LÉTO Církevní památky na Lanškrounsku

P Ř Í L O H A L I S T Ů L A N Š K R O U N S K A č í s l o 13/ IX 2 0 0 9

Při samostatném prodeji cena 15 Kč

LÉTO

Církevní památky na Lanškrounsku

Kostel Narození Panny Marie na Mariánské hoře. Foto: K. Kokešová

LÉTO NA LANŠKROUNSKU 2009

STRANA 1

Vážení čtenáři, čtvrtý, tentokrát již závěrečný, díl přílohy věno− vané sakrálním památkám představuje posledních sedm významných kostelů našeho regionu. Uzaví− rá se tím naše úsilí zachytit a popsat historii i sou− časnost těchto k české venkovské krajině nedomys− litelně patřících budov. Mnohé kostely jsou již citlivě opravené, v dalších se s rekonstrukcí započalo a jinde se teprve hledá způsob, jak jim pomoci. Pro další existenci však nové omítky a okna nebudou stačit. Některé kostely bude čekat daleko těžší boj, než je shánění peněz na rekonstrukci, budou mu− set totiž znovu najít své uplatnění v životě lidí, tak aby plnily svůj odvěký účel. V jiném případě zů− stanou tichým mementem dávné pospolitosti lidí a Boha, což je málo. Vážení čtenáři, přeji vám příjemné a slunečné dny prázdnin, ve kterých najdete dostatek času na odpočinek i své blízké. Pokud si v horkých dnech při výletech po okolí sednete do trávy ve stínu kos− tela, věřte, že i tím dostává jejich existence smysl. František Teichmann

TIPY NEJEN KULTURNÍ 3. 7. od 20.00 − Kulturní léto na farní zahradě: Laďa KERNDL − Love Songs − světové evergreeny (restaurace U Pastýře) − zahajovací koncert spojený s uvedením do provozu restaurace U Pastýře. Vstupné ve vyši 50,−Kč se bude vybírat na místě. Ke každé vstupence 1dl vína zdarma. 4. − 5. 7. od 10.30 − GRASSKI 2009 − Světový pohár v travním lyžování v Čenkovicích, slalom SP mužů a žen. Akce se koná pod záštitou hejtma− na Pardubického kraje Radko Martínka. 4. 7. − Oslava 90 let dráhy (Mladějov na Moravě) Oslava 90 let od zprovoznění mladějovské dráhy. V programu bude hudba, mažoretky, loutkové představení, šermíři, noční jízda. 4. 7. od 13.00 − dětský den a hudební odpoledne na Zámečku (Nový zámek u Lanškrouna), hraje KONTAKT z Moravské Třebové, zpívá M. Hynšt; dětský den − kolotoč, skákací hrad, trampolína, soutěže. 4. 7. od 14.30 VETERAN KORZO − putovní výstava historických vozidel (náměstí J. M. Marků, Lanškroun) 4. 7. od 20.00 − tradiční karneval (Výprachtice) Zve TJ Sokol Výprachtice. K poslechu i tanci zahraje již tradičně kapela METAXA. Akce se bude konat v areálu TJ Sokola Výprachtice (dolní konec obce směr pila). Bohaté občerstvení zajištěno. 5. 7. − pouť Lubník 5. 7. od 14.00 − Sportovní odpoledne s hudbou (Výprachtice), soutěže nejen pro děti, ale i dospělé. K poslechu i tanci zahraje, jako již tradičně, Petr Daniel. Areál TJ Sokola Výprachtice (dolní konec obce směr pila). Bohaté občerstvení zajištěno. 10. 7. od 20.00 − Kulturní léto na farní zahradě: Martin Brunner Trio – jazzový koncert (restaurace U Pastýře), vstupné: 50,−Kč, ke každé vstupence 1dl vína zdarma. 11. 7. od 11.00 − Zelený pohár (SDH Dolní Třeš− ňovec), hasičská soutěž, finále O Pohár starosty města Lanškrouna, hřiště TJ Sokol v Dol. Třešňovci. 17. 7. od 20.00 − Kulturní léto na farní zahradě: Lanškrounské Trio ŠOK (restaurace U Pastýře) host: přední čes− ká návrhářka Beáta RAJSKÁ − večer na téma: móda a život s ní. Vstupné: 50,−Kč, ke kaž− dé vstupence 1dl vína zdarma.

STRANA 2

24.− 26. 7. − 23. ročník cylistického etapového závodu Regionem Orlicka (pořádá SKP Duha Fort Lanškroun) 24. 7. od 20.00 − Kulturní léto na farní zahradě: Nejznámější muzikálové písně v podání Radka Žaluda a jeho hostů (restaurace U Pastýře), jako bonus scénický tanec I.Z. DANCE STUDIO. Vstupné: 50,−Kč, ke každé vstupence 1dl vína zdarma. 25. 7. od 20.00 − PAVEL JAKUB RYBA a THE FISH MAN v kostele sv. Anny v Albrechticích, vstupné 100,−Kč; předprodej vstupe− nek v Infocentru Lan− škroun. Výtěžek kon− certu bude použit na opravu kostela sv. Anny v Albrechti− cích. Světoznámý hu− debník Pavel Jakub Ryba na svých koncertech dokáže na bezpražcovou baskytaru propojit jazz, rock, klasickou i populární hudbu. Koncerty se vyznačují nevšedním hráčským nasazením, dynamikou, radostí ze hry a přitahují nejen příznivce jazzové hudby. 31. 7. a 7. 8. od 20.00 Kult. léto na farní zahradě, program se připravuje (restaurace U Pastýře) Vstupné: 50,−Kč, ke vstupence 1dl vína zdarma. 1. 8. od 20.00 − Benátská noc Bystřec (Bystřec) ALEŠ BRICHTA BAND − MOUCHA − JUM− PING DRUMS (bubeníci) − RUBIKON − VO− LANT − AKÁDA (ohňová show) − SHATTER. Vstupné: předprodej 140,−Kč (Infocentrum Lan− škroun a další), na místě 190,−Kč. 8. 8. − Mladějov − Blosdorf 1915 (Mladějov na Moravě), vzpomínková akce na boje I. světové války s bojovými ukázkami, dále bude v programu hudba, vojenská technika, noční jízda, ohňostroj. 8. 8. − Oslavy 130 let SDH (Horní Čermná) 14. 8. od 20.00 − Kulturní léto na farní zahradě: Roman DRAGOUN a Míra BARABAŠ – kon− cert – funk, rock, soft jazz (restaurace U Pastýře) Vstupné: 50,−Kč, ke každé vstupence 1dl vína zdarma.

21. − 23. 8. − 12. ročník vojensko−historické akce Cihelna (Králíky) − největší událost svého druhu v ČR, přehlídka vojenské techniky a bojové ukázky. 24. 8. od 20.00 − Kulturní léto na farní zahradě: Petr VONDRÁČEK a skupina LOKOMOTIVA (restaurace U Pastýře), závěrečný koncert kultur− ního léta. Vstupné 50,− Kč, ke každé vstupence 1dl vína zdarma. 29. a 30. 8. od 8.15 − Mistrovství střední Evropy závodů automobilů do vrchu (Albrechtice) AMK LAUDON L.A., o.s., pořádá již tradiční zá− vod ze seriálu Mistrovství střední Evropy závodů automobilů do vrchu na trati mezi Albrechticemi u Lanškrouna a Mezilesím. Soutěžit se bude také o KW Berg Trophy 2009 a Faja Cup 2009. 5. 9. − Loučení s létem (Horní Čermná) 5. 9. od 8.00 − Lanškrounský pohár, − soutěž v požárním útoku, zařazena do Velké ceny Orlickoústecka (SDH Lanškroun). 5. 9. od 15.00 − vernisáž v Městském muzeu Lanškroun, výstavy: Bedřich Šilar−plastiky, Jarmila Uhlířová−olejomalby + Eva Roženská− keramické reliéfy, užitá keramika. Kulturní pro− gram: Táňa Stepasyuková, zpěv, ZUŠ J.Pravečka Lanškroun. Výstavy trvají do 15. 11. 6. 9. − 21. ročník: Běh Sázava−Lázek (Sázava) start − hřiště Sázava (Atletika Albrechtice). 11. − 12. 9. − LANŠKROUNSKÁ KOPA + MĚSTSKÉ SLAVNOSTI (Lanškroun) Pěší trasy: 5 km (vhodné pro vozíčkáře), 10, 15, 25, 35, 60 a 100 km; Cyklo: 20, 30, 45, 55, 70, 110 km silnice a 60 km terén; in−line brusle: 15 km. 13. 9. − pouť na Mariánské hoře 2. a 3. 10. − CYKLO TOUR de Burčák, dvoudenní akce − ved. Frank (KČT Lanškroun). 28. 11. − Festival Jazz Lanškroun 2009 (Kulturní centrum) 28. 11. od 15.00 − vernisáž výstavy: Vánoce dříve a dnes (městské muzeum), ve spolupráci s muzei ČR. Kulturní program: Komorní soubor Pištci − koledy. Výstava bude přístupná do ledna 2010. 5. 12. − Mikulášský výlet s nadílkou a občerstve− ním, Nepomuky − ved.: Novák, Frank, Kolomý 27. 12. − Vánoční zpívání koled na Mariánské hoře, odchod v 10.00 od Dělnického domu − ved. Vosátková, A. Novák.


POZVÁNKA NA BAZÉN PŘI ZŠ DOBROVSKÉHO Srdečně Vás zveme v prázdninovém čase do našeho bazénu, který bude otevřen od 1. 7. − do 7. 8. 2009 od 10.00 do 17.00 hod. PO, ÚT, ČT, PÁ, ve středu 10.00 – 16.30. Ve středu od 16.30 do 17.30 hod. bude probíhat plavání pro těhotné. Z bazénu bude umožněn vstup na školní zahradu, kde se můžete slunit a pro malé děti je zde prolézačka. Věříme, že využijete naší nabídky nejen za nepříznivého počasí. Na objednávku lze využít saunu. Rozpis provozních hodin bazénu najdete i na našich stránkách www.zslado.cz Těšíme se na Vaši návštěvu.

Cyklobusy v roce 2009 Již v minulém roce cyklobusy působily jako mezinárodní doprava cyklistů na česko−polském pomezí. Z tohoto propracovaného systému se tak stal vý− znamný projekt, přesahující hranice mikroregionů, který organizuje Euroregion Glacensis. Aktualizovaný jízdní řád společně s turistickou mapou je k dis− pozici v informačních centrech v Královéhradeckém i Pardubickém kraji a přímo v cyklobusech, stejně tak v běžných linkových autobusech. Nadále budou v provozu turisty oblíbené linky, nabízející celou řadu mož− ností k lepšímu poznání krás Orlických hor a Králického Sněžníku. Od Vrch− mezí přes Velkou Deštnou, Zemskou bránu až po Bukovou horu, kde se před Vámi otevírají nádherné výhledy jak na českou, tak na polskou stranu. Mezi− národní linka, která pojede z Nového Města nad Metují a Náchod přes polskou Kudowu−Zdrój, Duszniki−Zdrój a turistické středisko Zieleniec až na Orlické Záhoří, bude mít cílovou stanici na Šerlichu. Z polské strany se nabízejí zcela nové pohledy na naše hory a současně zjistíte, kolik krásných míst u našich sousedů najdete. Mnozí jistě ocení klid, ticho a pohodu Orlických hor, stejně tak jako krásné přírodní scenérie. Jiní zase naopak vyhledají malebnost roubených chaloupek a ocení fortel našich předků nebo jim učaruje výstavnost bývalých feudálních sídel při návštěvě hradů a zámků v podhůří. Prosíme všechny příznivce cykloturistiky i pěší turistiky, aby dodržovali vyznačené trasy a nezatěžovali naši krajinu zbytečným, přírodou nezvladatelným odpadem. Zahájení provozu cyklobusů u společností Audisbus, s.r.o., a Orlobus, a. s., se uskutečnilo 16. 5. 2009 a u společnosti ČSAD Ústí nad Orlicí nastalo dnem 6. 6. 2009. Ukončení provozu bude 20. 9. 2009. Děkujeme a přejeme krásné počasí, dostatek sil, hodně kilometrů bez nehody a spoustu krásných zážitků. Sekretariát Euroregionu Glacensis (Z: http://www.euro−glacensis.cz/new/pages/root/03_turistika_ a_volny_cas/06_cyklobusy/cyklobusy.html)

Něco o místech, do kterých vyrazíte na akce a za kulturou: Nový zámek u Lanškrouna (Zámeček): V r. 1684 se stal majitelem lanškrounského panství Jan Adam Ondřej z Lich− tenštejna. Tomu pro jeho občasný pobyt v Lanškrouně nevyhovoval zámek ve městě, proto si nechal vybudovat na Zámeckém vrchu zámek nový. Plány na stavbu vypracoval nejprve italský architekt Carlo Fontana, stavba však na− konec byla realizována podle projektu jiného italského architekta − Domenica Martinelliho. Vrchním vedením stavby byl pověřen Antonio Salla a dozor nad stavbou měl knížecí stavitel Gabriele de Gabrielli. Stavba probíhala v le− tech 1700−1712. Tím ovšem skončily šťastné roky. Již v r. 1714 zámek vyho− řel v důsledku neopatrnosti tesařů a kotlářů. O tři roky později byly opraveny krovy, ale budova zámku byla roku 1719 znovu zapálena, tentokrát bleskem. Po třetím požáru dal Josef Václav z Lichtenštejna zámek zbořit, protože pů− sobil zbytečné výdaje. Z unikátní barokní stavby tak do dnešních dnů zůstala pouze třípatrová věž, rozsáhlé sklepy a části základových zdí. Na lepší zítřky se stavbě začalo blýskat až v posledních letech, kdy Nový zámek získal sou− kromý vlastník. Ten se pustil do nákladné rekonstrukce, která zahrnuje znovu− obnovení hostince i opravu rozsáhlého okolního parku. Nový zámek u Lanškrouna; tel: 776 642 277; www.novyzamek.info; otevřeno: St a Pá: 14.00 − 18.00; So, Ne, svátky: 10.00 − 18.00 Zámek v Lanškrouně: Původně gotický klášter řeholních kanovníků sv. Augustina, za husitských válek byl vypálen. V roce 1507 je připomínán poprvé jako zámek. Renesanční přestavba ukončena v roce 1601 Adamem Hrzánem z Harasova. V roce 1928 získala město Lanškroun od Jana II. z Lichtenštejna. V dnešní rekonstruova− né podobě slouží městu jako příjemné kulturní a společenské centrum. Městské muzeum Lanškroun; nám. Al. Jiráska 1; 563 01 Lanškroun; tel: 465 324 328; www.muzeumlanskroun.cz; [email protected] Út − Pá: 09.00 − 11.30 a 13.00 − 16.00; So − Ne: 13.00 − 17.00 Kulturní centrum Lanškroun; nám. Al. Jiráska 1; 563 01 Lanškroun; tel: 465 324 753; [email protected]; [email protected] Kino: T.G. Masaryka 3; 563 01 Lanškroun; tel: 465 324 662; [email protected] Průmyslové muzeum Mladějov na Moravě a Mladějovská průmyslová dráha: V Mladějově působí nyní dvě neziskové organizace, Mladějovská průmyslo− vá dráha a Průmyslové muzeum Mladějov. V nynějším areálu mohou ná− vštěvníci kromě jízdy výletním vlakem taženým historickou parní lokomoti− vou shlédnout i expozice železniční, silniční, zemědělské a stavební techniky, mnohé exponáty v provozu. Celý areál prochází postupnou přeměnou z výrobního závodu na muzeum, což je proces i z důvodů finančních velice zdlouhavý. Rovněž probíhají reno− vace parních a dieselových lokomotiv a ostatní historické techniky. Bylo vy− budováno základní občerstvení, staví se nové sociální zázemí pro návštěvní− ky, buduje se nové odjezdové nádraží uvnitř areálu, staví se nové výletní vozy a rekonstruuje se trať v úseku Nová Ves−Hřebeč, která je v současné době nesjízdná. V provozu je zatím pouze úsek Mladějov − Nová Ves o délce 6 km. Průmyslové muzeum Mladějov; 569 35Mladějov na Moravě č.121; tel. 604 635 779, 461 323 602; www.mladejov.cz Otevírací doba Průmyslového muzea Mladějov od 1.5. do 30.9. : Út− Pá 8.00 − 14.00; So 8.00 − 18.00; Ne 9.00 − 16.00; Po ZAVŘENO Vstupné do muzea je dobrovolné po ukončení prohlídky. Pouze 8. 8. 09 se platí vstupné, akci pořádá vojenské historické muzeum Společnost Renata. Prohlídky expozic: každou celou hodinu s průvodcem, poslední hodinu před koncem otevírací doby. Při sobotních muzejních jízdách se koná prohlídka vždy pouze po příjezdu výletního vlaku.

INFORMACE POSKYTLO: INFOCENTRUM Lanškroun, nám. J. M. Marků 12, 563 01 Lanškroun, tel/fax: +420 465 320 007, [email protected], www.lanskroun.cz


STRANA 3

LANŠKROUN EVANGELICKÝ KOSTEL Historie evangelíků v Lanškrouně začíná husitskou revolucí, kdy farní kostel přešel do správy utrakvistické− ho kněze. Od roku 1460 ve městě pů− sobí sbor Jednoty bratrské, který v ro− ce 1480 značně posílila skupina pří− slušníků valdenské církve, která přišla z Braniborska. V prvních letech 16. stol. si užíval Lanškroun rozsáhlé ná− boženské tolerance (katolíci odbývali své mše u sv. Maří Magdaleny, husité u sv. Václava a jednota bratrská ve vlastním sborovém domě). V této době působily v Lanškrouně dokonce dva sbory jednoty bratrské, vedle českého též sbor německý. Zvrat nastal nástu− pem vlády Vratislava z Pernštejna, který zakázal bratrská shromáždění a roku 1579 nechal lanškrounský sbor zavřít a jeho budovy zbořit. Evangelíci se sice po čase do Lanškrouna vrátili, ale po bitvě na Bílé hoře museli pod hrozbou trestů přijmout katolickou konfesi. Až toleranční patent vydaný císařem Josefem II. roku 1781 umožnil evangelíkům opět veřejně vyznávat svou víru. I když v řadě obcí na Lanš− krounsku evangelíci žili, jediný farní sbor s vlastním kazatelem vznikl v Hor− ní Čermné. V roce 1919 vznikla v Lanškrouně pro hrstku místních evangelíků kaza− telská stanice čermenského sboru. Po− čet evangelíků ve městě vzrostl v roce 1927, kdy byl v rámci pozemkové re− formy rozparcelován lanškrounský poplužní dvůr. Sem se pak přistěho− valo 12 evangelických rodin. O tři roky později se věřící rozhodli postavit vlastní modlitebnu. Potřeb− ných 100 000 K se sice shánělo velmi obtížně, přesto se už roku 1931 začalo se stavbou. Ve farním archívu se za− chovalo několik pozoruhodných mo− dernistických návrhů od různých ar− chitektů, jak by budova mohla vypa− dat. Realizovaný projekt vypracoval stavitel Petr Jansa z Horní Čermné v moderním funkcionalistickém stylu. Svému účelu začala nová modlitebna sloužit 31. července 1932. Po okupaci českého pohraničí Ně− meckem v říjnu 1938 (kdy většina Če− chů utekla do vnitrozemí) se plánovalo přeměnit lanškrounský Husův dům na kanceláře. Díky tomu, že policejní rada byl příslušníkem německého luterské− ho sboru, mohla budova sloužit i na− dále svému účelu – německým evan− gelíkům. Velkého rozmachu dosáhl lanš− krounský sbor příchodem dosídlenců po odsunu německého obyvatelstva. Byla mezi nimi řada evangelíků z růz− ných koutů střední Evropy. V roce 1947, kdy zde žilo již 743 evangelíků, byla pro potřeby sboru zakoupena bu− dova v Dobrovské ulici, která vzápětí posloužila i jako fara. V následujícím roce totiž v Lanškrouně vznikl samo−

STRANA 4

statný evangelický farní sbor a 1. břez− na sem byl slavnostně uveden první duchovní Jaroslav Soběslavský. V roce 1952 sbor zakoupil varhany vyrobené továrnou Rieger−Kloss v Kr− nově. Stály 250 000 korun. Protože Husův dům postupně přestal stačit rostoucímu počtu věřících, byl v letech 1956 – 57 rozšířen prodlouže− ním lodě o necelou třetinu délky. Protože budova evangelické fary (z r. 1820) nevyhovovala potřebám sbo− ru, začalo se v roce 1968 uvažovat o zbu− dování nové fary na zahradě Husova domu. Během 20 let, kdy se o této stav− bě jednalo a z různých důvodů k její realizaci nedocházelo, vzniklo několik variant, jak by přístavba mohla vypadat (včetně typizovaného okálu). Když v roce 1985 bylo vše připraveno a mo− hlo se začít stavět dle návrhu Ing. Karla Poličanského, architekta stavebního odboru ČCE, Krajský národní výbor stavbu nové budovy zamítl. Proto se od následujícího roku plánuje vestavba bytu faráře na půdě stávající modli− tebny, na jaře úřady souhlasily s pro− jektem opět od K. Poličanského. V letech 1988 – 1990 proběhla tato zásadní přestavba Husova domu na sborový dům. Původní věž v čele mod− litebny nahradila masivní věžovitá stavba se sociálním zázemím a scho− dištěm do bytu faráře vzniklého nad prostorem modlitebny. Před ní se roz− vinulo přízemní křídlo se sborovými místnostmi. Přestavba stála 3 010 062 Kčs. Husův dům stojí uprostřed městské zástavby v nevelké zahradě. Má obdél− nou loď o čtyřech okenních osách, u− zavřenou trojbokým odsazeným pres− bytářem. V původní podobě před loď před− stupovala přízemní předsíň ostejné ší− ři, z níž vyrůstala štíhlá skleněná věž vrcholící kovovým kalichem. Po pře− stavbě se zásadně změnilo zvlášť hlavní průčelí. Budova získala půdorys ve tvaru písmene T stavbou dlouhého pří− zemního domu s plochou střechou kolmo přiléhajícího k lodi. Po straně ho zdobí velký reliéf kalichu sochaře Václava Hrůzy. Za ním se zdvihá čtyř− patrová věž, stejně široká jako loď. Vpředu je členěna řadou drobných okének vertikalizovaných přiložený− mi pilířky. Přístavbu bytu faráře nad lodí opticky snižuje přetažená střecha tvořící jakousi mansardu. Husův dům v Lanškrouně je jed− ním z mála příkladů církevní archi− tektury 80. let 20. století. I když je to stavba velmi jedno− duchá, tvarově poplatná době vzniku, její hlavní průčelí svými tektonický− mi vztahy vytváří zajímavou kompo− zici kombinující moderní prvky s od− kazem raně středověkých chrámů. V. Novák, foto: K. Kokešová

Reliéf kalichu sochaře Václava Hrůzy

Původní podoba evangelického kostela


ANENSKÁ STUDÁNKA KOSTEL SV. VAVŘINCE V obci Anenská Studánka jsou kos− tely dva. Jeden uprostřed vesnice, druhý mnohem známější u „zázračného“ pramene, kde v 17. století vznikly lázně a v jejichž areálu je dnes Domov u stu− dánky (ústav sociální péče). Následující článek se však bude za− bývat tím méně známým, původně far− ním kostelem sv. Vavřince. První dům boží byl v Anenské Stu− dánce postaven během založení obce někdy koncem 13. století, přestavován v polovině 15. století a v roce 1607 nah− razen novým kostelem. Ten měl dřevě− nou loď s kamenným presbytářem a sa− mostatně stojící zvonici. Po třech stech letech existence byl však kostel natolik zchátralý, že si zdej− ší farníci u lanškrounského stavitele Huberta Nagla objednali plány nového svatostánku. Byl postaven v roce 1907, ale nedostatek peněz jeho úplné do− končení protáhl do roku 1916. Po odsunu Němců po 2. světové vál− ce, který přinesl rapidní pokles obyvatel obce, začal kostel chátrat. I přes dílčí

opravy interiéru a střechy v 80. letech 20. století je dnes kostel ve značně ne− utěšeném stavu. Na podzim roku 2008 svitla naděje na brzkou nápravu, když kolem vyrostlo lešení a z věže byla sne− sena střecha. Dodnes holé krovy a ob− nažený interiér však optimismus trochu kalí. Přesto doufejme, že tento sice mla− dý, ale krásný kostel zůstane zachován. Kostel je neorománská stavba s ob− délnou lodí, pětibokým presbytářem a věží v ose hlavního průčelí. Vnějšek budovy je na bocích rozčleněn lizéna− mi, pod střechou obíhá obloučkový vlys. Loď má rovný strop, presbytář je sklenutý valeně s trojúhelnými výse− čemi nad okny. Jednotné vybavení interiéru v neo− gotickém stylu vytvořil řezbář a šta− fírník Petr Musil. Na kruchtě stojí var− hany postavené firmou Rieger v roce 1932. Nejhodnotnější částí mobiliáře byla pozdně gotická soška Madony s Ježíškem z roku 1470, která je dnes umístěna v muzeu ve Vysokém Mýtě. V. Novák, foto: K. Kokešová

Půdorys

PETROVICE KOSTEL SV. FRANTIŠKA XAVERSKÉHO Petrovice byly odjakživa přifařeny k sousední Dolní Čermné, v jejímž kos− tele si Petrovičtí odbývali bohoslužby, křty, svatby i pohřby. Zdejší obyvatelé měli v obci od roku 1832 k dispozici malou dřevěnou kapli se zvonicí, která ale 24. 7. 1874 při vel− kém požáru obce lehla popelem i s okol− ními šesti chalupami. Ještě téhož roku začali Petrovičtí připravovat stavbu nového svatostán− ku. Nová zděná kaple byla založena na kopci nad vesnicí a dokončena roku 1889. Kolem byl založen hřbitov. Kaple v neorománském stylu má obdélníkovou loď a půlkruhový pres− bytář. Po levé straně k závěru kostelíčku přiléhá malá sakristie. Loď má po každé straně trojici půlkruhem sklenutých velkých oken. Do kostela se vstupuje po vysokém betonovém schodišti přes mírně před− stupující portálek se sedlovou stříškou. Hlavní průčelí vrcholí štítem s kruho− vým okénkem, nad nějž se pne dřevěná vížka přikrytá vysokou jehlancovou střechou. Uvnitř je loď plochostropá a pres− bytář sklenut konchou. Na dřevěné

kruchtě stojí malé varhany v trojdílné neogotické skříni. Centrem hlavního neogotického oltáře je obraz se sv. Františkem Xa− verským od Jana Umlaufa. Před trium− fálním obloukem je situována neore− nesančně laděná polygonální kazatelna. Naproti kazatelně stojí novější oltářík Panny Marie Lurdské, kde mariánská soška stojí v dřevěné, naivně vyřezané jeskyni. Na stěnách v lodi jsou zavě− šeny drobné obrazy křížové cesty. Petrovický kostel se sice do rozměrů řadí mezi nejmenší kostelní stavby na Lanškrounsku, přesto se svým umís− těním výrazně uplatňuje v siluetě obce, je nepřehlédnutelnou dominantou přesně tak, jak to u kostela jako centra duchovního života má být. V. Novák, foto: K. Kokešová

Půdorys


Pozdně gotická soška Madony s Je− žíškem z roku 1470

Původní podoba kostela

STRANA 5

MARIÁNSKÁ HORA KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE Půvabné poutní místo Mariánská hora patřící k obci Horní Čermná leží na výrazném kopci pozvolna se zve− dajícím z třešňoveckých niv severně od Lanškrouna a na druhé straně prudce klesajícím k Dolní Čermné. Jeho cen− trem je kostel Narození Panny Marie obklopený korunami vzrostlých lip. Poutní tradice Mariánské hory sahá až do poloviny 18. století, kdy se tu shromažďovali poutníci ke společné pouti do Mariazell v Rakousku. Význam Mariánské hory jako pout− ního místa vzrostl v roce 1814, kdy se tu stala podivuhodná příhoda. ¨ Jednou toho roku tudy pozdě večer vezl Antonín Keprta z Kunvaldu mlýn− ské kameny. Byla již tma, když jel přes Mariánskou horu s hodně rozbitou a rozježděnou cestou, na níž se jeho vůz značně kymácel. Na místě, kde dnes stojí kaple, se povoz převrátil a Keprta zůstal ležet pod ním. Sám se nedokázal vyprostit a ani na lidskou pomoc se daleko od vsi nemohl spolehnout. Vzýval tedy Pannu Marii Zellenskou, ke které několikrát puto− val, aby jej vysvobodila z této těžké situace. Tu najednou se před ním zjevila bílá ženská postava s lucernou v ruce, ani slovo nepromluvila, zdvihla vůz a on bez úrazu vstal a jel dál. Žena se svět− lem pak zmizela a on ustavičně děkoval Bohu a Matce Boží, že ho zachránili od jisté smrti. Na památku svého zachránění nechal zhotovit obrázek s vyobrazením zá− zračné události, který připevnil na strom v místě činu, a zavázal se slibem, že každoročně bude putovat do Mariazell. V roce 1864 v místech zázraku byla postavena drobná kaplička, která se zachovala v nynějším kostele. Stavbu vedl zednický mistr Florián Fischer z Dolní Dobrouče. Počet poutníků na Mariánskou horu rostl, a tak tu byl v letech 1867 − 1869 postaven kostel a původní kaplička se stala jeho presbytářem. Nový kostel byl vybudován nákla− dem 10 000 zlatých z darů dobrodinců. Oltáře a kazatelnu vytvořil řezbář sa− mouk Josef Langer z Ústí nad Orlicí. V roce 1872 vedle kostela vznikla roz− měrná ubytovací hospoda. Již roku 1875 byl stávající kostelík v důsledku stále rostoucího množství věřících rozšířen o polovinu délky, čímž se původní Zellenská kaplička dostala do středu chrámové lodi. 8. září 1875 byl kostel slavnostně vysvěcen za účasti tisíců poutníků. V dalších letech se postupně doplňo− val interiér mobiliářem, vytvořeným většinou místními řemeslníky. Na dře− věné kruchtě stojí nevelké varhany se− strojené Karlem Hüblem z Jakubovic.

STRANA 6

Nový hlavní oltář kostela v neogotickém stylu je od truhláře Karla Jahna z Hor− ního Třešňovce. V roce 1886 bylo nákladem 1200 zl. vystavěno v půlkruhu před hlavním průčelím kostela 14 kapliček křížové cesty. Obrazy do nich namaloval F. Kirch. Podél nich byly v roce 1889 vy− sázeny mladé lípy. Ve 20. století místní věřící dále po− kračovali ve vylepšování poutního místa, roku 1905 sestrojil S. Koblisch− ke z Čenkovic nové věžní hodiny, roku 1908 byl hostinec vedle kostela pře− stavěn a zvýšen o patro. Začátek našeho století přinesl celko− vou rekonstrukci poutního kostela: střechy dostaly novou krytinu (na vě− žích měděnou), celá budova byla opa− třena novými dřevěnými okny, násle− dovala oprava fasády. Orientovaný poutní kostel Narození Panny Marie má obdélnou dispozici s plochostropou lodí a trojboce uzavře− ným sklenutým presbytářem a hrano− lovitou věží nad hlavním průčelím. Střechu lodi zdobí drobný plechový sanktusník. Fasády neslohové stavby jsou členěny pouze rozměrnými, půl− kruhem zaklenutými okny. Nad hlavním vstupem, rámovaným kamenným portálem jsou tři niky s li− dovými statuemi Madony, sv. Ludmily a sv. Václava. Ústředním motivem hlavního oltáře je socha sedící Panny Marie s malým Ježíškem. Po stranách stojí na konzo− lách drobnější sošky sv. Ludmily a sv. Václava a na krajích oltáře jsou u− místěny obrazy sv. Mikuláše a sv. Mi− chala.

Hlavní oltář

Půdorys

V lodi je řada oltářů pořízených v průběhu druhé poloviny 19. století různými dobrodinci. Nejpůsobivější z nich je mohutné neogotické sousoší Kalvárie s figurami sv. Máří Magda− leny sv. Jana Evangelisty a Panny Ma− rie. Jeho autorem je snad Karel Jahna z H. Třešňovce. Dominantou celého vnitřního pro− storu je Zellenská kaple, stojící v centru chrámové lodi. Je téměř čtvercového půdorysu s mělkým trojbokým pres− bytářem, do lodi je otevřena širokým lomeným obloukem zaklenutým vstu− pem. V bočních stěnách jsou proraženy okénka s lomeným záklenkem. Téměř celý vnitřek vyplňuje masivní neo− gotický oltář s milostnou soškou Panny Marie Zellenské. V. Novák, foto: K. Kokešová

Madona s dítětem


COTKYTLE KOSTEL SV. JANA NEPOMUCKÉHO Cotkytelský kostel dominující ná− vsi a viditelný ze širokého okolí je zářným příkladem půvabné a přitom monumentální venkovské barokní ar− chitektury. Ves Cotkytle až do územně správní reformy v roce 1960 patřila k Mo− ravě. Poprvé se připomíná v roce 1350 v souvislosti se vznikem litomyšl− ského biskupství, do něhož byla za− členěna i část šumperského děkanátu, tedy i Cotkytle. Už v této době byla v obci fara s kostelem Nanebevstou− pení Páně. Jako v mnoha jiných obcích v na− šem regionu v Cotkytli působil od hu− sitské revoluce utrakvistický kněz, kte− rý musel odejít po bitvě na Bílé hoře a porážce českých stavů Habsburky. Tehdejší majitel Cotkytle Ladislav Velen ze Žerotína stál na straně pora− žených, a proto v očekávání trestu ra− ději volil emigraci. Jeho državy získal Karel z Liechtensteina (v téže době koupil i lanškrounské panství). Nový pán na svá panství dosadil katolické kněze, cotkytelským farníkům sloužil farář ze Zábřehu, od roku 1669 z Jedlí. Od roku 1784 je v obci lokálie, povýše− na na samostatnou faru roku 1843. Středověký dřevěný kostel byl v ro− ce 1672 opravován a v roce 1726 úplně přestavěn. Přitom dostal nové zasvě− cení, sv. Janu Nepomuckému. Finan− coval jej Josef Adam z Liechtensteina, 1016 zlatých přidali sami farníci. Během své existence kostel pro− dělal řadu oprav a renovací. Nejinak tomu bylo ve 20. století. František Moravec z Brna dodal roku 1908 věž− ní hodiny. V roce 1914 byl kostel zven− ku nově obílen a vypsala se sbírka na novou výmalbu interiéru. Peníze se díky nepříznivé politické situaci ve světě sháněly velmi těžko, takže aka− demický malíř František Šenar z Olo− mouce provedl výmalbu až v roce 1920 za 5 300 Kč. Křížová cesta byla pořízena v Olomouci v roce 1925 u firmy M. Nedomové. V roce 1928 byly pořízeny nové oltáře. Vyrobila je olomoucká firma Havlíček & Plíhal. Instalovány byly v roce 1930. V létě 1960 se opět opravovaly omítky v interiéru. 22. 7. 1964 zasáhl kostel blesk. Ná− sledný požár úplně zničil střechu lodě, naštěstí klenba uchránila samotný vnitřek. Ještě téhož roku farníci po− stavili novou střechu. Roku 1974 doplnily historický zvon z roku 1650 dva nové vyrobené ve zvonařství L. Dytrichové v Brod− ku u Přerova. Nahradily zvony ne− přeživší rekvizice světových válek. V roce 1983 dostala střecha věže nový, měděný plech. Rok 1992 při− nesl další výmalbu interiéru, roku 1998 byl vnějšek kostela natřen žlutou

barvou. V roce 2004 kostel dostal novou střešní krytinu. Dnešní šedo− bílá podoba vnějších fasád kostela pochází z roku 2008. Tehdy byla také vyměněna okna za nová, plastová. Kostel tvoří obdélníková loď o− světlená čtveřicí poměrně nízko po− sazených oken se segmentovými zá− klenky. Presbytář je pravoúhlý, mírně odsazený. K jeho zadní stěně se při− myká pětiboká sakristie. Loď a kně− žiště člení pouze jednoduché lizénové rámce. Architektonicky nejzajíma− vější je hlavní průčelí s věží. Věž je celou svou šíří představena před loď, po jejích stranách jsou konkávně pro− hnuté schodišťové přístavky dodá− vající průčelí dynamickou rozpohy− bovanost. Věž kryje jednoduchá sta− nová střecha. Svou robustní pompéz− ností a tektonickými prvky připomíná vynikající barokní stavby, které ve zdejším kraji tou dobou vznikaly pod vedením stavitele Antonia Sally. Interiér je zastropen valenou klen− bou s výsečemi, která dosedá na masivní římsu obepínající celý pro− stor. Nad prostým hlavním oltářem nesou dva andělé kasulový obraz s vý− jevem apoteózy sv. Jana Nepomuc− kého. Po stranách oltáře stojí na kon− zolách sochy sv. Konstantina a Me− toděje, pořízené v roce 1921 jako řa− da dalšího mobiliáře u firmy M. Ne− domové. V triumfálním oblouku je zavěšena kazatelna s válcovým ambonem s re− liéfy symbolizující tři křesťanské ctnosti: Víru, Naději a Lásku. Nad ambonem je stříška se sochou Dobré− ho Pastýře a symboly čtyř evangelis− tů. Vedle triumfálního oblouku stojí boční oltáře: na evangelijní straně se sochou Panny Marie Lurdské a ob− razem Sv. Rodiny, na opačné se so− chou Nejsvětějšího Srdce Páně a ob− razem sv. Barbory. Všechny oltáře pokrývá šedé mramorování. V. Novák, foto: K. Kokešová

Apoteóza sv. Jana Nepomuckého


STRANA 7

OSTROV KOSTEL SV. MIKULÁŠE Z výpisu far na Lanškrounsku z roku 1350 plyne, že již v této době v Ostrově byl farní kostel. Ve víru politických změn za třicetileté války samostatná fara zanikla a ves se dostala do kolatury lanškrounské far− nosti. V roce 1677 byl Ostrov přifařen k Dolní Čermné. V roce 1785 v obci vznikla lokálie podřízená Čermné (v této době byla postavena farní budova), v roce 1858 byla povýšena na samo− statnou faru. Původní středověký kos− tel nahradila v roce 1685 nová svatyně zbudovaná stavitelem z Letohradu. Jeho jméno nám však historie nezane− chala. Tento kostel zde vydržel do 25. září 1772, kdy v obci vypukl požár. Lidé z Ostrova byli na polích, doma zůstaly jen děti. V jednom dvoře rodiči nehlídaní kloučkové chtěli vypálit vosí hnízdo zavěšené pod dřevěnou stře− chou. Jenže kromě hnízda vzplál i dům. Oheň pak zničil dalších 8 stavení v cen− tru obce, faru i kostel. Roku 1773 začala stavba nového do− mu božího (pozdně barokního), auto− rem projektu byl Jakub Pánek z Veselí na Moravě, který v této době postavil řadu kostelů v regionu (Ústí nad Orlicí, Čenkovice, H. Dobrouč...). Do budovy byly začleněny i zbytky původního kostela. Se stavbou věže se začalo o 17 let později, plány vypracoval jeden z nejvýznamnějších architektů své doby − Josef Hardtmuth. Roku 1798 byla stavba dokončena a rok nato byl do věže zavěšen v Olomouci pořízený zvon (přelitý r. 1794 z původního, zničeného požárem). V roce 1803 byly zakoupeny věžní hodiny. Usedlíci byli se svým kostelem vždy pevně spojeni, průběžně jej opravovali a doplňovali jeho výzdobu. V roce 1884 byla opravována střecha, za dva roky potom dodal P. Musil ze Žamberka nové oltáře. Roku 1906 za rozsáhlé re− novace dostal kostel víceméně svůj současný vzhled. 1923 byl zavěšen no− vý zvon (nepřeživší světovou válku), 1931 byly instalovány nové varhany. V letech 1975 – 76 si farníci opravili interiér kostela. Veškerý mobiliář upra− vili podle svého vkusu, bez předchozí konzultace s odborníky. Tak oltáře a ka− zatelna přišly o řadu ozdob a autentické polychromie. V první dekádě 21. století se opravy dočkala střecha a fasády. Kostel sv. Mikuláše je orientovaná sálová stavba s pravoúhlým presby− tářem, před západním průčelím je před− stavena věž s cibulovou bání. Obklo− puje jej hřbitov obehnaný kamennou zdí, do něhož vedou tři brány různého architektonického pojetí. Interiér kostela odpovídá dispozici typické pro stavby Jakuba Pánka: hlav− ní loď se zaoblenými rohy zaklenutá trojicí klenebních polí oddělených dvo−

STRANA 8

jitými pasy dosedajícími na mohutné pilíře. Každé klenební travé osvětlují segmentem sklenutá okna v bočních stěnách. Kůr do lodi, otevřený velkým půlkruhovým obloukem odpovídajícím triumfálnímu oblouku, má vysazenou dřevěnou pavlač nesenou dvojicí dře− věných sloupů. K jižnímu boku pres− bytáře přiléhá sakristie, která byla prav− děpodobně původní věží starého kos− tela. Vnějšek kostela je nečleněný, archi− tektonicky provedená je jen fasáda věže laděná v empírovém duchu. Spodní část věže obíhá pásová rustika. Hlavní vstup rámuje kamenné ostění vrcholící tym− panonem neseným volutovými kon− zolami. Architektonickou lahůdkou je zvo− nové patro věže. Korunní římsu nesou mohutné lizény, za nimiž probíhá sa− motná zeď se zaoblenými rohy. Z kaž− dé strany je věž otevřena velkým půl− kruhem sklenutým oknem s kamennou balustrádou parapetu. Nad oknem jsou vsazeny hodinové ciferníky. Siluetu kostela do začátku 20. stol. doplňoval sanktusník. Mobiliář kostela vychází z barok− ních a rokokových tvarů. Centrem por− tálového hlavního oltáře je obraz, který chrámu daroval kníže Liechtenstein 12. března 1881. Zobrazuje sv. Mikuláše, jak vrací život třem zavražděným dě− tem. Před triumfálním obloukem stojí boční oltáře obdobného ladění jako hlavní oltář. Na evangelijní straně z ol− tářního obrazu shlíží sv. Jan Nepo− mucký modlící se ke staroboleslavské P. Marii, na epištolní straně sv. Anna vyučuje malou Pannu Marii. Všechny obrazy namaloval Jan Umlauf. Kazatelna je polygonální ambon s prohnutými stěnami rozdělenými pi− lastry s dlouhým zvonovým spodkem. Na stříšce původně seděl anděl s po− chodní a knihou. Je přístupná po dře− věném schodišti se složitým, rokokově vyřezávaným zábradlím. Velké obrazy křížové cesty vznikly v roce 1771, roku 1857 byly přemalo− vány Karlem Benešem (v jejich spod− ních částech jsou napsána jména míst− ních usedlíků, kteří výmalbu jedno− tlivých zastavení financovali). Na kruchtě stojí jednomanuálové varhany v pseudorokokové skříni po− stavené v roce 1929 firmou Rieger z Krnova. Veškerá dřevěná výbava kostela je pojednána v kombinaci hnědé a bílé barvy, žlutavého mramorování a zlacení. Kostel v Ostrově je příkladem kva− litní architektury vzešlé z díla dvou kva− litních architektů, která i díky svému umístění působí neobyčejně velko− lepě. V. Novák, foto: K. Kokešová


STRÁŽNÁ KOSTEL SV. IZIDORA Strážná je jednou z nejvýše polo− žených a nejodlehlejších obcí regionu. Historicky je to moravská obec, do− dnes církevně patří k olomoucké arci− diecézi. Poprvé se v písemných pramenech objevuje v polovině 14. století. Drsné přírodní podmínky způsobily, že ji osadníci v 15. století opustili. O sto let později zde už opět žijí lidé a kon− tinuita osídlení již přerušena nebyla, i když po odchodu německého oby− vatelstva po 2. světové válce se ves dosídlovala jen velmi těžce. (Protože Strážná byla od středověku téměř ryze německou obcí, nepotřebovala ani české jméno: do konce války se použí− val název Schönwald, až potom se vymyslel novotvar „Strážná“.) Při prvním založení byla Strážná farní obcí, po obnově už byla přifaře− na k Tatenici. V roce 1974 přešla do kolatury fary v Cotkytkli. Dnes je spra− vována z fary ve Štítech. Bohu místní usedlíci sloužili v ne− velké dřevěné kapli. Od konce 19. stol. se k tomuto účelu začala ve větší míře využívat kaple v přilehlé, dnes zaniklé osadě Liech− tenstein, která byla větší a výstav− nější. Farní kronika Tatenice o této kapli píše: „Kaple v kolonii Liechtenstein byla postavena z nejvyššího daru Jeho Ma− jestátu císaře Ferdinanda I. a císařov− ny Marie Anny a z dobrovolných pří− spěvků osadníků v roce 1878, uvnitř vybavena jedním oltářem s obrazem sv. Floriána muč., darovaným Marií Dungelovou ze Šatova na Moravě, a Křížovou cestou a lavicemi, tato byla s konsistoriálním povolením ze dne 30. října 1878 posvěcena; a v roce 1894 díky daru 500 zl. od Jeho Jas− nosti suverénního knížete Johanna z Liechtensteinu zvětšena; je opatřena malou vížkou, v níž je zvonek „Ave Maria“, darovaný Jeho Jasností kní− žetem z Liechtensteinu; je postavena

z tvrdého materiálu, střecha i vížka jsou kryty dřevěným šindelem; její údržbou jsou povinni usedlíci z Liech− tensteinu, má vlastní kapitál 185 zl.“ I lidé ze Strážné chtěli důstojnější svatostánek než starou dřevěnou modlitebnu se zvonovou věží. Poté, co byl kostelík při stavbě nové silnice stržen a zůstala stát jen dřevěná zvo− nice, obyvatelé se rozhodli postavit nový větší kostelík. V r. 1924 rychle začala stavba vy− touženého filiálního kostela ve Stráž− né a v roce 1925 byla prakticky hoto− va. Na přání obyvatelstva byl kostel 15. srpna, o svátku Nanebevzetí Pan− ny Marie, posvěcen nejdůst.p. Dr. Jo− sefem Schinzelem, světícím biskupem z Olomouce, za asistence mnoha kně− ží a početné účasti věřících z celého okolí. V roce 1982 dostal kostel novou dlažbu, byla opravena střecha před− síně, nový plech dostala střecha věže roku 1987. Rok 1991 přinesl kostelu novou venkovní omítku. V roce 2008 se rekonstrukční práce zaměřily na interiér chrámu. Eklektický kostel sv. Izidora pro− pojující v sobě románský sloh s go− tikou, renesancí a secesí stojí na návr− ší nad obcí. Z jeho hlavního průčelí vyrůstá nízká věž se subtilní plecho− vou střechou. Budovu charakterizují sdružená okna lodě a výrazná předsíň s přilbovou střechou. Kostelík má obdélníkovou loď zaklopenou plochým stropem s vý− razným fabionem. Odsazený presby− tář je sklenut konchou. Naproti pres− bytáři se do lodi trojicí oblouků ote− vírá kruchta s předsazenou pavlačí s plným dřevěným zábradlím. Na kruchtě stojí varhany v jednoduché skříni, opět z bohaté produkce varha− nářské firmy bratří Riegrů. Obraz nad hlavním oltářem kostelu darovali manželé Jan a Kristýna Krieglovi z místní usedlosti čp. 11. Je na něm ztvárněn sv. Izidor, jak se na kraji pole modlí k P. Marii, zatím− co v dáli mu anděl pomáhá s orbou. Na evangelijní straně triumfální− ho oblouku visí dřevěná kazatelna s nízkou stříškou s obrazy čtyř evan− gelistů na ambonu. Naproti kazatelně stojí oltářík Panny Marie Lurdské. Kostel ve Strážné je jednou z nej− mladších staveb v našem regionu. Svým citlivým zakomponováním v krajině a vyváženými proporcemi patří také k nejhezčím: zblízka pů− vabnými, až lidově pojatými tvary a výzdobou, zdálky výrazným účin− kem, jakým se svou bílou fasádou u− platňuje v dálkových panoramatech. V. Novák Foto: F. Teichmann


STRANA 9

POZVÁNKA KRAJSKÉHO RADNÍHO

MLADĚJOVSKÁ PRŮMYSLOVÁ DRÁHA V ROCE 2009

Dovolte mi, abych Vás pozdravil v období nadcházejících letních prázdni− nových dnů. Jako radní odpovědný za cestovní ruch v Pardubickém kraji si dovolím Vám sdělit své postřehy právě z dané oblasti. Pardubický kraj, jak víte, má zejména krásnou přírodu se spoustou dal− ších zajímavých věcí. Na památky v Pardubickém kraji se však někdy zapo− míná. Nebude proto určitě od věci, když Vám připomenu některé z nich, které určitě všichni znáte. Renesanční zámek v Litomyšli je vyhlášený i za hranice− mi naší země, a to nejen jako památka UNESCO. Projekt, který město Lito− myšl připravuje, by měl propojit zámek s regionálním muzeem a podzám− čím. Cílem projektu je zvýšit pestrost služeb a atraktivitu nabídky služeb cestovního ruchu v Litomyšli. Rovněž zámek v Nových Hradech nedaleko Li− tomyšle je velice pěkně zrestaurován. Rodina Petra Kučery, která zámek vlastní, věnuje úpravě zahrad a rozšiřování nabídky služeb veškerý svůj čas. Velkým lákadlem pro turisty jsou zejména zámecké zahrady u rokokového zámku. Návrh zahradních úprav přitom pochází právě z díly rodiny Kučerových. V jedné ze zahrad se nachází jedinečné zahradní divadlo s jevištěm i hlediš− těm, kde šatna pro herce je utvořena důmyslně z přírodního porostu a stro− moví. Toto divadlo bylo donedávna jediné v Evropě s tím, že podobné další je pouhou jeho replikou. S velkou grácií a vytříbeným vkusem pro detail je se− stavena expozice jízdních kol v bývalém zámeckém špýcharu. V několika pat− rech stavby s dřevěnými podlahami jsou vystavena veškerá kola dle vývoje, který předcházel těm současným. Raritou je např. poslední vyrobené kolo značky ESKA. Mezi atraktivitami dále najdete kolo, které používali parašu− tisté při přípravě útoku na říšského protektora Heydricha, apod. Kdo z Vás se chce vrátit do dob dávno i nedávno minulých, měl by určitě navštívit muzeum řemesel v Letohradě a připomenout si řemesla již nepro− vozovaná, nebo dokonce zapomenutá. Po návštěvě muzea Vám jistě přijde vhod malé občerstvení, které dokáže dokonale zajistit stylová restaurace nebo příjemná vinárna v bývalé sýpce. V současné době, kdy převažují teplé dny, můžete také posedět v zahradní restauraci na terase s nádherným výhle− dem na letohradský zámek. Majitelem restaurace je pan Tacl, který nejen svými nápady, ale především svou prací vtiskl tomuto projektu jedinečnost, a to v rámci celé České republiky. Údajně se můžeme těšit na další nápady a projekty z jeho dílny, o kterých Vám možná příště poví on sám. Po malém občerstvení si můžete ještě prohlédnout stálou výstavu na téma „Fauna Čes− ké republiky“, uvidíte zde přes stovku vycpaných zvířat, ptáků a ryb. Výstava je komponována v přírodní scenérii s použitím originálních nahrávek. Nebyl bych patriotem, kdybych Vás nepozval do areálu „Zámeček“, který oslaví 7. 7. 2009 2. výročí od uvedení do provozu. Na Zámečku Vás zaujme netradiční vyhlídková věž a původní zámecké sklepení. K věži se váže spousta pověstí, o kterých dokáže poutavě vyprávět místní kastelánka. Třeba zde ob− jevíte „tajnou“ zámeckou chodbu, která měla ústit do zámku v Lanškrouně. Mimo nabídky jídel na grilu v místním občerstvení Vás dne 4. 7. 2009 od 13.00 hod. pobaví vystoupení šermířů. Pro děti jsou připraveny různé soutěže a hry. Uvidíte zde rovněž zajímavé vystoupení sokolníků v dobových kostýmech. Areál „Zámeček“ se stává místem, který dokáže přilákat pozornost neje− nom obyvatel Lanškrouna. V uvedeném případě platí, že někdy méně zname− ná více. Vtip a vynalézavost provozovatele je někdy víc než investované mi− liony. Celým létem pak Vás budou provázet sokolníci se svými dravci. Případné Vaše dotazy Vám budou zodpovězeny na tel čísle 776 642 277 ( p. Šerkopo− vá). Miroslav Stejskal, radní Pardubického kraje

SKP Duha − FORT Lanškroun připravuje na dny 24. až 26. 7. 2009 23. ročník cyklistického etapového závodu juniorů s mezinárodní účastí pod názvem „Regionem Orlicka“. Startují závodníci kategorie juniorů a nejlepší z kategorie kadetů. Pořadatel pozval i závodníky ze sousedních států. Na startu se sejde asi 90 sportovců. Pro závodníky jsou připraveny soutěže: jednotlivců, sprinterská soutěž, soutěž o nejlepšího vrchaře a soutěž o nejlepšího závodníka roč. narození 1992. Program závodu: Pátek 24. 7. 2009 16.00 zahájení závodu na náměstí J.M.Marků 17.00 start I. etapy „Rudoltická“, 77 km. Trať je vedena po okruhu Lanškroun ul. Nádražní, Rudoltice, křiž. Ostrov, Lískový kopec, Lanškroun Dvořákova, Lanškroun. Okruh absolvují závodníci 7x a v cíli na náměstí J.M.Marků jsou očekáváni v 18.45 hodin. Sobota 25. 7. 2009 9.00 start II. etapy, časovka „Nepomucká“, 10 km, start a cíl: Lanškroun ul. Kralická u firmy DOTA. 14.30 start III. etapy „Přes Křížové hory“, 90 km: start Lanškroun náměstí J.M.Marků, dále ulice Lorencova, Dobrovského, Kralická, směr H.Čermná, Jablonné n/O, Červená Voda, Šťíty, Horní Studénky, Svébohov, Václavov, Růžové Údolí, Drozdov, Jedlí, Crhov, Cotkytle, Chudoba, Lanškroun. V 17.00 cíl − náměstí J.M.Marků. Neděle 26. 7. 2009 9.00 start IV. etapy „Regionem Orlicka“, 96 km: Lanškroun náměstí J.M. Marků, ulice Dvořákova, směr Ostrov, D.Dobrouč, Petrovice, Verměřovice, Letohrad, Šedivec, Žamberk, Hejnice, Č.Libchavy, Rozsocha, Rviště, D. Libchavy, Ústí n/O. Andlův Chlum, Řetůvka, Řetová, Přívrat, Kohout, Česká Třebová, Skuhrov, Lanškroun, v 11.30 cíl − náměstí J.M.Marků. Pořadatel má povolení k pořádání sportovní akce a ke zvláštnímu užívání silnic I. ,II. a III. třídy v uvedeném regionu. Závod bude probíhat za běžného silničního provozu, regulace dopravy bude prováděna příslušníky policie ČR. Další opatření pro bezpečnost a plynulost silničního provozu bude řešena dle požadavků a situace pořadatelem závodu. Zveme všechny příznivce cyklistiky ke zhlédnutí hodnotné sportovní podívané. Prosíme účastníky silničního provozu, kteří se potkají na silnici s konvojem závodu, aby uposlechli pokynů policie a pořadatelů. Petr Bucháček, řed.závodu

Homolské schody Již začátkem července najdete v infocentrech Orlických hor a Podorlicka nový suvenýr. Památeční placku poutního místa různých barvách a za různé ceny. Proč za různé ceny? Tak si totiž sami zvolíte, kolik peněz poutnímu místu přispějete, aby bylo stejně krásné jako v minulosti. Co víc − nejen že uděláte dobrý skutek, ale nákupem této placky získáte i volný vstup na největší akci tohoto regionu určenou naprosto pro každého – Homolské schody 2009. Akce Homolské schody navazuje svým projevem na loňské Otvírání hradů a zámků Podorlicka. Tyto každoroční akce, které má pod patronátem Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, by měly svým osobitým způsobem před− stavit některé památky regionu v celé jejich kráse. Pro letošní rok jsme vybrali Homoli. Celá akce je ve fázi příprav, nicméně největší hvězdy − zpěvačka Vě− ra Martinová a pohádkářka Víťa Klimtová − svou účast již přislíbily. Pro upřesnění programu sledujte webové stránky www.homolskeschody.cz. Velikou zajímavostí je i systém dopravy, který jsme pro účastníky akce připravili. Na bezplatné lince 800 10 15 20 si dle nabídky jízdních řádů zve− řejněných na webu akce může skupinka lidí objednat dopravu přímo na Homol. Pro držitele placek zakoupených v předprodeji jsou připraveny zajímavé slevy. Díky mnoha partnerům budou mít také držitelé možnost využít slevy na do− provodný program konající se i v dalších městech v regionu. Některá z nich uvádíme v následujícím programu. No a proč to vlastně všechno děláme? Ti z vás, co již Homol navštívili a které oslovila svou atmosférou, nejspíš vědí. Ačkoliv se po roce 1989 objevilo

STRANA 10

Jezdí se v sobotních termínech: 4. 7. − Oslava 90. let provozu dráhy a noční jízda 11.− 18. a 25. 7., 1. 8. 8. 8. − Mladějov − Blosdorf 1915 (bitva) a noční jízda 15., 22. a 29. 8., 5. 9. 19. 9. − Ukončení sezóny a noční jízda Odjezdy výletních vlaků: 9.30, 11.45, 14.10 a 16.15 hodin. Odjezd vlaku na noční jízdu je ve 20.15 hodin. Pro jízdy výletním vláčkem se vydávají klasic− ké kartonové jízdenky, které se prodávají v pokladně. Cena obyčejnéjednosměrné jízdenky: Mladějov na Moravě − Veksl: 45,− Kč; − Nová Ves u Kunčiny: 60,− Kč Děti ve věku 6 − 15 let platí poloviční jízdné zaokrouhlené na celé pětikoruny nahoru, děti do 6 let mají přepravu zdarma. Na trati neplatí žádné průkazky a slevy, držitelům karty Olomouc region Card se poskytuje sleva 10 % na tra− su Mladějov − Nová Ves. Zdarma se přepravují jízdní kola, spoluzavazadla, psi s košíkem a na vodítku. Přepravní řád je k dispozici v čekárně muzea. Více na http://www.mladejov.cz/

mnoho dobrých duší, které se podílely na znovuobnovení této památky, našla se také spousta těch, kteří se podíleli na rozkrádání její sochařské výzdoby. A proto ačkoliv je schodiště krásné, nemáme ho v dnešní době možnost vidět v jeho původním stavu. Chybí zde kromě jiných i sošky andělů, kteří se však přiletí dne 22. srpna na homolské schody opět podívat (díky dětem). Veškerý výtěžek ze zakoupených placek věnujeme poutnímu místu. Jestli za tuto finanční částku zvládneme pořídit alespoň jednu kopii původních soch, záleží jen a jen na vás − na budoucích návštěvních akce Homolské schody. PROGRAM AKCE HOMOLSKÉ SCHODY 22. srpna: večerní koncert Věry Martinové a další skvělá vystoupení na hlavním pódiu pod vedením redaktora televize RTA – Jana Duška; dětský den s pohádkář− kou Vítězslavou Klimtovou, která představí strašidlo vyžlouna Homolku − strážce homolských schodů, paintball, soutěže, karikaturista, vyhlášení nej− krásnější masky andílka, pletení rasta copánků a mnoho dalšího; netradiční prohlídky poutního místa Homol s koncertem v kostele; tradiční jarmark ře− mesel, prezentace regionů s jejich turistickou nabídkou, občerstvení; work− shop informačních center + prohlídky infobusu; cyklistické výlety Doprovodné programy v dalších místech regionu: Rychnov nad Kněžnou − procházka prohlídkovým okruhem „Bylo nás pět“ se zakončením prohlídky a ochutnávkou piva v nově otevřeném pivovaru; pivní festival Peliny v Chocni; prohlídky zámku a hradu Potštejn; vernisáž „Slavné vily Královéhradeckého kraje“ na Novém zámku v Kostelci n/O. Homol najdete zhruba na půli cesty mezi obcemi Borovnice a Lhoty u Potštejna.


CIHELNA 2009 − Západní val 1944 Třídenní vzpomínková akce s bohatým progra− mem je určená všem příznivcům vojenské historie, současné techniky AČR, ale i těm, kteří si chtějí připomenout 65. výročí vylodění spojenců v Nor− mandii a otevření druhé fronty. Bojové ukázky proběhnou v sobotu 22. 8. 2009. Informace o Králické pevnostní oblasti jsou umístěny na adrese: www.kpo1938.com a na strán− kách města Králíky: www.kraliky.cz. Informace o ubytování, stravování, dopravě apod. získáte v Informačním centru Městského muzea Králíky: [email protected] .


Sedm dní před konáním akce je možné získat nejaktuálnější informace nebo odpovědi na dotazy na telefonním čísle 465 632 466 (TIC čs. opevnění ve Vojenském muzeu Králíky). V pátek jednotné vstupné 50,− Kč. Vstupné celodenní na sobotu: děti do 15 let 50,− Kč, dospělí 100,− Kč, rodinná vstupenka 240,− Kč (2 dospělí a max. 3 děti) platí pro program a ukázky na před− váděcí ploše u pěchotního srubu K − S 14 „U Ci− helny“, dále jako vstupné do Vojenského muzea Králíky a pěchotního srubu K − S 14. Ve všech o− statních muzeích platí místní vstupné, nikoliv shora uvedené vstupenky.

Vážení čtenáři, pro chvíle letní pohody jsme pro Vás opět připravili křížovku. Pokud chcete být zařazeni do losování o ceny věnované firmou TG TISK, doručte její tajenku do redakce Listů Lanškrounska, a to nejpozději do 31. srpna 2009. Tajenku můžete poslat poštou na adresu: Re− dakce LL, 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, přímo vhodit do stříbrné schránky na budově TG TISKu, případně poslat e−mail: [email protected]. Jména výherců budou uveřejněna v 17. čísle LL. Přejeme Vám příjemnou zábavu při luštění i štěstí při losování. Redakce Listů

STRANA 11

Ohlédnutí za jedenadvacátým ročníkem Čermenských slavností V pondělí 22. června skončil 21. ročník Mezinárodního folklorního festiva− lu Čermenské slavnosti, který probíhal již od středy 17. 6. Zúčastnilo se ho sedm českých a zahraničních souborů a v jednotlivých programech se předsta− vily divákům v Dolní Dobrouči, Svitavách, Lanškrouně, Dolní Čermné, Žam− berku a České Třebové. Uskutečnilo se 9 koncertů, 2 hudební večery, výstava a Hecboj pro účastníky. Páteční den festivalu patřil jako v minulých letech městu Lanškroun. Na programu byl dopolední koncert pro školy, pak přijetí zástupců souborů na radnici starostou města, vystoupení v lanškrounském penzionu a konečně večerní koncert tchajwanských bubeníků na zámku. I přesto, že počasí ve− čer nepřálo a bylo nutné koncert přesunout dovnitř, vydařil se. Dokonce při závěrečném hodnocení turné sdělil mistr souboru pan Yu−Wen Yang, že páteční večerní koncert v Lanškrouně měl ze všech samostatných koncertů nejlepší atmosféru a nejlepší obecenstvo. Nutno dodat, že také díky Kultur− nímu centru Lanškroun. Poděkování patří samozřejmě i Městu Lanškroun. Hlavní program festivalu se již tradičně konal sobotní odpoledne v Dolní Čermné, tentokráte v novém areálu a na zbrusu novém zastřešeném podiu. Však ještě pár dní před festivalem mnozí nevěřili, že festival již poběží v „no− vém“. Ale podařilo se, a tak se premiéra konala. Areál slavností tím získal zcela novou tvář a dle pochvalných slov místopředsedy folklorního sdružení ČR p. Michálka se Čermenské slavnosti zařadily mezi dva festivaly v celé re− publice s takovým areálem. V sobotním Galaprogramu se postupně představily všechny soubory a téměř tisícovka návštěvníků měla možnost shlédnout to nejlepší v podání souborů Bystrina ze Slovenska, Ten−Drum Art Percussion z Tchaj−wanu a dále českých Jitřenka (Dolní Čermná), Baldrián (Pardubice), Nisanka (Jablonec nad Nisou), Jaro (Ústí nad Orlicí) a Světlovánek (Bojkovice). Celým pořadem velmi zdařile doprovázel Jakub Ryba. Při slavnostním zahájení pozdravil přítomné mimo jiné i představitel Tchaj− pejské hospodářské a ekonomické kanceláře v Praze pan C.K. Liu, který nad samotným galaprogramem převzal osobní záštitu. S ostatními členy delegace se festivalu zúčastnil jako subjekt, který významně pomohl organizovat příjezd a pobyt tchajwanského souboru v ČR. Součástí vzájemné kulturní spolupráce pak byla i výstava krásných fotoobrazů z Tchaj−wanu přímo v areálu slavností. Po celou dobu téměř tříhodinového programu ukazovali své umění lidoví řemeslníci a návštěvníci tak měli možnost si i výrobky z jejich dílny zakoupit. Při oficiálním ukončení galaprogramu, při němž byly předány všem zúčast− něným souborům upomínkové dárky, byl současně odměněn slovenský sou− bor Bystrina za prvenství v Hecboji. Zároveň si trojice šťastných diváků odnes− la dárky za vylosované vstupenky. Pak už následovalo samostatné atraktivní vystoupení tchajwanských profesio− nálních bubeníků, které zahřálo všechny přítomné strhujícími rytmy a naprostou dokonalostí jednotného provedení bubenického stylu, doprovázeného prvky bo− jového umění. Podle vytrvalého potlesku bylo zřejmé, že se vystoupení líbilo. Navíc bezprostředně po vystoupení měl každý možnost vyzkoušet si své umění na některém z bubnů přímo na podiu, což přivítaly zejména děti. Večer následovala diskotéka, přerušená tradičním ohňostrojem. Celý festival shlédlo téměř tři tisíce lidí a to je velkým zadostiučiněním všech, kteří pomáhali při jeho organizaci. Jim patří veliké poděkování i za to, kolik svého volného času tomu věnovali. Nutno dodat, že bez tohoto skvělého týmu by festival nebyl. A proto si na úplný závěr dovoluji jim z celého srdce poděkovat a současně vyjadřuji naději, že zase za rok... Petr Ryba, foto: Radek Lepka

LÉTO NA LANŠKROUNSKU, příloha LISTŮ LANŠKROUNSKA (vydává za podpory MÚ v Lanškrouně TG TISK s.r.o.) Adresa: 5. května 1010, 563 01 Lanškroun, tel.: 465322270, 605206635, fax: 465322271. E−mail: [email protected]; listy.mesto−lanskroun.cz, www.lanskrounsko.com a www.lanskroun.net. Šéfredaktor Mgr. F. Teichmann, redakce RNDr. L. Sitová.LÉTO Foto: soukromé archivy autorů. STRANA 12 NA LANŠKROUNSKU 2009

LÉTO Církevní památky na Lanškrounsku

Recommend Documents