LÁSKA NEEXISTUJE BEZ BOLESTI

do života farních spole enství ve Šlapanicích, Podolí a Praci Ro ník XVII, íslo 3

Vyšlo 11.10.2005

LÁSKA NEEXISTUJE BEZ BOLESTI Žádná lidská láska neexistuje bez bolesti. Rovn ž Boží láska dosahuje svého dovršení v bolesti. Miluje-li totiž B h lov ka, iní tím sám sebe zranitelným. K íž, který si více p ipomínáme v den svátku Povýšení svatého k íže, symbolizuje lásku Boha k lov ku i Boží utrpení zp sobené lidskou uzav eností. Pohledem na k íž jsme zasv cováni do tajemství božské lásky. U k íže tušíme, že ani naše láska k Bohu se neobejde bez bolesti, že ve chvíli, kdy milujeme Boha, zárove trpíme svou omezeností. Když nás láska otevírá Bohu, bolí to. Anselm Grün

Okénko

-2-

11. zá í 2005

MATRIKY VYPRAVUJÍ Z vody a z Ducha svatého se znovu narodili: 12.6. Tomáš Rumler z Kobylnic 10.7. Alžb ta Pelikánová z Prace 24.7. Michaela Burianová ze Šlapanic Slib lásky, úcty a v rnosti si vym nili: Bertrand Meyer z Apt (Francie) a Radka Zichová z Prace Ji í Šlezinger z Ji íkovic a Hana Bu ková z Ji íkovic Pavel Zezula z Brna a Lucie Pluskalová z Hv zdlic Roberto Iannotti z Martinsicuro (Itálie) a Jarmila Št pánková z Ji íkovic 27.8. Ji í Lízal z Nesva ilky a Alžb ta Petrovská z Kobylnic 27.8. Petr Klimeš ze Šlapanic a Kate ina Štrosová ze Šlapanic 3.9. Radomír Šimek z Brna a Veronika Bedná ová ze Šlapanic

11.6. 2.7. 9.7. 13.8.

Ve spole enství víry, nad je a lásky se s námi rozlou ili: 9.6. 2.7. 7.7. 9.7. 9.7. 16.7. 25.7. 25.7. 4.8. 12.8. 17.8.

Jan erný z Kobylnic R žena Pale ková z Prace Josefa Kyselková ze Šlapanic Marie Kotasová z Podolí Marie Zavadilová ze Šlapanic Josef Jarolím z Bed ichovic Marie Horká ze Šlapanic Aloisie Šafránková ze Šlapanic Jana Zimmermannová z Kobylnic Marie Polášková ze Šlapanic Marie Sekaninová z Kobylnic

(*1921) (*1924) (*1915) (*1924) (*1921) (*1927) (*1926) (*1911) (*1916) (*1949) (*1915)

Okénko

-3-

11. zá í 2005

Z KALENDÁ E 11. 9. 24. 9. 2. 10. 20.11. 21.11. 24.11. 27.11. 8.12. 25.12.

Hody v Praci Farní pou na Vranov Pobožnost na Tvaroženském kope ku Slavnost Ježíše Krista Krále Adora ní den Prace Adora ní den Šlapanice Kn žské sv cení Antonína Buchty v Sept Fons ve Francii Slavnost Panny Marie Po até bez poskvrny prvotního h íchu Slavnost Narození Pán POVÝŠENÍ SVATÉHO K ÍŽE

Svátek Povýšení Svatého K íže je den zasv cený velké slavnosti jeruzalémské v roce 629. Tehdy se poda ilo císa i Herakleiovi získat od Peršan Svatý K íž, na kterém byl kdysi Ježíš uk ižován a jenž byl v roce 326 nalezen sv. Helenou, matkou císa e Konstantina Velikého. Na míst nálezu byl vystav n chrám Svatého K íže. V roce 614 perský král Chosron vtrhl do Sýrie a Palestiny, odvezl mnoho poklad a mezi nimi i k íž Spasitele. Byzantský císa Herakleios se postavil do ela armády, která napadla perskou íši a p inutila ji k uzav ení míru. Jednou z podmínek bylo práv navrácení Svatého K íže, jenž byl pak po 15 letech op t slavnostn vzty en v chrám Božího hrobu v Jeruzalém . K íž je znakem pro popravu, ale pro k es ana je stromem života, tr nem, oltáem nové smlouvy. K íž je znakem Kristovy vlády nad smrtí. V tradici je k íž znakem Syna lov ka, který se zjeví na konci v k . Poprava na k íži se stala základem pro d jiny vykoupení: Kristus, vt lený Boží Syn, dobrovoln podstoupil poko ující podmínky stanovené pro mu ení otroka. Tak se k íž stal symbolem k es anského náboženství. Evangelizace apoštol je jednoduchá prezentace uk ižovaného Krista. K es an p ijímající tuto pravdu je „uk ižovaný s Kristem“, tzn. denn má nést vlastní k íž, snášet potupu a utrpení jako Kristus, doléhající tíhu „patibula“ (p í ná ást k íže, kterou nesl odsouzenec na místo odsouzení, p ibitý na vertikální sloup), byl p inucený vystavit se urážkám lidí na cest , která vedla na Golgotu. Utrpení, které rozmnožujeme na mystickém t le, jsou p ísp vkem na vykoupení lidí a upev ují ú ast na sláv zmrtvýchvstání. Jana Žižkovská

Okénko

-4-

11. zá í 2005

SV. LUDMILA Narodila se kolem roku 860 na hrad Pšov, v míst dnešního M lníka. Její p vodní jméno je Lidmila, tzn. „lidu milá“. Její otec Slavibor ji z ejm z politických d vod provdal za eského knížete Bo ivoje I. Kolem roku 863 byl Bo ivoj pok t n na Velehrad snad samotným sv. Metod jem. Z Moravy p ivedl do ech slovanského kn ze Pavla Kaicha, který pak sídlil na Levém Hradci. Sv. Cyril a Metod j nalezli na Krymu ostatky sv. Klimenta, které m li s sebou na podporu ší ení k es anství na území Velké Moravy. leny této misie byla v echách pok t na také Ludmila. Manželství Bo ivoje a Ludmily bylo požehnáno t emi syny a ty mi dcerami. Po otci vládl nejprve Spytihn v I. a po n m Vratislav I. Ten byl ženatý s Drahomírou z rodu Stodoran . Když Drahomíra asi ve t iceti letech ovdov la, bylo jejím syn m Václavovi asi t ináct a Boleslavovi osm rok . Drahomíra se ujala vlády a Ludmila se starala o výchovu d tí. Po sporu Drahomíry s Ludmilou tato ustoupila a uchýlila se na hrad Tetín. Tam ji v noci ze 14. na 15. zá í 921 p epadli lenové Drahomí iny družiny a zardousili ji jejím vlastním závojem. Jména najatých vrah byla Tunna a Gommon. Ukazují, že šlo o Vikingy, nebo Varjagy, jak se jim íkalo na Rusi. Po vražd z Tetína uprchl i kn z Kaich. Tím nem la ani první historicky známá kn žna ani církevní poh eb, ale služebnictvo zahrabalo její t lo u hradební zdi. Nad místem vraždy dala Drahomíra postavit chrám sv. Michala, dnes sv. Jana Nepomuckého. Veškeré dochované písemnosti popisují kn žnu Ludmilu jako laskavou, milosrdnou a horlivou, zbožnou ženu. Po svém nástupu na knížecí stolec dal sv. Václav vyhnat Drahomíru z Prahy a dne 10. listopadu 924 dal ostatky své babi ky p enést do svatoji ského chámu na pražský hrad. U chrámu založili pak Boleslav II. a ctihodná Mlada klášter benediktinek, které pe ovaly o ší ení kultu první eské sv tice. Písemn je tato úcta doložena až od konce 11. století. Úcta k eské prvomu ednici se rychle rozrostla a její svatost byla oficiáln uznána v letech 1143 – 1144 za papežského legáta Quida, kardinála di Catella. Za Karla IV. byl nad jejím hrobem vytvo en náhrobek vysoké um lecké hodnoty.

Okénko

-5-

11. zá í 2005

Když byla v roce 1981 otev ena její hrobka, byla mezi kostmi nalezena bílá, hedvábná látka s vetkaným, geometrickým vzorem - nejspíš závoj nebo plachetka, který nosily vdané ženy na hlav . Sv. Ludmila, eská prvomu ednice a první eská sv tice, se stala patronkou vina , babi ek a matek, ale p edevším eskou spolupatronkou, asto nazývanou patronkou eské zem . Sv. Ludmila je zobrazována v dlouhém asnatém šálu, s hlavou pokrytou závojem nebo knížecí apkou. Vilém Sitte

MALÉ KULATÉ VÝRO Í Na letošní rok p ipadá patnácté výro í od založení celosv tového mariánského hnutí FATIMSKÉHO APOŠTOLÁTU P. MARIE v naší republice. To se uskute nilo 20. íjna 1990 v našem kostele za p ítomnosti otce Beera ze Spolkové republiky N mecko, který byl pov en vedením celosv tového apoštolátu pro východní Evropu. Akt založení se konal p i mši sv. v 18 hod. Hlavní celebrant byl P. Beer z N mecka, koncelebrovali P. Josef Brtník SDB, šlapanický fará , a P. Pavel Dokládal, fará z T ebí e, který vlastn tuto slavnost p ipravoval a byl jejím iniciátorem. Na záv r slavnosti P. Beer p edal otci Brtníkovi sošku P. Marie Fatimské, dovezenou p ímo z Fatimy, aby putovala po rodinách naší farnosti a u níž by se konaly modlitby za od in ní urážek in ných Nejsv t jšímu Srdci Ježíšovu a Neposkvrn nému Srdci P. Marie a za obrácení h íšník . Ta soška putuje po farnosti dodnes. Tuto slavnost si p ipomeneme ve tvrtek 20. íjna 2005 p i mši sv. v 18. hod. za p edsednictví P. Pavla Dokládala, vedoucího národního Apoštolátu P. Marie Fatimské v eské republice. Po mši sv. bude následovat beseda pro všechny zájemce - nejen leny Apoštolátu, nýbrž i pro sympatizanty a ty, kte í cht jí n jakým zp sobem p isp t k mravní obnov našeho národa. Beseda se uskute ní na farním sále. Volná diskuze a dotazy i p ipomínky jsou vítány. Srde n zveme všechny nejen ty d íve narozené, ale i ty mladší. Ji í Kotulan

VZÁCNÁ NÁVŠT VA V PODOLÍ V ned li 7. srpna k nám zavítala do kostela na mši sv. návšt va z Anglie. P ed záv re ným požehnáním nám otec Pavel p edstavil svého p ítele, otce Josefa Kellera z Liverpoolu v Anglii. Otec Keller má k esku zvláštní vztah, a proto k nám rád p ijíždí. P ed více než dvaceti lety byl kostelníkem a prodava em náboženské literatury v jednom liverpoolském chrámu, když se tam setkal s echem, otcem Stanislavem

Okénko

-6-

11. zá í 2005

Zemanem TJ, který byl fará em v Polné na Morav a náhodou se dostal do Liverpoolu. Otec Stanislav se p i nákupu n které publikace seznámil s Josefem Kellerem a oba se rychle sp átelili. Otec Stanislav panu Kellerovi vypráv l o církvi a náboženských pom rech v esku a p iblížil mu také svátost kn žství. Po odjezdu otce Stanislava oba z stali nadále v písemném kontaktu a jejich p átelství se dále upevnilo. Za krátký as nato se už trochu starší Josef Keller p ihlásil do seminá e a po ukon ení studia byl vysv cen na kn ze. Po n kolika letech se seznámil s naším otcem Pavlem, nau il se pasivn esky a od té doby k nám rád jezdí jako za svými dobrými p áteli. Vilém Sitte

2 x 2 OHLÉDNUTÍ ZA PRÁZDNINAMI Farní tábor 2005 Bylo nebylo… …za devatero horami a devatero ekami žili spolu š astn , v panství Heraltickém, mladí pánové a sle ny. Nebyli to však ani udatní princové, ani urozené princezny, ale za ínající v de tí pracovníci, kterým byla prokázána p eveliká est. Jako své asistenty si je totiž do svých tým vybrali vážení a sv tov uznávaní v dci. Své schopnosti a nadání prokázali již p i prvním úkolu – zvolit si vhodný název a pok ik pro své družstvo. Tento úkol zdá se na první pohled jednoduchý býti, avšak zdání n kdy klame. Mladí v dci se s ním však poprali vskutku hrdinsky – Ke upáci, Poutníci, Všeználci a Krazelové – to výplody t ch bystrých hlavi ek, ze kterých se ke konci i trochu kou ilo. Všichni si tu tedy spokojen žili, a jist by tomu tak bylo i nadále, kdyby se nestala ta zvláštní událost. Jeden zámožný neboli prachatý kníže Rubien van der Diamante, sv il této družin velmi vzácný STROJ ASU, aby mohli putovat d jinami a získávat pro hrab te d ležité informace a drahocenné p edm ty. Všichni v dci tuto nabídku svorn p ijali. Vždy takovou p íležitost dostane lov k snad jednou za život! A navíc, kdo by si necht l vlastnoru n ulovit mamuta, uva it lektvar v alchymistické kuchyni Rudolfa II. nebo se podívat do budoucnosti? Vše šlo podle plánu až do chvíle, kdy se n jaký zloduch p es noc zmocnil stroje asu a v dci z stali bezradní. Ocitli se totiž v meziprostoru - v žádném ase - v ase nikoho - nikde. Co si te po ít? Sestrojit nový stroj nebo najít ten starý? Rozum, d vtip a intelekt mladých asistent nakonec zvít zily. Stroj asu byl nalezen a aby už nikdy nikomu nemohl uškodit, rozhodli se v dci zni it ho na cimpr campr. A to je konec této pohádky! A kdo tomu nev í, a tam za rok s námi b ží! Hana Podborská

Okénko

-7-

11. zá í 2005

Tábor Heraltice 2005 Jako každý rok se také letos o prázdninách konal Farní tábor v Heralticích pod záštitou organizace Petrov. V pond lí 18. ervence se na fa e v Heralticích sešlo na padesát d tí, aby spolu strávily n kolik dní plných her, sout ží a hlavn skv lé zábavy. A na co že jsme si to letos vlastn hráli? Letos jsme se na 12 dní prom nili ve v dce, kte í pomocí stroje asu prozkoumávali minulost i budoucnost naší planety. Postupn jsme se ocitli v prav ku, ve starov kém Egypt , v antickém ecku, v dob vrcholného st edov ku, na císa ském dvo e Rudolfa II., v období velkých objev novov ku a v budoucnosti. Každý den jsme se dozv d li n co nového o dob , ve které jsme se práv ocitali a tyto v domosti pak zúro ili v záv re ném testu. Samoz ejm jsme hráli také mnoho her, které se vždy n jak vztahovaly k dob , do které nás stroj asu p enesl. Ve st edov ku nap íklad prob hlo m ení sil v rytí ském klání, v antickém ecku olympiáda a v budoucnosti jsme naši planetu dokonce zachraovali p ed zhoubným virem, který zp soboval nemoc CSI (centrální selhání imunity).

Okénko

-8-

11. zá í 2005

Ale abych nep edbíhal: Stroj asu, který nám sloužil skoro celý tábor, nám v noval jistý hrab jménem Rubien van der Diamanten s tím, že pro n j budeme prozkoumávat r zné doby v minulosti i v budoucnosti. Hrab nás však nakonec zradil a uv znil nás v asové smy ce, kde jsme m li z stat nav ky. My jsme ale našli dopis od p edešlé výpravy, kde jsme byli p ed úmysly hrab te varováni a ve kterém jsme také našli návod, jak se strojem asu dostat do p ítomnosti. Stroj asu nás totiž p emis oval náhodn a nikdy jsme nev d li, kde se ocitneme další den. V dopisu byla také p ipojena prosba, abychom stroj asu zni ili. Podnikli jsme tedy poslední cestu strojem asu a všichni jsme se š astn dostali do p ítomnosti. Ve er byl poté stroj asu ob adn spálen, aby ho již hrab nemohl dál zneužívat. Protože v dec si musí um t poradit s jakoukoli situací, získávali jsme i my tzv. zkušenosti, a to v t chto oborech: obratnost, ml ení, hlad, otužilost, odvaha a v domosti. Na záv r obdržel každý diplom za ty zkušenosti, které se mu poda ilo splnit. I letos jsme se v dílnách zdokonalovali v r zných innostech. Tentokrát byly dílny dvoje: v prav ku a v antickém ecku. V prav ku jsme se mohli stát leny dílny tkalcovské, kde se drhaly náramky, litecké, kde se odlévaly p edm ty z olova, stavitelské, ve které se stav la prav ká chýše, výtvarné, kde se kreslilo uhlem a vytvá ely se sví ky, mohli jsme se stát leny dílny ,,ohnivácké“, kde se u ilo, jak správn zapalovat ohe , dílny keramické, kde se vytvá ely výrobky z hlíny a také dílny peka ské, kde se peklo prav ké pe ivo. V antice jsme se rozd lili mezi sportovní, tane ní, hudební a divadelní dílny. V rámci celodenního výletu jsme se podívali do židovské tvrti m sta T ebí e a dov d li jsme se zde mnoho zajímavostí o tom, jací lidé zde žili, ím se živili a co nám zanechali. A zhodnocení celého tábora? Na to bychom se asi m li zeptat samotných d tí. My vedoucí v íme, že se jim tábor líbil se vším, co obnášel. Vojt ch Klíma

P išli jsme se mu poklonit (Mt 2,2) Vážení farníci, jak jist víte, dne 11.8. tohoto roku jsme v po tu šesti kus vyrazili na celosv tové setkání mládeže, na pou do Kolína nad Rýnem. Celá naše cesta za ínala mší svatou na Petrov . Celebroval ji biskup Vojt ch, dostali jsme spoustu rad na cestu a po p ijetí jeho požehnání jsme mohli vyrazit na cestu. Po 11 hodinách bolestivé jízdy v autobuse jsme dorazili do malebné n mecké vesni ky nesoucí jméno Urspringen, který se nám m l stát na další 4 dny úto išt m. Jeho farníci nás p ijali opravdu srde n . Vpustili nás do svých domov , do svého soukromí, ukázali nám, jak se žije v n mecké farnosti, a my se mohli nechat jen tiše a nev domky rozmazlovat. To jsme totiž ješt nev d li, jaké podmínky nás ekají v Kolín . Na p edprogramu v Urspringenu byla totiž teplá

Okénko

-9-

11. zá í 2005

voda, sprcha, spousta jídla a dobrých tekutin, postel atd., což jsme museli v Kolín oželet. Vrcholem p edprogramu byla mezinárodní mše svatá na Mohanské louce ve m st jménem Würzburg. Bylo tam asi 8 000 lidí a celá mše byla p ekládána do 4 jazyk . eský poutník m l pochopiteln jen eského pr vodce. Celá mše za ínala v 11 hodin a trvala 90 minut. Odpoledne bylo napln no n kolikahodinovou bitvou o jídlo, spánkem na louce, sb rem prázdných vratných lahví a ztracených mincí, prohlídkou m sta, navazování nových p átelství, která stejn rychle zase uvadala a ve er byl koncert dvou k esanských rockových kapel. Mimo to jsme s Urspringeráky v jejich vesnici zasadili strom k výro í 20. sv tového dnu mládeže, prožili spolu spousty esko-n meckých mší a adorací a mohli se p ipojit i k n kolikahodinové adoraci v kostele Maria v Zeleném údolí, kam jsme se dostali lodí a kde to Zelené údolí bylo opravdu krásné. P i p íjezdu do Kolína nás ekal pád do tvrdé poutní reality. Byly zahájeny boje o jídlo, o místa blíže k zábradlí, ve front nebo ke spánku na parketách, boje o teplou vodu, o jídlo… ekl bych: podmínky, které našemu výletu dávaly charakter pouti. Každý totiž musel ud lat velký ústupek od svých navyklých standard . Hned p i p íjezdu nás Kolín uvítal mlhou, že by se dala krájet, a jak jinak, než zimou a hustým dešt m. Hned druhý den ráno jsme se vydali do Kolínského Dómu. Bohužel stejný nápad m lo další asi 4 000 poutník . Ale my se nedali a s trochou bojového ducha jsme se za chvíli procházeli interiérem chrámu, kde v presbytá i byly uloženy ostatky 3 král . P i odchodu jsme se ješt stihli srazit a vyfotit s eskými biskupy V. Cirklem, J. Pa ourem, J. Kajnekem, F. Lobkowiczem a arcibiskupem Graubnerem (viz foto). Ve er nás ekala mše svatá na sportovním stadionu v okrajové ásti Kolína. Od našeho p íchodu tam nám všichni z organizátor i z ochranky íkali, že dovnit už se nedostaneme, protože nemáme vstupenky, které se údajn p edtím rozdávaly a navíc je tam plno. Ale sta ila op t nutná porce strategie a za 40 minut už jsme sed li asi 30 m od oltá e, i když trochu zamazaní od hlíny a od trávy. Mši sloužil n mecký arcibiskup, kardinál Joachim Meisner a trvala asi 110 min a v eštin byla jen jedna p ímluva. Potom na jiném stadionu, podstatn menším, nás ekal koncert afrického rapujícího kn ze. Styl jeho vyjad ování byl pro nás nep ijatelný, ale text sám o sob byl okouzlující. Možná i proto je Bible tak tlustá, protože zp sob , jak oslovit lov ka, je mnoho. Jako poutníci jsme dostali pas, aby nás každý poznal. Ten nám zaru oval zadarmo jízdné MHD, mohli jsme se s ním ú astnit spousty program po celém Kolín a spoustu slev do muzeí, divadel, zoo, bazén apod. eši m li své národní centrum v kostele asi 15 minut od centra m sta, kde byl každý den od 8 do 11:30 program zakonený mší svatou a to vše bylo v eštin . Od druhého dne se tam i distribuovalo jídlo, takže být tam zaru ovalo eským poutník m pohodlnou existenci. Jako h eb celého Kolína považuji program s papežem Benediktem XVI. Toho jsme nejprve byli p ivítat k ece, po které p iplul, ale tam už m l bojového ducha každý. Pak už nás ekal odchod na „Poutní louku“, kde v sobotu byla na programu no ní vigilie a v ned li pak mše svatá.

Okénko

- 10 -

11. zá í 2005

Celá cesta na Marienfeld za ínala v sobotu budí kem v 5:00. Poté odchod do eského národního centra, kde byla v 7:00 slavena mše svatá a poté odjezd. Na Marienfeld jsme dorazili ve 13:00. V našem p id leném sektoru, který jsme sdíleli asi s dalšími 3 500 lidmi, jsme op t zabrali jedny z nejlepších míst, i když nás dost zarážela vzdálenost mezi námi a oltá em. Náš sektor byl totiž nejblíže oltá i. Na jídlo jsme pak ekali pouze minuty, jiní ekali i hodiny. V 20:30 p ijel Svatý otec a v 21:00 za ala no ní vigilie, která trvala 3 hodiny. Poté jsme mohli klidn usnout. Rosa padala už ve er, takže nám bylo jasné, že se ráno probudíme všichni mok í, což se opravdu stalo a ješt k tomu byl op t mlha. Na 10:00 v ned li p ijel Svatý otec op t a byla sloužená mše svatá, která byla oficiáln p ekládána (mimo kázání) do p ti jazyk , neoficiáln alespo do patnácti. Trvala asi 200 minut a u Svatého p ijímání byl každý, kdo se tla il. A potom už ekal jen rychlý p esun zp t do Kolína, kde jsme 6 hodin ekali na zbytek autobusu, abychom mohli ve 22:00 vesele odjet zp t do vlasti.

Každý z nás se t šil na blízké setkání se Svatým otcem, ale také hlavn ješt bližší setkání s Bohem. Ale nejsem si jistý, jestli každý z toho 1 000 000 poutník toho dosáhl. Pou do Kolína byla pro nás pro všechny velikým a silným nábojem pro naši

Okénko

- 11 -

11. zá í 2005

víru, ale v tak astých tla enicích jsem ob as p emýšlel, jestli náhodou nestojím ve špatné front . Ú astníci: Ladislav Sedlák, Pavel Sedlák, František Zemánek, Josef Zemánek, Ladislav Zemánek a Ond ej Vach. za kolektiv: Ond ej Vach

XX. sv tový den mládeže v Kolín nad Rýnem V ned li 15. srpna se p ed osmou hodinou ve er táhly k brn nské katedrále hlou ky mladých lidí s velkými batohy a tri ky s logem XX.sv tového setkání mládeže se Svatým otcem s podtitulem „P išli jsme se mu poklonit.“ (Mt 2,2), aby o hodinu pozd ji, posíleni Božím slovem, se svým biskupem Vojt chem, kn žími, eholníky a eholnicemi nastoupili do trnácti autobus a vydali se na zhruba dvanáctihodinovou cestu do Kolína nad Rýnem v západním N mecku. Stejn inili ve svých diecézích i ostatní poutníci. Snad ve všech srdcích planula touha na vlastní o i spat it Svatého otce, modlit se spolu s ním, potkat vrstevníky a vrstevnice z celého sv ta nejr zn jších ras, národností a jazyk , setkat se s Pánem v tak velkém spole enství a vyprosit si nejr zn jší milosti. Kdo cht l, mohl p edešlý týden strávit v rodinách v diecézi Würzburg. 3 200 kluk a holek z R se v Kolín v p íštích p ti dnech každé dopoledne scházelo v gotickém kostele sv. Anežky, aby slavili mši svatou, dov d li se n co nového prost ednictvím katechezí svých biskup , o istili svá srdce, zpívali se scholou i adorovali v krypt kostela s bratry z Taizé, se kterými jsme si bohužel ve st edu 17.8. vyslechli smutnou zprávu o tragické smrti jejich zakladatele, bratra Rogera Schütze. Mimo to jsme díky našim reportér m na obrazovkách sledovali cestu T í král do Betléma a dobrodružství tvrtého krále. Blízko kostela se také nacházelo eské informa ní centrum a stánek zdravotník . Stejn jako p ed t emi roky na setkání ve Ž áru jsme byli ubytováni ve školních t ídách a t locvi nách, n kte í jedinci i v rodinách. A protože taková pou má i své stinné stránky (stejn jako cesta do nebe), mnohdy jsme p ijímali jako pokání nepohodlí, tla enice, ekání na jídlo, nedostatek spánku i déš , který však našt stí nebyl p íliš astý. V úterý 16.8. zažila kolínská MHD, kterou jsme sm li jezdit zdarma, první velký nápor, když se všech 800 000 poutník snažilo p esunout na stadion na druhém konci m sta, kde kolínský arcibiskup Joachim Meisner celebroval mezinárodní mši svatou. Po ní následoval Welcome! Festival, ur ený zejména k seznamování. Já osobn této akci vd ím za tri ko italských skaut . Jednou z patronek Kolína nad Rýnem je vedle Svatých T í král , sv. Kunhuty, sv. Bonifáce, bl. Adolfa Kolpinga, sv. Voršily a sv. Alberta Velikého také sv.Terezie

Okénko

- 12 -

11. zá í 2005

Benedikta od K íže (Edith Stein), o níž jsem se více dov d la p i návšt v kláštera karmelitek, kde žila. O dalším z patron m Kolína, mu edníkovi 20. století, bl. Nikolausovi Grossovi, jsme byli informováni p ímo z úst jeho dcery Marianne, která strávila celý život práv ve farnosti sv. Anežky. Na tomto setkání jsme mohli získat plnomocné odpustky. Jednou z podmínek, z ejm tou nejnáro n jší, byla návšt va kolínského dómu. Po p e kání hodinové tla enice p ede dve mi však v gotických zdech a p i pohledu na m sto z v že nemohlo v srdcích zaznít nic jiného než tiché: “Bohu díky!“. Ve tvrtek 18.8. p išel snad nejo ekávan jší okamžik – p ivítání papeže Benedikta XVI. Stovky tisíc poutník oblehly b ehy Rýna, odkud nás Svatý otec v doprovodu biskup , kardinál a dvojice mladých lidí z každého státu pozdravil z parníku. T ch n kolik hodin ekání opravdu stálo za to, abychom zhlédli to krásné gesto zdvižených rukou Kristova zástupce zde na zemi. V pátek 19.8., ješt než jsme se my eši rozlou ili s farností sv. Anežky, zavítal na naši ve erní k ížovou cestu sekretá Svatého otce – lov k, který je s ním neustále v kontaktu, aby nám vy ídil papež v pozdrav a požehnání. Hlavní bod programu nastal následujícího dne, kdy se všichni poutníci vydali zhruba 20 km za m sto na Marienfeld, kde se m la ve er konat vigilie a v ned li slavnostní mše, celebrována samotným papežem Benediktem. Cesta rozhodn nebyla procházkou r žovým sadem, stejn tak ani noc „pod širákem“ mezi tolika lidmi, avšak šlo o nezapomenutelné zážitky. Dva eští volonté i, Marta a Václav, m li dokonce tu est pozdravit se se Svatým otcem osobn . ást zpáte ní cesty do Kolína jsme (my absolventi Biskupského gymnázia v Brn ) museli zdolat p šky, protože davy nedo kavých poutník zcela zablokovaly nejbližší nádraží. A tak jsme nakonec neodjížd li v 16:00, ale ve 22:30. Ani to nám však nedokázalo pokazit radost, kterou nám tyto dny p inesly. Co ješt zbývá dodat? Díky, Pane Ježíši, Panno Maria, všichni naši svatí patronové a and lé strážní, že jsme si toto setkání mohli tak krásn užít a v po ádku se vrátit zpátky. Kéž tedy zde na erpané sv tlo dokážeme dávat dál. Díky i našim biskup m a kn žím za jejich ob tavou službu, zvlášt pak editeli Sekce pro mládež P.Jendovi Balíkovi, na jehož bedrech ležela nejv tší odpov dnost. Díky p ípravnému týmu za ob tavost, obyvatel m Kolína za trp livost s námi a také v elé díky vám všem, kte í jste na toto setkání mysleli ve svých modlitbách. Dá-li Pán, tak se sejdeme za dva roky znovu. Pro pobavení ješt n kolik „perli ek“, které na tomto setkání mimo jiné také zazn ly: Cesta autobusem do Kolína: Anežka se dívá z okna: „Tam stojí n jaký d cka!“ Nasadí si brýle: „Ne, to jsou popelnice!“ „Pán B h ví všechno. Dokonce i ví, kolik je ženských ád .“ (mons. Vojt ch Cikrle)

Okénko

- 13 -

11. zá í 2005

„Prosím o ozna ení kn ží. Ve sprše nejdou poznat.“ (anonym) První den ekaje v nekone né front na ob d prohlásil Honza, když koukal na skupinky š astlivc , kte í už své jídlo dostali: „Tak zkusíme po nich kamenem, t eba oni po nás chlebem!“ Jak zajistit na Setkání mládeže jídlo pro 800 000 lidí? Na každém stanovišti p t chleb , dv ryby a jednoho šikovného lov ka. (anonym) Michaela Klímová Poznámka redakce: Další informace ze setkání mládeže najdete také na internetových stránkách naší farnosti www.farnostslapanice.com

ODEŠLA SESTRA MARIE SVATAVA PÁRALOVÁ Ludmila Páralová se narodila 4.9.1924 ve Šlapanicích. Do kongregace Milosrdných sester sv. Františka Pod ochranou Svaté Rodiny v Brn vstoupila 27.8.1945 a tím za ala její p íprava na eholní život. Sama nazvala tuto dobu „svatým d tstvím“. V roce 18. b ezna 1946 p ijala eholní roucho a s vznešenými ideály (trochu i se strachem) vstupovala do noviciátu s pohledem na velký obraz Božského srdce Pán . Do asné sliby složila 19.3.1947 a nastoupila do Jeví ka do plicní lé ebny do kuchyn . Po roce byla poslána do Jihlavy, kde absolvovala dvouletou ošet ovatelskou školu, kterou zakon ila diplomovou zkouškou. V né sliby pak složila 19.8.1952. V roce 1954 se vrátila do Jeví ka do kuchyn . V hromadné výpov di sester ze zdravotnické nemocni ní služby byly sestry vypov zeny i z Jeví ka. Ješt ten den byly dány do Domova d chodc do epína u M lníka odkud byly v roce 1957 p esunuty do domova d chodc v Choustníku. V roce 1974 byla p emíst na do Lechovic, kde byl mate inec po nuceném vyst hování z Brna – kláštera. Tam ošet ovala nemocné spolusestry. Byla tichá, ob tavá, zbožná i pracovitá. Mimo své povinnosti si vzala na starost bohoslužebné prádlo (purifikatoria, lavaba, korporály, paly), které se dávají jako dárek kn žím brn nské diecéze p i sv cení. V íjnu 1994 se vrací se všemi spolusestrami do mate ince do Brna, který byl vrácen v roce 1990. V roce 1997 slavila své eholní jubileum 50 rok od prvních eholních slib . V ervenci 2004 byla hospitalizována v nemocnici u Milosrdných brat í, kde byla zjišt na v edová choroba. V kv tnu 2005 byly zjišt ny mnoha etné jaterní metastáze. I p es silné léky byly bolesti stále v tší. Vše ale odevzdan nesla p i plném v domí. P íbuzní ji denn navšt vovali a stejn tak i spolusestry, v jejichž p ítomnosti odevzdala

Okénko

- 14 -

11. zá í 2005

svou duši Pánu 19.7.2005. P ejme ji vysvobození z bolesti t la. Je pochována na Úst edním h bitov v Brn v hrob se S. M. Floribertou, kde bude o ekávat své vzk íšení. Spolusestry jí na rozlou enou p ejí, aby slyšela slova jejího Snoubence: „Poj nev sto Kristova, p ijmi korunu, kterou Ti p ipravil Pán!“ A my se modleme za nová eholní povolání z naší farnosti! P. Josef Vl ek

ZEM ELA PhDr. BOŽENA REJNUŠOVÁ Ve v ku 73 let odešla na v nost pr vodkyn poutních zájezd po západní Evrop paní PhDr. Božena Rejnušová. Byl jsem za jejího doprovodu dvakrát v Lurdech, ve Fatim i jinde; n kolikrát pak v ím s cestovní kancelá í Via Petrov. Doprovod paní profesorky byl vždy pe liv p ipravený a spojen i s duchovním zážitkem. Sama t eba vedla k ížovou cestu v Lurdech, domlouvala naši eskou ú ast p i modlitb r žence p i sv telném pr vodu, celebraci a další pot ebné v ci. Za kn žský doprovod p i každodenní mši sv. na pouti mi p ijela pod kovat do mého p sobišt , dala sloužit mše sv. a pomohla p i úklidu. Pocházela z rodiny obchodníka, vystudovala, ale vzdala se za totality profese u itelky d jepisu a dala p ednost svému náboženskému p esv d ení. Krátkou dobu byla vychovatelkou u , pracovala i jako pokojská. Její manžel Miloš, rozhlasový redaktor, zem el ve svých 34 letech. Po roce 1990 se v novala poutním zájezd m - se znalostí n kolika jazyk k tomu m la p edpoklady.V posledních létech promlouvala v rozhlasovém vysílání Proglasu v relacích Poutní místa Evropy. Ve vysílání o Nettunu a sv. Marii Goretti její hlas již slábnul, bylo cítit, že jí ubývá sil. Rodina a p átelé se s ní rozlou ili 2. ervence v kostele Neposkvrn ného Po etí Panny Marie v Brn na K enové ulici. Kéž ji na v nost provází fatimská píse , kterou nás u ila na míst zjevení Panny Marie a jejíž záv re ná slova zn la: „…my Panno Maria, prosíme Tebe: p ive nás všechny k sob do nebe! Ave, ave, ave Maria…“ P. Josef Vl ek

M J KONÍ EK – HUDBA Svá pozorování a objevování dnes sm ujeme na oblast hudby, p ímo k osob , která v záplav libých tón tak ka tone. Dušan Zemánek bere den co den do rukou ušlechtilý nástroj, zvaný violoncello.

Okénko

- 15 -

11. zá í 2005

1. Dušane, ty jsi v angažmá Janá kova divadla v Brn . Je pro tebe hra na violoncello prací nebo koní kem? Co se samotného hraní v divadle tý e, je to p i každém p edstavení jinak. Pokud je opera dlouhá, n kdy trvá i p es t i hodiny, hrajete ji t eba po padesáté (Nabucco t eba 200x) a je t eba p kný víkend, kdy m žete být s rodinou, je to „hrozná otrava“. Na druhé stran , když studujeme n jaký nový kus, který vás od za átku chytne, je to práce zajímavá a prožijete p i ní pár p kných chvil. Zkrátka všude je chleba o dvou k rkách. P estože už dnes zdaleka tak necvi ím na nástroj jako za studentských let, stále m hra na violoncello obohacuje. 2. Kolik let vystupuješ s kolegy divadelníky? V divadle jsem od roku 1984, takže letos v zá í zahájím 22. sezónu. 3. Vzpomn l bys na p edstavení, v nichž jsi hrál obzvláš rád, na ta, která považuješ za mimo ádná? M osobn zajímá hudba autor 20. století, p edevším Bohuslav Martin a jeho dv jedine né opery Hry o Marii a ecké pašije, avšak na prvním míst Jeho pastorky a. Toto dílo má od za átku do konce neuv itelný „tah“, je bez jediného hluchého místa a má i strhující d j na jevišti. M l jsem to št stí hrát ji pod vedením již zesnulého vynikajícího brn nského dirigenta a velkého Janá kova p íznivce Františka Jílka. 4. Život um lc nebyl nikdy snadný. A jimi byli skladatelé nebo pak interpreti. Jak vnímáš sv j život s hudbou? V em spat uješ jeho náro nost a naopak krásu? M j život s hudbou se váže hlavn k divadlu. Jak už jsem ekl, zasahuje jeho asto neukázn ný asový ád pom rn hodn do provozu rodiny. V m síci jen jeden volný víkend, hraní o svátcích - nap . na Boží hod váno ní jsou už tradi n dv p edstavení, divadelní prázdniny se nám poslední dobou také krátí. Z d vodu nedostatku financí divadlo realizuje dlouhé letní zahrani ní zájezdy. I p esto m osobn hudba stále láká a navozuje pocit vnit ního klidu a uvoln ní. 5. Zájezdy divadla jsou na sezónním po ádku. Které zem jsi už navštívil? Divadlo prakticky navštívilo všechny zem západní Evropy. Nejdál jsem byl v Japonsku. 6. M l jsi chu n kdy s violoncellem „praštit“? Co t potom vrátilo ke cvi ení? Ano, m l. Hlavn za dob studií, kdy jsem byl k nástroji tém p ipoután a trávil cvi ením celé dny. A když n jaká technická pasáž nešla a nešla, tak jsem si velice dopodrobna p edstavoval, jak tu „mrchu“ co nejdokonaleji rozšlapat. Samoz ejm problém nebyl v ní, ale v mých rukou. Tak jsem si dal pauzu, trochu se prošel, uklidnil a pak se zase pokorn vrátil a dokon il zapo até dílo.

Okénko

- 16 -

11. zá í 2005

7. Violoncello pochází z dávných dob 16. století z Itálie - myslím. Jak se stalo, že si jej eši tak oblíbili? Myslím, že je to p edevším díky Antonínu Dvo ákovi, který zkomponoval jedine ný koncert h-moll pro violoncello a orchestr. Ten pat í k vrchol m celé violoncellové literatury. Obliba tohoto nástroje není ale záležitostí jen naší zem . Mladí interpreté vyr stají doslova po celém sv t . 8. Odkud pochází tv j hudební nástroj? Mívají hudebníci jeden nebo více nástroj ? M j nástroj byl vyroben v díln starého pražského housla e. Hraji na n j doma, v kostele, krematoriu a jinde. Koupil mi ho m j otec, všestranný vesnický muzikant, když jsem byl ješt na konzervato i. On m k hudb vlastn p ivedl. V divadle mám ale k dispozici ješt jeden nástroj. Každý ovšem vyžaduje nutnou údržbu rukama housla e. Po dobu více než 20 let jsem navšt voval ji íkovského rodáka Bohumila Bu ka. V dob totality pracoval v Brn na Peka ské ulici a m velice ohromilo, že ve své díln , kam chodilo tolik lidí, m l na st n pov šený k íž. Ve své dob to byl odvážný projev jeho p esv d ení - víry. Nyní chodím k jeho synu Petrovi. 9. Te dovol nám, tená m, poodhalit rodinný život. Jsi otcem šesti d tí, které spolu s manželkou Marií také vedete k hudb . Jak jste poznali, že mají d ti hudební sluch a který z nástroj se pro n hodí? V rodin mé i mojí manželky se zkrátka hrát muselo, takže i u nás je to tradice. Ono to tak trochu vypl uje jejich volný as a zušlech uje ducha. V tšinou za aly klavírem a zobcovou flétnou a teprve pozd ji se p idal další nástroj dle jejich zájmu nebo dílem náhody. Hudební sluch mají vícemén všichni, asi jej zd dili po rodi ích. Marie byla totiž zdatnou klavíristkou a v eském filharmonickém sboru p estala zpívat až p ed p ti lety. 10. Pravideln cvi it je pro dobré opanování nástroje bezpodmíne né. Kdo z nás to ovšem podstupuje rád?! ím motivuješ vaše d ti ke cvi ení? Po áte ní zájem malého dít te v tšinou rychle opadne a oživí se asto až v dob dospívání. To už je na kvalitní zvládnutí hry na nástroj pozd . D ležitou roli hraje u itel, ale ani ten nic nezm že, necvi í-li dít doma samo. Tady by m l za ínajícího hudebníka podpo it rodi , pokud je alespo áste n hudebn vzd lán. Projevit zájem a s ratolestí si i zahrát. Bohužel se mi ale také asto stane, že se jen zeptám: „Tak, kolikpak jsi dnes cvi il?“ Je ovšem z ejmé, že se dnes profesionální hudebník musí „ohán t“ za výd lkem, konkurence je veliká. Pouze velké nadání a velká píle m že, ale také nemusí p inést úsp ch. Proto s d tmi doma hrajeme jen pro zábavu.

Okénko

- 17 -

11. zá í 2005

11. Díky své práci ses setkal s mnoha zajímavými lidmi. Vzpomn l bys n kterého z nich, jenž t nejen hudebn , ale i lidsky oslovil? Dlouholetou výraznou postavou naší operní scény je pan Richard Novák. P esto, že se s ním osobn p íliš neznám, obdivuji jeho neuv itelnou vitalitu a nasazení, s jakým jde do jakékoli role divadelní i koncertní. A to už oslavil 70 let! Rád bych vzpomn l jednu krásnou vzpomínku z Japonska. N kte í lenové souboru tam v ned li hledáváme katolický kostel. P i t ech procentech katolík je to asto dost t žké. Na jedné mši, sloužené v japonštin , pan Novák za ídil, aby mohl druhé tení p e íst v eštin a na konci mše dokonce zahrál na varhany a zazpíval jednu mariánskou píse . Byli jsme v tu chvíli zase tak trošku doma. Mgr.Dušan Zemánek * 20. srpna 1958 absolvent konzervato e v Krom íži a JAMU v Brn od r. 1984 v angažmá Janá kova divadla Brno Za rozhovor d kuje a mnoho dobrého koncertování p eje Ivana Horáková

ŽEHNÁNÍ VARHAN V PODOLÍ Na za átku prázdnin jsme m li v Podolském kostele ojedin lou slavnost. Bývalý podolský duchovní správce P. Pavel Dokládal p ijel, aby požehnal naše rekonstruované varhany. Den 10. ervenec 2005 se zapíše do podolské farní kroniky nejen jako datum n jakého žehnání, ale jako výzva a možnost k sblížení a k chválení. Víme, že hudba nás sbližuje, ale liturgické slavení je p edevším vzájemným setkáním i Setkáním, docen ním toho minulého i toho budoucího, druhého by tak jiného. Když jsme p ipravovali tuto slavnost, kladl jsem si otázku: Pro žehnat varhany? Pro nám Benedikcionál nabízí nejr zn jší žehnání všeho možného i nemožného? Žehnání je znamením Boží milosti a p ízn – B h žehná lov ku! Rituální forma nám má p ipomenout tento Boží postoj a jeho blízkost, lov k není svému Tv rci a Vykupiteli lhostejný. Žehnání v cí a p edm t , které používáme p i liturgii nebo v osobním život , je ne iní „tajemnými“, ale ony se mají stát indikátory lásky a istého vztahu; nástroji, které nás vedou k chvále a d kování. V ob adu sv cení varhan teme: „Hrou na varhany se stává slavení bohoslužby slavnostn jší a krásn jší. Úkolem posvátné hudby je oslavovat Boha a povznášet k n mu mysl lov ka. Hlas varhan p ipomíná, že máme vd n a celým srdcem zpívat Bohu žalmy, chvalozp vy a duchovní písn , to znamená správn žít, ochotn konat Boží v li a vzájemnou láskou napl ovat Boží zákon.“ Na pozadí tohoto textu vnímáme význam a krásu varhaní hudby p i liturgii, varhany poukazují na ú el své i lidské existence, jež je

Okénko

- 18 -

11. zá í 2005

de facto spole ný. P i žehnání varhan vlastn ani nejde o ten nástroj, ale o lov ka, aby on pozvedl sv j hlas k Božímu chvalozp vu. Žehnání varhan je velkou p íležitostí poukázat na kone né napln ní bytí, jež my již zde ve své lidské rovin prožíváme, ímž je chvála. V ím, že i tato naše slavnost byla impulsem pro n které farníky, aby v prom nách asu a všedního šera zahlédli radost z víry, jež ústí ve Velikono ním chvalozp vu. Pokud k nám v ci a události budou promlouvat v této své duchovní rovin , tak i život se za ne napl ovat chvalozp vem lásky, která prom ní šakalí léta dnešního lov ka v o ekávanou parusii. Pavel Kope ek, fará v Podolí

KAKAOVÁ BUCHTA S TVAROHEM Dnešní recept jsme získali od jedné milé maminky ze Šlapanic. Za jednoho letního podve era sed la s manželem a malou dcerkou a hezky si povídali. Oba jsou výte ní kucha i a tento recept nám dala práv jemn jší polovi ka toho manželského páru. Dobrou chu ! 2 hrnky polohrubé mouky ¾ hrnky cukru krystal ¾ hrnky oleje 1 hrnek mléka 2 vejce 2 lžíce kakaa 1 prášek do pe iva Nápl na zdobení: 2 tvarohy, žloutek, vanilkový cukr, cukr mou ka, vanilkový pudink. Sm s na buchtu smícháme obvyklým zp sobem a nalijeme na vymašt ný plech. Polévkovou lžící pak libovoln dozdobíme tvarohovou náplní, nebo ji (o n co idší) vložíme do zdobi ky a vytvo íme m ížky. Dobrou chu p eje Ivana Horáková

Okénko

- 19 -

11. zá í 2005

Z KNIH VE FARNÍ KNIHOVN Navždy tátovo d v e / H. Norman Wright. Praha: Návrat dom , 1998 Tématem knihy je význam, jedine nost a citlivost vztah mezi otcem a dcerou. Otec má na život své dcery trvalý vliv, zanechává sv j nesmazatelný otisk. Kniha nám pom že podívat se na tyto vztahy v našem život jinýma o ima, pomáhá ešit negativní d sledky minulosti. Je tedy ur ena všem ženám – dcerám, ale i muž m – otc m, kte í se cht jí dozv d t více o jedine nosti své otcovské role. Lenka Klašková

SBÍRKA PRO CHARITU Charita Brno organizuje sb r v cí, kterými pravideln zásobuje v eské republice uprchlické tábory, centra pro bezdomovce, ústavy sociální pé e, d tské domovy, p stounské rodiny, ženy samoživitelky, d chodce, imigranty a rodiny s p íjmy pod sociálním minimem. Darované v ci se nejprve vozí do St ediska k es anské sociální pomoci v Broumov . Zde se vše ve chrán né díln , kde pracují zdravotn postižení spoluob ané, t ídí, opravuje, balí a podle konkrétních požadavk expeduje. Z Broumova odešlo mnoho tun materiální pomoci také do Arménie, Karabachu, Rumunska, Íránu, Bangladéše, na Ukrajinu, do Ruska, Ghany, Peru, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Slovinska a Kosova. Seznam v cí, které m žete p inést do sbírky organizované Charitou Brno: - OD VY, PRÁDLO pro kojence, d ti i dosp lé (nemusí být t íd né) - OBUV: JEN NOVOU!!! - LOŽNÍ PRÁDLO, P IKRÝVKY, DEKY, SPACÍ PYTLE, STANY - DOMÁCÍ POT EBY: vybavení domácnosti: nádobí, p íbory, ut rky... - HYGIENICKE A TOALETNÍ POT EBY: mýdla, kartá e, šampóny, žínky, zubní pasty, kartá ky, holící strojky a mýdla, h ebeny, ru níky, toaletní papír - PRACÍ PROST EDKY - ZDRAVOTNICKÉ PROST EDKY; obvazový materiál, dezinfek ní prost edky, vitamínové p ípravky, NE LÉKY!!! - POT EBY PRO ZÁJMOVOU INNOST: jehly, há ky, pletací dráty, nit , bavlnky, zbytky p íze, vlny, látky - ŠKOLNÍ POT EBY: tužky, pera, pastelky, barvy, št tce, sešity, bloky, tvrtky, papíry, tašky, omalovánky, penály, pravítka, kružítka - HRA KY, HRY, HUDEBNÍ NÁSTROJE, SPORTOVNÍ POT EBY (nerozbité, funk ní) - OPTICKÉ BRÝLE (i poškozené), OPTICKÁ SKLA, LUPY

Okénko

- 20 -

11. zá í 2005

- POHLEDNICE, POŠTOVNÍ ZNÁMKY i použité - KNIHY: nau né i beletrii, u ebnice, slovníky, knihy v eštin i v cizích jazycích - TRVANLIVÉ POTRAVINY: cukr, mouka, lušt niny, rýže, t stoviny, aj, káva, kakao, sušené mléko Termíny sbírky do konce roku 2005 (vždy v pátek a v sobotu): 23. a 24. zá í, 21. a 22. íjna, 18. a 19. listopadu a 9. a 10. prosince. Sb r probíhá do vagónu vedle 5. nástupišt u hlavního vlakového nádraží v Brn , zastávka tramvají . 1, 2, 4, 8, 12 a 13 s názvem „Nové sady“. P íjem v cí: v pátek od 12 do 17 hodin, v sobotu od 9 do 12 hodin. Dodržujte prosím as sb ru, v ci p inesené po odbavení vagónu není možno uskladnit. Darované v ci p inášejte prosím svázané do balík nebo v pytlích i krabicích. Bližší informace: paní Halámková (telefon: 543 249 684), paní Keprtová (543 214 816). Orienta ní mapka:

Podle materiálu Charity Brno zpracovali Ji í Kotulan a Rudolf Stan k

OKÉNKO – asopis farních spole enství ve Šlapanicích, Podolí a Praci Vydává ímskokatolická farnost Šlapanice u Brna, Masarykovo nám. 9, 664 51 Šlapanice telefon: 544 245 280, e-mail: [email protected], http://www.farnostslapanice.com Tisk: OLPRINT – Jaroslav Olejko, Brn nská 228, 664 51 Šlapanice, telefon: 544 228 208 NEPRODEJNÉ!