Lanneruv dum - koncepce restaurování
Při celkové obnově stavby bylo zapotřebí přistoupit k některým prvkům se zvláštním ohledem na jejich specifické kvality. Některé práce byly proto provedeny restaurátory s příslušným oprávněním Ministerstva kultury ČR pro restaurování, část prací měla charakter odborně řemeslné činnosti, která vyžaduje zvláštní znalosti a zkušenosti. Důležitým úkolem zde bylo mimo jiné zaznamenat, zdokumentovat, odborně ošetřit a napomoci zachovat historickou substanci v co nejvíce možných situacích, což se ve většině případů i podařilo, nicméně vizuální prezentace historických vrstev a prvků byla zejména z finančních důvodů nakonec omezena jen na ty nejvýznamnější. Snahou bylo, i když se nepodaří zachovanou informaci ukázat, zachovat ji pod ochrannou vrstvou. Tak tomu bylo např. v případě maleb na stropě velké nárožní místnosti v prvním patře, kde bylo po dlouhou dobu snahou zadavatele tyto omítkové vrstvy, nesoucí výtvarnou výzdobu, v plném rozsahu obnovit a prezentovat. Z finančních důvodů se nakonec obnova ubírala méně náročným,
nicméně z památkového hlediska ještě akceptovatelným směrem, kdy byly vrstvy omítek na stropě ukotveny k podkladu a překryty ochrannou vrstvou - sádrokartonovým podbitím na rošt z lišt. Tento podhled byl přeštukován a celá místnost opatřena vápenným nátěrem jako podkladem pro další barevné vrstvy. Došlo tak k zachování původní situace pro případné další restaurování a prezentaci v budoucnu. Nicméně, do některých menších části interiéru, konkrétně okolí dvou hlavních spojovacích schodišť mezi patry, se podařilo dekor vrátit, a to ve formě rekonstrukce iluzivního kvádrování na nově vytvořený podklad na stěnách. Na stropech obou prostor byla vytvořena rekonstrukce volnější, zjednodušeného charakteru oproti originálu, ale přesto původní členění evokující. Historické kovářské prvky byly obnoveny odborně řemeslným způsobem a byly doplněny vhodnou formou novými prvky obdobného charakteru. Rovněž kamenné prvky byly obnovovány odborně řemeslným způsobem.
Strop salonku.
Odkrytá malba na stěnách.
Detail brány.
Dveře s odstraněným nátěrem.
Odkrytá iluzivní bosáž na schodišti.
Dřevěné obložení salonku.
Lanneruv dum ˇ - statické zajištení
Od zahájení projektových prací byl proveden podrobný statický průzkum zdiva a stropů v objektu. Ve všech křídlech budovy byly potvrzeny různě závažné statické poruchy. Například v přízemních místnostech západního křídla přiléhajících k Hradecké ulici byla zjištěna celá síť trhlin, zvláště ve výsečích kleneb. Trhliny byly způsobeny rozdílnou deformací zdiva a kleneb, které byly dodatečně zatíženy změněnou dispozicí v prvním patře. V severním křídle byly v místnosti s klenbami a dvěma nosnými pilíři zjištěny závažné trhliny ve vrcholu kleneb, způsobené dodatečnými dispozičními úpravami prvního patra objektu, nevhodným založením příček v prvním patře na těchto klenbách a rovněž dodatečným přitížením staticky porušené konstrukce krovu. V místnostech prvního patra západního i východního křídla, které přiléhají k ulici Hradecká, bylo zdivo štítu odděleno trhlinami o šířce až 20 mm a vykloněno okolo 1 %. Dále byly zjištěny svislé trhliny ve zdivu na fasádě a narušena byla i stabilita kamenných sloupů pod balkonem na severní straně objektu. Návrh způsobů odstranění poruch vyžadoval individuální přístup ke každému statickému problému a respekt projektanta k památkovým hodnotám objektu. Základní statická zajištění realizovaná na objektu lze shrnout do následujících způsobů:
Předepjatá ocelová táhla v podlaze.
Táhla v podlaze.
- porušené líce kleneb byly vyklínovány a vyspárovány vápennou maltou nastavenou hydraulickým pojivem, větší trhliny byly vyspárovány expanzivní (bobtnavou) maltou. - klenby nad místnostmi v přízemí, které přiléhají k ulici Hradecká, si vyžádaly zvýšení tuhosti železobetonovými rubovými žebry po obvodu kleneb a ortogonálními a diagonálními předepnutými táhly, která byla kotvena do zdiva. Před zásypem rubu kleneb byla táhla dotažena rektifikačními šrouby. - trhliny ve zdivu na fasádě byly zajištěny tordovanou nerezovou výztuží o průměru 8 mm. Výztuž byla zasunuta do vyfrézovaných vodorovných drážek, které byly zatmeleny speciální maltou (směs styrenobutadienových kopolymerů s portlandským cementem). Podle projektové dokumentace byly vytvořeny vždy nejméně dvě vodorovné drážky rovnoběžně nad sebou ve vzdálenosti 400 mm. Výztuž i tmel nesměly přesahovat povrch zdiva a musely být překryty omítkou. - kamenný balkon (portikus) na severní straně objektu byl podepřen, poté byl obnažen základ pod vykloněným sloupem a postupně přezděna základová patka v plném rozsahu.
Podepření narušených kleneb v přízemí.
Podezdění patky kamenného sloupu balkonu.
Lanneruv dum - odvlhcení ˇ
Původní obvodové i vnitřní zdivo objektu bylo silně narušeno vzlínající vlhkostí. Výška čel zavlhčení vnitřních povrchů stěn byla 0,5 až 1,8 m nad podlahou. Naměřené hodnoty povrchové vlhkosti stěn se pohybovaly v rozmezí od 4,8 % do 16,7 %. Sanace vlhkosti byla provedena kombinací následujících způsobů: - snížením okolního terénu na původní úroveň v severozápadní části objektu, v čestném dvoře a na východní straně. - tam, kde nebylo možné terén snížit, byl podél vnější strany objektu zhotoven vyspádovaný, odvodněný, větraný vzduchový kanál, uzavřený betonovými prefabrikáty (okolo vnější stěny východního a západního křídla, která bezprostředně sousedí s chodníkem). Velikost kanálků je 200 - 250 x 280 – 300 mm, k provětrání se využívá tzv. komínového efektu. Jako nasávací otvory slouží vnitřní prostředí sklepů západního a východního křidla. Odtahové potrubí je umístěno na konci těchto kanálů a je vyrobeno z pozinkovaných trub DN125 jako falešný dešťový svod se zaústěním do nadstřešního žlabu.
Provádění stěrkové izolace vnějšího soklu.
- po celém obvodu objektu (mimo částí s větracím kanálkem) byla provedena izolace venkovního soklu v místě styku s přilehlým terénem stěrkovou izolací firmy Remmers cca 40 cm nad a 50 cm pod přilehlým terénem. - u části obvodového zdiva v místnostech přízemí byla provedena dodatečná vodorovná hydroizolace způsobem netlakové infuzní clony aplikované do spár ve zdivu pomocí silikonové mikroemulze (jednostranné provedení vodorovných vrtů průměru 18 – 20 mm, na celou tloušťku zdiva minus 5 cm, rozteč vrtů 100 – 120 mm v jedné řadě vedle sebe). - na povrchy stěn v některých místnostech byl aplikován sanační omítkový systém s lehčenou omítkou. Aby nedošlo k omezeni odparu vzlínající vlhkosti z podlahy, je celá podlahová plocha přízemí odvětrána plastovými provětrávacími prvky IGLU, pod nimiž proudí vzduch s odpařenou vlhkostí. Na tuto odvětranou dutinu výšky 40 cm je na železobetonové desce umístěna skladba podlahy. Jako hnací mechanismus je k účinnému provětrávání opět využit komínový efekt, kdy vnější vzduch je nasáván otvory umístěnými pod okny fasády a jako odvětrávací otvory jsou využity volné komínové sopouchy.
Konstrukce provětrávané podlahy s tvarovkami IGLU.
Provzdušňovací kanálky před zakrytím v chodníku.
Lanneruv dum - krov
V objektu se nacházejí tři typy konstrukcí krovu – nejstarší barokní krov, kde je zachována valba v půdním prostoru západního křídla, a dva typy klasicistních krovů nad severním a východním křídlem. Barokní krov v plných vazbách má lichoběžníkový nosný rám – šikmé sloupky s rozpěrou, patní vaznici a další dvě vaznice. V plných vazbách jsou středové sloupky jako věšadlo. Plné vazby mají vazné trámy, v prázdných vazbách jsou krátčata čepovaná do výměn. Oba klasicistní krovy mají v plných vazbách stojaté stolice, vazné trámy jsou v plných vazbách, v prázdných jsou krátčata čepovaná do výměn. Střední sloup jdoucí do vrcholu krovu je součástí věšadla, je podporován jedenkrát zalomenou vzpěrou. Krov nad severním křídlem má ještě klasovitě uspořádané sloupky nesoucí další vaznice. Po odstranění střešní folie a rozkrytí střechy bylo zjištěno, že rozsah poškození krovu je vyšší, než se původně předpokládalo. Jednalo se převáž-
ně o poškození krokví, pozednic, námětků a krátčat, ale i celých vnitřních vazeb hnilobou, dřevokaznými houbami a hmyzem. Dále byly zjištěny závažné a rozsáhlé statické poruchy jednotlivých prvků krovu – narušené tesařské spoje, pokles nosných prvků, nefunkční svislé sloupky, atd. Tyto poruchy způsobily dodatečné přitížení a následnou deformací konstrukcí v nižších patrech. Navíc bylo po rozebrání záklopu zjištěno i narušení zhlaví stropních trámů stropu nad prvním patrem. Celá střecha byla proto po etapách rozkryta a poškozené prvky vnitřních vazeb krovu byly postupně vyměněny. Krokve bylo nutné vyměnit téměř v celém rozsahu plochy střechy. Následně byla znovu položena střešní krytina a osazeny nové klempířské prvky. Zhlaví jednotlivých stropních trámů byla opravena protézováním.
Detail vyměněných prvků krovu (sloupek, rozpěra, krokve).
Celková rekonstrukce krovu - západní křídlo.
Detail opravy plné vazby (vazný trám, vzpěra).
Detail protézování zhlaví stropních trámů.
Celková rekonstrukce krovu - východní křídlo.
Vnitřní pohled na rekonstruovanou část krovu - nové krokve.
Lanneruv dum - fasáda
Pro vnímání domu je fasáda zásadním prvkem, proto byla koncepci její obnovy věnována maximální odborná péče. V přípravné fázi byly provedeny průzkumy, jejichž závěry byly v průběhu obnovy zpřesněny, vyhodnoceny a aplikovány do výsledné podoby. Obnova vnějších fasád Lannerova domu byla v mnoha ohledech velmi náročná a někdy až problematická, protože dnešní stav domu vznikal značně složitým nárůstem, takže se dnes skládá z velmi různorodých prvků a nebylo možné bezpečně stanovit optimální historický stav, k němuž měla být fasáda vrácena. V tomto ohledu se vycházelo ze skutečnosti, že klasicistní přestavby měly rozhodující vliv na podobu objektu. Jako optimální postup byl vybrán návrat ke klasicistní podobě s tím, že musí dojít k ochraně starších, ale někdy i mladších hodnotných stavebních detailů. Pro klasicismus v jeho rustikální podobě, kterou Lannerův dům reprezentuje, je typické monochromní pojetí nátěru fasády. Užívaly se barvy šedá, šedozelená, zelená a spíše tmavší okrová. Barevný odstín obnovovaného nátěru historické budovy bylo po provedeném průzkumu nutné vybírat z poměrně omezeného spektra barev, které existovaly v době vzniku klasicistní fasády. Využívání nesrovnatelně šir-
šího rejstříku barev, které jsou k disposici dnes, by vedlo ke zkreslování historické skutečnosti a nevěrohodnému výsledku obnovy, který by vzhled památky poškodil. Barva „zlatého okru“ byla potvrzena v případě Lannerova domu operativním stratigrafickým průzkumem dochované fasády. Důležitá byla také materiálová podstata a kvalita fasádního nátěru, pro nějž byl po vynešení vzorků zvolen kvalitní, vysoce paropropustný nátěr na minerální bázi, bez příměsi titanové běloby. Nátěr byl nanášen na dobře připravený podklad pomocí štětek, tzv. zatáčením. Výsledek je odlišný od současné běžné stavební produkce a může být proto přijímán částí laické veřejnosti s rozpaky. Na fasádě byly ponechány všechny starší soudržné omítkové vrstvy, které byly doplněny novými vápennými omítkami a sjednoceny vápenným štukem. Zvláštní pozornost si zaslouží fragment renesančního psaníčkového sgrafita, který byl odkryt na severní fasádě domu. Pro prezentaci tohoto nálezu byla zvolena analyticko-syntetická metoda, kdy při vnímání budovy jako celku fragment renesanční fasády neruší, ale zároveň pro detailnější pohled vnímavého diváka zůstává čitelným dokladem dlouhé a spletité historie domu.
Část severní fasády s kamenným balkonem vyneseným kamennými sloupy (kamenným portikem) nad centrálně prolomeným vstupem.
Jižní průčelí západního křídla.
Východní fasáda v průběhu obnovy.
Je dvorní fasáda západního křídla před obnovou a v průběhu obnovy.
Vzorky nátěru při obnově fasády domu.
Výsledná podoba nátěru fasády.
Lanneruv dum - pozustatky puvodní výzdoby
Odkrytá výzdoba stropu (zasedací místnost).
V interiéru budovy byly nalezeny dekorativní výmalby některých prostor, jejichž rozsah a stupeň zachování pomohl stanovit podrobný restaurátorský průzkum. Kromě místnosti v přízemí, kde byla objevena barokní výzdoba (jednoduché barevné členění bílých stěn linkami s modrou barvou, s motivem kola - slunce vprostřed stropu, jehož paprsky přecházely po stěnách k podlaze), šlo u ostatních místností o převážně šablonovou malbu z období první poloviny 19. století, imitující architektonické členění. Výjimku tvořila velká nárožní místnost v prvním patře, snad refektář či slavnostní sál, kde byly na částech plochy stropu druhotně příčkami rozdělené místnosti objeveny relativně dobře zachované figurální výjevy, přecházející také do iluzivního architektonického členění stěn. Tyto nástropní malby, dle odkryvů snad alegorický výjev v oválném rámci, obklopený ornamenty, jsou dokladem velkorysosti požadavků na atmosféru zprostředkovanou uměním. Vzhledem k finanční
náročnosti restaurování a rekonstrukce této rozsáhlé a značně narušené plochy nebyla tato výzdoba nakonec prezentována, ale pouze, po předchozím ošetření a zdokumentování, zakryta. Průzkum omítkových vrstev vnějšího pláště - fasády - budovy přinesl zjištění různě rozsáhlých zbytků renesanční sgrafitové výzdoby ve formě psaníček na severní straně budovy. Jelikož ve finální podobě svého stavebního vývoje stavba nikdy souvislou sgrafitovou podobu fasády neměla, bylo rozhodnuto o částečném užití analytického principu k prezentaci těchto nejstarších omítek. Renesanční vrstva je prezentována, nicméně jen jako plastický rastr pod sjednocujícím jednobarevným fasádním nátěrem. Proto bylo sgrafito opatrně osvobozeno od pozdějších vrstev omítek, zpevněno injektáží i napouštěním, jeho omítkové kry byly obtmeleny a nová omítka přitažena k jejich úrovni. U menších ploch došlo k přeštukování této ošetřené renesanční vrstvy, zachována byla jen jedna souvislejší plocha, která byla dále ošetřena. Zde byly vápenným tmelem vytmeleny defekty a peky v psaníčkovém dekoru a celek byl separován dvěma vrstvami vápenného nátěru pod finální fasádní barvu s obsahem organokřemičitanů.
Odkrytá výzdoba klenby (knihovna).
Odkrytá výzdoba stropu a stěn.
Renesanční sgrafitové kvádrování na severní straně.
Lanneruv dum - interiér
Uvažovaná koncepce interiéru Lannerova domu po adaptaci pro administrativní účely předpokládala v projektové dokumentaci celý interiér v čistě bílé barevnosti. Takto čistě, moderně a v kontrastu s historickou substancí domu pojatý interiér měl být vybaven soudobými svítidly, zařizovacími předměty a nábytkem. Tuto koncepci podporovala předprojektová příprava, která nezjistila v interiéru starší hodnotné vrstvy, vyjma několika detailů dokumentovaných v pasportu stavby. Zachovány a obnoveny měly být též kvalitní, renovace schopné historické dveře a okna s kováním, zárubně, parketové podlahy a zábradlí. Rovněž stavebně technický stav domu předurčoval pro interiér takové stavební zásahy, které při obnově počítaly spíše s jednoduchým soudobým řešením, nežli s hypotetickými návrhy interiéru (dobově odpovídajícímu koncepci pojetí vnějšího pláště domu). Při odstraňování nevhodných novodobých vestaveb však byly objeveny hodnotné nástěnné malby, z nichž nejstarší pochází z období pozdního baroka. V návaznosti na tento objev byl proveden podrobný průzkum starších vrstev nástěnných interiérových maleb a byly zjištěny další pozůstatky původních řešení z různých dob. V reakci na tato nová zjištění bylo památkovým dohledem doporučeno přehodnocení původní koncepce úpravy
interiérů a navrženo řešení odpovídající soudobým zásadám památkové péče. Vytipovány byly nejhodnotnější místnosti, v nichž měly být nalezené nástěnné malby odborně restaurovány. V dalších místnostech byla navržena imitace původního řešení z konce 19. století nebo barevné členění a tónování místností dle převažujících starších barevných vrstev jako aluze dobového stavu. Změna původní koncepce vyvolala potřebu změny svítidel, kdy původně investorem požadované světelné rampy z eloxovaného hliníku a plastu neumožňovaly uspokojivou prezentaci místností s dobovou výmalbou. Byla navržena soudobá jednoduchá, funkční a diskrétní svítidla, která byla následně osazena v několika vybraných místnostech. U závěsných lustrů se předpokládá jejich postupné nahrazení historickými nebo historizujícími svítidly. Z důvodu úsporných opatření se nerealizovala ani celá nově navržená koncepce předpokládající restaurování hodnotných nástěnných maleb a vytvoření imitací původních situací. Hodnotné nástěnné malby byly odborně zakonzervovány a překryty tak, aby je bylo možné v budoucnu případně obnovit a prezentovat.
Interiéry před rekonstrukcí...
Detail stropu salonku v severním křídle.
V průběhu rekonstrukce.
... po rekonstrukci.
Odstraněná novodobá přístavba.
Lanneruv dum - okna
Obnova oken na Lannerově domě byla nesnadným úkolem už jen vzhledem k jejich počtu, technickému stavu, kvalitě a typové rozrůzněnosti. Záměrem bylo okna v rámci fasád a pater typově sjednotit s ohledem na doporučení stavebně historického průzkumu a zvolenou koncepci obnovy fasády a interiéru. Protože byl dům ještě v 90. letech 20. století užíván pro sociální bydlení, bylo zde mnoho nevhodných a nekvalitních novodobých oken. Tato byla odstraněna a nahrazena vhodnými historizujícími výplněmi. Nově vyrobená i repasovaná okna splňují technické požadavky
na současné užívání a provoz. Okna byla doplněna jednoduchou textilní roletou a v přízemní místnosti archivu pak bezpečnostními mřížemi. Barevnost oken byla zvolena jednotně v korelaci s koncepcí obnovy fasády domu a interiéru. Tam, kde již nebylo možné dožilé kvalitní prvky repasovat, byla provedena jejich replika. Snahou bylo postupovat hospodárně a současně v souladu se soudobými principy památkové péče. Důraz byl kladen též na funkčnost a životnost.
ˇ Lanneruv dum - dvere
Velký počet dveří různého typu, technického stavu a kvality a současně mnoho nevhodných a nekvalitních dveří z doby, kdy dům sloužil pro sociální bydlení, učinili z jejich celkové obnovy poměrně náročný úkol. Nevhodné dveře bylo třeba odstranit a nahradit vhodnými historizujícími typy dveří, které splňují technické požadavky na nynější užívání budovy. Cílem obnovy bylo typové a barevné sjednocení dveří v rámci pater, provede-
né na základě doporučení stavebně historického průzkumu a s ohledem na zvolenou koncepci obnovy interiéru. V rámci zvoleného postupu bylo odborně obnoveno maximum hodnotných dobových dveří včetně detailů, jako je např. jejich kování nebo skleněná výplň. V případě, že nebylo možné původní dveře repasovat, byla provedena jejich replika, v souladu se soudobými principy památkové péče.
Lanneruv dum ˇ - technická zarízení
Plynovodní přípojka a vytápění V rámci adaptace byla zřízena nová středotlaká plynovodní přípojka z veřejného potrubí v ulici Hradecká. Dimenze a materiál potrubí přípojky je IPE 40 x 3,7 (DN 32). Pro vytápění celého objektu slouží tři závěsné kondenzační plynové kotle Vaillant o celkovém výkonu 180 KW (3 x 60 kW) umístěné v kotelně zřízené v půdním prostoru východního křídla. Předpokládaná roční spotřeba tepla dle projektové dokumentace je 1 557,6 GJ/rok. Topný systém je teplovodní, dvoutrubkový rozvod s nuceným oběhem topného media o teplotním spádu 65/50 °C. Topná plocha sestává z otopných deskových těles s přídavnými lamelami, koupelnových trubkových těles. Všechny radiátorové regulační armatury jsou vybaveny předregulací. Vodovodní přípojka Stávající přípojka u Lannerova domu byla v havarijním stavu, proto byla při adaptaci zřízena nová, včetně vodoměrné šachty. Přípojka je napojena z hlavního řadu v ul. Hradecká a zásobuje objekt pitnou a požární vodou. Dimenze a materiál potrubí vodovodní přípojky je PE 50/3,0 Venkovní vodovod užitkové vody Stávající venkovní studna (roubené obvodové zdivo, průměr 1,6 m, hloubka 7,0 m) je využita k zásobování objektu užitkovou vodou pro zálivku pozemků. Potrubí užitkové vody je vyvedeno ve dvou místech (uvnitř vstupního dvora a za severním křídlem) a zakončeno výtokovým stojanem. Příprava teplé užitkové vody (TUV) Ve východním křídle je ohřev TUV zajišťován plynovým kotlem v zásobníku TUV 200 l, pro sociální zařízení v západním křídle je pro přípravu TUV instalován elektrický stojatý ohřívač 200 l. Osamocená místa spotřeby teplé vody v objektu jsou pro přípravu TUV osazena elektrickými průtočnými ohřívači TUV. Venkovní kanalizace Jednotná vodotěsná splašková kanalizace je napojena na stávající kanalizační síť v areálu objektu potrubím z trub PVC KG SN8, profilu DN 125 – 250 mm. Celková délka nové kanalizace je 68 m. Kabelová přípojka NN: Objekt je připojen na zdroj elektrické energie samostatnou kabelovou přípojkou z nově vybudované zděné trafostanice u zimního stadionu. Trafostanici postavila společnost E.ON na vlastní náklady v roce 2011.
Hrubé rozvody kanalizace v podlaze.
Plynové kotle.
Rozdělovač topné vody ústředního vytápění.
Lanneruv dum - základní údaje o adaptaci
Název stavby:
Adaptace bývalého jezuitského dispenzáře („Lannerův dům“) Telč na pracoviště NPÚ
Investor:
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči
Autor projektové dokumentace:
AS PROJECT CZ, s.r.o, U Prostředního mlýna 128, Pelhřimov
Zhotovitel:
STARKON CZ Jihlava, a.s., Úzká 1, Jihlava
Výkon technického dozoru investora: ARCHA – inženýrská agentura, a.s., Kolín Zahájení prací:
2. 11. 2009
Dokončení:
29. 2. 2012
Cena stavby celkem: 95,2 mil. Kč vč. DPH Cena zahrnuje přípravnou a průzkumnou etapu, hlavní etapu, oponentní posudky, náklady na realizační dokumentaci, na autorský dozor projektanta, na technický dozor investora, na koordinátora BOZP, poplatek za připojení na distribuční síť, náklady na výběrová řízení, nákup počítačového serveru a dílčí vybavení nábytkem, kancelářskou a výpočetní technikou. Z toho vlastní stavební práce:
88,9 mil. Kč vč. DPH
Zdroj financování:
Ministerstvo kultury ČR, v rámci režimu ISPROFIN
Rekonstrukce krovu.
Obnova fasády.
Nátěr fasády.