Krkonoše a možnosti letních sportovních aktivit v této lokalitě

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Fakulta ekonomie a managementu Katedra cestovního ruchu

Krkonoše a možnosti letních sportovních aktivit v této lokalitě Bakalářská práce

Autor: Petra Kapková Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec

Abstrakt Tato bakalářská práce nese název „Krkonoše a možnosti letních sportovních aktivit v této lokalitě“. Teoretická část je věnována popisu Krkonoš, přírodním podmínkám, historii, hospodářství a nejznámějším destinacím. Praktická část mapuje možnosti letních sportovních aktivit, využití volného času, ubytovací a stravovací podmínky. Dále představuje zájezd pro žáky základních škol, s ním související dotazník a jeho vyhodnocení.

Klíčová slova: Krkonoše. Příroda. Historie. Hospodářství. Léto. Turistika. Cyklistika. Vodní turistika. Adrenalinové sporty.

Abstract This bachelor thesis is titled „The Giant Mountains and the opportunities of summer sport activities in this area“. The theoretical part is dedicated to describing of the above mentioned area, natural, historical and economical conditions and an introduction of the most famous landmarks. The practical part deals with summer sports possibilities, spare time use, room and board conditions followed by the tour for elementary school pupils and a questionnaire and it´s evaluation.

Keywords: The Giant Mountains. Nature. History. Economy. Summer. Hiking. Bicycling. Tourig by water. Extreme sports.

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Krkonoše a možnosti letních sportovních aktivit v této lokalitě jsem zpracovala samostatně za pomoci pramenů uvedených v seznamu použité literatury.

V Nakvasovicích dne 14. května 2009

………………………. Podpis

Poděkování Děkuji všem, kteří mi pomáhali při získávání informací pro zpracování této práce, především Mgr. Bohumíru Machovcovi, vedoucímu bakalářské práce, za odbornou konzultaci a pomoc při tvorbě.

COPYRIGHT © 2009 Petra Kapková

Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................ 8 2 Teoretická část....................................................................................................................... 9 2.1 Popis oblasti, historie oblasti ............................................................................................. 9 2.2 Přírodní podmínky ........................................................................................................... 11 2.2.1 Geologický vývoj ........................................................................................................ 11 2.2.2 Klima ........................................................................................................................... 12 2.2.3 Hydrologie................................................................................................................... 13 2.2.3.1 Řeky a jejich prameny.......................................................................................... 14 2.2.4 Rostlinstvo a živočišstvo ............................................................................................. 19 2.2.4.1 Rašeliniště ............................................................................................................ 20 2.2.4.2 Alpínské hole........................................................................................................ 21 2.2.4.3 Ledovcové kary .................................................................................................... 22 2.2.4.4 Horské louky ........................................................................................................ 23 2.2.5 Přírodovědné pozoruhodnosti Krkonoš....................................................................... 23 2.2.6 KRNAP a jeho maloplošná chráněná území, ochrana přírody, vývoj ochrany přírody .............................................................................................................................................. 24 2.3 Historické a kulturní pozoruhodnosti ............................................................................ 27 2.4 Lidé a jejich kultura v Krkonoších a Podkrkonoší ....................................................... 29 2.5 Společenský vývoj v Krkonoších..................................................................................... 30 2.5.1 Vývoj po třicetileté válce ............................................................................................ 31 2.5.2 Vývoj do poloviny 18. století ...................................................................................... 32 2.5.3 Vývoj v letech 1914 – 1945 ........................................................................................ 32 2.6 Symbol Krkonoš ............................................................................................................... 33 2.7 Hospodářství ..................................................................................................................... 34 2.7.1 Zemědělství ................................................................................................................. 34 2.7.2 Průmysl........................................................................................................................ 35 2.7.3 Lesní hospodářství....................................................................................................... 35 2.7.4 Cestovní ruch............................................................................................................... 36 2.8 Nejznámější Krkonošské destinace................................................................................. 38 2.8.1 Benecko ....................................................................................................................... 38 2.8.2 Černý Důl .................................................................................................................... 38 2.8.3 Harrachov .................................................................................................................... 39 2.8.4 Janské Lázně ............................................................................................................... 39 2.8.5 Paseky nad Jizerou ...................................................................................................... 40 2.8.6 Pec pod Sněžkou ......................................................................................................... 40 2.8.7 Špindlerův Mlýn.......................................................................................................... 41 2.8.8 Trutnov ........................................................................................................................ 41 2.8.9 Vrchlabí ....................................................................................................................... 42

6

3 Praktická část ...................................................................................................................... 42 3.1 Turistika, rekreace a sportovní využívání Krkonoš ..................................................... 42 3.1.1 Historie turistiky.......................................................................................................... 46 3.1.2 Klub českých turistů.................................................................................................... 48 3.1.3 Návrhy jednotlivých tras ............................................................................................. 52 3.1.3.1 K prameni Labe .................................................................................................... 52 3.1.3.2 K nejhezčímu vodopádu....................................................................................... 52 3.1.3.3 Benecko ................................................................................................................ 53 3.1.3.4 Na Sněžku ............................................................................................................ 53 3.1.3.5 Za majestátem Černé hory.................................................................................... 54 3.1.3.6 Hrádek Aichelburk ............................................................................................... 55 3.2 Cyklistika .......................................................................................................................... 55 3.3 Vodní turistika.................................................................................................................. 57 3.3.1 Stupnice obtížnosti řek ................................................................................................ 58 3.4 Ubytovací a stravovací možnosti Krkonoš..................................................................... 58 3.5 Zábava a volný čas v Krkonoších ................................................................................... 61 3.6 Praktické informace ......................................................................................................... 63 3.7 Zájezd pro žáky základních škol..................................................................................... 65 4 Závěr..................................................................................................................................... 75 5 Informační zdroje................................................................................................................ 77 6 Přílohy .................................................................................................................................. 79

7

1 Úvod Krkonoše se rozprostírají v severozápadních Čechách při hranicích s Polskem a jsou to nejnavštěvovanější hory v České republice. Každý jistě ví, že se zde nachází nejvyšší hora ČR – Sněžka (1602 m), pramen Labe, mnoho dalších přírodních i kulturních pozoruhodností a také spousta známých zimních rekreačních středisek , např.: Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Harrachov, Rokytnice nad Jizerou, Benecko a další. Díky těmto lyžařským střediskům jsou Krkonoše navštěvovány především v zimním období, jelikož jsou neobvykle bohaté na počet kvalitních sjezdových, ale i běžeckých tratí. Ve své bakalářské práci „Krkonoše a možnosti letních sportovních aktivit v této lokalitě“ bych se však chtěla zaměřit na celkový popis oblasti z hlediska přírodního i historického, ale především pak na zmapování možností využití letních sportovních aktivit. Nejvíce je v letní sezóně v Krkonoších jistě rozvinuta pěší turistika, a to nejen díky kvalitnímu turistickému značení, ale i snahou místního obyvatelstva o zlepšení služeb a výbornou materiálně-technickou základnou. Pěší turistika se samozřejmě stále rozvíjí, stejně jako vodní turistika, cykloturistika a další sportovní možnosti. Při relaxačních a sportovních vycházkách se návštěvník může kochat především nádhernou krajinou s řadou úchvatných scenérií, které se společně vyskytují na takto malém území. Toto téma jsem si vybrala na základě svých předchozích návštěv této lokality a budoucí čtenáře této práce bych chtěla seznámit s Krkonošemi jako celkem, ale především pak ukázat, že se tyto hory dají využívat velmi atraktivně také v letní sezóně. Myslím si totiž, že spousta návštěvníků ani neví, co zde ještě může spatřit a navštívit. Tento důvod také považuji za hlavní při výběru mého tématu. Doufám, že bakalářská práce přinese čtenářům nové poznatky, nebo alespoň prohloubí ty stávající a snad i ponoukne k letnímu objevování zdejších krás.

8

2 Teoretická část 2.1 Popis oblasti, historie oblasti Krkonoše jsou největší, nejznámější a také turisty nejnavštěvovanější pohoří v České republice. Nacházejí se v severovýchodních Čechách při hranici s Polskem, která je dělí na dvě různé části. Česká část, jejíž rozloha činí 454 km², je podstatně větší než část polská, která má rozlohu pouhých 177 km². Česká část je také členitější a mírnější. Krkonoše jsou součástí geologického celku, zvaného Český masiv. Na západě začínají Novosvětským sedlem, jež je odděluje od sousedních Jizerských hor. Další ohraničení je tvořeno řekou Jizerou, Vysokým nad Jizerou, Jilemnicí, Vrchlabím, Dolním Dvorem, Janskými Lázněmi, Svobodou nad Úpou, Trutnovem a Petříkovicemi. Severní hranici tvoří státní hranice s Polskem. Z horopisného vymezení vyplývá, že Krkonoše náleží do západní části sudetské horské soustavy, která se rozkládá od Lužických hor na západě až po Nízký Jeseník v Moravské bráně. Pohoří je protaženo ve směru severozápad – jihovýchod a můžeme ho rozdělit na několik horopisných podcelků. Jsou to Krkonošské hřbety a Krkonošské rozsochy, dále na jižním okraji Vrchlabská vrchovina a na severní straně vrchovina zvaná Przedgórze Karkonoskie. Ke Krkonošským hřbetům náleží téměř 30 km dlouhý Slezský hřbet, který nese název též hlavní, hraniční nebo pohraniční. Nachází se zde většina největších krkonošských vrcholů – Luboch (1296 m), Szrenica (1362 m), Tvarožník (1320m), Sokolík (1384 m), Violík (1472 m), Vysoké Kolo (1506 m – nejvyšší bod západních Krkonoš), Dívčí kameny (1414 m), Malý Šišák (1440 m), Stříbrný hřbet (1490 m), Sněžka (1602 m), Svorová hora (1410 m). Celé pohoří dělí na západní a východní sníženina Slezského sedla poblíž Špindlerovy boudy. Český nebo též vnitřní hřbet je rozdělený zářezem Labe nad Špindlerovým Mlýnem. Od západu je tvořen vrcholy Čertova hora (1020 m), Plešivec (1210 m), Lysá hora (1344 m), Kotel neboli Kokrháč (1435 m), Krkonoš (1421 m), Medvědín (1235 m). V e východní části se nachází Kozí Hřbety (1321 m – 1422m), Luční hora (1555 m) a Studniční hora (1554 m). Krkonošské rozsochy jsou poněkud nižší, např. rozsocha Kapradníku, Čertovy hory, Vlčí hřeben, rozsoch Žalého a rozsoch Zadní Planiny, ze Sněžky vybíhá rozsocha Růžové hory.

9

Na rozdíl od české strany hor je polská strana tvořena víceméně jediným velikým a strmým svahem, který spadá ze Slezského hřbetu až do Jelenohorské kotliny. První lidská sídla v této oblasti začala vznikat kolem toků řek podle zemských stezek. Po jedné z nich pravděpodobně vpadl do Čech v roce 1110 polský panovník Boleslav Křivoústý. Slované začali kolonizovat podhůří v polovině 13. století. Druhou kolonizační vlnu tvořilo převážně německé obyvatelstvo na horní Úpě a Labi v druhé polovině 13. století. V této době vzniká v Krkonoších velké množství zemědělských osad a řemeslných středisek městského charakteru jako např. Trutnov a Hostinné. Ve 14. a 15. století přicházejí do Krkonoš cizinci – Vlaši. Počátkem 16. století do Trutnova míšeňští horníci a ve třicátých letech známý důlní odborník z Korutan Kryštof z Gendorfu, který velmi přispěl k rozsáhlému hospodářskému využívání Krkonoš. Po stovkách se s rodinami v Krkonoších začali usazovat tyrolští dřevaři a zde můžeme hovořit o tzv. třetí kolonizační vlně. Jako doplňkový způsob obživy zaváděli chov dobytka, což se stalo zárodkem pozdějšího budního hospodaření. Bylo vybudováno mnoho bud jako např. Sahlenbašské boudy (dnešní Dvoračky), Dvorská bouda pod Velkým Šišákem, Kotelná bouda a další. Na přelomu 18. a 19. století bylo na obou stranách hor zhruba 2 500 bud s 20 000 kusy dobytka.

10

2.2 Přírodní podmínky Díky svým přírodním bohatstvím, krásám a sněhovým podmínkám se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v České republice. V letním období se jedná především o pěší turistiku a cyklo-turistiku. Turisté mohou využít dobře propracovaný systém značených tras a množství horských bud. V zimním období poskytují Krkonoše ideální podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování. Nachází se zde mnoho center se skvěle upravovanými lyžařskými vleky a sjezdovkami, ale i desítky kilometrů běžeckých tras. V oblasti je vybudována dobře fungující infrastruktura, která umožňuje návštěvníkům plně si vychutnat svůj pobyt v Krkonoších. 2.2.1 Geologický vývoj Nejčastěji se vyskytující horninou v Krkonoších jsou různé typy břidlic, jež vznikly přeměnou původních usazených nebo vyvřelých hornin, dlouhodobým působením horotvorných tlaků, roztoků a plynných emanací. Krystalické břidlice patří do vetší skupiny tzv. přeměněných hornin, které vznikaly během horotvorných pochodů zvrásněním a překrystalováním z původních sedimentů a vyvřelých hornin. Řadí se do starohor a starších prvohor. Z geologického hlediska jsou Krkonoše zařazeny do jednoho celku s Jizerskými horami a základem krkonošsko-jizerského krystalinika jsou již zmíněné krystalické břidlice staré zhruba 600 milionů let. Hlavní rysy si Krkonoše utvořily v prvohorách, v období zvaném silur, kdy se po ústupu silurského moře staly již nadobro souší. V karbonu tu vznikaly rozsáhlé kamenouhelné pánve. Dalším mohutným útvarem je tzv. Krkonošský pluton, který má tvar vypouklého jazyka a jeho mocnost by měla dosahovat zhruba 4 až 5 kilometrů. Krkonošská žula tvaruje celý Hraniční hřbet od Harrachova až po Sněžku, utuhla v hloubce a na povrch vystoupila teprve později po zvětrání horních vrstev. Velmi teplé a vlhké klima ve starších třetihorách značně přispělo k pomalému chemickému zvětrávání hornin. Teprve poté přišlo postupné ochlazování a zarovnávání reliéfu pohoří. V této době také vznikaly rozsáhlé paroviny s širokými údolími a mírnými svahy. V mladších třetihorách postihlo Krkonoše alpinské vrásnění, při kterém vznikly také Alpy a Karpaty. Český masiv byl rozlámán na spoustu ker, které se tlakem zvedaly nebo klesaly a část, kde se vyskytovaly Krkonoše, byla vyzdvižena nejvýše. Tehdy

11

pohoří dostalo zhruba dnešní podobu a jeho výška se od současné příliš neodlišovala. V této době se tvořily také známé hřebeny, jako např. Plešivec, Kotel, Zlaté návrší, Kozí hřbety, Luční a Studniční hora a Sněžka. Koncem třetihor přišla prudká změna klimatu. Nastalo výrazné ochlazení, jež znamenalo nástup několika dob ledových a meziledových. Ze Skandinávie se do Evropy rozšířil kontinentální ledovec, který dosahoval až na severní stranu Krkonoš. Přes třicet menších ledovců se vytvořilo přímo v Krkonoších – dva největší se nacházely v Obřím a Labské dole, byly dlouhé kolem čtyř kilometrů. Materiál, jež byl hrnutý ledovci, vytvářel četné valy – morény, které zahrazovaly ledová jezírka. Ledové zvětrávání trhalo skály, na jejichž místě pak vznikaly různé skalní a terasovité útvary. Vrstvy krystalických vápenců na úpatí Krkonoš umožnily i vznik různých krasových jevů a tvořily se také jeskyně, jež nejsou příliš rozlehlé a nemohou se pochlubit bohatou krápníkovou výzdobou. Známě jsou jeskyně v Poniklé, Štěpnicích, Vrchlabí, Lánově, Černém Dole, Horním Maršově a Albeřicích, největší dosahují délky 200 metrů. Konečnou tvář Krkonoš vymodelovaly prudké vodní toky a erozivní činnost čtvrtohorního zalednění. 2.2.2 Klima Pro Krkonoše jsou typické horské, drsné podnební poměry, i když jsou situovány v mírném klimatickém pásmu.To se výrazně projevuje ve složení rostlinstva i živočišstva a ovlivňuje i pobyt zdejších návštěvníků. K výrazným rozdílům v teplotách přispívá i 1100 m výškového rozdílu mezi podhůřím a nejvyššími vrcholy. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi +6 - 0°C. Sýkora a kolektiv (1983) uvádějí: „V klimatické regionalizaci podle Quitta je hřebenová oblast Krkonoš řazena do chladné (Ch) klimatické jednotky, označované třídou Ch 4, střední polohy do Ch 6 a nižší do Ch 7. Ch 4 je charakterizována velmi krátkým létem, které je chladné a vlhké, přechodné období je velmi dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem. Zima je dlouhá a velmi chladná, vlhká s velmi dlouhým trváním sněhové pokrývky. Klimatické podmínky níže položených oblastí, zařazených do Ch 6 a Ch 7, jsou příznivější vzhledem k nižší nadmořské výšce.“ Klimatické charakteristiky

Ch 4

Ch 6

12

Ch 7

Počet zamračených dnů Počet jasných dnů

130 až 150

150 až 160

150 až 160

30 až 40

40 až 50

40 až 50

Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se sněhem

600 až 700

600 až 700

500 až 600

400 až 500

400 až 500

350 až 400

120 až 140

140 až 160

120 až 130

-6 až -7

-4 až -5

-3 až -4

12 až 14

14 až 15

15 až 16

2 až 4

2 až 4

4 až 6

4 až 5

5 až 6

6 až 7

140 až 160

120 až 140

120 až 140

S rostoucí nadmořskou výškou teplota vzduchu klesá, a to na každých 100 metrů 0,5° až 1,0°C. Nejteplejším měsícem v roce je červenec s průměrnými teplotami od 14°C v nižších polohách až po 8,3°C na Sněžce. Nejchladnějším měsícem je leden s teplotami okolo –4,5°C v nižších polohách po –7,2°C na Sněžce. V horách je nejdelší sluneční svit v jarních měsících. Krkonoše jsou velmi bohaté na úrodu srážek. Jejich množství přibývá s nadmořskou výškou a na hřebenech činí roční úhrn okolo 1200 až 1600 mm, pro úhrn srážek je také důležitá orientace údolí a expozice svahů. Nejvyšší úhrny jsou v srpnu, což je vyvoláno častými přívaly srážek a bouřkami, nejnižší jsou v měsíci březnu. Jiným krkonošským fenoménem jsou větry, které vanou především od severozápadu k jihozápadu. Za největrnější místa v Krkonoších jsou považována Labská a Bíla plošina. 2.2.3 Hydrologie Krkonoše jsou velmi významnou pramennou oblastí, která svou vodnatostí značně ovlivňuje režim průtoku v horním i ve středním úseku Labe v Čechách. Krkonoše hrají tedy důležitou vodohospodářskou úlohu v povodí Labe. Ročně spadne v dlouhodobém průměru v Krkonoších až 1220 mm srážek, které jsou jediným zdrojem napájení. Ve vrcholových polohách se průměrné roční srážky pohybují okolo 1600 mm. Krkonoše tak spadají mezi česká pohoří s nejbohatší

13

srážkovou činností. Přestože jsou úhrny spadlých srážek poměrně vysoké, jejich značná část odtéká v podobě povrchových a podpovrchových vod. Hlavní příčinou značného podílu odtoku ze spadlých srážek jsou především relativně krátké toky s příkrými spády a strmou sklonitostí povodí. Nejvyšší průtok krkonošských řek se vyskytuje v jarních měsících, a to především v dubnu a v květnu. Na hlavních i vedlejších tocích vznikla řada vodopádů, jež bývají častým turistickým cílem. Jedním z nejnavštěvovanějších je Pančavský vodopád, který spadá z hrany Pančavské louky ve výšce 250 m na dno Labského dolu. Další vodopády jsou např. Labský (34,5 m) a Horní Úpský (129 m), dalším velmi známým vodopádem je jen 10 m vysoký, ale mohutný Mumlavský vodopád. V Krkonoších můžeme spatřit i pozůstatky činnosti dávných ledovců v podobě ledovcových jezírek, jež se nazývají plesa . Nejznámější a největší z nich jsou Wielki a Maly Staw na dně Sněžných jam. Na české straně hor nebyly podmínky pro vznik ples až tak příhodné. Výjimkou je jediné malé jezírko zvané Mechové v údolí Hotelského potoka pod Kotelními jámami. Zajímavé tůňky a jezírka můžeme spatřit i v některých rašeliništích, např. v Pančavském, Černohorském či Úpském. Nejhorší povodně postihly Krkonoše v letech 1882 a 1897, kdy vodní přívaly způsobily nejen značné materiální škody, ale vyžádaly si i lidské životy. Poslední velká povodeň byla v Krkonoších zaznamenána v roce 1997, kdy největší škody napáchala především Malá Úpa a horní tok Labe. 2.2.3.1 Řeky a jejich prameny

Labe – horní tok Labe Pramen Labe leží na styku tří turistických značek: červené, která vede od Horních Míseček a u pramene končí; žlutá taktéž od Horních Míseček pokračuje ke státní hranici a zelená vede ze Špindlerova Mlýna k Harrachovu a k Novosvětskému průsmyku. Labe pramení na Labské louce v Krkonoších v nadmořské výšce 1384 m. Českou republiku opouští u Hřenska v nadmořské výšce 115 m. Oblast prameniště je vrcholovým vřesovištěm, kde se vyskytuje zdejší vzácná květena ( rdesno hadí kořen, kýchavice Lobelova, mochna zlatá, metlice trsnatá, knotovka červená, třtina chloupkatá, zlatobýl alpínský, všivec sudetský, ostružiník moruška, ale především smilka tuhá).

14

Boje o tuto oblast mezi slezským hrabětem Schffgotschem a českými Harrachy se snažil roku 1684 vyřešit královehradecký biskup Jan z Tallemberka, který se k prameni vydal na velbloudu. Poté, co zvíře padlo, pokračoval k prameni na nosítkách a pramen dne 19. září pokřtil. Boje utichly až roku 1710, kdy oblast připadla české straně. Ve stejném roce byl u pramene postaven seník, roku 1748 bouda, ta sloužila k letnímu ustájení dobytka. Uvažovalo se též o stavbě kostela, ale k té nikdy nedošlo. Pramen byl pak vysvěcen ještě jednou, a to v roce 1884 vrchlabsým děkanem W. Weberem. V roce 1959 byla místní studánka opatřena betonovou skruží a na nedalekém balvanu odkryta plaketa Jana Buchara, velkého znalce a propagátora Krkonoš. Další plakety zde byly umístěny roku 1968. Představují 24 měst, kterými řeka až k jejímu ústí protéká. Okružní trasa Pro okružní trasu je nejvhodnějším začátkem Špindlerův Mlýn. Na Medvědín(1235m) se vydáme sedačkovou lanovkou a na vrcholu budeme pokračovat po žluté značce, která nás dovede na červeně označenou cestu, která se nazývá Bucharova. Po následujícím 0,5 km se dostaneme na Masarykovu silnici. Od konečné zastávky autobusu ( jezdí v sezoně ) půjdeme kolem mohyly Hanče a Vrbaty a dále kolem Hančova pomníku ( tyto památné pomníky připomínají tragické úmrtí lyžařů při závodě, jež se konal 24. března 1913 ) k Labské boudě a od ní přes Labskou loukou až k prameni. Dále budeme pokračovat po modré značce, která začína u Labské boudy. Projdeme kolem Labského vodopádu do Labského dolu. Toto údolí ledovcového původu patří mezi nejkrásnější místa v Krkonoších. V roce 1904 založil hrabě Harrach v Labském dole první rezervaci a pojmenoval ji Strmá stráň. Nachází se zde také mnoho vodopádů, z nichž nejznámější je Labský a největší Pančavský. Podél toku Labe se dostaneme až k jeho soutoku s Bílým Labem na rozcestí U Dívčí lávky, odkud zhruba po kilometru cesty doputujeme zpátky k lanovce na Medvědín.

Bílé Labe Tato říčka pramení v Úpském rašeliništi, které se rozprostírá mezi Sněžkou a Luční boudou. Kromě Bílého Labe tady začíná také tok Úpy a Lomničky. Okružní trasa

15

Začínáme opět ve Špindlerově Mlýně, odkud se po modré značce dostaneme na rozcestí U Dívčí lávky a dále po Weberově cestě. Podél toku říčky dojdeme k boudě U Bílého Labe a pod svahy Kozích hřbetů až k Luční boudě. Ta patří k jedné z nejstarších v Krkonoších, zemědělské stavení tu bylo vybudováno již roku 1625. Od Luční boudy se vydáme po červené značce přes Bílou louku k Rennerovu kříži, ten připomíná náhlé úmrtí vlastníka Luční boudy, Jakuba Rennera, který zahynul ve sněhové vánici 11. dubna 1868. Pokračujeme na Široký hřbet na rozcestí nad chatou Výrovka. Zde se vydáme vpravo po zelené značce kolem Svatopetrského potoka až do obce Svatý Petr, který je dnes součástí Špindlerova Mlýna.

Malé Labe Malé Labe pramení pod Zadní Planinou ve výšce 1325 m jako Klínový potok, který má charakter divoké horské říčky s velkým počtem kamenných prahů. Nad Hostinným se zleva vlévá do Labe. Okružní trasa Vydáme se ze Špindlerova Mlýna ke stanici lanovky na Pláň. Na vrcholu dojdeme po modrém označení k boudě Na Pláni, kde zabočíme doprava, projdeme okolo boudy Hájenky a přes vrchol Kopřivníku k rozcestí Nad Krásnou Plání, kde se dále vydáme vlevo po zelené. Pokračovat budeme údolím Klínového potoka a nad potokem Lusina voda můžeme spatřit Hříběcí boudu, kde se v azylu ukrýval i známý český komik Vlasta Burian. Od Hříběcí boudy půjdeme po modré tzv. Novou Friesovou cestou k Friesovým boudám, založených roku 1676. Projdeme svahem Světlého vrchu ( 1314m ) až k rozcestí u bývalé Klínové boudy. Na rozcestí se vydáme po zelené barvě zpět k lanovce a dolů do Špindlerova Mlýnu.

Úpa Úpa pramení v Úpském rašeliništi, které je největším v Krkonoších. Rašeliniště se nachází západně od Sněžky, v prostoru mezi bývalou Obří boudou a Luční boudou.

16

Kromě Úpy zde pramení ještě Bílé Labe a Lomnička, ty ale odtékají na polskou stranu hor. Okružní trasa Začínáme v Peci pod Sněžkou. Následují dvě varianty trasy, ti zdatnější se vydají pěšky rovnou z Pece a ti méně zdatní využijí sedačkové lanovky s mezistanicí na Růžové hoře a z vrcholu Sněžky sejdou po červené trase k bývalé Obří boudě. Zdatnější turisté vyrazí do Obřího dolu, kde se v 15. století těžilo mnoho rud. Známý je např. Gendorfův důl, důl sv. Kryštofa, Svatojánský důl, Pomoc Boží, Bohatá naděje, Velká žíla, Žlutý kyz, důl Jana Seifrta a arzenikový důl. Západním svahem Sněžky stoupáme k bývalé Obří boudě, která byla z technických důvodů uzavřena a od roku 1982 zrušena. Od Obří boudy půjdeme vlevo po modré k Luční boudě. Od Luční boudy se dáme po červené a kolem Rennerova kříže a Památníku obětem hor dojdeme na rozcestí nad chatou Výrovka, odkud se vydáme vlevo po zelené. Po cestě dorazíme k Richterovým boudám, poté Andělskými a Čertovými schody k hotelu Horizont v Peci.

Čistá, Temná bystřina, Vlčí potok Všechny tři toky pramení na Liščí louce, která se nachází pod Liščí horou v nadmořské výšce okolo 1260 m. Okružní trasa Do pramenné oblasti těchto toků se vydáme z obce Černý Důl. Z náměstí půjdeme po modré značce a dále pak proti proudu Čisté. Poté, co mineme Cihlářskou a Náchodskou boudu, dojdeme až ke skupině Hrnčířských bud, které byly postaveny roku 1854. Na rozcestí pokračujeme po červené značce směrem k Liščí hoře. Na Liščí louce můžeme spatřit chatu Prvosenku a bývalou Lyžařskou boudu. Na dalším rozcestí se vydáme vlevo po žluté a dojdeme až k prameništím. Pokračujeme horskou silničkou, která nás dovede k Tetřevím boudám, jejichž historie sahá až do roku 1713. Na rozcestí zvolíme žluté označení, které nás dovede až k Jelenímu vrchu ( 1023 m). Dále sestupujeme lesem k Bönischovým boudám, přetneme trasu lyžařského vleku a pokračujeme přímo do Černého Dolu.

17

Labe – dolní tok Mumlava Mumlava pramení jako Velká Mumlava na severním svahu Kotle, v nadmořské výšce 1360 m. Její pravý přítok je Malá Mumlava, která pramení na Mumlavské louce. Říčky se slévají v místě zvaném Krakonošova snídaně a odtud již obě nesou společný název Mumlava.

Okružní trasa Cestu začínáme v západních Krkonoších – v Harrachově. Vydáme se k dolní stanici lanovky na Čertovu horu, čímž si náš výšlap značně zjednodušíme. Od konečné stanice lanovky půjdeme po modré značce a dostaneme se k rozcestí Ručičky. Dále budeme pokračovat po zelené až k chatě Dvořačka, která byla dříve využívaná pro chov dobytka a po požáru roku 1893 přestavěna pro turistické účely. Od chaty vyjdeme po červené značce a pokračujeme do Kotelského sedla pod Kotlem, který je známý svými zbytky karů a morén. Dále se pak po zelené trase dostaneme až k rozcestí U čtyř pánů. Po levé straně se nachází rašeliniště, jež je pramennou oblastí Velké Mumlavy. Na rozcestí zabočíme vlevo a dojdeme k řece. Poslední úsek cesty vede Mumlavským dolem až k Mumlavské boudě a Mumlavskému vodopádu, odkud to již není daleko zpátky do Harrachova.

Jizerka Jizerka pramení u Horních Míseček v Krkonoších, v nadmořské výšce 1065 m, pod severovýchodním svahem Kozlího hřbetu. Do Jizery se vlévá u Horní Sytové. Okružní trasa Začneme na Horních Mísečkách, které byly založeny roku 1642 jako hornická osada. V dnešní době jsou využívány jako rekreační oblast s velkým sportovním využitím a ubytovny, ty zde v 50. letech minulého století poskytovaly přístřeší zdejším horníkům a těžařům dřeva, později byly přestavěny na nynější hotely a ubytovny. Vydáme se po žluté značce směrem na Dolní Mísečky. Po pěšině sledujeme tok Jizery a následně se pustíme po modré značce, která nás dovede na červeně značenou hřebenovou cestu od Předního Žalého. Zde zabočíme vlevo a širokou cestou se pustíme

18

do svahu Mechovince. Na pravé straně můžeme spatřit rekreační osadu Labskou a stejnojmennou přehradu na Labi. Z Mechovince začíná cesta klesat k rozcestí s modrou k Harrachově skále. Po chvíli dojdeme na místo, kde končí jeden kratší vlek a právě při jeho trati se nachází pramen Jizerky.

2.2.4 Rostlinstvo a živočišstvo Krkonoše se i přes svou nevelkou rozlohu vyznačují značnou pestrostí horských ekosystémů. Proto jsou po právu asi jedním z nejprobádanějších pohoří v Evropě. Vědecky je odsud popsáno více jak 1250 druhů kvetoucích rostlin a tisíce jiných rostlin. Složení rostlinstva na horských svazích značně ovlivňuje především nadmořská výška, teplota vzduchu a půdy, geologické podloží a orientace svahů. Významnou roli nese též sněhová pokrývka, laviny, proudění větru, množství spadlých srážek a samozřejmě také přítomnost a činnost člověka ve zdejším prostředí. V Krkonoších se nacházejí čtyři hlavní výškové stupně s odlišnou vegetací: submontánní stupeň (mezi 400 až 800 m n.m. – listnaté a smíšené lesy), montánní stupeň (mezi 800 až 1200 m n. m. – smrkové lesy), subalpínský stupeň (mezi 1200 až 1450 m n. m. – smilkové louky, klečové porosty a severská rašeliniště), alpínský stupeň (1450 až 1602 m n. m. – kamenité sutě a lišejníková tundra). V submontánním stupni se tedy nacházejí listnaté a smíšené lesy, především: buk lesní, javor klen, jedle bělokorá, jasan ztepilý, jilm horský a olše šedá.V bylinném patře roste např. sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, plicník lékařský, lýkovec jedovatý, kyčelnice devítilistá, dymnivka dutá, podbílek šupinatý, vraní oko čtyřlisté a další. Montánní stupeň je charakteristický především smrkem ztepilým, v menším zastoupení bukem lesním, javorem klenem, jeřábem ptačím a jedlí bělokorou. Silný stín a kyselé půdy vyhovují především kapraďorostům. V okolí potoků se nachází např. oměj šalamounek, havéz česnáčková, věsenka nachová, devětsil bílý, mléčivec alpínský, krabilice chlupatá, řeřišnice hořká atd. Subalpínský stupeň tvoří klečové porosty, původní i druhotné smilkové louky a subarktická rašeliniště. Převládají zde keře, keříky, trávy a byliny.Roztroušeně tu roste bříza karpatská a vrba slezská, v bylinném patře keříčky borůvky, brusinky nebo vlochyně, sedmikvítek evropský, podbělice alpská a vzácně i plavuník alpský.

19

Alpínský stupeň je tvořen pouze na nejvyšších vrcholcích Krkonoš, např. na Sněžce, Studniční a Luční hoře, Vysokém Kolu a Kotli. Nacházejí se zde kamenité sutě a travinná a lišejníková společenstva. Např. kostřava nízká, psineček skalní, ostřice tuhá, jestřábníky, rozrazil chudobkovitý, prvosenka nejmenší atd. Krkonoše se mohou chlubit velmi bohatou květenou. Na poměrně malém území se vyskytují velmi vzácné druhy, z nichž většina je chráněna. Množství rostlinek se vytvořilo již koncem třetihor a počátkem čtvrtohor, je to např.: jeřáb sudetský, lomikámen čedičový, zvonek krkonošský a 31 druhů jestřábníků. Můžeme zde spatřit také druhy, které se sem rozšířily v glaciálu a po ústupu ledovce zde zdomácněly, jako např.: všivec sudetský, lomikámen sněžný, vzácný ostružník moruška, rozchodnice alpinská, prvosenka nejmenší, lomikámen prutníkovitý a další. Nejbohatší květena se často vyskytuje v karových údolích, kterým je také přezdíváno „zahrádka“. Hojnými druhy jsou zde např.: sasanka narcisokvětá, lilie zlatohlavá, česnek sibiřský, kropenáč vytrvalý, oměj štíhlý a tuhý, oměj šalamúnek, mléčivec alpinský, kýchavice Lobelova a stračka vyvýšená.

V minulosti byly z horských lesů vyhubeny takové šelmy, jako např. medvěd hnědý (poslední v roce 1726), rys ostrovid (poslední kolem roku 1800), vlk obecný (poslední roku 1761) a kočka divoká (poslední 1896). Obvyklými živočichy jsou v současné době jelení a srnčí zvěř, jezevec lesní, liška obecná, kuna lesní a skalní a samozřejmě také prase divoké. Nejpočetnější skupinou jsou však ptáci – např. pěnkava obecná, křivka obecná, čížek lesní, ořešník kropenatý, datel černý, několik druhů sýkor, vzácně čáp černý, z dravců káně lesní, jestřáb lesní, krahujec obecný a vzácně i orel křiklavý. Z druhů sov je to pak puštík obecný, kalous ušatý, sýc rousný a naše nejmenší sovička kulíšek nejmenší. V okolí horských potoků žije také velké množství ptactva, z nichž nejznámější je jistě ledňáček říční. Pstruh potoční již bohužel z potoků vymizel, a to v důsledku silného okyselení a emisí. 2.2.4.1 Rašeliniště

Jednou z nejčastějších formací Krkonoš jsou horská rašeliniště, která jsou propletena stružkami rašelinné vody a častým porostem různých druhů keřů a keříků.

20

Krkonošská rašeliniště můžeme brát jako poslední památku na subarktickou tundru, která se táhla střední Evropou až po Skandinávii. Půdy rašelinišť jsou velmi chudé na živiny, a proto zde nejčastějším porostem jsou mechy, lišejníky, trávy, ostřice, byliny, drobné keříky a keře. K nejvýznamnějším rostlinným druhům v Krkonoších bezesporu patří ostružiník moruška, který má velmi lahodné plody, jež jsou oblíbeny především ve Skandinávii a na Sibiři, kde se hojně vyskytuje. Například v Norsku je kompot z těchto plodů národním pokrmem a Finové z něj vyrábějí likér. Sýkora a kolektiv (1983) uvádějí: „Krkonošská rašeliniště jsou dvojího druhu: rašeliniště lesního stupně, kde spolu s rašeliníky převládají spíše suchopýry a ostřice (např. rašeliniště na Černé hoře), a nelesní rašeliniště. Nelesní rašeliniště se dělí na tři skupiny: - mezotrofní, tj. středně bohaté na živiny, kde žije ostřice obecná a šedá, suchopýr úzkolistý, sítina vláskovitá, bezkolenec spolu s mechy bařinatou trsnatou, srpnatkou bezpruhou aj.; - oligotrofní, tj. chudé na živiny, kde ve stružkách mělké rašelinné vodě roste ostřice zobánkatá a mokřadní, ostřice ježatá spolu s rašeliníkem Dusénovým, rašeliníkem Lindbergovým aj,; - společenstva na rašelinných kopečcích, jejichž charakter udávají keříčky jako šicha, vlochyně, klikva drobnoplodá, kyhanka, brusinka spolu se suchopýrem pochvatým, moruškou, rašeliníkem tuhým, rašeliníkem prostředním aj. Rašeliniště tohoto typu najdeme např. mezi Obří a Luční boudou, na Čertově louce, na Pančavské a Labské louce aj., tedy v nadmořské výšce nad 1300 metrů. Nejčastější zvířenou rašelinišť je velké množství hmyzu. Jedním z nejtypičtějších brouků je střevlík Agonum ericeti. Z pavouků je to pak slíďák Arctosa alpigena. Velmi častým druhem hmyzu jsou pak různé druhy šídel a vážek. Savci se v rašeliništích hojně nevyskytují, můžeme zde spatřit např. hraboše mokřadního, hryzce vodního, rejska obecného a malého a myšku drobnou. 2.2.4.2 Alpínské hole

Alpínské hole mají v Krkonoších poměrně malou rozlohu. Setkáme se s nimi především na Sněžce a na hlavním hřebenu v nadmořské výšce nad 1500 metrů. Jsou zde velmi drsné životní podmínky, jelikož vegetační doba trvá jen 3 – 4 měsíce v roce. Šest měsíců jsou zde teploty pod bodem mrazu.

21

Půdy jsou zde mělké, skeletovité, chudé na humus i na živiny, a proto jsou zde rostliny dobře vybaveny. Mají např. velmi úzké listy (sítina trojklanná, metlička křivolaká,..), nebo husté ochlupení (jestřábník alpský). Nacházejí se zde i některé lišejníky severské tundry a různé druhy mechů. Mnoho živočichů zde nenajdeme. Z brouků např. kvapníka a střevlíčka, z motýlů okáče rudopásého a z pavouků např. slíďáka chladnomilného. Nad hranicí lesa bylo v Krkonoších zjištěno asi 100 druhů pavouků. Z ptactva se zde můžeme setkat i s druhy, které jinde v Čechách nespatříme, např. spěvuškou podhorní, která se vyskytuje v nejvyšších polohách Sněžky, Obřího a Labského dolu. Mezi vyhynulé druhy patří kulík hnědý, který byl v Krkonoších spatřen naposledy v roce 1946. 2.2.4.3 Ledovcové kary

Ledovcové kary jsou vlastně sběrné pánve bývalých ledovců a na české i polské straně Krkonoš je jich celkem třináct – Úpská jáma, Malá a Velká Studniční jáma, Malá a Velká Kotelní jáma, Harrachova, Pančavská a Navorská jáma v závěru Labského dolu, Malá a Velká Sněžná jáma, jáma Malého i Velkého Rybníku a jáma Lomničky pod Sněžkou. Krkonošské kary jsou velmi bohaté na přírodní úkazy a nikde jinde se nesetkáme s tak pestrou a bujnou vegetací, s tak rozmanitými společenstvy živočichů, jako na stěnách, svazích a dnech ledovcových karů. V karech se každý rok vytvářejí podmínky pro vznik sněhových lavin. Z 37 lavinových drah se jich na české straně vyskytuje 23. Ničivé následky lavin jsou patrné především na zdejší floře, a to na tvaru kmenů. Vyskytují se zde velmi vzácné druhy rostlin jako např. sasanka narcisokvětá, lilie zlatohlavá, náprstník velkokvětý, hvozdík pyšný, jinořadec kadeřavý a další. Důležitou zásobárnu vody, která zajišťuje vznik pramenišť a rašelinišť s bohatou květenou je v karech především tající sníh. Zdejší pestrost a bujnost rostlinstva si u místních obyvatel zajistila celou řadu pověr a pověstí, jejichž hlavními hrdiny byly nadpřirozené bytosti. Tak vznikl i název Krakonošova zahrádka nebo Čertova zahrádka, kde místní obyvatelé sbírali léčivé byliny.

22

2.2.4.4 Horské louky

Ve všech výškových stupních Krkonoš se můžeme setkat s bezlesými místy, která mohou být buď přirozeného původu, nebo vzniklá v průběhu osidlování Krkonoš. Zde převládá luční vegetace, jejíž složení závisí samozřejmě na nadmořské výšce, přírodních podmínkách a na intenzitě hospodaření. Známe louky stupně podhorského, horského a částečně i subalpínského. Jejich vznik a vývoj je spojen se zemědělským hospodařením v Krkonoších. Louky nižších poloh pozvolna ustupují důsledkem intenzivní zemědělské výroby, zatímco louky středních a vyšších poloh jsou stále ještě druhově velmi bohaté, občas jsou v odborné literatuře označovány jako květnaté horské louky. Velký počet zástupců lesních porostů se postupně rozšířil na louky, kde se uchytil, např. kokořík přeslenitý, zvonečník klasnatý, věsenka nachová, bika hajní a další. Jiné druhy se na louky rozšířily z niv pramenišť, a nebo z míst podél cest. Samozřejmě nesmíme také opomenout všechny zásahy člověka jako přísevy travních směsí, vysévání a vysazování léčivých bylin, např. čechřice a libečku. Na smilkových loukách, které vznikly po vykácení kosodřeviny, se v době pastvy nacházely různé druhy hub, které byly závislé na dobytčím trusu. Byl to např. kropenatec prstenitý, který dnes již nespatříme, poněvadž vymizel, když se přestal pást dobytek. V Krkonoších se v lučních travách vyskytuje velké množství živočichů, jako např. pavouk slíďák chladnomilný žijící u nás pouze v Krkonoších, dále běžník tmavý s nejbližší lokalitou v Norsku a Finsku, kobylka masožravá a horská, bezpočet druhů motýlů, střevlík horský, vzácný horský druh ováda, ještěrka obecná, slepýš křehký a zmije. S příchodem člověka se dostalo do Krkonoš i velké množství savců, jako např. bělozubka šedá, zajíc polní, křeček, myšice temnopásá, hraboš polní, myš domácí, myšice křovinná apod. 2.2.5 Přírodovědné pozoruhodnosti Krkonoš Jeskyně – v Krkonoších se nachází bezpočet menších i větších jeskyní a vodou vymodelované krasové jevy. Mnohé z jeskyň byly objeveny v období těžby hornin a až následný průzkum upřesnil jejich celkový rozsah. Největší krasové dutiny jsou v Horních Albeřicích. Zde byly objeveny jeskyně, např. Albeřická, Celní, Krakonošova atd. Tyto jeskyně mají zajímavou krasovou výzdobu.

23

Jeskyně v Poniklé byla objevena roku 1912 a nachází se zde krásné podzemní jezírko.Délka jeskyně je přes 200 m a hloubka asi 40 m. Další menší jeskyně se nacházejí ve Vilémově, Rokytnici, Štěpanické Lhotě, Hořejším Vrchlabí, Horním Lánově a v Maršově. Pro turisty jsou bohužel přístupné pouze Bozkovské dolomitové jeskyně, které leží asi 7 km jihozápadně od Vysokého nad Jizerou. Kamenná moře – nacházejí se ve vrcholových partiích Krkonoš. Jsou to svahové kamenité sutě, které vznikaly již v dobách ledových a meziledových v období čtvrtohor. Led a mráz v této době trhal skalní podloží a formoval jej do nejrůznějších tvarů. Nejčastěji se vyskytují na svazích Sněžky, Studniční a Luční hory, Stříbrného hřbetu, Vysokého Kola, Kotle nebo Krkonoše. Karling Sněžky – Sněžka má zvláštní jehlanovitý tvar, který je pro evropské středohory poměrně vzácný. Vznikl v třetihorách důsledkem odlišného geologického složení krajiny. Již v té době byla Sněžka pravděpodobně nejvyšším vrcholem v Krkonoších. Ledovcová údolí – tvořila se ve starších čtvrtohorách , kdy docházelo k velikému ochlazování celé střední Evropy. V té době se zhruba v 11 krkonošských horských údolích vytvořily ledovce alpského typu. Důsledkem tání těchto ledovců se vytvořila četná ledovcová údolí. Největší ledovce stékaly údolím Obřího a Labského dolu, Hotelského potoka, Mumlavy, Zeleného potoka, Dolem Bílého Labe a Dlouhým dolem. Ledovcová jezera – některá krkonošská údolí byla působením ledovce přehrazena. Byl zpomalen odtok vody a to vedlo k vytváření ledovcových jezer.Známý je např. Velký rybník, jež má délku 550 m, šířku 170 m a hloubku 24,4 m. Déle je známý Malý rybník a Mechové jezírko. Obří hrnce – jedná se o hrncovité až kotlovité prohlubně, které mají rozměry častokrát i v rozmezí metrů. Vznikají činností vodního proudu, který unáší písek, oblázky a valouny. V Krkonoších se nacházejí jedinečné obří hrnce, zejména na Jizeře v Jizerském a Kotelském potoce, v korytě Úpy a na Mumlavě. Vodopády – v Krkonoších se nachází mnoho vodopádů, mezi nejznámější patří např. Pančavský vodopád, Labský, Pudlavský, Horní Úpský, Mumlavský, atd. 2.2.6 KRNAP a jeho maloplošná chráněná území, ochrana přírody, vývoj ochrany přírody Krkonošský národní park byl založen v roce 1963 a jeho celková rozloha činí 54.969 ha. Pohybuje se v nadmořských výškách od 400 do 1602 m n. m. 24

Krkonošský národní park se rozprostírá v severovýchodní části Čech podél hranic s Polskem. Z úředního hlediska se jeho větší část nachází na území bývalých okresů Trutnov, Jablonec nad Nisou a Semily. Celé území je orientováno ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Většina území KRNAPu spadá do geomorfologického celku Krkonoše (podčepky Krkonošské hřbety, Krkonošské rozsochy a Vrchlabská vrchovina), část pásma patří již do celku Krkonošské podhůří (s podčepky Železnobrodská vrchovina a Podkrkonošská pahorkatina). Oba horopisné celky náleží do Krkonošsko-jesenické soustavy v rámci České vysočiny. Národní park se rozkládá na většině, ne však na celé české části pohoří. Leží na území od Novosvětského sedla na západě, k Žacléřskému sedlu na východě. Délka území národního parku dosahuje 39 km, šířka se pohybuje od 3,5 km do 15 km. Nejnižší bod se nachází na řece Jizeře v nadmořské výšce 480 m, nejvyšším vrcholem je Sněžka 1602 m. KRNAP můžeme vymezit asi takto: Hranice s Polskem, Novosvětské sedlo, Hvězda, Jablonec nad Jizerou, Jizera po Arnoštov, Jizerka po Hrabačov, Vrchlabí, Rudník, Mladé Buky, Kalná Voda, Babí, Žacléř. Nejbližší soused je Broumovská vrchovina na východě, Jizerské hory na severozápadě, na polské straně hor je to pak Jeleniogorská Kotlina a Rudawa Janowickie. Krkonoše náleží k pohořím vyvrásněným v prvohorách, zhruba před 600 miliony lety. Značně přesahují horní (alpinskou) hranici lesa, která se zde pohybuje okolo 1250 m n. m.

Maloplošná chráněná území V roce 1981 bylo v KRNAPu šest státních přírodních rezervací, dva chráněné přírodní výtvory a jedno chráněné naleziště. Mezi státní přírodní rezervace spadají: PRAMENY LABE (rozloha 2883,89 ha) Rezervace vznikla sloučením rezervací Kotelné jámy, Labského dolu, Pančavské louky a louky Západokrkonošské. V této rezervaci se nacházejí i dva nejvetší krkonošské vodopády – vodopád Pančavy a vodopád Labe. V BAŽINKÁCH (rozloha 33,39 ha) Tato rezervace se nachází na východním úbočí Kozelského hřbetu.

25

PRAMEN ÚPY (rozloha 4279,79 ha) Rezervace vznikla spojením dřívějších rezervací Východokrkonošská, Obří důl a Úpská rašelina. Tato rezervace je největší, nachází se zde Sněžka, Úpská jáma. ČERNOHORSKÁ RAŠELINA (rozloha 72,04 HA) Založením této rezervace vznikla pro největší vrchovištní rašeliniště lesního typu v této lokalitě. RÝCHORY (rozloha 142,95ha ) Vznikla sloučením rezervací Rýchorská studánka, Rýchorská květnice a Dvorský les. BOBERSKÁ STRÁŇ (rozloha 18,86 ha) Tato lesní rezervace se vyskytuje v nejvýchodnější části KRNAPu.

Chráněné krajinné výtvory: LABSKÁ SOUTĚSKA (rozloha 2,80 ha) Je součástí řečiště Labe v prostoru mezi Herlíkovicemi a Kukačkou. Vyskytuje se zde 53 obřích hrnců, což se u nás vyskytuje pouze ojediněle. KLÍNOVÝ POTOK (rozloha 0,29 ha) Jedná se o nejmenší známý vodní tok v ČR, který vytváří evorzní jevy v krystalinických horninách.

Chráněné naleziště: HERLÍKOVICKÉ ŠTOLY (rozloha 25m²) Jedná se v Krkonoších o známé zimoviště netopýrů.

Ochrana přírody a její vývoj Krkonoše jsou pohoří plné unikátních a jedinečných přírodních scenérií. V roce 1963 se staly národním kulturním bohatstvím, jež je nezbytným předpokladem zachování tak výjimečných hodnot. Ještě počátkem tohoto tisíciletí byly Krkonoše nedotčené civilizací a nacházel se zde těžko dostupný terén. Ve 14. století začalo dobývání zdejší přírody a zakládání prvních větších obcí.Téměř veškeré krkonošské lesy byly v 16. a 17. století zdevastovány, a to s rozvojem těžby nerostných surovin a důlního průmyslu. Následoval přechod k zemědělství, boudaření a pastvě dobytka.

26

Naštěstí již v minulém století si lidé začali uvědomovat stále větší nebezpečí z hospodářských zásahů do horské přírody. O ochranu přírody se v té době začali starat např. lesník Jahnel, Cotty, Schmidt, Judeich a rodina Harrachů. Hrabě Jan Harfách v roce 1904 dokonce zřizuje první krkonošskou rezervaci Strmou stráň v Labském dole. V roce 1922 byla na polské straně hor vyhlášena rezervace v Malé Sněžné jámě. První návrh na zřízení národního parku pokládá roku 1923 krkonošský badatel profesor František Schustler. Uvědomoval si, že je nezbytné chránit velké územní celky, celé horské prostředí a ne jen některé druhy zvířat a rostlin. V 19. století se Krkonoše staly jednou z turisticky nejvyhledávanějších oblastí ve střední Evropě. Bylo tedy nezbytné, starat se o zdejší přírodu a náležitě ji chránit. V roce 1959 došlo nejprve ke zřízení národního parku na polské straně hor – Karkonoski Park Narodowy a 17. 5. 1963 se Krkonoše staly prvním českým národním parkem.

2.3 Historické a kulturní pozoruhodnosti Krkonoše mají poměrně řídké osídlení, a proto tato oblast není nijak bohatá na kulturní památky. Hlavním důvodem pro výstavbu strážních hradů a hrádků byla především existence obchodních cest a těžba nerostných surovin. Známý je například Trutnovský hrad, který je nejstarší v oblasti, založený ve 13.století. Dále pak hrad v Žacléři z počátku 14. století, jež byl později zcela přestavěn na zámek. Známé jsou i zříceniny hradů Nístějka a Štěpnice. Jen příkopy a valy byly zachovány ze strážních hrádků Rychnovského, Stadelburgu, Rechenburgu a Bolkova. Mezi známé zámky patří např. renesanční zámek ve Vrchlabí, novorenesanční v Jilemnici, renesanční v Horní Branné, dále pak v Žacléři a Horním Maršově. Městská architektura se částečně dochovala v Trutnově (renesanční, novogoticky upravená radnice, renesanční a barokní domy), ve Svobodě nad Úpou (barokně klasicistní

a rokokové domy), Vrchlabí (renesanční, barokně přestavěná radnice,

barokní a klasicistní domy), Žacléři (barokní a empírové domy, klasicistní radnice), Horním Maršově (klasicistní dům) a Černém Dole (barokní dům). Ve zdejší oblasti se nachází poměrně hodně kostelů. Nejstarší je v Horním Starém Městě z roku 1315, dále pak v Žacléři ze 16. století, Černém Dole původně z roku 1556, Zlaté Olejnici ze 17. století a Horní Branné. Většina kostelů je však barokních – Horní Štěpnice, Vrchlabí, Vítkovice, Křížlice, Vysoké nad Jizerou,

27

Rokytnice nad Jizerou, Poniklá, Jablonec nad Jizerou, Trutnov, Horní Maršov, Svoboda nad Úpou, Dolní Malá Úpa a Bernartice. Klasicistní kostely se nacházejí v Trutnově a Špindlerově Mlýně, empírové v Harrachově a Křížlicích a pseudogotické ve Vrchlabí a Horním Maršově. Hrádek Aichelburg nad Temným Dolem je názornou ukázkou romantické architektury 19. století. Lázeňské objekty v Janských Lázních mají také specifický vzhled, např. zdejší novorenesanční kolonáda se secesními prvky z konce 19. století. V Krkonoších jsou známé zdejší dřevěné lidové stavby, především pak „roubenky“, jež můžeme shlédnout např. v Horních Štěpnicích, Vrchlabí, Vysokém nad Jizerou, Jablonci nad Jizerou, Jilemnici, Křížlicích atd. I drobné architektury nejsou samozřejmě výjimkou. Jde o kapličky (např. na Sněžce, ve Velké Úpě, nad Davidovými Boudami, v Obřím dole, ve Vlčím dole, atd.); kříže, které často připomínají i tragické události (Dixův kříž v Obřím dole, Rennerův kříž u Luční boudy, Rýchorský kříž na Rýchorách, Švédský kříž pod Lahrovými Boudami, Červinkův kříž ve svahu Luční hory, Šilhavého kříž nad Modrým dolem aj.), mohyly a pamětní desky.

Ambrožova vyhlídka – nachází se na hraně Pančavské jámy, jižně od Labské boudy. Vyhlídka je pojmenovaná po Jindřichu Ambrožovi (1878-1955), který je autorem turistických publikací a mapy Krkonoš. Jeho zásluhou bylo také v roce 1952 v Krkonoších vyhlášeno 8 rezervací. Bucharova deska – nachází se u pramene Labe a byla vystavena na počest známého propagátora přírodních krás Krkonoš, turistiky a lyžování. Chojnik – jedná se o zříceninu hradu, jež se tyčí na žulových skalách nad Sobieszowem. Jestřábí boudy – původně pět starých vojenských objektů, které byly postaveny v letech 1936-1938 v souvislosti s budováním pohraničního opevnění. Kaplička – památník obětem hor v bývalé kapličce v sedle Luční a Studniční hory. Kaple sv. Vavřince – postavena v letech 1655-1681 na vrcholu Sněžky. Původně byla vystavena pro účely bohoslužeb, později byla přestavěna na útulek a hospodu a později byla opět vysvěcena. Labská přehrada – asi jeden kilometr dlouhá údolní přehrada situovaná na Labi u Krausových Bud pod Špindlerovým Mlýnem. Byla vystavěna v letech 1910-1914 za účelem zadržování a regulování přívalových vod. 28

Masarykova horská silnice – vede z Jilemnice přes Mísečky na hřeben Krkonoš. Původně byla postavena jako lesní komunikace v letech 1887-1897 a v roce 1936 byla přestavěna na dlážděnou cestu. Mohyla Hanče a Vrbaty – kamenná mohyla, která se nachází na hřebeni Krkonoš nad Vrbatovou boudou. Byla postavena v roce 1925 na památku lyžařského závodníka a jeho přítele. Pramen Labe – je jedním z nejnavštěvovanějších míst celých Krkonoš. Wang – je to dřevěný severský kostelík, který pochází z norské vesničky Mjös z pohoří Jotunheimen. Bedřich Vilém IV. ho v 19. století získal a v letech 1842-1844 ho nechal převézt do Krkonoš. Jedná se o vikingsko-románské umění. Žalý – je to zalesněný vrch SZ od Vrchlabí. Na jeho vrcholu se nachází původně dřevěná rozhledna, která byla později železná a od roku 1892 kamenná.

2.4 Lidé a jejich kultura v Krkonoších a Podkrkonoší V této lokalitě žili v minulosti Češi i Němci . Obyvatelé se dříve živili především zpracováním lnu, předením a tkaním, výrobou plátna, lesními pracemi, dřevorubectvím, výrobou dřevěného uhlí, prací v průmyslových podnicích, dolech, přádelnách, sklárnách a dále při různých příležitostných pracích (např. práce při žních, sklizni sena apod.). V první polovině 19. století se postavení místních obyvatel nenacházelo zrovna v nejlepší době, neboť probíhala nemilosrdná hospodářská krize. Zemědělství bylo v horských oblastech v minulosti velice primitivní. K orbě se často místo tažné koňské síly používala síla lidská a vše se upravovalo a dopravovalo ručně. Pole byla obdělávaná primitivními způsoby, používal se úhor a orba byla mělká. Malá hospodářství nechovala velký počet dobytka, protože nebyl dostatek sena na dlouhá zimní období. Lidé se v horských oblastech oblékali opravdu jednoduše. Muži i ženy měli jeden všední oblek a pro práci používali oděvy nejvíce obnošené. Svatební a sváteční šaty si uschovávali po celý život, aby posléze mohly posloužit i jako oděv pohřební. Tím, že vesnice byla odloučena od ostatních center, a dále tím ,že pracovala společně, byly zdejší rodiny značně upevněné. Autorita otce byla v tehdejší době značná. Děti musely poslouchat veškerá nařízení rodičů, např. i o výběru životních partnerů rozhodovali rodiče.

29

Všechny lidové svátky, jako narození dítěte, svatba, pohřeb, byly velice střídmé. Proto se také nedochovalo takové množství zdejších obyčejů. Např. loučení se se svobodou je v Krkonoších téměř neznámé. Lidové pověry se udržovaly především ty, které měly zajistit plodnost polí, stromů, zdravou vodu a zdraví lidí. Velmi silné byly také sousedské vztahy v této lokalitě, protože bez nich by se zde téměř nedalo žít. Sousedé si pomáhali skoro se vším: se stavbou domu, při sezonních pracích a mnoha dalších činnostech. Zachovalo se zde i množství místních obyčejů, např. barborky; utržení třešňové větvičky na sv. Barboru; sv. Mikuláš; Lucka – na její svátek bylo zakázáno příst a Lucky chodily přestrojeny za maškary a strašily místní děti; svěcení Vánoc; průvody maškar léta a zimy a mnoho dalších.

Lidová architektura V Krkonoších se nachází mnoho lidových roubenek. Ze zápraží, též náspu se vcházelo do síně. V zadní části síně byla tzv. černá kuchyň, kde se vařilo na otevřeném ohni v rozšířené části komína, a dále pec s kachlovými kamny. Sednice, do které se vcházelo ze síně, sloužila jako hlavní obytný prostor a zaplňovala celou průčelní část domu. V zadní části domu se většinou nacházela komora nebo chlév. Základním stavebním materiálem v Krkonoších bylo samozřějmě dřevo, jehož měl každý dostatek. Stěny domů se tzv. roubily z hraněných tesaných trámů, spáry mezi nimi byly vyplněny pěchovaným mechem nebo slámou a potřeny mazanicí z jílu, nebo hlíny. Omazané spáry se také často potíraly vápnem.

2.5 Společenský vývoj v Krkonoších Krkonoše se svými ojedinělými lesy tvořily již v dávných letech součást pomezního hvozdu Království českého. Oblast byla osídlena kmeny slovanskými, na severu Bobřany a na jihu kmeny českými. Krkonoše od sebe tyto dva osídlené prostory oddělovaly. Bylo velmi důležité, aby bylo nějakým způsobem možné propojit tyto dva kmeny, a proto se zde začaly budovat rozmanité obchodní stezky. Nejdůležitější a nejstarší

30

z nich byla trutnovská nebo také vratislavská stezka, která spojovala Prahu s Vratislaví. Další dvě důležité stezky nesly název Česká a Slezská. Lidé začaly osídlovat oblasti Krkonoš na počátku 12. století. Trutnovsko osídlili Švábenici a západní část hor páni z Markvartic. Také církev se velice významně podílela na zdejší kolonizaci, např. opatovičtí benediktýni, kteří založili vrchlabské probošství. Dále vznikaly osady: Úpa (pozdější Trutnov), Dolní a Horní Branná, Lánov, Maršov, Horní a Dolní Lysečiny a další. Bylo také velmi důležité budovat obranný systém, a proto se začala stavět hranice panství a opevněná místa, jejichž účelem bylo chránit stezky. V této době byl postaven hrad v Úpě (dnešní Horní Staré Město), Bolkov, Vlčice, Rechehnburg, Žacléř, Hostinné, Břecštejn a další. Na slezské straně Krkonoš bylo založeno celkem dvanáct hradů. Mezi známé patří např. Chojník. Težba rud přilákala do Krkonoš celou řadu kolonistů, jejich činnost vehementně podporoval panovník Rudolf II. Cesty Vlachů do Krkonoš doprovázela celá řada legend, na jejichž podnětu se zrodila i legenda nejznámější, legenda o Krakonošovi. V průběhu 14. století se začala tato oblast členit na jednotlivá panství. Na východě to bylo panství Štěpanice, ve střední části panství Vrchlabí a na západě potom Trutnov, Žacléř a Vlčice. Na severu to bylo především panství Chojník. 2.5.1 Vývoj po třicetileté válce Významné politické i hospodářské změny vyvolala třicetiletá válka i v Krkonoších. Obyvatelé podhůří se během války stěhovali do hor, kde před ní byly částečně chráněni. Za tzv. vyvrcholení protireformačních aktů v Krkonoších lze považovat dvě události druhé poloviny 17. století. Svěcení Labského pramene roku 1684 a postavení a vysvěcení kaple sv. Vavřince na Sněžce v roce 1681. Hold katolické církvi i císaři vzdal tímto činem hrabě Schaffgotsch. Třicetiletá válka se velmi citelně projevila na důlní činnosti. Klesala těžba a byl nedostatek havířů. Skončila tedy důležitá etapa krkonošského důlního průmyslu, který již nikdy nedosáhl takového významu. Osídlení Krkonoš bylo i po ukončení třicetileté války poměrně husté. V pol. 18. století existovala již řada významných bud, jako např. Rokytenské boudy, Kotelné

31

boudy, Vosecké boudy, Luční boudy, Rennerovy boudy, Hříběcí boudy, Bradlerovy boudy a mnoho dalších. 2.5.2 Vývoj do poloviny 18. století Na vývoji této doby se velice citelně podílelo nevolnictví, kterým bylo postiženo stále více lidí. Obyvatelstvo bylo rovněž zatěžováno různými poplatky, jako např. za předení a tkaní, mýto atd. Díky stále trvajícím válkám vzrůstal v Krkonoších počet venkovské chudiny. Válečné náklady začaly vyvolávat špatné sociální poměry a následné další vykořisťování feudálními pány. Díky těmto událostem vypuklo roku 1775 v Podkrkonoší selské povstání, které se následně rozrostlo do celých Čech. Ohniskem povstání byla Rtyně v Podkrkonoší na náchodském panství. Celé povstání bylo vojsky krvavě potlačeno. Roku 1781 syn Marie Terezie Josef II. vydal toleranční patent a téhož roku také zrušil nevolnictví. Jeho zrušení se samozřejmě projevilo i na hospodářství v Krkonoších. Z obyvatel hor se stávali nájemníci a pachtýři. Bylo-li někde na horách ještě příhodné místo, pro postavení nové, nebo opravení staré boudy, aktivně ho využívali. V této době byly vybudovány např. Špindlerovy boudy, Staré Erlebachovy boudy, Pudlovy boudy, Vosecké boudy a mnoho dalších. Budní hospodářství i život tamnějších obyvatel byl koncem 18. století ovlivněn výrazným faktorem, cestovním ruchem, novým způsobem využívání horské přírody. Nejprve se jednalo o zábavu pouze pro majetnější občany, po čase i pro širší veřejnost. Obyvatelé hor tento nový trend samozřejmě efektivně využívali nejen tím, že turistům poskytovali ubytování a stravu, ale také různé průvodcovské a informativní služby. Staré boudy byly přestavovány a zvelebovány pro větší pohodlí hostů, stavěli se ale samozřejmě i boudy nové pouze pro tyto účely (Labská bouda, bouda u Sněžných jam,..) a jejich přístupové cesty. Nastával tedy velký boom rozvoje hotelnictví a cestovního ruchu v našich nejvyšších horách. 2.5.3 Vývoj v letech 1914 – 1945 Stejně tak jako každý válečný konflikt, tak i první světová válka znamenala celkové zhoršení životních podmínek pro obyvatele Krkonoš.

32

V Krkonoších byla zestátněna část lesů panství Jilemnice, Vrchlabí a Maršov. Později se z nich vytvořily dvě správy státních lesů, a to ve Vrchlabí o výměře 6569 ha a v Jilemnici o výměře 4057 ha. Mnoho organizací, a mezi nimi především Klub českých turistů, začaly vměšovat do Krkonoš český živel. To se samozřejmě nelíbilo německým obyvatelům v Československu i Německu a zejména tzv. rakouskému krkonošskému spolku založenému v roce 1880. Krkonoše byly samozřejmě také zasaženy hospodářskou krizí, kterou vyvolala Velká říjnová revoluce, a tak v roce 1919 a 1920 propukly na Vrchlabsku a Trutnovsku mohutné demonstrace, které si chtěly zajistit zlepší zásobování oblasti a také samozřejmě lepší sociální podmínky obyvatelstva. Ani proletářské srazy za účelem společného boje proti fašismu, válce a na obranu SSSR nebyly vyjímkou. V Krkonoších se jich uskutečnilo celkem sedm: 3. září 1922 na Pomezních boudách, 5. srpna 1923 na Sněžce, 26. července 1925 a 5. září 1925 na Obří boudě, 15. května 1927 a 12. srpna 1928 a následně 28. srpna 1932 na Špindlerově sedle a na Labské louce. Po odstoupení Sudet roku 1938 byly v oblasti Krkonoš zabrány okresy Vrchlabí, Hostinné, Trutnov, Maršov, Žacléř, Rokytnice nad Jizerou a část okresu Jilemnice a Vysoké nad Jizerou. Po vypuknutí války nacisté v Krkonoších vybudovali výcvikové tábory, lazarety, ale i zajatecké a koncentrační tábory. Tábory byly např. v Horním Lánově, ve Strážném, Janských Lázních, Malé Úpě a Žacléři. Sýkora a kolektiv (1983) uvádějí: „8. a 10. května roku 1945 pronikla ze Slezska přes Harrachov, Špindlerovo sedlo a Žacléř do Čech vojska 21. armády 1. ukrajinského frontu pod vedením generálplukovníka D. N. Guseva. Československá vlajka zavlála dne 15. května v 9 hodin na vrcholu Sněžky, aby oznámila všem lidem v severním i jižním podhůří Krkonoš vítězství a mír.“

2.6 Symbol Krkonoš Tuto postavu z vyprávění znají nejen děti, ale jistě i většina dospělých. Pro mnohé má tato postava mnoho podob, např. divokého lesního obra s hrůzostrašným kyjem, laskavého dědu s vousy, fešáckého hraběcího myslivce, záhadného pocestného,

33

ale především postavu, která je obdařená nadpřirozenými schopnostmi a silou, jež dokáže znamenitě využívat. V dnešní době se má za to, že Krakonoš se v lidových pověrách vyskytuje už od 15. století. Zprvu jako zlá postava, vládce větru, která do svého lesního panství jen tak někomu vstup povolit nechtěla. Později se ale Krakonoš začal objevovat také jako zastánce chudých a poctivých lidí proti panstvu a nenasytům. Dvořák a kolektiv (1996) uvádějí: „Je důvodné se domnívat, že tu první, strašidelnou podobu pustili mezi obyvatelstvo obou částí podhůří zcestovalí a obratní Vlaši, tajemní hledači pokladů, na obranu svých kutišť před nezvanými vetřelci. Je možné, že si k ní ze zištného zájmu leccos přidali i krkonošští kořínkáři.“ Krakonoš se dostal do psané podoby až v 17. století v díle Paula Johanna Praetoria, jenž působil na univerzitě v Lipsku. Toto dílo se pak stalo vzorem pro další vypravěče, především pak německého původu. Již od počátku byly potíže s Krakonošovým pojmenováním. Uvádělo se „pan Johanes“ nebo „pan Jan“, později nejasné Rübezahl s variantami: Rubical, Ribenzall a zčeštěné Rýbrcoul. Dnešní pojem Krakonoš se uchytil až v letech národního obrození.

2.7 Hospodářství 2.7.1 Zemědělství K značnému rozvoji zemědělství v Krkonoších došlo zhruba koncem 17. století, kdy začalo vznikat tzv. „budní hospodářství“. Ta se zaměřovalo na chov dobytka. Charakter života v Krkonoších se začal měnit po roce 1945, jelikož se boudy začaly přetvářet na rekreační chaty. S úbytkem dobytka se také razantně snížila sklizeň luk a péče o ně. V roce 1965 se v KRNAPu vyskytovalo celkem 3112 ha zemědělské půdy. V devadesátých letech se ve zdejším zemědělství staly veliké změny, jelikož se původní statky a družstva začaly rozpadat a vznikat nové. V současné době se značným způsobem začíná rozvíjet horské zemědělství. Farmáři začínají hospodařit šetrným způsobem, k čemuž zásadně přispívají nejen zákonné normy, ale i různé dotační tituly. Velkou měrou se rozvíjí také tzv. ekoturistika, agroturistika a ekoagroturistika. Jedná se o šetrnou formu turistiky, kdy se turisté např. na farmě starají o dobytek a vykonávají různé hospodářské práce.

34

2.7.2 Průmysl Významná průmyslová města jsou např. Trutnov, Vrchlabí a Jilemnice, kde převažuje textilní a papírenský průmysl. V horské části převažuje terciární sektor: služby, hotelnictví, pohostinství, obchod, doprava atd. V historii mělo silnou tradici hornictví a využívání nerostných surovin, těžba rud v horském masívu Krkonoš a těžba černého uhlí u Žacléře. Bohatou tradici krkonošského hornictví nese důl n.p. Rudné doly Příbram, který je umístěn v západních Krkonoších na úpatí vrchu Ptačnice na levém břehu řeky Mumlavy. Nejznámější doly, ve kterých se dobývalo v poválečném období, se nacházejí ve Strážném, Černém Dole, Horním Lánově, Suchém Dole a ložisko v Křížlicích. Těžba nerostných surovin na území byla z důvodu ochrany přírody značně omezována. S rozvojem cestovního ruchu v oblasti se také začal značně rozvíjet stavební průmysl pro výstavbu nových hotelů a rekreačních středisek. Mezi nejvýznamnější průmyslové podniky na území Krkonoš bezesporu patřily sklárny Crystalex v Harrachově, jež byly založeny v roce 1712. V Krkonoších je dále významný průmysl papírenský, dřevozpracující a textilní. 2.7.3 Lesní hospodářství Na území KRNAPu se lesy rozkládají na rozloze 32 270 ha, což činí přes 80% výměry. Lesy podstatně ovlivňují celé prostředí Krkonoš i s širším okolím. Lesní hospodářství se tedy zde stalo hlavní hospodářskou činností v oblasti národního parku. Lesy mají velmi důležité funkce, a to např. chrání a zpevňují břehy vodních toků, ovlivňují vsakování vody do půdy, ochraňují půdu před nebezpečnou erozí, zachycují srážky v korunách stromů a ovlivňují tání sněhu. Na zavodněných půdách naopak odsávají a odvádějí přebytečnou vodu. Samozřejmě mají také obrovský význam rekreační, hygienický, terapeutický a půdoochranný. Jako zdroj rekreace slouží lesy každoročně milionům návštěvníkům národního parku a Krkonoš celkově. Dnešní rozmístění lesů a jejich druhová skladba jsou výsledkem hospodaření, které bylo uplatňováno v Krkonoších v posledních 250 letech. V nižších polohách měl největší zastoupení buk lesní, dále pak javor horský, olše šedá, jasan ztepilý, jilm drsný a další. Ve vyšších nadmořských výškách je nejhojněji zastoupen smrk ztepilý. Ten tvoří zhruba 87% zalesnění Krkonoš.

35

Lesy se začínají v Krkonoších těžit asi tak ve stáří 120 let, kdy dosahují své mýtní zralosti. Lesní zákon zde stanovuje, že každá odlesněná plocha musí být znovu zalesněna nejdéle do 2 let od jejího vzniku. 2.7.4 Cestovní ruch Krkonoše mají bezpočet přírodních krás, dobré podmínky pro zimní rekreaci a sport a také relativně snadnou dostupnost z centrálních Čech i Moravy. Proto jsou jednou z nejnavštěvovanějších oblastí České republiky, jak v letní, tak i v zimní sezóně. www. Czechturism.cz/monitoring návštěvníků v regionu Krkonoše/léto (2005) uvádí: 4 Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Krkonoše Výzkum mapuje návštěvnost turistického regionu Krkonoše a profil návštěvníků, zaměřuje se na zjištění jejich skladby, způsob trávení volného času, spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavení regionu, kvalitu poskytovaných služeb. Region je členěn na 3 oblasti: Krkonoše – západ, Krkonoše – střed, Krkonoše - východ

Metoda výzkumu: osobní dotazování Cílová osoba: návštěvníci vybraného turistického regionu Krkonoše Velikost vzorku: 1 500 respondentů (z toho 276 zahraničních návštěvníků) Metoda výběru: nahodilý výběr ve vybraných lokalitách Termín výzkumu: červen - září 2005 (1. etapa výzkumu – léto 2005) Cíle výzkumu: Zjistit a) skladbu návštěvníků b) záměry, charakter a důvody návštěvy c) forma ubytování, stravování d) preferované aktivity e) hodnocení jednotlivých položek služeb cestovního ruchu

a) Domácí návštěvníci 82%

Zahraniční návštěvníci 18%

Zahraniční návštěvníci z Německa 44%, Polska 20%, Holandska 17%, VB 7% a Slovenska 7%

36

b) Zahraniční návštěvníci využívali nejčastěji automobil (79%), Češi automobil (60%), a linkový autobus (13%). 48% zahraničních návštěvníků bylo v regionu poprvé, 46% Čechů více než třikrát. 35% Čechů uvažuje o opakované návštěvě do 0,5 roku, zahraničních návštěvníků 15% (50% jich hodlá region opět navštívit v delším časové horizontu).

c) Zahraniční návštěvníci volili oproti Čechům častěji k přenocování hotely vyšší (21%) i nižší (12%) kategorie a penziony (33%). Češi více využívali ubytování u příbuzných nebo známých (15%). Většina zahraničních návštěvníků (57%) se téměř vždy stravuje v restauračních zařízeních, méně pak Češi (23%). Téměř třetina domácích hostů (30%) se v restauracích nestravuje téměř nikdy (zahraničních 8%). Převážně velmi dobře nebo spíše dobře hodnotili návštěvníci úroveň péče o čistotu a pořádek (79%) a úroveň veřejného stravování (77%). Nejlépe hodnotili všichni návštěvníci místní orientační značení (82% velmi nebo spíše dobře).

d) Pro 73 %všech návštěvníků je v regionu nejlákavější pěší turistika, která je ještě atraktivnější pro zahraniční návštěvníky (84%). Dále se návštěvníci věnují pěší turistice a cykloturistice a zábavě. Nejčastějším důvodem, proč návštěvníci do lokality přijeli, byla turistika a sport (33%), relaxace (23%) a poznávání (19%).

37

2.8 Nejznámější Krkonošské destinace

2.8.1 Benecko Toto městečko se nachází na západním úbočí Předního a Zadního Žalého. Pod Benecko spadají také vesnice, a to Dolní a Horní Štěpnice, Štěpanická Lhota a Mrklov. Dnes je střediskem jak zimních, tak i letních sportovních aktivit.

2.8.2 Černý Důl Tato obec (městys) se rozkládá podél toku říčky Čisté na úpatí Krkonoš 6,5 km východně od Vrchlabí. Její název Černý Důl zřejmě vznikl proto, protože byla osada založena uprostřed černého lesa. Samozřejmě je zde dlouhá historie těžby železných rud, jež sahá až do roku 1383.

38

2.8.3 Harrachov Toto velmi známé rekreační středisko se nachází v západní části Krkonoš při hranicích s Polskem. Leží při řece Mumlavě a z jihu je ohraničeno úbočím Čertovy hory. Harrachov je známý především jako středisko zimních sportů, velmi známý je areál na svahu Čertovy hory – areál pěti skokanských můstků.

2.8.4 Janské Lázně

Toto významné lázeňské město je situováno pod Černou horou a je známé svými teplými a mírně radioaktivními prameny. Janské Lázně jsou zaměřeny převážně na nemoci pohybového ústrojí, ale nejsou pouze lázeňským střediskem, jsou také střediskem sportovním a rekreačním. Je zde možno provozovat spousty sportů jak letních tak zimních s možností návštěvy mnoha turisticky unikátních míst v nedalekém okolí.

39

2.8.5 Paseky nad Jizerou

Tato typická horská obec leží v západní části Krkonoš v území KRNAPu. Zčásti se rozkládá na východním svahu Příchovického hřebene mezi vrchy Hromovkou, Mechovití a Tomášovými vrchy. Tato oblast je ideální zejména pro pěší turistiku.

2.8.6 Pec pod Sněžkou Nejvýznamnější a největší lyžařské středisko se nachází ve východních Krkonoších v údolí řeky Úpy pod nejvyšší českou horou Sněžkou. Město tvoří dvě historické části: Velkou Úpu a samotnou Pec.

40

2.8.7 Špindlerův Mlýn Řadí se také mezi nejvýznamnější horská střediska Krkonoš. Nachází se v údolí Labe na soutoku s Dolským potokem. Ze všech stran je obklopen vrcholy Českého hřbetu, a proto je to také ideální východisko pro pěší túry do údolí a na hřebeny.

2.8.8 Trutnov

Okresní město královehradeckého kraje se nachází v severovýchodních Čechách v krkonošském podhůří na řece Úpě. Město má přibližně 44000 obyvatel i s okolím.

41

2.8.9 Vrchlabí Je první větší město, které se nachází při toku Labe. Rozkládá se v nadmořské výšce 400–1036 m n. m. a žije tu 13 tisíc stálých obyvatel. Nachází se zde také sídlo Správy Krkonošského národního parku a Krkonošské muzeum.

3 Praktická část 3.1 Turistika, rekreace a sportovní využívání Krkonoš Nejdůležitějším zdrojem příjmů a prosperity místních obyvatel je samozřejmě turistika a cestovní ruch. Nachází se totiž v jedné z nejkrásnějších lokalit České republiky. Je velmi důležité, aby krajina a příroda byly zachovány i pro budoucí generace, a proto se zdejší turistické, sportovní a rekreační aktivity musí rozvíjet na principech trvale udržitelného rozvoje. Turisté musí respektovat únosnou kapacitu krajiny horského národního parku, specifické uspořádání horské přírody a samozřejmě horský a návštěvní řád a řadu zákonných norem. Tyto normy regulují či omezují turistické aktivity v různých oblastech KRNAPu. Správa Krkonošského národního parku (2005) uvádí: „Návštěvní řád Krkonošského národního parku: Na celém území národního parku je zakázáno:

42

- vstupovat a vjíždět na plochy s novou výsadbou provedenou v rámci obnovy lesa, - vstupovat do jeskyní a jiných podzemních prostor, - plašit zvěř a odchytávat volně žijící živočichy, - sbírat planě rostoucí rostliny a jejich části kromě lesních plodů, - odhazovat odpadky, znečišťovat a poškozovat prameniště a vodní toky, - manipulovat nebo poškozovat zařízení pro turistiku a rekreaci umístěná v terénu, jako turistická značení, informační tabule, odpočívadla, vyhlídková místa a jiná obecně prospěšná zařízení, - volné pobíhání psů, - chovat se způsobem, který by mohl vést ke škodám na přírodním prostředí a který je v rozporu s posláním národního parku, zejména rušit klid nadměrným hlukem aj., - pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné akce, - instalovat přenosné lyžařské vleky a vytyčovat zimní běžecké a sjezdové tratě, vyznačovat letní i zimní turistické cesty, - tábořit a rozdělávat ohně, - provozovat jízdy na koni a jízdy psích spřežení, - provozovat vodní sporty kromě řeky Jizery a horního toku Labe v úseku přehrada Labská-Kukačka, - v zimním období je na území národního parku zakázán vstup k mysliveckým zařízením sloužícím k přikrmování zvěře a do přezimovacích obůrek s výjimkou značených turistických cest, - na území I. a II. zóny národního parku je též zakázán sběr lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř. v zimním období mimo tyčové značení, včetně skialpinismu, - při nedostatečné sněhové pokrývce je návštěvník povinen respektovat přechodné uzavření úseků tyčového značení provedené Správou z důvodu ochrany přírody, - podmínky vjezdu, setrvání a jízdy motorovými vozidly na území národního parku včetně jejich zpoplatnění určuje vyhláška Správy č.2/1995 a osoby na území národního parku jsou povinny se jí řídit. - na území národního parku je zakázáno jezdit na kole mimo silnice, místní komunikace a cesty k tomuto účelu vyznačené se souhlasem Správy, cesty určené pro 43

provozování horské cyklistiky a podmínky provozu na nich určuje Správa samostatným rozhodnutím, - na území národního parku je zakázáno provozovat horolezectví mimo následující území: Hnědé skály (k. ú. Strážné, p. p. č. 1958/1), Hranostají skála (k. ú. Strážné, p. p. č. 1892), Emin kámen (k. ú. Labská, p. p. č. 103/16, 17), Lubošské skály (k. ú. Harrachov, p. p. č. 1033/36); veškeré přírodní složky horolezeckých terénů i v jejich blízkém okolí budou maximálně šetřeny, - létání na padácích a závěsných kluzácích je na území národního parku zakázáno s výjimkou provozních ploch a letových koridorů určených samostatným rozhodnutím Správy; provozní plochy se vyznačují informačními tabulemi se závazným znakem, - na Jizeře a na horním toku řeky Labe v úseku přehrada Labská-Kukačka lze provozovat vodní sporty – sjíždění na plavidlech bez motorového pohonu, - nastupovat do plavidel a vystupovat z nich lze pouze na nástupních a výstupních místech; tato místa i přístupy k nim jsou vyznačeny informačními tabulemi, - provozovat vodní sporty na řece Labi lze pouze s povolením Správy; denní doba splouvání se stanovuje od 8 do 18 hodin; povolení s dalšími podmínkami splouvání vydává středisko terénní služby Správy ve Špindlerově Mlýně, Správa Krkonošského národního parku kontroluje dodržování ustanovení této vyhlášky a ostatních obecně závazných předpisů týkajících se ochrany přírody zajišťuje správa prostřednictvím stráže přírody; strážci po prokázání se služebním průkazem jsou oprávněni: - zjišťovat totožnost osob, které porušují právní předpisy na úseku ochrany přírody, - ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky až do výše 1000Kč, - pozastavit rušivou činnost, jestliže by její pokračování bezprostředně ohrozilo ochranu přírody, - zadržet ke zjištění totožnost osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout, - požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky,

44

- Správa může za porušení ustanovení vyhlášky uložit fyzické osobě pokutu až do výše 10 000Kč ; právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti lze uložit pokutu až do výše 500 000Kč.“

Trvale udržitelný a ekologický rozvoj turismu je tedy jedinou formou, která může zdejším obyvatelům zajišťovat stálý a dlouhodobý zdroj peněžních prostředků, podporovat místní ekonomiku, vytvářet nová pracovní místa, zajišťovat ochranu parku a zdejší krajiny, zlepšovat infrastrukturu, vyvíjet a budovat nová kulturní a sportovní zařízení pro volný čas, starat se o ochranu kulturních a historických objektů, atd. Velmi negativní vliv na přírodu mají tzv. přímé a nepřímé dopady cestovního ruchu. Mezi přímé dopady se řadí např. trhání horských rostlin, rušení živočichů nadměrným hlukem, výfukové plyny z dopravních prostředků, zkracování cest, sešlapávání rostlin, vyhazování odpadků atd. Mezi nepřímé dopady, tedy ty závažnější patří dopady turistického průmyslu a cestovního ruchu celkově. K nim se řadí přestavby původních horských bud na rekreační střediska a hotely; budování nových silnic, horských cest a stezek, které ničí zdejší krajinu; nárůst turistů a jejich dopravních prostředků; stavba nových lyžařských areálů, kvůli nimž musí být káceno velké množství lesních porostů; atd.

Pěší turistika v Krkonoších přináší svým návštěvníkům především uvolnění, relax, odpočinek od všedních dní, estetický prožitek, znovunabytí energie, nové zážitky a také ponaučení a poznání. Během svých túr mohou turisté navštívit bezpočet atraktivit jak přírodních, tak i historických a naučných. Přírodní zajímavosti, které mohou turisté navštívit: např. Albeřické jeskyně (nacházejí se ve východní části KRNAPu a jsou označovány jako největší krasový útvar v Krkonoších), Černohorská rašelina (toto rašeliniště se nachází asi 1 km severně od Černé hory a jeho vznik je datován zhruba před 6000 lety), Čertova louka (jedná se o náhorní plošinu, která se nachází nedaleko od Luční boudy a je to také část státní přírodní rezervace), Dlouhý důl (toto údolí se nachází mezi Luční horou, Zadní Planinou a Stohem, v době ledové bylo zaledněno), Důl Bílého Labe (divoké horské údolí ledovcového původu, jehož délka je 6,5 km), Harrachovy kameny (je to nejznámější kamenný útvar v Krkonoších), Herlíkovické štoly (jedná se o přírodní památku, jsou to jedny z nejstarších a nejznámějších dolů v Krkonoších s výskytem vzácných druhů netopýrů), pramen Labe (nachází se na Labské louce), Labský vodopád (nedaleko 45

Labské boudy, jeho výška je 45 metrů), Labská louka (vrcholové rašeliniště na západní straně Krkonoš, nachází se zde také pramenná oblast Labe), Labská soutěska (jedná se o přírodní památku s peřejemi, prahy a obřími hrnci dlouhá 300 metrů), Malý Labský vodopád (nachází se v Labském dole), Modrý důl (horské údolí na jižním svahu Studniční hory, dříve se zde těžil pyrit), Obří důl (v tomto údolí ledovcového původu se nacházejí vodopády, rokle,lavinové svahy a luční enklávy), Ptačí kámen (jedná se o skalní výtvor žuly a nachází se mezi Brandlerovými Boudami a Petrovými Boudami), Pančavská louka (nachází se zde rozcestí U čtyř pánů), Růženčina zahrádka (je situována na severním úbočí Kotle ve výšce 1400 m n. m., jedná se o masivní kamenný val), Sněžné jámy (jedná se o polskou státní přírodní rezervaci, jejíž hloubka je 215 metrů a na dně se nacházejí dvě ledovcová jezírka), Šmídova vyhlídka (nachází se nad Strmou strání mezi Medvědínem a Zlatým návrším), Tvarožník (je to jeden z nejznámějších krkonošských balvanů, jedná se o seskupení žulových balvanů tvarůžkovitého tvaru), Údolí Bílého Labe (horské údolí ledovcového původu mezi Kozími hřbety a Pohraničním hřbetem), Úpská hrana (nachází se zde prameniště řeky Úpy), Vrbatovo návrší (tady stojí mohyla Hanče a Vrbaty) aj.

3.1.1 Historie turistiky První návštěvníci začali přicházet do Krkonoš zhruba v polovině 18. století ze severní strany hor. První cesty do Krkonoš jsou však datovány již mnohem dříve. Jednalo se ale především o cíle hospodářské, vědecké a umělecké. Mezi prvními zahraničními turisty byli především slezští Němci, Francouzi, Holanďané, Švédové, Angličané a Italové. Kolem roku 1560 Kryštof Schilling, rektor jelenohorské latinské školy, změřil výšku Sněžky a v dalších letech vždy se svými žáky putoval koncem roku do Krkonoš. Ani různé přírodovědné a kulturní expedice do této oblasti nebyly vyjímkou. Předchůdci dnešních turistů byli především poutníci, kteří chodili na vrchol Sněžky navštěvovat kapli sv. Vavřince vysvěcenou roku 1681 a dalším cílem jejich putování do Krkonoš bylo vysvěcení pramene Labe roku 1684. Od té doby byly obě památky stále více navštěvovány. Tehdejší návštěvnost osob za rok byla průměrně 2000.

46

Nejprudší rozmach turistiky zažily Krkonoše ve druhé polovině minulého století, kdy bylo stavěno nespočet nových bud, hotelů a nejrůznějších rekreačních středisek, především v nejznámějších krkonošských destinacích jako jsou: Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Trutnov a Vrchlabí. Začaly se také budovat železnice, silnice a horské cesty. Výstavba vůbec nejstarší lanové dráhy u nás, spojující Jánské Lázně a Černou horu, byla započata roku 1927 a její provoz byl zahájen pouze o rok déle roku 1928. Lanová dráha i ostatní komunikace samozřejmě navýšily návštěvnost krajiny a to vedlo ke stavbě nových hotelů a bud. První turistické cesty vznikají v Krkonoších od sedmdesátých let minulého století. Na těchto cestách se vybíralo mýto, které činilo dva krejcary. Od konce osmdesátých let se na výstavbě turistických cest začal podílet tenkrát ne zrovna bohatý jilemnický odbor Klubu českých turistů (KČT). K tomu, aby turisté mohli putovat sami, bez průvodců, velmi napomohlo značení cest. Začínalo se s jednoduchými ukazateli směru na křižovatkách, které byly později nahrazovány kamennými bloky většinou s dvojjazyčnými nápisy. O moderní značení pomocí značek se zasloužil jistý pan Eduard Petrák. Vytvořil mapu s barevným značením cest. Podle jeho návrhu byly trasy opatřeny značkami v podobě křížů, bodů a pruhů v různých barvách. Nejznámější barvy byly i tenkrát modrá, zelená, žlutá a červená.

První průvodce a cestopisy o Krkonoších vznikají již od počátku 19. století převážně v německém jazyce. Velmi významná a všestranná je tzv. Hoserova monografie (Vídeň 1803–1804), která mimo jiné obsahuje rady pro turisty a umožňuje představit si tehdejší turistiku. - Horák a Pilous (1980) uvádějí: „Na cestu do Krkonoš je vhodné si připravit co nejmenší a nejlehčí zavazadlo, aby si cestující v krajních případech, když není k dispozici nosič, nebo není více třeba vůdce, mohl své svršky s úsporou času i peněz nésti sám. K ubytování je nejlépe zvolit, pokud je v okolí více bud, vždy tu největší

a nejvýstavnější, nerozhodne-li se vůdce na základě svých

znalostí a zkušeností pro jinou. Při jednání a rozhovoru s horským lidem je nutno ponechat stranou skutečnou či domnělou výši svého stavu i hodnosti a vlídností, blahovolností a přirozenou srdečností ukázat, že přes vnější rozdíly v každém cítíme především člověka samého.“ Další známý průvodce je tzv. Berndtův z roku 1828 : Horák a Pilous (1980) uvádějí: „Vůdce nalezneme ve všech městech a vesnicích v podhůří ve velkém množství. Zvolme 47

si takového, který zná horské cesty ze svého povolání bylinkáře, dřevaře nebo pašeráka a který správně odpovídá na položené otázky, nikoliv však toho, kdo nejméně žádá…..S vybraným vůdcem smluvíme předem denní mzdu, obvykle 20 grošů až rýnský tolar spolu se stravou. Můžeme od něj očekávat nejoddanější věrnost. Rád ponese některá zavazadla, při nočním ubytování se postará o své pány, vyčistí boty, ráno vás včas vzbudí atd.“ Prvním česky psaným průvodcem se stal obsáhlý spis Krkonoše od Václava Durycha, který vyšel roku 1897. 3.1.2 Klub českých turistů Klub českých turistů (KČT) byl založen dne 11. června 1888 v Praze a jeho tehdejším předsedou byl známý cestovatel a milovník přírody Vojta Náprstek. Ten vykonával tuto funkci asi jen půl roku a po něm ji převzala menší skupinka osob – Dr. Vilém Kurz, profesor a novinář a architekt Vratislav Pasovský, jenž ve funkci předsedy KČT setrval 25 let. V roce 1889 KČT uskutečnil svou první velikou cestu, a to na Světovou výstavu do Paříže. Zúčastnilo se jí celkem 363 lidí a klubu to tehdy vyneslo velmi slušnou odměnu ve výši 1000 zlatých tehdejší rakouské měny. KČT postavil na pražském výstavišti turistický pavilon, z jehož provozu financoval výstavbu turistických chat, ubytoven, rozhleden a úpravu a značení turistických tras. Také přišel s návrhem, který byl inspirován pařížskou Eiffelovou věží, a to s výstavbou její zmenšeniny – Petřínskou rozhlednou, tu nakonec také uskutečnil. Zájmovou činností klubu byla ale především turistika. Konaly se vycházky do okolních měst, ale také hromadné zájezdy (do Krakova, Tater, ale i čtrnáctidenní zájezdy do Dalmácie, Černé hory, Bosny atd.). Roku 1896 byl uskutečněn zájezd pro 260 osob do Adršpašských skal. Jednotliví členové KČT podnikali také daleké cesty např. na Island, Saharu, do Skandinávie apod. Turisté nejprve cestovali pěšky a později na lyžích. Lyžování se poté rychle rozšířilo nejen v Krkonoších, ale i po celém kraji a byly pořádány lyžařské výcvikové kurzy a závody. Po první světové válce se rapidně rozšířilo skautské a trampské hnutí, protože se mnozí bývalí vojáci nemohli rozloučit se svými válečnými zvyklostmi. Turistika se v této době začala rozšiřovat i ve Švýcarsku, Rakousku, Itálii a Francii.

48

Po vzniku Československé republiky v roce 1918 se KČT obdivuhodně rychle vzpamatoval z válečných strastí a v příštích 8–10 letech došlo k jeho největšímu rozmachu. Před válkou klub disponoval 53 odbory a 5000 členy, po válce v roce 1922 to bylo již 170 odborů s 30 000 členy a o 5 let později 280 odborů s 60 000 členy. Roku 1920 se z českého klubu stal přistoupením slovenských turistů klub československý – KČST. Dále se začala rozšiřovat vodní turistika (v roce 1924 bylo registrováno 253 vodáků) a horolezectví (dnes vysokohorská turistika). V roce 1938 Německo zabralo většinu pohraničních oblastí, a proto došlo ke značnému omezení turistiky a dalších sportovních aktivit. KČST ztratil v českých zemích 41 chat, 15 000 km značených turistických tras a více než 10 000 svých členů. Činost klubu byla ke konci války silně omezena. V dnešní době je tedy KČT celostátní občanské sdružení s 35 000 členy 500 odbory. Zabývá se: - od roku 1889 turistickým značením (byl vybudován nejlepší systém značení v Evropě, 40 000 km značených pěších tras) - značením cyklotras, 30 000 km značených cyklotras - pořádáním turistických akcí - správou turistických chat - vydáváním turistických map - a spoluprácí se zahraničními turistickými kluby Výhody pro členy KČT : - neustálé info o akcích - slevová karta EUROBEDS (turistické atrakce a zajímavosti, kulturní památky, ubytování, stravování, sport, obchody, cestovní kanceláře) - slevové Prémiové kupony do různých zařízení (vstupné, jízdné, ubytování, lázeňský relaxační pobyt) - sleva na nákup turistických map - slevy při ubytování - dotace na dopravu vlakem - sleva na časopis TURISTA

49

Turistické značení Jednou z nejdůležitějších aktivit KČT je samozřejmě značení turistických tras. Značení pěších tras je datováno již od roku 1889 a značení lyžařských tras a cyklotras od roku 1997. Koncem roku 2002 bylo v ČR vyznačeno celkem 38 500 km pěších tras a 1 240 km lyžařských tras. Je vyvěšeno tisíce směrovek a tabulek, instalováno nespočet směrovníků a map. Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, barvy jsou červené, zelené, žluté nebo modré.

Příklady turistických značek

50

Turistické regiony

1) Praha 2) Okolí Prahy 3) Jižní Čechy 4) Šumava 5) Plzeňsko 6) Západočeské lázně 7) Severozápadní Čechy 8) Český sever 9) Český ráj 10) Východní Čechy 11) Vysočina 12) Jižní Morava 13) Střední Morava 14) Severní Morava a Slezsko 15) Krkonoše

51

3.1.3 Návrhy jednotlivých tras 3.1.3.1 K prameni Labe

Vedle výšlapu na Sněžku a k Mumlavskému vodopádu se jedná o jednu z nejznámějších pěších tras v Krkonoších. Začátek cesty je v Harrachově a její celková délka je 24 km. V Harrachově využijeme lanovku na Čertovu horu, jejíž délka je 1200m a byla zprovozněna roku 1983. Pokud bychom se ovšem rozhodli, vyšlápnout si trasu pěšky, půjdeme po zelené značce a na rozcestí po modré na vrchol Čertovy hory. Na vrcholu se vydáme po modré značce, která kopíruje část trasy sjezdovky do Rýžoviště. Po lesní cestě dojdeme až k odbočce na Janovu skálu, z jejíhož vrcholku se nám naskytne krásný výhled do okolí. Dále se dostaneme až na rozcestí Studená, kde se na pravé straně nachází rekreační osada Studenov. My zde pokračujeme po modré značce na Čertovu pláň a k rozcestí Ručičky, od nějž se vydáme po zelené značce, přejdeme sjezdovky a trasy lyžařských vleků, až dojdeme k horské boudě Dvoračky. Od Dvoraček půjdeme po červené značce kamenitou cestou do sedla mezi Lysou horou a Kotlem. Napravo můžeme spatřit i známou Růženčinu zahrádku. Na dalším následujícím rozcestí se můžeme vybrat, zda se vydáme pohodlnější a také kratší cestou po zelené značce, nebo zda se ještě půjdeme pokochat pohledem na Harrachovy kameny. Na rozcestí se vydáme po žluté značce doprava, až dojdeme na rozcestí U čtyř pánů a za tímto rozcestím se vydáme po modré značce až na Pančavskou louku. U pramene Labe se vydáme po České cestě na hranici s Polskem. Dále půjdeme po červené značce vlevo, až se dostaneme k známému Tvarožníku. Půjdeme až k Vosecké boudě, od níž klesáme do údolí Mumlavy k rozcestí U garáží. Projdeme kolem Lubošské bystřiny k Mumlavskému vodopádu a odtud se po modré značce vrátíme zpět do Harrachova. 3.1.3.2 K nejhezčímu vodopádu

Tato známá turistická trasa měří celkem 15,5 km. V Harrachově se vydáme od turistického informačního centra po zelené značce kolem restaurace Pod Čerťákem po silničce kolem Ryzího potoka k Rýžovišti. Stoupáme až

52

k rozcestí Ručičky, z něhož půjdeme po žluté značce po úbočí Zadního Plechu až do nadm. výšky 1150 m, kde můžeme spatřit Voseckou boudu a hraniční hřeben. Po žluté značce pokračujeme lesem, přejdeme širší silnici a dostaneme se až k místu zvanému Krakonošova snídaně. Dále se po modré značce a následně po červené vydáváme dál tzv. Harrachovu cestou. Pokračujeme kolem toku Mumlavy až k Mumlavskému vodopádu. Od Mumlavské boudy se vydáme po modré značce zpět do Harrachova. 3.1.3.3 Benecko

Tato trasa je ideální pro rodiny s dětmi, je nenáročná a měří pouze 7 km. V Benecku se vydáme u obchodního střediska po zelené značce, dále odbočíme vpravo na úzkou silničku, kde se nám po levé straně naskytá výhled na Jindrovu skálu. Projdeme kolem kamenného kříže do lesa zvaného Poustka. Pokračujeme rovně do tzv. Mládkových polí a silnička nám dále nabízí pohled na hřeben Žalého a osadu Mrklov. Mineme rozcestí a pokračujeme k odbočce, která vede k chatě Pohlednička. Dostaneme se až k rozcestí nad Horními Štěpnicemi , kde se můžeme zastavit a kochat pohledem na část Českého hřebene s Lysou horou, Kotlem, Kotelními jámami a Krakonošem. Pustíme se rovně k dvěma domkům samoty Na hradišti Po louce okolo posedu se dostaneme na místo, které se nazývá Rychnovský hrádek. Vrátíme se zpět na cestu a pokračujeme svahem nad údolím, cesta vede loukami a lesíky. Budeme míjet chalupy Na zadním hradišti, Na Hejlově, V potůčku, Na kopečku a V trafice. Na rozcestí se dáme vpravo, silnice mírně stoupá rozptýlenými samotami obce Rychlov, až dojdeme na rozcestí u lesíka Baba. Vydáme se vpravo a na dalším rozcestí pak rovně až do Benecka. 3.1.3.4 Na Sněžku

Cesta polským územím na Sněžku je dlouhá 9,5 km. Od Špindlerovy boudy neboli Špindlerovky ve Slezském sedle se vydáme po červené značce směrem na východ. Na levé straně spatříme polskou boudu Odrodzenie a kamenitá cesta nás vede dál až na severní svah Malého Šišáku. Na vrcholu hory se nachází česko-polská hranice.

53

Pokračujeme pod vrcholem Tepy Szczyt a dále nad žlebem, v němž pramení Strebny potok (Stříbrný potok). Na svahu Stříbrného hřbetu se hora svažuje na Čertovu louku, která příkře spadá do údolí Bílého Labe, na níž pramení Stříbrná bystřina. Projdeme kolem balvanů zvaných Polední kameny, zde se nám naskytá pohled daleko do Polska. Nedaleko můžeme spatřit jezero Wielki Staw, největší horské pleso v Krkonoších, v nadmořské výšce 1225 m. Můžeme si jej prohlédnout pouze z vyhlídky, neboť přístup k němu není českým turistům po polských turistických cestách dovolen. O kousek dále spatříme jezero Maly Staw. Od místa zvaného Spálená strážnice se dostáváme zpět k česko-polské hranici ke Slezské boudě. Od ní se vydáme zhruba 200 m, něž po červeně značené trase odbočíme na kamenitý chodník, jímž se strmým stoupáním dostaneme na vrchol Sněžky. Zde si opět můžeme zvolit dvě trasy, jednodušší – lanovkou do Pece pod Sněžkou, nebo složitější – sestoupit zpět k Slezské boudě a odtud po modré značce přes Luční boudu dojít do Špindlerova Mlýna. Od boudy U Bílého Labe po žluté značce směrem ke Špindlerovce. 3.1.3.5 Za majestátem Černé hory

Krásná trasa začíná v Janských Lázních a je dlouhá 13 km. Od městské kolonády se vypravíme po červené značce, obejdeme Janský dvůr, okolo parku a po silnici kolem hotelu Lesní dům. Přijdeme k lesu, kde zabočíme vpravo a začneme stoupat. Jdeme po tzv. Zvonkové cestě kolem Těsného dolu – rokle mezi Černou a Světlou horou. Na rozcestí se vydáme po červené značce, kde můžeme vlevo spatřit Zinneckerovy boudy. Červená značka pokračuje silnicí k odbočce k horní stanici gondolové lanovky. Visutá lanovka byla z Janských Lázní na Černou horu postavena v letech 1927-1928. Vyjdeme až k Sokolským boudám a po červené dále k Rachotově boudě. Pokračujeme k hotelu Černá bouda, odkud je krásný výhled na Kotel, Liščí horu, Zadní Planinu, Luční Horu, svah Modrého dolu, Studniční horu, Obří Důl a Sněžku, Růžovou horu, Obří hřeben, Svorovou horu a Pomezní hřeben. Na rozcestí u Černé boudy se vydáme po modré značce, která nás dovede k rozcestí U Pardubických Bud. Odtud pokračujeme po zelené až k samotným Velkým Pardubickým Boudám. Po známé asfaltce T-T-Weg půjdeme, dokud neodbočíme na

54

žlutou značku, která vede k Modrým kamenům. Od nich klesáme až k silničce u Modrokamenné boudy, kde se napojíme na vpravo zatáčející modrou značku. Odtud budeme pokračovat zpět do Janských Lázní. 3.1.3.6 Hrádek Aichelburk

Tato výprava končí v Horním Maršově a je dlouhá 6,5 km. Od soutoku Úpy a Malé Úpy se vydáme po silnici dolů úpským údolím. Projdeme okolo samoty Rybárna, přejdeme na pravý břeh řeky a později opět na levý. Po naší pravé straně se nacházejí svahy Světlé hory a před námi Temný Důl. Za Temným Dolem mineme splav a zahneme vpravo. Po pěšině budeme stoupat zalesněnou strání a dostaneme se až k potoku, který musíme nějak překonat. Po chvíli budeme muset překročit ještě dva potoky a o chvíli déle se již před námi nacházejí rozvalené schůdky na vrchol skaliska, kde se již snadno dostaneme ke zřícenině hrádku Aichelberk. Toutéž cestou se vrátíme ke třetímu potoku, vydáme se po pěšině, zabočíme na modrou značku a ocitáme se u Reissových domků. Dál půjdeme po žluté až do Horního Maršova.

3.2 Cyklistika Nový cykloprojekt – „Krkonoše ze sedla kola“ přináší v Krkonoších řadu změn: došlo k výrazné změně značení cyklistických tras. Bývalé dřevěné tabulky byly nahrazeny 228 kusy žlutých směrovek, jež se nacházejí celkem na 390 kilometrech. Na financování tohoto projektu se významně podílela Správa Krkonošského národního parku a Královehradecký kraj. V Krkonoších se nám naskytují ideální podmínky pro cykloturistiku, především pak v jižní expozici hor. Mimo území národního parku se nacházejí trasy doporučené, ale na jeho území se jedná o trasy vyhrazené, kde je jízda na kolech mimo trasy zakázána pod vysokou pokutou. Cyklistické trasy nás vedou územím národního parku a pěšiny a stezky, které jsou pro cyklisty uzavřeny, jsou většinou značeny zákazem jízdy na kole. Kdo plánuje vyjet si do Krkonoš na kole, měl by se především rozhodnout pro správnou trasu, zvážit svou fyzickou kondici, vyslechnout si předpověď počasí a zkontrolovat technický stav

55

svého kola. Doporučuje se kolo horské nebo trekkingové s dobrými brzdami, přilba, lékárnička, základní nářadí, cyklistické kalhoty, rukavice, brýle, větrovka, pití a mapa. Některé dobré rady pro cyklisty v Krkonoších: jezdit pouze po silnicích, místních komunikacích a vyznačených trasách; dodržovat návštěvní řád KRNAPu; neplašit zvěř; jízda po cyklotrasách je na vlastní nebezpečí; být ohleduplní a dát přednost pěším turistům; vyskytuje se zde možnost náhlé změny počasí; nejezdit v zimě, část značení se na zimu odstraňuje; …

Příklady nejkrásnějších cyklotras: Mumlavský vodopád a okolí Harrachova – výchozím bodem se nám stává odstavné parkoviště Harrachov – Mumlavský vodopád . Z parkoviště se vydáme po příjezdové silnici, až dorazíme k modře značené asfaltce, která ji protíná. Zde odbočíme vpravo a po 1 km dorazíme k Mumlavskému vodopádu. Dále budeme pokračovat po modré směrem ke Krakonošově snídani, je vzdálena asi 5 km. Mírným stoupáním kolem Mumlavského potoka dorazíme na místo. Od Krakonošovy snídaně odbočíme vlevo a vydáme se po žluté značce směrem k Vosecké boudě. Odtud se dáme po zelené vlevo směrem Pod Jakšínem a U silnice. Zde následuje nejzajímavější úsek cesty s mírnými sjezdy a stoupáními až k lovecké chatě Alfrédka. Na rozcestí budeme pokračovat po červené zpět do Harrachova. Trasa je dlouhá celkem 25 km.

Okruh Krkonošským národním parkem – Rýchory – začínáme v obci Svoboda nad Úpou. Vyjíždíme po žluté značce směrem Nad kraví horou, ta je vzdálena 1,7 km. Za Kravím vrchem odbočíme vpravo na cyklotrasu číslo 26 a po čtyřech kilometrech bude následovat křižovatka, kde odbočíme vlevo směrem Rýchorská bouda. Po zelené značce se dostaneme až k mostu, zde se napojíme na značku modrou, ona nás zavede až na vrchol Kutné s Rýchorskou boudou. Pokračovat budeme po červené značce směrem Rýchorský kříž a dále po zelené směrem na Žacléř. V Žacléři musíme nad porcelánkou odbočit vpravo na modrou směrem k náměstí. Po silnici bez značení pokračujeme směrem Dělostřelecká tvrz Stachelberg, vzdálené 4 km. Po červené značce se dáme vzhůru směrem Dvorský les a po dvou km stoupání opustíme červenou a odbočíme spolu s cyklotrasou vlevo. V Bystřici se napojíme na

56

zelenou směrem Mladé Buky, z nichž se vydáme vpravo směrem Svoboda nad Úpou, kde trasa končí. Trasa je dlouhá celkem 37,2 km.

Na kole kolem Černé hory – začínáme v Janských Lázních na náměstí , odkud vyjíždíme po silnici směrem k lanovce na Černou horu, k Hoffmannově a Ludvíkově boudě. Pod Hoffmannovou boudou odbočíme vpravo a sjedeme k Ludvíkově boudě. Po modré značce dále stoupáme k místu U Zrcadlové boudy. Odbočka vpravo nás dovede k místu Pod Kolínskou boudou a dále pak k Černé boudě, odkud si už můžeme užívat samé sjezdy. Dále následují Velké Pardubické boudy, místo Nad Modrými kameny, Krausovy boudy, Modrokamenné boudy a odtud zpět do Janských Lázní. Trasa je dlouhá celkem 23,5 km.

Do Labského dolu a do malebného údolí Bílého Labe – začínáme ve Špindlerově Mlýně. Z náměstí se vydáme po modré značce, po levém břehu řeky Labe. Vydáme se směrem k lanovce na Medvědín a okolo Dívčí stráně. Přejedeme přes řeku a mírným stoupáním se dostaneme až do Labského dolu. Do nitra Labského dolu mohou bohužel jen pěší turisté, a proto se vracíme zpět k Dívčím Lávkám. Odbočíme do leva směrem do Dolu Bílého Labe. Od boudy U Bílého Labe pokračujeme zpět do Špindlerova Mlýna. Trasa je dlouhá celkem 23,5 km.

3.3 Vodní turistika Jedná se o formu turistiky, kdy k přemisťování lidí z jednoho místa do druhého slouží plavidla: kánoe, kajaky, nafukovací čluny, pramice nebo rafty. Tento druh turistiky je nejvíce rozšířen na říčních tocích. V Evropě se začala rozvíjet v polovině 19. století a v ČR se první kánoe objevila v roce 1910, jež byla dovezena z Kanady.

V Krkonoších se vodní turistika provozuje především na řece Jizeře a na Labi. Sjízdné jsou ale také např. Úpa, Mumlava (obtížnost řeky je WW 3, dole WW 4+; je sjízdná jen na uzavřených kajacích či kánoích), Kamenina (obtížnost je WW

57

4),Žarnovník (obtížnost WW 2, jsou zde nejlepší co nejkratší a nejobratnější lodě), Jizerka (obtížnost WW 3, jedná se o úzkou nepřehlednou říčku s velkým spádem) a Malé Labe (obtížnost WW 4).

Jizera – nejlepší období pro splouvání středního toku Jizery je v období tání sněhu, jež bývá obvykle od dubna do května. Zkušení vodáci začínají svou plavbu od Mýta a pod Ostrovem hrůzy nastupují kajakáři rekreační. Velmi obtížný a nebezpečný horní tok se jezdí od soutoku potoků na Velké Jizerské louce. Následuje několik kilometrů mírnější jízdy a poté se objevuje jeden z nejtěžších úseků na českých řekách. Řeka zde dosahuje stupně WW 6 – na hranici sjízdnosti. Pak se musí zastavit, protože následuje vodopád.

Labe – jednou ročně se zde konají závody ve slalomu a sjezd na divoké vodě pod přehradou Špindlerův Mlýn. V tomto období se totiž z přehrady vypouští dost vody, což je ráj pro vodáky. 3.3.1 Stupnice obtížnosti řek Obtížnosti toků jsou klasifikovány stupnicí WW (wild water) 1 až 6. Turek a kol. (2007) uvádějí: „ZW – téměř stojatá nebo jen líně tekoucí voda WW 1 – mírně tekoucí voda, vhodná pro otevřené turistické kánoe WW 2 – peřeje, rychlé zatáčky, stromy a kameny v řece, tento stupeň je horní hranicí pro turistickou plavbu WW 3 – vratné proudy, jsou nutné zavřené kajaky nebo nafukovací plavidla WW 4 – těžká voda, horní hranice pro rekreační a komerční rafting WW 5 – nebezpečná a velice obtížná řeka, jen pro skupiny expertů WW 6 – hranice lidských možností“

3.4 Ubytovací a stravovací možnosti Krkonoš Hotel Vyhlídka v Jilemnici – dvoulůžkové a třílůžkové pokoje s možností přistýlky; na pokoji soc. zařízení, telefon, TV se satelitem; stravování – snídaně, polopenze, plná penze; česká a mezinárodní kuchyně; bar, salonek, salonek s krbem, taneční parket, grilování apod.

58

www.hotelvyhlidka.cz Holiday Park Liščí Farma v Dolní Branné – čtyřhvězdičkový camp s mnoha možnostmi: stany, karavany, restaurace, kavárna, infocentrum, sprchy, toalety, TV/SAT, ohniště, prádelna, tenisový kurt, bazén, country večery, směnárna atd. www.liscifarma.cz Hotel Praha ve Špindlerově Mlýně – situován v centru; rodinná atmosféra; profesionální služby; moderní styl; dvoulůžkové a třílůžkové pokoje, 3 apartmá; vybavení pokojů: TV/SAT, telefon, rádio, trezor, minibar, WiFi; česká jídla, zahraniční kuchyně; spa a relax centrum; bazén s masážními tryskami, perličková jeskyně, sauna, masáže, kosmetika; bar, společenské akce atd. www.spindl-hotelpraha.cz Wellnes Hotel Svornost v Harrachově – dvě letní terasy, restaurace, bar; wellnes centrum, půjčovna a úschovna kol a lyží, lyžařská škola, herna, biliár, internet/WiFi, parkoviště; 125 pokojů a apartmánů, vybavení pokojů: sprcha, fén, WC, TV/SAT, telefon. www.hotelsvornost.cz Hotel a Pension Albis v Herlíkovicích – 20 pokojů a 1 apartmán s kuchyňským koutem; 2, 3, 4 a 5ti lůžkové pokoje; vybavení pokojů: TV/SAT, rádio, telefon, lednice; směnárna, telefonní a faxové služby, praní a žehlení prádla, hotelová garáž, úschovna lyží a kol, hotelový trezor, prodej suvenýrů, masáže, sauna, bowling atd. www.hotelalbis.cz IT Centrum Apartmány ve Vrchlabí – v centru města; 10 apartmánů, vybavení: sprcha nebo vana, TV/SAT, internetová přípojka, telefon, kuchyňka – lednice, kávovar, varná konvice, mikrovlnná trouba, základní nádobí; restaurace; podzemní garáže. www.itcentrum.cz Hotel Start ve Špindlerově Mlýně – 31 pokojů; všechny pokoje jsou dvoulůžkové s možností přistýlek; vybavení pokojů: TV/SAT, sprcha, WC, telefon; sauna, solárium, fitness, masáže, billiard, půjčovna lyží apod. www.hotelstart.cz Liberecká bouda v Dolním Dvoře – nový horský penzion; 57 lůžek; dva,tří a čtyř lůžkové pokoje, 8 přistýlek a 12 lůžek v podkrovním pokoji; vybavení: sprcha, WC, kuchyňka s lednicí, vařič, dřez, rychlovazná konvice, nádobí, TV/SAT; restaurace; parkoviště; herna, sauna, whirpool, bazén, hřiště. www.libereckabouda.cz 59

Hotel Černá Bouda u Janských Lázní – 48 dvou až čtyř lůžkových pokojů; vybavení: WC, sprcha, TV/SAT, telefon; restaurace, letní terasa, denní bar, rychlé občerstvení, noční klub, grilování, konferenční místnost, směnárna, prodej suvenýrů, dětský koutek, trezor, internet, parkoviště. www.cernabouda.cz Autokemp Vejsplachy Vrchlabí – moderní umývárny se sprchami, toalety, kuchyňka, prádelna, úschovna kol, dětské hřiště, víceúčelové hřiště, ohniště, telefonní automat, zahradní restaurace, prodejna. www.vejsplachy.cz Hotel Erlebachova Bouda ve Špindlerově Mlýně – parkoviště; komplexně vybavené pokoje; restaurace, terasa; sauna, stolní tenis, biliár, půjčovna kol a sání. www.erlebachovabouda.cz Interhotel Montana Špindlerův Mlýn – 3 apartmá, 18 jednolůžkových a 48 dvoulůžkových pokojů s možností přistýlky; restaurace, kavárna; Krkonošská chalupa – stylové posezení; sauna, masáže, kosmetika. www.hotelmontana.cz Hotel Arnika v obci Rudník – jedno, dvou a tří lůžkové pokoje s možností přistýlky; vybavení: WC, sprcha, TV/SAT, minibar, telefon; restaurace, kavárna krytá terasa s grilem, salonek; krytý bazén, sauna, masáže, petanque, stolní tenis, atd. www.arnika-rudnik.cz Hotel Harmonie v Lánově – 30 dvoulůžkových pokojů, 3 čtyřlůžkové apartmány; vybavení: WC, sprcha, TV/SAT, telefon; restaurace; relaxační centrum – solárium, sauna, masáže, fitness, kuželky, kulečník, půjčovna kol; konferenční centrum. www.harmoniehotel.cz Hotel Labuť ve Vrchlabí – 1 apartmán, 18 dvoulůžkových pokojů, 5 třílůžkových pokojů; vybavení: WC, sprcha, TV/SAT, telefon, lednička; restaurace; směnárna, trezor, telefon a fax, internet, prádelna, úschovna kol a lyží, prodej suvenýrů, biliár atd. www.hotellabut.cz Penzion Ski-Baron v Dolním Dvoře – Baronova Bouda, Chata Baronka a Janova Bouda. www.ski-baron.cz

60

3.5 Zábava a volný čas v Krkonoších Adrenalin centrum – Yellow point Lokalita: Špindlerův Mlýn, Janské Lázně, Liberec – Ještěd, Herlíkovice 4 kolky – výlety s průvodcem k hranicím s Polskem i do Podkrkonoší, trvání cca 2,5 hod; terénní koloběžky – sjezd z hřebenů Krkonoš, trvání cca 1,5 hod; trikke – sjezd desetikilometrového úseku na speciální tříkolce, trvání cca 1 hod; přemostění – 125 m dlouhý přejezd údolí na laně ve 30-ti metrové výšce; tandem paragliding – lety ve dvou s instruktorem; paintball – akce a strategie pro skupiny; adventure park – 17 m vysoká obří houpačka, stav bez tíže a opojné přetížení, bungeetrampolína, pavoučí síť, jákobův žebřík; zorbing – kutálení ze svahu v obří plastové kouli s dopadem do vody; nordic walking – výuka a výlety; bike trips; lezení – climbing – výuka a zážitek; rafting – lehký rafting na Jizeře a Labi; lukostřelba; segway – dopravní prostředek 21. století; dále jízda na koni, rybaření, turistika, rappeling, tennis, squash, golf, vyhlídkové lety. Lanový park – High rope park Lokalita: Janské Lázně 40 překážek ve 4 – 12 metrech; první lanový Babypark – pro děti od 100 do 140 cm výšky. Aqua park Lokalita: Špindlerův Mlýn Rekreační bazén, dětský bazén, dvě vířivky, divoká řeka, vlnobití, člunkový tobogán, další dva tobogány, sauna, pára, masáže, solárium, minigolf, stolní tenis, plážový volejbal, badminton. Solná jeskyně – Lilie Lokalita: Vrchlabí Relaxačně-zdravotní centrum; má pozitivní vliv při léčení: horních a dolních cest dýchacích, snížené funkce štítné žlázy, srdečně cévních onemocnění, nemoci trávicího traktu, dermatologická onemocnění, dysfunkce vegetativního nervového systému a dále by měla zpomalovat proces stárnutí. Letecká škola Lokalita: Vrchlabí Vyhlídkové lety pro 1 – 4 osoby, i v zimě s letadlem na lyžích; pilotní výcvik; pronájem letounů.

61

Monkey park Lokalita: Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou Bobové a lanové dráhy. Relax park Lokalita: Pec pod Sněžkou 1. Krkonošská horská bobová dráha, přemostění – jízda na kladce, skluzavky, trampolíny, lanový park, dětské hřiště, snack bar. Sport centrum Lokalita: Jablonec nad Nisou Atletická hala, fotbalový stadion, městská hala, plavecký bazén, zimní stadion, sokolovna, bowling club, tenis. Výletní areál Lokalita: Pěnčín Prohlídka brusírny skleněných perlí, kozí farma a sýrárna, vyhlídkový vláček, restaurace a prodejna perlí a bižuterie. ZOO Lokalita: Dvůr Králové Motokáry Lokalita: Rokytnice nad Jizerou Největší motokárová dráha v západních Krkonoších. Letní lyžování Lokalita: Rokytnice nad Jizerou Skiareál Pařez – zapůjčení travních lyží včetně veškerého vybavení. Stump Trail MTB sjezdová trať Lokalita: Špindlerův Mlýn Sjezdová trať pro horská kola s 500m slouhými dřevěnými lávkami, překážkami a terénními skoky. Pro vyvezení kol na strat trati lze využít lanovou dráhu Svatý PetrPláň. Golf club Mýtiny Lokalita: Harrachov Nejvýše položené hřiště v ČR; jediné hřištěm v Krkonoších s nainstalovanými odpališti pro nejmenší golfisty v rámci projektu rodinný golf - "Family Courses". Holiday Park Liščí Farma Lokalita: Dolní Branná 62

Tenis, minigolf, plážový fotbal, plážový volejbal, bazén, dětské atrakce, hudební večery. Ekofarma U Kotyků Lokalita: Roztoky u Jilemnice Hosté se zapojují do různých prací na farmě a snaží se žít v souladu s přírodou. Lázně Lokalita: Janské Lázně Léčba pohybového ústrojí a nervových onemocnění. Muzeum Podkrkonoší Lokalita: Trutnov Hrady a zámky Lokalita: Vrchlabí, Žacléř, Horní Branná, Fořt, Jilemnice, Nové Zámky, Studenec, Vlčice.

3.6 Praktické informace Jak se dostat do Krkonoš? Autem – můžeme vyrazit např. z Prahy přes Mladou Boleslav, Novou Paku a Jičín až do nejrušnější části hor (Vrchlabí, Špindlerův Mlýn) a samozřejmě i do části východní (Pec pod Sněžkou, Janské lázně, Žacléř). Dále pak přes Mladou Boleslav, Turnov, Železný Brod a Tanvald do západní části hor (Harrachov, Rokytnice nad Jizerou). Od západu se do Krkonoš jede nejlépe přes Liberec, Jablonec, Tanvald a dále podkrkonošskou magistrálou na Jilemnici, Vrchlabí a Trutnov. Od východu a jihovýchodu je nejlepší spojení přes Hradec Králové a Trutnov. Hraniční přechody v Krkonoších: Harrachov, Královec a Pomezní boudy. Autobusem - z Prahy (nástupní stanice Černý Most) i z Hradce Králové je denně vysílána řada přímých autobusových spojů a alespoň jednou denně jedou přímé linky i z některých vzdálenějších míst, jako např. Ostrava, Brno či Ústí nad Labem. Vlakem – vlaková spojení do Krkonoš nejsou právě ideální. Téměř pokaždé představují řadu přesedání a spoustu času stráveného na cestě. Horské spoje nás mohou dopravit až na konečné stanice v Harrachově, Rokytnici, Vrchlabí, Trutnově a Svobodě nad Úpou.

63

Hlavní spojení se nachází na těchto trasách: Praha - Jilemnice Praha - Vrchlabí - Špindlerův Mlýn Praha - Kořenov - Harrachov Praha - Trutnov - Pec pod Sněžkou Liberec - Harrachov - Jilemnice - Vrchlabí Hradec Králové – Vrchlabí Hradec Králové - Trutnov - Pec pod Sněžkou

Informační střediska Benecko, Harrachov, Horní Rokytnice nad Jizerou, Jablonec nad Jizerou, Horní Maršov, Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Rokytnice nad Jizerou, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trutnov, Vrchlabí, Žacléř, Jilemnice, Černý Důl, Hostinné, Lánov, Malá Úpa, Kořenov, Mladé Buky, Nová Paka, Strážné.

64

3.7 Zájezd pro žáky základních škol

DOTAZNÍK PRO ŽÁKY ZÁKLADNÍCH ŠKOL Téma: školní výlet

1) Byli už jste někdy v létě v Krkonoších? a) ano b) ne 2) Baví vás sport? a) ano b) ne c) občas 3) Který z uvedených sportů máte nejradši? a) vodní sporty b) běh c) pěší výlety d) míčové hry e) jiný sport : 4) Chodíte rádi na procházky do přírody? a) ano b) ne 5) Kde byste chtěli být ubytováni? a) stan b) chatka c) hotel d) jiné : 6) Kolikadenní zájezd by se vám líbil? a) 2 dny b) 3dny c) 4 dny d) celý týden 7) Co byste chtěli v Krkonoších navštívit? a) Sněžku b) pramen Labe c) Národní park d) památky v okolí e) jiné 8) Chtěli byste na závěr tohoto školního roku podniknout s vaší třídou zájezd do Krkonoš? a) ano b) ne c) nevím 9) Jsem žákem : a) 5.třídy b) 6.třídy

65

c) 7.třídy d) 8.třídy 10) Ostatní přání, návrhy a připomínky : Děkuji vám za vyplnění 

Vyhodnocení dotazníku Na otázku číslo 1 – Byli už jste někdy v létě v Krkonoších? odpověděli žáci takto: ano

15

ne

72

Byli už jste někdy v létě v Krkonoších?

15

ano ne

72

Na otázku číslo 2 – Baví vás sport? odpověděli žáci takto: ano

69

ne

2

občas

16

66

Baví vás sport?

16 2

ano ne občas 69

Na otázku číslo 3 – Který z uvedených sportů máte nejradši? odpověděli žáci takto: vodní sporty

22

běh

9

pěší výlety

13

míčové hry

55

jiný sport

23

Který z uvedených sportů máte nejradši?

23

22 vodní sporty 9

běh pěší výlety

13

míčové hry jiný sport

55

67

Na otázku číslo 4 – Chodíte rádi na procházky do přírody? odpověděli žáci takto: ano

74

ne

13

Chodíte rádi na procházky do přírody?

13

ano ne

74

Na otázku číslo 5 – Kde byste chtěli být ubytováni? odpověděli žáci takto: stan

19

chatka

34

hotel

24

jiné

10

Kde byste chtěli být ubytováni?

10

19 stan chatka

24

hotel jiné 34

68

Na otázku číslo 6 – Kolikadenní zájezd by se vám líbil? odpověděli žáci takto: 2 dny

5

3 dny

2

4 dny

3

celý týden

77

Kolikadenní zájezd by se vám líbil? 5 2 3 2 dny 3 dny 4 dny celý týden 77

Na otázku číslo 7 – Co byste chtěli v Krkonoších navštívit? odpověděli žáci takto: Sněžku

45

pramen Labe

10

Národní park

32

památky v okolí

14

jiné

5

69

Co byste chtěli v Krkonoších navštívit? Sněžka 14

5 pramen Labe 45

Národní park

32

památky v okolí jiné

10

Na otázku číslo 8 – Chtěli byste na závěr tohoto školního roku podniknout s vaší třídou zájezd do Krkonoš? Odpověděli žáci takto: ano

55

ne

10

nevím

22

Chtěli byste jet na zájezd?

22 ano ne 10

nevím 55

Výseč 4

70

Na otázku číslo 9 – jsem žákem … třídy, odpověděli žáci takto: 5.třídy

23

6.třídy

26

7.třídy

21

8.třídy

17

Jsem žákem:

17

23 5.třída 6.třídy 7.třída

21

8.třída 26

Z výsledů dotazníků vyplynulo, že z celkového počtu 87 dětí by se zájezdu rádo zúčastnilo 55 dětí, 22 nevědělo a 10 nechtělo. Proto jsem se tedy po domluvě s paní ředitelkou základní školy v Čechticích rozhodla, připravit pro děti program zájezdu a zpracovat kompletní informace pro rodiče.

Sportovní a poznávací zájezd do Krkonoš v termínu od

19.6. – 21.6.2008 Program zájezdu 1.

den – odjezd od školy kolem osmé hodiny ranní; příjezd na ubytování v dopoledních hodinách; ubytování; oběd; odpolední prohlídka Pece pod Sněžkou + návštěva místního Relaxparku; návrat na ubytování; večeře; volný program (společenské hry)

2.

den - snídaně; celodenní výlet na Sněžku ( na vrchol lanovkou, zpět pěšky – návštěva zajímavých míst v okolí); návrat na ubytování; večeře; volný program (diskotéka) 71

3.

den – snídaně; kratší výlet, nebo možnost hraní míčových a jiných her; oběd; návrat domů v odpoledních hodinách

Další informace pro rodiče a děti

Ubytování – Chata Smetánka -

nachází se v jedné z nejkrásnějších lokalit středních Krkonoš – v Peci pod

Sněžkou ( na úpatí Liščí hory – 1.362 m n.m.) -

ubytování ve 2 – 5 lůžkových pokojích

-

celková kapacita 50 lůžek

-

jídelna pro cca 55 osob

-

herna – kulečník, stolní tenis, stolní fotbal a hokej, šipky

-

u chaty je prostor pro míčové hry, badminton, líný tenis

-

venkovní posezení, temperovaný altán, přístřešek

-

vytápění a ohřev chaty ekologicky čistým tepelným čerpadlem

-

natáčel se zde známý český film Sněženky a machři

Relaxpark –

nově vystavěné sportovně rekreační zařízení

-

1. Krkonošská horská bobová dráha

-

atrakce : bobová dráha – jedna jízda pro dítě 50 Kč; atypická trať vystavěná po úbočí strmého svahu nabízející množství zatáček a speciálních okruhů vedoucí v některých místech až 8 metrů nad zemí trampolíny skluzavky – tři trasy, místy vedoucí i pod zemí lanové centrum – „Money park“ – postupné zdolávání překážek zavěšených na lanech mezi stromy ve výšce 3 – 7 metrů, na stromech jsou připevněny mezi jednotlivými překážkami speciální základny, kde je možnost odpočinku a následný přesun na druhou překážku

72

jízda na kladce – „Adrenalinová jízda“ – lanový přejezd Bukového údolí v délce 202 metrů, 15 metrů nad zemí. servis bar – možnost občerstvení -

možnost zakoupení speciálního Relaxpasu ( cena 600Kč; pro skupiny sleva 20%, takže 480Kč; v ceně je zahrnuto : 5 jízd na bobové dráze, jízda na kladce; Money park).

-

Další informace na www.relaxpark.cz

Instrukce 1.

Předběžná cena zájezdu pro předpokládaný počet třiceti účastníků činí 1865 Kč. ( doprava 440,- ; ubytování s plnou penzí 825,- ; lanovka na Sněžku 120,- ; možnost zakoupení Relaxpasu 480,-). Kapesné dle uvážení rodičů.

2.

Záloha ve výši 900 Kč musí být uhrazena do 12. 5. 2008, doplatek pak do 30.5. 2008.

3.

S sebou : turistickou obuv a oblečení, batoh, pláštěnka, doporučené jsou instanční nápoje a vlastní sportovní vybavení jako míče, pálky,…

Byl jsem poučen o chování a bezpečnosti v autobuse, na ubytování a v přírodě.

V Čechticích, dne ………………….

………………………….. Podpis účastníka

…………………………… Podpis rodiče

73

Paní ředitelka s mým vypracovaným návrhem souhlasila a zájemcům, kteří do dotazníku vyplnili, že by se zájezdu zúčastnili, rozdala daný program zájezdu a instrukce pro rodiče. Všichni byli se zájezdem spokojeni, paní řiditelka, já, děti i rodiče, až do té doby, dokud nepřišlo na otázku placení. Z celkového počtu 55 zájemců bylo pouze 13 rodičů ochotných zaplatit částku 1865 Kč, ta opravdu nebyla nejnižší, ale levněji by už zájezd zařídit nešel. Mohla bych samozřejmě vyškrtnout nějaké atrakce, jako např. návštěvu Relaxparku nebo lanovku na Sněžku, to už by pak ale zájezd nebyl tak zajímavý a pro děti atraktivní. Pro třináct zájemců, už by se ale nevyplatil autobus se zhruba 40 místy k sezení a zájezd by tudíž vyšel ještě mnohem dráž, než byla cena původní. Cestovat s dětmi až do Krkonoš linkovou dopravou by bylo opravdu nereálné (z Čechtic vyjet autobusem v 6:26, příjezd na autobusové nádraží Praha – Roztyly 8:01, odjezd z Černého Mostu v 9:00, příjezd do Trutnova v 11:40, odjezd z Trutnova v 12:05, příjezd do Pece pod Sněžkou 12:50) a časově náročné (cesta by trvala celkem 6 hod a 24 min, pokud by vše časově vycházelo a navazovalo; pro srovnání: cesta najatým autobusem by při průměrné rychlosti 55km/hod trvala 3 hod a 24 min), proto jsem se snažila sehnat minibus. Minibus jsem u jednoho soukromého dopravce sehnala, ale po novém vykalkulování ceny jsem zjistila, že se cena na osobu opět navýší, a ne o malou částku (minibus pro třináct + 1 osoba by vyšel na 733Kč/osoba). Nezbývala mi už jiná možnost, než poprosit paní ředitelku, zda by nebyla ochotna přispět dětem na dopravu z fondu SRPDŠ. Po její záporné odpovědi se z finančních důvodů tento zájezd bohužel nemohl uskutečnit, což samozřejmě mrzelo nejen mě, ale myslím si, že i děti, které se na výlet určitě těšily. Byla zde samozřejmě možnost, oslovit s nabídkou zájezdu i jiné základní školy, ale bylo mi řečeno, že je již pozdě, poněvadž školy mají tyto zájezdy nasmlouvané a zařízené dlouho dopředu.

74

4 Závěr Hlavním cílem této práce bylo vytvořit materiál, který by byl přínosný nejen pro mě, ale i pro ostatní čtenáře všech věkových kategorií. Snažila jsem se o to, co nejlépe a nejvýstižněji popsat danou lokalitu a nastínit možnosti, jež Krkonoše v letní sezóně nabízejí. Na letní sezónu je práce speciálně zaměřila proto, neboť si myslím, že v zimě byl v Krkonoších téměř každý, ale jen málokdo ví, co vše ještě tyto hory skýtají mimo zimní sezónu. Mnohým může přijít práce poněkud delší. Teoretická část je obsáhlejší proto, poněvadž je velmi obtížné, popsat výstižně a zajímavě tak bohatou oblast, jako jsou právě Krkonoše. Snad si v této části čtenář alespoň částečně prohloubí své geografické vědomosti, nebo alespoň objeví něco, jemu ještě neznámého a zajímavého. Zaměřila jsem se zde na celkový popis oblasti a její historii. U přírodních podmínek je popsán náročný geologický vývoj, horské klima a hydrologie, kde jsem také popsala jednotlivé místní řeky a jejich prameniště. Je zde samozřejmě zaznamenána fauna a flóra, přírodovědné pozoruhodnosti, údaje o nejstarším národním parku v ČR, ochrana přírody, kulturní pozoruhodnosti, lidé a jejich kultura, společenský vývoj v Krkonoších, zdejší hospodářství a nejznámější krkonošské destinace, kterými jsem teoretickou část ukončila. Praktická část se zabývá možnostmi letních sportovních aktivit, počínaje pěší turistikou a její historií, dále pak Klubem českých turistů, až po návrhy jednotlivých a určitě nejzajímavějších pěších tras, které by jistě mohli zajímat i širší turistickou veřejnost. Nesmíme opomenout cyklistiku s lákavými nabídkami krásných cyklotras, vodní turistiku, příklady nejrozmanitějších ubytovacích a stravovacích možností Krkonoš, návrhy pro využití volného času v této lokalitě, praktické informace a samostatně vytvořený návrh zájezdu pro žáky základních škol. Jelikož jsem měla z předchozích kapitol nastudované informace o nejrůznějších možnostech v Krkonoších, chtěla jsem je pochopitelně využít k přípravě a uspořádání tohoto zájezdu. V této kapitole se můžete seznámit s dotazníkem pro žáky a jeho grafickým vyhodnocením, dále pak s termínem zájezdu a jeho programem, a nechyběly ani informace a instrukce pro rodiče a děti. Je zde také vysvětleno, z jakých důvodů jsem připravený zájezd nemohla uskutečnit.

75

Do příloh jsem zařadila pro mě, a myslím si že i pro čtenáře, nejzajímavější a nejhezčí fotografie, jež byly k dispozici. Čerpala jsem je z uvedených internetových stránek. Doufám, že jsem ve své práci čtenáři nastínila nejdůležitější a nejzajímavější informace o Krkonoších, které by mohl být schopen ve svém praktickém životě využít a že informace, jež jsem čerpala z uvedených materiálů, budou pro všechny dostačující. Mně přinesla tato práce mnoho nových podnětů, které ve svém budoucím povolání v cestovním ruchu jistě dobře zužitkuji. Velmi důležitým poznatkem při tvorbě zájezdu bylo také zjištění, že Krkonoše jsou stále ještě velmi drahá destinace, jež nemůže vyhovět návštěvníkům všech věkových a sociálních kategorií, především pak většině rodin s malými dětmi a to je jistě škoda. Oblast navštěvuje množství zahraničních turistů, ale my bychom se měli snažit přece jen o větší rozvoj domácího cestovního ruchu. Otázky k zamyšlení na konec: Česká republika skýtá mnoho přírodních a historických krás a řadu sportovních možností, tak proč stále cestovat do zahraničí? Neměli bychom nejdříve poznat naši vlast, abychom její krásu mohli porovnat s cizinou?

76

5 Informační zdroje Seznam použité literatury

1) BALOGH, D.; BALOGH, F. Nejkrásnější trasy pro horská a trekingová kola v Čechách 1-50. Vydal T.I.S.-Turistické informační systémy v.o.s., Havířov 2004. 111 stránek. ISBN 80-239-3546-1 2) DVOŘÁK, J.; JIRÁSKO, F.; ŠTURSA, J. Krkonoše turistický průvodce. Vydavatelství Gentiana, Jilemnice 1996. 175 stránek. ISBN 80-902133-0-8 3) EINHORNOVÁ, M.; EINHORN, E.; SUCHL, J. Na shledanou v Krkonoších. Vydalo vydavatelství a nakladatelství ROH, Praha 1984. 176 stránek. ISBN 24-092-84 4) FEŘTEK, T. Křížem krážem po českých horách, pěšky i na kole. Vydavatelství FRAGMENT, Havlíčkův Brod 2007. ISBN 978-80-253-0375-7 5) HORÁK, V.; PILOUS, Vr. a kolektiv autorů. Krkonoše – turistický průvodce ČSSR. Vydala Olympia Praha, Praha 1980. ISBN 27-057-80 6) KUBÁTOVÁ, M. Všechny brány Krkonoš. Vydalo Severočeské nakladatelství, Liberec 1986. 192 stránek. ISBN 45-002-85 7) LOKVENC, T. Toulky krkonošskou minulostí. Vydalo nakladatelství Kruh, Hradec Králové 1978. 268 stránek. ISBN 46-018-77 8) LOUDA, J. Lidová architektura Krkonoš. Vydala Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí 2006. ISBN 80-86418-53-7 9) NOVÁK, Z. a kolektiv. Navštivte…PRAMENY ŘEK, prameny, prameniště, horní toky. Vydalo nakladatelství Olympia, Praha 2005. 121 stránek. ISBN 80-7033-872-5 10) S & D NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ . Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku; Krkonoše po celý rok. Vydala Kartografie Praha, a.s. a S & D nakladatelství a vydavatelství, s.r.o., Praha 1998. 95 stránek. ISBN 80-7011-545-9 11) SOUKUP, V.; LUDVÍK, M.; DAVID, P. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku; Krkonoše – východ. Nakladatelství a vydavatelství Soukup & David, Praha 1996. 117 stránek. ISBN 80-86050-01-7 12) SOUKUP, V.; LUDVÍK, M.; DAVID, P. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku; Krkonoše – západ. Nakladatelství a vydavatelství Soukup & David, Praha 1996. 124 stránek. ISBN 80-86050-00-9

77

13) SOUKUP, V.; DAVID, P. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku; Podkrkonoší. Nakladatelství a vydavatelství Soukup & David, Praha 2003. 175 stránek. ISBN 80-86050-72-6 14) STANĚK, J. Krkonoše a Podkrkonoší. Vydala Olympia Praha, Praha 1975. 309 stránek. ISBN 27-051-75 15) SÝKORA, B. a kolektiv. Krkonošský národní park. Vydala Správa Krkonošského národního parku ve Státním zemědělském nakladatelství, Praha 1983. 280 stránek. ISBN 07-038-83 16) TUREK, J. a kolektiv. Outdoorový průvodce Krkonoše. Vydala Grada Publishing, a.s., Praha 2007. 120 stránek. ISBN 978-80-247-2025-8

Internetové stránky

1) Kudy z nudy [online]. [last revision 14.5.2009], [citováno 30.4.2009]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/cs/index.html 2) www.mavlast.cz-výlety-ubytování-turistické cíle [online]. [last revision 14.4.2009], [citováno 29.4.2009]. Dostupné z: http://mavlast.cz/ 3) Horydoly.cz – Outdoor Generation – hory, vody, cyklistika, lyžování, snowboard, skalp, turisti [online]. © 2003-2008, [citováno 29.4.2009]. Dostupné z: http://horydoly.cz/ 4) Krkonoše [online]. [last revision 14.4.2009], [citováno 30.4.2009]. Dostupné z: http://krkonossko.cz/ 5) Krkonoše – Průvodce – Mapy – Dovolená – Ubytování - Krkonoše*www.ergis.cz [online]. © 2008, [citováno 27.4.2009]. Dostupné z: http://www.ergis.cz/krkonose/ 6) Titulní strana – Cykloserver [online]. © 2007, [citováno 29.4.2009]. Dostupné z: http://www.cykloserver.cz/ 7) KRKONOŠE [online]. [last revision 14.4.2009], [citováno 29.4.2009]. Dostupné z: http://www.hory-krkonose.cz/ 8) Správa Krkonošského národního parku – Úvodní strana [online]. © 2009, [citováno 30.4.2009]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/ 9) České hory [online]. [last revision 14.4.2009], [citováno 29.4.2009]. Dostupné z: http://www.ceskehory.cz/ 10) CzechTourism – podporujeme incomigový cestovní ruch [online]. © 2003, [citováno 29.4.2009]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ 78

11) Turistika.cz | dovolená, cestování, výlety, památky, rady, informace [online]. © 2007-2009, [citováno 29.4.2009]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/ 12) Klub českých turistů [online]. © 2005-2006, [citováno 27.4.2009]. Dostupné z: http://www.kct.cz/?oid=2

Letáky, propagační materiály Návštěvní řád Krkonošského národního parku. Vydala Správa Krkonošského národního parku, 2005.

6 Přílohy Seznam příloh: 1) Mumlava (www.brezina.cz/galerie/galerie.htm) 2) Mumlavské vodopády (www.ceskehory.cz/krkonose) 3) Kaple sv. Vavřince na Sněžce (www.ceskehory.cz/krkonose) 4) Černohorské rašeliniště (www.ceskehory.cz/krkonose) 5) Obří důl ze Sněžky (www.ceskehory.cz/krkonose) 6) Meandry Labe (http://photo.czechturism.com) 7) Pramen Labe (http://photo.czechturism.com) 8) Sněžka (http://photo.czechturism.com) 9) Pančavský vodopád (http://photo.czechturism.com) 10) Tvarožník (http://photo.czechturism.com) 11) Sněžné jámy (http://photo.czechturism.com) 12) Rafting na Labi (http://photo.czechturism.com) 13) Turistika v Krkonoších – Cesta Česko-Polského přátelství (http://photo.czechturism.com) 14) Bobová dráha (http://photo.czechturism.com) 15) Cyklistika v Krkonoších (www.hory-krkonose.cz/cyklotrasy) 16) Relax park – Pec pod Sněžkou (www.kudyznudy.cz/cs/aktivity)

79

1)

2)

80

3)

4)

81

5)

6)

82

7)

8)

83

9)

10)

84

11)

12)

85

13)

14)

86

15)

16)

87

88