\m
no
DB 2.15
Kuffner, Hanuš Nas stát a svtový mir
7.. r
^i-v-.
I||||linmuwini|||in^^
Š KUFFNER: V
/
STA SVTOVÝ
NAS A
MÍR
A D XX
S 5 MAPAMI.
ESKÉHO LIDOVÉHO KNIHKUPECTVÍ A ANTU KVARIÁTU (JOSEF SPRINGER) PRAHA-L, JÍLSKÁ UL , 24. FILIÁLKA NA KRÁL -VINOHRADECH.
NÁKLADEfTl I
W
tSllllIllllll.Nuu^llllUllllIIlllllIIIIU.nu.uillllIllllilIlto
*•
1 I
Digitized by the Internet Archive in
2013
http://archive.org/details/nsttsvtovmrOOkuff
i-.
/
•.";-.
í
K U F F N E R
H A N U Š
0' r
'
\
f
v
NAS A
STA
SVTOVÝ MIR
S 5 MAPAMI.
NÁKLADEM ESKÉHO LIDOVÉHO KNIHKUPECTVÍ A KVARIÁTU (JOSEK SPRINGER) PRAHA-I., JÍLSKA FILIÁLKA NA KRAL.-V1NOHRADECH.
ANTI-
UL. ÍS. 24
iá y<3
í
r
Caveant consulcs
!
Trest Memorand/1, podaného
povolaným initelm koncem léta
V Nuslích,
r.
dne
1917. 28. listopadu
1918.
ÚVOD. Nmci, zdá se, nechápou dosud plný význam utrpné porážky svých 'snu o svétovlád. Mírový sjezd budíc se tentokráte valjn lišiti od obNebude pouhým vyklých dosud sjezdu diplomatických. zakonením souboje dvou i nkolika státu nebo monarch. Nechápou však ani mnozí z našinc, jak dokazuje nártek ^eskoslovenského státu*, kolující po vlastech a vystrkovaný za výkladními skínmi.
Teba rázn
se
ozvat
let.
takovýmhle,
proti
vhod projevovaným pedstavám: druhu nezachovalo by svobody
velmi ne-
Nedochde
v
ohni života
ni
loho na sto
Neobstálo by.
Námty hého
mr.
boi štva
a
zámry doby jsou tentokráte vyšší poutrn: zmna základ všesvtových po-
Tak aspo hlásají vrohodní lenov dohody, a v jich ele zástupcové nejmohutnjšího, hotového již svtového bloku: národ a stái anglického jazyka. Hlásá a slibuje se svoboda a rovnost národ. ohromný v dsk/dcích.
Námt
obrovského významu,
Nelze pestávati na ú/koprsých otázkách drobnoslát. se hned db vyšších sfér celkového svta. Teprve z nich pak vyvozovat dsledky
Teba, naopak, pixhoupinuii
i
pro menvší pomeYy drobného státu.
,
Pedevším nadešla doba vyešiti trvale již otázku všeslovanskou. Te, anebo nikdy vícel Bez ni nebylo by Lidstvu vrozena je vrtkavost. výslednicí je trvana vzájemné, se Napravují dslednosti, Co splodi doba, livost pomr, zkušenostmi tvrzená. Potomstvu nehodí se vždy názory a zádruhá zvrtne. vazky pedk. Vhod bývá jedno: bezpené základy budoucího bydla. Námt pro starostlivé rozšafného otce, opatiti takové základy potomstvu. S tohoto hlediska tciba posuzovat cíle naše a úlohy
—
na sjezdu mírovém. Trvalý mír, dnes obecné pání, je vždy otázkou sil: umet mír i vnuti. Za vojny projevil se takovým silákem pouze blok Stát anglického jazyka, širomoský. nehotový ješt zcela, blok Popivé vystoupil také, Vedle nich obou vystedozemský. románských, stát Ruská íše bedla žalostné naše slovanská chabost v souvislosti své byla nejvtší všech, rozpadlo se Rusko v prach pivní mezi všemi. Mylné piítá se píina toho pouzo, vnitní jeho rozháranosti, a naší 'slovanské povaze. v jiném Výklad neúpLný. Píiny vézí Rozháranost i povahu spsobily politické pomry povšechné. Tisícileté umlé štvanice politické rznými panstvy, v jichž zájmu bylo Slovanstvo tíštit Panstva však dnes pominula, a s nimi dvody štvanic. Tuhle závadu odstranit as./m, nebude tak obtížno, piiníme -li se záhy a vážn. práv Druhá z píin zvláštních zstává, pomíjena, te je nejdležitjší: territoriální. závisí veškera Na ádné úprav obvodních budoucnost Slovanstva, jeho rovnosti mezi národy, jcjio svobody; le i také trvalost vytouženého svtového míru. vše slovanských zárove Proto jest otázka úpravy otázkou významn všesvtovou, nejpalivjší všech Svt u vlastním zájmu je nucen rozešit pedevším ji. A mínili zástupcové hotového již bloku širomoského vážn svj námt o svobod a rovnosti národ svta, nelze, aby ne*byla tato otázka i jejich pední snahou.:
a
A
i
a
pomr
pomr
Smle, le
i
dsledn do
posledních
konc, mohou
a musí naši zástupci sjejzdoví vystoupit pedevším s návrhy a nároky s tohoto zetele. Jim zvlášt náleží tak, co vyslancm národa ze slovanských nejvysplejšího.
Le
pozor! Otázka ni tak není ježte dokonale vyjáNa poad teba rozvinout otáizku celého pásma dena. soušového, jehož je Slovanstvo pouhým, by i nejelnj-
ším lenem. toho, pírodou vymezeného, náleží celý Evropy, poínaje Labskou arou a kolmicí odvýchod tud k Šumav a jižné dále 'smrem pes Alpy k stedokratm Jadranu, a dákj úžinou Otrantskou až po západní cíp Kréty. V Asii pak západní, a severní lem Anatolie, Kavkaz, Turkestan a Sibi. Ejhle meze tetího ze svtových pásem, jehož všecky národy náleží spojit v jedinou slávu, svaz zájmový, rovnocenný vahou slova i významu na poradách »o svtovém dobru « se zástupci druhých dvou blok plemcjne bílého, a tvrtého, žlutého V Evrop tudíž teba pojmouti do svazu pásma Soustáty nordick (Dánsko, Norsko, šového vedle Slovanu Švédsko a Finsko), na. Balkán pak ecko a Rumunsko. životný zájem všech tchto souástí pásma je týž: všecky jo vize tqrritoriální poloha; a všem jim kážou pomry místní i svtové, postupovat hospodásky i politicky
Do pásma
i
ve všem jednotn. Zájmem, všem jim spoleným, je úprava bezpenostpomr v Stední Evrop, a mezi umi zvlášt úprava bezpeného západního pomezí Do tchto zájmu náleží pak arci i také náležité vyešení otázky bezpenostních pomélr západní okrajiny soušového bloku v podrobnostech, tudíž i bezpenosti ních
eského
státu.
Ejhle úkol, oekávající našo sjezdové vyslance a zástupce. Zajisté nemalý, a daleko tžší, vážnjší a spletitjší, než sob tvrcové naivní oné mapiky pedstavovali. Otázku hranic eského státu nelze dnes více ešit o sob, nýbrž pouze v souvislosti s celou pásmovou, a celkovou svtovou.
Není to již také rozbor pouhých otázek »všclidových« a »hmotne sociálních* by jinak sebe naléhavjších a dležitjších. Teprve v ádném rámci lze luštit bezpenost novotvar. ,
6 1
NEDOCHDE. Není trcínjšího názvu pro navrhovaný, v obchodech »Ceskoslovensk republiky*.
úsilné rozšiovaný obraz
Pro
stát
nelze ani horšího tvaru zvolit.
Dv
strašlivé vady vytýkáme: pílišn protáhlý (šlejškovitý) tvar; a druhou, že souvisí s oporou pouze na jednom z konc., Se tí stran délky zstává »i epublLka*
obklopena nepítelem.
Takhle by se nezabezpeila svoboda a budoucnost Co do »svobody«: málo po ní, ncdovqdeš-li ji
národa. uhájit
i
samoljen.
Našim státníkm
dnes úkol velice usnadnn. Zájmy s propagovanými zájmy svta, Dohody. Záleží, Dohod dokonale osvtlit užší vnitní pomry a požadavky stfedocv ropfeké. Upozornit, jak teba zaídit Nmectvo i nás, novotvary, má*-li býti proveditelnou idea svtového! míru. je
naše budoucí jsou totožný
Rozhodují pomry a okolnosti Dnešní hledisko teba od verejšího, kdy byli jsme ješt pod karabáem vševlády nmecké a maarské. Máme na mysli hlavné vžilou báze ped » hlasovým potem Typický «. pro bývalé pomry, dnes však zhola zbytený strach, že bychom »ncztrávili své Nrnce« pibrané. lišit
Nmc
Tak
jest
venského*: slušenstva.
6
i
se
vznikem mapky
t.
zv.
sátu »Ceskoslopí-
slepcnka pouhých tí ástic národního
Nedostatek sebedvry a zbytek otrockého strachu o zlatou svobodu brání také ozvat se rázn v koncert národ svobodných, že nebude trvalé svobody národa, nebude-li dosavadnímu násilníkovi vyrváno, eho se násilím zmocnil., co jeho sílu zakládá, nás však seslabuje a eho nezbytn potebujeme, chceme-li úkolm svým dostát v rámci svtové dohody.
Národ, nejsoucí vlastníkem své pdy, není osvobozen, ponvadž nikdy nepe/stane jeho odvislost na cizáckém držiteli pozemk. Nikdy také nebude hájit vlast, jíž prost
nemá. Neosvobozuje, kdo bojí se vyhnat loupežníka z uloupeného statku a šete cit potomstva lupiova, nutí potomstvo právních majetník do otrockých služeb.
Teba Dnes Nmectvo a Maarstvo je poraženo. bezohledn dílo svobody a myslet do budoucna: navždy vyhubit ideu panstev a rytí. Nmec tvo ve všem opíralo se o svou poetní pevahu. Ryze vojáka zásada, zásada vlk. Tu teba nasadit páky: oslabit poet Nmectva. Bezpráví se nespusobí: všejeko Nmectvo jc\ potomstvo násiln znmených národ. dovršit
—
všecko bylo násiln nmeno. Gallové jako Slované Jádro Nmectva, jižní, chtít odnmovat, nemlo by už smyslu. Obvod však severní, Prusko, u nás pak Rakousy a naše zem alpské, nesmí být šeteny. Území vrácena vlastníkm pravým (Eisoísy-Lotrínky, Lužice, Slezsko, líolštýnsko atd. atd«) odejmou Nmectvu výbojnosti. Zánikem Pruska zbaví se i Nmectvo upíra Pevrácený pomr politický i mocenských pomr ve svt, zvrátí
setrvanost nmeckou. Známo konen, že není národnostn chabjšího lidu nad Nmce. Tahle rostlina postrádá koen. Pruské nmectví je na veskrz výplodkim nové, místy nejnovjší doby. Hmotný prospch uspíší pemnu nmeckých generací Zbytený ohavy z potu Nmc.
i
Vliv na
ponmilec nebude
Mapkou navrhovaný
už pouze s naší strany.
stát
je
torsem
i
s
historického
hlediska.
'sko
Snaha eských vládc, rozšíit Cechy o Lužice a Slez. mla vždy vojensky politický podnt: získat širší
základnu a zjednodušit frontu
nmeckému.
vi
rostoucímu
panství
Pemysl Otakar
II.
poprvé vyložil potebu opít se
o široké pozadí Slovanstva, totožného s ideou Soušového pásma. Jaký rozdíl státnické prozíravosti: jeho výklady tehdejší, a spokojenost dnešní s bdným našim nedochdetem! Uzemni nestvrou, na šíku píliš protáhlou a s hranicí na jihu ke všemu navéskrz otevenou! Nespsobí potíží » eskoslovenskou republiku* tu v mapé znázor-
—
nei^HU^- pepadnout náhle, rázem
ji roztetit, a tetiny po-iibosti jednotlivé rozemlít na padr prvé, než by i jen s to byly se shluit. Koalice dohodová staví se na záisadu spolené hajby svtového míru. Úele nebude dostiženo, nebudou-li zá-
zmnny:
zaviní se že stihne pohroma jednoho dohody, nás Cechy, prvé, než pitrhnou posilci na pomoc. Na prázdno a na zkázu vyznéia by pro nás krásná nejslibnjší hesla Svobodová. Mapka v obchodech prodávaná uznává Nmcctvu práva, ohrožovat nás i v budoucnosti. Sankcionuje nmecké klíny mezi državou Slovan západních, severních a jižních Usnaduje Nmectvu útoil oblíbeným zpsobem: obchvatem. (Viz rudou plochu na pí . 1.) Nedbalou o naše zájmy habsburskou politikou ztraceny Slezsko i ob Lužice na severu. Nmectvo zaklínovalo se mezi nás a bratry Jihoslovanv v zemích alpských na dležitém Dunaji, zaklínilo se mocn i mezi nás a polský kmen na severovýchod Smrtelný obchvat vyvr-
klady z
len
l .
cholen jednotou Nmcctva s Maarstvem. Nic plátno dnešní vítzství svta, ostavite-li nmecké klíny ve slovanském tle. Osten budoucích spor a zápas! Nmectvo bude mít spolehlivých základen, pokraovat u výboji dnes perušeném. Píliš široké vrstvy svta jsou diKis súrastnny. Ani nelze pedpokládat, že by všecky stejn mohly být zasvceny a zainteresovány do podrobností naší otázky. Tvtha je zasvcovat, vysvtlovat. Není naprosto spolehlivých zánik, že by písti pokolení souhlasila se vším. na se usnese dnešní. Teba tedy aspo záležitosti tak uspoádat, aby nebylo pak již lze mnit na základech. Teba základy tak rozmysLn upravit, aby nevzniklo ni chuti, na zmny: zídit silné samostatné 'státy
em
nenmecké, 8
vcn
vystrojit
je
siln a zaruit dobu,
aby se
Nmec silné garanní posádky na dobu lidského vku, ze všech národ Dohody složené, rok co rok stídané. Kdy pak naskytne se znova takové Tak nadšené pímo choutky !9olidaity celého svta! » osvobozovat* Teba v osvoa práv* od bozených krajištích vracet osvobozencm i pvodní jazyk zakoenily. Vložit do
Nmc!
mateský.,
Nemíníme rvát jazyk nynjší generaci. Do dálky, pracovat školní budoucnosti, však teba dsledn již t; i
politickou výchovou.
Zuby nehty teba však bránit aby nešastný tvar >eskoslovenské« republiky dnes malovaného obrazu nebyl trvale sankcionován mírovou konferencí! Námitky, na bývalého otroka »ohlcdáe« pipomínající, se stát pesvdením celého národa a Dohody.
nesmjí
Teklo-li již tolik krve a znlieno-li již tolik majetku, stalo se i za svobodu ástic, jež jinak propadly by
nech
—
vné
porob a staly by se nezbytn díve i pozdji píinou, obnovených zápas. Pro" tedy, kdy Nmectvo práv katastrofáln poraženo, vojna ješt není zkoncována a poslední slovo nevyknuto, pro nepotít souasn hned i bezprávnou ješitnost nmeckou, chlubí-li
—
poetní
svou 'silou, kdyžté ta síla záleží v pr vakách píslušnictva cizích, nenmeckých národu a plemen? Pro nesáhnout hned na tenhle koen zla kdy nevzejdou z toho už pražádné vtši obti? Relativn trvalý mír lze zabezpeit pouze trvalou osvobodou Fryz Dán, Pomoan baltických na se
L
—
Lužianu. Slezan našich polských, Nižansku a Zavidosku Javoran v ZaV slovinského pvodu v Ra* šumaví a kmene eského kousích a zemích alpských, na dležitém stedním Duseveru,
Srb
našich
i
v
i
Totéž platí o píslušnících národ Maarstvcm porobených a maarisovan>'ch.
naji
Ze zsílených takto novotvaru nevzejde Dohod pražádného nebezpeí. Ni jediný z osvobozených takto národ nebude s to ohrožovat kdy kteroukoli z velmocí. Jak prospjí naopak celkovému zájmu, obecnému pokoji svtovému svým zmohutnním!
sám-li náležit silen, vystrojen a se kterýkoli z nárazníku, zízených na zbylého Nmoctva, i schopným lánkem celku.
Tenkráte
bezpeen,
teprv,
starte
obvodu s to, odPouze takovými nárazníky zaštítn, bude dati se klidnému dalšímu rozvoji. Nárazníky musí být, má-li být pokoje i mezi veilmocemi svta. I velikým svtovým blokm svétbvé koalice je teba vasné se opatit, aby se nebezpené vždy >tecí« plochy velmocenské* odstranily.
sv
Nedochde, znázorované zmínnou už mapou, bylo by však ani schopným »njáirazníkem«.
ne-
ZÁJMOVÁ PÁSMA. (Viz mapku ís.
Povaha a prostedky
sídlišté
2.)
urují povahu
i
zájmy
národ a pijmen.
—
Tvar Evropy známá podoba ženy. Pás této nav prostoru mezi ústím Labe a. Jadranem. Východní od pasu má pevnina svj jednotný ráz; jak co do povahy kraje/, tak i obyvatel: širokost a strnulost. moe tu zamrzající, anebo lze snadno zvení je uzavít. chátzí se
I
bu
Obyvatelstvo pevahou slovanské! Význaný jeho rys: záliba v klidu a pohodlí. V té základní vlastnosti povahové koení i základní zlo: sklon k nesvortWsli a snadnému rozkladu svazu. Nápadná nehybnost, ba lhostejnost ve chvílích hrozícího nebezpeí. Náhle ss\ vzchopit k inu, je slovanské duši zhloubí duše protivilo. Ani velkok^pé pomcky moderního styku a pohybu mnoho tu nezmnily.
Pi tom však není nadšenjšího svobodáo, ani rozhodnjšího odprce poroby nad Slovana. Arci také ne ochotnjšího materiálu poddanství. Pohodlnická labužnost a sobstanost obrazí "se i v nárrodni politice, obzvlášt vnjší. Propást ehvíly obrany a opati/ni, tteba i svoboda byla v sázce, je všedním zjevem. Nebyla bez podkladu známá híka slov platící u Nmcú o Slovanech: Slav otrok (vlastné »žlabaw«; požitká)! Skiave; t. j. Slovan
—
— 11
Z
líné pohodlí milovn^sti Slovajni
i
bratra dopouštl po-
robovat.
Slovanstvo tíhlo vždy ke svobodáskému tvaru státu. pravé ta obce, nikoli jedince všemocného, Obcím forma státu Slovanm zvtáótó bývala osudnou slovanským valné se ncdafívalo, nebyl-li v Cele státinicky silný jedinec. V žádném z plemen svétových ne vyškytalo ryze osobních, se tolik zrádc spolené vci z pohodlnáských. Staí vzpomenout našich »()tíku«, a polského zkazomVsného práva »veta« v »ftei pospolité*.
a
Ku vlád
dvod
Naproti, s druhé strany Evropina pásu, jeví sj, jiný vývoj. Tésný prostot hustota obyvatelstva a sousedství ,
Vysvtlitelná je hybného more vykonává opaný vliv. živá strhující letora stedozemního plemene Roman. Rada zocelená muž svétoboreu odtud vyšla. Zde kotvi povaha podnikavého širomoského plemeno anglického. Obdobné našlo lu podmínky vzniku, kdy/, ímské cívý hojné Ncm ,etví. Záhy zaalo se tlait saství zhynulo, smérem nejslabšího odporu, do zemí politické stotstavy hromadných vlád. »Drang nach Osten* zahájen strašlivým zápasem némc/cko-slovan skvrn. i
{
1
Doj o Labskou
Vojensky
áru
zízená;
a
Dunajské koryto!
jednotné
vedena
svorným milovníkm osobního pohodlí!
moc
proti
ne-
Dvivost
slo-
vanská nechápala životný pímo záj.m plemene, který mu káže, aby se nedalo odtlait od áry svého životného bezpeí, od pásu Evropy. Životný zájem kázal, zachovat s!i pístav širomoských Labskou áru a pímou spojku odtud k jihu pes Cechy do Terstu a odtud po Jadranu ke Koryntu a Smyrno Za tu váiu být zatlaeno, znamená vezení pro všejpko východoevropské plémé; nenáhlé chadnutí a smutný zánik svobody. Bez moe širého není živnosti pro národ; ani prostedku trvalé budoucnosti.
Pístavy Hamburk, Terst, Valona, a siln odolné tvoí mezbytnou oporu slovanské budoucnosti. Slovanstvo, a všqcko zájmové pásmo východní Souše, má-li být zachováno sobe, musí vládnout svými vhodnými pístavy, na jihu i severu. A to opfenými i za bezpeený mi už za dob plného míru!
echy
12
,
Zkusilo už Slovanstvo, jaké byly následky že Labská koryto byly mu vyrvány, a Praha že zbavena schopndsti ovládat oba veletoky. ,
ára a Dunajské
Pán Labské áry je pánem i Jutských prliv i celého A Dunaj v módi Némectva poltí, tíští a zdolává jednotnou sílu Slovanstva. Dnešní svtová válka jako majákem osvtlila rozpolohu vécí. Od ústí Labe jako povode dral se vliv Nmecví po Labi na východ podél obou Baltu.
beh
Baltu. Myšlénce Nm./ctví po Labi získány Balt a Prusko; po Baltu Rusko. Zámry jeho už už zachvacovaly Ural, a v území za Uralem. A na jihu po Dunaji Balkán, Bospor, AnatoLsko i Bagdad! Cíle Némectva dahjko pevyšovaly rozmach nékdejší svltovlády íma. Jak virtuosn tu pracováno protilehlými hesly: »spojenýmii silami « a » rozdl ovládneš!*
—
Stromy na štstí nerostou do
nr/be.
dostal se ke slovu zájem. Chamtivost
svt. Vzájemnost rody a škdce)
národ
a
Kéž dje
trvale
se tak
promluvila.
uinni
je
Pozd, le pece
nmecká
Bu
ohrožovala
pokoj mezi ná-
neškodným-
pravými prostedky!
A
kéž ne
opt
poloviat! Nelze však po Jiných stupínkách se vracot, než se pišlo. Poad je vyten: národy plemenná pásma ceíek svta!
—
—
Zájem národ káže utvoit svazy plemen, a v zájmu plemen 'svaz celku lidstva Roztíštnost znamená zmafcejk, a zmatek? Co jinho je než stálý boj! Peovat o trvalý zmatek je v zájmu panstvíchtivého, výbojnického ovládne|jš« plemene. Nmecká jsou ob hesla: »rozdl biji* a vojenské: >na vnitní Tak vítzilo Nmectví; však jen potud, pokud naproti
—
áe
se nepostavil
—
—
sjednocený svt.
Svtovému míru zdrávo
je pouze pirozené trojí" pásmo evropských zájm (viz mapku . 2): Soušové: na východ od áry Hamburk echy
Terst
—
Jadran
—
—
—
Kréta.
Stedozemní (Románské): na západ od Rýna alpského pítok Dunaje a Jadranu;
rozvodí
13
Pásmo oceánské (anglického jazyka): všecko zámoí s pobežím sevtjromoským, vla stí Frýzú na pevnin; a nezbytnými spojkami se zámoím. Nmectvo sluší smsUnat do rámce odkud se zvedlo: prostor mezi pásmy, mezi Rýn a podnož Šumavy. Píinám teba bráinit; nikoli (pozd) pouhým ná-
vbec,
l
sledkm
zla!
Pedpoklad je ovšem pevná vle všech dohodc; a Tomu arci v, kdo chceš politika ^otevených dveí* á mžt/š. Slabým nikdo nezazlí, budou-li z prvá hned žádati hmotných záruk, t. j. prostedk, aby potomstvo kázaly. i vlastní silou mohlo se hájit, kdyby okolnosti Dohoda, bohdá, u vlastním zájmu dopustí, aby vedle zízených a hotových blok západ/nich, svazil a zpevnil se také rovnocenný veliký blok východní, slovanský. Rovnoprávný: hlasem na poradách a v péCi o blaho svta Nmectvo svým poetem po vojn zstane nebezi
peným
nmecké se zaCas hojí všecky rány. hojí. S blahobytem bude se vedle vzpomínek vracet touha po nkdejší sláv a moci. Zatlaí sama píroda, 'zké meze otciny nepostaí množícímu se pokolení Spsobí, že obživne asem pl rozpínavost Nmec-tva. jeho poloha zvyšuje jeho sídel Nebezpenost v^edí silákem.
I
i
i
<
Nmc
i
zájm všech tí skupin velikých evropských plemen. V pána tecí ploše životních su Evropy!
Patnáct
Némectví
je
set
let
pouilo
Evnipu
kazimír nenapravitelný.
práv a pokoje. Z toho vyplývá,
že
Nmectvo
i
celý svt. že Uezohledný rušitel i
po
vojn zstane
v popedí úvah a pée svtové Dohody. Otázka trvalého míru je však práv otázkou, jak se opatit rušiteli práv a pokoje Pedevším pak tedy
vi
otázkou
budoucí úpravy stední Evropy
—
Národ náš od pradávna již - urit"
—
14
vi
aby mohl tu zavládnout aspo relativné pokoj a mír. Jsme dodnes pilíem východu; pední hlídkou Soušové skupiny. Je
zjevno,
že nelze
1
kazimíra
ušetit
velmi
zna-
územních i poetních. Ze je nezbytno rozmetat Prusko a bývalé Rakousko- Uhersko úpLn; zídit na ných
jich
ztrát
míst kordon
*nictýkavek«
výhodného
;
sml-žních, relativn silných, odolných upravit jejich hranice s hlediska vojensky
— vi
Nmectva
kázat zbylému Nmcclvu v nich má rodní rozmach.
—
blokm Dohody
i
pesn
meze
sídliš;
i
a vy-
svobodný
jakou stední Evropu káže se stanoviska vojenpolitického zájem našeho národa, lé© i také zájem
lile,
sky
svtového míru
(viz
mapku .
3.):
Nmecko
zbavené schopnosti doby varné, obemknuté se všech siram Státními útvary, jichž ráz a zájem národní by nepipouštl, dobrovoln znovu splynout s Nmectvem.
Nmecko
jichž ráz .obklopené neutrálními djrobnostláty »mezinárodních netýkavek^ okamžit a samoinn by zvedl všecky svtové (i aspo evropské) svazy, kdyby se Nmectvo pece kdy pokusilo p nkterý z .nich. ,
Nmectvo zbavené pímého Ani
Labi a
V
styku s velmocemi a moi. dráhy svtového obchodu po Rýnu Vezec, Dunaji nesmjí být více Vlastni doménou
vodili
moc
Nmc.
drobnostátii,
s
Nmectvem
sousedících,
dostane
se (podle délky hramic) po jednom i nkolika pechodech pes každou z tchto ek, kdekoli jsou hranicí, i s rozpohraniných, lehlým zámostím na nmecké stran, l^e i
vojensky významných
na stran nmeckých
pás
se
všemi vchody a východy
sídliš.
/
Takové hmotné záruky udusí v zárodku obnovené sny o panství Nmectva, anižby jitily, budou-li v nikách národ mírumilovných. Osvdí se zvlášt v dobách pozdjších, až by se prodlením zmnit snad mly názory potomstva ma »'svitový mír«. Svtový obchod Nmectva záviset musí na pátelských stykách se sousedstvem. A mezi sousedy Nmectva musí být solidárního závazku, perušit souasn obchodní styky s Nmectvem; kdykoli všecko anebo nkterý z jeho len, kouti by zámry nepátelské. Nmectvo zavázané i podmínka,
vk
ml
nevydržovat za míru žádných stalých vojsk, pevyšujících nezbytnou míru poteby a vnitního poádku. Míra ta vyjako vbec u všech ostatních stát jádena procenty svta. Podmínkou další; odebrat Némccrvu všecku nadbytenou válenou výstroj o výzbroj vbec. A zabránit, aby budoucí Nemectvo stavélo, i vbec vydržovalo si závody Vojensky prmyslové. Zádoucno, aby budoucí mapa nevykazovala le prostor tchto nkdejších lánk nkdejšího Nmecka: Vestfálska, Saska, Bavorska, Hešcnska, Virtemberska a Badenska. V mezích, znakovaných pipojenou mapkou (. 3). Jinak po našem eském názoru nebude Evrop ni svém pekážet, spojí-li se tem/to zbytek »Némecka«, po zpsobu ostatních velkých plemen,
—
—
i v jednotný svaz nmerkých stát. Sousedstva Nmectva nejsou nám (a Slovanm vbec) nikterak lhostejná. Aniž otázka, jakého budou jazyka pevládajícího. Dnes je píležitost, napravit násilné zloiny, do dnes na Tkás Nemectvem páchané. náš vlastní, eský zájem káže zasadit se na konferencích mírových o pímé a volné obchodní dráhy k moím Otázka je zárove klíem rozluštit otázku rovného prá/a svtových plemen O novotvarech na Labské a n: rzbytnosti odnémrit. co kdy politicky bylo nmeno, byla už zmínka. Na ostatní ásti severního Nmecka bývalého mají se vci jinak Ty kraje spadají v dosah Siromofsk skupiny zájmové, svojí protektorky pirozené. Zájem káže i tu se zabezpeit ped obrorinou tendencí Néraectva. Samostatný drobnostát, Vczeramsko, zízený z Hannoverská, Brunšvicka, Oldenburska a z Ynst sejverních Vestfal, nebude nijak vadit záSoušové skupiny. Pobeží severomoské, v rukách a pod stráží takového souseda, bude naopak Soušové skupiné zárukou pokoje. I Nizozemsko, rozšíené o proužek územní, vyznaený na mapkách . 1. a 3.
teba
I
áe
jmm
—
—
Do zájmového pásma všeliké
již románského náleží rozhodné západní a jižné okraje rezervací négi e až k Rýnu (místy i za eku) zvtšená.
ostatní,
jneckých:
Be1
-Lucembursko,
St-edorýní
sem (ci
Falc zvtšené (t 16
j.,
vtélené Francouské francouzské Porýnsko o Dolní roku 1871 od Francie odtržená ást
pípadné
,
Elsasu a Lotrink; se vší pdou levorýnskou; na severu až k Moželii) s rozlehlými zámostími v Koby lancích. Mohui a Stražburku. Stejn i s »nárazníkem« na jihu, spolkovým fetatem Švýcarským., K nmu radno pipojit, co zbyde z Tyrolska a Vorarlberská po vtlení jižního Tyrolska do Itálie. Tak by se alpská, pehrada "stala i politickou mezí mezi Nmectvem a Itálii; tfrpi plocha mezi obma by zmizela. Pojetím i tohoto »nárazníku« do oblasti románských zájm pestaly by obavy z posily nmeckého živlu ve Švýcarech. Celý jihovýchod Evropy, východn od Jinu, od západní Solnohradské hranice (Královské jezero vítávaje) do západních mezí Korutan ska, Pímoská a stedokrat Jadranu, náleží rozhodn do pásma životních záSoušového plemene, východního. Našemu eskému kmeni, le i celému slovanskému plemeni, nesmírn musí záležet na pilné obrod volného Jihoslovanstva. Od našich hranic t j. od Dunaje až na jih Balkánu. Síla a vhodné zízení alpských našich pobratim, s pevnou oporou v nás a v ostatním Slovanstvu; zabrání, aby se opakoval osudný vlom nmeckého klínu Dunajskými vraty. I Srbové panonští nejednou mívali <své pluky v tsné družb bojové po' našem boku. Neteba dbáti nmecky tendenních výklad devních djin. Teba stíci se jen starých slovanských chyb. Vždy znovu daívalo se mectvu, intrikami a násilím rozdírat a konen i zpetrhat 'svazky naše na množství nesvorných ástic. Svtová vojna a konference mírové bohdá spsobí trvale, že Balkán pestane být umlým doutnfikem v nikách cizoty. S naprostým výhostem Turk a nmeckého "vlivu bude lze uklidnit a slouit i rozvadné bratrstvo Srbín a Bulhar Slouením Bulhar se Srby a Slovinci, le také Albánie a konen celého Štýrska. Korutan i Krajiny, bude dána pda a prostor, na nmž se brati i ma-
jm
li
jetkov dovedou srovnat. Stedomezí, na mapce znázornné, je novotvar pouze pípadný, nestranné pásmo 'styk hospodáských mezi Cechy a Jihoslovany. Krajišt, jež naprosto teba
odnmiL Ryze
obchodnická spojka, zajišující echám sl, po yl^stech eských nikde nedobytnou. Zahrnuje Solnohradsko s Reichenhalskem, zbytky Rakous obojích, pokud nebudou e*ské i srbské a západní pás
najm
i
17
*
—
Stol. Uher jižné od Možané, a západn od áry Ráb jižní beh Blatenského jezera a celou Somo. Blehrad Sedmihradskem a rumunskými ástmi Uher, Bukoviny a BesJsarabic rozšíené Rumunsko nebude se už,
—
doufejme, zdráhat zeknouti se Dobrudži. Pak už jediný pouze osten by ohrožoval pokoj evropského jihu: otázka Terstu a Rjeky, o níž tolik te hluku Choulostivou tut<» otázku po našem názoru, lze také rozluštím zpsobem nestranného nárazníku, zízeného vbec 1'ímoí a Istrie. Všech vnjších z celého tendeneí politických prostý obchodnický stát, písné nestranný, urit uklidní Itálii i Jihoslovanstvo. Zvlášt, bude-Ji prohlášen na konferencích netýkavkou*, a piznán hJavním slovanským tržištm na Jadranu. Xá rudek od poZbývá oblast pr<>
Maarstvo.
átku svých djin do konce dsledný:
žil
a panoval
vždy
jen kruté na cize útraty. Strašných Spoust natropilo jeho ádéní v poslední dobé na naší Slováci Lee v Srbstvu a Rumunstvu. Nelze trpt, aby plemeni, všemu mírumilovnému lidstvu nepátelskému, zstavena byla jazyková a majetková kois sotva pár desítek let stará a zpsobem i
nejhanebnjšího násilí nabytá Všech dkaz a pák bude teba nasadit na konferencích, aby sraženo bylo Maarstvo do mezí, i tak jemu sotva ješt píslušných: na oblas Kumánú a Jazyk mezi Ti sou a Dunajem; a do prostoru mezi Dunajem, Dravou a Blatenským jezerem s druhé strany Dunaj leží jižn mezí. Vše co vytCených eské obci a co lc\ži severn Srbské západn •
Rumunské
i
——
íše. Taková tedy mapa budoucí Stední Evropy se stanoviska poteby a zájm našeho národa; ler eelé Evropy a svtového míru. Pipojený schematický nárt . 4. je obrazem nového skupení. Soustavou apolitických nctýkai
veke, pod záxukou solidární ochrany dohodové, kruhem kolkol Nmcctva položených, staViti se bude aspo dohledn i vojny vbec. Nemén však stálá, vojínským Nmeetvcm vzbuzovaná a živená horeka národ Výslovn žádat na dohod, aby tak prosadila; aby dala, co je nezbytno pro naši budoucnost a její bezpenost', je povinností našich zástupc. Na ochot Dohody poznáme neklamn co pravdy a kolik upímnosti je v popvku o zaslíbené >frvalé svobod a míru*.
—
—
vném
J8
A 1
Co
jsou „Nárazníky"? (Viz obr.
3.)
—
Politický »nárazník« jako u parních stroj: chránidlo pro pípad srážek. Vložka tudíž mezi velmoce, aby
nebylo mezi nimi bezprostedné tecí plochy: hádek o pomezí; o jednotlivá, obma stranám vojensky í politicky dležitá územíka. Zabránit strašlivým vojnám pro pedmty celkem jen nepatrné. Také: odvrátit od velmocí nebezpeí váleného pepadu uprosted míru. Tudíž: prostedek, získat asu. uchystat se na najbu. Obyejn (stanovuje Se »náazníkcm« sám pedmt sporu. Pedpoklad u všech »nárazníkú«: obapolná dohoda sporných stran, že zíkají se nároku na majetniictví sporného pedmtu; že Žádná z nich nepekroí vojensky práh smluveného ineutrálního pásu. Nárazník je tudíž zárove také vždy územím nestranným.
i národ pouze dvou jiným záleží, aby vojniám v okolí se lze zabránno. Psobí každá vojna rušiv na celek uritého páisma Maí pravidelné obchodní i hospodáské styky. Ohrožuje i politickou rovnováhu sil. Jedna, podnikavjší ze stran válících, mohla by nebezpen zesílit na úkor pokoje celého pásma. Nepostauje však dohoda
pímo
spolu sousedných.
státu
I
t
»Chránítko« je tak samo chránno životním zájmem obce veškerého pásma. Stává se tak obecnou »netýkavkou« politickou. 19
Odtud nebezpeí pro proti 10
nmu to
rušitele
úel.
i
zvednou se
všiekni zá jemnící okolní, a
aby žádným zpsobem Nebezpeí vlastní zkázy musí ohrožovat Tehda jen vypluje »náraznik« svj
pípadn
nebyl s
rušitele zásady, Ze
vojensky pípadné
Ve
všemi svými
vli
silami,
svoji prosadit.
strachu
ped
následky rušby kotví záruka ne-
dotknutelnosti; a záruka míru.
Skuteným
rušitelem pokoje
mže
býti
le
silák, spo-
na své 'schopnosti; a nevybíravý v prostfc
nárazník« vyhovt svému úeli, je teba dále, aby dovedl odvrátit od pedmtu útoku nebezpeenství pepadu. Musí býti s to útoníka zadržet; získat druhé pestran asu, aby shrnout mohla síly na obranu. kážkami, jež píroda sama nakladla v cestu vojenskému prostupu snadnou háji tel ností, anebo vojenskou zízeností. Je falešným a mohl by osudným býti názor, že nárazník má být prost vojskového zízení. opak je pravdou Nárazník je vojenskou stráží obou stran. Nestranným jc/n potud, že sám nesmí být politickým útoníkem. V tom ohledu úel a úkol jeho jo týž: být vždy pomocníkem pouze napadeného. LeC pomocníkem platným. Musí tudíž umt okamžit vojensky léhající
A
Práv
:
vyhovt. Podmínkou jeho bytosti: stálá bojo/á pohotovost a schopnost, zadržet útoníka do stoku vojsk strany napadené..
Slabý nárazník není nárazníkem. Pouhý závoj nárazu »Chránítko« musí býti pevné Vlastní zájem velmocí mírumilovných ukládiá povinnost, nárazník svj uinit odolným. Je štítem jejich vlastní bezpenosti; vojenskou stráží i ped vojem. On v pední bránit má útoníkovi, aby ne/prodral se na území kryté jím strany politické; aby nepítel nemohl vojnu vésti na území a útraty napadávaného. Vlastní zájem tudíž, nikoli útrpná laskavost, káže velmocem Dohody svtové, zídit kolem nebezpeného Nmeotva etz silných, vojensky dobe zízených nárazník. zájem drobnost.M tch životní: nezíkat se práva požadovat, i pípadn rázn, aby stáry a vbec svt, pokud chce být bezpeen a jimi pímo zaštítn ped nenezadrží.
áe
A
20
bezpeným,
siltným
vrolomcem, vyplnily pední povin-
nost svoji:
opatit všemi prostedky útvar; jediným štítm bezpenosti ostatních národ j!im, svta, falešnými hesly neztžovat zídit se dkladn i vo-
Drobnostáty
nárazníkové
silné odolnosti strážných
'
jensky;
asu, aby skon*solidovat se mohly dkledn hospodásky, smry života národního, politicky díve než N m c c v o se vzchopí; a tudíž zeslabit poraženého násilníka tou mrou dsledn aby získat jim
všemi
i
t
nebyl s to vzchopit se znovu, dokud stráže svtového míru nestanou se platnými initeli pro pípady poteby. Zájem náš národní, specieln, ukládá povinnost našim zástupcm na konferencích svtových, hájiti tyto podmínky svobodného vývoje našeho do pohledních dsledk, ncslcvovat a neustupovat, kdekoli sleva i ústup od práva zavinit by mohly budoucí tžké národní ztráty. Mohou tak smle u vdomí, že mocnosti svtové dobe jsou si vdomy zisku z národa, jehož pouhá trpná bytost ochromovala moc centrálu v zápase svtovém. 1 po vojn zstaneme na hrdle Nmectvu. Zájmy naše s nmeckými nejsou sluitelný. Praha-li mocna lei práva a životních zájm, jsou Berlín s Vídní nemožný. Už pouhá zempisná poloha Prahy nepipouští jinak. Chce-li se Praha udržet musí ovládat Labe až k ústí a Dunaj od ezná po Budín. Dohoda, chce-li se zbavit rivality N* mectva na souši i na moích, nemže si pát le silný eský národ ve; stedu Evropy na úkor Nmcctva Je tudíž reciprocita zájm našich a dohodových mocností, a naši zástupcové na konferencích mírových mohou smle vy,
— — Idea »nárazník«
stupovat.
je
prostinká
a
snadno pochopná:
Nmectvo okrouženo bude kolkol drobnostáty, žádný o sob není - to ohrozit jeho bytnost. .
z nichž
—
Drobnostáty jsou však pedními strážemi za píale pedvoji tí velikých dohodových skupin zájmových. Za každou ze skupin drobnostát tudíž
padné vojny
—
mohutná opora. Každý z nárazník dobe zízen; hospodásky i politický silen a 'schopen zadržet pípadný útok Nmcctva. 'ji
Nárazníky jsou navzájem v&zósny íederaní smlouvou Kdykoli kUcrýkoLi z nich napaden, ostatními bez prtahu je posilován pípadní' celou brannou mocí. Vrchní ízení obrany (a hajebné i vojensky útoné) je vždy v tom pípadu vdce nárazníku napadeného. rdcí-li veškeré Némeelvo. ainobo ást jeho rozhodnou pemoci, tak že by celá federace nárazník nestaovala odolat, jsou všecky mocnosti zavázány solidárné vyvstat vestovou mocí. Už hrozba Uikového návalu dovede kazimíra držet na uzd. Nárazníky stávají se tak nnetýkavkami«. Nárazníky jsou tedy celkem taras o ježený, za nímž íná rodové blok 'svtových bezpeno se mohou vyvíjet,
hajanou.
pípadné
klidné odzbrojit. Záleží,, jak budou vystropomnít, že nestaví, se d/nes pro pokolení nyJiéjšL chvilkové jen. nýbrž pro celou adu jich. se lze pro tisíc následujících let. Na drobnostáty kordonové áry nehodí se všecka hesla svtového míru. V vojenských vcech nelze je tak zhola sprošovat. Má-li množstvo veliké Obce sobe smet hovt, musí stráž být; opatena, dobiv zízena, s dostatek jeny.
silná.
i
Teba
áe
Nezízenost vojenská v se státi osudnou
blokm mohla by teným urité.
i
blokových
ped voj
Nárazníkm
nedosta-
Varoba naše- není snad zámluvou militarismu. Vojskové zízeni a vojsko stálé nejsou týž pojum. Dobré zízení má usnadovat, vy vstat rázné v as. kdykoli nebez-
peí
zavolá.
Takový
rozdíl v politice válené a vojenské Kdežto válená žene do vojny, musí vojenská umet pípadn stejn prospésn i vojnu zamezit. i
»Nárazníky«
jsou
prostedkem
z
arsenálu
vojenské
politiky.
Vysvtlivka mapy ís. I.
5.
Východni i Soušový blok zájmový.
Nárazníky:
Dolnolabsko, s Hamburkem,
lit
emským
pístavem. Luneburkem. Neutrální stát. Hlavni svtové tržiŠté soušového pásma- na Severním
moi. >
22
Odrolabsko.
ntm stál.
s
Lubekem, Zvínem. Berlínem, Dví-
Setinem. Politicky Stižna horním Labi, a
ním Dunaji.
echy. 'na
odnmený 'svobodný Šumav (Náb), Sted-
vi
Hlavní bojová fronta Némecvu. Stráž horním Labi, Sumav (Náb). Stedním Du-
naji.
Stedomezí. Spojka mezi Cechy a Slovinci. S Lincem. Solnohrady a Vídní, zbavenou politického významu.
V pípade útoku nmeckého je frontou vojsk srbských, vojsku eskému pidlených.
Posilci
v Nordický
pozadí:
svaz (Dánsko. Norsko. Švédsko, pro Dolnolabsko a Odirolabsko. Polska pro Cechy. Srbsko pro Stedomezí a Cechy.
II.
Finsko)
Pásmo Stedozemní (Románské).
Nárazníky: Belgie s Lucemburskem: rozšíená až k Rýnu. S Kolínem n. R. a Kobyla nci, s pedmostími na pravém
behu Rýma. Francouzské Porýní: s Meltami. Mohu í (pedmostí na pravém hqhu Rýna s obou stran Mohanu), Stra/.búrkem (pedmostí na pravém behu Rýna). Osvobozený Elsals s Lotrinskem a územím severn odtud až na pravý beh Možely do ústí. Švýcarsko: Zvtšené Vorarlberském a severními Tyroly s [inomostím a Kufšteinem (Hvoždanem). Posilci: Francie pro I3elgii, Porýnsko francouzské a Švýcary, Itálie
III.
pro Švýcarsko.
Pásmo Širomoské
(anglicko -nizo-
zemské). Nárazníky: Nizozemsko rozšíené na východ až k pomezí Oldenburska, s Osnabrukem. 22
L j. Oldenbursko, Hanoversko, Brunšvicko a svob. msto Brémy (bez pístavu, jenž do Dolnolabska).
Vezeransko:
Pod zvláštnímÚzemí svtového obchodu. protektorátem anglického bloku zabezpeuje obchodní spojení státu stedoevropských fee zámoím svétovým. V rukách nmeckých území Uito byla prostedkem politické moci. V anglickém dozoru mizí pro nás význam politickonepátelský.
—
Posile em:
vsecken blok anglického jazyka. *
*
*
Maarsko
stanu se rovnoprávnou souástí soušového
bloku.
Nmecko.
Po dobu
dokavad zstane sousedem nespovrolomným, vyloueno bude ze všech svaz svtových pásem. Pod spoleným tedy lehlivým,
protože
stehem soused
24
všech.
/«
Diktát vytouženého míru. (K tomu mapka
obr. 5.).
Teba smiovat sei s ideou, že národy slovanské poškozuje všeliký separatism. I v život jedince lovka je nemístná ješitnost škodlivou. V politice mohla obstát, dokud pokládaly se státy a národy za majetek jednotlivc, rodové ddictví. Tak vlastn zaala doba »pán« a rozvratu »Obcí«.
t.
j.
republik,
i
stedk
Nmcictví pedcházela
—
»slav«, jak za stará íkali.
ctižádost Otík byla politické dobývanosti
Nezízená
—
nejvydatnjším z proVšelikému útoku
Nmík.
po vzoru ímského imperialismu
snaha, vydráždit osobni ješitnost a žárlivost v
ná.rod rodech
a s
adách
vyhlédnutých za kois. Práv v návyvinutým smyslem pro Osobní svobodu mohlo
nárdk.
Nemže hýt politickým podkopníkm nejlépe dait. pochybností, že celý východ a sever nkdejších hranic Rima, býval ped dvma, tisíci léty jedinou politickou »Slavou« t. j. dohodovou sdruhou národ, tam pebývaT jících. l ž i to nrpnámn o tehdejších pomrech východoevropských, lomu nepímo nasvduje »Kdc dohoda*, tam mírumilovno>st. klidno v národech. Žádná poteba svtoborných podnik; žádné -svtoborné pevraty. Nebylo-li pevrat na venck psobících, nebylo ani podnt, psáti Odtud neznámo, naprostá historická o nich v djinách. ímských hranic pidržovaly se národy tma. dokud politické formy »Slavy« (dohody. Obce), a Sláva obsíhovala národy tamní všecky. »Hisrtoric« zaala okamžikem se
vn
vn
25
o^ rozpadu Slávy. Rozkladem, vneseným do jednoty ímanovládneš*. Dobyvatel skýra heslem státnickým: » rozdl zaznamenávat si zaal svoje úspchy pro politickou po-
—
tebu
1
stopy nkdejší jednoty jazyka, pokud v núzvMch topických se zachovaly, jsou dokladem nkdejší politické dohody evropské. Nic >nového« pod sluncem Vše se v djinách lidstva opakuje! Kde dohoda a jednotná forma politické správy, tam vnitrní styky obyvatel jsou volnjší. a poteba i jednotného jazyka živjší. Neteba ani. aby národy pvodem byly téhož kmene. 1
Svt navazuje dnqs na dobu Temné, le pece udržela Se na
ped dvma
svt
tisíc*
pam
i
lety.
vný
na » mír«, jenž druhdy, a po velikou adu vku patrné v urité ásti svta vládl. Bezdky vrací srn svt do rusla idiri všelidských. Nelze ani. aby lidské poínáni vyjádilo se i te jinou formou. Vrací se u vdomí lidské bezdky i zkušenosti, že »Slava« t. j. dohoda politická, jest nejpevnjším základem trvalého míru Veliké bloky politické, že málo jich, snáze mohou se dohodnouti o prostedcích mír hájit a udržovat. Zkušenost s »Nmectvím«, založeným na lulsle panství jedinc, rodu i národu, znovu žene svt do prvotních kolejí politických. Nemá-li idea skonit znovu fiaskem teba pokonit s výtvorem doby nezdaru: škodlivým separatismem lánk na úkor celku.
a
i
eský.
Srbský. Ruský. Švédský, Dánský nejsou už mysl tel n v spoleného svazu zájmového. Doba separatismu pestala zánikem panstev a idey poddanství národu jednotlivým rodm.
ecký
Zi\
stát
Polský.
o
i
Sob
slovanských
i
národu
máš
jediný
vn
nejlépe
chápal
význam všeslovanské idey. tolik blízké idei Soušové. Nepetržitý etz boj s dravým Nmectvem zbystil jeho soudnost politickou. Vycítil nezbytnou potebu hromadnjšího tlesa, co opory v zápasu. Opory, arci, v totožnosti zájmové. U nás vdomí téhle poteby scvšeobecnlo, kdežto v druhých kmenech slovanských, se skrovnjšími zkušenostmi, sotva osvícení jedinci chápou plný význam nezbytné perody vdích idcí. Z toho vtiiké nesnáze, a pramen staré slovanské škodliviny: politické pochybovaovi o výsledku. Doufejme, že svtová vojna rozmnožila 26
,poet osvícených hlav. zkušenosti, jí nabyté, že pouily pobratime? o nezbytnosti, zasadit se na mírových konferencích o konenou spasnou dohodu, pedevším mezi Slovany. Události na Rusi ukázaly cenu vzájemnosti a výchovy všeslovanského ducha. Jakých služeb prokázalo tu jájdro našinc nejvtšímu ze slovanských národ! A jakých škod natropila z vtjni umele živená žárlivost mezi Slovany! Nebylo by Rol šc v ismu mezi Slovanstvem, kdyby zakoenna stejn všeobecvšeslovanská idea byla v n, jako v junáeké. národn slovansky smýšlející mládci
nm
»
legioná «
našich
Slovanské
a
slavanské smýšlení, se-
všeobecnné, bylo by nejpsobivjší pehradou nepátel-
ským pokusm,
rozeštvati
hesly a prostedky v národech.
bratrské
Nmectva:
národ}'
žárlivostí,
dosavadními vzbuzovanou
Nebylo by žalostného sebevražedného zápasu mezi Poláky a »Ukrajinci« Rudé veliká potíž pesvdit zástupce východních kmen slovanských. že\ jedinou zárukou blahobytu a trvalého pokoje budoucího je práv odhodlanost, umrtvit v sob pošetilou separatickou dravou zpanštlost, zhoubnou to pozstalost, po pežilém Nmectví. Nahlédnout, žej každý z kmen slovanských je pouhým lánkem celku Slovanstva, a že zájem životní káže všecky páky mVsadit. aby každý z nich na svém míst byl skuten s to, colku a tudíž všem lánkm jednotliv prospt. neobejdou se Cechy Za dnešních a budoucích bez opory o bratry Poláky a Srby. všichni pak bez opory veliké Rusi. Rovnž pak všichni bez odolných ech. i
i
pomr
pesvdit rozvadná bratrstva, že mír bude závislý na ádné výstrojb eského pe,dvoje Slovanstva. Obtížno pesvdit, že nezbytnost doby káže zrušit práv ty sporné te politické meze mezi nimi všcimi. stanovit pouhé meze hospodáského ma7j, bude teba Obtížno bude
jejich
jednotlivých našich kmen, a že kmenové meze být mezi námi pojmem pouze geografickým a správovým, že všecko Slovanstvo splynouti musí asem v jediný národ. Všem živ jedinou vlastí politickou musí být Tichý Oceán. celé prostranství od Šumavy až po Bajkal Cas že nastal, uvésti bratrství 'slovanských kmen v praksi životní. Jak bylo za stará, ped dvma tisíci lety: »Slavy«
jetku
mohou
i
27
í
že teba docílit. Varovati se chyb, zavinivších vznik id.
—
ovoce 'svtové války, svalový mír. Opatrnické heslo íma, aby pro vojnu se opatil, kdo mír chce udržet, novými pomry nikterak nestává se zby-
Práv
tkyta sl- jedinená píležitost dkladné bylo hešeno, opatit se. aby nás Nmectvo nemohlo nikdy více životn ohrožovat.
teným.
napravit v
em
Yálcnicky vyloženo, zní ímanské heslo tak: odstraco nepíteli usnaduje útoit a nám brání hájit se prospšn; opatit, co nám usnaduje kazimíra povalit
nit,
a ztrestat. Právfl na mírovém sjezdu bude ímanské heslo hlavPovinností každé ze stran ním vodítkem pi poradách. bude, vyložit svoje zkušenosti a svoje podmínky trvalého bivzpe. pásmoeského slovanského S našeho hlediska vého káže ímanské heslo takto: 1. Odejmout Nmccf \ u základny vojenského obchvatu
—
—
i
poslední y boku a týlu našeho území. Vymítit odtud stín politického Némectva. Zbavit nás trvale nebezpeí vojny na tech frontách Zredukovat nebezpeí vojny na frontu jednu, snadno hajilelnou. nepítele obchvacující. Opatit šimká záda s volným. Širokým pistupištm posilcú ze všeho pozadí, s volnou komunikací všemi smry; opatil a zaídit spolehlivé opory strategické v blo*• kách odebrat Nmectvu a zebezpeit sob píhody a pechody pírodními pekážkami horskými vodními; naklást Nmecku se nejvíce tikových pekážek; odejmouti Nmectvu sec nejvíce pramen poetní síly váJené; urit vš
2.
;
3. '
"i
4.
5.
28
»
—
úspšn
na výboj. Kmectvo nikdy ani to dnešní! nebylo »narodem« ve smyslu ostatních národu. Bylo vždy pouhou ideou rodových usu rpá toru. Ideou »Nmectví«, oporou loupeživosti rod. Ze zálsad tch vyplývá úkol našich zástupc na mírových poradách: Nezbytnost, ob Lužice i Slezsko (t. z v. Pruské) vrátit do svazu i správy Cdské Obce Národní. Východní, zaoderskou á's, z vtšiny polským živlem zalidnnou, klidné, lze penechati Polské Obci tak, aby hranicí mezi obma Obcemi byly stodokraty. t. j. sted toku Odry. Tím široká opora Cech o slovan'ská pozadí Na jihu, získá se na stedním Dunaji a ve východních Alpách musí být /zrušeny nmecky politické útvary všecky. Poíí Dunaje v té oblasti teba osadit 'slovanským obyvatelstvem Vídn, a zp>t povolanou eskou i slovinskou emigrací, která by k tomu byla svolná. Celé levé pobeží Dunaje nezbytno je vtlit do Ccyské Obce; k tomu na pravém behu náležitá
—
li
pedmostí
(viz obr. 5.)i
Jižn Dunaje zídit
novotvar, ryze obchodnický svo»Stcdomezí«, pouto mezi eskou a Jihoslovaniskou Obcí se správou dskoslovinskou tak. aby v západní (rakouské) ásti pevaha správy byla eská. ve východní (uherské) jihoslovanská Za pípadné vojny s Nmectvem náleží vojenský lid rakouské asté do vojsk správy vojsk eských, drihái do srbských. Hranice Lužic je nezbytno posunouti k západu až k Labi, od dnijšní hranice Cech až po dnešiní 'severní hranici Saska u Stehly (Stehla), severn od Rjezy (Riesy). Labskou bránu na severu Cech a prchody Krušnohoím z Cech do Saska sluší zabezpeit záborem nkdejšího Hvozanska a Nižanska, v mezích na obr. 5* naznaených, od sevcf-r^meze Doninska lehkým obloukem k západu pes sbrní meze Zavidovska (obého) až k východní mezi obT Marienberské. kde nová mez vtéká do nynjší eskolsaské. Zkušenosti svtové války pouily, že vlastní hbet Šumavský ncjlze už pokládati za bezpenou ochranu eské kotliny. Do pásma hajby Cech nmeckému pepadu a náporu je nezbytno zahrjnouti celou západní podnož eského lesa i Šumavy, na jihu až k Dunaji mezi Pasovém
bodný
stát,
.
vi
29
a Rezmm, -na západe až po Nábu a Haide Nábu s celou Smrinou (západní mez nkdejšího Chebska, leC s celým západním hebeinem Smriny). eské pední stráže na dnešní ba janské získají
(t.
j.
»bavorské)« áSsti Dunaje, a Náb Oasu, rozvinouti se na šumavé
Soušovým silám
a provalili se (pipadne) tamními
pd
úinnji na
prsmyky,
hájit
vlals
Nmectva.
Za žádných podminrjc nelze upustil od požadavku, aby na jihu zabezpeeny byly echám trvale spojky s Jamoem a solí solnohradskou. Cechy budranem, doucnoisti naprosto se neobejdou bez državy stedního Dunaje a dostamých zámostí na nm, v prostoru od ezná až po Budín, obou budoucích hlavních celnic eských na
rným
jihozápade
i
jihovýchode.
Stední Dunaj jo pro eskou Obec národní veledlepro pípad žitou podmínkou národohospodáského života. politické poteby hospodáského nátlaku nu kazimírské Némcctvo. Strpt i nadále bezprávnou nmeckopolitickou I
osadu na Dunaji v znovu sebevraždu.
oznaeném
prostoru
bylo by
páchat
Svobodná Praha je nemyslitelná, nevládne-li neobmezen na stedním Dunaji. Némcctvo dobe to vystihlo kdysi, když tudy vetelo se mezi pobratimstvo CeskíVsloviinské Strašlivých násl.dkú tohoto vpádu Némertva pocítili jsme ztrátou^své svobod v a politickými fiasky po celou dobu dunajské nadvlády Vidné. Nesmí se více pihodit, aby mezi námi a Jihoslovanstvem bylo nepátelského klínu ideového Dunajskou cáru tamní teba dkladn zabezpeit. Tam peaevším teba silných eských trvalých posádek s širokými z^lmostímli Tu pede/vším teba pamatovat vrtkavosti Lidské, a zabezpeiti tudíž kdy a dokud je píležitost tak jedinená. Pamatovat že nepracujeme pro pokolqní nynéjší, nýbrž pro všecka budotfcí. •Jim je teba opatiti klidný bezpený rozvoj. Tu až žalnotjdst. že nedostává se nám pomcky, Mojžíšovi a Hcbrcjstvu jeho druhdy tak prospšné: módi pekat dobu. než by vym\|1o pokolení chabé dlouhým otroctvím poddajnosti a ohiedáství z osobních píin pivyklé.
država mst a širokých záa Pasová, v Rakousích Doliny (Tullnu) s celým hejtmanstvím (po pravém behu eky) Nezbytností je pro
mostí:
v Bavorsku
30
/
ná!s
ezná
a sv. Hypolitským až po pruh území, provázející rovnobžné tra železniní z Peklar do Vídn, na 10 km vzdálenosti jižné od dráhy, až po heben Vídeského Lesa. Odtud pak podél hebímu k západnímu lemu
Medlickým (Mólk))
Vídenské a tu, s. výlukou Vidné, obloukem k severu do Nusdorfu (Nouzová), jenž pipadne eské Obci Dále; kraj Hainburku a Mostu n. L.
vlastní obce
Na dnešní pude Uu.r
je
nepostradatelným chránítkem
eského Stedního Dunaje územní pás na Ostihomsko a pravobežní ást hradem i méstem Budínem.
sko. s
jihu veletoku, ob-
Hansagem, Komáren-
sahující cqlé Možaftsko (Mosony) s
stolice Peš-Pilišské,
Východn za Dunajem picházejí k platnosti ohledy na bezpeí dravému paísoitnickému Maarstvu. Cara hraniní, kolportovanou dnos mapou doporuovaná, nikterak nechrání naši Slova. Maarstvo nebude drženo v mezích slušnosti, nezabczpeí-li si Cechy pechodu pes Tisu a možnosti ohrozit kazimíra v zatsanské ásti jeho vlasti. Nelze také ostavit silné slovácké osady v Piliši a' Zablosku (Sabolrs) osudu, propadnouti trvalé maarisaci. Teba upraviti tu jižní hranici eské Obce Národní tak, aby bžela
vi
i
—
Na zábor prostranstva východn k Marmarošské Sihoti nebylo by rozumno pomýšlet. národnostních Z i strategických. Tam obvod již Ruské Obce. Chvost, tak vyouhlý, nebylo by ani lze úspéšn hájit Lépe opateny
dvod
31
—
budou v tch krajinách naše Cechy, usadí-li tam a tudíž posádky svoje za míru jižn hlavního hebejne Karpat již 'sama Rus. Zabezpeí se tak, nejlépe od poátku hned, pípadJié výpravy k jihu, souinnost ruských sil s našimi. Doslovem zmínka o názvu našeho » státu « po stránce politiky. Není prozíravo užívati názvu, zeslabujícího význam národa. Ncjradno nazývati suit náš ve smyslu novládneš*. Patnáct set let snaží meckého hé*>la »rozdl se nepátelstvo naše dokazovati svtu, že Cechové a Slo-
—
i
—
váci nejsou totožni. Ykoerál u nás i jed ješitnosti a žárlivosti snahou nepátelstva našeho, louit národové i Cechy od »Moravcú«I Malicherno by bylo, le i nebezneno do
budoucna, zaínati novou dobu názvy námi zavádnými, zjevn, úadn takka, potvrzovati se zdají oprávnnost nmeckých snah a zámr. Poume Slováky naše i celý svt, že není rozdílu mezi námi, že všickni jsmci Cechy, od Šumavy až po Užhorod, že všecko správné je nedlitelným celkem Obce eského Národa
jež
1
32
t
:
fl/l/VÉ/j
Vysvtlivka .........i
Idea Útoku
/skladn nimackomaarskýeh útok oboSvatnych.
&&3&N*utrilnf státy.
Mítko /S.OOOOOO.
%
XíLlŽA Skupiny nénackomeoankiho útoku. Smiry útoku.
4-~
"""pM!>.V-y,f
—i1M
»° »
W»
o_ JJ
joo^.^'
•
KUFFNtR.
Pepadnout, rozdlit, obklíit o pesilou jednotlivé poti vojenské sily Cedí.Mcrovy a Slovae prvé na mohly by jc ostatní Slovanstvo. spojit.'- A prvé nei by pispt mohlo
[APKA
2
ZÁJMOVÁ PÁSMA EVROPSKÁ I.
lijmovi tišino Souiovi
ilL
•
X.
•
•
Jedoiemni Siremehki
STEDNÍ \PKA3.
V
EVROPA
ZÁJMU ŠVOVÉHO
MÍRU.
Soustava politických
„NETÝKAVEK (NÁRttZNÍKY.J.
\PKA . 3.
STREDiNt EVROPA V ZÁJMU SVTOVÉHO MÍRU.
Soustava poliKických
„netýkavek* (NÁRAZNÍKY.).
Hfiriui
Kume*
,
eské
lidové krcfoíuapeciwi a onSlíivarlat (Josoí Springcr) Prcfta, JilsZuá 24. Filiálka
Sborník
prosy:
cizí
1.
jeho
IBL
Dr.
Povídky
prof.: C.
Život
Napoleonv
f
a
obyej.
íše, národa, Šest vyobr.
Methodická uebnice es. tsn.
JESENSKÁ: Z
díl
I.
6'50
nepístupných zahrad. Prosa
„
1'50
n
350
,
4-
„
-•80
A: Pomocné tabulky ku vypoítávání
pesné míry
KUNSTO VNÝ OL: RukovC íranc. výsl. a pravop. w MACEK: Povídky z východu MACH: Malá uebnice es. tesnopisu n MÁCHAL: O eském románu novodobém. 6 ped. MARLITTOVÁ: Princezna ze stepi. Román NAUMANN: My a jiné básn
,
PETIT: Návod ke
konstrukci
živnosten. Vyd. text. šest.
SVOJSÍK: Základy
eské mládeže
junáetví,
Návopro'
\\
v
80 -*80
22-4'-•60
w
aeroplanV
T.REl /T
r—
V—
NEVŠÍMAL: Právo autorské váz. PELIKÁN A. J. VLADIMÍR: Trnový vnec
ád
2*00.
RUD.: ína. Popis
mrav
KAUSEK
JACK LONDON:
K
DE STNDHAL:
DVOÁK
Vinohradech.
Král.
moí
jižních II.
na
v^z.
„
3-
„
3
—
$ h& •'
váz.
10--
(Celá knihovna dosud vyšlých svaz' !5rr*:lu* J* náctví obsahuje 9 ísel.)
ŠTEKL
JOS.: Domácí léení lázeské, karlovar-
ské, lázní Mariánských, Františkových
WILSON
W.: Nová Svoboda. Pel.
(Každý Cech by
VOSPÁLEK: starší
i
In
ml
Ig.
w
-•20
Schulz.
ísti.)
„
3*-
margine (Poznámky a dojmy
nové)
KnibtMkárn. Zdenek Binko y Pnut
,
II,
Vodikova
22.
3-
DB
Kuffner, Hanuš Nas stát a svtový mir
215
K78 1913a
PLEASE
CARDS OR
DO NOT REMOVE
SLIPS
UNIVERSITY
FROM
THIS
OF TORONTO
POCKET
LIBRARY
