Články Informace Programy PLAKÁT UVNITŘ. techmania-casopis.indd :00:01

2

Články Informace Programy techmania-casopis.indd 1

09

PLAKÁT UVNITŘ 28.10.2009 19:00:01

Informace pro návštěvníky

Úvodník

2

Aktuálně z Techmanie

Nenechte si ujít!

Vážený čtenáři, vážená čtenářko, Je tomu právě rok, co jsme otevřeli brány Techmania science center. Z mého pohledu to byl rok velmi hektický a jen díky nasazení všech členů našeho týmu „Techmaniaků“ přivítáme v letošním roce na 70.000 návštěvníků, z čehož přes 25.000 je z řad školních skupin. Zatímco ostatní regiony České republiky se o vybudování science center teprve snaží, Plzeňský kraj i město Plzeň našli svoji instituci neformálního vzdělávání – science center právě v Techmanii. A že je Techmania science center institucí významnou, to dokládá mj. ocenění agentury CzechTourism, kde se Techmania letos stala absolutním vítězem v soutěži Ceny portálu Kudy z nudy v kategorii turistických cílů a zároveň získala 1. místo ve svém regionu. První rok působení Techmanie znamenal i další prvenství, a to v soutěži Stavba roku v Plzeňském kraji v kategorii rekonstrukcí. První rok končí a s ním také naše první putovní expozice Copyright Nature, která poukazovala na vynálezy inspirované přírodou. Do druhého roku naší činnosti Vám však přinášíme expozici novou, vytvořenou ve spolupráci předních evropských science center. Jmenuje se TOP SECRET a pokud Vás zajímá, co se za tímto „přísně tajným“ názvem skrývá, přijďte se k nám do Techmanie na vlastní kůži přesvědčit, že i na tajné postupy je možné se dívat vědecky a přesto se bavit.

Nová expozice TOP SECRET. Staňte se špionem v Techmanii!

Mgr. Vlastimil Volák ředitel

Vlasta Volák

Informace pro návštěvníky

Nenapadá Vás dobrý dárek?

Techmania science center sídlí v areálu ŠKODA HOLDING a. s. Najdete nás velice snadno hned za V. branou (roh Břeňkovy a Borské ulice). Jsme připraveni vás přivítat každý den od 9:00 do 19:00 hod.

Objevujete rádi stále nové a zajímavé věci? Rádi vás uvítáme v našem obchůdku! A co vás tu čeká? Didaktické hračky a modely všeho druhu, literatura z různých vědních oborů, vážně i nevážně, zvláště pro menší podaná zábavnou formou. Na své si přijdou příznivci hlavolamů, ale také fandové legendární stavebnice MERKUR. Připravili jsme pro vás rovněž dárkové poukázky v hodnotě 100, 200 a 500 Kč, s nimiž můžete zaplatit vstup či zboží z obchůdku.

TECHMANIAK – MAGAZÍN PRO VELKÉ I MALÉ Vychází nepravidelně, číslo 2. Toto číslo vyšlo v Plzni, dne 4. 11. 2009. Vydavatel: Techmania science center, Regionální technické muzeum o. p. s., Tylova 1/57, 316 00 Plzeň, IČ: 26 39 66 45, e-mail: [email protected], www.techmania.cz Oprávněný zástupce vydavatele: Mgr. Vlastimil Volák Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Moravec Tisk: NAVA TISK spol. s.r.o., Hankova 6, 301 33 Plzeň Grafická úprava: Bohunka Jandečková Všechna práva vyhrazena

techmania-casopis.indd 2-3

3

Evidenční číslo: MK ČR E 18958.

K prvnímu výročí svého otevření pro Vás Techmania science center připravila opravdový bonbonek: od 4. listopadu Vám s pýchou nabízíme naši novou expozici nazvanou TOP SECRET. Zajímá Vás, o co v této „přísně tajné“ expozici jde?

TOP SECRET je jedna z nejnovějších a nejmodernějších expozic v Evropě, jež byla vytvořena jako společné dílo belgického Technopolisu a dánského Experimentaria, tedy předních evropských science center. Jak už název napovídá, expozice nabízí návštěvníkům každého věku možnost nahlédnout do takových oblastí života společnosti, o nichž většina z nás nejen nepřemýšlí, ale ani mnoho neví: do světa špionů. Chcete vědět, kdo všechno může být špionem? Zajímá Vás, jak vypadá život tajných agentů, jaké pracovní postupy používají a jak mohou získat informace, které považujete za zcela soukromé? Chcete se od nich něco naučit? Expozice „TOP SECRET“ Vám dokáže, že věci často nejsou tím, čím se zdají být. Nechceme Vás samozřejmě děsit, ale je užitečné vědět, jak někdo může narušit Vaše soukromí a jak Vy můžete udělat totéž. Expozice Vám totiž umožní nejen nahlédnout do zákulisních praktik špionů, ale může Vás i naučit stát se jedním z nich. Ukážeme Vám, jak najít skryté kamery či jak tajně odposlechnout cizí konverzaci. Víte, jak zmást kamerové senzory a třeba i otevřít zámek sejfu? Vrcholem „špionské“ expozice je detektivní příběh, který můžete prožít. Jak vysvětluje naše programová manažerka Anna Matoušková: „Celá výstava je propojena informačním systémem, tzv. hrou „mission system“, do níž se návštěvník přihlásí otiskem svého prstu. Po přihlášení je vyslán na jakousi „zkušební misi“, což znamená, že musí splnit úkol u konkrétního exponátu. Pokud zkouškou projde, je mu předloženo sedm misí, ale každá mise se skládá ze tří dalších úkolů, je tedy celkem 21 úkolů, které musí splnit, aby se stal správným špionem.“ Návštěvníci tak poodkrývají detektivní příběhy, a dokonce se přímo podílejí na jejich vyřešení. Pro tyto účely na Vás čeká mnoho moderních exponátů, které Vám zábavnou, interaktivní formou zprostředkují specifické poznatky, např. z oblasti balistiky či daktyloskopie. Expozice kromě toho dává svým návštěvníkům unikátní možnost přesvědčit se, že špionáž je velice rozšířenou praktikou, která zdaleka nezahrnuje jen agenty tajných služeb. Se špionáží se můžete setkat i v průmyslových firmách, kde se místo soukromí kradou nápady, projektová dokumentace, vynálezy… A špionáží můžeme přeneseně rozumět i každodenní aspekty našich životů: policejní kamery sledující každý náš krok, bezpečnostní rámy a rentgeny zavazadel na letištích a mnoho dalšího. Přijďte tedy do Techmanie: nechte si zrentgenovat své zavazadlo, pohrajte si s otisky prstů, zjistěte, zda byste prošli letištní kontrolou, nebo vyzkoušejte různé techniky kódování zpráv. Zkuste nahlédnout do přísně tajného světa špionů a stát jedním z nich…

28.10.2009 19:00:23

4

ZTechmania poslední doby science center

Projekty Techmanie pro středoškoláky

Jednou z pravidelných a nepřehlédnutelných akcí Techmanie je Noc vědců – akce pořádaná s podporou Evropské unie každoročně po celé Evropě od roku 2005. Cílem této akce je představit vědce veřejnosti jako „obyčejné lidi“, ukázat, že věda může být zábava, a přesvědčit návštěvníky, že možná i oni se mohou zkusit věnovat vědecké kariéře. Techmania byla letos již podruhé koordinátorem společného českého projektu, do něhož se kromě ní zapojilo ještě šest dalších partnerských institucí. Každá z nich připravila svůj program a tak se Noc vědců konala na mnoha místech v republice. A jak to vypadalo konkrétně v Plzni? Návštěvníky akce osobně přivítal náměstek primátora pro oblast životního prostředí ing. Petr Náhlík a personální ředitel ŠKODY HOLDING a.s. Josef Bernard. Nutno zmínit, že motto pro rok 2009 znělo: „není vědec jako vědec“. Jak jsme to přesně mysleli, pochopíte, když řekneme, že návštěvníci akce se mohli seznámit a diskutovat jak se současnými vědeckými pracovníky, tak s vědci z dob dávno minulých. Svůj život a dílo tak přišlo vtipným dialogem představit celkem osm významných vědců minulosti, například Pythagoras, Johannes Kepler nebo Max Planck. Mezi vědci se také pohybovali ti, kteří na poli vědy zatím dělají jen první krůčky. Své síly v odborné soutěži středních škol tak změřili studenti rokycan-

nosti, které mohu v budoucnosti využít i v jiných oblastech.“ Spolupráce s Matějem-žákem je plánována minimálně na šest měsíců, během nichž bude pravidelně dojíždět za svým osobním rádcem, Matějem-odborníkem. Zajímá Vás, jak dokázal náš plzeňský program přilákat žáka až z dalekých Dačic?

Techmania Talent

Noc vědců 2009 ského gymnázia, kteří na sebe upozornili zajímavými fyzikálními pokusy, a také studenti z plaského gymnázia, kteří představili pokusy z oblasti chemie. A ocenění? Bylo v dámské režii, první cenu totiž získaly Veronika Sutrová a Barbora Pašková z Gymnázia Plasy. Cena jim byla předána rektorem Západočeské univerzity doc. ing. Josefem Průšou, CSc., a radní pro oblast školství a sportu Mgr. Petrou Kacovskou. Cenu za druhé místo pak z rukou ředitele Techmania science center Mgr. Vlastimila Voláka přebrali Lucie Korfová, Lukáš Királ a Josef Hebr z Gymnázia Rokycany. Tím ovšem udělování cen zdaleka neskončilo. Letos bylo totiž poprvé uděleno „Techmania ocenění“ za originální vědecký počin s finanční odměnou 15 000 Kč. Byli vybráni dva významní vědci z aplikovaného výzkumu: ing. František Krůs ze ŠKODA ELECTRIC a.s. a ing. Miroslav Hajšman, Ph.D., ze ŠKODA POWER a.s. O obou oceněných odbornících se můžete podrobněji dočíst na dalších stránkách tohoto časopisu. A jak vypadal další program? Klub robotiky při Techmanii připravil interaktivní výstavu českých amatérských i pro-

fesionálních robotů. Katedra biomedicínské informatiky Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT přivezla plzeňské veřejnosti svou unikátní robotickou ruku. Návštěvníci si mohli hravým způsobem vyzkoušet, jak a kolik svalů umí současně koordinovaně ovládat. Cílem hry bylo porazit figurky jedné barvy v dosahu robotické paže, která je ovládaná signály těchto svalů. Kdo chtěl přemýšlet, mohl se posadit ke stolečku klubu deskových her Bedna a změřit své taktické a strategické schopnosti. Středisko volného času dětí a mládeže Plzeň (Stanice mladých techniků) předvedlo legendární polytechnickou stavebnici Merkur. Microsoft přivezl do Plzně interaktivní dotykový stůl Surface, jehož obrazovku je možné ovládat přímo prstem. Návštěvníci Noci vědců tak na něm mohli nejen kreslit, třeba i hrát šachy nebo se prostě pokusit „rozčeřit vodu.“ Katedra obecné fyziky Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni přivezla do Techmanie mlžnou komoru, v níž bylo možné sledovat pokusy s Teslovým transformátorem a tekutým dusíkem. Katedra chemie pak návštěvníky ohromila zapalováním ohně vodou, bengálským ohněm či líhnutím hada z vejce.

Techmania také připravila řadu pokusů a show, například „Hru na trubičky“, show s ne-newtonovskou kapalinou, tajemné „Pokusy s nejistým koncem“ a oblíbenou show s Van de Graaffovým generátorem. Zvídaví návštěvníci si nenechali ujít tři workshopy, kde si bylo možné vyzkoušet, jak lze dělat pokusy s pomůckami, které jsou snadno dostupné třeba doma v kuchyni. V informačním a kontaktním středisku Europe Direct, které Techmania provozuje, si mohli návštěvníci vyzkoušet své znalosti o Evropské unii. Správné odpovědi byly samozřejmě odměněny cenami, jež laskavě poskytlo Zastoupení evropské komise v ČR, a nutno dodat, že vzbudily u našich návštěvníků opravdu velký zájem. Jelikož rok 2009 je Mezinárodním rokem astronomie, zazněly v Techmanii také tematické přednášky: „400 let od objevu dalekohledu“ vedené ing. Rostislavem Medlínem z České astronomické společnosti, „40. výročí od přistání prvních lidí na Měsíci“ přednesené ředitelem Hvězdárny a planetária Plzeň Lumírem Honzíkem a „400 let od objevu slunečních skvrn“ vedené RNDr. Miroslavem Randou, Ph.D., z katedry fyziky. Pokud jste letošní ročník Noci vědců nestihli, nezoufejte: mnoho informací se můžete dozvědět z našich webových stránek www.techmania. cz. Na pokusy a exponáty se můžete přijít podívat přímo k nám. Již teď se těšíme, že Vás budeme moci přivítat na Noci vědců 2010.

Program, sponzorovaný firmami ZF Engineering Plzeň, s.r.o., a Vigour, a.s., je určen především pro žáky a začínající studenty, konkrétněji pak pro ty z nich, kteří mají chuť a zájem věnovat se robotice a v tomto smyslu vymýšlet, navrhnout nebo postavit něco nového a neobvyklého. Postrádáte pro realizaci svých nápadů potřebné zázemí a odbornou pomoc? Nevadí, proto jsme tu my. Techmania Talent Vám nabízí unikátní příležitost: vyberte si jedno z námi navrhovaných vědecko-výzkumných témat nebo přijďte s vlastním nápadem. Pokud projdete naším výběrovým řízením, rádi Vás podpoříme! Ptáte se jak? Například formou stipendia: prokáže-li student dostatek vůle na projektu pracovat a zdárně jej dokončit, získá stipendium 40 000 Kč a mnoho dalších výhod. K těm nejvýraznějším patří odborný dohled a možnost konzultace s odborníkem, který bude stipendistovým rádcem a pomocníkem v daném oboru. A jak to se stipendijním programem vypadá v současnosti? „První výsledky již máme za sebou,“ shrnuje hlavní konzultant Matěj Kubička, „po

5

Matěj Kubička čtyřech měsících se úspěšným řešitelem Techmania Talent stal Miloslav Pech, student Střední odborné školy Blatná. Miloslav si za cíl své práce vybral zkonstruování magnetického tlumiče, který by v budoucnu mohl například nahradit tlumiče v autě a odstranit tak nežádoucí mechanické tření.“ K takovýmto velkým cílům vede ještě dlouhá cesta, je však jasné, že stipendijní program Techmanie úlohu jakéhosi „vědeckého inkubátoru“ úspěšně plní. Naším novým stipendistou se stal patnáctiletý Matěj Polák, student osmiletého dačického gymnázia. Přihlásil se s projektem robotického autíčka, které se bude samo pohybovat a operativně vyhýbat např. kladeným překážkám. Překážkou není ani to, že Matěj s robotikou dosud žádné zkušenosti nemá. Jak sám říká: „Spíše se zajímám o programování, to ovšem v robotice také využiji. Rovněž si myslím, že v tomto projektu získám různé zkuše-

Matěj Polák

„O Techmania Talentu jsem se dozvěděl přes tento časopis,“ shrnuje Matěj Polák, „já jsem tomu článku ani moc nevěnoval pozornost, zaujalo to moji maminku, která mi tento článek ukázala, a teprve potom jsem se o tento program začal více zajímat.“ Tak co myslíte, drazí rodiče, nemáte doma syna či dceru, které by podobná nabídka mohla také zaujmout a motivovat třeba v rámci studia na střední či vysoké škole? Sledujte naše webové stránky www.techmania.cz, do stipendijního programu Techmania Talent budeme brzy zase přijímat.

Student FEL ZČU a spoluautor myšlenky Techmania Talent má bohaté zkušenosti jak s vědou, tak s její prezentací. V loňském roce např. zvítězil ve středoškolském kole prestižní vědecké soutěže „Česká hlava“, svým projektem „RoboCraner2“ rovněž vydobyl prvenství u České učené společnosti. A úspěch slaví i jinde – stál např. u začátků dlouholetého česko-německého projektu zaměřeného na e-learning. Rovněž úzce spolupracuje s firmou ZF Engineering v oblasti výzkumu a vývoje automobilů. Techmania Talent je tedy nejen pro talentované studenty určen, ale také talentovanými studenty veden. „Talent je ovšem těžko měřitelný,“ podotýká se shovívavým úsměvem Matěj Kubička. „Proto se zaměřujeme především na studenty, kteří mají zájem se cíleně věnovat konkrétním vědeckým problémům a prezentovat je veřejnosti,“ dodává. Jak sám říká: „Umět udělat projekt je jedna věc. Vědci, ale i začínající studenti jej ovšem musí umět i obhájit. Musí si uvědomit, že další odborníci budou na výsledky jejich práce útočit a zpochybňovat je.“ Techmania Talent se proto na základě jeho zkušeností nesnaží pouze najít vědecky talentované studenty, ale zároveň je i naučit, jak se věda správně „komunikuje“.

Robotická vozítka jste si mohli prohlédnout na Noci Vědců


28.10.2009 19:00:40

6

Techmania science center

7

Nabídka tematicky zaměřených programů pro školy Techmania science center nabízí kromě volného programu i tematicky zaměřené programy pro všechny typy škol. Školní skupiny se u nás mohou objednat na konkrétní datum i čas a zvolit si délku návštěvy. Na požádání Vám rovněž zajistíme

dopravu a občerstvení pro celou skupinu. Vyberte si tedy z našich tematicky zaměřených programů! Školním skupinám doporučujeme objednání jednoho programu a poté volný program. Doporučená délka návštěvy je 2 – 3 hodiny.

Tematicky zaměřené programy začínají v 9:00, 11:00, 13:00 a 15:00 hodin. Délka konkrétního programu záleží na zvoleném tématu. Jeden program pro školy je určen minimálně pro 10 a maximálně pro 25 žáků.

Pro bližší informace a rezervace kontaktujte pí Karolínu Tichou: 737 247 581, [email protected]. Rezervaci je možné uskutečnit i přes webové stránky, více viz www.techmania.cz.

Edutorium - Rozklad světla Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 30 - 45 min. Po absolvování programu by měli žáci pochopit, že bílé světlo lze rozložit do jednotlivých složek (RGB) a jak se jednotlivé složky mezi sebou míchají. Dále budou seznámeni s pojmem světelné spektrum, které budou zkoumat pomocí difrakční mřížky a hranolu.

Edutorium - Stínohra Věk (třída, škola): ZŠ Doba trvání: 30 min. Program využívá tří exponátů zaměřených na stíny. Žáci objevují několikanásobné, trojrozměrné a barevné stíny. Prozkoumávají také, jaké stíny vrhají různé zdroje přes stínítka.

Nabídka programů Edutorium pro 6. třídu Věk (třída, škola): ZŠ - 6. třída, osmileté gymnázium - prima Doba trvání: 45 min. Program umožní názorně pochopit vybrané jevy z mechaniky, termiky, optiky, elektřiny a magnetismu. Žáci prozkoumají volný pád těles i proudění tepla. Vyzkoušejí také, jaké stíny vrhají různé světelné zdroje přes různá stínítka. Pomocí dvou exponátů si snadno zapamatují podstatu Brownova pohybu a nakonec uvidí, jak magnetické pole ovlivňuje obrazovku.

Edutorium - Magnetické pole Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 45 - 60 min. Program je zaměřen na magnetické pole a jeho vlastnosti. Měří se zde magnetická indukce Země, zjišťuje se závislost zmagnetování materiálu na teplotě. Na exponátu „Transformátor“ se hledají různé způsoby vzniku proudu v cívce pomocí změny magnetického pole. Žáci poznávají, jak mag-

Edutorium - Mechanika Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 30 - 45 min. Žáci se seznámí s vybranými pojmy z mechaniky, zaměřené především na moment setrvačnosti a setrvačník. Dále si vyzkoušejí postavit samonosný oblouk. Prozkoumají také volný pád těles. Chaotické kyvadlo ukáže, jak z jednoduchého pohybu vznikne poměrně složitý pohyb kyvadel.

Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 60 min. Program se věnuje fyzikálním vlastnostem vlnění. Pomocí interaktivních exponátů žáci objevují například ohyb, odraz, lom, rozptyl nebo polarizaci vlnění.


Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 45 min. Program umožní lépe pochopit vybrané jevy z termiky. Pomocí dvou exponátů žáci uvidí a snadno si zapamatují podstatu Brownova pohybu. Exponát „Tepelné čerpadlo“ výborně demonstruje princip ledničky. Žáci mohou dotykem a zrakem prozkoumat vedení a proudění tepla. V programu mohou také sami naleznout odpověď na otázku, zda voda může zároveň vařit a mrznout.

Edutorium - Elektrický proud Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 45 min. Program přibližuje různé fyzikální vlastnosti elektrického proudu. Jedná se zejména o vznik a vedení proudu. Do programu jsou také zahrnuty exponáty, na kterých si žáci ověří Ohmův zákon a princip transformátoru.

MáToHáček - Kouzelný domeček

MáToHáček - Cirkus

Věk (třída, škola): mateřská škola Doba trvání: 30 - 45 min. Počet dětí: 10

Věk (třída, škola): ZŠ, 6 – 10 let Doba trvání: 30 - 45 min. Počet žáků: 15

Program je zaměřen na vlastnosti a šíření zvuku. Žáci prozkoumají pojmy, jako jsou např. stojaté vlnění, ultrazvuk, odraz zvuku, tón a další. Vyzkoušejí si zvukovou čočku a uvidí projev neviditelného zvuku. Pomocí exponátu pochopí, proč se zvuk nemůže šířit vesmírným prostorem.

Hravý program pro nejmenší pracuje se čtyřmi exponáty (hračkami) a pomůže odhalit jejich princip. Děti prozkoumají, jak vlastně funguje kaleidoskop, budou počítat s opičkou, procvičí si barvy a tvary a vyzkoušejí si jednoduchý optický klam. Děti dostanou jednoduchý pracovní list s obrázkem. Při plnění úkolů obrázek postupně vybarví, pak z něj složí domeček a vezmou si ho s sebou domů. Po celou dobu bude dětem pomáhat školený edutainer.

Prostřednictvím hry s vybranými exponáty (hračkami) děti např. zjistí, co je to těžiště, gravitační síla, odstředivá síla apod. K tomu dostanou velký pracovní list s otázkami a obrázkem. Cirkusový obrázek nakonec vybarví a samozřejmě si ho odnesou s sebou domů. Po celou dobu s nimi bude pracovat školený edutainer, který jim s odhalováním fyzikálních zákonitostí pomůže.

Edutorium - Vlastnosti čočky

Historie a současnost Škody Plzeň

Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 45 min.

Historie a současnost Škody Plzeň Věk (třída, škola): neomezený Doba trvání: cca 45 min.

Žáci se seznámí s vlastnostmi optické čočky. Na exponátu „Modely očí“ mohou pozorovat různé vady očí a způsoby jejich korekce. Zjistí, jaký je rozdíl mezi spojnou a rozptylnou čočkou. Na exponátu „Mizející sklo“ objeví závislost rychlosti šíření světla na indexu lomu. Poznají, jakou čočku vytvoří kulová nádoba napuštěná vodou.

Návštěvníci se seznámí s historickým vývojem firmy Škoda od jejího založení až do současné podoby. Projdou se po časové ose a zastaví se u stěžejních okamžiků. Aktivní formou vyhledají a získají informace z obrazových panelů, audio-video sekvencí a dalších zdrojů, ze kterých si vytvoří představu o světovém věhlasu společnosti Škoda.

Edutorium - Vlastnosti a šíření zvuku Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 60 min.

netické pole ovlivňuje obrazovku a doutnavý výboj.

Edutorium - Vlnění

Edutorium - Termika

28.10.2009 19:00:41

8

Expozice

Téma

Edutorium

Robotika

Chcete se dozvědět, jak fungují fyzikální zákony, ale máte strach, že byste u toho usnuli? Vždycky Vás zajímalo, na čem jsou založeny optické klamy, ale nikdy jste nenašli čas otevřít si učebnici? Víte, jak přírodní zákony fungují teoreticky, ale v praxi si je neumíte s ničím spojit? Nikdo Vám látku pořádně nevysvětlil, Vy jste ji nikdy úplně nepochopili nebo jste to už zapomněli? Pak je Edutorium pro Vás to pravé!

V našem Edutoriu na Vás čeká několik desítek interaktivních exponátů z oblasti mechaniky, termiky či optiky, dozvíte se zde mnohé o elektřině, magnetismu nebo o akustice. Některé z našich exponátů jsou veselé, jiné překvapující, ale všechny si Vás dozajista získají. Manipulací s exponáty se totiž nejen pobavíte, ale také odhalíte, jak a proč věci fungují.

Penrosenův trojúhleník

Kam kráčíš, robote?

O 21. století se říká, že je dobou nástupu robotiky – oboru, který v budoucnu pravděpodobně změní naše životy od samého základu. Technicky zaměřeného člověka robotika a priori přitahuje, představuje totiž elegantní spojení mnoha technických oborů, jako je například elektronika, mechanika či vývoj softwaru. Naopak člověka, který k technice velký vztah nemá, tyto „věci“ často odrazují: představují pro něj totiž hrozbu. Při vyslovení pojmu „robot“ si mnoho lidí vybaví populární filmy, jako je například Matrix či Terminátor. Ty skutečně rozebírají to, jak budoucnost může vypadat, ale často opomíjejí mnoho důležitých faktů, které by prakticky mohly podobně apokalyptické budoucnosti zabránit.

V Techmanii pro Vás máme exponát, s nímž možná překvapíte i leckterého učitele. Také Vám ve škole říkali, že součet všech úhlů v trojúhelníku musí činit 180°? Chyba, ne vždy to platí! Penrosenův trojúhelník je záhadný objekt, který se z určitého pohledu jeví jako tzv. tribar, dokonalá optická iluze. Fakticky je tvořen třemi trámy, které jsou vzájemně spojené v pravých úhlech, a přesto tvoří trojúhelník. Tím samozřejmě porušují několik zákonů euklidovské geometrie, mezi jinými i ten, který říká, že součet úhlů v každém trojúhelníků musí činit zmíněných 180°. Pokud si myslíte, že takovouto geometrickou anomálii nemohl vytvořit žádný exaktní vědec, máte pravdu: Penrosenův trojúhelník je sice pojmenovaný po slavném anglickém matematikovi, za jeho faktického objevitele je však považován švédský umělec Oscar Reutersvärd.

Samonosný oblouk

Polopropustné zrcadlo

Zkoušeli jste někdy rozmáčknout vejce tlakem na jeho špičky? Je to možná těžší, než by se zdálo. Neobyčejná pevnost vaječné skořápky je způsobena jejím vypouklým tvarem a lze ji vysvětlit stejně jako pevnost všech oblouků a kleneb. Tvar klenutí převádí všechny silové účinky působící shora na tlaková namáhání. Klenba je pak v takovém případě mnohokrát pevnější než klasický překlad, který je namáhán na ohyb. V Techmanii Vám ostatně nabízíme možnost ověřit si tento princip v praxi. Dáme Vám několik dílců a podpěr a sami si zkusíte postavit vlastní oblouk. Když pak podpěry vyndáte, můžete jeho pevnost ověřit tím, že po něm přejdete. Co myslíte, udrží Vás?

Tento exponát najdete v Techmanii pod názvem „Tváří v tvář“. O naší nové expozici Top Secret již víte ze str. 3, takže je Vám známo, že v Techmanii si můžete zahrát i na špiona. Co se ale stane, když je takový tajný agent prozrazen? Jak to vypadá u výslechu? U nás si to můžete vyzkoušet: zahrajte si úlohu kriminalisty schovaného za jednosměrným zrcadlem! Efekt jednosměrného zrcadla je tvořen polopropustným zrcadlem a tím, že je na jedné straně světlo a na druhé straně tma. Zatímco ze tmy do světla přes polopropustné zrcadlo téměř žádné světlo neprojde, ze světla do tmy projde světla dost na to, aby byl obraz na druhé straně výborně znatelný. Polopropustné zrcadlo je tvořeno vrstvou kovu o tloušťce menší, než je vlnová délka viditelného světla – Wikipedia říká, že několika tucty atomů, což jsou řádově desítky nanometrů.

Chcete o našich exponátech vědět více? Navštivte http://www.techmania.cz/edutorium/


jen o naprogramované pohyby, byl to veliký krok kupředu. První průmyslový robot, nazvaný Unimate a vytvořený firmou General Motors, byl nasazen již v roce 1961 na automobilové výrobní lince. Dokázal umisťovat a svařovat odlitky různých částí automobilu. Dnes se robotika masivně využívá ve všech odvětvích lidské činnosti. V průmyslové výrobě je zapojeno více než 100 tisíc druhů robotů, kteří dělají za lidi nebezpečnou práci. A nějakého toho kuchyňského robota máme v kuchyni snad každý… Navzdory veškerému pokroku jsou moderní robotici schopni postavit jen relativně „hloupé“ a jednoúčelové roboty, stroje, které nám pomáhají s každodenní činností, ale jež si většinou nedokáží poradit s různými chybovými a neznámými stavy. Proto často potřebují asistenci člověka. Pokud jednoho dne dokážeme postavit takové stroje, které budou disponovat vlastním vědomím, je velikým otazníkem, co bude následovat. Část odborníků se domnívá, že dojde ke stavu nazývanému singularita. Tento děsivý název popisuje stav, kdy se vývoj technologie lidstva nezadržitelně zrychluje. Vychází z předpokladu, že dostatečně inteligentní robot s vlastní vůlí dokáže postavit robota ještě inteligentnějšího, a to dokonce za kratší dobu, než byl vyvinut on sám. To prakticky znamená, že lidé by už nefigurovali na této planetě jako nejschopnější tvorové, ale jen by využívali služeb strojů, které původně stvořili, strojů s masivním intelektem…

Jak to funguje? Vidění není pasivní proces, nýbrž aktivní vnímání viděných objektů. Při pohledu z jiného úhlu iluze „podivného trojúhelníku“ zaniká a je vidět skutečný tvar objektu, který nemá s tribarem nic společného. Jak vysvětlil Roger Penrose: „Nemožný objekt se formuje jako důsledek nesprávného vnímání jednotlivých dílů. Vzniká tak klamný dojem existence nemožného.“

9

Článek připravil: Matěj Kubička První roboti se objevují mnohem dříve, než se obecně míní. Již v 18. století vznikl pod rukama švýcarských bratrů Pierra a Henryho Droze robotický písař; android, který dokázal napsat několik vět a velice dobře napodoboval lidské chování. Zásadním rokem pro robotiku byl však až rok 1920, kdy Karel Čapek napsal svůj první utopický román, slavný R.U.R. V tomto díle se poprvé objevilo dnes mnoha způsoby skloňované slovo robot. Zajímavé je, že už v zárodku robotiky jako oboru se lidé báli toho, kam nás tato věda dovede, a právě román R.U.R. se vědecko-fantastickým způsobem zabýval negativními účinky techniky na člověka. O několik desítek let později navázal na dílo Karla Čapka americký spisovatel ruského původu Isaac Asimov, a to především svojí sbírkou „Já, robot“. V tomto díle Asimov definoval tři základní zákony robotiky, které mají zajistit, že roboti nikdy neublíží člověku. Asimov se nikdy netajil tím, že Čapkovo R.U.R. přečetl a že dílo se mu nelíbilo, ačkoliv přiznal, že slovo robot převzal právě z této knihy. V druhé polovině minulého století se robotika postupně vzdalovala vědeckofantastickým úvahám a začala dostávat reálnou podobu ve světě průmyslové výroby. Bylo tomu tak například díky vynálezu tranzistoru a integrovaného obvodu. To poprvé v historii umožnilo vložit robotům základní inteligenci a chování. I když šlo

28.10.2009 19:00:47

10

Techmania nabízí

Science centra ve světě

Technopolis® Hravé science centrum v srdci Vlámska

V Techmanii si každý přijde na své V Techmanii není předem nijak dáno, jakým způsobem s ní budete v kontaktu: můžete přijít jako běžný návštěvník, navštívit nás se školní skupinou, nebo se s námi setkat na různých akcích, z nichž některé se odehrávají i mimo naši budovu. O některých z nich si můžete přečíst i v tomto čísle – například o Noci vědců na str. 4, nebo o Pouti k planetám na str. 23. Pokud se více zajímáte o to, co lze v Techmanii podnikat, těšte se na kluby, kroužky a přednášky, se kterými se počítá v nové části haly po její rekonstrukci. Chcete se zapojit ještě více? Čtěte tedy dále, nabízíme i stipendijní programy! Základní nabídku Techmanie pro širokou veřejnost tvoří její stálé expozice – fyzikální Edutorium (viz str. 8), sekce „Škoda – 150 let podniku“ s neotřelým výkladem o historii i současnosti plzeňské Škodovky a expozice „MáToHáček“, složená z hraček, her a hlavolamů. V ní si mohou návštěvníci zahrát na rybáře, složit barevného kohouta

nebo postavit věž z Jenga kostek. Chcete si vyzkoušet, zda máte šikovné a trpělivé ruce? Seznamte se tedy např. s exponátem „beruška s kuličkou“ - dokážete berušku dostat po připravené trase do cíle, aniž by kulička spadla do děr, které tvoří překážky? I v dalších exponátech je možné prověřit svou zručnost a fantazii. Expozici MáToHáček doporučujeme k návštěvě rodinám s malými dětmi a mateřským školám. Pro žáky základních a středních škol nabízíme možnost volné prohlídky, při které jsou žáci s učiteli uvítáni průvodcem, který jim podá základní informace o Techmanii a pak je nechá, ať sami zkoumají exponáty, které je zajímají. Další možností je program, který je zčásti nebo zcela vedený průvodcem. Zde žáci dostanou k dispozici pracovní listy související s tématem programu, který si předem vybrali. Tyto pracovní listy se blíže věnují několika konkrétním exponátům, které žák prozkoumá, zapíše své výsledky, tipy nebo zodpoví otázky. Pro podrobný přehled námi nabízených programů pro školy

Slyšeli jste už o Technopolis®? Ještě ne? Tak čtěte pozorně dál, protože znát tuhle úžasnou belgickou instituci se prostě vyplatí. Technopolis® je vlámské science centrum, které se – stejně jako naše Techmanie – zaměřuje na popularizaci vědy a techniky. Ptáte se, co je na Technopolis® tak zajímavého? Vydejte se s námi do belgického městečka Mechelen a podívejte se, jak vypadá jedno z nejpozoruhodnějších evropských science center!

prosím viz str. 6 a 7 tohoto časopisu: najdete zde i kontakt na paní Karolínu Tichou, která vám ráda poskytne doplňující informace. Kromě našich stálých expozic nabízíme dočasné výstavy – v minulém čísle Techmaniaka jste si mohli přečíst o výstavě Copyright Nature – Patentováno přírodou, kterou nyní vystřídala výstava s názvem Top Secret (str. 3 tohoto čísla). Navíc jsou u nás denně k vidění vědecko-technické show na různá témata – k nejoblíbenějším patří předvádění Van de Graaffova generátoru. Pro největší nadšence, kteří jsou pro vědu a výzkum skutečně


11

zapáleni, nabízíme stopadesátihodinový „Studijní stipendijní program pro středoškoláky“, ve kterém se na čas stanou členy týmu Techmania science center. Účastníky tohoto programu čeká úvodní patnáctihodinový zaškolovací trénink, a poté už v roli průvodců asistují návštěvníkům při průzkumu exponátů. Další možnost, jak se zdokonalit a seberealizovat v odborných znalostech, představuje stipendijní program Techmania Talent, o němž jsme psali na str. 5. Techmania tedy má co nabídnout každému příchozímu - ať už je jeho hlavním zájmem se pobavit, nebo se spíše chce věnovat důkladnějšímu zkoumání.

„Naše expozice nahlíží z neobvyklé perspektivy na to, čeho si v každodenním životě často ani nevšimneme. Na základě experimentů se zcela běžnými předměty denní potřeby můžeme “odtajnit” i ty nejkomplexnější vědecké fenomény, tj. jednoduše je vysvětlit našim návštěvníkům”, shrnuje Erik Jacquemyn, výkonný ředitel Technopolis.® „Věda”, dodává shovívavě, „koneckonců začíná od schopnosti nadchnout se pro nějakou myšlenku.” A to je jistě pravda, neboť v Technopolis® se pro vědu nadchne úplně každý. Jak poznamenává náš provozní manažer Libor Kočí: „Z Techmanie velmi dobře víme, že každému návštěvníkovi „sedí“ něco jiného. Někdo klade důraz na výchovnou složku exponátů science center, někdo na tu zábavnou. Podle mě má Technopolis právě tyto složky dobře vyvážené. Design exponátů i interiéru expozice je vkusný a příjemný a přitom nepřebíjí, spíše dotváří jejich funkci.”

A o jaké že exponáty vlastně jde? Návštěvníci mohou v Technopolis® vypustit horkovzdušný balon, nebo se pokusit předhonit vážku. Mohou si také zahrát na piloty a sedíc v autenticky vypadajícím kokpitu se pokusit bezpečně “přistát” s letadlem. Zajímá vás, jaký pocit zažíval Neil Armstrong při chůzi po Měsíci? V Technopolis® je možné zjistit i to…

Expozice vlámského science centra tedy zahrnují exponáty z nejrůznějších oborů: mechaniky, optiky, elektřiny a magnetismu, kapalin a plynů, přírody, najdete tu i hry, hlavolamy… Jak opět podotýká Libor Kočí: „Technopolis® sází na spíše „klasické“ interaktivní exponáty – to znamená, že zde nenajdete příliš exponátů typu “high technology” - což není míněno jako výtka, z mého osobního pohledu spíše naopak.” Každého určitě zaujme např. kinetický exponát pokrývající celou jednu stěnu science centra - kuželkové koule se tu proplétají po nejroztodivnějších drahách, na konci pouti „nastoupí“ do výtahu, nechají se vyvézt nahoru a s novou chutí se pustí zas na cestu dolů.

Unikátní je rovněž tzv. Dětské science centrum, které je v rámci Technopolis® určeno dětem mezi čtvrtým a osmým rokem věku a jejich rodinám. Na 1000 m² se tu nachází desítky interaktivních exponátů, které jsou postavené tak, aby na ně děti dosáhly, a zároveň jsou plně uzpůsobené na kognitivní svět našich nejmenších. Najdete zde realisticky vyvedené ulice s poštou, bankou, obchodem či autoservisem, nebo také stavbu, kde děti staví domky z velkých plastových cihel, pokládají téměř reálnou střechu z tašek, to vše za pomoci obrovského jeřábu…

Technopolis®, stejně jako Techmania, část svých expozic pravidelně obměňuje. Jak podotýká koordinační manažer Technopolis® Steven Vols: „V současnosti je u nás největším lákadlem expozice nazvaná „1-to-make”, což je expozice, kterou mohou návštěvníci sami dotvářet.” Jak to funguje? „1-to-make“ je navržena tak, aby podněcovala návštěvníky k realizaci jejich myšlenek. Chcete si zahrát na architekta a postavit takovou stavbu, která ustojí i vibrační test? Víte, jaké jsou konstrukční principy horské dráhy? Technopolis® na vás čeká!

A čeká na vás samozřejmě i Techmania, která s vlámským science centrem úzce spolupracuje. Ostatně například naše nová expozice Top Secret, o níž píšeme na druhé stránce tohoto časopisu, je společným dílem Technopolis® a dánského Experimentaria! Technopolis® si nás také vybralo za partnera pro svou „Science Center Academy”, což je pravidelný intenzivní seminář, na němž odborníci z předních evropských science center sdílejí zkušenosti z řízení svých institucí, jejich financování, koncipování exhibic apod. Další “Akademie” se uskuteční na podzim roku 2010: máte-li zájem dozvědět se více, navštivte webové stránky Technopolisu® (viz níže) či se informujte přímo u nás, na www.techmania.cz.

Technopolis, the Flemish Science Centre Technologielaan, 2800 Mechelen, Belgium tel. + 32 15 34 20 20 fax + 32 15 34 20 10 www.technopolis.be

28.10.2009 19:00:52

12

Regionální věda

Rozvoj ve ŠKODA POWER

Život pod městem

13

��

Existují vědci, kteří už od pohledu odpovídají lidové představě badatele – nedbale zapnutý bílý plášť, rozcuchané vlasy, nepřítomný, zamyšlený pohled. A pak existují jiní vědci, kteří vás přivítají ve sportovním tričku, se širokým úsměvem na tváři a žoviálně vám prominou, že jste na schůzku s nimi přišli o celých dvanáct minut pozdě. Zřejmě nikoho příliš nepřekvapí, že doktor Hajšman, jeden z oceněných v rámci „Noci vědců“ v Techmanii, patří do té druhé kategorie. Najít jej můžete v hloubi škodováckého areálu, přesněji řečeno v sedmém patře jedné z nejmodernějších budov holdingu Škoda, ve Škodě Power. A čím že se tam vlastně zabývá? Doktor Hajšman je odborníkem v oblasti najíždění parních turbín. Že vám to nic neříká? Nedivím se, ale nic není tak složité, aby to nemohlo být jednoduše vysvětleno. „Tím najížděním je myšlen prohřev potrubí, ventilových komor až po samotnou turbínu“, vysvětluje doktor Hajšman. V podstatě jde o to, že když si doma rozsvítíte třeba lampu, abyste si mohli sednout do křesla a přečíst Techmaniak, je zapotřebí práce mnoha lidí a součinnosti mnoha mechanismů k tomu, aby to bylo možné. Vezměme to ale popořadě. V tepelné elektrárně se uhlí vozí do zásobníku, tam se semele na drobný prach a ten se pak spálí v kotli. Spalováním uhlí vzniká velké množství tepla, jež ohřívá vodu, a výsledkem je pára, která pohání parní turbínu. Tato turbína zase pohání generátor, který vyrábí elektřinu a dodává ji do elektrické sítě. Práce doktora Hajšmana spočívá právě v té fázi, kdy je pára vpouštěna („najížděna“) do všech možných trubek až po turbínu. „Je to velmi složitý proces“, připouští doktor Hajšman. „Musíme zařízení postupně prohřát až na provozní teplotu, a to tak, aby nedošlo k jeho poškození. Když páru vpustíme příliš pomalu, je to, jako byste plýtvali penězi a zdroji, nazmar tak může přijít třeba celý vagon uhlí.“ To je však jen jedno z mnoha rizik „najíždění“. Potrubí a ventilové komory totiž bývají z různých materiálů a mají různou tloušťku, takže se prohřívají různou rychlostí. „No, a když bychom to dělali moc rychle“, krčí rameny pan doktor, „tak se může stát, že by se něco z toho zařízení zkrátka poškodilo.“ Zcela konkrétní náplní práce dr. Hajšmana je tedy vymýšlet takové algoritmy, které by umožnily řízení a regulaci celé soustavy při prohřevu ze studeného stavu (20°C) až do nominálních hodnot (až 600°C). S tím souvisí také originální vynález pana doktora, přístroj s poněkud chladným názvem „čítač životnosti rotoru.“ Takový rotor, tedy rotující část turbíny podobně jako elektrického motoru, dynama nebo alterná-

Ing. Miroslav Hajšman Ph.D. ŠKODA POWER

toru, je standardně navrhován tak, aby vydržel 200 000 hodin pracovního nasazení. Ale co když nějaká součástka nepracuje tak, jak má? Jak se lidé v elektrárně dozvědí, kolik času tomu jejich rotoru ještě zbývá? Takovéto úvahy vedly doktora Hajšmana k tomu, aby vymyslel zcela nový algoritmus, jaký ve Škodě Power do té doby vytvořen nebyl. A jak to funguje? „Na monitoru se zobrazuje zbytková životnost rotoru v procentech“, vysvětluje dr. Hajšman, „čítač tedy potvrzuje životnost rotoru, případně poukazuje na jeho větší či menší opotřebení, než bylo plánováno.“ Pro provozovatele elektrárny je takový čítač zcela jistě dobrá pomůcka, vypovídající o stavu zařízení. Výrobci, tedy Škodě Power, zase slouží jako doklad o historii provozování. Co říci na závěr? Ptáte se, jak se něčím denním chlebem mohou stát tak tajemné pojmy jako „najíždění parních turbín“, „axiální vůle“ či „modul čítače životnosti“? „V podstatě omylem“, usmívá se dr. Hajšman. „Šel jsem se po střední škole s několika spolužáky podívat na den otevřených dveří na Fakultu aplikovaných věd ZČU. Ne, že bych tam chtěl studovat, my se tam šli spíš ulejt.“ „No“, shrnuje lakonicky, „a už jsem tam zůstal.“ A to je jistě dobře, protože díky takovému malému „omylu“ má dnes plzeňská Škoda Power o jednoho špičkového pracovníka víc. Takže pokud někdo z vás bude brzy končit střední školu, běžte se do těch univerzitních budov také podívat a navštivte třeba i ty, o kterých jste nikdy dřív nepřemýšleli. Nikdy dopředu nevíte, kde se vám může líbit. A odborníci, ti jsou potřeba všude. I bez bílých plášťů.

��

��

�� Lopatka 1 220 mm


��

28.10.2009 19:01:07

14


15

Spirální galaxie Sombrero v souhvězdí Panny. Tvar prachového prstence a její velké středové výduti dal galaxii jméno: nepřipomíná vám také mexickou pokrývku hlavy? Vesmírné sombrero bylo objeveno již v roce 1767 a je od nás vzdálené celých 32 milionů světelných let. Zdroj: NASA


28.10.2009 19:01:18

16


Regionální věda

17

Rozvoj ve ŠKODA ELECTRIC Náplň práce některých lidí je nám jasná již od chvíle, kdy o nich poprvé slyšíme. Pekař peče, učitel učí a myslivec s největší pravděpodobností myslí. Co ale dělá někdo, kdo má ve svém životopisu napsáno „vedoucí projektant trakční elektrovýzbroje vozidel“? Vezměme to raději popořadě a zeptejme se: „Dobrý den, pane inženýre. Co je to vlastně ta trakční elektrovýzbroj?“ Pan inženýr František Krůs, jeden z předních odborníků ve Škodě Electric, si lehce povzdechne, protože je mu jasné, že opět narazil na technického laika, kterému bude svou práci muset vysvětlit takříkajíc „po lopatě“. Pak se však usměje a s trpělivostí sobě vlastní vyloží, že trakční elektrovýzbroj je celý systém, který se stará o to, aby vozidlo jelo přesně tak, jak to po něm řidič požaduje. Aby třeba zrychlovalo, když má zrychlovat, a aby brzdilo, když má brzdit. Jinými slovy, světem pana ing. Krůse jsou elektrické pohony tramvají a trolejbusů, které nás ostatní dopravují z bodu A do bodu B. S nimi jsou také spojeny dva nejzajímavější projekty, na něž je pan inženýr právem hrdý. Tím prvním byl mezinárodní projekt krátkých (dvanáctimetrových) a kloubových trolejbusů. Americký partner (firma Neoplan) dodal karoserie, ale kompletní elektrovýzbroj pochází ze Škody Electric a je dílem právě týmu ing. Krůse. Chcete vědět, jak takový česko-americký trolejbus vypadá? Svézt se můžete, ale je to poněkud z ruky, neboť zmiňované trolejbusy se v současnosti prohánějí dalekým americkým Bostonem. Vlastně bychom mohli napsat - pod Bostonem. Jedním z důvodů, proč je tento projekt tak unikátní, je totiž fakt, že část trasy těchto trolejbusů se realizuje v podzemních tunelech – představme si to asi jako pražské metro. Nutno dodat, že tyto tunely byly pod Bostonem postaveny speciálně pro trolejbusy s naší, škodováckou elektrovýzbrojí. „Jen si to představte“, říká ing. Krůs, „trolejbusy urazí 20 % své cesty v podzemí a zcela bez emisí!“ Proč jen 20 %, ptáte se? Jakmile totiž stroje z podzemí vyjedou, řidič zmáčkne příslušné tlačítko, sběrače elektrického proudu se samy odpojí od trolejí a trolejbus přestává být trolejbusem, neboť je nadále poháněn dieselgenerátorem o výkonu 500 koní. Proto bychom také měli upřesnit, že formálně se těmto vozidlům vlastně neříká trolejbusy, ale duobusy, neboť používají dva různé zdroje energie. Druhý významný projekt pana inženýra se týká tramvají. Obyvatelé Plzně jistě ještě mají v živé paměti krásnou nízkopodlažní tramvaj, která se před několika měsíci na zkoušku projížděla v ulicích, než byla přepravena do Prahy. Tam se vozy tohoto typu stanou posilou vozového parku. Ovšem nejen v Praze. Škoda ForCity, jak se tram-


Ing. František Krůs ŠKODA ELECTRIC vaje oficiálně jmenují, budete již brzy moci najít třeba i v lotyšské Rize. Opět se tak potvrdilo, že Škoda Electric je v oblasti trakční elektrovýzbroje nepřehlédnutelným hráčem. Ve zmiňované Rize má ostatně tradičně dobré jméno – již nějakou dobu se tam můžete svézt i škodováckými trolejbusy. Proč je ale tramvaj Škoda ForCity tak zajímavá? Například proto, že bylo potřeba vymyslet zcela novou koncepci pohonu 100% nízkopodlažní tramvaje. To kladlo na tým ing. Krůse velké nároky – musela být vyvinuta celá řada zcela nových prvků, jako je například individuální pohon každého ze šestnácti kol vozidla. V praktické rovině se tak uplatnily teoretické úvahy ing. Krůse o synchronních motorech. Ty jsou sice konstrukčně poněkud složitější než dosud běžně používané motory asynchronní, ovšem jejich nepochybnou výhodou je, že v této aplikaci nepotřebují převodovku. Díky permanentním magnetům může být kolo napojeno přímo na motor, bez dalšího mechanického prostředníka. Na této problematice, tedy na pohonných systémech se synchronními motory s permanentními magnety, ing. Krůs velice úzce spolupracuje s kolegy na akademické půdě (zmiňme například doc. Peroutku na Fakultě elektrotechnické ZČU nebo doc. Nováka z Univerzity Pardubice). Je toho tedy hodně, co takový vedoucí projektant trakční elektrovýzbroje vozidel dělá. Je to složitá práce? Jistě. Je náročná? Bezpochyby. Je záhadná? Ale kdepak. Činnost odborníků, jako je ing. Krůs, má přímý dopad na životy nás všech, kteří denně jezdíme v tramvajích či trolejbusech – ať už u nás, nebo v zahraničí.

28.10.2009 19:01:29

18

Makrosvět

Novinky ve vědě

Vesmír jaký je?

Saturn vydává další tajemství Pasadena, USA: NASA pomocí Spitzerova vesmírného teleskopu objevila dosud neznámý, obří prstenec kolem Saturnu. Pro Vaši představu: vertikální výška tohoto prstence je dvacetkrát větší než průměr vlastní planety, a kdybyste jej chtěli „ucpat“, museli byste jej zaplnit miliardou planet o velikosti naší Země… Ptáte se, jak je možné, že si něčeho tak obrovského nikdo nevšiml již dříve? Právě pro tu velikost! Prstenec se totiž začíná formovat až ve vzdálenosti 12 milionů kilometrů od vlastní planety, a dokonce i Phoebe, jeden ze Saturnových měsíců, krouží uvnitř něj. Prstenec je navíc velmi řídký, tvoří jej jen tenké vrstvy ledu a prachové částice. K odhalení tohoto vesmírného tajemství bylo tedy zapotřebí moderního Spitzerova teleskopu, jehož infračervené vidění bylo schopno detekovat prach o teplotě pouhých 80 kelvinů (tj. -316 °C). Studené objekty totiž vydávají infračervené či termální záření; podobně jako například kopeček zmrzliny. Čtěte více na http://www.jpl.nasa.gov/index.cfm

Jaký je vesmír? Je doopravdy nekonečný? Jak vlastně mohl vzniknout a z čeho? Snad každý z nás si jednou tyto otázky položil a přemýšlel o nich. Jenže nalézt na ně odpovědi není vůbec lehké. První mytologické představy o vzniku světa, o nichž víme, jsou staré 5000 let a pocházejí z území dnešní Číny. Svou kosmologii měli samozřejmě i Babylóňané a obyvatelé ostatních starověkých států, kteří vznik světa a vesmíru přisuzovali bohům. Po dlouhá tisíciletí tak vznikalo množství filosofických a teologických modelů vzniku světa. Racionálním, respektive vědeckým způsobem se na vznik vesmíru začalo pohlížet až v novověku, spolu s příchodem fyziky jakožto exaktní vědy. V dnešní době kosmologie využívá nejen astronomii či astrofyziku, ale i kvantové teorie, teorie částic, strunové teorie a teorie relativity. Je velmi důležité si uvědomit, že lidé dnes všechny jevy a děje popisují pomocí matematiky, a proto bychom na tento obor, mezi školáky často tak neoblíbený, neměli zapomínat. Současná matematika je nicméně pro kosmologické modely nejen velkým pomocníkem, ale také velkou překážkou. K popisování vesmíru se dnes totiž používá tzv. teorie grup, což je sice matematika velmi vyspělá

19

Zdroj: NASA, Jet Propulsion Laboratory Infračervený prstenec kolem Saturnu, zdroj: NASA/JPL-Caltech/Keck

Evropané objevují nové světy

Struktura vesmíru, zdroj: www.astro.cz a moderní, přesto však není pro tyto účely dostačující a nedává odpovědi na vše, co bychom si přáli vědět. Kosmologie pomocí těchto teorií vytváří modely vesmíru, které popisují jeho vznik a celkový vývoj, včetně konce vesmíru - pokud nějaký bude. Snaha vědecké obce spočívá ve vytvoření jediné, univerzální teorie, která by zahrnovala a sjednocovala všechny ostatní. Tato teorie se označuje jako „teorie všeho“. Měla by nejen ukázat, jak vesmír vznikl a jaký bude jeho konec, ale měla

by dát odpovědi i na to, proč vznikl a jak je možné, že v něm vůbec vznikl život, jaký známe. Jedna z otázek, které by mohly napomoci k vytvoření této univerzální „teorie všeho“, zní jak zobecnit Einsteinovy rovnice tak, aby zahrnovaly kvantovou teorii? Díky objevu tzv. reliktního, zbytkového záření byla v šedesátých letech minulého století potvrzena teorie velkého třesku, díky čemuž je dnes kosmologie schopna velmi dobře popsat vývoj vesmíru od první vteřiny

po vzniku až do současnosti. Co se však dělo v době před touto první, zásadní vteřinou, to nevíme, neboť z této doby žádné zbytkové záření neexistuje. Věda je často plná otázek a paradoxů; vždyť abychom pochopili počátky vesmíru, potřebujeme vědět, jak se chovají elementární částice. A abychom pochopili elementární částice, musíme zjistit, jak vypadal velmi raný vesmír. Podobné částice s velmi vysokými rychlostmi a energiemi, které se objevily v počátcích všehomíra, nyní zkoumá např. nový urychlovač LHC ve švýcarském CERNu, tedy v největší světové laboratoři pro částicovou fyziku. Tento urychlovač by měl prověřit současný standardní model v částicové fyzice a tím se zase o krůček přiblížit k vytvoření „teorie všeho“. V plzeňské Techmanii samozřejmě vývoj v moderní fyzice a kosmologii pečlivě sledujeme a do budoucna pro Vás připravujeme novou expozici, zaměřenou právě na tato témata. Článek pro vás připravila PhDr. Jana Drhová

Náčrt vývoje vesmíru, zdroj: www.astro.cz

Porto, Portugalsko: Evropská jižní observatoř (ESO) v říjnu oznámila senzační objev za hranicemi naší sluneční soustavy. Díky extrémně citlivému spektrografu HARPS potvrdili evropští vědci existenci 32 dosud neznámých exoplanet. Ptáte se, co exoplanety jsou? Říká se jim také extrasolární planety, protože obíhají kolem jiné hvězdy než kolem Slunce. Zajímavé je, že až do devadesátých let 20. století nebyla známa ani jediná z nich, ačkoliv se o jejich existenci již velmi dlouho spekulovalo. Oněch 32 „nových“ exoplanet je „roztroušeno“ po třiceti různých planetárních systémech a vědci je kategorizují jako „malé planety“ navzdory tomu, že velikost některých z nich je oproti Zemi až pětinásobná. „Takovéto objevy umožňují astronomům skvělý vhled do diverzity planetárních systémů a pomáhají nám pochopit, jak byly utvářeny,“ říká dr. Nunto Santos, člen výzkumného týmu. Spektrograf HARPS (High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher) je pevnou součástí teleskopu o délce 3,6 m a pracuje na projektu exoplanet již pět let. Jak podotýká švýcarský profesor Stéphane Udry, který stál u objevů prvních exoplanet: „HARPS je unikátní a extrémně přesný nástroj, jenž je ideální pro objevování mimozemských světů.“ Těchto „nových světů“, tedy exoplanet, je v současnosti známo pouze asi 400, přičemž 75 z nich bylo objeveno právě díky spektrografu HARPS. Na závěr jen dodejme, že Evropská jižní observatoř je přední mezivládní astronomickou organizací v Evropě a zároveň nejproduktivnější astronomickou observatoří na světě. Dlouhodobě ji podporuje 14 zemí; od ledna 2007 je mezi nimi i Česká republika. Pro další informace viz http://www.eso.org/public Zdroj: ESO 39/09 - Science Release Exoplaneta v systemu Galiese 667, zdroj ESO/L. Calçada

Malé nebezpečí? V nanotechnologiích, respektive ve výzkumu nanočástic, leží podle mnoha odborníků budoucnost současné vědy. Je ale tato cesta bezpečná? O rizicích nanočástic se na teoretické úrovni polemizuje již relativně dlouho, nedávno však do této debaty zasáhl se zcela konkrétním příkladem pekingský klinický toxikolog Jü-kuo Sung, když prokázal vztah mezi vdechováním nanočástic na pracovišti a vznikem vážné choroby. Nanočástice prý sedmi čínským ženám způsobily otoky kolem srdce a plic, lékaři je této tekutiny nedokázali zbavit a dvě ženy pak onemocnění podlehly. Máme se tedy obávat nebezpečí z nanosvětů? Střízlivý názor zastává jeden z našich největších odborníků v nanotechnologiích, profesor Oldřich Jirsák, laureát ceny Česká hlava. „Tvrdit, že nanočástice jsou nebezpečné lidskému zdraví, je totéž jako říci, že nebezpečné lidskému zdraví jsou chemikálie. Jde samozřejmě o to, jaké chemikálie máme na mysli: ocet a soli konzumujeme v jídle, etanol v nápojích, mýdlem se myjeme, zubní pastou si čistíme zuby. Lékaři při své práci používají vnitřně mnoho chemikálií. Naopak jiné chemikálie jsou velmi jedovaté. Je tedy vždy nutné říci přesně, o jaké nanočástice jde. To se intenzivně a celosvětově zkoumá. Za neškodné považujeme nanomaterialy, které se do týdne rozloží v tělních tekutinách. Ty nerozložitelné jsou zatím považovány za potenciálně nebezpečné a takto se s nimi také zachází, stejně jako s toxickými chemikáliemi. K nanomateriálům se tedy civilizovaný svět chová opatrně a v krátké době budou připraveny mezinárodní standardy pro jejich klasifikaci, hodnocení, povolování a manipulaci. Rozhodně by však byla škoda poplašnými zprávami vývoj nanomateriálů zpomalit, jistě přinesou lidstvu v budoucnosti mnoho užitečného. Na závěr jen dodejme, že EU již první krok k těmto mezinárodním standardům učinila: od roku 2012 budou výrobci povinni označovat ty produkty, které obsahují nerozpustné a biostabilní nanomateriály. Zdroj: www.scienceworld.cz Uskupení nanočástic, zdroj: Department of Computer Science and Engineering, University of Minnesota


28.10.2009 19:01:34

20

Klasikové vědy

Max Planck (1858 – 1947) Rodák ze severoněmeckého Kielu byl pokračovatelem tradice berlínské fyziky založené Helmholtzem a Kirchhoffem, sám se však stal průkopníkem v oblasti kvantové fyziky. Svou doktorskou práci soustředil na druhý termodynamický zákon, disertační práci s názvem „O druhém principu teorie tepla“ obhájil v pouhých jednadvaceti letech. I další vědeckou činnost věnoval zpočátku především oblasti termodynamiky, později ho zaujala Kirchhoffova práce o záření absolutně černého tělesa a začal se jí zabývat hlouběji. Jako jeden z prvních si všiml talentu Alberta Einsteina a stal se jeho osobním přítelem. Planck je rovněž znám jako jeden z hlavních propagátorů Einsteinovy teorie relativity. V roce 1918 mu byla udělena Nobelova cena jakožto ocenění prvního kroku k elementárnímu kvantu. O 12 let později se Planck stal prezidentem Společnosti císaře Willhelma, jež byla po druhé světové válce nazvána Společností Maxe Plancka; Max-Planck-Gesellschaft je dnes jednou z nejvýznamnějších evropských institucí svého druhu. Pro více informací viz www.mpg.de


Techmania představuje Slyšeli jste někdy o vědci, který učinil první krok na cestě ke kvantové revoluci a kromě toho jaksi mimochodem sepsal i nevázanou operetku s názvem „Láska v lese“? Víte, že na konci 19. století se mnozí odborníci domnívali, že ve fyzice se už nic moc nového objevit nedá, než jim jeden z nich ukázal, jak moc se mýlí? Teoretický fyzik Max Planck byl nejen fascinující vědeckou, ale i lidskou osobností, jež výrazným způsobem ovlivnila myšlení dvacátého století a tím i směr, kterým se věda dodnes ubírá. Narodil se ve studeném přístavním městě Kiel na severu dnešního Německa, a to krátce poté, kdy tam August Howaldt sestrojil první ponorku na světě, nazvanou „železný tuleň“. Rodina malého Maxe se však příliš nezajímala ani o technické zázraky své doby, ani o fyziku a tím méně o tuleně: budoucí vědecký génius se narodil mezi profesory teologie, právníky a předními osobnosti německého společenského života. Mladý Max příliš netoužil po právní kariéře, kterou si vybudoval jeho otec či strýček, spoluautor německého občanského zákoníku. A zájem neprojevil ani o studium teologie, kterému se Planckovi tradičně věnovali již od konce 18. století. Měl však jednu obrovskou přednost: absolutní hudební sluch. Hudebně byl velice nadaný, již od dětství hrál na klavír, violoncello, a dokonce na varhany, skládal písně a navštěvoval pěvecký spolek. Vzhledem k jeho zájmu a talentu se tedy zdálo vcelku logické, když bezprostředně po ukončení gymnázia zamířil za svými profesory hudby, aby se jich zeptal, zda se má, či nemá hlásit na hudební akademii. Dostal ale vpravdě studenou sprchu: „Pokud se na to musíte ptát, tak to raději nechte být.“ A právě tehdy začal Max Planck uvažovat o dráze profesionálního fyzika. Jak později napsal, na gymnáziu se toho o fyzice sice mnoho nedozvěděl, ale zaujalo ho vyprávění učitele, který se pokoušel ilustrovat zákon o zachování energie: „Nezapomenutelný byl pro mne příběh o zedníkovi, který pracně vynáší těžké došky na střechu domu. Ta práce, energie, kterou do této činnosti vkládá, nevyprchá do ztracena: zůstane ve stavbě ukrytá po celé roky, až se možná jednoho dne ten došek uvolní a spadne náhodnému chodci na hlavu.“

Nicméně ani s fyzikou to nebylo jednoduché: rodinný přítel, profesor fyziky Phillip von Jolly, zchladil Planckovo nadšení slovy: „V této vědě, Maxi, je už objeveno a vysvětleno téměř vše, zbývá jen zaplnit některé nepodstatné mezery.“ Von Jolly tehdy nebyl jediný fyzik s tímto názorem, Plancka nicméně neodradil. „Nechci objevovat nic nového, postačí mi, když pochopím to, co je ve fyzice již známo, a možná tyto znalosti i trochu prohloubím,“ odpověděl prý tehdy Planck a zapsal se k matematicko-fyzikálnímu studiu v Mnichově. A co myslíte, jak to dopadlo? Planck nejen, že objevil mnoho nového, ale především zcela změnil pohled na fyziku jakožto vědecké odvětví. Důkazem je toho např. Nobelova cena z roku 1918 za objev energetických kvant. Jak ale nad Planckovým hrobem podotkl jeho přítel Albert Einstein: „Ten, kterému bylo dopřáno darovat lidstvu velikou tvůrčí myšlenku, nepotřebuje, aby ho následovníci oslavovali. Dostalo se mu vyššího ocenění jeho vlastním činem.“

21

SCICOM Čtenáři tohoto časopisu budou jistě souhlasit s tvrzením, že věda je velice zajímavá, užitečná a inspirující lidská činnost. Někteří z vás však možná ještě podotknou, že kromě všech těchto pozitivních charakteristik dokáže být věda občas i nesrozumitelná a její nositelé se pak jeví jako bytosti z jiného světa. Právě tento obraz vědy jako souboru složitých a běžnému člověku nesrozumitelných aktivit se Techmania snaží dlouhodobě vyvrátit, a proto např. v úzké spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni usilujeme o realizaci projektu nazvaného „Scicom – Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy“.

Společnost Maxe Plancka se dnes věnuje mnoha vědním oborům, mezi jinými i biofyzice, biochemii a struktuře kmenových buněk.

Co je vlastně náplní projektu? Jak už název napovídá, jedná se o vědeckou komunikaci, nebo přesněji „komunikaci o vědě“. Idea tohoto projektu se zrodila v science center Techmania, resp. u jejího ředitele Vlastimila Voláka. Ten si spolu se svými kolegy nemohl nevšimnout, že v zahraničí je problematice komunikování vědy věnován značný prostor a že existují dokonce specializované studijní obory, které se tomuto tématu věnují. Doc. František Ježek, prorektor ZČU pro strategii a výzkum, předkladatel projektu k tomu podotýká: „Věda má tendenci se uzavírat a často není občanům schopná vysvětlit, co vlastně dělá“. A to je samozřejmě chyba – věda se v České republice dělá stále ještě především ve státních institucích a je financována z veřejných zdrojů. Občan, jako daňový poplatník, by tedy měl být srozumitelnou formou seznámen s tím, do jakých výzkumů jsou jeho peníze investovány a proč se tak děje.

Max Planck (vpředu) se synem Erwinem v Tyrolských Alpách. Horská turistika byla životní vášní slavného vědce. Zdroj: Max-Planck-Gesellschaft

Snaha zprostředkovat vědu občanům samozřejmě není nějakou revoluční myšlenkou poslední doby. Prorektor Ježek má zcela jistě pravdu, pokud říká, že „vědci byli v podstatě

vždy v historii storii nuceni s veřejností komunikovat, aby vysvětlili své záměry a získali pro ně podporu“. V České republice se ovšem na profesionální úrovni této problematice věnuje až projekt „SCICOM“. Tady je nutné uvést, že tento projekt nevzniká pouze ve spolupráci mezi ZČU

v Plzni a Techmanií, chmanií, ale že jde o činnost, nost, na níž se podílí ještě tři další subjekty - Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň (VOŠ a SPŠE Plzeň), Gymnázium a Střední odborná škola v Rokycanech a Česká marketingová společnost, která v celé věci slouží jako poradní orgán. Právě obě zmiňované školy, resp. jejich žáci, by měli sloužit, nadneseně řečeno, jako „pokusné osoby“, na nichž by se budoucí „komunikátoři vědy“ nejen učili předávat poznatky, ale zároveň také zjišťovali, o co žáci mají zájem. Celý projekt by tak získával vždy tolik potřebnou zpětnou vazbu. V praxi to bude vypadat zhruba tak, že ředitelé a pedagogičtí pracovníci příslušných škol nastoupí cestu blízké spolupráce s Techmanií, načež jim bude umožněno realizovat některé aspekty výuky svých žáků interaktivním způsobem přímo v science centru. Žáci by pak nebyli nuceni absolvovat

výuku např. fyziky v podobě krátkých úseků, ale bylo by jim umožněno opustit školní lavice a strávit, řekněme, šest hodin v Techmanii, kde by konkrétní učební látku mohli probrat více do hloubky a s lepšími technickými možnostmi. Školy by tak mohly ušetřit i na technickém vybavení svých laboratoří. A jak to s „komunikováním vědy“ vypadá v současnosti? V projektu SCICOM – Rozvoj kompetencí pro komunikaci vědy jsou zahájeny již čtyři ze sedmi klíčových akvitit. Byl vytvořen internetový portál (www.scicom.zcu.cz) informující o realizaci projektu a aktuálním dění v oblasti „science communication“ (dále „SC“). Shromažďují se informace a novinky z oblasti SC a vzniká Srovnávací studie SC, která bude kompletně zpracována do konce února 2010. V současné době začínají také přípravné práce na tvorbě metodiky a vzdělávacího

modulu SC. Předběžné výsledky srovnávací studie budou prezentovány na první české konferenci o SC konané 4. prosince 2009, kterou pořádá Techmania science center. Ta je určena pro vědecké pracovníky, zástupce médií, pracovníky vzdělávacích a výzkumných institucí, zkrátka pro všechny zájemce o komunikaci vědy. Její účastníci se seznámí s aktuálním stavem této iniciativy v České republice a ve světě. Uvidí příklady úspěšných projektů a budou debatovat nad postavením vědy v české společnosti. Na konferenci vystoupí nejen přednášející ze Západočeské univerzity v Plzni, ale také odborníci na „komunikování vědy“ z University of the West England a z NASA. Více se o této akci dozvíte např. z našich webových stránek www.techmania.cz.

28.10.2009 19:01:44

22

Věda hrou

Pohledy zpět

Čočkový poločas

Jaderné hrátky Techmania vám představuje vzdělávací program energetické společnosti ČEZ: Svět energie Mnoho lidí si myslí, že jaderná fyzika je strašně obtížný a komplikovaný obor, jenž se bez dlouhého a náročného studia nedá pochopit. Tuto zdánlivou složitost a nepochopitelnost způsobuje fakt, že atom (a obzvláště jeho jádro) je nepředstavitelně maličký, a může se proto chovat zcela jinak, než věci, které jsou běžně kolem nás a které můžeme pozorovat vlastníma očima. Atom i atomové jádro však můžeme zkoumat nepřímo. V brožuře ČEZu proto najdete návody na pokusy a modelování fyzikálních dějů. Nemusíte se obávat žádných složitostí: veškeré pokusy i hry zde uvedené se dají provést i s pomůckami, které jsou běžně dostupné v každé domácnosti nebo škole.

Také se vám zdá, že nerozumíte tomu, proč radioaktivita nějakého prvku ubývá za stejnou časovou jednotku vždy o polovinu? Tak si to vyzkoušíme. Potřebujete hrst čočky (nebo fazolí - aspoň 200 kusů, ale raději více). Jednu polovinu zrnka obarvěte, druhou nechte přírodní. Nechte barvu zaschnout a vložte čočku do uzavřené krabice. Dobře s krabicí zatřepte, aby se zrnka dokonale promíchala. To je první poločas rozpadu. Krabici otevřete a odstraňte všechna zrnka, která leží barevnou stranou nahoru. Spočítejte je a napište si číslo do tabulky. Znovu uzavřete krabici a dobře protřepte - to je druhý poločas rozpadu. Otevřete, vyberte zrnka ležící obarvenou stranou nahoru a spočítejte je. Opakujte proces tak dlouho, dokud vám v krabici nějaká zrnka zbývají. Z tabulky čísel, kterou jste takto získali, sestrojte graf. Dostali jste křivku, která je v podstatě stejná, jako křivka přeměny radioizotopu. Je to proto, že přeměna radioaktivního jádra je statistický děj - zda padne čočka obarvenou nebo neobravenou stranou vzhůru. Kolik poločasů bylo potřeba k tomu, aby „radioaktivita“ významně klesla?

Pouť k planetám Obyvatelé a návštěvníci Plzně měli letos od června do srpna opět šanci „dotknout se“ Slunce a planet. Techmania totiž již podruhé realizovala spolu s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a Ústavem umění a designu ZČU projekt Pouť k planetám, který spočíval v prezentaci jednoho z nejnázornějších modelů sluneční soustavy v České republice. Do plzeňských ulic jsme umístili makety planet, a to tak, abychom vytvořili zmenšený model sluneční soustavy. Přitom jsme se samozřejmě snažili, abyste o vesmírných velikostech a vzdálenostech získali co možná nejpřesnější představu: naše sluneční soustava je proto oproti té skutečné zmenšená v měřítku jedna ku miliardě. To znamená, že například cesta od Slunce k Neptunu je u nás dlouhá pouhých 4,5 km. Stejné měřítko jako pro vzdálenosti bylo použito i pro rozměry planet - obrovský Jupiter tak v modelu vypadal jen jako menší míč.

Brožuru Jaderné hrátky si můžete objednat mezi jinými materiály vzdělávacího programu energetické společnosti ČEZ Svět energie na www.cez.cz/vzdelavaciprogram.

Plzeňské dny v Senátu ČR Na akci, kterou v červnu pořádalo město Plzeň pod záštitou místopředsedy Senátu Parlamentu ČR ing. Jiřího Šnebergera, Techmania samozřejmě nemohla chybět. Ve Valdštejnské zahradě jsme proto rozbili náš stan a představili Pražanům nejen exponáty z Edutoria, ale také několik zábavných pokusů. Ptáte se, proč bylo zázemí Senátu ČR věnováno právě Plzni? Celá událost se nesla ve znamení kandidatury Plzně na Evropské hlavní město kultury v roce 2015. Nutno totiž dodat, že Plzeň byla prvním městem v České republice, které začalo na přípravě kandidatury pracovat. Informace o projektu získali návštěvníci ve stanu, v němž se město prezentovalo společně s Ústavem umění a designu ZČU a kde byly také představeny práce studentů související s kandidaturou (např. knihy komiksů o plzeňských rodácích, ukázky grafických prací, návrhy propagačních předmětů apod.).

Pohledy zpět

Pivní poločas

Určitě jste si již všimli, že když se nalije pivo do sklenice, tak se na něm udělá mnoho pěny, která postupně klesá. Při podrobnějším pozorování zjistíme, že na začátku, kdy je pěny hodně, klesá rychle, a později mnohem pomaleji. To je podobné, jako u radioaktivních jader. Na začátku, když jich bylo hodně, se za jeden poločas rozpadu přeměnilo mnoho jader, později jak klesal jejich počet, klesal i počet přeměněných jader. V našem předchozím modelování jsme si po každém poločasu přeměny udělali „přestávku“ na přepočítání jader. Ve skutečnosti proces přeměny nelze zastavit. Ihned po otevření lahve (nebo plechovky) nalijte pivo do odměrného válce nebo do vyšší sklenice. Během několika málo sekund výška pěny přestane růst a začne mnohem pomaleji klesat. V pravidelných intervalech měřte výšku pěny. Dostanete stejnou křivku, jako v případě poločasu „rozpadu“ čočky. Další možné experimentování: Zkuste různé značky piva, každé pění trošku jinak. Podobně jako pivo pění i některé limonády, ale jejich pěna poklesne mnohem rychleji. Je tedy jejich poločas kratší?

Techmania získala titul Stavba roku Jak již pravděpodobně víte, Techmania science center sídlí v bývalé průmyslové hale v areálu Škoda Holding a.s. Co ale možná nevíte, je, že tato hala (s formálním označením PJ 55) byla za první etapu své rekonstrukce oceněna titulem „Stavba roku Plzeňského kraje 2008“, a to v kategorii B - rekonstrukce budov. Autorem projektu je ing. Ivan Šillar z Ateliéru US, s.r.o., a dodavatelem Geosan Group, a.s. Soutěž se konala pod záštitou hejtmanky Plzeňského kraje doc. MUDr. Milady Emmerové, CSc., a primátora statutárního města Plzeň ing. Pavla Rödla.

Techmania - vítěz kategorie Ceny turistických regionů

Článek připravila: Ing. Marie Dufková, ČEZ, a. s.


23

Agentura CzechTourism - Česká centrála cestovního ruchu – vyhlásila v červnu výsledky soutěže „Kudy z nudy“ a hádejte, kdo vyhrál hlavní cenu v kategorii turistických regionů? Správně, Techmania! Cílem soutěže, jako ostatně celého portálu Kudy z nudy, bylo podpořit a oživit domácí cestovní ruch, motivovat české turisty k cestování po tuzemsku a pomoci podnikatelům s propagací jejich nabídek. A proč se vítězem stala právě Techmania? „Vítěz naplno využívá hravosti a zvídavosti návštěvníků, kteří se rozhodně nemusejí bát zaprášených exemplářů nebo nezáživných výkladů,“ vysvětlil verdikt poroty ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška při gratulaci vítězům. „První ročník soutěže ukázal, že čeští cestovatelé dokáží dobře rozpoznat a ocenit kvalitní podnikatelskou nabídku,“ dodal ministr.

28.10.2009 19:01:53

24

Europe Direct

Evropské přesahy

Europe Direct Techmania je Vaší bránou do Evropy Návštěvníci Techmanie si za několik uplynulých měsíců již zvykli, že v prostorách našeho science centra sídlí i informační středisko Evropské komise, Europe Direct Plzeň. Jen pro připomenutí: Europe Direct je celoevropská síť informačních center, která má pobočky v každém členském státě evropské sedmadvacítky a snaží se pokrýt i všechny regiony naší republiky. U nás je tzv. „édéček“ celkem deset, přičemž to naše plzeňské představuje výhradní zastoupení Evropské komise v celých západních Čechách. Právě díky svému přímému napojení na Evropskou komisi představuje projekt Europe Direct pro široké vrstvy občanů ten nejjednodušší a nejpřímější způsob, jak získat odpovědi na otázky o Evropské unii. Víte, jaké jsou hlavní pilíře Evropské unie? Co vlastně dělá takový eurokomisař a jak jeho práce ovlivňuje Váš život? Neorientujete se v pravomocích a činnostech Evropské komise či Evropského parlamentu? Mate Vás, když někdo mluví o Evropské radě a o Radě Evropy? Zeptejte se nás! Jak vysvětluje vedoucí ED centra v Techmanii Mgr. Kateřina Siberová: „Naše informační služby jsou k dispozici každému, kdo je ochotný k nám přijít, zatelefonovat nebo napsat e-mail se svým dotazem. Lidé už nemusejí data sami sáhodlouze vyhledávat na internetu a nechat se mást často nepřesnými informacemi z médií. Europe Direct je tady a jeho cílem je odstranit informační bariéru mezi velkou a složitou Evropskou unií a každodenním životem běžného občana.“ V poslední době se Vaše otázky velmi často týkají tolik diskutované Lisabonské smlouvy. Zajímá Vás například, proč tento dokument budí tolik emocí, v čem

25

ECSITE Directors’ Forum 2009 spočívá jeho význam pro sjednocenou Evropu a jak konkrétně ovlivní život každého z Vás? Samotná Lisabonská smlouva je tisícistránkový text určený spíše právníkům, a proto jej v papírové podobě nenajdete ani v našem informačním středisku. Máme pro Vás však něco mnohem lepšího: Evropská komise sama vydala srozumitelného a velmi informativního Průvodce Lisabonskou smlouvou, který Vám objasní, co tento významný politický dokument znamená pro Vás, jakožto pro občana evropské sedmadvacítky. Tento Průvodce Lisabonskou smlouvou je Vám samozřejmě k dispozici zdarma, na požádání Vám můžeme výtisky dodat třeba i do škol. Nabídka letáků a konkrétních brožur, nejnovějších odborných publikací o činnosti Evropské unie, jakož i bezplatný přístup k informačním zdrojům o EU na internetu je v plzeňském ED samozřejmostí. Europe Direct Vám však nabízí mnohem více: nemusíte si k nám pro informace sami chodit, chceme Vám je aktivně nabízet sami! Čekají na Vás přednášky, besedy, semináře a další akce, které Vás budou informovat o aktuálních tématech, o nichž „Evropa“ hovoří, a umožní Vám se do nich zapojit. Např. pro školy, zejména základní a střední, zdarma nabízíme celou škálu vzdělávacích přednášek, z nichž žáci a studenti pochopí, že Evropská unie zdaleka není nepřehledná změť byrokratických institucí, jak by se někdy mohlo zdát, a naučí se v jejich strukturách orientovat.

Ve dnech 20. a 21. listopadu proběhne v dánském Experimenatriu setkání všech devadesáti členů skupiny ECSITE. Ředitelé science center a dalších populárně-vzdělávacích institucí zde budou hledat odpovědi na otázku: jak nejlépe komunikovat vědu na pozadí aktuálních klimatických změn?

dozvěděli, kam a za jakých podmínek mohou v rámci EU vyjet za studiem, prací či brigádou, zaznamenali jste nás na Bambiriádě či v rámci tzv. „Hry o Evropě“, kterou jsme připravili pro děti ve věku 9 – 12 let. Z nejviditelnějších podzimních akcí připomeňme zapojení našeho ED do Noci vědců, velkolepého projektu Evropské komise, který v ČR již druhým rokem koordinuje právě Techmania (více se o akci můžete dočíst na dalších stránkách tohoto časopisu). Za zmínku jistě stojí také úspěšná akce pořádaná k Evropskému dni jazyků (26. září), kdy jsme v prostorách našeho ED uspořádali cyklus přednášek o jazycích a kulturách románských zemí. Našimi hosty byla např. doc. Fenclová, vedoucí katedry románských jazyků FF ZČU v Plzni, nejvyšší představitelé Alliance française de Plzeň či Mgr. Margarita Sánchez z Ústavu jazykové přípravy ZČU. Jak shrnuje Tereza Sanjuan, národní koordinátorka ED ze Zastoupení Evropské komise v ČR: „Říká se, že Česká republika leží přímo v srdci Evropy. Jaká ta Evropa je, co nám přináší a co od ní můžeme očekávat, se dozvíte v Techmanii, a to ve středisku Europe Direct. Přijďte objevit záhady vědy a zároveň rozšířit své obzory o Evropské unii!“ Chcete vědět více o činnosti a možnostech programu Europe Direct? Rádi Vám zašleme náš pravidelný newsletter, abyste o našich plánovaných akcích byli informováni jako první!

Cílem setkání ředitelů je tedy probrat, jak se k tomuto globálnímu problému můžeme postavit, a vyvodit z této debaty efektivní závěry, jak se mohou science centra stát těmi nejlepšími základnami pro komunikování vědy a pro zprostředkovávání informací mezi vědci, průmyslem, politiky a „běžnými“ občany. Toto fórum je vlastně předvojem ke klíčovému summitu COP 15, tedy k zásadnímu setkání Spojených národů, které se v Kodani pokusí nejen diskutovat současné klimatické hrozby, ale především schválit tzv. „Kodaňský protokol,“ jehož cílem je nahradit již zastaralý protokol Kjótský. Pro více informací viz www.en.cop15.dk

Mezinárodní kemp edutainerů V polovině října proběhl v Techmanii „Mezinárodní kemp edutainerů.“ O co šlo? Čeští edutaineři z Techmanie se sešli s kolegy z jiných science center, např. z polského Centrum Nauki Kopernik, maďarského Csodák Palotája (Palác zázraků) nebo ze slovinského Hiša Eksperimentov, aby si vyměnili své zkušenosti s popularizací vědy.

Mgr. Kateřina Siberová vedoucí Europe Direct Plzeň

Europe Direct Plzeň hostitelská organizace: Regionální technické muzeum o.p.s. - Techmania science center Tylova 1/57, Plzeň telefon: 737 247 585 e-mail: [email protected] www.europe-direct.cz

Techmania tak navázala na spolupráci Fóra regionálních science center, které funguje již několik měsíců. V rámci této spolupráce se edutaineři zahloubali do tajů vědy a společně připravili tři populárně-vědecké show. Jak shrnuje jedna z účastnic kempu, PhDr. Jana Drhová z Techmanie: „Tato příležitost nám umožnila nejen poznat kolegy z ostatních science center a navázat s nimi přátelské vztahy, ale hlavně nám přinesla spoustu nových nápadů, které se budeme snažit realizovat a ještě více tak zpestřit program pro naše návštěvníky.“ Další účastník akce, plzeňský edutainer David Lobotka, k tomu dodává: „Líbilo se mi poznávat a učit se z toho, co a jak dělají v jiných zemích, kde science centra fungují již několik let. Myslím, že jsme se všichni vzájemně inspirovali k tomu, abychom návštěvníkům ukázali opět něco nového.“ Mezinárodní kemp edutainerů se tedy vydařil a budeme doufat, že se další podobná akce bude konat opět co nejdříve; ať už v Techmanii, nebo v některém z našich partnerských science center.

Nabídka putovních expozic Techmania navázala úzkou spolupráci se dvěma předními evropskými science centry, a to s belgickým Technopolis® a dánským Experimentariem. Tato dvě zavedená science centra si vybrala Techmanii jako partnera, který bude v České republice a okolních zemích předávat informace o jejich putovních výstavách a zprostředkovávat jejich pronájem. Jedná se o technicky a přírodovědecky zaměřené expozice, jako např. Creepy Crawly, Sport & Spinach či the gender EXPERIMENT. Zajímá vás, co se za těmito „tajemnými“ názvy skrývá? Pro bližší informace prosím navštivte naše webové stránky www.techmania.cz.

Techmaniak v programu My Science

Přednášky pro školy se mohou uskutečnit přímo v prostorách, které má ED Plzeň k dispozici v Techmanii, po dohodě za Vámi ale naši odborníci mohou dojet i do škol.

Projekt Evropské komise na podporu mladých novinářů, nazvaný My Science, si klade podobné cíle jako Techmania science center. Stejně jako v projektu Scicom, o němž jsme se na stránkách tohoto časopisu již zmiňovali, jde o to naučit se „komunikovat“ vědu, tedy předávat odborné a mnohdy těžko srozumitelné informace z vědních oborů veřejnosti.

Kromě těchto programů Vám pravidelně nabízíme i tematické akce, určené pro odbornou, ale i širokou veřejnost. Již jste se u nás mohli setkat mj. se semináři, které hledaly kreativní přístupy k situaci v současné ekonomické krizi, studenti se

90 žurnalistů do třiceti let tedy stráví týden v různých výzkumných institucích evropského významu, kde se setkají s vědeckými pracovníky a vzájemně se naučí spolu nejen komunikovat o vědě, ale také „komunikovat vědu.“ Prioritou programu je ukázat, že spolupráce mezi vědci a novináři může být výhodná především pro veřejnost. Náročným konkurzem prošel i šéfredaktor tohoto časopisu, a proto bude mít i Techmania v tomto programu své zastoupení! Program My Science probíhá od prosince 2009 do června 2010 a o jeho výsledcích vás na stránkách Techmaniaka samozřejmě budeme informovat. Pro bližší informace viz http://www.my-science.eu/


28.10.2009 19:02:00

26

Navštívili nás

Soutěž

Kvíz pro čtenáře 1) Co se s námi stane, když jedeme v autě a do auta uhodí blesk? a) Nic, když pojedeme vysokou rychlostí, tak nás blesk netrefí. b) Vysoké napětí blesku nás nejspíše zabije. c) Nestane se nám nic, elektrický náboj sjede po povrchu auta do země. 2) Představte si dvě stejné misky naplněné až po okraj vodou. Na hladině jedné z nich plave kousek dřeva, vážící 0,5 kg. Obě misky zvážíme. Která z misek bude vážit více? a) Miska se dřevem bude těžší. b) Miska bez dřeva bude těžší. c) Obě misky budou stejně těžké. 3) Na ranveji, která má podobu masivního běžícího pásu, se snaží vzlétnout vrtulové letadlo. Letadlo míří dopředu, běžící pás pod ním ubíhá dozadu, proti směru plánovaného vzletu. Pás je schopen dosáhnout jakékoli rychlosti, kterou se letadlo vůči zemi pohybuje. Co se stane? a) Letadlo vzlétne. b) Letadlo nevzlétne. c) Letadlo se ani nerozjede. 4) Co se stane s mýdlem, když ho umístíme do mikrovlnné trouby a troubu zapneme? a) Exploduje. b) Rozteče se, nebo se nafoukne. c) Rozsvítí se. 5) Co se stane, když rozmáčknete kostku cukru? a) Bude slabě světélkovat. b) Vymáčknete z ní kapku vody. c) Přestane být sladká. 6) Proč nás 200 000 voltů z Van de Graaffova generátoru nezabije, když 230 voltů ze zásuvky stačí na zabití člověka? a) Protože jsme dostatečně uzemněni. b) Je to nevysvětlitelná záhada. c) Může za to malý elektrický proud.

27

Kvíz pro vás připravil:

Josef Český (20 let)

7) Proč jsou někdy bubliny barevné? a) Je to speciálním složením kapaliny bublifuku. b) Bublina rozkládá světlo na barevné spektrum. c) Za všechno mohou mimozemšťané. Správné odpovědi najdete vpravo na této straně

Student Fakulty elektrotechnické na ZČU se před několika lety zúčastnil mezinárodního projektu spolupráce tří středních odborných škol - jedné české a dvou německých - na stavbě řízeného robota ovládaného přes Internet. V létě 2008 pomáhal na Fakultě strojní s výzkumnými pracemi a dnes vedle svého studia provádí návštěvníky Techmanie, kde jim jako edutainer pomáhá pochopit základní zákonitosti fyziky.

Pro mladší čtenáře Spoj čísla a písmenka a vybarvi obrázek

Správné odpovědi: 1 c), 2 c), 3 a), 4 b), 5 a), 6 c), 7 b) Vysvětlení: 1 c) Nestane se nám nic, elektrický náboj sjede po povrchu auta do země. Jde o princip Faradayovy klece. 2 c) Obě misky budou stejně těžké, přesně podle Archimédova zákona (plovoucí těleso vytlačilo kapalinu, která je stejně těžká jako samo těleso.) 3 a) Letadlo vzlétne. Síla motorů nepůsobí na dráhu, ale na vzduch. Letadlo se normálně rozjede a vzlétne, jen kolečka se budou točit rychleji. 4 b) Rozteče se, nebo se nafoukne. Voda v mýdle se změní v páru, a proto se mýdlo nafoukne, nebo rozteče (záleží na druhu mýdla). 5 a) Bude slabě světélkovat. Můžete si to doma sami vyzkoušet. Zavřete se v naprosté tmě, chvilku počkejte, až si oči zvyknou na tmu, a poté kleštěmi rozmáčkněte kostku cukru. Tento jev se nazývá triboluminiscence a jde při něm o to, že krystalická látka absorbuje část dodané mechanické energie (drcení), čímž přejde do stavu o vyšší energii (tzv. excitovaný stav). Při návratu zpět do základního stavu (což se děje prakticky ihned) je přebytek energie vyzářen v podobě světla. 6 c) Může za to malý elektrický proud. 200 000 voltů z Van de Graaffova generátoru nás nezabije, protože námi při kontaktu s generátorem protéká velmi malý proud. Ze zásuvky do nás oproti tomu může téci proud o hodně větší. 7 b) Bublina rozkládá světlo na barevné spektrum. V Techmanii můžete vidět podobný princip například u exponátů: „Hranol“ či „Duhová setkání“.


28.10.2009 19:02:42

Techmania science center 28

Show „Pokusy s nejistým koncem“ na Noci vědců dne 25. září 2009 v Techmanii

28.10.2009 19:02:44

techmania-casopis.indd 28

Články Informace Programy PLAKÁT UVNITŘ. techmania-casopis.indd :00:01

Recommend Documents