Kritické hodnocení současné dotační politiky EU a ČR

Kritické hodnocení současné dotační politiky EU a ČR Jiří Svoboda Ústav fyziky materiálů, AVČR

Úvod Dotace - podporují vybrané oblasti, zkreslují tržní prostředí. - většinou jde o politická rozhodnutí pod vlivem zájmových skupin. - na dotace je třeba někde vzít peníze, v konečném efektu jsou to peníze občanů. - rozdělovat dotace (hlavně ty nenárokové) je pro politiky a úředníky velmi atraktivní (lukrativní) záležitost. - dotační politika může nabýt vzestupně spirálovitého průběhu, dotované skupiny větší vliv, prosazují další stále vyšší dotace do své oblasti. - dotace může pozbýt svůj původní účel a stane se pouze nástrojem obohacování úzké vlivné skupiny na úkor mnohonásobně vyšších ztrát všech občanů. - mnozí podnikavci pochopili, že spojit se s politiky a usilovat o dotace je výhodnější, než podnikat na volném trhu.

Evropská dotační politika Každý stát EU je povinen odvádět do společné pokladny 1% HDP (celkem asi 4 biliony Kč ročně), 5% z této částky spotřebuje bruselská administrativa, zbytek je přerozdělován v rámci dotačních programů. Zájemce o čerpání dotačních prostředků prochází složitou byrokratickou procedurou na evropské i národní úrovni, příjemce dotace po všech procedurách může mít dojem, že dotace je odměnou za tuto zcela neproduktivní práci, dotační systémy tedy podporují hlavně rozvoj administrativy. Kdo z toho nejvíce profituje? Jistě to vyhovuje bruselským i našim politikům a úředníkům, šance na jakoukoliv změnu v přístupu je mizivá.

Cíle podpory evropských dotačních projektů Orientační témata podpory:

Životní prostředí Věda a výzkum a vzdělávání Podnikání a rekvalifikace Doprava Rozvoj regionů Památky a kultura Zemědělství

Bariéry – dotací je projekt hrazen z podstatné části, a je získán za velkou byrokratickou námahu, dotace nenárokové -> riziko, že administrativní práce mohla být vynaložena zbytečně. Rozhodně je žádoucí administrativu minimalizovat a převis zájmu řešit snižováním dotačního podílu - bylo by uspokojeno mnohem více žadatelů a vyšší „výtěžnost“ vynaložených peněz. Dotace by měly být nárokové.

Velký evropský projekt – ochrana klimatu (omezování emisí CO2) --- cíle 20 20 20 1) Zakořeněný systém emisních povolenek Velmi kritizovaný systém s vágními pravidly - vyhovuje politikům, úředníkům, lobbistům a vlivným skupinám Nedostatky - administrativně náročný - pokrývá jen 50% emisí - není garance zastropení emisí - nedává jistotu návratnosti investice do úsporných technologií - cena povolenky není stanovena, - pravidla přidělování nejsou striktně dána Administrativní zjednodušení - emisní povolenky by se musely odevzdávat při těžbě fosilních paliv - pokryje se 100% emisí. Povolenky by se nenakupovaly v aukci, nýbrž za předem vyhlášenou cenu (jistota při investicích) - emisní povolenky se stanou uhlíkovou daní. Zatím evidentní nezájem o podobnou modifikaci.

2) Přimíchávání biopaliv do pohonných hmot Řada studií ukazuje na záporný ekologický i ekonomický přínos, řidiči jsou postaveni před hotovou věc - musejí nakupovat dražší palivo, zcela neprůhledný způsob tvorby ceny biopaliv, vyčerpávání půdy, konkurence potravinám a energetickým plodinám pro výrobu tepla. 3) Využívání OZE pro výrobu elektřiny Každý člen EU vyhlásil nezávazné indikativní cíle podílu elektřiny vyrobené z OZE k roku 2010 a závazek k roku 2020 Jde o nerozum, neboť snižování emisí CO2 (což je cíl projektu) lze docílit mnohem efektivněji úsporami, jadernou energetikou či změnou vzorce chování lidí. Evropská směrnice stanovila, že státy mají podpořit výrobu elektřiny z OZE - nástroje zůstaly v kompetenci vlád, jak ta legislativa vypadá je obrázkem každého státu. Navyšování podílu výroby elektřiny z OZE - strmý nárůst nároků na přenosové sítě – další náklady k drahým OZE.

Dotační politiky Chce-li se udržet konkurenceschopnost v nějaké oblasti, zavede se tam dotace. Dotace zemědělství v západní Evropě poškozuje naše zemědělce - nemohou konkurovat svými cenami, žádají od státu také vyšší dotace. Běžně porušován základní cíl dotační politiky - měl by být dotacemi podporován jen výzkum a vývoj, případně zavádění a ověřování nových technologií v praxi. Je-li již technologie v praxi ověřena, není třeba ji dále podporovat, jinak jsou poškozovány jiné technologie a křiveno tržní prostředí. I v případě dotací na výzkum a vývoj, zavádění a ověřování nových technologií jsou přístupy nevhodné - velké administrativní bariéry (potřeba lobbingu) pro získání dotace, nízké nároky na skutečně dosažené výsledky a objektivní vykázání přínosu projektu. Nejlépe by bylo poskytovat dotace za řádně prokázané výsledky.

Dotační politika ČR Nebudu rozebírat dotační programy na vědu a výzkum lépe by bylo dávat dotační podporu za výsledky. Dotace na zavádění a ověřování nových technologií formou pilotních projektů prakticky neexistují. Dotace na aplikace standardních průměrných technologií – např. program Zelená úsporám. Možná dobře míněno, ale dopadlo to typicky. Místo toho, aby byl zájem o omezené prostředky regulován výší dotace a výší nároku na hodnotu zateplení (aby nedocházelo k umrtvování potenciálu úspor), byla nepřiměřeně podporována zcela standardní opatření doporučovaná 5 let starou normou o tepelné ochraně. Např. byla podporována výměna oken za nová s dvojitým zasklením, když byly na trhu běžně okna s trojitým zasklením s o 40 % lepšími parametry za cenu o 10 % vyšší.

Fungování zákona 180/2005 o obnovitelných zdrojích Konstrukce zákona problematická - umožnila bez omezení budovat OZE, které musí splácet bezmocní občané formou zdražení elektřiny po dobu alespoň 15 let. Zákon od svého přijetí explicitně stanovuje výši podpory tak, aby se investice zaplatila za právě 15 let. ERÚ však již v roce 2005 vydal vyhlášku 475/2005, která v rozporu se zákonem 180/2005 počítá výkupní cenu např. z FVE na 10-letou návratnost a nasadil výkupní ceny pro rok 2006 o 50 % vyšší, než odpovídá požadavkům zákona 180/2005. Spolu s 5% omezením snižování výkupní ceny a díky vědomé nevšímavosti zákonodárců včas reagovat došlo v letech 2009 a 2010 k výstavbě FVE o výkonu téměř 2GW, tak navýšíme výrobu elektřiny o 3 %, - o to stoupne export, a v průběhu příštích 20 let zaplatíme za elektřinu cca o 500 miliard Kč navíc. Majitelé FVE dostávají za elektřinu téměř 2x více, než jim dle zákona 180/2005 náleží.

Projekt nízkonákladová dřevostavba pasivního domu Můj soukromý zájem - bádání v oblasti nízkonákladového stavitelství v oblasti pasivních domů. Rodinné domy lze stavět za cenu běžných domů v pasivním standardu (5-10x nižší spotřeba tepla na topení). Vyvinul jsem a odzkoušel stavební systém pro jednoduchou a levnou dřevostavbu pasivního domu z příhradových vazníků. Vyvinul jsem jednoduchý a levný otopný systém pro pasivní dům s využitím tepelného čerpadla a s možností beznákladové klimatizace domu. Systémy ventilace, vytápění, ohřevu vody i klimatizace stojí celkem asi 160 000 Kč a provozní náklady jsou odhadovány na 5000 Kč ročně.

Řez domem s konstrukcí obvodového pláště z příhradových vazníků.

Bližší seznámení s konceptem domu Detailně si můžete výstavbu prohlédnout na komentované fotogalerii: „vygůglit“ Pasivní dům Popice http://amper.ped.muni.cz/~svobodak/projekty.html Další dotazy rád zodpovím na [email protected].

10 domů v různém stavu rozpracování: - stavba svépomocně tímto systémem. - další zájemci o svépomocnou výstavbu jsou vítáni. - mohu zajistit projekt domu a výrobu příhradových vazníků za velmi příznivou cenu. Podnikatelské aktivity využívající představený stavební systém vítány. - jsem připraven ke spolupráci.

Obrovský potenciál úspor - nezateplené panelové domy Přes 600 000 bytů v nezateplených panelových domech - mají veškeré předpoklady stát se pasivními domy. Za 20 let nebyl proveden jediný pokus rekonstruovat panelový dům na pasivní standard. Neochota ze strany MPO takový pilotní projekt podpořit Nezájem stavebních firem - nutnost vybočit ze zaběhaných stereotypů. Nezájem (spíše odpor) provozovatelů sítí centrálního zásobování teplem. Neschopnost skupin zabývajících se problematikou zateplování budov problém efektivně řešit. Po zateplení na pasivní standard - obrovská tepelná setrvačnost domu - možnost přerušovaného vytápění - využití špičkování kogeneračních jednotek nebo tepelná čerpadla mohou vytápět levným proudem. Současné postupy - nedostatečná úroveň zateplení - mrhání cenným potenciálem úspor

Závěr V EU i v ČR hrozí eskalace dotačních programů vyhlašovaných na zakázku vlivným skupinám – takové programy již nemají nic společného s původními záměry a slouží výhradně k obohacování vlivných skupin Problém ochrany klimatu je třeba začít řešit zavedením daně na fosilní CO2 a odstranit korupčně náchylné systémy emisních povolenek, dotací a povinných výkupů či přimíchávání biosložek. Začít dotovat bez administrativních bariér pilotní projekty představující nové, jednoduché a rentabilní možnosti pro úspory energie a emisí CO2. Minimalizovat příležitosti politiků rozdělovat peníze na základě lobbistických tlaků - kompatibilní s požadavkem zavést uhlíkovou daň a odstranit systémy emisních povolenek, dotací a povinných výkupů či přimíchávání biosložek.

Náklady a potenciál snižování emisí skleníkových plynů v České republice, McKinsey & Company, 2008