Dělal sem se s timhle, protože si chci tu ligu trochu užít. Každýho už asi nebaví prohrávat o gól nebo dva, dostávat od Staňy 4 branky v jednom zápase a tak dál. My máme celkem dobrý a schopný hráče, ale jako tým děláme chyby a byli bysme sami proti sobě, kdybysme nechtěli na tom zapracovat. Jde o pár základních věcí, budu rád, pokud se nad tim každej ligáč zamyslí, když to proberem na tréninku a nebo si to i zkusíme potrénovat. Fakt se nechci každej rok bát o sestup a bejt nasranej, že sem třeba udělal někde chybu, která nás sála zápas, jelikož sme po tý chybě prohráli dva jedna a nevyhráli 4:2, páč pak by mě to nemuselo mrzet. Po shlídnutí videí z turnaje sem tam našel několik situací, který nás stojej síly a hlavně body, protože z nich většinou padne branka anebo je minimálně přečíslení. Aby to bylo konkrétně vidět, snažil sem se to nějak nakreslit. Ty situace se objevujou ve skoro každym zápase, netřeba proto konkrétně odkazovat, je to pořád dokola. Legenda: Florbal.com – modří, útočí vždy zprava doleva Protivníci – zelení Míč – ta fialová kulička Situace 1: Ztráta míče útočníkem. Tohle se stává v 80 % v útocích, kde nehraje Kuba s Ondrou, ty s tim problém prakticky nemaj. Jedná se o to, že obránce rozehraje na útočníka, ten při zpracování hned ztratí míč a
následuje přečíslení 3 na 2. Toto mě jako beka obzvlášť netěší, pokud je třeba míč těžce vybojovanej někde v rohu, rozehraju a hned se zase musim bránit. Stojí to hodně sil a
psychicky to sráží. Hned po tý ztrátě to vypadá takhle:
soupeř jde do přečíslení a útočník se taky za nim honí, což ho stojí taky síly a mnohdy pak i faul na vyloučení, takže hned další průser. Situace 2: Rozehrávka Pokud se míček rozehrává z rohu u soupeřovy branky, neměl by jít před branku, natož křižmo někam na střed hřiště. V 95 % případů to vezme soupeř a je z toho opět přečíslení, který dopadá jako na předcházejícím obrázku a nebo je z toho rovnou brejk – takže z naší výhody se zase všichni 4 ženem sprintem zpátky, pokud je ten brejk úspěšnej, tak zcela zbytečně. Jak by to mělo a nemělo vypadat je zde:
Takže buďto za branku, nebo na krátko anebo o mantinel na beka. To samí se týká rozehrávky na útočný polovině obecně – všechno, co jde křižmo se stává snadnou kořistí soupeře. Pokud to situace dovoluje, neměla by to přihrávka křížem jít.
Situace 3 a 4: Hraje celý tým Na tom place sme vyjma golmana 4, takže musíme hrát všichni 4 – jak dopředu, tak dozadu. Sme jediný, kdo to nedělá – obránci nepodporujou útok a pokud jo,tak to od útočníků nedostanou. Útočníci se nevrací a pokud jo, většinou úplně blbě, takže udělaj víc škody než užitku. Důležitý je, že se musíme naučit se na ostatní spolehnout. Pokud útočník bojuje v rohu o míč, je třeba, aby měl podporu, aby to měl kam hodit:
Obránci a druhej útočník se musí k němu přiblížit a nabízet se – nestát a nečekat, co on s tim udělá, protože většinou neudělá nic. Nemáme takovou schopnost hrát a čumět okolo kde sou ostatní, takže ti ostatní se musí sami dostat do jeho zornýho pole, upozornit na sebe. A to jde těžko, pokud jsou jako beci na druhý straně hřiště. Příště on ví, že když to hodí za bránu nebo zpátky po prknech, že tam někdo bude a nebude to soupeř. To samí platí při bránění. Pokud se útočník už vrátí, musí bek vědět, že se na něj může spolehnout a že ho nemusí instruovat, co tam má vzadu dělat. Je tam pak zmatek, lítáme tam jak hadr na holi a většinou dostáváme branku, protože čumíme na sebe a řveme na sebe, místo toho abychom hráli. Útok se při bránění vrací a rozebírá si nepokrytý hráče tak, že stojí u nich na těsno. NEHLÍDÁ SI PROSTOR, NEČEKÁ NA BREJK ANI NEHLÍDÁ PŘÍMKU MEZI PROTIHRÁČI. Každý stojí u protihráče, brání mu převzetí míče a pokud se to nepovede, tak střele. Jak si hráč míč zpracuje, je pozdě. Ti, kdož bránili někdy Staňu by mohli vyprávět:
Z obrázku – nehlídat nikdy brankoviště, to ještě nikdy žádnej gol nedalo a nehlídat ani prostor – tim sou volný dva hráči, náš bek neví co dělat, takže to dělá blbě a útočník, co vložil energii do toho, že se vrátil, tam je na piču, protože akorát překáží. Situace 5: Těsné přistupování Toto je postřeh pro hráče co momentálně brání.
Pokud protihráči zrovna rozehrávají od svý branky, naši útočníci na ně doráží, tak naši obránci musí stát NATĚSNO u jejich útočníků. Je to zase o tom, nedat jim prostor. Díky tomuhle sme n předminulym turnaji prohráli se zastávkou, jelikož dostávali moc prostoru na zpracování míče vepředu. Nesmí se tak stát, že jsou jejich obránci, naši útočníci, jejich útočníci, pak dlouho nic a tam někde vzadu naši beci. Oni si na půlce přeberou míč, naši útočníci jsou už passé a vzniká situace dva na dva a pokud je podpoří rychle bek, tak dva na tři a je to zase v prdeli. Obecně, pro ty poslední tři situace platí, že se musíme pohybovat jako čtverec a to kompaktně dopředu i dozadu, dle toho, kde se zrovna hraje. Musíme běhat dopředu i dozadu – na turnaji
nás zatím bylo skoro dycky 8, takže není problém střídat, kdyby byl někdo unavenej. Pokud se bude půlka týmu snažit a druhá na to srát, tak tam nemusíme chodit nikdo. Doufám, že když sme si to natočili, tak si z toho každej něco vezme, ať to, že tam Nela strávila dva dny točením, Ondra sháněním kamery a Jura zpracováním videa nepřijde v niveč. Dušan
