Kulturně-turistický spolek
BLÁRA uvádí :
Expedice Arber 2005
BLÁRA…Ještě před několika lety neznámé slovo, dnes světový pojem. Kulturně turistický spolek, jehož sláva dávno přesáhla hranice Čech! Tři primy * putující Evropou. Vše začalo památnou výpravou primy L a primy R z Kamenice nad Dubem na poutní horu Křemešník. Začátek pochodu ve dvě hodiny v noci, kdysi na přelomu 20.a 21.století, 32 km až na vrchol, neznámou cestou neprostupným lesem plným tajemných světélek a vábných posedů… Již za účasti primy B se pochod v následujících 4 letech opakoval, zároveň s tím se spolek ovšem etabloval i v oblasti kulturní – připomeňme velkolepý první výlet do dunajského města straußovských valčíků – nikoli ovšem do víru plytkých plesů : ve Wiener Staatsoper oblažovali velejemné slechy prim po 5 hodin Placido Domingo jako Siegmund a Waltraud Meier jako Sieglinde…a následná vynikající tequila v psím baru! Časem začaly primy pořádat opravdové expedice do průsečíků, kde se evropské dějiny křižují se stopami Richarda Wagnera, E.T.A.Hoffmanna, domácích zvířátek a dalších spřízněných bytostí. Hned první expedice, nazvaná na počest proslulé papoušice Frieda, zaznamenala pronikavý úspěch, navzdory rozlitému a nezapomenutelně páchnoucímu mléku. Namátkou vybrané akce: z K/E na Křemešník či do Černovic, z ČB na Kleť, z Č.Krumlova do Rožmberka, z Deštné do Kard.Řečice, Najdeku či Brčíku a Červené Lhoty, expedice Bechyně, Blatná, Kynžvart, Karlovy Vary, Praha, Wien (již 3x), Berlin, München (2x), Frieda (Nürnberg, Eisenach, Wanfried, Bayreuth, Bamberg), Salzburg a Berchtesgaden, Allgäu (zámky Ludvíka II.), Ara (Lago Maggiore,Lago d´Orta, Monte Capio – překonána hranice 2.000 mnm) či na následujících stranách prezentovaný Großer Arber… Nelze zde nezmínit zásluhy věrné černé Astřičky, která svými četnými koňskými silami na mnohých výpravách ušetřila primám podrážky a puchýře. Budiž na další stránce její obraz uchován pro budoucí generace! A nyní již dále: skrze Astrielin domeček vystupte spolu s Blárou na Velký Javor, nejvyšší horu Šumavy a Bavorského lesa! * Prima – ze španělštiny = sestřenice
Slíbená krátká návštěva u Astriely a jejích přátel :
Domeček Astrielin
U levého předního kola: čtyřměsíční kocour Aribert
U levého zadního kola: bílý kocour na návštěvě
A nyní již chutě dále, k samotnému javorskému výletu!
V pátek 7. října roku 2005 odpoledne vyzvedla prima R s Astrielou primu L (výjimečně bez cmundy) v rozkopaných Čekanicích a ujížděly k primě B do Českých Budějovic. Nemohly vynechat návštěvu značkového butique Žlutý slon; tam se setkaly s velmi roztomilým medvědem, kterému na místě zakoupily i padnoucí obleček a jako nového společníka Bláry jej přivezly jako dar primě B. Ta je již očekávala s lákavou večeří, kterou primy společně zapily operním vínem Caruso (rovněž na snímku).Následoval vědomostní RW-test, tentokráte sestavený primou L, v němž dle předpokladů zvítězila prima R.
Zleva: -Prima R
-Prima L s panem Brundiblárem
-Prima B
To je on : pan Brundiblár. Zde zachycen při odpočinku po večeři, ve svém značkovém obleku, na okraji zelené pohovky primy B.
Cca ve 21.30 se primy odebraly na lože. Na snímku prima R v tradiční roli strýčka Fida a zlatém nočním obleku „Berlin“, ležící na oné zelené pohovce primy B, na níž předtím odpočíval i pan Brundiblár. Na pohovce spatříme též pohodlný kočičí polštářek primy R. Na polici vidíme m.j.portrét pana kocoura Murra, před portrétem (na fotografii bohužel nezřetelná;dobře zachycená je na úvodním trojsnímku) je modrá krabička se zázračným vousem jeho matky Ariely. V pozadí stůl, na němž primy povečeřely.
Nedlouho po slovech „Dobrou noc, strýčku Fido!“ upadly primy L a B do hlubokého spánku, v němž setrvaly až do 5.50 hod.
Pouze s 20 min.zpožděním jsou primy v sobotu 8.10.2005 v 7.20 ještě letního času zcela připraveny a pózují před věrnou Astrielou (p.Brundiblár vykukuje z kapsy bundy primy R). Fotografii laskavě pořídil skřítek Havlíček (v pozadí slavný hostinec U Havlíčka, nesoucí po tomto skřítkovi jméno). Dva vztyčené prsty primy L symbolizují rohy – jde o vtipnou narážku na jméno ulice, v níž prima B bydlí, a na zálibu primy R v určitých stromech : ulice ROHÁČE z DUBÉ.
Po cca 2 hodinách nadmíru příjemné jízdy (přes Netolice, Husinec,řeku BLANICI, Vimperk,Stachov,Kašperské Hory,Hartmanice, Železnou a Bavorskou Rudu) dosáhly primy v Astriele stanice výchozí trasy : osada Brennes, již na území Spolkové republiky Německo. Počasí překrásné.Parkovací poplatek ve výši 2,-€ hohenzollernskému parkovacímu automatu zaplacen.Po přezutí a lehké svačině rozloučení s Astrielou a neomylné vykročení k začátku značené turistické trasy.
Již na začátku zvolené trasy si nedělaly primy žádné izule o tom, že budou muset čelit nejrůznějším nebezpečím a zastrašováním. Na snímku primy R (v hrůze si zakrývající obličej) a B (s rádoby nenuceným úsměvem na tváři) před
UMRLČÍMI PRKNY (Totenbretter) ! ! !
A
Tmavým
cesta
a
pokračovala
divým
dále…
lesem plným zakletých balvanů, bludných mechů a omamných borovek, jimž nezkušená prima L snadno podléhala…
Ale pak se les otevřel - a před primami se blyštělo Malé javorské jezero (Kleiner Arbersee) v celé své božské kráse!!!
Borovky (Blaubeeren) vykonaly své obluzující dílo. Prima L se sice nejprve kochala pohledem na zrcadlící vodní hladinu, pak však rozšířenými zorničkami pohlédla na stavidlo.
A vykřikla
:
„
ACH BĚDA ! BĚDA, primo R ! Číhá zde
VODNÍK
Pohled na stavidlo borůvkovýma očima primy L. (vlevo levým, nahoře pravým).
Pohled na stavidlo běžnýma očima primy R.
!!! “
Halucinace lehce polevují, prima L již dokáže rozeznávat jasněji. A rozezná ke své hrůze, jak
vodník
láká
primu R
přímo do vod jezera !
Vodník
raději vzápětí postříkal primu L svěží vodou ze svého jezera. Borůvkové halucinogeny ustoupily. Prima L se mohla plně věnovat pozorování jezerních krás, které byly nemalé…
Po sdělění, že tráva na obrázku není louka, nýbrž plovoucí rašelinové ostrůvky, se prima L svým halucinacím již nedivila. Zde je možné vše !
A pak se zjevil tajemný vrchol Velkého Javoru. Byl vysoko a daleko.
Primy se tedy usadily na břehu, aby se na výstup posilnily nejrůznějšími druhy lahodných toustů. Zapily je vodou. Pan Brundiblár jedl a pil též.
Prima L tajně polkla zbylé borovky.Na skalisku nad jezerem pak opět uviděla
vodníka, jak jí kyne a přeje šťastnou cestu na vrchol…
Obětavá prima B se primy L ujala a vedla ji, než se oblouzněná mysl zklidnila. Zde, jak vidíte, procházela cesta kolem vodopádu.
A samotný výstup začal. Sklon cesty dosahoval místy až 70 %. Prima L se stále ještě cítí lehce a v jejích široce rozevřených očích se míhají trpaslíci Havlíčkové, jezerní vodníci, obři Fasolt a Fafner a představuje si, že je walkýrou Waltrautou, provázející sestru Brünhildu do nadzemských výšin, do walhallské síně, k otci Wotanovi a hrdinům…
Prima B ovšem kráčí oběma nohama na zemi. Zdá se jí, že ty nohy těžknou čím dál více a je přesvědčena, že gravitace je v Německu silnější než kdekoli jinde na světě.
Stoupání neustává…
…a vzdálenost mezi rychle a zdatně stoupající primou R a čím dál více zaostávajícími primami B a L se nezadržitelně zvětšuje.
Prima R totiž nevsadila na pochybné borovky, nýbrž na ženšenové bonbóny té nejlepší asijské kvality, které jí laskavě věnovala prima B.Většinu cesty proto hravě vyběhla.(Je ovšem s podivem, že ač primy B a L též ženšenové bonbóny požily,naopak zpomalovaly.)
Příčina zpomalování L+B byla zřejmě v labilnější psychice.Neboť pokaždé, když se již zdálo, že za další zátočinou již musí být vrchol na dosah ruky, objevil se tento i se svými tajemnými observatořemi ve zdánlivě ještě větší vzdálenosti než předtím.
Křižovatek a lidí však přibývalo o správnosti trasy a směru nebylo pochyb.
A již leží obě Rudy primám u nohou. Nebeská idyla.
Žel je potřeba zmínit i to, co nevidíte. 76 m pod vrcholem je horní stanice odporné lanovky patřící Hohenzollernům (jaká potupa v zemi Wittelsbachů!). Když se primy prodraly stovkami lidí okolo chat s občerstvením, rozhlížely se po hlavním cíli výpravy.Kde najdou nejdůležitější z pěti vrcholů Velkého Javoru? Kde je a jak vůbec vypadá „Richard-Wagner-Kopf“ ???
Ale dlouhého pátrání nebylo potřeba. Stačilo ještě pár kroků - a nebylo pochyb. Nutno zde zmínit chvályhodnou intuici primy B.
Tu je vše potvrzeno, bílé na zeleném.
Primy B a L spěchají k Mistrově hlavě. ACH !
Lesy vpravo, lesy vlevo, lesy vzadu, lesy vpředu, nahoře slunce, dole skála. Leč ne leČjaká: prima R sedí v očním důlku Richarda Wagnera.
Pan Brundiblár s lahvičkou Obstleru jen pózuje. Obsah vypily primy. (Primy L a B dostaly navíc laskominku.)
Ano, i tam možná primy jednou pojedou na výlet. Na Měsíc.
Bavorský les.
Měsíc.
Primě L nadšením jen vlály vlasy. „Co to vidím! Pojďte!“
Ano. Plující rašelina, stavidlo a vodník. A Ostrý. Viz
Póza. Póza ve výšce 1456 m n m.
Toto je Velký a Malý Ostrý alias Großer und Kleiner Osser. Alias Prsa matky boží, Brust der Mutter Gottes.1283m. Přes Prsa prochází státní hranice a prima R tam již vystoupila!
A vzápětí delší meditace u vrcholového kříže.
Pro velkou tlačenici nebylo možno pořídit u kříže společné foto Bláry.
Prima L se ztratila z dohledu. Posléze byla objevena v kamenné samotě Velké jezerní skály.
Nebylo jednoduché vyšplhat k ní. Prima B musí bojovat o každý cm, prima R šplhá s úsměvem a zezdola ji jistí.
Brundiblár fotografuje. Jeho kamarádky jsou už všechny nahoře a on je šťasten.
Na Velké jezerní skále strávila Blára nejvíce času. Bylo tam ticho, teploučko, svítilo sluníčko, a všechno odtud bylo jako na dlani : hlavní vrchol s jednou observatoří a vysílačem (díky němu je za příznivého počasí slyšet Bayern 4 Classic až do Deštné!), zwieselská bouda a mnoho postaviček…
…rovněž jižní části Bavorského lesa…
…a opět i na hlavu bayreuthského génia…
…tolik krásy, až z ní prima L docela usnula.
I prima B by ráda usnula. Ale nemohla, bála se -
…bála se totiž pavouků, kteří by jí ve spánku mohli vlézt do pusy.
A když se prima L probudila, začal sestup do údolí.A šlo to rychle a i lidé ubývali a všechny primy se radovaly, protože bylo tak hezky a listí bylo tuze žluté. A pan medvěd se nesl v batohu primy L a radoval se neméně.
A jakou radost teprv měla Astriela! Nastartovala a vezla primy dál
A sice zase k Javorskému jezeru, tentokráte ale Velkému. A u toho byl Kouzelný les, ale již zavřený.A parkoviště tam bylo zdarma a též mnoho kachen a bylo to všechno v nadmořské výšce 950 m.
I zde číhal vodník, mnohem hrozivější a nebezpečnější.Ale na primy si nepřišel a tak -
…a tak mu padl za oběť kačírek.
Domeček vzadu (tedy vpředu) je restaurace terasou.Ta již chamtivým Hohenzollernům nepatří a je pojmenována - po králi Ludvíkovi. Bavorsko bylo, je a zůstane wittelsbašské pryč s hohenzollernskou lanovkou, hanbou Bavorského lesa!!!
Prima L zapustila u Velkého javorského jezera kořeny…
Ani prima B se nemohla od tajuplné hladiny odtrhnout.
ALE NAKONEC PŘECE JEN ODJET MUSELY. ALE I CESTA DOMŮ BYLA PŘEKRÁSNÁ A PAN BRUNDIBLÁR USÍNAL NA ZADNÍM SEDADLE. A VZBUDIL SE JEN NA CHVILKU, KDYŽ SE PRIMY KOCHALY ZÁPADEM SLUNCE U ŘETENICE.
BLÁRA
Expedice Arber 2005 Ciao!
© RF 2005
