MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky
Kvalita poskytované péče v rámci odlehčovací služby z pohledu uživatelů
Bakalářská práce
Brno 2009
Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Lucie Procházková
Autor bakalářské práce Pavla Motlíčková
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem k jejímu vypracování použila informační zdroje uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby byla tato bakalářská práce uložena v knihově Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a aby byla zpřístupněna ke studijním účelům.
.…………………………………………. Pavla Motlíčková
Poděkování za vedení a pomoc s realizací bakalářské práce patří především PhDr. Mgr. Lucii Procházkové. Také děkuji zaměstnancům Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka za poskytnutí odborných materiálů a uživatelům odlehčovací služby v ÚSP pro TPM za poskytnutí informací potřebných k vypracování bakalářské práce. Tuto práci bych chtěla věnovat své mámě.
Obsah Úvod…………………………………………………………………………………....5 1 TĚLESNÉ POSTIŽENÍ…………………………………………………………… 6 1.1 Druhy tělesného postižení…………………………………………………………..6 1.2 Etiologie…………………………………………………………………………….9 1.3 Diagnostika tělesného postižení……………………………………………………10 2 KVALITA PÉČE V RÁMCI ODLEHČOVACÍ SLUŽBY………………………13 2.1 Vymezení pojmu……………………………………………………………………13 2.2 Odlehčovací služba…………………………………………………………………14 2.3 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách……………………………………...15 3 KVALITA POSKYTOVANÉ PÉČE V RÁMCI ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Z POHLEDU UŽIVATELŮ………………………………………………………..18 3.1 Cíle a metodologie výzkumu……………………………………………………….18 3.2 ÚSP pro TPM Kociánka……………………………………………………………20 3.3 Výsledky výzkumného šetření……………………………………………………..22 3.4 Závěr výzkumného šetření…………………………………………………………28 ZÁVĚR………………………………………………………………………………..30 SHRNUTÍ……………………………………………………………………………..31 SUMMARY…………………………………………………………………………...31 Seznam literatury……………………………………………………………………..32 Seznam příloh
Úvod Již osmým rokem pracuji v Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka na oddělení školní mládeže. Od prosince roku 2000 do srpna roku 2008 jsem pracovala v pozici pracovníka sociálních služeb a od září letošního roku jsem zaměstnaná jako vychovatelka v denním stacionáři. Uživateli sociálních služeb na Kociánce jsou klienti s tělesným nebo kombinovaným postižením. Odlehčovací služba začala být na Kociánce poskytovaná v roce 2007 (účinnost zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a zaregistrování této služby na MPSV). Můj dojem je takový, že v současné době je mezi námi stále mnoho osob pečujících o jedince se zdravotním postižením nemajících představu o tom, co odlehčovací služba obnáší a jak jim může v jejich mnohdy neřešitelných životních situacích pomoci. Proto jsem si k napsání této bakalářské práce zvolila téma „Kvalita poskytovaných služeb v rámci odlehčovací služby z pohledu uživatelů“. Tato bakalářská práce má tři části. V první kapitole se soustředím na pojem „tělesné postižení“. Zabývám se zde dělením tělesného postižení podle různých kritérií, vymezuji použité pojmy, podrobněji se věnuji problematice DMO, protože je druhem tělesného postižení, se kterým jsem se ve své praxi setkala nejčastěji. Dále se zabývám etiologií a diagnostikou somatického postižení u jedinců v období školního věku a dospívání. V další teoretické části bakalářské práce vymezuji pojem „kvalita péče v rámci odlehčovací služby“ a charakterizuji odlehčovací službu. Také se zabývám legislativou související s poskytováním této formy sociálních služeb. Ke zpracování těchto dvou teoretických částí jsem použila poznatky z odborné literatury a pedagogických časopisů. Třetí část bakalářské práce je částí výzkumnou. Objasňuji v ní, jaká jsou specifika poskytování odlehčovací služby v ÚSP pro TPM Kociánka a popisuji provedený výzkum mezi uživateli odlehčovací služby v tomto zařízení. Cílem výzkumu je zjistit, jaká je kvalita poskytované péče v rámci odlehčovací služby v ÚSP pro TPM Kociánka z pohledu uživatelů této služby. Uskutečnila jsem kvalitativní výzkum. Mezi techniky, které jsem ke svému výzkumu využila, patří pozorování, rozhovor, obsahová analýza a analýza dokumentů. Součástí poslední kapitoly bakalářské práce je závěr šetření.
5
1
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
1. 1 Druhy tělesného postižení Tělesné postižení je celkové nebo částečné omezení hybnosti. Může se jednat o prvotní nebo druhotné omezení hybnosti. V prvním případě se jedná buď o přímé postižení vlastního hybného ústrojí nebo o postižení centrální či periferní nervové soustavy, kdy v periferní části je postiženo vlastní hybné ústrojí např. amputací, deformacemi, vývojovými vadami apod. Ve druhém případě zůstává centrální i periferní nervová soustava a vlastní hybné ústrojí bez patologických změn, hybnost je však omezena z jiných příčin např. důsledky chorob srdečních, revmatických, kostních apod. (Vítková, M. 1999) Termín „jedinec se zdravotním postižením“ se užívá v širším významu, termín „jedinec s tělesným postižením“ bývá užíván v užším slova smyslu.
Každé tělesné postižení má jinou příčinu, jiný průběh, jiné projevy. Proto lze tělesné postižení dělit podle mnoha různých kritérií, například:
Podle toho, v jaké době tělesné postižení vzniklo: Tělesné vady vrozené – porucha vývoje zárodku většinou během prvních týdnů těhotenství. Tělesné vady získané – jejich příčinou může být úraz, zánětlivá onemocnění pohybového aparátu nebo mozku a míchy apod. Podle očekávaného vývoje v čase rozlišujeme postupné zlepšování stavu, zhoršující se stav nebo stav, který se nezhoršuje ani nelepší. Podle toho, jaká část těla je postižena: Obrny – jedná se o omezení pohyblivosti. Rozlišujeme obrny centrální (mozek a mícha) a obrny periferní (obvodové nervstvo). Patří sem dětská mozková obrna (viz. níže), dále dětská obrna (infekční onemocnění, které způsobuje obrnu dolních končetin), rozštěp páteře, obrna míchy, traumatické obrny. Deformace – jedná se o nesprávný tvar některé části těla. Rozlišujeme deformace vrozené, které vznikají v důsledku anomálního vývoje organismu během těhotenství a deformace získané, jenž vznikají v důsledku nesprávného držení těla, úrazu, popálenin, závažného onemocnění. Nejčastěji se vyskytují deformace páteře a deformace dolních končetin. 6
Mezi tělesná postižení patří i svalová onemocnění, například progresivní svalová dystrofie, což je onemocnění dědičné, jedná se o deformaci svalstva. Rozlišujeme dvě formy progresivní svalové dystrofie. První forma postihuje pletenec ramenní a druhá forma postihuje pletenec pánevní. Dalším druhem svalového onemocnění je Duchennova svalová dystrofie, která se objevuje většinou jen u chlapců, a to mezi druhým a šestým rokem života. Svalová hmota je nahrazována tukovou tkání, jedinec je postupně úplně imobilní a okolo 20. roku života umírá. Beckerova forma svalové dystrofie má pomalejší průběh než Duchennova svalová dystrofie. Malformace – patologické vyvinutí různých částí těla, zejména končetin. Rozlišujeme např.: Amélie – neúplné vyvinutí končetin Dysmelie – nedokonalý vývin některého orgánu Ektromélie – zmenšení nebo chybění Fokomélie – končetina navazuje přímo na trup Peromelie – chybění části končetiny Syndaktylie – srůsty prstů Polydaktylie – přebytek prstů Amputace – odstranění periferně uložené části těla. Podle stupně postižení: Parézy – přechodná či částečná obrna. Plegie – trvalá a úplná obrna. Podle zasaženého místa dle Vítkové (1999): Monoplegie, monoparéza, kdy je postižena jedna končetina. Často se ale jedná o hemiplegii v raném stádiu. Diplegie, diparéza, kdy je postiženo celé tělo, ale nohy jsou postiženy více než rice. Hemiplegie, hemiparéza, kdy je ochrnuta polovina těla vertikálně, přičemž je postižena opačná polovina mozku. Triplegie, triparéza, kdy je ochrnuta polovina těla vertikálně společně s další končetinou. Kvadruplegie, kvadruparéza, kdy je postiženo celé tělo, přičemž při kvadruplegii se jedná o úplné ochrnutí a při kvadruparéze jde o ochrnutí částečné. 7
Podle narušení svalového tonusu: Hypertonie – zvýšený svalový tonus. Střídavý svalový tonus (atetóza) – mimovolní pohyby. Hypotonie – snížený svalový tonus. Podle stupně pohyblivosti jedince rozlišujeme, zda je jedinec mobilní a pohybuje se sám nebo je jedinec částečně mobilní a pohybuje se jen s pomocí druhé osoby či ortopedické pomůcky a nebo je jedinec imobilní a není schopen se pohybovat ani s pomocí.
Podrobněji bych se chtěla věnovat problematice dětské mozkové obrny, jelikož se jedná o jedno z nejčastějších vrozených nebo časně získaných pohybových onemocnění. První vědecké záznamy o dětské mozkové obrně (DMO) pochází z roku 1827. Jako „Littleova“ byla tato choroba pojmenována v roce 1950. Dnes se užívá název DMO. Šlapal (2002) uvádí, že ne všechny motorické projevy, které se vztahují k tomuto postižení, mají charakter obrny, proto označení DMO není zcela přesné. V současnosti se i nadále používá termín „perinatální encefalopatie“, jenž označuje blíže nespecifikované poškození mozku (Lesný, I. 1985, Kábele, F. 1988, Šlapal, R. 1996, Vítková, M. 1999 a 2006) a používá se pro souhrn všech poškození mozku vzniklých v perinatálním období. Kábele (1988) zahrnuje do tohoto celku těžké poruchy hybnosti (dětská mozková obrna), poruchy psychomotoriky (lehká mozková dysfunkce), poruchy psychiky a intelektu (mentální retardace) a poruchy vědomí (epileptické záchvaty). DMO je závažné onemocnění centrální nervové soustavy (CNS), může vzniknout před porodem, během porodu nebo krátce po něm. Projevuje se převážně v poruchách a vývoji hybnosti. Není to onemocnění progresivní, příznaky se mění s vývojem a zráním dětského organismu. Zejména v kojeneckém období a v raném dětském věku probíhají svalového tonusu a pohybových funkcí. U DMO bývá snížena rozumová schopnost, jedinec se nedokáže dlouhodobě soustředit, citové projevy bývají infantilní. Při komunikaci se objevují mimovolní pohyby (hyperkynéza). DMO doprovází poruchy řeči a k tomuto postižení se mohou přidružovat smyslové vady, mentální retardace nebo epilepsie. Velmi důležitá je včasná diagnostika. Lehčí poškození lze odhalit méně snadno než poškození těžší. 8
Rozlišení forem DMO podle Šlapala (2002): SPASTICKÁ – zvýšený svalový tonus
Diparetická (paraparetická) – různě vyjádřené postižení dolních končetin od forem lehkých (paukospastické) až po těžké (klasické).
Hemiparetická – postižení jedné z polovin těla, přičemž převaha je patrná na horní končetině.
Kvadruparetická – nejzávažnější postižení všech končetin.
NESPASTICKÁ – snížené svalové napětí
Hypotonická – oslabení svalového tonu trupu i končetin centrálního původu. Poměrně časté jsou poruchy intelektu a epileptické paroxysmy, které jsou rozlišujícím znamením od hypotonie periferního typu (nejčastěji v rámci nervosvalových onemocnění).
Extrapyramidová (dyskinetická) – patří mezi vzácnější. Nejčastější je tzv. athetosis duplex (grimasování v obličeji, hadovité hyperkinézy hlavy, trupu i končetin).
1.2
Etiologie
Příčin vzniku tělesného postižení je mnoho, jsou velmi různorodé a vznikají v různých etapách vývoje. Nejzákladnější dělení příčin je na vrozená tělesná postižení a na získaná tělesná postižení.
Příčiny vrozeného tělesného postižení Postižení může vzniknout ve třech obdobích: 1) Prenatální období – doba od početí po porod. Postižení může být zapříčiněno infekční chorobou matky, úrazem matky, jejím špatným psychickým stavem nebo nesprávnou životosprávou. Může být způsobeno chemickými vlivy (matka požívá nevhodné léky, drogy, alkohol, kouří apod.) nebo fyzikálními faktory (nepříznivé klimatické podmínky, vliv záření apod.). 2) Perinatální období – období porodu. Postižení mohou způsobit komplikované protahované porody (poranění mozku nebo nedostatek kyslíku při porodu apod.)
9
3) Postnatální období – období po porodu do dvou let života. Postižení dítěte může vzniknout v důsledku jeho úrazu, poranění mozku, může ho způsobit infekční choroba apod. Nejčastější příčinou vzniku tělesného postižení je dědičnost, kdy se určité postižení vyskytuje v rodu.
Příčiny získaného tělesného postižení Postižení vzniká po nemoci (např. dětská infekční obrna, tuberkulóza) nebo úrazu (např. dopravní nehoda, zasažení elektrickým proudem, skok do vody apod.)
1.3
Diagnostika tělesného postižení
Diagnostika je poznávací proces určitého objektu vedoucí k určení diagnózy. Speciálněpedagogická diagnostika se zabývá poznáváním zvláštností jedince s postižením, který je charakterizován nejen svým handicapem, ale především svými individuálními vlastnostmi, které ho odlišují od ostatních a mohou podstatným způsobem ovlivnit jeho prožívání, vztah k sobě i k ostatním lidem v jeho sociálním prostředí a tím i postoj prostředí k němu (Přinosilová, D. 1997). Úkolem speciálně pedagogické diagnostiky je snaha o prognózu, tedy o odhad možností edukace dítěte na základě získaných poznatků, provádí ji speciální pedagog.
Diagnostika somatopedická v období školního věku a dospívání Období školního věku začíná mezi šestým a sedmým rokem věku vstupem do školy, ze závažných zdravotních důvodů je možné zahájit školní docházku až v osmi letech. Období školního věku je ukončeno mezi 15 – 16 rokem, kdy už mluvíme o období dospívání. Mezi hlavní diagnostické oblasti v tomto období patří diagnostika profesní orientace. Pro tělesně postižené jedince je profesní orientace velmi důležitá pro jejich uplatnění v pracovní i sociální oblasti, od toho se odvíjí kvalita jejich dalšího života. Diagnostiku profesní orientace nejčastěji provádí speciálněpedagogická centra a pedagogickopsychologické poradny, ale důležitou roli má také učitel ve škole, který po celou dobu 10
školní docházky provádí systematické, dlouhodobé pozorování a poznávání žáka, má přehled o žákových možnostech, o jeho zájmech a rodinném zázemí. Také provádí analýzu pracovní činnosti, která spočívá v tom, jaké má jedinec psychické a somatické předpoklady, analyzuje, jaká je trvalost profesních zájmů jedince a také jak se jedinec může uplatnit v praktickém životě. V oblasti poradenství je diagnostika profesního vývoje zaměřena na: 1) Anamnestické údaje – informace z rodinné a osobní anamnézy, z anamnézy žáka, informace z rodinného, školního a mimoškolního prostředí) 2) Oblast motoriky a grafomotoriky – u dětí školního věku se diagnostika jemné motoriky provádí testovými úkoly na vyšší úrovni než v předškolním věku, dále se využívá sledování žáka ve vyučování při práci ve výtvarné nebo pracovní výchově. Diagnostický význam v oblasti hrubé motoriky může mít i pozorování žáka při stolování ve školní jídelně nebo oblékání v šatně. Omezení motoriky u jedince s tělesným postižením je patrné v koordinaci pohybů, v síle, obratnosti, rychlosti pohybů a v hybnosti končetin.
Společenské hodnocení lidí s tělesným postižením úzce souvisí s kvalitou jejich motorických dovedností. Proto bývají motoricky postižení jedinci, kteří vzhledem ke svému handicapu nemají zachovánu samostatnou lokomoci, nebo nezvládají sebeobslužné úkony, nesprávně pojímáni ze strany většinové společnosti jako jedinci méně schopní, jsou na ně kladeny menší požadavky a méně se od nich očekává. Toto hodnocení ze strany společnosti ve skutečnosti nemusí odpovídat závažnosti stavu daného člověka. (Přinosilová, D. 2007)
Při diagnostice grafomotoriky se zaměřujeme na kvalitu úchopu a držení psacího nebo kresebného nástroje a na manipulaci s ním, na pohyby prstů ruky, uvolnění ruky a plynulost pohybů při psaní nebo kreslení, přítlak při psaní nebo kreslení, sklon čar, schopnost dotahovat kresbu k základní obrysové linii, sledujeme zaplnění plochy papíru a také se soustředíme na správné sezení, vhodnou výšku židle a pracovní plochy. 3) Rozumové schopnosti – diagnostiku provádí psycholog standartními inteligenčními testy. Intelektový výkon tělesně postiženého jedince mohou ovlivnit jeho specifika v oblasti pozornosti, paměti, citové lability atd.
11
4) Lateralita – diagnostikování a hodnocení laterality souvisí s oblastí motoriky. Vyšetření laterality je velmi důležité při zahájení školní docházky. V diagnostice laterality využíváme nejčastěji pozorování, zkoušku laterality Z. Matějčka a Z. Žlaba, Sovákův nebo Harissův test laterality. 5) Komunikační schopnosti – u jedinců s tělesným postižením bývá komunikační schopnost narušena poměrně často. Poruchy artikulace jsou důsledkem postižené motoriky mluvidel a jejich koordinace. Motorika mluvidel je neobratná. Často bývá narušena i dechová koordinace a to způsobuje, že řečový projev je narušen i z formálního hlediska. Komunikační schopnosti mohou být ovlivněny například i přítomností epilepsie. 6) Osobnostní charakteristiky – je třeba na každého tělesně postiženého jedince nahlížet individuálně. Také je třeba brát zřetel na to, jaké má jedinec rodinné zázemí a zda nejsou omezeny sociální kontakty, nemá jedinec problémy se začleněním do sociální skupiny. K diagnostice socializace využíváme pozorování nebo rozhovor.
Postoje zdravých dětí k jejich vrstevníkům s tělesným postižením jsou v období školního věku a dospívání imitací a opakováním postojů jejich rodičů. Mohou být velmi různorodé, od ohleduplnosti, vstřícnosti, projevů empatie a akceptace k odmítání, zavrhování a odsuzování. Tyto postoje samozřejmě nevypovídají nic o skutečné kvalitě osobnosti postiženého dítěte. (Přinosilová, D. 2007)
S rozvojem sociálního zaměření dítěte úzce souvisí vývoj emoční oblasti. Pro své omezené možnosti samostatně poznávat a orientovat se v prostředí dítě a postižením potřebuje ve větší míře uspokojení své potřeby jistoty a bezpečí. K diagnostice emočního vývoje využíváme pozorování, rozhovor, dotazník, testy nedokončených vět, kazuistiku.
12
2
KVALITA PÉČE V RÁMCI ODLEHČOVACÍ SLUŽBY
2.1 Vymezení pojmu
Kvalita péče (QUALITY OF CARE) se z odborného hlediska může posuzovat z několika různých pohledů. Pro celkovou kvalitu péče je důležité patřičné vzdělání a specifické znalosti a dovednosti personálu, dodržování odborných postupů a metod, dodržování etických zásad a respektování práv klienta, zvládnutá organizace práce včetně adekvátní dokumentace
o
klientovi
a
také
vybavení
a
bezpečnost
pracoviště.
(www.glosarpojmu.cz) Pro udržování a rozvoj kvality péče slouží postupy na mnoha úrovních počínaje daným pracovištěm (sebehodnocení, vnitřní systém kvality) přes postupy uplatňované v odborné komunitě a mezi pracovišti navzájem až po mechanismy využívané státní správou nebo poskytovateli finančních prostředků (inspekce). Je nezbytné se zabývat kvalitou péče z hlediska klientů, kteří ji využívají, zjišťovat jejich spokojenost se službami a hodnotit jejich potřeby a preference. Měření kvality poskytnuté péče je jedním z důležitých prvků jejího kontinuálního zvyšování. Soubor kritérií, podle nichž se hodnotí kvalita péče, se nazývá standardy. (www.mpsv.cz) Ve standardech se klade důraz především na dodržování práv uživatelů služeb, ochranu jejich soukromí, zajištění individuálního přístupu ke každému z nich. Dobrá péče poskytovaná jinými, umožňuje klientovi s tělesným postižením, aby se cítil podporován, oceňován a společensky sebejistý bez ohledu na své postižení. V roce 2005 vyhlásila redakce časopisu Sociální péče ve spolupráci s Radou Vlády pro jakost, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Výborem pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny parlamentu ČR, Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu parlamentu ČR a sociálními odbory krajských úřadů první ročník celostátní soutěže „Cena kvality v sociální péči“ (web.mvcr.cz). Tato cena je každoročně udělována jednotlivcům a institucím, kteří dokáží pro své klienty vytvářet příjemné prostředí, stabilní zázemí, pocit opravdového domova a kteří 13
svým přístupem k práci potvrzují, že kvalita péče je především v profesionalitě a osobním přístupu.
2.2
Odlehčovací služba
Pojem odlehčovací služba pochází z pojmu „respitní péče“, který vznikl v 60. letech ve Spojených státech amerických (respit care). Odlehčovací služba je jedním z druhů sociálních služeb. Je poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení a potřebují každodenní péči druhé osoby. Cílem odlehčovací služby je umožnit pečující osobě v případě potřeby dočasné převzetí péče o jedince se zdravotním postižením. Formy odlehčovací služby: - terénní – péče poskytovaná u klienta doma, kdy asistent či pečovatel odchází od klientovy domácnosti - ambulantní – o klienta je krátkodobě pečováno mimo jeho domov v centrech poskytujících odlehčovací službu - pobytové – klientovi je potřebná péče poskytovaná dlouhodobě mimo jeho domov, kdy je ubytován v centru poskytujícím odlehčovací službu Terénní forma odlehčovací služby je vhodná, pokud klient z nějakého důvodu nemůže opustit domov a pečující osoba potřebuje na zajištění potřebných věcí mimo domov, např. zajít si k lékaři nebo na úřad a v péči o osobu se sníženou schopností sebeobsluhy ji nemůže na krátkou dobu zastoupit nikdo blízký. Ambulantní forma odlehčovací služby je vhodná, pokud klient může opustit prostředí domova. Má pozitivní význam pro klienta v tom smyslu, že mu umožňuje setkat se s jinými lidmi a rozšiřovat společenské kontakty. Dobu, po kterou je klient v centru, může pečující osoba využít k vyřizování osobních věcí, k návštěvě lékaře nebo k odpočinku a nabrání sil potřebných k další péči o osobu se zdravotním postižením. Někdy bývá v rámci této formy odlehčovací služby i převážení klienta z domova do centra a zpět. Pobytová forma odlehčovací služby je dlouhodobějšího charakteru a je možné ji využít v tom případě, kdy pečující osoba není z nějakého důvodu schopna se o osobu s tělesným postižením po delší dobu starat a nikdo blízký ji nemůže v péči zastoupit.
14
Většinou se jedná o několik dnů nebo týdnů, záleží na konkrétním zařízení, po jakou dobu své služby nabízí. I když v posledních letech center zabývajících se poskytováním odlehčovací služby v ČR přibylo, stále je jich u nás poskrovnu. Jak bylo již uvedeno, tato centra mají význam pro osoby pečující o jedince s tělesným postižením a to v tom smyslu, že dlouhodobá péče o takového jedince je náročná a vyčerpávající a pečující osoba potřebuje volný čas k zařízení osobních záležitostí, k odpočinku apod. Pro klienta s tělesným postižením má odlehčovací služba v centrech pozitivní význam především v tom, že má v prostředí mimo domov možnost navazovat nové kontakty, odreagovat se.
2.3 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Odlehčovací služba je v ČR legislativně vymezena v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ze dne 14. 3. 2006, který se stal účinným dne 1. 1. 2007. „Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí, cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek.“ (§ 44 odst. 1) Základní činnosti obsažené v odlehčovací službě, které jsem již uvedla v kapitole 2.2, jsou legislativně vymezeny v odst. 2 § 44. Okruh osob, které mohou odlehčovací službu využívat a zároveň jim může být poskytnut příspěvek na péči je vymezen v § 4 odst. 1. Do tohoto okruhu osob patří osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt, osoby, kterým byl udělen azyl, cizinci bez trvalého pobytu na území ČR, kterým tato práva zaručuje mezinárodní smlouva atd. Smlouva o poskytování odlehčovací služby musí být uzavřena v písemné formě. (§ 91) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách přináší řadu změn, jednou z nich je, že se přestal používat pojem „bezmocnost“, který byl rozlišený ve třech stupních a místo něj se začal používat termín „závislost na pomoci jiné osoby“, který je rozlišen na čtyři stupně. Se zánikem bezmocnosti zaniklo také tzv. „zvýšení důchodu pro bezmocnost“ a je nahrazeno „příspěvkem na péči“. Příspěvek na péči poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci.(§ 7) 15
Rozlišení výše příspěvku na péči je obsaženo v § 11. Výše příspěvku je uvedena za období jednoho kalendářního měsíce a je také rozdílná podle toho, zda je osobě, která příspěvek pobírá, méně než osmnáct let nebo je starší osmnácti let. 1) Pro osoby do 18 let věku činí: a) 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) b) 5 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) c) 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) 2) Pro osoby starší 18 let věku činí: a) 2 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) Posouzení stupně závislosti a vyplácení příspěvku na péči provádí obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Příjemce příspěvku na péči musí příspěvek použít k zajištění potřebné pomoci. Záleží na něm, jestli bude platit za sociální službu, např. za některou z forem odlehčovací služby nebo jej dá blízkému člověku, který se o něho stará. Některá ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách se provádějí vyhláškou MPSV ČR č. 505/2006 ze dne 15. 11. 2006, která nabyla účinnosti k 1. 1. 2007. Rozsah úkonů poskytovaných v rámci odlehčovací služby je v této vyhlášce vymezen takto: - pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, - pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, - poskytnutí stravy, - poskytnutí ubytování v případě pobytové služby, - zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, - sociálně terapeutické činnosti, - pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, - výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. (§ 10) 16
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhláška č. 505/2006 přinesly pro celou oblast sociálních služeb řadu velkých změn. Přístup společnosti k osobám se zdravotním postižením se mění k lepšímu a stejně tak je lépe oceněna náročná a záslužná péče o tyto osoby.
17
3
KVALITA POSKYTOVANÉ PÉČE V RÁMCI ODLEHČOVACÍ SLUŽBY Z POHLEDU UŽIVATELŮ
3.1
Cíle a metodologie výzkumu
Výzkum jsem realizovala v ÚSP pro TPM Kocánka v Brně - Králově Poli. Respondenty byli uživatelé odlehčovací služby v tomto zařízení. Výzkumné šetření jsem provedla formou kvalitativního výzkumu. Z výzkumných technik jsem použila pozorování, polostrukturovaný rozhovor, obsahovou analýzu a analýzu dokumentů. Cílem mého výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou uživatelé odlehčovací služby spokojeni s celkovou kvalitou poskytovanou v oblasti této formy sociální služby, ať už se jedná o pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu, zdravotní péči, rehabilitační program, vzdělávání, ubytování, stravu, nabídku volnočasových aktivit nebo prostředí ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež a také mě zajímalo, z jakých důvodů si zvolili využití odlehčovací služby zákonní zástupci respondentů. Respondenty byli čtyři klienti s tělesným postižením ve věku mezi 15-ti a 17-ti lety, kteří v době realizování mého výzkumu využívali odlehčovací službu na Kociánce. Teoretickou část výzkumu jsem zpracovala v období měsíců července a srpna roku 2008. Výzkumné šetření jsem provedla v období měsíce září tohoto roku. Získané výsledky provedeného výzkumného šetření jsem zpracovala v průběhu října a listopadu roku 2008. K rozhovoru s respondenty jsem zvolila otevřené otázky, stejně tak měli dotazovaní klienti možnost otevřené odpovědi. Jejich odpovědi jsem si zapisovala. K analýze dokumentů jsem použila osobní složky klientů. Protože všichni respondenti jsou nezletilí, požádala jsem o souhlas s rozhovorem jejich zákonné zástupce. Se všemi jsem se domluvila na zachování naprosté anonymity, proto jsem zvolila označení „respondent A“, „respondent B“, „respondent C“ a „respondent D“. Se všemi respondenty jsme se shodli na tom, že se budeme oslovovat jménem a budeme si tykat. 18
Rozhovory jsem s uživateli odlehčovací služby uskutečnila po předchozí domluvě v prostorách parku Kociánky, všem jsem předem vysvětlila účel rozhovoru a seznámila jsem je s tím, čeho se rozhovor bude týkat.
S dotazovanými jsem hovořila
v odpoledních hodinách v časovém rozpětí okolo 20 minut. Každému ze čtyř respondentů jsem položila sedm otevřených otázek, které jsem rozdělila podle oblastí, jichž se týkaly. Prvními dvěma otázkami jsem se zaměřila na to, jak dlouho a z jakého důvodu uživatel v době našeho rozhovoru využívá odlehčovací službu na Kociánce. Třetí otázka je zaměřena na oblast vzdělávání, na to, jestli dotazovanému konkrétní škola, kterou navštěvuje, vyhovuje. Čtvrtá otázka je zaměřena na spokojenost každého z respondentů s poskytovanou zdravotní a rehabilitační péčí. Pátá otázkou jsem se snažila zjistit, zda jsou dotazovaní uživatelé spokojeni s ubytováním a stravou v ústavu sociální péče. Šestá otázka je zaměřena na to, jestli klienti využívají některou z volnočasových aktivit nabízených v rámci odlehčovací služby. Poslední otázkou položenou každému z respondentů jsem se snažila zjistit, zda uživatelé odlehčovací služby na Kociánce něco postrádají.
Otázky, které jsem položila uživatelům odlehčovací služby na Kociánce: 1) Jak dlouho žiješ na Kociánce? 2) Proč jsi teď na Kociánce? 3) Líbí se Ti na Kociánce ve škole? 4) Chodíš na Kociánce na rehabilitaci? 5) Vyhovuje Ti ubytování a strava? 6) Navštěvuješ na Kociánce nějaký kroužek? 7) Schází Ti na Kociánce něco?
19
3.2 ÚSP pro TPM Kociánka
Plakát k 85. výročí založení Kociánky (www.kocianka.cz)
Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka založil pedagog Jan Chlup v Brně – Králově Poli v roce 1919. Na svou dobu byl ústav v poskytování péče jedincům s tělesným postižením velmi moderní. V období 2. světové války chtěli Němci ústav získat pro své účely, ale ústav německému nátlaku odolal a kromě drobných ústupků si zachoval funkci ústavu po celou dobu války. Po druhé světové válce byl přes protesty znárodněn, byl zaveden název „Zemský ústav tělesně vadných“ a došlo k útlumu rozvoje a celkové stagnaci ústavu. V nadcházejících čtyřiceti letech se ústav uzavíral před veřejností. (ÚSP pro TPM Kociánka, Výroční zprávy z let 1931 – 1945) Po roce 1989 se ústav rozšiřuje a modernizuje. Stát začal přistupovat k jedincům s tělesným postižením tak, aby se stali součástí společnosti. V souvislosti s integrací jedinců s tělesným postižením do běžných škol jsou na Kociánku přijímáni i klienti s kombinovaným postižením. Jako jeden z mála ústavů v ČR si Kociánka zanechala název „Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež“ (dále jen ÚSP pro TPM).
20
V současné době poskytuje ÚSP pro TPM Kociánka klientům s tělesným a kombinovaným postižením možnost denního, týdenního a celoročního pobytu. Vzdělání je na Kociánce zajišťováno celou řadou škol od mateřských až po obchodní akademii a příprava na povolání je také realizována ve spolupráci s brněnskými středními a vysokými školami. Další odborná příprava klientů spočívá v rekvalifikaci a práci v sociálně terapeutických dílnách. Kociánka poskytuje komplexní zdravotnickou péči, fyzioterapii, hipoterapii, arteterapii, ergoterapii, muzikoterapii, dramaterapii a mnoho druhů volnočasových aktivit (např. košíkářská, keramická, šperkařská, textilní dílna, učebna výpočetní techniky, knihovna, šachy, plavání, atletika, boccia, závěsný a dráhový kuželník, lukostřelba, stolní tenis atd.) Kociánka poskytuje čtyři druhy sociálních služeb: 1) Domov pro osoby se zdravotním postižením 2) Denní stacionář 3) Odlehčovací služba 4) Sociálně terapeutické dílny (www.kocianka.cz, Soubor vnitřních pravidel standardů kvality poskytovaných sociálních služeb v ÚSP pro TPM v Brně – Králově Poli)
Odlehčovací služba poskytovaná na Kociánce ÚSP pro TPM Kociánka poskytuje odlehčovací službu dětem a dospělým do 26 let ze všech krajů České republiky, a to nepřetržitě celoročně v délce od jednoho dne do maximální délky tří měsíců. Pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu je zajištěna odborně vyškolenými pracovníky v sociálních službách a je při ní využito nejmodernější techniky (různé typy van, zvedáků apod.). Bydlení je zajištěno podle smluvené délky pobytu na šesti bezbariérových pavilonech v jednolůžkových až čtyřlůžkových pokojích. Na pavilonech jsou tzv. pobytové místnosti s televizorem, rozhlasem, video a DVD přehrávači, s připojením na internet. Strava je zajištěna v rozsahu tří až pěti jídel denně a odpovídá věku a zásadám racionální výživy. Je možný výběr z několika typů stravy (normální, vegetariánská, diabetická, bezlepková, šetřící a jaterní, ledvinová, nízkocholesterová nebo strava s ohledem na potravinovou alergii). Pomoc při podávání stravy zabezpečují vyškolení pracovníci sociálních služeb. 21
Zdravotní péče je zajišťována lékaři (neurolog, dětský lékař, stomatolog, ortoped, psycholog, logoped), zdravotními sestrami a týmem rehabilitačních pracovníků. Rehabilitační program se dělí na úsek individuální léčebné rehabilitace, ergoterapie (léčba prací zaměřená na nácvik sebeobsluhy a soběstačnosti, u starších klientů je vedena s ohledem na jejich budoucí profesní zaměření), hypoterapie, vodoléčby a na úsek skupinového cvičení. Rehabilitační středisko poskytuje kromě rehabilitace speciálními metodami (např. Vojtova metoda) také procedury, které doplňují komplexní rehabilitační péči (magnetoterapie, elektroléčba, vodoléčba, rehabilitační bazén, míčkový bazén pro senzomotorickou stimulaci, sauna, lavatherm (prohřívání svalů a šlach), infralampa, bioptronová lampa, endolaser 476, pohyblivý elektrický chodník pro nácvik správného stereotypu chůze, elektrické bicykly k posilování svalů horních i dolních končetin u klientů s těžkým tělesným postižením, rotopedy, masážní polštáře a ruční masírovací strojky). Vzdělávací činnost je zajištěna kvalifikovanými vysokoškolsky vzdělanými pedagogy. Po celou dobu poskytování odlehčovací služby má klient možnost po domluvě navštěvovat některou ze široké škály škol v areálu Kociánky. Dále má klient možnost využít jakoukoli z výše uvedených terapeutických, tělovýchovných, výtvarných nebo sociálně výchovných aktivit. Odlehčovací služba na Kociánce je k dispozici všem osobám pečujícím o jedince s tělesným či kombinovaným postižením, které se z nějakého důvodu (hospitalizace, odpočinková dovolená) nemohou dlouhodoběji o tohoto člověka postarat a nemají ve svém okolí nikoho, kdo by je v jejich péči zastoupil.(Soubor vnitřních pravidel standardů kvality poskytovaných sociálních služeb v ÚSP pro TPM, www.kocianka.cz)
3.3
Výsledky výzkumného šetření Výsledky výzkumného šetření jsem rozdělila do čtyř částí. Každá část je věnována
jednomu z respondentů. Obsahuje tabulku s otázkami a s odpověďmi, kazuistiku a také je vždy uveden důvod, z jakého respondent využil odlehčovací službu poskytovanou v ÚSP pro TPM Kociánka. Neformálnost odpovědí respondentů jsem zachovala proto, že jinak by mohlo dojít ke změně významu celé odpovědi a výzkumné šetření by podle mého názoru postrádalo svou autentičnost. 22
Tabulka č. 1, respondent A Otázka č. 1 Jak dlouho žiješ na Kociánce? Otázka č. 2 Proč jsi teď na Kociánce? Otázka č. 3 Líbí se Ti na Kociánce ve škole? Otázka č. 4 Chodíš na Kociánce na rehabilitaci? Otázka č. 5 Vyhovuje Ti ubytování a strava? Otázka č. 6 Navštěvuješ na Kociánce nějaký kroužek? Otázka č. 7 Schází Ti na Kociánce něco?
Jsem na Kociánce už skoro jeden měsíc.
Mamka musela jít na operaci. Asi má něco se žaludkem.
Škola mě bavila i tam, kde bydlíme. Učitelé jsou na mě moc hodní. Mám nejradši matematiku. Spolužáci jsou fajn, se vším mi pomáhají. Chodím na individuál, vždycky v úterý odpoledne po škole.
Bydlím na pokoji se dvěma klukama, docela jsme se skamarádili. Je to tam fajn, ale stejně se těším, až budu moct jít domů. Jídlo mě někdy moc nechutná, třeba ta rajská včera. Jo, chodím na spoustu kroužků – na kuželky, do plavání, na keramiku a taky do dramaťáku. Nejvíc mě baví plavání, je super, že bazén je blízko pavilonu, kde jsem ubytovaný. Nic mě nenapadá. Je to tady fajn, ale těším se za mamkou.
Kazuistika, respondent A Chlapec, rok narození 1993. Diagnóza: DMO, levostranná hemiparéza, operace memimgoencephalokely, vrozené vývojové vady končetin, strabismus. Osobní anamnéza: první gravidita matky, porod předčasný, spontánní, kříšen nebyl. Po roce 2000 se zvýšil počet epileptických záchvatů. Nosí brýle. Intelekt v pásmu středně těžké mentální retardace. Na otázky reaguje pohotově, je velmi komunikativní, rád odbočuje od tématu. Rodinná anamnéza: Žije s matkou, otec neuveden. Má mladšího bratra bez závažnějšího onemocnění. Matka chlapce je v současné době hospitalizována, je po operaci ve stádiu rekonvalescence. Chlapec má jen prarodiče z matčiny strany, ti se starají o chlapcova mladšího bratra. Z důvodu stáří prarodičů a z důvodu chybějící bezbariérovosti jejich domova zvolila matka tohoto klienta před nástupem k hospitalizaci možnost využít odlehčovací služby.
23
Tabulka 2, respondent B Otázka č. 1 Jak dlouho žiješ na Kociánce? Otázka č. 2 Proč jsi teď na Kociánce? Otázka č. 3 Líbí se Ti na Kociánce ve škole? Otázka č. 4 Chodíš na Kociánce na rehabilitaci? Otázka č. 5 Vyhovuje Ti ubytování a strava? Otázka č. 6 Navštěvuješ na Kociánce nějaký kroužek? Otázka č. 7 Schází Ti na Kociánce něco?
Něco přes dva měsíce, nevím to úplně přesně. Možná tady zůstanu dýl, záleží na tom, kdy se táta uzdraví. Mámu jsem neviděl už několik let, nezajímá se o mě. Normálně žiju s tátou, ale ten měl autonehodu a leží v nemocnici. Mám ještě tetu a strejdu, ale u nich být nemůžu. Řekl bych, že je to tady možná lepší než tam, kam jsem chodil před tím, než se to tátovi stalo. Začal mě dokonce bavit dějepis, kterej jsem neměl moc v oblibě, máme hezkou učitelku (směje se). Mívám reháčko jednou týdně dopoledne místo školy, takže pohoda (směje se).
Na pokoji jsme tři kluci. Hodně času trávím na pobytě a serfuju na internetu. Nebo s klukama posloucháme rádio a necháváme si zahrát písničky na přání. Jídlo je jak kdy, ale je dobrý, že když mě něco chutná, můžu si přidat. Chodím na lukostřelbu, nikdy jsem to nezkoušel a docela mě to chytlo.
Moje holka. Voláme si každej den.
Kazuistika, respondent B Chlapec, rok narození 1991. Diagnóza: DMO, spastická diparéza, strabismus, narušena jemná motorika rukou, zkřížená lateralita. Osobní anamnéza: první gravidita matky, gravidita byla udržovaná, porod spontánní, 5 dní v inkubátoru, hypoglykémie. Intelekt v pásmu lehké mentální retardace. Na otázky odpovídá velmi ochotně, umí je dobře formulovat, jeho verbální projev je plynulý. Rodinná anamnéza: Žije s otcem. Rodiče se rozvedli, když chlapci bylo šest let, byl svěřen do péče otce, matka o dítě nejeví zájem. O poskytnutí odlehčovací služby pro sedmnáctiletého chlapce požádala sestra otce z toho důvodu, že chlapcův otec byl těžce zraněn při autohavárii a otcova sestra s manželem nemohou otce v jeho péči o chlapce z časových důvodů zastoupit, jelikož ona se stará o své dvě malé děti a její manžel je pracovně hodně vytížen. Chlapcova teta si s ním o možnosti využití odlehčovací služby předem promluvila, chlapec situaci 24
pochopil a s dočasným pobytem na Kociánce souhlasil. V době realizování výzkumu započalo jednání o přechodu chlapce z odlehčovací služby na týdenní pobyt, protože jeho otec pravděpodobně bude ještě nějakou dobu pobývat v rehabilitačním středisku, kde se zotavuje po úrazu. Chlapec je s touto skutečností seznámen a vyrovnal se s ní dobře.
25
Tabulka č. 3, respondent C Otázka č. 1 Jak dlouho žiješ na Kociánce? Otázka č. 2 Proč jsi teď na Kociánce? Otázka č. 3 Líbí se Ti na Kociánce ve škole? Otázka č. 4 Chodíš na Kociánce na rehabilitaci? Otázka č. 5 Vyhovuje Ti ubytování a strava? Otázka č. 6 Navštěvuješ na Kociánce nějaký kroužek? Otázka č. 7 Schází Ti na Kociánce něco?
První týden. Budu tady jen tři týdny.
Babička odjela do lázní, doktor jí to doporučil, protože má prý problémy s dýcháním. Jasně, hned jsem si ve třídě našla dobrou kamarádku, domluvily jsme se, že si budeme psát esemesky a volat si, i když už tady nebudu. Byla jsem zatím jen na prohlídce u paní doktorky, nevím, jestli budu mívat rehabilitaci. Mám alergii na zeleninu a luštěniny, babička byla moc ráda, že tady vaří jídlo pro alergiky. Líbí se mi ten obrovský park a taky se chodím často dívat na koně a ostatní zvířata, co jsou tady na hipoterapii. Babička mě domluvila, že budu jezdit na koni, ale nevím, který den.
Ne, líbí se mi tady.
Kazuistika, respondent C Dívka, rok narození 1993. Diagnóza: spastická diparéza dolních končetin. Osobní anamnéza: první gravidita matky, porod předčasný, byla v inkubátoru. Hypotrofická, parenterální terapie, fototerapie, opakovaná transfuze krve. Dívka je komunikativní, tempo řeči je pomalejší. Má problémy s vyjádřením myšlenek. Rodinná anamnéza: Zákonným zástupcem dívky je matka matky. Matka dívky je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody. Sourozence nemá. Babičce dívky, která je v tomto případě poskytovatelkou péče, lékař doporučil pobyt v lázních, a to z toho důvodu, že se o svou vnučku stará již několik let a byly u ní shledány příznaky počátku tzv. syndromu vyhoření. Dívka souhlasila s krátkodobým pobytem na Kociánce a bere jej jako zpestření.
26
Tabulka 4, respondent D Otázka č. 1 Jak dlouho žiješ na Kociánce? Otázka č. 2 Proč jsi teď na Kociánce? Otázka č. 3 Líbí se Ti na Kociánce ve škole? Otázka č. 4 Chodíš na Kociánce na RHB? Otázka č. 5 Vyhovuje Ti ubytování a strava? Otázka č. 6 Navštěvuješ na Kociánce nějaký kroužek? Otázka č. 7 Schází Ti na Kociánce něco?
Jsem tady jedenáct týdnů.
Taťka od nás odešel a mamka má teď kvůli tomu problémy. Dohodly jsme se s mamkou, že budu nějakou dobu tady, než se to urovná. Chodí za mnou často na návštěvy. Měla jsem ze začátku hodně učení, abych všechno dohnala, ale teď už je to v normálu. Učitelé na mě netlačili. Chodím, cvičí se mnou pořád ta stejná sestřička a je dost v pohodě. No doma je jídlo samozřejmě lepší, ale nestěžuju si. Na pavilonu mám kámošku, kterou znám z vedlejší vesnice, tak spolu podnikáme hodně věcí. A večer vždycky koukáme s holkama na seriály. Chodím do keramiky, udělala jsem mamce z keramiky kočku, ze začátku to jako kočka moc nevypadalo, ale pan vychovatel mě pomohl (směje se). Ani ne. Docela to tady uteklo a za pár dní už půjdu domů.
Kazuistka, respondent D Dívka, rok narození 1992. Diagnóza: kraniocerebrální trauma s následným kvadruparetickým syndromem. Osobní anamnéza: první gravidita matky, porod spontánní, kříšena nebyla. V osmi letech autonehoda, následné bezvědomí. Pohybuje se na mechanickém vozíku. Má závažné postižení hrubé i jemné motoriky. Výslovnost dysartrická, ataxie, zkřížená lateralita. Intelektuální schopnosti v pásmu lehké mentální retardace. Dívka je komunikativní, na otázky ochotně odpovídá. Má dobrou slovní zásobu. Rodinná anamnéza: rodiče dívky jsou v rozvodovém řízení, dívka je v péči matky. Matka šestnáctileté dívky využila odlehčovací službu hlavně kvůli psychickým problémům, které u ní vznikly proto, že rodinu náhle opustil otec. Chce dívku ušetřit bouřlivého rozchodu a potřebuje mít čas sama pro sebe, aby se se vzniklou situací vyrovnala. Nikoho blízkého, kdo by se o dívku dočasně postaral, ve svém okolí nemá.
27
4.3
Závěry výzkumného šetření
Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaká je kvalita poskytované péče v rámci odlehčovací služby v ÚSP pro TPM Kociánka z pohledu uživatelů. První otázka byla zaměřena na délku časového období, jakou konkrétní uživatel odlehčovací službu využívá. Jeden uživatel měl sjednanou dobu využívání odlehčovací služby na 3 týdny, zbývající tři uživatelé na maximální dobu možnosti poskytování této služby, tedy na 3 měsíce, přičemž u jednoho z nich se bude pravděpodobně do budoucna jednat o přechod z této sociální služby na týdenní pobyt. Nutno podotknout, že možnost přechodu z tohoto typu služby na týdenní pobyt je pro klienta v nepříznivé životní situaci velkou výhodou. Druhá otázka se týkala důvodů, z nichž respondenti využívají odlehčovací službu v ÚSP pro TPM Kociánka. U tří dotazovaných uživatelů se jednalo o využití odlehčovací služby proto, že pečující osoba nebyla ze zdravotních důvodů schopná poskytnout respondentům potřebnou péči. Třetí otázka směřovala k tomu, zda se uživatelé odlehčovací služby v ÚSP pro TPM Kociánka zapojili do vzdělávání a zda jim vyhovuje. Každý z respondentů odpověděl, že se na Kociánce vzdělává a že vzdělávání poskytované v rámci odlehčovací služby je vyhovující. Čtvrtá otázka se týkala oblasti rehabilitace, konkrétně toho, zda uživatelé odlehčovací služby využívají rehabilitační péči poskytovanou v rámci odlehčovací služby. Všichni dotazovaní respondenti odpověděli, že tento druh péče využívají. Pátá otázka se soustřeďovala na to, jestli uživatelům odlehčovací služby vyhovuje ubytování a strava poskytovaná v rámci odlehčovací služby. Všichni respondenti odpověděli, že s ubytováním v ÚSP pro TPM Kociánka jsou spokojeni. Ne všichni jsou ale spokojeni se stravou. Šestá otázka byla zaměřena na využívání nabídky zájmových kroužků, které jsou na Kociánce k dispozici. Každý z uživatelů navštěvuje nebo bude navštěvovat některou z nabízených volnočasových aktivit. Sedmá otázka byla doplňujícího charakteru. Měla za úkol zjistit, jestli respondenti v rámci poskytované odlehčovací služby něco postrádají. Každý z uživatelů odlehčovací služby uvedl, že mu nic neschází, jeden z nich doslova uvedl, že se mu na Kociánce líbí.
28
Provedeným výzkumným šetřením jsem tedy zjistila, že kvalita odlehčovací služby poskytované Kociánkou je na vysoké úrovni a že splňuje požadavky a potřeby uživatelů této služby v plné míře.
29
ZÁVĚR Téma bakalářské práce „Kvalita poskytované péče v rámci odlehčovací služby z pohledu uživatelů“ jsem si vybrala proto, že již osm let pracuji v Ústavu sociální péče pro tělesně postiženou mládež Kociánka v Brně – Králově Poli a problematika jedinců se zdravotním postižením je mi velmi blízká. Na oblast poskytování odlehčovací služby v tomto zařízení jsem se zaměřila z toho důvodu, že samotná odlehčovací služba začala být na Kociánce poskytovaná v roce 2007 (s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) a cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda kvalita odlehčovací služby poskytované v tomto zařízení splňuje z pohledu uživatelů všechny jejich potřeby a požadavky. Provedeným výzkumným šetřením jsem došla k závěru, že odlehčovací služba poskytovaná v ÚSP pro TPM Kociánka je klienty plně využívaná a že splňuje požadavky kvality péče z pohledu uživatelů. Při realizaci výzkumného šetření a při náhodných rozhovorech s osobami pečujícími o jedince se zdravotním postižením se ale potvrdil můj dojem, že povědomí veřejnosti o existenci poskytování odlehčovací služby v současné době stále není dostačující. Mnoho lidí vůbec nevědělo o možnosti využití odlehčovací služby, někteří z nich nevěděli ani, co si lze pod pojmem „odlehčovací služba“ představit. Mým přáním tedy je, aby tato bakalářská práce napomohla k rozšíření povědomí společnosti o možnosti využití odlehčovací služby, o tom, co všechno poskytovaná odlehčovací služba obnáší – například že nejde jen o poskytnutí ubytování a stravy, ale i možnost využití rehabilitační péče, o možnost vzdělávání nebo využití některé ze široké nabídky volnočasových aktivit - a že má odlehčovací služba velký význam pro osoby pečující o jedince se zdravotním postižením a jejich blízké okolí, protože může být řešením ve složitých životních situacích, které u každého z nás mohou nastat.
30
SHRNUTÍ Cílem této bakalářské práce bylo zjistit kvalitu poskytované péče v rámci odlehčovací služby z pohledu uživatelů. Tato bakalářská práce má dvě teoretické části a jednu část praktickou. V první teoretické části se zabývá druhy tělesného postižení, etiologií a diagnostikou. Ve druhé teoretické části je charakterizována kvalita péče v rámci odlehčovací služby a legislativa. Praktická část obsahuje popis poskytované odlehčovací služby v Ústavu sociální péče Kociánka, dále cíle a metodologii výzkumu, samotné výzkumné šetření a jeho závěr. Výzkum byl proveden v Ústavu sociální péče Kociánka v Brně a respondenty byli uživatelé odlehčovací služby v tomto zařízení.
SUMMARY The goal of this work was to determine the quality of care provided in the context of respite services from the perspective of users. This work has two theoretical part and one part practical. The first part deals with the theoretical types of disability, disease and diagnostics. In the second theoretical part is characterized by the quality of care in the relief services and legislation. The practical part includes a description provided relief services in the Department of Social Welfare Kociánka, the objectives and methodology of research, research on its own investigaton and its conclusion. The research was conducted at the Institute of Social Welfare Kociánka in Brno and the respondents were users of respite services in this facility.
31
Seznam literatury
KÁBELE, F., KOLLÁROVÁ, E., KOČÍ, J., KRACLÍK, J. Somatopedie. Praha: Karolinum, 1993. ISBN 80-7066-533-5. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-O40-2. PIPEKOVÁ, J. (Ed.) Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, 2006. ISBN 807315-120-0. OPATŘILOVÁ, D. Pedagogická intervence v raném a předškolním věku u jedinců s dětskou mozkovou obrnou. Brno: Masarykova univerzita, 2003. ISBN 80-210-3242-1. VÍTKOVÁ, M. (Ed.) Integrativní speciální pedagogika. Integrace školní a sociální. Brno: Paido, 2004. IBSN 80-7315-071-9. VÍTKOVÁ, M. Somatopedické aspekty. Brno: Paido, 1999. ISBN 80-85931-69-9. PŘINOSILOVÁ, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-157-7. SVOBODA, M. (Ed.), KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M. Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-545-8. LESNÝ, I. a kol. Dětská mozková obrna. Praha: Aviceum, 1985 ŠLAPAL, R. Vybrané kapitoly z dětské neurologie pro speciální pedagogy. Brno: Paido, 2002. ISBN 80-7315-017-4. KRAUS, J., ŠONDERA, O. Tělesně postižené dítě: psychologie, léčba a výchova. Praha: SPN, 1975. BARTOŇOVÁ, M., VÍTKOVÁ, M. Strategie ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-807315-140-9. ÚSP KOCIÁNKA. Výroční zprávy 1931 – 1945. Brno SOUBOR VNITŘNÍCH PRAVIDEL STANDARDŮ KVALITY POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB
V ÚSTAVU
SOCIÁLNÍ
PÉČE
PRO
TĚLESNĚ
POSTIŽENOU MLÁDEŽ V BRNĚ – KRÁLOVĚ POLI. Brno: 2007 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Vyhláška MPSV ČR č. 505/2006, kterou se provádí zákon o sociálních službách.
32
Internetové zdroje ÚSP pro TPM Kociánka [online]. Dostupné na www: http://www.kocianka.cz/sluzbykocianky/odlehcovaci-sluzby, [cit. 29. 10.2008] Časopis veřejná správa [online]. Dostupné na www: http://web.mvcr.archiv2008/2003/casopisy/vs/0504/kvalitauvod-info.html Mgr. Hana Janišová, šéfredaktorka časopisu [cit. 29. 10. 2008] Slezská diakonie, odlehčovací služby [online]. Dostpné na www: http://www.eliada.cz/odlehčovaci-pece [cit. 3. 11. 2008] Pojem “kvalita péče” http://www.glosarpojmu/kvalitapece.cz [cit. 4. 11. 2008]
33
Seznam příloh
Příl. 1: Ukázka držení těla při hemiparetické, diparetické a kvadruparetické formě DMO Příl. 2: Fotografie z prostředí Kociánky
Seznam fotografií
Foto 1: Recepce Kociánka a pavilon G Foto 2: Zámeček Kociánka (škola) Foto 3: Pavlony A a G Foto 4: Pavilon B Foto 5: Pavilon C Foto 6: Pavilon DEF Foto 7: Busta Jana Chlupa Foto 8: Park Kociánka Foto 9: Pokoj na pavilonu C Foto 10: Společenská místnost na pavilonu C Foto 11: Bazén s vířivkou Foto 12: Rehabilitační bazén Foto 13: Rehabilitace Foto 14: Ergoterapie Foto 15: Hipoterapie Foto 16: Tělocvična na pavilonu B
Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Otázky a odpovědi respondenta A Tabulka č. 2: Otázky a odpovědi respondenta B Tabulka č. 3: Otázky a odpovědi respondenta C Tabulka č. 4: Otázky a odpovědi respondenta D
Příloha č. 1
Ukázka držení těla při hemiparetické, diparetické a kvadruparetické formě DMO (Kraus J. 2005)
Příloha č. 2 Fotografie z prostředí Kociánky
Recepce Kociánka a pavilon G
Zámeček Kociánka (škola)
Pavilony A a G
Pavilon B
Pavilon C
Pavilon DEF
Busta Jana Chlupa
Park Kociánka
Pokoj na pavilonu C
Společenská místnost na pavilonu C
Bazén s vířivkou
Rehabilitační bazén
Rehabilitace
Ergoterapie
Hipoterapie
Tělocvična na pavilonu B
