Léto

Léto 2014

www.vychodni-morava.cz

ZÁMEK VE VIZOVICÍCH

FRANCOUZSKÁ ELEGANCE PRO BISKUPSKÝ NOS

Vizovický zámek si nechal vystavět v polovině 18. století Heřman Hanibal z  Blümegen, pozdější biskup královéhradecký, jako svoji rezidenci a současně vhodné místo pro umístění své cenné obrazové sbírky. Jeho vize a přání se naplnily – z vizovického zámku se stalo elegantní panské sídlo pyšnící se sbírkami obrazů či porcelánu nejen evropského původu. Současně se zámkem byla vybudována také atraktivní zahrada ve francouzském a volném anglickém stylu. S interiéry zámku se můžete seznámit prostřednictvím dvou okruhů. Reprezentativní zámecké prostory a  nejcennější sbírkové předměty jsou náplní prohlídkového okruhu A. Osobní život posledních majitelů a povinnosti služebnictva představuje privátní prohlídkový okruh B. Obě trasy jsou sice samostatně přístupné, vzájemně se ale doplňují. Ve výsledku pak vytvoří ucelený obraz života tohoto panského sídla od jeho vzniku až do roku 1944.

Neláká vás prohlídka zámeckých pokojů? I tak přijeďte! Můžete si totiž vybírat z množství atraktivních akcí:

8. 8. Trio Nété. Koncert vážné hudby v reprezentačním sále zámku 23. – 24. 8. Mimořádné prohlídky zámecké kaple. Možnost obhlídky průběhu její obnovy a restaurování, ve stavu před dokončením. 29. 8. Valérie Zawadská, Lýdie Hartelová. Koncert vážné hudby a poezie, reprezentační sál zámku 30. 8. Hradozámecká noc. Divadelní představení, Polštářové muzicírování a Půlnoční výlov draka 12. 9. Jaroslav Svěcený, Miloslav Klaus. Koncert pro 10 strun. Reprezentační sál zámku 20. 9. Mirečkovi sekeráše. 4. poloakustický polopolštářový koncert, reprezentační sál zámku 26. – 27. 9. Noční „prohlídky“… 19. 10. Panská služba, žádný med. Kostýmované prohlídky o životě a povinnostech služebnictva. Naposledy!

Podrobné informace k zámeckému areálu a veškerému dění v něm najdete na www.zamek-vizovice.cz

ZA SLUNCEM DO BÍLÝCH KARPAT Centrum Veronica Hostětín vás zve na letní akce:

• Raci v Bílých Karpatech (2. 8.) - exkurze. 10:00 hod., místo srazu: Hostětín • Bílé Karpaty všemi smysly (9. 8.) - land-art, tvoření (ze) země. 10:00, Hostětín • Za plazy do Bílých Karpat (16. 8.) - exkurze. 10:00, vlaková stanice Svatý Štěpán • Krajem žítkovských bohyní (23. 8.) - exkurze. 10:00, před obecním úřadem Žítková • Od ovečky po svetr (30. 8.) – 10:00, před obecním úřadem v Návojné. • Letní ŠOK aneb Letní škola ochrany přírody a krajiny (16.-22. 8.) – vzdělávací a poznávací týden, ovocnářství, přírodní zahrady, včelaření aj. • Dovolená s příběhem, v kraji žítkovských bohyní (22.-26. 8.). S doprovodným poznávacím a tvořivým programem. • Jablečná slavnost (28. 9.) – tradiční oslava jablek, řemesel a kultury.

Na takovém místě jste svoji akci ještě neměli

Přijeďte na  pobyt v  moderním domě, který žije ze slunce, je izolován slámou, na splachování používá dešťovou vodu a na střeše má louku. Ochutnáte biomošt přímo od  pramene, odpočinete si v  zážitkové přírodní zahradě, poznáte magickou krajinu Bílých Karpat a v noci uvidíte na hvězdy - Odoláte?

www.hostetin.veronica.cz, tel.: 572 630 670, 608 426 049

Editorial

Vizovické vrchy přijdou k chuti

Vizovické vrchy – krajina plná ticha a mnoha zážitků. Po celodenních túrách či výletech na kole přijde vhod možnost koupání. Třeba ve vodní nádrži Křešov u Slopného. Jistě oceníte, že i přes čistou vodu a krásné prostředí tu snad nikdy není hlava na hlavě. To ostatně platí pro celé Vizovické vrchy. Foto: HEXXA Strany 4 až 5

Vizovické vrchy a  jejich okolí krášlí nejrůznější skalní útvary. K  nejznámějším patří Čertovy skály nedaleko Lidečka. Foto: HEXXA Strana 5

Život na  pasekách i  v  některých obcích poznamenala na sklonku války série tragédií. Dnes jde o místa piety, která rozhodně stojí za návštěvu. Foto: HEXXA Strana 6

Na Východní Moravě je celá řada židovských památek. Nejvýznamnější najdete v Holešově, konkrétně jde o Šachovu synagogu. Foto: CCRVM Strana 8

Východní Moravu je možné poznávat i  ze sedla koně. K dispozici jsou hipotrasy, které vás zavedou na ta nejkrásnější místa. Foto: Hyjé - koně, o.s.  Strana 9

Vydavatel magazínu: HEXXA.CZ s.r.o. Registrace MK ČR E 18328 Vychází v nákladu 5 000 ks. NEPRODEJNÉ. Uzávěrka čísla: 9. července 2014. Inzerce (strany 2,15 a 16): tel.: 774 438 700 e-mail: [email protected]

Představte si, že stojíte před stolem plným dobrot. Některé na  první pohled upoutají svou zvláštností, jiné jsou naopak krásné svou neokázalostí. Vám je ovšem jasné, že všechno sníst nemůžete. A co teď? Tak nějak si musí připadat ten, kdo začíná plánovat výlet do  Vizovických vrchů. Zdejší krajina je doslova protkána sítí turistických a  cyklistických tras. Možnosti putování po lesích, loukách a  pastvinách dále zvyšují naučné stezky. A když k tomu přidáte blízkost funkcionalistického Zlína a  největších moravských lázní v  Luhačovicích, máte před sebou opravdu pestré turistické menu. S konzumací můžete začít přímo ve Vizovicích. A to doslova – ne nadarmo jsou často označovány jako hlavní město slivovice. V srpnu se zde navíc koná tradiční festival Vizovické Trnkobraní se soutěží v pojídání švestkových knedlíků. Město a okolí toho ale samozřejmě nabízejí daleko více. Například zámek s krásným parkem či nedaleké rozhledny Doubrava a Vartovna. Z nich je možné udělat si představu, kam budou směřovat vaše další kroky. Může to být výlet po hřebeni spojený s návštěvou tajemného Klášťova, který byl nejenom dávným hradištěm, ale také zřejmě významným obětním místem v  době Velkomoravské. Nebo můžete putovat po místech, kterých se dotklo nacistické řádění na samém konci války. Prlov, Vařákovy paseky či Ploština – tam také můžete nahlédnout do našich dějin, i když ne tak vzdálených. Vizovické vrchy zkrátka přijdou k chuti každému. Je jen na  vás, zda budete jíst po  troškách při menších výletech, nebo vše sníte najednou na delší dovolené. Hlad ale určitě nebudete mít nikdy. Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy

Redakce: Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín tel./fax: 577 271 206 e-mail: [email protected] Magazín je vydán s podporou Regionálního operačního programu Střední Morava. www.rr-strednimorava.cz Foto na straně 1: Ivo Hercik, Roman Sagner

3

Zblízka

Přírodní park Vizovické vrchy Jde o  jeden z  šesti přírodních parků ve Zlínském kraji. Ty slouží k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami. Přírodní park Vizovické vrchy byl zřízen závaznou vyhláškou Okresního úřadu ve  Zlíně v  roce 1993 – jeho krajinný ráz je dán především harmonicky utvářenou krajinou s  převážným zastoupením lesních porostů, trvalých travních ploch a  s  místně dochovaným pasekářským osídlením.

Kde se nachází?

Přírodní park se nalézá ve Zlínské vrchovině východně od města Vizovice, směrem na jih od Vizovic část parku zahrnuje okolí hlavního hřebenu Komonecké hornatiny. Zaujímá celkovou plochu 133 čtverečních kilometrů.

Kulturní krajina

Pro nižší polohy je charakteristický krajinný ráz pasekářského osídlení. Střídají se drobné sady, pole, květnaté louky a pastviny. Významný podíl na utváření krajiny má nelesní zeleň, rostoucí především v kamenitých hrázích a v remízcích.

Vizovické vrchy. Malý průvodce dějinami

Minerální bohatství

Historie za  sebou nechává mnoho stop. Mnohdy jde jen o málo zřetelné šlépěje, které ale rozhodně nemusí být ve stínu chrámů, paláců či zámků. A  právě Vizovické vrchy, táhnoucí se od Vizovic až k úpatí Beskyd, jsou takových na první pohled skrytých stop plné. Ten, kdo se po nich vydá, navíc pozná i neobyčejně klidnou krajinu.

Lesy

Cenný krajinný ráz a velké soustředění estetické a přírodní hodnoty – to jsou hlavní důvody, proč byla většina území Vizovických vrchů již před více než 20 lety prohlášena přírodním parkem. O  atraktivitě území pak vypovídá i množství turistických tras.

Vizovické vrchy jsou velmi bohaté na minerální vody. Prameny, zejména sirnatých vod, jsou především v  okolí Bratřejova a Vizovic. Další místa jsou pak také u Lutoniny a na Malenisku. Přírodě nejbližším typem lesu ve Vizovických vrších jsou dubohabrové háje. Mezi další typy patří bučiny. Příkladem květnaté bučiny je přírodní rezervace Bukové hory, kde je zachován fragment původních lesních porostů.

Další ochrana

Nejhodnotnější části přírody, k nimž patří zbytky květnatých luk, skalní útvary a lesy, byly vyhlášeny přírodními památkami (PP Průkopa, PP Na Želechovických pasekách, PP Pod Drdolem).

Zvláštnost

Vizovické vrchy jsou severním okrajem areálu výskytu řepíčku řepíkovitého, který patří u nás k silně ohroženým druhům. Další informace naleznete na  stránkách www.zlin.ochranaprirody.cz.

4

Zalesněné hřebeny, paseky, louky a roztroušená zástavba. Typická podoba Vizovických vrchů. Foto: HEXXA

Tajemný Klášťov

Hřeben Vizovických vrchů nabízí přesně to, co od  podobných míst očekáváte. Chvíli vás obklopují lesy, následně se ocitnete na prosluněné pasece a máte možnost rozhlédnout se po krajině. Nechybí zde ani rozhledna, tabule několika naučných stezek a  především nejvyšší místo obestřené dávným tajemstvím – Klášťov. Lidé nejvyšší vrchol Vizovických vrchů využívali již v době bronzové, kdy zde vzniklo opevněné hradiště. Všichni ale tušili, že Klášťov skrývá ještě daleko větší tajemství. Obrovský objev učinili archeologové až relativně nedávno – v letech 2005 až 2006. Tehdy ze země vyzvedli přes 450 železných předmětů z  období Velké Moravy. Jednalo se například o zemědělské nářadí či výbavu jezdecké družiny. To vše podle nich nasvědčuje tomu, že v době Velké Moravy zde bylo obětní místo.

Prameny a studánky

Vizovické vrchy mají podle odborníků zvláštní hydrogeologický režim. Jaký, to není pro nás zase až tak důležité. V  každém případě ale díky tomu  na  několika místech vyvěrají mineralizované vody. Nejlepším příkladem jsou proslulé Luhačovice, které leží na  jižní straně pod hlavním hřebenem. Na podobné jevy lze ale narazit i  jinde. Například v  Bratřejově, kde jsou hned tři lokality se sirovodíkovou vodou. Kromě toho je ale ve  Vizovických vrších samozřejmě množství studánek. Asi nejznámější z  nich je Chladná studna. Nachází se pár kilometrů za Vizovicemi u cesty směrem na  Loučku poblíž vrchu Barák. Turisté se k  místu dostanou nejsnáze z  Vizovic po  zelené turistické trase. O  věhlas místa se zasloužil kolem roku 1900 školník z Vizovic Jan Rychlík. Jedna paní mu vyprávěla, že jejímu téměř slepému synovi voda z pramene vrátila zrak. Rychlík na  počest této události vytesal

Chladná studna. Foto: HEXXA

Zblízka ve  skále nad pramenem výklenek a  do  něj vložil sošku Panny Marie Lurdské. Za  pár let jeho dcera onemocněla španělskou chřipkou a její stav se stále zhoršoval. V zoufalství slíbil Rychlík při modlitbách, že když se dítě uzdraví, postaví u Chladné studny kapličku. Dívka se uzdravila a Jan Rychlík svůj slib splnil.

Tam, kde ční kamení

Hluboké lesy a  skalní útvary. To jsou hlavní důvody, proč je krajina v  okolí Horní Lidče a Lidečka, tedy na pomezí Vizovických vrchů a  Beskyd, považována za  jednu z  kolébek trampingu na  Moravě. Lačnovské skály, Čertova skála či skalní městečko v osadě Pulčín, jež je součástí Francovy Lhoty – to všechno jsou místa, kam kroky nadšenců směřovaly ještě dříve, než vůbec vznikla slova jako tramping či turistika. Asi nejpodivnější z  nich jsou Čertovy skály u Lidečka, které mají podobu až 25 metrů vysoké a 150 metrů dlouhé zdi. Odborníci tvrdí, že z  geomorfologického hlediska jde o  příklad erozí narušeného strukturního svahu a přidávají něco o starších třetihorách. Daleko zajímavější vysvětlení pro vznik neobvyklé kamenné zdi ale nabízí místní pověst. Podle ní ji postavil za jednu noc čert. Na některých kamenech jsou údajně dodnes patrné obtisky jeho žeber od toho, jak kamení nosil na zá-

Tábořiště Pulčín. Foto: HEXXA

dech. Ať už je pravda jakákoliv, skutečností zůstává, že Čertovy skály jsou jedním ze symbolů Valašska. Jsou využívány ke  sportovnímu lezení a patří k častým cílům výletů. I díky tomu, že leží prakticky přímo u silnice. Další pozoruhodností jsou Lačnovské skály. Bloky pískovce zde dosahují výšky zhruba 14  metrů. Také ony jsou považovány za  zajímavou horolezeckou lokalitu. A do třetice další skály – Pulčín. Ty jsou považovány za nejrozsáhlejší skalní město na Moravě. Ochranu v  nepřehledném kamenném labyrintu hledali lidé od  pradávna, ve  středověku zde dokonce stával hrad. Dnes jde o  útočiště především pro trampy, kteří mají k  dispozici krásné tábořiště přímo pod skalami.

Když jeden kostel nestačí

Rčení v Lačnově neplatí

Když v Lačnově použijete příměr, že je něčeho jako šafránu, nebudou vám asi zcela rozumět. V této obci se totiž na jaře mění řada luk ve fialové koberce tvořené šafrány bělokvětými. Pokud přitom chcete vidět kouzlo kvetoucích luk na vlastní oči, není potřeba dlouho pátrat. Jedna z lokalit totiž leží jen pár stovek metrů od centra obce. Ale pozor – šafrán bělokvětý, který se vyskytuje i na jiných místech ve Vizovických vrších, je kriticky ohroženým druhem. Ostatně louky s výskytem šafránu jsou většinou prohlášeny za přírodní památky. Do Lačnova se ale určitě vyplatí zajet i v létě, kdy již šafrány dávno odkvetly. Obec se totiž může pochlubit trojicí rybníků. Slouží především ke  sportovnímu rybaření, dá se v  nich ale vykoupat a osvěžit. Možnost koupání v přírodě nabízejí Vizovické vrchy i  na  dalších místech. Vyhledávanou je především přehrada Všemina. Krásné koupání je také ve vodní nádrži Křešov poblíž Slopného. Více na www.vychodni-morava.cz.

Pozděchov. Foto: HEXXA

Pokud budete při putování Vizovickými vrchy pozorní, jistě vám neunikne ani to, že v  některých obcích narazíte na  dva kostely. Jde o  příklady někdejších regionálních center protestantství. To se začalo na Východní Moravě šířit od druhé poloviny 16. století. K protestantství se přiklánělo čím dál více osob. Po  vydání tolerančního patentu v  roce 1778 se pak například v  Jasenné přihlásila k  augsburskému vyznání prakticky celá obec. Postupně tak začaly vedle katolických kostelů vznikat i  ty evangelické. Příkladem je nejenom Jasenná, kde byl další kostel postaven v roce 1883, ale také Pozděchov – tam mají dva kostely od roku 1890. Za pozornost ale stojí i Bratřejov – tam je sice „jen“ jeden kostel, ale výjimečný. Často je označován jako perla pseudogotické architektury.

Pohled z několika stran. Rozhledny Vizovických vrchů Vizovické vrchy jsou výjimečné nejen v detailech. Fascinující je i širší pohled na husté lesy plné bezejmenných údolí, nenápadné louky a paseky a malé obce s domky jakoby rozházenými po příkrých stráních.

hledny. Následující prudký výstup do  výšky 762 metrů nad mořem již naznačuje, že výhled bude opravdu stát za  to. Samotná rozhledna je zřízena na  telekomunikačním zařízení. Vyhlídková plošina, přístupná po 174 schodech, je ve výšce 33 metrů a nabízí kruhový výhled. Vzhledem k tomu, že jde o vysílač, je přístupná pouze ve vymezené otevírací době.

Pokud chcete tuto scenérii spatřit z ptačí perspektivy, můžete využít celkem tří rozhleden – v  západní části jde o  Doubravu u  Loučky a  na  severu o Vartovnu u  Seninky. Sbírku výhledů pak můžete doplnit o návštěvu rozhledny Královec u Valašských Klobouk. Ta sice už neleží přímo ve  Vizovických vrších, nabídne ale pohled na jejich jihovýchodní část.

Vartovna

Doubrava

Rozhlednu Doubrava najdete v  kopcích mezi Vizovicemi a Loučkou. Přístupná je po vrcholové trase značené modrou turistickou značkou. Autem se dá přijet asi půl kilometru od  roz-

Rozhledna Vartovna. Foto: HEXXA

Vartovna, označovaná jako valašská eiffelovka, je nádhernou stavbou. Její celková výška je 37 metrů, vyhlídková plošina je pak o dva metry níže. To při jasném počasí umožňuje osahat pohledem nejen Vizovické vrchy a velkou část Valašska, ale také například spatřit v dálce Vysoké Tatry. Rozhledna je dostupná z  obcí Seninka, Liptál, Prlov nebo Jasenná. Otevřena je celoročně. Více na www.vychodni-morava.cz.

5

Zblízka

Fojtství, zámek, památník. Tři unikáty

představitele vesnické samosprávy. V současnosti jde o nejlépe dochovanou stavbu svého druhu na  Valašsku a  plní poslání expoziční a kulturní. Více na www.jasenna.cz.

Památník na Ploštině

Vizovický zámek byl postaven ve francouzském stylu. Foto: HEXXA

Trojnásobný zápis v  prestižním seznamu národních kulturních památek. I  tím se mohou pochlubit Vizovické vrchy. Jde o památník protifašistického odboje na  Ploštině, zámek ve Vizovicích a čerstvě také Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné. A  co je vlastně národní kulturní památka? Jde o uznání toho, že je nositelem těch nejvýraznějších kulturněhistorických hodnot. Tyto památky svou unikátností jednoznačně přesahují regionální význam a  dokumentují nejdůležitější etapy historie a kultury.

Zámek ve francouzském stylu

V době dostavby zámku a dokončení zámecké zahrady patřil tento areál k  nejhonosnějším ukázkám šlechtického sídla u  nás. A  ze svého kouzla neztratil nic ani dnes. Vizovický zámek nechal v polovině 18. století vystavět olomoucký kanovník a pozdější biskup královéhradecký Heřman Hannibal z  Blümengenu. Stavbou pověřil význačného brněnského architekta Františka Antonína Grimma, který pojal zámek v  tehdy moderním francouzském stylu. Za Blümengenů ve druhé polovině 18. století se nejenom dokončila samotná

Mikuláštíkovo fojství v Jasenné. Foto: CCRVM

6

stavba, ale bylo pořízeno i neobyčejně cenné vnitřní vybavení. Výjimečnost se ještě zvýšila, když dědicové Heřmana Hanibala přemístili do  Vizovic Blümengenovu sbírku obrazů. Současně se zámkem byla založena i zámecká zahrada ve francouzském stylu s plastikami předního brněnského sochaře Ondřeje Schweigla. Ten je také autorem výzdoby působivého interiéru zámecké kaple Panny Marie Matky Dobré rady. Na  počátku 19. století přešlo panství příbuzenskou linií na  rod Stillfriedů, kteří podle svých možností doplňovali obrazárnu, hlavně však její grafickou sbírku. Po druhé světové válce přešel zámek do státní správy a  od  roku 1948 je přístupný veřejnosti. Národní kulturní památkou byl prohlášen v roce 2001. Více na www.zamek-vizovice.cz.

Kdysi tady kypěl život, 19. dubna 1945 se ale vše změnilo. Na  pasekářskou osadu Ploština mezi obcemi Vysoké Pole a  Drnovice vtrhly fašistické hordy. Osadu vypálily a  zavraždily 24 obyvatel. Ploština na čas osiřela. Již v  letech 1946 a 1947 zde ale byly postaveny nové objekty pro ty, kteří přežili. Zároveň byla vybudována kaple na  památku obětí tragédie, která byla v roce 1947 vysvěcena. V  roce 1975 přibyl památník symbolizující plameny. Od roku 1999 jde o národní kulturní památku. Jeden z  místních domků je využíván Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Tamní expozice je věnována historii protifašistického odboje ve  zlínském okrese. Prostřednictvím velkého množství dobových dokumentů a  fotografií se snaží tuto problematiku postihnout co nejúplněji. Část expozice je věnována perzekuci civilního obyvatelstva, zahraničnímu odboji východnímu i západnímu, a také nacistickým věznicím a koncentračním táborům a  obětem rasové perzekuce. Více na www.muzeum-zlin.cz.

Smrt na prahu života

Tak zní název jedné z knih spisovatele Romana Cílka, která se věnuje právě partyzánskému boji na Východní Moravě a následnému nacistickému řádění, jehož oběťmi byli především pasekáři a  vesničané. Asi těžko najít pro tehdejší události vhodnější pojmenování. Na  Moravě od  podzimu roku 1944 působila partyzánská brigáda Jana Žižky, která se sem přesunula po porážce povstání na Slovensku. Stále častěji se začali partyzáni objevovat

Mikuláštíkovo fojtství

Sice nenápadná, ale o to více půvabná stavba v  Jasenné je naprosto výjimečná. Svědčí o tom řada dřívejších ocenění i letošní zápis na  seznam národních kulturních památek. A co si na stavbě nejvíce cení odborníci? To, že Mikuláštíkovo fojtství je udržováno systematicky po celá staletí i poslední léta s použitím původních materiálů a tradičních technologií, se zachováním veškerých původních konstrukcí a  detailů. Jde o  dědictví předků, které se díky péči rodiny Mikuláštíků po celé generace dochovalo od  roku 1748 v  původním stavu až do dnešních dnů. Mikuláštíkovo fojtství v  Jasenné je roubené stavení s hospodářským zázemím a samostatně stojícím kamenným sklepem ve dvoře. Jde o jedinečný doklad stavební aktivity čelného

Připomínka tragické události na Vařákových pasekách. Foto: ZK

i ve Vizovických vrších. Pomoc hledali u zdejších pasekářů, do  podpory partyzánského boje se zapojilo i množství zdejších lidí. Trest byl ale krutý – 3. dubna Juříčkův mlýn v obci Leskovec, 19. dubna Ploština, 23. dubna Prlov, 2. května Vařákovy paseky. Tam všude plály plameny a umírali lidé. Do konce války již přitom zbývalo jen několik dnů…

Zblízka

Návrat ke kořenům a výlet kolem dědin Ukázat dětem i  dospělým jak vypadal život na  Valašsku v  dřívějších dobách. A  zároveň jim pomoci navázat bližší vztah k přírodě. To jsou hlavní cíle pozoruhodného Envicentra Pro krajinu ve Vysokém Poli. V komplexu budov, jež dokumentují typickou podobu někdejší valašské lidové architektury, nabízí envicentrum výukové programy, odborné exkurze či komentované prohlídky statku, přednášky, kurzy a  ukázky zpracování zemědělských produktů. Nechybí proto vlastní hospodářství s  domácím zvířectvem či polem. Kromě toho je envicentrum dobrou základnou pro výlety po zdejší krajině – je zde možnost ubytování, stravování i půjčovna kol, satelitních turistických navigací a podobně. Více informací na www.prokrajinu.eu.

stezky: Kola, kopyta, boty přes údolí a  Vizovické hory. A kam nás zavedou? Tady je malá ochutnávka: rázovitá obec „dvojí víry“ Pozděchov, malebný Újezd s  prastarou školou, Vysoké Pole s  nedalekým poutním místem, Drnovice s  muzeem lidových řemesel, Vlachova Lhota s  úchvatnou krajinnou scenérií či Vlachovice s  cenným kulturním dědic-

tvím. Po  lesních stezkách lze vystoupat také na podmanivou horu Klášťov s neopakovatelnými výhledy do kraje či do tajuplných zákoutí pramenů Vláry pod Svéradovem. Všechny trasy jsou lemovány informačními panely s mapami, v dostatečných vzdálenostech jsou pak připravena odpočívadla. Více informací na www.mr.plostina.cz.

Okruh šesti dědin

Ideální možnost, jak poznat nejenom mikroregion Ploština, nabízí naučná stezka nazvaná Okruh šesti dědin. Nejde přitom o  jedinou stezku, ale o  soubor standardně značených turistických a hipoturistických tras, které tvoří okruhy různé náročnosti. K dispozici je tak bezpočet možností, kdy a kam vyrazit. O mnohém ostatně vypovídá i  motto této naučné

Envicentrum Pro krajinu ve Vysokém Poli. Foto: ENVI

Východní Morava centrem? Důkazy jsou v krajině Tajemné široké lesní cesty, zářezy, náspy, opuštěné mosty zarůstající zelení. Na  takové podivnosti je možné narazit nejenom na Zlínsku, ale i na dalších místech Východní Moravy. Jsou vzpomínkou na kdysi velkorysé plány Baťova impéria. Když Zlínsko začalo díky podnikatelským aktivitám rodiny Baťů hospodářsky vzkvétat, vyvstal problém. Nejlépe ho zformuloval přímo Tomáš Baťa: „Náš závod jest nevhodně položen. Volba padla na Zlín v mých jinošských letech, kdy jsem ještě nevěděl, co chci dělati. Zlínu schází všechny podmínky, kterých velký závod, jaký mám na  mysli, ke  svému životu potřebuje.“ Jeho tragická smrt v roce 1932 mu nedovolila tento problém vyřešit. Velkorysých projektů se ale nebál ani jeho bratr Jan Antonín. Prosazoval například vybudování vodního kanálu mezi Otrokovicemi a jižní Moravou, který měl kromě levné dopravy uhlí demonstrovat možnosti lodní dopravy – dnes jsou mu za  tyto aktivity vděčny desítky tisíc lidí, kteří každoročně navštěvují Baťův kanál. Jan Antonín Baťa měl ale plány daleko větší…

Ze Zlína po dálnici

Země potřebuje dálnici od západu na východ. A Zlín samozřejmě také. Tento záměr se podaři-

lo firmě Baťa prosadit, v roce 1938 ho schválila vláda. Stavba byla zahájena o rok později a pokračovala až do roku 1942, kdy byla zastavena. Na  území Východní Moravy připomíná tento projekt několik jednotlivých staveb umístěných v krásné přírodě Chřibů. K jejich nalezení není přitom potřeba krkolomných cest. Vzhledem k  plánované trase, procházející těsně kolem vrcholu Brdo a lokality Bunč, je možné je vidět přímo z dnešních turistických značených tras.

Kam vlaky nikdy nevyjely

Pokud člověk zavítá do lesů ve Vizovických vrších poprvé, bude mu asi vrtat hlavou, proč najednou narazí na dokonale rovnou cestu s mohutnými mosty, hluboký zářez či naopak vysoký násep. Odpověď je ale jednoduchá. Jde o trasu plánované a  také budované železnice. Měla vést z  Vizovic směrem na  Valašskou Polanku, čímž by byla vytvořena přímá spojnice Zlína se Slovenskem. S její výstavbou se započalo ve 30. letech minulého století, 2. světová válka však stavbu přerušila. Po  válce se sice stavba ještě nakrátko rozběhla, ale po roce 1948 byla definitivně zastavena. Dnes jde o dobrý tip na výlet pro ty, které zajímají technické památky. Z Vizovic přes Lutoninu a Jasennou až do Ubla je trasa dobře schůdná a  sjízdná i  na  kole. Po  krátkém přerušení pokračuje drážní těleso

od Bratřejova až do Pozděchova, dál se už výstavba nedostala.

Zapomenutá silnice

Další zapomenutou dopravní stavbou je nedokončená silnice, která měla spojovat přímým směrem Zlín s Luhačovicemi. Poměrně známý a  turisticky využívaný je její počáteční dvouapůlkilometrový úsek mezi Zlínem-Lesní čtvrtí a  Kudlovem, kterému se, velmi nepřesně, říká Baťova dálnice. Nápadnou dominantou v krajině je betonový průchod staré silnice nikdy nezhotoveným silničním náspem v  Ludkovicích. Už méně je známo, že od tohoto betonového monolitu pokračují náspy a  zářezy silničního tělesa vzhůru až na  hřeben kopce ve  směru na Luhačovice.

Takové pěšiny jindy nenajdete. Tudy měla vést dráha. Foto: HEXXA

7

Zajímavost

Hřbitovy a kaple. I ty mohou zaujmout Hřbitovy či kaple nepatří k typickým cílům turistů. Existují ale výjimky, a to i na Východní Moravě, které by rozhodně neměly ujít pozornosti. Jde zejména o  barokní hřbitov v  obci Střílky, kapli nedaleko hradu Buchlov či unikátní Lesní hřbitov ve Zlíně.

Perla baroka

Barokní hřbitov ve  Střílkách byl vybudován v první polovině 18. století jako umělecký celek s  bohatou sochařskou výzdobou. Nechybí andělé, představující alegorie ctností a  dobrých skutků i  sedmi smrtelných hříchů. V  kontextu památek tohoto typu jde o  unikátní komplex nemající obdoby v  celé střední Evropě. Není proto divu, že v únoru 2010 byl prohlášen ná-

rodní kulturní památkou. Hřbitov byl budován v  letech 1730 až 1734 Antonínem Amandem Petřvaldským, majitelem tamního panství a  zámku. Za  autora řešení je možno považovat biskupského architekta J. I. Cyraniho z  Bolleshausu. Architektura hřbitova tak patří nesporně k nejvýznamnějším realizacím klasicizujícího baroka na Moravě. Sochařská výzdoba spadá do širokého časového rozsahu, od 40. let 18. století až po období do poloviny 19. století. Střílecký barokní hřbitov je přístupný od 1. května do 30. září, a to každý den od 9.00 do 19.00. Průvodci zajišťují výklad o historii a symbolice barokních soch umístěných na hřbitově a vstup do krypty. Více na www.baroknihrbitovstrilky.cz.

Pro šlechtu i poustevníky

Jen necelé dva kilometry od  hradu Buchlova stojí kaple sv. Barbory. Postavena byla v  roce 1672. Pod stavbou křížového půdorysu byly vybudovány čtyři hrobky. Našli zde poslední odpočinek majitelé zdejšího panství jak z rodu Petřvaldů, tak i pozdějších Berchtoldů. Za  hlavním vstupem pod podlahou odpočívají mniši řádu sv. Františka. Mnozí z  nich žili v poustevně, která stojí přímo u kaple. Poslední poustevník Rudolf Šrom tu přitom přebýval ještě před druhou světovou válkou. Hlavní oltář kaple pochází z přelomu 17. a  18. století, postranní jsou vyzdobeny vyobrazeními sv. Zikmunda a  sv. Ludmily. Stěny doplňují posmrtné portréty členů rodiny Berchtoldů z druhé poloviny 19. století. Kaple je přístupná jako speciální okruh v rámci prohlídky hradu Buchlova. Více na www.hrad-buchlov.cz.

Lesní hřbitov

Barokní hřbitov ve Střílkách je považován za naprostý unikát. Foto: www.baroknihrbitovstrilky.cz

Přes dvacet hektarů a  zhruba čtyři tisícovky stromů. Tak vypadá unikátní Lesní hřbitov ve  Zlíně. Stejně jako většina věcí v  tomto městě, i vznik hřbitova souvisí s činností Baťů. Návrh na  jeho zřízení podal městským zastupitelům sám Tomáš Baťa v  roce 1930. Hlavní myšlenka byla zřídit hřbitov, který by byl vzdálen od průmyslového ruchu a rychle se rozrůstajícího města. Autorem návrhu byl architekt F.  L.  Gahura. Ironií osudu je, že jedním z  prvních pochovaných na tomto hřbitově je právě Tomáš Baťa, který v roce 1932 zahynul při leteckém neštěstí. Místo posledního odpočinku zde našli i F. L. Gahura, režisérka Hermína Týrlová, režisér a výtvarník Karel Zeman, ale také hokejisté Luděk Čajka či Karel Rachůnek. Více na www.zlin.eu.

Šachova synagoga, světový unikát Židovská synagoga v Holešově patří mezi nejvýznamnější židovské památky v  celé České republice. Jelikož je jedinou synagogou polského typu, která se zachovala v původní podobě, bývá dokonce označována za světový unikát. V Holešově byla židovská obec již v 15. století. Nejdříve si vybudovala dřevěnou synagogu, ta byla ale v roce 1560 zcela zničena požárem. Ihned poté proto začala výstavba synagogy nové. Tato renesanční budova se přitom dochovala do dnešních dnů v praktický nezměněné podobě. V  přízemí se nachází především hlavní modlitební sál, v jehož středu stojí nádherně zdobené řečniště. V  prvním patře je ženská galerie, v které se dochovaly zlomky nástěnných rituálních textů. Nad ní je pak místnost s nádherně

8

zdobeným dřevěným stropem. Ten pochází z roku 1737. V prostorách synagogy je umístěna expozice Židé a Morava. Druhá část expozice seznamuje s  židovskými památkami, které dnes na  Moravě existují nebo alespoň dříve existovaly. Více na www.holesov.info.

Další židovské památky

Židovské památky v Holešově jsou sice v rámci Východní Moravy nejvýznamnější, nikoliv však jediné. Někdejší synagogy lze nalézt například v Koryčanech, Kroměříži či v Uherském Hradišti. Na mnoha místech jsou pak židovské hřbitovy, z nichž ten v Koryčanech byl prohlášen kulturní památkou. Mezi zajímavá místa lze z tohoto pohledu řadit i Valašské Meziříčí. Mimo jiné proto, že zde byl v roce 2004 vybudován Památník obětem holocaustu.

Interiér Šachovy synagogy v Holešově. Foto: CCRVM

Zajímavost

Poznejte Východní Moravu ze sedla Naučná stezka i hřebčín

Východní Moravou vede několik hipotras. Foto: HYJÉ - koně, o.s.

Hipoturistika, i  přes stále se rozšiřující možnosti, je v České republice řazena spíše mezi netradiční způsoby, jak trávit prázdniny či dovolenou. Na Východní Moravě je ale vzhledem k  velké tradici chovatelství a  jezdeckého sportu nabídka velmi pestrá. Dokládá to i skutečnost, že region je možné poznávat ze sedla koně hned na  sedmi značených hipostezkách. Jezdecký okruh Beskydy, délka 16 km. Využívá tras v okolí Velkých Karlovic na Horním Vsacku. Při vyjížďkách se jezdcům otevřou nádherné výhledy na  panoráma Jeseníků a Beskyd. Okruh totiž vede po hřebeni Vsetínských vrchů v  nadmořské výšce 500 až 900 metrů nad mořem. Jezdecký okruh Vizovicko, délka 58 km. Je tvořen dvěma trasami, které na sebe vzájemně navazují, lze tak projet atraktivní partie Vsetínských vrchů a  částečně i  Bílými Karpatami. Okruh je veden převážně loukami a pastvinami. Například velký okruh propojuje obce Újezd, Vysoké Pole, Drnovice, Vlachova Lhota a má délku 38 km. Koňská stezka v  okolí Koryčan, délka 8 km. Trasa vede převážně lesem a loukami, průvodce během cesty poskytuje informace o místních legendách a zajímavostech. Profil cesty je nenáročný a  s  doprovodem vhodný i pro začátečníky. Koňská stezka v  okolí Buchlovic, délka 6 km. Prochází krásným prostředím Chřibů, konkrétně Stupavskou vrchovinou. Kromě nádherné přírody je velkou devizou oblasti Buchlovic mnoho zajímavostí k  návštěvě v bezprostředním okolí.

Koňská stezka v  Hradisku, délka 3 km. Okruh je veden přírodou Beskyd v okolí Rožnova pod Radhoštěm, mimo jiné kolem zříceniny rožnovského hradu. Koňská stezka Po  formanských cestách a  stezkách křížem krážem Moštěnkou a  Hříběcími horami, délka 155 km. Jde vlastně o dvě jezdecké stezky. První z nich, vedená oblastí Moštěnka, začíná v  Kyselovicích a  vede přes Bochoř a  Dřevohostice až k Hostýnským vrchům. Další významný úsek přivádí trasu téměř k  městu Hulínu. Jezdecká stezka vedená Hříběcími horami začíná v Těšánkách a vede přes Lebedov, Litenčice, Prasklice, Uhřice, Dřínov a  Zborovice zpět do Těšánek. Další významný úsek přivádí trasu k dalším úsekům, kterými je celý komplex tras maximálně propojen – zahrnuje obce Lebedov, Hoštice, Morkovice-Slížany a Troubky. Značené stezky vedou převážně po  polních a  lesních cestách, které byly původně formanskými stezkami. Popisy tras, jejich jednotlivé správce, informace o zajímavých místech v okolí tras a další informace k pohybu na koňských stezkách najdete na stránkách www.hyje.cz.

Koňská turistika má v regionu zázemí. Foto: Hyjé - koně, o.s.

Koně ke Zlínskému kraji patří neodmyslitelně. Důkazem toho, kromě řady chovatelů, je i přítomnost hřebčína, hřebčince, dostihové dráhy či naučné stezky věnované nejúspěšnějšímu českému žokejovi všech dob. Něco podobného v  jiných krajích budete hledat jenom těžce. Mezi bašty chovu koní v  České republice patří Napajedla a  Tlumačov. Napajedelský hřebčín je největším chovatelským zařízením anglického plnokrevníka v  tuzemsku, jeho tradice sahá až do  roku 1886. Dlouhou historií se může pochlubit i  Zemský hřebčinec Tlumačov, který vznikl v roce 1926. Se Zlínským krajem je spojen i  osminásobný vítěz Velké Pardubické, Josef Váňa. Narodil se totiž ve  Slopném na  Zlínsku. V  obci si slavného rodáka připomínají Naučnou stezkou Josefa Váni. Vede do Vizovic a měří pět kilometrů. Po této trase pravidelně donášeli poštovní doručovatelé z Vizovic dopisy i balíky a nazpět přinášeli máslo a  jiné zemědělské výrobky. Využíval ji i Josef Váňa – podle svých slov tudy chodil do Vizovic na pivo. Samostatnou kapitolou je pak proslulá dráha ve  Slušovicích, jejíž vznik v  roce 1982 byl vyústěním popularity dostihového sportu v celém regionu.

Festival koní Moravy Od  roku 2012 již tak pestrou nabídku hipoaktivit na Východní Moravě rozšířil Festival koní Moravy. Jde o seriál několika akcí, které nabízejí to nejlepší ze sportovního jezdectví, dostihů a  chovatelského dění. Letos jde o  celkem deset událostí, jež se konají od  jara do  podzimu. Z  nabitého kalendáře určitě stojí za  návštěvu skokový Pohár města Holešova. Ten se uskuteční 6. září v  tamní zámecké zahradě. Ani nejmenší adepti jezdectví nejsou při festivalu opomenuti, své umění prokáží při hobby závodech v  Prusinovicích (10. srpna) a v pony lize v Trojanovicích (4. října). Více podrobných informací ke každé akci na www.hyje.cz.

9

Akce Kroměřížsko

Dožínky ve znamení folkloru a dobrot Zástupy krojovaných, spousta dobrot z  regionu, řemeslný jarmark či ukázky starých zvyků. Centrum Kroměříže se vždy na  konci srpna mění na místo, kde celý kraj slaví dožínky. V letošním roce se Dožínky Zlínského kraje spojené s  Mezinárodním festivalem dožínkových tradic budou konat v pátek 22. a v sobotu 23. srpna. Program odstartuje v pátek v podvečer Folklorním dožínkovým večerem na  Velkém náměstí. A bude vskutku mezinárodní – představí se na něm mimo jiné maďarský folklorní soubor Salgórarján. V  sobotu zahájí oslavy Dožínkový průvod, který od  10.00 prochází centrem města. Tradičně je tvořen stovkami krojovaných účastníků. Po  slavnostním zahájení bude následovat vystoupení zhruba dvou desítek folklorních souborů z celého Zlínského kraje. Tečku za celou akcí udělá v 19.00 Galaprogram na Velkém náměstí.

zručnost v různých tradičních lidových řemeslech. Řemeslné stánky doplňují stánky s občerstvením. Jarmark bude možné navštívit vždy od  8.00 do  18.00. Po  dobu dožínkových slavností bude možné navštívit i výstavu zemědělské techniky na kroměřížském výstavišti Floria. Přístupná bude vždy od 9.00 do 17.00. Pro labužníky je pak připravena speciální akce v prostorách arcibiskupského zámku. V sobotu zde budou od  13.00 do  16.00 prezentovány potravinářské výrobky nesoucí známku kvality s názvem Regionální potravina.

Tradiční jednodenní setkání českých a moravských folklorních souborů v příjemném prostředí zámku v  Bystřici pod Hostýnem. To je festival Podhostýnské září, který se koná vždy v dvouletém intervalu. Letos se akce koná 6. září. Na návštěvníky čekají vystoupení zpěváků i tanečníků všech věkových kategorií. Akci pořádá Valašský soubor písní a  tanců Rusava. Více na www.rusava.net.

Hostýnská 50

Jarmark, jídlo i stroje

Součástí dožínkových slavností je i dvoudenní jarmark lidových řemesel na  Velkém náměstí. Zúčastní se ho desítky řemeslníků z  Čech, Moravy i  Slovenska, aby zde předvedly svou

Podhostýnské září

Na dožínkách není o kroje nouze. Foto: Město Kroměříž

Poznat hřebeny Hostýnských vrchů, udělat něco pro své zdraví a poměřit síly s ostatními. To nabízí závod horských kol Hostýnská 50. Centrum závodu, který se letos jede teprve podruhé, je v  Bystřici pod Hostýnem. Maraton se pojede 2.  srpna v  kategoriích junioři, muži, ženy. Převýšení je 1 450 m. Více informací na www.hostynska50ka.cz.

Vojáci to umí rozjet. Ukážou to v Kroměříži náměstí se totiž tradičně koná Mezinárodní festival vojenských hudeb. Letos termín akce připadá na 30. a 31. srpna.

Vojenská hudba nemusí být jen dechová. Foto: Město Kroměříž

Tohle jinde neuvidíte. Foto: Město Kroměříž

Když se řekne vojenská hudba, většinou si lidé představí slavnostní pochod. Ten, kdo na konci prázdnin zavítal někdy do Kroměříže, ale ví, že umí nadchnout i  pobavit. Na  tamním Velkém

10

Letos se armádní soubory sejdou na  kroměřížském náměstí již po  dvaadvacáté. Divákům se představí orchestry z  Rakouska, Slovinska, Itálie a Německa a samozřejmě z České republiky. Vyvrcholením akce je vždy Military parade, tedy společný pochod všech zúčastněných vojenských hudeb. Více na www.dk-kromeriz.cz.

Festivalu hrozil zánik

Festival vojenských hudeb už má v  Kroměříži dlouholetou tradici. Poprvé se v  podobě nultého ročníku uskutečnil v roce 1992. Od prvního ročníku v roce 1993 se konal nepřetržitě až do  roku 2008, pouze v  roce 2002 byl odložen kvůli povodním v Čechách a nasazení armády na  likvidaci povodňových škod. Za  tu dobu si získal jméno, každoroční přízeň několika tisíc návštěvníků a záznam z akce pravidelně vysílala Česká televize. Po odchodu armády z města se začalo hovořit o tom, že se festival z Kroměříže přesune jinam, nebo úplně skončí, a v letech 2009 a 2010 se pesimistické prognózy skutečně naplnily. Městu se ale podařilo festival obnovit a od roku 2011 je opět prestižní záležitostí Kroměříže.

Hostýnská 50 dá zabrat. Foto: archiv pořadatelů

Veteránem nejen Kroměřížskem Již posedmé bude letos Kroměříž hostit akci nazvanou Veteránem nejen Kroměřížskem. Jde o sraz historických vozidel, který kombinuje prvky výstavy vozů, orientační jízdu, dovednostní úkoly i spanilou jízdu. Letos se koná 2. srpna. To vše navíc doplňuje atraktivní doprovodný program pro účastníky i  návštěvníky. Připraveno je například vystoupení mažoretek, dobová módní přehlídka či vystoupení swingové kapely. Dopoledne pak bude na  náměstí k  vidění výstava závodních motocyklů. Divácky velmi atraktivní bude jízda zručnosti, která se uskuteční na  Velkém náměstí od  11.30 do 14.30. Více na www.ceskyveteran.cz.

Akce Slovácko

TOP Víno Slovácka Regionální soutěž s oceněním deseti nejlepších vín ze Slovácka se bude letos konat již posedmé jako součást vinařských slavností v  Polešovicích. Soutěž, která má za  cíl upozornit na  vysokou jakost vín vyrobených na  Slovácku a  obecně propagovat moravská vína, se zařadila mezi prestižní vinařské soutěže v  České republice. V  loňském roce odborníci hodnotili 98 vzorků vín od 22 vinařů. Letos termín akce připadá na 23. srpna. Na  návštěvníky Polešovic čeká především možnost ochutnávky všech přihlášených vzorků, doprovodný kulturní program a možnost prohlédnout si zdejší sklepy. Více na www.polesovice.cz.

Ochutnat lze desítky druhů medu. Foto: Archeoskanzen Modrá

Za medem a medovinou do archeoskanzenu Desítky druhů medovin, tradiční i  netradiční medy z České republiky i zahraničí. To je hlavní lákadlo, kvůli kterému stojí za to vypravit se 23. srpna do Archeoskanzenu v Modré. Uskuteční se zde totiž 11. ročník Dne medu a  medoviny. A komu med nechutná, může navštívit soutěž ve stloukání másla. Medovinu i  med s  oblibou vyráběli a  hlavně konzumovali i  staří Slované. Není proto náhoda, že akce, oslavující obě pochutiny, je v  archeoskanzenu každoročně na  programu již od jeho vzniku. A neutuchající zájem je důkazem, že se pořadatelé do vkusu i chutí návštěvníků trefili.

Letos popáté navíc program dne ještě více obohatí soutěž týmů ve  stloukání másla – porota hodnotí nejenom celkovou hmotnost získaného másla, ale také jeho kvalitu a celkový dojem. Posoudit chuť másla mohou přitom i návštěvníci. Více na www.archeoskanzen.cz.

Východní Morava a vinařství

Ve  slovácké podoblasti, kam spadají všechny vinařské obce na  Uherskohradišťsku a  Zlínsku, se daří především Rulandskému bílému i  Rulandskému šedému, Veltlínskému zelenému a Chardonnay, z  vrchních kamenitých partií pochází vynikající Ryzlink rýnský. Na Kyjovsku a Uherskohradišťsku jsou rozšířenější rané odrůdy jako Müller Thurgau či Muškát moravský, který vznikl ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích.

Archeoskanzen Modrá

Archeologický skanzen se nachází v  lokalitě původního velkomoravského osídlení, v  těsném sousedství Velehradu. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z  doby Velké Moravy. Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech.

Slavnosti vína a otevřených památek. Foto: KK UH

Víno a památky. Dva důvody jet do královského města Slovácké slavnosti vína a  otevřených památek jsou jednou z nejvýznamnějších akcí svého druhu, která prezentuje bohatost a  rozmanitost tradiční lidové kultury na Slovácku. Jejich dějištěm je od  roku 2003 město Uherské Hradiště a jeho historické památky. Idea pořádat vinařské slavnosti navazuje na  prvorepublikovou uherskohradišťskou tradici velkých národopisných výstav. Myšlenka rychle nalezla široký spontánní ohlas ve  vinařských obcích a  městech. Jde o  ryze nekomerční přehlídku kulturního dědictví

regionu, kterou pod odbornou garancí Klubu kultury Uherské Hradiště spolupořádají mikroregiony Staroměstsko, Ostrožsko, Východní Slovácko, Dolní Poolšaví, Za Moravú, Bílé Karpaty a Buchlov. Do  programu se zapojuje více než 65 měst a obcí z okolí Uherského Hradiště, k nimž se každoročně připojují partnerská města Bridgewater (Velká Británie), Mayen (Německo), Priverno (Itálie), Szárvár (Maďarsko), Krosno (Polsko) a Skalica (Slovensko). Více informací o akci i podrobný program je na www.slavnostivinauh.cz.

Co bude nejen k vidění

Především desítky folklorních souborů, které roztančí celé město. Kromě toho ale na  návštěvníky akce čekají lahůdky, které jinde moc k vidění nejsou. Jde například o ukázky presování čerstvé hroznové šťávy, ukázky nejstarších krojů z oblasti Bílých Karpat, ukázka středověkého městečka a samozřejmě degustace vín. Bohatý program počítá i s možností plavby výletní lodí po  Baťově kanálu, výtvarnými dílničkami pro děti či možností nasytit se v typické slovácké jídelně.

11

Akce Valašsko

Řezbáři míří do Karlovic Vidět naživo práci více než tří desítek řezbářů. Přesně to slibuje jubilejní 20. ročník Setkání řezbářů ve  Velkých Karlovicích. Jejich práce i  výsledky budou k  vidění od  7. do  10. srpna v  Karlovském muzeu. Po  celou dobu budou Setkání řezbářů provázet zajímavé programy. Více na www.velkekarlovice.cz.

Léto na Soláni

Liptálské slavnosti nabízejí exotiku v podobě zahraničních souborů. Foto: Lipta Liptál

Kanada, Mexiko, Korea. Tak trochu jiný folklor Folklorní soubory z Kanady, Mexika, Ruské federace, Korey, Maďarska, Itálie a  Slovenska. A  samozřejmě také z  České republiky. I  takto stručně a přitom atraktivně může vypadat pozvánka na  45. ročník Mezinárodního folklorního festivalu Liptálské slavnosti 2014. Stačí už jen přidat datum – konají se od  středy 20. do pondělí 25. srpna. Liptálské slavnosti patří k  nejvýznamnějším folklorním akcím – ať už kvůli tradičně silné zahraniční účasti, tak i  s  ohledem na  to, že se zúčastněné soubory představují i  mimo hlavní dějiště festivalu. Od středy do pátku budou zahraniční soubory vystupovat ve Vsetíně, Všemině a Senince a o víkendu se vše bude ode-

hrávat v liptálském amfiteátru. V letošním roce slaví ženský sbor Rokytenka 10. výročí založení, a tak bude jeden z pořadů věnován tomuto jubileu. Vystoupí v něm CM Jiřího Janouška z Prahy se sólistkou Markétou Janouškovou, zpívat bude Vlasta Grycová. Pozvaní jsou také Ludmila Vašková a Josef Laža. V sobotu je na programu Zbojnický večer, ohňostroj a taneční zábava při cimbálové muzice. V  programu slavností nebudou chybět ani tradiční víkendové řezbářské, kovářské a  řemeslnické dny. Zveme vás také na  nedělní bohoslužby v  liptálských chrámech za  účasti zahraničních souborů. Festival vyvrcholí v  neděli slavnostním průvodem obcí a závěrečným galaprogramem. Více na www.lipta.liptal.cz.

Přehlídka tanečních souborů z  regionu Valašska, vystoupení cimbálových muzik či přehlídka tanečníků odzemku. To jsou hlavní argumenty, proč se vydat 9. srpna na národopisnou slavnost Léto na Soláni. Součástí akce je i nabídka dobrot z hafer. Pokud nevíte, co se pod tím skrývá, tak vězte, že jde o místní název pro borůvky. Více na www.zvonice.eu.

Co nabízí skanzen? Skanzen? Tam se pořád něco děje. A letošní léto není žádnou výjimkou. Vždyť jen celoroční cyklus s názvem rok na Valašsku letos nabízí přes čtyři desítky akcí. A jaké jsou ty nejbližší? Hned na začátku srpna, konkrétně od  1. do  3. srpna, se můžete vydat na  Jánošíkův dukát. Jde o 16. ročník Mezinárodního festivalu slovenského folkloru v  ČR. Doprovodným programem je pak mistrovství Valašského království ve stloukání másla. V sobotu 9. a v neděli 10. srpna pak na návštěvníky čekají ukázky tradičních řemesel – především kovářů, kameníků, bednářů či klempířů. Podrobnosti k akcím i informace o dalších jsou na www.vmp.cz.

Zámek plný angličáků Autíčka z  krabiček. Tak zní název výstavy na zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Návštěvníci se mohou těšit na více než 2000 modelů autíček od soukromého sběratele. Přístupná je až do října letošního roku. Sbírka je mimořádná především skutečností, že zahrnuje průřez celým obdobím, kdy se modely vyrábějí, až do  současnosti. Nejcennějším exponátem na výstavě je model kočáru královny Alžběty II. z  roku 1953, který se začal vyrábět u  příležitosti její korunovace, k  vidění však jsou i  vůbec nejstarší modely

12

autíček, a sice již ze sklonku 30. let 20. století. Celá výstava se připravovala více než půl roku a spolupracovalo na ní vícero organizací. „Výstava je jistě zajímavým námětem na příjemně strávený prázdninový den. K vidění je hodnotná sbírka autíček soukromého sběratele, kterou může závidět nejedno dítě či dospělý člověk. O  sbírce se nedá povídat, ta se musí vidět – svět „angličáků“ v  prostorách zámku Kinských je jedinečný zážitek,“ popisuje kurátorka Ivana Ostřanská z Muzea regionu Valašsko. Více o výstavě naleznete na stránkách www.muzeumvalassko.cz.

Výstava potěší všechny generace. Foto: Muzeum regionu Valašsko

Akce Zlínsko

Barum rally má dvě čtyřky. I proto je jedničkou Desítky nejlepších českých i evropských jezdců, náročné tratě a  zařazení podniku do  prestižních seriálů. To je stručná vizitka legendární Barum Czech Rally Zlín, která se letos jede již po čtyřiačtyřicáté. To, co dělá třídenní maraton rally sportu jedničkou, je ale atmosféra celé soutěže. Barumku každoročně sleduje ve Zlínském kraji přes dvě stě tisíc diváků, což zařazuje zlínskou rally do  pozice nejvíce navštíveného sportovního podniku na území České republiky. A ještě dvě další čísla, která dokreslují význam podniku – na loňský ročník se akreditovalo 227 novinářů z 18 států. Letošní ročník, který je součástí jak mezinárodního mistrovství České republiky, tak i  evropského šampionátu, se uskuteční od  pátku 29. do neděle 31. srpna. V pátek ráno je na programu kvalifikační zkouška v Pohořelicích pro prioritní jezdce FIA a ERC, na kterou naváže testovací rychlostní zkouška pro neprioritní jezdce. V  podvečer se uskuteční slavnostní start sou-

Zlínská Barumka je prestižní podnik. Foto: Petr Sagner

těže před zlínskou radnicí na náměstí Míru. Samotná rally odstartuje večerní diváckou Super RZ v  ulicích Zlína, po  které budou následovat dvě plnohodnotné etapy. Rally končí v  neděli 31. srpna v  16.00 před zlínskou radnicí na náměstí Míru. Celá rally měří celkem 642 km a  obsahuje 15 rychlostních zkoušek na osmi úsecích v celkové délce 237 ostrých kilometrů na asfaltovém povrchu různé kvality. Více na www.vychodni-morava.cz.

Bílé Karpaty a muzikanti Stovky hudebníků, zpěváků a tanečníků, mezi nimiž si každý z  vyznavačů tradiční lidové kultury vybere to své. Tak pořadatelé charakterizují tradiční festival nazvaný Setkání muzikantů v Bílých Karpatech. Letos se uskuteční od 15. do 17. srpna ve Valašských Kloboukách, doprovodný program je připraven i na nedalekém hradu v Brumově-Bylnici. Na  festivalu vystoupí dechové hudby, cimbálové muziky, pěvecké sbory, rockové kapely a  country soubory. Mezi nejoblíbenější části festivalu již tradičně patří promenádní koncert dechových hudeb, vystřídaný nepřetržitými vystoupeními na  dvou pódiích. V  závěrečném programu se všechny přítomné soubory setkávají na  klobouckém pódiu, kde si společně zapějí při obřím koncertu. Více na www.folklornisdruzeni.cz.

Ráj milovníků švestek a dobré muziky Když se v roce 1967 poprvé ve Vizovicích konal spontánně připravený festival oslavující typické ovoce Valašska, šlo o malou regionální akci. Dnes jde o  uznávaný multižánrový hudební festival spojený s  tradiční soutěží v  pojídání švestkových knedlíků. Letos se Vizovické Trnkobraní, na něž každoročně zavítá kolem 20 000 návštěvníků, koná od 22. do 23. srpna v areálu tamní likérky. Pořadatelé již oznámili kompletní hvězdný program. Jako překvapení letos na  Trnkobraní zahraje kapela Kryštof. Návštěvníci se mohou dále těšit na  takové hvězdy české hudební scény, jako je Tomáš Klus, Tři sestry, Mandrage, Inekafe, Desmod, Aneta Lange-

rová, Mig 21, Monkey Business a  další kapely a  interpreti. Program letos opět doplní stand-up představení Komici s.r.o., tentokrát v  podání Miloše Knora a  Lukáše Pavláska. Součástí doprovodného programu bude také představení od Járy Cimrmana v podání ochotnického divadla DNO či projekce hudebních komedií. Chybět nebude ani tradiční klání v  pojídání švestkových knedlíků. Festivalový program v  areálu likérky se odehraje v pátek a sobotu, v neděli pak na něj plynule naváže folklorní program přímo ve  Vizovicích. V  areálu u  Sokolovny zahrají soubory Vizovjánek a Ocún, dětský soubor ze ZUŠ Zlín nebo ABBA Rock Show live band. Představí

Hudba nezná hranice. Foto: archiv pořadatelů

se zde i dechové a folklorní soubory z Polska, Slovinska a Bulharska. Trnkobraní nabídne také ukázky lidových tanců a řemesel či švestkový kulinářský koutek. Pro děti bude přichystán dětský koutek s  loutkovými a  hranými pohádkami a  rukodělnými a naučnými workshopy zaměřenými na keramiku, pohybové aktivity nebo ekologii. Více na www.vizovice.eu.

Luhačovice ve znamení houslí. Je tady další akademie Fenomenální houslista Václav Hudeček a  jeho pokračovatelé. Taková podívaná se letos již po  osmnácté naskytne návštěvníkům lázeňských Luhačovic. Od  28. července do  9. srpna se tam totiž tradičně koná akce nazvaná Akademie Václava Hudečka. Po  tuto dobu se Luhačovice stanou domovem mladých talentovaných houslistů, aby zde pod odborným vedením Václava Hudečka v  individuálních hodinách pracovali na  zvoleném repertoáru a následně se představili publiku na absolventských koncertech. Přijíždějí i  vítězové předešlých ročníků, kteří dnes studují na prestižních

Luhačovice a housle patří k sobě. Foto: archiv pořadatelů

zahraničních školách, či sami jsou již profesory houslové hry nebo členy významných orchestrů doma i v zahraničí. Korepetitory v hodinách i na koncertech jsou špičkoví klavíristé, Slávka Vernerová Pěchočová a  Lukáš Klánský, doprovodným orchestrem je Musica Minore a  není bez zajímavosti, že houslisté tohoto ansámblu jsou bývalými studenty Akademie Václava Hudečka. Do  Luhačovic zavítají také hosté, aby se spolu se studenty představili publiku, k nejvýznamnějším patří harfenistka Kateřina Englichová a  americký flétnista Robert Stallman. Více na www.akademievhudecka.cz.

13

Cestovní ruch

Kulturní turismus. Budoucnost regionu Člen rady Zlínského kraje Ladislav Kryštof má ve  své kompetenci kulturu, spolupráci s  církvemi, památkovou péči a cestovní ruch. Každá z těchto oblastí má svá specifika, své potřeby. Zlínský kraj je znám jako region s vysokým podílem obyvatel, kteří se hlásí k některému náboženství, obyvatelé kraje mají úctu k tradicím, je zde bohatý a  živý folklor, řada historických památek z různých období naší historie. S Ladislavem Kryštofem jsme se podívali na to, jak lze tyto atributy využít v cestovním ruchu, který je důležitou složkou ekonomiky kraje. Jak je na tom cestovní ruch v našem kraji? Když se budeme na výsledky dívat přes statistické údaje, můžeme být spokojeni. V roce 2013 k nám přijelo nejvíce hostů od roku 2007, kdy kraj založil Centrálu cestovního ruchu Východní Moravy, jejímž hlavním úkolem je propagovat kraj jako území vhodné pro cestování a  koordinovat aktivity v  cestovním ruchu. Když budu konkrétní, pak v  minulém roce přijelo do  Zlínského kraje 516 Radní Ladislav Kryštof. Foto: ZK tisíc hostů. Tito hosté realizovali celkem 1,5 milionu přenocování. Za  poslední tři roky se systematicky zvyšuje počet hostů ze zahraničí, zejména z Polska, Itálie, Ruska a Slovenska, v dynamice růstu počtu zahraničních hostů je Zlínský kraj dokonce nejlepší v ČR. Před zmíněnými sedmi lety tomu tak nebylo. Dalo by se říci, že dnes je vše hotovo? To určitě ne. Zlepšování situace v  cestovním ruchu nepřišlo samo od  sebe. Je potřeba vidět, že do  této oblasti byly investovány relativně velké prostředky, a to jak do marketingu, tak do  infrastruktury. Vše, co je vybudováno, má sloužit a  koncoví uživatelé o  tom musejí vědět. Proto investice a  marketing musejí jít ruku v ruce. Propagace toho, co můžeme nabídnout, musí mít kontinuitu, logiku. Lákat nové klienty do  regionu není snadné, pracovat tak, aby se vraceli opakovaně, je ještě těžší. Je před námi mnoho práce v budování vazeb mezi jednotlivými subjekty a hráči na poli cestovního ruchu. Hosté, kteří k  nám přijíždějí, nejsou jen klienty určitého hotelu či penzionu, jsou to návštěvníci regionu a  měli by to vnímat. Co si pod tím máme představit? Cestovní ruch je z velké části založen na emocích, touze a  potřebě lidí poznávat, potkávat se, hledat místa a  zážitky, které je obohacují a uspokojují. Náš kraj má neocenitelné kouzlo rozmanitosti. Lidé a  návštěvníci se zde cítí dobře. Tyto pozitivní emoce je potřeba marke-

14

tingovými nástroji rozšířit mezi budoucí hosty – na tom pracuje naše Centrála cestovního ruchu Východní Moravy. Na subjektech, které poskytují turistické služby, pak stojí odpovědnost za  kvalitní servis za  cenu, kterou host akceptuje. Jinak řečeno – kraj a jeho struktury vytvářejí obraz regionu, jeho naplněním je pak kvalita místní, obecní infrastruktury a úroveň poskytovaných služeb – od  informačních, přes gastronomii a  ubytování až k  top zážitkům. Výborný příklad máme v lokalitách Baťův kanál či Cyklostezce Bečva, kde vazby mezi veřejným a  podnikatelským sektorem fungují a na návštěvnosti a spokojenosti hostů je to vidět. Co chystá Zlínský kraj nového? Velkou budoucnost vidíme v  tzv. kulturním turismu, který patří v  Evropě ke  stále více vyhledávané formě cestování. Již několik let pracujeme na  vybudování sítě partnerů, se kterými se chceme pustit do  celoevropsky silného a  přitažlivého tématu a  chceme vybudovat Evropskou kulturní stezku sv. Cyrila a  Metoděje. Máme v  tomto ohledu podporu evropských orgánů, získali jsme ke spolupráci partnery v Itálii, na Slovensku, v Řecku, bývalé jugoslávské republice Makedonii. Tento celoevropský projekt přinese významné impulzy pro cestovní ruch, ale také do oblasti vzdělávání, historického výzkumu, kultury. Aktuálně se učíme na příkladech již existujících evropských kulturních stezek novému stylu práce, který je v Evropě používán. Znamená to, že se Zlínský kraj přidal k nějakému projektu? Ne, máme větší ambice. Chceme si zachovat dosavadní zdravou dynamiku růstu, chceme být konkurenceschopnou destinací, takže jsme se rozhodli být lídrem již zmíněného evropského projektu. Naši zahraniční partneři to respektují a vyjádřili nám svou důvěru. Motivací k tomu je mj. to, že náš kraj lze považovat za  region s  nejsilnější cyrilometodějskou tradicí v ČR, odkaz soluňských bratří vnímáme v širokém měřítku jako zásadní pro rozvoj slovanských národů. Kraj společně s  Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy založil zájmové sdružení, které se realizací tohoto projektu zabývá. Jeho název Evropská kultur-

Konference o kulturním turismu ve Starém Městě. Foto: CCRVM

Sousoší věrozvěstů v makedonském Ochridu. Foto: CCRVM

ní stezka sv. Cyrila a  Metoděje koresponduje s  jeho činností. Realizací projektu přineseme do kraje nové impulzy jak pro cestovní ruch, tak k využití bohatosti kultury, historických památek, tradic, vzdělávání. Cenné jsou v  tomto ohledu „neviditelné“, ale důležité přínosy v podobě prestiže, které se našemu kraji dostává. Projekt získal záštitu ministra zahraničních věcí ČR, podporu ministerstva pro místní rozvoj. Máme výborné vztahy s olomouckým arcibiskupstvím, ostatními moravskými kraji. Ti všichni budou na  tomto dlouhodobém záměru participovat, stejně jako města a obce našeho kraje, pro něž především bude realizovaný projekt velkým přínosem. V  druhé polovině letošního roku nás čeká prezentace cyrilometodějské kulturní stezky ve Vatikánu a následně před Evropským parlamentem. Kdy můžeme čekat praktické výstupy? Máme za sebou sérii jednání, díky nimž jsme získali přísliby spolupráce významných subjektů v  Evropě. Na  konci června jsme uspořádali ve  Starém Městě odborný seminář, na  kterém jsme naše partnery i  možné budoucí spolupracující subjekty seznámili se záměrem realizovat projekt evropské kulturní stezky jako produkt kulturního turismu. Zájem byl ohromný, pozornost posluchačů a následná diskuse nás přesvědčují o  správnosti našich kroků. Chceme-li být viditelní, musíme být výjimeční, a to v pozitivním slova smyslu. Připravujeme projekt, který v tuto chvíli umíme časově rozpoznat až do roku 2030. V prostoru pak pro území střední, jižní a východní Evropy. V  první fázi stezka zahrne 10 evropských zemí! Začali jsme pracovat na přípravě projektových fiší pro několik projektů, které se budou ve velké konkurenci ucházet o jiné než národní dotační zdroje. Za takřka čtyři roky, co projekt rozvíjíme, jsme ušli kus cesty, zpracovali celou řadu nezbytných dokumentů, založili právní subjekt, který stezku řídí, pracujeme na produktové strategii stezky i na jejím implementačním plánu. Pravdou však je, že ten největší kus práce – finální realizaci projektu v terénu – máme teprve před sebou.

14|15 BAŤŮV INSTITUT VE ZLÍNĚ MUZEUM | GALERIE | KNIHOVNA • STÁLÉ EXPOZICE I KRÁTKODOBÉ VÝSTAVY • KULTURNÍ A VZDĚLÁVACÍ AKCE • NAVŠTIVTE OCENĚNOU EXPOZICI PRINCIP BAŤA – MUZEJNÍ VÝSTAVU ROKU 2013!

PRONÁJEM PROSTOR PRO SEMINÁŘE, KONFERENCE NEBO WORKSHOPY. VÍCE NA WWW.14-15.CZ.

www.ha rt p ress .cz