Krmiva jsou jedním z nejdůležitějších vstupů do potravinového řetězce.
Výrazně ovlivňují zdraví zvířat, ekonomiku chovu, kvalitu a bezpečnost potravin živočišného původu.
Nařízení EP a Rady 178/2002 – tzv. potravinový zákon EU:
Krmivo nesmí být uvedeno na trh ani jím nesmí být krmena žádná zvířata určená k produkci potravin, pokud není bezpečné.
Krmivo se nepovažuje za bezpečné pro
zamýšlené použití, má-li se za to, že má škodlivý účinek na lidské zdraví nebo zdraví zvířat, způsobuje, že potraviny získané z zvířat určených k produkci potravin nejsou bezpečné pro lidskou spotřebu.
Z nařízení EP a Rady (ES) 767/2009 o uvádění krmiv na trh a používání krmiv: Krmivo smí být uváděno na trh a používáno, pouze pokud: a) je bezpečné a b) nemá přímý nepříznivý vliv na životní prostředí ani na životní podmínky zvířat. Krmivářské podniky, kteří uvádějí krmivo na trh, zajistí, aby krmivo: a) bylo nezávadné, pravé, nefalšované, vhodné pro daný účel a běžné obchodní jakosti a b) bylo označeno, zabaleno a obchodně upraveno v souladu s tímto nařízením a dalšími platnými právními předpisy Společenství. Požadavky stanovené v článku 16 nařízení (ES) č. 178/2002 se použijí obdobně na krmivo pro zvířata neurčená k produkci potravin.
Jestliže se krmivářský podnik domnívá nebo má
důvod se domnívat, že krmivo, které dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval, není v souladu s požadavky na bezpečnost krmiv, neprodleně přistoupí ke stažení dotyčného krmiva z trhu a uvědomí o tom příslušné orgány.
Nežádoucí a zakázané látky a produkty v krmivech Největší incidenty v posledních letech byly z působeny krmivy.
Největší incidenty způsobené krmivy 1998 1999
Dioxiny v citrusových slupkách z Brazílie. Dioxiny v potravinách a krmivech v důsledku pančování rostlinných olejů minerálními oleji z transformátorů v
Belgii. 2000 Dioxiny v krmných tucích v Belgii. 2002 Dioxiny ve sloučeninách stopových prvků mědi z USA, původem z Číny. 2002 Chloramfenikol (antibiotikum) v sušeném odstředěném mléce z Ruska, Ukrajiny a Běloruska. 2002 Nitrofen v krmné mouce z Německa. 2003 Medroxy progesteron acetát (MPA) hormony v irském glukózovém sirupu. 2003 Dioxiny v německé chlebové moučce, oxid zinku z USA. 2003 Dioxiny v peletovaných úsušcích z Německa.
2006 2006 2007 2008
Úlomky kostí v sušenkové moučce z UK Salmonela v sojové moučce z Brazílie. Dioxiny v sepiolitu (pojivo) ze Španělska. Melamin v krmivu pro domácí zvířata z USA, původem z Číny. Salmonela v rozpustném pšeničném proteinu z UK. Aflatoxiny ve slunečnici z Egypta. Melamin v organických sójových expelerech z Číny. Dioxiny/PCB v sušených recyklovaných potravinách v
2008 2008 2008 2008 Irsku. 2008 PCB/Dioxiny v guarové gumě z Indie. 2009 Lněné semeno ‘Triffid’ FP967 (nepovolené GMO) z Kanady. 2010 Dioxinová kontaminace moučky z mořských řas z Irska. 2011 Dioxiny v krmivu pro prasata a drůbež v Německu
Dioxinové incidenty v České republice
- r. 2003
SRN informovala přes RASFF o překročení MLR Dioxinů v ZnO dovezeného z Polska – část vyrobené šarže (3 tuny) byla dovezena i do ČR. Partie byla okamžitě pozastavena a následná analýza prokázala těsně podlimitní obsah dioxinů. Celá partie byla vrácena do Polska. Příčina – přímý spalovací proces při výrobě.
- r. 2012 ÚKZÚZ zjistil v dodávce rybí moučky
dvojnásobně překročený MLR a informoval přes RASFF všechny členské státy EU. Odběratel ZZN Pelhřimov si nechal udělat opakovaný rozbor a výrobce z Dánska taktéž v referenční laboratoři EU. Výsledky byly podlimitní. ÚKZÚZ rozeslal omluvu.
Co jsou nežádoucí a zakázané látky a produkty ?
*Nežádoucí látka podle definice uvedené ve směrnici 2002/32/ES je jakákoliv látka nebo produkt vyjma patogenních činitelů, která je v nebo na povrchu produktu určeného ke krmení zvířat a která představuje možné riziko pro zdraví zvířat a lidí nebo pro životní prostředí, nebo která by mohla nepříznivě ovlivnit živočišnou výrobu.
*Nežádoucí látky se mohou přirozeně vyskytovat v krmivech, jejich obsah je omezen hladinou MLR (maximální povolený obsah) stanovený právním předpisem.
* Krmiva s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů nesmí být použita ke krmení !!!
* Krmiva s nadlimitním obsahem
nežádoucích látek a produktů nesmí být rozředěna smícháním se stejným krmivem.
* Krmiva s nadlimitním obsahem
nežádoucích látek a produktů mohou být použita ke krmení pouze po dekontaminaci.
Nařízení KOMISE (EU) č. 574/2011, kterou se mění příloha I. Směrnice Rady a EP 200/32/ES PŘÍLOHA I – Maximální obsahy nežádoucích látek Kapitola I: Anorganické kontaminanty a dusíkaté sloučeniny
1.
Arsén
5.
Rtuť
2.
Kadmium
6.
Dusitany
3. 4.
Fluor
7.
Melamin
Olovo
Kapitola II: Mykotoxiny
1. 2.
Aflatoxin B1 Námel
Kapitola III: Toxické látky obsažené v rostlinách
1.
Gossypol volný
2. 3.
Kyselina kyanovodíková
4. Vinil
thiooxazolidon
5. Hořčičný olej těkavý
Teobromin
Kapitola IV: Organochlorové sloučeníny (kromě dioxinů a PCB)
1.
Aldrin
6.
2.
Dieldrin
7. Endrin
3.
Campechlor (toxafen)
8.
Heptachlor
4.
Chlordan
9.
Hexachlorbenzen (HCB)
5.
DDT
10. Hexachlorcyklohexan (HCH)
Endosulfan
Co to jsou dioxiny ?
*Z chemického hlediska dioxiny představují směs polychlorovaných aromatických látek, které mají podobnou strukturu a podobné chemické a fyzikální vlastnosti.
*Nejsou produkovány záměrně nebo vědomě, vznikají jako vedlejší produkty chemických procesů.
*V přírodě vznikají při vulkanických erupcích nebo při lesních požárech, lidskou činností pak při výrobě některých chemikálií, ocele, pesticidů a barviv, při bělení papíru.
*Jsou obsaženy v emisích z výfukových plynů a
vznikají také při nekontrolovaném spalování odpadů, obsahujících polychlorované sloučeniny (např. PVC aj.).
lidská populace je trvale vystavena nízké dioxinové expozici
Dioxiny představují velkou skupinu chemických látek
podobného složení. Jsou to sloučeniny uhlíku, vodíku, kyslíku a chloru, jsou bez barvy a zápachu.
Termín dioxiny zahrnuje skupinu 75 kongenerů polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD) a 135 kongenerů polychlorovaných dibenzofuranových (PCDF) z nichž je 17 toxických.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny a WHO (1997) označily kongener 2,3,7,8 – tetrachlordibenzodioxin (TCDD) a 1,2,3,7,8 – pentachlordibenzodioxin (PeCDD) jako nejtoxičtější
1,2,3,7,8 - PCDD je zjistitelná již při obsahu jednoho trilionu (ppt). Přítomnost 2,3,7,8 -TCDD
Stanovisko vědeckého výboru EFSA
a stanovisko Světové organizace pro zdraví (WHO) - Karcinogenní efekt se pod určitou prahovou hladinou již nevyskytuje.
Nežádoucí a toxické účinky dioxinů
-Dermální toxicita -Imunotoxicita -Karcinogenita -Neurotoxicita -Poruchy reprodukce -Nežádoucí změny na děloze -Endokrinní toxicita
Prevence
*Obecně – maximální obezřetnost vždy u tuků neznámého původu (destilované mastné kyseliny, zbytky minerálních olejů, regenerované fritovací tuky a regenerované oleje)
*A u všech krmných surovin, kde byl požit spalovací proces (sušení s přímým ohřevem !!!)
Zákaz používání živočišných proteinů ve výživě potravinových zvířat Cíl: Odstranit riziko TSE/BSE Opatření:
- Pro přežvýkavce totální zákaz
- Pro monogastry – částečný zákaz
Na výrobním zařízení, kde se vyrábí KS pro monogastry s živočišnými bílkovinami (např. s rybí moučkou) se nesmí vyrábět KS pro přežvýkavce !!! Jsou stanoveny přísné požadavky na balení, skladování a přepravu živočišných bílkovin a krmiv do nich jsou zamíchány s cílem zabránit kontaminaci krmiv pro přežvýkavce.
Živočišné proteiny zakázané používat ve výživě zvířat
-Z laboratorních zvířat -Z cirkusů -Kadávery -Z přežvýkavců
doplňkovými látkami se rozumí látky, mikroorganismy nebo přípravky, jiné než krmné suroviny a premixy, které se záměrně přidávají do krmiva nebo vody, aby splnily zejména některé z následujících funkcí -
Doplňková látka v krmivech musí: a) mít příznivý vliv na vlastnosti krmiva;
b) mít příznivý vliv na vlastnosti živočišných produktů; c) mít příznivý vliv na zbarvení okrasných ryb a ptáků; d) uspokojovat nutriční požadavky zvířat; e) mít příznivý vliv na důsledky živočišné výroby pro životní prostředí; f) mít příznivý vliv na živočišnou produkci, užitkovost nebo dobré životní podmínky zvířat, zejména působením na flóru gastro-intestinálního traktu nebo stravitelnost krmiva, nebo g) mít kokcidiostatický nebo histomonostatický účinek.
Doplňkové látky nejsou určeny k přímému zkrmování. Musí být homogenně zamíchány do premixů, krmných surovin nebo krmných směsí. U některých doplňkových látek je přímo určeno, že mohou být přidávány pouze do premixů.
Zvláštní skupinou sou doplňkové látky určené pro silážování.
Žádost o povolení DL předkládá žadatel (aplikant)ve formě dossieru. Pro dossier je EK stanoveno co musí obsahovat (monografie látky, předepsané zkoušky bezpečnosti, vlivu na produkci, životní prostředí a na zdrví zvířat a lidí. Žádost posuzuje Evropský úřad pro potravinovou bezpečnost (EFSA), který vydává odborné stanovisko. DL schvaluje formou hlasování Stálý výbor pro potravinový řetězec s welfare zvířat – sekce výživy zvířat, kde jsou zastupci všech členských států EU.
Schválené DL jsou zveřejňovány ve formě nařízení Evropské komise v Úředním věstníku EU (Official Journal of the European Union) v úředním jazyku všech členských států v části L (legislativa) a jsou tak součástí práva EU.
http://eur-lex.europa.eu Přehled platné krmivářské legislativy EU je uveden na http://eur-lex.europa.eu/cs/legis/latest/chap035010.htm Registr doplňkových látek http://ec.europa.eu/food/food/animalnutrition/feedadditive s/registeradditives_en.htm
Rozdělení doplňkových látek Kategorie: a) technologické doplňkové látky: jakákoliv látka přidaná do krmiva z technologických důvodů; b) senzorické doplňkové látky: jakákoliv látka, která po přidání do krmiva zlepší nebo změní organoleptické vlastnosti krmiva nebo vizuální vlastnosti potravin získaných ze zvířat; c) nutriční doplňkové látky; d) zootechnické doplňkové látky: jakákoliv látka, která se používá s cílem příznivě ovlivnit užitkovost a při zachování dobrého zdravotního stavu zvířat nebo která se používá s cílem příznivě ovlivnit životní prostředí; e) kokcidiostatika a histomonostatika.
