KONKURENCESCHOPNOST LIDSKÉ ZDROJE VZDĚLÁNÍ Česká republika v mezinárodním srovnání
Petr Matějů 1
Otázky • Co to je konkurenceschopnost? • Konkurenceschopnost České republiky v mezinárodním srovnání • Potenciál změny: lidské zdroje a dynamika vzdělání 2
Co to je konkurenceschopnost? Stručně k vývoji konceptu
3
David Ricardo On The Principles of Political Economy and Taxation (1817)
konkurenceschopnost = komparativní výhoda (půda, kapitál, přírodní zdroje, pracovní síla)
4
K. Marx a B. Engels (Kapitál, 1867)
Ekonomický vývoj určuje sociálně-ekonomické prostředí („sociálně ekonomická formace“) + pracovní teorie hodnoty (role lidského kapitálu)
5
Joseph Schumpeter Capitalism, Socialism, and Democracy (1942)
hnací silou konkurenceschopnosti je soukromé podnikání a „podnikatelský duch“
6
Jacob Mincer (* 1922) Gary Becker (*1930) (Nobelova cena 1992)
teorie lidského kapitálu
hnací silou ekonomického vývoje je lidský kapitál
7
Robert Solow (* 1924) (Nobelova cena za teorii ekonomického růstu 1987)
hnací silou konkurenceschopnosti jsou endogenní faktory: technologický vývoj inovace lidský kapitál 8
Michael E. Porter The Competitive Advantage of Nations (1990) • Konkurenceschopnost převážně na mikroekonomické úrovni – „diamond approach“ • Vliv konkurenceschopnosti na mikro-úrovni na celkovou konkurenceschopnost systému (business competitiveness index – BCI ) • Důraz na vliv inovací a „regional clusters“ 9
Michael E. Porter The Competitive Advantage of Nations
Bohatství je založeno na tom, co je „dáno“
Bohatství vzniká na základě volby národů či regionů 10
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000)
11
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000)
12
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000)
• Prosperita rozvinutých zemí závisí na inovacích • Vysoká inovační kapacita je rovněž základním předpokladem pro vyrovnání se se zmenšujícím se podílem ekonomicky aktivní části populace • Inovace jsou též klíčem k řešení mnohých sociálních problémů (zdravotní péče, životní prostředí, chudoba) 13
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000)
• Konkurenceschopnost je čím dál tím více spojena s vytvářením regionálních shluků (regional clusters) • „Regional cluster“ je shluk prostorově si blízkých firem a institucí navzájem propojených vztahy podobnosti a komplementarity 14
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000)
• „Regional clusters“ jsou často objektem cílených vládních politik (vzdělání, alokace institucí výzkumu a vývoje, podpora investičních strategií, atd.) • „Regional clusters“ jdou daleko za hranice jednoho odvětví ….
15
Michael E. Porter The Microeconomic Foundations of Competitiveness of Nations (2000) Příklad „regional cluster“
16
17
Peter.A. Hall and David Soskice Varieties of Capitalism: The Institutional Foundations of Comparative Advantage (2001) konkurenceschopnost = komparativní výhoda Hlavní faktory: firmy + “prostředí” (prostředí = kultura, historie, vláda, instituce, organizace, formální & neformální pravidla …)
18
Peter.A. Hall and David Soskice • Dva „ideální“ typy systémů z hlediska koordinace: LME (liberal market economies) CME (coordinated market economies) • Tyto systémy jsou vnitřně konzistentní: přenos jednotlivých prvků mezi typy není bez rizik
19
Peter.A. Hall and David Soskice • Vzdělávací systémy v LME jsou silně kompetitivní, zdůrazňují mobilitu směrem k nejvyššímu stupni (VŠ), střední vzdělání převážně obecné, nejslabší zůstávají bez kvalifikace • Vzdělávací systémy v CMS jsou zaměřené spíše na kvalifikaci (vocational training), jsou méně kompetitivní, i nejslabší dostávají šanci, systémy VŠ málo otevřené a prostupné 20
Definice OECD a WCY „Konkurenceschopnost je schopnost dané země produkovat zboží a služby, které ve svobodných a spravedlivých tržních podmínkách obstojí na mezinárodních trzích a přitom dlouhodobě udržet či zvyšovat reálné příjmy obyvatelstva.” 21
Je konkurenceschopnost ČR vážné téma? Není to pseudoproblém?
22
¾Vysoká konkurenceschopnost vede k hospodářskému růstu a k vyšší životní úrovni ¾Vysoká konkurenceschopnost svědčí o životaschopnosti (efektivitě) sociálně ekonomického a politického systému ¾Vysoká konkurenceschopnost přispívá k legitimitě politické elity (vlády), nízká konkurenceschopnost politickou elitu delegitimuje 23
¾Většina transformujících se zemí vykazuje nízkou konkurenceschopnost: Jaké jsou hlavní příčiny? ¾Některé transformující se země dokázaly za posledních několik let konkurenceschopnost zvýšit. Co k tomu přispělo? ¾Konkurenceschopnost ČR je slabá a má klesající tendenci. Jaké jsou hlavní příčiny? 24
World Competitiveness Yearbook IMD, Lausane, 2004
25
Celková konkurenceschopnost Nejlepší země jsou zde
(WCY - IMD) Overall Competitiveness
10 15
Pořadí země
20 25
Česko
30
Estonsko Maďarsko
35
Polsko
40
Slovensko
45
Slovinsko
50 55 60 2001
2002
2003
2004 26
Ekonomická výkonnost (WCY - IMD) Economic Perfomance 10 15
Pořadí země
20 25
Česko
30
Estonsko Maďarsko
35
Polsko
40
Slovensko
45
Slovinsko
50 55 60 2001
2002
2003
2004 27
Efektivita vlády (WCY - IMD) Government Efficiency 10
Pořadí země
20 Česko
30
Estonsko Maďarsko
40
Polsko Slovensko
50
Slovinsko
60 70 2001
2002
2003
2004
28
Efektivita podnikové sféry (WCY - IMD) Business Efficiency 10 15
Pořadí země
20 25
Česko
30
Estonsko Maďarsko
35
Polsko
40
Slovensko
45
Slovinsko
50 55 60 2001
2002
2003
2004
29
Kvalita infrastruktury (WCY - IMD) Infrastructue 10 15 20 Pořadí země
Česko 25
Estonsko Maďarsko
30
Polsko Slovensko
35
Slovinsko
40 45 50 2001
2002
2003
2004
30
World Economic Forum The global competitiveness report
31
World Economic Forum Potenciál růstu a inovační potenciál
USA Finsko Estonsko Slovinsko Maďarsko Litva Česká republika Lotyšsko Polsko
Potenciál růstu 2001 2002 2 1 1 2 29 26 31 28 28 29 43 35 37 40 47 42 41 49
2003 2 1 20 29 31 35 37 38 43
Inovační potenciál 2002 2003 1 1 2 3 26 26 28 23 29 38 35 22 39 45 42 30 49 29 32
Konkurenceschopnost vyspělých zemí závisí na inovační kapacitě 33
Inovační profil
(World Bank)
Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné Index technologické vyspělosti 8 věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti
6 Výdaje na VaV (% HDP)
4 2
Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů
0
Studenti v technických a přírodovědných oborech (%)
Spolupráce univerzit a firem
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání
ČR
Administrativní podmínky pro vznik nových firem
Finsko USA
34
Inovační profil
(World Bank)
Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné Index technologické vyspělosti 8 věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti
6 Výdaje na VaV (% HDP)
4 2
Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů
0
Studenti v technických a přírodovědných oborech (%)
Spolupráce univerzit a firem
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání
ČR
Administrativní podmínky pro vznik nových firem
Finsko USA
35
Inovační profil
(World Bank)
Průměrný růst HDP 10 Podíl studentů VŠ z příslušné Index technologické vyspělosti 8 věkové skupiny VŠ vzdělání příspívá ke konkurenceschopnosti
6 Výdaje na VaV (% HDP)
4 2
Výdaje na VaV ze soukromých zdrojů
0
Studenti v technických a přírodovědných oborech (%)
Spolupráce univerzit a firem
Příhlášky patentů na 1000 obyvatel Dostupnost kapitálu pro inovativní podnikání
ČR
Administrativní podmínky pro vznik nových firem
Finsko USA
36
Data potvrzují, že konkurenceschopnost České republiky je vážné téma a že existují vážné důvody se jejím vývojem a zdroji zabývat.
37
Lidské zdroje a dynamika vzdělání. Jak si vedeme v mezinárodním srovnání?
38
DEFINICE VÝZNAMNÝCH INDIKÁTORŮ • Konkurenceschopnost v oblasti lidských zdrojů – faktor “People” (WCY) • Funkční gramotnost (OECD)
39
Faktor “Lidé” World Competitiveness Yearbook
Celkem 43 indikátorů pokrývajících kvalitu lidských zdrojů: dostupnost a kvalita vzdělání, kvalifikace, hodnoty, motivace ....
40
“Funkční gramotnost” (Statistics of Canada, OECD)
Znamená schopnost rozumět a použít informace v tištěné formě v denních situacích (doma, v práci a ve společnosti) a rozvíjet schopnost a znalosti jednotlivce. Literacy in the Information Age. Final Report of the International Adult Literacy Survey, OECD and Statistics Canada, 2000
41
Základní vztahy
42
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor “People) a ekonomickou výkonností (HDP na hlavu) 50000
y = -739.09x + 32848 2 R = 0.7437
45000
SWI
NOR
35000
DEN
30000
USA GER UK
IRL
SWE BEL
25000 NET
FIN 20000 CAN 15000
NWZ SLV
POL
CZ
CHL
GDP per capita (1998, USD)
40000
10000
POR
5000
HUN
0 45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources) World Competitiveness Yearbook 1996-2000 43
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor “People) a celkovou konkurenceschopností 0
FIN NET
y = 0.8745x + 2.8196 2 R = 0.7706
5
DEN
GER IRL
10
Rank in overall competitiveness
SWI
USA
CAN
SWE
UK 15
NOR
20
BEL CHL
NWZ
HUN
25
POR
30 35 CZ
40
POL
SLV
45 50 45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
Rank in competitiveness factor "People" (quality of human resources)
44
World Competitiveness Yearbook 1996-2000
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor “People) a funkční gramotností (průměrné skóre) 0 FIN
y = -0.3314x + 104.07 2 R = 0.5069
NOR
USA
CAN SWI
5
10
NET
15 NWZ
SWE
BEL IRL
POR
20
GER
UK
25 SLV
HUN 30
CHL
Rank in factor "People"
DEN
CZ 35
POL 210
220
40 230
240
250
260
270
280
290
Score in prose literacy
45
SIALS and World Competitiveness Yearbook 1996-2000
Vztah mezi kvalitou lidských zdrojů (faktor “People) a funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5) 0 FIN
DEN
5 NOR
10
SWI GER
15 BEL NET
UK
SWE 20
IRL HUN
NWZ
POR
25
SLV
30
y = -0.8907x + 27.918 2 R = 0.3746
CHL
35
CZ POL 0
Rank in factor "People"
USA
CAN
40 5
10
15
20
25
30
Prose literacy (% of people at level 4 or 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 46 1996-2000
Vztah mezi funkční gramotností (% testovaných, kteří dosáhli úrovně 4 nebo 5)
a očekávaným počtem let terciárního vzdělávání Expected years of tertiary education
4,5
y = 0.0797x + 1.4621 2 R = 0.5149
4
CAN
USA
3,5 FIN 3
UK
NOR
DEN
2,5
SWE
POR
NWZ
IRL
NET
2 POL
GER
SWI 1,5
CZ
HUN 1 0
5
10
15
20
25
30
Prose literacy (% of people at level 4 and 5) SIALS and World Competitiveness Yearbook 47 1996-2000
Potenciál změny Možnosti mladých lidí získat vysokoškolské vzdělání
48
Čisté míry vstupu do terciárního vzdělávání (2002) (součty pro relevantní věkové skupiny)
49
Populace s dosaženým terciárním vzděláním: srovnání kohort 25-34 a 45-54 let (2002)
50
Populace ve věku 25-34 let s dosaženým terciárním vzděláním: vývoj 1991 - 2002
51
Výdaje na terciární vzdělávání v % HDP (2001) 1.7
1.7
1.8
1.7
1.6
1.6 1.4 1.2 1 0.8
0.9
0.8
1.1
1
0.8
0.9 0.9 0.7
0.6 0.4 0.2
0.1
0.1
ČR
NĚMECKO
0.03
0
Z veřejných zdrojů
FINSKO
AUSTRÁLIE
Ze soukromých zdrojů
OECD
Celkem 52
Finanční pomoc studentům (půjčky, stipendia, granty)
%
v procentech celkových výdajů na terciární vzdělávání 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
16.4 8.6
ČR
OECD 53
Vývoj sociálních nerovností v šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání (poměr šancí mezi jedinci pocházejícími z rodin odborníků a dělníků) 5.00 4.50 Inequality ratio
4.00 3.50
USA
3.00
FIN
2.50
POL CZR
2.00 1.50 1.00 55+
45-54
35-44
25-34
Age cohort 54
Závěry • Konkurenceschopnost je konkurenční výhoda (být „dobrý“ nestačí, je třeba být „lepší“)
• Konkurenceschopnost ČR je nízká, dnes již i ve srovnání s některými post-komunistickými zeměmi • Konkurenceschopnost ČR má spíše klesající tendenci
55
Závěry (pokračování) • Konkurenceschopnost ve stále větší míře závisí na kvalitě lidských zdrojů (vzdělání) a inovačním potenciálu (výzkum a vývoj) • V obou těchto oblastech se naše relativní postavení zhoršuje • K největším problémům patří uzavřenost terciárního systému vzdělávání (nízká flexibilita pracovní síly, plýtvání talenty) 56
Zvýšení konkurenceschopnosti ČR vyžaduje zásadní proměnu politik ovlivňujících:
• rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání) • inovační proces (výzkum a vývoj) • vznik a rozvoj „regional clusters“ 57
www.isea-cz.org
[email protected]
58
