechat ve štychu štychpróba štymovat, štemovat šufánek, žufánek šumař šunka šunkofleky, šunkafleky šunt šupák šupina šuple, šuplík, šufle šuplera, šupléra šurf šus, šús šús šutr šutrovat šváb švagr švagrová švajneraj švencovat švenkovat švígra, ségra švígrfotr švígrmutr švindl švindlíř, švindléř švindlovat být švorc švorcák švunk, švuňk

student studium studovat odborník v štukových pracích vysoká bota se zahrnutým okrajem látací bavlnka zašívat, látat ochranný poklop; slepá kolej útok, zteč; nápor; poplach vojenská přilba ve tvaru klobouku brát útokem; naléhat; řítit se, pádit kolík, nýt, šroub steh; nechat na holičkách namátková zkouška, kontrola souhlasit, ladit naběračka, sběračka potulný hudebník; špatný hudebník šunka šunkové flíčky brak, šmejd, bezcenná věc sešlý, nedbalý, darebný člověk šupina; lupy zásuvka posuvné měřítko, posuvka průzkumná šachtice prudký přímý sjezd; opal, odstřel zbrklý, potrhlý člověk kámen; štěrk štěrkovat šváb švagr švagrová špína, nečistota, nepořádek, svinstvo ulejvat se pohybovat, zabírat (kamerou) sestra tchán tchýně lest, úskok, klam, podvod podvodník, šejdíř podvádět být bez peněz člověk bez peněz rychlost, švih, rozmach, vzlet

33

slang. slang. slang. řidč. a poněk.zast. dř. hovor. ob. zast.ob.; žel. zast.expr. hist. voj. zast.expr. ob. ob.; expr. není v SSJČ ob. obl.mor. hanl. poněk.zast.ob. ob.hanl. ob.expr. ob. tech.slang. horn.slang. sport.slang., horn.slang. ob.expr. ob. ob.

není v SSJČ zast.slang. film.slang. není v SSJČ zast.ob. zast.ob. ob. ob. ob. ob.expr. ob.expr. ob.expr.

3.1.2

Podíl germanismů podle kritéria spisovnosti

Z našeho souboru 392 výrazů je 97 slov (24,7%) spisovných (neoznačené), tj. jsou to germanismy jen původem, event. (synchronně) podobností až shodou s německými slovy. 201 slov (51,3%) patří do obecné češtiny, tj. jsou nespisovná, ale se širokou možností užití. 69 germanismů (17,6%) je označeno jako nespisovných (z toho 49 je slangových výrazů, 11 nářečních, 6 oblastních, 2 argotické a 1 tzv. lidový). Zbývajících 25 výrazů (6,4%) Slovník spisovného jazyka českého neobsahuje. Podíl germanismů rozdělených podle kritéria spisovnosti vypadá takto:

nejsou v SSJČ - 25 spisovná slova - 97

nespisovná slova - 69

obecná slova 201

Z grafu je patrno, že více jak polovina germanismů z našeho textu patří do obecné češtiny. Pouze necelá jedna čtvrtina germanismů se řadí do spisovného jazyka. Nespisovné výrazy tvoří asi jednu šestinu všech germanismů.

3.2 Úzus

V této kapitole se budu věnovat úzu mluvčího. Zaměřila jsem se na prvních 174 slov z našeho seznamu a na nich zjišťovala, které germanismy moje mluvčí zná a které ne. Ty, které zná a aktivně používá, jsem označila „zná, používá“. Germanismy, které zná jen pasivně, jsem označila „zná, nepoužívá“ a k těm, které nezná a vůbec nepoužívá, jsem napsala „nezná“.

34

3.2.1 Rozdělení germanismů podle úzu mluvčího Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

Úzus mluvčího

ablesovat abtajlunk ajfr ajnclík ajznboňák akorát, akurát almužna alotria amt antvort ánunk apartní apatyka, apotéka apel apetit arbajt arest artikl ausgerechnet auslák, auslendr aušus, aušús bafat bagr bachař bál banda barva barvíř barvit bastlení bastlíř bastlit bašta batalion befél bíbr biflovat bichle biskup

ablösen Abteilung Eifer Einzelzimmer Eisenbahner akkurat Almosen Allotria Amt Antwort Ahnung apart Apotheke Appell Appetit Arbeit Arrest Artikel ausgerechnet Ausländer Ausschuss paffen Bagger Wache Ball Bande Farbe Färber färben Basteln Bastler basteln Bastion, Bastei Bataillon Befehl Biber = bobr büffeln Büchel Bischof

střídat, vystřídat oddíl, kupé úsilí, horlivost jednolůžkový pokoj železničář přesně almužna, milodar neplechy, nezbednosti úřad odpověď tušení vkusný, slušivý lékárna výzva chuť k jídlu práce vězení druh zboží právě, zrovna cizinec zmetek bafat, lekat bagr, rypadlo vězeňský dozorce ples parta barva barvíř barvit vyrábění svépomocí kutil kutit, vyrábět svépomocí hradební věž; obydlí baštýře prapor vojska rozkaz bradka učit se nazpaměť knížka biskup

nezná nezná nezná nezná zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, používá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, používá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá nezná nezná nezná zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá nezná zná, používá zná, nepoužívá zná, používá

35

blekotat blinkr, blikač blikat, bliknout na blint blok blokáda blokovat bouda boule brak brakovat brýle buchta bunkr buřt bužírka byró, byro cajghaus cajk v cajku (za)cálovat cech cejch celník celta cemr ciferník cifra cihla cícha cíl cílit cimprlich,cimfrlich cimprlína,cimfrlína cimra ciráty civil (pro)clít clo colmistr cop coul cuknout cukr

blöken Blinker blinkern blind Block Blockade blocken Bude, Baude Beule Brack bracken Brille Buchtel (rak.) Bunker Wurst původně z fr. Büro Zeughaus Zeug Zeug zahlen Zeche Zeche Zöllner Zelt Ziemer Zifferblatt Ziffer Ziegel Zieche Ziel zielen zimperlich Zimperliese Zimmer Zierat = ozdoba Zivil zollen Zoll Soldmeister Zopf Zoll zucken Zucker

blekotat směrovka, blinkr blikat, bliknout naslepo blok blokáda blokovat, znemožnit přístup bouda, chata, salaš boule podřadné, kazové zboží, zmetek vybírat brýle buchta pevnůstka, kryt buřt, vuřt izolace drátu kancelář; vedoucí výkonný orgán zbrojnice (zast.) látka (podřadná) v pořádku (za)platit cech značka; účet celník plachta hřbet, záda číselník číslice cihla povlak na peřinu cíl cílit, mířit rozmazlený, choulostivý rozmazlená, upejpavá dívka pokoj okolky, cavyky nevoják, občanský život, oděv proclít, zaplatit clo clo ten, kdo vyplácí žold (zast.) cop, pletenec vlasů starší jednotka délky, palec cuknout, trhnout cukr

36

zná, používá zná, používá zná, používá nezná zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá nezná zná, nepoužívá nezná zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá nezná zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá

cukrblik cukrovat, cukřit cupovat curik cvikat (na)cvikovat cvikl cvikr cvišn cvok, cvoček čachr čachrovat čundr datle deka děkan děkanát dekl (z)dekovat se dort drak; být na draka drát drátovat drek drezúra dril dudat, dudlat dudy durch dynstovat eklovat (se) elán endlich entlovat, endlovat erteple esesák ešus execírovat fabrika facka fáč (za)fačovat fachman fajfka

Zuckerblick ? zuckern zupfen zurück zwicken (an)zwicken Zwickel Zwicker zwischen=mezi Zwecke Schacher schachern Zunder Dattel Decke Dekan Dekanat Deckel decken sich Torte Drache Draht drahten Dreck Dressur Drill dudeln Dudelsack durch dünsten ekeln Elan endlich endeln Erdäpfel SSmann E3schuss exerzieren Fabrik Watschen ? Fatsch, Fatsche fatschen Fachmann Pfeife

vemlouvavý, koketní úsměv cukrovat, sladit škubat, trhat, třepit zpět štípat, proštipovat (jízdenku) nastřihnout okraj látky při tvarování klín, nástřih skřipec krejčovská vložka cvok, cvoček nepoctivý obchod nepoctivě obchodovat výlet do přírody datle deka, pokrývka děkan děkanát poklop, víko (z)mizet, klidit se dort drak, saň; nestát za nic drát drátovat špína, bláto; bezcenná věc, nic výcvik, drezúra mechanický výcvik hrát na dudy dudy skrz dusit (kuch.) ošklivit se, hnusit se elán, nadšení konečně obnitkovávat brambory příslušník jednotek SS jídelní miska, ešus cvičit (vojensky) továrna, závod pohlavek, políček obvaz obvázat odborník, specialista dýmka

37

zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá nezná zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá

(od)fajfkovat fajn fajnový fajnšmekr fajrovat fajrunt, fajront fakrle falc falcovačka falcovat fald, falt faleš falešnost falešný falšování falšovat fangle fant fara farář fárat farník farnost fáro fárplán fascikl fasovat fasunk, fasuňk fašinky, fašank fašírka fašírovat fedrovat ferdpuš, fedrbuš fechtovat fekálie fekální felčar feldkurát feldmaršál fendrych ferbl fertik fěrtuch, fěrtoch fest

pfeifen fein fein Feinschmecker feuern Feierabend Ferkel Falz Falzmaschine falzen Falte Falsch Falschheit falsch Fälschung fälschen Fahne Pfand Pfarre Pfarrer einfahren Pfarrkind Pfarrei fahren = jet Fahrplan Faszikel fassen Fassung Fasching Faschierte faschieren fördern Federbusch fechten Fäkalien fäkal Feldscherer Feldkurat Feldmarschall Fähnrich Färbel ? fertig Fürtuch fest

odškrtnout příjemný, pěkný, dobrý, fajnový kvalitní, jemný, dobrý, fajn labužník hodně topit; prudce hořet konec pracovní doby sele, podsvinče záhyb, drážka, ohyb, přehyb stroj na skládání, drážkovací stroj přehýbat, skládat, drážkovat záhyb, náběra, řasa neupřímnost, nesprávnost neupřímnost padělaný, neupřímný padělání padělat prapor, vlajka, korouhev zástava farní úřad farář, duchovní sjíždět do dolu, fárat farník farnost luxusní auto jízdní řád svazek úředních listin, spisů dostat jako příděl příděl masopust sekaná, mleté maso rozemlít podporovat; těžit, dolovat chochol z dlouhých ptačích per bojovat, zápasit (zast.) fekálie fekální ranhojič, lékař vojenský kněz (zast.) polní maršál (zast.) praporčík (zast.) druh karetní hry hotovo zástěra pevně, velmi

38

zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá nezná zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá nezná nezná nezná zná, používá zná, používá zná, nepoužívá zná, nepoužívá zná, nepoužívá nezná nezná zná, používá zná, nepoužívá zná, používá

3.2.2 Podíl germanismů podle úzu mluvčího

Ze souboru 174 slov jich moje mluvčí 107 (61,5 %) zná a aktivně používá. U dalších 47 výrazů (27 %) zná sice jejich význam, již je slyšela, ale sama je nepoužívá. Zbývá 20 slov (11,5 %), u kterých si moje mluvčí nevzpomíná, že by je někdy slyšela a také nezná jejich význam.

nezná - 20

zná, nepoužívá 47

zná, používá 107

Porovnala jsem seznam germanismů rozdělených podle stylistického hodnocení se seznamem rozděleným podle úzu a přišla k následujícímu závěru: spisovné výrazy (barva, brýle, cihla, cíl, deka) – moje mluvčí zná a aktivně používá výrazy obecné češtiny (apetit, brak, čachr, dekl) – zná a většinou používá nespisovné výrazy (abtajlunk, cajghaus, dynstovat, fěrtuch) – buď nezná nebo nepoužívá zastaralé výrazy (colmistr, fechtovat, feldmaršál, fendrych) – většinou vůbec nezná zastarávající výrazy (apatyka, erteple, felčar) – zná a některé používá, jiné ne výrazy z oblasti textilního průmyslu (cajk, cícha, cvikl, entlovat) – zná a doposud používá výrazy z oblasti jiných řemesel (bastlit, bužírka, falcovačka) – většinou vůbec nezná.

3.2.3

Ukázky germanismů

Zde uvádím pár citací mé mluvčí, ve kterých použila germanismy. Píšu je tak, jak je slyším, pokud možno podle pravidel českého pravopisu.

39

Mluvčí vzpomíná na svou někdejší spolupracovnici, která nedávno zemřela: „Vlasta Vaverková měla osmdesát let a už je aj pochovaná. Minulej měsíc jsem viděla oznámení. Zemřela ve špitále… Ona byla u nás ve fabrice na vyšívací dílně. Štikovat to ona uměla. Je jí škoda…“

Se synem vzpomíná na dovolenou na Slovensku: „Jirko, vzpomínáš si? Všichni tři jste tam byli… A já jsem vám někde vezla meruňkový knedle na motocyklu s tatou. Byli jste někde, sami jste si vařili. Já jsem měla meruňkový knedle na zádech v ruksaku ve dvou velkých kastrolech a vezla jsem vám jídlo.“

Zde mluvčí vysvětluje recept na bramborové placky: „My jsme tomu říkali ertepláky. Základní těsto je bramborové těsto na knedlíky, závin, šišky a tak dále ze studených brambor… A ty placky se pak dávají přímo na rozpálenou plotnu šporáku. Moc nám vždycky šmakovaly.“

U příležitosti mých narozenin: „Upekla jsem ti dort, čokoládovej, ten máš nejradši… Vem si ke kafi aspoň kousek buchty, je s rozinkama, přece ho nebudeš pít samotný. Chceš ještě kostku cukru nebo je to dost sladký? …Vem si s sebou, nabalím ti kousek do tašky.“

Moje mluvčí, zástupkyně starší generace, si užívání germanismů většinou neuvědomuje, nemá tendenci se v řeči opravovat ani vysvětlovat jejich význam, neodmítá je a ani je neodsuzuje. Germanismy vnímá jako nedílnou součást české slovní zásoby, která jazyku nijak neškodí.

40

3.3 Sémantické okruhy Germanismy jsem rozdělila do několika sémantických okruhů. Nejvíce výrazů z mého korpusu materiálu patří do oblasti vojenství, řemesel, obchodu a kuchařství.

Vojenství a kriminalistika Do této skupiny jsem zařadila výrazy přejaté z němčiny z vojenského, policejního a vězeňského prostředí.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

arest bachař batalion befél bunkr cajghaus civil colmistr dril esesák execírovat fangle fechtovat feldkurát feldmaršál fendrych festunk flinta forposty front, fronta gestapák

Arrest Wache Bataillon Befehl Bunker Zeughaus Zivil Soldmeister Drill SSmann exerzieren Fahne fechten Feldkurat Feldmarschall Fähnrich Festung Flinte Vorposten Front Gestapomann Gestapo (Geheime Staatspolizei) halt! halten habt Acht Harz = pryskyřice, smůla Hauptmann Helm Haubitze Hülse Kanone

vězení vězeňský dozorce prapor vojska rozkaz pevnůstka, kryt zbrojnice (zast.) nevoják, občanský život, oděv ten, kdo vyplácí žold (zast.) mechanický výcvik příslušník jednotek SS cvičit (vojensky) prapor, vlajka, korouhev bojovat, zápasit (zast.) vojenský kněz (zast.) polní maršál (zast.) praporčík (zast.) pevnost, tvrz, pevnostní vězení puška přední stráže, přední hlídky fronta, čelní strana (voj.) příslušník gestapa nacistická něm. tajná státní policie stát! zastavit postoj v pozoru nájezd, výpad, vojenská potyčka náčelník, kapitán, hejtman přilba, helma houfnice, dělo s krátkou hlavní nábojnice dělo

gestapo halt! haltovat hapták harc hejtman helma, helmice houfnice hylzna kanon

41

kanonýr kaprál (zast.) kapsle knecht komandovat kompanie kriminál krýgsman krypl kurát kvér lafeta ládovat lágr lajtnant óbrlajtnant lampasy lauf loch markytán markytánka marš! marš

Kanonier Korporal Kapsel Knecht kommandieren Kompanie Kriminal Kriegsman Krüppel Kurat Gewehr Lafette laden Lager Leutnant Oberleutnant Lampassen Lauf Loch Marketender Marketenderin marsch! der Marsch

maršál

Marschall

maršbatalion marškompanie maršrúta mašinkvér mašírovat meldovat meldunk metál mord mordéř (za)mordovat mundúr óbršt oficír pancíř pucflek rajtovat

Marschbataillon Marschkompanie Marschroute Maschinengewehr marschieren melden Meldung Metall Mord Mörder morden Montur Oberst Offizier Panzer Putzfleck reiten

rank

Rang

dělostřelec desátník rozbuška, roznětka, pouzdro, obal prostý voják, dráb (zast.) poroučet, rozkazovat, velet rota, setnina vězení, věznice voják (zast.) chromý člověk, mrzák vojenský kněz puška, zbraň lafeta, součást děla nabíjet (střelnou zbraň) tábor poručík nadporučík pruhy na švech kalhot u uniformy hlaveň vězení prodavač zboží a jídla vojákům prodavačka zboží a jídla vojákům v chod!, běž! ven! pochod maršál, nejvyšší vojenská hodnost pochodový prapor rota odcházející na frontu směr pochodu, cesty kulomet pochodovat hlásit, ohlásit hlášení, zpráva vyznamenání, medaile vražda, zabití vrah, zabiják vraždit, zabíjet uniforma, stejnokroj plukovník důstojník krunýř, brnění vojenský sluha jet na koni služební postavení, platová skupina

42

rapír raport raportovat rast regiment rejtar rek rekrut rekrutovat reta, réta retovat rota rotmistr rukovat rytmistr šarvátka šik šikovat šišarda šorfšic, šarfšic špangle špátka šperklapka špuntovka šrapnel štáb štábní štelunk šturm

Rapier Rapport rapportieren Rast Regiment Reiter Recke Rekrut rekrutieren Rettung retten Rotte Rottmeister zum Wehrdienst einberufen ? Rittmeister Scharmützel Schick schicken Schie3scharte Scharfschütze Spange Spaten Sperrklappe Spund Schrapnell Stab StabsStellung Sturm

šturmhut

Sturmhut

šturmovat

stürmen

varta vartovat verbovat

Wart warten werben

stará soubojová zbraň zpráva, hlášení hlásit, ohlásit, podat zprávu odpočinek, pohov, zastávka pluk jízdní voják, jezdec (zast.) hrdina odvedenec odvádět na vojnu záchrana, pomoc chránit, zachránit rota, oddíl vojska velitel roty nastupovat vojenskou službu setník u jízdy potyčka, půtka, bitka, srážka vojenský útvar, šik; dvojřad řadit do šiku střílna ostrostřelec druh pout, želízka, okovy polní lopatka závěr u pušky poplašná nebo dětská pistole dělostřelecká střela, šrapnel štáb, sbor týkající se štábu; dř. voj. hodnost pozice, zákopy, postavení útok, zteč; nápor; poplach vojenská přilba ve tvaru klobouku brát útokem; naléhat; řítit se, pádit stráž hlídat, strážit najímat

Řemesla Do této skupiny patří výrazy ze všech řemeslnických oborů (jako jsou např. truhlář, tesař, klempíř, brusič, bednář, kominík, malíř pokojů apod.).

43

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

bastlení bastlíř bastlit bužírka cech drát drátovat fabrika fachman fajrunt, fajront falc falcovačka falcovat fládr fládrování fládrovat

Basteln Bastler basteln původně z francouzštiny Zeche Draht drahten Fabrik Fachmann Feierabend Falz Falzmaschine falzen Flader Fladerung fladern

foch, fach

Fach

fornýr fošna fušer, fušař fušertsví fuška fušování fušovat gastarbajtr glanc (vy)glancovat gláspapír hák hamr heft heftovat hever hoblík hoblina hoblíř hoblovat hoblovna kachel, kachlík, kachlička kachlíčkovat

Furnier Pfosten Pfuscher Pfuscherei Pfusch Pfuscherei pfuschen Gastarbeiter Glanz glänzen Glaspapier Haken Hammer heften heften Heber Hobel Hobelspan Hobler hobeln Hoblerei

vyrábění svépomocí kutil kutit, vyrábět svépomocí izolace drátu cech drát drátovat továrna, závod odborník, specialista konec pracovní doby záhyb, drážka, ohyb, přehyb stroj na skládání, drážkovací stroj přehýbat, skládat, drážkovat žilka, žilkovaná kresba dřeva žilkování provádět fládrování obor, zaměstnání; přihrádka, police dýha, překližka silné prkno neodborný řemeslník, břídil neodborné provozování řemesla melouch; těžká práce, dřina neodborné provozování řemesla neodborně provozovat řemeslo zahraniční dělník lesk (vy)leštit skelný papír hák, skoba kladivo držadlo, násada připínat, přibíjet zvedák, hever hoblík hoblina hoblíř hoblovat hoblovna

Kachel

kachel, kachlík, kachlička

kacheln

obložit kachlíky

44

katr klempíř knejp kramle kyt lajsna lak lať, laťka machr majstrštyk majzlík majznout malíř malování malovat moždíř plech polírovat ponk rádlo rádlovat rašple rašplovat rolna roura rumpál rumplovat šajba šalování šalovat šamot šamotka šichta šichtmistr šlejfírna šlejfíř šmír šmírovat šmirgl šmirglovat šmirglpapír šorna špachtle špátka

Gatter Klempner Kneip Klammer, Krampe Kitt leiste Lack Latte Macher Meisterstück Meissel schmeissen Maler Malen malen Mörser Blech polieren Bank Rändelrad rändeln Raspel raspeln Rolle Röhre rumpeln rumpeln Scheibe Schalung schalen Schamotte Schamotte Schicht Schichtmeister Schleiferei Schleifer Schmiere schmieren Schmirgel schmirgeln Schmirgelpapier Schornstein = komín Spachtel Spaten

45

rámová pila; mřížové dveře klempíř obuvnický, ševcovský nůž tesařská skoba tmel, kyt lišta, lať nátěr, lak lať, laťka, tyčka obratný člověk, odborník mistrovské dílo dláto, sekáč (u)hodit, třísknout malíř malování malovat, kreslit moždíř, hmoždíř plech leštit řemeslnický pracovní stůl vroubkované kolečko na násadě rýhovat, vyznačovat rádlem struhák, pilník strouhat, pilovat kladka, kolečko, váleček trubice, trouba ruční dřevěný naviják lomcovat, tlouct, bouchat, bušit kotouč, řemenice; terč bednění, obložení bednit, obkládat, pobíjet prkny žáruvzdorný materiál hliněná dlaždice, cihla směna vedoucí směny brusírna brusič mazadlo, kolomaz mazat šmírem smirek, brusný papír smirkovat, brousit, leštit smirkový papír škrabka na saze stěrka, roztěrka lopatka

šperhák špona šroub šroubovací šroubovák, šraubncír šroubovat štafle štrejchovat, štrychovat štyft, šteft truhla vercajk verpánek verkpaňky

Sperrhaken Span Schraube SchraubSchraubenzieher schrauben Staffel streichen Stift Truhe, Trugel Werkzeug Werkbank Werkbank

paklíč tříska, hoblina šroub zařízený na šroubování šroubovák šroubovat dvojitý žebřík; malířský stojan natírat kolík, nýt, šroub truhla, rakev nářadí pracovní stolička stolička pro ševce (zast.)

Obchod a peněžnictví Do této skupiny jsem zařadila všechny výrazy, které souvisí s obchodem, zbožím a penězi.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

artikl aušus, aušús brak brakovat (za)cálovat cejch celník cifra (pro)clít clo čachr čachrovat falšování falšovat fixlovat flok foršús gauner gaunerství grešle groš

Artikel Ausschuss Brack bracken zahlen Zeche Zöllner Ziffer zollen Zoll Schacher schachern Fälschung fälschen ? Pflock = kůl, kolík Vorschuss Gauner Gaunerei Gröschel Groschen

druh zboží zmetek podřadné, kazové zboží, zmetek vybírat (za)platit značka; účet celník číslice proclít, zaplatit clo clo nepoctivý obchod nepoctivě obchodovat padělání padělat podvádět vindra záloha (peněžitá) darebák, podvodník, zločinec podvod, darebáctví grešle groš, drobná mince

46

haléř, halíř handl handlíř handlovat hanza inzerát inzerce inzerent inzerovat jarmark kasa kasírovat kauf klasa koštovat krachovat, krachnout krám kramář kramářka krejcar, grejcar kšeft kšeftovat kumpán kunšaft, kunčaft kundšoft kuplíř kuplířka kuplířství kvelb (od)lifrovat

Heller Handel Handler handeln Hansa, Hanse Inserat Insertion Inserent inserieren Jahrmarkt Kasse kassieren Kauf Klasse kosten krachen Kram Krämer Krämerin Kreuzer Geschäft Geschäft Kumpan Kundschaft Kundschaft Kuppler Kupplerin Kuppelei Gewölbe (ab)liefern

litkup

Leitkauf

mandel mince

Mandel Münze

probíř, probéř

Probierer

punc puntovat rest

Punze Bund machen Rest

rudl

?

sorta spedice speditér, špeditér speditérství

Sorte Spedition Spediteur Spedition

haléř, setina české koruny obchod obchodník, kupec, překupník obchodovat hanza, obchodní spolek inzerát inzerce inzerent inzerovat jarmark, výroční trh pokladna inkasovat, přijímat peníze nákup, koupě třída; jakost mít cenu, stát (z)krachovat, udělat úpadek obchod, stánek drobný obchodník drobná obchodnice krejcar, malý peníz obchod obchodovat společník, druh zákazník zákazník (zast.) kuplíř kuplířka kuplířství obchod, krám dodávat; poslat, odeslat zapíjení uzavření koupě; odstupné stará míra (15 kusů) mince zkoušeč jakosti a hmotnosti mincí razidlo, úřední značka, punc spolčovat se nedoplatek, nedodělek dvoukolý vozík na přepravu zboží druh, odrůda doprava, zasílatelství zasílatel, dopravce, stěhovák zasílatelství 47

šacovat šacovník šacunk, šacuňk šejdíř šilink šlohnout šmejd šmelina šmelinář šmízo špárkasa špárovat špársystém špeceraj šporovat, špórovat šrajtofle štont šunt švindl švindlíř, švindléř švindlovat být švorc švorcák vekslák vekslovat vindra

schätzen Schätzer Schätzung Schindler Schilling ? Schund Schiebung Schieber Schmiere Sparkasse sparen Sparsystem Spezerei sparen ? Stand Schund Schwindel Schwindler schwindeln schwarz ? schwarz ? Wechsler = směnárník wechseln = (s)měnit Wiener Heller

odhadnout, ocenit odhadce odhad; výkupné podvodník bývalé platidlo v Rakousku ukrást podřadné zboží, brak černý obchod, lichva překupník úplatek, výhoda; brak, šmejd spořitelna šetřit úsporný systém obchod se smíšeným zbožím šetřit peněženka stánek prodavače; stanoviště brak, šmejd, bezcenná věc lest, úskok, klam, podvod podvodník, šejdíř podvádět být bez peněz člověk bez peněz nelegální obchodník s valutami nelegálně obchodovat s valutami nepatrný peníz, halíř, groš

Kuchařství Do této skupiny patří výrazy přejaté z němčiny z oblasti kuchařství a vše, co je k němu potřebné.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

apetyt biskupský chlebíček buchta buřt cukr cukrovat, cukřit dort dynstovat

Appetit Bischofsbrot Buchtel (rak.) Wurst Zucker zuckern Torte dünsten

chuť k jídlu biskupský chlebíček (kuch.) buchta buřt, vuřt cukr cukrovat, sladit dort dusit (kuch.)

48

erteple ešus fajnšmekr fašírka fašírovat flaška frištik futrovat (se) gábl, gáblík kafe kalich kastrol knedlík koštér (o)koštovat kuchtík kuchtit kuchyně ládovat se lák lógr mošt moštárna nášup

Erdäpfel E3schuss Feinschmecker Faschierte faschieren Flasche Frühstück füttern Gabelfrühstück Kaffee Kelch Kasserolle Knödel Koster kosten Küchenjunge kochen Küche laden Lake Lager Most Mosterei Naschub (zast.)

pajšl

Beuschel (rak.kuch.)

putra putrovat rajs rendlík restovat rošt roštování rozinka sekt semlbába, zemlbába servírka servírovat servít(ek) sos, sós sporák, šporák sulc šál šálek

Butter buttern Reis Reind rösten Rost Rost Rosine Sekt Semmelauflauf Serviererin servieren Serviette Sosse Sparherd Sulze, Sülze ? Schale (rak.)

49

brambory jídelní miska, ešus labužník sekaná, mleté maso rozemlít láhev snídaně krmit (se) dopolední svačina, přesnídávka káva kalich, pohár, číše kastrol, rendlík knedlík koštér, ochutnávač (o)chutnat kuchtík vařit kuchyně cpát se, hltavě pojídat nálev, lák kávová sedlina nevykvašená šťáva z ovoce, mošt moštárna přídavek hovězí nebo vepřové plíce a žaludek máslo tlouci máslo rýže (menší) kastrol opékat, dusit na tuku mřížka k opékání masa způsob konzervace rozinka, hrozinka šumivé víno žemlovka zaměstnankyně v restauraci podávat (jídlo) ubrousek omáčka sporák, plotna aspik, rosol, huspenina jeden z velkých svalů kýty šálek, miska

šlichta šmak šmáknout (si) šmakovat šmolc šnycl šnytlich, šnytlík šouf špejle špejlovat špek špekáček špekbuřt, špekvuřt špekové knedlíky špenát špikovat šporhert, špolhert špunt (za)špuntovat štola štrúdl štrycle, štrycla šufánek, žufánek šunka šunkofleky, šunkafleky talíř vurst vuřt

Schlichte Geschmack schmecken schmecken schmelzen, Schmolz Schnitzel Schnittlauch Schufen Speiler speilen Speck Speckwurst Speckwurst (zast.) Speckknödel Spinat spicken Sparherd Spund spunden Stolle, Stollen Strudel Striezel Schufen, Schöpfpfanne Schinken Schinkenfleckerl Teller Wurst Wurst

břečka, špatné jídlo chuť, příchuť pochutnat si; přijít vhod chutnat přepuštěné máslo řízek pažitka naběračka s dlouhým držadlem špejle uzavírat špejlemi, špejlovat slanina, špek špekáček tlačenka špekové knedlíky špenát protahovat slaninou; prokládat sporák zátka (za)zátkovat vánočka, houska závin podlouhlý chléb, veka, šiška naběračka, sběračka šunka šunkové flíčky talíř salám vuřt, buřt

Textilní výroba Do této skupiny patří výrazy, které mají něco společného s textilním průmyslem a obuvnictvím.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

cajk celta cícha

Zeug Zelt Zieche

(na)cvikovat

(an)zwicken

cvikl

Zwickel

látka (podřadná) plachta povlak na peřinu nastřihnout okraj látky při tvarování klín, nástřih

50

cvišn cvok, cvoček deka entlovat, endlovat fald, falt fěrtuch, fěrtoch filc firhaněk fišpán, fišbajn flauš flek flikovat flitr frak fusakle, fusekle futro futrovat galoše grádl hadr, hadra; hadry hantuch hašple (na)heftovat hózny jupka kamaše kapuce krajzl, krejzl, krejzlík kšilt kytle, kytlice lacl lajntuch léga mandl mantl mašle mustr pantofel piglovat rantl

zwischen = mezi Zwecke Decke endeln Falte Fürtuch Filz Vorhang Fischbein Flausch, Flaus Fleck flicken Flitter Frack Fu3socke, Fu3söckel Futter füttern Galosche Gradel Hader Handtuch Haspel (an)heften Hose Joppe Gamasche Kaputze Kragen Schild Kittel Lätzchen Leintuch Lege Mangel Mantel Masche Muster Pantoffel bügeln Rand, Randel

rašl

?

rolák

Rollkragenpullover

51

krejčovská vložka cvok, cvoček deka, pokrývka obnitkovávat záhyb, náběra, řasa zástěra plsť, filc záclona kostice flauš záplata; skvrna přištipkovat, záplatovat, látat flitr, cetka frak ponožka podšívka podšívat galoše, přezůvka hustá lněná nebo bavlněná látka hadr; šaty ručník vana s vijákem pro barvení tkanin nastehovat kalhoty ženský kabátek, kazajka kamaše kapuce široký límec, límeček štítek čepice spodní sukně náprsní část oděvu, náprsenka prostěradlo obruba mandl kabát mašle, stuha vzor, vzorek pantofel, trepka žehlit okraj, obruba, lem stroj na výrobu vzorované pleteniny svetr n. tričko s ohrnovacím límcem

ryps samet sichrhajska, sichrhajcka šablona šarlat šláfrok šlajer, šlojíř šlajfka šle šněrovačka šnuptychl šnyt šnytovat šorc šos šotyš špendlík špendlit šponovky štafírovat štekle štep štikování štikovat štof štrikování štrikovat štrymfle štucl, štucel štucovat štulpa, štulpna štupovačka štupovat, štepovat štych štychpróba tráky trepky

Rips Samt Sicherheitsnadel Schablone Scharlach Schlafrock Schleier Schleife ? schnüren Schnupftuch Schnitt schneiden, schnitten Schurz Schoss Schottische Stecknadel zustecken spannen ? Stöckelabsätze stopfen Stickerei sticken Stoff Stricken stricken Strümpfe stutzen stutzen stulpen Stopfgarn stopfen Stich Stichprobe Hosenträger ?

tkanina s vroubky matně lesklá tkanina, samet zavírací špendlík vzor, předloha tkanina jasně červené barvy župan závoj, rouška kravata, vázanka tráky, kšandy korzet kapesník střih (šatů); řez opracovávat okraje podešve zástěra cíp kabátu skotský vzor špendlík špendlíky připevňovat, spojovat dlouhé přiléhavé kalhoty obšívat; upravovat, krášlit, zdobit vysoké podpatky strojový steh; zalátané místo vyšívání vyšívat vlněná látka, tkanina pletení plést punčochy rukávník zkracovat, zastřihovat vysoká bota se zahrnutým okrajem látací bavlnka zašívat, látat steh předběžná zkouška šle, kšandy domácí obuv

Vybavení domu a statku Do této skupiny jsem zařadila výrazy, které označují vybavení a zařízení domu nebo statku a vše, co se toho týká.

52

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

ajnclík cimra fajrovat fůra, fůrka futra grunt gruntovat hajcovat hauzknecht hicovat hunškop (zast.) kamrlík kanape kára klandr komora kredenc kšír, kšíry (o)kšírovat kuchyně kumbál kutloch kvartýr kýbl lampa legát lustr maštal matrace, madrace rýgl, rygl (za)ryglovat rýna sesle, sesla skříň spíž, spíže, spižírna šafář šafářovat šamrle, šamrdle širm škopek šopa špajz, špajzka

Einzelzimmer Zimmer feuern Fuhre Futter Grund grundieren heizen Hausknecht hitzen Kopf = hlava Kämmerlein Kanapee Karre, Karren Geländer Kammer Kredenz schirren schirren Küche ? Kuttelhof (zast.) Quartier Kübel Lampe Legat Luster Marstall Matratze Riegel Riegel Rinne Sessel Schrein, Schrank Speise(kammer) Schaffer schaffen Schemel Schirm Schaff Schuppen Speisekammer

jednolůžkový pokoj pokoj hodně topit; prudce hořet povoz, fůra zárubeň (u dveří) selský statek důkladně, od základu uklízet topit, hřát pacholek, čeledín topit, silně hřát koňský náhlavek, ohlávka komůrka, malá místnost pohovka vozík, trakař, kolečko, kárka zábradlí komora příborník, kredenc postroj, popruhy dát postroj, zapřahat kuchyně malá temná místnost malá nevzhledná místnost, brloh byt, příbytek kbelík, vědro lampa, svítilna židle s vyřezávaným opěradlem lustr, stropní svítidlo chlév, stáj, konírna matrace zástrčka, závora zavřít na závoru, zástrčku okapní žlab židle skříň, skříňka místnost k uložení potravin (hospodářský) správce být šafářem; rozkazovat druhým nízká stolička, podnožka stínidlo lampy škopek, dřez kůlna, dřevník spíže, spižírna

53

špalda špejchar špeluňka špígl špíže, špížka, špižírna šrank šrot šrotovat šrotovník štok štokrle, štokrlík štoudev štrozok šuple, šuplík, šufle tapeta tepich vana

Spalte Speicher Spelunke Spiegel Speise(kammer) Schrank Schrot schroten Schrotmühle Stock Stockerl ? Strohsack Schublade Tapete Teppich Wanne

druh pšenice, samopše sýpka malá tmavá místnost zrcadlo, zrcátko místnost k uložení potravin skříň krmivo, drť šrotovat, drtit (obilí) zařízení sloužící k výrobě šrotu poschodí, patro kuchyňská sedačka bez opěradla větší dřevěná nádoba, menší káď slamník zásuvka tapeta koberec vana

Zoologie a botanika Do této skupiny patří výrazy přejaté z němčiny z oblasti zoologie a botaniky.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

blekotat datle erteple fakrle filcka flígr hajtra herinek, herink humr kamilky karfiol kél kupírovat mandle mečet, mekat mekot mlok mušle

blöken Dattel Erdäpfel Ferkel Filzlaus Flügel Heupferd Hering Hummer Kamille Karfiol Kohl kupieren Mandel meckern Meckern Molch Muschel

blekotat; bečet, bučet datle brambory sele, podsvinče druh vši, muňka křídlo špatný, sešlý kůň sleď humr, mořský rak heřmánek květák kapusta kupírovat mandle mečet mečení, mekot mlok, salamandr lastura, ulita

54

rajs ramlice ramlík ramlování rap ratlík rebarbora rozinka rybíz salamandr šalvěj šelma šiml škeble šnek šnytlich, šnytlík špargl špenát špendlík špic šprot, šprota štokfiš šváb

Reis Rammler Rammler Rammelzeit Rappe Rattler Rhabarber Rosine Ribisel (rak.) Salamander Salbei Schelm Schimmel ? Schnecke Schnittlauch Spargel Spinat Stecknadel Spitz(hund) Sprotte Stockfisch Schabe

rýže samice králíka nebo zajíce samec králíka nebo zajíce páření se (o králících) černý kůň, vraník malý hladkosrstý pinč reveň rozinka, hrozinka rybíz mlok šalvěj šelma, dravý savec bělouš, bílý kůň sladkovodní mlž; lastura hlemýžď, šnek pažitka chřest špenát sorta slívy plemeno psů mořská rybka příbuzná sledi treska šváb

Pohostinství Do této skupiny jsem zařadila výrazy, které mají něco společného s pohostinstvím a jeho označením.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

knajpa krčma krčmář lokál pajzl pingl putyka rauš runda sekt servírka

Kneipe Kretschmer Kretschmer Lokal Beisel Bündel Butike Rausch Runde Sekt Serviererin

hospoda hospodský hospodský hostinec, hostinský podnik putyka, krčma číšník hospoda nejnižšího řádu (alkoholické) opojení, špička kolo, okruh, stolní společnost šumivé víno zaměstnankyně v restauraci

55

servírovat servít(ek) šenk šenkovat šenkovna šenkýř šenkýřka šláftruňk šnaps, šnába špeluňka špiritus špric štamgast štamprle tringelt truněk tuplák

servieren Serviette Schenke, Schank schenken Schenke, Schank Schenkwirt Schenkwirtin Schlaftrunk Schnaps Spelunke Spirit Gespritzte, Spritzer Stammgast Schnapsglas Trinkgeld Trunk, Trank Doppelmass

podávat (jídlo) ubrousek hospoda, výčep, nálevna nalévat, čepovat hospoda, výčep, nálevna hostinský, výčepní hostinská uspávací nápoj kořalka, pálenka malá hospoda nejhoršího řádu líh, alkohol vinný střik stálý host kalíšek, stopka spropitné alkoholický nápoj dvoulitrová nádoba

Feudalismus Do této skupiny jsem zařadila výrazy z období feudalismu, především různé tituly šlechty a označení služebnictva.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

forman, furman gráf, gróf hauzknecht heršaft, heršoft hofmistr hrabě kamerdíner kurfiřt lantkrabě, lankrabě lantkrabství, lankrabství leník léno lokaj markrabě, markrabí markrabství purkmistr rychta

Fuhrmann Graf Hausknecht Herrschaft Hofmeister Graf Kammerdiener Kurfürst Landgraf Landgrafschaft Lehenmann Lehn, Lehen Lakai Markgraf Markgrafschaft Bürgermeister Richte

vozka, kočí hrabě pacholek, čeledín panstvo, vrchnost hofmistr; vychovatel hrabě, příslušník vyšší šlechty komorník (zast.) držitel říšského arciúřadu knížecí titul, lankrabě území spravované lankrabětem leník, vazal, man léno, feudum lokaj, sluha markrabě, knížecí titul země spravované markrabětem purkmistr, starosta obydlí, sídlo rychtáře

56

rychtář rytíř

Richter Ritter

šlechta

Geschlecht

šlechtic

Geschlecht

štalmistr

Stallmeister

štolba

Stallmeister

rychtář, starosta rytíř šlechta, vládnoucí třída, aristokracie příslušník šlechty, aristokrat podkoní; jeden z dvorských úředníků podkoní, správce konírny

Stavebnictví Do této skupiny patří výrazy z oblasti stavebnictví a stavitelství včetně označení staveb.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

bagr bašta bouda cihla glajcha kupole, kopule loubí lusthaus polír

Bagger Bastion, Bastei Bude, Baude Ziegel Gleiche Kuppel Laube Lusthaus Polier

rajblík

Reibebrett

římsa sokl šance šindel šindelář

bagr, rypadlo hradební věž; obydlí baštýře bouda, chata, salaš cihla dovedení stavby pod střechu kupole, kopule podloubí; besídka letohrádek dílovedoucí, stavbyvedoucí zednické nebo betonářské hladítko římsa podstavec, podnož, patka hradby, valy, opevnění, násep šindel, taška výrobce šindelů

Sims Sockel Schanze Schindel Schindelmacher (zast.) Spalt, Spalte= trhlina, ostění spára schottern štěrkovat Stukkateur, Stuckkünstler odborník v štukových pracích

špaleta šutrovat štukatér

Hornictví a hutnictví Do této skupiny patří výrazy přejaté z němčiny z oblasti hornictví a hutnictví.

57

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

fárat fedrovat havíř huť pergmistr šachta šála šalíř šibík šlam šlicovat šmant, šmont šmelc šmelcíř šmelcovat šmelcovna šrot šrotovat štajgr štendr štola šurf šus, šús šutr

einfahren fördern Hauer Hütte Bergmeister Schacht Schal ? Stapel Schlamm schlitzen ? Schmelz Schmelzer schmelzen Schmelzerei Schrott schrotten Steiger Ständer Stollen Schurf Schuss Schotter

sjíždět do dolu, fárat těžit, dolovat havíř, horník huť důlní dozorce, důlní mistr důl, šachta těžní klec topič v sklářské huti slepá chodba (horn.) usazenina uhelného prachu dělat zátinku uhelný prach; druh briket staré železo, šrot tavič tavit tavírna odpad, staré železo šrotovat, drtit (staré železo) důlní dozorce stojka (horn.) podzemní chodba, štola průzkumná šachta odpal, odstřel kámen; štěrk

Administrativa a poštovnictví Do této skupiny jsem zařadila výrazy úřední, administrativní a z oblasti poštovnictví a soudnictví.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

amt bichle

Amt Büchel

byró, byro

Büro

kancelář kartotéka

Kanzlei Kartothek

kastl, kastlík

Kasten

krajsamt

Kreisamt

úřad kniha, knížka kancelář; vedoucí výkonný orgán kancelář kartotéka skříň, skříňka, schránka, bednička okresní, krajský úřad 58

landkrycht (od)lifrovat ortel paket pakl post punc radýrka radýrovat rustika

Landgericht (ab)liefern Urteil Paket Packen Posten Punze Radiergummi radieren rustikal

úřední šiml

Schimmel

šmírák šmírbuch šrajbr, šrajbka šrajbmašina štempl štemplovat

Schmiere Schmierbuch Schreiber, Schreiberin Schreibmaschine Stempel stempeln

krajský soud (zast.) dodávat; poslat, odeslat rozsudek, verdikt balík balík postavení, funkce; místo razidlo, úřední značka, punc guma (na vymazávání) gumovat, vymazávat gumou písmo protáhlé do výšky bezduché, byrokratické úřadování koncept pomocná účetní kniha písař, písařka (na stroji) psací stroj razítko, pečeť razítkovat

Školství Do této skupiny patří výrazy z oblasti školství a studentské slangové výrazy.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

biflovat bichle děkan děkanát jár karcer radýrka radýrovat šíbr šprechtit šrafa šrafování šrafovat študent, študák študie študovat šuplera, šupléra

büffeln Büchel Dekan Dekanat (Studien)jahr Karzer Radiergummi radieren Schieber sprechen Schraffe Schraffierung schraffen, schraffieren Student Studium studieren Schublehre

učit se nazpaměť kniha, knížka děkan děkanát rok, ročník školní vězení (zast.) guma (na vymazávání) gumovat, vymazávat gumou logaritmické pravítko mluvit (německy) čára, křivka čárkování, šrafování vyplňovat šrafami, čárkovat student studium studovat posuvné měřítko, posuvka

59

Církev Do této skupiny patří církevní výrazy.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

biskup fara farář farník farnost fortna kacíř kacířství kaplan kaple, kaplička klášter kutna mnich mše škapulíř

Bischof Pfarre Pfarrer Pfarrkind Pfarrei Pforte Ketzer Ketzerei Kaplan Kapelle Kloster Kutte Mönch Messe Skapulier (zast.)

štóla

Stola

biskup farní úřad farář, duchovní farník farnost brána u kláštera kacíř, heretik kacířství, hereze kaplan kaple klášter svrchní mnišský oděv mnich, řeholník mše, bohoslužba část mnišského roucha pruh látky, kt. nosí katolický kněz

Železniční obor Do této skupiny jsem zařadila převážně slangové výrazy, které používají zejména železničáři.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

abtajlunk ajznboňák

Abteilung Eisenbahner

hytlák

Hüttelwagen

mašina mašinfíra perón šibovat, šíbovat šíbr šína špura, špůra šraňky

Maschine Maschinenführer Perron schieben Schieber Schiene Spur Schranken

oddíl, kupé železničář krytý nákladní vagón; služební vůz lokomotiva; stroj strojvedoucí, strojvůdce nástupiště posunovat (železniční) posunovač kolejnice kolej; stopa závory 60

štreka šturc veksl

Strecke Sturz Wechsel

cesta, dráha, trať slepá kolej výhybka na dráze

Motorismus Do této skupiny patří motoristické výrazy.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

blinkr, blikač blikat, bliknout kvalt

Blinker blinkern Gewalt ?

ráfek

Reifen

rejd rejdovat (vy)šaltovat šaltpáka šlajf, šlejf šlajfovat špígl

Reiten ? reiten ? schalten Schalthebel Schleif schleifen Spiegel

směrovka, blinkr blikat, bliknout rychlostní stupeň, rychlost obvodová část kola pro pneumatiku úhel vychýlení řízení řídit směr vozidla, zatáčet, řídit (vy)řadit řadicí páka brzda (mechanická) brzdit zrcadlo, zrcátko

Nadávky a zaklení Do této malé skupiny jsem zařadila výrazy přejaté z němčiny, které vyjadřují citoslovce, zaklení a zvolání.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

fuj! fujtajbl!, fujtajfl! hergot! heršoft!

pfui! pfui Teufel! Herrgott! Herrschaft!

himlhergot!

Himmelherrgott!

fuj! (citoslovce) fujtajbl!, fujtajfl! (citoslovce) hergot!, pane Bože! (zaklení) heršoft! (zaklení) Bože na nebesích! (zaklení, zvolání)

61

Ustálená slovní spojení Zvláštní skupinu tvoří ustálená slovní spojení přejatá z němčiny nebo utvořená ze slov přejatých z němčiny.

Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

nemít ani ánunk na blint v cajku být na draka vzít někoho za flígr nemít ani floka být od fochu na foch, pod fochem nestojí to za zlámanou grešli z gruntu dát hobla, dostat hobla mít něco s někým na holport být silný v kramflecích vzít kramle dát si pro krejcar koleno vrtat nemít za krejcar rozumu dát si majzla být pod pantoflem mít recht (ne)být (někomu) recht v rychtyku (ne)mít o něčem šajn(a) na štorc nechat ve štychu být švorc nemít ani vindru

Ahnung blind Zeug Drache Flügel Pflock Fach Fach

nemít ani tušení, ponětí naslepo v pořádku nestát za nic vyhodit nemít ani halíř, být bez peněz být příslušným odborníkem klamně, pod záminkou

Gröschel

má to nicotnou hodnotu

Grund Hobel

od základu smýkat někým jako hoblíkem

?

užívat něco na polovic

? Klammer

být si jistý, mít pevnou pozici utéct

Kreuzer

být velmi lakomý

Kreuzer Meische Pantoffel Recht Recht richtig Schein Sturz ? Stich schwarz ? Wiener Heller

být hloupý dát si pozor být v područí mít pravdu (ne)být (někomu) vhod, po chuti v pořádku (ne)mít o něčem zdání, ponětí obráceně, napříč nechat na holičkách být bez peněz nemít ani halíř, být bez peněz

62

IV. ZÁVĚR V této diplomové práci jsem se snažila poukázat na to, že germanismy patří k běžné mluvě téměř každého českého občana. Ačkoliv jsou považovány za něco méněcenného, používají je všechny generace, nejen ta starší. Germanismy nalezneme skoro ve všech oblastech (od řemesel, přes obchod, kuchařství, až po vojenství a kriminalistiku). Vzhledem ke slovní zásobě jich však český jazyk příliš moc nemá. Některé germanismy se v průběhu let přizpůsobily českému jazyku, zdomácněly a dostaly se dokonce do spisovného lexika. Jiné naopak zastarávají a jsou z češtiny postupně vytlačovány. Vedle toho se ale neustále objevují germanismy nové. I když je germanismus vlastně historická kategorie, nemusíme jej odmítat. Fakt, že pochází z německého jazyka, není důvod pro zákaz jeho používání. O to se pokoušeli lingvisté již od národního obrození, ale bez většího úspěchu. Navíc nám germanismy v běžné komunikaci nijak nepřekáží. Ať chceme nebo ne, germanismy v českém jazyce jsou a budou s největší pravděpodobností i nadále. Nemá smysl se jim proto bránit.

63

V. SEZNAM GERMANISMŮ Germanismus

Německý výraz

Český odpovídající výraz

ablesovat abtajlunk ajfr ajnclík ajznboňák akorát, akurát almužna alotria amt antvort ánunk apartní apatyka, apotéka apel apetit arbajt arest artikl ausgerechnet auslák, auslendr aušus, aušús bafat bagr bachař bál banda barva barvíř barvit bastlení bastlíř bastlit bašta batalion befél bíbr biflovat

ablösen Abteilung Eifer Einzelzimmer Eisenbahner akkurat Almosen Allotria Amt Antwort Ahnung apart Apotheke Appell Appetit Arbeit Arrest Artikel ausgerechnet Ausländer Ausschuss paffen Bagger Wache Ball Bande Farbe Färber färben Basteln Bastler basteln Bastion, Bastei Bataillon Befehl Biber = bobr büffeln

střídat, vystřídat oddíl, kupé úsilí, horlivost, zanícení jednolůžkový pokoj železničář přesně almužna, milodar neplechy, nezbednosti úřad odpověď tušení vkusný, slušivý lékárna výzva chuť k jídlu práce vězení druh zboží právě, zrovna cizinec zmetek bafat, lekat bagr, rypadlo vězeňský dozorce ples parta barva barvíř barvit vyrábění svépomocí kutil kutit, vyrábět svépomocí hradební věž; obydlí baštýře prapor vojska rozkaz bradka učit se nazpaměť

64

bichle biskup biskupský chlebíček blekotat blinkr, blikač blikat, bliknout na blint blok blokáda blokovat bouda boule brak brakovat brýle buchta bunkr buřt bužírka byró, byro cajghaus cajk v cajku (za)cálovat cech cejch celník celta cemr ciferník cifra cihla cícha cíl cílit cimprlich, cimfrlich cimprlína, cimfrlína cimra ciráty civil (pro)clít clo colmistr cop

Büchel Bischof Bischofsbrot blöken Blinker blinkern blind Block Blockade blocken Bude, Baude Beule Brack bracken Brille Buchtel (rak.) Bunker Wurst původně z francouzštiny Büro Zeughaus Zeug Zeug zahlen Zeche Zeche Zöllner Zelt Ziemer Zifferblatt Ziffer Ziegel Zieche Ziel zielen zimperlich Zimperliese Zimmer Zierat = ozdoba, okrasa Zivil zollen Zoll Soldmeister Zopf

65

kniha, knížka biskup biskupský chlebíček (kuch.) blekotat směrovka, blinkr blikat, bliknout naslepo blok blokáda blokovat, znemožnit přístup bouda, chata, salaš boule podřadné, kazové zboží, zmetek vybírat brýle buchta pevnůstka, kryt buřt, vuřt izolace drátu kancelář; vedoucí výkonný orgán zbrojnice (zast.) látka (podřadná) v pořádku (za)platit cech značka; účet celník plachta hřbet, záda číselník číslice cihla povlak na peřinu cíl cílit, mířit rozmazlený, choulostivý rozmazlená, upejpavá dívka pokoj okolky, cavyky nevoják, občanský život, oděv proclít, zaplatit clo clo ten, kdo vyplácí žold (zast.) cop, pletenec vlasů

coul cuknout cukr cukrblik cukrovat, cukřit cupovat curik cvikat (na)cvikovat cvikl cvikr cvišn cvok, cvoček čachr čachrovat čundr datle deka děkan děkanát dekl (z)dekovat se dort drak; být na draka drát drátovat drek drezúra dril dudat, dudlat dudy durch dynstovat eklovat (se) elán endlich entlovat, endlovat erteple esesák ešus execírovat fabrika facka fáč

Zoll zucken Zucker Zuckerblick ? zuckern zupfen zurück zwicken (an)zwicken Zwickel Zwicker zwischen = mezi Zwecke Schacher schachern Zunder Dattel Decke Dekan Dekanat Deckel decken sich Torte Drache Draht drahten Dreck Dressur Drill dudeln Dudelsack durch dünsten ekeln Elan endlich endeln Erdäpfel SSmann E3schuss exerzieren Fabrik Watschen ? Fatsch, Fatsche

starší jednotka délky, palec cuknout, trhnout cukr vemlouvavý, koketní úsměv cukrovat, sladit škubat, trhat, třepit zpět štípat, proštipovat (jízdenku) nastřihnout okraj látky při tvarování klín, nástřih skřipec krejčovská vložka cvok, cvoček nepoctivý obchod nepoctivě obchodovat výlet do přírody datle deka, pokrývka děkan děkanát poklop, víko (z)mizet, klidit se dort drak, saň; nestát za nic drát drátovat špína, bláto; bezcenná věc, nic výcvik, drezúra mechanický výcvik hrát na dudy dudy skrz dusit (kuch.) ošklivit se, hnusit se elán, nadšení konečně obnitkovávat brambory příslušník jednotek SS jídelní miska, ešus cvičit (vojensky) továrna, závod pohlavek, políček obvaz

66

(za)fačovat fachman fajfka (od)fajfkovat fajn fajnový fajnšmekr fajrovat fajrunt, fajront fakrle falc falcovačka falcovat fald, falt faleš falešnost falešný falšování falšovat fangle fant fara farář fárat farník farnost fáro fárplán fascikl fasovat fasunk, fasuňk fašinky, fašank fašírka fašírovat fedrovat ferdpuš, fedrbuš fechtovat fekálie fekální felčar feldkurát feldmaršál fendrych ferbl

fatschen Fachmann Pfeife pfeifen fein fein Feinschmecker feuern Feierabend Ferkel Falz Falzmaschine falzen Falte Falsch Falschheit falsch Fälschung fälschen Fahne Pfand Pfarre Pfarrer einfahren Pfarrkind Pfarrei fahren = jet Fahrplan Faszikel fassen Fassung Fasching Faschierte faschieren fördern Federbusch fechten Fäkalien fäkal Feldscherer Feldkurat Feldmarschall Fähnrich Färbel ?

obvázat odborník, specialista dýmka odškrtnout příjemný, pěkný, dobrý, fajnový kvalitní, jemný, dobrý, fajn labužník hodně topit; prudce hořet konec pracovní doby sele, podsvinče záhyb, drážka, ohyb, přehyb stroj na skládání, drážkovací stroj přehýbat, skládat, drážkovat záhyb, náběra, řasa neupřímnost, nesprávnost neupřímnost padělaný, neupřímný padělání padělat prapor, vlajka, korouhev zástava farní úřad farář, duchovní sjíždět do dolu, fárat farník farnost luxusní auto jízdní řád svazek úředních listin, spisů dostat jako příděl příděl masopust sekaná, mleté maso rozemlít podporovat; těžit, dolovat chochol z dlouhých ptačích per bojovat, zápasit (zast.) fekálie fekální ranhojič, lékař vojenský kněz (zast.) polní maršál (zast.) praporčík (zast.) druh karetní hry

67

fertik fěrtuch, fěrtoch fest festovní festunk fešácký fešák fešanda fešný fidlat, fidlovat fígl (vy)fiknout se filc filcka fingovaný fingovat finta firhaněk fiškus fišpán, fišbajn fištrón fixlovat fízl fládr fládrování fládrovat flák flákat se flaksa flastr flašinet flaška flauš flek flígr; vzít někoho za flígr flikovat flink flinkat (se) flinta flitr flok flus, flusanec flusnout, flusat

fertig Fürtuch fest fest Festung fesch fescher Kerl fesches Mädel fesch fiedeln původně z latiny ? Filz Filzlaus fingiert fingieren Finte Vorhang Pfiffikus Fischbein Fischtran = rybí tuk ? fies = jízlivý Flader Fladerung fladern Flanken faulenzen Flechse, Flachsen Pflaster původně z francouzštiny Flasche Flausch, Flaus Fleck

hotovo zástěra pevně, velmi pevný pevnost, tvrz, pevnostní vězení hezký, elegantní fešák, elegán, hezký muž fešanda, pěkná žena hezký, elegantní fidlat, vrzat trik, klam, pleticha, klička, úskok říznout se; vystrojit se plsť, filc druh vši, muňka předstíraný předstírat lest, úskok, trik, klam, finta záclona chytrák, filuta kostice chytrost, důvtip podvádět policista (hanlivě) žilka, žilkovaná kresba dřeva žilkování provádět fládrování velký kus lenošit; potulovat se šlacha náplast; pokuta přenosný hrací nástroj, kolovrátek láhev flauš skvrna; místo; záplata

Flügel

křídlo; vyhodit

flicken flink = hbitý flink = hbitý Flinte Flitter Pflock = kůl, kolík Speichelfluss, Fluss Speichelfluss, Fluss

přištipkovat, záplatovat, látat lajdák dělat něco nepořádně, flákat se puška flitr, cetka vindra plivanec plivnout, plivat

68

fofr foch, fach na foch, pod fochem fór forcúg forman, furman fornýr forota forposty foršús fortel fortna fořt fošna fotr fracek frajer, frejíř frajle frak fraucimor frištik front, fronta fuj! fujtajbl!, fujtajfl! fungl fůra, fůrka furt fusakle, fusekle fušer, fušař fušertsví fuška fušování fušovat futrál futra futro futrovat futrovat (se) gábl, gáblík galán galanterie galoše gastarbajtr gauner

Vocher (zast.) Fach Fach Vorteil, Vorzug Vorzug Fuhrmann Furnier Vorrat Vorposten Vorschuss Vorteil Pforte Förster Pfosten Vater Fratz Freier Fräulein Frack Frauzimmer Frühstück Front pfui! pfui Teufel! ? Fuhre fort(während) Fu3socke, Fu3söckel Pfuscher Pfuscherei Pfusch Pfuscherei pfuschen Futteral Futter Futter füttern füttern Gabelfrühstück Galan Galanterie Galosche Gastarbeiter Gauner

69

spěch, shon obor, zaměstnání; přihrádka, police klamně, pod záminkou vtip, žert; přednost, výhoda přednost vozka, kočí dýha, překližka zásoba přední stráže, přední hlídky záloha (peněžitá) dovednost, obratnost, zručnost brána u kláštera myslivec, lesník silné prkno otec uličník naparáděný mladík; nápadník slečna (hanlivě) frak ženské služebnictvo snídaně fronta, čelní strana (voj); zástup lidí fuj! (citoslovce) fujtajbl!, fujtajfl! (citoslovce) zcela, úplně povoz, fůra pořád, stále, neustále ponožka neodborný řemeslník, břídil neodborné provozování řemesla melouch; těžká práce, dřina neodborné provozování řemesla neodborně provozovat řemeslo pouzdro zárubeň (u dveří) podšívka podšívat krmit (se) dopolední svačina, přesnídávka milenec, záletník zdvořilost; textilní galanterie galoše, přezůvka zahraniční dělník darebák, podvodník, zločinec

gaunerství gebír gestapák gestapo glajcha glajchšaltovat glanc (vy)glancovat gláspapír grádl gráf, gróf grešle grif grobián, krobián groš grunt cugrunt zgruntu gruntovat gruntovní grupa gusto gyps hadr, hadra; hadry hajcovat hajlovat hajer, hajr hajtlovat hajtra hajzl hák háklivý haklovat haknkrajc hákovat haksna hala halapartna halapartník halda haléř, halíř halt! haltovat

Gaunerei ? Gestapomann Gestapo (Geheime Staatspolizei) Gleiche gleichschalten Glanz glänzen Glaspapier Gradel Graf Gröschel Griff Grobian Groschen Grund zugrunde, zu Grunde Grund grundieren gründlich Gruppe Gusto Gips Hader heizen heil Hauer häuteln Heupferd Häusel (zast.) Haken heikel häkeln Hakenkreuz haken Hachse Halle Hellebarde Hellebardier Halde Heller halt! halten

70

podvod, darebáctví nárok příslušník gestapa nacistická něm. tajná státní policie rovnost,dovedení stavby pod střechu usměrnit v totalitním duchu lesk (vy)leštit skelný papír hustá lněná nebo bavlněná látka hrabě grešle hmat hrubián, hrubec groš, drobná mince selský statek; základ nazmar, zničen od základu důkladně, od základu uklízet důkladný; základní skupina chuť, vkus, záliba sádra hadr; šaty topit, hřát zdravit německým pozdravem (heil) havíř, horník odblaňovat špatný, sešlý kůň záchod; mizera, darebák, lump hák, skoba choulostivý, ožehavý, málo odolný háčkovat hákový kříž, odznak nacismu hákovat, zasekávat se noha (pejorativně) prostorná místnost budov, vestibul těžká sekera s hrotem a hákem voják vyzbrojený halapartnou velká hromada, kupa, spousta haléř, setina české koruny stát! zastavit

haltýř, haltéř hambalek hamovat hamr handl handlíř handlovat hantuch hantýrovat hanza haprovat hapták harc harcovat (se) harfa háro harpuna hastrman hašple hausher

hausmajstr, hausmistr hausnumero hauzír

Fischbehälter Balken hemmen Hammer Handel Handler handeln Handtuch hantieren Hansa, Hanse hapern habt Acht Harz = pryskyřice, smůla herumziehen ? Harfe Haar Harpune Wassermann Haspel Hausherr Haus = dům, Knecht = pacholek Hausmeister Hausnummer Hausierer

hauzírovat

hausieren

havíř hec hecovat heft heftlink heftovat (na)heftovat hejtman helfnout helma, helmice

Hauer Hetz hetzen = štvát, hnát se heften Häftling heften (an)heften Hauptmann helfen Helm

herberk

Herberge

herc hergot! hermelín herold heršaft, heršoft heršoft!

Herz Herrgott! Hermelin Herold Herrschaft Herrschaft!

hausknecht

71

sádka na ryby trám spojující dvě krokve střechy brzdit, zdržovat, zpomalovat těžké kladivo obchod obchodník, kupec, překupník obchodovat ručník zacházet, nakládat, manipulovat hanza, obchodní spolek mít závadu, váznout, neklapat postoj v pozoru nájezd, výpad, vojenská potyčka potulovat se, kočovat harfa vlasy hákovitě zakončený oštěp na laně vodník, hastrman zařízení pro barvení tkanin; vrátek domácí pán pacholek, čeledín, podomek domovník libovolné, vymyšlené číslo podomní obchodník; tulák provozovat podomní obchod;toulat se havíř, horník zábava, legrace, sranda provokovat, dráždit, štvát držadlo, násada; steh politický vězeň (za nacismu) připínat, přibíjet; podněcovat,dráždit (na)stehovat náčelník, kapitán, hejtman pomoct přilba, helma cechovní hospoda; špatná noclehárna srdce, červená (kart.) hergot!, pane Bože! (zaklení) zímní bílá kožešina z hranostaje dvorský obřadník vyhlašující zprávy panstvo, vrchnost heršoft! (zaklení)

herynek, herynk hever hic hicovat himlhergot! hin, hín dát hobla, dostat hobla hoblík hoblina hoblíř hoblovat hoblovna hofírovat hofmistr hófrát hochštapler hokynář

Hering Heber Hitze heizen Himmelherrgott! hin Hobel Hobel Hobelspan Hobler hobeln Hoblerei hofieren Hofmeister Hofrat Hochstapler Höker

hokynářství

Hökerei

hold holdovat holfald (na) holport holt, halt hopsat horna, valdhorna hotař, hutař hózny houf houfnice houfovat (se) hrabě hrozinka hřbitov hudlař humbuk humr hunškop (zast.) hunt huntovat huť hylzna hytlák inzerát

Huldigung huldigen hohle Falte ? halt hopsen Waldhorn Hüter Hose Haufen Haubitze häufen (sich) Graf (z něm. základu) Rosine Friedhof (z něm. základu) Hudler Humbug Hummer Kopf = hlava Hund auf der Hund bringen Hütte Hülse Hüttelwagen Inserat

72

nasolený sleď, slaneček zvedák, hever horko, teplo, žár topit; silně hřát, pálit, sálat Bože na nebesích! (zaklení, zvolání) zničený, vyčerpaný; pryč smýkat někým jako hoblíkem hoblík hoblina hoblíř hoblovat, opracovávat hoblíkem hoblovna dvořit se, pochlebovat vychovatel; správce dvora, hofmistr dvorní rada, vyskoký úředník podvodník, dobrodruh obchodník provozující hokynářství obchod s potravinami a jiným zbožím okázalý projev úcty nebo pocty vzdát hold; věnovat se, oddávat se dutý záhyb (na šatech) společné držení něčeho; společně zkrátka a dobře, inu, tedy, ovšem hopsat, hopkat lesní roh polní hlídač kalhoty houf, hejno houfnice, dělo s krátkou hlavní hromadit (se) hrabě, příslušník vyšší šlechty sušená bobule vinné révy, rozinka hřbitov břídil podvod, šalba, nesmysl humr, mořský rak koňský náhlavek, ohlávka důlní vozík kazit, ničit huť nábojnice krytý nákladní vagón; služební vůz inzerát

inzerce inzerent inzerovat ja jár jarmark juchat jupka just, na just kacíř kacířství kafe kachel, kachlík, kachlička kachlíčkovat kakat kalich kaltna kamarád kamaše kamerdíner kamilky kamrlík kanape kancelář kancléř kandelábr kanón, kanon kanonýr kapela kaplan kaple, kaplička kaprál (zast.) kapsle kapuce kára karcer karfiol kartotéka kasa kasírovat kastl, kastlík kastrol kašpar, kašpárek

Insertion Inserent inserieren ja (Studien)jahr Jahrmarkt juchzen Joppe just Ketzer Ketzerei Kaffee

inzerce inzerent inzerovat ano, jo rok, ročník jarmark, výroční trh jásat, plesat ženský kabátek, kazajka právě, zrovna; schválně, naschvál kacíř, heretik kacířství, hereze káva

Kachel

kachel, kachlík, kachlička

kacheln kacken Kelch kalt Kamerad Gamasche Kammerdiener Kamille Kämmerlein Kanapee Kanzlei Kanzler Kandelaber Kanone Kanonier Kapelle Kaplan Kapelle Korporal Kapsel Kaputze Karre, Karren Karzer Karfiol Kartothek Kasse kassieren Kasten Kasserolle Kasperl, Kasperle

obložit kachlíky vyměšovat (dět.) kalich, pohár, číše zima, chladno kamarád, přítel kamaše komorník (zast.) heřmánek komůrka, malá místnost pohovka kancelář ministerský předseda, kancléř pouliční svítilna vynikající odborník; dělo dělostřelec kapela kaplan kaple desátník rozbuška, roznětka, pouzdro, obal kapuce vozík, trakař, kolečko, kárka školní vězení (zast.) květák kartotéka pokladna inkasovat, přijímat peníze; rušit skříň, skříňka, schránka, bednička kastrol, rendlík kašpar, kašpárek

73

katr kauf kél kérovat kibic kibicovat klandr klapat, klapnout klapka klasa klášter klempíř klenot klepat kletr klika knajpa knedlík knecht knejp knop, knap komandovat komora kompanie koncentrák konzum kór koštér (o)koštovat koštovat koukat se krachovat, krachnout krajsamt krajzl, krejzl, krejzlík krám kramář kramářka kramflek; být silný v k. kramle; vzít kramle krámovat kravál krčma krčmář kredenc

Gatter Kauf Kohl kehren Kiebitz kiebitzen Geländer klappen Klappe Klasse Kloster Klempner Kleinod klopfen klettern = lézt Glück Kneipe Knödel Knecht Kneip knapp kommandieren Kammer Kompanie Konzentrationslager Konsum gar Koster kosten kosten kucken krachen Kreisamt Kragen Kram Krämer Krämerin ? Klammer, Krampe kramen Krawall Kretschmer Kretschmer Kredenz

74

mřížové dveře; rámová pila nákup, koupě kapusta navážet se do někoho; tetovat divák a kritik při hraní karet přihlížet a kritizovat při hraní karet zábradlí klapat, klapnout; podařit se klapka třída; jakost klášter klempíř klenot, šperk, skvost klepat horolezecký batoh štěstí hospoda knedlík prostý voják, dráb (zast.) obuvnický, ševcovský nůž sotva, těsně poroučet, rozkazovat, velet komora rota, setnina koncentrační tábor konzum, spotřeba dokonce, docela, teprv, zvlášť koštér, ochutnávač (o)chutnat mít cenu, stát dívat se (z)krachovat, udělat úpadek okresní, krajský úřad široký límec, límeček obchod, stánek; harampádí drobný obchodník drobná obchodnice podpatek; být si jistý tesařská skoba; utéct hrabat se, přehrabovat se hluk, rámus, lomoz, povyk hospoda hospodský příborník, kredenc

krejcar, grejcar krchov kriminál krusta krýgsman krypl křtalt křtaltovaný křtaltovat ksicht ksichtit se ksindl kšaft kšeft kšeftovat kšilt kšír, kšíry (o)kšírovat kufr kuchtík kuchtit kuchyně kumbál kumpán kumšt kumštýř kunsthistorik kunšaft, kunčaft kundšoft kupírovat kuplíř kuplířka kuplířství kupole, kopule kurát kuratela kurfiřt kurt (při)kurtovat se kurýrovat kutloch kutna kvalt kvargle

Kreuzer Kirchhof Kriminal Kruste Kriegsman Krüppel Gestalt gestaltet gestalten Gesicht Gesicht Gesindel Geschäft ? Geschäft Geschäft Schild schirren schirren Koffer Küchenjunge kochen Küche ? Kumpan Kunst Künstler Kunsthistoriker Kundschaft Kundschaft kupieren Kuppler Kupplerin Kuppelei Kuppel Kurat Kuratel Kurfürst Gurt gürten sich kurieren Kuttelhof (zast.) Kutte Gewalt ? Quargel

krejcar, malý peníz hřbitov vězení, věznice kůra, povlak, strup, krusta voják (zast.) chromý člověk, mrzák forma, tvar, ozdoba (zast.) tvarovaný, utvářený tvarovat, utvářet obličej tvářit se sebranka, lůza, chátra, banda poslední vůle, závěť, testament obchod; výnosná práce obchodovat štítek čepice postroj, popruhy dát postroj, zapřahat kufr kuchtík vařit kuchyně malá temná místnost druh, společník umění, dovednost, zručnost umělec, obratný člověk historik zabývající se uměním zákazník zákazník (zast.) kupírovat kuplíř kuplířka kuplířství kupole, kopule vojenský kněz opatrovnictví držitel říšského arciúřadu popruh, pás připoutat se léčit malá nevzhledná místnost, brloh svrchní mnišský oděv rychlostní stupeň, rychlost; spěch tvarůžek, syreček

75

kvartýr kvelb kvér kverulant kýbl kýč kychta kýl kysna kyt kytle, kytlice kyz lacl lafeta ládovat ládovat se lágr lajntuch lajsna lajsnout si lajtnant óbrlajtnant lak lák lampa lampasy lán landkrycht lantkrabě, lankrabě lantkrabství, lankrabství lapálie lať, laťka lauf lautr lavina léga legát leník léno líbesbríf (od)lifrovat litkup lógr loch

Quartier Gewölbe Gewehr Querulant Kübel Kitsch Gicht Kiel Kiste Kitt Kittel Kies Lätzchen Lafette laden laden Lager Leintuch leiste leisten Leutnant Oberleutnant Lack Lake Lampe Lampassen Lehne Landgericht Landgraf Landgrafschaft Lappalie Latte Lauf lauter Lawine Lege Legat Lehenmann Lehn, Lehen Liebesbrief (ab)liefern Leitkauf Lager Loch

byt, příbytek obchod, krám puška, zbraň věčný nespokojenec kbelík, vědro kýč, komerčně zaměřené dílo sazebna lodní kýl bedna tmel, kyt spodní sukně rudný nerost kovového vzhledu náprsní část oděvu, náprsenka lafeta, součást děla nabíjet (střelnou zbraň) cpát se, hltavě pojídat tábor prostěradlo lišta, lať dovolit si, dopřát si poručík nadporučík nátěr, lak nálev, lák lampa, svítilna pruhy na švech kalhot u uniformy lán krajský soud (zast.) knížecí titul, lankrabě území spravované lankrabětem maličkost, malichernost lať, laťka, tyčka hlaveň samý; jenom, pouze lavina, příval, záplava obruba židle s vyřezávaným opěradlem leník, vazal, man léno, feudum milostný dopis poslat, odeslat; dodávat zapíjení uzavření koupě; odstupné kávová sedlina vězení

76

lochčit se lochna lokaj lokál lokna los losování losovat loubí loutna ludra luft lufťák lufthaus luftovat lump lupmačit lunapark lunt lusthaus lustr machr majlant, majland majstrštyk dát si majzla majzlík majznout malíř malování malovat man mandel mandl mandlovat mandle manšaft, mančaft mantl manýra markrabě, markrabí markrabství markytán markytánka marod marodit

lachen Loch Lakai Lokal Locke Los Losen losen Laube Laute Luder Luft Luft Luft = vzduch, Haus = dům lüften Lump lumpen Lunapark Lunte Lusthaus Luster Macher Mailand = Milán Meisterstück Meische Meissel schmeissen Maler Malen malen Mann Mandel Mangel mangeln Mandel Manschaft Mantel Manier Markgraf Markgrafschaft Marketender Marketenderin marod marodieren

77

smát se (brněnský hantec) otvor, díra lokaj, sluha hostinec, hostinský podnik kadeř los, výherní poukázka; osud losování losovat, táhnout los podloubí; besídka loutna, strunný drnkací nástroj potvora, mrcha vzduch letní host z města na dovolené letní byt, chata větrat darebák, lotr, uličník, ničema dělat neplechy, zlobit lunapark doutnák, lunt letohrádek lustr, stropní svítidlo obratný člověk, odborník velké množství, hojnost mistrovské dílo dát si pozor dláto, sekáč (u)hodit, třísknout malíř malování malovat, kreslit leník, vazal, man stará míra (15 kusů) mandl uhlazovat na mandlu, mandlovat plod mandloně, mandle mužstvo, tým kabát způsob, chování markrabě, knížecí titul země spravované markrabětem prodavač zboží a jídla vojákům prodavačka zboží a jídla vojákům marod, nemocný být nemocný, stonat

marodka marš! marš maršál maršbatalion marše marškompanie maršrúta mašina mašinérie mašinfíra mašinkvér mašírovat mašle maštal matrace, madrace mazhaus mečet, mekat mekot meldovat meldunk (z)merčit, merkovat metál mince mindrák mišunk, mišuňk mlok mnich mord mordéř (za)mordovat mordovat se mošt moštárna moula moždíř mumraj mundúr mustr mustrovat mušle muzika mýto nášup

Marodenzimmer marsch! der Marsch Marschall Marschbataillon die Marsch Marschkompanie Marschroute Maschine Maschinerie Maschinenführer Maschinengewehr marschieren Masche Marstall Matratze ? meckern Meckern melden Meldung merken Metall Münze Minderwertigkeitskomplex Mischung Molch Mönch Mord Mörder morden morden Most Mosterei Maulaffe Mörser Mummerei Montur Muster mustern Muschel Musik Maut Naschub (zast.)

78

místnost pro nemocné v chod!, běž! ven! pochod maršál, nejvyšší vojenská hodnost pochodový prapor náplava rota odcházející na frontu směr pochodu, cesty; cest. příkaz stroj; lokomotiva složitá soustava strojvedoucí, strojvůdce kulomet pochodovat mašle, stuha chlév, stáj, konírna matrace svrchní síň (zast.) mečet mečení, mekot hlásit, ohlásit hlášení, zpráva (z)pozorovat, všimnout si vyznamenání, medaile mince komplex, pocit méněcennosti směs, míchanice, zmatek, nepořádek mlok, salamandr mnich, řeholník vražda, zabití vrah, zabiják vraždit, zabíjet trápit se, lopotit se, pachtit se nevykvašená šťáva z ovoce, mošt moštárna hlupák, pitomec moždíř, hmoždíř maškarní rej; ruch, shon uniforma, stejnokroj vzor, vzorek prohlížet, posuzovat; kárat lastura, ulita hudba; lidová taneční zábava mýtné, poplatek za použití cesty přídavek

némlich numero nýmand óbršt odkráglovat oficír ordnunk ortel pajšl pajzl paket pakáž pakl (s)pakovat (se) paktovné pancíř pančovat pantofel papundekl, papndekl pár paráda parkán partaj pasovat pauza pech pechfógl pendler pendlovat pergmistr perón piglovat pingl plac pláňka platfus plato plech plundrovat polír polírovat ponk post pres

nämlich Nummer niemand Oberst abkrageln Offizier Ordnung Urteil Beuschel (rak.kuch.) Beisel Paket Pack, Bagage Packen packen Pacht Panzer pantschen Pantoffel Pappendeckel paar, Paar Parade Burggraben Partei passen Pause Pech Pechvogel Pendler pendeln Bergmeister Perron bügeln Bündel Platz Planke Plattfuss Platte Blech plündern Polier polieren Bank Posten Presse

79

právě, zrovna, totiž číslo nikdo plukovník odstranit, odpravit, oddělat důstojník pořádek rozsudek, verdikt hovězí nebo vepřové plíce a žaludek putyka, krčma balík holota, sebranka, banda, lůza balík (s)balit (se), zabalit nájem krunýř, brnění ředit, bryndat pantofel, trepka lepenka několik; dvojice okázalost, nádhera hradební příkop politická strana; nájemník hodit se, slušet, padnout přestávka, pomlka smůla, neštěstí, nezdar smolař pracovník denně dojíždějící za prací jezdit, chodit sem a tam důlní dozorce, důlní mistr nástupiště žehlit vak, ranec, uzel; číšník místo laťka, tyčka k postavení plotu plochá noha deska, podnos plech plenit, pustošit, drancovat dílovedoucí, stavbyvedoucí leštit řemeslnický pracovní stůl postavení, funkce; místo lis; tlak, tlačenice

presovat probíř, probéř prúba prubovat, prubnout pucflek pucovat pumpa pumpnout (někoho) pumpovat punc punktum puntovat purkmistr putna; je mi to putna putra putrovat putyka rabovat rada rádce radit rádlo rádlovat radýrka radýrovat ráfek rafnout ráhno rajblík rajbovat rajc rajcovat rajcovný rajch rajncenkrecht rajs rajstajbl, rajstajfl rajtky rajtovat rajz rajzovat raketa rám rambajs, rambajz

pressen Probierer Probe probieren Putzfleck putzen Pumpe Geld pumpen pumpen Punze punktum Bund machen Bürgermeister ? Butter buttern Butike rauben Rat Rat raten Rändelrad rändeln Radiergummi radieren Reifen raffen Rahe Reibebrett reiben Reiz reizen reizvoll Reich reinzenkrecht ? Reis Teufel Reithose reiten Reise reisen Rakete Rahmen Rammeisen

lisovat zkoušeč jakosti a hmotnosti mincí zkouška zkusit, zkoušet vojenský sluha čistit; hubovat, nadávat pumpa, čerpadlo vyloudit peníze, půjčit si peníze čerpat, nabírat, nasávat kapalinu razidlo, úřední značka, punc přesně, právě; hotovo, konec spolčovat se purkmistr, starosta nádoba s popruhy; je mi to lhostejné máslo tlouci máslo hospoda nejnižšího řádu plenit, drancovat, loupit rada rádce radit vroubkované kolečko na násadě rýhovat, vyznačovat rádlem guma (na vymazávání) gumovat, vymazávat gumou obvodová část kola pro pneumatiku popadnout; kousnout trám k zavěšení plachet zednické nebo betonářské hladítko drhnout, dřít, třít přitažlivost, dráždivost, půvab dráždit, vábit, lákat dráždivý, přitažlivý německá říše vůbec, zhola, dočista rýže divoch, neposeda (o dítěti) jezdecké kalhoty jet na koni cesta, cestování cestovat létací zařízení; reaktivní střela obruba obrazu; konstrukce rámus, hluk; povyk

80

ramlice ramlík ramlování randál ranec rank rantl ranžírovat rap rapír rapl raport raportovat ras rasovat rast rastr rastrovat rašl rašple rašplovat rathaus ratlík raubíř rauš razír rebarbora regál regiment recht rej rejd rejdovat rejtar rek rekrut rekrutovat remedura remplovat rendlík rest restovat reta, réta retovat

Rammler Rammler Rammelzeit Randal Ranzen Rang Rand, Randel rangieren Rappe Rapier Rappel Rapport rapportieren ? ? Rast Raster rastrieren ? Raspel raspeln Rathaus Rattler Räuber Rausch Raseur Rhabarber Regal Regiment Recht Reihen Reiten ? reiten ? Reiter Recke Rekrut rekrutieren původně z francouzštiny rempeln Reind Rest rösten Rettung retten

81

samice králíka nebo zajíce samec králíka nebo zajíce páření se (o králících) rámus, hluk uzel, za cípy svázaný šátek služební postavení, platová skupina okraj, obruba, lem seřadit, uspořádat, pořádat černý kůň, vraník stará soubojová zbraň potrhlost, ztřeštěnost; potrhlý člověk zpráva, hlášení hlásit, ohlásit, podat zprávu pohodný; bezohledný člověk nakládat hrubě, necitelně; týrat odpočinek, pohov, zastávka síť, síťka, mřížka mřížkovat, linkovat, čárkovat stroj na výrobu vzorované pleteniny struhák, pilník; nehezká, stará žena strouhat, pilovat radnice (zast.) malý hladkosrstý pinč lupič, loupežník; darebák, uličník (alkoholické) opojení, špička holič reveň police nebo stojan s přihrádkami pluk být vhod, mít pravdu rychlé víření úhel vychýlení řízení řídit směr vozidla, zatáčet, řídit jízdní voják, jezdec (zast.) hrdina, bohatýr odvedenec odvádět na vojnu oprava, náprava vrazit do protihráče (menší) kastrol nedodělek, nedoplatek opékat, dusit na tuku záchrana, pomoc chránit, zachránit

revír revírník revírovat rif rolák role rolna (s)rolovat rošt

Revier Revierförster Revier Riff Rollkragenpullover Rolle Rolle rollen Rost

roštování

Rost

rota rotmistr roura rozinka rozšafný rudl ruf rukovat ruksak ruml rumpál rumplovat rumrejch, rumrajch runda rustika rybíz rýgl, rygl (za)ryglovat rygol rychna rychta rychtář narychtovat zrychtovat rychtyk, v rychtyku rýna rynek, rynk ryps rytíř rytmistr ryto, ryt římsa říše, rajch

Rotte Rottmeister Röhre Rosine rechtschaffen = poctivý, řádný ? Ruf zum Wehrdienst einberufen ? Rucksack Rummel rumpeln rumpeln Rummel Runde rustikal Ribisel (rak.) Riegel Riegel Rigole riechen Richte Richter richten richten richtig Rinne Ring Rips Ritter Rittmeister Ritt Sims Reich

82

polesí; obvod lovu; uzavřený obvod lesník spravující revír slídit, lovit v revíru (o psu) podmořský útes svetr n. tričko s ohrnovacím límcem herecká úloha; funkce, postavení kladka, kolečko, váleček (s)vinout mřížka k opékání masa způsob konzervace; zpevnění roštem rota, oddíl vojska velitel roty trubice, trouba sušená bobule vinné révy, hrozinka prozíravý, uvážlivý, moudrý dvoukolý vozík na přepravu zboží obecná známost, pověst nastupovat vojenskou službu batoh, tlumok ruch, shon, zmatek, poplach ruční dřevěný naviják lomcovat, tlouct, bouchat, bušit vřava, hluk, hřmot, rozruch, shon kolo, okruh, stolní společnost písmo protáhlé do výšky rybíz zástrčka, závora zavřít na závoru, zástrčku stružka, žlábek zápach obydlí, sídlo rychtáře rychtář, starosta nasměrovat, nachystat srovnat, urovnat, dát do pořádku správné, správně, v pořádku okapní žlab náměstí tkanina s vroubky rytíř setník u jízdy placená jízda nájemního vozu římsa říše

sajrajt sak sál salamandr salopní samet sanitka sanýruňk sargdekl sekatura sejp sekt sekutný sekýrovat semlbába, zemlbába senkrubna, sengrubna servírka servírovat servít(ek) sesle, sesla sígl sígr sichr sichrhajska, sichrhajcka (po)sichrovat skříň sokl somrák somrovat sorta sos, sós soumar spedice speditér, špeditér speditérství spíž, spíže, spižírna sporák, šporák spořit spořivý spuntovat, spunktovat sténat sulc sulcovat šablona

Sauerei Sack Saal Salamander salopp Samt Sanität Sanierung (pův. z latiny) Sargdeckel Sekkatur Seife Sekt ? sekkieren Semmelauflauf Senkgrube Serviererin servieren Serviette Sessel Siegel Sieger = vítěz sicher Sicherheitsnadel sichern Schrein, Schrank Sockel Sommer ? Sommer ? Sorte Sosse Saumtier Spedition Spediteur Spedition Speise(kammer) Sparherd sparen sparsam Bund machen stöhnen Sulze, Sülze sülzen Schablone

83

nepořádek, svinčík pytel, vak sál, síň mlok nepořádný, nedbalý matně lesklá tkanina, samet záchranka, ambulance sanování víko na rakev trápení, týrání, sekýrování rozsyp šumivé víno zlý, svárlivý sužovat, týrat, trápit žemlovka jáma na odpadky, žumpa zaměstnankyně v restauraci podávat (jídlo) ubrousek židle pečeť, razítko darebák, lotr, lump, syčák jistě, bezpečně, zaručeně; jistý zavírací špendlík (za)jistit, zabezpečit, pojistit skříň, skříňka podstavec, podnož, patka tulák potulovat se, toulat se druh, odrůda omáčka zvíře k nošení břemen doprava, zasílatelství zasílatel, dopravce, stěhovák zasílatelství místnost k uložení potravin sporák, plotna šetřit šetrný umluvit, smluvit, zosnovat naříkat, sténat aspik, rosol, huspenina rosolovat vzor, předloha

šábovat (se) šabraka šábrování šacovat šacovník šacunk, šacuňk šafář šafářovat šachta šajba šajn (ne)mít o něčem šajn(a) šál šála šála šálek šalina šalíř šalmaj šalování šalovat (vy)šaltovat šaltpáka šaltr šalvěj šalvostr šamot šamotka šamrle, šamrdle šamstr šance šancovat šanovat šantročit šarlach šarlat šarnýr šarvátka šejdíř šelma šéma šenk šenkovat šenkovna

scheiden (sich) Schabracke schaben schätzen Schätzer Schätzung Schaffer schaffen Schacht Scheibe Schein Schein ? Schal Schal Schale (rak.) elektrische Linie ? Schalmei Schalung schalen schalten Schalthebel Schalter Salbei Goldscheidewasser Schamotte Schamotte Schemel ? Schanze Schanze schonen ? Scharlach Scharlach Scharnier Scharmützel Schindler Schelm Schema Schenke, Schank schenken Schenke, Schank

84

dělit se čabraka škrabání odhadnout, ocenit; prohledat kapsy odhadce odhad; výkupné (hospodářský) správce být šafářem; rozkazovat druhým důl, šachta kotouč, řemenice; terč svit, záře (ne)mít o něčem zdání, ponětí jeden z velkých svalů kýty šála těžní klec šálek, miska (brněnská) tramvaj topič v sklářské huti; středov. přilba píšťala, zvl. pastýřská bednění, obložení bednit, obkládat, pobíjet prkny (vy)řadit řadicí páka přepážka šalvěj lučavka žáruvzdorný materiál hliněná dlaždice, cihla nízká stolička, podnožka nápadník, milenec hradby, valy, opevnění, násep zatahovat svatebnímu průvodu cestu chránit, šetřit čachrovat; pokoutně ukrývat jasně červená barva; spála tkanina jasně červené barvy kloubový závěs, stěžejka potyčka, půtka, bitka, srážka podvodník šelma, dravý savec schéma hospoda, výčep, nálevna nalévat, čepovat hospoda, výčep, nálevna

šenkýř šenkýřka šerm šermovat šerpa šibík šibovat, šíbovat šíbr šíbrovat, šibrovat šíf šifař šiferna šichta šichtmistr šik šikovat šikovný šiknout se šilhat šilink šimfovat šiml úřední šiml šína šinágl šindel šindelář širm šišarda

Schenkwirt Schenkwirtin ? ? Schärpe Stapel schieben Schieber schieben Schiff Schiffer Schiffswerft Schicht Schichtmeister Schick schicken geschickt schicken sich schielen Schilling schimpfen Schimmel Schimmel Schiene ? Schindel Schindelmacher (zast.) Schirm Schie3scharte

škapulíř

Skapulier (zast.)

škatule škeble škoda škopek šláfrok šláftruňk šlágr šlajer, šlojíř šlajf, šlejf šlajfka šlajfky šlajfovat šlajsna

Schatulle ? Schade Schaff Schlafrock Schlaftrunk Schlager Schleier Schleif Schleife schleifen schleifen Schleuse

85

hostinský, výčepní hostinská zápolení bodnou n. sečnou zbraní zápolit bodnou n. sečnou zbraní šerpa, široká stuha slepá chodba posunovat (vlak), odsunovat posunovač; logaritmické pravítko přesunovat, posouvat; čachrovat loď loďař loděnice směna vedoucí směny vojenský útvar, šik; dvojřad řadit do šiku; poslat dovedný, zručný, obratný; vhodný hodit se šilhat, pošilhávat bývalé platidlo v Rakousku hubovat bělouš, bílý kůň bezduché, byrokratické úřadování kolejnice veslová loďka s plochým dnem šindel, taška výrobce šindelů stínidlo lampy střílna druh amuletu; část mnišského roucha krabice sladkovodní mlž; lastura škoda, poškození, újma škopek, dřez župan uspávací nápoj hit závoj, rouška brzda (mechanická) kravata, vázanka brusle na kličku brzdit propust

šlak šlakovat šlam šlamastyka, šlamastika šlank šlaušek, šlauch šle šlechta šlechtic šlejfírna šlejfíř šlem šlendrián šlengr šlep šlepr, šlépr šlicovat šlif šlichta šlitáž šlofík šlohnout šluk šlukovat šlundra šlupna šlus šmajchl šmajchlíř šmajchlovat (se) šmajznout šmak šmáknout (si) šmakovat šmant, šmont šmejd šmejdit šmelc šmelcíř šmelcovat šmelcovna šmelina šmelinář šmigrust, šmerkust

Schlag schlagen Schlamm Schlamassel schlank Schlauch ? Geschlecht Geschlecht Schleiferei Schleifer Schleim Schlendrian Schlingel Schleppe Schlepper schlitzen Schliff Schlichte Schlittenfahrt Schläfchen ? Schluck = lok, doušek schlucken = polykat ? Schlaufe Schluss Schmeichelei Schmeichler schmeicheln schmeissen Geschmack schmecken schmecken ? Schund Schund Schmelz Schmelzer schmelzen Schmelzerei Schiebung Schieber ?

86

mrtvice; ďas, čert jít po stopě, sledovat usazenina uhelného prachu nesnáze, trampoty štíhlý hadička tráky, kšandy šlechta, vládnoucí třída, aristokracie příslušník šlechty, aristokrat brusírna brusič hlen, slizovitá látka, kal nepořádek; nepořádný člověk darebák vlečka tahač, vlek, vlečka dělat zátinku společenská uhlazenost břečka, špatné jídlo jízda na saních, sanice krátký spánek ukrást polknutí kouře při kouření polykat kouř při kouření nepořádná nebo nemravná žena smyčka stuhy konec lichotka, lichocení, mazlení lichotník lichotit (se), lísat se, mazlit se ukrást; uhodit chuť, příchuť přijít vhod; pochutnat si chutnat uhelný prach; druh briket podřadné zboží, brak zvídavě se pohybovat, slídit staré železo, šrot; barevné trety tavič tavit tavírna černý obchod, lichva překupník pomlázka

šminkovat šminky šmír šmíra šmírák šmírbuch šmírovat šmirgl šmirglovat šmirglpapír šmízo šmok šmolc šmolka šmolkovat šmorn šmudla (u)šmudlaný šmudlat šmuk šnaps, šnába šnek šněrovací šněrovačka šněrovat šnorchl šňořit šňupací šňupák šňupat šnuptychl šňůra šnurbart šnycar šnycl šnyt šnytlich, šnytlík šnytovat šopa šorc šorfšic, šarfšic šorna šos šosácký

schminken Schminke Schmiere Schmiere Schmiere Schmierbuch schmieren Schmirgel schmirgeln Schmirgelpapier Schmiere ? schmelzen, Schmolz ? ? Kaiserschmarren schmuddeln schmuddlig schmuddeln Schmuck Schnaps Schnecke Schnürschnüren schnüren Schnorchel verschönern SchnupfSchnupftuch schnupfen Schnupftuch Schnur Schnurrbart schneiden, Schnitt Schnitzel Schnitt Schnittlauch schneiden, schnitten Schuppen Schurz Scharfschütze Schornstein = komín Schoss Schoss

87

líčit líčidla mazadlo, kolomaz kočující divadelní spol. nižší úrovně koncept; nežádoucí pozorovatel pomocná účetní kniha mazat šmírem; sledovat, slídit smirek, brusný papír smirkovat, brousit, leštit smirkový papír úplatek, výhoda; brak, šmejd prodejný novinář přepuštěné máslo modřidlo modřit šmolkou trhanec, smaženec špindíra ušpiněný dělat neobratně, nepořádně umývat šperk, klenot, ozdoba kořalka, pálenka hlemýžď, šnek šněrovací, stahovaný tkanicí korzet spojovat, svazovat, stahovat tkanicí potápěčská trubice, šnorchl zdobit, krášlit, fintit určený, sloužící k šňupání kapesník; čenich vtahovat nosem kapesník provaz knír truhlářský nebo knihařský nůž řízek malé pivo; střih (šatů); řez pažitka opracovávat okraje podešve kůlna, dřevník zástěra ostrostřelec škrabka na saze cíp kabátu příliš konzervativní, zpátečnický

šosák šotek šotyš šouf šoupnout šourat špacír špacírka špacírovat špagát špachtle špajz, špajzka špalda špaleta špalír špán špangle špargl špárkasa špárovat špársystém špás špásovat špátka špeceraj špeh špehovat špehýrka špejchar špejle špejlovat špek špekáček špekbuřt, špekvuřt špekoun špekové knedlíky špekulírovat

Schoss Schote ? Schottische Schufen schuppen schüren Spaziergang Spazierstock spazieren Spagat Spachtel Speisekammer Spalte Spalt, Spalte = trhlina, spára Spalier Lichtspan, Kienspan Spange Spargel Sparkasse sparen Sparsystem Spass spassen Spaten Spezerei Späher spähen Späher Speicher Speiler speilen Speck Speckwurst Speckwurst (zast.) Speck Speckknödel spekulieren

špeluňka

Spelunke

špenát špendlík špendlit špendýrovat šperhák

Spinat Stecknadel zustecken spenden Sperrhaken

88

šosatý kabát; zpátečník, omezenec domácí skřítek, diblík, rarášek název pro skotskou; skotský vzor naběračka s dlouhým držadlem strčit, posunout šoupavě něčím pohybovat procházka vycházková hůl procházet se provaz, motouz stěrka, roztěrka spíže, spižírna druh pšenice, samopše ostění řada louč druh pout, želízka, okovy chřest spořitelna šetřit úsporný systém legrace, zábava, žert, šprým žertovat, šprýmovat lopatka obchod se smíšeným zbožím vyzvědač, slídil, zvěd, špion slídit, vyzvídat, sledovat kukátko, malé okénko sýpka špejle uzavírat špejlemi, špejlovat slanina, špek špekáček tlačenka tlustý člověk, tlusťoch špekové knedlíky spekulovat, uvažovat, přemýšlet malá tmavá místnost;špatná hospoda špenát špendlík; sorta slívy špendlíky připevňovat, spojovat darovat, věnovat paklíč

šperk šperklapka šperkovat šperovat špic špice, špička špicl špiclovat špicovat (uši) špičkovat špičkový špígl špikovat špión špionáž špiritus špitál špíže, špížka, špižírna špona (na)šponovat šponovky šporhert, špolhert šporna šporovat, špórovat šprajc (za)šprajcovat, šprajcnout šprechtit špric šproch šprot, šprota šprusel, šprušle, šprysel šprým šprýmař šprýmovat špulit špulka špunt (za)špuntovat špuntovka špura, špůra šrafa šrafování šrafovat

? Sperrklappe ? sperren Spitz(hund) Spitze Spitzel spitzeln spitzen spitzen = hrotit, ostřit SpitzenSpiegel spicken Spion Spionage Spirit Spital Speise(kammer) Span spannen spannen Sparherd Sporn sparen Spriesse

klenot, skvost, cenný předmět závěr u pušky zdobit, vyzdobovat (šperky) uzavřít, uzavírat plemeno psů hrot, špička slídil, donašeč, udavač slídit, špehovat ořezávat do špičky; nastražit (uši) dobírat si, popichovat, provokovat mimořádný, vrcholný, vynikající zrcadlo, zrcátko protahovat slaninou; prokládat vyzvědač, agent vyzvědačství, špiónství líh, alkohol nemocnice místnost k uložení potravin tříska, hoblina napínat, napnout, natahovat dlouhé přiléhavé kalhoty sporák ostruha šetřit vzpěra, podpěra

(ver)spreizen

vzepřít; podepřít

sprechen Gespritzte, Spritzer sprechen Sprotte Sprosse Scherz Scherz scherzen spulen Spule Spund spunden Spund Spur Schraffe Schraffierung schraffen, schraffieren

mluvit (německy) vinný střik řeč, hovor, výrok, rčení mořská rybka příbuzná sledi příčel, příčka žert čtverák, šibal, filuta dělat šprýmy, žertovat špulit cívka zátka; malé dítě (za)zátkovat poplašná nebo dětská pistole stopa; kolej čára, křivka čárkování, šrafování vyplňovat šrafami, čárkovat

89

šrajbr, šrajbka šrajbmašina šrajtofle šrák šrám šraml šrank šraňky šrapnel šrek, šrekou šrift šrot šrot šrotovat šrotovat šrotovník šroub šroubovací šroubovák, šraubncír šroubovat štáb štábní štace štafírovat štafle štajf štajfovat se štajgr štajgrovat štajryš štalmistr štambuch štamgast štamprle štangle štekl štekle štelář, šteláž štelovat štelunk štempl štemplovat štendr štep

Schreiber, Schreiberin Schreibmaschine ? (Hosen)träger Schramme Schrammel Schrank Schranken Schrapnell schräg Schrift Schrot Schrott schroten schrotten Schrotmühle Schraube SchraubSchraubenzieher schrauben Stab StabsStation ? Staffel steif steifen Steiger steigern ? Stallmeister Stammbuch Stammgast Schnapsglas Stange Stöpsel Stöckelabsätze Gestell stellen Stellung Stempel stempeln Ständer stopfen 90

písař, písařka (na stroji) psací stroj peněženka popruh, šle; věšák, stojan, police jizva, škrábnutí, rána lidový soubor o několika hráčích skříň závory dělostřelecká střela, šrapnel šikmo, napříč písmo krmivo, drť odpad, staré železo šrotovat, drtit (obilí) šrotovat, drtit (staré železo) zařízení sloužící k výrobě šrotu šroub zařízený na šroubování šroubovák šroubovat štáb, sbor týkající se štábu; dř. voj. hodnost stanice, zastávka; působiště upravovat, krášlit, zdobit; obšívat dvojitý žebřík; malířský stojan strnulý, nehybný naparovat se, kasat se důlní dozorce stupňovat, zvyšovat český lid. tanec třídobého rytmu podkoní;jeden z dvorských úředníků památník, album stálý host kalíšek, stopka tyč, tyčka západka, kolík vysoké podpatky police, regál seřizovat, upravovat pozice, zákopy, postavení razítko, pečeť razítkovat stojka strojový steh; zalátané místo

štibra štift štikování štikovat štof štok štokfiš štokrle, štokrlík štola štóla štóla štolba štont na štorc štos štoudev štráf štráfovaný štráfovat štráchy

Splitter Stift Stickerei sticken Stoff Stock Stockfisch Stockerl Stollen Stolle, Stollen Stola Stallmeister Stand Sturz ? Stoss ? Streifen gestreift, streifig streifen Streich ?

štrajch

Zapfenstreich

štrajchpudlík štrajk štrajkovat štramák štramanda štrapace, štrapáce štrapicírovat, štraficírovat štrébr štrejchnout štrejchovat, štrychovat štreka štrekovat se štreng štrikování štrikovat štrof štrozok štrúdl štrycle, štrycla štrych štrymfle

? Streik streiken strammer Kerl strammes Mädel Strapaze

odštěpek, úlomek nadační ústav (nemocnice) vyšívání vyšívat vlněná látka, tkanina poschodí, patro treska kuchyňská sedačka bez opěradla podzemní chodba, štola vánočka, houska pruh látky, který nosí katol. kněz podkoní, správce konírny stav; stanoviště; stánek prodavače obráceně, napříč hromada, halda, stoh, sloupec větší dřevěná nádoba, menší káď pruh pruhovaný křížem krážem chodit okolky, drahoty, cavyky večerka;soubor smyčcových nástrojů dítě pomáhající v tiskárně kartounů stávka stávkovat elegantní muž, švihák elegantní, pohledná žena námaha, obtíž, trmácení

strapazieren (sich)

namáhat, obtěžovat (se)

Streber streichen streichen Strecke strecken streng Stricken stricken Strafe Strohsack Strudel Striezel Strich Strümpfe

snaživec, horlivec, šplhoun škrtnout natírat cesta, dráha, trať zdvihat se k odchodu přísný pletení plést pokuta slamník závin podlouhlý chléb, veka, šiška pruh, proužek, čára punčochy

91

štucl, štucel štucovat študent, študák študie študovat štukatér štulpa, štulpna štupovačka štupovat, štepovat šturc šturm šturmhut šturmovat štyft, šteft štych; nechat ve štychu štychpróba štymovat, štemovat šufánek, žufánek šumař šunka šunkofleky, šunkafleky šunt šupák šupina šuple, šuplík, šufle šuplera, šupléra šurf šus, šús šús šutr šutrovat šváb švagr švagrová švajneraj švencovat švenk švenkovat švígra, ségra švígrfotr švígrmutr švindl švindlíř, švindléř švindlovat

stutzen stutzen Student Studium studieren Stukkateur, Stuckkünstler stulpen Stopfgarn stopfen Sturz Sturm Sturmhut stürmen Stift Stich Stichprobe stimmen Schufen, Schöpfpfanne (zast.) schummeln Schinken Schinkenfleckerl Schund ? Schuppe Schublade Schublehre Schurf Schuss Schuss Schotter schottern Schabe Schwager Schwägerin Schweinerei schwenzen schwenken = mávat, natočit schwenken Schwester Schwiegervater Schwiegermutter Schwindel Schwindler schwindeln

92

rukávník zkracovat, zastřihovat student studium studovat odborník v štukových pracích vysoká bota se zahrnutým okrajem látací bavlnka zašívat, látat ochranný poklop; slepá kolej útok, zteč; nápor; poplach vojenská přilba ve tvaru klobouku brát útokem; naléhat; řítit se, pádit kolík, nýt, šroub steh; nechat na holičkách předběžná zkouška, kontrola souhlasit, ladit naběračka, sběračka potulný hudebník; špatný hudebník šunka šunkové flíčky brak, šmejd, bezcenná věc sešlý, nedbalý, darebný člověk šupina; lupy zásuvka posuvné měřítko, posuvka průzkumná šachtice prudký přímý sjezd; odpal, odstřel zbrklý, potrhlý člověk kámen; štěrk štěrkovat šváb švagr švagrová špína, nečistota, nepořádek, svinstvo ulejvat se pohyb kamerou (film.) pohybovat, zabírat (kamerou) sestra tchán tchýně lest, úskok, klam, podvod podvodník, šejdíř podvádět

být švorc švorcák švunk, švuňk talíř tancovat tanec tapeta taška tepich tráky trefa (s)trefit (se) trepky tringelt troštovat trotl truc trucovat truhla trumf trumfnout, trumfovat truněk trychtýř tuml tumlovat (se) tuplák tuš tušovat vana vandr vandrovat vandrovník, vandrák vanglovat vantroky varta vartovat vata veksl vekslák vekslovat verbovat vercajk verpánek verkpaňky

schwarz ? schwarz ? Schwung Teller tanzen Tanz Tapete Tasche = kapsa Teppich Hosenträger Treffen treffen ? Trinkgeld trösten Trottel Trotz trotzen Truhe, Trugel Trumf trumpfen Trunk, Trank Trichter Tummel tummeln (sich) Doppelmass Tusch tuschen Wanne Wanderung wandern Wanderer wanken Trog Wart warten Watte Wechsel Wechsler = směnárník wechseln = (s)měnit werben Werkzeug Werkbank Werkbank

93

být bez peněz člověk bez peněz rychlost, švih, rozmach, vzlet talíř tančit, tancovat tanec tapeta taška, brašna koberec šle, kšandy zásah zasáhnout; vystihnout; najít cestu domácí obuv spropitné těšit, utěšovat hlupák, blbec vzdor vzdorovat truhla, rakev pádný důvod, námitka, důkaz překonat, předstihnout alkoholický nápoj nálevka, trychtýř spěch, chvat, shon spěchat, pospíchat, rychle pracovat dvoulitrová nádoba tuš zakrývat, zastírat, tutlat vana putování putovat, toulat se poutník, pocestný, tulák vrávorat, potácet se žlab vedoucí vodu na mlýnské kolo stráž hlídat, strážit vata výhybka na dráze nelegální obchodník s valutami nelegálně obchodovat s valutami najímat nářadí pracovní stolička stolička pro ševce (zast.)

verš veršovat verštat vingl, vinkl vinš vinšovat vošajslich vurst vuřt žalm

Vers Vers Werkstatt Winkel Wunsch wünschen scheissen = kálet Wurst Wurst Psalm

verš skládat básně dílna úhel blahopřání blahopřát velice nepříjemné salám vuřt, buřt žalm

94

VI. SEZNAM ZKRATEK alb. angl. arg. básn. býv. cest. círk. č., čes. dět. dř. event. expr. film. fr., franc. germ. hanl. hist. hl. horn. hovor. hud. hut. ide. it., ital. kart. keram. kniž. kt. kuch. lat. lid. lit. mor. n. nář. něm. nespis. ob. obl. obuv. odb.

albánsky, albánský (jazyk) anglicky, anglický (jazyk) argot, argotický (výraz) básnický (výraz) bývalý cestovní církevní česky, český (jazyk) dětská mluva, hovor s dětmi dříve eventuálně expresívní, citový (výraz) filmařství francouzsky, francouzský (jazyk) germánský (germánské jazyky) hanlivý, pejorativní (výraz) historický (výraz), historická věc hlavní, hlavně hornictví hovorový (výraz) hudební věda hutnictví indoevropský (indoevropské jazyky) italsky, italský (jazyk) kartářství keramika knižní (výraz) který kuchařství latinsky, latinský (jazyk) lidový (výraz) litevsky, litevský (jazyk) moravský (výraz) nebo nářeční (výraz, tvar), nářečí německy, německý (jazyk) nespisovný (výraz) obecný (výraz, tvar obecné češtiny) oblastní (výraz) obuvnictví odborný (výraz)

95

p., pol. poněk. port. potrav. pův. r., rus. rak. rum. ř., řec. řem. řidč. slang. spis. sport. srov. SSJČ stav. stč. sthn. stol. střhn. stud. slang. šp. švéd. tech. textil. úř. vl. jm. voj. vulg. výr. zahr. zast. zejm. zeměd. zhrub. zkr. zprav. zř. žel.

polsky, polský (jazyk) poněkud portugalsky, portugalský (jazyk) potravinářství původ, původní, původně rusky, ruský (jazyk) rakouský rumunsky, rumunský (jazyk) řecky, řecký (jazyk) řemeslo, řemeslnický (výraz) řidčeji slangový (výraz) spisovný sportovní (výraz) srovnej Slovník spisovného jazyka českého stavebnictví, stavitelství staročesky, staročeský (jazyk) starohornoněmecky, starohornoněmecký století středohornoněmecky, středohornoněmecký studentský slangový výraz španělsky, španělský (jazyk) švédsky, švédský (jazyk) technika textilní výroba úřední (výraz) vlastní jméno vojenství vulgární, hrubý (výraz) výroba zahradnictví zastaralý, archaický (výraz) zejména zemědělství, agronomie zhrubělý (výraz) zkratka, zkratkový, zkráceno zpravidla zřídka železniční obor

96

VII. BIBLIOGRAFIE

Bertelsmann Lexikon – Gütersloh: Bertelsmann Lexikon Verlag, 1990 Brockhaus Enzyklopädie – Mannheim: F.A. Brockhaus, 1990 Duden Fremdwörterbuch – Mannheim: Dudenverlag, 1997 Slovník jazykovědné terminologie k učebnicím českého jazyka – Přemysl Hauser a kol., Brno: Nová škola, 2001 Lingvistický slovník Pražské školy – Josef Vachek, Praha: Karolinum, 2005 Encyklopedický slovník češtiny – kolektiv autorů, Praha: Lidové noviny, 2002 Encyklopédia jazykovedy – Jozef Mistrík a kolektiv, Bratislava: Obzor, 1993 Lingvistický slovník - Jozef Mistrík, Bratislava: Slovenské pedag. nakladateľstvo, 1998 Příruční mluvnice češtiny – kolektiv autorů, Praha: Lidové noviny, 1995 Čeština – řeč a jazyk – Marie Čechová a kolektiv, Praha: nakladatelství ISV, 1996 Český jazyk v přítomnosti – Miloš Weingart, Praha: Československá grafická unie, 1934 Časové úvahy o naší mateřštině – Václav Ertl, Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1935 Der Purismus in der Entwicklung der tschechischen Schriftsprache im 19. und 20. Jahrhundert – Milan Jelínek, In: Deutsch-tschechische Sprachbeziehungen, Regensburg: S. Roderer Verlag, 2000 Kultura řeči – Milan Jelínek, Praha: Československá společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí, 1965 K problematice jazykového purismu – Jiří Kraus, In: Jazyk a kultura vyjadřování: Milanu Jelínkovi k pětasedmdesátinám, Brno: Masarykova univerzita, 1998 Deutsch-tschechische Beziehungen im Bereich der Sprache und Kultur – Bohuslav Havránek, Rudolf Fischer, Berlin: Akademie-Verlag, 1968 97

Čeština bez příkras – Petr Sgall, Jiří Hronek, Praha: nakladatelství H&H, 1992 Cizí slova v češtině zdomácnělá – Václav Baborák, Praha 1931 Ukázky nejčastějších prohřešků, hlavně germanismů, ve vojenské úřední češtině – Antonín Opravil, Praha 1923 Rukověť správné češtiny – Václav Müller, Příbram: Podbrdské nakladatelství, 1946 Vývoj českého spisovného jazyka – Bohuslav Havránek, Praha: SPN, 1979 Slovník cizích slov – Lumír Klimeš, Praha: SPN, 1981 elektronický Velký slovník cizích slov – LEDA, 1999 Slovník spisovného jazyka českého – Bohuslav Havránek a kol., Praha: Academia, 1989 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost – Josef Filipec, Praha: Academia, 1994 Německo-český, česko-německý studijní slovník – kolektiv autorů, nakladatelství Olomouc, 2000 Německo-český a česko-německý slovník – František Widimský, Praha: SPN, 1970 elektronický PC Translátor – LangSoft, 2002 Povídky 1,2 – Jaroslav Hašek, Praha: Československý spisovatel, 1988 Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – Jaroslav Hašek, Praha: Československý spisovatel, 1983 Naše řeč – Jan Evangelista Nečas, Praha: Ústřední matice školská, 1910

98

VIII. PŘÍLOHA

V příloze uvádím báseň „Naše řeč“ od Jana Evangelisty Nečase z roku 1910, která vtipně avšak dosti ostře brojí proti germanismům.

99

1. Kazí se nám naše řeč, ostouzí a láme! Germanismům dokořán dvéře otvíráme! 2. Po ryzosti mluvnické kamením se hází, cizí slova čouhají ze všech zvyklých frází. 3. Co se již i kvartánu velmi za zlé brává, to teď v knihách moderních vytištěno stává. 4. Literát, jenž povinen v písmě býti vzorem, jako slepý klopýtá o pařízky forem. 5. Básníky bych zvláště rád za ucho bral šmahem, aby napřed zametli před svým vlastním prahem. 6. Neomlouvám u novin ani k ránu pána, který přes noc pracoval do bílého rána. 7. Vinen jest již proto, že k redakci se dával, dokud ještě jazykem silně pokulhával! 8. Na tištěný poklesek čtenář sobě zvyká, a tím nová nestvůra do řeči nám vniká. 9. Majíce zvlášť v slovesech pravé drahokamy, koukol mezi pšenici sejeme si sami. 10. Křič si, houkej do uší pohodlných pánů, jako kdybys vodu lil do děravých džbánů!

100

11. Kéž by svatý Mikuláš, (ceně jejich skutky), laskavě jim naložil karabáč a důtky! 12. Na nadějný dorost náš aspoň řádnou metlu, abychom se probrali k poznání a k světlu! 13. Kdežto Němec řeči své neublíží v ničem, Čech se na svou ohání bodákem a bičem; 14. aby celá cizina radost z něho měla, tlačí přílbu německou do českého čela! 15. Rád bych všechno vyložil, co se špatně dělá, ale na to nestačí ani kniha celá. 16. Pro výstrahu z chyb a vad, jichž jest vrchovatě, podávám zde něco jen – přímo po lopatě! 17. Na úřadech jazyk náš trpí nejvíc škody: Místo článků podstatných dostáváme – body! 18. Česká tečka umírá pod německým bodem; po případě jest nám již vyšlapaným schodem. 19. Řečník schůzi otvírá, dřív ji zahajoval, vnuk si drůbež držívá, jeho děd ji choval. 20. Písař do knih zanáší, co tam dříve psával – (Písaře bych k slepici nerad přirovnával!)

101

21. Proti platu listina se vám vyhotoví – (V úřadě vám toto se sotva jinak poví!) 22. Obelhání nesluší u nás zaváděti. Žalář dostal zločinec v trvání let pěti. 23. K postavení čápovu přirovnati mohu toho, kdo byl postaven na svobodnou nohu. 24. „Das entspricht nicht!“ říká se správně po německu – Odpovídat nechává Čech i pouhou pecku. 25. Mnoho někdy obnáší obnos, nejsa živý – a že svědek udává, sotva kdo se diví. 26. Vemte místo! říká se místo: Posaďte se! Vytáhnutí z bytu též nehezky se nese. 27. Že se platí z krve daň, nepatřičně díme: proto snad, že máme krev, z krve neplatíme! 28. Za boháče platiti Němcům těžko není: děje se to bez peněz – pouze v pomyšlení. 29. Vstupné Čech jen z osoby u pokladny dává, za osobu nikoli: té tam nedostává! 30. Němec hlavu obnaží, Čech když slušně smekne. Odtáhněte si váš dluh, v obchodě se řekne.

102

31. Kupec proti dobírce potahuje zboží; prodej v malém den co den výdělek mu množí. 32. Zač to dáte? selka dí, ukazujíc na to. Paní ptá se při koupi: „Kolik přijde za to?“ 33. Peněžité prostředky vytrhnouť nás mohou, musíme-li přes srdce přenésť tíhu mnohou. 34. Potahovať úroky máme zapotřebí; také výraz potahmo na Čecha se šklebí. 35. V menší míře říká se místo menší měrou; šatů náš lid netrhá; nošením se derou. 36. Oč se jedná? zvědavý dychtivě se táže; Němec vědět nechává to, co Čech jen vzkáže. 37. Ztraťte za mne slovíčko – místo „Přimluvte se!“ ta řeč k uchu českému nehezky se nese. 38. Bratr slíbil bratrovi – Češi správně řeknou, Němcům může slibovat pohoda žeň pěknou. 39. Němci sobě libují mluviť všeobecně; české slovo s pojmem svým stěsňuje se věcně. 40. U Němců jest zima streng, Čech ji tuhou mívá; Němci třeba šesti slov Na to, že „se stmívá“.

103

41. Němec nechá boty šit, Čech je šíti dává, pro nás důvod pomíjí, a ne odpadává. 42. Němec střídá obuv, šat, natáhnuv je k tomu, Čech se přezul, převlékl, s deště dojda domů. 43. Němec nahazuje zeď, Čech ji obmítává; Co by Němec strhoval, to Čech bořit dává. 44. Němcům chodí obilí nahoru a dolů; těsné s úzkým často se zaměňuje spolu. 45. K sedadlu se dostať skrz tlustý Němec hledí; Čech se zřídka protlačí tam, kde páni sedí! 46. Němec barvou přetáhne, co Čech přebarvívá; záležitost místo věc rozbírána bývá. 47. Čechům špína nepouští, Němcům nejde dolů; Čech jen živé navštíví, Němec krám i školu. 48. Němec jedná na svou pěst, chytrý nápad maje; v kruhu přátel veselých sedí, karty hraje. 49. Němec drží na svou čest, Čech náš cti své dbává; div a zázrak málo kdo teď již rozeznává. 50. Těšiti se nad něčím pouze Němec může; samým vztekem člověk zlý vyletěl by z kůže.

104

51. Kdo jest dobře naložen, rád se všemu směje; v pádu, že jest parný den, chládek sobě přeje. 52. Jdi pryč! místo „Odejdi!“ Brzo vrať se zpátky! Nejsou-li to v jazyku zvyklé nepořádky?! 53. Bez potřeby, zbytečně přidává se všady; sejíti se, svázati spolu, dohromady. 54. Za přispění, pomoci, jest teď vazba nová – Instrumentál náš to sám pěkně v sobě chová. 55. Příležitost najal si, povozem kdo jede; dal a nechal mnohý Čech lišit nedovede. 56. Doktorům práv v poledne potřeba jest svíce k poznání, jak liší se několik a více. 57. Za účelem říká se, kde k samo stačí, jen když v cizím revíru Čech si zapytlačí. 58. U srovnání, v poměru za proti se brává, až na (bis auf) dvojznačně v řeči pronikává. 59. Dotyčně a dodnes jsou pochybené tvary, každopádně, už je pryč! okřikujme: „Vari!“ 60. Příslovce již vymírá, více v před se dere, špatný ten Čech, který své slovo nazpět bere.

105

61. V životě moc prodělal – povídá pan Musil, při tom sobě myslil, že chudák mnoho zkusil. 62. Lidé mnoho vystáli, pán se nechal vidět, za vzdor, jako předložku, počneme se stydět. 63. Předejíti nemocem, Němec dobře praví; Čech, když nemoc předejde, zachová si zdraví. 64. Lékař chybu srdeční vyšetří a zbádá – život klesá na žití, jak rým toho žádá. 65. Wie alt ist das kleine Kind? tak se Němci ptají – proto také Češi již staré děti mají. 66. Děti mohou jahody sbírať cestou v lese; že by rostly na cestě, zřídka naskytne se. 67. O kráse žen nemůže důkaz býti veden, pokud ony na hlavě nosí vlas (jen jeden!). 68. Někdy sám pan profesor nevidí nic zlého, když dá dívka žáku květ její místo svého. 69. K upomínce on jí zas sesadí pár řádků, jež by mohl do knížky napsať „na památku“. 70. Všechny plesy dělala s sebou slečna Ida. Kde pan otec? – „Nepřišel! Doma postel hlídá!“

106

71. Neužívá prášků Čech; po Němcích je bere. Češtinu nám jako rez dlouhý návyk žere. 72. Uvnitř máme kouty jen, na venek jsou rohy – Stavějme se statečně na své vlastní nohy! 73. Už jste vstali? – ptá se Čech, a ne: Jste již vzhůru? Dáti něco k lepšímu mějme za nestvůru. 74. Aby bejlí v jazyku bujelo a kvetlo, místo „Rozsviť!“ říká se: „Udělej nám světlo!“ 75. Spíše zmizí poklesek mluvený než psaný: Němec má čas nejvyšší, Čech má svrchovaný. 76. Smluv již nikdo nečiní: ty se zavírají, ježto Němci abschlie3en pro ten pojem mají. 77. Vyzdvihovat kláštery pouze Němcům sluší. Po česku se povídá, že se klášter zruší. 78. Poručík že skládá slib? Tušíte v tom chybu? Úřad jeho počíná právě po tom slibu. 79. Oprávněný svoluje, soudy povolují; na základě místo dle v kanceláři bují. 80. V pozemkových knihách jsou češství málo dbalí: Věstínek náš dostal tam jméno Věstín Malý.

107

81. Za německé slovo klein dvojí výraz máme! Malých peněz za drobné kéž se nedočkáme! 82. Mnoho drží na něho v úřadě i v klubu – Mnohý potud moudrým jest dokud drží – hubu! 83. Sage mir das in´s Gesicht! Dráb si zhurta přeje. Čech to říká „do očí“ kromě obličeje. 84. Pán dnes není k mluvení! - Dikce věru hrozná! Ve výrazech flache Hand česká dlaň se pozná. 85. Obsahovou úplnost značí výraz celý, slovem všecko číselnou máme na zřeteli. 86. Němec zmokne durch und durch na pozemské pouti, Čech prý jenom do niti může promoknouti. 87. Rychlíkem byl rozdrcen, pocestný dnes ráno; jak se děj ten odehrál bylo vykládáno. 88. Kup si prášek od kašle, chtě se kašle zbýti; pro kašel si prášek kup, chceš-li kašel míti. 89. Ne! Tam nelze vydržet! Plno práce všude! Málokterá v službě té dýl než měsíc zbude! 90. Připomínal kartáři kdosi kdysi kdesi: Vezměte si nazpátek! místo: „Doberte si!“

108

91. Němec kráčí k domovu, dobrý Čech jde domů. Donnerwetter! Němcovo jest nám: U sta hromů! 92. Že jest na psu, autorka doznávala davu – Kéž by ji byl fotograf Zachytil v tom stavu! 93. S jedné větve na druhou veverka si skáče – Nad takovou češtinou český člověk spláče! 94. Na průvanu říká Čech, že mu tuze táhne! Z pohodlí se po cizím slově rádo sáhne. 95. Půjde-li to dále tak, najdeme v tom shluku u pacholka pro botu střevíc na svou ruku! 96. Všechno veskrz uváživ dávám dobrou radu: Novináři, postavte šibeničku vzadu, 97. ať se s panem autorem každá chyba hloupá jako corpus delicti po celý den houpá! 98. Každý, kdo jsi pravý Čech, páky nasaď na to, abys řeč svou zachoval ryzí jako zlato! 99. Kéž by chyba záplatou na oděvu byla, aby se všem pořádným lidem znelíbila!

* * *

109

100. Dovršuji stovku slok! Péro z ruky padá – Teď jest řada na tobě, generace mladá! Ty buď svého jazyka bdělou, silnou stráží – ať se na ni nepřítel nikdy neodváží!

(Naše řeč - Jan Evangelista Nečas, Praha: Ústřední matice školská, 1910)

Naše řeč by krásná byla, libozvučná, ryzí, kdybychom jí nekazili rázem řeči cizí! Motto: Sbírej, kdo jsi české řeči ctitel! S germanismy roztrhl se pytel!

110