Krátkodobé cenné papíry a Skonto – obsah přednášky
1) Vybrané krátkodobé cenné papíry 2) Skonto – není cenný papír, ale použito obdobných principů jako u krátkodobých cenných papírů
Vybrané krátkodobé cenné papíry Cenné papíry, které mají dobu
a) b) c)
splatnosti kratší jak 1 rok – je tedy možno využít principů jednoduchého úročení (je uvažováno roční úrokovací období) Vybrané krátkodobé cenné papíry: Směnka Pokladniční poukázky Depozitní certifikát
Směnka
Listina – není ovšem řečeno jaká! Co to je? Bezpodmínečný příkaz!!! Tři funkce směnky (platební, zajišťovací, úvěrová) Splatnost směny (konkrétní datum, lhůtní směnka, vista směnka, lhůtní vista směnka) Doložky (např. úroková doložka) Platba v době splatnosti (nominální hodnota směnky nebo nominální hodnota plus úrok)
Směnka Směnka vlastní (solosměnka) Směnka cizí (trata)
– směnka cizí na vlastní řad Výstavce směnky Směnečný dlužník Směnečný věřitel
Směnka – směnečné úvěry
Eskont směnky Eskontní úvěr – průběh eskontního úvěru Reeskont směnky
Akceptační úvěr – akcept směnky – banka v pozici hlavního směnečního dlužníka – banka „prodává“ své dobré jméno = akceptační provize
Avalový (ručitelský úvěr) – banka v pozici vedlejšího směnečného dlužníka
Eskont směnek
Eskont směnek Diskont závisí na:
Nominální hodnota směnky (směnečná částka, jmenovitá hodnota), popř. plus úroky -- v případě úrokové doložky
Doba do splatnosti směnky
Diskontní (eskontní) sazba
Předlhůtní jednoduché úročení – nacházíme v rámci jednoho úrokovacího období
Eskont směnek – př. 1
Podnikatel eskontoval dne 15. září 2007 na banku směnku znějící na částku 1,5 mil. Kč se splatností 15. října 2007. Jakou částku mu banka 15. září 2007 (tj. v den eskontu) připsala na účet?
Banka používá diskontní míru 10 % p. a.
Eskont směnek – př. 2 Osoba A vystavila 1. března 2007 osobě B směnku s jmenovitou hodnotou 1 000 USD s roční úrokovou sazbou 10 %. Datum splatnosti směnky je 1. prosince 2007. 1. května 2007 osoba B eskontovala směnku na banku, která účtuje roční diskontní sazbu 9 %. Jakou částku osoba B od banky obdržela?
Eskont směnek – př. 3 Za kolik dnů byla splatná směnka znějící na částku 100 000 Kč, jestliže za ni banka vyplatila částku 97 250 Kč při diskontní sazbě 15 % p. a.?
Cena směnky a míra výnosu ze směnečných operací Poznámky:
r=
CP −1 CN
CN – cena nákup
CP – cena prodej; v případě držby do splatnosti se jedná o nominální hodnotu směnky (v případě směnky bez úrokové doložky) nebo o nominální hodnotu směnky včetně úroků (v případě směnky s úrokovou doložkou)
Výnosnost je obvykle nutno přizpůsobit ročnímu formátu – ve výše uvedeném vzorci se jedná o výnosnost pro období od nákupu do prodeje směnky.
Vzorec vychází z rovnice jednoduchého polhůtního úročení – jedná se tedy o polhůtní míru výnosu, na rozdíl od diskontní sazby, což je předlhůtní míra výnosu.
Cena směnky a míra výnosu ze směnečných operací – př. 1 Osoba eskontovala na banku směnku znějící na 50 000 Kč s dobou splatnosti půl roku.
a) Jakou používá banka roční diskontní sazbu, jestliže osoba za směnku obdržela 45 000 Kč? b) Jaká byla roční míra zisku pro banku z této operace?
Cena směnky a míra výnosu ze směnečných operací – př. 2 Obchodní firma vydala směnku znějící na částku 500 000 Kč se splatností 1. prosince 2008. Finanční společnost tuto směnku zakoupila dne 1. září 2008 při diskontní sazbě 10 % p. a. 1. října 2008 směnku dále prodala při diskontní sazbě 9 % p. a. Jaká byla roční míra zisku z tohoto obchodu se směnkou u finanční společnosti?
Cena směnky a míra výnosu ze směnečných operací – př. 3 Jakou roční diskontní sazbu nese směnka znějící na 50 000 Kč splatná za 4 měsíce, je-li její cena 46 800 Kč?
Jaký je její diskont?
Cena směnky a míra výnosu ze směnečných operací – př. 4 Obchodní banka se rozhodla uložit část svých peněžních prostředků do pokladničních poukázek s celkovou nominální hodnotou 10 mil. Kč s dobou splatnosti 84 dnů nabízených za 9,87 mil. Kč. Za 35 dní je však prodala investiční firmě, která potřebovala 49 dnů před plánovanou investicí vhodně umístit připravenou částku a byla ochotna za pokladniční poukázky zaplatit 9,940 mil. Kč. Byl prodej pro banku výhodný? A co pro investiční společnost?
Střední doba splatnosti – stanovení středního dne splatnosti směnek
Aplikace váženého průměru, kde vahami jsou nominální částky směnek (směnečné částky, jmenovité hodnoty, popř. včetně úrokového výnosu).
Střední doba splatnosti – stanovení středního dne splatnosti směnek Střední den splatnosti tedy závisí na: Nominálních hodnotách směnek (popř. navýšených o
úroky v případě směnek s úrokovou doložkou) a jejich dobách do splatnosti.
Ve středním dni splatnosti je vyplacena suma nominálních hodnot všech směnek (popř. plus úroky) bez ohledu na skutečnost, že některé směnky ještě nedospěly do splatnosti!
Střední doba splatnosti – př. 1 Stanovte k 2. 11. 2007 střední dobu splatnosti u následujících směnek: směnka A zní na 10 tis. Kč a je splatná 9. 11. 2007 směnka B má nominální hodnotu 15 tis. Kč a je splatná 2.
12. 2007
směnka C se splatností 7. 12. 2007 má nominální
hodnotu 8 tis. Kč.
Jaká částka a ke kterému datu bude majiteli směnek vyplacena?
Střední doba splatnosti – př. 2 Banka přijala k eskontu 1. 9. 2007 tři směnky: směnka A má nominální hodnotu jeden milion Kč a je
splatná 15. 10. 2007 směnka B zní na 195 tis. Kč a je splatná k 30. 9. 2007 směnka C má nominál 955 tis. Kč a má splatnost 30. 10.
2007. Banka používá diskontní sazbu 1,15 % p. m. Jaká částka a ke kterému datu bude majiteli směnek vyplacena?
Střední doba splatnosti versus eskont -- příklad Banka přijala k eskontu 1. 10. 2007 tři směnky:
směnka A má nominální hodnotu 500 tis. Kč a je splatná 15. 10. 2007
směnka B znějící na 250 tis. Kč je splatná k 6. 10. 2007
směnka C s nominálem 750 tis. Kč má splatnost 30. 10. 2007. Diskontní sazba činí 10 % p.a.
a) b)
Jaká částka a ke kterému datu bude majiteli směnek vyplacena? v případě prostého eskontování každé směnky v případě uplatnění střední doby splatnosti
Depozitní směnky Směnku však můžeme využít k uložení peněz, jako formu finanční investice. To znamená, že směnku koupíme proto, aby se nám v době splatnosti vrátil investovaný kapitál, a to včetně určitého výnosu. Tento výnos může být dvojího druhu.
Jednak to může být rozdíl mezi diskontovanou směnečnou částkou, za kterou tuto směnku kupujeme a obdrženou nominální hodnotou na konci splatnosti.
Jednak to může být i úrok ze směnečné částky, který je na směnce stanoven úrokovou doložkou.
Další typy krátkodobých cenných papírů Pokladniční poukázka – peněžní trh,
nízká rizikovost, vysoká likvidita – příklad státních pokladničních poukázek. Depozitní certifikát
Skonto Skonto není cenný papír, skonto je sleva, kterou poskytuje prodávající kupujícímu v případě, že kupující platí za odebrané zboží okamžitě, případně během dohodnuté krátké lhůty. Výše skonta je zpravidla stanovena v procentech z prodejní ceny, a ne na roční bází, jako je tomu např. u eskontního úvěru. Vzhledem k tomu, že tímto způsobem kupující takto vlastně půjčuje peníze prodávajícímu (pokud využije možnosti skonta a zaplatí dříve), výhodnost skonta zjistíme porovnáním s úrokovou mírou, při které může kupující tyto peníze investovat (Opačně můžeme pozdější zaplacení chápat jako čerpání úvěru ode dne zakoupení zboží do skutečného zaplacení a skonto představuje úrok za tento úvěr. Pokud by chtěl zaplatit ihned a neměl by peníze, musel by si vypůjčit.). Viz příklad z webu
