LEGISLATIVA OBECNĚ PRÁVNÍ VZTAHY

DŮM TECHNIKY PARDUBICE MOTT MACDONALD PRAHA

VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ

LEGISLATIVA – OBECNĚ PRÁVNÍ VZTAHY TÉMA I (1. SEMINÁŘ)

ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA

2010-2012 STUDIJNÍ MATERIÁL PRO SEMINÁŘ

VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ (CZ.1.07/3.2.13/01.0018)

Tento text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

Vypracoval: ©. Jan Kudrna, prof. Ing. CSc., Brno, 10.2.2011 ©. Jan Pavlíček, doc. Ing. CSc., Brno, 10.2.2011 ©. Miloslava Pošvářová, Ing. Ph.D., Brno, 10.2.2011 ©. Petr Dovolil, Mgr., Brno, 10.2.2011

Tato skripta vznikla jako součást projektu VZDĚLÁVÁNÍM KE KVALITĚ, reg. č. projektu CZ.1.07/3.2.13/01.0018. WWW.VZDELAVANIMKEKVALITE.CZ

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 2(38)


OBSAH 1 Úvod. ................................................................................................. 4 1.1 Cíle tématu................................................................................ 4 1.2 Klíčová slova ............................................................................. 6 1.3 Použitá terminologie ................................................................. 6 1.4 Seznam zkratek ........................................................................ 6 2 Systém navrhování, projektování, údržby .......................................... 9 (Doc.Ing.Jan Pavlíček, CSc.) 3 Systém jakosti v oboru pozemních komunikací ............................... 16 (Prof. Ing. Jan Kudrna, CSc.) 3.1 Systém jakosti v oboru Pozemních komunikací ...................... 16 3.2 Obchodní podmínky staveb PK............................................... 19 3.3 Technické předpisy................................................................. 19 3.4 Vady díla ............................................................................................ 24 3.5 Převzetí prací (díla) .......................................................................... 25 3.6 Údržba a oprava pozemních komunikací ..................................... 25 3.7 Přehled zákonů, vyhlášek a technických předpisů .................. 26 4 Výkon kontroly prací - nutnost nebo zbytečnost ? ........................... 27 (Ing. Miloslava Pošvářová, Ph.D.) 5 Finance, plánování a investiční cyklus ............................................ 29 (Mgr.Petr Dovolil) 5.1 Uplatnění zásady „hodnoty za peníze“ .................................... 31 5.2 Dobrá mezinárodní smluvní praxe - smluvní vzory FIDIC ....... 33 5.3 Partnerství soukromého a veřejné sektoru (PPP) ................... 34 5.4 Stavební řád: krok za krokem stavebním řádem ..................... 36 5.5 Vyvlastnění a omezení vlastnického práva ............................. 36

3(38)


1

Úvod

1.1 Cíle tématu Cílem tématu úvodní přednášky je získání základního přehledu o přednášených tématech na seminářích celého přednáškového cyklu, včetně informací o důvodech vzdělávání dospělých. Účastníci seminářů budou seznámeni jak se základními vztahy v logice navrhování, provádění a údrţby díla dopravní stavby, tak se základními obecně právními vztahy ve výstavbě pozemních komunikací. Jednotlivé přednášky v rámci prvního dne přednáškového cyklu jsou členěny následujícím způsobem, podle přednášejících tak, jak budou prezentovány. 1.1.1 Doc. Ing. Jan Pavlíček, CSc. Podstatou inţenýrské a technické práce ve výstavbě je zajišťování činností, které musí vyhovovat poţadavkům investorů a přitom musí být v souladu s poţadavky veřejného zájmu. Poţadavky veřejného zájmu ve výstavbě definuje v evropském kontextu Směrnice Rady 89/106/EHS z 21.12.1998 o sbliţování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států EU týkajících se stavebních výrobků a provádění inţenýrských staveb tak, aby neohroţovali bezpečnost osob, zajišťovali ochranu zdraví, trvanlivost, úspory energie, ochranu ţivotního prostředí, atd. Stavby veřejné infrastruktury mezi které patří: - dopravní infrastruktura jako je výstavba dálnic, silnic, místních komunikací, ţelezničních drah, tramvajových drah, letišť, vodních cest, atd. - technická infrastruktura jako je vedení a provozní stavby, vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, plynovody, trafostanice, energetická a telekomunikační vedení, atd. jsou velmi finančně náročnými stavbami, které je potřeba jiţ v koncepci připravovat velmi pečlivě a zodpovědně v souladu s platnou legislativou. 1.1.2 Prof. Ing. Jan Kudrna, CSc. Budete seznámeni s vyhl. č. 104/1997Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, s upřesněním činnosti správců pozemních komunikací, a jejich odpovědností. Systém jakosti pozemních komunikací má zaveden řádnou metodiku. Dalšími technickými předpisy pouţívanými na stavbách dopravní infrastruktury pro zajištění jakosti jsou soubory ČSN EN, ČSN, TP, TKP a TePř. Jejich uplatňování v rámci smluvních podmínek stavby, závaznost a volitelnost parametrů bude dalším okruhem informací. Podrobně se budeme zabývat v této části přednášky TKP, kapitolou 1, systémem zkoušek k zajištění kvality materiálů, směsí, stavebních prvků a celé pozemní komunikace. Vady díla, opravy a sráţky z cen, záruční doby budou obecně vysvětleny.

4(38)


1.1.3 Ing. Miloslava Pošvářová, Ph.D Bude navázáno na předchozí téma, tedy na vyhlášku č.104/1997 Sb. a Systém jakosti v oboru pozemních komunikací, se zaměřením na činnost stavebních dozorů. Tyto osoby, vykonávající činnost přímé kontroly investora na stavbách pozemních komunikací musí splňovat základní kvalifikační předpoklady, ale také morální a lidské kvality. Úroveň stavebního dozoru je vţdy indikátorem kvality díla. Vysvětlení smyslu Metodického pokynu pro činnost stavebních dozorů, kvalifikace a prověřování způsobilosti bude základním tématem této přednášky. Důleţitá je aktualita pojetí dozoru a to přezkušování jeho způsobilosti. 1.1.4

Mgr. Petr Dovolil

Na závěr bude technický a obecný rámec semináře uzavřen pohledem právníka. Celá předchozí teorie bude zasazena do obecně právních vztahů. Vztahy v oblasti projektování, výstavby, správy a údrţby pozemních komunikací podléhají závazným právním pravidlům (právním normám). Tato pravidla se týkají zejména: procesu územního plánování a stavebního řádu, včetně oblasti posuzování vlivu staveb na ţivotní prostředí, zadávání veřejných zakázek, poţadavků na technické parametry stavebních výrobků a provádění inţenýrských staveb a smluvních vztahů při přípravě, realizaci či správě těchto staveb (včetně údrţby). Současně se k této oblasti vztahují zejména právní pravidla upravující podmínky pro vydávání veřejnoprávních oprávnění k podnikání v oblasti inţenýrských činností a výstavby, rozpočtová pravidla veřejného sektoru, včetně pravidel řádného finančního řízení (tzv. 3E) a v případě dotačních či jiných podpůrných prostředků i zvláštní pravidla daného donátora atd. V neposlední řadě jsou právní vztahy mezi různými subjekty při přípravě, realizaci, správě a údrţbě staveb dopravní infrastruktury předmětem obchodních smluv, z nichţ některé byly v mezinárodní praxi zobecněny do tzv. smluvních vzorů FIDIC, tj. vzorových smluv vydávaných Mezinárodní federací konzultačních inţenýrů (franc. Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils). Celý proces projektování, výstavby, správy a údrţby pozemních komunikací však sleduje prioritně účel ekonomický, tj. hospodárnou dostupnost určitého veřejného statku. Tato hospodárnost je v mezinárodní praxi spojována s pojmem „hodnota za peníze“ (angl. value for money). Předmětem příspěvku na úvodním semináři bude ukázat základní vzájemné vazby mezi právními pravidly a jednotlivými etapami investičního procesu přípravy, realizace a správy staveb pozemních komunikací, včetně údrţby. Současně bude jeho cílem vysvětlit podstatu ekonomické zásady „hodnoty za peníze“, a to nejen ve vztahu k vybranému technickému řešení projektů, ale i ve vztahu ke smluvní úpravě práv a povinností jednotlivých účastníků investičního procesu.

5(38)


1.2 Klíčová slova Investor (objednatel), zhotovitel, stavební dozor, technický dozor, projektování, výstavba, správa, údrţba, právní vztahy, předpisy, smluvní podmínky staveb, obchodní podmínky, ţivotní prostředí, investiční příprava, veřejná zakázka, plánování finančních prostředků.

1.3 Použitá terminologie Minimum potřebných termínů je v textu vysvětleno.

1.4 Seznam zkratek Přehled pouţívaných zkratek v textu pro všechny semináře MD ČR

Ministerstvo dopravy České republiky, do doby, neţ byly spoje přeřazeny pod Ministerstvo informatiky - MDS ČR

MD ČR – OPK Ministerstvo dopravy – odbor pozemních komunikací ŘSD ČR

Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD ČR – závod Brno : pobočka ŘSD ČR pro Moravu) – má ve správě dálnice ČR

ŘSD ČR – správy: útvary ŘSD ČR mající ve správě podle krajů silnice I. třídy a rychlostní komunikace SSÚD

Středisko správy a údrţby dálnic

SÚS

Správy a údrţby silnic ve správě kraje (silnice II. a III. tříd). Zkratka bývá doplněna označením příslušného kraje, např. SÚS JMK (Jihomoravský kraj).

… - OD

Odbory dopravy příslušných krajských úřadů, např. JMK – OD: odbor dopravy Jihomoravského kraje

DP …

Dopravní podnik příslušného města či obce zabezpečující převáţně hromadnou dopravu, např. DPmB: Dopravní podnik města Brna

MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

MV ČR

Ministerstvo vnitra České republiky

MŢP ČR

Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky

MZ ČR

Ministerstvo zemědělství České republiky

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

VÚSC

Vyšší územně správní celek

ČBÚ

Český báňský úřad

ČGÚ

Český geologický ústav

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

6(38)


Silniční správní úřady, vykonávají správní činnosti podle kategorií PK (MD ČR pro D a R, příslušné krajské úřady a obecní úřady s rozšířenou působností pro ostatní PK). PK

pozemní komunikace

D

dálnice

R

rychlostní silnice

S

silnice

MK

místní komunikace

UK

účelové komunikace

SDS – PK

Směrnice pro dokumentaci staveb PK

ST

Studie

DÚR

Dokumentace pro územní rozhodnutí

DSP

Dokumentace pro stavební povolení

DZS

Dokumentace pro zadání stavby

RDS

Realizační dokumentace stavby

RDS – PP

Realizační dokumentace stavby pro pomocné práce

RDS – ZP

Realizační dokumentace stavby pro zhotovovací práce

RDS – Z

Zvláštní realizační dokumentace stavby pro provedení prací

DSPS

Dokumentace skutečného provedení stavby

OTSKP – PK

Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací staveb PK

VDP

Všeobecné dodací podmínky staveb PK

ZDP

Zvláštní dodací podmínky staveb PK

VDP – D

Všeobecné dodací podmínky pro dokumentaci staveb PK

ZDP – D

Zvláštní dodací podmínky pro dokumentaci staveb PK

TKP – D

Technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb PK

ZTKP – D

Zvláštní technické kvalitativní podmínky pro dokumentaci staveb PK

OP

Obchodní podmínky

ČSN

Česká technická norma

ČSN EN

Česká technická norma jako přijatá evropská norma

TP

Technické podmínky

TKP

Technické kvalitativní podmínky staveb PK

ZTKP

Zvláštní technické kvalitativní podmínky staveb PK

VL

Vzorové listy 7(38)


TSm

Typizační směrnice

Sm

Směrnice

TyP

Typový podklad

TePP

Technický a prováděcí předpis

MP

Metodický pokyn

SJ – PK

Systém jakosti v oboru PK

TEP č. ..

Technologický postup SKANSKA DS a.s.

KZP

Kontrolní zkušební plán

8(38)


2

Systém navrhování, projektování, údržby

(Doc. Ing. Jan Pavlíček, CSc.) Podstatou inţenýrské a technické práce ve výstavbě je zajišťování činností, které musí vyhovovat poţadavkům investorů a přitom musí být v souladu s poţadavky veřejného zájmu. Tématický blok, kterému budou věnovány 4 semináře se dělí na tyto samostatně přednášené oblasti: 2. Seminář

Územně plánovací dokumentace

3. Seminář

Projektování dálnic a silnic

4. Seminář

Projektování místních komunikací

5. Seminář

Integrované dopravní systémy a projektování dráţních staveb

Poţadavky veřejného zájmu ve výstavbě definuje v evropském kontextu Směrnice Rady 89/106/EHS z 21.12.1998 o sbliţování zákonů a dalších právních a správních předpisů členských států EU týkajících se stavebních výrobků a provádění inţenýrských staveb tak, aby neohroţovali bezpečnost osob, zajišťovali ochranu zdraví, trvanlivost, úspory energie, ochranu ţivotního prostředí atd. Mezi stavby veřejné infrastruktury patří:  stavby dopravní infrastruktury jako je výstavba dálnic, silnic, místních komunikací, ţelezničních drah, tramvajových drah, letišť, vodních cest, atd.  stavby technické infrastruktury jsou různá vedení inţenýrských sítí a s nimi provozně související zařízení technického vybavení vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, plynovody, trafostanice, energetická a telekomunikační vedení atd.  stavby občanské infrastruktury – občanského vybavení, jako jsou stavby slouţící pro vzdělávání, výchovu, zdravotní a sociální sluţby, kulturu, rekreaci, veřejnou správu atd.. Budovy škol všech typů, síť sluţeb, nemocnice, polikliniky, domovy pro seniory a tělesně postiţené, divadla, koncertní sály, bazény, finanční úřady atd.

Technická a morální životnost dopravních staveb Stavebnictví a zejména jeho bytová výstavba jsou ukazatelem kulturní úrovně a ekonomické situace společnosti. Doprava a Spoje jsou ukazatelem organizační a technické úrovně společnosti. Jakékoliv poruchy a nesprávná činnost dopravy se ihned projeví v celém chodu společnosti a ve všech jejich oblastech, neboť doprava podmiňuje její chod a rozvoj. Zanedbávání dopravy, zejména minimalizace jejího provozu a technických parametrů se ihned odrazí ve sféře výroby, sluţeb a kultury cestování. 9(38)


Aby doprava nebyla brzdou rozvoje společnosti, je třeba, aby byly pro její technickou úroveň vyuţity výsledky vědeckotechnického poznání jak v oblasti komunikací, dopravních prostředků i organizaci provozu. Jednou ze správních forem je kooperace a integrace celého dopravního procesu, tj. spolupráce jednotlivých druhů dopravy. Koncepce tvorby dopravních sítí jednotlivých druhů dopravy musí počítat s určitými rezervami, aby se na těchto sítích mohly provádět rekonstrukce, opravy a pravidelná údrţba. Doba výstavby částí dopravních sítí včetně projekce, schvalovacích řízení aţ po uvedení do provozu musí být co nejkratší, aby se tak vytvářely co nejdelší provozní úseky řešené komplexně v koordinaci a integraci celé dopravní sítě. V rámci koncepce dopravních sítí je třeba řešit všechny urbanisticko-dopravní problémy. Jedná se především o ochranu zemědělského a lesního půdního fondu, o otázky ekologické – negativní vlivy na obyvatele, ochrana chráněných území a historických památek. Ve městech se hlavně jedná o problematiku vytváření bariér přirozenému volnému pohybu pěších. U dopravních prostředků je třeba sledovat jak základní konstrukční parametry, tak ukazatele pohodlí – kultury cestování. Faktor času hraje významnou úlohu při rozvahách návrhu a výstavby nových komunikací, včetně oprav a rekonstrukcí, viz Obr.1.

FAKTOR ČASU

Obr. 1 Schematický nákres působnosti faktoru času

Kaţdé navrhované dopravní řešení musí vycházet z ţivotnosti stávající okolní zástavby, kterou doprava obsluhuje a také z ţivotnosti uvaţované výstavby, která je teprve v plánech města a kterou doprava teprve bude obsluhovat. Kaţdá stavebně – dopravní investice má ţivotnost nejméně 120 let. V periodách 30 let, 15 let, 7,5 roků je pak nutné přistoupit k rekonstrukcím, opravám nebo pouze k zlepšení povrchových vlastností krytu vozovky. Nelze také přehlédnout pravidelnou údrţbu, která musí probíhat v předepsaných periodách a je základem pro udrţení co nejdelší ţivotnosti pozemní komunikace. Tomuto procesu dnes říkáme „hospodaření s vozovkou“, které je zaloţené na přístrojové diagnostice, která nám sděluje

10(38)


„zdravotní stav“ podloţí a konstrukce vozovky. Potom je daleko snazší reagovat a rozhodnout, kdy a jaký rozsah opravy či rekonstrukce je nutné uskutečnit, viz Obr.2. Stavby dopravní infrastruktury jsou finančně velmi náročnými stavbami, které je potřeba jiţ v koncepci připravovat velmi pečlivě a zodpovědně v souladu s platnou legislativou.

FÁZE TECHNICKÉHO INŢENÝRSKÉHO DÍLA

0 - zkušenosti z předchozí praxe 1 - plán nového inţenýrského díla 2 - jeho realizace 3 - jeho uţívání včetně údrţby a rekonstrukce 4 - hodnocení a zkušenosti 5 - plán nového inţenýrského díla Obr. 2 Schematický nákres fází technického inţenýrského díla

Jednotlivé fáze mohou být u různých staveb časově velmi odlišné. Můţeme si to uvést na celé řadě příkladů. (letiště v Mnichově, nové ţelezniční nádraţí v Brně, kanál Odra – Dunaj – Labe, silniční obchvaty řady měst a obcí).

11(38)


HIERARCHIE DOKUMENTACÍ PRO OBLAST DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE ţelezniční, dálniční a vodní koridory

↓ DOPRAVNÍ POLITIKA ČESKÉ REPUBLIKY mezinárodní smlouvy o návaznosti ţelezničních, dálničních a vodních koridorů

↓ DOPRAVNÍ POLITIKA JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ ČR A HL. MĚSTA PRAHY

↓ DOPRAVNÍ POLITIKA STATUTÁRNÍCH A VELKÝCH MĚST

↓ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY územní technické dopravní studie tzv. Generely buď komplexní nebo pro jednotlivé druhy dopravy samostatné

↓ DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V RÁMCI ÚZEMNÍCH PLÁNŮ MĚST – OBCÍ ţeleznice, pozemní komunikace D, R, S(I. - III tř.), MK(A,B,C,D); veřejná hromadná doprava TRAM, T-BUS, BUS; statická doprava, cyklistický a pěší provoz

↓ INVESTIČNÍ ZÁMĚR

↓ 12(38)


STUDIE technické, vyhledávací – variantní, proveditelnosti

↓ DOKUMENTACE EIA zátěţe hluku, emisní, imisní, ochrana vody, dopady dělícího – bariérového účinku, vliv na lokality NATURA 2000 a ve městech i vibrace

↓ EKONOMICKÉ HODNOCENÍ NAPŘ. HDM 4 vnitřní návratnost, efektivita

↓ DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

↓ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ

↓ ZADÁVACÍ – TENDROVÁ DOKUMENTACE

↓ REALIZAČNÍ DOKUMENTACE Dílenská dokumentace (mosty, střechy, bednění)

↓ DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ STAVBY Mostní listy, Silniční a dálniční pasport

13(38)


Přehled nejdůležitějších zákonů, vyhlášek Zákon č. 13/1997 Sb., předpisů

o pozemních komunikacích (Silniční zákon), ve znění pozdějších

Zákon č. 361/2000 Sb., předpisů

o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších

Zákon č. 266/1994 Sb.,

o drahách, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 49/1997 Sb.,

o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 183/2006 Sb.,

o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon)

Zákon č. 500/2004 Sb.,

správní řád

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 137/2006 Sb.,

o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Vyhláška č. 146/2008 Sb.,

o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb

Vyhláška č. 499/2006 Sb.,

o dokumentaci staveb

Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti Vyhláška č. 501/2006 Sb.,

o obecných poţadavcích na vyuţití území

Vyhláška č. 503/2006 Sb., územního opatření

o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a

Vyhláška č. 526/2006 Sb., věcech stavebního řádu

kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona

Vyhláška č. 138/1998 Sb.,

o obecných technických poţadavcích na výstavbu

ve

Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických poţadavcích zabezpečujících uţívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 Projektování křiţovatek na pozemních komunikacích ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací ČSN 01 3466 Výkresy inţenýrských staveb – Výkresy pozemních komunikací ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel ČSN 73 6057 Jednotlivé a řadové garáţe. Základní ustanovení ČSN 73 6058 Hromadné garáţe. Základní ustanovení ČSN 28 0318 Průjezdné průřezy tramvajových tratí ČSN 73 6405 Projektování tramvajových tratí 14(38)


ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky TP 135

Projektování okruţních křiţovatek na silnicích a místních komunikacích

TP 132

Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích

TP 103

Navrhování obytných zón

TP 65

Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích

TP 133

Zásady pro vodorovné dopravní značení na místních komunikacích

TP 170

Navrhování

vozovek

15(38)


3

Kvalita v oboru pozemních komunikací

(Prof. Ing. Jan Kudrna, CSc.) Kvalita stavebního díla je zajištěna: •

Všechny práce od zpracování dokumentace všech stupňů provádění a kontroly staveb, údrţby a oprav provádějí organizace a osoby s příslušným oprávněním k činnosti

•

Dokumentace staveb je provedena podle vzorových listů

•

Smlouva o dílo respektuje obchodní podmínky

•

Materiály pouţité pro stavební práce splňují poţadavky technických předpisů

•

Zpracováním materiálů a kvalita výrobků splňuje poţadavky technických předpisů

•

Provedení stavebních prací splňuje poţadavky technických kvalitativních podmínek

•

Všechny materiály, směsi, práce a hotové PK jsou řádně kontrolovány, existují zkoušky typu (průkazní), kterými se kvalita dokladuje před zahájením stavby a kontrolní (předávací), kterými kvalita dokladuje pro předání.

Kaţdá pozemní komunikace podléhá stárnutí, poškozování a poruchám. Aby se zabránilo sniţování bezpečnosti, sniţování plynulosti a rychlosti silničního provozu provádí se pravidelné prohlídky a měření stavu pozemních komunikací pro provedení běţné údrţby a plánování údrţby a oprav. Tyto činnosti jsou pokryty vyhláškou 104/1997 Sb. a technickými podmínkami, které definují zásady systému hospodaření s vozovkami (PMS).

3.1 Systém jakosti v oboru Pozemních komunikací Kvalita prováděných prací je rozhodující pro následnou řádnou funkci stavebního díla předaného k uţívání. Tento seminář slouţí k představení systému jakosti, který je zaveden pro obor PK. Systém jakosti v oboru PK (SJ-PK) se řídí Metodickým pokynem ŘSD ČR (dále MP), viz : www.pjpk.cz . Podle SJ-PK jsou principy jakosti podle MP uplatňovány v těchto oblastech oboru PK: projektové práce (MP, část II/1), průzkumné a diagnostické práce (MP, část II/2), zkušebnictví a laboratorní práce (MP, část II/3), provádění silničních a stavebních prací (MP, část II/4), ostatní výrobky (MP, část II/5), zavedení nové technologie (MP, část II/6) podle kritérií uvedených v jednotlivých částech MP. Způsobilost k zajištění jakosti vychází z principu, ţe provádět práce a činnosti v uvedených oblastech smí pouze ten, kdo prokáţe způsobilost podle kritérií uvedených v jednotlivých částech MP. Výkon správy SJ – PK přísluší MD ČR, odbor Silniční infrastruktury, který zajišťuje spolupráci s vlastníky komunikací, kontakt s vybranými certifikačními orgány, koordinační činnost, dodrţování a zlepšování účinnosti a působnosti SJ – PK, vyhodnocování výsledků ja1. 2. 3. 4. 5. 6.

16(38)


kosti zhotovitelů, prosazování SJ u objednatelů a posuzování a povolování výjimek ze systému jakosti. Způsobilost k zajištění jakosti prokazuje uchazeč o veřejnou zakázku osvědčením o akreditaci laboratoře (vydaným ČIA) a/nebo odbornou způsobilostí laboratoře pro zkoušky (vydaným ASPK, s.r.o.) nebo certifikátem systému jakosti (vydaným akreditovaným certifikačním orgánem v oblasti SJ – PK). Kromě dokladu o způsobilosti k provádění prací na PK můţe být objednatelem ve speciálních případech vyţadováno doloţení způsobilosti k provádění prací nad dráhou (výstavba nebo oprava PK nad tratí SŢDC nebo tramvajovou tratí ve městech), oprávnění k pohybu osob nebo stavební činnosti v ochranném pásmu dráhy apod. Pro tyto případy platí příslušné dráţní předpisy, pracovníci musí absolvovat školení pro práce na dráze. V případech, kdy jsou určeny v projektové dokumentaci nebo ve stavebním povolení speciálního stavebního úřadu (Dráţní úřad) výluky trakce nebo dokonce výluky traťového provozu, je třeba tyto výluky předem projednat s příslušným správcem tratě (SŢDC Olomouc pro všechny případy výluk). 3.1.1 Systém jakosti při provádění silničních a stavebních prací SJ-PK při provádění silničních a stavebních prací je zaloţen na vlastním systému jakosti zhotovitele a na vztazích objednatele a zhotovitele s cílem jeho zlepšování. Uchazeč (zhotovitel) prokazuje způsobilost k zajištění jakosti prací předloţením certifikátu systému managementu kvality, jehoţ součástí je příloha blíţe specifikující předmět certifikace a doklad o způsobilosti projektanta, který bude zpracovávat realizační dokumentaci stavby, podle části II/1 MP a o způsobilosti laboratoře zhotovitele, nebo laboratoře, jejíchţ sluţeb bude zhotovitel při přípravě a provádění prací vyuţívat podle části II/3 MP. Uchazeč se můţe ucházet pouze o práce, které má ověřeny certifikátem systému managementu kvality. Pokud nemá uchazeč poţadovanou způsobilost, smí práce provádět pod zhotovitelem, který má certifikovaný systém managementu kvality a ověřenou způsobilost. Dokladem o ověření způsobilosti provádět vybrané technologické procesy je certifikát systému managementu kvality, který musí obsahovat tyto nezbytné údaje: 

identifikační údaje o certifikačním orgánu (název, logo, akreditační značka, akreditační norma/předpis a adresa)  identifikační údaje certifikovaného subjektu (název, adresa)  odkaz na vydaný certifikát systému managementu kvality (registrační číslo, vydán podle ČSN EN ISO 9001, datum vydání a platnost certifikátu, uvedení činnosti podle CZ-NACE/OKEČ)  ověřené technologické procesy (podle poţadavků přílohy k části II/4 a jednotlivých ČSN, TKP, TP)  podpis ředitele/odpovědného zástupce certifikačního orgánu Způsobilost se prokazuje v případech, které se vztahují na prováděné práce z okruhu technologických procesů podle přílohy II/4 MP. Objednatel nemusí poţadovat prokázání způsobilosti k zajištění kvality u prací na PK s předpokládaným rozpočtovým nákladem do 1,0 a u mostů do 0,5 milionu Kč (bez DPH)., přičemţ posoudí způsobilost uchazeče na základě jiţ realizovaných zakázek. 17(38)


3.1.2 Ostatní výrobky Kaţdý výrobek pouţívaný v souvislosti s výstavbou, opravami a údrţbou PK musí být bezpečný a musí mít ověřené vlastnosti. Vhodnost výrobku, který je zabudován ve stavbě, se prokazuje předloţením:  

certifikátu, prohlášení shody výrobcem po zkoušce typu.

Certifikát je dokument vydaný certifikačním orgánem provádějícím certifikaci výrobků vyjadřující dosaţení přiměřené důvěry, ţe identifikovaný výrobek je ve shodě s technickou specifikací. Spolu s certifikátem předkládá zhotovitel i výsledky zkoušek typu výrobku. Předloţení certifikátu je vyţadováno pro výrobky označované jako „stanovené výrobky“, které představují zvýšenou míru ohroţení oprávněného zájmu. Prohlášení shody je dokument vydaný výrobcem/dovozcem/distributorem výrobku, jímţ výrobce/dovozce/distributor na vlastní odpovědnost prohlašuje, ţe identifikovaný výrobek je ve shodě s technickou specifikací, případně s Osvědčením o vhodnosti výrobku pro daný účel pouţití. Prohlášení shody se vydává v českém jazyce a obsahuje zejména údaje stanovené v příloze 2 k II/5 MP. Příslušné zkoušky k posouzení shody typu (vzorku) výrobku s technickou specifikací, popř.Osvědčením o vhodnosti výrobku, musí provádět laboratoř s ověřenou způsobilostí. Společně s prohlášením shody předkládá zhotovitel rovněţ výsledky zkoušek typu (vzorku) výrobku a jejich hodnocení. Zkouškou typu podle části II/5 MP se rozumí výběr a zkoušení jednoho nebo většího počtu vzorků výrobku, který reprezentuje společnou konstrukci vyuţívající stejné materiály a vyráběné stejným výrobním postupem, za účelem ověření, zda je výrobek ve shodě s platnými poţadavky technické specifikace. Za zkoušky typu se povaţují také průkazní zkoušky směsí a materiálů pouţívané pro stavbu vrstev vozovek. Certifikačním orgánem je nezávislá právnická osoba akreditovaná Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. (ČIA) nebo akreditačním orgánem, který je signatářem Multilaterální dohody o vzájemném příjímání certifikátů a protokolů, uzavřené mezi členy EA a Multilaterální dohody Mezinárodního akreditačního fóra – IAF o uznávání výsledků akreditace v oblasti certifikace výrobků, v souladu s ČSN EN 45011. Osvědčení o vhodnosti výrobku se uděluje nejdéle na 5 let (na základě provedených posouzení, popřípadě zkoušek).

18(38)


Osvědčení o vhodnosti výrobku obsahuje:        

údaje o jménu nebo obchodním jménu a sídle výrobce/dovozce/distributora identifikaci a podrobný popis výrobku vymezení způsobu pouţití, popř.omezení pouţití způsob údrţby a likvidace výrobku přehled podkladů předloţených výrobcem/dovozce/distributorem, přehled pouţitých právních, technických a ostatních předpisů, technické charakteristiky výrobku, upřesňující poţadavky.

3.1.3 Provádění a kontrola prací Základním cílem realizace prací spojených s výstavbou, údrţbou a opravami je PK řádně plnící funkci stavebního provozní způsobilostí, trvanlivostí a únosností. Podle systému jakosti v oboru pozemních komunikací (SJ-PK) je kvalita prací zaloţena na:  

 

kontrole kaţdého materiálu uţitého při technologickém postupu stavby (při stavbě objektů nebo při výrobě směsi), průkazní zkoušce pro stanovení vlastností vyráběné směsi nebo pouţívaného materiálu pro stavbu, prokazuje se proveditelnost, budoucí vlastnosti a stanovují se hodnoty ke kontrole, provádění podle technologických postupů dokumentovaných kontrolními zkouškami vyráběných směsí a pouţívaných materiálů, kontrolních zkouškách předávaných prvků stavby.

Tento systém kvality je doplněn podle SJ prokazováním schopnosti stavbu provést, jak je uvedeno v předchozím textu. Práce směřující k realizaci stavebního díla postupují podle obchodních podmínek staveb pozemních komunikací (dále OP) a po stránce technické se řídí poţadavky technických kvalitativních podmínek pozemních komunikací (dále TKP)

3.2 Obchodní podmínky staveb PK OP PK vydalo MD ČR s účinností od 1. 11. 2002. Pouţívají se pro zakázky na stavební a inţenýrské práce, jejichţ projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel nebo jím pověřený správce stavby. Stavba však můţe také zahrnovat některé stavební práce a technologická zařízení, projektované zhotovitelem. OP PK mají dvě skupiny:  

Všeobecné obchodní podmínky (dále VOP), Zvláštní obchodní podmínky (dále ZOP). 19(38)


VOP mají obecnou platnost. ZOP pak mohou VPO doplňovat, pozměňovat nebo upravovat podle podmínek konkrétní stavby. Číslování jednotlivých oddílů, kapitol a odstavců musí být v ZOP shodné (případně rozšířené) jako u VOP. OP vycházejí z předpokladu postupné přípravy vzniku smlouvy o dílo, který sestává z následujících kroků: 

 

určení díla a jeho předmětu zadavatelem v zadávací dokumentaci, která obsahuje zejména OP, Technické podmínky (Technické podmínky ve smyslu těchto OP nejsou totoţné s Technickými podmínkami, vydávanými v číslované řadě MD ČR) Dokumentaci stavby a Soupis prací, vypracování a předloţení nabídky zhotovitelem, která obsahuje návrh závazku zhotovit dílo ve shodě se zadávací dokumentací za nabídkovou cenu, přijetí nabídky objednatelem formou podpisu Souhrnu smluvních dohod po předchozím Dopisu o přijetí nabídky, resp. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.

3.2.1 Všeobecné obchodní podmínky Obsahově jsou VOP členěny následovně:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Všeobecná ustanovení Objednatel Správce stavby Zhotovitel Jmenovaní podzhotovitelé Technický personál a pracovní síly Technologická zařízení, materiály a pracovní postupy Zahájení prací, zpoţdění a přerušení prací Přejímací zkoušky Převzetí objednatelem Odpovědnost za vady Měření a oceňování Změny a úpravy Cena díla a platby Odstoupení od smlouvy za strany objednatele Přerušení prací nebo odstoupení od smlouvy ze strany zhotovitele Riziko a odpovědnost Pojištění Vyšší moc Nároky, spory a rozhodčí řízení 20(38)


Dokumenty tvořící obsah Smlouvy o dílo jsou seřazeny podle následujícího pořadí: a) b) c) d) e) f) g) h)

Souhrn smluvních dohod (pokud existuje) Dopis o přijetí nabídky Dopis nabídky Zvláštní obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky Technické podmínky Dokumentace stavby Související dokumenty a veškeré ostatní dokumenty tvořící obsah Smlouvy o dílo.

Objednatel jmenuje správce stavby, který vykonává povinnosti stanovené Smlouvou o dílo. V pravomoci správce stavby není měnit Smlouvu o dílo. Veškerá schválení, kontroly, potvrzení, souhlasy, ověření, prohlídky, pokyny, oznámení, návrhy, ţádosti, zkoušky nebo podobné kroky správce stavby (včetně absence zamítnutí) nezbavují zhotovitele ţádné odpovědnosti, kterou má podle Smlouvy o dílo, včetně odpovědnosti za chyby, opomenutí, nesrovnalosti a neplnění. 3.2.2 Zvláštní obchodní podmínky Zvláštní obchodní podmínky mohou definovat jiné/přísnější parametry stavby, stanovené v TKP. Za určitých podmínek můţe nastat situace, ţe se jedná o zvláštní stavbu/konstrukci/rekonstrukci/opravu, která vyţaduje doplnění obchodních podmínek. Zásadu je, aby technické poţadavky byly vţdy přesně definovány, protoţe slouţí k následné kontrole stavebním/technickým dozorem.

3.3 Technické předpisy V oboru PK platí soustava technických předpisů, které slouţí pro zhotovení dokumentace stavby, pro realizaci stavby, údrţby a oprav. Je to soustava zaručující jednotné navrţení konstrukcí, pouţití osvědčených materiálů a jejich zpracování a provedení v osvědčené kvalitě. Splněním předpisů je zaručeno, ţe nedojde k váţným vadám a poruchám konstrukcí. Pro zhotovení dokumentace stavby jsou zpracovány a obnovovány vzorové listy (VL), které slouţí jako vzorová řešení konstrukcí a jejich detailů s cílem jejich sjednocení a vytvoření předpokladů pro jakostní a ekonomický návrh. Zhotovitel dokumentace a stavby je povinen je pouţít pro konkrétní návrh s přizpůsobením k problematice stavby a rozpracováním, které odpovídá uvaţovanému stupni dokumentace (ZDS, RDS). Uvádí-li VL více alternativních řešení, zvolí se nejvhodnější. Pro navrhování vozovek platí TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací (2004) s Dodatkem 1 (2010) Pro provádění staveb PK platí technické a kvalitativní podmínky (TKP) zajišťující jednotný postup při realizaci staveb. TKP jsou souborem standardních poţadavků zadavatele/objednatele stavby na provedení, kontrolu a převzetí zhotovovacích prací, případně i placených pomocných 21(38)


prací, materiály, výrobky a technické podmínky pro jejich dodávku. TKP obsahují zásady technologických postupů a ostatní technické poţadavky s tím, ţe se v podrobnostech, pokud je to moţné, odvolávají na příslušné ČSN, rezortní technické předpisy nebo jiné technické předpisy. Technické normy a předpisy uvedené v TKP, jakkoliv jsou nezávazné (jen doporučené), jsou pro stavbu, pro kterou jsou TKP pouţity, právně závazné z titulu uzavřené Smlouvy o dílo. Skladba a rozsah TKP jsou stanoveny tak, aby uvedené práce zahrnovaly rozhodující většinu prací silničního a mostního stavitelství. TKP platí i pro opravy a údrţbu v rozsahu stanoveném v jednotlivých kapitolách TKP. V případech, kdy: a) jsou poţadovány jiné práce neţ práce obsaţené v kapitolách TKP, b) charakter staveniště se odchyluje od charakteru předpokládaného v TKP, c) je potřebné změnit (zpřísnit) nebo doplnit ustanovení TKP, d) se jedná o ojedinělé technické řešení stavby, jsou poţadavky objednatele uvedeny ve Zvláštních technických kvalitativních podmínkách stavby (ZTKP), jejichţ ustanovení pak budou pro danou stavbu TKP nadřazena. Odchylná ustanovení však nesmějí být v rozporu s ustanoveními TKP, kterými byla odchylná úprava zakázána, nebo z nichţ vyplývá, ţe odchylku nelze z technických nebo jiných důvodů provést. Soustava českých technických norem je zavedením evropských norem nebo mezinárodních norem (ČSN EN, ČSN ISO) pro silniční stavební materiály a jejich zkoušení poněkud sloţitější. Existují výrobkové normy obsahující poţadavky na jednotlivé parametry, jsou formulovány tabelárně ve formě kategorií představujících odstupňované mezní hodnoty parametru, které jsou vyjádřeny hodnotami výsledků zkoušek podle EN. Kategorie vznikly sjednocením mezních hodnot daného parametru pouţívaných v jednotlivých evropských státech. Vlastní výrobkové normy jsou tedy “slepé“ a nelze je pouţít bez zpracování tzv. národní přílohy. Národní příloha kaţdé výrobkové normy vybírá ze základní normy jednotlivé parametry zkoušek a nastavuje pro tyto parametry limitní hodnoty dle národních zvyklostí. Tyto jsou pak směrodatné pro provádění tzv. počátečních zkoušek typu (ITT) nebo průkazních zkoušek. Národní příloha je tedy nezbytnou součástí kaţdé výrobkové normy, je individuální pro kaţdou zemi a představuje souhrn mezních hodnot vybraných parametrů vyhovujících klimatickým podmínkám a dosavadním zkušenostem v oblasti zkušebnictví silničních materiálů. Evropské normy se navíc omezují pouze na poţadavky vyjádřené vlastnostmi vstupních materiálů a z nich vyrobených stavebních směsí. Tyto normy však oproti dříve platným normám jiţ nepostihují dopravu, pokládku, hutnění, zkoušení a přejímku hotových vrstev (proto jako výrobkové) týkají se pouze parametrů výrobku. Výrobkem je např. frakce kameniva, stmelená směs hydraulickým pojivem nebo asfaltová směs (viz směrnice pro stavební výrobky 89/106/EHS). Pro výrobky je nutno podle výše uvedené směrnice prokazovat shodu tak, aby k těmto výrobkům mohlo být připojeno označení CE. Takto označené výrobky jsou pak obchodovatelné v jakékoli zemi Evropské unie. To můţe být uplatněno např. pro asfaltové směsi, pokud je výrobna (obalovna) postavena u hranic dvou států, kdy je asfaltová směs vyváţena do sousední země. Zbývající poţadavky, které byly v dříve platných ČSN, jsou přesunuty do tzv. zbytkových norem s označením ČSN. Na výrobkové normy navazují normy zkušební, které přesně popisují postup zkoušky, pouţitá zařízení, prezentaci výsledků, jejich opakovatelnost (odchylky v jedné laboratoří) a reproduko22(38)


vatelnost (odchylky mezi různými laboratořemi). Zkušebními normami jsou popsány všechny vlastnosti charakterizující výrobek, přičemţ se rozlišují vlastnosti všeobecné a empirické které umoţňují definovat výrobek pouţitými materiály, předepsaným sloţením a zpracováním s poţadavkem kontroly výsledků zkoušek zaručujících správné sloţení a provedení. Kromě těchto zkoušek existují zkoušky funkční, jejichţ výsledky hodnotí poţadovanou charakteristiku z hlediska jejich chování v konstrukci (moduly pruţnosti, únava, odolnosti proti různým porušením apod.). Soustavu technických předpisů doplňují technické podmínky (TP), které umoţňují rychlejší a pruţnější zavádění nových poznatků do praxe, obsahují zejména podmínky pro navrhování, provádění, údrţbu, opravy, zavedení nových výrobků nebo pouţití druhotných surovin apod. Posledními předpisy jsou technologické předpisy zhotovitelů, které popisují konkrétní postup prací s danými materiály, mechanismy v konkrétních podmínkách technologie. 3.3.1 Technické kvalitativní podmínky TKP jsou jedním ze závazných souborů rezortních předpisů k zabezpečení jednotného postupu při zajišťování realizace staveb pozemních komunikací včetně jejich údrţby a oprav. Výchozími podklady pro obsah a pouţití TKP jsou právní předpisy, technické normy a předpisy MD ČR. TKP jsou rozděleny do jednotlivých číslovaných kapitol: 1 TKP 2 TKP 3 TKP 4 TKP 5 TKP 6 TKP 7 TKP 8 TKP 9 TKP 10 TKP 11 TKP 12 TKP 13 TKP 14 TKP 15 TKP 16 TKP 18 TKP 19 TKP 20 TKP 21 TKP 22 TKP 23 TKP 24 TKP 25 TKP 26 TKP 27 TKP 28 TKP

Všeobecně Příprava staveniště Odvodnění a chráničky pro inţenýrské sítě Zemní práce Podkladní vrstvy Cementobetonový kryt Hutněné asfaltové vrstvy Litý asfalt pro vozovky a zpevněné plochy Kryty z dlaţeb Obrubníky, chodníky a zpevněné plochy Svodidla a zábradlí Trvalé oplocení Vegetační úpravy Dopravní značky a dopravní zařízení Osvětlení pozemních komunikací Piloty a podzemní stěny Beton pro konstrukce Ocelové mosty a konstrukce, část A a část B Pylony a mostní závěsy Izolace proti vodě Mostní loţiska Mostní závěry Tunely Protihlukové clony Postřiky a nátěry vozovek Emulzní kalové vrstvy Mikrokoberce prováděné za studena 23(38)


29 TKP 30 TKP 31 TKP

Zvláštní zakládání Speciální zemní konstrukce Opravy betonových konstrukcí

Jednotlivé kapitoly mají jednotnou formální skladbu. Obsahují zásady technologických a technických poţadavků. Odvolávají se na technické normy, rezortní směrnice nebo jiné předpisy normativního charakteru. 3.3.2 Technické normy a Technické podmínky ČSN EN a ČSN budou probrány v příslušné části seminářů, kterých se jednotlivé technologie výstavby, případně údrţby a opravy týkají.

3.4 Vady díla Budovaná PK má vady, jestliţe její provedení neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě, jakost a provedení nevyhovuje účelu a provedení díla je v jiném rozsahu, neţ vyplývá ze smlouvy (nedokončené práce). V průběhu výstavby můţe objednatel mimo jiné odstoupit od smlouvy, neodstraní-li zhotovitel v poţadovaném termínu ze stavby výrobky (materiál, prvky, konstrukce nebo technologická zařízení), zabudované vadné výrobky nebo vadně provedené zhotovovací práce a nenahradí-li je v určeném termínu novým bezvadným provedením. Při předávání úseku nebo objektu PK objednatel/správce stavby provede kontrolu díla před vydáním protokolu o převzetí prací celé stavby/úseku/objektu a je povinen vynaloţit všechnu odbornou péči, aby zjistil všechny zjevné vady. Zkontroluje zejména polohu, rozměry a mnoţství přebíraných prací včetně schválených změn a dodatků. Zkontroluje, zda všechny zabudované výrobky mají poţadované vlastnosti, zda jsou splněny všechny pokyny správce stavby a vyhodnotí výsledky všech průkazních, kontrolních a pře-jímacích zkoušek uvedených v TKP a ZTKP. Vzniknou-li vady po převzetí prací nebo se objeví vady, které nebylo moţné zjistit ani při vynaloţení odborné péče výkonem stavebního dozoru (tzv. skryté vady), odpovídá za ně zhotovitel, pokud byly způsobeny porušením jeho povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo. Pro oznámení vad je sjednaná záruční doba. Záruční doba se stanovuje podle předpokládané trvanlivosti a pokud není stanoveno jinak, trvá nejméně 2 roky aţ 5 let (pro kryty z asfaltových směsí s modifikovaným asfaltem nebo nátěry). Délka záručních dob pro jednotlivé technologie vozovek je uvedena v tab. 1 TKP, kapitola 1, příloha 7 nebo v jednotlivých TKP nebo ZTKP. Zhotovitel je ze zákona odpovědný za vady, které má dílo nebo jeho část. Proto je pro zhotovitele velmi důleţité, aby všechny práce na PK byly provedeny v souladu se smlouvou, s pouţitím materiálů a výrobků dokumentovaných poţadovanou kvalitou a aby provedení prací bylo v poţadované kvalitě podle TKP a ZTKP. Kontrolní funkce zkušebních laboratoří je pro stavbyvedoucího stejně důleţitá jako ostatní odborné činnosti jeho pracovníků. Je třeba také zdůraznit, ţe část kontrolních zkoušek materiálů a směsí a kontrolní zkoušky hotových konstrukcí a prvků (vrstev vozovky) provádí zkušební laboratoř objednatele na základě pokynů správce stavby.

24(38)


Vznikla-li vada v důsledku:    

zvláštního nařízení objednatele/správce stavby, dokumentace a podkladů, které opatřil objednatel, materiálu zajištěného objednatelem, předcházejících prací jiných zhotovitelů objednatele

zhotovitel neodpovídá za vzniklé vady, pokud:  podal o tom písemné sdělení a objednatel nevěnoval pozornost předloţeným pochybnostem nebo  tyto nedostatky nepoznal nebo nemohl poznat ani při vynaloţení odborné péče a příslušné pozornosti. Zhotovitel je rovněţ zproštěn odpovědnosti za následky zvláštních rizik (za vady a škody) podle 20.4, 65.1 a 65.2 VDP.

3.5 Převzetí prací (díla) Převzetí prací se provádí pro celé dílo nebo pro jeho jednotlivé části ve shodě s poţadavkem objednatele. Převzetí prací se uskutečňuje přejímacím řízením, které svolává správce stavby po oznámení zhotovitele, ţe dokončil příslušný objekt, technologické vybavení, úsek nebo celou stavbu. Podmínkou uskutečnění přejímacího řízení je provedení přejímacích zkoušek s kladným výsledkem, pokud jsou tyto zkoušky v obsahu smlouvy o dílo poţadovány.

3.6 Údržba a oprava pozemních komunikací 3.6.1 Vyhláška č. 104/1997Sb. Provozování pozemních komunikací je dané vyhláškou 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. V této vyhlášce jsou z hlediska správců důleţité povinnosti a definují činnosti spojené s údrţbou a opravou PK. Delší dobu se připravuje novelizace vyhlášky, neboť některé části jsou jiţ v rozporu se skutečnou praxí, zejména pokud se týče provádění údrţby a oprav. Tato upřesnění pak budou uvedena v části semináře Údrţba a oprava PK. Vlastní vyhláška bude předmětem semináře. 3.6.2 Navrhování údržby a oprav Pravidla pro hodnocení a zpracování stavu sítě pozemních komunikací různých vlastníků sítě, pro postup provádění běţné údrţby, údrţby a oprav jsou zpracována v TP 87 Navrhování údrţby a oprav (2010). Zajišťují objektivní postup pro plánování údrţby a oprav, diagnostiku vozovek a návrh optimalizovaných opatření údrţby a oprav. Obsahují také přehled často opakovaných chyb při těchto činnostech včetně popisu technologických postupů kaţdé údrţby a oprav. TP 87 podporují TP 82 Katalog poruch netuhých vozovek, které popisují mechanismy porušování a dokumentaci většiny poruch s příčinami a vývojem poruch.

25(38)


Oba tyto předpisy budou probrány v samostatných seminářích včetně jednotlivých technologií a chyb při provádění.

3.7 Přehled zákonů, vyhlášek a technických předpisů Vyhláška č.104/1997 Sb. O provádění zákona o pozemních komunikacích ve znění dalších vyhlášek č. 300/1999 Sb., č. 355/2000 Sb. a č. 367/2001 Sb. Předpisy pro zhotovení dokumentace staveb PK 

Vzorové technické listy vozovek

Předpisy pro zhotovení (realizaci) staveb PK 

Obchodní podmínky staveb PK



Smlouva o dílo, všeobecné obchodní podmínky, zvláštní obchodní podmínky, vzorové formuláře



Technické kvalitativní podmínky PK (TKP), kapitola 1 aţ 31



Technické podmínky pro stavbu vozovek

Všechny výše uvedené technické předpisy jsou uvedeny na: www.pjpk.cz Jednotlivé technické normy budou uvedeny v příslušných seminářích, bohuţel nejsou dostupné ve veřejných databázích, zpracovává je ÚNMZ a poskytuje je za úhradu.

26(38)


4

Výkon kontroly prací - nutnost nebo zbytečnost ?

(Ing. Miloslava Pošvářová, Ph.D.) Pro správnou součinnost všech stupňů kontroly musí být zajištěn základní poţadavek a to kvalifikovaný, odpovědný stavební dozor. Kvalifikovaný, ale morálně zodpovědný a neúplatný stavební dozor určuje kvalitu stavby. Jestliţe vycházíme z předpokladu, ţe jednotlivé stavební firmy mají srovnatelnou kvalitu prací, která je prokázána příslušnými certifikáty, jak je moţné, ţe některé stavby pozemních komunikací se rozpadají dříve a jsou dříve reklamovány, neţ jiné. Odpověď je jednoduchá. Záleţí vţdy na lidech. Jestliţe tedy záleţí na lidech, je třeba vytvořit systém, který zaručí srovnatelný přístup ke kontrole kvality, aby vliv lidského faktoru byl eliminován na minimum. Kontrola stavby probíhá kromě kontroly stavebního úřadu také ve formě stavebního dozoru objednatele. Pojem stavební dozor je vymezen v Zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Konkrétní poţadavky na stavební dozor staveb pozemních komunikací je uveden v Metodickém pokynu Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací, schváleno dne 26.4.2006 s účinností od 1.5.2006, Dodatek č.1, schváleno 17.12.2009, s účinností od 1.ledna 2010. Při provádění prací staveb pozemních komunikací se často setkáváme s dotazy, jaký je rozdíl mezi stavebním dozorem a technickým dozorem stavebníka. Odpověď můţeme nalézt v Zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Podle § 152 stavebního zákona je Stavebník mimo jiné povinen, cituji: „e) ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohroţují ţivoty a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103. (4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu můţe zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.“, konec citace. V případě staveb pozemních komunikací se tedy jedná o stavební dozor, nikoliv technický dozor stavebníka, definovaný výše uvedeným Metodickým pokynem. Legislativní novinkou, vydanou a schválenou v roce 2010 Ministerstvem dopravy ČR, schváleno: MD-OSI,č.j.999/09-910-IPK/1 ze dne 17.12.2009, s účinností od 1.ledna 2010 je nutnost předloţení Oprávnění k výkonu stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací podle Přílohy 8 tohoto předpisu.

27(38)


O jakou novinku se jedná ? Kapitola 2.5 Metodického pokynu z roku 2006 s názvem ODBORNÁ ZPŮSOBILOST je ve smyslu doporučení Rady pro jakost OPK Ministerstva dopravy upravena v Dodatku č.1 z roku 2010 o nově zavedené stanovení a ověřování způsobilosti osob k výkonu činnosti stavebního dozoru. Dále se zavádí poţadavky na přítomnost příslušného asistenta/asistenta specialisty správce stavby pro tyto stavební objekty: -

pro pozemní komunikace (včetně propustků)

-

pro mostní objekty ocelové a ocelové konstrukce

-

pro mostní objekty betonové, ostatní a zdi

-

pro vodohospodářské objekty

-

pro trubní vedení

-

pro podzemní stavby

-

pro pozemní objekty

-

pro specializace elektro (silno a slabo proud)

-

pro geotechniku

-

pro činnost ÚOZI

-

pro protikorozní ochranu

-

pro výrobu a montáţ svařovaných ocelových konstrukcí

-

pro technologické vybavení tunelů.

Poţadavky na odbornost jsou rozděleny do tří stupňů, stupeň I, stupeň II, stupeň III, přičemţ stupeň I je nejvyšší. Prověřování způsobilosti probíhá před komisí a skládá se z písemné zkoušky a ústního pohovoru. Hodnocení výsledků za kaţdou část zkoušky je vyhověl/nevyhověl. Platnost vydaného Oprávnění je omezena na dobu 5 let. Zahájení přezkušování stavebních dozorů se předpokládá koncem roku 2011. Ukázky výsledků činnosti stavebního dozoru budou předneseny na přednášce.

Podklady: 1) Metodický pokyn Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací, schváleno: MD-OPK č.j.254/06-120-RS/2 ze dne 26.4.2006 s účinností od 1.5.2006 2) Metodický pokyn, Dodatek č.1 Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací, schváleno: MD-OSI č.j.999/09-910-IPK/1 ze dne 17.12.2009 s účinností od 1.ledna 2010 28(38)


5

Finance, plánování a investiční cyklus

(Mgr.Petr Dovolil) Vztahy ve výstavbě obecně i v rámci staveb pozemních komunikací sledují především cíl ekonomický. Právo – ať jde o zákony, nařízení, vyhlášky, soukromoprávní smlouvy aj. – jsou jen prostředkem k vyjádření ekonomického cíle výstavby. Právní vztahy tak mají „slouţit“ ekonomickému cíli, nikoliv naopak. Tento ekonomický cíl je však třeba vnímat nad rámec obvyklého porozumění pojmu „ekonomický“. Tento pojem by měl zahrnovat i pozitivní rozdíl mezi celospolečenskými přínosy a náklady určitého projektu (environmentální, sociální, bezpečnostní apod.), tj. ne jen pozitivní rozdíl mezi prvotními příjmy a výdaji zachycenými v účetních knihách. Takto šířeji je vykládán tento pojem i v dobré mezinárodní praxi, zejména v rámci často pouţívaného projektového nástroje tzv. finanční a ekonomické analýzy (angl. Cost-Benefit Analysis (dále jen „CBA“). Základní vztah mezi cílem (účelem) pořízení určitého veřejného statku, včetně realizace určité stavby, vyjádřil ve vztahu k vlastnímu výběru dodavatele Krajský soud v Brně (2 Ca 28/200874, str. 5 a 6): „Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvýhodnější nabídky) při dodržení pravidel otevřené soutěže. Zákon o veřejných zakázkách totiž popisuje zvláštní způsob kontraktačního jednání, ke kterému dochází mezi zadavatelem na straně jedné a dodavateli jednotlivých plnění, která mají být hrazena z veřejných prostředků, na straně druhé. Hlavním účelem takové významně formalizované, jinak však stále soukromoprávní kontraktace, nad níž je uskutečňován dohled v režimu práva veřejného, je efektivnost vynakládání veřejných prostředků a jejich přímá či zprostředkovaná úspora a zajištění účinné konkurence.“ V rámci daného projektu, který je vţdy vyjádřen třemi základními prvky – aktivity, čas a peníze – jde tedy o to, aby bylo nastavené a skutečně prováděné řešení co nejvíce ekonomicky výhodné. Vynucování ekonomického cíle, kterému by měly právní vztahy slouţit, by přitom mělo být zajištěno ve všech fázích projektového cyklu pozemních komunikací (viz Obr. 3).

29(38)


Strategie a programy

Záměr

Vyhodnocení a údržba stavby

Výstavba

Projektová dokumentace

Veřejné zadávání: „vlastní nákup“

Obr. 3 - Projektový cyklus staveb pozemních komunikací

30(38)


Vztahy ve výstavbě pozemních komunikací by tak prostřednictvím právních pravidel (norem) obsaţených: (a) v mezinárodních smlouvách uzavřených ze strany ČR, ústavních zákonech, zákonech, nařízeních, vyhláškách; (b) ve správních rozhodnutích, zejména dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Stavební zákon“) a zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „Správní řád“); (c)

ve smlouvách na zajištění dodávek, sluţeb či stavebních prací;

(d) v závazných technických normách, závazných standardech projektového řízení a závazných ekonomických standardech; měly vyjadřovat optimální ekonomiku výstavby. Skutečnost v ČR je však od tohoto ideálu mnohdy velmi vzdálená. Jedním z cílů projektu „Vzděláním ke kvalitě“ je dobrou mezinárodní praxi v této oblasti prezentovat těm, kteří se na projektování, výstavbě, správě a údrţbě pozemních komunikací v České republice podílejí. Ekonomice výstavby pozemních komunikací z hlediska dobré mezinárodní praxe bude věnována kapitola 2.1 a toto téma bude dále předmětem samostatného semináře. Z hlediska uspořádání rizik a vyuţití potenciálu soukromého sektoru je pak ekonomika výstavby v tzv. partnerstvích veřejného a soukromého sektoru (PPP) prezentována v kapitole 2.3 a bude dále doplněna v rámci samostatného semináře. Smluvní vztahy, včetně projektového řízení, při výstavbě pozemních komunikací s ohledem na mezinárodní smluvní standardy FIDIC, tj. vzorové smlouvy vydávané Mezinárodní federací konzultačních inţenýrů (franc. Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils), jsou rámcově popsány v kapitole 2.2 a budou dále předmětem samostatného semináře. Úvod do právních pravidel v oblasti stavebního řádu dle Stavebního zákona a pravidel vyvlastňování pro účely výstavby pozemních komunikacích je obsaţen v kapitole 2.4, respektive 2.5. Tato témata budou dále podrobně rozebrána na dvou samostatných seminářích.

5.1 Uplatnění zásady „hodnoty za peníze“ Pojem „hodnota za peníze“ (angl. value for money, zkratka VfM) je moţné vymezit jako „optimální kombinaci celoživotních nákladů a kvality dané dodávky, služby nebo stavebních prací, která splňuje přiměřené potřeby uživatelů.“ Přístup z hlediska hodnoty za peníze je tedy zaměřen na celoţivotní náklady a přínosy, nikoliv jen na prvotní ceny vstupů. V předpisech České republiky, jakoţ i EU se také dává důraz na uplatnění tzv. zásad 3E, tj. principů hospodárnosti, účelnosti a efektivity (angl. economy, effectiveness a efficiency“1

1

Viz např. § 2 písm. l) aţ o) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. 31(38)


Zákonný pojem „hospodárnost“ však lze z ekonomického vyjádřit šířeji, a to jako zajištění nejlepšího vyuţití zdrojů, přičemţ za opatření k hospodárnosti se povaţují ta opatření ke zlepšení postupů a vyuţití zdrojů, které mají za cíl:  sníţení vstupů při zachování stejné kvality výstupů;  niţší ceny zdrojů pouţitých pro zajištění výstupů;  zajištění dodatečných výstupů, tj. zvýšení kvality či mnoţství výstupů při stejných vstupech;  zlepšení poměru mezi výstupy a jednotkovými náklady vstupů;  změnu poměrů mezi různými výstupy zaměřenými na dosaţení podobného celkového cíle způsobem, který zajišťuje větší celkové výstupy pro stejné vstupy (alokativní hospodárnost).

RIZIKO

Y

Zajištění větší hospodárnosti a hodnoty za peníze je třeba sledovat v celém nákupním (projektovém) cyklu pozemních komunikací (viz Obrázek 1). Ve všech jeho fázích se v dobré mezinárodní praxi zajišťuje prostřednictvím různých nástrojů; např. ve fázi výstavby zejména prostřednictvím řízení kvalitních smluvních vztahů mezi dodavatelem, zhotovitelem a stavebním dozorem, kvalitním projektovým řízením a důsledným kvalitativním a kvantitativním dozorem prostřednictvím skutečně nezávislého správce stavby). Těţiště hodnoty za peníze v různých fázích projektového cyklu je přitom dána především vztahem mezi náklady a riziky (viz Obr. 4)

ZAJISTIT KVALITNÍ DODÁVKU

ŘÍDIT DODÁVKU

MINIMALIZOVAT TRANSAKČNÍ NÁKLADY

SNÍŽIT CENU

NÁKLAD X

Obr. 4 – Těţiště hodnoty za peníze (Převzato z letáku Office of Government Commerce: Managing Public Sector Procurement – Good Procurement is Essentials) Ve fázi záměru a následně pro ověření hodnoty za peníze v celkovém vyjádření v dalších fázích projektového cyklu je pouţíváno nástroje CBA.2 CBA má především prokázat, ţe daný projekt je z ekonomického pohledu ţádoucí a ţe přispívá k cílům jeho nositele (zadavatele). V projektech fondů EU v letech 2007-2013 je pak pouţíván k ověření toho, ţe příspěvek z fondů EU je nutný pro zajištění finanční realizovatelnosti projektu, tj. pro určení finanční

2

CBA by v úplném vyjádření měla obsahovat i analýzu citlivosti a rizik. 32(38)


pomoci. Přístupy k CBA mohou být v detailech různé. Z hlediska fondů EU je metodika pro programovací období 2007-2013 dána zejména v „Pracovním dokumentu 4 (Metodologické pracovní dokumenty): Pokyny k metodologii provádění analýzy nákladů a přínosů“ vydaného Evropskou komisí, Generálním ředitelstvím pro regionální politiku. CBA je základním nástrojem pro odhadování ekonomických přínosů projektů. V jeho rámci je zásadně nutné vyhodnotit všechny dopady: finanční, ekonomické, sociální, ekologické atd. Cílem CBA je označit a peněţně vyjádřit náklady a přínosy daného projektu. Následně jsou výsledky sloučeny (čisté přínosy) a jsou vyvozeny závěry o tom, zda je projekt ţádoucí a „stojí za realizaci“. Standardizace ekonomické analýzy (jako součást CBA) dopravních staveb v České republice je pro oblast hodnocení silničních a dálničních staveb zaloţena na metodice s názvem Český systém hodnocení silnic (CSHS) a na softwarovém nástroji HDM-4 (jeho vyuţití je dáno právě zmíněnou metodikou). Tato metodika se od roku 2004 závazně pouţívá pro ekonomická hodnocení v investičních záměrech (obecně se však pouţívá i v jiných stupních přípravy jako např. studiích proveditelnosti a účelnosti) a řídí se opatřením Ministerstva dopravy ČR č.j. 593/2003-120/-RS „Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti silničních a dálničních staveb v investičních záměrech“, uveřejněném ve Věstníku dopravy 30. prosince 2003. Aktualizace Přílohy C „Prováděcích pokynů“ č.j.302/2007-910-IPK byla pak vydána ve Věstníku č.9 z 25.dubna 2007. Součástí zmíněného opatření je příloha obsahující soubor základních dat pro výpočty ekonomické efektivnosti s pouţitím programu HDM-4 kalibrovaným na podmínky ČR. Systém byl navrţen firmou Mott MacDonald a Universitou v Birminghamu (tvůrci HDM-4), a to v úzké spolupráci s technickým oddělením Ředitelství silnic a dálnic ČR.

5.2 Dobrá mezinárodní smluvní praxe - smluvní vzory FIDIC Smluvní vzory FIDIC vydávané Mezinárodní federací konzultačních inţenýrů (franc. Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils) jsou nejběţnějším mezinárodním smluvním vzorem ve stavebnictví. V České republice začaly být vyuţívány před vstupem České republiky do Evropské unie v rámci předvstupních fondů EU a v projektech podporovaných mezinárodními finančními institucemi (zejména EIB). Jejich upravené verze jsou nyní standardem pro zakázky Ministerstva dopravy ČR, Státního fondu dopravní infrastruktury a Ředitelství silnic a dálnic. Systematika, terminologie a vymezení vzájemných vazeb mezi jednotlivými účastníky smluvních vztahů ve výstavbě neodpovídá v těchto vzorových smlouvách v mnoha směrech smluvní praxi v České republice zaloţené na českém obchodním zákoníku. Přesto vykazují tyto smluvní vzory velký potenciál dobře vymezených smluvních vztahů při přípravě a realizace projektů v ČR, včetně projektů pozemních komunikací: Nejvýznamnějšími smluvními vzory FIDIC z hlediska projektů pozemních komunikací jsou:3 (a)

Červená kniha (Red Book, 1999): Podmínky smlouvy pro dodávky stavebních prací, a

3

FIDIC ale vydává další řady těchto vzorových smluvních ujednáních, např. Ţlutou knihu (Yellow Book), Stříbrnou (Silver Book), Zelenou knihu (Green Book), Zlatou knihu (Gold Book). 33(38)


(b) Bílá kniha (White Book, 2006): Vzorová smlouva mezi objednatelem a konzultantem o poskytnutí sluţeb. Tyto dokumentace byly v ČR upraveny pro oblast dopravních staveb a vydány jako vzorové smluvní dokumentace Ministerstva dopravy: obchodní podmínky (všeobecné, zvláštní tak i vzorové formuláře) - CD č. VIII a IX „Dopravní stavby – systém jakosti“ vydávané MD ČR a ČKAIT.

5.3 Partnerství soukromého a veřejné sektoru (PPP) Realizace projektů můţe být obecně prováděna na základě dvou přístupů: (a) tradiční přístup, kdy zadavatel poptává určité zboţí, stavební práce či sluţby v určitém výběrovém řízení s cílem získat výstup, který je předmětem přímé směny mezi zadavatelem a dodavatelem za peněţní protihodnotu v rámci standardních smluvních rizik dodavatelskoodběratelských vztahů; (b) netradiční přístup, který je nejlépe vymezit jako vše, co neodpovídá tradičnímu přístupu a týká se: provedení stavebních prací vztahujících se k infrastruktuře, která má zajišťovat nějaký veřejný zájem4, a poskytnutí následných „veřejných sluţeb“5 prostřednictvím takové infrastruktury a/nebo poskytování „veřejných sluţeb“6. Pro zakázky v rámci tradičního přístupu se pouţívá v mezinárodním kontextu pojem veřejná smlouva7, která odpovídá českému právnímu ekvivalentu „veřejná zakázka“. Zakázky na základě netradičního přístupu bývají obecně označovány jako partnerství veřejného a soukromého sektoru8 a v praxi se pro ně prosadily s ohledem na variabilitu konkrétních standardních uspořádání nejrůznější označení a zkratky (např. BOO, BOT, DBFO, BLOT, DBM, DBO apod.9). Pracovně a někdy i legislativně se pro tyto a jiné varianty netradičního přístupu zadávání zakázek pouţívá souhrnné označení koncese, které odpovídá českému právnímu ekvivalentu

4

Toto dominantní chápání spojené s určitým „veřejným prvkem“ ve vztahu k veřejné infrastruktuře či veřejným sluţbám je u některých teoretiků rozšířeno na jakýkoliv majetek ve vlastnictví veřejných korporací, tj. i toho majetku, který nemá „obecný hospodářský význam“ (např. pronájem budovy za účelem provozování infrastruktury). Je jen na národní legislativě, zdali podřadí i tyto vztahy do jednotného regulačního rámce se zakázkami, které sledují i jiný cíl neţ jen „optimální výnosnost veřejného majetku“. 5

Tyto “veřejné sluţby” představují sluţby, jejichţ původním nositelem je veřejnoprávní subjekt a u kterých existuje s ohledem na jejich povahu a důleţitost veřejný zájem na dosaţení určitého standardu jejich kvality, ceny, dostupnosti, trvalé udrţitelnosti apod. 6

Netradiční způsob se ve vztahu ke zboţí aţ na výjimečné případy neuplatňuje a je zpravidla předmětem finančních sluţeb (leasingu) jako běţných veřejných zakázek na sluţby. 7

Angl. public contract.

8

Angl. Public-Private Partnership (zkratka PPP).

9

BOO: Postav-Vlastni-Provozuj (angl. Build-Own-Operate); BOT: Postav-Provozuj-Převeď (angl. Build-Operate-Transfer); DBFO: Navrhni-Postav-Financuj-Provozuj (angl. Design-Build-Operate-Transfer); BLOT: Postav-Pronajmi-Provozuj-Převeď (angl. Build-Lease-Operate-Transfer), DBM: Navrhni-Postav-Prováděj údrţbu (angl. Design-Build-Maintain), DBO NavrhniPostav-Provozuj (angl. Design-Build-Operate). 34(38)


„koncesní smlouva“. V tomto smyslu se pak s ohledem na předmět koncese pouţívá základní dělení mezi: (a) koncese na stavební práce (tzv. stavební koncese) a (b) koncese na sluţby (tzv. servisní koncese). Teoretický rozdíl mezi tradičním a netradičním přístupem zadávání zakázek můţe být v odborných publikacích řešen odlišně. Praktický ekonomický základ tohoto na první pohled teoretického rozlišování je však zřejmý a spočívá ve svém základu ve skutečnosti, ţe netradiční přístup k zadávání zakázek vytváří pro zadavatele zcela nové a sloţitější otázky o tom, jak získat a měřit na konkrétním projektu „hodnotu za peníze“ a o jakých hodnotách z pohledu ochrany veřejného zájmu má vlastně zadavatel při přípravě a zadání příslušné zakázky usilovat. Předmětem úvah zadavatele totiţ není v případě netradičního zadávání zjednodušeně řečeno pouze výše smluvní ceny (protihodnota provedených stavebních prací, dodaného zboţí nebo poskytnutých sluţeb), pravděpodobná kvalita výstupu dodavatele (jištěná kvalitními smluvními ujednáními), případně záruky dodavatele či třetích osob, ale zejména otázky ohledně:  výše úplaty od dodavatele ve prospěch zadavatele, tak i například výše poplatků placených dodavateli ze strany odběratelů sluţby, a to oproti rizikům, které si ponechává či přenáší zadavatel na dodavatele (CENA) a  kvality veřejných sluţeb a/nebo díla nejen vůči objednateli, ale také ve vztahu vůči odběratelům sluţby (VÝKON). Z tohoto důvodu některé právní reţimy vydělují jako zvláštní kategorii zakázek ty, které „vyvolávají sloţitější otázky“ ohledně „nejlepší hodnoty za peníze“ (zjednodušeně posuzování CENY a VÝKONU) a nastavují závazné postupy, v rámci nichţ má být na všechny legitimní otázky z hlediska dosaţení „nejlepší hodnoty za peníze“ (efektivního zadávání zakázek) odborným a ověřitelným způsobem odpovězeno, a to ještě předtím, neţ se vytvoří příslušná dokumentace výběrového řízení. Obecně pak platí, ţe dopad získání neoptimální hodnoty za peníze je tím větší, čím je větší předpokládaný příjem dodavatele a čím méně kvalitní je studie proveditelnosti týkající se projektu PPP. Z hlediska obecných přínosů soukromého sektoru v rámci projektů PPP jsou výhody soukromého partnera obvykle shledávány v těchto potřebách veřejného sektoru:10  poskytnout dodatečný kapitál,  poskytnout alternativní řídící a realizační dovednosti,  poskytnout přidanou hodnotu spotřebiteli a veřejnosti jako celku,  poskytnout lepší identifikaci potřeb a optimální vyuţívání zdrojů. Úspěšná partnerství veřejného a soukromého sektoru vyţadují kvalitní přípravu po technické, právní a ekonomické stránce, kvalitní řízení a vysokou míru projekt-manaţerské gramotnosti ze strany veřejného sektoru. Proto se projektům

10

Směrnice pro úspěšná partnerství a veřejného a soukromého sektoru (Evropská komise, leden 2003) – angl. Guidelines for Succesful Public– Private Partnerships

35(38)


PPP daří v zemích, kde je kultura ekonomického fungování veřejného sektoru na vysoké úrovni (Velká Británie, Nizozemí). V zemích, kde tato kultura chybí, je větší riziko selhání takových projektů, coţ můţe ve svých důsledcích přinést větší škody neţ selhání projektu prováděného tradičním přístupem. Předpokladem úspěšných PPP vztahů jsou také kvalitní a skutečně nezávislí konzultanti.

5.4 Stavební řád: krok za krokem stavebním řádem Stavební zákon obsahuje základní zákonnou úpravu tzv. stavebního řádu, a to ve své Části čtvrté (§ 103 aţ § 157 SZ). Stavební řád je mimo vlastní stavební zákon dále doplněn podzákonnými vyhláškami a navazujícími (zejména technickými) normami, které blíţe upravují jednotlivé aspekty stavebního řádu. Stavební řád obsahuje zákonné poţadavky na přípravu a realizaci staveb po vydání pravomocného územního rozhodnutí či jiného rozhodnutí poţadovaného stavebním zákonem při úpravě územního plánování (§ 18 aţ 102 SZ). Stavební řád obsahuje právní úpravu těchto právně významných skutečností, statutu osob a vztahů ve výstavbě:  stavební povolení,  stavební dozor,  ohlášení stavby,  stavební řízení,  zkrácené stavební řízení,  změna stavby před jejím dokončením,  kolaudační souhlas,  předčasné uţívání stavby,  zkušební provoz,  dokumentace skutečného provedení stavby,  změna v uţívání stavby,  autorizovaný inspektor,  stavebník,  stavbyvedoucí a stavební dozor,  poţadavky na stavby,  stavební deník. Velký význam pro správné pouţívání stavebního řádu má soudní výklad, zejména výklad Nejvyššího správního soudu ČR.

5.5 Vyvlastnění a omezení vlastnického práva Vyvlastnění, tj. nucený přechod vlastnického práva k určité věci na jinou osobu, je povaţováno jako nejzávaţnější veřejnoprávní zásah do vlastnických práv. Svoji intenzitou niţším zásahem je nucené omezení vlastnické práva (např. zřízením věcného břemene). Společenský poţadavek na zákonné důvody a zákonný průběh takových veřejnoprávních zásahů vystihuje skutečnost, ţe ochrana vlastníka proti neoprávněným zásahům do vlastnického práva je obsaţena přímo v samotné Listině základních práv a svobod, konkrétně v čl. 11, odst. 4: "vyvlastnění nebo 36(38)


nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu". V České republice je úprava vyvlastnění pro účely stavební obsaţena ve Stavebním zákoně, a to v Hlavě I (§ 169 aţ 174 SZ) Části páté (Společná ustanovení). Zde jsou však upraveny jen základní aspekty úpravy vyvlastnění za účelem realizace staveb. Podrobnější hmotněprávní i procesně právní pravidla pro různé formy vyvlastnění zahrnující i nucené omezení vlastnického práva obsahuje zákon č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o vyvlastnění“). Stavební zákon a Zákon o vyvlastnění obsahuje právní úpravu těchto právně významných skutečností, statutu osob a vztahů při vyvlastňování:  veřejný zájem,  vyvlastnění,  nucené omezení vlastnického práva,  účely vyvlastnění,  věcná práva k věcem cizím,  náhrady při vyvlastnění,  vyvlastňovací řízení,  vyvlastňovaný,  vyvlastnitel. Mezinárodněprávní základ ochrany před vyvlastněním či jinými formami nuceného omezení vlastnické práva předurčuje, ţe hraniční případy vyvlastnění a autoritativní výklad tohoto institutu provádějí nejen relevantní soudy ČR, včetně Ústavního soudu ČR, ale i Soud pro lidská práva ve Štrasburku.

37(38)


38(38)

LEGISLATIVA OBECNĚ PRÁVNÍ VZTAHY

Recommend Documents