Články Informace Programy

1

Články Informace Programy

10

Informace pro návštěvníky

Úvodník

2

Mgr. Vlastimil Volák ředitel

Vážený čtenáři, vážená čtenářko, Techmania Science Center pomalu ale jistě kráčí do třetího roku své činnosti. Vstupujeme do něj s nadějí, optimismem a s pocitem, že ač byly uplynulé dva roky hektické a náročné pro každého z nás, naše snahy nevyzněly naprázdno. Tento pocit nám dává nejen přímý kontakt s vámi, našimi návštěvníky, ale také přesná čísla: v době, kdy čtete tyto řádky, nás navštívilo již více jak 140 000 z vás. Máme za sebou stovky větších i menších vědecko-technických show, výjezdních akcí, populárně naučných přednášek nebo také seminářů, představili jsme vám pestrou řadu permanentních i putovních expozic. Ač jsme interaktivním science centrem a ne technickým muzeem, vynaložili jsme také značnou snahu na záchranu a rekonstrukci unikátních technických památek, o nichž se můžete dočíst hned na třetí straně tohoto časopisu. Řada z Vás už k nám našla cestu i za takovými informacemi, které s vědou a technikou přímo nesouvisí: bezplatné informace Vám u nás poskytuje informační středisko Europe Direct Plzeň (o Evropské unii) a také Informační centrum mládeže Techmania (o kariérovém poradenství, volnočasových aktivitách apod.). Že však na vavřínech neusínáme, ukazují naše plány: na přelomu podzimu a zimy tohoto roku věříme v kladné vyřízení žádosti o řádově 600 mil. korun z evropských fondů, což by znamenalo nejen výrazné investice do celého areálu Techmanie, ale zásadních změn by doznala i tvář města Plzně, o čemž se můžete více dozvědět na str. 6. Především by to však byl krok kupředu pro myšlenku science center a pro popularizaci vědy a techniky v České republice. A odhalím Vám ještě jednu z našich ambicí: v současnosti intenzivně pracujeme na tzv. „road show“, kdy by naši eudtaineři jezdili s vědeckými show až za Vámi. Koncept již máme hotový, a proto se můžete těšit, že Vám věda a technika již brzy doslova zaklepe na dveře! Vlasta Volák

Informace pro návštěvníky Techmania science center sídlí v areálu Škodových závodů. Najdete nás velice snadno hned za V. branou (roh Břeňkovy a Borské ulice). OTEVÍRACÍ DOBA: Rádi Vás přivítáme v úterý, čtvrtek, sobotu a neděli od 8:30 – 17:00 a v ostatní dny od 8:30- 17:00. Zavřeno máme pouze: 24. 12., 25. 12., 31.12. a 1.1. VSTUPNÉ: • Dospělí: 140 Kč • Děti od 4 do 15 let, studenti, důchodci, TP/ZTP: 90 Kč • Skupiny nad 10 osob: cena za osobu 75 Kč • Skupiny s výukovým programem - cena za osobu: 85 Kč • Skupiny s výukovým programem s průvodcem - cena za osobu: 95 Kč • Rodinné vstupné: 300 Kč • Děti do 4 let - individuální vstupné: zdarma Skupiny s výukovým programem je nutno objednat předem na tel. 737 247 581 nebo na adrese [email protected]. Pedagogický doprovod školních skupin má volný vstup pro jednu osobu na každých započatých 15 žáků/studentů.

JEDNORÁZOVÉ PARKOVNÉ: • Osobní automobil: 40 Kč • Autobus: 150 Kč * Skupina 15 a více osob se musí objednat dopředu ** Školní skupiny se musí objednat vždy dopředu, volné vstupné pro vedoucího skupiny na každých 15 studentů. Pro bližší informace volejte recepci: 737 247 585.

TECHMANIAK – MAGAZÍN PRO VELKÉ I MALÉ Vychází nepravidelně, číslo 3. Toto číslo vyšlo v Plzni, dne 6. 9. 2010. Vydavatel: Techmania Science Center, o. p. s., Tylova 1/57, 316 00 Plzeň, IČ: 26 39 66 45, e-mail: [email protected], www.techmania.cz Oprávněný zástupce vydavatele: Mgr. Vlastimil Volák Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Moravec Tisk: Kalous a Skřivan, spol. s. r. o., Švihovská 10, 301 00 Plzeň. Grafická úprava: Bohunka Jandečková Všechna práva vyhrazena

Evidenční číslo: MK ČR E 18958.

Aktuálně z Techmanie

Stará technika v novém kabátě Víte, jak vypadá nejstarší dochovaná elektrická lokomotiva, kterou kdy plzeňská Škodovka vyrobila? Jak velká je jedna z nejsilnějších lokomotiv, která kdy brázdila české koleje? A co má společného Marx a pára? To vše Vám vysvětlíme a ukážeme již v průběhu tohoto léta! Veřejnosti totiž představujeme tři rekonstruované exponáty, které jsou z historicko-technického hlediska zcela unikátní, a to nejen v regionálním, ale i v republikovém měřítku. Techmania tak významným způsobem rozšiřuje svou expozici věnovanou dějinám techniky a historii plzeňské Škodovky.

Všechny rekonstrukce, financované z Regionálního operačního programu, probíhají přímo v prostorách Techmanie. Jednou z nich je PARNÍ STROJ MARX, významná technická památka z roku 1909, která má i bohatou historii, jak podotýká projektový manažer Libor Kočí z Techmanie. „Rekonstrukční práce na parním stroji MARX byly náročné a vyžádaly si mnoho měsíců intenzivní práce,“ konstatuje manažerka zakázky Václava Rektorysová ze Škody Power. „Jsme však rádi, že stroj bude dále sloužit, alespoň návštěvníkům Techmanie,“ dodává s úsměvem. Kromě parního stroje probíhají dokončovací práce na dvou lokomotivách, které jsou návštěvníkům science centra k dispozici od srpna tohoto roku: LOKOMOTIVA ŠKODA 2ELO (ČSD 424.0) z roku 1928 je nejstarší dochovanou elektrickou lokomotivou, která se vyráběla v plzeňské Škodovce. Tohoto typu se na základě objednávky ČSD z roku 1925 vyrobily pouze dva kusy, přičemž ta v Techmanii je první, jak se prokázalo při renovaci vozidla. Šlo o posunovací kapotovou čtyřnápravovou lokomotivu s děleným vnitřním rámem, spojnicovým pohonem a centrálním stanovištěm strojvedoucího. Lokomotiva měla dva trakční dvojmotory s cizím chlazením. Rozjezd byl odporový, sério–paralelní, řízený elektropneumatickými stykači. Elektrická výzbroj byla konstruována pro napětí 1500 Vss. Z provozu byla 2Elo vyřazena na počátku šedesátých let. LOKOMOTIVA 32 E z roku 1963, zvaná „velká laminátka“, je unikátním prototypem elektrické lokomotivy svého druhu (ČSD S699.001.). Co je na ní tak unikátního? „Velká laminátka“ byla svého času skutečnou královnou českých železnic. Nejen díky své síle a velikosti dvou třínápravových podvozků, ale především díky unikátní karoserii, na jejíž výrobu byl poprvé použit skelný laminát. Že to moc královsky nezní? Jen se na ni přijďte podívat! I její „životní“ příběh je zajímavý. Lokomotiva byla dokončena v prosinci roku 1963. Po zkouškách na trati u Plzně vyrazila do světa: nejdříve ji škodováčtí technici předvedli v Bulharsku, následně byla vystavena na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (1965). Posléze byla prodána VÚD pro potřeby velimského zkušebního okruhu (u středočeských Cerhenic) a jejím domovem se stalo depo ČSD v Brně-Maloměřicích. 21. ledna 1981 došlo u lokomotivy k požáru strojovny, po kterém byla odstavena. Z této doby také pocházejí největší škody: požárem zničená a zaslepená podstřešní okna za kabinou II na levé straně, poškození vlnitého laminátu u konce žaluzií apod. Praskliny laminátu na několika místech karoserie, zničené podstřešní okno kabiny I, popraskané plastové kryty pozičních světel, rozbité některé střešní izolátory (držící pantografy), znehodnocené dřevěné stupačky schůdků do kabin, popraskané mřížky krytů nadokenních vybrání pro stěrače, pokřivená mřížka krytu houkačky, chybějící díly – to je výčet jen některých problémů, kterým rekonstrukce musela čelit. Od roku 1991 byla lokomotiva deponována v Brně (depo Maloměřice), odkud jej získala firma Škoda pro zamýšlené podnikové muzeum. Do Plzně byl stroj přetažen v roce 1999. „Velká laminátka“ nakonec „dojela“ až do Techmanie, která ji veřejnosti představuje v novém barevném kabátě.

3

4

Putovní Techmania expozice science center

UFO v Techmanii Víte, kde bylo v Plzni přes léto nejvíce zeleno? Ano, v Techmanii! Navštívilo nás totiž na padesát zelených vesmírných mužíčků, kteří Vám předají nejnovější poznatky o životě ve vesmíru. Někteří z nich jsou trojrozměrní, jiné spatříte ve dvou rozměrech. Přivezli si s sebou na pět desítek planet a vlastní techniku, kter-ou Vám rádi půjčí na hraní.

Nevěříte? Navštivte tedy plzeňské science centrum Techmania, přesvědčíme Vás. Kromě originálních modelů mimozemských postaviček na Vás čeká třeba i interaktivní létající talíř, do nějž

se můžete posadit a zjistit, jak se zelení mužíčci cítí při cestování galaxiemi. Proč Vám nabízíme právě UFO? Cílem hravé letní expozice je populárním způsobem předat zejména dětským návštěvníkům science centra poznatky z oblasti astronautiky či „ufologie“ a přimět je tak k hlubšímu zájmu o vědu a techniku. Jednotlivé případy setkání s fenoménem UFO jsou zaznamenávány v četných archivech již po mnoho tisíciletí, vyprávějí o nich staré legendy snad všech národů světa, čas od času se tyto úkazy probírají i v OSN. Nepřinášíme Vám „pouhou“ statickou výstavu: stejně jako všechny naše expozice, i „UFO“ je koncipováno jako interaktivní projekt odpovídající schématu „věda hrou“. Vlastní exponáty (modely rakety, kosmické lodi, robotického lunochodu, planet, již zmíněně makety různých typů mimozemšťanů apod.) doplňujeme např. oboustranným panelem s LCD projekcemi a vitrínami s vesmírnými exponáty. Po celé léto na Vás také čekají populárně-naučné přednášky

k tématu: v tomto směru spolupracujeme např. s Českou kosmickou kanceláří, což je pro naše návštěvníky jistou zárukou, že je nečekají utopické informace z oblasti sci-fi, ale skutečně zábavný vědecký vhled do netypické problematiky. Jak si lidé v různých dobách mimozemšťany představovali? Nakolik odpovídají hollywoodské filmy vědecké realitě? V čem spočívají záhady kruhů v obilí? Jaký vliv má vědecká fikce na literaturu faktu? A co se vlastně stalo v Roswellu? Na všechny tyto otázky Vám odpoví desítka výstavních panelů, jejichž texty odborným, a přesto poutavým a poučným způsobem doplňují jak exponáty, tak přednášky. Kromě problematiky UFO představuje expozice i kosmonautiku jako tu oblast vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru. Návštěvníci se zábavnou formou dozvědí mnohá fakta o létání do vesmíru, o technických řešeních či teorii letu kosmických lodí, o kosmických stanicích, vesmírných sondách nebo o raketoplánech, které umějí

vzlétnout jako letadlo. Zajímá Vás, jak to vypadá s pobytem člověka ve vesmíru? Které vědecké a výzkumné programy ve spojitosti s průzkumem kosmického prostoru již proběhly a které se zejména v rámci NASA či Evropské vesmírné agentury (ESA) plánují? Pak je tato expozice, doplněná přednáškami za účasti odborných hostů, určena právě Vám! Samozřejmostí je také doprovodný program: zejména děti mohou soutěžit v tematických vědomostních kvízech nebo se mohou pokusit namalovat ten nejlepší obrázek ufona! Zbrusu novou expozici UFO představujeme od 1. července do 30. září 2010. Přijďte se podívat do Techmanie, kde Vás čeká nesmírně vesmírné léto!

On-line expozice

WebEdutorium Kromě čtyř klasických expozic, s nimiž se návštěvníci mohou fakticky setkat v prostorách Techmanie, nabízíme dlouhodobě i pátou, originální webovou expozici. Ta je úzce navázána na interaktivní vzdělávací Edutorium, jehož činnost informačně doplňuje a rozvíjí. S Edutoriem jste se jistě již setkali: jde o kmenovou expozici našeho science centra, která nabízí více než 60 interaktivních exponátů zaměřených na výuku fyziky (do konce roku 2010 jich přibude dalších 30). Všem návštěvníkům jasně ukazuje, že věda a technika nás obklopují na každém kroku, že fyzika a matematika jsou skryty v obyčejných věcech, se kterými se denně setkáváme. Interaktivní formou zde můžete zjistit, co se děje ve vzduchoprázdnu, „objevíte“ přitažlivost magnetů, budete experimentovat s 200 000 volty, pohrajete si se zvukem, s barvami, se světlem i stíny. Položili jsme si však otázku: „Co může veřejnost dělat, když chce objevovat vědu a techniku v klidu svých domovů?“ Odpověď byla nasnadě: na webovém portálu www.techmania.cz/edutorium jsme vytvořili podrobnou databázi, kde mohou zájemci o vědu a techniku nalézt např. informace o jednotlivých exponátech z Edutoria. Tyto exponáty jsou podle konkrétního popularizovaného vědního oboru rozděleny do šesti sekcí, a sice: Mechanika, Kmity, vlny, akustika, Elektřina a magnetismus, Optika, Termika a Matematika. Návštěvníci WebEdutoria se dozvědí nejen obecná fakta o těchto konkrétních oborech, ale mohou se online seznámit s předměty, které demonstrují konkrétní fyzikální či matematické poučky – pak není již nic snazšího než navštívit Techmanii a získané znalosti si ověřit v praxi. Správcem a jedním z hlavních autorů expozice je Mgr. Jindřich Káža, kterého můžete znát i jako tvůrce a performera vědeckých show – namátkou zmiňme například oblíbené

Internetové stránky o fyzice, vědcích, pokusech a našich exponátech

www.techmania.cz/edutorium „Pokusy s nejistým koncem“. Tento mladý fyzik byl jedním z hrstky odborníků a nadšenců, díky jejichž usilovné práci se Techmania v roce 2008 otevřela veřejnosti. Jak sám podotýká: „Už tehdy se začala rodit myšlenka na doplnění faktických exponátů pro výuku fyziky relevantním teoretickým materiálem. WebEdutorium se vytvářelo jako webová aplikace souběžně s webem www.techmania. cz a jeho cílem bylo především poskytnout hlubší vhled do toho, na jakých principech exponáty fungují.“ Postupem doby se WebEdutorium proměnilo ve zcela unikátní databázi několika stovek teoretických článků, které v postatě vytvářejí profesionální vědeckou učebnici. Nejen žáci, studenti či široká veřejnost, ale i učitelé mohou ve WebEdutoriu najít silného spojence při vstupu do světa vědy. Odbornou, a přesto poutavou formou jsou zde vysvětlena taková témata, jako jsou např. Newtonovy zákony, Bernoulliho rovnice, Dopplerův jev, základy fyziologické akustiky, ale také supravodivost či elektrolýza. Samozřejmostí jsou názorné grafy, tabulky umožňující snadné pochopení předkládané

látky a vizuální vzhled založený na originálních kresbách a barevném stylu Techmanie. Jak opět podotýká Jindřich Káža: „Velký podíl na WebEdutoriu má Mgr. Magda Vlachová, pedagožka, která napsala většinu medailonků vědců a je rovněž kompletní autorkou sekce „Fyzika v pozadí.“ Zmíněných vědeckých medailonků je celkem 153 a jejich úkolem je zábavnou, avšak přesto odbornou a věcně správnou formou představit významné osobnosti z oblasti vědy a techniky. Čtenáři se zde mohou seznámit s vědci, vynálezy a mysliteli od antického Řecka až po žhavou současnost – WebEdutorium se tak stává skutečně jedinečnou encyklopedií. Samozřejmostí

je jednotná grafická úprava článků, obrázková dokumentace a uvedení všech použitých zdrojů. Hrajte si a nepřestávejte objevovat – ať již u nás anebo z pohodlí svého domova! Pro všechny z Vás, kdo máte zájem návštěvu Techmanie doplnit profesionálními informacemi či se jen dozvědět více o vědě a technice, je tu WebEdutorium, které najdete na již zmíněných webových stránkách www.techmania. cz/edutorium. Pro případné dotazy či náměty prosím kontaktujte správce expozice na e-mailové adrese jindrich. [email protected].

Mgr. Jindřich Káža „Už v roce 2008 se začala rodit myšlenka na doplnění faktických exponátů pro výuku fyziky relevantním teoretickým materiálem. WebEdutorium se vytvářelo jako webová aplikace souběžně s webem www.techmania.cz“

5

6

Naše budoucnost

Techmania v roce 2014 Techmania otevřela v listopadu roku 2008 a od té doby už víme, co science centrum rozhodně není: muzeum, kde najdete zaprášené exponáty a fádní vitríny. A už také víme, co science centrum je: multifunkční instituce, která popularizuje vědu a techniku. Tento fakt s sebou nese velký zájem ze strany návštěvníků, pro které je takovýto koncept v České

republice novinkou, a proto bychom touto formou rádi zodpověděli Vaše dotazy týkající se naší budoucnosti: povězte nám, pane řediteli, jaké má Techmania plány nejbližší měsíce a kam pilotní projekt science centra v České republice dlouhodobě směřuje?

„Techmania je dynamická společnost, jejímž cílem je poskytovat stále lepší služby v oblasti veřejného vzdělávání a popularizace vědy“, podotýká ředitel Techmania science center, Vlastimil Volák. „Od počátku proto sledujeme jistou vizi, koncept, který Techmanii umožní stát se nejen významným science centrem nabízejícím celou řadu expozic akcí a doplňkových služeb, jako jsou různé druhy informačních center, ale také například zázemí pro rozvíjení vědy a techniky“, dodává. Jaké jsou tedy konkrétní kroky tohoto konceptu? Jedním z nich je zapojit Techmanii do projektů jako Síť regionálních koordinátorů nebo Science communication, které přivedou veřejnost, zejména pak žáky a studenty, k bližšímu zájmu o vědeckou problematiku a pomohou jim např. k odbornému vzdělávání či k uplatnění se v této oblasti.

Plány také v dohledné době počítají s demolicí stávající V. brány Škodových závodů, respektive s jejím přesunutím jižnějším směrem, čímž dojde k faktickému vyčlenění nově vznikající zóny Techmanie z vlastního tradičně technického areálu. S tím souvisí i vybudování most pro pěší, po němž se návštěvníci dostanou do zcela nového vstupu do Techmanie. Most byl navržen především proto, aby se návštěvníci science centra vyhnuli kontaktu s železniční vlečkou, která prochází celým areálem, a byl tak zajištěn bezkolizní pěší provoz. Most bude navíc účelně propojovat hlavní expoziční halu s planetáriem a plánovaným parkovacím domem. Ten je plánován jako dvoupodlažní objekt s 208 místy pro osobní automobily a venkovními parkovacími stáními (77 stání pro osobní automobily a 5 stání pro autobusy), která budou sloužit pro návštěvníky celého areálu. Samozřejmostí je přestavba obslužných komunikací a sadové úpravy. Kromě těchto zásadních stavebních změn se veřejnost může těšit na podstatné rozšíření počtu expozic, novou restauraci či konferenční sál.

Nicméně hlavní snahou Techmanie, konceptem o němž mluví ředitel Volák, je vybudovat v rámci areálu ŠKODA městskou zónu o rozloze 28 900 mz se zaměřením na volnočasové a vzdělávací aktivity. V tomto směru se jako priorita samozřejmě jeví rekonstrukce druhé části hlavního sídla Techmanie, bývalé výrobní haly, čímž dojde k významnému zvýšení kapacity vlastního science centra na 10 000 m2. Hlavní změny by však měly vést k úplné přeměně celého areálu, do nějž bude vnesena řada nových prvků: Jedním z cílů Techmanie je tak například vytvoření planetária, což je instituce, která v Plzni chybí již 13 let. Má se tak stát zásadní přestavbou bývalé budovy „škodovácké“ jídelny, čímž dojde i k záchraně technické památky z roku 1916, neboť stavba je unikátní díky prvnímu použití konstrukce lepených Hetzerových vazníků. V této budově chce Techmania umístit nejen planetárium samotné, ale i virtuárium umožňující 3D projekce a expozice na téma vesmíru. Ve svých rozvojových plánech také usilujeme o vytvoření laboratoří a dílen určených k systematickému rozvoji zájmové činnosti dětí a mládeže (kroužky, workshopy, letní školy atd.). Ty vzniknou jednak přímo v hlavní expoziční budově, existují však také plány na rekonstrukci momentálně nevyužité VI. brány Škodových závodů: z té se má stát dům se dvěma klubovnami, dvěma dílnami a zázemím bez změny vnějšího profilu budovy. Opěrná a hraniční stěna mají být opraveny a sanovány. Hraniční stěna bude zároveň sloužit jako protihluková zábrana. Klubovny v budově budou využívány především v odpoledních a večerních hodinách, a to i v době, kdy bude hlavní budova science centra uzavřena.

A jak to bude s financemi? Na konci června jsme po více než roce intenzivní práce odevzdali žádost do operačního programu EU Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI) a předal ji na MŠMT. Operační program VaVpI je součástí strukturálních fondů EU a přímo podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných institucí a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Cílem žádosti, která je podrobně rozepsána na 4 000 stranách, je financovat celý projekt, jehož náklady se odhadují řádově na 600 milionů korun. „Nejobtížnější bylo vypracovat část o udržitelnosti projektu a dodržet všechny formální náležitosti, které Evropská unie požaduje“, podotýká Ing. Libor Kočí, jeden ze členů přípravného týmu projektové žádosti. „Celý projekt je pro budoucnost Techmanie klíčový“, doplňuje Ing. Barbora Černíková.

Pokud vše půjde podle plánu, vytvoří se v Plzni do roku 2014 nový urbanistický prostor, který propojí vzdělávání, volnočasové aktivity a informační činnost v měřítku, které v České republice vpravdě není obvyklé. Výsledek žádosti budeme znát na konci tohoto roku – držte nám palce!

Nové show

Století létání „Století létání“ vyvrátí rčení našich babiček o tom, že „všechno lítá, co peří má“, protože létat samozřejmě nemusejí jen ptáci. Víte, jak to bylo například s počátky balonového létání? Jak lidé vynalezli letadlová křídla, proč a kde poprvé začali používat raketové motory? Ukážeme Vám, co mají společného raketa a vysavač nebo jak postavit raketoplán ze sirek (a nespálit si při tom prsty). Přijďte se tedy podívat na zbrusu novou show, která rozhodně není přízemní! Naši edutaineři Vám zábavnou formou přiblíží základní principy a zákony, které lidem umožnily vzlétnout ke hvězdám; společně tak projdeme klikatou cestu začínající u vzducholodí a končící u letů na Měsíc. Show „Století létání“ nabízíme pravidelně od 29. září 2010.

Balonková estráda V této estrádě předvedeme několik neobyčejných pokusů s obyčejnými balony a balónky. Dokážeme Vám, že k provedení jednoduchých experimentů nepotřebujete žádné složité pomůcky, a přesto se můžete doslova podívat na některé fyzikální zákony, jako je Bernoulliho jev, zákon akce a reakce či síla atmosférického tlaku. Pokud nás necháte, tak Vám v rámci estrády také sáhneme do kapes, abychom Vás přesvědčili, že zajímavé pokusy se dají dělat i jen s tím, co máte u sebe. Poté přejdeme k náročnějším experimentům a ukážeme si, zda nafukovací balónek vydrží zahřívání kahanem! Vysvětlíme si, samozřejmě pomocí balónku, proč nám doma při průvanu bouchají dveře, a nakonec si představíme dva velice zajímavé plyny, s jejichž pomocí můžeme měnit tón našeho hlasu.

JAK TO FUNGUJE? Zatímco helium dokáže Váš hlas pozvednout do nebývalých výšek, fluorid sírový jej učiní hlubším. Jak vysvětluje David Lobotka: „Při změněných podmínkách, kdy člověk vydechuje přes hlasivky jiný plyn než vzduch, se i jinak chovají hlasivky. Helium je lehčí než vzduch, klade menší odpor hlasivkám a ty vibrují rychleji, tvoří tedy tóny s vyšší frekvencí (lidské ucho rozlišuje tóny dle frekvence - vysoká znamená vysoký tón). U fluoridu sírového je to přesně naopak. Myslím si, že kdyby byl člověk kompletně v atmosféře třeba helia, rozdíl by neslyšel.“

Připravujeme pro Vás: Ohnivá píšťala aneb Něco o zvuku (od 5. 12.) Většina z nás by nejspíš souhlasila s tvrzením, že zvuk je slyšet. Ale co myslíte, můžeme zvuk vnímat i jinak? V naší nové show si budete moci vyzkoušet, jakými způsoby se zvuk šíří. Věděli jste, že hrát se dá i na „husí krky“ a lahve s vodou? Máme pro Vás i Rubensovu ohnivou trubici – že jste o ní ještě neslyšeli? Počkejte si do prosince a uvidíte díky ní vznik ohnivého stojatého vlnění při různých frekvencích. Zhlédnout budete moci i ohnivý tanec plamínků v rytmu divoké hudby. Uslyšíte, jak se změní hlas, pokud hlasivkami projde plyn, který je lehčí nebo těžší než vzduch. Nakonec si s námi můžete zahrát známé písničky na značně neobvyklé hudební nástroje.

7

8

Techmania nabízí

Celodenní programy pro děti každé prázdniny! Již se stalo zvykem, že o podzimních, vánočních, pololetních, jarních, velikonočních a samozřejmě také letních prázdninách můžete své děti ve věku 9 – 12 let přihlásit na atraktivní prázdninový program do Techmanie, kde se jim po celý den, resp. v době od 8:30 do 16:00 hod., věnuje zkušený edutainer (vzdělávací bavič). Prázdninový program vymýšlíme pokaždé jiný, a to tak, aby se k nám děti mohly hlásit o každých školních prázdninách a vždy na ně čekala spousta nových činností. Jedna z nejvěrnějších účastnic, která zatím absolvovala úplně všechny prázdninové programy, Blanka Matasová říká: „V Techmanii jsem trávila prázdniny už hodněkrát. Moc mě to tam baví, je to prima. Moc se mi líbí nová výstava Top Secret a pokusy, hlavně s Van der Graaffovým generátorem. Doufám, že bude Techmania pořádat tábory pořád!“ A jaké byly ty aktuální tábory? Po celé léto, konkrétně od 12. 7. do 27. 8, jsme Vám nabízeli sedm možností na využití pětidenních programů, v nichž na děti od pondělí do pátku čekala napínavá hra, ve které v roli špiónů pomáhaly bezpečnostní agentuře vyšetřit, co se skrývá za ohrožením Techmanie. Při této příležitosti si děti např. vyrobily vlastní průkaz tajného agenta, naučily se snímat otisky prstů a osvojily si různé špionážní techniky. Po celou dobu prázdninového programu děti soutěžily ve třech týmech a snažily se obsadit první místo. Bližší informace o programu dodává edutainer Ivo Opl: „Program byl koncipován tak, aby děti po celý den zkoumaly a objevovaly různé fyzikální zákonitosti. Myslím si, že zde zažily spoustu věcí, které ve školních lavicích nejsou vždy možné, a objevily kouzlo vědy.“ Během pátku se pak s pomocí zkušených odborníků celý den připravovaly na svou vlastní show, kterou v závěru dne předvedly rodičům a kamarádům. Po skončení show byl vždy vyhlášen vítězný tým celotýdenního programu. O děti je vždy komplexně postaráno: kromě programu mají samozřejmě zajištěnou i stravu – dopolední a odpolední svačinu, teplý oběd a samozřejmě pití. Navíc si mohou koupit různé drobnosti v našem občerstvení. Rádi byste svým dětem nabídli originální možnost, jak strávit část letních, podzimních nebo jiných prázdnin? Chcete se o nabídce táborů v Techmanii dozvědět více? Není nic snazšího - kontaktujte programovou manažerku Michaelu Petrlíkovou na: michaela.petrlí[email protected] (+420 737 247 589).

Narozeninové oslavy

Chcete pro své blízké uspořádat originální oslavu narozenin? Chcete atraktivní program plný her, zábavy a dobrodružství? Pak neváhejte a objednejte si oslavu u nás! Čekají na Vás 3 hodiny plné zábavy a her! Kromě volné prohlídky všech našich expozic je pro Vás připraven speciální zábavný program, který vytvářejí a realizují naši zkušení edutaineři (vzdělávací baviči). Programy jsou tematicky zaměřené, stačí si tedy pouze vybrat, co je Vašemu oslavenci nejbližší. Pro ty nejmenší, kteří ještě nezačali chodit do školy nebo mají za sebou 1. třídu, nabízíme kouzelnický program Čarování s čarodějem, pro starší děti je vhodný program zaměřený na naše smysly, které nás někdy dokážou pěkně oklamat. V případě, že by bylo někdy Vaším přáním stát se kosmonautem, doporučujeme Vám program „Vesmír“, ve kterém si mimo jiné vyzkoušíte, zda byste splnili kosmonautický test. Pro ty z Vás, kteří už téměř dokončují povinnou školní docházku, ale i pro ty, kterým už od 9. třídy uběhla řada let, nabízíme chemicky laděný program, ve kterém se např. dozvíte o tom, co všechno dokáže mikrovlnná trouba. Pokud máte rádi detektivky, určitě je pro Vás nejlepší volbou Špiónská party, kde budete vyšetřovat zločin…

Pohledy zpět

Pouť k planetám IV: S hvězdami ke hvězdám Víte, jak velký je Merkur? Jak asi daleko od sebe „leží“ planety Země a Mars? Jaké je asi teplo na Venuši a dá se Jupiter pozorovat pouhým okem? Na tyto a mnohé další otázky dostali zábavné, a přece správné odpovědi ti z Vás, kteří se v uplynulých měsících prošli po Plzni s otevřenýma očima. Během léta jsme totiž město již počtvrté proměnili v obří galaktickou mapu: od 10. června začal další ročník oblíbeného projektu Pouť k planetám. Tento projekt spočívá v umístění interaktivních modelů Slunce a planet naší sluneční soustavy do ulic města Plzně, a to tak, že vzdálenosti i velikosti jednotlivých modelů jsou konstruovány v měřítku 1: 1 000 000 000, což znamená, že 1 metr představuje 1 milión kilometrů. Na každém disku je navíc umístěn trojrozměrný model reprezentující danou planetu. Představovaný projekt, který Techmania úspěšně realizovala již v letech 2007, 2008 a 2009, se tradičně setkává s velkou pozitivní odezvou, a proto jsme se v něm rozhodli nejen pokračovat, ale učinit ho pro veřejnost ještě přitažlivější! Jak říká Karolína Tichá, manažerka letošního projektu: „Pouť k planetám jsme tentokrát obohatili o pravidelná setkání s předními sportovci plzeňského sportovního světa. Našimi part-

nery se staly FC Viktoria Plzeň, HC 1929 Plzeň a TJ LOKOMOTIVA Plzeň, slavné kluby, které na jednotlivá setkání u planet posílaly své zástupce z řad hráčů.“ A co víc: do projektu se zapojil také deník METRO a především rádio Kiss Proton, jehož moderátor Jirka Trnka dokázal vždy s nadhledem komentovat i taková témata, jako je fyzika a astronomie. Naše pozvání přijal např. Pavel Horváth, slavný záložník FC Viktoria Plzeň, a jeho kolegové, obránci David Limberský a Jan Rezek: jména, která dobře znáte nejen z televizních fotbalových přenosů. Setkat jste se rovněž mohli i s hokejovými útočníky Jakubem Lvem, Janem Heřmanem a Janem Kovářem. O astronomii, fotbalu či odporu ke svíčkové omáčce jste si mohli popovídat s brankářem Danem Houdkem, zatímco s hokejistou

Jakubem Jeřábkem jste mohli prohodit pár slov o tom, jak to vypadalo na mistrovství světa hráčů do 20 let v Kanadě. Z plzeňského HC 1929 přišli rovněž Václav Benák, Lukáš Hvila, Tomáš Frolo, z TJ LOKOMOTIVA pak basketbalisté Pavel Frána, Tomáš Kubizňák a mnozí další. „Meziplanetárních“ setkání proběhlo devět, každý týden od 10. 6. až do 5. 8. jedno. První z nich se uskutečnilo u modelu Slunce a osm dalších u jednotlivých planet naší sluneční soustavy - o těch se mluvilo především. Účastníci z řad školáků, studentů a široké veřejnosti se nejen dozvěděli mnoho zajímavého o astronomii, ale mohli také sbírat autogramy od slavných sportovců. V rámci každého čtvrtečního zastavení u planet jsme Vás také s Vašimi oblíbenými sportovci fotografovali a fotografie Vám pak zdarma zasílali do Vaší e-mailové schránky. Kromě toho jste samozřejmě mohli i soutěžit.

Edutainerka Jana Drhová pro Vás pokaždé připravila originální znalostní kvízy, ze kterých jste se například dozvěděli, jak je hluboký největší kráter na Marsu či z čeho je tvořený Saturnův prstenec. Netřeba dodávat, že se u nás také soutěžilo: zejména děti si pokaždé odnášely domů knižní publikace, volné vstupenky do Techmanie, sladkosti, plakáty, CD a DVD nosiče, propagační předměty, které dodala nejen Techmanie, ale i všichni partneři projektu: rádio Kiss Proton, FC Viktoria Plzeň, HC 1929 Plzeň, TJ Lokomotiva Plzeň, deník Metro, Gepard Finance a Plzeňské komunální služby. Děkujeme všem, kteří se zúčastnili! Těšíme se s Vámi na léto 2011, kdy projekt Pouť k planetám, který popularizuje vědu a techniku a nabízí informace a náměty pro pedagogické pracovníky, přivedeme do jubilejního, pátého ročníku.

9

10

Techmania science center

Nabídka tematicky zaměřených programů pro školy Techmania science center nabízí kromě volného programu i tematicky zaměřené programy pro všechny typy škol. Nabídka programů je systematicky členěna podle konkrétních vědních oborů a podle věku žáků/studentů. Kromě vlastních výukových

programů nabízí programy pro školy také přidružené středisko Europe Direct. To dává žákům, studentům, ale i široké veřejnosti možnost zúčastnit se bezplatných informačních přednášek či akcí zaměřených na problematiku Evropské unie a

všech aspektů života v ní. Pro bližší informace a rezervace nás prosím kontaktujte na tel. čísle: 737 247 581 nebo na adrese [email protected]. Rezervace lze provést i prostřednictvím webové stránky www.techmania-rezervace.cz

Nabídka programů NOVINKA TOP SECRET – Vyšetřování zločinu

NOVINKA TOP SECRET – Výcvik nových agentů

Věk (třída, škola): 1. a 2. st. ZŠ Doba trvání: 75 min.

Věk (třída, škola): 1. a 2. st. ZŠ Doba trvání: 75 min.

Na ministerstvu vnitra se stal teroristický útok a teď je nutné odhalit pachatele. Chcete se stát vyšetřovatelem případu? Najdete tajné dokumenty ukryté v trezoru? Určíte, komu patří otisky prstů? Poznáte, ve kterém kufru se skrývá nebezpečí? Žáci postupně získají jednotlivé indicie a důkazy, které jim pomohou odhalit pachatele.

Víte, co musí zvládnout začínající agent? Budete vysláni na tajné mise, ve kterých zvládnete dešifrovat tajné zprávy, otevřít trezor, určíte otisky prstů a pneumatik. Odhalíte, co se skrývá v zamčeném kufru. Není snadné zvládnout úkoly začínajícího agenta. Program je koncipován jako soutěž týmů, které získávají body podle úspěšnosti při plnění misí.

NOVINKA Edutorium – Čarování s čarodějem Věk (třída, škola): MŠ 3 -5 let; ZŠ 1.- 2. třída Doba trvání: 45 min. Děti s „čarodějem“ procházejí expozice jako jeho „kouzelnickou komnatu“ a zkoumají na různých exponátech, jak se vaří kouzelné lektvary, jak vypadají stíny od zlobivých světýlek, pozorují, jak čaroděj nechá zmizet skleněnou tyčinku a vyčaruje blesky... Děti pomohou osvobodit zakletého chlapce v křišťálové kouli, nakrmí hladové jezinky, probudí různě zlobivé blešky a naučí se oklamat vrčícího vlka.

Edutorium pro fyzikální nováčky Věk (třída, škola): ZŠ - 6. třída, osmileté gymnázium - prima Doba trvání: 70 min. Program názorným způsobem umožní pochopit vybrané jevy z mechaniky, termiky, optiky, elektřiny a magnetismu. Žáci prozkoumají volný pád těles i proudění tepla. Vyzkoušejí také, jaké stíny vrhají různé světelné zdroje přes různá stínítka. Pomocí dvou exponátů si snadno zapamatují podstatu Brownova pohybu a nakonec uvidí, jak magnetické pole ovlivňuje obrazovku.

Edutorium - Mechanika mýtů zbavená

Edutorium - Co dokáže magnet?

Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ

Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ

Doba trvání: 60 - 70 min.

Žáci se zábavnou formou seznámí s vybranými pojmy z mechaniky, zaměřené především na moment setrvačnosti a setrvačník. Dále si vyzkoušejí postavit samonosný oblouk. Prozkoumají také volný pád těles. Chaotické kyvadlo ukáže, jak z jednoduchého pohybu vznikne poměrně složitý pohyb kyvadel.

Doba trvání: 60 - 70 min.

Program je zaměřen na magnetické pole a jeho vlastnosti. Měří se zde magnetická indukce Země, zjišťuje se závislost zmagnetování materiálu na teplotě. Na exponátu „Transformátor“ se hledají různé způsoby vzniku proudu v cívce pomocí změny magnetického pole. Žáci poznávají, jak magnetické pole ovlivňuje obrazovku a doutnavý výboj.

11

Edutorium - Vlastnosti a šíření zvuku

Edutorium - Teplo a chlad

Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 60 - 70 min.

Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ

Program je zaměřen na vlastnosti a šíření zvuku. Zábavnou formou zde žáci prozkoumají pojmy, jako je stojaté vlnění, ultrazvuk, odraz zvuku, tón a další. Vyzkoušejí si zvukovou čočku a uvidí projev neviditelného zvuku. Pomocí exponátu pochopí, proč se zvuk nemůže šířit vesmírným prostorem.

Doba trvání: 60 min.

Program umožní lépe pochopit vybrané jevy z termiky. Pomocí dvou exponátů žáci uvidí a snadno si zapamatují podstatu Brownova pohybu. Exponát Tepelné čerpadlo nádherně demonstruje princip ledničky. Žáci mohou dotykem a zrakem prozkoumat vedení a proudění tepla. V programu mohou také sami nalézt odpověď na otázku, zda voda může zároveň vařit a mrznout.

Edutorium - V hlavní roli elektřina Věk (třída, škola): ZŠ, SŠ Doba trvání: 90 min. Program přibližuje různé fyzikální vlastnosti elektrického proudu. Jedná se zejména o vznik a vedení proudu. Do programu jsou také zahrnuty exponáty, na kterých si žáci ověří Ohmův zákon a princip transformátoru. Součástí tohoto programu je show s Van de Graaffovým generátorem.

EU – SEZNAMTE SE Věk (třída, škola): ZŠ, 2. stupeň Doba trvání: 60 min. Program je určen žákům druhého stupně ZŠ. Žáci se seznámí s informacemi o EU (co je to EU, proč vznikla a jaké je její poslání, jaké mezinárodní organizace existovaly v Evropě před EU a co je Schumanova deklarace). Dozvědí se, jaké jsou symboly EU (vlajka, hymna, heslo a Den Evropy) a blíže se seznámí s jednotnou evropskou měnou – eurem. Získají základní informace o důležitých institucích EU (Evropský parlament, Evropská komise a Evropská rada).

Kromě těchto programů začalo středisko Europe Direct Plzeň v posledním čtvrtletí roku 2009 nabízet i přednáškovou řadu Dny Evropy. Jedná se o sled hodinových přednášek věnovaných vždy konkrétnímu tématu (např. evropskému právu, institucím a organizacím EU apod.), které byly předneseny odborným pracovníkem ED Plzeň či absolventem relevantního oboru Západočeské univerzity v Plzni.

EU HROU

EU – CHCETE VĚDĚT VÍC

Věk (třída, škola): ZŠ, 1. stupeň (doporučeno pro 5. třídu) Doba trvání: 45-60 min.

Věk (třída, škola): SŠ

Program žáky seznámí se základními informacemi o EU (co je to EU, proč vznikla a jaké je její poslání). Dozvědí se, jaké jsou symboly EU (vlajka, hymna, heslo a Den Evropy). V neposlední řadě hravou formou získají základní informace o členských státech.

Doba trvání: 60 min.

Program je určen studentům středních škol. Seznámí se v něm s podrobnými informacemi o EU a její historii. Získají informace o institucích EU (např. o Evropském parlamentu, Evropské komisi a Evropské radě). Studenti prodiskutují aktuální témata, např. Lisabonská smlouva, Schengenská spolupráce a další možnosti rozšiřování EU (Turecko) a mnoho dalšího.

12

Regionální věda

Ing. Jan Blažek ZČU / ŠKODA JS Pokud zavoláte do společnosti ŠKODA JS a zeptáte se, na čem zajímavém tam právě pracují a práci kterého mladého odborníka by rádi prezentovali veřejnosti, mají hned jasno. „Zkuste toho mladýho Blažka, ten je dobrej,“ odpoví automaticky tiskový mluvčí Jan Stolár a hned diktuje telefonní číslo. Ze zaslaného životopisu se pak dočtete, že sedmadvacetiletý Jan Blažek vystudoval Fakultu aplikovaných věd ZČU a krátce působil na Fakultě strojní ZČU. Také zjistíte, že strávil dost času na univerzitě v Marseille, rád tančí, je lektorem salsy a kromě angličtiny a francouzštiny ovládá i programovací jazyk Matlab. Když se s ním pak sejdete a zeptáte se, co je konkrétně náplní jeho práce, hnědé oči odborníka na kmitání a biomechaniku se do vás zakousnou a jeho pevný hlas začne odříkávat fakta, která považuje za všeobecně známá: Aktivní zóna reaktoru, která je v provozu například na jaderné elektrárně Temelín, obsahuje 163 palivových souborů, přičemž do 61 z nich se zasouvají regulační tyče. Každý palivový soubor obsahuje 312 palivových proutků po 370 peletách a na délku měří přibližně 4,5 metru. Stop, pane inženýre, už teď jsme se ztratili. Cože to vlastně děláte? Jádro pudla „Modeluji a do budoucna snad budu i výpočtově optimalizovat použití ruských palivových souborů TVSA-T, které se nyní dodávají do Temelína,“ zní odpověď. Že vám to pořád nic neříká? Nevadí, nejste sami. Abychom pochopili, v čem práce Jana Blažka spočívá, musíme se vrátit kousek zpět a nahlédnout do principů jaderné energie. Česká republika provozuje dvě jaderné elektrárny, jednu v Dukovanech a druhou v Temelíně. Obě fungují na principu tlakovodních reaktorů, pro jejichž činnost je – jak už název napovídá - důležitá voda. Ta plní dvě funkce: jednak zpomaluje neutrony, aby mohlo dojít ke štěpné reakci, a zadruhé odvádí teplo, které zde vzniká. Tato reakce se odehrává v takzvaných palivových souborech, což jsou vlastně takové kazety, kterými protéká voda. Ta může způsobit kmitání, které by mohlo celý reaktor poškodit. Co s tím? „Ideální je samozřejmě vymyslet, jak tohle kmitání zmírnit, nebo úplně odstranit. Víme, že toho můžeme dosáhnout například optimalizací palivových souborů, což je vlastně i mým úkolem,“ podotýká Jan Blažek. Jenomže s „jádrem“ si, na rozdíl od pudla, člověk hrát nemůže. Není samozřejmě myslitelné, aby si vědci v jaderné elektrárně jen tak něco vyzkoušeli a čekali, co to udělá. Tak jak dál, pane inženýre? Veverko, otřes se „Řešením je vytvořit výpočtový model reaktoru, nejadernou, ale přesto věrnou kopii takového zařízení,“ konstatuje Jan Blažek a dodává: „Samozřejmě se pracuje na něčem, co má v našich podmínkách smysl, tedy na reaktoru typu VVER.“ Tomu se mezi odborníky říká „veverka“ a jedná se o tlakovodní reaktor využívající ruské technologie. „Veverky“ můžete najít nejen v Temelíně a Dukovanech, ale třeba také ve slovenských Mochovcích, v Maďarsku, Finsku, Rusku, Číně a na Ukrajině. „Model reaktoru „veverky“ už máme v podstatě hotový, vytvořili ho odborníci ve společnosti Škoda JS ve spolupráci s katedrou mechaniky na FAV ZČU,“ shrnuje Jan Blažek s pýchou v hlase a dodává: „Mým úkolem je vytvořit programový model palivového souboru, který bude zjednodušený tak, aby výsledné mechanické vlastnosti byly fyzikálně podobné faktickému palivovému souboru.“ Smyslem celého modelu je vyzkoumat reakce reaktoru např. na seismickou událost (tedy na něco, co se ve skutečnosti dost dobře testovat nedá a je to přitom zapotřebí modelově simulovat dopředu). Ale seismická činnost v Čechách – opravdu jsou české jaderné elektrárny ohroženy zemětřesením? „To nikdy nemůžete vědět,“ podotýká Jan Blažek lakonicky, „zemětřesení tady v České republice byla. Na druhou stranu, seismicita je spíše otázka norem, ale tlakové pulzace, celé to kmitání toho zařízení, to už je třeba vzít v úvahu.“ Veverka by se zkrátka mohla pořádně otřást, kdyby se s ní zacházelo špatně. Musíme proto vzít v úvahu nejen zemětřesení, ale třeba i to, že i chladivo vlivem působení čerpadel pulsuje a rozkmi-

Ing. Jan Blažek

Palivový soubor TVSA-T ve fázi výroby, opracování

tává tak celý reaktor. Práce Jana Blažka tak může významným způsobem přispět ke zjištění, jak se reaktory budou chovat v různých provozních režimech, jak budou reagovat na vnější, ale i na vnitřní podněty. Komplexní analytický přístup pak může ukázat, že když se třeba nějaká distanční mřížka umístí o centimetr níž, tak to celé bude ještě stabilnější. „Nakolik bude ale tahle možnost implementovatelná do praxe, to se teprve ukáže,“ usmívá se Jan Blažek. Jaderné bezpečí? A jaké má pan inženýr obavy z toho, že jaderná energie není bezpečná? „Není čeho se bát,“ podotýká Jan Blažek, „pravděpodobnost, že v jaderných elektrárnách, které jsou dnes ve výstavbě, dojde k poškození aktivní zóny, je v současnosti v řádech 10-7. To znamená, že pokud by bylo možné tak dlouho provozovat jadernou elektrárnu, došlo by k takovéto havárii jednou za několik miliónů let. A to ještě není havárie s únikem radioaktivity, to je jen o tom, že dojde k deformaci palivových kazet nebo vnitřních částí reaktoru.“ Co dodat? Končíme slovy Jana Stolára, kterými jsme i začali: „Zkuste toho mladýho Blažka, ten je dobrej.“

Palivové soubory v reaktoru

Distanční mřížka palivového souboru TVSA T Zdroj fotografií: ŠKODA JS, a.s.

13

Energie vody Postavit si mlýnek na potoce, to napadne každého. Což ale postavit si mlýnek v umyvadle nebo dřezu? (Maminka dovolí, když jí předtím pomůžete umýt nádobí.)

Svět energie: Hrátky s obnovitelnými zdroji Bez sluneční energie a bez vody by nevznikl a nebyl možný život na Zemi, bez elektrické energie se neobejde průmysl ani domácnosti, doprava na celém světě je závislá na energii získané spalováním fosilních paliv. Je zřejmé, že bez dostatečného množství energie by se moderní civilizace nemohla dál rozvíjet. Proč si nezkusit trochu pohrát s obnovitelnými zdroji energie?

Brožuru Hrátky s obnovitelnými zdroji si můžete objednat mezi jinými materiály vzdělávacího programu energetické společnosti ČEZ Svět energie na: www.cez.cz/vzdelavaciprogram.

Článek připravila: Ing. Marie Dufková, ČEZ, a. s.

Co budeme potřebovat: Dřevěnou lištu, korkovou zátku, plastovou fólii, špejle, nýt, těsnění. Jak na to: Ve větší korkové zátce (průměr 3,5 cm) uděláme listem pilky na železo 6 zářezů pro lopatky, uprostřed vyvrtáme otvor a do něj vlepíme jako osu silnější špejli. Obdélníkové lopatky 3 cm × 2 cm vystřihneme z tužší plastové fólie (např. z krabičky od nanukového dortu) a přilepíme je tavnou pistolí do zářezů v zátce. Kromě rovinných lopatek můžeme vyzkoušet i vhodně zahnuté lopatky, vystřižené např. z větších plastových kelímků. Do dřevěné lišty vyvrtáme otvor a do něj zasuneme dutý hliníkový nebo měděný nýt délky 30 mm jako ložisko osy vodního kola. Na osu nasuneme zarážku z gumového vodovodního těsnění, zasuneme ji s vodním kolem do otvoru nýtku a z druhé strany zajistíme další zarážkou. Hotové vodní kolo vložíme do proudu vody z vodovodu a mamince předvedeme „vědecký“ výzkum. Třeba zkusíme určit výkon našeho kola: do zářezu v ose vlepíme nit a na její konec přivážeme nějaký lehký předmět. Voda z vodovodu roztočí kolo, nit se namotává na osu a zátěž stoupá vzhůru. Výkon určíme snadno, jestliže budeme znát hmotnost předmětu, dráhu a dobu zvedání (stačí dosadit do vzorce P = mgh/t). A další otázka pro výzkumníka následuje: Závisí výkon kola na tvaru lopatek?

Energie větru Větrníček si umí složit každé mrně. My, vědci, si složíme anemometr (velký vědec ví, co to je, menšímu napovíme, že to je zařízení na zjišťování rychlosti větru). Co budeme potřebovat: Modelářské lišty o průřezu 20 mm × 5 mm, 4 plastové kelímky (např. od jogurtu), hřebík, 2 korálky a podložka, dřevěná tyčka délky min. 20 cm, samolepicí páska, plastelína. Jak na to: Základem konstrukce je kříž sestavený a slepený ze dvou navzájem kolmých modelářských lišt. Uprostřed vyvrtáme otvor pro hřebík – osu. Na hřebík navlékneme korálek, nasuneme laťkový kříž, navlékneme druhý korálek a podložku. Hřebík s nasazeným křížem pak zatlučeme do tyčky, sloužící jako držák anemometru. Pak upevníme samolepicí páskou na konec každého ramene plastový kelímek a celou sestavu vyvážíme nalepenými kousky plastelíny nebo posunováním kelímků. Při měření rychlosti větru zvedneme rukojeť s větrným křížem nad hlavu a podle rychlosti jeho otáčení usuzujeme na rychlost větru.

Energie slunce A na závěr si ohřejeme párek. Ale pozor, ne doma na vařiči, ale pěkně venku na sluníčku! Co budeme potřebovat: Plastový kbelík, hliníkovou fólii, silnější dráty na zhotovení držadla na párek. Jak na to: Nejúčinnější sluneční vařiče mají tvar rotačního parabolického zrcadla. Jeho návrh a výroba je dost náročná. Během několika minut však snadno zhotovíme téměř parabolický vařič válcového tvaru. Budeme potřebovat prázdný a vymytý plastový kbelík od barvy PRIMALEX, používané k malování bytu. Kbelík obyčejnou pilkou na dřevo rozřízneme na dvě poloviny a řezné hrany začistíme smirkovým papírem. Pro pokusy použijeme polovinu s držadlem. Prohnutá vnitřní stěna má přibližně parabolický průřez, polepíme ji tedy hliníkovou fólií (alobalem), dobře vyhladíme a vařič je hotový. Držadlo kbelíku využijeme jako podpěru při nasměrování zrcadla směrem ke slunci. Při vhodném natočení odrazné plochy se paprsky soustřeďují podél úsečky spojující ohniska jednotlivých částí zakřivené plochy. Ze silnějšího drátu vytvarujeme podpěry pro hrneček s vodou nebo i jen pro samotný párek. Slunce přeje „dobrou chuť!“

14

Techmania science center

Raketoplán Ariane 5 startuje 26. 6. 2010 z Francouzské Gyuay, aby vynesl telekomunikační satelit Arabsat-5A Zdroj: ESA

15

Techmania Klasikové vědy science center

James Clerk Maxwell ������������������� (1831 – 1879) Rodák ze skotského Edinburgu je dodnes považován za jednoho z nejvšestrannějších fyziků všech dob. Potvrdil například teorii Thomase Younga o přítomnosti tří druhů receptorů lidského oka, citlivých na základní (RGB) barvy, a vysvětlil barvoslepost jako poruchu těchto receptorů. Ukázal také, jak přidávání či odebírání množství složek těchto barev produkuje všechny ostatní barvy spojitého spektra. Výpočty těchto vlastností barev byly čistě matematického rázu. Vypočítal, že Saturnův prstenec nemůže být tvořen pevnou látkou ani kapalinou, ale satelity, resp. množstvím malých tělísek, která velkou rychlostí obíhají kolem planety. Správnost tohoto výpočtu byla dokázána až v druhé polovině 20. století, kdy se k Saturnu dostala sonda Voyager. Své výsledky Maxwell publikoval v článku The motion of Saturn’s rings v roce 1857. Spis A Dynamical theory of the electromagnetical field je úplnou matematickou formulací teorie elektromagnetického pole. Z této teorie vyplynula existence elektromagnetických vln a etheru. Maxwell s vrozenou skromností nazval svou teorii elektromagnetického pole matematickou interpretací fyzikálních představ Michaela Faradaye, svého osobního přítele. Přejal jeho myšlenku siločar pole a začal na tomto předpokladu budovat monumentální teorii, kterou završil svými čtyřmi diferenciálními rovnicemi, obecně popisujícími chování elektromagnetického pole bez závislosti na prostředí, ve kterém je toto pole přítomno. Ve svém pojednání On Faraday’s lines of forces, které publikoval již v roce 1856, Maxwell ukázal, že několik relativně jednoduchých rovnic může vyjádřit chování elektrického a magnetického pole a jejich vzájemný vztah. Největší význam však má matematicky vypracovaná elektromagnetická teorie světla: Maxwell byl prvním člověkem, který de facto dokázal vypočítat rychlost světla.

ilustroval Pavel Trnka | Ústav umění a designu | Západočeská univerzita v Plzni

16

Napadlo Vás někdy, co musí člověk udělat pro to, aby po něm byl pojmenován horský masiv na Venuši nebo třeba mezera mezi Saturnovými prstenci? Ne? Nedivím se, ale kdybyste po něčem takovém toužili, tak stát se jedním z nejpozoruhodnějších teoretických fyziků je cesta, která by k tomuto cíli mohla zdárně vést. James Clerk Maxwell, skotský fyzik to svou vědeckou všestranností a nespornou genialitou na poli fyzikálních objevů dotáhl opravdu až ke hvězdám. Jako první třeba vysvětlil, proč Měsíc nemůže mít vlastní atmosféru. Proč? Prý proto, že střední rychlost molekul je vyšší než úniková (2. kosmická) rychlost na povrchu Měsíce, takže veškerá atmosféra by se rychle rozptýlila do vesmíru. Vraťme se ale zpátky na zem. Malý James se narodil do staré šlechtické rodiny, která obývala drsný skotský kraj – i jeho dětství bylo vcelku drsné, matka mu totiž zemřela, když mu bylo pouhých osm let, a od té doby ho vychovával jeho otec, nadšený cestovatel, o němž prameny praví, že byl výstřední a poněkud podivínský. Byl to však také on, kdo synovi pořídil první dalekohled a vzbudil v něm zájem o astronomii. A odtud už nebylo daleko k tomu, aby James v pouhých 14 letech napsal překvapivou práci „O mechanickém kreslení oválů“. Ukázal, jak technicky konstruovat křivky, které mají více pevných ohnisek, a vytvořil obecnou definici elipsy. Tato první Maxwellova práce byla přednesena 6. dubna 1846 v Královské společnosti v Edinburghu a vzbudila senzaci: nebyla sice zcela původní, protože stejné křivky definoval Descartes, ale vzhledem k věku autora byla již tehdy považována za geniální. Není proto divu, že byl hned v roce 1847, tedy v šestnácti letech, přijat na Edinburskou univerzitu, kde se začal pilně věnovat všem předmětům a publikoval další vědecká pojednání, například v těch o optice se zabýval zvláště polarizací světla a Newtonovými kroužky. Zpočátku tedy budoucímu idolu teoretické fyziky vše vycházelo: po ukončení univerzity mu bylo nabídnuto místo vědeckého asistenta na Trinity College, přednášel fyziku v Aberdeenu, jeho bádání v oblasti barevného vnímání byla korunována jedinečným úspěchem. Stihl se i oženit, a to dobře: vzal si dceru děkana Marischal College, Katherine Mary Dewarovou. O té se prameny příliš nezmiňují,

Univerzita Edinburgh 1827 historie jí zřejmě vykázala úlohu zemřel v pouhých 48 letech ženy, která vždy stála ve stínu na nemoc, která se v minulosti svého manžela – což v polovině stala osudnou i jeho matce, na 19. století ovšem nebylo nic rakovinu (žaludku). „Jeho krátký neobvyklého. Říká se však, že život byl dlouhým v přínosu jejich manželství, byť zůstalo každému odvětví fyzikální bezdětné, proslulo „bezpříkladvědy: teplu, světlu, mechanice. Nad to vše, sjednocením teorií nou oddaností“. elektřiny a magnetismu, vystavěl I akademická dráha však pevné základy moderní fyziky, umí přinést nečekané zvraty elektrotechniky a astronomie a nakonec to byla právě a připravil cestu pro příchod Maxwellova žena, kdo mu rozhlasu a televize,“ píše se na pomáhal s experimenty, když jej plaketě u jeho hrobu ve skotz Aberdeenu z administrativních důvodů propustili a na universké vesnici Parton. Svět vědy navždy opustil v roce 1879, ve zitě v Edinburgu jej odmítli. Ve stejném roce, kdy světlo světa svém londýnském domě si tak spatřil další velký teoretický zřídil soukromou laboratoř, kde prý potichu vysvětloval pokusy fyzik a pokračovatel jeho práce, svému psovi. Albert Einstein. Ani nepřízeň osudu však netrvala dlouho a oddanost vědecké práci také přinesla své ovoce: James Clerk Maxwell se nakonec uchytil v londýnské King´s College, kde uveřejnil několik prací z fyziologické optiky, za které mu v roce 1860 londýnská Pohled od Maxwella Peteru Taitovi Royal Society udělila Rumfordovu medaili. Položil také fyzikální základy teorie barevné fotografie. Promítl totiž na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy, a to přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev. Prokázal tak princip adaptivního míchání barev – v praxi byla však tato technika kvůli své komplikovanosti nepoužitelná. Maxwell byl, pravda, především teoretik. James Clerk Maxwell Mladý Maxwell na Trinity College. V ruce drží jedno ze svých kol s barevným spektrem

Světová věda

Luboš Motl teoretický fyzik, spoluobjevitel Maticové teorie strun

„Starý soudruh Microsoft jistě by mně nevěřil, že se kouzel skrývá dost v oknech, které vytvořil*.“ Myslíte si, že autorem těchto řádků je básník či jiná něžná duše, které do „studené“ rubriky „Věda“ nepatří? Omyl! Autorství těchto a mnohých jiných veršů náleží profesionálnímu teoretickému fyziku Luboši Motlovi, který svými objevy v oblasti teorie (super) strun dosáhl vpravdě světového věhlasu. Jak se mu to podařilo? Vezměme to po pořádku. „Už v pěti letech jsem se cítil být fyzikem“ podotýká Luboš Motl. Není proto divu, že jeho kroky vedly nejdříve na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, aby následně vystudoval Rutgersovu universitu v New Jersey a posléze působil šest let na univerzitě Harvardově. Aby se tam ale dostal, musel se nejdříve proslavit významnými objevy v již zmiňované teorii strun, resp. řešit obecné problémy kvantové gravitace. O Luboši Motlovi už jste ostatně možná slyšeli, i pokud je pro Vás fyzika španělskou vesnici, protože rozsah aktivit má opravdu široký: jeho blog „The Reference Frame“z se stal nejlepší evropským blogem roku 2008, je pravidelným přispěvatelem do oblíbeného blogu „Neviditelný pes“, spolu s Milošem Zahradníkem napsal učebnici „Pěstujeme lineární algebru“, přeložil knihu Briana Greena „Elegantní vesmír“ a je také známý svými jasně „klimaskeptickými“ postoji ke globálnímu oteplování. Zoo plné částic Co si ale máme přestavit pod pojmem „Teorie strun“, v níž plzeňský rodák Motl patří k mezinárodně uznávaným expertům? „Je to pokus o vysvětlení nejzákladnějších stavebních bloků vesmíru a sil, které mezi

nimi působí. Je to část částicové fyziky, která dosud vysvětlovala vše, co kolem sebe pozorujeme, jako pohyb a přitahování, odpuzování se a vznik různých elementárních částic, kterých teoreticky může být nekonečné množství, z čehož vychází tzv. standardní model vesmíru“ zapáleně vysvětluje Luboš Motl a podotýká, že už na konci 60. let dokázali vědci uměle srážet protony a vytvářeli hromadu částic, jako jsou Lamdba, hyperony, mezony. Přitom si ale nedokázali srovnat, jak to, že existuje celá zoologická zahrada elementárních částic. Jak je možné, že druhů elementárních částic je tolik? Je možné se ve všech těch fermionech, bosonech, axionech či dilatonech vyznat, nebo je fyzika na úplně špatné cestě? A co se s tím dá dělat? Přemýšlet o alternativách, mohla by znít odpověď. Nezávisle na standardním modelu totiž existuje teorie relativity, která moderním „einsteinovským“ způsobem vysvětluje všechny gravitační jevy na úrovni vesmíru - jeho vznik, rozpínání, vytváření galaxií či černých děr. A tyto dvě části fyziky jsou zdánlivě neslučitelné – zdánlivě. Zpátky do budoucnosti: inspirace Eulerem Než se prosadila teorie kvarků (70. léta), hráli si teoretičtí fyzikové s naprosto exotickými pokusy o vysvětlení atomových jader a postavili své teorie na Eulerově beta funkci – čistě matematické, 250 let staré teorii. Ta, ač stará, kupodivu fungovala – ale nikdo nevěděl proč… Nakonec si vědci uvědomili, že beta funkce může fungovat jen za předpokladu, že nejmenší stavební částečky vesmíru nejsou body, nýbrž jednorozměrná vibrující vlákna, doslova struny: tak se zrodila teorie strun. „Když řeknu struny, tak se samozřejmě můžete ptát, proč zrovna struny“ shrnuje lakonicky Luboš Motl, „proč tam třeba nejsou malí zelení mužíčci?“

Teoretický fyzik si vyzkoušel gravitační zákon v praxi jejich pohyb je popsán vlnovou rovnicí. „Kmitají, mají v sobě napětí“, vysvětluje Luboš Motl. Matematická struktura funguje tak, že při použití strun všechna nekonečna zmizí a navíc se ukazuje, že teorie obsahuje všechny typy částic, které jsou potřeba k vysvětlení standardního modelu: zoo, která vlastně nikdy neexistovala, tak můžeme vypustit zpět do světa zavržených teorií. Světadíly v prachu „Teorie strun se zrodila v 60. letech jako nechtěné děcko“, podotýká Luboš Motl, „když vědci řešili něco úplně jiného. Když se ale ukázalo, že na ní „něco je“, rychle se stala hlavním nástrojem teoretické fyziky, pro získávání nových myšlenek. Tehdy byli vědci přesvědčeni, že teorie strun bude dokončena během dvou týdnů. Co se tehdy zdálo jako racionální představa, působí dnes jako vědecká naivita. Když se však na konci 80. let „usadil prach“ rozvířený novými teoretickými objevy, lidé si začali myslet, že existuje pět variant, pět cest, kterými se teorie strun může vydat. Tyto teorie používaly stejnou matematiku,

ale lišily se stejně, jako se od sebe liší pět světadílů. A tady, v roce 1997, přišel čas Luboše Motla: byl to totiž právě on, kdo v pouhých 24 letech objevil neporuchovou definici teorii strun, která myšlenkovému rámci dovolila překonat některá z předchozích omezení. Rodák z Plzně tak o tři měsíce předběhl holandské vědce Robberta Dijkgraafa a dvojčata Erika a Hermana Verlinde, kteří posléze došli ke stejným závěrům. Dali jim také jiný název: původní Motlovo označení „screwing string theory“ mohlo sice obohatit slovník fyziky i hovorové angličtiny, dnes se však uchytil pojem „matrix string theory“, nebo zkrátka „maticová teorie strun“. I díky této teorii je nyní zřejmé, že jednotlivé „verze“ teorie strun jsou ekvivalentní, spojené dualitami. Všechny totiž popisují rozvoj stejné teorie kolem pěti různých řešení, pěti různých typů vakuí. Dnes každopádně neexistuje několik teorií strun, nýbrž pouze jedna a jeden z lidí, kteří toho o ní ví nejvíce, chodí po plzeňských ulicích. Pokud jej potkáte, zeptejte se ho na ní: rád Vám ji vysvětlí, ale pozor: stručné to nebude :-)

Samozřejmě nejde o stejné struny, jako jsou třeba na kytaře. Ty samy se skládají z atomů, ale „naše“ struny (strings) se už z ničeho jiného neskládají a jejich vnitřní dynamika je zcela analogická opravdovým strunám, to znamená, že

* Úryvek z básně Pohled z okna z Motlovy básnické sbírky Hrozen Lumových veršů. Tomas Kočiš, Václav Klaus, Luboš Motl

17

18

Téma

Science communication: proč a jak? Každý z nás bude asi souhlasit s tvrzením, že věda je důležitou součástí moderní společnosti. Potřebujeme ji. Vážíme si jí. A také příliš neprotestujeme proti faktu, že vědci mají moc ovlivnit naše životy. Ale má většina z nás víc než jen vágní představu o tom, co takový vědec ve své laboratoři či výzkumném institutu vlastně dělá? Jsme si vědomi věhlasu např. takového CERNu, Evropské organizace pro jaderný výzkum, ale co o něm vlastně víme? Tento způsob uvažování nabádá k zásadní otázce: proč a jak bychom o vědě měli mluvit? Odpověď na první otázku je spíše jednoduchá. „Vědci napříč všemi obory musí být schopni nejen komunikovat mezi sebou navzájem, ale také s širokou veřejností, aby vysvětlili svou práci a zvýšili vědeckou gramotnost populace,” říká Karen Bultitude z University of the West of the England, jež je jedním z nejvýznamnějších komunikátorů vědy ve Spojeném království. Další významný úhel pohledu vnáší do celé problematiky doc. František Ježek, prorektor Západočeské univerzity v Plzni: „Pokud vědci chtějí dobře dělat svou práci, musejí být schopni o ní také mluvit. Většina výzkumných aktivit v mnoha evropských zemích je stale ještě závislá na finančních prostředcích z národních rozpočtů a my všichni tak podporujeme

vědecký výzkum z našich daní. Proto také máme všichni právo vědět, čeho se ten výzkum vlastně týká.” Někteří z čtenářů si možná ještě vzpomenou na německého „vědce” Jana Hendrika Schöna, jenž na samém počátku 21. století ohlásil vynález tranzistorů v molekulární velikosti. Vědečtí novináři byli nadšeni stejně jako veřejnost. Ale poté, co se ukázalo, že Schön byl ve skutečnosti podvodníkem, zájem německé veřejnosti o vědu prudce upadl. „Komunikace vědy je také o důvěře,” shrnuje Karen Bultitude, „vědci musejí umět vysvětlit předmět svého vývoje fakticky, ale zároveň jednoduše, aby nevyděsili své posluchače či čtenáře novými vědeckými a technologickými objevy.“ Z poznámky doc. Ježka je nám jasné, že myšlenka komunikování vědy není nová. V historii byli vědci často nuceni vysvětlovat své výzkumy, aby si tak pro ně získali finanční či institucionální podporu. V České republice ale na profesionální úrovni není koncept science communication ještě příliš rozvinut – a je mnoho cest, kterými se dá jít. Pokud se ptáte, jak správě o vědě mluvit, odpověď nebude lehká. Způsobů je mnoho, avšak ukazuje se, že schůdnou cestou je personifikace vědy, tedy ukázat ji jako osobní téma pro širokou veřejnost. Můžeme to demonstrovat na tvrzení z magazínu Science: „Aby

vědci oslovili rozdílné skupiny veřejnosti, musí učinit komplexní téma osobně atraktivním pro každého zvlášť.“ To je cesta, kterou science communication kráčí již několik let. Zmiňme zde např. britský projekt „Change 4 Life”, kde vědečtí mediátoři slouží k tomu, aby s veřejností mluvili o nebezpečí obezity. Ještě v roce 2002 zněl závěr skupiny expertů, povolaných Evropskou komisí, že je sice nutné komunikovat vědu směrem k veřejnosti, ale nejsou k tomu zapotřebí žádní speciální prostředníci. Břímě komunikace mělo zůstat na vědcích. „Vědci sami by měli být vyškoleni tak, aby si osvojili potřebné komunikační dovednosti, a to s ohledem na potřebu veřejného dialogu, inkluze a rozhodování.“ V současné době se zdá, že nutit badatele, aby se kromě svého oboru stali i odborníky na komunikaci, je přístup, který patří minulosti. Dnes je zapotřebí zkušených profesionálů, vědeckých novinářů, kteří dokáží pochopit, co konkrétní vědec dělá, a srozumitelnou formou to předat dál svým čtenářům, posluchačům nebo divákům. Techmania science center, které bylo otevřeno před necelými dvěma lety, se snaží přivést do České republiky právě tyto nové trendy. Ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni tak realizuje dlouhodobý projekt nazvaný „SCICOM” – Science communication – jehož cílem není jen organizovat obecné konference o významu

a potřebě komunikování vědy, ale hlavně vychovat schopné mediátory vědy. Už v krátké době budou na Západočeské univerzitě uskutečněny první přednášky a semináře, které s touto problematikou seznámí zejména doktorandy a mladé novináře. Hlavní snahou není, aby se vědci seznámili se základy žurnalistiky či aby někdo nutil novináře psát o vědě. Cílem je komunikovat vědu na profesionální úrovni a vytvořit tak v České republice zázemí pro science communication. Jiný způsob science communication zvolil program My Science, iniciativa Evropské komise, jež je úzce spojena např. s prestižním výzkumným ústavem EUR.AC, European Academy, v Bolzanu. Mimo organizování konferencí je hlavní snahou programu pořádat specializované workshopy, na nichž se lidé setkávají s nejrůznějšími vědními obory. Humanitní vědy, obnovitelná energie, genetika či třeba moderní chemie – to jsou jen některá témata seminářů, které se realizují napříč evropskými městy. Na rozdíl od oddělení pro science communication při University of the West of England nebo od Techmanie se program My Science nesnaží si vyloženě „vychovat” komunikátory vědy, spokojuje se spíše s tím, že svede vědce a novináře dohromady. Jak podotýká vedoucí mezinárodních vztahů a projektová manažerka Eva Maria Moar: „Činnost programu My Science spočívá v akcích, které povedou k překonání komunikační mezery mezi médii a vědeckou komunitou.” Není však vysloveně zásadní, kterou z rozličných cest science communication se vydáme. Není také důležité, zde je nositelem science communication univerzita, science center nebo třeba evropská iniciativa. Hlavní je udělat vědu a výzkum atraktivnější a pochopitelnější pro širokou veřejnost, a tedy i zvýšit dopad a přijetí vědeckého poznání v (nejen) evropských společnostech.

Evropská akademie v Bolzanu

Zdroj EUR.AC

Naše projekty

Techmania Talent Co myslíte, dokázali byste se poprat se zodpovědností? Třímá ve Vás zájem o robotiku či IT, máte nápady a toužíte se zabývat originálním projektem? Máte sny, na jejichž realizaci jste dosud nepomýšleli, protože si na ně sami netroufnete, a zároveň by pro Vás byly finančně nákladné? Pak právě Vám nabízíme skvělé řešení! Techmania Science Center a společnost BASF Vás zvou do dalšího kola stipendijního programu Techmania Talent! Co je Techmania Talent? Techmania Talent je stipendijní program, který podporuje zájem středoškolské mládeže o vědu a Techniku. To znamená, že jsme připraveni Vás radou i financemi podpořit: program je jedinečný především tím, že vybraným účastníkům se po dobu jednoho roku budou individuálně věnovat odborní lektoři – zcela zdarma. Mladí lidé tak získají nedocenitelnou možnost spolupracovat na svých projektech se zkušenými profesionály a nechat se jimi vést. Středoškolákům opakovaně nabízíme možnost vybrat si z našich témat, nebo přijít s vlastním originálním nápadem a pak cíleně, s finanční a odbornou podporou, na tomto tématu pracovat. Výsledky své činnosti je možné přihlásit jako soutěžní práci do některé české nebo mezinárodní soutěže, jako Intel ISEF, Imagine Cup, SOČ, Soutěž vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže - Amavet. Jedním z našich lektorů je Matěj Kubička, student Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni a hlavně odborník na robotiku a nositel ceny Učené Společnosti za výjimečnou vědeckou práci v roce 2008. A čím že se program Techmania Talent zabývá? Na čem můžete pracovat Co třeba zkusit si zkonstruovat vlastní laboratoř, která se dá ovládat přes internet? Vytvořit šestinohého interaktivního robota ze stavebnice Merkur? Anebo máte úplně jiný nápad? Neváhejte, zájmu a fantazii se meze nekladou!

Jak podotýká Matěj Polák z Dačic, jeden z našich úspěšných stipendistů: „K projektu Techmania Talent jsem se dostal přes článek v tomto časopise. Článek zaujal moji maminku, která mi řekla o tomto programu, který Techmania poskytuje.“ A co Matěj Polák

pod vedením Matěje Kubičky vytvořil? „Aktuálně mám vyrobené vozítko, které je schopné jezdit podle instrukcí přijatých z počítače“, vysvětluje stipendista. „Pro zpracování příkazů slouží čip AtMega8 na desce plošných spojů, kterou jsem si navrhl, vyrobil a napájel speciálně pro tento účel. Deska je připojená k oběma motorům a také k dálkovým senzorům, kterých je celkem pět. Čtyři jsou infračervené a měří vzdálenost

Matěj Kubička a Matěj Polák při prezentaci výsledků programu Techmania Talent

Matěj Polák představuje svého semi-autonomního robota

do 80 cm v okolí vozítka. Zbylý senzor je ultrazvukový a snímá prostor před vozítkem do vzdálenosti čtyř metrů. Vzdálenost k překážce počítá pomocí délky ozvěny (doba mezi vysláním a příjmem signálu), tj. je závislý na rychlosti ultrazvuku. Použit je kvůli zaregistrování překážky a při vysokých rychlostech, aby bylo vozítko schopné včas zpomalit, případně zastavit. Aktuální stavy všech těchto všech senzorů jsou přečteny a poslány zpět do počítače. Komunikace je realizována bezdrátovou technologií Bluetooth, která je dostupná i na většině dnešních mobilních telefonů. Proto pracuji na programu, pomocí kterého by se dalo ovládat vozítko pomocí mobilu.“ Chceme investovat do Vaší budoucnosti! Partnerem Techmanie pro nové kolo stipendijního programu se stala společnost BASF - The Chemical Company. „Společnost BASF klade důraz na to, aby děti a mladí lidé měli zájem o vědu a výzkum. I když se např. chemie a obecné přírodovědné obory mohou mnohým zdát nudné, ve skutečnosti je to přece úplně naopak“, podotýká Ivana Mojžišová z celosvětově největší chemické společnosti, a dodává: „Věda je každý den všude okolo nás a objevovat ji můžeme i zábavným způsobem. A právě tohoto zábavného přístupu k vědě jsem si všimla hned při své první návštěvě Techmania Science Center. V BASF vidíme budoucnost v mladých talentech, a proto je stipendijní program Techmania Talent tím pravým, co rádi podpoříme“. „Jsem přesvědčen, že mezi středoškoláky je mnoho talentovaných mladých lidí, kteří mohou dokázat cokoliv“ uzavírá Matěj Kubička. „Ostatně za dobu, po kterou s našimi stipendisty spolupracuji, jsem zaregistroval nejen růst jejich znalostí, ale také pokrok v tom, jak tvarují přístup k práci, či zodpovědnost“. Staňte se i Vy stipendisty programu Techmania Talent a vydejte se s Matějem Kubičkou po stopách vědy a techniky! Potřebujete více informací? Není nic snazšího: Své otázky a nápady na projekty, s nimiž chcete být přijati, zasílejte na e-mail: [email protected] nebo volejte 737 247 575.

Minulý stipendista Techmania Talent Matěj Polák

19

20

Europe Direct

Europe Direct Začněme otázkou: Když se budete chtít zeptat na něco, co souvisí s Evropskou unií, za kým půjdete? Za právníkem? Ne pokud nechcete za cenné informace platit. Za maminkou? Dobrý nápad, maminka ví všechno: ale že by Vám dokázala kvalifikovaně poradit třeba se studiem v zahraničí? Nebo to snad zkusíte s Internetem? Proč ne, ale nezapomínejte, že čas je to nejcennější, co máte. A co takhle zajít za kamarády? No vida, to by mohla být ta správná cesta, ovšem jen tehdy, pokud Vaši přátelé pracují v jednom ze středisek Europe Direct. Jen pro připomenutí: Europe Direct je celoevropská síť informačních center, která má pobočky v každém členském státě evropské sedmadvacítky; dohromady je jich už přes 500. U nás je tzv. „ÉDéček“ celkem deset a to nejmladší se nachází právě v Plzni, kde ho hostí Techmania science center. Plzeňská pobočka

bezplatné informační sítě Europe Direct má za sebou již více než rok a půl fungování a v těchto dnech také vstupuje do druhého školního roku, pro nějž si přichystala mnoho akcí, například již zaběhnutý přednáškový cyklus „Dny Evropy“. O čem je? O Evropě, jak jinak. Respektive o různých tématech, která se váží k EU a v nichž bychom jako občané České republiky měli mít přehled, protože nám mohou usnadnit život ve sjednocené Evropě. „S druhým ročníkem „Dnů Evropy“ začínáme opět od září, potvrzuje vedoucí Europe Direct Plzeň Kateřina Siberová, „Většinou z desítek přednášek naše zájemce opět provede oblíbený Milan Severa, kterého velmi dobře znají návštěvníci a klienti nejen plzeňského, ale i českobudějovického ÉDéčka“, dodává. Na co se tedy můžete těšit? Připravili jsme pro Vás 10 speciálních přednášek, které budeme realizovat zpravidla dvakrát do

TÉMATA PŘEDNÁŠEK: 14. 9. Osobnosti evropské integrace v minulosti (Robert Schuman, Jean Monnet, Konrad Adenauer). 12. a 26. 10. Právo v Evropské unii 9. a 23. 11. Občanem v Evropské unii 7. 12. Multikulturalismus 11. a 25. 1. Studium a práce v Evropské unii 8. a 22. 2. Instituce a agentury EU 8. a 22. 3. Společná zemědělská politika a lobbing v institucích EU 12. a 26. 4. Evropská unie a Česká republika 10. a 24. 5. Mezinárodní organizace a specifické postavení EU 7. a 21. 6. Osobnosti evropské integrace dnes (Tony Blair, José Manuel Barroso, Nicolas Sarkozy)

Europe Direct na Bambiriádě

měsíce: vždy ve středu, a to ve 2. a 4. týdnu toho kterého měsíce. Přednášky se uskuteční pokaždé od 9:00, 10:00 a 11:00 hod., což znamená, že školy i veřejnost získávají 6 možných termínů si konkrétní přednášku vyslechnout. „Snažili jsme se maximálně vyjít vstříc potřebám a požadavkům školních tříd a využít zpětnou vazbu od učitelů a žáků, kteří nás navštívili v minulosti. Proto jsme např. upravili časy, kdy přednášky začínají, abychom tak dojíždějícím třídám co nejméně narušovali výuku,“ vysvětluje Kateřina Siberová. Doba konání přednášek přitom zůstává stejná: 45 až 60 minut. Dny Evropy ale zdaleka nejsou to jediné, co Europe Direct Plzeň pořádá: přijít sem můžete třeba ve významné dny, jako je Evropský den bez aut, Evropský den jazyků, Evropské rozvojové dny, evropské hvězdičky najdete na Bambiriádě či Eurofestivalu, můžete s nimi proběhnout Garnier Junior martaon a mnoho dalších akcí. Zde všude na Vás čeká bohatý program, kterým Vás provedou Ti, kteří toho o dané problematice ví nejvíce. Kromě toho zde vždy najdete záplavu publikací, informačních brožurek, letáků, příruček, návodů, map, plakátů, propagačních předmětů atd. A pozor: to vše je samozřejmě zdarma! Evropská komise, která stojí i za „techmanským Édéčekem“, má totiž zájem na tom, aby Váš přístup k informacím o evropské sedmadvacítce byl co nejjednodušší a nejpohodlnější. I proto máme řadu partnerů: ať už jsou to odborníci z ekonomického či akademického sektoru, kolegové z ostatních informačních center, zástupci kulturních institucí nebo třeba diplomaté z ambasád a lidé pohybující

Mgr. Kateřina Siberová vedoucí Europe Direct Plzeň

se ve všech patrech evropské politiky… Máte ještě dotaz? Zeptejte se nás, Europe Direct Vám Evropu představí v celé její rozmanitosti a jak jinak, než přímo: můžete k nám přijít, zatelefonovat na +420 737 247 584 a samozřejmě nám i psát na europe. [email protected]. Nejste z plzeňského kraje? Nevadí, pobočky této bezplatné informační sítě najdete od Mostu až po Uherské Hradiště! Stačí se jen podívat pod: www.europe-direct.cz

Europe Direct Plzeň hostitelská organizace: Regionální technické muzeum o.p.s. - Techmania science center Tylova 1/57, Plzeň telefon: 737 247 585 e-mail: [email protected] www.europe-direct.cz

Europoslanec Rouček a Milan Severa z ED Plzeň

Evropské přesahy

Pilots training course, Paříž Stejně jako každý člověk, i zaměstnanci science center se musí pravidelně vzdělávat, aby byli ve

své profesi znalejší, zkušenější a nalezli potřebnou jistotu pro práci před publikem. K tomuto účelu byl v roce 2008 vytvořen program Pilots, jenž slouží profesionalizaci explainerů. Ptáte se, kdo je to explainer? Je to jen jiné označení pro edutainera, vzdělávacího baviče, což je pojem, který již z Techmanie velmi dobře znáte. Program Pilots je koordinován přes Ecsite, evropskou organizaci sdružující science centra z 25 zemí. Členem Ecsite je samozřejmě i Techmania a tak se programu Pilots pravidelně účastníme. Jak vypadá jeho náplň? „Každé školení se odehrává v jiném science centru: tím bylo v minulosti třeba Technopolis ve vlámském Mechelenu nebo La Cité des science et de l´industrie v Paříži“, vysvětluje edutainerka Iva Šírová, která se druhého zmiňovaného workshopu zúčastnila osobně. Čtyřdenní intenzivní trénink, jehož cílem bylo ukázat, co všechno musí dobrý edutainer/explainer umět, spočívalo hlavně na diskuzi 70 účastníků. Předváděly se vědecké show a demonstrace, prezentovala se jednotlivá science centra, hledaly se nové cesty popularizace vědy. Trend je takový, že profesionálním edutainerům nestačí jen vyznat se ve svém vědeckém oboru a mít nutné charisma pro práci s publikem, ale často mají také zkušenosti např. s divadelnictvím. „Také v pařížských Pilots“, vzpomíná Iva, „mě nejvíce nadchlo divadelní představení, které originálně ukazovalo, jak vznikají sněhové vločky.“ Hlavní snaha Pilots však spočívala v praktických radách, jak správně udělat vědeckou show. I show o vědě je totiž věda: edutainer musí být schopný předvést ji tak, aby zaujala návštěvníky všech věkových kategorií, vzdělání a profesí a přitom si udržet vědeckou objektivitu. „Science centra často provádí efektní show bez toho, aby se návštěvníky zahlcovala přílivem informací“ podotýká Iva Šírová, „V Techmanii se snažíme pokusy hlavně demonstrovat a naším cílem je nejen to, aby dobře vypadaly, ale aby si každý odnesl také nějaké vědomosti“. Je tedy důležité najít kompromis mezi vědou a zábavností, a to není lehké: ostatně, i zde platí, že kolik je účastníků debaty, tolik je názorů. Snahou Piltos je zahrnout do seminářů co největší počet edutainerů: nikdy nejede stejný člověk na školení dvakrát a účastníci mají navíc po návratu povinnost pořádat ve svých science centrech tzv. Co-pilot session. Je to vlastně takový workshop v malém měřítku, který absolventi programu Pilots pořádají pro své kolegy a snaží se jim předat to, co se v zahraničí naučili. Cílem je samozřejmě implementovat získané poznatky do každodenní praxe a zlepšit tak fungování domácího science centra, v našem případě Techmanie. Pro více informací viz www.thepilots.eu

Piknik Naukowy po čtrnácté V polovině června, konkrétně 12. 6. se naši edutaineři opět zúčastnili největší evropské

Zdroj foto: Piknik Naukowy

outdoorové akce zaměřené na popularizaci vědy: polské science centrum Centrum Nauki Kopernik totiž ve spolupráci s Polskie Radio SA uspořádalo 14. Piknik Naukowi. Ten se koná již od roku 1997 ve Varšavě a pravidelně přitahuje zájem více jak 100 000 návštěvníků! „Piknik“ se skutečně odehrává v trávě, místo sendvičů a ovoce se zde však konzumuje věda. Na 250 institucí z celého světa, mezi nimiž Techmania samozřejmě nemůže chybět, zde prezentují svou činnost, která je úzce svázána s vědou. Univerzity, science centra, výzkumné ústavy nebo třeba muzea: Ti všichni se každý rok spojují s cílem ukázat veřejnosti, že věda může být zábavná. Za Techmanii se „Pikniku“ zúčastnili edutainer David Lobotka, Martin Matura a oblíbený Ivo Opl, kterého znáte např. jako moderátora show Století létání. Ti si pro mezinárodní publikum tentokrát připravili show „Tlak v akci, aneb částice v pohybu“, kde demonstrovali např. Bernoulliho jev, sílu podtlaku nebo kouřové prstence. Do Varšavy jsme přivezli i náš stan, kde se po celou dobu konání „Pikniku“ prezentovaly tři oblíbené expozice, tak jak je znáte i z Techmanie: Ruční baterie, Elektrické blešky a Malé hračky pro velkou zábavu. A přínosy? Jak podotýká David Lobotka, který se akcí zúčastnil i v minulosti: „Piknik Naukowi je pro naše lidi dobrým způsobem jak otestovat svoje schopnosti i mimo Techmanii. Je skvělé vidět, že vědě se může dostat takové pozornosti.“ Pro více informací viz www.pikniknaukowy.pl

Výroční konference Ecsite v Dortmundu

3. – 5. června 2010 probíhala v německém Dortmundu výroční konference Ecsite, což je prestižní instituce zaštiťující evropská science centra a muzea. Techmania je jediným řádným členem Ecsite v České republice a proto vyslala na výroční konferenci silný tým 7 zaměstnanců, v čele s ředitelem Vlastimilem Volákem. Někteří se zúčastnili již tzv. prekonference, která byla věnována tématu „Jak nalézt rovnováhu mezi humorem a fakty?“ Teoretický i praktický rámec konference byl velice široký a nabídka seminářů pestrá, takže si „na své“ přišli opravdu všichni. Tak např. David Lobotka ocenil především postřehy matematika Albrechta Beutelspachera, zakladatele prvního německého matematického muzea Mathematikum. „Mathematikum je koncipováno tak, aby humor nebyl jen součástí vědeckých show, ale i samotných exponátů, což je myšlenka, kterou se snažíme aplikovat i v Techmanii“, podotýká David. Zatímco edutainerku Janu Drhovou nadchly nápady na nové show (víte např. jak vyrobit šlehačku pomocí másla a kamene?), programovou manažerku Annu Matouškovou zaujala tématika tzv. science busking: „Můžeme to přeložit jako „vědecké kejklířství“ a v podstatě jde o prezentaci vědy na ulici, kdy pomůcky pro show jsou často nahrazeny obyčejnými předměty, které má každý doma“. Eciste je pro Techmanii otevřenou vstupenkou do světa evropských science center, a proto se nepochybně zúčastníme i dalších aktivit této organizace. A jako vždy přivezeme spoustu nových nápadů, které ukážou cestu budoucího směřování science center v České republice! Pro více informací viz www.ecsite-conference.net

21

22

Robotika

Od Lunochodu k Vall-Imu aneb S roboty do vesmíru

Zdroj: NASA

Zdroj: NASA

Roboti byli, jsou a pravděpodobně i budou nasazováni při vesmírných misích mnohem častěji než lidé. Z velké části se ale nejedná o takové roboty, jaké si většina z nás představí: zapomeňte na rozumujícího zlatého robota C-3PO z Hvězdných válek či na zotročené humanoidy z Čapkova R.U.R.

Když Sověti poslali v roce 1961 do vesmíru Jurije Gagarina, prvního člověka, logicky chtěli předběhnout Ameriku ještě o kousek více a vyslat do kosmu i prvního robota. Tím spíš, že už jim tou dobou bylo jasné, že raketu s lidskou posádkou na Měsíc dříve než Američané poslat nestihnou.

Budoucnost patří spíše takovému typu robotů, jaký známe z „disneyovského“ filmu VALL-I: univerzálně použitelným strojům, které zastanou lidskou práci a budou schopny se do určité míry sami rozhodovat a flexibilně přizpůsobovat změněným situacím.

Celá akce ovšem „vybouchla“, a to doslova: v roce 1969, po letech příprav a překotného testování, proběhl na kazašském kosmodromu Bajkonur tajný start rakety Proton, která měla dopravit první Lunochod na Měsíc. Rakety typu Proton posílali Sověti ke hvězdám už od roku 1965, ale tu, která měla 19. února na palubě unikátní Lunochod 1A, poslali rovnou k Zemi. Během několika sekund po startu se totiž celá raketa rozpadla a cenný náklad byl rovněž ztracen.

Satelity obíhající kolem Země, vesmírné sondy i měsíční a marťanská vozítka: to vše jsou robotické systémy, které na základě instrukcí ze Země provádějí činnost, jakou by žádný člověk samostatně provádět nemohl. Buď proto, že je to pro lidi příliš nebezpečné, nebo fyzicky náročné, případně obojí. Lunochod místo Armstronga A jak to všechno začalo? Jedním z prvních robotů ve vesmíru byla měsíční sonda Lunochod. Ta chodila, respektive spíše jezdila, po Luně, tedy po Měsíci, již v roce 1970. Na svou dobu šlo o skutečně revoluční stroj: vždyť první robotické stroje se začaly průmyslově vyrábět teprve v roce 1963! Důvod, proč se roboti poměrně rychle dostali do vesmíru, je zřejmý: k jejich hvězdné kariéře jim dopomohl mocenský boj mezi USA a Sovětským svazem.

Zkáza Lunochodu tak jen umocnila triumf Američanů, kteří 20. července 1969 dokázali na Měsíci vysadit nejen stroje, ale především živé astronauty: Neila Armstronga a „Buzze“ Aldrina. Sovětští konstruktéři začali nicméně ihned po havárii pracovat na novém Lunochodu a svět mohl k úspěchům vesmírné techniky vzhlédnout hned další rok: Sověti úspěšně dopravili první robotické vozítko na Měsíc přesně devatenáct let před tím, než Čechoslováci definitivně přestali vzhlížet nejen k sovětské technice, ale i k Sovětskému svazu jako takovému: 17. listopadu 1970.

Mars – Krátery Kasei a Sacra Fossae zachycené sondou Express. Zdroj ESA

Přes dva metry dlouhý a téměř 800 kg vážící Lunochod 1 se stal prvním robotem, který kdy „kráčel“ mimo naši Zemi. Moc toho pravda nenachodil – dohromady asi jen 10 kilometrů, ale díky svému vybavení, sestávajícímu z několika televizních kamer či spektrometru pro chemické analýzy, předal na Zemi tisíce snímků měsíční krajiny a provedl desítky chemických rozborů.

se stávají stále dokonalejšími. V průběhu let se nicméně ukázalo, že mise s lidskou posádkou jsou obecně kvalitnější. Proč? Protože i ten nejdokonalejší počítač je stále méně flexibilní než lidská mysl. Člověk, v tomto případě profesionální astronaut, se totiž na rozdíl od strojů dokáže nejen pružně rozhodovat, ale také provádět potřebné neplánované opravy či montážní práce.

S Američany za Marťany Pojďme však blíže k současnosti, vždyť se sovětskou vesmírnou technikou se setkáme již jen v muzeích a také Měsíc už není nejžhavějším předmětem vědeckého bádání. Americká NASA na začátku roku 2004 nechala na povrch čtvrté planety od Slunce, železně rudého Marsu, dosednout vozítka OPPORTUNITY a SPIRIT. Tito „roboti pro Mars“ se dostali tak „hluboko“ ve vesmíru, že jejich přímé řízení operátorem vůbec nepřipadalo v úvahu. Proto se na palubě nacházejí speciální počítače s prvky umělé inteligence, které robota ovládají a chrání před nebezpečnými situacemi.

Na základě těchto zkušeností se dnes vyvíjí hned několik typů robotů, kteří by zastali práci člověka při opravách či montážích na vesmírných tělesech. Příkladem může být robot nainstalovaný vně jediné vesmírné stanice, která je trvale obydlena: mezinárodní ISS (International Space Station). Tento robot by v budoucnu mohl nahradit kosmonauty při nebezpečných výstupech do vesmíru. Podobným směrem se uvažuje i v případě oprav Hubbleova teleskopu, kdy by do kosmu mohl být vysazen robot proporčně podobný člověku, jenž by toto unikátní zařízení opravil a prodloužil jeho životnost až o 5 let.

Ptáte se, jak funguje robotova inteligence? Podobně jako je mozek složen z miliard neuronů, které řídí tok informací, je i počítač složen z miliónů tranzistorů, které ovládají tok elektronů. A stejně jako lidský, i ten robotův „mozek“ může být ohrožen. Při působení radiačního záření, kterého je ve vesmíru více než dost, se v elektrických obvodech samovolně objevují volné nosiče elektrického náboje, které způsobují parazitní toky elektronů a narušují tím základní funkci počítačů. Řečeno prostě, „mozek“ robota se zkrátka zkratuje. V případě marťanských vozítek se to však naštěstí nestalo. Člověk je stále lepší než stroj Robotické manipulátory, které zastanou práci člověka ve vesmíru, jsou dnes již standardem a zejména v poslední době

Lidská inteligence tak vymyslela inteligenci umělou, která – vložena do rukou robota – zpětně obohatí poznání nás všech. A kdo ví: třeba to nebude trvat tak dlouho a roboti z Hvězdných válek nebudou jen uměleckou fikcí, ale vědeckou realitou.

Článek vznikl ve spolupráci s Matějem Kubičkou

Techmania představuje

Noc vědců 2010 To že „není vědec jako vědec“, už pravděpodobně víte: někteří z nich jsou vážní, jiní veselí, našli by se mezi nimi vyložení hloubavci ponoření do tajů usilovného bádání, ale i tací, kteří berou vědu a výzkum s lehkostí a humorem, jaký byste od nich možná nečekali. Zajímá Vás, co se třeba děje v hlavě takového teoretického fyzika? Jak vypadá, o čem sní, na čem celé dny pracuje a hlavně: jak může jeho práce ovlivnit Váš život? Právě na takové otázky Vám odpoví Noc vědců, akce pořádaná s podporou Evropské unie každoročně po celé Evropě již od roku 2005. Jejím cílem je představit vědce veřejnosti jako „obyčejné lidi“, ukázat, že věda může být zábava, a přesvědčit návštěvníky, že možná i oni se mohou věnovat vědecké kariéře. Techmania se letos již potřetí stala koordinátorem Noci vědců pro Českou republiku, projektu, do něhož se kromě ní zapojily ještě další partnerské instituce. Záštitu nad konáním Noci vědců v České republice převzaly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Zastoupení Evropské komise v ČR spolu se svou sítí informačních středisek Europe Direct. Evropská komise výrazně podporuje vědecké projekty a její iniciativa „Researchers in Europe“ („Vědci v Evropě“) je zakladatelem tradice Noci vědců. Střediska Europe Direct při Noci vědců – ale i mimo ni – budou místem, kde se zájemci dovědí o způsobech a možnostech financování vědeckých projektů, o výsledcích práce evropských vědců a o kariérních možnostech na poli vědy v Evropě. A jak to bude vypadat v Plzni? I zde bude smyslem večera, sestávajícího z workshopů, přednášek, či vědeckých show nevšedním způsobem popularizovat vědu a techniku a ukázat „to lidské“ na vědě a jejích nositelích. 24. září se tak úderem 17. hodiny naše science centrum změní ve výkladní skříň vědy a techniky – se živými exponáty! Originál-

Noc vědců 2009 ním způsobem budou představeny přední osobnosti světové vědy a jejich vynálezy, jako byl Prokop Diviš (bleskosvod), Thomas Alva Edison (žárovka), James Watt (parní stroj), Conrad W. Röntgen (rentgen), Nikola Tesla (Teslův transformátor) či Alessandro Volta (baterie). Přijďte se také podívat na Marie Curie Sklodowskou a zeptejte se jí na objevení raida či polonia, nebo třeba na to, jaké to bylo, stát se první ženou s doktorátem z fyziky!

Napříč celým večerem rovněž proběhne řada workshopů. Na nich se podílí Katedra obecné fyziky Pedagogické fakulty ZČU, která návštěvníkům představí např. mlžnou komoru, Katedra obecné chemie pak připraví atraktivní chemické pokusy. Pozadu nezůstane ani Český hydrometeorologický ústav, jehož workshop se zaměří na podrobný výpočet předpovědi počasí. Myslíte, že předpovídat počasí je snadné? Pojďte si to zkusit a stát se na chvíli „vědeckou“ rosničkou!

Akci rovněž doprovodí řada přednášek: od 17:30 to budou „Sopečné mraky nad Českem“ (přednese Vladislav Rapprich z České geologické služby). V 19:30 Vás pak čekají „Strunné zvuky kvantové gravitace“, které se ponesou pod taktovkou teoretického fyzika Luboš Motla, spoluobjevitele Maticové teorie strun, plzeňského rodáka s šestiletou praxí na Harvardově univerzitě .

Chybět samozřejmě nebudou ani oblíbené „techmaniacké“ show s našimi edutainery Jindrou Kážou, Davidem Lobotkou či Ivou Šírovou: zmiňme např. Balónkovou estrádu, Tekutý dusík, Pokusy s nejistým koncem, Rubensovu trubici

Na prahu noci, konkrétně ve 20:30, se setkáte s Janem Pretelem. Ptáte se, kdo to je? Jde o vedoucího oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu, který toho o klimatických změnách ví opravdu hodně. Co myslíte, roztají v dohledné době ledovce? Jaký je Váš názor na globální oteplování? Pojďte si o tom s ním popovídat!

(vlastnosti šíření zvuku), show s Van de Graafovým generátorem… Evropský rozměr akci dodá informační středisko o Evropské unii Europe Direct Plzeň, které již druhým rokem sídlí v Techmanii a které Vám nabídne možnost nejen dozvědět se mnoho nového a zajímavého o vědě v EU, ale hlavně také soutěžit o ceny. Otestovat sami sebe můžete rovněž prostřednictvím znalostního kvízu, který pro Vás připravil Český hydrometeorologický ústav a Techmania. A aby toho nebylo málo, součástí večera budou rovněž astronomická pozorování. Hlavně, aby nám nepršelo! Pokud k letošní, minulé či budoucí Noci vědců potřebujete více informací, sledujte www.noc-vedcu. cz, na pokusy a exponáty se můžete přijít podívat přímo k nám. Již teď se těšíme, že vás budeme moci přivítat na Noci vědců 2011!

NOC VĚDCŮ 2010 24. září, 17:00 – 22:00 Techmania science center, Plzeň PRO KOHO? ÚPLNĚ PRO VŠECHNY!

23

24

ICM

Informační centrum pro mládež se otevírá veřejnosti

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o mládeži, ale nevěděli jste, kde se zeptat... Ne, to není název nového filmu od Woodyho Allena, ale slogan, který vystihuje podstatu činnosti Informačního centra pro mládež (ICM), které se po roce zkušebního provozu otevírá široké veřejnosti. Návštěvníci Techmanie si již zvykli, že u nás nenajdou jen vědu, a zábavu, ale také bezplatný informační servis, týkající se mnoha praktických oblastí každodenního života. Kromě centra Europe Direct Plzeň (o němž píšeme na str. 20) najdou v Techmanii obyvatelé zejména Plzeňského a Karlovarského kraje také středisko, které bezplatně poskytuje komplexní a aktuální informace z různých oblastí života mladých lidí. Kterých oblastí konkrétně? Máte-li jakékoliv otázky týkající se práce, vzdělávání, volného času, sociálních oblastí či Vás zajímá konkrétní regionální problematika, neváhejte se na ICM Plzeň obrátit! Nejedná se samozřejmě o nějaký nahodilý a osamocený projekt. Plzeňské ICM je součástí Asociace pro podporu rozvoje informačních center pro mládež ČR, což je zavedená celonárodní organizace, jež má po celé České republice 18 poboček. V západních Čechách, kde dosud informační středisko tohoto typu chybělo, se nyní otevírá pobočka devatenáctá, a to právě v Techmanii.

Nestalo se tak náhodou, vždyť Techmania je ve své podstatě organizací zaměřenou na vzdělávání mládeže a široké veřejnosti vůbec. Ve snaze poskytnout svým klientům kvalitní servis spolupracuje plzeňské ICM s dalšími institucemi a organizacemi pracujícími s mládeží, jako je např. Národní institut dětí a mládeže, Česká národní agentura Mládež v akci, dále s evropskými informačními službami Eurodesk a Europe Direct a samozřejmě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Vytváří se tak síť navzájem propojených organizací, jejíž potenciál poskytuje klientům jistou záruku, že jim bude poskytnuta rada i pomoc podle jejich požadavků a potřeb, a to způsobem přiměřeným jejich věku a možnostem. Vedoucí plzeňského Informačního centra pro mládež se stala Mgr. Michaela Petrlíková, absolventka Pedagogické fakulty ZČU, která nás také seznamuje s překvapivou šíří informačních služeb střediska: „Středisko ICM Plzeň primárně radí mladým lidem s výběrem střední či vysoké školy nebo s volbou povolání, ovšem obrátit se na nás mohou nejen žáci či studenti, ale nově prakticky kdokoliv. Pokud se zajímáte např. o studium cizích jazyků, hledáte ten správný rekvalifikační kurz, brigádu, máte zájem o odbornou stáž, pomaturitní studium, chtěli byste navštěvovat krátkodobé kurzy, letní školy apod., jsme tu pro Vás!“ Informační centrum disponuje databází aktuálních pracovních nabídek v regionu, poradí Vám, jak správně napsat životopis nebo zvládnout přijímací pohovor. Chtěli byste vyjet do zahraničí, ať už studovat, na sezónní brigádu či jako dobrovolník? Žádný problém, zaměstnanci ICM s Vámi proberou Vaše možnosti a předloží alternativy.

„Kromě informační činnosti“, podotýká dále Michaela Petrlíková, „u nás funguje i anonymní a samozřejmě rovněž bezplatná poradna. Zabýváme se tématy, jako je domácí násilí, drogová závislost, šikana na školách, poruchy přijímání potravy, xenofobie a rasismus, bezdomovectví či náboženské sekty… Mnoho lidí z našeho okolí se dostává do těžko řešitelných situací a v ICM mají nyní možnost kvalifikované rady a pomoci.“ Dodejme ještě, že v plzeňském středisku ICM pracují tři zaměstnanci školení tak, aby Vám byli schopni nejen kvalifikovaně poradit, ale aby tak dokázali učinit způsobem, jenž respektuje jak Vaše soukromí, tak Vaše právo na anonymitu. Jeden z těchto tří zaměstnanců, Martin Zdeněk, poukazuje na optimističtější aspekty činnosti ICM: „Mladí lidé mají samozřejmě možnost se přímo zapojit. V případě, že mají nějaký zajímavý koníček, můžeme jim uspořádat jejich vlastní přednášku, workshop, vernisáž, prezentaci, atd.“ Šíře aktivit ICM je tedy opravdu obsáhlá, neváhejte proto jeho služeb využít. Naši zaměstnanci jsou připraveni Vám poradit a pomoci, můžete se na ně proto s důvěrou obrátit. A pamatujte: jediný špatný dotaz je ten, který nám nepoložíte.

Informační centrum pro mládež Techmania najdete přímo v sídle Techmania science center, s níž má také shodnou otevírací dobu. Pro bližší informace navštivte www.icm.cz www.techmania.cz volejte přímo manažerce centra Mgr. Petrlíkové na tel.: +420 737 247 589 nebo pište na: michaela. [email protected]

Vedoucí ICM Plzeň Michaela Petrliková

Středisko ICM Plzeň

Výstava ICM Plzeň

Výstava ICM Plzeň

Pohledy zpět

S TECHMANIÍ ZA TITULEM Techmania science center se angažuje nejen v podpoře regionální vzdělanosti, ale svou obecně prospěšnou činností podporuje i kulturní rozvoj města a kraje. Z tohoto důvodu plzeňské science centrum vítá kandidaturu svého města na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Nejen česká, ale i evropská veřejnost si uvědomuje, že k Plzni neodmyslitelně patří nejen pivo a průmysl, ale také věda, technika či vzdělání. A jak je zřejmé již od listopadu 2008, kdy Techmania poprvé otevřela své brány návštěvníkům, město se stává významným i díky popularizaci vědy: vždyť od svého otevření navštívilo Techmanii, tedy pilotní projekt science center v České republice, již více než 120 000 návštěvníků! Kandidatura Plzně na titul Evropské město kultury tak nabízí nové možnosti, jak upevnit povědomí o neformálním vzdělávání a zároveň zvýšit prestiž našeho města v celé Evropě. Jak se Techmania zapojuje v praxi? Spolu s městem Plzeň usilujeme o titul již více než rok: už například v červnu minulého roku se naši edutaineři (vzdělávací baviči) zúčastnili propagace města Plzně v českém Senátu a tam Pražanům ukázali, jak se v Plzni dělá věda. Rádi jsme také přijali nabídku organizačního týmu kandidatury města a podíleli se na „Show U Zvonu“, kdy jsme popu-

Techmania show U Zvonu

larizaci vědy vnesli přímo do ulic – Plzeňané i turisté si tak všimli, že Plzeň není jen městem, v němž se špičková věda po desetiletí dělá, ale i městem, které ji umí prezentovat a přivést z laboratoří a výzkumných ústavů ven, tedy k lidem. Ptáte se, co Vás v rámci kandidatury čeká v těchto měsících? Kromě již etablovaných přednášek a neformálních setkání se obyvatelé Plzně mohou těšit především na „Kandidátské léto Plzeň 2015“, jež spočívá v bohatém kulturním programu. Ten pro Vás připravují samotní Plzeňané a probíhá od 9. června do konce září každou středu v 17 hodin. Ptáte se kde? V atraktivním prostoru Anglického nábřeží pod Komerční bankou. Červen tak byl nabitý studentskou kulturou v ideovém proudu „Vztahy & City“, v červenci se představila kultura plzeňských menšin a pro menšiny v ideovém proudu „Tranzit & Menšiny“, srpen se věnuje mezigeneračnímu dialogu v duchu „Příběhů & Pramenů“. Na závěr léta Vás pak čeká originální vhled do oblasti „Umění & Technologie“; celý měsíc září je totiž věnován tématu mezioborové komunikace a spolupráce. Letní akce jsou tak logickým pokračováním dlouhodobé

činnosti se snahou získat pro Plzeň prestižní titul Hlavní evropské město kultury 2015. Titul bychom si jistě zasloužili, a to nejen vzhledem k vědecko-technickému zázemí a kulturnímu potenciálu města Plzně. Ostatně, jak se ukazuje, moderním trendem je podporovat kulturní zázemí měst právě s industriální tradicí: vždyť například německou kulturní metropolí pro rok 2010 se stal průmyslový Essen. V Techmanii

Dny v Senátu

Techmania show U Zvonu

věříme, že v roce 2015 se na seznamu kulturních metropolí objeví město nejen průmyslové, ale i město vzdělané, historické a krásné: město Plzeň. Více informací o kandidatuře Plzně na titul Evropské město kultury 2015 najdete na adrese: www.plzen2015. net nebo se obraťte na informační středisko Europe Direct Plzeň, které je rovněž partnerem kandidatury: [email protected].

25

26

Soutěž

Kvíz pro čtenáře 1) Jak velké je Slunce? Kolikrát by se do něj vešla zeměkoule? a) přibližně 100krát b) přibližně 10 000krát c) přibližně 1 000 000krát

2) Představme si provaz obepínající celou zeměkouli (zanedbejme nerovnost povrchu). Pak provaz prodlužme o jeden metr. Provaz již nebude těsně přiléhat k zemskému povrchu, ale bude po celé délce kousek nad zemí. Jak vysoko nad ní bude? a) přibližně 0,000 000 000 016 cm b) přibližně 0,000 160 cm c) přibližně 16 cm 3) Dědovi je více než 52 a méně než 78 let. Děda má několik synů. Každý jeho syn má tolik vlastních dětí, kolik má sourozenců. V tomto roce je dědovi tolik let, kolik má potomků. Počítáme pouze jeho přímé potomky. a) Dědovi je 54 let. b) Dědovi je 64 let. c) Dědovi je 70 let. 4) Proč vznikají červánky? a) Slunce je od nás hodně daleko. b) Kvůli vodní páře a prachu v atmosféře. c) Mraky mají v sobě červenou barvu. 5) Proč můžeme vidět na spodní straně CD barevné pruhy? a) Je to reklamní trik výrobců CD. b) Na discích jsou uložené barevné obrázky. c) Jemné vrypy na disku dělají z CD difrakční mřížku. 6) Franta prodal kartičku s hokejistou za 100 Kč. Za několik dní ji koupil zpět za 80 Kč. Jinému kamarádovi ji prodal za 90 Kč. Kolik na tom nakonec Franta vydělal? a) 10 Kč b) 20 Kč c) 30 Kč 7) Na střeše mrakodrapu stojícího na rovníku upustí zvídavý chlapec míček. Kam spadne míček, zanedbáme-li odpor vzduchu? Nápověda: Musíme myslet na otáčení zeměkoule - viz obrázek. a) Míček spadne blíže k mrakodrapu (na západ). b) Míček bude padat po přímce a dopadne kolmo k zemi. c) Míček spadne dále od mrakodrapu (na východ).

8) Dva otcové a dva synové si rozdělili tři vajíčka tak, že každý dostal celé. Jak je to možné?

Správné odpovědi najdete vpravo na této straně

Pro mladší čtenáře Vybarvi si obrázek

Kvíz pro vás připravil:

Josef Český (21 let) Student Fakulty elektrotechnické ZČU se před několika lety zúčastnil mezinárodního projektu spolupráce tří středních odborných škol - jedné české a dvou německých - na stavbě řízeného robota ovládaného přes internet. V létě 2008 pomáhal na Fakultě strojní ZČU s výzkumnými pracemi a dnes provádí návštěvníky Techmanie, kde jim jako edutainer junior pomáhá pochopit základní zákonitosti fyziky.

Správné odpovědi: 1) c, 2) c, 3) b, 4) b, 5) c, 6) b, 7) c Vysvětlení: 1) Poloměr Slunce je 7,0 · 108 m, což je přibližně 109× více než poloměr Země. 2) Snadno lze vypočítat ze vzorce o = 2πr, kde r je rovníkový poloměr Země, r = 6,378 · 106 m. 3) Napišme si jednoduchou rovnici, kde dědovi synové jsou X a každý syn má X-1 dětí. X-1 proto, že do počtu našich sourozenců nezapočítáváme sami sebe. Jelikož synů je X, pak celkový počet dětí je X krát X-1. Po sečtení synů a dětí nám vyjde X2. A proto víme, že výsledek musí jít beze zbytku odmocnit. Jako jediné číslo nám vyjde 64. 4) Světlo procházející atmosférou pod určitým úhlem se na kapkách vody rozkládá na složky a díky tomu vidíme červenou barvu. Tento princip můžete vidět u exponátu „Modrá obloha“. 5) U exponátu „Ohyb světla“ se můžete podívat přes difrakční mřížku a snadněji pochopíte princip. 6) Když koupil za 80 korun kartičku s hokejistou, kterou prodal za 100 korun, vydělal 20 korun na svém kamarádovi. Nyní může prodat, za kolik chce, a nevíme, zda prodělává, či vydělává, protože neznáme skutečnou cenu kartičky. Vydělal tedy 20 korun. 7) Míček spadne dále od mrakodrapu. Jedná se o vliv Coriolisovy síly. Zjednodušeně můžeme pochopit princip, když si představíme rozložení obvodové rychlosti. Míček má větší obvodovou rychlost, než je obvodová rychlost na zemi. (Pro budovu vysokou 100 m se jedná o vzdálenost přibližně 4 cm od geometrické svislice.) 8) Byli to dědeček, otec a syn.

Naši edutaineři

JINDRA A DAVID JANA

KAREL IVO

IVA

27

28

Techmania science center