Kyberšikana z pohledu žáka II. stupně základní školy

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Kyberšikana z pohledu žáka II. stupně základní školy

Autor: Mgr. Lucie Herklocová Vedoucí práce: Ing. Michal Šerý, Ph.D. České Budějovice 2017

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji závěrečnou práci vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích 10. 1. 2017

______________________________ Mgr. Lucie Herklocová

Anotace Tématem této závěrečné práce je současná problematika kyberšikany. Teoretická část prináší informace o formách kyberšikany, jejích prostředcích, typologii kyberagresorů i obětí a návrhy, jak řešit situace, kdy ke kyberšikaně dochází a to jak z pohledu školy, tak i rodičů a oběti. Praktická část je výsledkem dotazníkového šetření, které proběhlo na druhém stupni ZŠ Jankov a ZŠ Votice. Cílem praktické části práce bylo zjistit, kolik času respondenti věnují informačním a komunikačním

technologiím,

jak

dalece

jsou

informovaní

o

pojmu

kyberšikana

a jaký je jejich názor na tuto problematiku. Cílem dotazníkového šetření bylo rovněž zjistit, zda se samotní žáci někdy stali obětí kyberšikany, jak tuto situaci řešili a jaké v nich vzbudila pocity. Vyhodnocení všech těchto otázek je zároveň provázeno srovnáním odpovědí chlapců a dívek, aby bylo zjištěno, zda se názory na kyberšikanu a zkušenosti s ní nějakým způsobem liší na základě pohlaví.

Klíčová slova kyberšikana, dotazníkové šetření, informační a komunikační technologie, volný čas, kyberagresor, oběť

Abstract The theme of this thesis is the issue of cyberbullying. The theoretical part provides information on the forms of cyberbullying, the means of cyberbullying, typology aggressors and victims and suggestions for how to deal with cyberbullying from the perspective of parents, schools and victim. The practical part is the result of the survey, which took place at the elementary school Jankov and Votice. The aim of the practical part was to find out how much time respondents engaged in information and communication technologies, how much they are informed about the concept of cyberbullying and what is their opinion on this issue. The aim of the survey was also find out, if the pupils were victims of cyberbullying, how to solve the situation and and how they felt. Evaluation of these questions is also accompanied by comparing the responses of boys and girls.

Key words cyberbullying, questionnaire, information and communication technology, leisure, aggressor, victim

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce doc. Michalu Šerému, Ph.D., za cenné rady a připomínky a za čas, který mi věnoval.

Obsah 1 Úvod.................................................................................................................................................7 2 Vymezení pojmů...............................................................................................................................9 2.1 Šikana........................................................................................................................................9 2.2 Kyberšikana..............................................................................................................................9 2.2.1 Kyberšikana přímá............................................................................................................9 2.2.2 Kyberšikana nepřímá (kyberšikana v zastoupení)............................................................9 2.3 Kyberprostor...........................................................................................................................10 2.4 Informační a komunikační technologie (ICT)........................................................................10 3 Druhy kyberšikany..........................................................................................................................11 3.1 Kyberstalking - pronásledování..............................................................................................11 3.2 Kyberobtěžování.....................................................................................................................11 3.3 Flaming – prudká hádka..........................................................................................................11 3.4 Denigration – pomlouvání, očerňování...................................................................................11 3.5 Impersonation – využívání cizí identity..................................................................................11 3.6 Outing – prozrazení, odhalení tajemství.................................................................................12 3.7 Sexting....................................................................................................................................12 3.8 Exclusion - vyloučení.............................................................................................................12 3.9 Happy slapping.......................................................................................................................12 4 Formy (prostředky, nástroje) kyberšikany......................................................................................13 4.1 Textové zprávy prostřednictvím mobilních telefonů..............................................................13 4.2 Telefonní hovory.....................................................................................................................13 4.3 Fotografie a videoklipy pořizované mobilními telefony........................................................13 4.4 Emailové zprávy.....................................................................................................................13 4.5 Instant messaging (IM) – programy pro zasílání okamžitých zpráv......................................14 4.6 Chatovací místnosti a diskusní fóra........................................................................................14 4.7 Webové stránky.......................................................................................................................14 4.8 Blogy.......................................................................................................................................14 4.9 Sociální sítě.............................................................................................................................15 4.10 Online hry.............................................................................................................................15 5 Agresor...........................................................................................................................................16 5.1 Agresor – klasická školní šikana.............................................................................................16 5.1.1 Agresor fyzický, hrubý....................................................................................................16 5.1.2 Agresor jemný, kultivovaný............................................................................................16 5.1.3 Agresor srandista.............................................................................................................16 5.1.4 Agresor spouštějící ekonomickou šikanu........................................................................16 5.2 Agresor – kyberšikana............................................................................................................17 6 Oběť................................................................................................................................................18 6.1 Oběť – klasická školní šikana.................................................................................................18 6.1.1 Oběť na první pohled......................................................................................................18 6.1.2 Oběti dlouho ochraňované matkami či babičkami..........................................................18 6.1.3 Handicapované děti.........................................................................................................18 6.1.4 Učitelské děti...................................................................................................................18 6.2 Oběť – kyberšikana.................................................................................................................19 7 Jak kyberšikanu řešit?.....................................................................................................................20 7.1 Škola.......................................................................................................................................20 7.2 Rodiče.....................................................................................................................................21 7.3 Oběť........................................................................................................................................21 8 Dotazníkové šetření........................................................................................................................23 9 Závěr...............................................................................................................................................45

10 Použité zdroje...............................................................................................................................49 11 Přílohy...........................................................................................................................................51

1 Úvod Tématem mé závěrečné práce je ,,Kyberšikana z pohledu žáka základní školy.“ Důvodů, proč jsem si vybrala právě toto téma, je několik. Kyberšikana je v současné době problémem, který se neustále stupňuje. Důvodem je zejména čím dál větší dostupnost a rozmanitost informačních a komunikačních technologií. Zatímco ještě před patnáci lety byl mobilní telefon u žáka spíše výjimkou a připojení k internetu nebylo k dispozici zdaleka všem, dnes stěží hledáme žáka první třídy, který mobilní telefon nevlastní a který netráví alespoň část svého volného času na počítači. Informační a komunikační technologie jsou dnes nedílnou součástí života žáků a není proto překvapivé, že významně ovlivňují jejich životy a chování. Školní šikana mezi žáky vždy byla a bude, ale dnes se k ní přidává její další varianta, a tou je právě kyberšikana, která využívá zmiňované informační a komunikační technologie. Zda je kyberšikana horší či lepší než školní šikana není lehké zodpovědět a právě odpověď na tuto otázku bude jedním z cílů této závěrečné práce. Jelikož momentálně působím jako učitelka na základní škole, rozhodla jsem se tuto závěrečnou práci zaměřit právě na žáky základní školy, abych více nahlédla do jejich názorů, zkušeností a uvažování. Práce je rozdělena na dvě části: část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se pokusím přehledně shrnout informace o kyberšikaně, které momentálně nabízí odborná literatura. V této části se chci především zaměřit na vymezení základních pojmů spojených s touto problematikou, na popsání existujících druhů a prostředků kyberšikany, popsání typů agresorů a obětí a shrnutí postupů řešení, které se v těchto situacích aplikují. Jako výzkumnou metodu pro praktickou část této závěrečné práce jsem zvolila dotazníkové šetření. Dotazník byl předložen 55 chlapcům a 54 dívkám, kteří navštěvují druhý stupeň základní školy. První stupeň jsem z dotazníkového šetření vynechala, protože předpokládám, že pro žáky první, druhé i třetí třídy by byl dotazník příliš složitý a měli by problém s porozuměním některých pojmů. Dotazník jsem předložila žákům v Základní škole Jankov, kde momentálně pracuji a v sousedním městě, kde se nachází Základní škola Votice. Jako vzor mi posloužil dotazník zveřejněný na stránkách www.jmskoly.cz. Jedná se o dotazník, který byl vytvořen v rámci projektu Bezpečně v kyberprostoru a který je volně ke stažení pro pořeby pedagogů. Tento dotazník jsem upravila pro pořeby své závěrečné práce. Cílem práce je zjistit, kolik času žáci věnují informačním a komunikačním technologiím, jak dalece jsou informovaní o pojmu kyberšikana a jaký je jejich názor na tuto problematiku. Dotazník má rovněž za úkol zmapovat, zda se samotní žáci někdy stali obětí kyberšikany, jak tuto situaci řešili a jaké v nich vzbudila pocity. Rovněž jsem se rozhodla, že ve své práci provedu porovnání

1

odpovědí chlapců a dívek, abych zjistila, zda se názory na kyberšikanu či informovanost o ní mění podle pohlaví, či zda se jedno pohlaví stává obětí kyberšikany častěji. Mým cílem není pouze zmapovat odpovědi žáků, ale zároveň je i přimět, aby se nad touto problematikou důkladně zamysleli a vytvořili si na ni svůj vlastní názor, pokud ho ještě nemají.

2

2 Vymezení pojmů 2.1 Šikana Alena Černá ve své publikaci cituje nejčastěji používanou definici šikany od Dana Olweuse. Dle Olweuse se jedná o úmyslné agresivní jednání, které je opakované, přičemž mezi obětí a agresorem existuje mocenská nerovnováha. To znamená, že oběť se nemůže snadno bránit. V případě školní šikany je agresor obvykle fyzicky zdatnější, starší nebo má jinou výhodu. Alena Černá ovšem dodává, že šikana má další důležité prvky. Například to, že oběť agresora nijak neprovokuje a k šikaně dochází v prostředí, které není snadné opustit. (Černá, 2013, s. 19-20)

2.2 Kyberšikana Vzhledem k tomu, že kyberšikana je stále považována za relativně nový fenomén, existuje i celá řada definicí tohoto pojmu. Za autora pojmu je považován Bill Belsey, který kyberšikanu vymezuje jako: ,,Úmyslné, opakované a nepřátelské chování ze strany jednotlivce nebo skupiny za účelem ublížit ostatním a zároveň zahrnuje využití informačních technologií.“ (Šmahaj, 2014, s. 44) Jan Šmahaj ve své publikaci dodává, že zjednodušeně se dá říci, že definice kyberšikany přebírá základní Olweusovu definici šikany, kterou doplňuje o použití informačních a komunikačních technologií. (Šmahaj, 2014, s. 45) Rozdíl mezi klasickou šikanou a kyberšikanou je také v anonymitě. Díky informačním a komunikačním technologiím může agresor zůstávat v anonymitě a oběť se nikdy nemusí dozvědět jeho totožnost. Anonymita také často způsobuje, že agresor si dovolí i to, co by si tváří v tvář své oběti nedovolil. Dalším rozdílem mezi klasickou školní šikanou a kyberšikanou je také její nezávislost na místě a čase. V případě kyberšikany agresor nemusí být na stejném místě jako jeho oběť. Oběť nemá před kyberšikanou kam utéct a díky komunikačním a informačním technologiím ho může dohnat i na místech, kde se dříve cítil bezpečně. Navíc má kyberšikana velmi často daleko širší obecenstvo než šikana klasická. (Kavalír, 2009, s. 16) Kyberšikanu můžeme rozdělit na dvě základní kategorie: 2.2.1 Kyberšikana přímá Agresor na svou oběť útočí sám pomocí informačních a komunikačních technologií a nevyužívá žádného prostředníka. (Kavalír, 2009, s. 17)

3

2.2.2 Kyberšikana nepřímá (kyberšikana v zastoupení) O kyberšikanu v zastoupení se jedná v takovém případě, pokud si agresor najde druhou osobu, která obvykle nevědomky nějak ublíží oběti. Příručka pro učitele uvádí příklad: ,,Příkladem může být zneužívání možnosti upozornění na porušování pravidel, kterou nabízejí provozovatelé různých služeb. Kliknutím na ikonku ,,Varování“ nebo ,,Upozornění“ je poskytovatel upozorněn, že se oběť dopustila něčeho, co porušuje pravidla. Pokud účastník fóra, uživatel emailu apod. poruší opakovaně pravidla, může mu být zrušen účet. (Někteří poskytovatelé jsou si možnosti zneužití vědomi a často kontrolují, zda jsou zaslaná varování odůvodněná). V tomto případě je jako nevědomý komplic využit právě poskytovatel připojení.“ (Kavalír, 2009, s. 18)

2.3 Kyberprostor Kyberprostor je nové komunikační prostředí, které utváří celosvětové propojení počítačů. Jedná se o prostředí, které postupně vzniklo díky informačním a komunikačním technologiím a člověku. Právě kyberprostor přináší možnost online komunikace. (Šmahaj, 2014, s. 15)

2.4 Informační a komunikační technologie (ICT) Název a zkratka vznikly z anglického ,,Information and Communication technologies“. Tento pojem v sobě zahrnuje nejen hardware počítačů a serverů, ale i software (programy a aplikace). Součástí ICT je i přenos informací, který byl rozšířen především nástupem internetu a mobilních sítí, po kterých stále proudí velké množství dat. (http://www.zkusit.cz/proc-zkusit/co-jeict.php) Díky ICT je dnes komunikace mezi lidmi na dálku jednodušší a přístupnější než kdy dříve. Tato situace s sebou ale přináší i řadu nevýhod, mezi které patří i kyberšikana.

4

3 Druhy kyberšikany 3.1 Kyberstalking - pronásledování Jedná se o opakované zasílání výhružných a obtěžujících zpráv za pomoci elektronické komunikace. Obtěžování se obvykle stupňuje a zvyšuje se jeho četnost. Stalker bývá velmi vytrvalý. (Burdová, Traxler, 2014, s. 14). Kyberstalking může přerůst i ve fyzické ohrožení, které je často součástí výhružek agresora. (Černá ed., 2013, s. 28)

3.2 Kyberobtěžování Jedná se o opakované zasílání obtěžujících a urážlivých zpráv. Typické je, že agresor zasílá své oběti velké množství zpráv, kdykoliv se oběť připojí, nebo úmyslně zahlcuje mobilní telefon své oběti SMS zprávami. Jedná se o jednosměrnou komunikaci. Oběť se většinou snaží komunikaci ukončit, ale není jí to dovoleno. (Černá ed., 2013, s. 26) Kyberobtěžování má obvykle dlouhodobý charakter. (Šmahaj, 2014, s. 47)

3.3 Flaming – prudká hádka Jako flaming se označuje prudká hádka, která probíhá mezi dvěma nebo více uživateli chatu, diskusního fóra nebo sociální sítě. Jde o prudkou výměnu názorů, která obvykle probíhá před publikem určité diskusní skupiny. Zpravidla se zde setkáváme s nadávkami, urážkami a někdy i výhružkami. (Černá ed., 2013, s. 26) Cílem agresora je začít hádku a následně diskusi zkopírovat a zveřejnit. (Šmahaj, 2014, s. 47) Pro chápání takového chování jako kyberšikany je ale podmínkou záměr agresora oběť poškodit a vnimání situace obětí jako ubližující. (Černá ed., 2013, s. 26)

3.4 Denigration – pomlouvání, očerňování Denigration je označení pro rozšiřování pomluv a lží o někom s cílem poškodit jeho pověst nebo vztahy s blízkými osobami. (Rogers, 2011, s. 35) V případě kyberšikany je k jejich šíření obvykle využíván e-mail, sociální sítě nebo programy pro zasílání okamžitých zpráv. Do této kategorie se rovněž řadí šíření upravených fotek a videí, které mají pro oběť zraňující charakter. (Šmahaj, 2014, s. 47) Nejhorší na pomluvách šířených v kyberprostoru je to, že jejich šíření je extrémně rychlé a v kyberprostoru už zůstávají. Ubránit se takovým pomluvám je téměř nemožné. (Černá ed., 2013, s. 27)

5

3.5 Impersonation – využívání cizí identity V tomto případě se agresor v kyberprostoru vydává za svou oběť. Agresor obvykle získá přístupové heslo k emailu, facebookovému profilu či jiným prostředkům komunikace a po přihlášení ostatní uráží a rozesílá nevhodné soubory jménem své oběti. (Šmahaj, 2014, s. 48) Někdy ale agresor ani nemusí získat přístupová hesla. Často stačí pouze použít podobnou přezdívku na chatu nebo fóru a agresor i tak může napáchat velké škody v sociálních vztazích oběti. (Černá ed., 2013, s. 25)

3.6 Outing – prozrazení, odhalení tajemství Outing se používá jako označení pro sdělování cizích tajemství a citlivých informací bez souhlasu lidí, kterých se tyto informace týkají. (Rogers, 2011, s. 35) Obvykle jde o informace osobní a intimní. Součástí outingu bývá také přeposílání fotek nebo celých konverzací, kde se oběť agresorovi sama svěří se svým tajemstvím. (Černá ed., 2013, s. 27)

3.7 Sexting Sexting lze považovat za určitou formu outingu. Jedná se o zveřejňování fotek nebo videií se sexuální tématikou, ve kterých vystupuje oběť agresora. Oběť má obvykle k agresorovi důvěru a tyto materiály mu zašle sama. Následně pak ale slouží k ponížení oběti a někdy i k vydírání. Sexting mívá pro oběť fatalání následky. (Burdová, Traxler, 2014, s. 20)

3.8 Exclusion - vyloučení Jedná se o záměrné vyloučení jedince z online skupiny, do které by jedinec chtěl či měl patřit. U vyloučení nenajdeme přímý prvek agrese, ale i přesto může být pro mladého člověka velmi bolestné. Obzvláště mladí lidé mají totiž potřebu někam se zařadit, zejména pokud se jedná o skupinu lidí, kteří jsou takzvaně ,,in“. Problémem rovněž je, že takové vyloučení má obvykle v online světě široké publikum. (Černá ed., 2013, s. 25)

3.9 Happy slapping Happy slapping v sobě obsahuje i prvky fyzického násilí. Alena Černá uvádí, že tento jev původně vznikl v britském metru. Jednalo se o situaci, kdy skupina mladistvých fyzicky napadla v metru kolemjdoucího, zatímco další člen této skupiny útok natočil na mobilní telefon a následně zveřejnil na internetu. Původně byl kolemjdoucí ,,pouze“ zfackován (odtud název happy slapping = veselé 6

fackování), časem se objevily i mnohem tvrdší fyzické útoky. Nejedná se pouze o doménu Velké Británie, happy slapping se rozšířil do celého světa. Tato forma kyberšikany má často fatální následek, kterým je i sebevražda oběti. (Černá ed., 2013, s. 27)

7

4 Formy (prostředky, nástroje) kyberšikany Nejčastěji je kyberšikana prováděna pomocí osobního počítače či notebooku připojeného k internetu. V současné době se k těmto technologiím dále připojují i netbooky, chytré telefony a tablety. Zároveň s již všudypřítomným připojením k internetu se tak tyto technologie stávají v rukou agresorů velmi nebezpečnými. (Šmahaj, 2014, s. 49 – 50)

4.1 Textové zprávy prostřednictvím mobilních telefonů Obvykle se jedná o zprávy s výhružným či útočným obsahem. Rovněž se může jednat o opakované zahlcování oběti velkým možstvím textových zpráv. (Rogers, 2011, s. 33) Obdobou SMS zpráv jsou také MMS zprávy, jejichž součástí může být fotografie, video či zvukový záznam. K rozšíření této formy kyberšikany přispívá i to, že předplacené SIM karty jsou dnes velmi levné a telefonní společnosti neevidují, kdo si předplacenou SIM kartu kupuje. Oběť se tak nemusí nikdy dozvědět, kdo ji vlastně obtěžuje. (Šmahaj, 2014, s. 50)

4.2 Telefonní hovory Mobilní telefony jsou také často využívány k obtěžujícím a často i útočným telefonátům. Případně dochází i k tomu, že agresor svou oběť opakovaně prozvání a když oběť zvedne telefon, neodpovídá. (Rogers, 2011, s. 33)

4.3 Fotografie a videoklipy pořizované mobilními telefony Většina mobilních telefonů je v současné době vybavena fotoaparátem, kamerou a připojením k internetu. Díky tomu je možné kdykoliv pořídit kompromitující fotografie či video, která se ihned dají umístit na internet, kde jsou dostupné širokému publiku. (Šmahaj, 2014, s. 50) Běžnou formou kyberšikany je tzv. ,,happy slapping“, což je nahrávání a následné sdílení videozáznamů fyzických útoků na oběť. (Rogers, 2011, s. 33)

4.4 Emailové zprávy Emaily jsou dnes běžnou formou každodenní komunikace. Právě proto se často stávají nástrojem kyberšikany. Pro agresora je výhodou především anonymita a možnost založit si libovolný počet emailových účtů. (Černá, 2013, s. 30) Další výhodou pro agresora je to, že jedna zpráva může být zaslána velkému počtu lidí jediným kliknutím. Rovněž dochází k situacím, kdy agresor

8

neoprávněně získá přístup k emailovému účtu oběti. V tom případě získá emailové adresy většiny přátel oběti, kterým může zasílat nevhodné zprávy a tím oběť postavit do špatného světla v očích jeho známých a přátel. (Šmahaj, 2014, s. 50)

4.5 Instant messaging (IM) – programy pro zasílání okamžitých zpráv V Čechách se nejčastěji jedná o Skype nebo ICQ. Pomocí těchto programů je možné odesílat zprávy a komunikovat v reálném čase. (Rogers, 2011, s. 34) Jedná se nejen o písemnou komunikaci, ale i videokomunikaci. Kyberšikana pomocí IM může mít mnoho podob. Například zasílání samotných ubližujících zpráv a vzkazů, vystupování pod podobnou přezdívkou, zahlcování zprávami a pronásledování. (Černá, 2013, s. 29) Častým způsobem kyberšikany přes IM je také situace, kdy se oběť nechá vyprovokovat, aby hodnotila či pomlouvala ostatní a agresor následně tuto komunikaci okopíruje a rozešle známým oběti. (Šmahaj, 2014, s. 51)

4.6 Chatovací místnosti a diskusní fóra Jedná se o místa, kde lidé mohou s ostatními komunikovat buď v reálném čase (chaty), nebo asynchronně (diskusní fóra). Chaty a diskusní fóra se zpravidla tvoří v rámci určitých témat, takže zde lidé mohou rozebírat informace, které je zajímají. (Černá, 2013, s. 30) Rizika jsou zde podobná jako při komunikaci přes IM. Cílem agresora je většinou poškodit pověst oběti a vyloučit ji tak ze skupiny, nebo docílit vyloučení či zablokování oběti administrátorem. Agresoři v tomto prostředí často mění svou identitu. (Šmahaj, 2014, s. 51)

4.7 Webové stránky Webové stránky se, stejně jako blogy, často stávají prostředím ideálním pro kyberšikanu. Agresor může poměrně jednoduše buď sám webovou stránku vytvořit a využít ji k urážení své oběti, nebo může použít již existující stránky. Pro tyto účely se oblíbenou stala webová stránka YouTube, kam může kdokoliv nahrávat svá videa. Právě na YouTube bývají často ukládána zcizená videa nebo koláže fotek s komentáři. Videa agresoři často upravují, aby byla více ponižující pro jejich oběti. (Černá, 2013, s. 29)

4.8 Blogy Blogy jsou často obnovované internetové stránky, na které může jejich majitel vkládat v podstatě jakýkoli obsah – texty, obrázky, videa atd. Založit blog je jednoduchou záležitostí, kterou zvládne 9

každý. Blogy jsou dnes mezi mladými lidmi velmi oblíbené. Alena Černá ve své publikaci uvádí, že v České republice píše blog okolo třetiny dospívajících, přičemž dvě třetiny dospívajících blogy čtou. (Černá, 2013, s. 30) Agresoři velmi často zakládají blogy, kde se zaměřují na svou oběť. Umísťují na ně lživé informace, upravené fotografie, kompromitující videa a často vytvářejí i hlasovací ankety, kde kladou urážlivé otázky o své oběti. Cílem je oběť zesměšnit nebo jí jakkoliv ublížit. Příkladem může být anketa se seznamem jmen spolužáků s otázkou – Kdo je nejtlustší? (Šmahaj, 2014, s. 51-52)

4.9 Sociální sítě Jedná se o webové služby, které umožňují uživatelům vytvářet vlastní profily, upravovat je, navazovat přátelství s ostatními uživateli, nahrávat a sdílet fotky i videa atd. Hlavním znakem sociálních sítí je možnost kontaktu s ostatními a sledování toho, co ostatní dělají (často i v reálném čase). V současné době se jedná především o Facebook. (Černá, 2013, s. 28) Na sociálních sítích není problém vytvořit si účet pod falešnou identitou, což umožňuje agresorům napadat své oběti anonymně. Zároveň však agresor může svou oběť snadno sledovat. (Rogers, 2011, s. 34) Vzhledem k tomu, že sociální sítě nijak neověřují indentitu svých uživatelů, je pro agresora rovněž snadné vytvořit si profil pod jménem své oběti a jednat a komunikovat jejím jménem. (Šmahaj, 2014, s. 52)

4.10 Online hry Hraní online her je v dnešní době velmi oblíbenou zábavou mládeže. Hráčům je obvykle umožněno komunikovat například prostřednictvím chatu nebo živého hovoru. Může tak snadno docházet k napadání, vyhrožování nebo obtěžování. (Černá, 2013, s. 28)

Kyberšikana zde může také

probíhat formou útoků agresorů během plnění úkolů hry, nebo formou vyloučení oběti ze skupiny hráčů. (Šmahaj, 2014, s. 52)

10

5 Agresor 5.1 Agresor – klasická školní šikana Agresor je ten, kdo se aktivně účastní šikany. Autoři odborné literatury se shodují, že agresoři mají určité typické vlastnosti a znaky. Zdeněk Martínek ve své knize dělí agresory na čtyři základní typy:

5.1.1 Agresor fyzický, hrubý Jedná se o jedince, který k týrání svých obětí používá svou fyzickou převahu. Ve většině případů se jedná o člověka, který je sám doma od rodičů tvrdě trestán za prohřešky. Intelektová úroveň fyzických agresorů se často pohybuje v pásmu lehké subnormy. To ale není vždy pravidlem. (Martínek, 2009, s. 136)

5.1.2 Agresor jemný, kultivovaný Jedná se o jedince, který se k dospělým lidem (zejména k učitelům) chová vždy velmi slušně a bývá tak mezi dospělými oblíbený. Pokud je takový jedinec bez dozoru dospělého, dopouští se obvykle velice tvrdé šikany, ale nikdy na svou oběť neútočí sám. Má kolem sebe vždy několik jedinců, kteří plní jeho příkazy a on sám se tak přímo neúčastní. Tito agresoři jsou obvykle velice tvrdě vychovávaní, musí plnit všechny příkazy rodičů a jejich svobodná vůle je dost omezována. (Martínek, 2009, s. 137)

5.1.3 Agresor srandista Jedná se o jedince, který si nepřipouští žádnou zodpovědnost za své chování. Obvykle je rovněž u učitelů oblíbený, protože díky svému smyslu pro humor umí své okolí pobavit. To, že někoho šikanuje, sám sobě nepřipouští. Vše je pro něj pouze vtip a nebere v potaz, že druhému může být jeho chování velmi nepříjemné. Takto založené děti obvykle pocházejí z volnomyšlenkářských rodin, kde nebývají vytyčené hranice. (Martínek, 2009, s. 138)

5.1.4 Agresor spouštějící ekonomickou šikanu Jedná se o děti, které pocházejí z velmi dobře materiálně zajištěných rodin. Tyto děti mají obvykle k dispozici všechny nejnovější technické novinky a celkově se jim dostává materiálního nadbytku. Tento majetek potom slouží agresorům k rozvrstvení třídy, kdy se do čela dostávají právě děti s největším množstvím majetku. Děti pocházející ze skromnějších poměrů se pak často stávají 11

terčem výsměchu a urážek. (Martínek, 2009, s. 138) Otázka, proč se vlastně někdo uchyluje k šikaně, je ale mnohem složitější. Odborná literatura uvádí několik základních motivů šikany: •

Motiv upoutání pozornosti.

•

Motiv zahnání nudy.

•

Motiv Mengeleho – agresor testuje, co všechno oběť vydrží (fyzicky i psychicky).

•

Motiv prevence – objevuje se často u žáků, kteří se sami stali obětí šikany a změnili prostředí (např. přestoupili na jinou školu). Aby předešli opakování takové situace, začnou sami šikanovat, nebo se přidají k nějakému agresorovi.

•

Motiv vykonat něco velkého – objevuje se u neúspěšných žáků. (Šmahaj, 2014, s. 41)

5.2 Agresor – kyberšikana Vytvořit profily kyberagresorů je mnohem složitější než u klasické školní šikany. Zásadním problémem je zejména anonymita internetu, díky které celá řada agresorů zůstává neodhalena. I přesto se díky probíhajícím výzkumům daří profil kyberagresorů alespoň částečně poodkrýt. Ve virtuálním světě každopádně nezáleží na věku, pohlaví, fyzické síle, postavení v sociální skupině ani úspěšnosti ve společnosti. Kyberagresorem se může stát každý, kdo má potřebné znalosti o ICT. Kyberagresor se někdy sám stává obětí kyberšikany. (Burdová, Traxler, 2014, s. 20) Kyberagresoři často své chování racionalizují. Mají pocit, že své oběti v podstatě nemohou nijak ublížit, protože s ní nejsou v přímém kontaktu. Kyberagresoři velmi často svou oběť šikanují o samotě, ale jsou známy i případy, kdy si kyberagresor ke svému jednání zve své kamarády. Výzkumy rovněž ukázaly, že kyberagresoři sami sebe hodnotí jako experty v rámci ICT a jsou pod nižším dohledem rodičů při používání ICT. (Šmahaj, 2014, s. 56)

12

6 Oběť 6.1 Oběť – klasická školní šikana Stejně jako agresory i oběti šikany můžeme rozdělit na určité typy.

6.1.1 Oběť na první pohled Jedná se o jedince, kteří na první pohled působí slabě a bezbranně. Neumí se ve třídě prosadit, sedí sami a neumí se bránit. Při konfrontaci se obvykle rozpláčí, utečou, někdy se vztekají (což obvykle agresory jen povzbuzuje). Často se jedná o děti, které jsou až úzkostlivě ochraňovány svými matkami, které o ně mají přehnaný strach. Záměrně je u nich odmala ubíjena jejich vlastní aktivita. (Martínek, 2009, s. 139)

6.1.2 Oběti dlouho ochraňované matkami či babičkami Jde o děti, jejichž rodiče (zejména matky a babičky) se od dítěte nedovedou odpoutat a podporují jeho nesamostatnost, aby nad ním mohli mít neustálý dohled. Jedná se o děti, jejichž matky jsou schopné doprovázet je až ke škole ještě na druhém stupni základní školy či na střední škole. Tyto děti se pak snadno stávají terčem posměchu. (Martínek, 2009, s. 140)

6.1.3 Handicapované děti Jedná se o velice snadné oběti, které se mohou jen těžko bránit. (Martínek, 2009, s. 140) V současné době, kdy je inkluze již uváděna do praxe, bude handicapovaných dětí na základních školách přibývat a bude nutné věnovat zvýšenou pozornost začleňování těchto dětí do třídního kolektivu.

6.1.4 Učitelské děti Děti učitelů se často stávají oběťmi a to hlavně v případě, kdy rodič-učitel učí na stejné škole, kterou navštěvuje jeho dítě. Učitelské dítě má vždy na škole těžkou pozici. Co projde ostatním spolužákům, jemu zpravidla nikdy neprojde. Rodič je přímo u zdroje informací a navíc chce, aby se dítě před jeho kolegy ukazovalo jen v nejlepším světle. Oproti tomu považují ostatní žáci učitelské dítě za protekční. Obvykle nevěří, že rodič (učitel) svému dítěti doma neřekne, kdy bude zkoušené, nebo jaké otázky budou v testu. Dále také spolužáci často považují dítě učitele za mírněji hodnocené. (Martínek, 2009, s. 141)

13

6.2 Oběť – kyberšikana Vymezit charakteristiku oběti kyberšikany je, stejně jako u kyberagresorů, velmi obtížné. Jak už jsem zmiňovala výše, odhalit kyberšikanu je mnohem těžší než klasickou školní šikanu. Navíc většina obětí kyberšikany se se svým problémem nikomu nesvěří. Oběti většinou nechtějí, aby se o nich rodiče dozvěděli určité informace a také nemají důvěru v to, že by rodiče či učitelé byli schopni efektivně zasáhnout. Také se bojí, že s informacemi o jejich případu nebude zacházeno diskrétně a že jim bude omezen či zakázán přístup k ICT. To všechno komplikuje vytvoření charakteristiky oběti kyberšikany. (Šmahaj, 2014, s. 53) Obětí kyberútoku se často stávají jedinci, kteří tráví hodně svého času na počítači nebo mobilním telefonu. Obvykle se jedná o jedince, kteří se cítí jako méně oblíbení ve skupině svých vrstevníků a tak raději navazují kontakty pomocí ICT. Dle provedených výzkumů se u obětí kyberšikany objevuje stres, uzavřenost, nižší sebevědomí a sebehodnocení, stejně jako vyšší míra depresivních symptomů než u obětí klasické školní šikany. I přesto bývá kyberšikana se školní šikanou často provázána. Oběť kyberšikany nemusí být vždy pouze obětí. Objevují se i případy, kdy se oběť kyberšikany sama stává kyberagresorem. (Šmahaj, 2014, s. 53)

14

7 Jak kyberšikanu řešit? Kyberšikana se často odehrává mimo školu, což znesnadňuje její rozpoznání a řešení. I přesto výzkumy potvrdily, že kyberšikana bývá se školou propojena velmi často. Mezi kyberagresory se vyskytují i spolužáci oběti. Vzhledem k tomu, že kyberšikana se obvykle odehrává v domácím prostředí, je nutný hlavně zájem rodičů o tento problém. Kyberšikana je na rozdíl od klasické školní šikany mnohem hůře rozpoznatelná, navíc má většina lidí tendenci ji zlehčovat. I přesto může na obětích zanechat vážné následky. (Šmahaj, 2014, s. 57 – 58)

7.1 Škola Jak už bylo zmíněno výše, kyberšikana se většinou odehrává mimo školní areál a vyučovací dobu, ale i přesto obvykle oběť i agresor navštěvují stejnou školu. Proto by škola neměla před kyberšikanou zavírat oči a snažit se jak o prevenci takového chování, tak i o řešení případných kyberútoků. Základy prevence kyberšikany na škole: •

Zanést do školního řádu pravidla užívání ICT v prostorách školy.

•

Žáci by měli být v hodinách (např. výchovných předmětů) seznámeni s pravidly bezpečného používání ICT a zároveň i s určitými pravidly slušného chování při komunikaci přes ICT. To všechno by mělo proběhnout již na prvním stupni ZŠ.

•

Starší žáci by měli být rovněž seznámeni se zákony a

právní odpovědností, která

s kyberšikanou souvisí. •

Zároveň by pedagogové vždy měli pracovat na posilování empatie mezi žáky a udržování příznivého třídního klimatu. (http://www.prevence-info.cz/jak-postupovat-3)

V případě, že prevence nepomůže a ke kyberšikaně skutečně dojde, je nutné situaci řešit co nejdříve. Pokud ke kyberšikaně dochází na půdě školy, škola je povinna ji řešit. Komplikovanější je situace, kdy kyberšikana neprobíhá při výuce a na půdě školy. Dr. Michal Kolář v předmluvě pro knihu Vanessy Rogers uvádí, že v takové situaci by škola šikanu přímo řešit neměla. V případě, že i přesto o potrestání útočníka uvažuje, je nutné vše zkonzultovat s právníkem. Pedagogové se o probíhající kyberšikaně vůbec nemusí dozvědět, pokud je o tom neinformuje oběť nebo její rodiče. Žákům, kteří jsou kyberšikanováni mimo školní areál, je možné pomoci radou, jak se mají bezprostředně chránit, jak si zajistit důkazy a na koho se mohou obrátit (pedagogickopsychologická poradna, Policie ČR, orgán sociálně-právní ochrany dětí, středisko výchovné péče 15

atd.). Dále by pedagog měl vždy zjistit, jaké jsou vztahy ve třídě a jestli zde neprobíhá klasická školní šikana, protože kyberšikana a školní šikana jsou obvykle provázané. (Rogers, 2011, s. 10) Škola by měla vždy mít dobře vypracovaný preventivní program a krizový plán řešení kyberšikany. Postup řešení kyberšikany ze strany školy: •

Zajistit obranu oběti (kontaktovat operátora mobilní sítě, zřizovatele www stránek atd.).

•

Zajistit důkazy o kyberšikaně.

•

Případ důkladně prošetřit a zajistit odbornou pomoc (vyšetřit všechny souvislosti, zajistit podporu externího pracovníka – např. IT expert, pedagogicko-psychologická poradna, policie atd.).

•

Zvolit taková opatření a řešení, která odpovídají závažnosti situace.

•

Informovat a poučit rodiče oběti i agresora. Rodiče by měli být poučeni i o tom, koho mohou kontaktovat (Policie ČR, právní zástupce, pedagogicko-psychologická poradna atd.).

•

Žádat konečný verdikt – trvat na konečném stanovisku všech zainteresovaných institucí.

•

Při postizích agresorů postupovat v souladu se školním řádem dané školy a s vypracovaným krizovým plánem. (http://www.prevence-info.cz/jak-postupovat-3)

7.2 Rodiče Kyberšikana se velice často odehrává v domácím prostředí, proto by zejména rodiče měli vědět, jak dbát na prevenci kyberšikany a jak postupovat, pokud se jejich dítě stane obětí nebo agresorem. Rodiče by v žádném případě neměli nechávat veškerou zodpovědnost na škole a sami by měli své dítě poučit o tom, že pravidla slušného chování platí stejně tak na internetu jako v reálném životě. Pokud rodič dítěti pořídí tablet, mobil či notebook, měl by nejdříve dítě poučit o bezpečném chování na internetu. Děti by ze strany svých rodičů měly být pod dozorem při používání mobilního telefonu či jiných komunikačních zařízení. Není možné dítě kontrolovat neustále, ale rodič by se měl vždy zajímat o to, co jeho dítě dělá, když je online. Možností je rovněž využívání filtračního nebo blokačního softwaru. Nejdůležitější ze všeho ale je s dětmi otevřeně komunikovat. Pokud mezi dítětem a rodičem panuje důvěra a v rodině se o problémech mluví otevřeně, nemusí se dítě bát svým rodičům svěřit. I přesto by si rodiče měli vždy všímat varovných znaků, které by naznačovaly, že se děje něco neobvyklého. V případě, že se dítě skutečně stane obětí kyberšikany, je třeba poradit se s odborníky a situaci neprodleně řešit. (http://www.prevence-info.cz/jak-postupovat-3)

16

7.3 Oběť Jak už bylo zmíněno výše, každý žák by měl být poučen o bezpečném a slušném chování na internetu. Pokud se i přesto žák stane obětí kyberšikany, měl by na svou obranu vykonat několik základních kroků. Prvním krokem je vždy okamžitě ukončit komunikaci s agresorem. Snažit se agresora odradit nebo mu rozmluvit jeho počínájí je stejná chyba, jako mu vyhrožovat. Každá reakce útočníka ještě více provokuje, proto je nejlepší na jeho počínání vůbec nereagovat. Dalším krokem by měla být blokace útočníka. Zablokovat telefonní číslo není žádný problém a pokud se útoky odehrávají přes mail, sociální síť či blog, je vždy možné kontaktovat provozovatele služby, který může proti útočníkovi efektivně zakročit. Oběť by si takovéto události v žádném případě neměla nechávat pro sebe. Oběti se často bojí reakce okolí, zklamání ze strany rodičů či odhalení intimních informací, ale svěřit se blízké osobě je vždy základem úspěchu. Důležitým krokem je rovněž uchování důkazů, které budou důležité při pozdějším vyšetřování. Je tedy potřeba zachovat veškeré SMS zprávy, maily, zprávy z chatu, uložit www stránky atd. Posledním krokem je vytrvat. Vyšetřování může být velmi nepříjemné, ale oběť a její blízcí musí vždy trvat na dokončení vyšetřování a potrestání agresorů. (http://www.prevence-info.cz/jak-postupovat-3)

17

8 Dotazníkové šetření Otázka č. 1: Jak často jsi připojený/á k internetu? Otázka číslo jedna ukázala, že většina dotazovaných žáků navštěvuje internet každý den. Z 55 chlapců jich 36 navštěvuje internet každý den, 16 několikrát za týden a pouze 3 chlapci uvedli, že internet navštěvují pouze jednou týdně. U dívek se však objevily hodnoty jiné. Z 54 dívek jich internet navštěvuje 25 každý den, 19 několikrát za týden a 10 pouze jednou týdně. Pokud dotazovaní odpovídali upřímně, tak je očividné, že chlapci tráví na internetu více času než dívky.

36 40 35 30

jednou týdně

25

16

několikrát za týden

20 15 10

každý den 4

5 0

CHLAPCI Graf č. 1 – Čas strávený na internetu (chlapci)

25 25

19

20 jednou týdně 15

10

několikrát za týden každý den

10 5 0

DÍVKY Graf č. 2 – Čas strávený na internetu (dívky)

18

Otázka č. 2. V průměru, jak moc času trávíš na počítači v jednom dnu? I následující otázka ukázala, že chlapci tráví na internetu více času než dívky. Z 55 chlapců jich 9 tráví na internetu více než 3 hodiny, 22 chlapců 1-3 hodiny, 17 chlapců hodinu a 13 chlapců půl hodiny. Oproti tomu z 54 dívek jich pouze 6 tráví na internetu více než 3 hodiny, 13 dívek 1-3 hodiny, 17 dívek hodinu a 18 dívek půl hodiny. Samozřejmě i zde zůstává otázkou, zda dotazovaní odpovídali upřímně a nebo zaškrtli tu variantu, která jim přišla jako nejlepší odpověď.

22

25 20 15

13

Půl hodiny 12

Hodinu 8

10

1-3 hodiny Víc než 3 hodiny

5 0

CHLAPCI Graf č. 3 – Čas strávený na internetu v jednom dnu (chlapci)

18

17

18 16

13

14 12

Půl hodiny

10

Hodinu 6

8

Víc než 3 hodiny

6 4 2 0

1-3 hodiny

DÍVKY Graf č. 4 – Čas strávený na internetu v jednom dnu (dívky)

19

Otázka č. 3 – Vlastníš nějaké přenosné komunikační zařízení (mobil, smartphone, tablet atd.)? Jak jsem předpokládala, všichni žáci vlastní nějaké komunikační zařízení, kromě jediné dívky. Z celkového počtu 109 respondentů tedy pouze jedna dotazovaná nevlastní přenosné komunikační zařízení.

60

55

53

50 40

Ano

30

Ne

20 1

10 0

0

Dívky

Chlapci

Graf č. 5 – Vlastnictví přenosného komunikačního zařízení

Otázka č. 4 – Máte doma počítač a připojení k internetu? I zde jsem předpokládala, že většina respondentů na otázku odpoví kladně. Domněnka se i zde potvrdila, kromě dvou dívek všichni respondenti uvedli, že doma mají počítač a připojení k internetu.

60

55

52

50 40

Ano

30

Ne

20 2

10 0

0

Dívky

Chlapci

Graf č. 6 – Připojení k intenetu v domácnosti

20

Otázka č. 5 – Co obvykle děláš na internetu? Zaškrtnout lze i více možností. U této otázky dostali respondenti možnost zaškrtnou libovolné množství odpovědí. Na grafech lze vidět, že nejoblíběnějšími činnostmi respondentů na internetu je hraní online her, návštěva sociálních sítí, chatů, psaní zpráv a stahování hudby a videí. Zatímco u chlapců jednoznačně v oblibě vítězí hraní online her, u dívek je to zase sledování sociálních sítí. Z 55 dotazovaných chlapců jich 45 zaškrtlo hraní her jako činnost, kterou obvykle provozují na internetu. Z 54 dotazovaných dívek tuto činnost zaškrtlo 29 dívek. Z 54 dotazovaných dívek jich 32 zaškrtlo sledování sociálních sítí jako činnost, kterou obvykle provozují na internetu. Z 55 dotazovaných chlapců tuto činnost zaškrtlo pouze 24 chlapců, což bylo pro mě poměrně překvapivé zjištění. Předpokládala jsem, že návštěvu sociálních sítí zaškrtnou téměř všichni respondenti. U této otázky dostali respondenti rovněž možnost zaškrtnout i variantu ,,jiné“ a doplnit tak činnost, která nebyla v nabídce uvedena. Celkem 5 dívek a 9 chlapců doplnilo jako další aktivitu sledování Youtube, 1 dívka doplnila využívání google překladače, 2 chlapci a 1 dívka doplnili vypracovávání domácích úkolů, 2 chlapci doplnili sledování stránky www.bazoš.cz, 1 dívka doplnila online nakupování a 1 chlapec doplnil sledování online filmů.

Zprávy

35

32

15

Hry

26

25 20

Videa

21

Hudba

18

Sociální sítě

15

Emaily

10

Google překladač

7

5 0

Chat

29

30

Youtube

5 1

2

3

1

Domácí úkoly Surfování

DÍVKY

Nákupy

Graf č. 7 – Oblíbená činnost na internetu (dívky)

21

45

45

Kyberšikana je zábava Chat

40

Hry

35

Videa

30

Hudba

24

25

Sociální sítě

20

18

20

Emaily

15 8

10 5

7

2

2

0

Bazoš

9

Youtube 1

4

Domácí úkoly

1

Surfování

CHLAPCI

Online filmy

Graf č. 8 – Oblíbená činnost na internetu (chlapci)

Otázka č. 6 – Setkal/a ses už někdy s pojmem kyberšikana? Otázka číslo 6 ukázala, že dívky jsou informovanější o pojmu kyberšikana než chlapci. I přesto ale 19 dotazovaných dívek odpovědělo, že se s pojmem kyberšikana nikdy nesetkalo. Zvláštní ale je, že přestože řada respondentů odpověděla, že se s tímto pojmem nikdy nesetkali, v následující otázce dokázali pojem kyberšikana uspokojivě vysvětlit. Je ale možné, že tito respondenti logickým rozborem slova ,,kyberšikana“ došli ke správnému závěru.

35 35

29 26

30 25

19 Ano

20

Ne

15 10 5 0

Dívky

Chlapci

Graf č. 9– Informovanost o pojmu kyberšikana

22

Otázka č. 7 – Co si pod pojmem kyberšikana představuješ? Jedná se o jedinou otevřenou otázku v dotazníku. Zde měli respondenti možnost napsat své vlastní představy o pojmu kyberšikana. Zde je přehled odpovědí: Chlapci: •

Šikana přes internet. - 17 respondentů

•

Vydírání a zesměšňování přes sociální sítě a přes mobil. - 7 respondentů

•

Šikana přes počítač, mobil. - 6 respondentů

•

Zveřejňování fotek. - 4 respondenti

•

Posílání výhružných SMS. - 3 respondenti

•

Urážení lidí na internetu. - 3 respondenti

•

Šikana přes elektroniku. - 2 respondenti

•

Vyhrožování přes internet. – 2 respondenti

•

Nadávání, mlácení, pomlouvání. - 2 respondenti

•

Špatné chování.

•

Že vás někdo pomlouvá, píše vám výhružky atd.

•

Šikanování a ubližování.

•

Nějaká skupina se dohodne, že někomu pošlou přes internet něco, co by ho mělo ponížit.

•

Posílání výhružných komentářů, nadávky.

•

Žádná odpověď. – 4 respondenti

Dívky: •

Šikana přes internet. - 19 respondentů

•

Šikana přes sociální síťě. - 7 respondentů

•

Šikana přes počítač. - 5 respondentů

•

Vydírání a vyhrožování přes internet. - 5 respondentů

•

Nějaký druh šikany. - 3 respondenti

•

Zveřejňování fotek na internetu. - 2 respondenti

•

Žebrání svačiny, nadávky, mlácení, krádež. - 2 respondenti

•

Někdo na někoho žárlí.

•

Ubližování, vydírání, posmívání.

•

Zesměšňování, ubližování.

•

Někdo někomu napíše, že ho například půjde zabít pokud na nějaké místo třeba ve 12 hodin 23

nedá peníze. •

Žádná odpověď. – 7 respondentů

Převážná většina respondentů dokázala pojem kyberšikana poměrně dobře vysvětlit. Třicet šest respondentů odpovědělo, že pod pojmem kyberšikana si představují šikanu přes internet. Jedenáct respondentů uvedlo, že si pod pojmem kyberšikana představují šikanu přes počítač a mobilní telefon a 14 respondentů uvedlo, že se jedná o šikanu přes sociální sítě. Častou odpovědí rovněž bylo, že se jedná o vydírání a vyhrožování přes internet – tuto variantu zvolilo 12 respondentů. Celkem 11 respondentů nedokázala otázku zodpovědět. Objevily se i dost neurčité nebo nesprávné odpovědi, ale převážná většina odpovědí nás utvrzuje v tom, že respondenti vědí, co si mají pod pojmem kyberšikana představit.

24

Otázka č. 8 – Stal jsi se někdy obětí kyberšikany? Otázka číslo 8 ukázala, že ze 109 respondentů se celkem 8 někdy stalo obětí kyberšikany. Jedná se o 3 dívky a 5 chlapců.

60

51

50

50 40 Ano 30

Ne

20 10 0

5

3

Dívky

Chlapci

Graf č. 10 – Oběti kyberšikany

25

Otázka č. 9 – Pokud ano, jakým způsobem ti bylo ublíženo, nebo jsi byl zesměšněn? Můžeš zaškrtnou více odpovědí. Předchozí otázka ukázala, že ze 109 respondentů jich bylo dohromady 8 někdy obětí kyberšikany. Jedná se o 3 dívky a 5 chlapců. Otázky č. 9 – č. 13 se týkaly pouze těchto respondentů. Otázka č. 9 umožňovala zaškrtnout více odpovědí. U chlapců jako nástroj kyberagresora převažuje zejména email, dále pak sociální sítě a SMS zprávy. Jeden z chlapců doplnil i volnou kategorii ,,Jiné“, kam doplnil variantu ,,vyhrožování“. Jediná varianta, která nebyla u chlapců ani jednou označena, je ,,vytvoření pomlouvačného blogu o tobě“. U dívek převažuje jako nástroj kyberagresora chatroom. Dívky, stejně jako chlapci, označily i všechny další kategorie, kromě ,,vytvoření pomlouvačného blogu“ a ,,vytvoření nelichotivých webových stránek“. Jedna dívka využila možnost doplnit volnou kategorii ,,Jiné“, kam doplnila variantu ,,posmívání, ubližování“. 4

4

Útočný email

3,5 3

3

Zesměšnění a urážení na sociální síti

3

Pomlouvání v chatroomu

2,5 2

2

2

Útočná nebo zesměšňující SMS

1,5 1

1 1 1

1 1

1

1 1

Nelichotivé video

0,5 0

Vytvoření nelichotivých webových stránek

0 CHLAPCI

DÍVKY

Jiné - vyhrožování, posmívání, ubližování

Graf č. 11 – Způsob útoku (chlapci a dívky)

Pokud tedy výsledky shrneme, z odpovědí vyplývá, že v těchto případech kyberagresoři využili jako prostředky ke kyberšikaně zejména email, sociální sítě, chatroomy a mobilní telefony.

26

Útočný email

5 5 4,5

4

4

Zesměšnění a urážení na sociální síti

4

4

Pomlouvání v chatroomu

3,5 3 2,5

2

Útočná nebo zesměšňující SMS

2

2 1,5

Vytvoření nelichotivých webových stránek

1

1 0,5

Nelichotivé video

0

Jiné - vyhrožování, posmívání, ubližování

1

Graf č. 12 – Způsob útoku (souhrnný výsledek)

Otázka č. 10 – Jak často se to dělo nebo děje? U této otázky žádný výrazný rozdíl mezi chlapci a dívkami nenastal. U obou pohlaví byla zastoupena jedna z variant alespoň jednou, kromě varianty ,,občas“ u dívek. 2

2

1,8 1,6

Zřídka (1x až 3x v posledních šesti měsících)

1,4 1,2 1

1

1

1

1

1

1

Často (2x za měsíc)

0,8 0,6

Velmi často (každý týden)

0,4 0,2 0

Občas (3x až 6x v posledních měsících)

0 CHLAPCI

DÍVKY

Graf č. 13 – Četnost útoků

27

Otázka č. 11 – Jaké pocity to v tobě vzbudilo/vzbuzuje? Můžeš zaškrtnout více odpovědí. Dívky a chlapci se ve svých pocitech týkajících se kyberšikany většinou shodují.

Nejčastěji

označovanou odpovědí je varianta ,,cítím obavy“, stejně frekventovanou odpovědí je ale i varianta ,,nejraději bych nešel/la do školy“, což opět potvrzuje tvrzení, že kyberšikana a klasická školní šikana jsou obvykle provázány a že kyberagresorem je obvykle spolužák oběti. Chlapci a dívky se rovněž shodují v tom, že mají problém soustředit se na svou práci ve škole a že se cítí naštvaní a smutní, pokud je někdo kyberšikanuje. I u této otázky ale nastaly mezi chlapci a dívkami drobné rozdíly. Dívky na rozdíl od chlapců uvedly, že kromě dalších negativních dopadů je trápí rovněž problémy se spaním. Chlapci oproti tomu více zdůrazňovali dopady na fyzické zdraví, jakými je například bolest břicha, hlavy nebo škrábání v krku. 3

3

3

3

3

3

cítím obavy cítím se naštvaný/á

2,5 cítím se otrávený/á 2

2

2

2

2 raději bych nešel/la do školy cítím se smutný/á

1,5 1

1

1

1

1 1

cítím se fyzicky nemocný/á

1

mám problémy se spaním 0,5 0

0

0 0 DÍVKY

CHLAPCI

Graf č. 14 – Pocity z útoků

28

jinak se chovám doma a k přátelům mám problémy soustředit se na školní práci

Otázka č. 12 – Vyzkoušel/a jsi některé z uvedených řešení tvojí situace? Můžeš zaškrtnout i více odpovědí. Otázka č. 12 ukázala, že přístup k řešení situace se u chlapců a dívek liší. Nejčastějším řešením u chlapců i dívek byla snaha přesvědčit kyberagresory, aby se svým jednáním přestali a vyhledání pomoci u rodičů. Dále už zde ale nacházíme řadu rozdílů. Na rozdíl od dívek se ani jeden chlapec nerozhodl svěřit se se svým problémem učiteli. Oproti tomu se dívky zase nerozhodly ke změně ID adresy nebo přezdívky, ani k tomu zůstat offline. Informovat o situaci policii se odhodlala pouze jedna dívka. Otázka č. 12 nabízela i variantu ,,jiná možnost“, kam mohl respondent doplnit chybějící varianty. Tuto kolonku shodně vyplnily dvě dívky a to variantou ,,Přesoupila jsem na jinou školu.“ U chlapců toto řešení nenacházíme. Řekl/a jsem těm, kteří mi ubližovali, aby přestali. Neudělal/a jsem nic.

3

3

Zůstal/a jsem offline.

2,5

Oplatil/a jsem to stejným způsobem.

2

2

2 2

2

2

2

Řekl/a jsem to kamarádovi. Řekl/a jsem to rodičům.

1,5

Řekl/a jsem to sourozenci.

1

1

1 1

1

1

Řekl/a jsem to učiteli. Informoval/a jsem policii.

0,5 0

Zasmál/a jsem se tomu.

0 0 0

0 DÍVKY

0 0

0

0 0 0 0

0

CHLAPCI

Graf č. 15 – Způsob řešení situace

29

Změnil/a jsem si ID nebo přezdívku. Jiné - změna školy

5

Řekl/a jsem těm, kteří mi ubližovali, aby přestali. Neudělal/a jsem nic.

5

4,5

Zůstal/a jsem offline.

4

4

Oplatil/a jsem to stejným způsobem.

3,5

Řekl/a jsem to kamarádovi.

3

3

Řekl/a jsem to rodičům.

2,5 2

2

2

Řekl/a jsem to učiteli.

1,5 1

1

1

1

1

Informoval/a jsem policii. Zasmál/a jsem se tomu.

0,5 0

Řekl/a jsem to sourozenci.

0

0

0

Změnil/a jsem si ID nebo přezdívku. Jiné - změna školy

1

Graf č. 16 – Způsob řešení situace (souhrnný výsledek)

30

Otázka. č. 13 – Bylo řešení účinné? Pouze 3 respondenti odpověděli, že jejich řešení situace bylo skutečně účinné. Z 5 chlapců byl úspěšný pouze jeden. U otázky č. 12 uvedl, že situaci řešil změnou ID a oznámením situace rodičům. Toto řešení uvedl jako úspěšné. Dva chlapci byli se svým řešením situace úspěšní částečně, a to chlapec, který požádal kyberagresora, aby se svým jednáním přestal a svěřil se kamarádovi a chlapec, který situaci neřešil. Zbylí 2 chlapci požádali kyberagresory, aby se svým jednáním přestali a jeden z nich navíc zůstal offline a požádal o pomoc rodiče. Tito 2 chlapci označili své řešení za neúčinné. Z dívek byly se svým řešením úspěšné 2. Jedna informovala o situaci rodiče a následně změnila školu, druhá požádala kyberagresora, aby se svým jednáním přestal, informovala rodiče, kamarády, učitele i policii. Nakonec přestoupila na jinou školu. Poslední dívka požádala kyberagresora, aby se svým jednáním přestal, informovala kamarády a učitele a nakonec byla se svým řešením částečně úspěšná.

37%

38%

ANO NE ČÁSTEČNĚ

25%

Graf č. 17 – Úspěšnost řešení situace

31

Otázka č. 14 – Šikanoval/a jsi ty sám někoho jiného výše uvedenými způsoby? Otázku číslo 14 všichni respondenti zodpověděli záporně. I zde otázkou zůstává, zda se skutečně nikdo z nich nikdy nedopustil kyberšikany, anebo se jen ze strachu z důsledků báli v dotazníku přiznat pravdu.

Otázka č. 15 – Byl/a jsi někdy svědkem kyberšikany? U otázky číslo 15 celkem 9 dotazovaných dívek a 8 dotazovaných chlapců přiznalo, že se někdy v minulosti stali svědky kyberšikany.

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

47

45

Ano Ne 9

8

Dívky

Chlapci

Graf č. 18 – Svědectví kyberšikany

32

Otázka č. 16 – Jaký je tvůj názor na kyberšikanu? Zaškrtni výrok, se kterým souhlasíš. Můžeš zaškrtnou i více možností. I zde se jedná o otázku, která respondentům umožňovala zaškrtnou více odpovědí. Odpovědi chlapců a dívek se v převážné většině shodují. Nejčastěji označovanou možností byla odpověď: ,,Ti, kteří kyberšikanují, na svou oběť žárlí“. Tuto odpověď zvolilo celkem 37 dívek a 36 chlapců. Neméně častou volbou byla i odpověď: ,,Cítil/a bych se nepříjemně, kdybych někoho kyberšikanoval/a“. Tuto odpověď zvolilo celkem 37 dívek a 31 chlapců. Rovněž mezi žáky převládá názor, že oběti kyberšikany se jimi stanou obvykle z nejasného důvodu. Tento názor zastává 24 dívek a 18 chlapců. Určité rozdíly mezi odpověďmi chlapců a dívek se tu ale i přesto objevily. Dívky na rozdíl od chlapců některé odpovědi úplně vynechaly, například odpovědi: ,,Oběti kyberšikany chtějí být šikanovány.“; ,,Je vzrušující někoho kyberšikanovat.“; ,,Myslím si, že kyberšikana je zábavná a dokáže rozesmát moje spolužáky.“ Tyto varianty si mezi dívkami nenašly ani jednu zastánkyni. U chlapců ano, ale vždy se jedná o maximálně 2 jedince. Kyberšikanovat je zábava 40

36

35

Oběti kyberšikany se jimi stanou z nejasného důvodu

31

30

Kyberagresoři na svou oběť žárlí

25

Cítil bych se nepříjemně, kdybych někoho kyberšikanoval

18

20

Necítil bych vinu, kdybych někoho kyberšikanoval

15

Oběti kyberšikany chtějí být šikanovány

10 5 0

2

1

1

2

1

Je to vzrušující někoho kyberšikanovat Kyberšikana je zábavná a dokáže rozesmát spolužáky

CHLAPCI

Graf č. 19 – Názor na kyberšikanu (chlapci)

33

Kyberšikanovat je zábava 40

37

37

35

Oběti kyberšikany se jimi stanou z nejasného důvodu

30

Kyberagresoři na svou oběť žárlí 24

25

Cítil bych se nepříjemně, kdybych někoho kyberšikanoval

20

Necítil bych vinu, kdybych někoho kyberšikanoval

15

Oběti kyberšikany chtějí být šikanovány

10 5 0

2

1

0

0

0

Je to vzrušující někoho kyberšikanovat Kyberšikana je zábavná a dokáže rozesmát spolužáky

DÍVKY

Graf č. 20 – Názor na kyberšikanu (dívky)

34

Otázka č. 17 – Myslíš si, že je kyberšikana lepší nebo horší než klasická šikana ve škole? Zaškrtni výrok, se kterým souhlasíš. Můžeš zaškrtnou i více možností. Rovněž se jednalo o otázku, kde mohli respondenti označit více odpovědí. Názory dívek a chlapců se u této otázky ve velké míře shodují. Největší shoda nastala u u odpovědi: ,,Ti, kteří kyberšikanují, obvykle šikanují i ve škole.“ Tento názor zastává celkem 24 chlapců a 28 dívek. Názor, že kyberšikana a školní šikana jsou úzce propojené, najdeme i v odborné literatuře a jak je vidět z odpovědí žáků, zastávají tento názor i oni. V čem se však názory různí, je otázka, zda je kyberšikana závažnější či přijatelnější než klasické šikanování ve škole. Zatímco 20 dívek označilo kyberšikanu jako závažnější než kyberšikanu ve škole, 9 dívek kyberšikanu označilo za přijatelnější. U chlapců byl tento rozdíl menší, 19 chlapců označilo kyberšikanu za závažnější, zatímco 15 za přijatelnější než kyberšikanu ve škole. Celkem 28 chlapců si také myslí, že je jednodušší utéct z kyberšikanování než z šikanování ve škole. Tento názor zastává 19 dívek.

28

30

28

Kyberšikana je přijatelnější než klasické šikanování ve škole

25 19 20

Kyberšikana je závažnější než klasické šikanování ve škole

15

Je jednodušší utéct z kyberšikanování než ze šikanování ve škole

14

15 10

Kyberšikana je méně zraňující než klasická šikana ve škole

5 0

Ti, kteří kyberšikanují, obvykle šikanují i ve škole

CHLAPCI

Graf č. 21 – Srovnání školní šikany a kyberšikany (chlapci) 24

25 20

19

20

Kyberšikana je přijatelnější než klasické šikanování ve škole

15 9

Je jednodušší utéct z kyberšikanování než ze šikanování ve škole

8

10

Kyberšikana je méně zraňující než klasická šikana ve škole

5 0

Kyberšikana je závažnější než klasické šikanování ve škole

Ti, kteří kyberšikanují, obvykle šikanují i ve škole

DÍVKY

Graf č. 22 – Srovnání školní šikany a kyberšikany (dívky)

35

9 Závěr Jak již bylo stanoveno v úvodu, hlavními cíly práce bylo zjistit, kolik času respondenti věnují informačním a komunikačním technologiím, jak dalece jsou informovaní o pojmu kyberšikana a jaký je jejich názor na tuto problematiku. Cílem dotazníkového šetření bylo rovněž zjistit, zda se samotní žáci někdy stali obětí kyberšikany, jak tuto situaci řešili a jaké v nich vzbudila pocity. Vyhodnocení všech těchto otázek bylo zároveň provázeno srovnáním odpovědí chlapců a dívek, aby bylo zjištěno, zda se názory na kyberšikanu a zkušenosti s ní nějakým způsobem liší na základě pohlaví. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 109 respondentů. Jednalo se 54 dívek a 55 chlapců. Průzkum ukázal, že na internetu tráví více času chlapci než dívky. Dle dotazníku je na internetu každý den 36 chlapců, zatímco dívek pouze 25. Deset dívek navíc označilo, že jsou na internet připojeny pouze jeden den v týdnu. Tuto odpověď zvolili pouze 4 chlapci. I délka připojení k internetu v jednom dnu se liší na základě pohlaví. Dvacet dva chlapců uvedlo, že v jednom dnu jsou připojeni na internet 1 až 3 hodiny, zatímco tuto odpověď zvolilo pouze 13 dívek. Sedmnáct dívek odpovědělo, že na internetu tráví pouze 1 hodinu denně a 18 dívek pouze půl hodiny denně. Oproti tomu 1 hodinu denně na internetu tráví pouze 12 chlapců a půl hodiny 13 chlapců. Z těchto výsledků tedy jasně vyplývá, že chlapci tráví na internetu mnohem více času než dívky. I přesto nejsou čísla tak vysoká, jak jsem předpokládala. Pokud výsledky sečteme, tak ze 109 respondentů je jich 61 připojeno na internet každý den. To znamená, že 34 % respondentů se nepřipojuje k internetu každý den. Můj předpoklad před počátkem dotazníkového šetření byl, že počet respondentů, kteří nejsou na internetu každý den, bude maximálně 10 %. Samozřejmě zde nastává otázka, jestli všichni respondenti odpovídali naprosto upřímně. Můj předpoklad se ale naplnil u otázky č. 3, kde měli respondenti uvést, zda vlastní nějaké komunikační zařízení. Jak jsem předpokládala, téměř všichni na tuto otázku odpověděli kladně. Výjimkou byla pouze jedinná dívka, která odpověděla záporně. Stejně tak i otázka č. 4 potvrdila můj předpoklad, že všichni respondenti mají doma k dispozici připojení k internetu. Pouze dvě dívky odpověděli, že doma připojení nemají. První čtyři otázky tedy potvrdily mou domněnku a všeobecně rozšířený předpoklad, že naprostá většina žáků má v současné době k dispozici vlastní komunikační zařízení a připojení k internetu, díky čemuž tráví na komunikačních zařízeních a internetu velkou část svého volného času. Naprosté většině žáků jsou tedy dostupné prostředky k tomu, aby mohli někoho kyberšikanovat. Dotazník rovněž obsahoval otázku, která si kladla za úkol zjistit, co tedy respondenti konkrétně dělají, když jsou připojeni na internetu nebo využívají komunikační zařízení. Respondenti uvedli, 36

že činnosti, kterým se na internetu věnují nejvíce, je hraní online her, návštěva sociálních sítí, chatů, psaní zpráv a stahování hudby a videí. I zde se ale objevily rozdíly mezi odpověďmi chlapců a dívek. Zatímco chlapci jednoznačně dávají přednost hraní online her (tuto variantu zvolilo 45 chlapců), u dívek zase převažuje návštěva sociálních sítí (32 dívek zvolilo tuto variantu). Překvapivým zjištěním pro mě bylo, že pouze 24 chlapců v dotazníku uvedlo, že na internetu navštěvují sociální sítě. Předpokládala jsem, že návštěvu sociálních sítí zaškrtne naprostá většina respondentů, ale nakonec tuto odpověď zvolilo pouze 61 % respondentů. Z odpovědí vyplývá, že většina žáků se na internetu věnuje komunikaci, ať už se jedná o komunikaci přes sociální sítě, chaty, emaily nebo online hry, na které jsou obvykle rovněž připojeny chaty, přes které hráči komunikují. V teoretické části jsem se zabývala tím, jaké formy kyberšikany v dnešní době existují, a právě kyberšikana přes sociální sítě, chaty a emaily patří mezi nejčastější formy. To nám tedy ukazuje, že se respondenti v kyberprostoru objevují obvykle na místech, kde ke kyberšikaně často dochází. Co se týče informovanosti respondentů o kyberšikaně, ukázalo se, že dívky jsou v tomto ohledu informovanější než chlapci. S pojmem kyberšikana se dle dotazníku setkalo 35 dívek a 26 chlapců. I přes vysoký počet záporných odpovědí byla ale většina respondentů schopna u následující otázky popsat, co si pod pojmem kyberšikana představují. I když tedy pouze 26 chlapců uvedlo, že se s pojmem kyberšikana někdy setkali, více jak 40 jich dokázalo uspokojivě popsat, co to kyberšikana je. U dívek byla situace jiná, zde čísla téměř odpovídají. Třicet pět dívek uvedlo, že se s pojmem setkaly a zhruba 38 dívek dokázalo kyberšikanu uspokojivě popsat. Proč u chlapců nastaly takové rozdíly v odpovědích není jasné. Je ale možné, že chlapci logickým rozborem slova ,,kyberšikana“ došli ke správnému závěru. Jedním z hlavních cílů práce bylo zjistit, zda se někteří z respondentů sami někdy stali obětí kyberšikany a jak danou situaci řešili. Ze 109 respondentů jich 8 v dotazníku uvedlo, že se stali oběťmi kyberšikany. Jedná se o 5 chlapců a 3 dívky. Formou útoku byl u chlapců nejčastěji útočný email, zesměšňování na sociálních sítích, útočné SMS a pomlouvání v chatroomu. Dívky v dotazníku označily stejné formy útoku jako chlapci, nejvíce u nich převažoval útok v podobě pomlouvání v chatroomu. Dívky i chlapci dále označili za fomu útoku, kterému byli vystaveni, rozesílání nelichotivých videí a vyplnili i variantu ,,jiné“, kam mohli doplnit formy útoku, které nebyly v dotazníku uvedeny. Do této kolonky chlapci a dívky doplnili varianty ,,vyhrožování, posmívání a ubližování“. Reakce na tyto útoky jsou u dívek a chlapců převážně shodné. Respondenti shodně v dotazníku uvedli, že z kyberšikany mají obavy a nejraději by nešli do školy. Tato odpověď se shoduje s názory odborníků, že kyberšikana a školní šikana jsou obvykle provázány a že kyberagresorem je obvykle spolužák oběti. Respondenti se také shodli na tom, 37

že mají problém soustředit se na práci ve škole a cítí zejména vztek a smutek z toho, že se stali obětí kyberagresora. Respondenti rovněž uvádějí, že kyberšikana má dopad i na jejich fyzické zdraví. Zatímco dívky uvádějí, že je trápí problémy se spaním, chlapci zase poukazují na fyzickou slabost. Teprve přístup k řešení situace odhalil některé rozdíly mezi chlapci a dívkami. Chlapci i dívky se obvykle snažili přesvědčit kyberagresory k přerušení svého jednání a informovali o situaci rodiče. Na rozdíl od dívek se ale ani jeden chlapec nerozhodl svěřit se se svým problémem učiteli. Oproti tomu se dívky zase nerozhodly ke změně ID adresy nebo přezdívky, ani k tomu zůstat offline. Informovat o situaci policii se odhodlala pouze jedna dívka. Dvě dívky navíc přišly s variantou, která v dotazníku nebyla uvedena, a tou je přestup na jinou školu. U chlapců toto řešení nenacházíme. Úspěšnost výše uvedených řešení se ale ukázala jako poměrně nízká. Pouze 3 respondenti uvedli, že jejich řešení situace bylo skutečně účinné. Z 5 chlapců byl se svým řešením úspěšný pouze jeden, a to chlapec který změnil své ID a oznámil situaci rodičům. Ze 3 dívek byly se svým řešením úspěšné 2 – jednalo se o ty dívky, které v dotazníku uvedly, že nakonec přestoupily na jinou školu. Tři respondenti byli se svým řešením úspěšní částečně a zbylí 2 respondenti označili své řešení za neúspěšné. Oba neúspěšní respondenti byli chlapci. Kromě toho, zda se respondenti stali obětí kyberšikany, dotazník rovněž zjišťoval, zda se respondenti někdy nestali kyberagresory nebo svědky kyberšikany. Jak jsem předpokládala, nikdo v dotazníku nepotvrdil, že by někdy sám někoho kyberšikanoval. I zde je si třeba klást otázku, zda je to pravda, nebo se pouze respondenti báli pravdivě odpovědět. Oproti tomu celkem 16 respondentů uvedlo, že se někdy stali svědky kyberšikany. Poslední cíle, které jsem si stanovila, byly zjistit názor respondentů na kyberšikanu a zjistit, zda respondenti považují kyberšikanu za lepší či horší než školní šikanu. U chlapců i dívek se setkáváme se shodnými názory na kyberšikanu. Většina respondentů zastává názor, že kyberagresor na svou oběť většinou žárlí a že oběť kyberšikany se jí stává z nejasného důvodu. Zároveň se respondenti shodují na tom, že by se sami cítili velmi nepříjemně, pokud by někoho kyberšikanovali. Odpovědi typu: ,,Oběti kyberšikany chtějí být šikanovány.“; ,,Je vzrušující někoho kyberšikanovat.“; ,,Myslím si, že kyberšikana je zábavná a dokáže rozesmát moje spolužáky.“ si našli mezi respondenty pouze pár zastánců. Naprostá většina respondentů kyberšikanu v dotazníku odsoudila. Otázka, zda je kyberšikana lepší či horší než školní šikana se ukázala jako komplikovanější. Zatímco dívky většinou považují kyberšikanu za závažnější než školní šikanu, chlapci jsou v tomo ohledu nerozhodnější a téměř rovným dílem dělí svoje hlasy mezi obě varianty. Chlapci také ve větší míře zastávají názor, že je jednodušší útect z kyberšikanování než ze šikanování ve škole. Na čem se ale chlapci a dívky jednoznačně shodují je názor, že ti, kteří 38

kyberšikanují, obvykle šikanují i ve škole. Z výše uvedených výsledků hodnocení dotazníku tedy vyplývá, že rozdíly mezi chlapci a dívkami nejsou v případě kyberšikany nijak veliké. V případě tohoto dotazníkového šetření se sice méně dívek stalo obětí kyberšikany, ale jedná se o rozdíl pouhých dvou jedinců, na základě čehož nelze vyvozovat závěř, že se dívky stávají oběží kyberšikany méně často než chlapci. Objevily se zde sice některé rozdíly v přístupu k řešení kyberšikany a dívky byly nakonec se svými řešeními úspěšnější než chlapci, ale je otázkou, zda tento úspěch byl skutečně způsoben jednáním respondentů anebo rozdílnou aktivitou rodičů v otázce řešení problémů svých dětí. Co se týče pocitů a názorů na kyberšikanu, v tomto ohledu byly rozdíly mezi chlapci a dívkami minimální a žádné zásadní rozdíly jsem neobjevila. Výsledky tohoto dotazníkového šetření přinesly zajímavé výsledky, které mě v některých bodech překvapily a jinde zase potvrdily mé předpoklady. Jak jsem již několikrát zmiňovala, u dotazníku musíme brát v potaz také to, že je pouze na respondentovi, zda nám odpoví upřímně, či vybere odpověď, která ho staví do dobrého světla. U některých otázek, jako je například otázka ,,Kyberšikanoval jsi někdy někoho?“ můžeme tedy předpokládat určitou zkreslenost odpovědí, ale vzhledem k anonymnosti dotazníku a formulaci otázek věřím, že většina respondentů odpovídala upřímně. Doufám, že jsem tímto dotazníkovým šetřením ve školách upozornila na problematiku kyberšikany a přiměla žáky, aby se nad tímto problémem hlouběji zamysleli.

39

10 Použité zdroje 1) BURDOVÁ, Eva a Jan TRAXLER.Bezpečně na internetu. Praha: Středočeský kraj ve spolupráci se Vzdělávacím institutem Středočeského kraje (VISK), 2014. ISBN 978-80904864-9-2. 2) ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Praha: Grada, 2013. ISBN 97880-210-6374-7. 3) KAVALÍR, Aleš, ed. Kyberšikana a její prevence: příručka pro učitele. Plzeň: Pro město Plzeň zpracovala společnost Člověk v tísni, pobočka Plzeň, 2009. ISBN 978-80-86961-78-1. 4) MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2310-5. 5) ROGERS, Vanessa.Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-984-2. 6) ŘÍČAN, Pavel, JANOŠOVÁ, Pavlína. Jak na šikanu. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2991-6. 7) ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as a social problem. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4227-3. 8) www.zkusit.cz

[online].

2010 [cit. 2016-12-12]. Co je to ICT? Dostupné z:

http://www.zkusit.cz/proc-zkusit/co-je-ict.php 9) www.prevence-info.cz [online]. 2012 [cit. 2016-12-10]. Jak postupovat při kyberšikaně. Dostupné z: http://www.prevence-info.cz/jak-postupovat-3

40

11 Přílohy Dotazník pro mapování kyberšikany ve škole Věk: _____

Pohlaví: muž / žena

Škola:__________________

1. Jak často jsi připojený/á k internetu? (zaškrtni)  Jednou týdně

 Několikrát za týden

 Každý den

2. V průměru, jak moc času trávíš na počítači v jednom dnu? (zaškrtni)  Půl hodiny

 Hodinu

 1-3 hodiny

 Víc než 3 hodiny

3. Vlastníš nějaké přenosné komunikační zařízení? (mobil, smartphone, tablet..... zaškrtni)  Ano  Ne 4. Máte doma počítač a připojení k internetu? (zaškrtni)  Ano  Ne 5. Co obvykle děláš na internetu? (zaškrtni, můžeš i více možností)  tvořím webové stránky  posílám zprávy  chatuju  hraju hry  surfuji  stahuji obrázky/videa  stahuji hudbu  jsem na sociálních sítích(např. facebook, myspace, Second Life)  posílám emaily  jiné např. ______________________ 6. Setkal/a ses už někdy s pojmem kyberšikana? (zaškrtni)  Ano  Ne 7. Co si pod pojmem kyberšikana představuješ? ________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________ ________________________________________________________________________________ 8. Stal jsi se někdy obětí kyberšikany? (zaškrtni) 41

 Ano  Ne

9. Pokud ano, jakým způsobem ti bylo ublíženo nebo jsi byl zesměšněn? (můžeš zaškrtnout i více možností)  útočným nebo urážejícím emailem  vytvořením nelichotivých webových stránek o tobě  útočnou nebo zesměšňující sms zprávou  vytvořením pomlouvačného blogu o tobě  vyvěšením nelichotivého videa na internet  pomlouváním v chatroomu (např.QIP, ICQ, Skype)  zesměšněním nebo uražením na sociální síti (např. facebook)  jiné např. _________________________________________________________ . 10. Jak často se to dělo nebo děje? (zaškrtni)  Vůbec  Zřídka (1x až 3x v posledních šesti měsících)  Občas (3x až 6x v posledních šesti měsicích)  Často (2x za měsíc)  Velmi často (každý týden) 11. Jaké pocity to v tobě vzbudilo/vzbuzuje? (můžeš zaškrtnout i více možností):  cítím obavy  cítím se naštvaný/á  cítím se otrávený/á  raději bych do školy nešel/la  cítím se smutný/á  cítím se fyzicky nemocný/á (např. bolest břicha, hlavy, škrábání v krku)  mám problémy se spaním  jinak se chovám doma a ke svým přátelům  mám problémy se soustředit na mou školní práci 12. Vyzkoušel/a jsi některé z uvedených řešení tvojí situace? (můžeš zaškrtnou i více možností)  Řekl/a jsem těm, kteří mi ubližovali, aby přestali.  Neudělal/a jsem nic.  Zůstal/a jsem offline.  Oplatil/a jsem to stejným způsobem.  Řekl/a jsem to kamarádovi.  Řekl/a jsem to rodičům.  Řekl/a jsem to sourozenci.  Řekl/a jsem to učiteli.  Informoval/a jsem policii.  Zasmál/a jsem se tomu. 42

 Změnil/a jsem si ID nebo přezdívku.  Jiná možnost – napište _______________________________________________

13. Bylo řešení účinné? (zaškrtni)  Ano  Ne  Částečně 14. Šikanoval/a jsi ty sám někoho jiného výše uvedenými způsoby? (viz bod 5)  Ano  Ne 15. Byl/a jsi někdy svědkem kyberšikany? (zaškrtni)  Ano  Ne 16. Jaký je tvůj názor na kyberšikanu? Zaškrtni výrok, se kterým souhlasíš (můžeš zaškrtnou i více možností). .  Kyberšikanovat někoho je zábava.  Oběti kyberšikany chtějí být šikanovány.  Oběti kyberšikany se jimi stanou obvykle z nejasného důvodu.  Ti, kteří kyberšikanují, na svou oběť žárlí nebo jí závidí.  Cítil/a bych se nepříjemně, kdybych někoho kyberšikanoval/a.  Je to vzrušující někoho kyberšikanovat.  Necítil/a bych se vinný, kdybych někoho kyberšikanoval/a.  Myslím si, že kyberšikana je zábavná a dokáže rozesmát moje spolužáky. 17. Myslíš si, že je kyberšikana lepší nebo horší než klasická šikana ve škole? Zaškrtni výrok, se kterým souhlasí (můžeš zaškrtnou i více možností)  Kyberšikana je závažnější než klasické šikanování ve škole.  Kyberšikana je přijatelnější než klasické šikanování ve škole.  Je jednodušší utéct z kyberšikanování než z šikanování odehrávajícího se přímo ve škole.  Kyberšikana je méně zraňující než klasická šikana ve škole.  Ti, kteří kyberšikanují, obvykle šikanují i ve škole.

43